PŘIPRAVUJEME: Přednáškové cykly ve spolupráci s Městskou knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích “Za humny” a “Nebojte se přírody”(informace v aktualitách). Výstava - 9. 1. - 6. 2. 2013 výstava botanických herbářových položek rostlin z Českého Středohoří ve Státní vědecké knihovně v Ústí n/L (informace v aktualitách)
STŘEDOHOŘÍ
Soboty ve Středohoří 2O13: 6. 4. 2013 - hrady Českého středohoří: Litýš + vycházka do NPR Sedlo; 1.6. 2013 - Janovice, Bobří soutěska, Starosti: botanická vycházka, zaniklá obec; 22. 6. 2013- Slunovrat na stepi - akce na Lounsku v rámci projektu Life+; 26. 1O. 2013 - zaniklé vsi pod Bukovou horou; 14. - 15. března 2013 - “Workshop Pastva” v rámci projektu Life zaměřený na pastvu, jako následný management “Den otevřených dveří” k výročí vyhlášení CHKO, 19. března 2013 v budově Správy 18. května 2013 - “Slavnosti stepí”, druhý ročník akce pro celou rodinu v okolí vrchu Raná v rámci projektu Life+ 4. června 2013 - “Jeřáb - strom roku 2013”, prezentace spojená s ukázkami v přírodě, ve spolupráci s Lesy ČR “Den strážců přírody” 27. 8. 2013, prezentace práce Stráže přírody pro veřejnost na Panské skále ve spolupráci s CHKO Labské pískovce a Asociací strážců ČR
ZPRAVODAJ
Výstava starých a krajových odrůd jabloní a hrušní v průjezdu Správy, 1. 10. - 30. 10. 2013 Informace o jednotlivých akcích budou průběžně zveřejňovány na webu Správy v aktualitách.
SPRÁVY CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ SLOUPEK
STŘEDOHOŘÍ, ZPRAVODAJ SPRÁVY CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, číslo třetí, e.č. MK ČR E 19322 VYDÁVÁ SPRÁVA CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, MICHALSKÁ 260/14,LITOMĚŘICE, tel.: 416574611 Připomínky a náměty na články můžete volat nebo zasílat na naši poštovní adresu, nebo e-mail:
[email protected], nebo:
[email protected] - předmět ZPRAVODAJ FOTOGRAFIE: M. Kalík, V. Vlačiha, M. Krištof , B. Franěk, L. Peterka, www.mapy.cz, archiv fotografií Správy CHKO ČS, P. Krásenský TEXTY: R. Hamerský, B. Franěk, D. Robková, P. Moravec, J. Marešová, L. Peterka
KOPÍROVÁNÍ TOHOTO ZPRAVODAJE ZA ÚČELEM BEZPLATNÉHO ŠÍŘENÍ JE POVOLENO
Na sklonku roku 2012 vychází, po delší odmlce, další číslo Zpravodaje Středohoří. Více než roční odmlka od posledního čísla byla vyvolána, mimo jiné, změnou v přístupu k akcím pro veřejnost a to jak tu nejširší, tak i tu užší, mezi kterou počítáme i čtenáře našeho Zpravodaje. Správa CHKO, jako státní organizace a součást Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, se během roků 2011 a 2012 musela vypořádat s celou řadou úsporných opatření. Proto již mnohem méně času může Správa věnovat přímé samostatné osvětové činnosti. O to více je potřebné, aby se Správa zapojovala do akcí pořádaných jinými organizacemi, sdruženími nebo spolky. V tomto čísle přináší Zpravodaj opět přehled akcí, která Správa CHKO sama pořádala, nebo se na nich podílela a další pravidelné rubriky. Na konci čísla pak najdete i přehled akcí plánovaných na rok 2013. Upoutávka vychází z připravovaného plánu aktivit Správy CHKO, který je v těchto dnech dokončován. Zbývá jen rozhodnout, na které aktivity najdeme dostatek sil a podaří se je zrealizovat. Takové rozhodnutí se týká rovněž další existence a podoby Zpravodaje. Proto uvítáme názory všech čtenářů na to, jestli je pro ně Zpravodaj přínosem a jak by měl ideálně vypadat do budoucnosti. J. Obermajer, vedoucí Správy
PROSINEC 2012
OBSAH:
Strana 2-5: Stalo se - informace o akcích za uplynulé období Strana 6: Flora - Drobnokvět pobřežní, Strana 7: Fauna - Migrace obojživelníků v CHKO České středohoří v r. 2011, Hnízdění sokola stěhovavého v Průčelské rokli nad Brnou Strana 8: Fauna - Přástevník kostivalový Strana 9: Krajina - Evropský projekt LIFE+ Strana 10: Méně známá místa- Údolí Moravanského Potoka Strana 11: Maloplošná chráněná území Sluneční stráň Strana 12: Připravujeme, PF 2013
MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
STALO SE... Výstava ve Vědecké knihovně v Ústí nad Labem Výstavka dávných forem života v Českém středohoří, které se zachovaly v podobě zkamenělin. Po úspěšných výstavách zaměřených na minerály, horniny a na staré odrůdy jabloní a hrušní připravili, na leden 2012, pracovníci Správy CHKO České středohoří ve vestibulu Vědecké knihovny v Ústí nad Labem další výstavku věnovanou zkamenělým formám života dávných geologických období. Návštěvníci si mohli prohlédnout zkameněliny rostlin i živočichů z období druhohor a třetihor z oblasti Českého středohoří a blízkého okolí.
Přednášky v knihovně K.H. Máchy v Litoměřicích.
Další akcí v rámci spolupráce knihovny a Správy CHKO byla přednáška o minulosti krajiny Českého středohoří „Středohoří kdysi…“. Proběhla 8. února v podvečerních hodinách v sále Městské knihovny K.H. Máchy v Litoměřicích. Pracovník Správy L. Peterka provedl přítomné posluchače virtuálně, pomocí historických fotografií a pohlednic, severní částí Českého středohoří od Úštěka na Verneřicko. Přednáška byla zaměřena na změny v krajině, změny v hospodaření, dále na obce na Levínsku a Verneřicku i na obyvatele, kteří zde před 80. a více lety hospodařili a žili v souladu s tehdejší krajinou. Přednášku si přišlo poslechnout přes čtyřicet zájemců.
Další spolupráce s knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích V sobotu 25. 2. 2012 uspořádali pracovníci Knihovny K.H. Máchy v Litoměřicích výlet pro děti a rodiče na vrch Boreč u Lovosic, na kterém průvodcovskou službu zajistila Správa CHKO České středohoří. Z p o h l e d u Správy byl výlet úspěšný. Na vrchol Borče se vydalo přes 40 účastníků rodičů i dětí, kteří si vychutnali jak „bahenní lázně“ na cestě ke kopci, tak krásný výhled na Milešovskou část středohoří i pohled do ventarol na temeni kopce. Po cestě k vrcholu byla cesta doplňována informacemi o kopci samotném i okolí. Bohužel teplé počasí nepřálo tomu, aby vycházející pára z ventarol byla dobře vidět. Tak nastoupila jiná pomůcka, větrníčky. Děti i dospělí, se zájmem a chutí, nechali roztočit větrníčky silou teplého vzduchu unikajícího z masívu hory. Rychlost proudu vzduchu v jamách na vrcholu dosahuje, podle měření, rychlosti přes 30 km/h. Děti společnými silami odlovily i keš (poklad) na vrcholu kopce.
Přírodní rezervace Sluneční stráň vyhlášena 16.9.1968, výměra 7,62 ha . I. zóna CHKO. Rezervace zaujímá jižní a jihovýchodní svah hřbetu vybíhajícího z Vysokého Ostrého mezi Střekovem a Brnou nad Labem. Pestrý geologický podklad je tvořen několika různými třetihorními horninami. Na něm se střídají rozmanitá rostlinná společenství, počínaje sporou vegetací skalních výchozů a sutí přes travinné a křovité porosty stepi a lesostepi až po listnatý les s převahou dubu. Mimořádně bohatý je zde výskyt zvláště chráněných druhů: tařice skalní, okrotice bílá, dříve i o. červená, vemeník bílý, kosatec bezlistý, lomikámen vždyživý, dvojštítek měnlivý, bělozářka liliovitá a jiné. Pestrá je také fauna - výsledky průzkumů udávají 84 druhů obratlovců, z nich významní jsou např. mlok skvrnitý, užovka hladká, zmije obecná, z ptáků holub doupňák, dudek chocholatý, slavík obecný, žluva hajní a více druhů dravců a sov, ze savců plch velký. Z bezobratlých nejsou k dispozici téměř žádné údaje kromě mravenců, kterých zde bylo zjištěno 17 druhů. Z území rezervace existuje starý údaj o výskytu zvláště chráněného brouka chrobáka vrubounovitého. V 19. století byly v západní části rezervace uměle vysázeny akáty, v dnešní době jsou tyto porosty nevítané, rychle se rozšiřující a nesnadno zvládnutelné, proto se opakovaně provádí jejich likvidace. Území je přístupné po naučné stezce Pod Vysokým Ostrým.
„Sobota ve Středohoří...“
...na Panně se vydařila. Akce se díky zajímavému tématu a slunečnému počasí zúčastnilo šest desítek zájemců. Ve slunečném dubnovém dopoledni se účastníci akce vydali na výstup k hradu Panna. Po cestě pod hrad si vyslechli informace týkající se skladby lesa, seznámili se blíže se zajímavostmi suťového lesa a zblízka si prohlédli i místo s jezevčí norou. Pak se již ke slovu dostali zástupci společnosti Hrady Českého středohoří. Pan Hynek Veselý zaujal poutavým vyprávěním o historii hradu, ale hlavně provedl účastníky místy, kde ukázal a vysvětlil princip a účel zajímavých opevňovacích prvků hradu. Zájemci byli na vrcholu kopce odměněni zajímavými výhledy do krajiny.
Suché stráně skalní stepi v rezervaci
Bělozářka liliovitá
Společný výlet S CHKO České středohoří a litoměřické knihovny V sobotu 12. 5. 2012 se zájemci o botaniku a krajinu Českého středohoří seznámili se zajímavostmi Bílých strání u Pokratic. Navzdory děštivému a větrnému počasí dopoledne, se po obědě sešlo téměř 20 zájemců o vycházku na Bílé stráně. Byli odměněni hezkým slunečným počasím s poměrně velkou dohledností. Pracovník S CHKO České středohoří provedl účastníky nejen maloplošným chráněným územím NPP Bílé stráně, ale i částí evropsky významné lokality Bílé stráně a zúčastněné seznámil se zvláštnostmi a zajímavostmi lokality. Bohužel díky velkému suchu účastníci nespatřili ozdobu Bílých strání vstavače nachové, tořiče a pětiprstky, které ještě řádně nevylezly po jaru ze země.
První ročník „Slavností stepí“ slavil úspěch V sobotu 19. 5. proběhl první ročník Slavností stepí, festivalu lounských stepí a jejich ochrany, kopce Raná a lidí s ním svázaných. Cílem „Slavností“ bylo zvýšení zájmu veřejnosti o přírodně velmi cenné oblasti stepí na Lounsku a představení problematiky jejich ochrany. Obnově a ochraně lounských stepí napomáhá projekt Life+. Program Evropské komise Life+ oslavil letos v květnu dvacáté narozeniny, a tak jsme oslavili nejen lounské stepi, ale také kulatiny dotačního programu, který pomáhá chránit přírodu na území Evropské unie. Tento dotační
Stránka 2 Stránka 2
Kosatec bezlistý
Labské údolí v pohledu ze Sluneční stráně
Stránka 11
Mlok skvrnitý
Nedílnou součástí projektu je práce s veřejností, neboť kladný vztah k přírodě a touha ji chránit je základem dlouhodobé udržitelnosti cílů projektu. V rámci projektu jsou pořádány přednášky a exkurze, výstavy a soutěže pro děti a jednoročně také Slavnosti stepí rodinný den nabitý aktivitami, na který se můžeme příště těšit 18. května 2013 na Rané. Koordinujícím příjemcem našeho projektu LIFE+, celým názvem „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“, je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Prakticky má projekt pod patronátem Správa CHKO České středohoří společně s ředitelstvím AOPK ČR se sídlem v Praze. Projekt probíhá v letech 2011-2016 a jeho celkový rozpočet činí zhruba 35,5 milonů Kč, přičemž přesně polovinu této částky poskytlo MŽP a polovinu Evropská komise.
Vrch Srdov z Oblíku
Více informací lze nalézt na stránkách projektu LIFE+ „Stepi Lounského středohoří“ na www.nature.cz
MÉNĚ ZNÁMÁ MÍSTA Údolí Moravanského potoka
Moravanský potok je dlouhý necelé 4 km, pramení v rybníce pod Stebnem a vlévá se do Labe pod hřbitovem v Dolních Zálezlech. Obec samotná je prvně zmiňována již v roce 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. V roce 1633 vedla přes Dolní Zálezly pěší pošta z Drážďan do Prahy. Posel tady měl i svůj domek. Od roku 1652 již jezdil koňmo a od roku 1752 jela pošta poprvé na nápravě, dostavníkově. Nádražní budova patří mezi nejstarší původní drážní objekty železnice Praha Ústí n/L. Začneme stoupat z Květinové ulice stezkou podél potoka. Celá stezka i její přilehlé okolí bude v roce 2013 přírodně zrekonstruována Lesy České republiky. Mineme místní hřbitov a stezka Akumulační hrázky na potoce dostane přírodní charakter. Budeme míjet několik Jeden ze stupňů vodopádu protipovodňových strarých, německých hrázek z čedičového kamene. Po půl kilometru budene procházet místní částí „U Kaolínky“. Zde jsou ve svazích patrné pozůstatky těžby písků, z nichž se kaolín separoval. Samotný kaolín se do padesátých let minulého století zpracovával v keramičce v Telnici. Dále stoupáme po hraně kaňonu potoka, kde do poloviny minulého století byly sady, políčka a pastviny. Mineme i pozůstatky starého mlýna a pozorný návštevník si všimne i místa, kde byl nádržkový rybník s vodou pro mlýn. Pak nás stezka již dovede k vodopádům na moravanském potoce. Vodopády jsou v zářezu čedičového údolí. Vodopád není celistvý, ale je rozdělen do několika stupňů,z nichž má jiný charakter. Od vyšších stupňů k místům , kde voda teče pře balvany k místu, kde se dere svislou puklinou. Pak už jen bývalými sady a loukami vystoupáme do Moravan.
program je zaměřen na podporu a zachování druhové pestrosti evropsky významnýchlokalit. „Slavnosti stepí“ byly zahájeny v sobotu ráno slavnostním otevřením výstavy o lounských stepích a projektu Life+ na jejich ochranu. Výstava obsahovala 8 panelů a poučnou, ale i zábavnou expozici přírodnin. Výstava byla doplněna o soutěž a další interaktivní aktivity pro malé i velké návštěvníky. Výstava byla do září 2012 volně přístupná v prostorách Obecního úřadu Raná. Společně s výstavou si návštěvníci mohli prohlédnout nejlepší práce z výtvarné soutěže žáků mateřských, základních a středních škol na téma stepí a života na nich. Soutěže se účastnili žáci ZŠ Havlíčkova Litoměřice, ZŠ Na Valech Litoměřice, ZŠ Terezín, ZŠ Květnového vítězství Praha 4, 7.ZŠ Louny, MŠ Šafaříkova Louny, MŠ Masarykova Litoměřice, DDM Rozmarýn Litoměřice a Gymnázium Josefa Jungmanna Litoměřice. Po vernisáži se rozeběhlo pásmo přednášek a exkurzí a návštěvníci se vydali poodhalit tajemství stepí a lounské krajiny. Jako první poutavě vyprávěl o krajině RNDr. Jiří Sádlo, a to přímo v terénu. Během další exkurze zájemci pozorovali sysly z kolonie nacházející se na dopadových plochách pod kopcem a dozvěděli se o syslím životě, radostech a strastech. Sysel je dnes vzácný hlodavec, kterého jsme ještě před padesáti lety hubili jako zemědělského škůdce. Na Rané ale máme štěstí, neboť jde o jedno z posledních míst s přirozeným výskytem sysla, kterému se tu dobře daří. Děti nadšeně a velmi pohotově chytaly do entomologických sítí motýly během exkurze za těmito křehkými živočichy. Přes horko, kterému se motýli spíše vyhýbají a raději se schovají do trávy nebo křoví, jsme chytili a určili 8 druhů. Účastníci botanické exkurze vydali nejen na kopec Raná, ale také na další blízký vrch Oblík. Vzhledem ke krásně letnímu počasí a zájmu návštěvníků o exkurze se i některé prezentace, z pásma odborných přednášek ,doprovázející výstavu, přesunuly do přírody. Návštěvníci si také mohli zblízka prohlédnout natažené ornitologické sítě a dozvědět se o tom, jak se ptáci chytají, jak a proč probíhá jejich kroužkování. Největší úspěch ale samozřejmě slavili ptáci samotní, když se s nimi mohli návštěvníci zblízka seznámit a pak je pustit zpět na svobodu. Další zvířata, se kterými jsme se na slavnostech setkali, byla ze záchranné stanice Falco. Nechybělo ani setkání s dobrovolnými strážci přírody. Lidmi, kteří ve svém volném čase v terénu zajišťují dodržování pravidel ochrany přírody. Nezapomnělo se ani na cyklisty, pro které byly připraveny dvě etapy cykloexkurze s povídáním během zastávek. Start byl ráno v Lounech a první etapa dovedla cyklisty na Ranou, kde před polednem začala etapa druhá kolem Rané, Milé, Sinutce a Oblíku zpět do Loun. Kopec Raná je vyhledávaným cílem vyznavačů paraglidingu, leteckých modelářů i turistů. Zároveň jde o národní přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu, tedy území s přísnou ochranou přírody, např. z důvodu přítomnosti prospívající kolonie kriticky ohroženého sysla obecného či porostu kavylů (trav), které touto dobou halí kopec do stříbrného, ve větru se vlnícího, kabátu. Na kopci také probíhá v rámci projektu Life+ odstraňování křovin, pastva a kosení. Návštěvníci se během slavností setkali s provozovateli paraglidingu na Rané, kteří pro ně měli připravené ukázky, mohli obdivovat propracované modely letadel a helikoptér. Děti se nejvíce radovaly z letecké dodávky bonbónů. Místní zemědělci si připravili ukázky práce se stádem a pasteveckými psy a velký úspěch sklidilo také stříhání ovcí. Dokážete si představit, že jeden střihač ostříhá 100 ovcí za den? Na „Slavnostech“ jsme jich ostříhali mnohem méně, ale i tak kolem střihače byl velký počet diváků. A na „Slavnostech“ nemohl chybět ani jarmark, kde své výrobky prezentovali místní zemědělci a řemeslníci. Odpoledne se malí i velcí potěšili u pohádek Sváťova dividla. Místní hasiči si připravili ukázky techniky a zásahů jako je např. vyprošťování lidí z aut při autonehodách. Odreagovat se malí i velcí mohli ve skákacím hradě nebo při aquazorbingu. Slavnosti stepí organizovala Správa CHKO České středohoří v rámci projektu Life+ a Obec Raná, ve spolupráci s I.H. Farm farmou pod Oblíkem, panem Hálou místním zemědělcem, který v současnosti zajišťuje pastvu na kopci Raná a panem Strnadem provozovatelem restaurace Skleník pod kopcem Raná. „Slavnosti stepí“ potvrdily, že spolu mohou jednotlivé zájmové skupiny i ochrana přírody dobře vycházet. Na úspěchu akce se ovšem podílelo mnoho dalších lidí, kterým patří velké díky.
V sobotu dne 14. 5. 2012 proběhla rozsáhlá úklidová akce na Milešovce
Začátek vodopádů
U Kaolínky
Stránka 10
Moravanský potok nad bývalým mlýnem
Zúčastnilo se jí přes 260 dobrovolníků a proběhla na území katastrů Černčice, Milešov, Velemín, Bílka, Kocourov, Vlastislav, Páleč, Štěpánov, Kostomlaty pod Milešovkou, Lukov, Žalany, Hetov, Medvědice a Bořislav.Uspořádali ji již po osmé členové občanského sdružení „Milešovský spolek přátel přírody“. Na akci se dále podíleli členové občanského sdružení Bžany, studenti a pedagogové Střední lesnické školy a Střední odborné školy sociální Šluknov, kteří se prezentovali odborným výkladem o sokolnictví, včetně ukázek živých dravců a sov. Lesy ČR, s.p. zastupoval revírník pan Petr Bláha, který vedl i odbornou přednášku na téma lesní pedagogika. Dále se zúčastnili i členové Mysliveckého spolku Černčice, členové Českého svazu ochránců přírody ZO 37/02 Litoměřice a Skauti z Litoměřic a Mostu v celkovém počtu 43 členů. Česká společnost ornitologická byla zastoupena dlouholetým účastníkem této akce panem Františkem Vidnerem, přijeli také koníčkáři ze Žalan a členové občanského sdružení Pro záchranu hradu Kostomlaty. Zástupci mysliveckého spolku Bžany předvedli ukázky výcviku loveckých psů. Dalšími dlouholetými účastníky akce byl též Výchovný ústav Kostomlaty pod Milešovkou a Boletice se svými svěřenci. CHKO České středohoří bylo zastoupeno devíti strážci přírody. Na akci se podíleli i občané uvedených obcí a starostové obcí Bořislav, Velemín, Kostomlaty pod Milešovkou, Žalany a Lukov, kteří zajistili velkoobjemové kontejnery a sběrné dvory, kam se sebraný odpad svážel. Dále zde pomáhalo i mnoho lidí z Prahy, Mělníku, Rakovníka, kteří mají rádi tento kout Českého středohoří. Sebralo se něco přes 80 krychlových metrů komunálního odpadu. Je znát, že území se čistí, neboť se už
Stránka 3
Odvážely i malé lokální nelegální skládky, staré víc než 20 let. Na akci se vydařilo krásné a slunečné jarní počasí a odpolední společenský program s občerstvením také sklidil velký úspěch. Do večera se o hudbu starala country kapela Vápenice z Krušných hor. Děti si mohly pohladit čerstvě narozená jehňata, povozit se na koních a prohlédnout si jelení farmu. Velké poděkování patří organizátorům i všem zúčastněným, kteří svou dobrovolnou prací přispěli k ochraně přírody Českého středohoří.
Zajímavý je volný překlad názvů přástevníka v několika evropských jazycích: anglicky: Jersey Tiger tygrův svetr německy: Russischer Bär ruský medvěd francouzsky: Écaille chinée melírovaná šupina polsky: Krasopani hera večerní hvězda
Den s LČR v Oparně Pracovníci Správy CHKO České středohoří se zúčastnili pravidelné jarní akce Lesů ČR. Dvoudenní akce o druhém červnovém víkendu „Den s LČR“, kterou pravidelně pořádá Lesní správa Litoměřice, byla v pátek zaměřena na školní mládež. V pátek stanoviště CHKO navštívilo téměř na dvě stovky žáků ZŠ a SŠ, kteří se pomocí her dověděli něco nového o živočičích, rostlinách i krajině. V sobotu převládaly mezi návštěvníky rodiny s dětmi, ale objevilo se i několik dětských kolektivů. Mezi devátou ranní a třetí odpolední hodinou se v stánku CHKO vystřídalo téměř 400 zájemců, kteří se bavili stejnými úkoly jako školní děti v pátek. Největší ohlas mělo hádání komu patří oko dívající se otvorem v kartě. Velkou záludností zde bylo „oko, které nic nevidí“ na křídle babočky pavího oka. Mezi hraním si s obrázky bylo i místo na dotazy mířící k ochraně přírody a krajiny. Celá akce, tím i účast pracovníků Správy CHKO České středohoří, byla veřejností kladně hodnocena a většina účastníků se již může těšit na podobné podzimní setkání v přírodě, kterého se opět pracovníci správy rádi zúčastní.
Dobrovolníci odstraňovali nálety dřevin na vrchu Kočka u Litoměřic O víkendu v polovině července patřila čedičová vyvýšenina nazývaná Kočka skupině dobrovolníků. Ti ve vrcholových partiích mýtili náletové dřeviny, aby zde umožnili rozvoj cenných travních společenstev, jež jsou typická pro jižní časti CHKO a sušší svahy kopců Českého středohoří. Během sobotního dopoledne vyrazila skupina dobrovolníků vybavená pilami, sekerami a hráběmi na čedičový vrch nad Litoměřicemi. Nejčastěji se mu říká Kočka, ale můžete se též setkat s názvy Sovice, Soví vrch nebo Kočicí hrad. Záleží totiž, z jaké strany a úhlu se na skalní útvar na vrcholu díváte.V minulosti se zde těžil čedič na štěrk a celé návrší je ovlivněno předchozí těžbou kamene. Vznikl výrazný skalní suk, který dává kopci nezaměnitelnou tvář. Cílem mladých lidí bylo zabránit zarůstání celého vrchu a zajistit útočiště pro významná travní společenstva a zvláště chráněné rostliny a živočichy. Vrcholové patrie totiž začaly spojovat keře v jeden celek, což bránilo i průchodu návštěvníků. Tomu dobrovolníci udělali přítrž. Dle domluvy se zaměstnanci Správy CHKO České středohoří se pustili do odstraňování náletových keřů, mezi nimiž převažovaly trnky, šípkové růže a plané višně. Z dočasných hromad byly větve stahovány na místa určená Správou CHKO. Členové týmu taktéž rozlišovali, o které dřeviny se jedná, a ty nejcennější nechávali na místě. Již v průběhu odpoledne se ve vrcholové části vytvořila rozlehlá mýtina, na které se budou moci rozvinout stepní společenstva hostící vzácné druhy živočichů. Příchozí návštěvníci zase jistě uvítají větší dostupnost místa pro výhledy na blízké město Litoměřice a jeho okolí. Dobrovolníci se také během pobytu věnovali úklidu drobných odpadků v okolí turistických cest. Již v pořadí čtvrtá akce týmu byla součástí projektu „S odpadky zatočíme, nálety vyrubáme“, jež byl uskutečněn v rámci programu Think Big vyhlášený Nadací O2. Malebné České středohoří si mladí lidé zvolili jako cíl svého snažení, při kterém již druhým rokem pomáhají naší přírodě. Text: Aleš Rudl Foto: Jana Truncová, Jiří Kuchta
Výstava fotografií České středohoří objektivem pracovníků ochrany přírody.Soubor fotografií krajiny, živočichů a rostlin Českého středohoří byl od začátku září do konce října k shlédnutí ve fotogalerii v Městské nemocnici v Litoměřicích. Příroda Českého středohoří je jedinečná, stále nás překvapuje, má nepřeberné množství barev, tvarů, výhledů a rozhledů a přímo láká se vracet v různých ročních obdobích na jedno místo. Autory fotografií byli pracovníci Správy CHKO České středohoří. Výstavu fotografií finančně podpořila firma Lafarge Cement, a.s. Čížkovice. Kromě „pokoukání“ na snímky s přírodní tématikou byly vystavené fotografie určitě inspirací pro výlety po Českém středohoří s fotoaparátem i bez.
Zemědělská a zahradnická výstava Libverda 2012 V druhém zářijovém víkendu víkend proběhla na děčínské Střední škole zemědělské a zahradnické v Libverdě již tradiční zemědělská a zahradnická výstava LIBVERDA 2012. Pozvání jako obvykle přijaly i Správy chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a České středohoří. Ve společném stánku byl zejména pro malé návštěvníky připraven program v podobě puzzle skládaček s motivy zvláště chráněných živočichů žijících jak na území Labských pískovců, tak v Českém středohoří. Návštěvníci si mohli složit obrázky bobra evropského, sokola stěhovavého, netopýra velkého, sysla obecného, otakárka fenyklového či pavouka stepníka rudého a získat pexeso či samolepky s motivy ochrany přírody.
Stránka 4
Maskování - svrchní pár křídel
Evropský projekt Projekt LIFE+: Ochrana unikátních stepí Českého středohoří Stepní oblasti jsou v rámci České republiky poměrně vzácným a mezi lidmi málo známým prostředím. V Českém středohoří se s bylinkami vonící stepí můžeme potěšit na jižních svazích řady kopců. Lounsko je zastoupením stepních ploch unikátní, protože zdejší kopce se nejen nehodí k orbě, ale srážkový stín Krušných hor a mělká půda na jižních svazích, vytváří ideální podmínky pro úzkolisté a širokolisté suché trávníky, obecně známé jako luční a skalní kavylové stepi. Asi nejkrásnější podívanou stepi poskytují v době květu jarních druhů rostlin, jako je hlaváček jarní, koniklec luční, len rakouský, kozinec bezlodyžný či bělozářka liliovitá a mnoho dalších. Neobvyklým zážitkem je také návštěva kavylové stepi v květu, kdy se květenství kavylů stříbřitě vlní v poryvech větru. Kavyly jsou trávy tvořící důležitý stavební kámen stepních společenstev. Na Lounsku najdeme všechny české druhy. Na teplomilné a suchomilné druhy rostlin a na biotopy jimi preferované jsou vázána specifická společenstva živočichů. Od známějších hlodavců, jako je po celé Evropě stále vzácnější sysel Kavylová step na Rané obecný, po stovky druhů zcela nenápadných brouků, motýlů, sarančat či pavouků. Například na vrchu Oblík je registrováno více než 1 500 druhů hmyzu a přes 200 druhů pavouků. Díky této druhové pestrosti a zastoupení vzácných druhů jde o lokality z hlediska biologie a ochrany přírody velmi hodnotné. Lounské stepi vznikly a udržely se díky spolupůsobení přírodních podmínek a činnosti člověka, který krajinu nejprve odlesnil a bezlesí následně udržoval pastvou a kosením. V tom se zároveň ukázala být slabina existence našich stepí, když se na konci minulého století od pastvy upustilo a nevyužité stepní plochy začaly zarůstat. Rychle se rozšířily teplomilné druhy dřevin. Nejprve křoviny jako jsou hlohy, růže a trnky a později také stromy - akát, borovice černá či jasan. Cílem projektu LIFE+ „Stepi Lounského středohoří“ je zachování bezlesí s bohatými společenstvy živočichů a rostlin, které je podporováno pravidelnou pastvou a dalšími typy zemědělské činnosti v kombinaci s turistikou nebo sportovními aktivitami široké veřejnosti. Za tímto účelem se realizuje řada managementových opatření aktivně bude dotčeno více jak 250 ha stepí. Primární aktivitou je kácení rychle se Pastva v třešňovém sadu pod Oblíkem šířících dřevin, jen v roce 2012 se vyčistilo přes 100 ha stepí. Následně je možné vpustit na lokality smíšená stáda ovcí a koz, která je postupně vypásají (v roce 2012 se páslo přes 60 ha stepních ploch). Potřebu pastvy na stepních lokalitách vítají místní zemědělci v rámci projektu odkřoviníme a pro pastvu tak připravíme jim do té doby nedostupné plochy a pomůžeme jim získat finanční podporu nejen z prostředků projektu LIFE+, ale i z jiných zdrojů. Správa CHKO jim totiž v rámci projektu pomáhá zapojit se do dalších dotačních schémat, zejména agroenvironmentálních opatření. Místní farmáři i obyvatelé proto nevidí projekt a ochranu přírody jako omezení své činnosti (jak je tomu v mnoha jiných případech), nýbrž naopak. Důležitá je také eliminace invazních rostlin, zvláště pak dřevin jako je akát a borovice černá, a obnova a dosadba starých sadů na úpatí kopců.
Stránka 9
Odkřoviňování na Rané
aktivity. Stejně vzorně se zachoval i zřizovatel obou keší v Průčelské rokli, který po vzájemné mailové komunikaci dal obě keše, na dané období, mimo činnost. V době pozorování hnízda nebylo zjištěno žádné rušení za strany pohybu lidí v terénu. Z monitoringu minulého a letošního roku je jasné, že samice je klidná a pohyb po cestách pod hnízdem ji nevadí. Sokoli pohyb v údolí pozorují, ale reagují až na bezprostřední ohrožení. Oproti minulému roku již nedocházelo k rušení hnízdění ze strany krkavců a káňat a tudíž ani k soubojům v hnízdním teritoriu sokola. Nebyla zaznamenána ani rušivá aktivita výra. Je patrné, že sokoli do údolí patří a okolní fauna se s nimi sžívá - v údolí se již se sokoly počítá. Letošní první pozorování se uskutečnilo 18.2., kdy sokoli proletovali údolí a chovali se teritoriálně. 15. března byla samice pozorována po snesení prvního vejce a byla Při kroužkování je třeba využít lezecké techniky samcem krmena. 18. 4. bylo spatřeno první mládě. 21.5. proběhlo kroužkování mláďat 29.5. vylétlo z hnízda i druhé mládě Pak se ještě asi měsíc zdržovali sokoli s mláďaty v okolí hnízda. V červenci odletěli poznávat širší okolí. Samice s mláďaty se do Průčelské rokle vrátila na několik dní koncem října a pak se vydala na cestu Evropou. Doufáme, že samice se opět i se samcem, možná opět jiným, příští rok v únoru vrátí a v údolí, kam chodil na procházky spisovatel Karel May, vyvede další generaci středohorských sokolů.
Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) Přástevník kostivalový je motýl z čeledi přástevníkovitých (Erebidae) s výrazným krémovým pruhováním na tmavých horních křídlech a s černými skvrnami na rumělkově červených spodních křídlech. Rozpětí křídel je až 6 cm. Je rozšířen v západním palearktu, tj. od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie na západě, přes střední Evropu a Středomoří, po Írán a jižní Ural na východě. V České republice je to dosud hojný druh, těžiště jeho výskytu leží v nižších a středních polohách, horám se vyhýbá. Největší populace žijí v širším okolí Prahy, v Českém krasu a na severozápadě Čech, dále na Moravě zejména v teplejších oblastech, např. Moravský kras, Pálava, Podyjí. V Českém středohoří se druh vyskytuje od toku Labe mezi Litoměřicemi a Děčínem směrem na západ, hojný je např. na Litoměřicku, v okolí Milešovky a Lovoše, na Třebenicku a také v severní části Lounského středohoří. Motýl dává přednost lesním a lesostepním lokalitám, kde ho spatříme zejména na osluněných lesních okrajích, pasekách, v průsecích cest apod. V oblastech s nízkým výskytem lesních biotopů, což je např. zmíněné Lounské středohoří, je druh schopen přizpůsobit se životu na výslunných křovinatých stráních nebo na skalnaté stepi či lesostepi. Dospělci létají od konce června do začátku září, s vrcholem výskytu na přelomu července a srpna. Přestože patří mezi tzv. „noční motýly“, jsou aktivní nejen v noci, ale i ve dne. Zdržují se především na závětrných místech s dostatkem nektaronosných rostlin, v lesích je to hlavně sadec konopáč, na otevřených stanovištích bodlák, pcháč, bělotrn, hadinec, dobromysl, bezinka. V noci přilétají i na světelné zdroje. Larvy (housenky) požírají listy různých rostlin, vyskytují se zejména na hluchavkách, starčcích, vrbovkách, šalvějích, pomněnkách, kostivalech, kopřivách. Jejich vývoj trvá od srpna do června následujícího roku, po Výstražná barva druhého páru křídel přezimování pokračují v žíru na keřích, např. na lísce, ostružiníku, zimolezu. Kuklí se na zemi v řídkém zámotku. Housenka je na rozdíl od dospělce nenápadná, ve dne většinou sedí naspodu listu. Když už si housenky všimneme, poznáme ji podle zbarvení, které je svrchu tmavé, hřbetní žlutavý pruh je lemovaný oranžovými výrůstky, na bocích má bělavý přerušovaný proužek. Celé tělo pokrývají krátké žlutohnědé chloupky. Druh je zařazen v přílohách II a IV směrnice ES č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Přílohy obsahují druhy, které vyžadují přísnou ochranu prostřednictvím vyhlášení zvláštních území ochrany, tzv. evropsky významných lokalit (EVL). V Českém středohoří bylo na ochranu přástevníka zřízeno několik EVL, např. Bílé stráně u Litoměřic, na Lounsku pak Oblík-Srdov-Brník, Sinutec-Dlouhý kopec, Hořenec-Číčov a Všechlapy-Kamýk. V Českém středohoří ani v celé ČR zatím druhu bezprostřední ohrožení nehrozí, je totiž stále dosti rozšířený a hojný. Úbytek přástevníka by snad mohlo způsobit příliš intenzivní zemědělství, plošné zalesňování nebo zarůstání lokalit. V místech výskytu je proto nutné provádět management jako je odstraňování náletů, extenzivní pastva nebo mozaikovitá seč. To je v Lounském středohoří zajišťováno prostřednictvím dotačního titulu Life+ „Stepi Lounského středohoří“.
Součástí stánku byl také model pískovcové stěny i s vycpaným sokolem stěhovavým, vzácným a chráněným dravcem, který na skalních stěnách hnízdí. Přítomní si mohli prohlédnout také vycpaninu bobra, známého obyvatele labských břehů, či kuny skalní nebo sojky obecné. Nedílnou součástí byla i pestrá paleta propagačních materiálů o fauně, flóře, geologii, hydrologii či architekře obou chráněných oblastí. S návazností na hlavní téma zemědělství byl návštěvníkům představen rovněž projekt LIFE+ určený právě k obnově tradičního zemědělství a navrácení pastvy do lounského regionu. Výstava Libverda 2012 byla obecně zaměřena na prezentaci zemědělské techniky, nových postupů v pěstitelství. Prezentovali se také kaktusáři, mykologové a střední škola Libverda.
Setkání dobrovolné stráže přírody V sobotu 13.října 2012 proběhlo na Správě CHKO České středohoří setkání dobrovolných strážců přírody. Hlavním tématem setkání bylo zhodnocení uplynulé sezóny s výhledem do roku 2013. Zvýšená pozornost byla věnována přípravě enviromentálně vzdělávacích akcí pro veřejnost. Ty jsou součástí aktivit zaměřených na podporu ohleduplného chování k přírodě a prevenci přestupků proti zákonu a představují jednu ze stěžejních aktivit stráže. Strážci dále diskutovali o nejčastěji řešených přestupcích ze svých regionů. Většina zúčastněných považovala za aktuálně nejpalčivější problém se stále se zvyšujícím počtem čtyřkolek (čtyřkolkářů) v krajině. Problematika byla rozebrána nejen z hlediska porušování zákona o ochraně přírody a krajiny prostřednictvím nepovolených vjezdů, ale také z pohledu rostoucí agresivity a bezohlednosti čtyřkolkářů. Závěr setkání vyvrcholil představením modelu jednotné strategie, podle které se bude stráž přírody v příštím roce ubírat. Ekologie pro všechny Pracovníci Správy CHKO České středohoří se zúčastnili akce o.p.s. Sever Litoměřice. Ve středu 3.10. 2012 proběhl v Litoměřicích na Střeleckém ostrově den zaměřený na přírodu a ekologii. Dopoledne byl připraven program pro školní mládež, odpoledne od 16:00 hod. pro širokou veřejnost. Pracovníci Správy připravili na odpoledne hodinovou přednášku s prezentací o zajímavostech CHKO České středohoří a po setmění proběhla ukázka echolokace netopýrů a odchyt nočního hmyzu.
„Pracovní sobota“ v přírodě - pracovníci Deli Lovosice pracovali na opravě naučné stezky Boreč. V sobotu 3.listopadu se sešlo přes dvacet pracovníků Deli Lovosice nad Režným Újezdem, aby v rámci svých dobročinných aktivit, opravili ve spolupráci se Správou CHKO České středohoří část naučné stezky Boreč. Vybaveni nářadím, materiálem a dobrou náladou vyrazili, za mírného deště, na jihovýchodní část vrchu Boreč. Menší skupina se s nůžkami a pilkami vydala okolo kopce, aby prostříhala vegetaci kolem stezky tak, aby nebránila v průchodu návštěvníků. Skupina s převahou silnější části populace se vrhla do úpravy chodníku stezky v místě, kde se chodník silně sesouval. Při práci došlo i na vysvětlování geologické stavby kopce a tím i funkce ventarol vývěrů teplého vzduchu a složení fauny a flory biotopů vrchu Boreč. Během dopoledne opravili a zpevnili zaměstnanci Deli asi 30 metrů chodníku. Při zpáteční cestě se obě skupiny sešli u opravy schodů nad vodárnou. Pak se všichni účastníci, včetně dětí, které také přiložili ruku k dílu, sešli u ohně a se špekáčkem v ruce zakončili zajímavou „pracovní sobotu“. Za Správu CHKO České středohoří nezbývá nic jiného než FAUNA pracovníkům Deli Lovosice poděkovat za jejich čas, aktivitu a hlavně práci, kterou zdarma odvedli. Přímo v terénu jejich práci pochválilo i několik turistů a členů ČSOP Lovosice, kteří se na Borči objevili. Za humny První přednáška z cyklu, ve kterém se posluchači seznámili se zajímavostmi Českého středohoří. V rámci spolupráce Správy CHKO České středohoří s Knihovnou K.H. Máchy v Litoměřicích začal v listopadu přednáškový cyklus „Za humny“. Ve středu 14. listopadu navečer se uskutečnila první přednáška tohoto cyklu. Účastníci se seznámili se zajímavostmi Národní přírodní památky Boreč a mezi zajímavá místa Středohoří bylo zařazeno Labské údolí. Posluchači se mimo jiné dověděli, že na Boreč stojí za to vyrazit i v zimě a vidět ventaroly v činnosti. Základem virtuálního putování byl dostatek fotografijí přírody v prezentaci a doprovodné slovo pracovníka správy. I v dalším pokračování bude schéma prezentace dodrženo: seznámení posluchačů s jedním z maloplošných chráněných území a informace o zajímavých a méně známých místech Českého středohoří. Nejedovaté míšky s peckou
Stránka 8
Stránka 5
FLORA Drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis) Drobnokvět pobřežní je výstižné jméno pro rostlinu, která je nenápadná, malá a s drobnými květy a roste při „březích“. Drobnokvět nedosahuje dekorativnosti orchidejí nebo lilií, je to jednoletka - kde rostla letos, nemusí růst příští rok. Přesto je to rostlina zvláštní, její výskyt v Čechách budí velký zájem napříč obory. Zájem botanických a ochranářských kruhů především proto, že jde o druh velmi vzácný tím, že je striktně vázaný na určitý typ stanovišť. Zájem vodohospodářů proto, že se stojí v centru dění uvažované stavby vodního díla na Labi. Rozšíření druhu je subatlantsko-submediteránní. Drobnokvět roste v širším pásmu s atlantským klimatem od Dánska přes Německo po Portugalsko a dále v oblasti kolem Středozemního moře. V Čechách drobnokvět svým rozšířením vyznívá. V současnosti drobnokvět roste pouze na náplavech podél Labe v prostoru mezi Ústím nad Labem (Střekovem) a státní hranicí se SRN. V západní Evropě má drobnokvět širší „ekologickou amplitudu“ (roste na více typech stanovišť). Kromě náplavů řek ho lze nalézt podél střídavě vlhkých, používaných písčitých cest nebo na vyloženě ruderálních stanovištích př. na suchých železničních náspech (obdobně byl výskyt drobnokvětu zaznamenán v letech 1968 a 1975 na překladovém nádraží Praha - Žižkov). I západoevropské výzkumy z posledních let hovoří o úbytku lokalit z důvodů mizení vhodných stanovišť (př. Nizozemí). V Čechách nebylo rozšíření druhu příliš velké ani v minulosti. Maximální Stanoviště drobnokvětu známý rozsah lokalit ve 2. polovině 19. století sahal podél Labe od Hřenska až východně za Mělník a od soutoku Labe s Vltavou po oblast jižně od Prahy. Z Moravy existuje pouze jediný nevyjasněný údaj z r. 1834. Z tohoto hlediska tedy právem patří ke kriticky ohroženým druhům. Přímo osudová je spojitost drobnokvětu s náplavy. V Čechách je na ně téměř striktně vázán. Konkrétně na tzv. Štěrkopískové náplavy (hrubý písek až menší oblázky) - o průměru zrn nebo valounků od 1 do 10 cm. Drobnokvět se vyhýbá jak jemnozrnným písčitým náplavům, tak bahenním sedimentům. Neroste tedy přímo na břehu řeky s bahenními nebo pobřežními druhy rostlin (např. blatěnka vodní, šáchor hnědý nebo šmel okoličnatý), ale ani dále od řeky s hustým pokryvem vegetace (většinou tráva chrastice rákosovitá s dekorativním děhelem lesním). Nabídka samotných štěrkopískových náplavů určité velikosti sama o sobě však nestačí. Vhodné lokality drobnokvětu musí být pravidelně přeplavovány (musí docházet ke střídání výše hladiny). Dále drobnokvět nesnese větší překrytí ostatními rostlinami. Nejčastěji ho najdeme růst plazící se při zemi v rozvolněných, řídce pokryvných společenstvech s pelyňkem obecným, sítinou smáčknutou, jitrocelem kopinatým, vratičem obecným. Drobnokvět pobřežní je pro květenu ČR postupem času druhem čím dál vzácnějším. Již dlouho je potvrzena hypotéza o přímé spojitosti mezi výstavbou jednotlivých vodních děl (VD) a následným vymizením druhu „nad“ těmito VD. Tyto názory se psané objevovaly již od roku 1936 v souvislosti s dokončeným VD Střekov a byly bohužel následně potvrzeny v 70. letech 20. století. Tehdy totiž již lokality nad VD Střekov neexistovaly (naposledy zjištěn v roce 1947). Proč tato souvislost? Průměrná regulovaná výška hladiny vodním dílem dosahuje téměř výšky předchozího zdymadla. Tok se tak stal kanalizovaným koridorem. Výstavbou zdymadel se zabránilo menším povodním ohrožujícím majetky nízko nad hladinou. Zároveň ale zaniklo i časté menší přeplavování břehů a tím „třídění“ písků a naplaveného materiálu. Více méně stabilizovaná hladina vody se stala vhodnou spíše pro pobřežní a bahenní vegetaci. Další „ranou“ pro drobnokvět byly související úpravy břehové linie řeky, např. přímé odstranění štěrkových náplavů, vyzdění koryt nebo úpravy břehů kamenným záhozem. Ovšem objevují se i lokality nové. Především následně po větších povodních. Povodeň „odstřihne“ hustou travní vegetaci spolu s bahnitými sedimenty a „odkryje“ starší Kvetoucí drobnokvět pobřežní vrstvy náplavů nebo nové přinese. Tyto nové (nebo „staronové“) náplavy se poté rychle na čas (než se náplav vegetací opět „zatáhne“) stávají lokalitami drobnokvětu. Drobnokvět pobřežní je podle Vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb. zařazen jako druh kriticky ohrožený. Také na Červeném seznamu ohrožených druhů je zařazen jako druh kriticky ohrožený. Kde a kdy drobnokvět pobřežní můžeme u nás vidět ? - v Ústí nad Labem Střekově: vzácně rostoucí na náplavech mezi silničním mostem E. Beneše a železničním mostem, - ve Svádově na špičce svádovského poloostrova s písečnými náplavy, - ve Valtířově na náplavech ve směru od Svádova, - v okolí přírodní památky Nebočadský luh. - náplav v ústí řeky Ploučnice do Labe (každoročně nejbohatší lokalita). - náplavy ve směru od Děčína na Hřensko v CHKO Labské pískovce. Drobnokvět kvete v létě od července a často ho lze spatřit kvetoucí i začátkem listopadu, kdy vyzařované „teplo“ z řeky Labe ještě stačí zmírňovat dopady prvních mrazíků.
Stránka 6
FAUNA
Migrace obojživelníků v CHKO České středohoří v r. 2012 Záchranu obojživelníků, v křížení migračních tras s komunikacemi, při jarním tahu v době páření zajišťovala v CHKO České středohoří organizace Český svaz ochránců přírody, ZO 37/02 Litoměřice, spolu se záchrannou stanicí pro volně žijící hendikepované živočichy FALCO Dolní Týnec. Jednalo se především o instalaci bariér z PVC fólií podél komunikací, sběr a přenášení obojživelníků přes silnici do vodních biotopů. Práce probíhaly na celkem 18 úsecích jaké??Hlavní tah začal až 19. dubna, kdy došlo k oteplení a k minimálním odchylkám denní a noční teploty vzduchu. Bariéry byly nainstalovány na celkem 3 550 metrech a bylo přeneseno celkem přes 11 tisíc obojživelníků a přes stovku plazů ještěrek, užovek i zmijí. Samotná migrace byla vleklá a nevýrazná vlivem velkých výkyvů teploty ve dne a v noci, doprovázela ji velká sucha na začátku a na konci dubna. Znatelný je celkový úbytek ropuch obecných a skokanů štíhlých, kdy většina umrzla během zimování, tak jako na celém území ČR. U plazů je výrazný nárůst způsoben pravděpodobně změnou výstelkylapáků vlhkým mechem. Celkově a z dlouhodobého pohledu je patrné, že obojživelníci a plazi v posledních deseti letech značně ubyli na mnoha místech, což je dáno především fragmentací volné Zábrany v Lesním Mlýně na Děčínsku krajiny, výstavbou nových sídel, průmyslových zón a komunikací. Vliv na početnost studenokrevných obratlovců mají i dlouhé zimy s holomrazem a suchá léta. Lapák s ropuchami obecnými
Hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v Průčelské rokli nad Brnou. Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy na území ČR. Hnízdění a vyvedení mláďat v Průčelské rokli v roce 2011 a 2012 jsou zdokumentovaným a prokázaným hnízděním za posledních několik desítek let. Podle pracovníka Městského muzea v Ústí n/L, Václava Berana, bylo tento rok možná ještě jedno hnízdo směrem z Ústí n/L na Lovosice v Labském údolí, ale hnízdění nebylo prokázáno. Sokoli zde byli pouze pozorováni. V říjnu byly instalovány budky pro sokoly na komín čížkovické cementárny, sice mimo hranice CHKO, ale vzhledem k velikosti hnízdního teritoria, při úspěšném hnízdění v této lokalitě, bychom se se sokoly v CHKO měli setkat. Letošní rok byl v celé ČR opět poměrně úspěšným, co se týká počtu hnízd a vyvedených mláďat. Počty jsou v průměru srovnatelné s rokem minulým. V CHKO Labské pískovce byla letos prokázána 4 hnízdění a 8 vyvedených mláďat, počet hnízd a mláďat může být vyšší díky možnosti hnízdění v nepřístupných stěnách Labského kaňonu. V CHKO Kokořínsko byla opět na Vlhošti (tradičním hnízdišti sokola) stabilní snůška 3 hnízda 7 mláďat. V CHKO Jizerské hory vyšlo letos hnízdění sokola naprázdno, ale pár byl přítomen, šlo zřejmě o mladou samici. Na Broumovsku zahnízdily 4 páry hnízdění dvou bylo úspěšné (3 a 4 mláďata), zbylá dvě hnízdění byla z neznámých důvodů přerušena. Podle údajů z ostatních CHKO se stává sokol pevnou součástí přírody a lze očekávat vzestup jeho početnosti, hlavně v Českém středohoří, kde by se v roce 2014 mohla vrátit k hnízdění některá mláďata z hnízda v roce 2011 a bude zde také tlak dospívajících mláďat, která se vylíhla v Labském dole a na Českolipsku. V současné době hnízdí sokol v příhodných lokalitách, jak v opuštěných oblastech (Labské údolí), tak v příměstských oblastech (Brná), tak i v destinacích turisticky a sportovně aktivních (Jizerské hory, Broumovsko, Kokořínsko). Extrémní je hnízdění v budkách na komínu elektrárny Tušimice. Za poslední roky lze říci, že počet hnízd lehce stoupá. Hnízdění sokola v Průčelské rokli bylo i tento rok (od února do června) monitorováno pracovníkem S CHKO České středohoří. Cílem monitoringu bylo získat cenná data o hnízdní biologii sokola. Dalším úkolem pracovníka přítomného v hnízdišti bylo zabránit rušení hnízdění z hlediska vlivu negativní lidské činnosti a pohybu lidí v přírodě. Lidé mnohdy ani neví, že se pohybují v místě hnízdění kriticky ohroženého druhu. Kromě přímého monitoringu byla na přístupových cestách umístěna upozornění na doporučené omezení pohybu volným terénem. Pohyb lidí po cestách a naučné stezce nebyl nijak omezen. Dobrá spolupráce byla opět s horolezci, kteří zde po ústní dohodě od února do června neprovozovali lezecké Sokolí čtyřčata z hnízda v roce 2011
Stránka 7
