MAJUNÁLES V duchu nemocí, doktorů, pacientů i simulantů, hypochondrů a šarlatánů. Začneme přesně ve hodin. Pozor. do 31. května 2000 takto:

10/2000

19. května 2000

Cena 5,80 Kč

Finanční úřad oznamuje Z důvodu blížícího se termínu splatnosti daně z nemovitosti má Finanční úřad v Sušici

rozšířené pokladní hodiny do 31. května 2000 takto: pondělí a středa

PŘEČTĚTE SI…

800 – 1000 hodin 1230 – 1530 hodin

U U U U U U U

o čem budou hrát hartmaničtí ochotníci? kam za kulturou účtování odvozu odpadu ohlédnutí za květnovými oslavami kino vás zve… sportovní novinky příspěvky našich čtenářů

Gymnázium Sušice si vás dovoluje pozvat na tradiční

MAJÁLES Letos – vzhledem k datumu spíše netradiční

MAJUNÁLES V duchu nemocí, doktorů, pacientů i simulantů, hypochondrů a šarlatánů. Začneme přesně ve 1400 hodin v sobotu 3. června na sušickém náměstí. S masku i bez vás rádi uvidí studenti kvinty A a druhého ročníku čtyřletého studia sušického gymnázia

(Praha). DJ Pepa Krčil (Praha) Pozvání na vernisáž výstavy s názvem „Je nám dobře na světě“, kterou pořádala ZŠ Lerchova ul. v Sušici, přijala také starostka města JUDr. Jiřina Rippelová. Po krátkém kulturním vystoupení dětí ze ZŠ přivítala všechny zúčastněné zástupkyně ředitele Mgr. Eva Ondrová a pozvala je k prohlídce vystavených prací. A že bylo na co koukat! Přítomné např. velmi zaujal ilustrovaný zpěvník s takovými táborákovými hity jako Panenka, Frenky dlouhán… Všechna díla i dílka se vskutku shodovala s názvem výstavy. O den později se na nádvoří sušického muzea konala další vernisáž, tentokrát již třetího ročníku výstavy Základní umělecké školy F. Stupky „Barevný svět“ – Domov. Oživením tohoto slavnostního zahájení bylo vystoupení lidové muziky ZUŠ a tanečního kroužku a také módní přehlídka netradičních pokrývek hlavy, kterou slovem provázela paní Dana Bouchalová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ. Mezi jinými mohli přítomní spatřit klobouk čarodějnický, klobouk s krajinou, s hradní věží a další hezké výtvory. Obě dvě výstavy si můžete prohlédnout až do konce května. Text a foto: –as–

Nenechte si ujít

Pozor změna!

1. června v 1930 hod. – Smetanův sál Jazzový koncert věnovaný paMísto původně plánovaného mátce Rudolfa Rokla zájezdu na letní Shakespearovské slavnosti 24 června pořádá CK 2. června v 1930 hod. MKS zájezd Travesti Show – nový program skupiny SCREAMERS

Sokolovna Vstupenky na všechny pořa21. května od 1400 hodin dy v předprodeji v kanceláři Dětská diskotéka s hrami a sou- MKS, nebo před zahájením akce těžemi moderátora L. Votroubka na místě.

na zámek Veltrusy a do ZOO Praha. Přihlášky v MKS Sušice.

strana 2

Kaleidoskop Tip na výlet: Vodní hrad Švihov Švihov, postavený na přelomu 15. a 16. století je zvláštní jednak tím, že „stojí v rovině“ a nikoli na kopci jak tomu u hradů bývá zvykem, a jednak svým důmyslným opevněním – předhradím se zpevněnými baštami a vodním příkopem, díky němuž patřil k nejlepším pevnostem své doby. Hrad Švihov je cílem mnoha turistických zájezdů a vycházek obyvatel z blízkého i dalekého okolí. Jeho prohlídku si určitě nenechte ujít – až do počátku června tu můžete zhlédnout výstavu starých snímků z přelomu 19. a 20. století „Švihov na přelomu věkův“ (v Bílé baště), zachycených na unikátních kolorovaných diapozitivech (vystavuje Západočeské muzeum v Plzni a st. hrad Švihov). V červnu si zde pak můžete prohlédnout výstavu malířů ze Švihova a partnerského městečka Traichting. Ve dnech 2. a 3. června pak přijměte pozvání na „Švihovské hudební léto“ – Mezinárodní festival skupin dechové hudby, jehož pořadatelem je SRPDŠ při ZŠ Švihov. Na 17. června je připraven premiérový program skupiny scénického šermu Romantika nazvaný „Postel“, v němž kromě dramatických bojových scén bude divák svědkem i přechodů různých historických období a zúčastní se pouti starou středověkou a renesanční Evropou i Orientem. V tento den mohou návštěvníci zhlédnout také „Cirkus vitae“ – velkolepou noční show, která je výsledkem společné práce Divadla Continuo, loutkáře a výtvarníka Szilárda Borárose, Českomoravské hudební společnosti a pouličního kejklíře a žongléra Vojty Vrtka. Poslední červnový den (30. 6.) přivítá návštěvníky hradu Českomoravská hudební společnost svým Koncertem české a moravské lidové hudby. Začátek koncertu je v 1800 hodin.

Zvláštní nabídka CK MKS!

POREČ 14. – 23. července s odjezdem ze Sušice

Přihlášky IHNED v kanceláři MKS Sušice!

Letní škola modelek Pod záštitou Miss Pavlíny Baburkové se i v letošním roce uskuteční škola modelek. Kurzy se konají v termínech I – 3. – 12. 7.; II – 17. – 26. 7.; III – 21. – 30. 8. 2000. Cena jednoho kurzu je 4 500 Kč (včetně DPH), cena za ubytování (pokud jej požadujete) je cca 180 Kč/den. Přihlášky a další informace jsou k dispozici v kanceláři MKS Sušice. MISS Sušice, vyhlášená v sobotu 27. května při příležitosti DNE SUŠICE 2000, má možnost absolvovat Letní školu modelek ZDARMA!

Lerchovka informuje Školní přípravka pro budoucí prvňáčky pondělí 22. 5., 29. 5., 5. 6., 12. 6. 2000 (1500 až 1545). v Schůzka s rodiči předškoláků se uskuteční v pondělí 19. června 2000 od 1500 hodin. v Ve dnech 6. – 8. května si učitelé i provozní zaměstnanci školy vyjeli na kolech okolo Bodamského jezera. Po označených cyklostezkách, v krásném prostředí a za pěkného počasí ujeli všichni téměř 100 km a ještě jim zbyl čas na prohlídku ostrova květin a památek v Kostnici. v P. uč. Pavla Malá připravila s žáky literárního semináře práce, které byly zaslány Českému rozhlasu. Jsou vysílány v relaci „Ostrov, kde rostou housle“. V předprázdninové dětské samoobsluze, vysílané 25. června, si můžete poslechnout básničky a pohádečky právě z příspěvků žáků ZŠ Lerchova a některé z nich přečíst v následujících číslech Sušických novin. v

Jazzový koncert věnovaný památce Rudolfa Rokla účinkují:

Jiří Kudrman – klarinet Milan Dvořák – klavír Ivan Dominák – drums František Uhlíř – kontrabas Jaroslav Pruner – klavír

Městská policie informuje v měsíci dubnu řešila MP 50 dopravních přestupků, z toho 37 blokovou pokutou, ve dvou případech byl přestupek zaslán na DI Klatovy; v ve 35 případech došlo k porušení vyhlášek města – 28 z nich bylo řešeno blokovou pokutou, ve dvou případech se bude přestupkem zabývat přestupková komise MÚ v Sušici; v MP trvale spolupracuje s Okresním soudem, s jednotlivými odbory radnice, městskými hasiči a PČR; v na MP bylo přijato 22 stížností a 25 žádostí o pomoc při řešení různých problémů; v bylo zaevidováno 12 ztrát a 7 nálezů. v

UPOZORNĚNÍ! V následujícím měsíci bude probíhat zvýšená kontrola dodržování dopravního značení pro cyklisty, dále bude MP sledovat dodržování zákazu vjezdu u PDA a v ul. TGM (dopravní značení a placení parkovného).

Dárcům krve Plánované odběry krve budou probíhat na stanovených místech v době od 14 do 17 hodin 23. 5. Kašperské Hory 29. 5. Velhartice

Ve dnech 1. a 2. června 2000 (čtvrtek, pátek) se v době od 1400 do 1600 hodin uskuteční přijímací zkoušky do Základní umělecké školy v Sušici pro tyto obory: výtvarný, taneční, hudební: klavír, akordeon, zobcová flétna, klarinet, trubka, zpěv.

dítě do 12 let s jedním dospělým 6 890 Kč dítě do 12 let se dvěma dospělými 5 890 Kč

Posledních 10 volných míst!

čtvrtek 1. června 2000 Smetanův sál Gymnázia v 1930 hodin

Přijímací zkoušky do ZUŠ

Cena 8 890 Kč Cena zahrnuje: dopravu luxusním busem (WC, video, klimatizace, možnost občerstvení), 7× ubytování v hotelu Delfín** (vlastní bazén s mořskou vodou, terasy, zahrady, bezplatné taneční večery), 7× polopenze formou švédských stolů, průvodce

Zveme vás…

Hartmaničtí ochotníci uvádí

„SLAMĚNÝ KLOBOUK “ Slaměný klobouk je bláznivá komedie o jedné „povedené“ svatbě, mužské cti a sladkých osidlech lásky. Sepsaná již před 150 lety panem Eugenem Labichem si našla mnohokrát cestu k divákovi, aby ho rozesmála a pobavila komickými situacemi, elegantním vtipem a jemným humorem. „Zábava není jen zabíjení času. Je to kyslík do plic duše.“ (V+W) Hra „Slaměný klobouk“ sklidila hned napoprvé nečekaný úspěch na scéně pařížských divadel (300 repríz). U nás se poprvé objevila na scéně Národního divadla v roce 1924, o deset let později v Osvobozeném divadle to byla adaptace Jiřího Voskovce a Jana Wericha s hudbou Jaroslava Ježka. Počátkem 70. let vznikla známá československá filmová verze v hvězdném obsazení Miloše Kopeckého, Pavla Landovského, Jiřího Hrzána, Ivy Janžurové a dalších. K nám přichází „Slaměný klobouk“ v uměleckém zpracování Miroslava Horníčka. Půvabná hra je „ono kouzlo, které mění slámu v báseň“ a diváka zavádí z chmurné reality denních zpráv do světa šansonu, jemných parfémů a milostných zápletek. Lehkomyslný pan Fadinard se žení. Konečně ta pravá! Spíš ten pravý, bohatý tchán, vesnický zelinář. Svatbu náhle zkomplikuje kůň pana Fadinarda, který sežere v bouloňském lesíku slaměný klobouk jisté dámy, která tam dlela se svým vzdáleným bratránkem. V sázce je čest nejen dámy, ale i pana důstojníka a ovšem i pana ženicha. Kde jenom rychle sehnat takový, ale úplně stejný slaměný klobouk, aby se mladá dáma mohla vrátit domů ke svému žárlivému manželovi? Nadějí je kloboučnický salon „Klára“. Zde se ale naši hrdinové pan Fadinard a jeho povedený sluha ještě více zamotají do osidel vlastních polopravd a lží. Slaměný klobouk, ale úplně stejný, v salónu krásy bohužel není, ale snad ho má ještě baronka de Champigny, u níž se má konat koncert italského pěvce, mistra Nisnardiho. Tam dojde k velikému překvapení. Svatebčané se trmácejí z místa na místo, až konečně nevěsta Helenka spočine v náruči svého manžela po divoké svatební noci plné zvratů, omylů a nečekaných odhalení. I žárlivý manžel najde svou manželku a ona svůj klobouk, ačkoliv ten klobouk vlastně přinese štěstí nejen Helence, ale i dalším šťastně zamilovaným. Přenesme se do Paříže na počátek tohoto století, do Paříže šansonů a umělců na Montmartru, do Paříže veselé a jemně svůdné. Nechme se unést tóny lehké a rozverné hudby J. Offenbacha i jeho kankánem. Odložme v šatně starosti a chmury a vypravme se společně do Paříže sladkých snů, krásných žen a žhavých polibků. Tedy vzhůru do Paříže!

Tímto vás Ochotnický divadelní spolek TYL v Hartmanicích srdečně zve na veselohru Miroslava Horníčka

„Slaměný klobouk“, která bude uvedena ve čtvrtek 8. června 2000 v 1930 hodin v Sokolovně v Sušici. Osoby a obsazení: Fadinard, soukromník v Paříži Milan Vierer Felix, jeho komorník Jan Schafhauser Emil Tavernier, poručík Michal Tesař Louisa, dáma z lepších kruhů Ivana Musilová Nonancourt, zelinář z Charentonneau Mgr. Miloslav Matoušek Helenka, dcera zelináře Nonancourta a nevěsta pana Fadinarda Zuzana Navrátilová – Baierlová Bobin, bratránek Helenky Karel Hrubec Vezinet, strýc z nevěstiny strany Mgr. Václav Diviš Klotylda, teta ze strany Helenčiny matky Anna Medveděva Kornélie, teta ze strany Helenčina otce Jana Cibulková Klára, majitelka kloboučnického salónu Ivana Potužníková Baronka de Champigny Marie Šebestová Generál, její bratranec Ing. Karel Fleischmann Sluha u baronky de Champigny Petr Hrubec Beauperthius, ministerský rada Lubor Vopat Virgínie, komorná jeho paní Mgr. Ivana Schafhauserová Dívky ze salónu Klára Marie Divišová ml., Zdeňka Liďáková, Žaneta Juřicová, Děti Václav Diviš ml., Ivana Kočandrlová, Zuzana Reindlová U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U

Scéna Kostýmy Text sleduje Hudbu vybrala Úprava a režie

Petra Divišová Marie Divišová Lucie Divišová Hana Prančlová Mgr. Václav Diviš

Aktuality

Vzpomínáme, abychom nezapomněli

Foto: M. Fišer

V pátek 5. května oslavili představitelé města spolu s občany 55. výročí osvobození Sušice americkou armádou a ukončení 2. světové války. Slavnostní projev přednesla starostka města JUDr. Jiřina Rippelová. Oslav se zúčastnil zástupce vojenského přidělence amerického vyslanectví pan Thomas Hofer a poslanec PS Parlamentu ČR za ODS pan Jiří Bílý. Pan Hofer ve svém projevu velmi ocenil účast velkého počtu školních dětí. Po položení květin k pamětní desce a hymnách navštívil výstavu „Američané v západních Čechách“ v Muzeu Šumavy a sušickou radnici. Po skončení oslav na náměstí a odjezdu hostů položili účastníci květiny k Památníku odboje a uctili tak památku obětí války. Zde krátce promluvil zástupce Českého svazu bojovníků za svobodu pan dr. Stanislav Kurc. Dík patří skautům, dětem ze ZŠ v Komenského ul. za hezký program a pěveckému sboru Svatobor, v jehož podání jsme vyslechli americkou hymnu. MUDr. PRAJEROVÁ, členka městského zastupitelstva

Pionýr dnes

strana 3

Bydlím, bydlíš, bydlíme SON Sdružení nájemníků ČR, Místní organizace Sušice P. O. Box 30, 342 01 Sušice, tel. 0607/86 86 37, 0606/92 49 43 Odvoz domovního odpadu Další službou, kterou nájemník platí v souvislosti s užíváním bytu, je odvoz popela a smetí (odvoz domovního odpadu). Cena služby není určena žádným cenovým předpisem. Sjednává se v ceně obvyklé v místě a čase plnění. Pronajímatel (pokud službu neposkytuje sám) objednává odvoz odpadků u příslušné specializované firmy a platí na základě smlouvy. Platba vynakládaná na odvoz odpadků je diferencovaná podle počtu popelnic nebo kontejnerů a četnosti odvozu za týden. Pokud není dohodou mezi pronajímatelem a nájemníkem dohodnuto jinak, rozúčtují se náklady za poskytnutí této služby podle počtu členů domácnosti zjišťovaných v průběhu roku. Pojem člen domácnosti je pro účely rozúčtování cen služeb definován ve vyhlášce č. 176/1993 Sb., v platném znění. Rozumí se jím manžel/ka, děti, vnuci, rodiče, prarodiče, sourozenci a zeť, kteří s nájemníkem žijí ve společné domácnosti a dále jiné osoby, které spolu s nájemcem byt nebo jeho část užívají nejméně po dobu tří měsíců v roce. Je třeba mít na zřeteli, že se nemusí jednat o dobu tří měsíců bezprostředně po sobě následujících, ale může se tato doba skládat i z kratších časových úseků, opakujících se v průběhu kalendářního roku. Dikce vyhlášky při vymezení poj-

mu „člen domácnosti“ uvádí, že jde o osoby, které byt s nájemníkem užívají. Rozhodující je faktické užívání bytu bez ohledu na to, zda jsou tyto osoby v bytě hlášeny (dle zákona o evidenci občanů). Také je třeba pamatovat na to, že nájemník má povinnost nahlásit pronajímateli skutečnosti rozhodné pro případnou změnu sjednaného nájemného a služeb do 30 dnů od jejich vzniku. Vzhledem k tomu, že firmy, které zajišťují svoz odpadků, mají většinou monopolní postavení, je cena stanovená monopolním dodavatelem zároveň cenou obvyklou v místě a čase plnění. Na druhé straně je třeba přiznat, že tyto firmy se potýkají s řadou problémů (např. nedostatek skládek). Pak se může stát, že cena za odvoz odpadků neustále roste, v průběhu roku i několikrát. Vy-

počítávání skutečně potřebných a úměrných záloh na poskytování služby je za těchto okolností velmi obtížené. V případě nejasností při vyúčtování skutečné výše kterékoli poskytované služby doporučujeme požádat pronajímatele dle §11, vyhlášky 176/1993 Sb., v platném znění o doložení výše ceny této služby (tzn. faktury od dodavatele, popř. jiné vynaložené náklady a provedení rozpočtu na jednotlivé nájemníky.) Odpad, vzhledem k jeho stále se zvětšujícímu množství a faktu, že některé jeho složky jsou životu nebezpečné, se stal technickým a právním problémem. To, co je vlastně odpad, stanovuje dnes zákon o odpadech (č. 125/ 1997 Sb., v platném znění) a řada vyhlášek a nařízení. MO SON Sušice

Sjednocení Sušice a Železné Rudy Dne 13. dubna 2000 po předběžném dohovoru jednatele členské základny Sdružení nájemníků Železná Ruda pana Michala Šulce a představitelů Místní organizace Sdružení nájemníků Sušice byla zorganizována členská schůze v Železné Rudě. Hlavním bodem této schůze bylo připojení se k MO SON Sušice. Po úvodním představení a seznámení se s dosavadní činností a výhodami členství MO

SON Sušice se hlasovalo. Na základě jednomyslného výsledku hlasování pak bylo provedeno připojení členské základny v Železné Rudě k MO SON Sušice. Předseda Místní organizace Sdružení nájemníků Sušice Ing. František Ružička závěrem konstatoval, že důvěra vyjádřená připojením se k MO SON Sušice je velice zavazující a posilující pro další práci v MO SON. MO SON Sušice

Z projektu ZŠ Komenského – Mosty Jak jsem chtěl vyzkoušet tupý nůžky

AHOJ! Jsem maskot SDRUŽENÍ PIONÝR, které letos oslavilo 10 let. V Sušici nás najdete v přízemí budovy ZUŠ v Lerchově ulici. Tam se scházíme na pravidelných schůzkách a také připravujeme akce nejen pro sebe, ale i pro ostatní zájemce. V letošním roce jsme jeden lednový a jeden únorový víkend proháněli lyže a boby na Hojsově Stráži, první dubnový víkend jsme strávili na Srní. Sluníčko svítilo a pěší výlety byly pestré, protože jsme se ještě v dubnu pár kilometrů brodili sněhem. Ani jednodenní výlety nejsou špatné – zájezdy do bazénu, výlet na Mouřenec a naposledy zájezd do divadla v Klatovech – po

divadelním představení jsme se dokonce (jak dokumentuje fotografie) s pražskými herci vyfotili. A co připravujeme právě teď? V sobotu 27. května se s námi můžete setkat na stanovištích jednotlivých pohádek v POHÁDKOVÉM LESE. Začínáme v 1500 hodin a věříme, že všechny překvapíme novými kulisami i úkoly, za jejichž splnění bude následovat sladká odměna. V sobotu 10. června pořádáme společně s Domem dětí a mládeže tradiční turistický pochod „Prázdniny na obzoru“. Můžete se s námi zúčastnit pěší trasy krátké, delší nebo kombinované s autobusovou dopravou. Startovné (pochodovné) je 20 Kč, ovšem za to si každý účastník na závěr vylosuje v tombole svoji výhru! V našem kratičkém povídání nesmíme zapomenout ani na letní tábor – letos nás tam bude 80 a poznávat budeme okolí Domažlic, protože 14 dní strávíme na pionýrské základně v Újezdu u Domažlic.

Závěrem chci poděkovat všem, kteří přispěli na „Pohádkový les“ a turistický pochod. Nejsme bohaté sdružení a akce tohoto typu, kterými chceme dělat radost i všem ostatním, jsou náročné nejen na přípravu, ale i na finance. Tak AHOJ a já se určitě znovu přihlásím s novými zprávami z PIONÝRA!

Paní učitelka si o mně myslí, že jsem agresivní. A já? Já si myslím, že je to jen trochu pravda. Třeba jako Pavel. Já se rozběhnu na prolézačky a on za mnou běží. A já zdrhám, aby mě nedohonil. Když mě stejně chytí, tak přiběhne i Michal a hned mě začnou kopat. Chodím na karate, ale nesmí se používat jinde. Tak se nějak ubráním a uteču. Kluci to na mě chtěli říct, že jsem si začal, ale není to pravda, a učitelovi na karate to taky můžou žalovat, učíme se stejně jenom postoje a disciplínu. Nechci nikomu ublížit, chci mít kamarády a budu se snažit být lepší. I u paní učitelky. Nedávno jsem ve třídě přestřihl šňůru u počítače. Vím, že se to nesmí, že je to nebezpečné, ale děti říkaly, že mám tupý nůžky, a tak jsem jim to chtěl ukázat.

A zapomněl jsem, co by se mohlo stát, jako loni o prázdninách, jak jsme byli s rodiči na borůvkách. Lezl jsem na strom a neposlouchal jsem, když na mě maminka volala, abych to nedělal. Stejně jsem tam vlezl a myslel si, že to zvládnu, a spadl jsem dolů. Byl jsem týden na chirurgii a šest týdnů v sádře, ani nebyl žádný bazén. Zápěstí obě zlomený a u levé ruky vyhozený rameno a loket. Já už jsem mockrát slíbil, že budu poslušný, ale potom to nedodržím. A proč? Já si totiž

vždycky myslím, že se mi nemůže nic stát. Paní učitelka říkala, že bych měl věřit rodičům nebo učitelům, když mi něco zakazují, protože mají víc zkušeností a umí dopředu uhodnout, jak to dopadne. Myslím si, že když všichni budeme spolu víc mluvit, bude to hezké a nebudeme se pošťuchovat a budeme poslouchat, bude to v pohodě. RADEK NIKENDEY, 4 tř. ZŠ v Komenského ul. l

strana 4

Jarní zamyšlení: Kvetoucí trnka Jsou dny, za které jsme vděčni: Přicházejí nečekaně a my se zhluboka nadechujeme té atmosféry, která nás najednou obklopila. Takový nevšední pocit jsem měl o neděli velikonoční, když jsem se toulal jarní klatovskou krajinou. Při pohledu na rozkvetlé stromy a trnkové keře jsem nemohl nevzpomenout na kvetoucí trnku (stejnojmennou báseň připsal Ladislav Stehlík básníkovi z nejmilejších – Josefu Horovi) jako básnický symbol pošumavského kraje, který vyrůstal mj. ze Stehlíkova výtvarného vnímání a básnického cítění a byl vlastně osudovým předznamenáním celé jeho další tvorby. Sbírka Kvetoucí trnka z roku 1936 přináší lyriku inspirovanou především přírodou; byla Stehlíkovým vyznáním krajině. Titulový symbol rozkvetlého keře, vyrůstajícího z kamenitých mezí pošumavského kraje, navozuje v nás dojem prostoty, skromné krásy. Sbírkou mladý básník vyslovil zřetelně, jak hluboko pronikl k podstatě krajového typu, k jeho charakteru, jak snadno si v jeho vnější podobě našel znaky, symbolicky vyjadřující i jeho mravní profil: „…trnko v zemi kamenité trnko, pravdo naší země …… …… z hloubky piješ živý pramen, který se v nás zrcadlí.“ Vcelku jednoduchými prostředky vykreslil básník obraz této krajiny, která může dotvářet naši osobní strukturu, naši identitu a základní existenciální pocit, že někam patříme, že odněkud jsme. Díky Stehlíkovi jsem si znovu uvědomil, jaký význam má pro každého z nás regionalismus, o němž básník ve Šlépějích času říká toto: „Kdybychom na této planetě prošli krajiny všech zeměpásů, bude to nakonec jeden les, jedna polní cesta, jedna pěšina v lukách nebo rybničná hráz v rodné krajině, kam si soustřeďujeme nejšťastnější i nejbolestnější okamžiky svého života. Ano, jen rodná krajina je ohraničena obzorem nezaměnitelně vybroušeným úžasem našeho dětského zraku, který bude magnetickou střelkou pro všechny naše citové návraty. Vím přesně, v kterých místech vychází a zapadá slunce, z které strany přicházejí bouřky a který odstín modra ohlašuje čas pohody. Jsem tu už provždy doma.“ Domnívám se, že každá krajina naší vlasti by si zasluhovala svého básníka či spisovatele, který by se k ní dovedl přiblížit s láskou a zaujetím tak, jak to učinil L. Stehlík v Kvetoucí trnce a zejména později ve své Zemi zamyšlené. IVAN NIKL

Generál Josef Bartík Nedávno vyšla hodnotná kniha Miroslava Ivanova „Černý dostal mat“ s podtitulem „Z historie protišpionážního oddělení čs. generálního štábu“, rozumí se před 2. světovou válkou. Autor čerpal látku z osobních rozhovorů s generálem Bartíkem před jeho smrtí. Bartík (narozen 30. 6. 1897 ve Stachách u Sušice, zemřel 23. 5. 1968 v Praze) pocházel z rodiny pekaře a když jeho otec zemřel, matka se vystěhovala do Ameriky. Desetiletý Josef zůstal u strýce na Šumavě. Maturoval na gymnáziu v Sušici. V roce 1915 se po výcviku ocitl na italské frontě, záhy přešel na druhou stranu a připojil se k čs. legii. Po válce byl od 39. pluku převelen na MNO v Praze. Od roku 1937 pracoval v hodnosti majora na generálním štábu, ve zpravodajském oddělení, jako přednosta obranné sekce. O dalších osudech generála Josefa Bartíka, jež zachytil ve svém článku PhDr. Karel Richter, si přečtěte v následujícím vydání SN.

Sušický Sokol na XIII. všesokolském sletu!

A co se dál děje? Rok 2000 nás uvedl na práh nového tisíciletí a součástí oslav v naší zemi je i XIII. všesokolský slet v Praze. Slet se uskuteční ve dnech 29. 6. – 2. 7., kdy hlavní vystoupení bude v sobotu a neděli s průvodem z Malé Strany na Strahov. Tak, jako tomu bylo v historii a posledním sletu v roce 1994, i letos se cvičení na malém Strahovském stadionu účastní sušické sokolské žactvo se svými cvičiteli, br. Jaroslavem Melichem a Ing. Zdenkou Kostohryzovou, na kterých leželo bedro nácviku. Záštitu XIII. všesokolského sletu v Praze přijali prezident České republiky a Mezinárodní olympijský výbor. Kromě hlavního vystoupení v Praze se budou také konat župní slety za naší účasti. V Plzni v rámci oslav osvobození města, dále 27. května v Rokycanech a náš slet župy šumavské 10. června na stadionu v Klatovech. Věříme, že Sokol Sušice najde, tak jako v minulosti, podporu u sušické veřejnosti a především u místních a okolních podnikatelů a firem, kteří své finanční dary mohou zaslat na sletový účet Sokola u KB, 8831–351/0100 se jménem, nebo označením firmy u VS. O podpoře a účasti budeme informovat prostřednictvím tisku a propagační skříňky na Sokolovně. Kromě sletových příprav se sušické žactvo Sokola zúčastnilo župního přeboru v plavání (8. dubna) v Klatovech, kde v šesti kategoriích z devíti obsadilo první a další přední místa. 20. května se naše výprava zúčastní také župního přeboru v sokolské všestrannosti na stadionu Sokola ve Švihově. Věříme, že i tam se jim bude líbit a budou se těšit ze sportovních výsledků. Není toho málo, co sušický Sokol dělá pro naši mládež a ta zase dělá čest našemu městu. Jsme přesvědčeni, že je to prospěšné jak pro děti samotné, tak pro jejich rodiče a naši budoucnost. Sletu zdar! KS

Společenská kronika

V květnu si připomínáme * Eduard Vojan – herec, narodil se 6. května 1853 v Praze, zemřel 31. května 1920 v Písku. Vlastním jménem Eduard Karpeles. V letech 1881 – 84 působil v Plzni u Pokorného, pak ve Švandově společnosti. Od roku 1888 byl členem Národního divadla v Praze. Často podnikal zájezdy ke kočovným společnostem i divadelním ochotníkům. Položil základ k „Asylu českých herců“, který byl po jeho smrti pojmenován Vojanův dům. Domovským právem patřil do Klatov, kde byl odveden na vojnu. Dne 6. května 1913 se dožil 60 let a Praha mu slavnostním způsobem udělila domovské právo, což sdělila zvláštním přípisem obecnímu zastupitelstvu v Klatovech.

Životní jubilea květen 75 let Vladimír Halášek Zdeňka Šperlová

19. 5. 1925 25. 5. 1925

Sušice 35/III Sušice, Volšovy 30

85 let Jan Maxa Božena Kvapilová

18. 5. 1915 20. 5. 1915

Sušice 56/II Sušice 852/II

94 let Marie Hájková

28. 5. 1906

Sušice 546/II

4. 6. 1925 5. 6. 1925 6. 6. 1925

Sušice 783/II Sušice 1126/II Sušice 1162/II

1. 6. 1920

Sušice 968/II

1. 6. 1915

Sušice 328/II

7. 6. 1909

Sušice 145/I

červen 75 let Ladislav Novák Pavlína Šimurdová † Bedřich Smetana – hudební skladatel, narodil se 2. března 1824 Blahoslav Mikula v Litomyšli, zemřel 12. května 1884 v Praze. Národní hudební skladatel řady oper, symfonických básní, skla- 80 let Josef Smrž deb orchestrálních, komorních, klavírních, varhanních, sborových pro ženské, mužské i smíšené sbory… atd. Jeho pobyt v Sušici (24. 8. – 85 let Václav Hosnedl 3. 9. 1867) a zvláště na Čeňkově pile Čeňka Bubeníčka ho inspiroval 91 let Anna Ziegloserová k symfonické básni Vltava. † Emanuel Purkyně – profesor, botanik; narodil se 17. 12. 1831 ve Vratislavi, zemřel 23. května 1882 v Praze. Syn MUDr. Jana E. Purkyně. Roku 1857 se stal doktorem filozofie. Kustod botanických sbírek Českého muzea v Praze, pak profesor na akademickém gymnáziu v Praze. Od roku 1860 profesorem lesnické akademie v Bělé pod Bezdězem. Věnoval se přírodním vědám, hlavně botanice, zajímal se o šumavskou květenu.

Tisíc křestních jmen… V kalendáři najdeme i jména, o jejichž původních nositelích se ví dnes už jen málo, nebo vůbec ne. Proto někdy můžeme vyprávět příběh, někdy stačí jediná věta. Zvyk „obsazovat“ dny kalendáře jednotlivými jmény se rozšířil již v prvních stoletích našeho letopočtu. Kalendáři na jeho cestách staletími a zeměmi přestalo stačit 365 dní v roce a tak téměř na každý den připadá řádka jmen. Připomeňme si je – jména známá, jména osobností se zajímavými osudy, pěkně znějící i zapomenutá a neprávem opomíjená. 19. května Celestýn, Ivo, Alvin 20. května Bernardin, Zbyšek, Zbyslav, Zbyhněv, Roland, Orland 21. května Monika, Rejčka, Rixa, Hostimil, Hostislav 22. května Julie, Emil, Emilián, Emiliana, Rita 23. května Vladimír, Vladimíra, Vladěna, Předislava, Desider 24. května Jana, Johana 25. května Beda, Viola, Violeta 26. května Filip, Vanesa 27. května Valdemar, Vojslava, Vojslav, Vadim 28. května Vilém, Vilmar, Vilibald, Veleslav 29. května Max, Maximin, Maxim, Maxmilián, Maxima, Elmar 30. května Zdislava, Ferdinand 31. května Marie, Kamila 1. června Justýn, Pravomil, Laura, Lorna, Pamela, Hortenzie 2. června Marcelin, Jarmil, Jaromil, Ronan, Renan, Renald, Svatoslav MAX – jednoslabičné jméno, jež vzniklo jako zkrácenina složitějších jmen, nejprve byla patrně jejich domácí podobou, později se jméno Max osamostatnilo. Max se maďarsky řekne Miksa (vyslovováno Mikša), což je patrně základ českého Mikeše. MAXIMIN – jméno je označením starého římského rodu. Maximin byl biskupem v Trevíru, zemřel asi roku 349 – oceňuje se jeho úsilí o vzdělávání co nejširšího okolí; vychoval řadu žáků. MAXIM – (Maximus) – má za základ staré římské jméno a kalendář ho připomíná 29. května. Byl také biskupem ve Veroně a proslavil se podobně jako Maximin, stejnou snahou vzdělat co největší počet současníků. MAXMILIÁN – toto jméno prý bylo uměle vytvořeno pro syna císaře Fridricha III., který chtěl, aby následníkovi byli vzorem ctností slavní Římané Fabius Maximus a Scipio Aemilianus. Maxmilián I. pak byl německým krále a římským císařem. Vládl v letech 1493 – 1519. MAXIMA – je zajímavé ženské jméno, u nás sice užívané zřídka, zato kupř. ve Francii – ve tvaru Maxine – trvale oblíbené. Maxima sloužila v Římě jako otrokyně v domě bohatého Trankvilina. Tajně seznamovala jeho synka s křesťanským učením, přišlo se na to, a byla ubita na popravišti kolem roku 300. –as–

S moudrými o životě… Není tak těžké za přítele umřít, jako najít takového, aby umírat stálo za to. M. de CERVANTES Urážky bolí jen tehdy, přicházejí-li od člověka, kterého milujeme. B. LYTTON Chval přítele veřejně, ale kárej ho mezi čtyřma očima. LEONARDO da VINCI

NAROZENÍ 9. 4. 2000 9. 4. 2000 13. 4. 2000 18. 4. 2000 18. 4. 2000 20. 4. 2000 21. 4. 2000 24. 4. 2000 28. 4. 2000

Pavel Gill Michaela Sallerová Nicola Wessela Lenka Švarcová Jindřich Polívka Zuzana Rumplíková Šimon Párecký Tomáš Skolek Denisa Řeháková

Sušice 1167/II Sušice 274/II Vrabcov 12 Sušice 967/II Sušice 1072/II Sušice 670/II Sušice 357/II Sušice 823/II Sušice 971/II

ÚMRTÍ 26. 3. 2000 7. 4. 2000 9. 4. 2000 12. 4. 2000

Jan Primas Milan Vaněk Jindřich Hosnedl Marie Lávičková

1933 1949 1930 1918

12. 4. 2000 Václav Krliš 12. 4. 2000 Anežka Kotková

1918 1923

15. 4. 2000 15. 4. 2000 16. 4. 2000 16. 4. 2000 17. 4. 2000 17. 4. 2000 19. 4. 2000 19. 4. 2000

Jan Červenka Zdeňka Vránová Marie Honsová Marie Míková Karel Herget Anna Bejvlová Václav Kubát Marie Větrovcová

1933 1926 1914 1908 1947 1922 1915 1911

22. 4. 2000 23. 4. 2000 23. 4. 2000 28. 4. 2000 28. 4. 2000 28. 4. 2000 30. 4. 2000 30. 4. 2000 30. 4. 2000

Miloslav Blahout Marie Toušková Olga Polatová Božena Kauerová Anna Barochová Marie Balková Františka Matoušová Karel Kupka Václav Havlík

1924 1931 1918 1934 1915 1920 1917 1915 1931

Sušice 1071/II Sušice 1049/II Tužice 18 Horažďovice předm. 481 Velešice 2 Petrovice u Sušice, Kněžice 1 Vřeskovice 67 Horažďovice 753 Lhota pod Kůstrým 20 Zbynice 9 Horažďovice 392 Sušice 709/II Hartmanice 40 Petrovice u Sušice, Kněžice 1 Albrechtice 37 Hrádek 95 Hejná 14 Ostružno 54 Vrčeň 52 Kvášňovice 7 Albrechtice 29 Chotěšov 2 Petrovice u Sušice, Kněžice 1

Historická ohlédnutí

strana 5 Z historie Co prozrazují staré sušické pomístní názvy III

Na prahu nové doby II Ze sborníku k slavnostnímu otevření SOKOLOVNY v roce 1914

Pohled na Sokolovnu zezadu – divadlo Po dvaceti letech (2/3) Jak obyčejně při začátku bývá, rozproudil se čilý život spolkový v jednotě, všude plno chuti ku práci, dobrá kázeň, pravé nadšení. Členstva toho roku bylo 65, cvičenců na počátku 38. Pravidelná cvičení zahájena 8. dubna 1892 ve školní tělocvičně a vedli je bratří: Učitel Fr. Slíva, náčelník, právník V. Čácha a JUC. Konvička. Návštěva cvičení se pohybovala mezi 40 až 21. Na konci správního roku bylo všech členů 105, z nichž 60 činných. Roku 1893 bylo členů 126, dalšího roku již 136. Mezi zvláště památné dni dlužno počítati den 15. července 1894, den to slavnostního rozvinutí praporu. Prapor jednoty má na jedné straně v červeném poli bílého lva, na druhé straně monogram „Sokol“ a nápis „Sušice“. Dvě stuhy mají nápis: „Dar paní a dívek – 15. července 1894“ a „Vše za svobodu! – Věnují vlastenky sušické.“ K slavnosti dostavily se tyto jednoty: Budějovická, písecká, vodňanská, volyňská, klatovská, strakonická – většinou s prapory. Deputace vyslaly: Příbramská, chrudimská, nepomucká, přeštic-

ká, vltavotýnská a prachatická. Při neutuchající péči funkcionářů čilý život v Jednotě nijak neslábl. Pilně cvičeno, konány výlety, hrána divadla, zřízena knihovna. Tu a tam přelétl ovšem i stín, ale celkově světlé situace nezkazil. Jako zajímavý historický dokument lze uvésti například, že brzy po založení jednoty došel bratra starosty anonymní lístek tohoto obsahu: Račte k tomu hleděti, by zítra o slavnosti Božího Těla zdejší Sokol se zúčastnil, jinak propadne v úplnou nepřízeň veškerého obecenstva. Dle mého doslechu musí pak většina členů ze spolku vystoupit. Podepsáno: Většina přátel Sokola. – Výbor všemi hlasy proti dvěma rozhodl neúčastniti se – a nerozpadl se ani spolek, ani se do země nepropadl. Dne 8. srpna 1894 pořádán Tyršův večer na Čápovně, o němž pronesl případnou řeč br. Dr. Štemberk. Večer tento měl osudné následky, jichž nikdo se nenadál. Dne 25. září 1894 doručen br. starostovi pojednou výnos místodržitelský, jímž pro politickou prý řeč Štemberkovu Sokol v Sušici se prý rozpouští. Téhož dne veškeren majetek jednoty:

U pokladníka H. Dvořáka spořitelní knížka s účetními spisy, u jednatele J. Šafhausera veškery spisy jednací, u knihovníka Vysokého knihovna – zabaven a uložen na hejtmanství. Proti starostovi V. Fingulínovi a dr. Štemberkovi zavedeno trestní vyšetřování pro zločin dle §65 tr. z. bylo však ohledně prvního vůbec zastaveno, druhý osvobozen. Jednatel pohnán před městský delegovaný soud v Písku pro přestupek tiskového zákona, spáchaného hektografováním veřejného provolání k veř. cvičení v Horažďovicích, odsouzen v I. i II. instanci k pokutě 5 zl. Takto již podruhé dožila se sokolská myšlenka kruté rány a budiž tu pro věčnou hanbu zaznamenáno, že nescházelo lidí, kteří nad takovým koncem vesele a škodolibě si mnuli ruce. Avšak radovali se předčasně, doufajíce, že Sokola již načisto se zbaví. Veliká většina občanstva cítila s ním vřele a ve vlastním členstvu zapustily ideje Tyršovy a Fügnerovy kořeny již příliš hluboko, než aby mohly být tak snadno vytrhány a zničeny. Dokončení příště.

Ze šumavského kalendáře Výroba hraček, žaluziových prkének a floků Kolik podob měl šumavský dřevěný chléb! Od tvrdé práce dřevorubců v šumavských lesích přes širokou škálu prostých výrobků denní potřeby až po rezonanční dřevo, umělecké řezbářské potřeby a sošky. Dřevěné prkénko v rukách šumavských lidí je neustále provokovalo udělat z něho něco užitečného, potřebného. Bylo mnoho lidí, kteří v šumavských lesích při kácení stromů nebo při svážení dříví přišli k úrazu a nebyli pak již schopni namáhavějších prací. A tak se mnozí, nejen mladší, ale i mnohdy výminkáři věnovali výrobě hraček. Z prkének vyráběli různě se pohybující panáčky, kteří pomocí provázků pohybovaly končetinami, nebo kývaly hlavou.

Vyřezávali různé píšťalky a zhotovovali také houpací koně. Koně vyřezávali z jednoho kusu prkna, ale někteří i z kulatiny. Vyřezávali i malé koníčky a k nim malé dětské vozíčky. Námětů na dětské hračky bylo spousta a záleželo jen na fantazii a šikovnosti výrobce. Dalším oborem domácí výroby byla žaluziová prkénka. Ta se řezala ze smrkového nebo jedlového dřeva bez suků. Byla 0,5 cm silná, široká podle budoucí žaluzie. Odřezky z prkének se zpracovávaly na Kufnerově pile na Bučině k výrobě krabiček na kolomaz pro rakouskou firmu. Na Šumavě se zpracovávalo i březové dřevo. Vyráběly se z něj obuvnické floky. Surové dřevo se zbavilo kůry a blány, nařezali z kulatiny

a pak špalíčky, speciálním hoblíkem udělali špičky, ručně pak floky štípali. Surové floky pak impregnovali v otáčejícím se sudu. Nakonec je vysušili horkým vzduchem. Výroba floků byla rozvinuta v Milencích u Nýrska, v Hamrech i v okolí Krumlova. Velkovýrobcem floků se stal v roce 1912 Josef Grund v Uhlišti v Pohorské Vsi.

Málo známá česká přísloví Bez peněz darmo se v světě člověk plete; Dobré svědomí je lepší než tisíc svědků; Horší jazyk falešníka, nežli kopí protivníka; Chudobě chybí mnoho, lakotě všechno; Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí.

Druh lidské činnosti v okolí Sušice dále dokládají: Pazderna v Luhu dolegfsjm (v luhu dolejším). Jedná se o sušárnu lnu, která stála v místech továrny Solo. Pazdera na Fuffernách – další, která byla tam, kde se dnes nachází zdevastovaný hotel Otava. U těchto dvou dnes už zapomenutých pomístních názvů je třeba připomenout, že až do poloviny 19. století se pěstovalo v okolí Sušice mnoho lnu na úkor pěstování obilí poté, kdy zaniklo sušické sladovnictví. To zde kvetlo v předcházejících staletích, když existovala výroba a čilý vývoz bílých – pšeničných – i červených – ječných – sladů do Bavorska. V Sušici tehdy provozovalo sladovnictví až 35 měšťanů, kteří také vlastnili převážnou část orné půdy. Zpracováním lnu se zabývalo mnoho obyvatel žijících ve městě i na předměstích, kteří nevlastnili půdu a neprovozovali řemeslo. Kromě sklizně, mlácení, drhnutí, čištění semena a lisování oleje ve mlýnech, to bylo máčení stonků v močidlech – mělkých rybníčcích (viz. místo V Rybníčkách) blízko pazderny. Podle širokého území, jemuž daly jméno, byly sušické pazderny patrně rozlehlejší stavby. Byly postaveny za městem, aby v případě požáru nedošlo k ohrožení města. Pazderna měla dvě místnosti – sušárnu, která se stavěla z kamene a byla v ní pec, a střelnu, stavěnou ze dřeva, kde se usušený len lámal a drtil. Po vochlování, jímž se připravila příze, bylo vlákno spřádáno ručně na kolovrátkách po chalupách a teprve po dalším máčení, praní a sušení, bylo při-

praveno ke tkaní. Podle berní ruly z roku 1645 bylo v Sušici 10 tkalců a barvířů, kteří se zabývali tkaním a úpravou plátna. O tom, proč takové množství práce si zpracování lnu vyžádalo, uvádí spisovatel A. Daněk v knížce Na šumavském podlesí následující legendu: „Jednou přišel Pán Ježíš se sv. Petrem do vsi a šli prosit o něco k jídlu. První hospodyně je odbyla, že nemá kdy, že musí na pole plít len, druhá ještě tvrději, že jde okopávat konopí. »Budu s vámi meškat pro kousek chleba, ne? A máte-li žízeň, napijte se vody z potoka.« »Ženy tvrdého srdce, od této chvíle budete mít se lnem a konopím dvakráte tolik práce,« řekl Pán Ježíš. A od těch dob je se lnem a konopím skutečně veliká práce…“ Zpracování lnu na Sušicku však nepřešlo k vyšším formám organizace výroby, k faktorskému systému a k manufakturám jako tomu bylo na severu Čech, neboť byly přerušeny dřívější obchodní vazby a nevznikl zde zájem kapitálově silných jedinců. Za zcela zvláštní druh lidské činnosti, který dal vznik pomístnímu názvu, je třeba považovat postih odsouzených za trestné činy. S tím je spojen ve starém plánu název Galgenberg – Šibeniční vrch, lidově Šibeňák. Po vybudování ohrazeného města jako opory královské moci v kraji, mělo město právo samostatného výkonu poprav. Například v roce 1405 byl v této části prácheňského kraje jmenován popravcem Jan z Hradce na Velharticích. Kromě místa určeného k popravě stětím (dnešní boží muka na konci ul.

T. G. Masaryka), byl Šibeniční vrch určen k popravě oběšením. Tento spoře porostlý vrch se tyčí za městem nad silnicí na Dlouhou Ves. Tomuto účelu sloužil do roku 1800, dokud město vykonávalo hrdelní pravomoc. Zajímavou ústní tradici uvádí v Zemi zamyšlené Ladislav Stehlík: „I poblíž Roku prý stávala stínadla na místě, kde se říká U křížů. Zde prý dříve stínali hlavy odsouzenců a jejich bezhlavá těla nechávali na pospas krkavcům. Hlavy však pochovávali jinde, na místě nazývaném v lidové tradici V Hlavičkách.“ Poté, co byl počet hrdelních soudců v zemi redukován z 378 na 30, byla stará městská soudní samospráva omezena, takže výkon poprav se nadále odehrával v krajském sídle v Písku. Byly zrušeny i jiné kruté tresty, jako natahování na skřipec, lámání těla v kole, mučení vláčením za potahem, případně sezení na „dřevěném oslu“ – zaostřené kládě, nebo drcení prstů šroubem. Nový trestní řád ovlivněný osvícenstvím však přesto nepostrádal kruté tresty mírnější povahy, které měly mít výchovnou funkci, např. cejchování provinilců, přikování do želez, veřejné bičování a nejrozšířenější – pranýřování. Zařízení zvané pranýř bylo lešení, nebo sloup, k němuž byl na jistou dobu připoután odsouzenec k veřejné potupě. V Sušici stával na náměstí před radnicí, nad ním byl zavěšen zvon svolávající občany k seznámení s delikventem a jeho proviněním, přičemž mohl být přihlížejícími zesměšňován, slovně napadán a i jinak týrán. Pokračování příště. LADISLAV NOVÁK

Stalo se před sto lety Nalezená kostra. V továrně firmy Vojtěch Scheinost, kopali dělníci při základech zdi jámy, při čemž přišli na lidskou kostru, která více století tam odpočívala. Byla to kostra mladé, silné, urostlé dívky. Na krku této kostry nalézalo se více těžkých, stříbrných kroužků, mezi nimiž korále. Dělníci nález rozebrali. Z Kolince. V sobotu dne 12. t. m. konal profesor klatovského gymnázia, p. V. Prusík se žáky VII. třídy, jejíž je ordinarius, vycházku do Kolince na zotavenou po písemních pracech maturitních. Pohoštění dostalo se studijním v pivováře hraběcím, kam se záhy dostavila veškerá inteligence místní. Výborné černé pivo sládka p. Jana Šebesty, došlo uznání nejen od abiturientů, nýbrž i od jejich milého učitele. O 5 1/4 hod. odp. ubírali se abiturienti na nádraží, aby za světla dorazili do Klatov. Zmrzl v dubnu. Před čtyřmi nedělmi odešel 70letý stařec Silvestr Fürch z Nové Hurky do lesa na dříví, odkud se více nevrátil. Ačkoliv po něm pátráno bylo, nebyl k nalezení, až minulého týdne nalezena jeho mrtvola. Ubožák při posledních mrazech zde panujících zmrzl. Kontraband. Dne 10. května b. r. ráno provedla c. k. finanční stráž v bytu Kateřiny Hosnedlové, nádenice z Dol. Krušce, prohlídku, kde našla a zabavila bavorský pašovaný tabák, tak zvaný „prisil“ a něco doutníků. – Tím jest výroba prisilu pro některé sušické šňupáky a milovníky této vzácné lahůdky zastavena. – Ubozí šňupáci!– Cikáni. Dne 10. května t. r. z večera byla dopravena postrkem z Hor Kašperských do zdejší obce cikánská rodina Valtrů čítající 12 osob patřících domovskou obcí do Chlístova u Klatov. Po přehlídce c. k. okresním vrchním lékařem, byli cikáni postrkem dopraveni do domovské obce jejich – kde návrat těchto nemilých příslušníků neučinil příliš příznivý dojem na obyvatelstvo obce Chlístovské. Ze světa: Jistý obchodník, jenž po tři roky v Yokohamě, usadil se nyní v Hamburku jako zástupce a zajímá se o následující zdejší zboží: cukr, drogy, chemikalie a třaskavé látky. Jest řádný, pilný a jmění jeho cení se asi na 10 000 marek. (Z Vývozního spolku v Praze). Laciným a jistým prostředkem proti houbě domácí jest solná voda. Sůl kuchyňská rozpustí se v teplé vodě a místa houbou napadená roztokem tím se povlhčí. Uzené šunky uschovají se následujícím jednoduchým prostředkem v létě dlouhý čas: Šunky uschovají se v bavlněných pytlích, vždy do jednoho pytle vstrčí se jedna šunka, ovšem že dobře uzená. Na to nařeže se nadrobno dobré voňavé seno a veškeré prázdné prostory pytle se touto řezankou vycpou. Pak se pytel silnou šňůrkou dobře zašije a pověsí se na suché, vzdušné místo. Jiný prostředek záleží v tom, že se šunka vloží do sudu naplněného suchým dřevěným popelem a celá se popelem obloží. V neděli dne 6. května odpoledne přišel na ostrov Velké Benátky – kde stále ještě koná se „jarní slavnost“ – 11letý Jaroslav Demuth, syn vdovy z Dlouhé třídy „u zlaté štiky“ a školák podnikl také plavbu na americké houpačce. Demuth rozhoupal se s lodičkou tak značně, že mezi plavbou vypadl a ze značné výše sletěl na trám. Nebožák ihned pozbyl vědomí a inspekční lékař záchranné stanice pan dr. Kozák zjistil, že utrpěl otřesení mozku. Mimo to způsobeny mu byly dvě těžké rány na těle a vnitřní poranění, kromě celé řady oděrků a krevních podlitin. Ve stavu beznadějném byl mladík odvezen v ambulančním voze do všeobecné nemocnice. Mezi jízdou musel mu lékař několikráte dát étherické injekce, aby ho při životu zachoval.

Čtenáři nám píší

strana 6

Polemika

Pod pokličkou

Předesílám, že tímto článkem nechci nikoho napadat. Chci pouze polemizovat, přeji si, aby mi někdo pádným argumentem dokázal, že mám na událost, která se odehrála v přírodním prostranství u prvního věžáku na Volšovské ul., příliš mírný náhled. Až do 4. patra jsem slyšel, a že někdo dole pod okny nadává. Jiné slovo snad ani nejde použít, když někdo velmi hlučným způsobem nabádá někoho, aby ho okamžitě poslechl. Dívám se z okna a hned jsem věděla co se děje. Kluci na douglasce. Čtyři sedmiletí kluci si vylezli na dvě douglasky – dvojčata, která rostou vedle sebe. Ta silná hlučnost, která mne přilákala k oknu, vycházela od jednoho starého pána a vedle přitakávala ještě jedna stará paní. Samozřejmě, že mezi těmi čtyřmi byl i můj vnuk. Jeho paní učitelka by se asi nedivila. Renomé žáka výborného prospěchu mu stále kazí jeho nezkrotný tělesný neklid. V klidu vydrží pouze u televize a u počítačových her. Samozřejmě, že u pořadů TV Nova, u počítačových her, podle mne, též nic pozitivního nezíská. Doma sice počítač nemá, chodí ale ke spolužákům. Nedávno jsem mu říkala, že by udělali lépe, kdyby byli častěji v přírodě. Televize a počítač je ovlivní tak, že z nich budou necitliví lidští roboti. Vyprávěla jsem mu, že když jsem byla malá, byla jsem v přírodě pořád. A s klukama jsem lezla po stromech. Kdo to nikdy nedělal, neví co je to za slastný pocit. Dnes již vím, proč to tak bylo. Každý strom vysílá pozitivní energii. Už jenom tím, že se ho dítě dotýká, to pozitivně dětská duše nevědomky vnímá. Na vesnici každý kluk musel umět lézt po stromech. A nikdo na ně nekřičel. Ve městě je to pro kluky horší. Kde vzít vhodný strom? A že jedle pod našimi okny jsou na lezení vhodné, to vím i já. Smůla pro městského kluka je ovšem v tom, že jsou to stromy okrasné. Na vesnici se žádný strom za okrasný nepovažoval a snad ani v dnešní době nepovažuje. A tak že by městští kluci chodili v městské zeleni po trávníku a trhali pampelišky na věnečky jako holčičky? To sotva. Vidíte. A na holčičky nikdo nekřičí. Kluci šli od stromů jako spráskaní psi. Klukovská duše byla vlastně nakopnuta. A vrácena k tvrdé realitě dnešního světa, který je čím dál tím více uzavřen citu k bližnímu. Ty větve jsou silné, nemohli je ulomit. Vím, co snese moje třešeň, která má větve mnohem slabší. Možná, že se ale skutečně ve svém názoru mýlím. Že v něčem ten starý pán pravdu má. Ale proč hned tak nehorázně křičet? Copak by ho kluci neslyšeli, kdyby jim to bylo vysvětleno klidnou argumentací? Kdepak zůstala stařecká moudrost? Pěstujeme ji vůbec v sobě před stářím? Já měla to štěstí, že jsem stařeckou moudrost poznala. Můj dědeček nikdy na nás, děti, nekřičel. A byla nás velká parta dětí. A vyváděli jsme možná více než dnešní děti, protože naše fantazie při hře byla doopravdy fantazií dětskou. Někdy mám dojem, že dnešní děti jsou zmenšeným obrazem dospělých. Ale to přece není jejich vina. I. VILHELMOVÁ

František Heber, Božena Němcová a Kašovice V letošním roce mají jubileum dva umělci, kteří se ve svém díle dotkli našeho kraje. Nesetkali se tu osobně, ale předali si zdejší téma jako štafetu ve svém rozsáhlém díle i ve svém složitém životě. Tím tématem je paní se zlatou hvězdou na čele. Těmi umělci jsou František Alexander Heber (1815–1849) a Božena Němcová (1820–1862). A tím místem v našem kraji jsou malé, ale poetické Kašovice. Osudy obou umělců byly velmi rozdílné, ale společné jim bylo to, že oba za svůj život dokázali vytvořit dílo, které pevně poznamenalo naši kulturu. Zatímco dílo Boženy Němcové je známé a učíme se o něm všichni ve školách, dílo Františka Hebera je zatím známé málo, ale díky počinu pražského nakladatelství ARGO jej začne zanedlouho vnímat i naše současná společnost jako velikána naší kultury první poloviny minulého století. Zanedlouho totiž začnou vycházet Heberovy sedmisvazkové Hrady, tvrze a zámky české, dílo k němuž se František Heber upnul před 160 lety a které dokázal přes své mládí vytvořit během necelého desetiletí. Je to dílo, které zatím bylo dostupné spíše jen odborníkům a sběratelům, ale je to dílo, které je prvním systematickým popisem velkého kulturního bohatství naší země v tomto oboru hmotné kultury. Jeho vydání se stane mimořádným počinem i proto, že se dostane do rukou čtenářů autentické dílo naší castellologie z první poloviny minulého století, tedy z doby, kdy ještě mnohé národy takové dílo k dispozici neměly. Mimochodem, je to dílo, které získalo i zkušeného historika, profesora Augusta Sedláčka (1843–1926), k sestavení popisu českých hradů, zámků a tvrzí. Ten ale své dílo rozvinul v letech 1880 až 1925 do patnácti dílů. Každý, kdo zná jeho dílo, jistě mnohokrát užasnul nad tím, jak se jedinému člověku podařilo shromáž-

dit, utřídit a popsat tolik poznatků k jednotlivým místům celých Čech. Obdivuhodná je i vytrvalost, s jakou dílo sestavoval – věnoval se mu celých 45 let. Až zanedlouho budeme číst Heberovo dílo, vzpomeňme, že jej vytvořil za necelých deset let, že jeho autorem byl téměř mladík (zemřel ve 34 letech) a že před sebou neměl dílo, z kterého by mohl čerpat, že musel skutečně prochodit Čechy, na místě se seznamovat s archivy, rozmlouvat s lidmi a kreslit hrady a zámky. Cestování je ostatně podmínkou a samozřejmě i láskou každého, kdo se věnuje systematickému popisu hradů a zámků. Tak tomu bylo i u Augusta Gottlieba Meissnera (* 1753 v Budyšíně; † 1807 ve Fuldě), který byl jediným předchůdcem Františka Hebera, pokud bychom chtěli i podstatně menší dílo srovnávat. Meissner byl německý romanopisec, který už v 25 letech vydal svou první z dlouhé řady sbírek malých povídek, v nichž experimentoval i kriminální historky. Intenzivně studoval formy i dějiny literatury a ve 30 letech už založil časopis pro starší literaturu. O dva roky později se stal v Praze profesorem estetiky a klasické literatury. Ve svých 40 letech si v Praze založil nakladatelství a časopis Apollo, aby povzbuzoval literární činnost v Čechách. A po mnoha cestách po Čechách sám vydal v roce 1798 dílo Historisch malerische Darstellungen aus Böhmens, ve kterém doprovodil řadu obrazů svým historickým a popisným výkladem. Původně toto dílo mělo mít pokračování v dalších svazcích, ale už při prvním svazku se ukázal příliš malý zájem o knihu tohoto typu. Téma, kterým se Heber tak intenzivně zabýval, nemělo v jeho době tím spíš šanci na vydání v češtině, proto jej psal německy. Jen povrchní znalost či zlý úmysl snad mohly svádět v minulosti k tomu, že dílo je psáno Němcem pro Němce. František Heber už ve

třicátých letech působil mezi českými herci Tylovy skupiny v Kajetánském divadle, stýkal se s Františkem Palackým při práci na svých „Hradech“ a prostě věděl, že nákladné dílo s mnoha obrazy ještě nemohou kupovat chudí lidé, i když současně věděl, že by to byla dobrá forma intenzivního vzdělávání, o jehož šíření se v tu dobu snažili všichni vzdělanci. Věděl ale současně i to, že jeho dílu každý Čech rozumět bude, a že si v něm najde i naše české dějiny v té lákavé konkrétní podobě jednotlivých míst, protože i v Čechách a na Moravě byla němčina úředním jazykem. Němčina se mu konečně stala i prostředkem, jak umožnit vydání publikace v krásném provedení a na tu dobu nezvykle bohatém vybavení, kterým tak mohl ukazovat i v cizině dějiny, stavební krásy a lidové kulturní dědictví četných pověstí své vlasti. Abychom mohli ukázat, jak se naše Kašovice staly tématem, které se objevilo v díle obou našich umělců, musíme připomenout několik skutečností o jejich životě. K tomu je vhodná příležitost nejen proto, že v květnu dojde k vydání Heberovy sbírky, ale i proto, že František Heber se narodil před 185 a Božena Němcová před 180 lety. Připomeňme si nejdříve několik skutečností o našich Kašovicích, pak pověst o kašovické paní se zlatou hvězdou na čele v podání Františka Hebera, pohádku o princezně se zlatou hvězdou na čele v podání Boženy Němcové a pak také osudy Františka Hebera a Boženy Němcové ve vztahu k tomu, zda mohla či byla kašovická pověst pramenem pro jednu z nejznámějších pohádek Boženy Němcové, kterou jsme téměř všichni měli možnost vidět i ve filmovém zpracování známého režiséra Martina Friče (1902–1968) z roku 1959, které mnohokrát vysílala i ČT. ZDENĚK PAPEŠ

Večer s Janou Hlaváčovou Když se v sušické Sokolovně konalo představení s paní Janou Hlaváčovou, bylo venku počasí typu „psa bys nevyhnal“. Padal sníh, foukal velice nepříjemný vítr a tak snad právě proto přišlo jen asi sto diváků, kteří dali přednost příjemně strávenému večeru se sympatickou herečkou před pohodlím u televize. Pořad tím jen získal, atmosféra byla takřka rodinná. Diváci se mohli zeptat na to, co je zajímalo, paní Hlaváčová ochotně odpovídala. Paní Janu Hlaváčovou jsem navštívila před představením v šatně a tak čtenářům nabízím ještě některé její odpovědi na všetečné otázky „navíc“. Kolik představení musíte měsíčně stihnout? „Záleží jak kdy. Někdy jich zvládám dvacet až pětadvacet. To víte, je to dost náročné, hlavně tím, že jezdím po republice. To pak strávím spoustu času v autě a občas je to velmi vysilující. Faktem ale je, že máme představení, na kterém je plno a lidé jsou spokojení. Potom vím, že jsme jim udělali hezkou chvilku, takže to za to stojí.“ Co je pro vás jako pro herečku nejsilnější motivace, Co vás žene dopředu? „Teď už to, že musím nějak přežít…! Všechno souvisí s věkem. Pokud mám ještě chuť jít na jeviště, musím mít pocit, že to, co tam dělám a říkám, je pro diváky přínosem, že je obohatím. Chci jim něco předat, říci jim to, co nemají čas sami vnímat, co si nepřečtou. Jít na jeviště jenom proto, abych tam byla – to mne nezajímá.“ Takže divák je ten motor, co vás žene? „To víte, že ano! Ale to určitě pociťuje spousta mých kolegů taky.

Je to pocit, že jste třeba někomu zlepšili náladu po těžkém dni.“ Jak si usnadňujete práci v domácnosti? Při tolika představeních měsíčně jste více na cestách než doma… „Nemůžu si ji usnadnit. Jsem jako každá jiná zaměstnaná žena. Nemám žádnou hospodyni a nikdo za mne nic neudělá. Musím všechno stihnout sama.“ Vaříte ráda? „Když mám čas, tak mě vaření velice baví. Snažím se vymyslet a udělat hrozně dobré jídlo. Když čas nemám, musím udělat nějakou „rychlovku“. To už není vaření, ale nutnost zasytit rodinu.“ Raději vaříte nebo pečete? „Ono je to vlastně jedno. Přijde na chuť. Řekneme si navzájem co bychom si dali a já to pak stvořím. Teď dělám hodně ovocné a zeleninové saláty, lehčí moučníky a takové ty zdravé patlaninky. Snažím se vařit dietně, musím se trochu udržovat, abych se úplně nerozpadla. Víte, já když se podívám na dlabanec, tak mám hned o tři kila navíc.“ To dobře znám. Já zase říkám, že je to šumavským vzduchem… „Asi ano, my v Praze tak dobrý vzduch nemáme, takže já si dávám pozor na jídlo.“ Co vás nejvíce potěšilo jako matku? „Hlavně to, že z mých dětí jsou slušní a pracovití lidé. Mám dvě dcery, Terezka je inženýr zootechnik a celý svůj život zasvětila koním. Jsou její velkou láskou, je šťastná. Bára je mladší, také hraje divadlo a lidé už ji znají. Začínala v Plzni jako já, teď už je v Praze.“ Váš muž je sportovně založený, co vy a sport?

„Když on dělá tolik sportů, já už si toho nemohu tolik dopřát. Spokojím se s tím, že pravidelně každé ráno tak třičtvrtě hodiny cvičím. Na nějaké „větší“ sportování už opravdu nemám čas.“ Jak vycházíte s manželem? Jste spolu již dlouho, bývají doma nějaké bouřky? „Víte, než jsme se poznali, prošli jsme si každý dost tvrdým životem a velice si vážíme toho, že jsme se potkali a můžeme být spolu. Samozřejmě, že přijdou chvíle, kdy se trochu nepohodnem, ale vzhledem k tomu, co už jsme zažili, jsou to směšné malichernosti. To nejdůležitější, co v životě máme, je jistota, že se můžeme jeden o druhého opřít, ať v nemoci, nebo v příjemných chvílích.“ Řeknete mi nějaký recept pro naše čtenářky? Co vám chutná? „Chutná mi nastrouhaná mrkev s jablky a citrónovou šťávou, ale to zná asi každý. Tak vám nabídnu moučník. DIETNÍ MOUČNÍK Do misky dám vrstvu piškotů, navrch vlašské ořechy, mleté nebo drcené kousky, ovoce. Smíchám kysanou smetanu s jogurtem, přisladím (používám nízkokalorické sladidlo, takže je moučník vhodný i pro diabetiky) a zaliji tím piškoty s ovocem a ořechy, znovu položím stejnou vrstvu (piškoty, ořechy, ovoce), přeliji a tak pokračuji. Navrch dám znovu piškoty – pěkně „upěchované“ a celý výtvor uložím vychladit do ledničky. Druhý den vyklopím a můžeme jíst. Kdo chce, může si nějakou polevu nebo šlehačku doplnit.“ Děkuji vám, že ačkoliv jste měla před představením spoustu práce, jste se mi s takovou ochotou věnovala a odpovídala na otázky. MARIE BUBENÍKOVÁ

Návrat chrousta?

Při toulkách jarní přírodou můžeme v poslední době vzácně objevit brouka dnes již téměř vyhynulého. Řeč bude o chroustovi, kdysi postrachu pěstitelů ovocných stromů, dnes téměř neškodného samotáře a bezmála chráněný druh. Po létech téměř úplného vyhubení jinak roztomilého členovce, můžeme dnes tu a tam zahlédnout chrousta. Zatím jde jen o pár jedinců, ale i to může znamenat, že ve stavu ovzduší se cosi začíná měnit. Ostatně, kromě pěnkavy, špačka a kukačky, i chroust ohlašoval příchod jara. Kdo ale z později narozených kdy viděl kdysi tak hojného a populárního brouka? Právě ta hojnost spojená s mimořádným apetitem se mu stala osudnou. Svou

neukojitelnou žravostí ukusovat první jarní listy ovocných stromů si vysloužil nezáviděníhodný osud. Hromadně setřásán, spařován horkou vodou a předkládán drůbeži a dobytku jako zpestření jídelníčku, stal se nejpronásledovanějším broukem. Jako školáci jsme setřásali chrousty v celých hejnech, dávali do kýblů a nosili hospodářům. Za kýbl se platila jedna protektorátní koruna. Pár jich přitom uvízlo ve vlasech a za košilí, kde vytrvale a svědomitě šimrali. Tento ještě poměrně primitivní způsob hubení chroustů nahradily později prostředky mnohem účinnější. Jejich dopad na přírodu z dlouhodobého hlediska se ale nakonec ukázal škodlivější než samotní chrousti. DDT, chemické postřiky, pesticidy, insekticidy atd. mezitím zaneřádily přírodu tak, že působení chroustů proti tomu bylo nevinnou idylou. Chroust zavdal příčinu, že se dostal i do různých rčení. Mluvit nebo přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta znamenalo mluvit nebo přemýšlet o ničem. Být jako chroust znamenalo být slabý, křehký a neduživý. Samotný původ slova je nepochybně zvukomalebný od chroustati, popřípadě chrastiti křídly. Lidová nářečí obdařila chrousta celou řadou za-

jímavých a roztomilých pojmenování. V nich se zračí bohatost a košatost naší mateřštiny. Tak vedle chrousta byl v Čechách nejužívanější název babka, ale i koza májová, májovka (hlavně na Budějovicku), brumbár, brundibár, kobza, kozák, kozamyška, przňák (severní Čechy) aj. Na Moravě to byl chrůst, májka, májovec, majkéfr (z němčiny), kruvka, mlynář (na Brněnsku), chrabunšč (na polském pomezí). Mnohé z těchto názvů jsou odvozeny ze skutečných vlastností chrousta a jsou dokladem vynalézavosti a básnického ducha lidu. Badatel v oblasti hmyzu, entomolog, si zde podává ruku s badatelem o původu slov etymologem. Název koza pro chrousta napovídá, že tak jako koza domácí i chroust si pochutnává na jarním lupení. Název kobza je od staročeského strunného nástroje, který vydával bručivý tón. Mlynář od moučného zbarvení, przňák od zhanobení stromů, babka od báby. Asi proto, že všude vleze. Milý chrouste, pokud se hodláš vrátit mezi ostatní vyhynulé druhy v přiměřeném množství, budeš vítán jako obohacení přírody. Přemnožen a škodící vydáš se v nebezpečí dalších represí. JIŘÍ KOLÁŘ

Kultura

Program kina Sušice

Filmy, které musíte vidět

Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Lazebník sibiřský 19. – 20. května Filmy označené U uvádíme premiérově. Informace a předprodej vstuVelkoryse pojatý koprodukční film světoznámého ruského režipenek od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 0187/52 33 60. séra Nikity Michalkova natáčený na historických místech Moskvy, v barrandovských ateliérech, ale také v Portugalsku, je v podstatě 19. – 20. 5. (pátek – sobota) komorním příběhem. Odehrává se v letech 1885 až 1905. Stárnoucí Lazebník sibiřský U americká matka odhaluje v dopise synovi, kadetu Andrewovi, totožVelkolepá podívaná z období carského Ruska na přelomu století. Režie nost jeho pravého otce a přitom vzpomíná na dávné události. V roce Nikita Michalkov, v hl. roli Julia Ormondová. Rusko/Francie/Itálie/ 1885 se zamilovala v Moskvě do mladého kadeta Andreje Tolstého ČR, titulky, 180 min., od 12 let. a prožila s ním jednu milostnou noc. Žárlivý mladík se však kvůli ní 21. – 22. 5. (neděle – pondělí) zapletl do sporu se svým nadřízeným generálem a byl neprávem obVřískot 2 viněn a odsouzen k nuceným pracem. Jane ho mohla navštívit až po Pokračování úspěšného hororu. USA, titulky, 120 min., od 15 let. deseti letech na Sibiři. Tady však zjistila, že otec jejího syna už žije 23. – 24. 5. (úterý – středa) s jinou ženou … Narušení U Nikita Michalkov zasazuje svůj příběh do dobových kulis a vyuDramatický příběh skupiny žen v psychiatrické léčebně. Hrají Wino- žívá jej k výpovědi o svérázném ruském charakteru. Prostřednictvím na Ryderová, Angelina Jolieová (Oscar za nejlepší výkon ve vedlejší různých tradičních oslav se snaží s jistou nostalgií postihnout atmoroli), Whoopi Goldbergová aj. USA, titulky, 127 min., od 12 let. sféru dávno uplynulé epochy. V hlavních rolích uvidíme americkou 25. 5. (čtvrtek) Filmový klub herečku Julii Ormondovou a ruského herce Olega Menšikova. Zavěste červené lucerny U Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Příběh dívky, která je prodána jako konkubína bohatého muže – odehrává se ve 20. letech v severní Číně. Stříbrný lev na MFF v Benát- Anna a král 26. – 27. května kách, nominace na Oscara 1991. Hongkong/Čína, titulky, 125 min., Historický romantický snímek zpracovává skutečné události ze od 15 let. siamského království v druhé polovině devatenáctého století. Nejno26. – 27. 5. (pátek – sobota) vější zpracování vychází přímo z dopisů hlavní hrdinky Anny LeoAnna a král U nowensové, která s malým synkem přijela v roce 1862 jako mladá Historický milostný příběh s atraktivním obsazením o působení an- vdova do siamského království, aby tu učila mladičkého prince. Seglické učitelky při výchově dětí siamského krále. Hrají Jodie Foste- tkala se tu nejenom s odlišnou kulturou, ale také s vladařem Monrová, Chow Yun-Fat aj. USA, titulky, 148 min., od 12 let. gkutem, který chtěl uchránit nezávislost země a zároveň ji otevřít 28. – 29. 5. (neděle – pondělí) západní cicilizaci. Annin příběh je právě příběhem sbližování muže South Park U a ženy oddělených od sebe postavením i dosavadní životní zkušeností. Animovaný film natočený podle úspěšného seriálu. Čtyři kamarádi Tvůrci barvitého snímku se soustřeďují zejména na přiblížení orise zapletou do války USA s Kanadou, kterou rozpoutaly kvůli „ne- entálních obřadů a zachycení života na královském dvoře. V titulních mravnému“ filmu jejich rozlícené matky. USA, tit., 81 min., od 15 let. rolích se představí Jodie Fosterová a známý čínský herec Chow Yun– 30. – 31. 5. (úterý – středa) Fat. Film se natáčel v Malajsii. Zelená míle Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Vynikající dramatický příběh z prostředí těžkého vězení podle románu úspěšného spisovatele Stephena Kinga. V hlavní roli Tom Hanks. USA, titulky, 188 min., od 12 let. 1. 6. (čtvrtek) Modrý blesk Akční komedie o zločinci, který si musel zahrát na policajta. USA, titulky, 93 min., od 12 let. 2. – 3. 6. (pátek – sobota) Konec světa Nelítostný boj mezi mocným pánem temnot a drsným detektivem v podání A. Schwarzeneggera. USA, titulky, 122 min., od 12 let. 4. – 5. 6. (neděle – pondělí) Eliška má ráda divočinu Česká rozmarná komedie s řadou vynikajících herců – Bolek Polívka, Z. Stivínová, V. Žilková, M. Dejdar aj. ČR, 100 min., přístupný.

Turistické, kulturní a poznávací zájezdy v roce 2000 sobota 24. června Zámek Veltrusy a ZOO Praha sobota 8. července Babiččino údolí, Ratibořice, zámek Kuks sobota 22. července Český ráj, zámek Sychrov

26. – 29. října Metropole na Dunaji (ve spolupráci s CK Campanatour, v. o. s.) Vídeň, Šoproň, Tihány, Budapešť, Székesfehérvár sobota 25. listopadu Předvánoční Zwiesel sobota 9. prosince Vánoční Vídeň

Rekreační pobyty u moře

ITÁLIE 17. – 24. června Palmová riviéra San Benedetto del Tronto sobota 19. srpna FRANCIE ZOO Safari Azurové pobřeží Dvůr Králové nad Labem 10. – 17. června Cannes sobota 26. srpna residence Verrerie Regensburg 10. – 17. června Prohlídka historického centra Giens města, kulturní památky camping international sobota 12. srpna Jindřichův Hradec, Červená Lhota

7. – 10. září Hannover – EXPO 2000

Bližší informace a přihlášky v kanceláři MKS Sušice. Katalog všech uvedených zájezdů a pobysobota 14. října tů i katalogy dalších cestovních Polsko – Klodsko kanceláří k dispozici v MKS – Návštěva nákupních trhů v pohra- Sokolovna Sušice. ničním městě Klodsko

strana 7

Pravdivý příběh Anny Leonowensové? Anna se narodila v roce 1831 v Indii v rodině uměleckého truhláře, který krátce před Anniným narozením zemřel, matka se znovu provdala a poslala Annu a její sestru do školy v Anglii. Obě se vrátily do Indie, když bylo Anně 15 let a nabídku nevítaného sňatku řešila dlouhou cestou na Střední východ v doprovodu reverenda Percyho Badgera. Po návratu se v 18 letech provdala za úředníka, který v květnu 1859 zemřel v Malajsii a Anna se odstěhovala do Singapuru, kde si za pomoci přátel otevřela školu pro děti důstojníků. Neměla mnoho prostředků, dokázala ale poslat dceru zpět do Anglie a sama přijala pozvání do Siamu, kde strávila pět let. Po odjezdu z Bangkoku žila několik let v USA, kde napsala dvě knihy o svém životě a poté se s dcerou přestěhovala do Kanady. Tam také roku 1915, v 85 letech, zemřela. Její život v Siamu se stal předmětem tří hraných a jedné animované adaptace, které více než pravdě odpovídají obrazu, který o sobě sama Anna vytvořila. Prvním filmem byla Anna a král ze Siamu, snímek z roku 1946, který získal dva Oscary. Druhým dílem byl Král a já z roku 1956, kdy roli siamského krále hrál Yul Brynner a připadl mu za ní jeden z pěti Oscarů, které snímek získal. V současné době mohou filmoví diváci zhlédnout poslední verzi životního příběhu zajímavé ženy ve filmu Anna a král, kde si hlavní roli zahrála vynikající herečka Jodie Fosterová. Samozřejmě, že umělecké dílo není přesným odrazem reality, a tak i ve filmu Anna a král se objevují skutečnosti, které nejsou historicky podložené. Částečně tyto nepřesnosti zapříčinily samotné údaje v knihách hlavní hrdinky – ať už se jedná o údaje o historii Thajska (dříve Siamu), jeho jazyk, náboženství, či samotnou královskou rodinu. Thajské vládě se tyto skutečnosti a ani film nelíbí a jeho promítání zakázala. Vy si ho však nenechte ujít. Podle časopisu Cinema zpracovala – sz –

Narušení 23. – 24. května Působivý autobiografický příběh podle románu Susanny Kaysenové z psychiatrické léčebny. Sedmnáctiletá Susanna je stejná jako mnoho jejích vrstevníků – nejistá, zmatená, snažící se najít sama sebe v rychle se měnícím světě. Po návštěvě psychiatra se dozví, že její chování se jmenuje „nerozpoznatelné narušení osobnosti a je umístěna do psychiatrické léčebny. Zpočátku mezi ostatní pacientky příliš nezapadá, ale časem se s některými přece jenom sblíží a společně s nimi hledá cestu k sobě samé. V hlavní roli Susanny uvidíme Winonu Ryderovou, v dalších rolích hrají Angelina Jolieová (za uvedenou roli nominace na Zlatý glóbus), Whoopi Goldbergová a další. South Park: Peklo na Zemi 28. – 29. května Dva roky po uvedení velmi kontroverzního seriálu v televizi přichází na plátna film, který diváky chvílemi rozesměje a chvílemi zanechá v naprostém úžasu, co všechno je na filmovém plátně možné prezentovat. Přes záplavu vulgárních slov a gagů se tvůrci filmu nemilosrdně vysmívají a parodují všechny politické i společenské jevy amerického života – rasismus, vzdělávací systém, nabubřelý patriotismus a podobně. Svým způsobem se autoři chtěli pomstít a zesměšnit i organizaci, která přiděluje filmům kategorie přístupnosti („Brutální násilí nevadí, hlavně když se při něm mluví slušně“). Uvedení filmu vyvolalo bouřlivé diskuse, pro některé diváky se stal kultovním snímkem, jiní byli znechuceni. Chcete-li si udělat vlastní názor, přijďte se podívat, ale je to skutečně jen pro „silné povahy“. Časopis Cinema hodnotí – 100 % – extra třída. Zelená míle 30. – 31. května Scénárista a režisér Frank Darabont upoutal pozornost již svým debutem, atypickým vězeňským dramatem Vykoupení z věznice Shawshanks. Nyní přichází s novým snímkem z podobného prostředí, který je adaptací příběhu Stephena Kinga a jehož název je inspirován pojmenováním cel smrti v jedné louisianské věznici. Vypravěč příběhu se vrací ve vzpomínkách do roku 1935, kdy byl na Zelené míli hlavním dozorcem a kdy se setkal s nevšedním člověkem. Obrovitý černoch John Coffey byl nespravedlivě odsouzen za vraždu dvou malých bělošských dívek a svůj úděl přijímal odevzdaně a bez protestů. Měl totiž zvláštní moc – zbavoval své bližní utrpení, bolesti a zla, jež přijímal do sebe… Celý děj se odehrává v prostředí cel smrti a soustřeďuje se na popis denního režimu a charakterizaci dozorců i odsouzenců. Přes drastické prostředí je však laděn překvapivě pozitivně a je působivým dílem s dokonalými hereckými výkony (v hlavní roli Tom Hanks) a sugestivním obrazovým zpracováním. Časopis Cinema hodnotí – 80 % – super.

Filmový klub Zavěste červené lucerny 25. května Devatenáctiletá dívka Songlian se proti své vůli stane čtvrtou manželkou bohatého muže. Vychovaná k tomu, aby se vzdělávala a poznávala svět, je náhle zrazena macechou a prodána jako konkubína. Někdejší velké plány a obzory se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná pravidla. Nová žena je tiše informována o symbolice červených luceren: objeví-li se červené světlo v blízkosti její části domu, znamená to, že bude v noci poctěna návštěvou svého pána. Příběh se odehrává ve dvacátých letech v severní Číně. Jeho tvůrce Čang I–Mou patří k významným čínským tvůrcům. V roce 1988 získal na MFF v Berlíně Velkou cenu – zlatého medvěda za film Rudé pole a o dva roky později byl jeho další film, jako první čínský film v historii, nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Uváděný film je z roku 1991.

Sport

strana 8

Fotbal Otava Cup startuje již za tři týdny! Jeden z největších mládežnických fotbalových turnajů v české republice Otava Cup se uskuteční ve dnech 9. – 12. června 2000. V letošním roce se dočkáme dosud největšího počtu zúčastněných týmů. Celkem 50 družstev, o deset více než vloni, si zahraje o umístění ve čtyřech věkových kategoriích (mladší a starší žáci, mladší a starší dorost). Přivítáme týmy z Holandska, Rakouska, Německa, Slovenska a také pochopitelně z ČR. Na hru je připraveno celkem 8 hřišť na sedmi místech – Sušice, Hrádek u Sušice, Kolinec, Velhartice, Dlouhá Ves, Kašperské Hory, Žichovice. Obhajovat dvě prvenství přijede do Sušice mladší ligový dorost Povážské Bystrice a mladší dorost Čáslavi, který tu dvakrát vyhrál ještě jako žákovské družstvo. V žákovské kategorii budou dále startovat ligové týmy 1. FC Plzeň, Motorlet Praha, Junior Praha a SK Čtyři Dvory. Na pátek 9. 6. je připraveno přijetí u starostky města Sušice a v sobotu 10. 6. se od 9 hodin budou hrát jednotlivé zápasy. Konec prvního hracího dne je plánován na 17. hodinu a od 19 hodin by měl být zahájen slavnostní průvod městem, jehož zakončení se uskuteční na fotbalovém stadionu. Letos, kromě tradičního programu s hudbou a mažoretkami, vystoupí na stadionu i taneční skupina. Pořadatelé doufají, že divácká účast bude hojná! V neděli 11. června se v době od 9 do 15 hodin dohrají zbylá utkání. Finálové zápasy všech kategorií budou odehrány na sušickém stadionu od 13 do 16 hodin. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v 19 hodin ihned po skončení mistrovského utkání mužů TJ Sušice – Jiskra Domažlice, které začíná v 17 hodin. Pořadatelé vyhlášení posunuli o hodinu dříve s ohledem na televizní vysílání zápasu české fotbalové reprezentace na EUR0 2000. Oddíl TJ Sušice obsadí jako vždy všechny hráčské kategorie. Fotbaloví fanoušci, přijďte povzbudit mladé fotbalisty, kteří reprezentují naše město, a vytvořte tak výbornou fotbalovou atmosféru jako v minulých ročnících.

Sušice bude hrát finále Poháru

Vše podstatné se odehrálo ve druhém poločase. Domácí. kteří dohrávali o devíti, vedli brankou z pokutového kopu, který byl odpískán po chybě stopera Sehoře. Sušičtí zlepšeným výkonem v závěru zápasu výsledek otočili. Nejprve Krejčí 10 minut před koncem prostřelil vše, co mu stálo v cestě, a v 86. minutě Holeček po přihrávce Krejčího rozhodl o vítězství Sušice. 22. kolo z 13. května TJ Sušice – FC Rokycany 2:1 (0:1); branky za Sušici: Holeček, Kotrba. Domácí začali vlažně a hosté se zaslouženě ujali vedení po standardní situaci. Ve druhém poločase se hra Sušice zlepšila a na hosty se valil jeden útok za druhým. Domácí vyrovnali pěknou brankou Holečka, který si na šestnáctce stáhl na prsa pas Šimáčka a poslal míč do šibenice. Za deset minut již Sušice vedla. Sládek prostrčil na Kotrbu a ten jeslemi potupil hostujícího brankáře. Další branka i přes šance Kočího, Kotrby a Sládka již nepadla.

Další dvě vítězství pro Masláka 35. a 36. kolem pokračoval sušický šipkový Open Cup „Author – jízdní kola“. V 35. kole se z vítězství radoval Vratislav Maslák (Zámecký ŠK Horažďovice) následován Čestmírem Slovákem (SK MBC Sušice) a třetí příčku obsadil František Ferus (Soft Club Klatovy). 36. kolo se stalo opět kořistí Vratislava Masláka, druhé místo obsadil Čestmír Slovák a na třetí pozici se dostal Vlastimil Mička (SK MBC Sušice). V průběžném pořadí se Maslák začíná druhému Slovákovi pomalu vzdalovat. Třetí příčka patří Ladislavu Němcovi (Zlatý jelen Horažďovice). Seriál otevřených turnajů jednotlivců sušický šipkový Open Cup pokračuje každý čtvrtek od 1800 hod. v restaurace u Chovatelů v Sušici.

35. kolo z 4. května 1. Maslák Vratislav Zámecký ŠK Horažďovice 2. Slovák Čestmír SK MBC Sušice 3. Ferus František Soft Club Klatovy 4. Němec Ladislav Zlatý jelen Horažďovice 5. – 6. Flégl Jan Triad Trade Sušice 5. – 6. Novák Josef Zlatý jelen Horažďovice Oblastní přebor mladšího dorostu 7. – 8. Míčka Vlastimil SK MBC Sušice 21. kolo z 6. května Lokomotiva Viktoria Mariánské Lázně – TJ Sušice 3:1 (1:0); bran- 7. – 8. Rychtera Michal Rabí 9. – 12. Pavlovič Jiří Sušice ka za Sušici: Keila. Zlatý jelen Horažďovice Sušice měla po celý zápas neplodnou převahu a domácí trestali 9. – 12. Král Jindřich SK MBC Sušice z brejků a chyb sušické obrany. Na 1:2 snižoval krásnou ranou z 25 m 9. – 12. Tuček Pavel 9. – 12. Cyřík Richard Velké Hydčice Keila, ale Lokomotiva výsledek pečetila opět po chybě Sušice. 22. kolo z 13. května 36. kolo 11. května TJ Sušice – FC Rokycany 0:0 Zámecký ŠK Horažďovice Vyrovnané utkání. Domácí byli fotbalovější, hosté fyzicky vy- 1. Maslák Vratislav SK MBC Sušice spělejší. Šancí bylo na obou stranách dost, ale oba brankáři chytali 2. Slovák Čestmír 3. Míčka Vlastimil SK MBC Sušice na výbornou, a tak střelci obou družstev vyšli naprázdno. 4. Míka Milan SK MBC Sušice 5. – 6. Ferus František Soft Club Klatovy Oblastní přebor starších žáků 5. – 6. Krejčí Pavel Sušice 21. kolo z 6. května 7. – 8. Němec Ladislav Zlatý jelen Horažďovice TJ Sušice – FK Ostrov 1:1 (0:1); branka za Sušici: Dryk. Zlatý jelen Horažďovice Vyrovnané utkání. Sušice sice měla mírnou převahu, ale do ve- 7. – 8. Novák Josef Sušice dení šli po rohovém kopu hosté. Domácí si ve 2. poločase vypraco- 9. – 12. Pavlovič Jiří Triad Trade Sušice vali slibné brankové příležitosti, ale Holý, ani dvojice Dryk a Kotrba 9. – 12. Babka Lukáš Sušice gól nevstřelili. Vyrovnání přišlo v závěru utkání, kdy po rohu Kotrby 9. – 12. Mráz Bohumil a střelce Holého zajistil dělbu bodů dorážkou Dryk. Celkové pořadí po 36. kole dohrávka 14. kola z 8. května Zámecký ŠK Horažďovice TJ Sušice – Jiskra Domažlice 2:1 (1:0); branky za Sušici: Holý, 1. Vratislav Maslák 2. Čestmír Slovák SK MBC Sušice Prchal. Zlatý jelen Horažďovice Sušičtí měli po celý čas zápasu převahu, ale jejich největší pro- 3. Ladislav Němec SK MBC Sušice blém je proměňování šancí. V 1. půli nejprve hlavičkoval po trest- 4. Martin Pešl SK MBC Sušice ném kopu Kotrby do břevna Haspekl, poté Prchlík po samostatné 5. Milan Míka SK MBC Sušice akci střílel vedle. Vedení se Sušice ujala až po střelbě Holého, který 6. Vlastimil Míčka Soft Club Klatovy s přispěním obránce otevřel skóre. V úvodu 2. poločasu přidal po 7. František Ferus Rabí akci Červeného druhou branku Prchlík. Další šanci zahodil Kotrba 8. Michal Rychtera Zadov a hostům se z ojedinělého brejku podařilo snížit. V závěru se ještě 9. Jiří Vokurka 10. Jan Flégl Triad Trade Sušice po akci Holého neprosadil Tůma a tak se skóre již nezměnilo.

FC Rokycany – TJ Sušice 2:2 (0:1) 6:7 na pokutové kopy; branky za Sušici: Švec 2×, rozhodující penalta Pendl. Sušické „áčko“ se v semifinále Západočeského poháru utkalo se silným týmem Rokycan. Domácí měli převahu, Sušice dobře bránila, hrozila z brejků. Sušici podržel v zápase také brankář Hůrka. Ve druhém poločase domácí vyrovnali, ale vedení strhl na stranu Sušice opět Švec. Domácím se však povedlo po chybě obránce vyrovnat. V utkání se neprodlužovalo a o finalistovi rozhodly pokutové kopy. Rozhodnutí padlo v sedmé sérii. Postupující penaltu vstřelil Pendl. 22. kolo ze 14. května Ve finále se Sušice utká s mužstvem SK Cheb. Lokomotiva Viktoria Mariánské Lázně – TJ Sušice 3:1 (2:0); Branka za Sušici: Šlais. Oblastní přebor mužů Zasloužené vítězství domácích. Sušici scházela jiskra a snaha po23. kolo z 6. května prat se o výsledek. Branky padly po individuálních chybách obrany. Senco Doubravka – TJ Sušice 1:2 (0:0); branky za Sušici: Chmá- Za Sušici snižoval v závěru po centru Kotrby Šlais. tal, Pendl. Na malém hřišti se hrálo vyrovnané utkání, ve kterém se o vítězi Oblastní přebor mladších žáků rozhodlo až ve druhém poločase. Sušice vedla brankou Pendla, na níž 21. kolo z 6. května domácí stačili odpovědět vyrovnáním. Rozhodující branku zápasu střelil TJ Sušice – FK Ostrov 2:4 (1:0); branky za Sušici: Zemen, Košťál. Chmátal. V závěru ještě promarnil velkou šanci střídající Švec. Zasloužená výhra hostů. Sušičtí sice do šaten odcházeli 24. kolo ze 14. května s jednobodovým náskokem, ale ve druhé půli hosté skóre otočili a tak TJ Sušice – Slávia Vejprnice 1:3 (0:2); branka za Sušici: Pendl. 3 body za vítězství putovaly do Ostrova. V prvním poločase se hrálo vyrovnané utkání. Vedení se hosté dohrávka 14. kola z 8. května ujali ve 30. minutě nekompromisní ranou z 8 metrů a hned za minutu TJ Sušice – Jiskra Domažlice 2:3 (1:1); branky za Sušici: Pytel, přidali druhý gól lehkou střelou ze šestnáctky, která odskočila na Pekhart. nerovnosti a překonala překvapeného Jarolíma. Ve druhé půli měla Smolná prohra Sušice, která za zápas nastřelila dvě břevna a tyč. Sušice herní převahu, ale scházelo jí zakončení – naopak Vejprnice Vedení se ujali hosté z pěkně kopnutého trestného kopu. Na 1:1 vyhrozily z brejků. Snížení na 1:2 se domácí dočkali v 60. minutě, když rovnával dorážkou Pytel. Skóre otočil pěknou střelou z trestného kopu Pendl po pěkné přihrávce od Hlaváčka nezaváhal. Hosté vstřelili roz- přes celou bránu domácí Pekhart, ale Domažlice po chybě domácího hodující gól 5 minut před koncem po rohovém kopu. brankáře srovnali. Rozhodující branku zápasu si domácí střelili sami. 22. kolo z 14. května Okresní přebor mužů Lokomotiva Viktoria Mariánské Lázně – TJ Sušice 3:1 (1:0); bran20. kolo ze 7. května ka za Sušici: Bošek TJ Sušice „B“ – Tatran Velké Hydčice 2:0 (0:0); branky: Švec, Vyrovnaný první poločas. Domácí se dostali do vedení po chybě Kodýdek. krajních obránců Sušice. 90 % druhého poločasu se odehrálo na poloPrvní branku vstřelil hlavou Švec, na 2:0 zvyšoval z trestného vině domácích. Sušice měla spoustu šancí, ale nedala a domácí z brejků kopu Kodýdek. Sušice mohla přidat ještě třetí gól, ale domácí Šmat zvýšili na 3:0. Sušice snížila 5 minut před koncem po rohovém kopu. neproměnil 10 minut před koncem pokutový kop. 21. kolo z 13. května Okresní přebor starších minižáků Sokol Myslív – TJ Sušice „B“ 2:2 (0:1); branky za Sušici: Kadlec, 8. kolo z 14. května Lunda P. K. TJ Sušice – Chanos Chanovice 9:1 (4:0) Vyrovnané utkání se šancemi na obou stranách. Skóre otevřel Jasná záležitost domácího týmu. Šancí bylo dost a skóre mohlo hlavou po rohovém kopu Kadlec, druhý gól přidal z penalty Lunda. být i vyšší. Šance domácích pochytal výborný Tesař. Ve druhém poločase Myslív snížil na 2:1 vlastní brankou Lundy a na 2:2 domácí srovnali po Okresní přebor mladších minižáků rohovém kopu pěknou hlavičkou do šibenice. V poslední minutě neMladší minižáci sehráli v uplynulých 14 dnech 2 turnaje a v obou proměnil hostující Šmat stejně jako v minulém zápase pokutový kop, se radovali z prvenství. a tak si soupeři body rozdělili. 7. května – turnaj v Lubech Železná Ruda – TJ Sušice 0:2 Oblastní přebor staršího dorostu Start VD Luby – TJ Sušice 0:2 21. kolo z 6. května 14. května – turnaj v Klatovech Lokomotiva Viktoria Mariánské Lázně – TJ Sušice 1:2 (0:0); bran- TJ Klatovy – TJ Sušice 0:8 ky za Sušici: Krejčí, Holeček. Start VD Luby – TJ Sušice 0:1

Turnaj v cricketu Dne 6. května se v restauraci U Chovatelů v Sušici uskutečnil šipkový turnaj jednotlivců ve hře „Cricket“. Akce se účastnilo 14 hráčů převážně ze Sušice a Kolince. Bohužel, nikdo ze sušických se na čelních pozicích neumístil. První místo vybojoval Michal Krčma z Českého Krumlova, druhý skončil Karel Jarošík z Kolince a třetí místo obsadil Pavel Tesař, také z Kolince.

Sušice postupuje do republikového finále SK MBC Sušice – DC luck Club Plzeň 11:0 V posledním kole Západočeské extraligy družstev se sušičtí utkali s posledním celkem soutěže a po jednoznačném průběhu utkání vyhráli. V tabulce si tak upevnili druhou příčku, která zajišťuje účast v celorepublikovém finále. Sestava Sušice: Novotný, Kaiser, Sládek, Šedivý, Jíša, Šíma, Slovák, Míka, Míčka, Pešl

Střelecký klub Sušice V neděli 7. května proběhl na střelnici SSK v Podmoklech II. klubový závod ve sportovní střelbě. Malorážná puška 5+20 – 50 m 1. Makrlík Miroslav 173 b. 2. Mottl Robin 172 b. 3. Trepl Jan 164 b. Sportovní malorážná pistole 25+5 ran – 25 m 1. Makrlík Miroslav 190 b. 2. Pollak Josef 190 b. 3. Mottl František 182 b. Velkorážná pistole – revolver 5+20 ran– 25 m 1. Kurc Milan 194 b. 2. Makrlík Miroslav 192 b. 3. Chmelík Antonín 189 b. Střelecký souboj: 8 soupeřů – losování; prům. 13 cm – 15 m Vítězové: Chmelík Antonín, Kuděj Miloš Absolutní vítěz: Chmelík Antonín Rozhodčí soutěže: p. Václav Královec, II. tř.

Informace Životní jubileum sušické rodačky a její cesta za svobodou Paní Martina Radová, roz. Bartůňková se narodila v Sušici v r. 1925. Dožívá se tedy letos vzácného životního jubilea. Od svého mládí projevovala mimořádné nadání pro zpěv a proto není divu, že se objevila v roce 1944 jako zpěvačka v orchestru Oty Bodláka a s orchestrem Rytmus zahajovala plesovou sezónu 1946 v sušické Sokolovně. Dodnes si ji pamatují dosud žijící členové těchto souborů: M. Svoboda, M. Balej, V. Hošťáková, M. Kotál, K. Švelch, J. Zdychynec, R. Peterka, V. Puchinger, K. Richter a R. Jäger. S velkým úspěchem zpívala tehdy nejslavnější hit Sentimental Journey.

Za kopečky Tam tam tam za tou duhou Za modrou horou a snad ještě dál Tam tam tam za tou duhou tam žije ten, jehož sen se mi zdál Srdce své jsem vzala A do šátku dala Za modrou horou se za milým vydala…. To byla píseň té doby, co jsem si zpívala. Jen modrou horu jsem změnila za zelenou. Ten den konečně přišel – 17. července 1949. Plánovala jsem to již pár týdnů, od té doby, co dopis od NĚHO přišel přes Ameriku – že by nás tam chtěl mít, náznaky, co by dělal, kdyby podruhé utíkal, např. nebrat s sebou nic než peníze. To nebylo zrovna nejsnazší, protože jsem samozřejmě nechtěla, aby někdo věděl co plánuji, a tak to byla jen jeho matka a jedna moje kamarádka. Podle toho, jak můj otec reagoval, jsem věděla, že on to nesmí vědět. Má kamarádka též neměla moc peněz, jen pár stovek, které jsme vyměnily za mé prošívané deky a to bylo asi vše. Takže to, co jsem pak s sebou vzala, bylo hlavně pro syna Luďka, kterému bylo tenkrát 18 měsíců. Plenky už sice nepotřeboval, ale pár oblečků přeci jen a pro mě jen jedny letní šaty, šortky a blůzu. Všechny věci jsem hladce srovnala do malého sporťáčku a přikryla dekou, a na tom Ludvík seděl, když jsme se konečně vypravili. I tak to bylo poměrně vysoké – kdyby se někdo (jako policie, mající podezření) podrobněji podíval, bylo by to nápadné, jelikož Luděk seděl na tom sporťáku tak vysoko, že jsem musela dávat pozor, aby „nepřebalancoval“. Samozřejmě, kufr nebo ruksak jsem mít nemohla. Ruksak byl mezi tím šatstvem složen, protože jsem věděla, že sporťák budu muset na cestě nechat. Do tašky jsem dala pár kousků chleba, keksy a termosku, aby to vypadalo, že jdeme na piknik. Noc před tímto dnem jsem moc nespala, byla jsem velmi nervózní od chvíle, kdy mi můj průvodce řekl: zítra jdeme. Sraz ve 2 hodiny u Hauswaldské kaple – ta byla za kanálem v již zakázaném pásmu. Měla jsem tušení, kde to asi je – kterým směrem přes ZELENOU HORU, ale nikdy jsem tam necho-

dila. Jelikož do školy v Srní jsme přišli prvně v prosinci, byl sníh a tak situace nebyla nejvhodnější na nějaké exkurze. Tudíž generální direkci jsem věděla, ale pochopitelně nervózní jsem byla – abych to našla a přišla včas. Mimo nervozitu jsem emocí už mnoho neměla, protože dva dny předtím jsem se byla u tchyně v Sušici rozloučit – bylo velice drásající vidět babičkou loučit se se svým vnoučetem. Ani pro mě to nebylo lehké, zvláště když jsem pomyslela na svého otce, jak ten bude raněn až se dozví, že jediná dcera a jediné vnouče jsou pryč. Vše ale překonala myšlenka na to, že mé místo a má touha je být s „TÍM, JEHOŽ SEN SE MI ZDÁL“. Takže v tento den už to byla jen ta nervozita. Asi v 11 hodin jsme se dali na cestu. Školu jsem zamkla a klíče dala tenkrát do kapsy, kde jsem měla též kousek čokolády (po letech při jednom stěhování a pakování jsem ty klíče, obalené rozteklou čokoládou, našla). Cesta na naše místo setkání vedla nejdříve po silnici okolo domu, kde bydlel strážmistr tamní policie. Mé srdce jen poskočilo, když jsem viděla paní strážmistrovou vyjít za dveří a když nás viděla, povídá: „Hezký den je, co?“ a já na to, ležérně jak jen to nejvíc šlo: „Ano, je hezky, tak si jdem udělat piknik u vody“, a jen jsem se v duchu modlila, aby nezpozorovala, jak Luděk sedí ve sporťáku jako „na bidýlku“ a neměla podezření. Ale vše se zdálo OK a my pokračovali po cestě loukami ke Švarcenberskému kanálu. Dlouho jsme nikoho neviděli, až později v dálce jsem spatřila na louce 3 četníky se dvěma vlčáky. Vypadalo to, že si tam s nimi hrají, nebo že je trénují, ale bylo to dost daleko, takže jsem doufala že mě buď nevidí, nebo nepodezřívají ženu s kočárkem na procházce. Kanál už byl v dohle-

strana 11

Leč doba se politicky změnila a jakékoli hobby nestačilo vzdorovat lásce a touze po svobodě, která byla ubíjena komunistickým režimem. Proto se rozhodla o odvážný útěk „za kopečky“, který provedla s dítětem v náručí, za pomoci dobrého člověka, v roce 1949, aby se na „druhé straně“ setkala se svým manželem. Svůj odvážný útěk popisuje v článku „Za kopečky“, uveřejněném v krajanských Novinách v australském Brisbane – nyní si ho můžete přečíst v Sušických novinách. Přejeme paní Radové k jejímu jubileu pevné zdraví, všechno nejlepší, stálou chuť do zpívání a dobrou pohodu ještě po mnoho let v zemi klokanů. I. ŠEBESTOVÁ, K. ŠVELCH

du, podél něho cesta, po které jsme pokračovali. Přišli jsme k jedné lávce přes kanál, ale nevěděla jsem, jestli ta nás zavede ke kapličce. Šli jsme tedy dál a zas další lávka, zase pochyby, až u třetí jsem se zastavila, jelikož na druhém konci lávky byl starý železný kříž – myslela jsem si, že je to snad signifikantní a kaple bude v těchto místech. Ohlédla jsem se rychle okolo sebe, nabrala dech a rychle přes lávku do lesa na druhé straně – v zakázaném pásmu. Cesta šla trochu do vrchu, ale pořád bylo možno strkat před sebou sporťáček. Po chvíli se mi zdálo, že v dálce vidím obrysy kapličky, ale v té samé chvíli jsem uslyšela hlasy, které – jak se mi zdálo – vycházely právě odtud. V tomto zakázaném pásmu, jestliže někdo mluví a neskrývá se, musí to být policie – to jsem se domnívala. Zdálo se, že je tam víc osob, dokonce i ženský smích jsem slyšela. Můj Bože, co teď, říkala jsem si a v tom strachu popadla sporťák s Luďkem a rychle z cesty do houští, mezi stromy a pár skal, což – jak jsem doufala – nám poskytlo alespoň trochu úkryt. Trochu mě to uklidnilo, teď jen aby Luděk byl zticha, to byla další starost. Dostala jsem sice od doktorky tabletu, aby usnul, ale nějak to na něho neúčinkovalo. Ale zatím byl hodný, poslušný, když jsem mu říkala, že musí být potichu. Na tomto místě jsme čekali asi 15– 20 minut. Po chvíli jsem slyšela, že se hlasy pomalu vzdalují, což mi dalo naději, že „berou“ druhou stranu od kaple a též, co myslím pomohlo, že vítr šel mým směrem, takže já slyšela je, ale oni mne ne. Každopádně jsem čekala ještě chvíli a když bylo úplné ticho, vyjela jsem s Luďkem zase na cestu a strkala kočárek až ke kapličce. Mého průvodce jsem hned neviděla, myslím, že se též ukrýval – to už přesně nevím – ale dlouho to netrvalo a přišel. Než jsme se dali na cestu, šel sám do kaple se pomodlit (byl to zbožný člověk) a pak jsme vyrazili. Řekl, že ještě chvíli mohu mít sporťák s sebou, ale pak že ho budeme muset nechat v lese, jelikož cesta bude náročná. Po chvíli se tak i stalo, a tak jsem do ruksaku dala všechny věci co byly v kočárku, Luďka do náruče a šlo se. Můj průvodce chtěl vzít a nést Luďka , protože viděl jaký je to těžký „pořízek“, ale Luďa ne a ne – „Mamina, mamina“, volal, takže jsme to vzdali a já nesla syna, můj průvodce ruksak. Šli jsme lesem, většinou nahoru, pamatuji se že jsem snad už ani strach neměla, jen tu myšlenku na cíl – to bylo jediné. Pomalu začínalo být dost horko a jelikož dlouhé kalhoty, ve kterých jsem byla oblečena, se začínaly jahodiním a ostružinami trhat, vyměnila jsem je za šortky (pak ovšem byly moje nohy rozškrábané trním). Ale ani na to jsem nemyslela. Jen ten můj Luděk začínal být trochu těžký, o spánku ani pomyšlení – myslela jsem, že kdyby usnul, můj průvodce by mě mohl vystřídat – ale on ode mne nechtěl

a nechtěl. Jakmile ho chtěl vzít, nastal znovu křik: „Manima, mamina!“ Abychom udrželi ticho, nesla jsem ho dál já. Dítě s sebou – to bylo asi ono, co způsobilo, že můj průvodce znervózněl a byl asi po třech hodinách přesvědčen, že jsme ztratili cestu. K hranicím to podle jeho odhadu mělo trvat zhruba 3 hodiny. Začínalo se stmívat a jelikož jsme se pomalu blížili k místům kde byly slatě, museli jsme jít opatrně. Později, když už byl přesvědčen, že jsme cestu opravdu ztratili a bylo stále větší temno, nechtěl už riskovat a jít dál. Tak jsme si sedli pod strom a čekali na světlo. Jinak bychom jedním špatným krokem mohli zapadnout do slatí. Po chvíli začalo i trochu pršet. Můj průvodce měl gumovou pláštěnku se kterou přikryl Luďka v mé náruči – ten konečně usnul, a tak jsme seděli až do chvíle, kdy začalo svítat. Ani on ani já jsme nespali. Když bylo trochu vidět, šli jsme opatrně dál až na cestu, načež mi průvodce řekl, že konečně už ví kde jsme a že to k hranici nebude dlouho trvat. Tu cestu, která byla patrolovaná, jsme museli ovšem ještě překročit, což jsme opatrně udělali a honem znovu do lesa. A opravdu – asi za 15 minut jsme přišli ke sloupu, kde na jedné straně bylo ČS a na druhé B – Bavorsko. A konečně jsme byli „přes“. To bylo asi 6 hodin ráno. Chtěla jsem, aby můj průvodce šel ihned zpět, že už budeme v pořádku (měla jsem starost – jestli policie přijde do jeho domu a zjistí že tam nebyl celou noc, bude mít problém, protože byl v podezření). Ale on nechtěl. Řekl, že mě dovede až na místo – což byl Hirschbach, asi půl hodiny od hranic. Přišli jsme do statku, kde už ho znali (zřejmě jsem nebyla první, koho převedl). Tento dobrý muž se se mnou rozloučil a když jsem mu chtěla zaplatit za převod, nevzal ode mne ani haléř. Jen řekl: „Já jen doufám, že spolu budete šťastni, to je jediné, co si přeji.“ Paní domácí nás vzala dovnitř, sundali jsme naše mokré šatstvo a v ohromné venkovské posteli, pod krásnou velkou teplou peřinou, jsem si vzala z ruksaku fotografii mého manžela, políbila ho a řekla si: „Tak už nejsem od Tebe daleko, táto. Už se brzy setkáme,“ přitulila jsem svého synka k sobě a usnula snad tím nejkrásnějším spánkem svého života. Když jsem po 43 letech znovu navštívila svou rodnou zem, jednou z mých tužeb bylo najít to místo, tu lávku a kapličku, a sejít se s tím dobrým člověkem. Cestu jsem myslím našla, přestože se okolí hodně změnilo, ale kříž na konci lávky – které jsou dnes kamenné – nebyl, ani Hauswaldská kaple. Ale co hlavní – ten dobrý člověk tam ještě byl! Tak jsme se sešli a z jeho úst jsem slyšela to, oč jsem si mnohokrát za ta léta dělala starost. Že nebyl vězněn nebo jinak trestán kvůli mně… MARTINA RADOVÁ (Autorka pochází ze Sušice, do Austrálie přišla s rodinou v roce 1950. Působí jako moderátorka v Radiu 4EB a pokladní v Československém klubu v Brisbane.)

Reportáž „Ve čtvrtek 13. dubna jedete do Prahy do Studia Y.“ Tak začala před nedávnem jedna z hodin češtiny v septimě A sušického gymnázia. V lavicích to zašumělo. Čím jsme si zasloužili takovou poctu pár týdnů před maturitou? A hlavně, co tam budeme dělat? Vysvětlení následovalo vzápětí. „Vaše spolužačka Jitka Kolářová totiž vyhrála v literární soutěži, která byla vyhlášena v rámci 10. sjezdu spisovatelů, a odměnou je mimo jiné účast celé třídy na předávání cen a pozvání na večeři. Nevím nic víc, nic míň. Jelikož s vámi nebudu moci jet, doufám, že se budete v Praze chovat slušně a neuděláte ostudu!“ dokončila svůj monolog paní profesorka Bůžková a napsala Jitce (velkou) jedničku. Se smíšenými pocity jsme tedy přijali pozvání do Ypsilonky a přitom děkovali naší spolužačce za to, že můžeme být alespoň na chvilku vytrženi z kolotoče maturitních otázek. Doprava byla zdarma, jelo se místo vyučování, v autobuse pro pětačtyřicet osob nás bylo sotva pětadvacet, a tak cesta proběhla poměrně hladce. Za častého vyzvánění a pípání mobilních telefonů, které nás provázelo po celou cestu, jsme dorazili před jedenáctou hodinou dopolední do Prahy. Jako první stála na programu návštěva knihkupectví, kde měla probíhat autogramiáda J. Škvoreckého. Delší hledání kýžené prodejny knih bylo nakonec korunováno úspěchem. Pak však následovalo první nepříjemné překvapení dne – autogramiáda se sice konala (v danou hodinu, v dané prodejně), ale o den dříve. Mnozí s sebou táhli své Tankové prapory a Zbabělce zcela bezúčelně (většině to bylo úplně „fuk“ a šli se raději občerstvit). Poté jsme zamířili rovnou k „Ypsilonce“, kde probíhalo slavnostní udílení cen. V porotě zasedli mimo jiné dramatička Daniela Fischerová, ředitel Studia Y Jan Schmid a známý spisovatel Ludvík Vaculík. Celkem byly vyhlášeny tři kategorie – povídka + drama (vítěz Jitka Kolářová), poezie a esej. Po poněkud zdlouhavém úvodu konečně došlo k očekávanému předávání cen, což byla značková pera Parker. Současně jsme se dozvěděli, že večeře, na kterou jsme se nejvíce těšili, nebude. Jak nám totiž bylo objasněno, večeři pro celou třídu a vstupenky do Národního divadla získává jen tzv. „absolutní vítěz“ všech tří kategorií. Naposledy jsme tedy zatleskali a opustili útulný sál studia Ypsilon, poněkud rozčarovaní a pořádně hladoví. Přesto bychom vítězce na závěr ještě jednou rádi pogratulovali jménem celé septimy A. JANA CIHLÁŘOVÁ, MARIE SVITÁKOVÁ, VII. A

Kultura

strana 12

Oblastní kulturní přehled od 19. května do 2. června 2000 v době provozu posilovny lze využít solárium – pět Společenská zábava minut 15 Kč. Možnost pronájmu sportovní haly dle pátek 19. května v 1930 hod. – Kulturní dům dohody. Společenská zábava Jan Nedvěd a Příbuzní Koncert. neděle 21. května od 1400 hod. – Sokolovna Julius Urbanics – masáže sobota 20. května ve 2100 hod. – Kulturní dům Dětská diskotéka s programem objednávky tel. 52 04 63, 0603 80 28 40 Hry a soutěže moderátora L.Votroubka (Praha), DJ Vejce Pepa Krčil (Praha). Rocková zábava. Informace 24. – 26. května – Kulturní dům čtvrtek 1. června v 1930 hod. – Smetanův sál Gymnázia Městská knihovna, tel. 52 65 31 Prodejní trhy Jazzový koncert oddělení pro dospělé včetně oddělení naučné lite- sobota 27. května ve 2100 hod. – Kulturní dům Kečup Věnovaný památce Rudolfa Rokla, vstupenky ratury, časopisy v předprodeji v MKS. pondělí, středa, pátek 800 – 1200 a 1300 – 1700 hod. Rocková zábava. oddělení pro děti pátek 2. června v 1930 hod. – Sokolovna pondělí, středa, pátek 1300 – 1700 hod. Informační centrum Prácheň 00 00 Travesti show v období prázdnin 8 – 12 a 1300 – 1700 hod. Kopírování materiálů, které se půjčují prezenčně! Horažďovice, tel. 0187/51 14 50. Skupina Screamers, opět nový program!

SUŠICE

RÁDIO PRÁCHEŇ 89,0 FM a 99,5 FM Večery na Rádiu Prácheň

1900 – 2000 Juke box (písničky na telefonická přání 0362/27 25 55, od pondělí do čtvrtka) pondělí Červenání s Radimem Uzlem 2000 – 2300 2300 – 2400 Rock – block – repríza úterý 2000 – 2100 Večerní povídání se zajímavými hosty 2100 – 2400 Rock and Pop Miloše Zemena středa 2000 – 2100 Hitparáda Rádia Prácheň – repríza Městské kulturní středisko – Sokolovna 2100 – 2300 Hit Mix Rádia Prácheň Připravujeme pátek sobota 3. června v 1930 hod. – Smetanův sál Gymnázia předprodej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86 Koncert smíšeného pěveckého sboru Svatobor pondělí – čtvrtek 830 – 1200 a 1300 – 1500 hod. 1900 – 2100 P.O.Box 240 (písničky na pís. přání) Galerie U bílého jednorožce 2200 – 2300 Repríza hitparády Czech Dance a mužského pěv. sboru Uetendorf, předprodej vstu- redakce SN – tel. a fax 52 66 82 30 00 00 00 00 penek v MKS. Pokladna kina otevřena od 18 hod., tel. 52 33 60. denně 9 – 12 a 13 – 17 hod. Charts TOP 30 tel. 0186/220 49, e–mail: klatovy@galerie–klatovy.cz čtvrtek 8. června v 1930 hod. – Sokolovna Víkendy na Rádiu Prácheň Slaměný klobouk Výstava Pohodová rána Veselohra v podání ochotnického divadelního spolItalské umění ze sbírky kreseb městské galerie 600 – 1000 Muzea, výstavy (informace o počasí, kulturních a sportovních akcích) ku z Hartmanic. v Saló, potrvá do 15. června 2000. Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě 1000 – 1400 Polední siesta 00 00 denně 9 – 17 hod. Galerie Klenová (magazín Kinotýden, zajímavosti, kulturní Trhy na sušickém náměstí Stálá expozice věnovaná židovské komunitě regio- Janovice n. Úhlavou, tel. 0186/69 22 08 a sportovní pozvánky, písničky na telefonická přání) každé úterý od 800 do 1800 hodin Víkendová odpoledne nu. Informační středisko NP Šumava se nachází ve denně 900 – 1700 hod. 1400 – 1900 Výroční trhy v roce 2000 stejné budově (do všech prostor bezbarierový pří- Galerie pořádá ve spolupráci s Gymnáziem Jaro- (soutěže, zajímavosti, klípky) Letní – sobota 1. července slava Vrchlického v Klatovech seminář dějin uměstup). Tel. 0187/59 34 12. Pouťové – sobota a neděle 2. a 3. září ní, každý pátek od 1500 hodin, určeno všem studenVíkendové večery Vánoční – sobota 16. prosince tům středních škol, kteří se zajímají o výtvarné sobota umění. 2000 – 2100 Hitparáda Czech Dance Večerní pracovní semináře Muzeum Šumavy Charts TOP 30 Zámek Hana Šebestová – Mistr florista. Podzimní kytice, úterý – sobota 900 – 1200 a 1245 – 1700 hod. Jan Mladovský – Recent Work neděle věnce, dekorace bytu, kytice, přízdoby dárků, de- neděle 900 – 1200 hod. Anglie, práce z posledních let, potrvá do 28. května. 1900 – 2000 Hitparáda Rádia Prácheň (reprízy: středa 2000 a sobota 1400) korace stolu, základy, klasická tvorba, historie, tel. 0187/58 25 05, 58 22 26 2000 – 2400 drobné dárky, nové trendy, nové materiály, dárkové Vila manželů Kotrbových Večírek čtvrtek 25. května v 1800 hod. – slavnostní zahájení kytice… Galerie Muzea výstavy 19. 8. 2000 Květinový den Sušice letní kytice, nové trendy, svatební kytice nevěsty, Otevřeno denně kromě pondělí, tel. 0187/58 25 30. Morgan O’Hara – Živé Přenosy USA, kresby. Hudební vystoupení Peter Graham, přízdoba vozu. Podrobné informace a přihlášky na pro vyřizování vašich záležitostí adrese: Hana Šebestová, Hrádek u Sušice 95, nebo potrvá do 9. července 2000. na tel. 0187/50 85 11. Městský úřad Sušice – tel. 52 65 61 Sýpka pondělí 730 – 1800 hod. Muzeum Šumavy Paul Panhuysen – Stéblo Na Struně středa 730 – 1700 hod. Muzeum Sušice 00 00 45 00 30 00 úterý – sobota 9 – 12 a 12 – 17 hod. Holandsko, o čísle, míře a váze. Úvodní slovo Jiří pátek 7 – 12 a 1300 – 1400 hod. 00 00 45 00 00 00 9 – 12 hod. Valoch, potrvá do 30. června 2000. úterý a čtvrtek nejsou úřední dny úterý – sobota 9 – 12 a 12 – 17 hod. neděle neděle 900 – 1200 hod. Sklo, hamernictví, lidový malovaný nábytek Úřad práce – tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí) Tel., fax 0187/52 88 50. Hrad pondělí 800 – 1700 hod. Tel. 0186/69 73 19. Olaf Hanel – dále od hradu dále… úterý 800 – 1100 hod. Potrvá do 31. prosince 2000. středa 800 – 1700 hod. Výstavy pátek 800 – 1100 hod. květen 2000 Knihovna na Klenové čtvrtek není úřední den Kino Otava hradby (nahoře) pondělí – pátek 900 – 1600 hod. Referát státní sociální podpory OÚ – tel. 52 64 36 Barevný svět III. – ZUŠ Sušice 19. – 20. 5. (oba dny ve 2000 hod.) pondělí 800 – 1700 hod. Klub rváčů středa 800 – 1700 hod. Informace arkády Čekejte od tohoto výjimečného filmu všechno možpátek 800 – 1100 hod. Je nám dobře na světě – Výtvarné práce dětí ZŠ né i nemožné. Od 18 let. USA, titulky. Stálá divadelní scéna – divadlo – 0186/212 61 Notář (radnice 2. patro) Lerchova 24. – 25. 5. (oba dny pouze ve 2000 hod.) pondělí 830 – 1200 hod. Insider: Muž, který věděl příliš mnoho Katastrální úřad – tel. 52 87 39 dolní mazhaus Strhující drama s Al Pacinem v hlavní roli. Od 12 pondělí 730 – 1700 hod. Američané v západních Čechách let. USA, titulky. středa 800 – 1700 hod. 30 K 55. výročí osvobození ČR, potrvá do června 2000. 26. – 27. 5. (oba dny pouze v 17 hod.) Hrad Rabí Finanční úřad – tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03 Myšák Stuart Little tel., fax 0187/59 62 35, e–mail: rabí@top.cz pondělí, středa 800 – 1700 hod. výstavní síň Rodinná komedie, přístupný. USA, dabing. Z důvodu filmového natáčení je hrad pro veřejnost Pasové oddělení Klatovy – pracoviště Sušice Sokolnictví + Dravci ČR – potrvá do října 2000 26. – 27. 5. (oba dny ve 2000 hod.) uzavřen do 30. června 2000. Policie ČR denně Hrad Velhartice Dopravní inspektorát Klatovy Sběratel kostí muzeum 1. patro Denzel Washington a Angelina Jolie v thrilleru tel. 0187/58 33 15 pracoviště Sušice – budova Policie ČR Plazi ČR – potrvá do října 2000 o pátrání po masovém vrahovi. Od 15 let. USA, ti- otevřeno od května každé sudé úterý 900 – 1500 hod. 00 00 tulky. úterý – neděle 9 – 17 hod. Galerie 31. 5. – 1. 6. (oba dny ve 2000 hod.) červenec, srpen 900 – 1800 hod. Zahrada mariánská South Park Hrad Kašperk Expozice o mariánském kultu ve výtvarném umě- Animovaný celovečerní film natočený podle popu- tel. 0187/58 23 24 která bychom měli znát: ní, potrvá do října 2000. lárního amerického seriálu. Od 15 let. USA, titulky. otevřeno duben, květen úterý – neděle 900 – 1700 hod. záchranná služba 155 Kino Otava – hlavní vchod červen – srpen lékařská pohotovost (poliklinika) 52 64 31 Tělovýchova, sport, relaxace úterý – neděle 900 – 1800 hod. požární ochrana 150 nově otevřena sázková kancelář TIPSPORT Šipky pondělí 1300 – 1700 hod. září – říjen policie 158 Každý čtvrtek od 1830 hodin v restauraci „U Chovatelů“ úterý – pátek 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. úterý – neděle 900 – 1700 hod. městská policie 52 32 50 00 00 se hraje: 301 Double out, každý turnaj je započítáván sobota 9 – 12 hod. do republikového žebříčku „Bohemia Dart Cup“. jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městské Relax klub – posilovna Předprodej vstupenek – půjčovna videokazet kulturní středisko v Sušici. Redakce si vyhrazuje 00 00 00 00 Františka Procházky 119, tel. 52 32 75 pondělí – pátek 9 – 12 a 13 – 19 hod. právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle zacvičit v posilovně si můžete: sobota 900 – 1200 a 1700 – 1900 hod. potřeb SN. Příspěvky představují názory a postoje 00 00 00 00 pondělí – pátek 10 – 12 a 13 – 21 hod. Výhodné půjčovné na víkend! pisatelů. Adresa redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 00 00 neděle 17 – 21 hod. 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Internet: www.susicenet.cz/mkssu, e-mail: [email protected]. Odpovědná Za hodinu zaplatíte 23 Kč Další služby v kině Otava redaktorka PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava – Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos předplatné měsíčně 250 Kč Kopírování: A4 – 1 Kč/ks, A3 – 2Kč/ks, barevný Klatovy. Cena 5,80 Kč. Náklad 3 100 výtisků. Povoleno OÚ Klatovy pod č. j. 72/92 0340472/92. čtvrtletně 560 Kč A4 – 1,50 Kč/ks

KLATOVY

HARTMANICE

KAŠPERSKÉ HORY

ÚŘEDNÍ HODINY

ŽELEZNÁ RUDA

HORAŽĎOVICE

KULTURNÍ PAMÁTKY

TELEFONNÍ ČÍSLA,