MAGISTRÁT MĚSTA PŘEROVA Odbor sociálních věcí a školství Oddělení sociálních věcí a zdravotnictví Orgán sociálně-právní ochrany dětí __________________________________________________
PRŮVODCE STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Cílem standardizace v oblasti sociálně-právní ochrany dětí je vytvoření efektivního a transparentního systému práce s ohroženými dětmi a rodinami, sjednocení přístupů, terminologie a metod práce. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství, rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu pojetí rodiny. Orgán sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Přerova byl zapojen do pilotního projektu OP LZZ ,, Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny“ v rámci Olomouckého kraje. Aktuálně je na Magistrátu města Přerova realizován projekt financovaný z prostředků OP LZZ ,,Podpora standardizace orgánů sociálně-právní ochrany dětí“. Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují: a) principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany b) standardy sociální práce s klientem c) standardy personálního a organizačního zajištění výkonu SPOD d) technicko – provozní zajištění sociálně-právní ochrany
Standard č. 1 -1-
Místní a časová dostupnost
Naplnění standardu: Orgán sociálně–právní ochrany dětí (OSPOD) Magistrátu města Přerova zajišťuje výkon sociálně-právní ochrany v počtu 18 pracovníků na celém území správního obvodu. Kompetence pracovníků jsou rozděleny podle specializace jednotlivých agend na terénní sociální práci, kuratelu, agendu náhradní rodinné péče a problematiku syndromu CAN (syndrom dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných). Kritériem rozčlenění jednotlivých obvodů pracovníků je trvalé bydliště dítěte ve správním obvodu, u ostatních případů je určujícím faktorem aktuální bydliště. Klientem orgánu sociálně-právní ochrany mohou být děti a rodiče, případně jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy. Na OSPOD se mohou obracet také žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu, pěstounskou péči, poručnickou péči a osvojení. Sociálně-právní ochrana je poskytována dětem do 18 let jejich věku. Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálněprávní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje. Každý má právo upozornit orgán sociálně-právní ochrany dětí na porušení nebo zneužití povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti. Zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany, zaměstnanci obcí s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Také jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně právní ochrany na možné ohrožení dítěte, a též o údajích o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče jakožto budoucím osvojitelům, a rovněž i o místě pobytu takového dítěte. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost i o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem. -2-
Rodiče jsou povinni s orgánem sociálně-právní ochrany spolupracovat při ochraně zájmů a práv dítěte, dostavovat se k osobnímu jednání, umožnit návštěvu pracovníka OSPOD v obydlí, případně i v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje. Pokud rodiče s orgánem sociálně-právní ochrany v zájmu dětí nespolupracují, může jim být uložena sankce až do výše 20.000,-Kč i opakovaně. Orgán sociálně-právní ochrany při své činnosti spolupracuje se soudy, Policií ČR, zdravotníky, školami, školskými zařízeními, Policií ČR a nestátními neziskovými organizacemi, apod. Zařazení pracovníků v orgánu sociálně - právní ochrany, včetně rozdělení jejich pracovních obvodů a kontaktů, je uveřejněno na webových stránkách Magistrátu města Přerova (www.prerov.eu) v dokumentu s názvem ,,Popis a náplň činnosti OSPOD Přerov“. Rozdělení obvodů s telefonickými kontakty na pracovníky je uveřejněno i v budově magistrátu vedle kanceláří jednotlivých pracovníků na adrese Přerov, Smetanova 7a – dvorní trakt. Úřední hodiny: Den
Dopoledne
Odpoledne
Pondělí
8.00 - 11.30
12.30 – 17.00
Úterý
8.00 - 11.30*
12.30 – 15.00*
Středa
8.00 - 11.30
12.30 – 17.00
Čtvrtek
8.00 - 11.30*
12.30 – 15.00*
Pátek
8.00 - 11.30**
12.30 – 14.30**
*) Veřejnoprávní jednání na pozvání **) Řešení krizových situací
- Veřejnoprávní jednání na pozvání (pracovníci provádějí šetření v terénu, navštěvují děti s nařízenou ústavní výchovou, účastní se jednání ve školách, výslechů na Policii ČR, proto je vhodné se na termínu jednání předem domluvit). -3-
- Řešení krizových situací (v pátek je pro veřejnost zavřeno, služba je zajištěna pro naléhavé případy koordinátorem nebo pracovníkem, který slouží dosažitelnost, případně vedoucí odd. SVaZ. Telefonický kontakt na pracovníky: 581 268 774 nebo 581 268 792). Sociálně-právní ochrana je poskytována v rozsahu 24 hodin denně. Mimo vyhrazené úřední hodiny je zajištěna dosažitelnost jednoho pracovníka podle předem sestaveného plánu pro zajištění krizových situací na straně nezl. dětí. Telefonický kontakt je určen výhradně pro Policii ČR. Za součinnosti Policie ČR i dalších spolupracujících organizací jsou řešeny výhradně rizikové a nouzové situace, kdy je dítě ohroženo na zdraví a životě. Pracovníci se v rámci dosažitelnosti účastní také výslechů na Policii ČR za situace, kdy je dítě v pozici oběti, svědka nebo pachatele trestného činu. Pracovník činí úkony v zájmu dítěte, je oprávněn podat k soudu návrh na vydání předběžného opatření za účelem ochrany dítěte. Může také dítě umístit se souhlasem zákonného zástupce do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dopravní obslužnost v rámci celého správního obvodu je zajištěna autobusovou a vlakovou dopravou. V Přerově i jeho místních částech je provozována MHD. Informace ohledně vlakového nebo autobusového spojení lze nalézt na odkaze: www.idos.cz nebo na vlakovém a autobusovém nádraží v informační kanceláři.
Standard č. 2 Prostředí a podmínky
Naplnění standardu: Orgán sociálně-právní ochrany dětí sídlí na adrese Přerov, Smetanova 7a – dvorní trakt. Kanceláře pracovníků jsou v přízemí, přístup do budovy je bezbariérový. Rodiče mohou přijít k jednání i s dítětem v kočárku. Interiér chodeb je vybaven židlemi, klientům je k dispozici sociální zařízení, WC pro děti je vybaveno redukčním prkénkem. Všem klientům magistrátu je k dispozici ve dvorním traktu WC pro veřejnost, které je otevřeno v pondělí a ve středu od 8:00 do 17:00 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 8:00 do 15:00 hodin a v pátek od 8:00 do 14:30 hodin. Budova úřadu, kde sídlí orgán sociálně-právní ochrany dětí, je pro veřejnost otevřena od 7.30 hodin. Sociálně-právní ochrana je poskytována v kancelářích vybavených nábytkem, telefony, výpočetní i audiovizuální technikou, která je nezbytná pro komunikaci -4-
s ohroženými dětmi. Maminkám s kojenci je k dispozici dětský koutek, který je vybavený přebalovacím pultem a hračkami, mají zde možnost dítě i nakojit. Místnost je pracovníky využívána i pro komunikaci s ohroženými dětmi. Součástí jsou i daná pravidla pro využívání dětského koutku. Dohled nad dětmi si zajišťují výhradně rodiče. V kancelářích jednotlivých pracovníků jsou dětem k dispozici drobné hračky, knížky a kreslící potřeby. Pro pořádání případových konferencí má orgán sociálně-právní ochrany k dispozici samostatnou místnost s flipchartem a výpočetní technikou. Na chodbách jsou klientům k dispozici informační letáky. Pracovníci jsou vybaveni kapesním alarmem k přivolání pomoci pro případ krizové situace. V případě nouzové situace mohou telefonicky kontaktovat níže uvedené tísňové linky: Městská policie Přerov Policie České republiky Hasičský záchranný sbor ČR Zdravotnická záchranná služba Jednotné evropské číslo
Tísňová linka 156 Tísňová linka 158 Tísňová linka 150 Tísňová linka 155 Tísňová linka 112
Orgán sociálně-právní ochrany využívá při své činnosti v rámci celého správního obvodu služební vozidlo magistrátu, případně i jiné veřejné dopravní prostředky. Při šetření v rodinách nebo v rámci úředních jednání se zaměstnanci prokazují služebním průkazem a písemným oprávněním. V rámci dosažitelnosti je dle možností využíváno policejní vozidlo, prostředky hromadné dopravy nebo taxi. Někteří pracovníci absolvovali kurz první pomoci. Pracovníci mají také v případě zájmu zajištěno očkování proti hepatitidě typu A, desinfekční gely, apod. Na magistrátu je k dispozici lékárnička, která je průběžně doplňována a kontrolována bezpečnostním technikem. Pracovníci sociálně-právní ochrany dětí mají na svém pracovišti možnost využívat legislativními předpisy, odbornou literaturu s tematikou náhradní rodinné péče, sociální práce, psychologie, metodiku vyhodnocování potřeb dítěte, apod. K dispozici mají pracovníci také program ASPI (automatizovaný systém právních informací), který obsahuje bohatou literaturu včetně komentářů k nejdůležitější české i evropské legislativě a utříděnou judikaturu.
Standard č. 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí -5-
Naplnění standardu: Na webových stránkách magistrátu www.prerov.eu je k dispozici odkaz ,,Řešení životních situací“, kde jsou dostupné informace ohledně osvojení, pěstounské péče, úpravy rodičovské odpovědnosti a vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, apod. Součástí jsou také informace ohledně řešení situace dětí s výchovnými problémy nebo drogovou problematikou, které spadají do působnosti kurátorů pro děti a mládež. Informace k jednotlivým agendám jsou propojeny s kontakty na jednotlivé pracovníky, na které se může klient při řešení konkrétní problematiky v případě potřeby obrátit. Informace na webových stránkách jsou pravidelně vždy dvakrát ročně aktualizovány. Webové stránky zajišťuje externí pracovník prostřednictvím sekretariátu vedoucí oddělení SVaZ. OSPOD má k dispozici informační letáky tematicky zaměřené na agendu kurately, sociální práci, problematiku syndromu CAN a také informativní prospekty vztahující se k oblasti náhradní rodinné péče a možností vzdělávání pěstounů. Informační letáky si mohou klienti vyzvednout v rámci úředních hodin na orgánu sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Přerova.
Standard č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí
Naplnění standardu: Orgán sociálně-právní ochrany je v rámci organizační struktury Magistrátu města Přerova zařazen pod Odbor sociálních věcí a školství, Oddělení sociálních věcí a zdravotnictví. Jelikož je město Přerov zařazeno do nejvyšší kategorie náročnosti pro poskytování sociálně-právní ochrany, je MPSV doporučeno, aby sociálně-právní ochranu zajišťovalo 18 – 24 sociálních pracovníků, a to k poměru 600 - 800 dětí/1 pracovníka. Organizační struktura OSPOD je uveřejněna na webových stránkách magistrátu www.prerov.eu.
Organizační struktura orgánu sociálně-právní ochrany dětí -6-
Vedoucí odboru SVŠ
Mgr. Romana Pospíšilová
Vedoucí OSPOD
Mgr. et. Mgr. Andrea Kafková
Počet pracovníků na OSPOD Přerov Sociální pracovníci
10 (8 úvazek 1,0; 2 úvazek 0,5)
Kurátoři pro děti a mládež
4 (úvazek 1,00)
Sociální pracovníci pro agendu NRP
3 (úvazek 1,00)
Sociální pracovníci pro agendu CAN
2 (úvazek 0,5)
Koordinátor
1 (úvazek 1,00)
Pracovní pozice zaměstnanců na úseku orgánu sociálně-právní ochrany dětí je dle Vnitřního předpisu č. 4/2011 – Organizační řád, kterým se vymezují kompetence Magistrátu města Přerova, zařazena pod Odbor sociálních věcí a školství, Oddělení sociálních věcí a zdravotnictví. Činnosti pracovníků vyplývají z pracovní náplně práce i z pracovní smlouvy, jejichž písemné vyhotovení je uloženo na Odboru vnitřní správy, Oddělení personálním a lidských zdrojů. Všichni pracovníci musí splňovat podmínku dosaženého vzdělání podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a musí také vykonat zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, případně požádat o uznání rovnocennosti vzdělání ve spolupráci s MVČR. Výpisem z Rejstříku trestů prokazuje zaměstnanec morální bezúhonnost. Předpokládanou dovedností pracovníka je znalost práce s výpočetní technikou, znalost zákonů souvisejících s výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Všichni pracovníci OSPOD mají k dispozici pro výkon sociálně-právní ochrany mimo úřad služební průkaz s fotografií a také Oprávnění, kde je rozveden rozsah výkonu činností. Oprávnění pracovníků sociálně-právní ochrany: navštěvovat rodinu a dítě v obydlí (§ 52 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) -7-
sledovat vývoj dětí svěřených do výchovy jiných fyzických osob než rodičů (§ 19 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) sledovat výkon ústavní a ochranné výchovy (§ 29 odst. 1-3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) navštěvovat děti, o něž ve věznici pečuje matka odsouzená k trestu odnětí svobody (§ 34 odst. 3 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) Jakou problematiku řeší sociální pracovníci: -
Úprava rodičovské odpovědnosti a vyživovací povinnosti k nezl. dětem Úprava rodičovského styku s dítětem Určení nebo popření otcovství Zbavení, omezení nebo pozastavení rodičovské odpovědnosti Nedostatečná péče rodičů o nezl. děti Zprostředkování poradenství rodičům a nezl. dětem Podání návrhu na nařízení ústavní výchovy nebo dohledu Svěření dětí do zřízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, apod.
Jakou problematiku řeší sociální pracovníci zaměření na syndrom CAN: - Součinnost s Policií ČR v rámci trestního řízení - Výkon funkce opatrovníka v trestním řízení - Zastupování dětí v pozici oběti v rámci soudních řízení při vymáhání škody Jakou problematiku řeší kurátoři pro mládež: -
Výchovné problémy – nerespektování rodičů, útěky z domova, agresivita Záškoláctví, šikana Trestná činnost Přestupkové jednání Zneužívání alkoholu, návykových látek Podání návrhu na nařízení ústavní výchovy a dohledu Zprostředkování diagnostického pobytu ve středisku výchovné péče (SVP), apod.
Jakou problematiku řeší pracovníci v rámci náhradní rodinné péče: - Pěstounská péče - Pěstounská péče na přechodnou dobu - Poručnictví -8-
- Osvojení - Péče jiné fyzické osoby než rodiče - Vedení evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči, apod. Informace k jednotlivým agendám uveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na webových stránkách www.mpsv.cz v sekci Rodina a ochrana práv dětí.
Standard č. 5 Přijímání a zaškolování
Naplnění standardu: Výběrové řízení pro přijímání nových zaměstnanců na úseku sociálně-právní ochrany dětí vyhlašuje tajemník. Výběrové řízení je zajišťováno Odborem vnitřní správy, Oddělením personálním a lidských zdrojů. Informace o výběrovém řízení bývají zveřejněny na webových stránkách úřadu. Uchazeč musí splňovat kvalifikační předpoklady dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, výpisem z Rejstříku trestů dokládá uchazeč bezúhonnost, strukturovaným životopisem poskytuje údaje o dosavadních zaměstnáních i o svých odborných znalostech a dovednostech, musí splňovat podmínku svéprávnosti. Výhodou uchazeče je praxe v oboru, zájem o práci, ochota se vzdělávat, ovládat práci s výpočetní technikou, disponovat řidičským oprávněním k řízení motorových vozidel skupiny B. O výběru uchazeče o zaměstnání na orgánu sociálně-právní ochrany dětí rozhoduje výběrová komise. Zaměstnance OSPOD přihlašuje ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti (ZOZ) pracovník Odboru vnitřní správy, Oddělení personálního a lidských zdrojů Magistrátu města Přerova, nejpozději do 3 měsíců od nástupu do zaměstnání dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úředník má povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, a to do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou před tříčlennou zkušební komisí a prokazuje osvědčením. Ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou zabezpečuje organizačně a logisticky Institut pro veřejnou správu Praha (dále jen „Institut“), příspěvková organizace zřízená -9-
Ministerstvem vnitra ČR. Při nástupu do zaměstnání je pro nového pracovníka připraven Adaptační plán. Každý pracovník absolvuje školení o bezpečnosti práce, které zajišťuje Odbor vnitřní správy, Oddělení vnitřních služeb Magistrátu města Přerova, dle Vnitřního předpisu č. 30/2012 - Směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro zaměstnance statutárního města Přerova zařazených do Magistrátu města Přerova. Lhůta pro zaškolení nových pracovníků činí 3 měsíce, u pracovníků s praxí v oboru je lhůta pro zaškolení 2 měsíce. Vedoucí oddělení SVaZ seznámí nového pracovníka s ostatními spolupracovníky, pracovním prostředím, pracovními postupy, standardy kvality a vnitřními předpisy úřadu. Nový zaměstnanec je přidělen konkrétnímu pracovníkovi - mentorovi dle pracovního profilu. Mentorem je profesně zkušený pracovník, který splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon dané agendy, má dlouhodobou praxi a je vybaven potřebnými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi. Mentor nového pracovníka provází a instruuje, aby byl schopen po zaškolení samostatně řešit pracovní úkoly. Zaměstnavatelem má pracovník zajištěnu další podporu v rámci supervize, intervize a také v rámci průběžného vzdělávání. Každý pracovník musí v rámci kalendářního roku absolvovat 6 dnů vzdělávacích kurzů akreditovaných MPSV. Metodikem sociálně-právní ochrany dětí je Krajský úřad Olomouckého kraje. Výstup z hodnocení o zaškolení nového pracovníka předá koordinátor vedoucí oddělení SVaZ. Další postup je v kompetenci vedoucí oddělení SVaZ a vedoucí odboru SVŠ (pracovní poměr může být pracovníkovi ve zkušební době ukončen). Další opatření ke zlepšení a profesního růstu pracovníka jsou nastavena v rámci kontrolních mechanismů nebo v rámci průběžného vzdělávání. Na orgán sociálně-právní ochrany dětí nejsou aktuálně přijímáni studenti na praxi z důvodu maximálního vytížení pracovníků. Orgán sociálně-právní ochrany dětí nepřijímá na pracoviště stážisty a dobrovolníky.
Standard č. 6 Profesní rozvoj zaměstnanců
Naplnění standardu: - 10 -
Hodnocení všech zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje vedoucí oddělení SVaZ. Hodnocení vedoucí oddělení SVaZ spadá do kompetencí vedoucí odboru SVŠ. Součástí hodnocení zaměstnanců je plnění úkolů z předchozího období, včetně doporučení ke zlepšení pracovního výkonu a osobního rozvoje i dalšího vzdělávání. Každý pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí má vypracován individuální plán vzdělávání na příslušný kalendářní rok, v rámci kterého absolvuje průběžné vzdělávání v rozsahu 6 kalendářních dnů akreditovaného školení MPSV, které je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. Individuální plán vzdělávání úředníka i osvědčení o absolvovaném vzdělání jsou vedeny na Odboru vnitřní správy, Oddělení personálním a lidských zdrojů podle § 17 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Součástí je i vyplnění formuláře ,,Zhodnocení vzdělávací akce zaměstnancem Magistrátu města Přerova“ týkající se úrovně a kvality realizovaného vzdělávacího kurzu. Individuální plán vzdělávání je vypracováván na začátku kalendářního roku na celý příslušný kalendářní rok a je zaměřen na rozšíření odborné kvalifikace pracovníků. Zaměstnanci zařazení v orgánu sociálně-právní ochrany mají zajištěnu podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka - supervizora. Supervize je poskytována v týmové, případové a individuální formě. Supervizní setkání probíhají pravidelně v intervalech cca 6 týdnů. Ze supervizních setkání jsou pořizovány zápisy, které má k dispozici vedoucí odd. SVaZ.
Standard č. 7 Prevence
Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany se prokazatelně podílejí na realizaci a koordinaci preventivních aktivit ve svém správním obvodu: 1. Kurátoři pro děti a mládež monitorují ohrožené děti v rámci besed na školách, jsou členy Preventivní skupiny primární prevence Městské policie Přerov. 2. OSPOD pořádá výchovně-rekreační tábory pro děti ve věku 6 – 12 let. 3. Ve spolupráci s odd. SVaZ se pracovníci OSPOD účastní jednodenních akcí pro děti – Mikulášská besídka, návštěva kina, apod. - 11 -
4. Vyhledávání ohrožených dětí provádějí pracovníci v rámci šetření ve vyloučených lokalitách, v rámci spolupráce se školami, dětskými lékaři, nestátními neziskovými organizacemi. 5. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí spolupracují s terénním pracovníkem samosprávy oddělení SVaZ, který monitoruje situaci na ubytovnách ve městě Přerově a ve vyloučených lokalitách. Tento pracovník vykonává primární preventivní činnost a informuje o zjištěných skutečnostech pracovníky OSPOD celoročně. OSPOD spolupracuje také se stavebním úřadem, podává podněty k řešení situace rodin s dětmi na ubytovnách. 6. Kurátoři pro děti a mládež spolupracují se sociálním kurátorem v záležitostech týkajících se mladistvých pachatelů trestných činů před ukončením ústavní nebo ochranné výchovy. Spolupráce probíhá i v oblasti protidrogové politiky. 7. Ve spolupráci s domovy pro osoby se zdravotním postižením vyhledávají pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí zdravotně postižené děti, které jsou opakovaně umísťovány do ústavní péče na základě dohody rodičů s ústavním zařízením. 8. Komise sociálně-právní ochrany se v rámci své činnosti zabývá možnostmi řešení problémových situací a rizikových faktorů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Jednání komise probíhají minimálně dvakrát ročně. 9. Kurátoři pro děti a mládež jsou členy Multidisciplinárního týmu vedeného Probační a mediační službou Přerov. 10.Kurátoři pro děti a mládež a terénní sociální pracovníci jsou členy preventivní skupiny Policie ČR Přerov „Tour de dvůr“. Jednání jsou dle potřeby svolávána zástupci PČR Přerov za účelem projednání konkrétních problémů týkající se situace ve městě Přerově a zejména ve vyloučených lokalitách. 11.Koordinátor je členem pracovní skupiny „Rodina, děti a mládež“ a podílí se na naplňování II. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Přerově v období 2011-2015. 12.Kulatý stůl – setkání s nestátními neziskovými organizacemi na úseku řešení problematiky ohrožených dětí (Člověk v tísni, Armáda spásy, Charita Přerov, KOMPAS, FOD Prostějov, atd). Setkání probíhají 1x ročně za účelem výměny zkušeností a zprostředkování další možné spolupráce. 13.V rámci spolupráce s Kappa–Help Přerov probíhá testování klientů - 12 -
závislých na návykových látkách. 14.Pracovníci náhradní rodinné péče spolupracují s doprovázejícími organizacemi, které nabízejí vzdělávání pěstounů – Maltézská pomoc o.p.s. Olomouc, Dobrá rodina o.p.s. Praha, Vlaštovky o. s. Přerov, Triada – Poradenské centrum, o. s. Brno, Domino o.p.s. Zlín, Středisko sociální prevence – Poradna pro rodinu Přerov, Sdružení pěstounských rodin Brno.
Standard č. 8 Orgán SPO jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci.
Naplnění standardu: Oznámení případu na OSPOD je přijímáno poštou, telefonicky, e-mailem na elektronickou podatelnu se všemi potřebnými náležitostmi, osobně klientem nebo ústně do protokolu. Osobní a telefonická oznámení klientů jsou pracovníkem, který je přijal, přepsána do písemné podoby a předána bezodkladně k řešení klíčovému pracovníkovi případu, koordinátorovi nebo vedoucí odd. SVaZ. Každé oznámení, i anonymní, je zaevidováno administrativním pracovníkem do elektronické spisové pošty Geovap, je mu přiděleno číslo jednací s datem přijetí. V případě, že oznamovatel nezbaví pracovníka mlčenlivosti, je takové oznámení vždy založeno do pomocné složky spisové dokumentace. Administrativní pracovník předá doručená podání vedoucí oddělení SVaZ, poté koordinátorovi (nebo určenému zástupci) a ten rozdělí neprodleně dokumenty jednotlivým pracovníkům dle jejich specializace a správního obvodu k řešení. Urgentní oznámení jsou klíčovým pracovníkům předávána ke zpracování neprodleně. U nově hlášených případů je posouzena naléhavost – míra závažnosti ohrožení života a zdraví dítěte. Následně je zvolen pracovníkem odpovídající způsob řešení případu. Pracovník založí o dítěti spisovou dokumentaci a vypracuje vyhodnocení za účelem posouzení, zda se nejedná o dítě uvedené v § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí, ve znění pozdějších předpisů, jsou ohrožené děti: - jejichž rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu zemřeli, - 13 -
-
neplní si povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, s výchovnými problémy (záškoláctví, útěky z domova, šikana, apod.), které spáchaly trestný čin, na kterých byl spáchán trestný čin, které jsou ohroženy domácím násilím, apod.
Oznámení o ohrožených dětech je dále prověřováno a doplňováno o další nezbytné skutečnosti ve spolupráci s rodinou, školou, lékaři a dalšími spolupracujícími organizacemi a institucemi. Zjištěné skutečnosti jsou podle potřeby konzultovány s vedoucí odd. SVaZ, s koordinátorem, v rámci intervize s ostatními pracovníky nebo na supervizi. Pracovníci mohou konzultovat případy i s pracovníky Krajského úřadu Olomouckého kraje. V případě, že oznamovatel požádá o informaci, jak bylo s jeho podáním naloženo, jsou mu poskytnuty všeobecné informace o postupu pracovníka při řešení případu. Osobní údaje a konkrétní opatření sdělována nejsou, pokud oznamovatel není účastníkem řízení. Oznamovateli jsou předány informace ústně nebo písemně ve lhůtě 30 dnů. Anonymnímu oznamovateli se zpětná vazba neposkytuje. Pokud se jedná o ohrožené dítě, je vytvořen za součinnosti rodiny, dítěte a dalších odborníků individuální plán ochrany dítěte (dále jen ,,IPOD“), který je dle potřeby vyhodnocován a doplňován. Naléhavost jednotlivých případů je posuzována podle závažnosti oznámených skutečností, věku dítěte a míry ohrožení jeho základních životních potřeb. Naléhavost případu je posuzována dle těchto kritérií: Přímé akutní ohrožení dítěte – smyslem je primárně neprodleně zajistit bezpečí dítěte, výsledkem může být odebrání dítěte z péče rodičů formou předběžného opatření dle § 452 odst. 1 dle zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (např. opuštěné dítě bez rodičů, týrané dítě, rodič pod vlivem návykových látek, který není schopen zajistit péči o nezletilé dítě, podezření z pohlavního zneužívání, apod.). Pracovník provede vyhodnocení a sestaví individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Závažné ohrožení dítěte – rodinné a výchovné prostředí vykazuje závažné riziko ohrožení dítěte, ale nedosahuje míry přímo ohrožující dítě na životě a zdraví a v dané situaci neumožňuje vydání předběžného opatření (např. rodiče opakovaně pod vlivem alkoholu, děti opakovaně ohrožené nedostatkem základních životních potřeb, nezajištění odpovídající zdravotní péče, děti v náhradní rodinné péči, které vyrůstají bez rodičů, mají problémy s identitou, - 14 -
apod.) Řešením je možnost využití stanovení soudního dohledu, příp. podání návrhu na umístění dítěte v náhradním rodinném prostředí, zapojení služeb na podporu rodinného prostředí. Šetření je nutné zajistit rovněž neprodleně. Pracovník provede vyhodnocení a sestaví individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Střední riziko ohrožení dítěte – pro řešení rodinného a výchovného prostředí je možné zapojit sociálně aktivizační službu, terénní sociální práci, intenzivní práci s rodinou, příp. stanovení soudního dohledu (př. výchovné problémy, dítě ohrožené konfliktem rodičů, výkon soudního rozhodnutí, apod.). Pracovník provede prošetření, vyhodnocení a sestaví individuální plán ochrany dítěte. Minimální riziko ohrožení dítěte – k případnému ohrožení došlo vlivem nevhodných okolností, zhoršená kvalita péče rodičů byla krátkodobá. Pokud dojde ke zlepšení do 3 měsíců, není nutné individuální plán vypracovat. (př. drobná krádež, kouření, jednorázové přestupky, protiprávní jednání, dohoda při úpravě práv a povinností apod. Rizikové faktory jsou zjišťovány: šetřením v domácnosti, v místě bydliště, u lékařů, ve školských zařízeních, pohovorem s dítětem, v rámci součinnosti s příslušnými institucemi a organizacemi, které s rodinou spolupracují. Pokud organizace v zájmu dětí nespolupracují, může jim OSPOD uložit sankci do výše 50.000,-Kč.
Standard č. 9 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte
Naplnění standardu: Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany dětí základní principy:
Respektuje individuální přístup ke všem klientům Vychází z individuálních potřeb každého klienta Uplatňuje při práci s klienty přiměřené metody sociální práce Podporuje samostatnost klientů Uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta Motivuje k péči o děti - 15 -
Posiluje sociální začleňování klientů Důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody Podporuje kontakt dítěte s přirozeným sociálním prostředím Informovuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany
Orgán sociálně-právní ochrany dětí má zpracován katalog kontaktů na organizace působící ve správním obvodu. OSPOD provádí u všech případů vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny. Co je vyhodnocování a k čemu slouží? jedna ze základních metod sociální práce, vede ke zkvalitnění práce s dítětem a jeho rodinou, umožňuje seřadit a utřídit šetřením získané informace do celistvého pohledu na dítě a situaci kolem něj, pomáhá vytvořit efektivní individuální plán ochrany dítěte (IPOD). Na vytvoření individuálního plánu ochrany dítěte je zákonem stanovená lhůta 30 dnů. Všichni pracovníci dodržují jednotný formulář i metodiku vyhodnocení v rámci celého OSPOD. S ohledem na rychlost a komplexnost vyhodnocení je rozlišováno: o Úvodní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny - slouží k určení aktuální míry ohrožení dítěte a vymezení rychlosti a intenzity následného postupu. o Podrobné – komplexní vyhodnocení situace dítěte – mělo by obsáhnout všechny oblasti potřeb dítěte Při vyhodnocování se orgán sociálně-právní ochrany řídí následujícími pravidly: Vyhodnocování je založeno na těchto informacích/znalostech: vývoj dítěte, teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové faktory, pohled dítěte a jeho přání, sociální vyloučení, využití a zneužití moci, diskriminace. Vyhodnocování je založeno na důkazech – všechna zjištění, která hodnotitel zaznamenává do rámce, musí být založena na důkazech. Vyhodnocování není možné opřít o domněnky, vždy je nutné uvést konkrétní zdroj zjištění. - 16 -
Vyhodnocování je proces, nikoli jednorázové opatření. Vyhodnocování je zaměřeno na dítě – vždy je nutné brát v úvahu názor dítěte a vytvořit řadu nástrojů pro práci s dětmi, aby bylo možné s jejich pomocí pochopit jejich přání a pocity. Vždy je potřeba mít na paměti zajištění bezpečí dítěte po celou dobu hodnocení. Bezpečnost dítěte je na prvním místě. Informovanost – všichni účastníci vyhodnocování musí být hodnotitelem informováni o tom, že probíhá vyhodnocování potřeb dítěte. Informovanost se vztahuje také na dítě, a to přiměřeně jeho rozumovým schopnostem. Spolupráce – s rodinou, multidisciplinární. Podpora - hodnocení se zaměřuje na pozitivní aspekty v situaci dítěte a rodiny, nejde jen o zhodnocení situace, ale i o podporu rodičů a pečovatelů v jejich obtížné situaci. Unikátnost – každé dítě je unikátní, každé vyhodnocení se tedy týká jen jednoho dítěte, a to i v případě, že se v rodině nachází více dětí (i sourozenců). Na každého sourozence je třeba vypracovat samostatné vyhodnocení, ačkoli v některých oblastech budou popisy obdobné, ba dokonce shodné. Transparentnost - vyhodnocovací proces je pro rodinu neustále transparentní, hodnotitel je po celou dobu otevřený, konečný záznam hodnocení (rámec) není pro rodinu velkým překvapením, ale shrnutím celého procesu spolupráce. Celostní přístup - vyhodnocování je proces čerpající z řady přístupů umožňující kombinaci různých metod práce. Nikdy však nesmí jít o účelový přístup, který by směřoval ke znevýhodnění dítěte a rodiny. Objasnění a identifikace potřeb dítěte a jeho rodiny, analýza jejich naplňování. Zjištění silné stránky rodičů/pečovatelů při péči o dítě a nalezení vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita nedostačuje k naplňování potřeb dítěte. Popis situace dítěte v širším kontextu (komunita, širší rodina). Nalezení zdrojů podpory pro rodinu mimo domácnost (širší rodina, služby v komunitě apod.). Na základě zjištěných skutečností vytvořit společně individuální plán řešení situace ohroženého dítěte. V analýze je třeba: shrnout zjištěná fakta, vyzdvihnout ta nejdůležitější a identifikovat oblasti potřeb, které nejsou u dítěte naplňovány vzít v úvahu, která oblast je momentálně pro rodinu a dítě nejpalčivější a to s ohledem na bezpečí a vývoj dítěte - 17 -
snažit se o rozpoznání ochranných a pozitivních faktorů kolem dítěte a zároveň i o identifikaci rizikových faktorů. Plán podpory, který reaguje na rizika a současně vychází z ochranných a pozitivních okolností v životě dítěte a rodiny, má větší šanci na úspěch Analýza je shrnutím toho nejpodstatnějšího z vyhodnocování. Z analýzy a z identifikovaných oblastí vychází následně individuální plán ochrany dítěte. Před vyhotovením individuálního plánu ochrany dítěte je potřeba vyslechnout přání dítěte ohledně řešení situace a přání rodiny a věnovat tomu to přání náležitou pozornost. Zásady při tvorbě individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD): Plán musí být vždy konkrétní a realistický. Snahou je vycházet z toho, co rodina a dítě zvládají. Začíná se s malými cíli, které zvládnou aktéři plánu plnit. Jsou stanoveny měřitelné výstupy. Výstupy nejsou stanoveny obecně, ale jde o konkrétní změny, kterých má dítě a rodina dosáhnout. Jsou určeny osoby odpovědné za realizaci jednotlivých kroků plánu. Jsou stanoveny termíny. Ke každému kroku, je stanoveno datum, do kterého bude krok k naplnění cíle realizován. Srozumitelnost Vždy je připravený s rodinou (nebo alespoň se snahou o zapojení rodiny). Cíle definované v IPOD by měly být:
Specifické – jasné a konkrétní, Měřitelné (musí být možné posoudit, zda jich bylo dosaženo), Akceptovatelné (přijatelné pro všechny osoby, kterých se týkají), Reálné (vycházející z reality, musí jich být možné dosáhnout), Termínované (můžeme průběžně sledovat, jak se dosažení cíle vyvíjí).
Standard č. 10 Kontrola případu - 18 -
Naplnění standardu: Kontrolu spisové dokumentace, která je vedena na pracovišti sociálně-právní ochrany, realizuje vedoucí oddělení SVaZ a koordinátor. O kontrolách je prováděn písemný zápis. Kontroly případů jsou prováděny formou: Plánované kontroly – pololetně u všech pracovníků vedení spisů Om (soudní dohledy, ústavní výchovy, cizí péče, pěstounské péče, dohody, osvojení, syndrom CAN, …), spisů NOm a MMPr Namátkové kontroly – pololetně u všech pracovníků, měsíčně u všech nových pracovníků (po dobu 1 roku) a také v případě zjištění opakovaných nedostatků v dokumentaci. Mimořádné kontroly – při podání stížnosti na pracovníka nebo podání námitky podjatosti. Povinné kontroly – před postoupením spisů na jiný správní úřad, při předávání spisů jinému pracovníkovi. Výstupy z kontrolní činnosti jsou vedoucí odd. SVaZ a koordinátorem analyzovány.
Standard č. 11 Rizikové a nouzové situace
Naplnění standardu: Pracovníci jsou proškoleni ohledně dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví v souladu se Směrnicí č. 30/2012 - o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro zaměstnance statutárního města Přerova zařazené do Magistrátu města Přerova. Pracovníci jsou proškolení i ohledně dodržování pokynů zaměstnavatele upraveného Vnitřním předpisem č. 5/2013 - Pracovní řád pro zaměstnance statutárního města Přerova zařazené do Magistrátu města Přerova. V rámci - 19 -
koordinačních porad jsou pracovníci informováni o tom, jakým způsobem lze řešit různé rizikové a nouzové situace, se kterými se v rámci své činnosti setkávají. Příklady rizikových a nouzových situací v praxi: Jednání s agresivním klientem Jednání s klientem pod vlivem psychoaktivní látky Jednání s psychotickým klientem Nedobrovolný klient Suicidální klient Zdravotně indisponovaný klient Kontakt s infekční nemocí Pracovní úraz zaměstnanců Požár na pracovišti Požár u klienta Havárie služebního automobilu Šetření u klienta Krádež Opuštěné dítě Dítě se odmítá vrátit domů Dítě pod vlivem alkoholu nebo psychotropních látek Nezletilý cizinec na území ČR bez doprovodu zákonných zástupců Výčet rizikových situací, včetně možností jejich řešení, doplňuje koordinátor sociálně-právní ochrany dětí.
Standard č. 12 Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí
Naplnění standardu: Zákon o SPOD (§ 54 a § 55) ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vést evidenci a spisovou dokumentaci dětem, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana, a také dětem, kterým byl orgán sociálně-právní ochrany dětí ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem. Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jiným státním - 20 -
orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí soudů, orgánů činných v trestním řízení i jiných správních orgánů. Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 15 dnů ode dne, kdy rodič nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte, požádá o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace, sdělí, že se rodiči nebo osobně odpovědné za výchovu dítěte umožní nahlédnout do spisové dokumentace, a určí termín k nahlédnutí. V tomto případě se nevydává rozhodnutí. Nebo rozhodne o odmítnutí písemné žádosti, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba upozornila na skutečnosti uvedené v § 7 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je také povinen zajistit uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení dítěte z evidence. U dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo zletilosti. U žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů z evidence. Orgán sociálně-právní ochrany má na pracovišti k dispozici tiskopis – Žádost o nahlédnutí do spisové dokumentace.
Standard č. 13 Vyřizování a podávání stížností
Naplnění standardu: Stížnost je možné podat písemně nebo ústně v souladu s § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je stížnost podána ústně a nelze o ní rozhodnout neprodleně, sepíše o ní správní orgán záznam. Dle § 175 odst. 1 správního řádu, se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu - 21 -
mohou obracet na dotčené osoby. Každý je způsobilý činit úkony v řízení samostatně v rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost.V řízení jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat vlastní názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého prostřednictvím zástupce, nebo příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí Vyžaduje-li to zájem dítěte, lze jeho názor zjistit bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. V takovém případě správní orgán přibere k úkonu jinou vhodnou dospělou osobu. K názoru dítěte správní orgán přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu. Odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena. Správní orgán je ex lege povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo zčásti důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a přijatých opatřeních k nápravě se učiní záznam do spisu, Stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, pokud o to písemně požádal. Stížnosti vyřizuje Organizační oddělení Magistrátu města Přerova ve lhůtě 60 dnů. Vyřizování stížností se řídí Vnitřním předpisem č. 2/06 – pravidla pro vyřizování a přijímání petic a stížností, vydaných Radou města Přerova. Směrnice je zveřejněna na webových stránkách města Přerova. Pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí je účastníkem řízení, které je vedeno úřadem o stížnosti na jeho osobu. Pracovník a koordinátor jsou vyzváni vedoucí odd. SVaZ, aby se písemně vyjádřili ke stížnosti klienta. Za účelem objektivního posouzení stížnosti může stěžovatel i pracovník navrhnout konkrétní důkaz. Úřad je povinen o stížnosti rozhodnout nestranně, jak vůči stěžovateli, tak i pracovníkovi. Pracovník je oprávněn nahlédnout do spisové dokumentace, která je o stížnosti vedena, a jako účastník řízení je vyrozuměn úřadem o tom, jakým způsobem byla stížnost na jeho osobu vyřízena. S kopií odpovědi pro stěžovatele má pracovník možnost se seznámit u vedoucí oddělení SVaZ. Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. - 22 -
O námitce podjatosti rozhoduje vedoucí odd. SVaZ na základě písemného vyjádření pracovníka. Usnesení zpracovává koordinátor, podepisuje ho vedoucí odd. SVaZ nebo vedoucí odboru SVŠ. Klient má možnost proti usnesení podat odvolání., o kterém rozhoduje Krajský úřad Olomouckého kraje. Klient je v rámci jednání informován srozumitelným způsobem pracovníky o možnosti podat stížnost. Orgán sociálně-právní ochrany dětí má vypracován informační leták s informací o postupu, jak lze stížnost podat. Stížnost může klient podat ústně u vedoucí odd. SVaZ, případně u vedoucí odboru SVŠ. Dalšími možnostmi je telefonické ústní oznámení, anonymní nebo písemné. Klient se může se stížností obrátit na oddělení organizační Kanceláře primátora. Po prošetření stížnosti je klientovi na jeho žádost zaslána písemná odpověď, jak bylo o jeho stížnosti rozhodnuto, případně jaká opatření byla přijata k nápravě. Anonymní stížnost je prošetřena, odpověď se nezasílá, založí se do spisu. Stížnosti doručené do schránek důvěry směřující dovnitř úřadu proti jednotlivým zaměstnancům, jsou předávány k řešení tajemníkovi úřadu. Obsah schránek vybírá pracovnice z Odboru vnitřní správy, Oddělení personálního a lidských zdrojů Magistrátu města Přerova. Pokud by zde byla vložena stížnost klienta, byla by postoupena na Kancelář primátora k dalšímu řešení, jak je uvedeno výše.
Standard č. 14 Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické osoby a právnické osoby
Naplnění standardu: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany pomáhají v rámci své činnosti dětem, mladistvým klientům, rodičům nebo i jiným osobám odpovědným za výchovu nezletilých a zprostředkovávají jim služby a kontakty na různá odborná pracoviště. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí disponují seznamem kontaktů různých odborníků, nestátních neziskových organizací, školských zařízení, poraden, diagnostických ústavů a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Katalog organizací je uveřejněn na webových stránkách. Pracovníci OSPOD se v rámci pravidelných návštěv u dětí starších 16 let - 23 -
s nařízenou ústavní i ochrannou výchovou, nebo svěřených do náhradní rodinné péče, zaměřují na oblast přípravy na samostatný život. V rámci pohovorů s dítětem je probírána problematika zajištění vhodného bydlení, úhrada nákladů za bydlení, příprava na budoucí povolání, registrace na ÚP, finanční zajištění, dávkový systém, pojištění, určení a vymáhání výživného, příprava na rodičovství, antikoncepce, dodržován pravidel a plnění povinností (placení pokut, poplatků za svoz komunálního odpadu). Pracovníci poskytují dětem individuální poradenství při řešení různých životních situací, případně doporučují využití pomoci odborných zařízení. U mladistvých pachatelů trestných činů je zprostředkován kontakt s kurátorem pro dospělé.
Zákony a předpisy: Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) Děkujeme za pozornost!
☺ Kompletní verze standardizovaných postupů orgánu sociálně-právní ochrany, je uložena k nahlédnutí u vedoucí oddělení sociálních věcí a zdravotnictví. Zpracovala: Bc. Eva Poláchová, DiS.
Termín aktualizace: 1. 7. 2015 - 24 -
