Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Malé město jako středisko venkovského mikroregionu na příkladu Bučovic Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Vypracoval: Bc. Lucie Hoňková BRNO 2014
Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie
Agronomická fakulta 2013/2014
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:
Bc. Lucie Hoňková Zemědělská specializace Rozvoj venkova
Malé město jako středisko venkovského mikroregionu na příkladu Bučovic
Rozsah práce:
60 stran + přílohy, minimálně 90 000 znaků
Zásady pro vypracování: 1. Zhodnotit dostupnou literaturu k problematice malých měst a příslušnou regionální literaturu Bučovicka. K tomu využít také již zpracovaných závěrečných prací na MENDELU a dalších univerzitách. 2. Provést analýzu města Bučovic a jeho mikroregionu, tvořeného jejich místními částmi a obcemi ve spádovém obvodu Bučovic jako obce s rozšířenou působností na základě tvrdých statistických dat. K tomu využít zejména výsledků sčítání lidu 2011 a dalších datových bází ČSÚ, případně jiných institucí. Analýzu graficky dokumentovat. 3. Analyzovat úlohu Bučovic jako střediska svého mikroregionu (dojížďka za prací a službami, formování dopravního regionu. Zhodnotit rovněž vnější vztahy s nadřazenými centry (Brno, Vyškov), eventuálně s konkurenčním Slavkovem u Brna. 4. Realizovat vlastní terénní výzkum Bučovicka zaměřený na postavení Bučovic jako mikroregionálního střediska včetně fotodokumentace, rozhovorů s místními subjekty eventuálně anketního šetření. 5. Zhodnotit získané poznatky z hlediska vývoje po roce 1990 a budoucích rozvojových potenciálů s využitím SWOT analýzy a strategických dokumentů města Bučovic, dobrovolného sdružení obcí Ždánický les a Politaví a místní akční skupuny Za humnama. Seznam odborné literatury: VAISHAR, A. Geografie malých měst 2005. Ostrava: Ústav geoniky AV ČR, 2005. 112 s. ISBN 8086407-07-1. RYDZ, E. Rola malychmiast w rozwojuobszarówwiejskich.Warszawa: Instytut geografii 2. i przestrzennegozagospodarowania PAN, 2006. 210 s. ISBN 978-83-924797-0-3. LAMPIČ, B. -- ŠPES, M. a kol. Sustainabledevelopmentofsmalltowns. 1. vyd. Ljubljana: Univerza 3. v Ljubljani, 2007. 168 s. ISBN 978-961-237-212-5. 1.
SPIEGLER, A. -- MUNDUCH, M. Kleinstädte - Motoren in ländlichenRaum.Wien: Österreichisches Kuratorium fürLandtechnikundLandentwicklung, 1998. 68 s. MAJEROVÁ, V. Český venkov 2006: Sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Praha: 5. Česká zemědělská univerzita, 2007. 126 s. ISBN 978-80-213-1631-7. 6. NEKUDA, V. Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 494 s. VAISHAR, A. -- ZAPLETALOVA, J. Smalltowns as centresofruralmicro-regions. 7. EuropeanCountryside. [online]. In EuropeanCountryside. 2009. sv. 1, č. 2, s. 70--81. URL: http://versita.com/science/environment/ec/. 8. Kramoliš, Č. (1900): Bučovský okres. Brno: Musejní spolek, 162 s.; reprint GARN 2010 VAISHAR, A. et al.: GeographyofSmallMoravianTowns: Case Study Bučovice. 9. MoravianGeographicalReports 9, 2001, No.1, p.43-62 4.
Datum zadání diplomové práce:
říjen 2012
Termín odevzdání diplomové práce:
duben 2014
Bc. Lucie Hoňková Autorka práce
doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Vedoucí práce
prof. Ing. František Toman, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Malé město jako středisko venkovského mikroregionu na příkladu Bučovic vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:………………………..
…………………………………………………….. podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. za možnost zpracování diplomové práce a pracovníkům Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně za cenné rady. Také bych chtěla poděkovat občanům města a spádových obcí za ochotný přístup při mém dotazníkovém šetření a vstřícnost při rozhovorech.
ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá úlohou malého města jako středisko venkovského mikroregionu. Malým městem jsou zde Bučovice. Cílem práce je zhodnotit jakou úlohu hrají Bučovice jako střediskové město a zhodnotit dostupnou literaturu k problematice malých měst. V teoretické části práce je definována historie města a charakteristika zájmového území, jakož i místní části a obce ve spádovém obvodu Bučovic. V analytické části se práce zabývá především obyvatelstvem města, dojížďka za prací a službami, infrastrukturou, průmyslem a zemědělstvím, kdy byla využita statistická data. Práce obsahuje také dotazníkové šetření obyvatel města a SWOT analýzu.
Klíčová slova: Bučovice, malé město, venkov, obyvatelstvo, mikroregion, SWOT analýza.
ANNOTATION The thesis examines the role of a small town as the centre of rural micro-region. The small town examined in this work is Bucovice. The aim of the thesis is to evaluace the role played by Bucovice as a local centre and evaluace the available literature dealing with the isme of small towns. Theoretical chapters define the town’s history and characteristics of the area, as well as town districts and villages in the catchment area of Bucovice. Analytical chapters use statistical data regarding mainly the population of the town, commuting to work and services, infrastructure, industry and agriculture. The thesis also includes a questionnaire survey of the town’s population and SWOT analysis. Keywords: Bucovice, small town, countryside, population, micro-region, SWOT analysis
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10
3
METODIKA ........................................................................................................... 11
4
LITERATURA
K PROBLEMATICE
MALÝCH
MĚST
A
REGIONÁLNÍLITERATURA BUČOVICKA .............................................................. 12 5
6
7
8
TERMINOLOGIE .................................................................................................. 13 5.1
Malé město ....................................................................................................... 13
5.2
Venkov ............................................................................................................. 14
5.3
Venkovký region .............................................................................................. 15
5.4
Definice venkovských oblastí v ČR ................................................................. 16
5.5
Brownfield........................................................................................................ 17
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................. 18 6.1
Poloha a základní údaje města Bučovice ......................................................... 18
6.2
Obce pro které vykonává město Bučovice přenesenou působnost .................. 19
6.3
Historie města................................................................................................... 20
6.4
Pamětohodnosti ................................................................................................ 22
6.4.3
Fara ........................................................................................................... 24
6.4.5
Významné osobnosti města ...................................................................... 26
PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA ....................................................................... 28 7.1
Geologie ........................................................................................................... 28
7.2
Geomorfologie ................................................................................................. 28
7.3
Pedologie .......................................................................................................... 28
7.4
Hydrologie........................................................................................................ 29
7.5
Klima ................................................................................................................ 30
7.6
Vegetace ........................................................................................................... 30
DEMOGRAFIE ...................................................................................................... 31
9
8.1
Věková pyramida ............................................................................................. 31
8.2
Pohyb obyvatel ................................................................................................. 32
8.3
Ekonomická aktivita......................................................................................... 33
8.4
Vzdělanost ........................................................................................................ 34
OBČANSKÁ VYBAVENOST .............................................................................. 35 9.1
Technická vybavenost ...................................................................................... 35
9.2
Dopravní infrastruktura .................................................................................... 38
9.2.1
Silniční doprava ........................................................................................ 38
9.2.2
Vlaková a autobusová doprava ................................................................. 38
9.3
10
11
Sociální infrastruktura ...................................................................................... 39
9.3.1
Školství ..................................................................................................... 39
9.3.2
Zdravotní a sociální služby ....................................................................... 40
9.3.3
Obchody a služby...................................................................................... 40
9.3.4
Sportovní a kulturní vyžití ........................................................................ 41
9.3.5
Cestovní ruch a rekreace ........................................................................... 42
PRŮMYSL A ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................................. 43 10.1
Průmyslová výroba ....................................................................................... 43
10.2
Zemědělství .................................................................................................. 44
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................. 44 11.1
Dotazník ....................................................................................................... 44
11.2
Rozhovory s místními obyvateli ................................................................... 45
12
SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 48
13
DISKUSE................................................................................................................ 56
14
ZÁVĚR ................................................................................................................... 57
15
POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................ 58
16
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ......................................................................... 59
1
ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá městem Bučovice, jako střediskem venkovského
mikroregionu a obcemi, pro které město vykonává přenesenou působnost. Součástí práce je rozbor města, jeho současného stavu a jeho potenciálů v dalším rozvoji. Toto město jsem si nevybrala náhodou, zvolila jsem si ho, protože v něm žiji a mám k němu citový vztah. Město se může pochlubit nejen hodnotnou krajinou, bohatou historií, ale i slušnou sociální vybaveností a službami. Nachází se zde mnoho zachovalých historických památek a bohaté kulturní vyžití. S životem
ve
venkovských
oblastech
se
pojí
mnoho
problémů.
Jeden
z nejvýznamnějších je nedostatek pracovních míst pro venkovské obyvatelstvo. Ti musí z velké části do zaměstnání dojíždět, a proto vidí jako východisko stěhování do měst, kde je daleko více pracovních příležitostí. Stejně tak dalším problémem jsou sociální služby, kdy jsou vůči obyvatelstvu nedostačující. Co se týče problematiky venkovských oblastí, stává se čím dál více složitějším tématem. Jak říká Majerová (2008), samotný rozvoj nezávisí jen na iniciativě místní samosprávy, ale je především úzce spojen s mírou zainteresovanosti místních lidí v uskutečňování rozvojových aktivit.
9
2
CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je analýza města Bučovice jako středisko venkovského
mikroregionu a možnosti jeho dalšího rozvoje. Zhodnotit dostupnou literaturu k problematice malých měst a literaturu k městu samotnému, zpracovat statistická data města v demografické části a popsat jeho infrastrukturu. Další částí práce je vlastní terénní průzkum v podobě dotazníkového šetření a rozhovoru s obyvateli města a přilehlých obcí, fotodokumentace a zhodnocení SWOT analýzy, která už je k Bučovicím vytvořená.
10
3
METODIKA Práce je v úvodní kapitole zaměřena na dostupnou literaturu k problematice malých
měst a na regionální literaturu Bučovicka, kdy bylo příslušnou literaturu třeba prostudovat, aby mohla být následně zhodnocena. Následuje literární rešerše, kdy je třeba si v první řadě definovat různé pojmy vztahující se k malému městu obecně, aby bylo možné se s tématem seznámit. Další kapitolou je charakteristika zájmového území, jakožto poloha a základní údaje města Bučovice, následují obce, pro které město vykonává přenesenou působnost, historie města a přírodní charakteristiky. Další částí práce je zpracování demografických údajů města na základě statistických dat z Českého statistického úřadu, výsledky jsou zpracovány do grafů. V následující kapitole jsou Bučovice hodnoceny z hlediska dopravy, infrastruktury, sociálního zařízení, školství, zemědělství a průmyslu, které se ve městě nacházejí. Dalším krokem bylo dotazníkové šetření s rozhovory, které bylo provedeno s občany města, součástí byl i terénní průzkum a tím pádem zjištění, jestli město plní svoji funkci jakožto středisko mikroregionu. Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů, kdy cílem je získat názory a fakta od dotázaných, na základě položených jasných a stručných otázek. Dotazník se skládal ze třech jednoduchých otevřených otázek, byl distribuován do jedné z místních mateřských škol, která jej dále poskytla rodičům docházejícím dětí, jelikož byl zaměřen především na občany v produktivním věku. Dotazníkové šetření bylo provedeno v měsíci únoru, kdy všechny dotazníky byly do konce měsíce vráceny a doplněny o odpovědi na všechny otázky. Rozhovor byl polostrukturovaný a byl proveden s obyvateli města i přilehlých obcí. Tento výzkum v podobě rozhovoru byl uskutečněn s občany všech věkových kategorií, kdy cílem bylo zjistit, zda město plní svoji úlohu jak středisko, a také jak si město Bučovice stojí celkově v očích svých obyvatel. Poslední částí diplomové práce je SWOT analýza, díky ní je možno analyzovat silné a slabé stránky vnitřního původu a příležitosti a hrozby, které vycházejí z vnějšku. V té to části nebyla SWOT analýza tvořena, nýbrž hodnocena. Byla použita SWOT analýza z dokumentu Studie strategického rozvoje mikroregionu Ždánský les a Politaví.
11
4
LITERATURA
K PROBLEMATICE
MALÝCH
MĚST
A
REGIONÁLNÍLITERATURA BUČOVICKA K vypracování mojí diplomové práci mi nejvíce posloužila kniha Malá městaMotory rozvoje Jihomoravského kraje (Vaishar, 2012). Ta to kniha řeší problémy malých měst na periferii vzhledem k regionálním a subregionálním střediskům. Hlavní problém spočívá v jejich vzdálenosti a s tím spojená složitá dopravní dostupnost a neochota do tohoto problému investovat. Dále místní pracovní příležitosti nejsou dostačující, to vede k odchodu vysoce vzdělaných lidí do významnějších center a na jejich místa přicházejí lidé po skončení ekonomicky aktivního věku. Zdá se, že klíčovou roli v malých městech hraje dopravní spojení, které může ovlivnit jeho prosperitu, rozvoj a v poslední řadě jeho budoucnost. V knize je velice často zmiňován Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který velice dobře tuto klíčovou roli zvládá. Dále srovnává výhody a nevýhody suburbanizovaných vesnic a suburbanizovaných malých měst. Zatímco suburbanizované vesnice zpravidla nemají žádné vlastní aktivity a jejich sídla často nedisponují ani žádnými veřejnými prostory nebo objekty, u suburbanizovaných malých měst tomu tak není. Občané malých měst nemusí vždy dojíždět za všemi potřebami do střediskového města, mají možnost uspokojit své nároky na služby i na pracovní příležitosti. Další kniha, která mi v práci pomohla, byla od Věry Majerové Český venkov 2008Proměny venkova. Tato kniha mně byla užitečná nejenom v oblasti terminologie, ale byly v ní dobře popsány vývojové vztahy mezi městem a venkovem, ukázky ze současného venkova, ať už po jeho demografické stránce, infrastruktury nebo místní veřejné správy. Co se týká literatury vztahující se na město Bučovice, není jí mnoho. Knihy jako Bučovský okres od Kramoliše nebo Vyškovsko od Nekudy jsou sice dostačující co se do historické charakteristiky města a popisu jeho polohy týče, ale to je tak asi vše co jsem se mohla dočíst. A také nemalým problémem byl rok vydání těchto knih, jelikož jsou obě díla starší než padesát let, data v nich jsou už dávno nepravdivá. Ovšem abych nebyla k literatuře Bučovicka jen kritická, musím zmínit jednu knihu, která mi naopak byla velice užitečná. Je to kniha od Miloslava Michalčíka Bučovice mé rodné město. 12
V knize je možno se dočíst nejen o bohaté historii města, ale i historii zdejších významných budov (např. pošta, fara atd.) a jiných krásných míst. Dále jsou tu zmíněné významné osobnosti, které město proslavily, kulturní a duchovní život města a samospráva Bučovic. Celá kniha je velice dobře doplněna fotografiemi z dřívější i dnešní doby. Co bohužel v knize chybí, je přírodní charakteristika území.
5
TERMINOLOGIE
5.1 Malé město Malá města představují základ systému venkovského osídlení tím, že poskytují bazické funkce ve sféře pracovních příležitostí a služeb. Hustota sítě malých měst spoluurčuje charakter venkovského osídlení. V tomto smyslu lze považovat malá města za součást venkova. Jedním z podstatných kvalitativních rozdílů oproti větším městům je skutečnost, že k pohybu po malých městech není třeba automobilu. To vytváří zvláštní vztah mezi obyvateli a jejich malými městy. [1] Sýkora (2002) však na pojem „Malé město“ pohlíží následovně: „Malým městem se rozumí sídelní útvar, pro který jsou charakteristické určité znaky: vysoká hustota a koncentrace obyvatel, dále relativní velikost (v porovnání s jinými sídly), vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby, specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva, koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města; vysoká vnitřní diferenciace (různorodost).“
Malá města ovšem neposkytují jen pracovní příležitosti a služby, ale jejich prostřednictvím také sociální kontakty na pracovní, zájmové nebo společenské bázi. Zpravidla zajišťují i dopravní spojení ke vzdálenějším cílům pro sídla, která neleží na hlavních trasách. Tato okolnost je na jižní Moravě ještě posílena strukturou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Integrace malých měst s jejich zázemím prostřednictvím veřejné dopravy je klíčovou otázkou. Málo zdůrazňovanou, ale velmi důležitou úlohou malých měst je vytváření (mikro)regionální identity. Jejich názvy, poloha a někdy i charakteristika jsou většinou obecně známější než údaje o jednotlivých malých obcích. Malé obce jsou zpravidla málokdy schopny prosazovat se na poli nezbytné reklamy, která je přenechávána stále více sdružením obcí a jejich ekonomicky nejsilnějším členům – malým městům. [1]
13
5.2 Venkov Venkov obecně je vymezován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má důležitou funkci zemědělství. V odborné literatuře však můžeme najít různé varianty této definice, ve kterých je vzhledem k účelům vymezení použito různých kritérií. Z hlediska demografického lze venkov vymezit nízkým počtem a hustotou obyvatel, z hlediska urbanistického specifickým typem zástavby, z hlediska sociologa například jiným způsobem života. (Majerová, 2008).
Venkovský prostor má nenahraditelný hospodářský, společenský, kulturní i ekologický význam. Tvoří také podstatnou část území České republiky. Na venkovský prostor působí celá řada negativních činitelů, ty mohou výrazně ovlivnit jeho rozvoj a životaschopnost.
K těmto problémům se řadí například: -
vyšší nezaměstnanost než ve městech,
-
stárnutí populace,
-
omezené možnosti zaměstnání,
-
podprůměrné příjmy,
-
špatný přístup k základní zásobovací infrastruktuře,
-
odliv obyvatelstva atd. (Majerová, 2008)
Na venkov bývá také často pohlíženo jako na „souvislé území státu nebo krajů, s relativně nižší hustotou zalidnění do 150 (100, 120) obyvatel na km2, pojímající krajinu a v ní rozmístěná sídla (s vyloučením velkých měst nebo městských aglomerací), kde se vyskytuje rozhodující podíl zemědělských a lesnických činností a péče o přírodu a krajinu.“ (Hlavní směry politiky rozvoje venkova, 2005). Obecně lze tedy za venkov považovat veškerý prostor mimo město, ve kterém má důležitou funkci zemědělství. Potřeba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v České republice zejména v souvislosti s dotačními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako samostatný resort. Vymezení venkova není definováno a 14
neexistuje ani obecně vnímaná hranice mezi venkovem a městem. Při pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení či absolutní počet obyvatel obce, urbanistická nebo socioprofesní struktura, případně architektonické charakteristiky, způsob komunikace obyvatel atd. V české odborné literatuře jsou obvykle za venkovské obce pokládány ty, které mají méně než 2000 obyvatel, s odkazem na § 3 zákona o obcích je však stále častěji užívána hranice 3000 obyvatel (podmínka pro jmenování obce městem). [2]
5.3 Venkovký region Maříková (2008) uvádí: „Jako venkovský region se označuje funkční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjádřeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích.“
Vymezování venkovského prostoru podle počtu obyvatel obcí, případně podle jejich statutu, a podle hustoty osídlení je důležité pro sociologické výzkumy a zejména pro zpracování rozvojových programů i pro rozhodování orgánů, jež zajišťují regionální politiku. Stejně tak je potřebné, například pro účely Programu rozvoje venkova a programu EAFRD, vymezit venkovské regiony. To lze provést na několika úrovních.
K jeho vymezení se používá systému územního členění NUTS. Tato klasifikace byla vytvořena Statistickým úřadem Evropských společenství – Eurostatem. Nejběžněji používaná metoda v EU hodnotí regiony podle podílu obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích, které jsou pro tyto účely vymezeny danou maximální hustotou obyvatel (tj. počtem obyvatel na 1 km2). (Majerová, 2008)
Regiony se tak rozlišují na: -
venkovský region (Rural region), kde více než 50 % obyvatel žije ve
venkovských obcích, -
přechodný region (Intermediate region) s 15-50 % obyvateli žijícími ve
venkovských obcích, -
městský region (Urban region), kde méně jak 15 % obyvatel žije ve 15
venkovských obcích. V důsledku specifických podmínek a historického vývoje jsou v ČR nejvíce zastoupeny nevyhraněné regiony, jež představují široké pásmo přechodu mezi regiony výrazně venkovskými a výrazně městskými. Z toho důvodu se prostřední kategorie ještě dále rozčleňuje do tří dalších typů převážně venkovské (37,5-50 %), smíšené (25-37,5 %) a převážně městské regiony (15-25 %). (Majerová, 2008)
5.4 Definice venkovských oblastí v ČR Definice OECD je založena pouze na jediném kritériu – hustotě osídlení. Jsou rozlišeny dvě úrovně, a to místní a regionální. Na místní úrovni – úrovni NUTS 5, jsou obce považovány za venkovské, pokud je hustota jejich osídlení nižší než 150 obyv./1 km2; na úrovni NUTS 3 jsou rozlišeny tři stupně, které závisí na podílu obyvatel žijících ve venkovských obcích. Jedná se o převážně venkovské oblasti, kde přes 50 % populace žije ve venkovských obcích; významně venkovské oblasti, kde 15–50 % obyvatel žije ve venkovských obcích; a převážně městské oblasti, kde žije méně než 15 % obyvatelstva ve venkovských obcích. [3]
Eurostat zvolil jiný přístup, přestože je také založen na kritériu hustoty osídlení. Jedná se o tzv. „vymezení podle stupně urbanizace“, ve kterém jsou regiony rozděleny do tří kategorií. Hustě zalidněné oblasti jsou charakteristické sousedícími obcemi, jejichž hustota obyvatel přesahuje 500 obyv./km2 a celková populace takové oblasti dosahuje nejméně 50 000 obyvatel. Druhou skupinu tvoří prostřední oblasti, které se vyznačují obcemi s hustotou větší než 100 obyv./1 km2 a nepatří k hustě zalidněným oblastem. Celková populace takové zóny musí být nejméně 50 000 obyvatel nebo musí sousedit s hustě zalidněnou oblastí. Posledním typem jsou řídce osídlené oblasti, kam patří obce, které nejsou zahrnuty v klasifikaci hustě zalidněných či prostředních oblastí. [3]
Další doplňkovou metodou klasifikace venkovských oblastí může být přístup inspirovaný studiemi Rady Evropy a rozvinutý Evropskou komisí. Na základě této metody můžeme rozdělit venkovské oblasti podle stupně jejich zapojení do národního hospodářství do tří skupin. První skupinu tvoří integrované venkovské oblasti vyznačující se rostoucí populací a zaměstnaností v sekundárním a terciárním sektoru,
16
ale zemědělskou činností jako klíčovou při využití půdy. Jsou to oblasti blízké městským oblastem. Druhou skupinu tvoří středně pokročilé venkovské oblasti, které jsou relativně vzdálené od městských oblastí s převahou primárního a sekundárního sektoru, s velkým podílem zemědělských aktivit. Poslední skupinu tvoří odlehlé venkovské oblasti s nejnižší hustotou obyvatelstva a obvykle i nejnižšími příjmy a starším obyvatelstvem zaměstnaným převážně v zemědělství. [3]
5.5 Brownfield Neexistuje přesná a jednotná definice toho co se dá považovat za brownfield. Zjednodušeně se dá Brownfield definovat jako: „Opuštěné, nedostatečně využívané nebo prázdné území, které je postiženo vlivem předchozího využívání, (může, ale nemusí mít ekologickou zátěž) a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci.“ Definice toho, co je a co není brownfield, často záleží na místních okolnostech. Ne všechna brownfields musí být nevyužívaná. Může jít např. o území ve velmi dobré lokalitě, které je využíváno pro nevhodnou funkci (např. lokalitu blízko středu města jako vrakoviště). V tomto případě není rozhodujícím hlediskem jen to, že cenné území je tímto způsobem nedostatečně využito, ale fakt, že jsou zde současně patrny všeobecné příznaky podinvestovanosti, což má degradující vliv na širší okolí. Jedná se tedy především o bývalé průmyslové areály, krajinu poškozenou těžbou a okrajově je možné mezi brownfields zařadit i opuštěné vojenské areály. Většinou se jedná o pozemky větších rozměrů, které jsou v lepším případě umístěny ve výhodných polohách. K jejich kontaminaci či devastaci nemuselo dojít pouze „běžným“ využívání pozemku, ale mohlo jít i o „jednorázovou“ nehodu či havárii (například záplavu, chemický únik nebo dopravní nehodu).
BROVNFIELDS SE DAJÍ OZNAČIT JAKO PLOCHY KTERÉ: -
jsou dotčeny předcházejícím užíváním,
-
jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané,
-
mají skutečné nebo pravděpodobné problémy s kontaminací,
-
jsou hlavně v zastavěném území, (Výjimku tvoří např. opuštěné vojenské areály
apod.) -
vyžadují určitou intervenci, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání. [4]
17
6
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
6.1 Poloha a základní údaje města Bučovice Bučovice leží přibližně 30 km východně od Brna v okresu Vyškov. Jeho nadmořská výška je 226 m n.m. a katastrální výměra 4296 ha. Se svými téměř 6 500 obyvateli nosí označení město a nachází se zde městský úřad s rozšířenou působností. Město Bučovice se skládá z několika městských částí, které tvoří připojené vesnice Černčín, Marefy, Kloboučky a Vícemilice. Každá z nich má svoje katastrální území. Bučovice se tedy rozkládají celkově na 5 katastrálních územích.
Město se nachází na silnici E50 spojující Brno a Uherské Hradiště. Tato silnice je jednou z páteřních komunikací silniční dopravy do Slovenské republiky. Městem protéká řeka Litava.
Obr. 1 Poloha města Bučovice (http://www.bucovice.cz)
18
Obr. 2 Znak města (http://www.bucovice.cz)
Obr. 3 Prapor města (http://www.bucovice.cz)
6.2 Obce pro které vykonává město Bučovice přenesenou působnost Obec Bohaté Málkovice Brankovice Dobročkovice Dražovice Chválkovice Kojátky Kožušice Křižanovice Letonice Malínky Milonice Mouřínov Nemochovice Nemotice Nesovice Nevojice Rašovice Snovídky Uhřice
Obce spadající pod město Bučovice Výměra (ha) Počet obyvatel 483 264 1215 895 502 204 642 864 694 266 312 300 718 116 469 768 1100 1398 340 138 498 359 1053 459 1058 270 369 391 1028 1131 1062 410 562 635 1052 360 438 253
19
Průměrný věk 40 40 43 39 41 39 42 41 41 41 43 43 43 42 43 41 40 42 42
Obr. 4 Mapa mikroregionu Bučovice (http://mapy.crr.cz)
6.3 Historie města První písemné zmínky o Bučovicích jako městečku pochází z roku 1322. Předpokládá se však dřívější existence městečka, což dokládá objev z konce roku 2000, který prokazuje, že v prostoru dnešní zámecké zahrady a dvora stával v 1. polovině 13. století velký kamenný kostel. Ve 2. polovině 16. století (1567 - 1582) dal tehdejší majitel bučovického panství Jan Šembera z Boskovic postavit renesanční zámek, který patří k nejcennějším renesančním stavbám v záalpském prostoru. Tvůrcem projektu byl patrně císařský architekt a antikvář Jacopo Strada. Na výzdobě zámku se podíleli významní umělci rudolfinského okruhu (např. sochař Hans Mont). Městečko bylo těžce postiženo třicetiletou válkou.
20
Nový rozvoj začal v 18. století, kdy zde začalo prosperovat tkalcovství, bednářství a výroba lidových fajánsí (toufarství). V 19. století byly Bučovice městem soukenickým, existovalo zde až 14 textilních manufaktur a továren. Ve městě byla početná židovská komunita. Po úpadku textilní výroby nastupuje ve městě nábytkářský průmysl. V roce 1894 byla založena Druckerova továrna, pozdější UP. K historickým památkám ve městě patří již zmíněný renesanční zámek s manýristickou kašnou na nádvoří zámku z let 1635 - 1637 od P. Materny a zámeckou kaplí z let 1637 - 1641 s výzdobou od B. Bianchiho. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází rovněž z let 1637 - 1641, jeho dnešní podoba je výsledkem úpravy kolem poloviny 18. století a zejména klasicistní přestavby a rozšíření kostela ve 20. letech 19. století. Před kostelem jsou mimo jiné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 a sv. Jana Sarkandra (někdy uváděno Kantského) z roku 1720. [5]
Obr. 5 Zámek Bučovice z roku 1930 (http://www.bucovice.cz)
21
Obr. 6 Fotografie kostela z roku 1927 (http://www.bucovice.cz)
6.4 Pamětohodnosti 6.4.1 Zámek Bučovice Zámek Bučovice je renesanční stavba, která patří k stavitelským památkám města Bučovice a dominuje zdejšímu centru města. Byl postaven v letech 1575 - 1585 panem Janem Šemberou z Boskovic, ve své době jedním z nejbohatších moravských šlechticů. Stavitelem zámku s jeho renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri; stavbu realizoval s využitím plánů Jacopa Strady (nikoliv – jak se často mylně uvádí – Pietra Ferrabosca di Lagno). Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Štíhlých sloupů a arkád s hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými) je celkem 96. Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek. Na barokních úpravách zámku (od 1633) participoval Giovanni Giacomo Tencalla, který pro Maximiliána z Lichtenštejna (který zámek i panství vyženil s dcerou Jana Šembery Kateřinou) vytvořil i manýristickou kašnu (1637) uprostřed zámku. Vodotrysk je vysoký 8,5 metru; představuje kalichovitou vázu s lupenkovitě zprohýbanou hlavicí, která přechází ve čtyři vyhloubené dračí hlavy opírající se o bedra dřepících mořských panen. Nahoře je zakončen sochou bacchanata. V téže době byly přistavěny i čtyři
22
rohové věže s kovovými "lucernami", které však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty. Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1722 pak sídlem centrální lichtnštejnské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesanční charakter. Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2001 národní kulturní památkou. [6]
Obr. 7 Zámek Bučovice (vlasní fotodokumentace)
Obr. 8 Manýristická kašna z roku 1637
6.4.2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl na severní straně náměstí vybudován za Maxmiliána z Lichtnštejna v letech 1637 až 1641. Byl vysvěcen olomouckým biskupem Karasem z Romšteina r. 1642. Roku 1826 byly přistavěny dvě boční lodi, sakristie a knihovna, dále předsíň a věže v nynější podobě. Průčelí bylo upraveno v klasickém slohu. Kostel není však ve městě církevní prvostavbou. První kostel v tehdejší obci byl součástí okrsku tvrze. Zde stál uvnitř vodního opevnění, či na jeho vnějším okraji, není jasné. V rámci posledních archeologických výzkumů byly pozůstatky základového
23
zdiva kostela nalezeny v prostoru severně od zámku na rozhraní zámecké zahrady a severního dvorku. Podle nalezeného ústupkového portálu byla stavba kostela datována svým vznikem do třicátých let 13. století, nejpozději před jeho polovinu, je tedy zřejmě současníkem dřevohliněného hrádku na Kalvárii. Kostel byl podle teorie místních obyvatel opevněný a snad i součástí obranného systému středověkého městečka. Zanikl i s doprovodným hřbitovem v době stavby zámku a byl nahrazen nynější dominantou. V roce 1671 byly k němu přifařeny obce Marefy, Kloboučky, Nevojice, Letošov, Mouřínov, Vícemilice a Černčín. (Michalčík, 2012)
Obr. 9 Kostel (vlasní fotodokumentace)
6.4.3 Fara První fara vznikla s největší pravděpodobností současně s opevněním kostela, ačkoliv její existence díky ztrátě historických záznamů v časech třicetileté války nelze spolehlivě doložit. V časech výstavby zámku (1567-1581) musely ustoupit jak tehdejší kostel, tak dobrovolné stavby (má se za to, že to byly jak někdejší sídelní tvrz, tak i fara a snad i škola) záměrům Jana Šembery. Fara ale 24. července 1736 vyhořela, oheň zničil i matriky a stodolu. Přesto fara po opravě fungovala ještě poměrně dlouho ve staré, namnoze nevyhovující budově až do roku 1889. Knížecí stavební kancelář naštěstí v té době zaměstnávala stavebního inženýra Krika, který vytvořil pohlednou koncepci i výkresy a ještě téhož roku se začalo s bouráním staré budovy. Vlastní 24
novostavba byla zadána stavební firmě Františka Součka z Prostějova a ten se poctivě činil. Už 17. Srpna 1891 byla novostavba slavnostně posvěcena a dána do užívání. Jediné změny, které na budově byly vykonány, byla nová fasáda v roce 2005 na náklady duchovní správy, takže fara zkrášluje město dodnes.
Obr. 10 Fara (Michalčík, 2012)
6.4.4 Židovský hřbitov Hřbitov byl založen v 17. století a poslední pohřeb se uskutečnil v r. 1942. Do roku 1751 za plochu hřbitova platili Židé obci nájem, od toho roku přestávají platit, za to si musí ale ohradní zeď sami vydržovat. Dnes má hřbitov z původních 5 070 m2 rozlohu 4 743m2. Hřbitov vymezuje cihelná zeď a výšce 1,5 až 2 m, z vnitřní strany členěná roznášecími klenutými oblouky, krytá zajímavými keramickými tvarovkami. Zřícené úseky na východní a severní straně doplňuje drátěné pletivo. Vstup vede dodatečně zřízenou jednoduchou kovanou brankou v jihovýchodním rohu hřbitova. V r. 1975 již byl připraven projekt zrušení hřbitova a výstavby letního kina na svazích strže, který se naštěstí nepodařilo realizovat. Vlastníkem nemovitosti je Federace židovských obcí v ČR. Hřbitov je státem chráněnou kulturní památkou. (Michalčík, 2012)
25
Obr. 11 Vstupní brána na hřbitov
Obr. 12 Hřbitov (vlasní fotodokumentace)
6.4.5 Významné osobnosti města Město Bučovice se také může pochlubit několika významnými rodáky, kteří ovlivňují město dodnes přádáním různými kulturními akcemi jako jsou festivaly a memoriály na jejich počest. První z nich je Mons. Jan Podveský (* 10. října 1909 – † 15. května 1994) byl římskokatolický kněz pronásledovaný komunistickým režimem, od roku 1992 nositel titulu kaplan Jeho Svatosti. Narodil se v Bučovicích v roce 1909, a v roce 1934 byl v Brně vysvěcen na kněze. Jeho působištěm se staly Jaroměřice nad Rokytnou, kde působil až do roku 1951. Za 2. světové války se angažoval v protinacistickém odboji. V roce 1952 byl P. Podveský odsouzen na 16 let za údajnou velezradu. Propuštěn byl v roce 1963, protože ve vězení se mu rapidně zhoršilo zdraví. Vrátil se do rodných Bučovic. Od roku 1966 mu bylo dovoleno zastupovat nemocného kněze v Letonicích. O rok později byl v Letonicích ustanoven farářem. Zde se mu velice dařilo, a proto se jej církevní tajemník snažil odstranit. P. Podveský přišel o státní souhlas, a byl vypovězen z okresu Vyškov. Na zásah kapitulního vikáře se podařilo ustanovit jej od 1. dubna1974na faru do Brna-Obřan. V roce 1975 odešel do důchodu. Na důchod se odstěhoval do Kuřimské Nové Vsi (farnost Deblín), kde vykonával duchovní správu v místním filiálním kostele až do své smrti v roce 1994. V Kuřimské Nové Vsi mu byla odhalena pamětní deska. (Michalčík, 2012) Miroslav Doležal (*10. února 1919 – †12. dubna 2009) byl český herec a pedagog, od roku 1948 dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. Jeho strýcem z matčiny strany byl proslulý houslový virtuóz Jaroslav Kocian, proto se v dětství učil 26
hrát na housle. Zpíval také v pěveckém sboru druhý bas. Své první herecké kroky učinil již při studiu na bučovickém gymnáziu, kde maturoval v roce 1938. Po studiích na brněnské konzervatoři (ukončil ji v roce 1943 ve třídě R. Waltra) působil nejprve ve Státním divadle v Brně (1943 – 1948), později v letech 1948 – 1990 působil v pražském Národním divadle, kde pak až do roku 2005 ještě hostoval. Jednalo se o výrazného herce charakterních rolí, který je znám svojí mimořádně pěknou dikcí a jevištní řečí, jež se hodila pro recitaci a uměleckou četbu krásné literatury. Byl jedním z prvních recitátorů melodramatu Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Jevištní řeč také vyučoval do roku 1990 na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Z jeho filmových rolí je patrně nejznámější hlavní role z filmu Vlčí jáma, kde si zahrál po boku tehdy mladičké herečky Jany Brejchové. (Michalčík, 2012) Ing. Vladimír Spirit (* 1923 - † 2002) mimořádně významný a zasloužilý sportovní činovník evropského formátu, zakladající člen Mezinárodní volejbalové federace se zapsal do rekordní listiny hned při svém narození, protože pochází z prvních československých trojčat. Do bučovické historie se zapsal roku 1953 po nuceném příchodu do rodiště jeho ženy Míly stejně sportovně zapálené. Po neoznámení úmyslu odejít z republiky byl zatčen a uvězněn, čímž ztratil veškeré možnosti se uplatnit ve vrcholových patrech světového volejbalu. Časem se prosadil překladatelskou činností, později se projevily i jeho sklony kulturní. Stal se členem redakční rady Bučovického zpravodaje a v letech 1990 až 1995 se ujal vedení bučovické kroniky. Na jeho počest se každoročně koná „Memoriál Ing. Vladimíra Spirita“ s vynikající sportovní konkurencí, v níž se ani místní neztrácejí. V roce 1997 obdržel Světové uznání za jeho přínos při zakládání „Mezinárodní volejbalové federace“ a nevyšší možné uznání „Záslužný kříž FIVB“. Od roku 2011 je úspěšným sportovcům a zasloužilým činovníkům právě na jeho počest udělována „Medaile Ing. Vladimíra Spirita“ za mimořádný přínos tomuto sportu. (Michalčík, 2012)
27
7
PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA
7.1 Geologie Z geologického hlediska spadá vybrané území do Karpat. Ty patří k mladým pohořím Střední Evropy. Vyvíjelo se až koncem druhohor. Karpaty se dále dělí do několika oblastí. Bučovice spadají do Vnějších Západních Karpat, které přecházejí do Slovenska a Polska. Pásmo vznikalo vrásněním v miocénu v průběhu sárské a štýrské fáze alpínského vrásnění. Dle dalšího dělení této oblasti patří do Středomoravských Karpat. (Demek, Novák, 2002) Bučovice se nacházejí ve Ždánické jednotce. Ta je tvořena příkrovovým tělesem složeného z jurských a spodnomiocenních sedimentů. Toto těleso je nasunuto na miocénkarpatské neogenní předhlubně. (Demek, Novák, 2002) V okolí Bučovic můžeme nalézt pískovce ze ždánicko-hustopečského souvrství. Toto souvrství je flyšové. Může zde dosahovat i celkové mocnosti až 1 300 m. V souvrství se střídají pískovce s vápenatými jílovci, kdy mohou mít jednotlivé vrstvy mocnost centimetrů až decimetrů. Pískovce v tomto souvrství mají žlutavě rezavou barvu, rozpadávají se na vápnité sedimenty. Vesměs jsou velmi jemnozrnné, výrazně vrstevnaté. Mohou obsahovat i valouny sedimentovaných hornin především vápenců, pískovců, kulmských drob, křemene a také granitoidních a metamorfovaných hornin. Sedimentace souvrství pokračovala bez žádného přerušení až do spodního miocénu. (Demek, Novák, 1992)
7.2 Geomorfologie Dle Demkova geomorfologického členění České republiky spadá oblast Bučovic do provincie Západní Karpaty a tam patří do soustavy IX Vnější Západní Karpaty. Soustavase dělí do dalších podsoustav. Území náleží do podsoustavy IXB Středomoravské Karpaty. Údolí se rozprostírá na dvou celcích této podsoustavy. Levá strana údolí spadá do celku IXB – 1 Ždánický les, podcelek 9XB – 1C Dambořická vrchovina a pravá strana do celku IXB – 2 Litenčická pahorkatina podcelek IXB – 2A Bučovická pahorkatina.(Zimák, 1997)
7.3 Pedologie Dle hlavní půdní jednotky (2 a 3 místo) BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) bylo zjištěno, že na území se vyskytují rozmanité půdy. 28
V místě s nulovou sklonitostí, které se vyskytuje kolem říčního toku, jsou fluvizemě glejové na nivních uloženinách, jejichž vláhový poměr je nutno regulovat, půdy jsou spíše těžké a jejich skeletovitost je velmi slabá. Na tyto půdy navazují především hnědozemě, které jsou na spraších, středně těžké a bez skeletu. Na vyšších místech území a také s největší sklonitostí se vykytují především pararendziny, které jsou středně těžké, mají slabou až střední skeletovitost a vláhový systém dobrý až krátkodobě převlhčený. Vyskytují se zde i pararendziny pelické, které jsou vždy na velmi těžkých substrátech (jíl, slín, flyš), jsou vodopropustné, převážně bez skeletu. Jen malou plochu zde zaujímá černozem, která je středně těžká a bez skeletu. (údaje z vyhlášky č. 327/1998 Sb.)2 Dle 5 místa BPEJ půdy odpovídají hlubokým a středně hlubokým půdám. Dle 4 místa BPEJ byla zjištěna převládající sklonitost terénu 3 – 7 °, vyskytují se zde však i oblasti se sklonitostí 7 – 12 °, tyto pozemky jsou stále ještě zemědělsky obhospodařované. Je zde i sklonitost i 17 – 25 °. Tyto oblasti katastru se však již nevyužívají pro zemědělskou výrobu a jsou tam zahrady nebo les. (hodnoty z vyhlášky č. 327/1998 Sb.)
7.4 Hydrologie Zájmovým územím protéká řeka Litava, v některých mapách je označována jako Cézava. Plocha povodí, z kterého odvádí vodu, je 789,8 km2. Celková délka toku činí 58,3 km. Její průměrný průtok je 1,53 m3/s. Pramen řeky se vyskytuje v nedalekém pohoří Chřiby. Ústí do řeky Svratky v Židlochovicích. Protože se Svratka vlévá dále Dyje, ta do Moravy a do Dunaje, patří Litava k úmoří Černého moře. Jiné vodní plochy se v katastrálním území nevyskytují.
Řeka protéká nejnižšími místy vybraného katastrálního území a stává se tak jeho údolnicí, do které směřují veškeré srážky. Patří k parmovému až cejnovému rybímu pásmu. V současnosti se tu však ryby nevykytují. (Culek, 1995)
29
7.5 Klima Pomocí prvního čísla kódu BPEJ bylo zjištěno, že katastrální území spadá do klimatického regionu číslo 3. Tento region se charakterizuje jako teplý, mírně vlhký. Průměrná roční teplota je 8 – 9 °C, průměrný roční úhrn srážek 550 – 650 (700) mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období je 10 – 20 %, vláhová jistota 4 – 7. (údaje z vyhlášky č. 327/1998 Sb.).
7.6 Vegetace Bučovická pahorkatina leží v několika fytogeografických podokresech. Ve vyšších polohách by se měly přirozeně vyskytovat dubohabřiny a bučiny. V nižších místech je fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajina blízká sousedícím bioregionům panonské podprovincie s faunou hájů karpatského podhůří. (Culek, 1995)
30
8
DEMOGRAFIE
8.1 Věková
pyramida
Věková pyramida 85 a více let 80-84 let 75-79 let 70-74 let 65-69 let 60-64 let 55-59 let 50-54 let 45-49 let 40-44 let 35-39 let 30-34 let 25-29 let 20-24 let 15-19 let 10-14 let 5-9 let 0-4 roky
ženy muži
300
200
100
0
100
200
300
400
Graf č. 1 Věková pyramida r. 2011 (http://www.czso.cz, výpočty vlastní)
V grafu Věková pyramida je znázorněna struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví. Z grafu je patrné, že největší porodnost jak u mužů, tak i u žen byla v 80. a 90. letech (mírná převaha mužů). Od 70. let po současnost mírně převažuje počet narozených mužů, to potvrzuje obecné pravidlo, kdy se rodí více mužů ve všech populacích. S přibývajícím věkem obyvatel je zřejmé, že ženy se dožívají vyššího věku než muži.
31
8.2 Pohyb obyvatel
250
Přistěhovalí
Počet obyvatel
200
Vystěhovalí
150
100
50
2012
2011
2010
2008
2009
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1998
1999
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
0
Roky Graf č. 2 Pohyb obyvatel r. 2011 (http://www.czso.cz, výpočty vlastní)
Z grafu je zřejmé, že největší rozdíly v pohybu obyvatel byl v prvních zhruba pěti letech po revoluci. Ten to pohyb mohl být způsoben nejen urbanizačními procesy, ale i změnami v regionálním průmyslu, který měl za následek prudký pokles výroby v podniku UP Bučovice a v obdobných menších podnicích jako byl Agrostav, Středopily a Narex Bučovice a.s., jež zaměstnávaly nejvíce místních obyvatel. Dalším důvodem tohoto pohybu byl útlum zemědělské výroby ve spádových obcích, kde bylo zaměstnáno největší procento občanů těchto obcí (např. JZD Máj Marefy). Zhruba od roku 1994 a roku 2003 je v grafu zřejmá stagnace v pohybu obyvatelstva. Od roku 2003 můžeme sledovat další vlnu pohybu obyvatel, je to důsledek vzniku nových podniků v Bučovicích (např. Pegas Nonwonens a.s., KPB Intra s.r.o., JKZ s.r.o., Dina Hitex s.r.o. atd.), kde vznikaly nové pracovní místa a příležitosti. Tyto podniky fungují a prosperují dodnes.
32
8.3 Ekonomická aktivita
Ekonomická aktivita
osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby 9% ostatní s vlastním zdrojem obživy 2%
žáci, studenti, učni 16% zaměstnaní 45%
nepracující důchodci 23%
nezaměstnaní 5% Graf č. 3 Ekonomická aktivita r. 2011 (http://www.czso.cz, výpočty vlastní)
Z grafu je patrné, že mírně převažují osoby ekonomicky neaktivní, přičemž největší skupinu zastupují obyvatelé v důchodovém věku. Druhou největší skupinou jsou žáci a studenti a v poslední řadě osoby v domácnosti a děti. Čtvrtou největší skupinou neaktivních občanů jsou nezaměstnaní. Nezaměstnanost se na Bučovicku pohybuje v rozmezí 5-7 %, oproti celostátnímu průměru je ta to nezaměstnanost nižší. Je to dáno některými prosperujícími podniky v mikroregionu a dobrou dostupností krajského města Brna a jeho okolními příležitostmi.
33
8.4 Vzdělanost
Vzdělanost
základní vč. neukončeného 7%
vyšší odborné vzdělání 1% nástavbové studium 3%
vysokoškolské 15%
střední vč. vyučení (bez maturity) 40%
úplné střední (s maturitou) 34%
Graf č. 4 Vzdělanost r. 2011 (http://www.czso.cz, výpočty vlastní)
Ze statistických dat vyplývá, že největší zastoupení ve vzdělanosti v regionu jsou obyvatelé se středním vzděláním s výučním listem. Toto poměrně vysoké číslo vyplývá z potřeb kvalifikované pracovní síly pro podniky prosperující v Bučovicích v 80. a 90. letech (jednalo se převážně o nábytkářský a dřevozpracující průmysl). Druhá skupina, co se týče vzdělanosti obyvatelstva, jsou lidé s úplným středním vzděláním s maturitou. Nemalý podíl na této statistické hodnotě mají dvě místní střední školy, jedná se o Gymnázium Bučovice a Obchodní akademii, díky nim samozřejmě také narůstá počet lidí s vysokoškolským vzděláním Třetí největší zastoupení v grafu mají již zmiňovaní lidé vysokoškolsky vzdělaní, přispívá k tomu i snadná dostupnost univerzit do Brna a Olomouce a stejně tak blízkost těchto velkých měst co se týče nabídky pracovních příležitostí.
34
9
OBČANSKÁ VYBAVENOST
9.1 Technická vybavenost 9.1.1 Zásobování města pitnou vodou Stávající
vodovodní potrubí
pokrývá
celé
současně zastavěné
území
mikroregionu. Původní vodovodní síť byla vybudována z litinového potrubí, novější řady byly realizovány s použitím PVC a PE. Na území Bučovic a Vícemilic je vodovodní síť ve značné míře zokruhována, v ostatních městských částech je vodovodní síť tvořená větvemi. Město Bučovice jsou zásobovány pitnou vodou z Opatovické přehrady a prameniště Manerov, voda je prvně ošetřena, to zajišťuje Úpravna vody Lhota v Dědicís, dodavatelem je Vak Vyškov a.s.
9.1.2 Kanalizace Ve většině přilehlých obcí je alespoň smíšená kanalizace, která byla vybudována zpravidla v akcích „Z“ již před mnoha lety. Zastavěné území Bučovic je odkanalizováno převážně jednotnou kanalizací, která je prostřednictvím pravobřežního sběrače zaústěna do městské ČOV. Dešťové vody jsou z potrubí přivaděče odlehčovány prostřednictvím vírových separátorů a odlehčovacích komor do řeky Litavy. Výjimku ze systému jednotné kanalizace tvoří ulice Úlehlá v Bučovicích, kde jsou odpadní vody odváděny oddílnou kanalizací. Systém oddílné kanalizace není v současné době dobudován, oddělené dešťové a splaškové vody jsou pod zmíněnou ulicí svedeny do jednoho potrubí jednotné kanalizace, zbývá dobudovat stoku dešťové kanalizace, která bude odvádět dešťové vody přímo do recipientu (řeka Litava).
V místních částech Černčín a Marefy je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody z veřejných ploch a komunikací. Odvod odpadních vod z jednotlivých nemovitostí v Černčíně a Marefách je řešen budováním nové kanalizační sítě. Recipientem odpadních vod je v místní části Marefy řeka Litava, v Černčíně Černčínský potok a v Kloboučkách tok Kloboučka.
35
9.1.3 Čistírna odpadních vod Městská ČOV je umístěna západně od zástavby Bučovic na pravém břehu řeky Litavy, která je recipientem přečištěných odpadních vod. Stavba ČOV byla zahájena v dubnu 1994 a dokončena v prosinci 1995. Čistírna odpadních vod je projektována na celkovou kapacitu 10 760 EO (ekvivalentních obyvatel) a kromě průmyslových vod (zejména z ÚP závodů a z jatek) a současného odtoku od obyvatel, je zajištěna rezerva i pro budoucí rozvoj města a pro plánované připojení místních částí -Kloboučky, Marefy a obce Mouřínov. V současné době jsou pravobřežním kanalizačním sběračem přivedeny na ČOV splaškové a dešťové vody z rozhodující části města Bučovice -ze zastavěné části na pravém břehu -včetně odpadních vod z městské části Vícemilice. Rozsahem
dosud
provedené
kanalizační
sítě
bylo
zajištěno
ucelené
vodohospodářské řešení odkanalizování města Bučovice a jeho místních částí na celém pravém břehu Litavy.
9.1.4 Odpadové hospodářství V území nejsou žádné povolené skládky odpadu. Běžný komunální odpad se ukládá do sběrných nádob, nebezpečný odpad se sbírá mobilním sběrem v předem stanoveném termínu. Svoz komunálního odpadu ve městě zajišťuje firma Respono a.s., která je i provozovatelem sběrného dvora v Bučovicích. Svezený odpad je ukládán na skládku v Kozlanech. Svoz odpadu je v intervalech jednou týdně nebo jednou za dva týdny.
9.1.5 Energetická infrastruktura Z pohledu zásobování města elektrickou energií nejsou v Bučovicích žádné problémy. Hlavním dodavatelem energie je společnost EOn, Jihomoravká energetika a RWE. V řešeném území města jsou ojediněle vybudovány i fotovoltaické výrobny elektrické energie v rámci rodinných domů a provozoven, které zajišťují pokrytí vlastníků a přebytek dodávají do distribučních rozvodných sítí, případně nadřazené soustavy.
9.1.6 Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je provedené ve všech místních částech. V Bučovicích je vyhovující síť veřejného osvětlení tam, kde je provedena zemním kabelem s použitím 36
samostatných osvětlovacích stožárů. V částech, kde je společná se sítí je převážně zastaralá, nevyhovující, je nutné provést postupně jeho modernizaci. Město Bučovice má v současné době vypracovanou pasportizaci veřejného osvětlení včetně návrhu revitalizace veřejného osvětlení. V nejbližší době bude nutné s pomocí dotačních fondů provést revitalizaci veřejného osvětlení včetně ekonomického zefektivnění provozu.
9.1.7 Plynofikace Řešené správní území města Bučovice je v celém rozsahu plynofikováno. Na katastrálním území města je v současné době provozováno pět regulačních stanic plynu s převodem tlaku VTL/STL, z nichž dvě zásobují distribuční sítě ve správním území města a kromě toho i sousední obce Nevojice a Mouřínov. Největší zastoupení mají dodavatelé plynu RWE a Pražská plynárenská.
9.1.8 Telefonní zařízení - sítě Ze spojových zařízení je v řešeném správním území vybudována účastnická telefonní síť, která je ve správě Telefónica Czech Republic, a.s.. V rámci digitalizace telefonního provozu byla v minulém období v Bučovicích vybudována nová digitální ústředna - RSU, ze které jsou připojeni účastníci řešeného území. Kapacitu RSU lze podle aktuální potřeby rozšiřovat. V návaznosti na vybudování nové digitální ústředny a při pokládce optických kabelů byla provedena dílčí modernizace místní telefonní sítě. Tato je provedená částečně zemními kabely. Jedná se o průtah Bučovicemi a Vícemilicemi - kabely přístupové sítě jsou uloženy v souběhu. V převážné části řešeného území byla provedena pouze její úprava a rozšíření tak, aby bylo možné pokrýt požadavky na připojení účastnických stanic.
9.1.9 Místní rozhlas Z dalších účelových zařízení je v území vybudován místní rozhlas, který je ve správě městského úřadu, nyní je v řešení, zda bude celá síť modernizovaná s ohledem na ostatní formy přenosu zpráv a aktuálních informací a požadavků krizového řízení.
37
9.2 Dopravní infrastruktura 9.2.1
Silniční doprava
Silnice I/50 je součástí mezinárodní sítě silnic pod označením E50. Tato silnic je hlavní spoj mezi Brnem a Uherským Hradištěm a dále na Slovenskou republiku. Podle výsledků sčítání dopravy na silniční síti v roce 2000 projíždí po silnici I/50 v úseku průtahu Bučovic až 13 tisíc vozidel za 24 hodin v obou směrech. Území, kterým prochází stávající silnice I/50 je ohraničeno souvislou městskou zástavbou, tvořenou převážně obytnými domy, které jsou od vozovky odděleny chodníky doplněnými místy pásy zeleně, které jsou přerušeny četnými stávajícími sjezdy k jednotlivým nemovitostem. Silnice I/50 městem Bučovice a tím ho rozděluje na dvě části, je proto na mnoha místech přecházena chodci. Jelikož silnice prochází přesně středem města kolem domovní zástavby, je tahle oblast velice fyzicky a hlukově zatížena. Proto padl návrh na obchvat města. V průběhu let 1996 – 2009 byla vypracován návrh přeložky silnice I/50 podle platného územního plánu, která byla postupně doplňována a aktualizována. Během projednávání návrhu se projevily nepřekonatelné překážky k dosažení územního rozhodnutí, proti trase vedené z velké části v souběhu řeky Litavy byly v letech 2007 až 2010 podány stížnosti a petice občanů, u přibližně 150 dotčených subjektů nebylo možné získat kladné stanovisko. Na základě těchto skutečností byla další příprava stavby zastavena. Vzhledem k tomu, že trasa přeložky I/50 dle územního plánu se tímto jeví jako neprůchodná a ve veřejnosti se projevily názory a požadavky na potřebu řešení obchvatem, byly ze strany města učiněny kroky k prověření reálnosti silničního obchvatu hledáním nové trasy. Ten to problém stále přetrvává. [7] Dále se v území nacházejí silnice II a III tříd. Vlastníkem komunikací je Jihomoravský kraj, ostatní místní komunikace patří obcím tam, kde se komunikace nachází. Většina místních komunikací v obcích je ve špatném stavu a vyžadují opravy či různé úpravy.
9.2.2
Vlaková a autobusová doprava
Ve sledovaném území se vyskytuje velmi dobré vlakové spojení. Železniční doprava je součástí Integrovaného systému Jihomoravské kraje (IDS JMK). Železniční stanice jsou ve všech obcích ve směru Brno – Veselí nad Moravou, jedná se o obce
38
Křižanovice, Marefy, Bučovice, Nevojice, Nesovice, Brankovice a Nemotice. Jízdní řád je kvalitně zainteresovaný do autobusové dopravy, aby spoje na sebe dobře navazovaly pro obyvatelé z okolních obcí, kde vlaková doprava chybí. Jezdí zde i vlaky zrychlené, ty však staví jen v Bučovicích a pak až v Nesovicích. Autobusová doprava je také plně zaintegrována do IDS JMK. V Bučovicích je velká autobusová stanice, která slouží pro autobusovou dopravu jako středisko, kde se všechny autobusy křižují. Ve všech obcích je více jak jedna zastávka. Některé obce, především severně položené směrem k městu Vyškov se potýkají s nedostatečným počtem spojů, především o víkendu je to velký problém.
9.3 Sociální infrastruktura 9.3.1
Školství
Hlavní vzdělávací zařízení představují ve městě dvě základní školy ZŠ 710 a ZŠ 711. Obě školy mají devět tříd dle ročníku a silné ročníky ještě rozdělené do několika tříd. Do škol docházejí děti i z okolních obcí. Obě budovy prošly nedávno rozsáhlou rekonstrukcí, kdy při této příležitosti se ve škole ZŠ 710 otevřela mateřská škola a v ZŠ 711 se otevřela speciální třída pro studenty s různými disfunkcemi, kdy jim ve vyučování pomáhají odborné asistentky. Ve městě se dále nacházejí tři samostatné mateřské školky, které však nestačí na pokrytí kapacity předškolních dětí a tudíž se plánuje jejich rozšíření. V zájmovém území se také vyskytují dvě střední školy s dlouholetou tradicí a bohatou historií. Jedná se o devítileté gymnázium a obchodní akademii. V roce 2012 však došlo ke sloučení těchto subjektů, tudíž dnes spadají pod jedno vedení. V Bučovicích se nacházejí i dvě zájmové školy. První z nich Základní umělecká škola nabízí studentům vzdělání v oboru hudební, výtvarné a taneční a nově otevřený obor Elektronické zpracování hudby a její tvorba, který je nyní velice populární i z důvodu přípravy studentů tohoto oboru na vysokou školu. Druhá zájmová škola je Dům dětí a mládeže. Jedná se o příspěvkovou organizaci, která uskutečňuje vzdělávací, zájmovou a rekreační činnost pro děti, mládež, jejich rodiče a další dospělé zájemce. Nachází se zde mnoho zájmových kroužků, organizace pořádá pro děti i letní tábory, pobytové zájezdy a nespočet kulturních akcí po celý rok.
39
9.3.2
Zdravotní a sociální služby
Hlavním zdravotnickým zařízením ve městě je bezesporu poliklinika Bučovice na ulici Sovětská. Nachází se zde široká škála zdravotnických oborů a služeb pro potřeby obyvatel z celého regionu. Nyní město plánuje investici do oprav samotné budovy, ale i do rozšíření a modernizaci lékařského vybavení. Ve městě se vyskytují i soukromé zdravotnické subjekty, jako jsou obvodní lékaři a stomatologové. Dále ve městě najdeme Dům s pečovatelskou službou. V domě je umožněno starým lidem ubytování s nepřetržitou péčí. Dům však poskytuje pomoc i v domácím prostředí prostřednictvím terénních služeb, kdy pečovatelky jezdí po svých pacientech a dále dům poskytuje i ambulantní ošetření.
9.3.3
Obchody a služby
Důležitou oblastí pro chod města jako územního celku a uspokojení potřeb jeho obyvatel je oblast komerčních služeb. Rozvoj tohoto sektoru má přímý vliv na spokojenost obyvatel města s kvalitou života v něm. Ve městě tuto úlohu plní Komerční banka, Česká spořitelna a Česká pošta. V centru města jsou také pobočky různých pojišťoven, realitní kancelář a cestovní agentura. Co se týká služeb, nachází se zde velké množství soukromých subjektů, které provozují služby, jako jsou kadeřnictví, kosmetika, masáže, opravy oděvů, čistírna, oprava obuvi,kožená galanterie, autoservis, oprava a servis jízdních kol, autoškola, truhlářství, stolařství a mnoho dalších služeb. Prodejny základních potravin se nacházejí v každé obci, avšak různé specializované prodejny a hypermarkety se nacházejí v Bučovicích. Najdeme zde nejvíce navštěvovaný hypermarket Penny, JMB České Budějovice. Dále specializované prodejny např. zdravá výživa, masny, lahůdky, cukrárna. Do gastronomické zařízení spadá Katolický dům, restaurace Litovel, vinárna a restaurace Šembera, Sportovní areál Hájek, pizzerie Solle, kavárna Inexis a poslední a asi nejznámější hotel a restaurace Arkáda, která se nachází na strategickém místě na hlavní trase Brno - Uherské Hradiště - Zlín - Trenčín (SK), přímo v centru města naproti zámku Bučovice. U hotelu se také nachází velké bezplatné parkoviště, které dříve více sloužilo jako odpočívadlo pro kamionovou dopravu. Ve městě se nacházejí ještě další čtyři ubytovací zařízení, motorest Panorama, penzion Horizont a Solle a studentská ubytovna gymnázia. 40
9.3.4
Sportovní a kulturní vyžití
V obcích mikroregionu je velmi bohatý sportovní a spolkový život. Občané se sdružují v různých spolcích a sdruženích jako je Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, divadelní spolky, Svaz chovatelů drobného zvířectva a podobně V zájmovém území je možnost realizovat velké množství sportovních aktivit. Ty to aktivity je možno provozovat pod záštitou Sokola Bučovice. Ten to spolek sdružuje pod sebou několik oddílů, jako jsou volejbalisté, fotbalisté, besaballisté, gymnasti a šachisti. K rozvoji sportu v regionu také nemalou měrou přispělo město vybudováním sportovního areálu Hájek. Areál byl zprovozněn v roce 2008 a je možno v něm využít dvě fotbalová hřiště, tenisové kurty, hřiště na petanque, venkovské kuželky a venkovní šachy. Čím se však areál nejvíce chlubí, je vyhřívané koupaliště s tobogánem, plaveckým bazénem a dětským brouzdalištěm. Jedinou výtku na tento areál mohou mít snad nadšenci motocrossu, kdy se při stavbě zrušila právě známá bučovská motocrossová dráha a na jejím místě vyrostl již zmiňovaný sportovní areál. V zimě je možnost využít ve městě i krytý bazén, velkou sportovní halu a hřiště s umělým povrchem, které byly zbudovány v těsné blízkosti místních základních škol. Bučovice se však mohou pochlubit i nově zbudovanou dráhou pro sjez na horských kolech v lesoparku Kalvárie, kde se každoročně pořádají závody. Mikroregion je propleten nespočtem značených turistických tras, které vedou napříč celým Ždánickým lesem a Politavím. Během měsíce května se pořádá každoroční turistická akce Bošovická šlapka, při které se můžeme přihlásit buď na pěší dálkový pochod, nebo cyklojízdu a cyklomaraton. Město je velmi aktivní v pořádání sportovních akcí jako různé memoriály, družební turnaje a krajské přebory. Město a jeho přilehlé obce mají mnoho tradic a jsou také bohaté na kulturní život. V zimním období se stále dodržuje tradiční masopust tzv. „ostatky“, na jaře pálení čarodějnic, v letním období ve vetších obcích tradiční hody a hudební festivaly a o Vánocích každoroční stavění vánočního stromečku. Pořádají se také různé plesy a vesnické zábavy. Samotné město Bučovice se může na jaře pochlubit pořádáním už několikátého ročníku koštu vín, kde je každoročně velmi hojná účast jak návštěvníků, tak i vinařů z celé republiky. 41
V létě si město připomíná události z roku 1645, kdy švédská vojska obléhala zdejší zámek. Součást slavností jsou vystoupení skupin historického šermu, historický jarmark a ukázka dobývání a obrany zámku Bučovice před švédskými vojsky. Na podzim se uskutečňuje Hubertova jízda. Jde o celodenní akci,která má za úkol potěšit návštěvníky kvalitním jezdeckým programem, kostýmovanými prohlídkami zámku v Bučovicích, i historickými scénkami před zámkem. V posledních letech se také město zapsalo do podvědomí pořádáním divadelního ochotnického festivalu Miroslava Doležala. Festival trvá po dobu jednoho týdne, kdy každý den se na scéně kulturního domu představí jiný divadelní sbor za podpory nějaké slavné herecké osobnosti českého divadla či filmu.
9.3.5
Cestovní ruch a rekreace
Velká část území mikroregionu má velmi vhodné přírodní podmínky pro turistické vyžití. Malebná a různorodá krajina je vodná pro méně náročnou i náročnější cykloturistiku a pěší letní i zimní turistiku. Úroveň služeb turistického ruchu v okolních obcích Bučovic není však nijak velká. V obcích není upravena otevírací doba hostinců a prodejen potravin tak, aby alespoň v letním období vyhovovala turistům. Možnost občerstvení je zde omezená a ani ubytovací kapacity nejsou vyhovující. Nejzajímavější a zároveň nejnavštěvovanější místem na Bučovsku je bezesporu ekofarma Jalový dvůr u obce Rašovice, která kromě hospodaření v ekozemědělství nabízí různé aktivity spojené se zvířaty. Nabízejí romantické vyjížďky na koních, jízdy kočárem, víkendové pobyty u koní, rybaření, tábory u koní, jízdy s oslíky, ale školní výlety či dopolední programy pro děti a dospělé. Les nacházející se v okolí obcí Rašovice, Mouřínov a Ždánice je bohatý na nejrůznější památná místa. K nejznámějším patří zaniklá ves Konůvky a hrádek Kepkov mezi Mouřínovem a Rašovicemi. K nejvíce navštěvovaným patří pomník padlým partyzánům z oddílu Olga, který leží na místě bývalé Hájenky nedaleko Mouřínova. Tento partyzánský oddíl vznikl na počátku roku 1945 v obci Nemochovice. Oddíl Olga byl pojmenovaný po jeho člence Olze Františákové. Skupinka patřila k odštěpkům partyzánské brigády Jana Žižky, která se probíjela po porážce Slovenského národního povstání na území Protektorátu Čechy a Morava. Velel jí kontroverzní Josef „Pepek“ Houfek
42
Mikroregion je také velmi bohatý na přírodní parky a přírodní rezervace, které spadají do soustavy Natura 2000, a které lákají turisty v každém ročním období. Mezi přírodní parky v mikroregionu patří Ždánský les. Přírodním parkem byl vyhlášen okresními úřady ve Vyškově a v Hodoníně v roce 1996. Rozprostírá se po obou stranách zalesněného hřbetu Ždánského lesa na ploše asi 140 km2. Rozmanitost krajiny přírodního parku podmiňuje také velkou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Ve Ždánském lese mohou turisté v letním období využít zbudované cyklotrasy a naopak v zimním období zkusit upravené trasy na běžkách. Populární je teď nově zbudovaná naučná stezka napříč lesem. Nejzajímavější je Národní přírodní rezervace Větrníky a Přírodní rezervace Šévy. Národní přírodní rezervace Větrníky byla vyhlášena roku 1925.Je tvořena mozaikou stepních trávníků a mezofilních křovin asi 3 km severovýchodně od obce Letonice. Rozloha NPR je 27,89 ha. Důvodem ochrany území je rozsáhlý komplex stanovišť s xerotermní stepní vegetací převážně ponticko – panonského nebo submediteránního typu. [8]
Šévy byly vyhlášeny přírodní rezervací už v roce 1950. Tento stepní trávník o rozloze tři a půl hektaru, ležící mezi obcemi Marefy a Mouřínov, je velmi bohatou lokalitou stepní květeny. Rozkládá se zde stepní stráň s výskytem 21 chráněných a ohrožených druhů rostlin. Rezervace Šévy je součástí přírodního parku Ždánický les. Všechny tyto rezervace jsou turisty hojně navštěvovány a využívány pro cyklistiku a pěší turistiku. Všechny parky jsou vybaveny informační tabulí s jejich charakteristikou a doplněny odpočívadly na různých místech. [8]
10 PRŮMYSL A ZEMĚDĚLSTVÍ 10.1 Průmyslová výroba Počátky průmyslové výroby spadají v Bučovicích už do první poloviny 19. století. Nejvýznamnějším bylo založení UP závodů na zpracování dřeva a výroby nábytku, to ovlivnilo skladbu průmyslu na mnoho let. Firma situovala svoji polohu mezi centrem města a železniční tratí. Výroba nábytku se stala pro Bučovice typická. Nicméně firma 43
po roce 1989 zkrachovala a dnes už ji připomíná velký opuštěný chátrající areál, který čeká na své další využití. Areál je zaevidován v databázi „ Brownfields“. V současnosti je objekt v majetku společnosti NAFEA, která ho pronajímá menším firmám pro skladové a výrobní účely. Areál je možné zrestrukturealizovat pro jakýkoliv druh podnikání v oblasti výroby, služeb a skladování. Ve městě dnes najdeme zástupce potravinářského průmyslu, kterým je firma Bajer s. r. o., průmyslu textilního Pegas Nonwovens a.s., Dina-Hitex, s. r. o. a průmyslu strojírenského firma Bučovice-Tools, a.s. V mikroregionu se též nachází několik lokalit s těžbou kvalitní ropy, nejvíce však v katastrálním území obce Mouřínov, které jsou ve správě Moravských naftových dolů, a.s.
10.2 Zemědělství Pro zemědělství v katastru Bučovice jsou velmi příznivé podmínky, avšak lidský faktor nahradila strojová technika. Nejméně úrodné půdy se nacházejí v oblasti kopců Ždánického lesa, což lze usuzovat z hornatého a kopcovitého terénu. Nejvíce se zde pěstuje řepa, kukuřice, vinná réva, brambory, obilí a slunečnice. Centrem zemědělské výroby ve městě a okolí byly v minulosti podnik Máj Marefy. Dnes zde působí firmy Proagro, s. r. o. Marefy a EB Klas, s. r. o. Vícemilice, které se zaměřují především na pěstování obilovin, luštěnin a řepky. Živočišná výroba není v současnosti v oblasti příliš rozšířena, kromě několika malých soukromých pěstitelů zabývajících se pěstováním prasat, slepic a králíků.
11 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 11.1 Dotazník Pomocí dotazníkového šetření byla snaha zjistit a analyzovat město Bučovice jako středisko svého mikroregionu. Součástí tohoto šetření byl i rozhovor s místními obyvateli. Dotazník byl distribuován do mateřských škol ve městě, kde dotazník většinou vyplnily rodiče. Otázky byly z velké části otevřeného typu. Bylo rozdáno 50 dotazníků a stejný počet dotazníků i s vyplněnými odpovědi se vrátil, úspěšnost byla tedy 100%. Dotazníkové šetření proběhlo v měsíci únor. Jelikož však byly dotazníky rozdány v mateřských školách, neodpovídalo rozvrstvení respondentů podle věkové 44
nebo vzdělanostní struktury. Největší zastoupení respondentů měli lidé v produktivním věku a ekonomicky aktivní. První otázka zněla „Jaké je místo vašeho trvalého bydliště?“ Z 50 dotázaných odpovědělo 32 respondentů samotné město Bučovice, zbývajících 18 respondentů bydlí v přilehlých obcích. Ve velké míře se zde občané narodili nebo se sem přistěhovali z osobních či pracovních důvodů. Respondenti, kteří uvedli, že žijí v okolních obcích, byli dále dotazováni „Za jakým účelem do města dojíždí?“ a „Jak často město navštěvují?“ Jelikož byl dotazník distribuován do mateřských škol, tak většina respondentů odpověděla, že dojíždí denně, skrz dopravu svých dětí do školky, nicméně za jinými účely než dopravu svých ratolestí navštíví město 1x až 2x týdně. Jako účel své návštěvy respondenti uváděly převážně dojížďku za lékařskou péčí na místní polikliniku, za úředními záležitostmi, za nákupy a v menší míře samozřejmě za prací.
Město Bučovice 32
Trvalé bydliště respondentů Spádové obce Marefy Vícemilice Černčín Kloboučky 4 8 4 2
Tab. 1 Místo trvalého bydliště respondentů
11.2 Rozhovory s místními obyvateli Součástí dotazníkového šetření byl i rozhovor s místními obyvateli, jak jsou spokojeni s životem ve městě a jeho regionu. Lidé, kteří žijí v přilehlých obcích vidí jako největší problém zásobování potravinami. V některých obcích obchod dokonce chybí, v jiných je obchod v soukromém vlastnictví a majitel si často ceny hodně nadsazuje nebo neuspokojí spotřebitele nabídkou potravin a jiným zbožím. To je problém hlavně pro obyvatele v důchodovém věku, kteří jsou s nákupem odkázání na pomoc příbuzných a známých nebo mobilní pečovatelskou službu, která potraviny pravidelně obstarává. I samotné město Bučovice nestačí pokrýt poptávku všech svých nakupujících obyvatel, občané by uvítali alespoň ještě jeden větší hypermarket. Neúnosná situace je také s parkovacími místy u větších obchodů ve městě. Další problém občané vidí v dopravní obslužnosti. Samotné město Bučovice je, co se týče dopravy na velmi vysoké úrovni, nicméně horší dostupnost je z města do některých přilehlých obcí. Obyvatelé si hlavně stěžují na nízkou intenzitu autobusového 45
spojení do obcí, přes které nevede železniční trať. Největší problém je to hlavně o víkendu a ve svátky. Také návaznost některých spojení není uspokojivá, občanům se nelíbí dlouhé proluky mezi spoji a také stav a vybavenost zastávek, ve kterých musí na ty to spoje čekat. Na některých stanicích není krytá zastávka dokonce vůbec a lidé se nemají kam schovat ani posadit. Také kritizovali stav silnic v regionu. V některých obcích je komunikace opravdu v hrozném stavu a město nemá finance na její opravu. Nejhorší jsou komunikace mezi některými obcemi, kdy tyto cesty využívá i těžká zemědělská technika. Často si i těmi to cestami zkracují svou trasu řidiči nákladních vozidel. To se samozřejmě odráží na stavu těch to silnic. Technické služby města se snaží aspoň ty nejhorší díry a výmoly na cestě odstranit, nejvíce jsou vždy tyto cesty poškozeny po zimě. Město by mohlo dopravu pro těžkou techniku a nákladní vozidla na takto poškozených komunikacích omezit obecně závaznou vyhláškou. Občané si také stěžují, že po ukončení prací na plánované kanalizaci nebyly komunikace uvedeny do původního stavu. Na některých úsecích, kde bylo přislíbeno vybudování nové vozovky, se povrch navážkou jen zpevnil. Zastupitelé města se však zavázali nové vozovky dobudovat. Na co si lidé také hodně stěžují, je údržba spádových obcí, které patří pod správu města. I když na ně město dostává finance, spádové obce velmi zanedbává. Nejvíce bylo zmiňované veřejné osvětlení, které je zastaralé a je částečně nefunkční, neudržované chodníky, které vedou k nejfrekventovanějším místům v obci, jako jsou zastávky a obchody s potravinami, špatná nebo spíše žádná údržba obecních pozemků atd. Nejvíc negativně se však obyvatelé vyjadřovali k přítomnosti romských spoluobčanů. Jde hlavně o samotné město a jeho ulice, které jsou romskými spoluobčany obývané. Ulice jsou značně znečištěné a domy zdevastované, lidé se bojí těmito lokalitami procházet a spíše se jim vyhýbají. Jistou souvislost s tímto problémem má i zvýšení kriminality ve městě. Město však nepodniká žádné kroky ke zlepšení situace ohledně té to problematiky a otáčí se k ní zády. Obyvatelé také naráželi na špatnou informovanost, město se svými obyvateli nekomunikuje, ať už prostřednictvím webových stránek, měsíčního deníku nebo vývěskami na úřední desce. Občané se tak často nedozvědí o různých změnách, které ve městě nastali, ať už to jsou například úřední hodiny místních lékařů, obecního úřadu, různých kulturních akcí, které město pořádá atd. Město by také mělo zajistit funkčnost
46
rozhlasu ve svých spádových obcích, pro některé lidi zejména staršího věku to byl jediný zdroj informací o obecném dění. Lidem, žijícím ve městě a jeho okolí se také nelíbí údržba veřejných míst a prostranství. Zejména místní hřbitov je ve špatném stavu, okolí na hřbitově je neudržované, v zadní části hřbitova dochází k sesuvu půdy a tím k zanášení hrobů, hroby jsou špatně situovány, kdy mezi nimi není přístupová cesta a není možné o hrob řádně pečovat. V celém areálu je špatný stav chodníků, kdy za deštivého počasí je přístup zcela znemožněn. To je vytýkáno především technickým službám města, které mají hřbitov ve své správě. Jako další problémovou oblast lidé vidí jednání některých městských úřadů s obyčejnými lidmi. Zaměstnanci městského úřadu jsou na obyvatele, kteří za nimi přicházejí s různými úředními záležitostmi hrubí, neochotní a často nejsou v té věci i s problematikou srozuměni a proškoleni. Občané si také stěžují na nedodržující úřední hodiny od zaměstnanců a také častou změnu jejich pracovní doby. Obdobný problém je i s Českou poštou ve městě, nicméně tam jako hlavní nedostatek lidé vidí nedostačující počet přepážek. Občané často stojí v dlouhých frontách. Ten to problém je však přisuzován Českým poštám obecně, ne městu Bučovice. Jako poslední negativum ve městě vidí lidé, především tedy lidé v produktivním věku, nedostatek míst v mateřských školách. Školky v přilehlých obcích byly také díky městu zrušeny s vizí, že se všechny děti ze satelitních obcí budou umístěny do Bučovic, tam je ale situace nyní neúnosná a město nemá děti kam umístit.
Město má samozřejmě i svá pozitiva, těch ale lidi zmínili velmi málo. Nejčastěji zmiňovali napojení obcí na čistírnu odpadních vod. Lidé si všimli výrazného zlepšení kvality vody v řece Litavě, jako důkaz uvádějí příklady různých živočichů, kteří se do řeky vrací po mnoho letech. Co se občanům velmi na mikroregionu a městě samotném líbí, je obnovování různých tradic a pořádání kulturních akcí. Nejmladší obnovená tradice jsou Hody přímo v Bučovicích. Ten to rok bude již čtvrtý ročník hodového veselí ve městě. Najdou si ale i také názory občanů, že se ta to tradice do města nehodí, že je to tradice vesnického charakteru. Obecně bohatý spolkový a kulturní život ve městě lidé vidí jako pozitiva města. Obyvatelé mikroregionu často za zábavou do města dojíždí. Hodně v oblibě jsou právě 47
zmiňované akce z předešlé kapitoly, jako košt vín, divadelní festival, burčákové slavnosti a jiné různé zábavy a plesy. Jako velké plus vidí obyvatelé města také situování autobusového nádraží v Bučovicích. Leží v těsné blízkosti náměstí, tudíž ve středu města a obyvatelé to mají z nádraží tzv. všude kousek. V nedaleké minulosti byla také opravena čekárna v areálu autobusového nádraží a kavárna. Občané také vidí jistý potenciál města ve výstavbě nových bytů v blízkosti základních škol, jež by mohla být vhodnou lokalitou pro mladé lidi. Jeden bytový dům je zcela dokončen a právě probíhá schvalovací řízení o výstavbě dalších domů. Ve městě byla zvažována možnost změny územních plánů, kdy by se měly zrušit v jistých lokalitách průmyslové zóny a lidé by si mohli odkoupit pozemky na stavbu rodinných domů. Tento záměr však ještě nebyl schválen.
12 SWOT ANALÝZA Město Bučovice a některé přilehlé obce patří do Dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví. Ten to mikroregion je dobrovolným svazkem obcí (DOS) na území Českérepubliky s hlavním sídlem v Bučovicích, který funguje již od roku 1995. Za účelem zlepšení stávajících životních podmínek a rozvoje cestovního ruchu se zde střetlo 27 obcí a měst z okresů Vyškov a Hodonín, jejichž spolupráce funguje dodnes. Město spolu s obcemi mimo jiné také patří do Místní akční skupiny Za humnama, která vznikla 31.3.2006, se sídlem v obci Viničné Šumice. sdružení je tvořeno správním územím obcí 3 mikroregionů – DSO Ždánický les a Politaví, Rokytnice a Mohyla míru. V současné době je tedy území, na kterém působí MAS Za humnama tvořeno 37 obcemi a 43 katastry tří sousedních mikroregionů, celé území se rozprostírá východně až jihovýchodně od města Brna. Místní akční skupina (dále MAS) je na politickém rozhodování nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejného moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a 48
životního prostředí ve venkovských oblastech. Jedním z nástrojů je také aktivní získávání a rozdělování dotačních prostředků Metoda LEADER je založena na principu zdola-nahoru. Veškeré náměty a projekty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů, tedy zdola, nikoliv direktivně řízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. Čím více subjektů je v regionu zapojeno, tím lépe pro šíři nápadů a také pro transparentnost působení MAS. [9]
Pro tento svazek obcí a pro MAS byla vytvořena swot analýzy v rámci dokumentu Studie strategického rozvoje mikroregionu Ždánický les a Politaví. Tento dokument zpracovala firma Ageris s.r.o. v roce 2004. Byla rozdělena na kapitoly, jako jsou obyvatele a bydlení, krajina a životní prostředí, zemědělství, výroba a výrobní služby, turistika. Tato swot analýza je velmi rozsáhlá a nepřehledná, proto byly vybrány ty nejdůležitější body analýzy. Je to také důsledek toho, že území je značně nesourodé. Bylo by vhodné jak svazek obcí, tak i MAS rozdělit na dvě území a to obce před Ždánským lesem a obce za Ždánským lesem. Ten to les tvoří jakousi pomyslnou hranici v území, obce spolu nespolupracují a mezi některými je i mírná rivalita. Ta to značná nesourodost v území se projevuje právě i ve swot analýze, ať už v životním prostředí a turistice nebo co se týče obyvatel. Tato swot analýza nejen že je nepřehledná, ale firma navíc neumí správě definovat a určit důležité části analýzy. Příležitosti mikroregionu, které firma vypsala, nejsou příležitostmi, ale rozvojovými záměry, které do swot analýzy nepatří. V části, kde se firma snaží určit strategické cíle a stanovit tak možnosti čerpání financí vůbec nedefinovala strategii, jen vypsala dílčí opatření. V případě možností dalšího rozvoje mikroregionu je tato swot analýza absolutně nevyhovující. Pro město Bučovice i pro celý mokroregion je zpracováno několik swot analýz. Jde o dokumenty jako Plán rozvoje města Bučovice, který si zpracovalo samo město a Analýza mikroregionu Ždánický les a Politaví. Všechny tři swot analýzy jsou si však velmi podobné.
49
Obr. 13 Mapa Dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví (dokument Analýza mikroregiony Ždánský les a politaví)
Obr. 14 Mapa Dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví č. 38 (dokument Analýza mikroregiony
Ždánský les a politaví)
50
Obr. 15 Mapa Místní akční skupiny Za humnama (http://nsmascr.czn)
SWOT ANALÝZA V této části práce je použita swot analýza firmy Ageris s.r.o. z roku 2004 z dokumentu Studie strategického rozvoje mikroregionu Ždánický les a Politaví. Jde o vlastní výběr jednotlivých faktorů v části silné a slabé stránky, stejně tak v části příležitosti a hrozby.
Silné stránky: •
čilý společenský a spolkový život v některých obcích
•
zájem zastupitelstev o zlepšení obytného a životního prostředí
•
rozsáhlé lesní komplexy ve ždánské části mikroregionu
•
málo bodových zdrojů znečištění ovzduší
•
území se zvýšenou ochranou krajiny 51
•
kvalitní zemědělské půdy
•
dobré podmínky pro zemědělskou výroby
•
tradice vinařství v některých obcích
•
silné podnikatelské subjekty ve městech mikroregionu
•
využitelné podnikatelské areály bývalých družstev
•
možnost výroby místních specialit
•
terén velmi vhodný pro náročnou i náročnější cykloturistiku i pěší turistiku
•
mezinárodně známé území Slavkovského bojiště
•
zachovalá struktura obcí i krajiny
•
vybudovaná síť turistických tras a naučných stezek
•
zájem obcí o prezentaci historie území
Slabé stránky: •
nezájem mladých rodin o bydlení v obcích, které nemají školu a jsou hůře dopravně napojené
•
stárnutí obyvatel
•
výhledově rostoucí vysoké nároky na sociální zabezpečení starých občanů
•
málo pracovních příležitostí pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele
•
zastaralost domovního fondu
•
zadluženost některých obcí
•
neexistuje informační systém o území
•
chybí
veřejná
nabídka
lokalit
pro
výstavbu
rodinných
domů
a
podnikatelských areálů •
značná vodní a větrná eroze na pozemcích orné půdy
•
vysoká celková eutrofizace zemědělské části krajiny jako důsledek nadměrné intenzifikace zemědělství
•
značné zkanalizování vodních toků, znečištění vodních toků
•
zemědělství zaměřené převážně na pěstování obilovin a olejnin
•
nevyřešené majetkové vztahy k půdě
•
nízká úroveň technické infrastruktury odrazuje podnikatele z malých obcí
•
chybějící ubytovací a stravovací kapacity
•
chybějící turistické služby
52
Příležitosti: •
připravovat společně rozvojové programy mikroregionu
•
nadále podporovat spolkovou činnost a občanské iniciativy
•
navzájem propojovat informační systémy jednotlivých obcí
•
podporovat rozvoj služeb a občanské vybavenosti
•
zkvalitňovat obytnou hodnotu krajiny
•
vytvářet podmínky pro rodinnou zástavbu a výstavbu bytů
•
společnými kulturně společenskými akcemi posilovat pocit sounáležitosti a s krajem a jeho historií
•
rekonstruovat a zastaralé a nevyhovující vodovodní řady
•
budovat infrastrukturu v lokalitách pro bydlení a podnikání
•
recyklace odpadů
•
likvidovat bývalé a nepovolené drobné skládky odpadů v krajině
•
pečovat o památky v krajině i v obcích
•
realizovat komplexní pozemkové úpravy pro lepší hospodaření s půdou
•
podporovat vinařství, ovocnářství, včelařství
•
dopracovat územně plánovací dokumentaci obcí zahrnující plochy pro podnikání a služby
•
podporovat využití území pro všechny formy rekreace
•
budovat naučné stezky, cyklotrasy, turistické stezky
•
využít historické lokality a jejich propagace
•
budovat a rekonstruovat sportovní areály, hřiště, koupaliště a výletiště
Hrozby: •
stárnutí obyvatel zvýší náklady na sociální služby, které se stanou pro obce neúnosnou zátěží
•
omezená hromadná doprava sníží možnosti dojížďky do zaměstnání a zvýší nezaměstnanost v regionu
•
bude pokračovat vylidňování malých obcí
•
náročnost procesu získávání dotačních zdrojů neumožní dobudování technické vybavenosti v patřičném rozsahu
•
obyvatelé otupí ke vzhledu krajiny a obcí, ztratí zájem jej zlepšovat
•
nevhodně umístěné nové stavby zničí zachovalou strukturu malých obcí 53
•
konkurence komodit z ostatních zemí EU sníží reálné příjmy zemědělců v mikroregionu
•
nedostatek finančních zdrojů (vysoká úroková sazba) neumožní dostatečné investice do zemědělství
•
nízká technická vybavenost a špatná dopravní dostupnost některých obcí odradí podnikatele
•
v nedostatečném konkurenčním tlaku poklesne úroveň komerčních služeb v území
Firma Ageris s.r.o. na základě tak to vytvořené swot analýzy, stanovila rozvojové strategie pro mikroregion, kdy jednotlivé způsoby vedoucí k dosažení strategických cílů mají vycházet právě ze zpracované swot analýzy a mají zahrnovat všechny body části Příležitosti. •
Podpora zlepšení demografické situace,
•
Podpora bydlení (koordinace územních plánů, jejich změn a doplňků, program obnovy vesnice),
•
Tvorba a koordinace rozvojových plánů v oblasti infrastruktury,
•
Tvorba a koordinace rozvojových plánů v oblasti občanské vybavenosti,
•
Tvorba a koordinace rozvojových plánů v oblasti zemědělství, podpora zemědělství z pohledu dotačních fondů EU, realizace komplexních pozemkových úprav,
•
Tvorba a koordinace rozvojových plánů v oblasti životního prostředí,
•
Podpora podnikání, poradenská činnost a vzdělávání v oblasti plánování a marketingu turistického ruchu,
•
Společný postup ve snižování nezaměstnanosti v regionu,
•
Podpora a koordinace rozvoje turistického vyžití území,
•
Podpora a rozvoj informačních systémů o území (např. webové stránky, brožury, mapy, značení v území).
K dosažení strategických cílů je zapotřebí finanční podpory, jelikož automaticky vyplývá otázka „kdo to zaplatí?“ Proto byly stanoveny možnosti pro čerpání finančních prostředků, které jsou součástí zmiňované rozvojové strategie. 54
Možnosti čerpání finančních prostředků: 1. Společný regionální operační program (SROP): •
Opatření 2.2. – Rozvoj informačních a komunikačních technologií regionech Podopatření 2.1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech
•
Opatření 3.1. – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů
•
Opatření 3.2. – Podpora sociální integrace v regionech
•
Opatření 4.1. – Rozvoj služeb pro cestovní ruch
•
Opatření 4.2. – rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch
2. Operační program rozvoj lidských zdrojů •
Opatření 2.1. – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálních exkluzí (oblast sociálních služeb)
•
Opatření 3.3. – Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
•
Opatření 4.2. – Specifické vzdělávání
3. Operační program průmysl a podnikání •
Opatření 1.1 – Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace
•
Opatření 1.2. – Rozvoj podnikatelské infrastruktury
•
Opatření 1.3. – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání
4. Operační program infrastruktura •
Opatření 3.1. – Obnova environmentálních funkcí území
•
Opatření 3.2. – Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství
•
Opatření 3.3. – Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší
•
Opatření 3.4. – Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží
•
5. Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství •
Podopatření 2.1.1. – Pozemkové úpravy
•
Podopatření 2.1.2. – Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 55
•
Podopatření 2.1.3. – Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů
•
Podopatření 2.1.4. – Rozvoj venkova
13 DISKUSE Účelem diplomové práce bylo zjistit, zda město Bučovice plní svoji úlohu jako středisko svého mikroregionu. Za stěžejní část práce považuji výzkum v podobě dotazníkového šetření a rozhovory s obyvateli města a jeho přilehlých obcí. I přesto, že občané spíše více poukazovali na nedostatky města, troufám si říct, že město Bučovice svoji úlohu jako střediskové město plní. Není to dáno jen tím, že město pro okolní obce vykonává přenesenou působnost. Město plní svoji funkci také pomocí široké nabídky služeb v jakémkoliv sektoru, jenž občany uspokojuje více, než nabídka v jiných konkurenčních městech jako je Slavkov u Brna nebo okresní město Vyškov. Dále město Bučovice vyhovuje obyvatelům svojí polohou, jelikož leží nedaleko krajského města Brna, kam obyvatelé vyjíždí za prací, za studiem a mnoha jinými aktivitami. Město se také snaží ke svému rozvoji přispět vytvořením nových územních plánů, ve kterém je apelováno na zlepšení a modernizaci infrastruktury, rozvoj lokalit k bydlení, vymezení stavebních ploch pro podnikatele a jejich záměry, kteří by snížili výstavbou nových firem nezaměstnanost v regionu, snaha o využití brownfields ve městě, kdy se město také snaží o využití těchto opuštěných areálů a tím o zlepšení vzhledu města. Velký potenciál má mikroregion také v cestovním ruchu. Klidné prostředí, vysoký počet kulturních památek a hodnotná krajina s množstvím přírodních atraktivit jsou velkým lákadlem pro turisty. Na tomto poli působnosti dobře funguje Dobrovolný svazek obcí Ždánský les a Politaví a Místní akční skupina Ždánský les a Politaví, které věnují velkou pozornost propagaci místních turistických atraktivit, ať už v elektronické podobě na jejich internetových stránkách nebo členských obcí, nebo formou brožur a turistických mapek, které jsou volně k dostání na obecních nebo městských úřadech či v informačních centrech. Stejně tak Dobrovolný svazek obcí Ždánský les a Politaví a Místní akční skupina Ždánský les a Politaví podporuje kulturní akce pořádané v jednotlivých obcích mikroregionu, které jsou rok od roku atraktivnější a těší se hojné návštěvnosti. V tomto odvětví také nezaspalo samotné město Bučovice, které se snaží 56
různými kulturními akcemi a tradicemi konkurovat, samozřejmě nemalou výhodu má město v tom, že může poskytnout větší nabídku ubytovacího a stravovacího zařízení pro turisty. To také kladně komentovali občané města a přilehlých obcí, kteří v tom vidí jistý potenciál města.
14 ZÁVĚR Ve své diplomové práci na téma Malé město jako středisko venkovského mikroregionu na příkladu Bučovic jsem prováděla výzkum, zda město Bučovice svoji úlohu střediskového města plní. Práce tvoří část teoretická a část aplikační. V teoretické části jsem se zaměřila na zhodnocení dostupné literatury k problematice malých měst a literatury vztahující se na samotné město Bučovice, která byla nezbytná do proniknutí této tématiky. Dále jsou v této části popsány pojmy jako malé město, venkov, venkovský region a venkovské oblasti ČR a brownfields. V aplikační části práce je představeno město, určení jeho polohy, pamětihodností, významné osobnosti a popsání jeho přírodních charakteristik. Následuje demografická část s grafy a jeho popisy, kdy jsem zpracovávala data z Českého statistického úřadu. Dále jsem se zaměřila na občanskou vybavenost, infrastrukturu, na průmysl a zemědělství v mikroregionu, této kapitole byly čerpány informace hlavně z územního plánu města Bučovice. Nezbytnou součástí práce bylo také dotazníkové šetření a rozhovory s místními obyvateli, které nejvíce k tomu to výzkumu přispěly a kde bylo také poukázáno na nedostatky města zejména v jeho činnosti pro spádové obce. Součástí aplikační části práce je také swot analýza, ta však na základě rozboru území není tvořena, ale hodnocena, jelikož pro ten to mikroregion je už několik swot analýz vytvořeno. Byla hodnocena swot analýza z dokumentu Studie strategického rozvoje mikroregionu Ždánský les a Politaví, kterou vytvořila firma Ageris v roce 2004. Ukázalo se, že tato swot analýza je pro mikroregion absolutně nevyhovující a navíc nejsou ani správě definované důležité časti swot analýzy, jako jsou příležitosti nebo strategické cíle. V tomto případě swot analýza pozbývá svůj význam a není možné se o ní v budoucnu opřít pro další rozvoj mikroregionu.
57
15 POUŽITÉ ZDROJE LITERATURA MAJEROVÁ V. Český venkov 2008 - Proměny venkova. Praha: ČZU Praha, 2009. ISBN 978-80-213-1911-0 VAISHAR A. Malá města-Motory rozvoje Jihomoravského venkova. Brno 2012. MICHALČÍK M. Bučovice mé rodné město. Protisk 2012. NEKUDA, V. Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 494s. KRAMOLIŠ, Č. Bučovský okres. Brno. Musejní spolek. 1900. 162s. DEMEK J. – NOVÁK V. A KOL., 1992: Vlastivěda moravská země a lid – neživá příroda.Muzejní vlastivědná společnost v Brně, Brno, 242s, ISBN 80-85048-30-2 ZIMÁK J. A KOL., 1997: Průvodce geologickým exkurzím Morava – střední a jižní část. Univerzita Palackého, Olomouc, 130 s . ISBN 80-7067-764-3 CULEK M. A KOL., 1995: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347s. ISBN 80-85368-80-3 Studie strategického rozvoje mikroregionu Ždánský les a Politaví, Ageris 2004, 93s Plán rozvoje města Bučovice, město Bučovice, 50s Ždánský les a Politaví – analýza mikroregionu, marketingová kancelář.cz, 104s
INTERNETOVÉ ZDROJE DEFINICE POJMŮ [online][citace 15. 3. 2014]. Dostupné z WWW: http://ruraldevelopment.cz/data/small_towns.pdf [1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Venkov [2] http://www.euroskop.cz/gallery/4/1258-evv_publikace_web.pdf [3] www.otazky.over.cz/19zp.doc [4] http://www.smocr.cz/data/fileBank/575b0fa3-81ed-416a-8bc7-3329f1913b89.doc
CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ [online][citace 20. 3. 2014]. Dostupné z WWW: http://www.bucovice.cz/historie-a-soucasnost/d-53/p1=60 [5] http://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C4%8Dovice_%28z%C3%A1mek%29 [6]
58
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_vetrniky_cz [8] http://www.hbh.cz/reference/rekonstrukce-silnice-i50-bucoviceprutah/?tx_odreference[idp]=34&cHash=7ca4c343ed130b6e4ab9bc7979f29305 [7] http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/
STATISTICKÁ DATA (2011). [online][citace 27. 3. 2014]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz http://www.czso.cz/ http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13
SWOT ANYLÝZA. [online][citace 10. 4. 2014]. Dostupné z WWW: http://www.bucovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=1516&id=16419&n=planrozvoje-mesta-bucovice&query=vodovodn%C3%AD+%C5%99%C3%A1d http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akncni-skupiny/ [9] http://www.politavi.cz/region/marketingova-strategie-dso-zdanicky-les-a-politavi http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/admin/index.php#c=3650265%252C5447168&z=5&l=ajax _admin,ajax_admin_zabaged&p=&hs=1& http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akncni-skupiny/
16 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obr. 1 Poloha města Bučovice……………………………………………..18 Obr. 2 Znak města………………………………………………………….19 Obr. 3 Prapor města………………………………………………………...19 Obr. 4 Mapa mikroregionu Bučovice……………………………………....20 Obr. 5 Zámek Bučovice z roku 1930……………………………………….21 Obr. 6 Fotografie kostela z roku 1927……………………………………...22 Obr. 7 Zámek Bučovice…………………………………………………….23 Obr. 8 Manýristická kašna z roku 1637…………………………………….23 Obr. 9 Kostel……………………………………………………………….24 Obr. 10 Fara………………………………………………………………...25 59
Obr. 11 Vstupní brána na hřbitov…………………………………………26 Obr. 12 Hřbitov…………………………………………………………...26 Obr. 13 Mapa Dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví……….50 Obr. 14 Mapa Dobrovolného svazku obcí Ždánický les a Politaví č. 38…50 Obr. 15 Mapa Místní akční skupiny Za humnama………………………..51
Graf č. 1 Věková pyramida………………………………………………31 Graf č. 2 Pohyb obyvatel………………………………………………...32 Graf č. 3 Ekonomická aktivita…………………………………………...33 Graf č. 4 Vzdělanost……………………………………………………..34
60
PŘÍLOHY
61
