Opera Statnlho divadla v Ostrave - laureat Statin ceny Ma Stir I;a ? 1887 Vsechno v in je tak hh'zke mym poslednim p ra a m ! Uvod vasnivy. Clnnury hvnzdii nevykacenycli cp( mecliem. Pfemtfstftv zjev vaze se na inotiv:
o J 7^
LI
:
l
O'
b
c
Nastudovano k Janackovu jubilejnimu roku SA RK A A
O P E R N I D IL O JA N A C K O V O
JanaCkovo o p ern i dilo tvuri celkem devet oper, nam etove zcela odlisnych. V tech to deviti operacli je v p o d state obsazena cela jeho um elecka osobnost. JanaCek zde n ero ste od uCnovskych let k mistrovstvi plynule. Jeho m ladistve h le d a n i nepreslo v uvedoinele Ciny, neohlizel se k ro k za krokem , ale dospel ke svem u vlastnim u projevu razn e, z uvedom eleho ro zhodnuti, a toto ro zh o d n u ti spoCiva i dokonce jinde nez v hudbe. H udba a kompoziCni te c h n ik a je jen v y jadruji, jsou az diisledkem tohoto ro zh o d n u ti. A proto hleda-li se vyznam JanaCkuv, Ci m oznost jeho styloveho za ra z e n i pouze v kompoziCni tech n ice, vysvetli se tim z JanaCkova profilu jen Cast. JanaCek neexp erim en to v al s hudebni tech n ik o u , JanaCka vabila k ex perim entum predevsim jina ob last tvorby: h udebni d ram a jako problem styIovy, p resn eji reCeno filozoficky. A tak operni tv o rb a byla proto jeste pred P asto rk y n i jeho u stfed n im tvurcim zajm em . M yslenka na vlastn i p red lo h u k opere ho tem er n eopoustela. Nebyl v p o d state, diky svem u neobycejnem u d ram atick em u ta le n tu a schopnosti dram aticke zk ratk y , vazan na lib retisty ani na obvykly tv a r lib reta — mel k dispozici lite ra tu ru celeho sveta. A prave z cele te sire vidim e, ze tihl vedom e k psychologickem u realism u. A dalo-li by se jeho o p ern i dilo prece jen slohove zarad it, pak rozhodne k psychologickem u realism u s nabehy k expresionism u v p oslednich o p erach . Nadevsim vsak dom inuje jeho zhava em ocionalita, nikoliv ro m an tick y subjektivni, n esen tim en taln i, zliava, vzdy sch o p n a se odvolat na inspiraC ni podnety z reality . Ve sch o p n o sti videt, poznavat a
c h ap at zlo i dobro, zivot i sm rt, rad o sti i smutek, vinu i p okani tkvi sila JanaCkovy dynam icke, pron ik av e a vselidsky p latn e vypovedi a v tom tkvi i jeji nadcasova etick a hodnota.
To vse v uvodu recen e plati i pro janaCkovu o p ern i prvotinu — S arku. V znikla jiste pod vlivem D vorakovy hudby, nikoliv vsak pouze v jejim stinu a k ro tk e zavislosti, na lib reto Ceskeho basnika Julia Z eyera. N am et z ceske m ytologie, ztv arn en y Z eyerem s dobovym durazem na ro m anticky m ysticism us a sym bolism us, zlak al Ja naCka predevSim svou m o n um entalitou a pak, beze sporu u p o u tal sk la d a te le u stfed n i motiv — tra g ic k a lask a C tirada a Sarky — k o n tlik t lidskych vasni. Do basnikova textu zasah l JanaCek podstatnym i sk rty , k te re vedly k dejovem u zlehCeni a d ra m atickem u vyvrcholeni. L ibreto vsak zu stalo p re s to nedokonale. JanaCek n apsal tuto operu beliem roku 1887, dozil se vsak trp k e h o zklam ani. Zeyer zak azal pouzit lib reta. JanaCek dilo odlo^il, ale protoze nam et zrejm e m iloval a slabiny si neuvedom oval v ratil se k neinu v r. 1918, kdy mu so u h las k pouziti basne poskytla Ceska akademie. JanaCek zasah l do celkove s tru k tu ry dila, aniz si uvedom oval odlisnost pozdejsich zasahii od puvodniho rukopisu. V r. 1925 bylo dilo poprve uvedeno v Brne. I kdyz S ark a v kontextu jeho o p erniho dila je pozoruhodny vyvojovy dokum ent — prece i po v n itrn i s tra n c e je uz v teto o p ern i p rv o tin e obsazen cely JanaCek. A ta k nam zustane S ark a predevsim dokladem , ze v JanaCkove d ra m a tic k e tvorbe hned „na poCatku bylo slovo“ a neni tedy bezdiivodne, ze sk la d a te l sum na tomto dile to lik lpel a n eu stale se k neinu vracel.
Nastudovano k Janackovu jubHejnimu roku OPERA STATNIHO DIVADLA V OSTRAVE, LAUREAT STATNI CENY
L E O S JA N A C E K
[1 8 5 4 — 1 9 2 8 ]
sArka
Nastudovano k Janackovu jubilejniniu roku
I
Sarka
Eva Kinclova / M iloslava O statnicka
Ctirad
Jaroslav Hlubek / M ichael Kozelsky
Premysl
Jan Kyzlink / M iloslav Podskalsky
Lumir
Josef Abel / Ladislav M alinek
OPERA 0 3 DEJSTVICH PODLE STEJNOJMENNEHO DRAMATU J. ZEYERA
Inspicient: Josef Jaks
Text sleduje: Ema H udcova / Anna Kubinova DIRIGENT: ZASLOUZILY UMELEC JIRI PINKAS REZISER: ZASLOUZILY UMELEC ILJA HYLAS SBORMISTR: MIROSLAV KOLAR ASISTENT REZIE: KVETA ONDRAKOVA VYTVARNIK SCENY A KOSTYMO: OTAKAR SCHINDLER J. H.
PREMIERA 7. KVETNA 1978 V DIVADLE ZDE^KA NEJEDLfiHO
KOREPETICE: DRAHOMIRA RITZOVA / JAROMlR SALAMOUN
V OSTRAVE
Nastudovano k Janackovu jubilejnimu roku
Nastudovano k Janadkovu jubilejnimu roku
Vedouci technickeho provozu: Vaclav Kozusnlk I. DEJSTVI
Zemrela knezna Libuse. Ctirad je vyslan s druzinou knlzete Premysla, aby potlacil na Devine vzpouru divek vedenych Vlastou. Jako ochrana v boji ma mu poslouzit posvatny Trutuv stlt a inlal.
jevistnl m istri: Jan Benek, Zdenek V aclavek
vokem lesnlm udoll pripoutat ke stromu a vola o pomoc. Ctirad
prispecha
dlvce
na
Mistr osvetlenl: O ldrich Maly Vedouci vlasenkarny: Vojmil N ytra
pomoc
Vedouci Vedouci Vedouci Vedouci Vedouci
a v okamziku kdy je presvedcen, ze laska je oboustranna, v tomto okamziku Sarka signalem rohu privola dlvcl druzinu, pod jejlmiz ranami Ctirad umlra.
g ard ero b ier: Zdendk Silva rekvizit: Eva W iesnerova dek o racn lch dllen: M arcela Kozusnlkova dam ske krejcovny: Bohuslava Cihakova panske krejcovny: M ilan M oncka
V posvatnych leslch se druziny divek a muzu stfetnou u mohyly Libusiny. Sar ka, nejpuvabnejsl z divek chce potupne strhnout zlatou korunu. — Ctirad jl vsak zabranl v tomto potupnem cinu. Podmanen jejl krasou vyslechne i predpoved' o jejl krvave pomste.
II. DEJSTVI
I Sarka je zneklidnena, zjev neohrozeneho Ctirada se jl neustale vtlra do myslenek. Potlacl vsak sve city, da se v di-
III. DEJSTVI
.
V predtuse necelio zleho shromazdl jiz knlze Premysl muzstvo na Vysehrade. V tom okamziku se otevlra brana a mrtveho Ctirada prinasejl na nadvorl. Zoufala Sarka pfedstupuje pfed knlzete Premysla, vracl ukoristenou Trutovu zboj, pfiznava se ke sve lasce a ke svemu krutemu cinu a uleha na branici vedle mrtveho Ctirada. Vydalo Statnl divadlo v Ostrave, nositel Radu prace v redakci Evy Sykorove, obalka Mirek Tittler,
O K N A ll O P E R A
typograficka spoluprace Antonin Mosler. Vytiskly Moravske tiskafske zavody, n. p., Ostrava 1, Hollarova 14. Cena 2,— Kcs
Opera Statnlho divadla v Ostrave - laureat Statin ceny Ma Stir I;a ? 1887 Vsechno v in je tak hh'zke mym poslednim p ra a m ! Uvod vasnivy. Clnnury hvnzdii nevykacenycli cp( mecliem. Pfemtfstftv zjev vaze se na inotiv:
o J 7^
LI
:
l
O'
b
c
