M-learning a výukové aplikace na střední škole

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

M-learning a výukové aplikace na střední škole DIPLOMOVÁ PRÁCE

Autor práce: Bc. Jonáš Talach Vedoucí práce: Mgr. Tatiana Prextová, Ph.D. 2015

UNIVERSITY OF OSTRAVA PEDAGOGICAL FACULTY DEPARTMENT OF INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES

M-learning and educational applications in high school THESIS

Author: Supervisor:

Bc. Jonáš Talach Mgr. Tatiana Prextová, Ph.D. 2015

ABSTRAKT Cílem diplomové práce je srovnání vyučovací hodiny za maximálního využití Mlerningu s obvyklou vyučovací hodinou. M-learning je hybatelem dnešního vzdělání a vizí možného vzdělávání v budoucnosti. Myslím si, že díky jeho všudypřítomnosti a mobilitě se jistě možnosti vzdělávání skrz M-learning budou prohlubovat a i přes vývoj nových technologií bude tento způsob vzdělávání stále aktuální. V teoretické části definuji Mlearning, snažím se popsat jeho strukturu, využití a možnosti užívání v rámci pedagogického procesu. Pedagogické využití poté používám v praktické části při popisu způsobu a metod M-learningové výuky. Další zajímavosti, které vyplývají z porovnání klasického a M-learningového vyučování jsou definovány jako sekundární cíle.

Klíčová slova: M-learning, E-learning, gamifikace, aplikace, mobilní, vzdělávání

ABSTRACT The main aim of this thesis is comparing a school lesson with the maximum use of M-learning and an ordinary school lesson. M-learning develops the education today and provides visions of possible education in the future. In my opinion, due to its omnipresent nature and mobility, the possibilities of education with M-learning will be richer, and despite the development of new technologies, this type of learning will be still relevant. In the theoretical part of the thesis, M-learning is defined and I am trying to describe its structure, use and possibilities during the learning process. The educational use is then implemented in the practical part of the paper while describing methods of M-learning. Another interesting facts that result from the comparison of the ordinary learning and Mlearning are defined as secondary goals. Keywords: M-learning, E-learning, Gamification, apps, mobile, learning

Poděkování Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi při vytváření bakalářské práce poskytli informace, odborné rady a dodali zpětnou vazbu. Poděkování patří především vedoucí práce Mgr. Tatianě Prextové, Ph.D. za cenné rady a odbornou pomoc

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval/a samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal/a, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Ostravě dne . . . . . . . . . . . . .................. (podpis)

OBSAH 1

2

E-LEARNING ............................................................................................................ 11 1.1

Co je e-learning ..................................................................................................... 11

1.2

E-learning a jeho historičtí předchůdci ................................................................. 12

1.3

Vize a integrace e-learningu.................................................................................. 14

M-LEARNING ........................................................................................................... 15 2.1

Proč M-learning? ................................................................................................... 16

2.1.1 2.2

Definice M-learningu ............................................................................................ 17

2.2.1 2.3

Vývoj learningu ............................................................................................. 20

2.4

U-learning ............................................................................................................. 22

2.5

Rozdíl mezi E-learningem a M-learningem .......................................................... 23

2.6

Výhody a nevýhody m-learningu .......................................................................... 25

2.6.1

4

Co se zde skrývá pod pojmem mobilní? ........................................................ 19

Historie M-learningu ............................................................................................. 19

2.3.1

3

Institucionální cíle.......................................................................................... 16

Hmatatelné výhody mobilního učení ............................................................. 25

M-LEARNING V PEDAGOGICE........................................................................... 27 3.1

Metody .................................................................................................................. 27

3.2

Rámce .................................................................................................................... 28

3.2.1

VLE ................................................................................................................ 28

3.2.2

Blended learning ............................................................................................ 29

3.2.3

Podcasting ...................................................................................................... 31

3.2.4

Vzdělávání v terénu ....................................................................................... 32

3.2.5

Social Learning (Sociální učení).................................................................... 32

3.2.6

Učební podpora .............................................................................................. 33

3.2.7

Just-in-time training (JIT) .............................................................................. 33

3.2.8

„Gamifikace“ ................................................................................................. 34

VÝZKUM ................................................................................................................... 36 4.1

Výzkumné šetření.................................................................................................. 36

4.2

Výzkumný vzorek ................................................................................................. 36

4.3

Struktura výuky ..................................................................................................... 36

4.3.1

Výuka za pomocí M-learningu ...................................................................... 36

4.3.2

Klasická vyučovací hodina ............................................................................ 39

4.3.3

Rozdíly ve výuce mezi M-learningovým a běžným vyučováním z pohledu

učitele 40 4.4

Výuka M-learning vs. E-learning .......................................................................... 42

4.4.1

Metody a rámce ............................................................................................. 42

4.4.2

Samotná výuka ............................................................................................... 43

4.5

Dotazník ................................................................................................................ 46

4.6

Aplikace ve výuce ................................................................................................. 53

4.6.1 5

Popis jednotlivých aplikací ............................................................................ 53

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 62

ÚVOD Svět kolem nás se stává technicky stále propracovanějším, rychlejším, všudypřítomnějším a uspěchanějším. Informace jsou lidem předávány ve stále více zkomprimovanějších podobách. Díky těmto aspektům jsou odbourávány fyzické hranice vzdělávání, které byly vedeny ve školních lavicích nebo areálech škol. To vše bylo umožněno hlavně díky rozvoji mobilních technologií, které se v posledních desetiletích začlenily do našich životů a to jak pracovních, tak především soukromých. Vzdělávání není v tomto ohledu nijak zaostalé a snaží se držet s mobilní technologií krok, především za pomocí M-learningu. Je několik důvodů, proč jsem si vybral jako téma diplomové práce problematiku Mlearningu. S chytrým telefonem neustále pracuji, například při plnění školních projektů či komunikaci. Také se zaobírám problematikou OS Android a mobilních aplikací. Pojem vzdělávání a vše spojené s ním mi není vůbec cizí a rád bych se této problematice i nadále věnoval. Zároveň tomu přispívají i moje pracovní zkušenosti. Měl jsem možnost pracovat na pozici technické podpory zákazníků pro mobilního operátora a své zkušenosti z této oblasti si tak ještě více zdokonalit. Teoretickou část práce jsem začal psát systematicky, proto věnuji první kapitolu Elearningu, jakožto vývojovému předchůdci M-learningu. Dále se snažím co nejpřesněji definovat to, co je vlastně M-learning, stejně tak i jeho historický vývoj, ať z pohledu technického, pedagogického či historicky chronologického. V neposlední řadě je důležité uvědomit si hlavní rozdíl mezi E-learningem a M-learningem. I když se tyto dvě metody vzdělání v mnohých oblastech doslova překrývají, v žádném případě nejsou totožné. Poslední teoretickou kapitolou je „M-learning v pedagogice“, kde zmiňuji metody výuky a poté možnosti jednotlivých rámců výuky. Výukových rámců je mnoho druhů, jako například gamifikace, vzdělávání za pomocí hry. Tento způsob výuky mi přijde velmi blízký a především pak zajímavý, neboť už sám Komenský nazýval „školu hrou“. Primárním cílem mé práce je popsat možnosti M-learningu ve výuce na vybrané škole. K tomuto cíli chci dojít za pomocí srovnání standartní a M-learningové výuky. Jelikož se bude jednat konrétně o výuku IKT, bude ve standartní výuce aplikovaný i Elearning. Aby byl daný výsledek dostatečně reliabilní, zohledňuji pohled na M9

learningovou výuku jak ze strany učitele, tak i žáků. Sekundárním cílem je analyzovat různé výukové aplikace vhodné pro využití v různých fázích výuky za podpory Mlearningu. V praktické části chci navrhnout a realizovat výuku za pomocí M-learningu s podporou M-learningových mobilních aplikací. Po odučení těchto hodin za pomoci s vyučujícího budeme společně evaluovat celou výuku. K validaci celkové výuky bude využit dotazník vyplněný žáky.

10

1 E-LEARNING 1.1 Co je e-learning Definice popisující e-learning se postupem času měnila přímo úměrně tomu, jak samotný e-learning pronikal do nejrůznějších oborů. Pojetí pojmu e-learning: Pojetí dle EU : 

„E-learning označuje aplikace nových multimediálních technologií a internetu ke zlepšení kvality vzdělávání, posílení přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.“1

Pedagogické pojetí 

„E-learning je vzdělávání, které je poskytováno elektronicky, nezbytným prostředkem je počítač se softwarem a prohlížečem, který umožňuje pracovat v síti (internet i intranet), součástí je i multimediální platforma založená na CD-ROM nebo DVD. Primární je užívání počítače, sítě a vizuálního a interaktivního prostředí, hlavní je zaměření na vzdělávací cíle.“2

Síťové pojetí: 

„E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalosti.“3

ICT pojetí: 

„Způsob výuky s maximálním a přitom smysluplným využitím nástrojů ICT s cílem zkvalitnění, zefektivnění a zpřístupnění vzdělání co nejširšímu okruhu vzdělání.“4

Konstruktivistické pojetí: 

„Jako systém – E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie, k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.

1

KOPECKY 2006 EGER 2004 3 KVĚTOŇ 2004: s. 4. 4 TELNAROVÁ 2003: s. 7. 2

11



Jako prostředek – E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky – prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro řízení studia (LMS).



Jako zdroj informací – E-learning je jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména prostřednictvím počítačových sítí.



Jako proces – E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení.“5

Pojetí, ze kterého zde budu vycházet: 

E-learning je vzdělávací prostředí využívající podstatnou částí (resp. především) ICT k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle. Zahrnuje tvorbu vzdělávacích objektů, jejich distribuci, implementaci, komunikaci mezi účastníky vzdělávacího procesu a řízení studia.

1.2 E-learning a jeho historičtí předchůdci Jedna z prvních metod e-learningové výuky byla využívána již za druhé světové války. Jako výukový materiál byl používán film, a to především pro vojenské účely (např. jak rozebrat zbraň nebo jak udržovat kázeň). Tento způsob výuky se velmi osvědčil a po roce 1920 byly zahájeny první pokusy o výuku pomocí rozhlasu. Poté se začala rozvíjet spolupráce armády s univerzitami, která později vyústila ve vývoj e-learningu. V polovině šedesátých let se začaly využívat tzv. vyučovací stroje. „Vyučovací stroje (převzato podle Jiřího Nikla) byly původně speciální mechanické a elektronkové stroje, později založené na vyšších elektronkových prvcích. Na sálových počítačích se později aplikoval vzdělávací software, který byl založen na teorii programového učení.“6 Stroje dokázaly vytvářet jednoduché dotazy či odpovědi a prezentovat větvené programy, ale důvod malého množství využití byl stejný jako dnes. V první řadě jsou to ekonomické náklady a v druhé řadě nedostatek zkušených didaktických tvůrců softwaru. 5 6

NOVÁK 2007 KVĚTOŇ 2004: s. 3.

12

Proto se vzdělání na počítačích ve větším měřítku začalo rozvíjet zároveň s rozvojem prvních osobních počítačů, a to od roku 1984. V tomto období přichází první názor, že by počítače měly být nahrazeny učiteli. Několik světových univerzitních týmu začalo vyvíjet inteligentní výukové programy (IntelligentTutoringSystem). Hlavním cílem programu byla dlouhodobá kontrola výukového procesu. Program využíval grafiku, zvuky, animace. Tyto programy zpočátku pouze procvičovaly danou látku, později se přidal i výklad látky. Postupem času z jednotlivých prvků vznikl celý kurz. Role učitele zde byla omezena, a to jen na kontrolu a obsluhu. Vývoj univerzit pokračoval mílovými kroky vpřed. Knižní zdroje byly přemisťovány z klasických učeben do multimediálních. Univerzity začaly být podporovány soukromými firmami. Rozvíjel se internet a s ním i počátky online univerzit. „Koncem devadesátých let již e-learningové nástroje umožňovaly zkoušení online v reálném čase, hry v reálném čase. Pomocí nástrojů bylo možné okamžitě určit slabé a silné stránky jednotlivých studentů. Student tak mohl získat vysokoškolský titul, aniž by byl fyzicky přítomen ve třídě. Plně zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho, aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole.“7 Samotné pojmenování e-learning bylo zavedeno až v roce 1999. Dříve se tomuto způsobu výuky říkalo WBT neboli online learning. Poprvé byl pojem e-learning oficiálně použit v uzavřené skupině skládající se z těchto členů: 1. Letecký průmysl, který využíval CBT (Computer-BasedTraining) pod záštitou AICC, je mezinárodním sdružením technologií založený na školení odborníků (vývoj, logistika, …) a souvisejících vzdělávacích technologií. 2. ARIADNE (European Association open to the World, for Knowledge Sharing and Reuse) zabývající se hlavně infrastrukturou a distribuovanými sítěmi. 3. Systém managementu ISM (GlobalLearningConsurtium) podpořil přijetí a využívání technologií k učení po celém světě.

7

HOCKE 2008: s. 17.

13

1.3 Vize a integrace e-learningu Pod pojmem vize si můžeme představit cílový nebo žádoucí stav. V dnešní době je potřeba vzdělávat skupiny lidí v různých disciplínách. Vize e-learningu jsou různé, stejně jako podmínky, v nichž je e-learning realizován. V následujícím odstavci předkládám obecnou vizi e-learningu. „Základní vizí e-learningu rozumím takovou integraci e-learningu do vzdělávání, při které se zvýší přístup k vzdělání a zajistí vyhovující kvalita vzdělávání za přijatelnou cenu. Toto pojetí je v souladu s definicí e-learningu, podle které je e-learning vzdělávacím procesem, v němž používáme technologie pro zvýšení kvality vzdělávání. Na kvalitu vzdělávání však nemůžeme nahlížet odtrženě od přístupu ke vzdělávání a ceny vzdělávání.“8 (Květoň, 2003) Ve vyspělých zemích vede e-learning ke zvýšení přístupu k vzdělání a to hlavně ke zvýšení počtu celoživotně se vzdělávacích studujících lidí.

8

KVĚTOŇ 2003: s. 4.

14

2 M-LEARNING V posledních deseti letech se stala mobilní zařízení z luxusních položek téměř nutností. V souvislosti s tím se zvýšila poptávka po zařízeních a snížila se cena. V kombinaci se zvýšením technologických možností se z mobilních zařízení stávají multifunkční nástroje schopné plnění úkolů, které dříve muselo plnit několik různých zařízení. Tyto multi-funkční nástroje jsou obvykle označovány jako chytré mobily (v USA například smartphony), nicméně mnoho zařízení, jako jsou iPod Touch, poskytují uživateli stejné technické zázemí i bez telefonních služeb. V současné době jsou mobilní zařízení tak všudypřítomná, že začala zasahovat do všech oblasti společnosti včetně vzdělávání. Počet mobilů od roku 1999, kdy se objevují ve větší míře (u 10 % obyvatel), rapidně vzrostl. Dnes má mobil 98 % domácností, přičemž ze statistických údajů ČSÚ vyplývá, že na každou domácnost vychází 2 mobily." 9 Na vzdělání „zaútočila“ mobilní zařízení hned dvěma způsoby. Prvním způsobem je tzv. neformální způsob – uživatelé, kteří hledají sami vlastní cestu ke vzdělávání a zkušenostem. Druhým způsobem útoku na vzdělání je tzv. formální způsob – uživatelé, kteří už dnes využívají možnost tohoto vzdělávání v rámci školy. Formální i neformální využití vzdělávání za pomocí mobilních zařízení se právě dnes děje jak v učebnách, tak i na různých místech po celé zemi. „Současný trend v oblasti distančního a podpůrného vzdělávání je silně orientovaný na E-learning, který je spojený s počítačem. Nutno podotknout, že se nejedná o moderní či zábavnou formu. Současné technologie jsou na jiné úrovni. V médiích i odborných kruzích se proto stále více mluví o fenoménu gamifikace. Jde v zásadě o to, že prvky her přinášíme do prostředí, v němž to nebylo úplně zvykem. Ať již jde o soutěže, žebříčky, sbírání bodu atd. Komenského koncept školy hrou je tak nutné znovu promýšlet i v této oblasti – jak učinit vzdělávání zábavné a hravé, aniž bychom snížili jeho kvalitu či přidanou hodnotu pro žáky. Domnívám se, že právě m-learning představuje jednu z cest, jak tohoto cíle dosáhnout, a to i přes to, že jej nemůžeme

9

CESKY STATISTICKY URAD 2014 : Vybavenost domácností pevnou telefonní linkou a mobilním telefonem

15

považovat za přístup, který by měl být aplikován na všech školách, ve všech předmětech a jako jediný výukový koncept.“10 „Vlastnictví technologie napomáhá vlastnictví více než učení. Je důležité, aby studenti buď vlastnili technologii, nebo alespoň byli schopni s ní zacházet, jako by ji vlastnili. Tedy, aby byli schopni ji použít kdykoliv si přejí, aby si ji mohli přizpůsobit nebo aktualizovat, nebo ji dokonce používat subverzivně.“11 "Společnost, která je mobilní, která je plná kanálů pro distribuci změny vyskytující se kdekoli, potřebuje dbát na to, aby její členové byli vychováváni k osobní iniciativě a přizpůsobivosti." JOHN DEWEY (1916)

2.1 Proč M-learning? Mobile learning je víc než jen učení se prostřednictvím mobilních zařízení. Přestože technologie podílející se na mobilní učení mohou být atraktivní pro zaměstnance a studenty, jsou zde také hmotné a strategické výhody, které mobilní učení může přinést. „Mobilní přístroje nám dávají unikátní příležitost v tom, že studenti jsou zasazeni do realistického kontextu a zároveň mají přístup k podpůrným nástrojům.“ Futurelab

2.1.1

Institucionální cíle

M-learning se dokáže dobře vyrovnávat s mnoha cíli vzdělávacích institucí. Mezi cíle patří: 1. Učební plán přepracování 2. Přizpůsobení učení 3. Spokojenost studenta 4. Digitální gramotnost 5. Snížení nákladů (méně znamená více) 10 11

ČERNÝ 2012: M-learning jako cesta k zábavnému vzdělávání? Mobile learning: http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/mobile-learning/

16

6. Vlastnosti absolventa a zaměstnatelnost 7. Posílení hodnocení a zpětná vazba 8. Rozšíření účasti 9. Zlepšení zapojení a udržení studentů Jeden z nejzajímavějších postřehů a názorů u studentů byl, že mobilní technologie mohou být relativně jednoduše použity při snižování frustrace a retence studentů. Příkladem je zaslání informace studentům o zrušení nebo přesunutí přednášek za pomocí SMS zprávy a být takto v kontaktu s žáky v případě neočekávaných změn při jejich studiu.12

2.2 Definice M-learningu M-learning neboli mobilní vzdělávání nemá vyhraněnou stálou definici a to hlavně díky neustálému vývoji technologií a posunu m-learningu o něco dál. Definice M-learningu za pomocí odborného slovníku: 

„M-learning je jakákoliv forma učení, ke které dochází prostřednictvím mobilních zařízení (mobil, PDA, …).“13

Mike Sharples (2002), vedoucí orgánu v oblasti mobilní učení, definuje Mlearning jako: 

„Proces (jak osobní, tak i veřejný), který zjišťuje vztah mezi lidmi a interaktivní technologií prostřednictvím zkoumání a konverzace napříč různými kontexty14.“

MLearnopedia 

„Využití všudypřítomných ručních technologií spolu s bezdrátovými a mobilními telefonními sítěmi s cílem usnadnit podporu, posílit a rozšířit dosah vyučování a učení.“15

ELI (Educause Learning Initiative)

12

Data jsou z výzkumu InfoKit z webu http://www.jiscinfonet.ac.uk/ viz citace zdrojů MACMILLANDICTIONARY 14 Klíčovým slovem je zde kontext. M-learning umožňuje kontextualizaci učení, které je možné zas stolem počítači. 15 MLEARNOPEDIA 2010: http://emerginged.com/adlmobile/definitions_9.html 13

17



„Používání přenosných počítačových zařízení pro zajištění přístupu ke vzdělávacímu obsahu a informačním zdrojům.“16

MoLeNet (The Mobile Learning Network) 

„Mobile learning nebo m-learning může být jakákoliv vzdělávací interakce poskytována prostřednictvím mobilních technologií a přístupná studentům v pohodlí z libovolného místa.“17

eLearning Guild 

„Každá aktivita, která umožňuje jednotlivcům být více produktivní, i když jedinec komunikuje nebo vytváří informace zprostředkované přes kompaktní digitální přenosná zařízení, se kterým jedinec manipuluje pravidelně, má spolehlivé připojení, a vejde do kapsy nebo kabelky.“18

Další definice z různých zdrojů: 

„…využívání všudypřítomných mobilních technologií s připojením pomocí bezdrátových a mobilních telefonních sítí s cílem usnadnit, podpořit, zlepšit a rozšířit dosah výuky a vzdělávání.“19



„…jakákoliv aktivita, která umožňuje být produktivnější a to v souvislosti s konzumací, tvorbou a interakcí s informacemi, za pomocí přenosných digitálních zařízení, které u sebe dotyčná osoba obvykle stále má, které mají spolehlivou konektivitu a vejdou se do kapsy, tašky nebo kabelky.“20

Definice, z níž zde budu vycházet, je tato: „Mobile learning poskytuje zvýšenou spolupráci mezi studenty, přístup k informacím a hlubší kontextualizaci učení. Teoreticky může efektivní mobilní výuka posílit studenty tím, že jim poskytne lepší odhad, vybere relevantní informace, předefinuje jejich cíle a znovu zváží, jak chápou koncepty v měnícím a rostoucím referenčním rámci. Koole 2009“21

16

MLEARNOPEDIA 2010: http://emerginged.com/adlmobile/definitions_9.html MOLENET.ORG: http://www.molenet.org.uk/ 18 ADVANCED DISTRIBUTED LEARNING: http://www.mlearn.adlnet.mobi/basics.html#definitions 19 DEGANI, A. and Co. Mobile LearningShareableContentObject. citována PĚNIČKOVÁ 2014: s. 5 20 DEGANI, MARTIN, STEAD, WADE 2010 citováno a přeloženo STUDNIČKA 2012: s. 6 21 MOBIL LEARNING 201: http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/mobile-learning/ 17

18

2.2.1

Co se zde skrývá pod pojmem mobilní?

Při pohledu na současnou literaturu o mobilním vzdělání se ukazuje, že definice toho co tvoří mobilní učení, není až tak přímá. Za mobilní učení jsou považovány tato zařízení: 

Smartphone (i iPhone)



Netbook



Handhelds (Nintendo DS, Sony PSP)



Multifunkční přehrávač



iPod Touch



Hlasovací systém



Kamera a headcam

Některé z těchto zařízení jsou ovšem relevantní: smartphony, PDA, iPad. Některé přehrávače médií totiž perfektně vyhovují dané definici. Zařízení, která slouží speciálně k výukovým účelům (netbook) nebo potřebují speciální přípravu (kamera), prolomují pojetí učení a to jako spontánní každodenní činnost. Extrémní případem je hlasovací zařízení ve třídě. Kamery a hlasovací zařízení se neúčastní poznávacího procesu učení, jsou to zařízení, s nimiž obsah nebo informace shromažďujeme pro pozdější použití. Největší problém nastává u pojmu notebook, protože m-learning díky stálému vývoji není přesně definován, tak i mnohé publikace jsou v rozporu, zda je notebook mobilní zařízení, nebo není. Avšak se shodnou, že netbook mobilní zařízení je.

2.3 Historie M-learningu „V

průběhu

roku

1970,

americký

počítačový vědec Alan Kay byl v čele iniciativy pro použití Dynabooks k učení a vzdělávání. Kay spolu se svými kolegy z Xerox Palo Alto Research Center navrhl, že tyto knihy velikosti počítače by byly „osobním počítač pro děti všech věkových kategorií“. Koncepce Dynabook, Obrázek 1 - The Dynabook prototype, pt. 3; Zdroj: WICHARY 2008

19

s prvky grafického uživatelského rozhraní (GUI), položil základy moderního notebooku. Ačkoli Dynabook nebyl úplně vytvořen, to vedlo k vytvoření Xerox Alto a nabídl dětem přístup ke vzdělávání ve formě digitálních médií.“22 Dnes je využíváno hlavně mobilních služeb na podporu rychle integrace jedna z nejznámějších je například Mobilearn, která umožňuje: 

„Vzdělávání ve více jak 24 organizacích z celé Evropy, USA, Austrálie, …



Zaměřuje se na učení mimo třídu



Galerie – Florence, Nothingham, Uffizi, … => scénáře prohlídek a testů na místě.



První pomoc



MBA kurzy“23

2.3.1

Vývoj learningu

70. léta 20. století  Discovery learning (Mayer 2004) – je technika šetření na základě učení, která je považována za konstruktivistický přístup založený na vzdělání. 80. léta 20. století  Situated learning (Seel, 2012) – předpokládá, že učení je záměrné a že se zároveň nachází v původní činnosti kontextu a kultury. 

Constructivist learning (Seel, 2012) – „umožňuje studentům, aby převzali odpovědnost za své vlastní učení a vytvořili spojení mezi nápady, a tak analyzovali, evaluovali a obhajovat své názory.“24



Collaborative learning (Seel, 2012) – „je explicitní přístup, nebo postup při řízení proces učení ve spolupráci.“25

22

Mobile Learning & Online Education: https://www.ecollegefinder.org/mobile-learning.aspx SHARPLES 2007 24 BROOKS, J. G. & M. G. BROOKS 1999 citovaný SEEL 2012: s. 786 25 SEEL 2012: s. 637 23

20

90. léta 20. století 

Problem-based learning (Seel, 2012) – „vhodné pro seznámení studenta s oblastí kultury, v níž je možnost vytvořit nový rámec - nové perspektivy - je zde zásadní.“26



Lifelong learning (Seel, 2012) – učení se po celý život bez závislosti na instituci, třídě, věku či finanční stránce věci.



Social-constructivist learning (Seel, 2012) – Sociální konstruktivismus rozšiřuje konstruktivismus začleněním rolí dalších aktérů a kultur do vývoje. Je zde zdůrazněna interakce během pozorování.

Počátky 21. století  Informal learning (Seel, 2012) - je nezáměrné učení, které člověk provádí bezděčně nebo formou sebevzdělávání. 

Contextual learning – „dochází k němu, když učitelé k předmětu přistupují na základě reálných situací. Studenti jsou motivováni, vzniká spojení mezi znalostí a jejich aplikací na životě jejich rodinných příslušníků, občanů a pracovníků.“27



Ambient learning – „je poskytnutí snadno použitelné e-learningové služby, která umožňuje kdykoliv, kdekoliv a jakýkoliv přístup k personalizované, tak i vysoce kvalitnímu obsah učení. “28 John Dewey byl americký filozof, pedagog, psycholog a reformátor vzdělávání

působící v prvních letech dvacátého století. Nemůže tedy předvídat šíření "mobilních zařízení" v 21. století, ale ve svém citátu poukazuje na něco, co zůstává v platnosti dodnes. Tedy to, že mobilní učení zahrnuje změny, iniciativu a přizpůsobivost. „Mnohé přístupy k m-learning byly podobné jako k formě e-learningu. Ve skutečnosti se některé definice m-learning odkazují na to, že se jedná o e-learning pomocí mobilních technologií nebo o novou formu e-learningu.“29

26

SEEL 2012: s. 505 CONTEXTUAL LEARNING: http://cet.usc.edu/resources/teaching_learning/learn/contextual_learning.html 28 AMBIENT LEARNING: http://www.ambient-learning.com/ambient/home.asp 29 GEORGIEV, T., E. GEORGIEVA a A. SMRIKAROV 27

21

Vztah mezi distančním vzděláváním, e-learningem, a m-learningem je stále prozkoumáván různými vědci se zaměřením na aspekty pedagogiky, technologie a sociální faktory s cílem zařadit mobilní učení. Tradiční distanční vzdělávání znamená, že student je fyzicky daleko od univerzity. Z pohledu techniky nám to nejlépe znázorní info-grafický obrázek (viz obr 2 a obr 3 v příloze).

2.4 U-learning Také nazýváno všudypřítomné učení (Ubiquitous learning). Je mnohem širším pojmem než m-learning. Všudypřítomné studijní prostředí je jakékoliv nastavení, ve kterém se studenti mohou stát zcela ponořenými do procesu učení. Takže, všudypřítomné vzdělávací prostředí (ULE), lze definovat jako situace nebo všudypřítomné vzdělávání či učení. Vzdělávání probíhá stále kolem studenta, ale student si nemusí být vědom procesu učení. Zdrojem dat jsou přítomné objekty v jeho okolí a student nemusí dělat nic, aby se učil. Stačí pouze to, aby jednoduše byl. „Jde o formu učení, k němuž dochází prostřednictvím mobilních zařízení při interakci se všudypřítomnou výpočetní technologií rozmístěnou v okolním prostředí. K této

technologii

řadíme

MEMS

(MicroElectro-Mechanical

Systems),

RFID

(RadioFrequencyIdentification) tagy a karty, interaktivní tabule a uživatelská hmatatelná rozhraní, GPS a další technologie vybavené senzory a efektory. Jelikož současný stav vzdělávacích zařízení dnes zatím běžně nenabízí toto pokročilé vzdělávací prostředí, zaměříme se ve zbývajících částech práce pouze na m-learning. Ten je oproti u-learningu v přesně opačné pozici – většina populace dnes vlastní nějaké mobilní zařízení. Mobily jsou dokonce rozšířenější než počítače. Z tohoto pohledu můžeme tvrdit, že m-learning je pro studující dokonce dostupnější než e-learning."30

30

LORENZ 2011

22

2.5 Rozdíl mezi E-learningem a M-learningem

Obrázek 2 - Zobrazení poměru vnořené do sebe – Perspektiva učení paradigmat dle Georgieva a spol.

"V prvním bodě bychom si měli určit, kam přesně zařadit v e-vzdělání m-learning. M-learning je podmnožina e-learningu a e-learning je podmnožinou distančního vzdělávání (d-learning) viz obr."31 „Řada lidí se domnívá, že m-learning je vlastně mobilní verzí e-learningu. Že rozvoj technologií umožnil spouštět e-learningové kurzy v mobilních zařízeních a že je to tedy takzvaný e-learning na cestách. To, ale není tak úplně pravda. M-learning totiž nepřináší jenom mobilitu, ale liší se také přístupem ke vzdělávání.“32 Body, ve kterých se liší m-learning a e-learning: 

Délka



Mobilní vzdělávání je soustředěno kolem časově krátké vzdělávací hranice



„Bleskové učení (Flashlearning)“ – to znamená, ne déle než dvě minuty.



Použití

„Studenti v dnešní době chtějí udržovat „vrcholovou mysl (top-of-mind)“ a to nejlépe minuty či až vteřiny předtím než ji budou muset použít. To umožňuje uživatelům integrovat obsah s prací - bezprostředně před učení.

31 32

GEORGIEV a SPOL. 2014 STUDNIĆKA 2012: s. 22

23

Obsah musí být kompaktní a stručný, takže jej lze použít bezprostředně před tím, než je potřeba. A to vyžaduje velmi přesně určené a jasné cíle vzdělávání, s využitím vizuálních obrazů umocňující vyztužení učení.“33 2.7.1. Struktura Obsah učení musí být kompaktní a stručný, takže může být použit bezprostředně před tím, než je potřeba. A vyžaduje velmi přesně určené a jasné cíle. E-learning se často zaměřuje na více slov, více času, více příkladů; mobilní učení se zaměřuje na styl učení, které musí plně zapojit studenta (za pomocí slov, obrazů a tempa) na krátkou dobu. 2.7.2. Doručení „Mobilní zařízení dnes, jako je iPhone / iPod / iPad, BlackBerry a většina mobilních telefonů slouží k tomu, aby mobilní vzdělávací formu doručili. Ve stejném momentu, může být mobilní učení využito i méně mobilním zařízením, jako stolní počítač nebo notebook. Většina learningu dnes nefunguje dobře s mobilními zařízeními mimo počítač. Existuje příliš mnoho slov, příliš mnoho "mluvy", příliš málo angažovanost, a to je velmi obtížné například sledovat 30 minut video v telefonu. M-Learning

E-Learning

Doba

Bleskové učení

30 minut >

Kde a jak

Na žádost

Nátlakem

Struktura

Kompaktní, konzistentní,

Zaměřená

visuální Doručení

Mobilní zařízení

Počítač

Tabulka 1 – Srovnání M-Learningu a E-Learningu. Zdroj: GEORGIEV a SPOL. 2014

Mobilní učení není lepší než e-learning, ale doplňují se. E-learning může být zastřešující termín, ale bylo by chybou zaměňovat mobilní učení a e-learning. E-learning nám pomoháhá poskytovat školení v rámci celé organizace. Mobile learning nám pomáhá přijmout učení k lidem, ale i učení pro lidi.“34 33

GEORGIEV a SPOL. 2014

24

2.6 Výhody a nevýhody m-learningu Výhody 

Mobilita – můžeme se mu věnovat kdykoliv a kdekoliv



Okamžitý přístup k informacím



Tvorba dat v terénu

Kurzy m-learningu umožňují studentům ušetřit mnoho času. Mohou ho využívat v dopravě, v terénu, … Nevýhody 

Velikost obrazovky mobilního zařízení – malé zobrazení dat



Možnost ztráty dat



Kapacita mobilního zařízení

Problematika při spuštění 

Náklady – cena za připojení mobilního internetu



Množství nekompatibilních zařízení



Nespolehlivost mobilní technologie – baterie

2.6.1

Hmatatelné výhody mobilního učení

Existuje mnoho výhod m-learningu, ale ty, které pouze některé můžeme měřit a učinit je hmatatelnými. Patří sem: 

„Snížení vnímání překážek v učení – v osobním, soukromém a rodinném prostředí



Je pervazivní a všudypřítomný



Dobré návyky do života studentů (umožňují produktivitu i v tzv. "mrtvém čase“ - například při cestování, nebo ve frontě)



34

Možnost se učit kdekoliv a kdykoliv

GEORGIEV a SPOL. 2014

25



Bezprostřednost komunikace (včetně řeči a sdílení údajů)



Umožnění přístupu ke vzdělávání osobami, které jsou rozptýlené po komunitách a izolované v důsledku určité situace

35



Kontextualizace prostřednictvím umístění podporujících funkcí jako je GPS



Podpora aktivního učení



Povolení nového vzdělávacího prostředí



Zvýšení dostupnosti pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami



Snížení technických překážek e-learningu“35

Mobile learning http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/mobile-learning/

26

3 M-LEARNING V PEDAGOGICE 3.1 Metody Aby bylo možné přejít od akademického teoretizování o mobilním vzdělávání v oblasti provozní činnosti k úspěšnému využití v rámci realizace je nezbytné udělat několik kroků. Futurelab přehled z roku 2004, který nastiňuje šest širokých teorií založených na kategoriích činností, které umožňují úspěšné vyhodnocení mobilní iniciativy v učení: 

„Behavioristické

–

aktivity,

které

podporují

učení

jako

změnu

pozorovatelných akcí žáků 

Konstruktivistické – činnosti pomoci, na základě kterých studující aktivně buduje nové nápady a koncepty založené na jejich předchozích a aktuálních znalostech



Zařazení se (Situated) – činnosti, které podporují učení v autentickém kontextu a kultuře



Založené na spolupráci (Collaborative) – činnosti, které podporují učení prostřednictvím sociální interakce



Informální a celoživotní (Informal and lifelong) – činnosti, které podporují učení mimo vyhrazené vzdělávací prostředí a formální kurikulum



Učení a podpora výuky - činnosti, které se podílejí na koordinaci žáků a zdroje pro výukové aktivity

Zatímco některé iniciativy mohou vidět mobilní učení jako způsob jak podporovat spolupráci a interakce, jiní mohou dávat do popředí více behavioristické přístupy. Je samozřejmě možné dávat dohromady několik kategorií aktivity (i když to může podnět obtížnější hodnotit).“36

36

Mobil learning 2011: http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/mobile-learning/

27

3.2 Rámce Při realizaci m-learningu se využívá mnohých e-learningových metod jako je blended learning, VLE apod. Dané způsoby realizace se mohou vzájemně prolínat a vyplňovat vzájemné mezery či umožnit efektivnější využití moderních technologií viz kapitoly „3.2.4 – Vzdělání v terénu“ a „3.2.8 – Gamifikace“.

3.2.1

VLE

„Virtuální vzdělávací prostředí (VLE), jako je Moodle, Blackboard (WebCT), SABA a další, využívají PC a počítačovou síť k centralizování všeho, co má vliv na učení jednotlivce (učení plány, učení, čtení materiálů, interakce (fóra), lineární obsahu a další). Většina z těchto kategorií je zahrnuta do mobilní podoby VLE obvykle způsobem modulů. Poskytovatelé těchto technologií jsou otevřeni v používání jejich produktů na mobilních zařízeních. K dispozici jsou dva klíčové trendy: 

První z nich je vývoj aplikací (například Blackboard aplikace viz obr. 5) – ty jsou nainstalovány na mobilním telefonu a umožňuje funkce specifické pro dané zařízení.



Druhým trendem je webový přístup VLE. Umožňuje vytvořit mini-webové stránky vhodné pro mobilní zařízení. Hlavní výhodou je to, že dokonce i zařízení, která nelze rozšířit pomocí aplikace, mají prohlížeč (viz obr. 4).



Obrázek 3 – MLE-Moodle. Zdroj: MLE-Moodle

Projekt MLE, který je zaměřen na mobilizaci Moodle.

(Další projekty jsou v současné době v různých fázích rozpracovanosti.)“37

37

DEGANI a spol. 2010: s. 8

28

Obrázek 4 – Blackboard aplikace. Zdroj: Blackboard Mobil Learn

3.2.2

Blended learning

"Jak je z definice zřejmé, jedná se většinou o kombinaci tradiční výuky, tzv. faceto-face, která zahrnuje možnost osobního setkání s lektorem ve třídě s jinou metodou výuky, která využívá informační technologie. Jednotlivé komponenty blended learningu lze ilustrovat pomocí obrázku 1. Mezi tzv. nové metody výuky lze samozřejmě řadit i mlearning, který splňuje výše zmíněné nároky. Cílem blended learningu je dát každému studujícímu k dispozici pro každou výukovou činnost takové prostředí, v němž je schopen pracovat co nejefektivněji. Blended learning lze popsat také jako kombinaci dvou základních typů výuky, tj. synchronní a asynchronní."38

Synchronní výuka Synchronní výuka je omezená reálným časem, studující mohou díky možnosti vzájemné komunikace v reálném čase odstraňovat možné bariéry (vzájemné vysvětlení neznámých pojmů, předání širších informace k danému tématu, odstranění sociálních barier, …). Patří 38

PĚNIČKOVÁ 2014: s. 10

29

sem tradiční výuka ve třídách, výuka ve virtuálních třídách (výuka není omezena místem, ale časem). „Výhody synchronní výuky: 

umožňuje v reálném čase aplikaci vědomostí vztahujících se ke komplexním tématům



umožňuje v reálném čase vzájemné interakce studentů i lektorů



většinou bývá levnější na výrobu než asynchronní výuka



rychleji se vyrábí



jednoduše se modifikuje



lektor může improvizovat



výuka vedená lektorem je všem důvěrně známá

Nevýhody synchronní výuky: 

vyžaduje koordinaci časových plánů a prostor



může vyžadovat cestovní náklady



těžko se uchovává a standardizuje



studenti nemohou studovat svým vlastním tempem



nepodporuje individuální zkoumání, způsob učení může odradit studenty, kteří na sebe berou riziko živého prostředí, kde se setkávají tváří v tvář.“39

Asynchronní výuka Asynchronní výuka je nevázaná časem. Množství studujících je omezen jen spodní hranicí a to jeden, zatím co horní hranice množství studentů není určena. Řadíme sem: knihy a manuály – tištěné, audio, video; WBT a CBT; „Výhody asynchronní výuky: 39

PEJŠA: s. 1

30



ideální pro jednoduchá fakta a koncepty



není závislá na časových plánech studentů



jednoduše se distribuuje



dobře se spravuje a standardizuje (obsah je spravován na jednom umístění)



standardizace a nestrannost je ideální pro certifikace



studenti prochází vlastním tempem



studenti si sami volí způsob průchodu látkou

Nevýhody asynchronní výuky: 

není ideální na výuku jak aplikovat vědomosti v komplexních situacích



drahá a časově náročná iniciální výroba



limitované okamžité interakce s lektorem či ostatními studenty



méně flexibilní než synchronní výuka



někteří studenti nemají zkušenosti s tímto typem výuky“40

Díky dynamické proměnlivosti informací, dat, možností a způsobu výuku v rámci m-learningu nebude asynchronní výuka dostatečně flexibilní na to, aby mohla reflektovat změny ve stále se rozvíjejícím prostředí m-learningu, proto bude její využití jen okrajovým.

3.2.3

Podcasting

„Jako podcasting se označuje šíření informací ve formě hudebních souborů (tzv. podcastů), využívající technologie RSS. Podcasting funguje velmi jednoduše, stačí jakýkoliv počítač s internetovým připojením. Specializovaný program sleduje novinky na vybraném RSS zdroji a pravidelně nové podcasty stahuje, případně je rovnou nahrává do vašeho mp3 přehrávače. A vy pak již jen v klidu posloucháte. Stejně snadné je i vytváření podcastů, stačí pouze nahrát MP3 soubor a přidat jej do RSS kanálu. Díky tomu se podcasting doslova lavinovitě šíří celým internetem.“41

40 41

PEJŚA: s. 2 Podcasting.

31

„Využití podcastingu v pedagogice: 

Učební materiály



Pro vyučování cizích jazyků



Studenti mohou sdílet své projekty a prezentace



Záznam hodiny nebo konverzace studentů“42

3.2.4

Vzdělávání v terénu

Tato forma vzdělávání je využívána v muzeích, galeriích či na exkurzích, kde je využita při předávání dodatečných informací návštěvníkům do jejich přenosných zařízení. Těmito informacemi lze doplnit letáky a katalogy, které jsou návštěvníkům běžně k dispozici. Tato forma je také vhodná k průběžnému vzdělávání a předávání informací pracovníkům pohybujícím se přímo v terénu, se kterými by byl kontakt bez mobilních zařízení velmi omezený. Ukázkový případ viz kapitola 2.9.6 – Gamifikace. Sebevzdělávání

3.2.5

Social Learning (Sociální učení)

Sociální učení, je jedním z nejsilnějších aktuálních trendů ve vzdělávací technologii, jak o tom svědčí popularita takových nástrojů, jako je Facebook a Twitter. „Jeho aplikace se liší: 

v některých případech se jedná o sociální element stávajících vzdělávacích platforem (VLE);



v jiných je k dispozici pro studenty kompletní soběstačná platforma pro spolupráci (např. Google Groups).

Sociální učení může být:

42



moderované nebo nemoderované,



použité ve formálním i neformálním prostředí



ve stavu online nebo off-line (lidé učí jeden od druhého – pozorování, napodobování)

PĚNIČKOVÁ 2014: s. 12

32

Mobilní zařízení jsou zejména použitelný pro sociální učení, a to hlavně účinně působí jako urychlovač společenského diskurzu. Umožňují studentům sledovat a vytvářet obsah, ať už prostřednictvím SMS zpráv nebo kontextualizací (jako interakce, když spolupracovník má nápad nebo otázky, může ji sdílet s ostatními).“43

Učební podpora

3.2.6

Do této kategorie patří všechny sekundární zdroje informací, které mohou být použity v průběhu učební aktivity nebo nejsou cílem učební činnosti jako samotné. Patří sem: slovníky, jízdní řády, aplikace na vyhledávání obrázků, … Také umožňují uživateli mít slovník vždy po ruce (v některých případech dokonce uznává i mluvené slovo) a lze v něm snadno hledat, i když je žák mimo budovu školního areálu. „I když tento typ činnosti by mohl být bagatelizován tím, že se jedná o samotné okrajové učení, což je skvělé svědectví o všudypřítomné povaze mobilních zařízení. Klíčem diferenciace mezi podporou vzdělávání a podporou výkonu je skutečnost, že mobilní zařízení umožnují zažít výukovou zkušenost, ale ta je sekundární oproti aktivitě, kterou uživatel vykonává - v tomto případě je výuka náhodná.“44

3.2.7

Just-in-time training (JIT)

JIT se zabývá základními podpůrnými atributy u m-learningu a to: 

Podporou výkonu se zaměřením na úkol nebo na okamžik potřeby - just-intime (JIT).



Podporou vzdělávání či podporou výkonnosti - spotřebou odpovědi jednotlivce na bezprostřední problém.

„Mobilní zařízení mohou být použita doslova kdekoliv a jako taková mohou být použita tehdy, když uživatel hledá řešení na prakticky neomezenou řadu problémů. Mezi výhody podpory výkonu patří možnost sledovat mezery ve znalostech uživatele:

43 44

DEGANI 2010: s. 12 DEGANI 2010: s. 14

33



Pokud se uživatel musí dotazovat systému na informační/datový balíček na svém telefonu znovu a znovu => mohl být problém s návrhem systému.



Je také velmi důležité, aby se legitimizoval otázkový charakter mobilního zařízení => u uživatelů je více pravděpodobné kladení otázek týkající se společných problémů, s nimiž se potýkají (bez ohledu na to, jak triviální).“45

3.2.8

„Gamifikace“

„Jako jednoduchý příklad lze užít geosociální síť Foursquare. Ta je založená na myšlence, že lidé obcházejí místa vyznačená na mapě a dávají vědět, že prostor navštívili. Za tuto aktivitu získávají body či odznáčky. Je možné zde vytvořit list, který bude obsahovat seznam míst, která je nutné navštívit. Pedagog může snadno vytvořit prohlídkovou trasu po historických stavbách města a ke každé dát vhodný popisek s informací. Nedělní rodinný výlet na základě takto nastavené prohlídky může být přínosný pro všechny členy rodiny. Žákovi se podaří „splnit“ seznam, získá body a dobře se pobaví. V rámci výuky totiž dělá něco, co by zřejmě dělal i normálně – jen místo hospod obráží památky. Může soutěžit se spolužáky, kdo bude na daném místě první či nejvíce krát. Jak je vidět, význam gamifikovaného m-learningu, který nabízí námi zmíněný druhý přístup, se snaží o to, aby se překonala hranice mezi zábavou a vzděláváním, školou a volným časem. Jde o to se během zábavy a hraní něčemu přiučit, což samozřejmě nenahrazuje klasické vzdělávání, ale může sehrát významnou roli v motivaci nebo v tom, zda se bude žák určité problematice věnovat také potom, co se ztratí ze zřetele školních plánů. Chce-li učitel něco žáky naučit, měl by je motivovat k tomu, aby se učili aktivně a se zájmem o danou problematiku. A právě v tom mohou tyto moderní technologie velice pomoci.“46

45 46

DEGANI 2010: s. 9 ČERNÝ 2010: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/s/15701/m-learning-jako-cesta-k-zabavnemu-vzdelavani.html/

34

Nevýhody: 

Žáci disponující lepší technologií aneb jak mohou soutěžit žáci, kteří nemají mobil či mobil s připojením k internetu.



Sociálně ekonomické faktory budou působit na to, jak moc budou žáci vtaženi do dané hry.



Kniha má mnohem silnější estetický zážitek než nuly a jedničky.

35

4 VÝZKUM 4.1 Výzkumné šetření Výzkum jsem provedl za použití smíšených metod, které využívají kvantitativních i kvalitativních dat. Prvotní část výzkumu se skládá z podrobného popisu struktury hodiny za pomoci maximálního využití M-leaningu a hodiny bez jejího využití. A následného zhodnocení výuky z pohledu vyučujícího – sběr kvalitativních dat. V druhé fázi výzkumu se skládá ze sběru kvantitativních dat za pomoci dotazníku, který by měl podpořit a lépe definovat postoje žáků k M-learningu. Hlavním cílem je poté srovnání výuky z pohledu žáků a učitele. A v neposlední řadě i srovnání s využitím E-learningových metod ve výuce.

4.2 Výzkumný vzorek Výzkum k diplomové práci probíhal na víceletém gymnáziu a střední odborné škole IUVENTAS v Ostravě. Testovaným prostředím byly čtyři třídy, s průměrným počtem 20 žáků na třídu. Dvě třídy byly odučeny za pomocí M-learningu a další dvě třídy klasickým způsobem s použitím materiálně didaktických pomůcek. Pro aplikaci m-learningu jsem si vybral předmět IKT a to z důvodů, že jsem již dříve byl na hospitačních praxích v rámci výuky IKT a také je to obor kterému z daných vyučovaných oborů na střední škole rozumím vůbec nejvíce ať z důvodu vzdělání, tak i zájmu. Díky studijním oborům a struktuře školy se ve výzkumném vzorku z 80% pohybují pouze děvčata, může tedy dojít k určitému zkreslení v rámci výzkumu.

4.3 Struktura výuky 4.3.1

Výuka za pomocí M-learningu

JAKÉ TECHNIKY BYLO V HODINÁCH VYUŽITO: Smartphony a tablety s operačním systémem Android verze 4.0 – 4.4. 36

VYUŽITÍ VZDĚLÁVACÍHO RÁMCE Budu zde využívat vzdělávacího rámce synchronního blended learningu (výuka v reálném čase, hodina vedena pomoci přípravy a improvizace, vyučovací hodina vedená učitelem, možnosti spolupráce žáků, …) a gamefikace (využívání gamefikovaných aplikací – mozkovna).

VYUŽITÉ METODY UČENÍ Behaviorální metoda „Proces učení se - řízen odměny a trestu - na základě Skinnera výztuže teorie, která říká, že lidé s největší pravděpodobností chovat požadovaným způsobem, když jsou odměněni ihned po požadované chování.“47 Pro jasnější zřejmou aplikaci, se snažím žáky podněcovat k výkonu u jednotlivých aplikací a to za pomocí – nápovědy k řešení, odměnění za největší postup v rámci dané aplikace, vzájemně je informuji kdo je na jaké pozici v dané aplikaci.

Konstruktivistická metoda „Snaží se realizovat didaktické postupy založené na předpokladu, že poznání se děje konstruováním tak, že si poznávající subjekt spojuje fragmenty informací z vnějšího prostředí do smysluplných struktur a provádí s nimi mentální operace podmíněné odpovídající úrovni jeho kognitivního vývoje.“48 ORGANIZACE Zjištění, zda všichni žáci mají danou M-learningovou technikou. Vysvětlení jak bude hodina probíhat a kontrola, zda mají všichni žáci nainstalované dané aplikace, s kterými se bude v hodině pracovat. Zápis hodiny do třídní knihy a zjištění chybějících žáků.

47 48

ZENS 2008 EGER 2005: s. 2

37

ÚVOD Žáci si spustí aplikaci Mozkovna. Jedná se o logickou hru s obecnými a školními vědomostmi. Účel této hry je předpřipravit a naladit žáky na průběh dané hodiny.

DIAGNOSTICKÁ FÁZE - OPAKOVÁNÍ PŘEDEŠLÉHO UČIVA. V předešlé hodině se probíralo kompletně HW a SW. Zvolil jsem pro opakování základů o SW a HW aplikaci ICT Quiz, kde se nacházejí nejen otázky z ICT, ale i Wordu a Excel, který žáci již brali, takže by jim neměly dělat žádné problémy. Protože některé otázky mohou být jazykově náročnější, budou tento úkol plnit dvojice žáků. Chci zde také využít mezipředmětového vztahu a to s výukou angličtiny. S výukou cizích jazyků je dle mého názoru ICT vůbec nejvíce provázané. Jeden žák bude pracovat s Aplikací Google slovník a vypomáhat tak druhému s překladem slovíček. V neposlední řadě chci podpořit spolupráci žáků na začátku hodiny.

MOTIVAČNÍ FÁZE. Protože ve většině aplikací budeme využívat, také angličtinu, tak je zapotřebí si ji trochu zopakovat, k tomu slouží velice hravá aplikace na procvičení angličtiny Fun Easy Learn. Hlavní látka je HTML, v několika větách vysvětluji žákům co je to HTML a jak funguje. Poté zapínají aplikaci Learn Html a žáci mohou samostatně pracovat. V prvých krocích jsou na videu vysvětlovány základní HTML tagy a struktura HTML. Po každém videu se musí zodpovědět jednu otázku a vybrat odpověď z daných možností.

APLIKAČNÍ FÁZE Po prvotní pochopení HTML struktury a základů si žáci pomoci aplikace Webmastr HTML editor easy mohou ozkoušet vytvořit první svoji stránku. Pro jistotu jim vysvětluji jak tuto první stránku vytvořit ještě jednou současně s vytvářením dané stránky.

38

FIXAČNÍ FÁZE V aplikaci Wysiwig Editor si žáci zopakujeme vše, co se naučili a využijeme to pro vytvoření celé funkční stránky s obrázky textem a pozadím. Poté dostávají na konci hodiny malý test na porovnání vědomostí, které získali v rámci druhé třídy, která bude vyučována standartním způsobem.

4.3.2

Klasická vyučovací hodina

Při výuce „standartním způsobem“ jsem se snažil využívat možnosti E-learningu při výuce počínaje úvodní motivací končící výsledným testem. ÚVOD Na úvod hodiny žákům vysvětluji, co budou několik měsíců brát. Proč danou látku probírají a k čemu ji v budoucnu budou moci využít. Puštění motivačního videa čeho všeho budou schopni žáci za určitý čas a čeho po dnešní hodině. JAKÉ TECHNICKY BYLO V HODINÁCH VYUŽITO: Projektor a počítače. DIAGNOSTICKÁ FÁZE - OPAKOVÁNÍ PŘEDEŠLÉHO UČIVA. S žáky opakuji základy HW a SW a to za pomocí prezentace.

MOTIVAČNÍ FÁZE Žákům v prezentaci ukazuji, čeho by měli dosáhnout dnes a čeho během několika týdnů, Co vše by měli být schopni dělat a vytvářet. Poté jim vysvětluji, k čemu všemu to může být dobré od možností prezentace sama sebe (koníčky, záliby, vlastní tvůrčí činnost), až po možnosti práce s webem. Dynamika přednášky pomáhá v soustředění na dané téma – proto jsem vymyslel krátkou dynamickou přednáškovou show dle vzoru Dona McMillana, který za pomocí zábavné show vysvětluje možnosti prezentací a častých chyb v PowerPointu. Já jsem se jim nechal inspirovat a na jeho námět se pokusil vytvořit 5 minutovou show pro počáteční motivaci ve vyučování.

39

APLIKAČNÍ FÁZE Žáci vytváří svou první jednoduchou webovou stránku v HTML editoru PSpad.

FIXAČNÍ FÁZE Žákům opakuji základy tvorby HTML, ptám se na jejich postřehy a myšlenky a na konci hodiny dostávají vytvořený test z několika pojmů z čehož ti, kteří dosáhnou nejlepších výsledků, budou mít zapsanou známku.

4.3.3

Rozdíly ve výuce mezi M-learningovým a běžným vyučováním z pohledu učitele

I.

Žáci byli natolik motivovaní daným způsobem výuky od počátku do konce, že jsem v dané M-learningové hodině nezaregistroval (nevšiml jsem si), že by žáci: 

Nudili a nesoustředili.



Dělali věci, které s danou vyučovací hodinou nemají nic společného (psaní SMS, dělání úkolů do jiných předmětů, bavení se).



Byli ztraceni v rámci dané látky na rozdíl od hodiny vyučované obvyklým způsobem, kde se často v této látce žáci ztrácí a to hlavně z počátku.

II.

Některé žáky doslova tato hodina úplně pohltila a myslím si, že to mohlo být z důvodů: 

Úplně jiné struktury vyučovací hodiny než je obvyklé (než hodiny, na které byli daní žáci zvyklí).



Možnosti využívat v hodině mobilních zařízení.



Mnozí celou hodinu pojali spíše jako hru než jako vyučování.



Uvolněná a přátelská atmosféra ve třídě (více spolupracovali a diskutovali i navzájem o probírané látce mezi sebou).

 III.

Podněcováním k soutěživosti (sami mezi sebou či za pomocí učitele).

Daná látka, i když patří mezi asi nejobtížnější v rámci tohoto roku pro danou třídu, šla žákům mnohem lépe pochopit a lépe se sní seznámit než v rámci normální vyučovací hodiny. Tento fakt pramení ze dvou zdrojů: 40



Zájem, způsob práce a spolupráce v hodině, aktivita v hodině



Na konci hodiny obě třídy dostaly stejný test a třída s výukou za pomoci Mlearningem skončila s mnohem lepšími výsledky

IV.

V.

Mnohem větší náročnost na přípravu pro učitele 

Je zapotřebí na tuto hodinu mnohem větší přípravy



Práce s novými aplikacemi



Příprava rozdílnějších materiálů na hodinu díky práci s aplikací



Mírná změna učebních osnov a postupů

V čem je největší nebezpečí 

Hlavní nebezpečí vidím v možnosti příliš uvolněné atmosféry ve třídě, kde se může u nezkušeného učitele zvrhnout celá hodina místo výuky v surfování na sociální sítí či jiných nevzdělávacích aplikací

41

4.4 Výuka M-learning vs. E-learning Při výuce za pomocí M-learningu či E-learningu (normální výuce) jsem rozdělil vyučovací hodinu do jednotlivých fází (úvod, diagnostická f., motivační f., aplikační f., fixační f.). V normálním vyučování se využívá občas E-learningu ne však neustále, výhodou M-learningových aplikací je ta, že mají již v sobě E-learningové základy mnohdy již integrovány a jsou rozšířeny o možnosti M-learningu.

Možné zkreslení: 

Jednou z hlavních příčin zkreslení může být, jiné pojetí rozdílů mezi Elearningem a M-learningem viz kapitoly 1.1; 2.2; 2.5.



Předem tohoto srovnání může dojít k mírnému zkreslení a to z důvodu, že Mlearningové vyučování bylo vedeno z maximální možností využití zatím co normální vyučování bylo vedeno za využití „standartního“ využití E-learningu v rámci hodiny IKT.



Nebudu brát M-learning jako novinku v rámci výuky z důvodů, že to tak nevnímají daní žáci a většinou ani vyučující.

Metody a rámce

4.4.1

Výukové metody se mezi E-learningem a M-learningem v základu neliší. Jediným rozdílem je u některých metod větší efektivita či realizace: 

Informal and lifelong když se chceme celoživotně a neustále vzdělávat, tak zde můžeme spatřit tři základní výhody M-learningu: o

Mobilita má v tomto jasnou přednost před samotným E-learningem, který je pevněji vázán k určitému místu.

o Dalším rozdílem a požadavkem dnešní doby je rychlost učení se => větší komprimace dat a širší rámce vzdělávání (viz odstavec níže). o Poslední nespornou výhodou je rychlost vyhledávání daných informací. 42



Učení a podpora výuky o V rámci podpory výuky jsou pravidla stejná jak u Informal and lifelong metod vzdělání.

Při srovnávání výukových rámců je jasné, že M-learning vychází z E-learningu a ještě se rozšiřuje o další možnosti spojené hlavně s mobilitou (studium kdekoliv a kdykoliv – autobus, čekání u lékaře, …). Vzorovými příklady jsou rámce: 

Gamefikace – využití vzdělání v muzeu pomocí hry, mnohá muze jsou tomuto už uzpůsobena či samy mají tyto možnosti v provozu (viz kapitola 2.3 a projekt Mobileam).



JIT – v daném momentu / okamžiku potřebujete odbornou informaci v dané problematice



Využití v terénu – pří výletu ze třídy například možnost poznávání rostlin a určování pomocí aplikace atlas rostlin.

E-learning je podstatou a kmenem M-learningu, který rozvětvil a technicky se přizpůsobil možnostem dnešní doby, na které E-learning již nestačí.

4.4.2

Samotná výuka

Popisy samotné výuky a jejich rozdílů bude v mnohém sumarizace už dříve zmíněných informací. Takže na tuto podkapitolu pohlížím i z částí i jako na výslednou v rámci kapitoly M-learning vs. E-learning. Nejlepší způsob jak zhodnotit či porovnat dané způsoby výuky je srovnání dílčích fází, k nimž je přidané části příprava vyučujícího a následky.

PŘÍPRAVA VYUČUJÍCÍHO Příprava vyučujícího pro M-learning je mnohem komplikovanější než u Elearningu viz kapitola 4.3.3.

43

ÚVOD U obou vyučovacích hodin bylo na začátku výuky řečeno, že se žáci mohou mezi sebou bavit a radit pokud nebudou narušovat chod dané hodiny nebo rušit ostatní. U M-learningu začala hodina hrou, u které se žáci bavili a komunikovali mezi sebou - rozvíjeli lepší sociální atmosféru ve třídě, díky čemu byla výuka vedeno v atmosféře spolupráce a hravosti, na rozdíl od E-learningu, kde žáci byli nuceni sedět a poslouchat. Už však tato skutečnost – sociální komunikace je v M-learningu mnohem sofistikovanější než u jakýchkoliv jiných druhů výuky. DIAGNOSTICKÁ FÁZE - OPAKOVÁNÍ PŘEDEŠLÉHO UČIVA.

Skutečnost, že jsou žáci určitý program „nuceni - tlačeni“ do zpětné vazby díky Mlearningové aplikaci je sama o sobě velkým rozdílem vůči prezentaci, která byla využita u normálního vyučování. U prezentace nemá učitel šanci se ptát vícero žáků neustále najednou zatím co u daného programu možnost opakování je efektivnější a podporovaná i faktem spolupráce ve vyhledávání slovíček. Když se daná skupina žáku snaží vynaložit úsilí (spolupracovat a pracovat na některých otázkách i v rámci překladu či soutěživosti mezi ostatními), tak si mnohem více zapamatují než, když budou pouze staticky sedět a poslouchat či občas reagovat na učitele. MOTIVAČNÍ FÁZE Tato fáze výuky v rámci obou learningů je přímo úměrná tomu kolik času příprav do ní daný vyučující vloží nebo kolik zkušeností má v rámci tohoto předmětu. Oba learningy mají velmi širokou škálu, jak mohou motivovat a zaujmout. Tato fáze je z pohledu možností využití techniky prakticky vyrovnaná. Avšak jeden rozdíl se zde nachází a byl patrný už při výuce a to ten, že žáci v Mlearningu již byli motivování možností vzájemné spolupráce a vlastní píle (zapálení) z úvodu hodiny, díky čemu bylo mnohem snazší je motivovat.

44

APLIKAČNÍ FÁZE V obou learningových vyučovacích hodinách pracují žáci s aplikacemi, kde pracuji s tvorbou zdrojového kódu. Dalo by se říci, že dělají totéž. Nevýhodu zde spatřuji jedinou, která již byla viditelná v hodině a to, že na počítači se lépe píše a pracuje v rámci psaní zdrojového kódu (závorky, znaky) než na klávesnici mobilu či tabletu.

FIXAČNÍ FÁZE Fixační fáze je identická v rámci obou learningů. Byl zde závěrem podán test, díky kterému je vidět, že žáci vzdělávání za pomocí M-leaerningu se umí ve zdrojovém kódu HTML lépe pohybovat – s ním pracovat a také si z hodiny více zapamatovali. NÁSLEDKY Uživatel je ve výše zmíněné režimu učení, kdy mobilní zařízení přináší obsah, který podporuje akt učení a to přispívá k podněcování vlastní iniciativy ve vzdělávání. Tato iniciativa byla poté patrná v následující hodině, kdy žáci sami přiznali, že se této látce věnovali ve vlastním volném čase.

45

4.5 Dotazník Dotazník byl položen třem třídám po odučených hodinách za pomocí maximálního využití M-learningu. M-learning se v dnešním školství příliš nevyužívá a pokud, tak jen okrajově.

Pokud jste se setkali s pojmem Mlearning, kde to bylo? Škola 11%

Internet

Přátelé

Literatura

5% 47%

37%

Graf 1 - Pokud jste se setkali s pojmem M-learning, kde to bylo?

Prvotní bod výzkumu je otázka: „Pokud jste se setkali s pojmem M-learning, kde to bylo?“ Z grafu č. 1 vyplývá, že se prvotně žáci seznámili s pojmem M-learning ve škole a to ze 47 % a také na internet a to z 37 %. Závěry ke grafu č. 1: 

Jde z tohoto vypozorovat, že ve školství je snaha žáky informovat o pojmu M-learning, když už každý druhý žák se s tímto pojmem ve škole setkal.



Také z daných dat plyne, že internet je stále hlavním informačním uzlem dnešní doby i pro samotné žáky ať v rámci vzdělání tak i informovanosti.

46

Jak moc rozumíte mobilům a jejich aplikacím? Pokročile 7%

Expert 3%

Vůbec 10%

Trochu 30% Mírně 50%

Graf 2 - Jak moc rozumíte mobilům a jejich aplikacím?

Než se o M-learningu budeme bavit dál, je dost podstatné vědět, jak moc dnešní žáci rozumí mobilních technologiím, teda aspoň z jejich pohledu. Na grafu 1 je patrné, že se polovina žáků považuje za mírně zkušené uživatele mobilu a jejich aplikací 1/3 žáků se považuje za trochu zkušené uživatele. Závěry ke grafu č. 2 

Celkově z toho plyne, že žáci mají dobré podvědomí o mobilech a jejich možnostech využití.

47

Kolik času (v minutách) tráví žáci na mobilních zařízeních v jedné vyučovací hodině? 7%

3%

3% 0

23% 13% 17%

5 10 34%

15 20 30

45

Graf 3 - Kolik času tráví žáci na mobile v jedné vyučovací hodině

Důležitou informací je, kolik času tráví žáci na mobilních zařízeních v hodinách. Ve výsledku vychází, že 1/3 respondentů tráví ve vyučovacích hodinách na mobilních zřízeních 5 min, avšak průměrný čas je 9,5 min. Závěry ke grafu č. 3 

Pokud by se povedlo využít tento čas pro výuku, tím by se celková výuka více zefektivnila. Cesta tímto směrem vede skrze využívání M-learningu. Po tomto zjištění přichází na mysl hned další výzkumná otázka a to, kolik času

denně žáci tráví na mobile. Z výsledků je patrné, že 44 % žáků tráví 1h denně na mobile. A však nejvíce překvapující je informace, že 23% žáků na mobile tráví 12h denně. Z čeho lze usuzovat, jak moc mobilní technologie ovlivňují život mladých lidí a jejich hodnot. Průměrný čas, který tráví žáci na mobile během dne je 6,5h. Co je mnohem větší hodnota

48

než jsem očekával.

Kolik hodin denně tráví žáci na mobilu?

23%

44%

10%

1 3

20%

5 8

3%

12

Graf 4 - Kolik hodin denně tráví žáci na mobilu?

Závěry ke grafu č. 4 

Díky těmto údajům je jasné, že pokud by se začalo více využívat M-learningu, mělo by to velký pozitivní dopad na vzdělání dnešních žáků, ale abychom si tuto hypotézu mohli více ověřit, je podstatné vědět, co si o M-learningu myslí dnešní žáci.

49

Co vám na M-learningu připadá nejlákavější? Nepřipadá lákavé

6%

Spolupráce

14 %

Dokáže motivovat

3%

Hravost v učení

12 %

Dostupnost

14 %

Novinka

5%

Jednoduchost

12 %

Pocit, že se ani neučím

11 %

Využívání mobilní technologie

14 %

Grafika

11 % 0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

14 %

Graf 5 - Co vám na M-learningu připadá nejlákavější?

Na grafu 5 můžeme vidět, že mnohé pozitivní aspekty M-learningu žáci vidí podobně a to: 

14 % žáků - využití mobilních aplikací; spolupráce s lidmi kolem a online světě



12 % žáků - jednoduchost; hravost v učení



11 % žáků - grafika; pocit, že se při učení ani neučí

Závěry ke grafu č. 4 

Když shrnu tyto body do jedné smysluplnější věty, tak: „Žáky láká na Mlearningu sociální mobilnost a hravost, při níž ani nemají pocit jako by se učili.“



Žáky samotné na M-learningu neláká možnost motivace a ani to, že by se dnes jednalo o novinku.



Jde zde vidět, že z pohledu učitelů a knih se často píše, že M-learning působí motivačně například u gamifikace (viz kapitola 3.2.8 – Gamifikace) avšak většina žáků M-learning nevnímají jako motivační způsob vzdělání i když je u nich oblíbený z důvodů gamifikace. 50

M-learningové aplikace a škola Věnovali jste se M-learningu mimo školu? Využili jste někdy mobil k výuce ve škole? Už jste dříve nějakou M-learningovou aplikací zkoušeli? Chytila vás jakákoliv M-learningová aplikace, tak že jste se u ní bavili celé hodiny? 67 %

40 % 33 %

30 %

27 %

27 %

23 % 17 % 10 %

Ano

Spíše ano

17 % 17 % 13 %

30 %

27 %

17 % 7%

Spíše ne

Ne

Graf 6 - M-learningové aplikace a škola

Dostáváme se k informacím o M-learningu a škole. Z dotazníku nám plyne, že 2/3 žáku se více méně věnuje i mimo školu. Je to velice překvapující informace s kterou by se dalo do budoucna i více pracovat. Více jak 50 % žáků tvrdí, že nejspíše už někdy využili mobil pro výuku ve škole. Na tuto informaci navazuje další zjištění a to, že 2/3 žáků už dříve (před tím, než se zúčastnili výuky za pomocí M-learningu) vyzkoušelo nějakou M-learningovou aplikaci. A vyskytly se u 50 % žáků i takové M-learningové aplikace u níž samotní trávili celé hodiny.

51

V čem vám M-learning nejvíce pomohl? 37 %

40 % 35 %

30 %

30 % 25 % 20 %

13 %

15 % 10 % 5%

10 % 7% 3%

0% Logické myšlení

Učení se kdekoliv

Učení jazyků

Rychlý přístup k nformacím

Dostupnost materiálů

Zatím nepomohl

Graf 7 - V čem vám M-learning nejvíce pomohl?

Důležité je teď vědět v čem vidí žáci, že jim M-learning pomohl. Z 37 % žáci tvrdí, že jim M-learning nejvíce pomohl v „učení se kdekoliv“ co je už tak trochu očekávané, protože se jedna o jednu ze dvou hlavních vlastností M-learningu. Trochu šokující informací bylo zjištění, že 30 % žáků nevidí v M-learningu žádnou pomoc. Závěry ke grafu č. 7 

I když víme, že více jak 50 % žáků ozkoušelo M-learning (viz graf č. 6) a většina z nich i v několikahodinovém zápalu daných aplikací (viz graf č. 6) a k tomu většinu informací o M-learningu mají ze školy (viz graf č. 1), tak přes to všechno stále 1/3 žáků nevidí či neví (viz graf č. 7), zda jim M-learning v něčem pomohl? Z těchto informací jasně plyne, že informovanost ohledně Mlearningu jsou ve většině případů jen neúplná či částečná. Problém také může být na opačné straně a to v přístupu učitelů k M-learningu, proto si teď ověříme, jak zapůsobila M-learningová hodina na žáky.

52

Jak zapůsobil M-learning na žáky 43 % 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0%

37 %

40 %

30 %

17 %

13 % 13 % 7%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Motivovalo vás učení za pomocí M-learningu? Uvítali by jste častější učení za pomoci M-learningu? Graf 8 - Jak zapůsobil M-learning na žáky

Z grafu č. 8 vyplynulo, že víc jak 50 % žáků souhlasí a spíše souhlasí s tím, že byli motivováni za pomocí M-learningu a v neposlední řadě by i uvítali možnost vícero vzdělávání za pomocí M-learningu. Závěry ke grafu č. 8 

Zde jde vidět, že žáci po bližším seznámení s M-learningem by jej rádi uvítali jako možnost vzdělávání v dnešní době.

4.6 Aplikace ve výuce Popis jednotlivých aplikací

4.6.1 I.

Mozkovna „Jedná se o kvízovou českou hru, ve které budete muset odpovídat na připravené otázky. Pokud ale neznáte odpověď̌, můžete zkusit vyřešit jednu z miniher a získat nápovědu. Aplikace obsahuje přes tři tisíce otázek z mnoha oborů.

53

Hráči mají́ moznost zakoupit náhradní́ baličky s otázkami ze specifického oborů jako je literatura nebo astronomie.“49 Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=air.cz.fit.paska.fishtrone&hl=cs

Obrázek 5 - Screenshot Mozkovna. Zdroj: Google; Google play - Mozkovna

49

Mozkovna 2013: http://smartmania.cz/bleskovky/mozkovna-nova-ceska-hra-ktera-vas-potrapivsemoznymi-otazkami-6472

54

II.

Learn Html

Program nabízí více úrovní vzdělávání počínaje tutoriálem po chalenges. Odborná a stěžejní látka je většinou přednášena na videu v co nejpodstatnější podobě a po každém videu následuje menší test, ať se jedná o doplnění zdrojového kódu, definici výrazu nebo obecné pojmenování, pokud odpovíte špatně jste odeslání zpět na dané video. Konec celého cvičení je vždy ukončeno dalším testem. Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.sololearn.htmltrial&hl=cs

Obrázek 6 - Screenshot Learn html. Zdroj: Google; Google play – Learn html

55

III.

Fun Easy Learn

Po výběru tématu, které slovíčka se chcete učit, začnete od představení slovíček. Postupně se vám ukážou slovíčka v dané kategorii s výslovností, obrázkem a fonetickým přepisem. Po úspěšně projití slovíček se zobrazí hodnocení, kde můžeme být odměněni maximálně 3 zelenými kytičkami. Poté následuje další hra.

Obrázek 7 - Screenshot Fun easy learn. Zdroj: Google; Google play – Fun easy learn.

56

Obsahuje: 

obsahuje 6 000 slovíček. Každé slovíčko má svůj ilustrovaný obrázek, fonetický přepis a je nahráno rodilým mluvčím;



slovíčka jsou rozdělená do 15 témat, která jsou dále rozdělena do 140 podtémat. Pokrývají tak většinu aspektů každodenního života, od restaurace po hotel, od domova po práci, od vesmíru po zvířecí říši;



výuka probíhá pomocí 7 her, které na sebe navazují (slovíčka, najít obrázek, vybrat slovo, poslouchat a vybrat, přiřazovat slova, poslouchat a psát, napsat slovo).

Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.funeasylearn.english&hl=cs

57

IV.

WYSIWYG HTML editor

Jednoduchý a přehledy wysiwyg editor, který vám umožní vytvořit webovou stránku, dle vlastních představ či se může stát dobrým nástrojem pro možnosti výuky při tvorbě webových stránek. Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.jentsch.html.editor.wysiwyg&hl =cs

Obrázek 8 - Screenshot - WYSIWYG HTML editor. Zdroj: Google; Google play - WYSIWYG HTML editor.

58

V.

Webmaster HTML Editor Lite

Tato bezplatná aplikace nabízí některé opravdu šikovných funkcí, nejen v rámci HTML a to ve velmi srozumitelné a jednoduché podobě. Mezi funkce této aplikace patří: 

Zvýrazňování syntaxe a číslování řádků



Otevřít a zavřít tlačítka tág, stejně jako ostatní tlačítka se kódu



Vlastní soubor Explorer



Dialog poslední soubory pro přístup k co jste v poslední době pracovali na

Přes jeho jméno, aplikace podporuje HTML, PHP, CSS, JavaScript a soubory, které by měly být dostatečnou podporu souborů pro většinu webové vývojáře. Jedná se o aplikaci elegantní a lehce srozumitelnou hlavně z pohledu editoru zdrojového kódu. Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.welant.webmaster.DEMO&hl=cs

Obrázek 9 - Screenshot – Webmaster HTML Editor Liter. Zdroj: Google; Google play - Webmaster HTML Editor Liter

59

VI.

ICT Quiz Je kvíz z oboru ICT. Naleznete tady otázky nejen z oblastí hardware a software počítačů, ale i Wordu či Excelu.

Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.ICTQuiz&hl=cs

Obrázek 10 - Screenshot ICT Quiz. Zdroj: Google; Google play - ICT Quiz.

60

Překladač Google

VII. 

„Překládejte mezi 90 jazyky



Nenucená konverzace díky Překladači Google



Překládejte hlasem nebo pomocí fotoaparátu, klávesnice nebo psaní rukou



Překlady offline na cestách. Bez nutnosti internetového připojení.



Překlady můžete uložit a poté zobrazit v jakémkoli zařízení“50

Možnost stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.translate&hl=cs

Obrázek 21 - Screenshot Překladač Google. Zdroj: Google; Google play - Překladač Google

50

Google 2015: Play.google.com

61

5 ZÁVĚR Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumání možností využití M-learningu při výuce na střední škole. Naplnění cíle bylo zkoumáno za pomocí srovnání klasické a Mlearningové výuky. Návazným cílem je analýza výukových aplikací vhodných pro využití v různých fázích výuky za podpory M-learningu. Při testování ve výuce jsem využil dvou výukových metod, a to behaviorální (výuka za pomocí biče a cukru) a konstruktivistické (postupným poznáváním a skládáním střípků informací do celistvé struktury vědomostí). Tyto metody se navzájem podporují a umožnují tak vzájemnou korelaci. Nespornou výhodou, která se následně promítá i do dalších fází výuky, je možnost sociální komunikace mezi žáky v úvodu hodiny za využití dané aplikace. Tichá atmosféra třídy se mění v atmosféru poznámek, nápadů či vzájemné motivace – brainstorming, neboli tržiště nápadů. Za pomoci motivační fáze se využívá spolupráce žáků a postupně dochází k silnému namotivování ve výuce. Důsledkem je tedy větší snaha žáků a lepší podmínky pro sebevzdělávání, které může pokračovat ve vzdělávání se ve volném čase daných žáků. Při srovnávání M-learningové a klasické výuky za pomocí E-learningu vyplývá viditelná výhoda M-learningových aplikací, protože již v sobě mají velmi často E-learning integrovaný a k tomu jsou rozšířeny o možnosti M-learningu. Z pohledu vyučujícího lze poznat, že žáci jsou hodinou nejen motivováni, ale i pohlceni a to nejen z důvodů atmosféry třídy, ale především díky různým možnostem využívání mobilního zařízení. V celkovém výsledku byla znát větší efektivita vzdělávání v rámci M-learningu. Nevýhodou je zde mnohem náročnější příprava učitele na danou hodinu, nutnost technických znalostí a orientace v aplikacích a v nemalé míře i schopnost kvalitně zvládat atmosféru dané třídy, aby se nakonec vše neobrátilo ve volnou hodinu bez cíle. Učení za pomocí M-learningu je efektivnější, avšak problémem je variace možností vzdělávání pomocí aplikací. Ty tedy plní spíše zástupnou roli ve výuce.

62

Po bližším seznámení žáků s M-learningem vyšlo najevo, že by jej dnešní žáci rádi uvítali jako možnost vzdělávání a to nejenom v hodinách IKT. Žáci také ocenili mezipředmětovou provázanost aplikací. Dále bylo výzkumem zjištěno, že žáci mají dobré podvědomí o mobilních zařízeních a možnostech jejich využití. M-learning, jako způsob výuky, je pro ně atraktivní, jelikož nemají pocit klasického učení. Možnost využití M-learningu na střední škole je velmi široká. Žáky využití samotných aplikací motivuje, mnohdy ještě více, než očekávají. Přesto se jedná o zcela nový vzdělávací trend. M-learning prozatím není dostatečné pedagogicko-technicky zpracován a to jak z pohledu množství aplikací, tak i kurikula, které by usnadnilo cestu mnohým vyučujícím, aby bylo možné učit s co největší efektivitou. M-learning je vzdělávací technologií příštích let, která si hledá svou cestu do školství už teď.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. POLLARA, Pamela. Mobile learning in highereducation: A glimpse and a comparisonofstudent and facultyreadiness, attitudes and perceptions. Louisiana, 2011. Dostupné z: http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-11042011105812/unrestricted/PollaraFinalDissertation.pdf. Disertační. Agricultural and MechanicalCollege in partialfulfillmentoftherequirementsforthedegreeofDoctorofPhilosophy. 2. ZAHRÁDKA, Adam. Analýza trhu m-learningových aplikací. Praha, 2014. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1247751. Bakalářská. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Zuzana Šedivá. 3. MacmillanDictionary. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z:http://www.macmillandictionary.com/dictionary/british/m-learning 4. PĚNIČKOVÁ, Markéta. M-learning – mobilní aplikace ve vzdělávání. Praha, 2014. Dostupné z:http://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1247650. Bakalářská. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Zuzana Šedivá. 5. STUDNIČKA, Michal. M-learning – mobilní aplikace ve vzdělávání. Praha, 2012. Dostupné z:http://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1247650. Bakalářská. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Zuzana Šedivá. 6. ŘÍHA, Jan. Využití M-learningu ve vzdělávání. Praha, 2013. Dostupné z:http://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1204518. Diplomová. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Zuzana Šedivá. 7. GRYFFIN, Gerry. M-learning: Dealingwithcorporateculture [online]. 2011 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.trainingzone.co.uk/topic/trainingzone-4dealing-corporate-culture/150428 8. ČERNÝ, Michal. M-learning jako cesta k zábavnému vzdělávání?. [online]. 2012 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/15701/MLEARNING-JAKO-CESTA-K-ZABAVNEMU-VZDELAVANI.html/ 9. KVĚTOŇ, Karel. Základy e-Learningu. první. Ostrava: Ostravska univerzita v Ostravě, 2004. 61 s. ISBN 80-7042-986-0. 10. TELNAROVÁ, Zdeňka. E-Learning. první. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. 68 s. ISBN 80-7042-874-0. 64

11. HORÁK, Robin. Online studijní opora pro podporu výuky elektroniky a elektrotechniky. Brno, 2011. 58 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/255500/pedf_b_b1/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Hrbáček. 12. NOVÁK, Michal. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky [online]. Praha: 2007 [cit. 2015-02-16]. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky. Dostupné z WWW: . 13. HOCKE, Roman. E-learningový systém pro podporu výuky algoritmù. Praha, 2008. 57 s. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze. Dostupné z WWW: . 14. DEGANI, Asi, Geoff MARTIN, Geoff STEAD a Frances WADE. Mobile LearningShareableContentObject Reference Model (m-SCORM) Limitations and Challenges [N09-35]: E-learningstandardsforan m-learningworld. Velká Británie, Cambridge, 2010. Dostupné z: http://www.mlearning.org/images/stories/MobScorm.pdf. Výzkumná. Cambridge. 15. Mobile learning. NORTHUMBRIA UNIVERSITY. Jiscinfonet.ac.uk [online]. GreadBritain, 2011, 2013 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/mobile-learning/ 16. DIOS, Angel C. Online Schools Fail So Why Not Blend?. Philippine Basic Education [online]. 2013 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://philbasiceducation.blogspot.cz/2013/10/online-schools-fail-so-why-notblend.html 17. LORENZ, Michal. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělání pro záškoláky. ProInflow[online]. 10.02.2011 [cit. 17.02.2015]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804–2406. 18. Mobil Learning. MLEARNOPEDIA. Emerginged.com/ [online]. 2010 [cit. 201503-09]. Dostupné z: http://emerginged.com/adlmobile/definitions_9.html 19. Definitions. ADVANCED DISTRIBUTED LEARNING. MLearning Guide [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.mlearn.adlnet.mobi/basics.html#definitions 20. MOLENET.ORG. MoLeNET [online]. United Kingdom [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.molenet.org.uk/ 65

21. Mobile Learning & Online Education. E COLLEGEFINDER. Ecollegefinder.org [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: https://www.ecollegefinder.org/mobile-learning.aspx 22. PEJŠA, Jan. E-learning: trendy, měření efektivity, ROI, případové studie. Dostupné z: http://www.e-learn.cz/soubory/e-learning_trends_ROI.pdf. Případová studie. 23. WICHARY, Marcin. The Dynabook prototype, pt. 3. FLICKAR. Flickar.com [online]. 2008 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/mwichary/3010043854/in/set-72157608728121015 24. A Very Long History of Mobile Learning. BLOOMFIRE. Bloomfire.com [online]. 2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: https://bloomfire.com/posts/548898-a-verylong-history-of-mobile-learning/public 25. SHARPLES, Mike. History Of Mobile Learning: Mlearn 2007. SLIDESHARE. Slideshare.net [online]. 2007 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/sharplem/history-of-mobile-learning-mlearn-2007doctoral-consortium-oct-2007 26. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vybavenost domácností pevnou telefonní linkou a mobilním telefonem. 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_vybavenost_domacnosti_pevnou_telefonni _linkou_a_mobilnim_telefonem/$File/2014_sru_a1.pdf 27. Blackboard Mobile Learn. Blackboard help for Faculty [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: https://blackboardhelp.usc.edu/blackboard-mobile-learn-beta/ 28. Features. MLE-Moodle [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z:http://mle.sourceforge.net/mlemoodle/index.php?lang=en&page=features.php 29. GEORGIEV, T., E. GEORGIEVA a A. SMRIKAROV. M-learning: A newstageof e-learning. 2004. Dostupné z: http://ecet.ecs.ru.acad.bg/cst04/Docs/sIV/428.pdf 30. SEEL, Norbert M. Encyclopedia of the science of learning. New York, USA: Springer, 2012. ISBN 978-1-4419-1428-6. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=u7kue5YV4lkC&pg=PA1233&lpg=PA1233&dq =encyclopedia+of+s+the+science+of+learning+pdf&source=bl&ots=IwWUGj6D MZ&sig=IHNeIsxCEoTzFtlq3ONDDTE_Ejk&hl=cs&sa=X&ei=oSkAVdX3Gcj8 UOOWhNgL&redir_esc=y#v=onepage&q=Constructivist%20Learning%20Princip les&f=false 66

31. BROOKS, J. G. & M. G. BROOKS. In search of understanding clasrooms. Alexandia ASCD, 1999. 32. Ambient Learning. AMBIENTLEARNING. Ambient Learning [online]. [cit. 201503-11]. Dostupné z: http://www.ambient-learning.com/ambient/home.asp 33. Contextual Learning. USC UNIVERSITY SOUTHERN CALIFORNIA. USC Center for Excellence in Teaching [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z:http://cet.usc.edu/resources/teaching_learning/learn/contextual_learning.html 34. Podcasting. Adaptic.cz [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z:http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/podcasting/ 35. GOOGLE. Google play [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: https://play.google.com/store 36. Mozkovna: Nová česká hra, která vás potrápí všemožnými otázkami. Smartmania.cz [online]. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://smartmania.cz/bleskovky/mozkovna-nova-ceska-hra-ktera-vas-potrapivsemoznymi-otazkami-6472 37. ZENS, Uwe. Behaviorismus. In: Elearning [online]. 2008 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://e-learning.typepad.com/elearning/2005/05/behaviorismus.html 38. EGER, Ludvík. Motivace v e-learningu. 2005. Dostupné z: http://www.euniverzita.cz/old/2005/prezentace/eger.pdf. Seminární. E-univerzita. 39. EGER, L. E-learning, evaluace e-learningu + případová studie z projektu Comenius. ZČU v Plzni, 2004. 40. KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc: Hanex 2006. ISBN 80‑ 85783‑50‑9. 41. MAYER, Richard. Should There Be a Three-Strikes Rule Against Pure Discovery Learning?: The Case for Guided Methods of Instruction. AMERICAN PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION. American Psychologist. Santa Barbara: University of California, 2004, 14 - 19.

67

SEZNAM ODBORNÝCH POJMŮ Netbook, 18 – malý notebook, úhlopříčka kolem 10 " AICC, 12 – asociace pro technologie určené pro vzdělávání/odborné přípravě ARIADNE, 13 – evropská asociace zabývající se infrastrukturou a distribuovanými sítěmi Blackboard, 26 – e-learningové prostředí/systém CBT, 11, 28 – počítačem podporovaná výuka ČSÚ, 14 – Český statistický úřad Diskurz, 31 - promlouvání Dynabook, 18 - první přenosný osobní počítač ELI (Educause Learning Initiative), 16 – komunita k rozvoji vzdělávání za použití technologií Flashlearning, 22 – bleskové učení, netrvá déle než 2 minuty Foursquare, 32 – geosociální síť, uživatelé hlásí svou polohu pomocí mobilních zařízení Futurelab, 15 – společenství pro podporu vzdělávání Gamifikace, 26, 32, 46 – vzdělávání pomocí hry GPS, 21, 25 – globální družicový polohový systém, určuje přesnou polohu GUI, 19 – grafické rozhraní/vzhled Headcam, 18 – kamera umístěná na hlavě iPAD, 18 – tablet od firmy Apple, je postaven na operačním systému iOS iPhone, 23 – chytrý telefon od firmy Apple, je postaven na operačním systému iOS iPod, 18 – multimediální zařízení od firmy Apple ISM, 13 – systém školního managmentu Just-in-time training (JIT), 31 – zameření na daný okamžik/úkol Kontextualizace, 17, 25 – reflexe danného problému/úlohy LMS, 11 – Systém pro počítačové řízení výuky 68

MEMS, 21 – pohybové senzory – akcelerometr, gyroskop… MLE, 27 – projekt zaměřený na mobilizaci LMS Moodle Mobilizace, 27 – úprava pro zobrazení a použití na mobilních zařízeních MoLeNet, 17 – vzdělávací interakce poskytována na mobilních zařízeních Moodle, 26, 27 – e-learningové prostředí/systém PDA, 16, 18 – kapesní počítač/databanka Personalizace, 20 – přizpůsobení daným potřebám Pervazivní, 24 – zasahující do všech oblastí Podcasting, 29 – šíření informace ve formě hudebního souboru Portable, 24 - přenosný Referenční rámec, 17 – porovnání znalostí RFID, 21 – identifikátory komunikující bezdrátově na krátkou vzdálenost RSS, 29 – technologie pro odběr aktualit na webu SABA, 26 – e-learningové prostředí/systém SMS, 31 – krátké textové zprávy Ubiquitous learning, 21 - všudypřítomné učení ULE, 21 – všudypřítomné učení U-learning, 21 – všudypřítomné učení Use-frame-works, 25 - architektura VLE, 26, 30 – virtuální výukové prostředí WBT, 11, 28 – výuka pomocí internetu WebCT, 26 - e-learningové prostředí/systém Xerox Alto, 19 – první z osobních počítačů pro individuální použití Xerox Palo Alto Research Center, 18 – divize společnosti Xerox zameřená na vzdělávání

69

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - The Dynabook prototype, pt. 3; Zdroj: WICHARY 2008 Obrázek 2 - Zobrazení poměru vnořené do sebe – Perspektiva učení paradigmat dle Georgieva a spol. Obrázek 3 – MLE-Moodle. Zdroj: MLE-Moodle Obrázek 4 – Blackboard aplikace. Zdroj: Blackboard Mobil Learn Obrázek 5 - Screenshot Mozkovna. Zdroj: Google; Google play - Mozkovna Obrázek 6 - Screenshot Learn html. Zdroj: Google; Google play – Learn html Obrázek 7 - Screenshot Fun easy learn. Zdroj: Google; Google play – Fun easy learn. Obrázek 8 - Screenshot - WYSIWYG HTML editor. Zdroj: Google; Google play WYSIWYG HTML editor. Obrázek 9 - Screenshot – Webmaster HTML Editor Liter. Zdroj: Google; Google play - Webmaster HTML Editor Liter Obrázek 10 - Screenshot ICT Quiz. Zdroj: Google; Google play - ICT Quiz. Obrázek 11 - Screenshot Překladač Google. Zdroj: Google; Google play Překladač Google Obrázek 12 - Zdroj: A Very Long History of Mobile Learning: https://bloomfire.com/posts/548898-a-very-long-history-of-mobile-learning/public UPRAVENO – PŘEKLAD DO ČEŠTINY

70

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Srovnání M-Learningu a E-Learningu. Zdroj: GEORGIEV a SPOL. 2014

71

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Pokud jste se setkali s pojmem M-learning, kde to bylo? Graf 2 - Jak moc rozumíte mobilům a jejich aplikacím? Graf 3 - Kolik času tráví žáci na mobile v jedné vyučovací hodině? Graf 4 - Kolik hodin denně tráví žáci na mobilu? Graf 5 - Co vám na M-learningu připadá nejlákavější? Graf 6 - M-learningové aplikace a škola Graf 7 - V čem vám M-learning nejvíce pomohl? Graf 8 - Jak zapůsobil M-learning na žáky

72

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Historie mobilních a edukačních zařízení

73

Obrázek 3 - Zdroj: A Very Long History of Mobile Learning: https://bloomfire.com/posts/548898-a-very-long-history-of-mobilelearning/public UPRAVENO – PŘEKLAD DO ČEŠTINY

74

Příloha č. 2 - Dotazník

75

76

77

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Já, níže podepsaný/á student/ka, tímto čestně prohlašuji, že text mnou odevzdané závěrečné práce v písemné podobě, nebo na CD nosiči, je totožný s textem závěrečné práce vloženým v databázi DIPL2.

V Ostravě dne ……………………………… podpis studenta /ky

78