Město Vimperk 385 17 Vimperk
Vyřizuje: Ing. Jaroslava Martanová Ve Vimperku dne 31.03.2015
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VIMPERK NÁVRH PO UPLATNĚNÍ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ* Opatření obecné povahy č. 1/2015
Rada města Vimperk, jako věcně příslušný správní orgán podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), na základě svého usnesení č. 312 ze dne 30.03.2015, podle ust. § 59 odst. 2 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) na základě návrhu vymezení zastavěného území na území města Vimperk, pořízeného dle ust. § 59 odst. 3, 4 a 5 stavebního zákona a projednaného dle ust. § 60 odst. 1,2 a 3 stavebního zákona MěÚ Vimperk, odborem výstavby a územního plánování, jakožto příslušným úřadem územního plánování dle ust. § 6 odst. 2 stavebního zákona,
vydává opatření obecné povahy č. 1/2015, kterým vymezuje zastavěné území města Vimperk takto Článek I. Vymezení zastavěného území Zastavěné území města Vimperk je vymezeno v souladu s ustanoveními § 58, § 59 a § 60 stavebního zákona, v katastrálních územích Arnoštka, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Huťský Dvůr, Klášterec u Vimperka, Korkusova Huť, Křesanov, Lipka u Vimperka, Michlova Huť, Pravětín, Skláře u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk a Výškovice u Vimperka.
Vzhledem k možné změně kultur pozemků v budoucnu, nejsou uvnitř vymezeného zastavěného území vyznačovány nezastavitelné pozemky (§ 2 odst. e/ stavebního zákona – pozemky veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání a lesní pozemky v intravilánu nebo jejich soubor o výměře větší než 0,5 ha). Vymezená zastavěná území jsou graficky vyznačena v příloze, která je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy. Přílohu tvoří celkem 27 výkresů katastrálních map (1x přehledka celková M 1:40 000, 1x přehledka sídla Vimperk M 1:10 000, 25x detaily M 1:5 000), ve kterých jsou barevně vyznačeny jednotlivé hranice vymezených zastavěných území. Podle tohoto opatření se postupuje při rozhodování v území podle stavebního zákona a dalších právních předpisů.
Článek II. Doba platnosti vymezení zastavěného území V souladu s ustanovením § 60 odst. 6 stavebního zákona pozbývá předmětné vymezení zastavěného území platnost vydáním územního plánu, který toto zastavěné území převzal. Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení podle správního řádu.
Článek III. Závěrečná ustanovení Toto opatření obecné povahy je uloženo na MěÚ Vimperk, odboru výstavby a územního plánování. Toto opatření obecné povahy se vyhlašuje veřejnou vyhláškou a nabývá účinnosti 15 dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce.
Článek IV. Poučení Proti tomuto opatření obecné povahy nelze, podle § 173 odst. 2 správního řádu, podat opravný prostředek.
Odůvodnění Návrh vymezení zastavěného území byl pořízen v souladu s § 6 odst.2 stavebního zákona úřadem územního plánování MěÚ Vimperk (odbor výstavby a územního plánování /dále jen „pořizovatel“/), podle § 59 až 60 stavebního zákona, na základě usnesení Rady města Vimperk ze dne 01.12.2014. Potřeba vymezení zastavěného území byla dána nevydaným územním plánem. Krajský úřad JčK zrušil svým rozhodnutím ze dne 16.10.2014 opatření obecné povahy, kterým byl vydán Územní plán Vimperk (dále jen „ÚP“). Zastupitelstvo města schválilo dne
06.11.2014 zadání ÚP. Pokud by nebylo přistoupeno k vymezení zastavěného území, byl by jím do doby vydání ÚP pouze intravilán (vymezen v mapách evidence nemovitostí k r. 1966), který nereflektuje rozšiřující se výstavbu v čase. V některých osadách či jejich částech nebyl navíc vymezen ani intravilán. Dokud není zastavěné území vymezeno, je možno realizovat nové stavby, jejich přístavby a nástavby jen v hranicích intravilánu a některé specifické stavby na pozemcích, které mají společnou hranici s intravilánem (§ 188a odst. 1 písm. c, e stavebního zákona). Na ostatních pozemcích lze umisťovat jen vybrané stavby, zařízení a jiná opatření popsaná v § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona. Tato situace je pro přiměřený rozvoj města, v místech kde nebyl vymezen či není dochován intravilán, omezující. MěÚ Vimperk, odbor výstavby a územního plánování, zpracoval v lednu 2015 návrh vymezení zastavěného území podle § 59 odst. 2 stavebního zákona. Návrh vymezení zastavěného území byl projednán s dotčenou obcí a dotčenými orgány hájícími veřejné zájmy, tj. MěÚ Vimperk, odborem životního prostředí, jako příslušným orgánem ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany lesa; MěÚ Vimperk, odborem školství, kultury a cestovního ruchu a KÚ JčK, odborem kultury a památkové péče, jako příslušnými orgány ochrany státní památkové péče a Správou NP Šumava, jako příslušným orgánem ochrany přírody na území CHKO Šumava. Místní šetření se konalo dne 30.01.2015. Z tohoto šetření byl sepsán protokol. Všechny dotčené orgány byly k návrhu bez připomínek (písemné stanovisko KÚ JčK, OKPP, odd. památkové péče, č.j. KUJCK 8135/2015/OKPP ze dne 28.01.2015; další dotčené orgány se vyjádřili do protokolu s tím, že nebudou uplatňovat písemné stanovisko. Na základě místního šetření (podněty města Vimperk) upravil pořizovatel návrh. Proti takto navrženým úpravám neměly dotčené orgány připomínky a opět uvedly, že nebudou uplatňovat písemné stanovisko. KÚ JčK, OKPP následně na žádost pořizovatele sdělil, že nemá připomínek ani proti upravenému návrhu. Upravený návrh byl dále projednán v řízení podle § 60 stavebního zákona a §§ 171 – 174 správního řádu a ve formě návrhu opatření obecné povahy zveřejněn na úřední a elektronické úřední desce MěÚ Vimperk (datum vyvěšení: 02.02.2015, datum sejmutí: 20.03.2015) a též zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách města Vimperk (www.vimperk.cz). Ve zveřejněném oznámení byla stanovena lhůta pro uplatnění připomínek a námitek a dále bylo uvedeno místo a lhůta pro seznámení se s úplným zněním návrhu tohoto opatření.
Rozhodnutí o námitkách: K návrhu opatření obecné povahy byla uplatněna jedna námitka: Hana Krejčová podala dne 12.03.2015 připomínku k návrhu vymezení zastavěného území, spočívající v požadavku zařadit pozemky p.č. dle KN 776, 778, 769 do zastavitelné plochy. Svoji připomínku paní Krejčová zdůvodňuje tak, že stávající rodinný dům je v současné době pro trvalé bydlení nevyhovující z důvodu blízkosti kompostárny a ČOV čímž dle paní Krejčové došlo ke zhoršení kvality bydlení. Paní Krejčová dovozuje, že by při stavbě nového domu nebyly žádné problémy s připojením na kanalizaci, vodovodní přípojku a elektrickou energii. Situaci ohledně vybudování sjezdu na silnici I/4 komentuje ve své připomínce paní Krejčová tak, že ze stávajícího domu i ze sousedních nemovitostí se vyjíždí na silnici I. třídy a nikdy nedošlo k žádné kolizi. Protože vymezením zastavěného území je toliko vymezováno zastavěné území a nikoliv zastavitelné plochy a protože pozemky p.č. dle KN 776 a 769 v k.ú. Vimperk jsou zařazeny do vymezeného zastavěného území, je připomínka paní Krejčové posuzována jako námitka ohledně nezařazení pozemku p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk do vymezeného zastavěného území. Rozhodnutí o námitce paní Hany Krejčové: Námitka se z a m í t á.
Odůvodnění rozhodnutí o námitce paní Hany Krejčové: Ač paní Hana Krejčová stylizovala svůj podnět jako připomínku, je tato posuzována jako námitka s řádným odůvodněním. Má se za to, že tím není nijak dotčeno právo připomínkující osoby – naopak, jeho připomínka je posouzena složitějším mechanismem, aby se předešlo případným sporům o zařazení do příslušného režimu (námitka vs. připomínka). Paní Krejčová podávala spíše připomínku k souběžně projednávanému územnímu plánu. Jelikož však citovala písemnost, kterou zdejší úřad územního plánování oznamoval návrh vymezení zastavěného území (čj. VÚP 2244/15-TAK 147/2015 – nazváno paní Krejčovou poněkud zmatečně jako „připomínka k vymezení zastavěného území v návrhu územního plánu města Vimperk“, přičemž výše uvedená písemnost se týkala toliko návrhu na vymezení zastavěného území Vimperk) – posuzovala se jako námitka k nezahrnutí pozemku p.č. dle KN 778 v k.ú. Vimperk do vymezení zastavěného území. Pozemky p.č. dle KN 776 a 769 jsou zařazeny do vymezeného zastavěného území. Do zastavěného území se dle § 58 odst. 2 SZ zahrnují až na určité výjimky všechny tyto pozemky v intravilánu: a) zastavěné stavební pozemky, b) stavební proluky, c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, d) ostatní veřejná prostranství, e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. K bodu a) zastavěné stavební pozemky: Pozemek p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk nesplňuje výše uvedené zákonné požadavky pro jeho zařazení do zastavěného území. Za zastavěný stavební pozemek se dle § 2 odst. c) SZ považuje pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. O stavební parcelu se nejedná. Mezi pozemkem domu na p.p.č. dle KN 775 v k.ú. Vimperk a pozemkem p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk existuje předěl vytvořený ze skladovaného dříví, plechu, vyřazeného kolečka a nevyužívané králíkárny. V této překážce je ponechán prostup o šířce průchodu pro jednu osobu. Dle prohlídky in situ (viz též fotodokumentace ve spise z místa) nic nenasvědčuje tomu, že by pozemek p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk tvořil nějaký souvislý celek s budovou na pozemku p.č. dle KN 775 v k.ú. Vimperk, naopak zmíněný zátaras tvoří hranici mezi pozemkem budovy a jejím souvislým celkem, do kterého lze zařadit pozemky p.č. dle KN 775 a 776 v k.ú. Vimperk, a pozemkem p.č. dle KN 778 v k.ú. Vimperk, i při vědomí toho, že vlastníkem je táž osoba. K bodu b) stavební proluky: Stavební proluka není nikde právně definována. Existuje však metodická pomůcka k umisťování staveb v prolukách (vydalo MMR v červnu 2013), kde se uvádí, že proluka je jakousi mezerou ve stávající souvislé zástavbě, přičemž u rodinných domů se prolukou rozumí nezastavěný pozemek v souvislé řadě pozemků stávajících rodinných domů. Mezi štítovou zdí objektu na p.p.č. dle KN 775 v k.ú. Vimperk a obvodovou zdí nejbližšího objektu na p.p.č. dle KN 766/4, kde jsou dva nezastavěné pozemky, se nachází volný prostor o celkové délce cca 200 m. Jelikož hlavní budovy, mezi kterými byla změřena tato vzdálenost, mají obvodovou zeď v délce cca 12-13 m, nelze proporcionálně téměř 15ti násobný volný prostor mezi nimi prohlásit za proluku. K bodu c): V souladu s druhem pozemku dle katastrální mapy (zahrada) je evidentní, že zmíněný pozemek není možné zahrnout do vymezeného zastavěného území dle bodu c).
K bodu d): Pro účel vymezení zastavěného území je definováno veřejné prostranství dle zákona o obcích jako všechna náměstí, ulice, tržnice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné bez omezení každému, tedy sloužící obecnému užívání, což pozemek p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk nesplňuje. K bodu e): Pozemek není obklopen pozemky ze všech stran (ISBN 978-80-7380-430-5) pozemky zastavěného území. K vybudování sjezdu na silnici I/47 lze konstatovat, ač toto není předmětem řešení vymezení zastavěného území, že všechny stávající stavební pozemky v této lokalitě (p.p.č. dle KN 775, 766/4 a 765/1) nemají vybudovaný oficiální sjezd (na krajnici plná čára). Je nepravděpodobné, že by pro novou stavbu rodinného domu povolilo ŘSD vybudování nového sjezdu na silnici I/4 v této lokalitě. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že pozemek p.č. dle KN 769 v k.ú. Vimperk není možné zařadit do zastavěného území, neboť nesplňuje zákonné požadavky pro jeho zahrnutí dle §58 odst. 2 SZ. Vyhodnocení návrhu zastavěného území s ustanovením § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona: Bylo dodrženo ustanovení § 58 odst. 1 stavebního zákona. Hranici posuzovaného zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, přičemž ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic, protože s ohledem na dané podmínky nynějšího zastavění a užívání zastavěných stavebních pozemků jiný způsob vymezení hranice možný nebyl. Bylo dodrženo ustanovení § 58 odst. 2 stavebního zákona. Část řešeného území bylo součástí původního intravilánu vymezeného k 01.09.1966, což bylo ověřeno z dostupných map evidence nemovitostí, poskytnutých katastrálním úřadem. Kvůli transparentnosti vymezení zastavěného území (do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu s výjimkou uvedenou v § 58 odst. 2 stavebního zákona), a z důvodu zjištění nezastavitelných pozemků dle § 2 odst. e) písm. 2 SZ, je intravilán tam, kde byl vymezen, znázorněn ve výkresech tohoto vymezení zastavěného území. V maximální možné míře byla dodržena definice ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, tzn. že zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Stavební parcela je definována v § 27 odst. c) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů („katastrální zákon“), jako pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Z tohoto důvodu nejsou (v případě, že nesplňují jinou podmínku pro zahrnutí dle § 58 odst. 2 stavebního zákona) do zastavěného území zahrnovány pozemky, na kterých určitá stavba stojí, avšak není zapsána v aktuální mapě katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří. Naopak, některé dnes již neexistující stavby, které jsou však stále evidovány v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, jsou do zastavěného území zahrnuty, neboť splňují definici dle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. To platí obdobně pro zastavěné plochy a nádvoří se způsobem využití „zbořeniště“. Vymezené zastavěné území tvoří individuální zastavěné stavební pozemky (samoty) či soubor na sebe přímo navazujících zastavěných stavebních pozemků, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na pozemky zastavěného území a další pozemky definované v § 58 odst. 2 stavebního zákona.
