M A S STRATEGICKÝ PLÁN MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY SVAZKU OBCÍ BLATENSKA NA OBDOBÍ

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013

STRATEGICKÝ PLÁN MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY SVAZKU OBCÍ BLATENSKA NA OBDOBÍ 2008 – 2013

M

A

Místní akční skupina Svazku obcí Blatenska, o.p.s. Na Tržišti 727, Blatná 388 01 IČ: 26081822 1 z 36

S


Obsah: 1.

Předkladatel Strategie

4

2.

Základní údaje o území MAS

4

3.

Zpracování strategie MAS

5

4. 4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.2 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4.

Analýza území Hodnocení území, charakteristika území, zvláštnosti Hodnocení území Důvod výběru daného území Shodné či styčné charakteristiky území a zvláštnosti území oproti jiným územím Zdroje území pro realizaci SPL Lidské zdroje Finanční zdroje Hospodářské zdroje Jiné zdroje

6 6 6 7 8 8 8 8 9 9

5. 5.1. 5.1.1.

9 9 9

5.1.2. 5.1.3 5.2.

SWOT analýza Vymezení SWOT analýzy Hospodářský rozvoj, zhodnocení podnikatelské (zemědělské i nezemědělské) sféry, cestovní ruch Rozvoj infrastruktury vážící se k rozvoji venkovských sídel na Blatensku Lidské zdroje Metodika SWOT analýzy

6. 6.1 6.2 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3. 6.4. 6.5 6.6.

Strategie Priority a cíle Způsob dosahování cílů a priorit Způsob dosahování a naplnění cílů a priorit. Dopady SPL a jeho přínosy pro dané území v dlouhodobější perspektivě Soulad cílů a priorit s trvale udržitelným rozvojem Zapojení inovačních prvků Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů Výčet inovačních aktivit Způsob využití místního potenciálu k inovacím Finanční plán Monitoring naplňování cílů SPL Integrovaná strategie území (celková strategie)

12 12 17 17 18 19 20 20 21 22 22 23 24

7. 7.1. 7.2. 7.2.1. 7.2.2. 7.2.3. 7.3. 7.3.1. 7.3.2. 7.3.3. 7.4.

Partnerství MAS Historie MAS, vznik, propagace, propojení se soukromou a neziskovou sférou Partneři a spolupráce Zapojení partnerů do přípravy SPL Zapojení dalších orgánů do zpracování SPL Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období Vztah k obyvatelstvu Snahy o zapojení obyvatel do MAS a její činnosti Zjišťování potřeb místního obyvatelstva Informování obyvatelstva o MAS a SPL Otevřenost MAS

24 24 24 24 25 26 26 26 26 27 27

8. 8.1. 8.2.

Zkušenosti a spolupráce Zkušenosti Spolupráce

27 27 27

9. 9.1. 9.2. 9.3.

Organizace a zdroje MAS Organizační struktura a rozdělení odpovědností Lidské zdroje MAS, zaměstnanci, manažer, administrativní síla, účetní Finanční prostředky MAS

27 27 28 30

2 z 36

10 10 11

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 10. 10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7. 10.8.

Administrativní postupy Registrace projektů Způsob výběru projektů Realizační část Kontrola činnosti MAS Monitoring Evaluace SPL Archivace Propagace MAS a její činnosti

30 30 31 32 33 33 33 34 34

11. 11.1. 11.2.

Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců Členství žen, mladých lidí a zemědělců v orgánech MAS Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců do SPL

34 34 34

3 z 36


Osnova Strategického plánu Leader (Strategický plán LEADER - dále jen „SPL“)

Žadatel/předkladatel SPL

1. 

Přesný název místní akční skupiny (dále jen „MAS“) Místní akční skupina svazku obcí Blatenska, o.p.s.  Právní forma MAS Obecně prospěšná společnost

Základní údaje o území MAS

2.

Území Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska (dále jen „MAS SOB“) pokývá region Blatensko v Jihočeském kraji. Nachází se severozápadně od Strakonic (dříve spadal pod strakonický okres) a sousedí s Plzeňským a Středočeským krajem. Administrativně je území vymezeno jako 32 obcí a měst. 

Rozloha v km2

342,34



Počet obyvatel celkem za poslední uzavřený kalendářní rok (dle údajů ČSÚ)

15.970

Mikroregion: Blatensko Okres: Strakonice Kraj: Jihočeský NUTS II. Jihozápad Území mikroregionu nejlépe definuje mapa mikroregionu. Administrativně je oblast vymezena jako 32 obcí a měst jež jsou uvedeny v tabulce včetně rozlohy, počtu obyvatel a hustoty zalidnění. tabulka - Obce mikroregionu v rámci MAS Počet obyvatel

Obec 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Bělčice Bezdědovice Blatná Bratronice Březí Buzice Čečelovice Doubravice Hajany Houpán Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Latinky Katany Lnáře Lom Mačkov Mečichov Myštice Předmíř Radomyšl Sedlice Škvořetice Tchořovice Třebohostice Uzenice Uzeničky Velká Turná Záboří

Hustota osídlení obyv./km2

Rozloha Ha 991 306 6 644 53 81 136 150 249 84 97 71 173 54 401 185 70 131 793 124 294 246 282 309 1 163 1 216 311 228 285 120 141 137 340

4 z 36

3 432 582 4 361 471 559 840 654 745 381 474 341 621 233 1 965 932 258 323 1 252 570 508 886 1 600 1 078 2 520 3 052 957 1 025 975 538 663 753 685

28,88 52,58 152,35 11,25 14,49 16,19 22,94 33,42 22,05 20,46 20,82 27,86 23,18 20,41 19,85 27,13 40,56 63,34 21,75 57,87 27,77 17,63 28,66 46,15 39,84 32,50 22,24 29,23 22,30 21,27 18,19 49,64


3.

Zpracování strategie MAS SPL je samostatnou rozvojovou strategií Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska.

Příprava a zpracování SLP se od samého začátku vzniku MAS SOB stala jednou z nejdůležitějších priorit. Všichni dnešní zástupci MAS SOB byli ještě v období před samotným založením dobře informováni o podstatě a smyslu MAS jako takové. Protože MAS SOB založila organizace Svazek obcí Blatenska (dále jen SOB), takže se většina členů navzájem dobře zná. SOB je dobrovolné sdružení obcí Blatenska. Z předchozích a současných aktivit SOB má vybudovány kvalitní mezilidské a pracovní vztahy. Od počátku Měla MAS SOB za cíl, zpracovávat SPL kombinací komunitním a expertním způsobem. Již od první myšlenky o založení akční skupiny byly vedeny v rámci Svazku obcí Blatenska prezentace a diskuze o smyslu a významu založení MAS. Jelikož zakladatel MAS SOB je Svazek obcí Blatenska, jehož členskou základnu tvoří především starostové měst a obcí tohoto regionu, dostaly se diskuze z oblasti samosprávy do diskuzí v oblastech podnikání, zemědělství, školství, neziskových organizací apod. Právě především přes starosty byly ze začátku oslovovány nejrůznější subjekty v jejich území, které by se chtěly nebo mohly podílet na fungování celé MAS SOB. Touto přirozenou cestou (starostové znají osobně většinu obyvatel svého území, jsou místními rezidenty, jsou si vědomi oblastí, které je potřeba řešit apod.) dal prostor lidem a subjektům z celého mikroregionu a zabránilo se tak případné centralizaci na město Blatná. Starostové tak vyzývali místní obyvatele a další subjekty, aby se buď zapojili přímo do MAS SOB nebo alespoň tlumočili jejich podněty či názory na pravidelných schůzkách. V prvním kroku se MAS SOB rozhodla, že vypracováním SPL pověří odbornou poradenskou firmu REDIregionalistika, ekologie, developing, investice spol. s r.o., která má v Blatné svou pobočku. Tato strategie byla firmou REDI vypracována velmi podrobně, ale bohužel jako celek se nedala pro konečnou verzi SLP použít. Největší závada byla spatřena v nedodržování bodů osnovy a přílišné obsáhlosti a popisnosti. Některé zásadní body nebyly řešeny. Nicméně ji lze brát jako jeden z důležitých podkladů pro vypracování tohoto SPL, protože se mimo jiné detailně zabývá demografickým popisem, ekonomickou základnou a trhem práce, životním prostředím našeho mikroregionu. Dalším krokem vedoucím k vytvoření konečné podoby SPL bylo vytvoření pracovního týmu ze zástupců místních obyvatel a navázání spolupráce s MAS Pošumaví, MAS Strakonicko a zejména s Mgr. Michalem Jarolímkem, jako odborným poradcem. Mgr.Jarolímek byl velice nápomocen při různých konzultacích a radách, které našemu týmu udílel. Mgr.Jarolímek má zkušenosti s poradenstvím v přípravě programů a projektů podpořených z dotačních zdrojů. Díky jeho pomoci došlo i k úspěšné transformaci MAS SOB. Za velmi důležitý a podnětný přínos ke zpracování SPL bylo vytvoření dalších tří pracovních skupin - „Ženy“, „Mladí lidé do 30-ti let“ a „Zemědělci.“ Tyto předaly důležité podněty a vedly četné diskuze s týmem sestavujícím SPL. Obyvatelé a subjekty z území byli informování o činnosti MAS SOB a vyzýváni ke spolupráci a přípravě SPL nejen prostřednictvím členů MAS SOB, ale i dalšími cestami. Například v mikroregonálním čtrnáctidenníku Blatenské listy či v dvouměsíčníku Blatensko SOBě, který právě vydává SOB a je bezplatně distribuován do všech domácností mikroregionu. Dále zřízení webové stránky MAS SOB přispělo ke komunikaci elektronickou poštou, která mnohým vyhovuje lépe, než osobní jednání (čas, ostych z neznámých lidí, lepší písemné vyjadřovací schopnosti apod.). Na základě této široké diskuze byl sestaven tým lidí, kteří společně vypracovali tento SPL. Tento tým byl složen z členů i nečlenů MAS SOB. Tvořily ho zástupci místních podnikatelů ze zemědělské i nezemědělské sféry, členů občanského sdružení, lidé se změněnou pracovní schopností, lidé se zahraničními zkušenostmi, starostové obcí a v neposlední řadě je třeba připomenout, že většina členů týmu tvořily ženy. Tento zdánlivě nesourodý tým, co se týče povolání, věku, vzdělání, místem pobytu v Blatenském mikroregionu apod., pracoval velice entusiasticky a s velkým nasazením dovedl tento SPL do dnešní podoby. Při práci na SPL se respektovaly zásady teamové práce, každý člen měl stejnou „váhu hlasu“, atmosféra v týmu byla velice podnětná a uvolněná. Členové týmu se při práci na SPL neostýchali vyjádřit svůj osobní názor a názor každého člena byl ostatními respektován. Tým svým různorodým složením velice dobře zohledňoval priority a potřeby našeho mikroregionu v plné šíři. Zabránilo se tak případnému jednostrannému pohledu na celou problematiku. Zajímavé bylo porovnání zkušeností s vypracováním SPL poradenskou firmou nebo přímo týmem místních obyvatel s odbornou konzultací Mgr.Jarolímka. Při spolupráci s poradenskou firmou byla součinnost s firmou a místními lidmi či subjekty dobrá, ale vždy se omezovala jen na jednotlivé informace a celek (včetně ducha celého SPL) byl vytvářen někým jakoby zvenku. V týmu, který sestavoval tento SPL byli i odborníci (obor: vodohospodářství, zemědělství, ekologie, projektový manager, veřejná zpráva apod.), ale je důležité vyzdvihnout, že tento SPL je sestaven týmem lidí, kteří na Blatensku opravdu žijí, mají k tomuto místu velmi silný vztah, kteří zde pracují, mají zde své rodiny, znají přednosti a nedostatky oblasti a mají samozřejmě velký zájem na tom, aby se této oblasti dařilo a dobře se

5 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 tu žilo. Během celé této práce se upevnily a navázaly mnohé mezilidské vztahy, členové týmu se toho hodně naučili, s daleko větší sebedůvěrou vstupují do diskuzí o MAS a předávají dál fundované informace, jasněji identifikují problémy a potřeby mikroregionu. Svou prací na tomto SPL lépe pronikli do celé problematiky a chtějí se dále v rámci MAS SOB touto problematikou zabývat.

Identifikační údaje expertů a poradců: 1.

Kancelář projektového poradenstvím Mgr.Michal Jarolímek Pod Vodárnou 349 373 33 Nové Hrady IČO: 73557030 tel: 776 296 285 [email protected]

2. Sídlo společnosti: Pobočka společnosti:

4.

REDI – regionalistika, ekologie, developing, investice spol.s r.o. Západní 22/1779, 360 01 Karlovy Vary Na tržišti 177, 388 01 Blatná IČO: 25232096 tel: 602 154 842 e-mailová adresa: [email protected]

Analýza území

4.1. Hodnocení území, charakteristika území, zvláštnosti 4.1.1. Hodnocení území Hodnocení území působnosti MAS Svazku obcí Blatenska vychází z několika analýz v území provedených v letech 2005-2007. Jako zásadní se jevila Analýza území vypracovaná firmou REDI, dále pak posouzení celkové situace a potenciálu území, jež bylo zpracováváno v rámci projektu Zhodnocení místní produkce financovaného z programu LEADER+. Další provedená studie Průzkum potenciálu podnikatelských aktivit a na ní navazující Katalog projektů jednoznačně a v zásadě uceleně zpracovávala potenciál, možnost rozvoje a potřeby podnikatelského sektoru napříč celým jeho spektrem. Vedle těchto analýz a studií jsem, jak je již popsáno v bodě 3. tohoto SPL, čerpali také z pohovorů se zástupci obcí a z komunitních workshopů realizovaných ve většině obcích území působnosti MAS. Zemědělskou problematiku monitoroval samostatný tým zaměřený pouze na tuto problematiku pracovně nazvaný „Zemědělci.“ O této skupině více v bodě 11. tohoto SPL. Většina obcí v působnosti MAS SOB byla poznamenána v období socialismu, a to v souvislosti s výrazným rozvojem zemědělské výroby a na tuto navazující potřeba lidských zdrojů a tím tedy vytváření podmínek pro novu pracovní sílu v zemědělství. Počet a velikost obcí se za posledních 30 let výrazně měnil vlivem integračních (v 70. letech) a následně dezintegračních (po roce 1990) procesů. Sídelní struktura převedená na základní sídelní jednotky, má v čase stabilnější charakter. Ve 32 obcích mikroregionu je 91 základních sídelních jednotek sloučených do 84 místních částí. Z uvedených obcí je jen jedna urbanizovaná – město Blatná, ostatní mají rurální charakter. Vedle vlivu na sociální život obyvatel měly však zmíněné pohyby obyvatelstva významný vliv i na vlastnictví nemovitostí a půdy. Velká část zemědělského půdního fondu dnes patří vlastníkům, kteří v území nežijí a na půdě nehospodaří. Tento fakt v postižených oblastech do značné míry ovlivňuje možnost rozvoje a investic v zemědělství, které dnes představuje ve většině případech hospodaření ve velkých celcích zaměřených výrazně monokulturně za účasti minimální potřeby lidských zdrojů. Toto limituje podstatnou měrou i směry možného rozvoje podnikání jako zdroje místní zaměstnanosti. Žádoucí je zejména vytvoření podmínek pro místní zpracování a spotřebu výstupů z prvovýroby, a to zejména přímo v místě výroby či nejbližším okolí. Téměř veškerá strojírenská, elektrotechnická a textilní výroba je opřená o zahraniční technologie a investory. Rozhodující podniky sekundární sféry jsou zastoupeny především ve větších sídlech. V Blatné (Blatenské strojírny, DURA Automotive CZ s.r.o., BK Továrna na parkety s.r.o. Tesla Blatná a.s. BTF Blatná s.r.o.), v Sedlici a v Radomyšli (FASA Radomyšl). Tyto firmy mají největší podíl na tvorbě pracovních míst v širokém okolí. Ve větších sídlech v rámci území MAS SOB je předpoklad možného růstu rozvoje služeb, neboť díky pracovním příležitostem je zde potencionální kupní síla schopná tyto využívat. V některých oblastech působnosti MAS SOB jsou velmi významné oblasti s vysokou přírodní a krajinářskou hodnotou. Životní prostředí blatenska lze v rámci ČR hodnotit jako méně narušené. Je zde šest území vedených jako přírodní rezervace (Dolejší rybník, Hořejší rybník, Kocelovické pastviny, Kovašínské louky, Sedlická obora, Velká Kuš) významné svým výskytem ohrožených druhů ptáků a rostlin. Čtyři území charakterizovaná jako přírodní památka

6 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 (Kadovský viklan, Nový rybník u Lnář, Pastvina u Zahorčic, Smyslovské louky). Na tomto území je pak šest lokalit navrženo coby Evropsky významná lokalita NATURA 2000 (Blatná, Dolejší rybník, soustava rybníků Rybník, Vočert a Lazy, Újezdec-Planinský rybník a Kozor, Věžiště, Závišínský potok). Tyto podmínky nabízejí rozvoj podnikatelských aktivit zejména v oblasti šetrné turistiky, která je v souladu s potřebami a limity ochrany přírody a krajiny. S tímto přímo souvisí rozvoj doprovodných služeb nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatelstvo, jako je rozvoj infrastruktury, rozvoj služeb, zvýšení kapacity ubytovacích prostor jež dopomohou k prodloužení pobytů rekreantů a turistů v regionu a v zásadě veškeré občanské infrastruktury všeho druhu, což je ostatně žádoucí v celém území MAS. K 1.3. 2001, tj. k datu celostátního censu bylo ve 32 obcích mikroregionu Blatensko sečteno celkem 15 865 trvale žijících obyvatel, což představovalo 22,71% obyvatelstva okresu Strakonice a 2,54% Jihočeského kraje. Z celkového počtu trvale žijících občanů náleží 41,88 % městu Blatná, ve zbývajících 31 obcích venkovského charakteru žila téměř polovina celkového počtu obyvatelstva. Z hlediska dlouhodobého demografického vývoje je patrný klesající trend počtu trvale žijících obyvatel. Oproti stavu z prvního poválečného censu pokles počet obyvatel k datu jeho poslední organizace k 1.3.2001 o 2 053. Je to důsledek minulých urbanizačních procesů, všeobecné tendence vylidňování venkova a v neposlední řadě i předchozí státní politiky podporováním rozvoje měst a tzv. střediskových obcí. V posledních dvou letech je však v oblasti zaznamenáván začínající trend opětovného osidlování dříve rekreačních objektů, zejména chalup v menších obcích, pro účely trvalého bydlení střední generací, ale ani mladší rodiny s dětmi nejsou výjimkou. S možností potencionálního nárůstu počtu nových obyvatel v jednotlivých obcích ale koreluje potřeba rozvoje občanské vybavenosti i další infrastruktury pro kvalitní život na venkově. Základní snahou je zejména udržení mladých lidí na venkově jako záruky dalšího rozvoje obce i uchování místního dědictví, které by mělo být pro většinu obyvatelstva nemalým zdroje hrdosti a patriotismu. Obce postupně naplňují své požadavky v oblasti základní technické infrastruktury a více se orientují na vzhled a vybavení obce a to jak z hlediska atraktivity pro případné návštěvníky, tak pohodlí a volného času svých obyvatel. Přibývá dětských hřišť, upravených veřejných prostranství a návsí, nových stromořadí v okolí obce. Někdy (zatím však spíše ojediněle) jsou občané zapojování nejen do plánování těchto úprav, ale i jejich realizace. I toto má pozitivní vliv na vztah obyvatel k místu, kde žijí. Rozvojovým potenciálem území je i víceméně zachovaná struktura vzdělávacích zařízení, ačkoliv je v některých případech pro obec ekonomicky nevýhodná. Prostorové rozležení těchto zařízení však není rovnoměrné. Na území MAS SOB je devět mateřských škol o kapacitě 18 tříd a cca. 460 žáků. Základní školství je zajišťováno v sedmi školách. Některé obce coby provozovatelé těchto zařízení jsou na hranici efektivnosti při udržení jejich chodu. Fungující infrastruktura pro vzdělávání i v malých obcích je významným potenciálem pro vzdělávání a volnočasové aktivity nejen dětí, ale také obyvatel obce tam, kde obdobná infrastruktura prakticky neexistuje. Z hlediska potenciálu rozvoje lidských zdrojů je významná také existence středního školství (1x střední odborná škola obor obchodní akademie, ekonomika zemědělství a výživy, elektronické počítačové systémy, 1x střední odborné učiliště oboru opravář zemědělských strojů, automechanik, elektrikář –slaboproud, zámečník a instalatér). Dále v Blatné působí i pobočka soukromé vysoké školy – „Bankovního institutu.“ V Blatné je rovněž provozována základní umělecká škola. Relativně nízká nezaměstnanost je doprovázena relativně vysokou vyjížďkou za prací. To svědčí o tom, že region je přitažlivý zejména z hlediska kvality bydlení (ještě větší rozvoj brzdí nedostatek pozemků pro novou výstavbu). Z hlediska obyvatel nejen v odlehlejších koutech regionu je však žádoucí podporovat vznik pracovních míst. Vysoká dojížďka za prací se negativně odráží v nižší míře využívání místních služeb (včetně vzdělávacích), nižším zapojení do komunitního života a v neposlední řadě i v nárůstu individuální dopravy se všemi negativními důsledky na životní prostředí. Ačkoliv v regionu tradičně převažuje kooperace v rámci zájmově vymezených skupin (starostové, hasiči, sportovci, matky s dětmi, myslivci aj.), v rámci rozličných programů a aktivit jsme si ověřili, že tento přístup je dán do značné míry jistou setrvačností a není neměnný. Důležitým faktorem pro rozvoj je podpořit rozvoj mezisektorové partnerství na úrovni jednotlivých obcí, které, pokud je již lokálně realizováno, se často projevuje synergickým efektem a pro všechny zúčastněné mělo velký přínos. V rámci tvorby strategického plánu rozvoje mikroregionu Svazku obcí Blatenska byly identifikovány celkem čtyři problémové okruhy (1. Rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání a řemesel, 2. Cestovní ruch a rekreace, 3. Rozvoj vesnic zejména ve vztahu k technické a dopravní infrastruktuře, 4. Přenos informací a vzdělávání). V souladu s požadavky Programu rozvoje venkova a na základě pracovních setkání členů MAS jsme pro tvorbu strategie MAS zúžili záběr mikroregionální strategie rozvoje a zejména zdůraznili prvky rozvoje podnikatelských aktivit a rozvoje obcí tak, aby se tyto vzájemně mohli doplňovat.

4.1.2. Důvod výběru daného území Důvody výběru daného území souvisí s přirozeným vývojem spolupráce měst, obcí a dalších subjektů, která se v tomto území dlouhodobě rozvíjí. Významným krokem bylo založení Svazku obcí Blatenska. Tento se stal v budoucnu i zřizovatelem této Místní akční skupiny. Jako zásadní faktory lze jmenovat: a) Území s podobnými ekonomickými, demografickými, sociálními, historickými a geografickými parametry.

7 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 b) c)

d)

e) f) g)

Území je spojováno společnými zájmy obcí a obyvatel, které tyto zájmy (či problémy) dokážou řešit společně. Jde tedy o schopnost domluvit se na řešení společných problémů. Z původně účelové spolupráce (odpadové hospodářství, spolkové aktivity, obnova infrastruktury) se postupně rozvinula spolupráce na základě osobních vztahů mezi představiteli obcí. Tím se začaly rozšiřovat témata pro společné projekty akce. Do činnosti obcí v rámci Svazku obcí Blatenska začaly aktivně a pozitivně vstupovat další organizace, především z neziskového sektoru, které ve spolupráci hledaly efektivnější způsoby jak realizovat své projekty. Obce tyto subjekty začaly respektovat a uvědomily si jejich významnost pro území Nejde o uměle vytvořený celek, který účelově vzniknul pouze pro program LEADER, ale jde o přirozeně a postupně vzniknuvší oblast. Úspěšnost spolupráce motivovala obyvatele a další subjekty k dalším společným aktivitám Mikroregion Svazku obcí Blatenska je region s velkým potenciálem, ale tak trochu čeká na své „objevení.“ V rámci Jihočeského kraje ani v celostátním měřítku se neztratí a má rozhodně co nabídnout.

4.1.3. Shodné či styčné charakteristiky území a zvláštnosti území oproti jiným územím. Zaměření SPL vycházelo z podrobných místních šetření, analýz, potřeb různě definovaných cílových skupin a SWOT analýzy. V rámci tohoto postupu byly formulovány vlastnosti území, ať už kladné či záporné, na kterých bylo možné strategický plán stavět nebo naopak, které by měly být SPL eliminovány. Přednosti území lze spatřovat v těchto vlastnostech: 1) Relativně zdravé a málo poškozené životní prostředí 2) Existence chráněných území a rozlohou velké ptačí oblasti, oblasti navržené k zařazení do NATURA 2000 3) Aktivní přístup starostů a dalších subjektů k získávání finančních prostředků na investice 4) Postupný trend nárůstu počtu obyvatel v mikroregionu, podpora výstavby rodinných domů a obytných domů 5) Velký potenciál pro aktivní a šetrný cestovní ruch 6) Poměrně značná diverzifikace pracovních příležitostí i přes existenci velkých zaměstnavatelů, kteří jsou sociálně ekonomickým rizikem v případě utlumení jejich výroby, což potenciál tohoto území nabízí eliminovat Na druhé straně zápory daného území je možno charakterizovat takto: 1) Nedostatek kvalitních ucelených turistických produktů, které by dokázaly návštěvníky zdržet v území několik dní 2) Nízká hustota obyvatel 3) Nedostatečné zasíťování obcí a sídel službami 4) V zásadě neexistující koncepce rozvoje podpory ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie 5) Roztříštěnost vlastnictví k pozemkům 6) Průměrně nižší vzdělanost 7) Omezování tradičních ekonomických činností (zemědělství) a malý příliv investic znamenající vytvoření nových pracovních míst

4.2 Zdroje území pro realizaci SPL 4.2.1. Lidské zdroje Z hlediska lidských zdrojů je v území vytvořena dostatečná absorbční kapacita. V území působnosti MAS realizují rozvojové projekty jak obce, tak podnikatelské subjekty i několik zkušených neziskových organizací. Nejen díky předchozím programům zde existuje široké spektrum možných předkladatelů projektů, kteří mají zkušenosti s čerpáním dotací z rozličných regionálních programů a programů EU. Převážná většina projektů do jednotlivých programů byla zpracovávána a realizována místními odborníky. Na základě zájmu o celou řadu programů i z realizovaných komunitních workshopů je patrné, že limitní pro přípravu projektů a žádostí o dotaci není nedostatek kvalitních nápadů, peněz, či schopných manažerů, ale nedostatek informací o běžících programech a příležitostech. S přípravou aktivních projektů pomáhají jednotlivým subjektům zkušení zpracovatelé z regionu dobře znalí místních potřeb i poměrů. V rámci již dříve realizovaných programů jsme průběžně pořádali školení pro potencionální žadatele, což se projevilo ve větší kvalitě podaných projektů ze strany jednotlivých žadatelů.

4.2.2. Finanční zdroje V průběhu realizace některých programů se ukázalo, že zejména pro neziskové organizace je problematické předfinancování projektů. Toto některé společnosti řešily formou vlastních vkladů členů organizace, popřípadě formu malé půjčky od zainteresovaných obcí. Tento postup se jeví jako možný úspěšný a i v budoucnu jistě pomůže k realizaci celé řady projektů. Tento postup jako inovativní budeme doporučovat i pro roky 2009-13. Do realizace rozličných programů se však zapojuje prozatím poměrně málo podnikatelských subjektů. Ukázalo se, že je pro ně velkou překážkou poměrně náročná příprava i administrace projektů, ale i způsob jejich financování. Pro větší zapojení podnikatelské sféry bude MAS nabízet možnost konzultací i vzdělávání a bude doporučovat obdobný postup, jako v případě podpory projektů neziskových organizací. Důležitý je i přenos dobrých příkladů z oblasti poskytování úvěrů podnikatelským i jiným subjektům.

8 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 4.2.3. Hospodářské zdroje Nastavené fiše vycházejí jak z identifikovaných potřeb území, tak z reálných potřeb subjektů, kteří se zúčastnili sběru dat (obce, účastníci komunitních workshopů, pracovní skupiny) a dalších subjektů, kteří využili možnosti konzultace u zástupců MAS. Na základě tohoto sběru dat jsme vytvořili Průzkum potenciálu podnikatelských aktivit a katalog projektů, o jejichž realizaci je v území předběžný zájem. Z hlediska zájmu potenciálních žadatelů v území působnosti MAS Svazku obcí Blatenska existuje absorbční kapacita pro minimálně tyto projekty: a) Oblast rozvoje podpory zemědělského a nezemědělského podnikání  Inovační kroky, modernizace technologie výroby (cca 10 záměrů)  Rekonstrukce a modernizace, výstavba a přestavba stávajících provozoven (cca 8 záměrů)  Rozvoj podmínek pro šetrnou turistiku, agroturistiku, modernizace stávajících turisticky zaměřených provozů (cca 10 záměrů)  Služby a zpracovatelská výroba (cca 10 záměrů)  Zemědělství (cca 10 záměrů) b) Obnova a rozvoj venkovských sídel Blatenska  Rozvoj a modernizace infrastruktury menšího rozsahu (cca. 15 záměrů)  Infrastruktura pro volný čas (cca 20 záměrů)  Infrastruktura veřejná prostranství (cca 20 záměrů)  Obnova a rozvoj kulturního dědictví, infocentra, propagace (cca 15 záměrů)  Rekonstrukce a obnovy nemovitostí sloužících pro veřejné služby (cca 10 záměrů) c) Přenos informací  Vzdělávací programy pro různé cílové skupiny (cca 10 záměrů)  Vybavení a rekonstrukce vzdělávacích zařízení (cca 10 záměrů)

4.2.4. Jiné zdroje Díky spolupráci jednotlivých členů Svazku obcí Blatenska se svými partnerskými obcemi a městy v zahraničí, zejména Francie, Německo a Švýcarsko je plně funkční mezinárodní komunikace na lokální úrovni. Dochází k pravidelným návštěvám a pobytovým výměnám mezi zúčastněnými. Celé řadě subjektů se díky této spolupráci daří objevovat, poznávat a implementovat inovační prvky do svých aktivit. Tyto kontakty ale přispívají k rozvoji kulturně společenského života v jednotlivých obcích.

5.

SWOT analýza

5.1.Vymezení SWOT analýzy SWOT analýza byla vypracována pro tři prioritní oblasti- hospodářský rozvoj, rozvoj infrastruktury a lidské zdroje. Jednotlivé body jsou řazeny dle aktuální váhy a prioritního zaměření.

5.1.1. Hospodářský rozvoj, zhodnocení podnikatelské (zemědělské i nezemědělské) sféry, cestovní ruch Silné stránky

Atraktivní přírodní mírně zvlněná krajina s velkým množstvím rybníků Vysoký přírodní a historický potenciál pro cestovní ruch Relativně stabilizovaná produkčně diferencovaná zemědělská výroba s dlouholetou tradicí Dostatek ploch a objektů pro podnikáním Řemeslná tradice Relativně vysoká autorita obecních zpráv Chov ryb jako regionální specifičnost Příznivé ceny nemovitostí

Slabé stránky

Nedostatečné množství stravovacího a ubytovacího zařízení Málo rozvinutá sféra obchodu a služeb Slabá podnikatelská invence obyvatelstva Omezená nabídka pracovních příležitostí, soustředění produkční základny do centrálního sídla Nedostatečná technická vybavenost malovýrobců Nízká míra investování ze strany obyvatelstva Nízké využití potenciálu cestovního ruchu

Příležitosti

Efektivní využití podpůrných programů finanční pomoci z prostředků regionálních, státních, EU Podpora cestovního ruchu jako zdroje nových příjmů Využití informačních technologií i do netradičních oblastí (cestovní ruch, řemeslná výroba) Podpora malého a středního podnikáním Nalezení konsensu mezi produkčním a rekreačním využití rybníků

9 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Rozvoj a podpora nabídky místních produktů Podpora společných projektů veřejné a soukromé sféry Ohrožení

Nepříznivé (regionem neovlivnitelné) makroekonomické vlivy Vymření nositelů tradic Útlum či krach rozhodujících průmyslových firem v Blatné Vysoká míra meziregionální konkurence Stávající nestabilita rybniční soustavy Celorepublikový pokles zemědělské výroby

5.1.2. Rozvoj infrastruktury vážící se k rozvoji venkovských sídel na Blatensku Silné stránky

Již existující byť kapacitně nedostatečná síť infrastruktury pro volnočasové aktivity obyvatelstva Zájem měst a obcí o výstavbu technické infrastruktury Stále ještě fungující spolkový život Sběr a separace odpadu Výhodná dopravní poloha mezi regionálními centry Plzeň – České Budějovice Kvalitní síť komunikací I.třídy (I/20, I/4) Relativně hustá silniční síť mezi jednotlivými obcemi Převzetí komunikace II. a III.třídy krajskou samosprávou s provozovatelem správy a údržby v regionu Fungující regionální železniční trať

Slabé stránky

Nedostatečné množství infrastruktury pro volnočasové, spolkové a kulturně společenské vyžití všech kategorií obyvatelstva Slabá propagace dílčích částí regionu Špatná kvalita místních komunikací Nízká míra vybavenosti území vodohospodářskými sítěmi Nedostatečné nebo žádné čištění vyprodukovaných odpadních vod Vedení komunikační axiály centrem obcí a její přetížení nákladovou dopravou Nízký stupeň plynofikace Nedostatečné využití železnice

Příležitosti

Možnost investování do nedostatečné technické vybavenosti z vnějších zdrojů Spolupráce mezi obcemi (zvýšení počtu EO pro napojení na ČOV) Využití letiště v Tchořovicích pro malá sportovní letadla Využití alternativních zdrojů energie (pěstování biomasy na zemědělsky neobdělávaných půdách) Přenesení části dopravy na železnici Zlepšení technického stavu komunikací Zlepšení dopravní obslužnosti území Plynofikace Další výstavba vodovodů a kanalizace Zvýšení množství sportovišť, multifunkčních ploch pro veškeré volnočasové aktivity Zatraktivnění regionu umožňující turistů kvalitnější rekreační vyžití

Ohrožení

Nedostatek tvorby kapitálu pro reprodukci a rozvoj infrastruktury Další zvýšení podílu nákladové silniční přepravy tranzitující průtahy obci (mimo dálniční síť ve snaze vyhnout se úhradě mítného) Zhoršení stavu komunikací rušení či omezování železničních tratí regionálního významu neprovázanost dopravních systémů Další zaostávání technické infrastruktury Pokles zájmu o plynofikaci v souvislosti s vývojem cen Zaostávání vlive izolace území

5.1.3 Lidské zdroje Silné stránky

Dostatečná nabídka pracovních sil a její flexibilita Relativně nízké mzdové náklady Řemeslné tradice se v oblasti většinou předávají v rámci rodin z generace na generaci Dostatečné množství ploch pro bytovou výstavbu Zájem měst a obcí o výstavbu sociálních zařízení Velké množství kulturně-historických památek Rozšiřující se síť organizací a subjektů poskytujících kvalitní sociální služby Existence sekundárního školství Udržovaný lokální a regionální patriotismus

10 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Relativně rozvinutý spolkový život Relativně vysoká autorita obecních správ Slabé stránky

Nedostatečná nabídka rozličných vzdělávacích programů, zejména zaměřených na rozvoj podnikání, řemesel, administrativy a administrace s tím související Nízká informovanost subjektů o možnostech využívání dotačních zdrojů pro svůj rozvoj Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a jejich postupná ztráta migrací vně regionu Nedostatečné množství a pestrost nabídky zařízení pro aktivní trávení volného času, především kulturní využití Nízká úroveň standartního vybavení domů a bytů Vysoký podíl postproduktivního obyvatelstva Příliš atomizovaná sídelní struktura s velkým počtem obcí s méně jak 199 obyvateli Výskyt chátrajících a neudržovaných architektonických a historických památek Nedostatečně vyškolené lidské zdroje v oblasti poskytování služeb, malá znalost jazyků

Příležitosti

Významný potenciál využití k bydlení revitalizací opuštěných nebo sporadicky využívaných objektů Aktivace rozličných vzdělávacích programů Zlepšení informačních toků Zájem městského obyvatelstva o zdravé bydlení na venkově Změna životního stylu obyvatelstva – návrat k přírodě Zájem o trávení volného času na venkově Využití absolventů regionálního sekundárního školství pro místní podnikatelské subjekty a tím zvýšení podílu kvalifikované síly

Ohrožení

Nepříznivý demografický vývoj Prostupující urbánní vliv na venkov (architektura, sítě marketů) Obtížnost udržení primárního školství v malých městech a obcích Odchod produktivního a relativně vzdělaného obyvatelstva do průmyslových center Zvyšování míry nezaměstnanosti Odliv turistů při nedostatečné turistické nabídce

5.2 Metodika SWOT analýzy Metoda stanovení jednotlivých bodů SWOT analýzy. Zdroje informací. K vytvoření uvedené SWOT analýzy jsme využili základní poznatky z provedené Analýzy území a ze Zhodnocení místní produkce Blatenska. Dále jsme použili výstupy z již uvedených Průzkumů potencionálu podnikatelských aktivit a z Katalogu projektů. Nedílnou součástí při zpracování SWOT analýzy a vlastně celého SPL byly poznatky z komunitních workshopů, které byly provedeny v 18ti z 32 obcí v regionu. Celá řada témat byla pravidelně rozebírána se starosty obcí (členové Svazku obcí Blatenska) na pravidelných valných hromadách tohoto orgánu. Dále byly využívány informace od pracovních skupin uvedených v bodě 11. tohoto SPL. Celkem proběhlo sedm setkání s pracovní skupinou „ženy,“ pět setkání s pracovní skupinou „mladí lidé“ a dvanáct setkání s pracovní skupinou „zemědělci.“ Ne vždy se podařilo, aby se skupina sešla celá, ale byla uskutečněna celá řada dílčích setkání a návštěv přímo v provozech, kde byla aktuální problematika řešena. Dále realizační tým SPL byl v kontaktu se dalšími podnikateli v oblasti průmyslové výroby, kde probíhali dílčí konzultace zejména v oblasti zaměstnanosti a personalistiky. Také poznatky od neziskových organizací byly zapracovány do tohoto SPL. Významnou měrou byly využity poznatky z již ukončeného a realizovaného Komunitního plánu Blatenska, který byl realizován Svazkem obcí Blatenska. Zásadním konzultantem v této oblasti byla Oblastní charita Strakonice, které v současnosti provozuje na celém území Blatenska sociální služby (dovážky obědů seniorům, asistence u lékaře, na úřadech, úklid v domácnostech a další služby). SWOT analýza je členěna na vnitřní analýzu každého zvoleného problémového okruhu (slabé stránky a silné stránky) a vnější analýzu problémového okruhu (příležitosti a možná ohrožení). Identifikované silné stránky jsou komparativní a konkurenční výhody pro rozvoj dané oblasti, slabé stránky jsou pak veškeré faktory, které tento rozvoj limitují nebo ohrožují. Vnější analýza hodnotí faktory, procesy a okolnosti, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné subjekty z řešeného území, nicméně jejich poznání dává předpoklady pro jejich úspěšné řízení. Známým hrozbám je možné se účinně bránit, a naopak na možné příležitosti je vhodné se dobře připravit a maximálně je využít ku společnému prospěchu. SWOT analýza je základem pro formulaci hlavních cílů strategie MAS a základem pro návrh jednotlivých fiší. Naše strategie vycházející ze SWOT analýzy je postavena na maximálním využití příležitostí blízkého období (zejména dotací EU), k posílení a rozvoji silných stránek regionu, což povede k potlačení jeho slabin a vytvoří stabilitu a odolnost vůči možnému vnějšímu ohrožení v budoucnosti.

11 z 36


6.

Strategie

6.1 Priority a cíle Cílem vytvoření Strategie, SPL a vůbec MAS SOB bylo především vytvořit podmínky ke zlepšování kvality života v území mikroregionu Blatenska. Pojmenovat základní problémy a potřeby a vyzývat jednotlivé subjekty k jejich naplnění. Zároveň je důležitou součástí strategie zajistit alespoň část investic, které jsou nutné k její realizaci. SPL rovněž vychází z Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-13 (PRV ČR), Osy III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Strategie sleduje a zohledňuje specifičnost Blatenska a směřuje k: zvýšení atraktivity území vyzdvihnutí potenciálu území a jeho následné zhodnocení posílení lokálního patriotismu zlepšení sociálně-kulturního zázemí vytvoření koncepčního řešení problémů pro celý region vyhledávání a uplatňování nové formy navazování spolupráce a partnerství trendu navazovat, rozvíjet spolupráci a předávat si zkušenosti s ostatními regiony v ČR i mimo ČR podpoře informovanosti a vzdělávání obyvatelstva Důležitým podkladem pro strategii byla SWOT analýza, která především pomohla definovat cíle a potřeby oblasti. Na základě SWOT analýzy byly zpracovány fiše – hlavní priority rozvoje. Vymezení konkrétních priorit a cílů SPL Vize rozvoje Místní akční skupiny bude naplněna prostřednictvím strategie, členěné do 3 priorit a 5 opatření Strategický plán LEADER

Priorita Opatření I.

II.

III.

Zhodnocení místní produkce a podpora zemědělského a nezemědělského podnikání 1.1. Zachování a rozvoj řemeslných tradic a podnikání 1.2. Podpora aktivit pro cestovní ruch Obnova a rozvoj venkovských sídel Blatenska 2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic 2.1.2. Občanské vybavení a služby Přenos informací a vzdělávání 3.1. Přenos informací a vzdělávání

Opatření rozčleněná podle os a priorit programu Priorita I. Zhodnocení místní produkce a podpora zemědělského a nezemědělského podnikání % podíl priority na celé strategii

PRIORITA ZHODNOCENÍ MÍSTNÍ PRODUKCE A PODPORA ZEMĚDĚLSKÉHO A NEZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ Opatření 1.1. Zachování a rozvoj řemeslných tradic a podnikání

50%

% podíl opatření na prioritě 50%

Opatření 1.2. Podpora aktivit pro cestovní ruch 50% Globální cíl: Ekonomický růst regionu Specifické cíle: Zachovat řemeslné tradice regionu, podpořit jejich rozvoj Diverzifikovat ekonomickou základnu obcí na nezemědělské podnikání Podpora zemědělského podnikání v souvislosti s BIO, EKO a alternativní výrobou potravin a technologií umožňujících zpracování a spotřebu výstupů z prvovýroby v regionu Využít přírodního a kulturního potenciálu regionu pro cestovní ruch novou nabídkou infrastruktury volného času a ubytovacích kapacit s cílem zvýšit pobytovou hodnotu pro návštěvníky

12 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Opatření 1.1. Zachování a rozvoj řemeslných tradic a podnikání Fiše I. Kód opatření 311 Vazba na Program rozvoje venkova 2007-2013:

Osa III., Priorita III.1, Opatření III.1.2.

Popis situace Produkční zaměření venkovských sídel patřilo v minulosti vedle zemědělství i drobnému řemeslu. Některá drobná řemesla či krajové originality produkující dřívější malovýrobci již zanikla nebo jejich nositelé již jsou v důchodovém věku a nemají následovníky. S hledáním nových produkčních možností dané lokality je účelné zachování, obnova a následné uchování zde tradiční výroby, hledáním následovníků, podporou výroby a následného odbytu pomocí moderních marketingových metod. V rámci Svazku obcí Blatenska byl proveden průzkum u řemeslných výrobců a bylo zjištěno, že pro uchování výroby nemají dostatečně vybavené dílny moderní technologií, výroba se odehrává v neodpovídajících dílnách, výrobky se jen těžko bez moderních marketingových metod dostávají na trh. Popis opatření Podpora je zaměřená na rozvoj řemeslné výroby, rozvoj nebo nové zakládání mikropodniků v oblasti výroby a služeb odpovídajícím rurálnímu prostoru. Cíle opatření:  Podpora rozvoje nezemědělské produkce  Podpora rozvoje zemědělského podnikání se zaměřením na technologie umožňující zpracování a spotřebu výstupů z prvovýroby v regionu  Podpora výroby krajových originalit  Podpora zaměstnanosti  Vznik nových mikropodniků Vymezení území podpory Projekt může být realizován pouze v obcích spadajících do mikroregionu Blatensko. Podmínky poskytnutí podpory  Podpora se poskytne na základě předloženého projektu a v souladu s podmínkami fiše č. 1  Pro každý schválený projekt může být použita podpora pouze z jediného zdroje EU  Projekt se nesmí vztahovat na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním na trh produktů uvedených v příloze I. Smlouvy o založení ES Příjemci podpory: Příjemci podpory mohou být fyzické a právnické osoby (i bez historie), které splňují podmínky mikropodniků (tj. do 10 zaměstnanců, roční obrat nepřekročuje 2 mil. Eur). Způsobilé výdaje:  Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) případně nová výstavba budov a ploch, s upřednostněním využití stávajících nevyužívaných budov a ploch  Nákup budov, strojů technologie, zařízení provozoven a dílen, hardware, software  Projektová a technická dokumentace, která je součástí pořízení investice Forma a výše podpory: Přímá nevratná dotace do 50% uznatelných nákladů minimální celkové způsobilé náklady na projekt je 50 000,- Kč. Maximální výše dotace na jeden projekt je 750.000,- Kč. Opatření 1.2. Podpora aktivit pro cestovní ruch Fiše II. Kód opatření 312 Vazba na Program rozvoje venkova 2007-2013: Osa III., Priorita III.1, Opatření III.1.3. Popis situace Přírodní krajinný ráz Blatenska, množství rybníků, přírodních atraktivit a kulturních odkazů minulosti dává předpoklad pro rozvoj turistického ruchu. Venkovská turistika je nejpřirozenější způsob diverzifikace ekonomiky v malých sídlech s využitím přírodních předpokladů a rozvojem netradičních forem turistiky (agroturistika, hipoturistika, vodní turistika apod.). Zpracovaná studie Turistický potenciál Blatenska prokázala chybějící základní vybavenost v oblasti dalších volnočasových aktivit návštěvníků, ubytovacích kapacit (kvantita i kvalita) a rozšíření pobytových náplní. Venkovský cestovní ruch může poskytovat mnoho pracovních příležitostí pro uvolněnou pracovní sílu z agrárního sektoru, podílí se na odbytu místních specialit a řemesel. Vytváří možnosti rozvoje agroturistických aktivit.

13 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Popis opatření Podpora je zaměřená na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení, vybudování a modernizaci ubytovacích a stravovacích kapacit. Podporovány budou rovněž zajištění služeb pro pěší turistiku, vodní turistiku, budování a značení pěších turistických tras, hipostezek, odpočinkových míst a nákup a výsadba doprovodné zeleně. Cíle opatření:  Podpora rozvoje zemědělských aktivit ve směru k nezemědělské produkci  Zlepšení kvality života v sídlech  Různorodost venkovské ekonomiky  Zvýšení návštěvnosti a její udržení na delší pobyt Vymezení území podpory Projekt může být realizován pouze v obcích spadajících do mikroregionu Blatensko nedosahující 2 000 obyvatel. Podmínky poskytnutí podpory  Podpora se poskytne na základě předloženého projektu a v souladu s podmínkami fiše č. 2  Pro každý schválený projekt může být použita podpora pouze z jediného zdroje EU  Projekt nemá negativní vliv na životní prostředí  Rekreační zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení) budou průkazně přístupná veřejnosti Příjemci podpory: Příjemci podpory mohou být fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělství, nezemědělští podnikatelé pouze pokud činnost zahajují, nebo mají kratší než dvouletou historii, obce a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou. Způsobilé výdaje:  Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) případně nová výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení, včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování rekreačních zařízení včetně odpovídajícího zázemí  Výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodní turistiky a hipoturistiky  Nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, hardware  Budování a značení pěších tras, hipostezek, odpočinkových míst (mimo území lesů)  Nákup a výsadba doprovodné zeleně Forma a výše podpory: Přímá nevratná dotace do 50% uznatelných nákladů u podnikatelských subjektů, 90% pro obce a neziskové organizace. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt je 50 000,- Kč. maximální výše dotace na jeden projekt je 750.000,- Kč. Priorita II – Obnova a rozvoj venkovských sídel Blatenska PRIORITA OBNOVA A ROZVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL BLATENSKA

% podíl priority na celé strategii 40%

% podíl opatření na prioritě

Opatření 2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic

50%

Opatření 2.1.2 Občanské vybavení a služby

50%

Globální cíl: Zlepšení stavu životního prostředí Zlepšení kvality života obyvatel Snížení migrace vně regionu Podpora spolkového života Specifické cíle: Zlepšení vzhledu obcí Doplnění základní technické infrastruktury Využití obnovitelných zdrojů Opatření 2.1.1. – Obnova a rozvoj vesnic Fiše III. Kód opatření 321 Vazba na Program rozvoje venkova 2007-2013:

Osa III., Priorita III.1, Opatření III.2.1.1.

14 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Popis situace Sídelní struktura Blatenska je silně atomizovaná s převahou obcí v kategorii do 200 obyvatel. Této kategorizaci odpovídá i velmi omezená schopnost obecních samospráv generovat příjmy, které by zajistily úhradu nejen základních mandatorních výdajů, ale i výdajů na rozvoj obce. A právě tyto malé sídelní útvary i přes svoji samostatnost nejsou schopni bez dotací doplnit chybějící obecní technickou infrastrukturu, realizovat zařízení pro kulturní, sportovní a společenské vyžití svých obyvatel a tímto tedy výrazněji zhodnotit kvalitu jejich života. Popis opatření Opatřením budou podpořeny investice do základní infrastruktury, využití obnovitelných zdrojů paliv a energie, řešení odpadového hospodářství, budování a obnova místních komunikací v malém rozsahu, úpravy vzhledu obcí, veřejných ploch, návsí a podpora rozvoje spolkového života v obcích regionu. Cíle opatření:  Podpora rozvoje zemědělských aktivit ve směru k nezemědělské produkci  Zlepšení kvality života v sídlech  Různorodost venkovské ekonomiky Vymezení území podpory Projekt může být realizován pouze v obcích spadajících do mikroregionu Blatensko. Podmínky poskytnutí podpory  Podpora se poskytne na základě předloženého projektu a v souladu s podmínkami fiše č. 3  Pro každý schválený projekt může být použita podpora pouze z jediného zdroje EU  Projekt nemá negativní vliv na životní prostředí Příjemci podpory: Obce, sdružení obcí, společnosti vlastněné z více než 50% obcemi, církve, neziskové organizace. Způsobilé výdaje:  Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba, obnova návsí a veřejných prostranství, zastávek, osvětlení, oplocení, stavební obnova hřišť, sportovišť  Řešení odpadového hospodářství obce (třídění a recyklace odpadu, kompostovacích ploch pro biologický odpad a materiál ze skrývek zemin)  Vybudování a obnovu místních komunikací malého rozsahu  Revitalizace drobných vodních toků a ploch v obci včetně odtěžení sedimentů  Investice na spolkové aktivity,  Nákup a výsadba veřejné zeleně, parkové úpravy v obci, nákup nezbytné techniky na jejich údržbu  Úpravy pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů Forma a výše podpory: 90% pro neziskové organizace, obce a sdružení obcí. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt je 50 000,- Kč, maximální výše dotace na jeden projekt je 200.000,- Kč. Opatření 2.1.2. – Občanské vybavení a služby Fiše IV. Kód opatření 321 Vazba na Program rozvoje venkova 2007-2013:

Osa III., Priorita III.1, Opatření III.2.1.2.

Popis situace Sídelní struktura Blatenska je silně atomizovaná s převahou obcí v kategorii do 200 obyvatel. Této kategorizaci odpovídá i velmi omezená schopnost obecních samospráv generovat příjmy, které by zajistily úhradu nejen základních mandatorních výdajů, ale i výdajů na rozvoj obce. A právě tyto malé sídelní útvary i přes svoji samostatnost nejsou schopni bez dotací doplnit chybějící občanské vybavení, realizovat zařízení pro kulturní a společenské vyžití svých obyvatel a tímto tedy výrazněji zhodnotit kvalitu jejich života. Popis opatření Opatřením budou podpořeny investice do infrastruktury a občanské vybavenosti a služeb, podpora rozvoje spolkového života v obcích regionu. Cíle opatření:  Podpora rozvoje zemědělských aktivit ve směru k nezemědělské produkci  Zlepšení kvality života v sídlech

15 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 

Různorodost venkovské ekonomiky

Vymezení území podpory Projekt může být realizován pouze v obcích spadajících do mikroregionu Blatensko nedosahující 2 000 obyvatel. Podmínky poskytnutí podpory  Podpora se poskytne na základě předloženého projektu a v souladu s podmínkami fiše č. 4  Pro každý schválený projekt může být použita podpora pouze z jediného zdroje EU  Projekt nemá negativní vliv na životní prostředí Příjemci podpory: Obce, sdružení obcí, společnosti vlastněné z více než 50% obcemi, církve, neziskové organizace. Způsobilé výdaje:  Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, případně nová výstavba budov sloužících coby občanská vybavenost nebo za účelem poskytování služeb  Výstavba decentralizovaných komunálních zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie  Řešení odpadového hospodářství obce, výstavba třídičky na komunální odpad  Investice na spolkové aktivity  Nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, hardware, software v souvislosti s řešením projektu Forma a výše podpory: 90% pro neziskové organizace, obce a sdružení obcí. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt je 50 000,- Kč, maximální výše dotace na jeden projekt je 300.000,- Kč. Priorita III – Přenos informací PRIORITA

% podíl priority na celé strategii

PŘENOS INFORMACÍ

10%

Opatření 3.1. Přenos informací a vzdělávání

% podíl opatření na prioritě 100%

Globální cíl: Hospodářský růst regionu Snížení nezaměstnanosti Specifické cíle: Zvýšení možností využití ICT a přenosů dat Zvýšení počítačové gramotnosti obyvatel Permanentní vzdělávání Opatření 3.1. – Přenos informací a vzdělávání Fiše V. Kód opatření 331 Vazba na Program rozvoje venkova 2007-2013:

Osa III., Priorita III.2, Opatření III.2.1.2., Opatření III.3.1

Popis situace Prohlubující rozdíl mezi rurálním a urbánním prostorem způsobuje mimo jiné i úroveň vybavenosti moderními informačními technologiemi, jejich využívání, umění obsluhy, počítačová gramotnost obyvatelstva jako základní předpoklad zaměstnanosti. Aby byl cíl SPL úspěšný, je nutné zajistit založeným a podporovaným subjektům přístup k dostatečnému množství informací, informačních technologií. Umožnit práci s informacemi a jejich přenos. Úspěšnost těchto subjektů bude odvislá od schopné pracovní síly, která by se měla permanentně vzdělávat. Popis opatření Opatřením budou podpořeny investice zřizování informačních a školících center s využíváním ICT pro lepší dostupnost služeb a zaměstnání. Dále investice na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, které působí nebo hodlají působit v oblastech diverzifikace činností zemědělské a nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic. Cíle opatření:  Podpora rozvoje lidského potenciálu  Podpora ICT technologií

16 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013  

Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Podpora počítačové gramotnosti

Vymezení území podpory Projekt může být realizován pouze v obcích spadajících do mikroregionu Blatensko Podmínky poskytnutí podpory  Podpora se poskytne na základě předloženého projektu a v souladu s podmínkami fiše č. V  Pro každý schválený projekt může být použita podpora pouze z jediného zdroje EU  Projekt nebude mít ziskový charakter  Zaměření projektu odpovídá SPL MAS Svazku obcí Blatenska Příjemci podpory: Obce, sdružení obcí, společnosti vlastněné z více než 50% obcemi, církve, neziskové organizace s právní subjektivitou, zájmová sdružení, podnikatelské subjekty – fyzické i právnické osoby . Způsobilé výdaje:  Nákup zařízení, vybavení, hardware, software, vysokorychlostního internetu  Nákup vybavení informačních a školících center s využívání ICT  Stavební obnova či rekonstrukce budov či ploch sloužící pro zřízení informačních a školících center  Náklady spojené se zajištěním vhodných prostor  Technické náklady spojené s používáním nebo pronájmem informační techniky a technologie  Výdaje s přípravou a poskytnutím informačních a propagačních materiálů  Nákup kancelářských potřeb v nezbytné míře  Výdaje spojené s vlastní přípravou vzdělávací akce  Výdaje na odbornou činnost lektorů  Výdaje spojené se zajištěním překladů a tlumočení  Náklady spojené s propagací vzdělávacích a informačních aktivit  Nákup služeb vzdělávacího subjektu Forma a výše podpory: Přímá nevratná dotace do 50% uznatelných nákladů u podnikatelských subjektů, 90% pro neziskové organizace, obce a sdružení obcí. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt je 50 000,- Kč, maximální výše dotace na jeden projekt je 150.000,- Kč.

6.2

Způsob dosahování cílů a priorit

6.2.1. Způsob dosahování a naplnění cílů a priorit. Hlavním způsobem dosahování cílů a priorit v SPL je podpora individuálních projektů, jejichž nositelé se předem zavážou, že jejich projekty přispějí k dosahování cílů a priorit SPL. - vybírala projekty s největším a neefektivnějším příspěvkem k naplňování cílů, tj. aby si dobře nastavila preferenční kritéria. Proto si MAS do preferenčních kritérií vsadila například sledování míry naplňování celkových monitorovacích indikátorů pro jednotlivé fiše, tj. poměr počtu jednotek monitorovacích indikátorů vůči požadované dotaci. - vybírala projekty s nejmenším rizikem toho, že v projektu cíle, tj. monitorovací indikátory výstupů výsledků nebudou udržitelné. Ze konzultací a zkušenosti z realizace jiných projektů vyplývá, že nejvíce udržitelnost ovlivňuje způsob realizace projektu. Kromě toho se pak míra naplňování tohoto principu bude hodnotit v rámci preferenčních kritérií. Vedle hodnocení tohoto principu se však v preferenčních kritériích objevují i další parametry, jejichž naplnění rovněž snižuje míru rizika neudržitelnosti výsledků projektu. Jedná se především o hodnocení: - vyšší finanční spoluúčasti - kontinuity v týmu, tj. ten kdo projekt vymyslí, by jej měl i realizovat a následně provozovat - projednání projektu v přípravné fázi mezi cílovou skupinou projektu i jeho potencionálními oponenty - důkladné analýzy potřeb cílových skupin - aby sledovala a kontrolovala realizaci vybraných projektů. Aby totiž sliby v projektech dané nezůstaly jen na papíře. Proto si MAS vytvořila systém pro monitoring a kontroly jednotlivých projektů a pověřila konkrétní osobu, manažera kontrol, naplňováním tohoto systému. - aby si průběžně vyhodnocovala celý program, tj. především to, jak se daří vybírat a realizovat nejlepší projekty. Podle tohoto vyhodnocování aby pak přizpůsobovala procesy, metody a prostředky používané v SPL. Proto si MAS stanovila pravidla a harmonogram pro evaluaci SPL a pověřila Programový výbor spolu se sekretariátem MAS prováděním tohoto vyhodnocování

17 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 -

aby poskytovala asistenci a možnost vzdělávání pro žadatele a příjemce, čímž si vlastně vytvoří půdu pro vznik a realizaci dobrých projektů (tj. těch s největším příspěvkem k dosažení cílů). Proto si MAS vytvořila Školící plán a pověřila manažerku MAS jeho realizací.

6.2.2. Dopady SPL a jeho přínosy pro dané území v dlouhodobější perspektivě Strategický plán LEADER je pro Místní akční skupinu Svazku obcí Blatenska komplexním dokumentem, který neřeší pouze témata oblastí podpory, ale rovněž způsoby, jak bude tato podpora rozdělována a následně realizována v území MAS. Dopad SPL a jeho přínosy tak lze posuzovat z hlediska řešených témat priorit a fiší a z hlediska způsobů realizace SPL a jednotlivých projektů. a) Dopady a přínosy spojené s řešenými tématy priorit a fiší Existuje výrazný předpoklad, že realizace SPL bude v dlouhodobějším horizontu pozitivně ovlivňovat dění v území MAS. SPL je totiž příležitostí jak efektivním způsobem aktivizovat veřejnost v území a motivovat jí k činnostem, které jsou pro obyvatele území potřebné. Z pohledu realizace jednotlivých fiší lze dlouhodobé přínosy SPL charakterizovat následovně: Dopadem realizovaných projektů v rámci priority Zhodnocení místní produkce a podpora zemědělského a nezemědělského podnikání do území bude především vyšší míra podnikatelských subjektů, vyšší míra diverzifikace jejich příjmů a tím jejich větší ekonomická stabilizace a schopnost přizpůsobit se potencionálním vnějším negativním vlivům. Podpořený rozvoj podnikatelských aktivit části podnikatelských subjektů zvýši kvalitu jejich produktů a tím vyšší míru spokojenosti jejich zákazníků. Při dané míře podpory nebude však tento stav znamenat krach subjektů nepodpořených, ale naopak vytvoří motivaci pro zvyšování kvality produktů, jejich rozsahu a rovněž pro snižování ceny. Dalším přínosem rozvoje podnikatelského prostředí je vyšší míra daňové výtěžnosti, která se i v souvislosti s novelizací zákona o rozpočtovém určení daní projeví ve vyšším příjmu měst a obcí v území MAS. Dále předpokládáme, že dojde k nastartování aktivit i v oblastech podnikání pro které toto území má jednoznačné předpoklady, ale prozatím zde nejsou nastartovány podmínky pro jejich realizaci. Dopad realizace priority je tak možné souhrnně charakterizovat jako „region podnikavý.“ Realizací projektů v prioritě Obnova a rozvoj venkovských sídel Blatenska dojde ke zlepšení podmínek pro plnohodnotný život obyvatel v území MAS. Dopadem nebude jen stabilizace počtu obyvatel v obcích a městech v území, ale dá se předpokládat, že i jejich nárůst. Nedostatečná dostupnost veřejných služeb je totiž jedním z důvodů pro stěhování obyvatel do měst. Naopak dostupnost veřejných služeb a zázemí pro plnohodnotný život na venkově je při současné existenci ploch pro bytovou výstavbu významným předpokladem pro stěhování obyvatel z větších měst. Dostupnost veřejných služeb povede k jejich většímu využívání a v konečném dopadu tak k vyšší míře sociální interakce obyvatel měst a obcí v území. Přínosem priority tak může být i vyšší kvalita sociálních vztahů mezi občany. Dopad realizace priority je tak možné souhrnně charakterizovat jako „region krásnější.“ Realizované projekty v rámci priority Přenos informací a vzdělávání vytvoří lepší podmínky vzdělávací činnost subjektů, které se těmito aktivitami zabývají a subjektů, jež touží po dalším vzdělání. Zlepší se informovanost a schopnost administrace a zpracování podkladů, žádostí, výsledků v rámci aktivit jednotlivých subjektů. Podpoří se vyšší úroveň vzdělání cílových skupin, ve vyšší míře rozvoje osobnosti každého z členů cílové skupiny a v celkovém „součtu“ ve vyšší míře konkurenceschopnosti členů cílových skupin na trhu práce a jejich vyšší zaměstnavatelnosti. Dopad realizace priority je možné souhrnně charakterizovat jako „region informovaný a vzdělaný“. b) Dopady a přínosy spojené se způsobem realizace SPL a jednotlivých projektů Z konzultací zkušeností z realizací jiných projektů vyplývá, že na dopadech a přínosech SPL do území se také výrazně podílí i způsob, kterým je tato strategie implementována. Z pohledu způsobu realizace lze dlouhodobé přínosy SPL charakterizovat následovně: V rámci realizace SPL dojde k vyšší provázanosti, návaznosti a synergii všech rozvojových aktivit. Analyzovaným problémem je do značné míry individualistický přístup jednotlivých aktérů mikroregionálního rozvoje. Ten se často projevuje i tím, že místo společné realizace jednoho problému dochází k dvěma i několika individuálním řešením toho samého problému či potřeby. Jednotlivé projekty se tak překrývají a ve výsledku znamená dosažení menších efektů za vyšší náklady, což velmi negativně ovlivňuje především udržitelnost těchto projektů: Předpokládaným přínosem způsobu realizace proto budou větší efekty při menších nákladech a větší udržitelnosti výsledků. Principem realizace SPL by měla být rovněž vyšší kvalita sociálních vztahů v rámci realizačních týmů jednotlivých projektů. Takto kultivované vztahy budou východiskem pro řešení dalších společných projektů, které však svým rozsahem můžou převyšovat akce realizované v rámci SPL. V současné době je procesní stránka realizace SPL nastavena tak, aby byla v souladu s pravidly osy LEADER a aby odpovídala možnostem a schopnostem členů MAS, která přebírá odpovědnost za realizaci SPL, výběr a kontrolu realizace jednotlivých projektů. Současně se budou muset členové MAS vyrovnávat s odpovědností

18 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 za výběr projektů a tento výběr před veřejností (a hlavně neúspěšnými žadateli) obhájit. Tato práce a odpovědnost bude pro členy MAS znamenat velikou zkušenost, která zcela jistě bude mít dopad na jejich osobnostní rozvoj. MAS dnes působí jako subjekt, který bude vykonávat realizaci SPL, která je určitým výsekem z Integrované strategie území. Je velmi pravděpodobné, že MAS a její manažerská kancelář převezme odpovědnost za realizaci dalších částí této Integrované strategie území, např. aktivit, které budou naplňovat prioritu Rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Přínosem tak bude stav, kdy mikroregion získá koordinátora aktivit v oblastech, které dlouhodobě postrádá. Důrazem na inovační přístupy bude dosažen fakt, že se do území budou dostávat inovace ve výrobě, pracovních postupech a metodách, v managementu podniků a obcí a v marketingu. Přínosem tak bude rychlejší a promyšlenější zavádění inovací, což pozitivně ovlivní jejich efekt pro území Vytvořením Katalogu projektů a jeho implementace paralelně s SPL vytvoří prostor pro povzbuzení aktivit mladých lidí a jejich zdokonalování se v dovednostech projektového řízení. Přínosem tohoto přístupu bude získání mladých lidí pro rozvojové aktivity v obcích, pro jejich větší zapojení do samospráv obcí a do spolkových aktivit. Získávání „projektových manažerů“ je pro další rozvoj území jednou z nejdůležitějších aktivit. Přínosem SPL bude, pokud se tito mladí najdou a podaří se je zapojit do činnosti MAS. Na základě výše uvedených přínosů a dopadů je možné odhadnout vývoj strategie MAS po roce 2013. Tento odhad je tedy následující: Vlivem realizace jednotlivých projektů, implementace celé SPL a realizace Integrované strategie území dojde k míře nezávislosti na vnějších zdrojích. Na druhé straně dojde k vyšší aktivizaci vnitřních zdrojů, prostřednictvím kterých budou realizovány některé aktivity, jejichž realizace je dnes závislá na státních či evropských dotacích. vyšší zlepšení kvality života ne celých cílových skupin, ale jejich členů Členové cílových skupin, které nebudou zahrnuty do projektů podporovaných z programu LEADER se budou aktivizovat a budou sami hledat možnosti, jak se do realizovaných projektů zapojit nebo jak realizovat vlastní projekty Věcné zaměření, které bylo tvořeno především na základě analýz potřeb cílových skupin v roce 2007. Je logické, že potřeby, které byly takto analyzovány se mohou a zcela jistě i budou vyvíjet. K vývoji dojde jak z důvodu přirozených změn podmínek života cílových skupin (přirozená migrace, daňová a jiná politika státu, zákon o sociálních službách) tak i vlivem realizace SPL. Z tohoto důvodu je nutné, aby vývoj potřeb cílových skupin byl průběžně monitorován a vyhodnocen. Je pravděpodobné, dojde u cílových skupin k posunu ve vnímání prioritních potřeb a analyzované potřeby v roce 2013 budou jiné Je také možné, že okruh dnes preferovaných cílových skupin se obmění. V tom případě bude nutné brát ohled na specifika, těch, která se do okruhu preferovaných dostanou. MAS bude umět získávat finanční prostředky z místních zdrojů (podnikatelské subjekty, obce) a bude je rozdělovat na projekty, které budou startovat nové aktivity s vysokou mírou inovativnosti a na druhé straně díky tomu i s vysokou mírou rizikovosti. MAS bude mít zpracovánu novou strategii, která vzejde z výsledků dosažených v období 2009 – 2013. Tato strategie bude na jedné straně počítat s vnitřními finančními zdroji a na straně druhé bude kalkulovat s podpůrnými zdroji EU, respektive zdroji, které se budou vázat na implementaci společné zemědělské politiky po roce 2013. Strategie MAS pro období po roce 2013 bude úzce zaměřena na specifické téma, které bude vytvářet konkrétní profil a identifikaci území mezi jinými regiony ČR.

6.2.3. Soulad cílů a priorit s trvale udržitelným rozvojem. Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Jeho obsah byl poté rozvíjen jednotlivými státy i v mezinárodním měřítku; poslední z velkých setkání, Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR (dále jen Strategie) jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. V přehledu strategických cílů Strategie jsou tučně vyznačeny ty, které jsou ve vzájemném souladu, či jsou dokonce totožné:

19 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 udržet stabilitu ekonomiky a zajistit její odolnost vůči negativním vlivům; podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); zachovat strategickou potravinovou soběstačnost ČR; obhajovat a prosazovat národní zájmy ČR v rámci nejširších mezinárodních vztahů, významných mezinárodních organizací i v rámci bilaterálních vztahů; dosáhnout splnění mezinárodních závazků ČR v oblasti udržitelného rozvoje; přispívat k řešení klíčových globálních problémů udržitelného rozvoje; udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR a postupně zlepšovat jeho věkovou strukturu; trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudržnosti; zajistit stálý růst úrovně vzdělanosti ve společnosti, včetně vzdělanosti v kultuře, a tím zajišťovat konkurenceschopnost české společnosti; rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojový faktor; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; bránit posilování možností lobbistických a aktivistických skupin vydávat své partikulární zájmy za zájmy udržitelného rozvoje a takto odůvodněné je prosazovat proti zájmům celku; zvyšovat efektivnost výkonu a zlepšovat činnost veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje; přijímat opatření při zajišťování vnější a vnitřní bezpečnosti, která by odrážela požadavky ochrany před mezinárodními konflikty a měnící se formy kriminality, včetně mezinárodního zločinu a zejména terorismu. Z uvedeného vyplývá, že zhruba z 50% jsou cíle SPL a strategické cíle Strategie totožné nebo vyjadřují stejné záměry. Ostatní jsou vůči sobě neutrální. Důležité je i zdůraznit, že žádný z cílů SPL není v rozporu se žádným cílem Strategie.

6.3. Zapojení inovačních prvků 6.3.1. Změny oproti dosavadní praxi řešení místních problémů Z informací o realizaci minulých programů LEADER od partnerských MAS a z realizací dalších projektů v rámci Svazku obcí Blatenska víme, že některé tradiční postupy při realizaci rozvojových projektů a aktivit nepřinášejí kýžený efekt a očekávané výsledky. V několika případech jsou dokonce brzdou pro efektivnější využití veřejných podpor. Z analýzy zkušeností z dosavadní praxe vyplynuly tyto poznatky: a) příliš velké spoléhání se na dotace a veřejné podpory a neuvědomění si, že zdroje pro podporu důležitých aktivit lze hledat i uvnitř samotného území. Pro všechny je snazší psát projekty a využívat širokou nabídku dotačních programů, než usilovat o sdružování místních finančních a jiných zdrojů. Společenská odpovědnost podnikatelských subjektů tak není dostatečně využívána a není rozvíjena lokální filantropie. Dárcovství a sponzorství není v území MAS nikým koordinováno a není tak dosahováno efektu, který by při stejném objemu poskytovaných finančních prostředků mohlo toto dárcovství pro území přinést b) Poměrně běžným zažitým přístupem je pasivní vyhledávání kvalitních lidských zdrojů s vysokým potenciálem pro zapojení se do rozvojových aktivit obcí a neziskových organizací. Často se očekává, že se někdo sám nabídne a i pak je typická zvýšená opatrnost a dokonce i strach před „neznámým“ a aktivním člověkem. Zcela chybí aktivní vyhledávání a zapojování „talentů místního rozvoje“. c) Současný přebujelý systém dotací a veřejných podpor přináší na jedné straně velké možnosti získat dotaci v podstatě na cokoliv, ale na straně druhé vede k určité pohodlnosti a neochoty zapojovat se formou svépomocné a dobrovolné

20 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 práce na realizaci různých aktivit projektů. Pravdou je však i to, že těmto přístupům brání pravidla mnohých dotačních programů, které tuto práci neuznávají jako způsobilou pro započítání do spoluúčasti příjemce. Běžným přístupem tak je realizace aktivit „na klíč“, bez významnějšího zapojení příjemce, případně jeho partnerů d) Velmi častým přístupem k přípravě a realizaci rozvojových aktivit je individualismus. Žadatel se mnohdy nezajímá o to, jestli se v území již nerealizoval projekt, na který by mohl navázat či využít jeho výsledků, popřípadě zkušeností jeho nositelů. Nízká schopnost propojovat projekty v podobných tématech opět snižuje celkovou efektivitu vynaložených finančních prostředků, které do území formou dotací a podpor přicházejí. Tento běžný přístup lze označit jako nedostatečný smysl (a někdy i odvaha) pro vzájemnou kooperaci e) Z šetření provedeným mezi zemědělskými i nezemědělskými podnikateli v území MAS vyplynulo, že je pro ně daleko těžší najít odběratele v rámci lokálního trhu. Často v tom hraje roli, to, že prostě potencionální zákazníci neznají místní dodavatele produktů, o které mají oni zájem. Někdy jsou důvodem předsudky o vyšší kvalitě produktů a zboží od dodavatelů mimo region, jindy nižší cena, která je však vykoupena nižší kvalitou výrobků, služeb či jiných produktů. Mnoho finančních prostředků je tak utrácena mimo území MAS, ačkoliv v území existuje vhodný a kvalitní dodavatel poptávaných produktů či služeb. Tento únik tak ve svém důsledku ochuzuje území. f) Běžnou skutečností často bývá, že mnoho prospěšných a inovativních projektových nápadů není realizováno, protože nositel těchto inovativních záměrů nemá dostupné finanční prostředky na zrealizování tohoto záměru. Dokonce i když existuje možnost získat na tento záměr podporu z nějakého dotačního programu, nemá tento nositel možnost předfinancovat celý projekt z vlastních zdrojů a teprve poté si nechat vymezené procento proplatit. Pravidla většiny dotačních programů neumožňují vyplácení záloh a získat úvěrové prostředky bývá například pro neziskové organizace velmi složité. Mnoho záměrů tak končí nerealizována.

6.3.2. Výčet inovačních aktivit Inovativní povaha SPL vyplývá ze samotné povahy metody LEADER, pomocí které bylo sestaveno věcné zaměření strategického plánu a byl uspořádán způsob realizace této strategie. V žádném jiném programu vyjma programů LEADER nedošlo k tomu, že by místní akční skupina přebírala odpovědnost za výběr projektů, které budou naplňovat cíle místní akční skupinou sestavené strategie. Mikroregion je v případě metody LEADER seznamován se zcela novým přístupem k rozvoji venkovského prostoru, který přenáší největší díl zodpovědnosti na samotné obyvatele tohoto prostoru. Ne tedy pouze na místní samosprávu, jak tomu bylo dosud, ale na všechny složky venkovské společnosti, tj. na místní podnikatelské subjekty a nestátní neziskové organizace. Inovace či inovační postup znamená například: a) uvedení na trh nových výrobků a služeb, které odrážejí specifičnost daného území, b) snaha o vytvoření podmínek pro možnosti zpracování výstupů zemědělské prvovýroby v mikroregionu c) netradiční způsoby řízení a zapojení místního obyvatelstva v rozhodovacím procesu a realizaci projektů, Vytvoření finančního fondu ze kterého dle smluv s jejich poskytovateli bude umožněno financování dalších projektových aktivit v území MAS. Tento fond bude MAS využívat pro rozjezd mikroregionálního grantového programu pro podporu aktivit mládeže se zaměřením na širší veřejnost. Smyslem programu bude podpora malých projektů s náklady do 10 000,- Kč, jejichž tvůrci a realizátory bude formálně organizovaná i neorganizovaná mládež. Aby bylo dosaženo synergického efektu, budou preferovány ty projekty, které budou využívat výsledků projektů podpořených v rámci SPL. SPL MAS SOB je postavena na dvou základních otázkách. První otázkou je „Co chceme realizovat ?“. Jde o obsah, který je vyjádřen přijatelnými aktivitami v rámci jednotlivých fiší. Pokud však chceme, aby tyto aktivity byly dlouhodobě udržitelné a aby byl plně využit jejich potenciál, je nezbytně nutné řešit i způsob jejich realizace. Druhá otázka tedy zní „Jak to chceme realizovat ?“. Tuto procesní otázku považujeme za stejně důležitou, a ne-li ještě důležitější, než otázku obsahovou. Naším cílem od počátku bylo realizovat Strategii s lidmi a ne pouze pro lidi. d) zavádění nových metod při využívání potenciálu území, Inovačním přístupem pro zvýšení absorpční kapacity území by mohl být i přístup větších měst k pomoci (formou návratných půjček) při předfinancování projektů neziskových organizací. Dalším inovačním přístupem spadající do této kategorie je i zavedení a zvýhodnění svépomocné dobrovolné práce předkladatele či jeho partnerů při realizaci projektu. Míra svépomocné dobrovolné práce bude v rámci preferenčních kritérií hodnocena, což povede k tomu, že ji předkladatelé budou více využívat. Hodnocena bude přitom i svépomocná dobrovolná práce, která nebude představovat formu způsobilého nákladu, tak jak je specifikován v Pravidlech PRV. Kromě stavební práce tak bude hodnocena i práce organizační, duševní a jakákoliv jiná, nezbytná pro realizaci projektu. Celkově lze konstatovat, že v našem přístupu se pokoušíme o prokázání významu a síly psychologických a sociálních aspektů při zkvalitňování života na venkově. Předpokládané aktivity v rámci fiší nejsou sami o sobě cílem, ale jsou také prostředkem působení na venkovské obyvatelstvo. Chceme usilovat o podobné řešení, které nyní úspěšně používají dopravní inženýři při zklidňování průjezdné dopravy v obcích a sice tím, že projektují a realizují sice materiální podmínky, ale s cílem, aby působili na psychiku řidiče tím směrem, že podvědomě pojede pomaleji, nikoliv na základě vědomého respektování dopravního značení a předpisů.

21 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 e) nová akce či aktivita prováděná v území poprvé, Inovačním přístupem bude také to, pokud budou používány takové technologie, metody realizace či materiály, které budou v území dosud nevyzkoušené a pokud se příjemce zaváže šířit a sdílet zkušenost z tohoto inovačního přístupu i s jinými subjekty v území. Šíření zkušeností bude moci být realizováno pomocí internetu v rámci stránek Venkovská tržnice, v rámci zpravodaje MAS, v rámci speciálně uspořádaných prezentací a seminářů.

6.3.3. Způsob využití místního potenciálu k inovacím Výše uvedené inovativní přístupy byly navrženy s ohledem na získané zkušenosti od partnerských MAS a z projektů již realizovaných v rámci SOB ale současně i s ohledem na identifikovaný potenciál v území MAS, který je předpokladem k tomu, že budou moci být tyto přístupy realizovány. Přesvědčení o tom, že k uskutečňování nových zásad existuje dostatečný potenciál vyplývá z toho, že v současnosti rozšířený individualistický přístup je dán spíš vnějšími podmínkami jednotlivých dotačních programů a malou mírou informovanosti předkladatelů o aktivitách a realizovaných projektech v území MAS. Díky pravidlům dotačních programů většinou schází potřeba spolupráce. Pravidla nastavená v SPL však tato pravidla přinášejí a je velmi pravděpodobné, že potencionální předkladatelé se těmto pravidlům budou snažit přizpůsobit. V zásadě jde o nastavení takových pravidel a takových preferenčních kritérií, které by tento potenciál probudily. Pro jakéhokoliv žadatele by pak neměl být velký problém požadavky na další šíření zkušeností a informací o použitých inovačních technologiích plnit. Opět je tam však důležitý aspekt následné kontroly ze strany MAS.

6.3.4. Způsoby přínosu, účinku a udržitelnosti inovativních kroků na území MAS Rizikem pro požadovanou účinnost, udržitelnost a očekávané přínosy inovačních postupů jsou vždy a) metody, kterým se tyto inovační postupy prosazují a b) metody, kterými se sleduje jejich používání. Pokud se tyto dvě skupiny rizik odstraní či významně eliminují může být zaručena účinnost a udržitelnost metod. Pro metody prosazování inovačních postupů je důležité, aby tyto metody byly motivační a tato motivace byla pozitivní. Například zařazení hodnocení inovačních postupů v rámci preferenčních kritérií je příkladem metody pozitivní motivace. Žadatel je motivován k použití inovačních přístupů, ale může se bez obav z nějakých sankcí těchto přístupů vzdát. Dalším pozitivní metodou je metoda propagace úspěšných příkladů, které mohou inspirovat a motivovat ve smyslu „když to dokážou oni, tak proč ne já“. Uvedené dvě metody určitě zajistí to, že se žadatelé k inovačním postupům přihlásí. Důležité pak bude, aby nezůstalo pouze u příslibů, ale aby opravdu došlo k jejich naplnění. V tomto případě pak nejdůležitějšími metodami, které by MAS měla používat je kontrola, asistence a monitoring, včetně pravidelného podávání informací o výsledcích inovačních postupů. Důležité je, aby nedošlo k zformalizování inovativního přístupu. V tomto směru musí MAS dbát na to, aby všichni členové a zaměstnanci zapojení do administrativních procesů chápali inovativní přístupy stejně a aby všichni drželi stejně vysokou úroveň posuzování inovativních přístupů.

Finanční plán

6.4. 

Transparentní finanční plán včetně zdůvodnění a rozvržení finančních prostředků do let a mezi Fiše.

Číslo Fiše

Název Fiše

1.

Zachování a rozvoj řemeslných tradic a podnikání

2.

Podpora aktivit pro cestovní ruch

Plánovaný podíl Fiche z celkové roční alokace na realizaci strategie (v %)

20

Plánovaný podíl rozdělení finančních prostředků v období 2009-13 (v %) 2009 2010 2011 2012 2013 2009 2010 2011 2012 2013

20 20 20 20 20 20 20 20 20 22 z 36

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 3.

Obnova a rozvoj vesnic

4.

Občanské vybavení a služby

5.

Přenos informací azdělávání

Režijní výdaje Celkem

17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 10 10 10 10 10

2009 2010 2011 2012 2013 2009 2010 2011 2012 2013 2009 2010 2011 2012 2013

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

15 100

Poznámka: Režijní výdaje mohou maximálně 15% z celkových prostředků přidělených pro realizaci SPL, nejvýše však 1000 000 Kč ročně Nevyčerpané prostředky budou přerozděleny do jednotlivých fiší.

6.5.

Monitoring naplňování cílů SPL

Monitorování naplňování cílů SPL bude provádět programový výbor, který je orgánem pro přípravu a koordinaci tvorby SPL a naplňování jeho cílů. Monitoring bude prováděn každoročně po ukončení projektů v daném kole výzvy a sledovány budou monitorovací indikátory stanovené v jednotlivých fiších. Na základě toho se bude každoročně vyhodnocovat plnění strategie a případně aktualizovat jak kritéria hodnocení, tak plánované hodnoty plnění těchto indikátorů. Monitorovací ukazatele budou řešeny v jednotlivých fiších ve struktuře: Výstupy projektu Výsledky projektu Dopady projektu Naplněních monitorovacích ukazatelů bude průběžně kontrolováno v průběžných i závěrečných zprávách ve dvou úrovních: realizace projektů, realizace Strategie Prior ity

Opatření

Zachování a rozvoj řemeslných tradic a podnikání I. Podpora aktivit pro cestovní ruch

Obnova a rozvoj vesnic II. Občanské vybavení a služby

Výstupy Počet podpořených řemeslníků a podnikatelů Vznik nových mikropodniků Počet nově vzniklých nebo rekonstruovaných zařízení CR Počet nově vzniklých nebo zhodnocených zařízení infrastruktury obcí Počet podpořených obcí

23 z 36

Výsledky

Dopady

Počet nově vytvořených pracovních míst

Ekonomický růst regionu

Nárůst počtu turistů Zvýšení lůžek pro CR

Ekonomický růst Regionu Nárůst pobytové délky turistů Zlepšení stavu životního prostředí

Snížení migrace vně regionu Zlepšení vzhledu obcí v %

Zlepšení kvality života obyvatel


Přenos informací

Počet míst využívajících ICT

Zvýšení možnosti využití ICT a přenosů dat

Hospodářský růst

Počet vzdělávacích akcí

Zvýšení počítačové Snížení gramotnosti obyvatel nezaměstnanosti

III. a vzdělávání

6.6.

Integrovaná strategie území (celková strategie)

SPL je samostatnou rozvojovou strategií Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska. V zásadě se doplňuje s rozvojovou strategií Svazku obcí Blatenska. Cíle a záměry rozvojové strategie Svazku obcí Blatenska jsou jednoznačně v podpoře rozvoje menších venkovských sídel a trvale udržitelného života v nich. SPL MAS rozvíjí zejména podporu podnikatelských aktivit v regionu a tvorbu podmínek k podnikání a rozvoj neziskového sektoru. Rozvojová strategie SOB a SPL MAS je jednoznačně v souladu se strategickými plány kraje a s národními strategiemi. Tyto se snaží dílem doplňovat.

7.

Partnerství MAS

7.1.

Historie MAS, vznik, propagace, propojení se soukromou a neziskovou sférou

MAS SOB vznikla 5.11. 2004 z impulzu Svazku obcí Blatenska ve snaze pomoci podnikatelské a neziskové sféře vytvořit podmínky implementaci dalších finančních prostředků jež napomohou rozvoji regionu. Do podvědomí široké veřejnosti se MAS SOB dostala díky místním periodikům, regionálnímu kulturnímu kalendáři a propagaci veřejnou správou. Členové SOB – jednotlivá města a obce úzce spolupracují se soukromou a neziskovou sférou na základě nutnosti udržet ve svých obcích podnikatele zajišťujících základní služby pro občany (obchody, služby, výroba, vznik a udržení pracovních míst…). Podpora veřejné sféry spočívá ve vyplácení příspěvků na provoz a činnost spolkového života.

7.2. Partneři a spolupráce 7.2.1. Zapojení partnerů do přípravy SPL Místní akční skupinu od samého počátku spojoval společný zájem sestavit kvalitní strategický plán, který by se stal základem pro její činnost v období 2009 – 2013. I z tohoto důvodu se převážná většina členů zapojila do práce a přistupovala velmi odpovědně k zpracovávání podkladů pro sestavení SPL. Tvorba SPL probíhala ve dvou etapách. První od listopadu 2006 do června 2007. V tomto období byly realizovány první analýzy a byly navázány kontakty s budoucími konzultanty a provediteli SPL. Druhá etapa pak započala v lednu 2008 změnou na postech řídících orgánů MAS a následně pak i úpravou Statutu této společnosti. Následně pak započala práce na tvorbě SPL. Tato byla poměrně náročná a intenzivní, o čemž svědčí setkávání členů na valných hromadách, poradách programovacího výboru a pracovních schůzkách, které se konaly přibližně s měsíční pravidelností. Výhodou bylo, že se mohlo vycházet z místních šetření a komunitních workshopů realizovaných v jednotlivých obcích. Tím se do zpracování zapojilo mnohem více subjektů a osob, než je základna MAS. Členové MAS a jejich úloha a odpovědnost v rámci zpracování a realizace SPL. Vladimíra Tomanová, zastupující veřejnou sféru, starostka Obce Kadov. Podíl na organizaci MAS SOB byl obrovský. Stála u vzkříšení celé MAS. Iniciovala změny na postech řídících orgánů a aktivně se podílela na tvorbě SPL. Byla zásadním organizátorem většiny workshopů. Svými zkušenostmi zejména v administraci dotací ze svého postu starostky byla velkou oporou při realizaci většiny žádostí jak za SOB, tak za MAS SOB. Je stávající předsedkyní Správní rady MAS a předsedkyní Rady SOB. Tomáš Koželuh, zastupuje soukromou sféru, podnikatel ve zemědělské prvovýrobě. Původní profesí programátor. Dlouhodobě se zabývá chovem kozy hnědé krátkosrsté, Českého národního plemene, kde získal již celou řadu ocenění z výstav a aukcí. V období 2000 – 2007 provozoval síť maloobchodních prodejen na venkově. Více než dobře je mu známá problematika podnikání na venkově, ať už z pohledu živnostníka/maloobchodníka tak z pohledu zemědělského podnikatele. Dále působí jako neuvolněný starosta Obce Myštice, takže i jeho zkušenosti s administrací a agendou ve věcech podpor a dotací jsou velké. Byl organizátorem workshopů zejména s pracovní skupinou „Zemědělci a Mladí lidé.“ Do práce kolem SPL se zapojil začátkem roku 2008. Člen správní rady. Ing. Václav Cheníček, zaměstnanec MěÚ Blatná, odbor majetku a investic. Zastupuje veřejnou sféru. Původní profesí zootechnik. Zastřešoval styk s ostatní podnikatelskou sférou. Ze svého současného působiště uplatnil detailní znalost v oblasti majetkově právních vztahů. Zabýval se publikační činností a propagací ve vztahu k MAS. Díky své původní profesi byl také nápomocen při konzultacích na téma venkov a zemědělství. Do práce ve věci pořízení SPL se zapojil začátkem roku 2008. Člen správní rady. Stanislava Mašková, starostka Obce Lnáře, zatupuje veřejnou sféru. Organizovala workshopy s konzultanty v rámci

24 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 oblasti Lnářska. Uplatnila zkušenosti z provozování infocentra a Lnářské Tvrze, kde se pravidelně konají rozličné kulturní a společenské akce. Po celou dobu přípravy SPL byla nápomocna zejména s informacemi kolem ochrany životního prostředí, neboť právě na Lnářsku je velký podíl území spadající do rozličných druhů ochrany. Podílela se již na tvorbě prvotních analýz území v letech 2006 – 2007. Členka správní rady. Ing. Karel Dobřemysl, agronom, zastupuje soukromou sféru, zaměstnanec zemědělské a.s. Pošumaví. Při přípravě SPL přispěl svými poznatky a zkušenostmi v oblasti zemědělského podnikání ve vazbě na rostlinnou výrobu a přispěl k vymezení problematiky právnických osob podnikajících v zemědělství. Zorganizoval několik návštěv v zemědělských podnicích většího rozsahu a u firem jejichž zaměření je výroba a prodej vstupních komodit do zemědělství. V MAS působí od začátku roku 2008. Člen správní rady MAS. Mgr. Hana Kolínská, zastupuje neziskovou sféru, předsedkyně SKS Tricykle, o.s., zaměřeného na práci s hendikepovanými dětmi a sportovci. Profesí je pedagog. Překládala zahraniční materiály o podobných aktivitách. Organizovala workshopy s dalšími neziskovými organizacemi. Vypracovala jakousi mapu potřeb neziskových organizací působících na území MAS SOB. V MAS působí od začátku roku 2008. Členka správní rady a programového výboru MAS. Ing. František Zrostlík, zastupuje veřejnou sféru, starosta Obce Chlum, přispěl zejména k problematice seniorů, organizoval dva workshopy ve své obci s podnikateli v zemědělské i nezemědělské sféře, je členem o.s. Niva, u zřizovatele MAS, tedy u SOB působí dlouhodobě jako kontrolní orgán. Člen dozorčí rady MAS. Ing. Jiří Rod, zastupuje veřejnou sféru, místostarosta Města Sedlice, zorganizoval jeden workshop s podnikateli Sedlicka, zajistil návštěvu dřevozpracujícího podniku zaměřeného na výrobu parket, Strojíren Sedlice a velkokapacitní výkrmny vepřů v Sedlici, čímž přispěl k rozšíření poznatků k problematice podniků zaměstnávajících kolem dvaceti zaměstnanců. Dále zorganizoval sezení se místním Svazem včelařů. V MAS působí od začátku roku 2008. Člen dozorčí rady MAS. Ladislav Řanda, zastupuje soukromou sféru, zaměstnanec zemědělské společnosti ZOFI Kadov. Podílel se na organizace workshopů v Kadovské tvrzi, kterou provozuje právě ZOFI Kadov. Vypomáhal s překlady zahraničních materiálů. Podílel se již v roce 2006 a 2007 na vytváření analýz území a tvorbě Katalogu projektů. Spolupracoval s firmou REDI v úvodní fázi tvorby SPL MAS. Člen dozorčí rady MAS. Bc. Lucie Kočovská, zastupuje soukromou sféru, podniká v oblasti zahradnictví a zahradního designu. Provozuje chovnou stanici shetladských ponny. I ona přispěla svými podněty k tvorbě SPL neboť je jí více než dobře známá problematika privátního sektoru, zejména zaměřeného na venkov. V MAS aktivně působí od jara 2008. Členka programového výboru MAS Ing. Oldřich Kníže, zastupuje soukromou sféru, podnikatel v zemědělské prvovýrobě a provozovatel služeb v zemědělství. Zorganizoval tři sezení se zemědělci a pohovor se zástupci zemědělské společnosti Blatná. Zde se čerpali zejména zkušenosti s možností pěstování alternativních rostlin v zemědělské prvovýrobě a byli jsme seznámeni s problematikou jejich následného zpracování a využívání. V MAS aktivně působí od jara 2008. Člen programového výboru MAS. Dana Vohryzková, zastupuje soukromou sféru, podnikatelka v oblasti autodopravy. Díky svým zkušenostem jednak v podnikatelském sektoru, tak ve veřejném sektoru, neboť je zároveň neuvolněnou starostkou Obce Hajany, i ona přispěla k řešení problémů při tvorbě SPL. Má velké zkušenosti a přehled v organizování volnočasových aktivit mládeže v malých obcích. Není jí neznámá problematika spolkového života na venkově neboť i ona, jako ostatně většina dalších působí zejména u sboru dobrovolných hasičů. V MAS působí o začátku roku 2008. Členka výběrové komise MAS. Ing. Luboš Peterka, zastupuje veřejnou sféru, starosta Městyse Radomyšl. Tento městys byl vyhlášen v roce 2005 Jihočeskou vesnicí roku. Na tomto měl ing. Peterka obrovský podíl. Své zkušenosti dal následně k dispozici při tvorbě SPL. Zorganizoval tři sezení s podnikateli a neziskovým sektorem (Baráčníci, SDH) v Radomyšli. Do roku 2006 působil jako předseda Svazku obcí Blatenska. V MAS působí od jejího založení. V současnosti je členem výběrové komise MAS. Karel Palivec, zastupuje neziskovou sféru, pověřen zastupováním Mysliveckého sdružení Háje Předmíř, původní profesí mechanizátor zemědělské výroby. Také on přispěl k tvorbě SPL svými zkušenostmi jak v oblasti neziskových organizací, tak v oblasti ochrany přírody a tvorby krajiny. Je neuvolněným starostou obce Předmíř, která spolu s dalšími byla tragicky postižena povodněmi v roce 2002. Pan Palivec má obrovské zkušenosti zejména z období likvidace následků těchto povodní a významně se podílí na tvorbě preventivních opatření v oblasti ve vztahu k živelným pohromám. V MAS působí od jejích založení. Nyní je členem výběrové komise MAS.

7.2.2. Zapojení dalších orgánů do zpracování SPL 25 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Zpracovávání a projednávání SPL byl MAS pojímán jako jednolitý proces, kdy zpracované návrhy jednotlivých částí byly následně projednávány a připomínkovány při setkáních pracovních skupin, pracovních jednáních členů a zájemců z řad nečlenů, při jednání Programového výboru a Valné hromady. Současně byla především návrhová část SPL projednávána na zastupitelstvech obcí v území MAS. Do vlastního aktivního zpracovávání SPL bylo více či méně vtaženo 8 členů MAS, projednávání v rámci orgánů se zúčastňovali nejen všichni ti, kteří působí v jednotlivých orgánech MAS, ale vždy i minimálně dalších deset starostů obcí v rámci zřizovatele MAS, tedy Svazku obcí Blatenska. Tito pak průběžně implementovali dílčí výsledky z jednáních na území svých obcí. K těmto dílčím projednáváním byli zváni i zástupci pracovních skupin viz. bod 11. tohoto SPL. Kompletní verze SPL byla na závěr dána k poslednímu připomínkování, které proběhlo elektronickou formou. Faktem je, že se již neočekávaly zásadní připomínky, ale pouze drobné korektury ve formulacích.

7.2.3. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období. Nevýhodou naší místní akční skupiny je, že nemá až tak velké zkušenosti z realizací programů LEADER ČR 2004, 2005, 2006 a LEADER+, ale předpokládáme, že s přihlédnutím ke stávajícímu složení jednotlivých orgánů MAS SOB jsme schopni garantova na jedné straně kvalitní nastavení administrativních mechanismů a na straně druhé vztahy mezi jednotlivými členy MAS. Zkušenosti drtivé většiny členů MAS s rozličnými dotačními programy, granty, administrací dávají záruku profesionality. V průběhu realizace jsme si plně uvědomili, že je zcela jiná situace, když se společně něco připravuje, plánuje a v podstatě pouze hovoří a když se to, co se připravilo a naplánovalo společně i realizuje. Tato druhá situace je mnohem náročnější a důkladně prověří jak kdo je spolehlivý a nakolik dokáže unést zodpovědnost. Přestože se v průběhu administrace vyskytly určité krizové okamžiky, všechny byly vyřešeny. Ze zkušeností partnerských MAS jsme si vzali ponaučení a do SPL jsme se snažili zapracovat i některá preventivní opatření. V rámci současných členů v orgánech MAS předpokládáme, že se bude partnerství kultivovat a získávat na kvalitě. Tento předpoklad vyplývá i z přirozené autority předsedkyně, manažerky MAS a některých dalších členů a z konstruktivního přístupu většiny členů MAS k řešení problémových situací. Z pohledu vztahu MAS a veřejnosti lze očekávat další zájem o spolupráci s MAS. Již nyní jsou požadavky na vytváření dalších pracovních skupin dle specifik. (maminky na mateřské dovolené, hobby řemeslní výrobci, chovatelé drobného zvířectva). Členové místní akční skupiny se i nadále snaží komunikovat s veřejností a prezentovat svoji práci.

7.3. Vztah k obyvatelstvu 7.3.1. Snahy o zapojení obyvatel do MAS a její činnosti Jak už bylo zmíněno v předchozí kapitole místní akční skupina velmi dobře chápe a již si to i ověřila, že jedním ze stěžejních předpokladů úspěšné činnosti je otevřenost vůči veřejnosti. K tomu využívá MAS celé řady možností. 1) Vydávání 36-ti stránkového periodika Blatensko sobě, které je distribuováno zdarma do každé domácnosti v rámci území MAS SOB. Zde je veřejnost průběžně informována o projektech, možnostech a formách jejich realizace. MAS se díky tomuto dostává do širokého povědomí obyvatelů v území. MAS. 2) Toto periodiku, ale i další informace jsou k dispozici i na internetových stránkách www.blatensko.cz nebo na www.blatensko.cz/mas. 3) Dalším periodikem,kde jsou zveřejňovány informace o MAS pro širší veřejnost, jsou Blatenské listy. Tyto jsou sice distribuovány v menším nákladu pouze na území Blatné, ale i zde toto padá na úrodnou půdu. 4) Uspořádání komunitních workshopů v jednotlivých ve většině obcí na území MAS. Zde byli občané vždy informování o smyslu místní akční skupiny a o její současné i budoucí činnosti 5) Běžná propagace sdružení (základní informativní články o sdružení jako takovém, o smyslu jeho existence a o programu a efektech, který by tento program měl přinést). Vhodnými mediálními prostředky jsou pro tento účel také místní zpravodaje, které vychází v dalších pěti obcích území MAS.

7.3.2. Zjišťování potřeb místního obyvatelstva Potřeby místního obyvatelstva byly zjišťovány těmito způsoby: 1) V průběhu podrobného průzkumu potřeb zemědělských podnikatelů v území MAS byly prováděny rozhovory u více jak 40 respondentů, kteří se věnují zemědělskému podnikání. Někteří pak se zapojili i aktivněji do práce na SPL viz. pracovní skupina „Zemědělci“ bod 11. tohoto SPL. Touto aktivitou byly detailně zjištěny potřeby jedné zásadní cílové skupiny pro SPL. Šetření proběhlo již v letech 2006 a 2007 a pak v období ledna – červen 2008. Dalších 40 respondentů bylo osloveno z řad ostatní podnikatelské veřejnosti. Za oblast veřejnoprávní bylo osloveno všech 32 starostů obcí na území MAS SOB. V neziskové sféře pak bylo osloveno 18 respondentů. 2) Na toto šetření navázala další aktivita, která byla rozšířena o šetření mezi subjekty zabývající se oblastí přípravy lidských zdrojů a větší zaměstnavatele na venkově. 3) Jak již bylo zmíněno v několika kapitolách výše, byly zrealizovány komunitní workshopy v obcích a městech na území MAS a na těchto workshopech proběhlo komunitní plánování s cílem zjistit potřeby obyvatelů dané obce, stanovit priority cíle a naplánovat strategii pro dosažení těchto cílů. Pro MAS a činnosti související se zpracováním SPL znamenaly tyto workshopy významný informační zdroj o potřebách obcí. Vzhledem k tomu, že zřizovatelem této MAS je svazek obcí, je v zásadě garantována i aktualizace těchto potřeb, neboť starostové obcí, coby zřizovatelé MAS, jsou na pravidelných valných hromadách informováni o vývoji a stavu MAS a i oni průběžně přicházejí s požadavky na aktualizaci jejich potřeb.

26 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 4) Součástí zpracování aktualizace Strategie rozvoje mikroregionu bylo vedení řízených rozhovorů se zástupci samospráv měst a obcí, s významnými podnikatelskými subjekty, aktivními neziskovými organizacemi a dalšími institucemi, jejich činnost významně ovlivňuje dění v mikroregionu. Podněty a potřeby jmenované při těchto rozhovorech se poté přenesly do zmiňované Strategie.

7.3.3. Informování obyvatelstva o MAS a o SPL Obyvatelstvo je informováno o MAS a SPL těmito způsoby: a) Již zmíněné periodikum Blatensko sobě, distribuované zdarma do každé domácnosti v rámci území MAS. b) Další lokální periodika, místní zpravodaje distribuovaná v pěti obcích a městech. c) Informačními semináři, které pořádá Svazek obcí Blatenska a MAS SOB. d) Informace zveřejňované prostřednictví členů SOB na úředních deskách v jednotlivých obcí. e) Prostřednictvím zastupitelů v jednotlivých obcí, protože návrhová část SPL byla na většině obcích projednána.

7.4. Otevřenost MAS Vzhledem k tomu, že MAS SOB je obecně prospěšná společnost, není zde umožněno další přijímání členů bez jejich jmenování zakladatelem MAS. Veškerá spolupráce s ostatními subjekty je otevřená a veřejně přístupná viz. zřizování a zakládání pracovních skupin, workshopů, komunitních skupin atd. V průběhu vytváření SPL se vydefinovala jistá pro vytváření konzultačních a pracovních skupin. Tato vycházela zejména ze zájmu aktivně se podílet na činnosti místní akční skupiny, pracovat na zpracování či aktualizaci Strategie a poté ji naplňovat. Dále platilo a platí pravidlo, že většina aktivit je poskytována účastníky nezištně a dobrovolně, ale úplně, věcně a reálně, tak aby tyto byly přínosem pro rozvoj SPL a MAS jako takové.

8.

Zkušenosti a spolupráce

8.1.

Zkušenosti

V roce 2004 podala MAS žádost o dotaci z OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (podopatření typu LEADER+), ale nebyla vybrána, v roce 2005 bylo požádáno a v roce 2006 byla poskytnuta dotace ze SZIF „Zhodnocení místní produkce Blatenska“. V roce 2006 MAS podala žádost do programu LEADER ČR – neúspěšně. V letech 2006-2008 žádala MAS o příspěvky z JčK na svoji činnost, která byla právě v průběhu let 2006 – 2007 utlumena. V současné době byl nejen změnou členů správní rady a ostatních orgánů MAS, ale i změnou obsazení ve správní radě zřizovatele MAS, tedy ve Svazku obcí Blatenska, nastartován proces výrazného „vzkříšení“ aktivit. Personální obsazení ve správní radě zřizovatele a ve správní radě a dalších orgánech MAS by mělo být zárukou výrazného zkvalitnění práce této MAS. V těchto orgánech je většina lidí, kteří mají bohaté zkušenosti s řízením obcí, neziskových organizací a dlouhodobého podnikání. Také zkušenosti v oblasti získávání a účelného užívání dotací v rámci svých organizačních jednotek jsou bohaté.

8.2.

Spolupráce

MAS SOB aktivně spolupracuje po celou dobu své existence s MAS Strakonicko. Tyto se spolupodílejí na rozličných vzdělávacích a kulturně společenských aktivitách. Nově je navázána spolupráce s MAS Pošumaví. Každoročně vysílaná zástupkyně regionu do soutěže MISS REGION REGINA velmi úspěšně presentuje region a regionální výrobky na veletrhu cestovního ruchu v Brně. V budoucnu předpokládáme další rozšiřování spolupráce s okolními MAS.

9.

Organizace a zdroje MAS

9.1.

Organizační struktura a rozdělení odpovědností

Ředitelka MAS Vladimíra Tomanová Správní rada Tomáš Koželuh Ing. Václav Cheníček Stanislava Mašková Ing. Karel Dobřemysl Mgr. Hana Kolínská

předsedkyně Svazku obcí Blatenska, starostka obce Kadov

Jiří Plechatý Předseda správní rady

podnikatel v zemědělské prvovýrobě zaměstnanec MěÚ Blatná, odbor výstavby a investic starostka Obce Lnáře zaměstnanec zemědělské a.s. Pošumaví, agronom předsedkyně občanského sdružení SKS Tricykle s hendikepovanými sportovci starosta obce Třebohostice Tomáš Koželuh

Dozorčí rada Ing. Jiří Rod Mgr. Iveta Honzíková Pavel Šípek

místostarosta Města Sedlice podnikatelka v kamenictví místostarosta obce Velká Turná

27 z 36

zaměřeného

na

práci

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Předseda dozorčí rady Programový výbor Mgr. Hana Kolínská

Ing. Jiří Rod

Bc. Lucie Kočovská Ing. Oldřich Kníže

předsedkyně občanského sdružení SKS Tricykle zaměřeného na s hendikepovanými sportovci podnikatelka v oblasti zahradního designu a krajinářství podnikatel v poskytování zemědělských služeb a zemědělské prvovýrobě

Předseda programového výboru

Ing. Oldřich Kníže

Výběrová komise Dana Vohryzková Ing. Luboš Peterka Karel Palivec Ing. Pavel Dzamek Jaroslav Blovský Jaroslava Mrvíková

podnikatelka v oblasti autodopravy starosta Městyse Radomyšl pověřen zastupováním mysliveckého sdružení Háje Předmíř pověřen Sborem dobrovolných hasičů LOM zaměstnanec MěÚ Blatná soukromá sféra

Předseda výběrové komise

Dana Vohryzková

práci

Vnitřní členění MAS coby obecně prospěšné společnosti se řídí jejím Statutem a Zakládací listinou (viz. příloha č. ), dále pak příslušnými ustanoveními platného znění zákona 248/1995 Sb. Správní radu zastupuje její předseda. Delegování do správní rady je v kompetenci zřizovatele MAS tedy Svazku obcí Blatenska. Veškeré administrativní kroky a práci účetní a potencionálního manažera kontroluje správní rada, zejména předseda správní rady, který v podstatě v dnešní době dílem supluje manažera MAS. Tato situace by se měla od roku 2009 výrazně změnit, neboť předpokládáme přijetí manažera MAS. Jeho práci bude kontrolovat a řídit správní rada prostřednictvím svého předsedy. Dozorčí rada bude vykonávat mimo jiné veškeré náležitosti jí příslušející Statutem a Zakládací listinou a dále pak příslušnými ustanoveními platného znění zákona 248/1995 Sb. Výsledky svých kontrol bude předávat zřizovateli MAS, tedy Svazku obcí Blatenska na pravidelných valných hromadách, kterých se zúčastňují zástupci zřizovatele, tedy starostové obcí a měst. Orgánem, který zastřešuje přípravu SPL a bude také dbát jeho řádného naplňování a realizace, je Programový výbor a Správní rada. Pravomoci a odpovědnost jednotlivých orgánů a členů je dána Statutem a Zakládací listinou. SPL je sestavován kombinací komunitního a expertního způsobu. Výběrová komise byla sestavena tak, aby jednotlivý členové svou profesí, svým zájmem a znalostmi dokázali obsáhnout co největší spektrum témat a oborů. Jedině tímto způsobem bude možné docílit kvalitního posouzení případných budoucích žádostí o podpory v rozličných tématických skupinách. Všichni mají více než dostatečné zkušenosti s řízením veřejné správy, orientují se v tržních podmínkách a není jim cizí problematika neziskového sektoru. Aktivně se podíleli na tvorbě SPL, organizovali semináře a workshopy.

9.2.

Lidské zdroje MAS, zaměstnanci, manažer, administrativní síla, účetní

MAS SOB plně využívá personální a technické podpory, které ji poskytuje její zřizovatel SOB. V současné době nezaměstnává žádné vlastní zaměstnance, prozatím využívá pracovního vztahu smlouvou o dílo a dohodami o provedení práce. SOB je založena na stejných principech jako MAS SOB, oba subjekty mají velmi podobnou strategii. Pracovníci SOB mají v rámci svého působení zkušenosti s dotačními programy, jejich administrací a jsou proškoleni. Osoba připravená vykonávat funkci manažera je ing.Veronika Mandelová. Ing. Mandelová vystudovala ČVUT Fakulta stavební, obor Vodní stavby a vodní hospodářství a podniká v oblasti krajinného inženýrství a tvorbě a ochrany přírody. Mimo podnikání má praxi v soukromém sektoru a se založením a chodu občanského sdružení Veselé labutě, kde zastává funkci jednatele. Díky několikaletému pobytu v Austrálii ovládá velmi dobře angličtinu. Manažer MAS bude v začátcích vykonávat i další administrativní úkony. V době nedávno minulé vedla účetní agendu MAS účetní SOB paní Milena Kratochvílová. V současné době vykonává účetní MAS paní Petra Rážová smlouvou o dílo. Je připravena vykonávat i další potřebné administrativní práce spojené s manažerování MAS SOB. odbornost členů místní akční skupiny Jméno Vzdělání

Odbornost

Vladimíra Tomanová

Hotelová škola, cestovní ruch

SŠ

28 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Tomáš Koželuh

SŠ

Zemědělská ekonomika, obor výživa

Ing.Václav Cheníček

VŠ

Zemědělská fakulta Jihočeská universita

Stanislava Mašková

SŠ

Gymnaziální vzdělání, humanitní zaměření

Ing. Karel Dobřemysl

VŠ

Zemědělská technika, obchod, služby

Mgr.Hana Kolínská

VŠ

Pedagogika

Jiří Plechatý

SŠ

Lesnictví

Pavel Šípek

SŠ

Elektrotechnická

Ing. Jiří Rod

VŠ

Elektrotechnická

Mgr. Iveta Honzíková

VŠ

Pedagogika

Bc. Lucie Kočovská

VOŠ

Krajinářství, zahradní design

Ing.Oldřich Kníže

VŠ

Zemědělská mechanizace

Dana Vohryzková

SŠ

Organizace administrativy

Ing.Luboš Peterka

VŠ

Ekonomika

Karel Palivec

SŠ

Mechanizace zemědělské výroby

Jaroslava Mrvíková

SŠ

Ekonomie

Ing. Pavel Dzamek

VŠ

Zemědělství

Ing. Jaroslav Blovský

VŠ

Stavebnictví

Všichni členové MAS SOB se pravidelně snaží účastnit pořádaných seminářů a školení zaměřených na místní akční skupiny. Na začátek roku 2009 připravujeme komplexní školení členů jednotlivých orgánů MAS ze pomoci externích lektorů. K tomuto školení budou přizváni i členové pracovních skupin a další zájemci zejména z řad SOB. Obsahově by se tato školení měla týkat zejména problematiky administrace žádostí a jejich posuzování. Psychologická příprava členů, zejména na situace, kdy budou muset obhajovat svá zejména negativní rozhodnutí přímo před žadatelem a další. schopnost komunikace v cizích jazycích a v kterých A.j. N.j. R.j Špatněl Vladimíra Tomanová

S

Tomáš Koželuh

S

Václav Cheníček

S

S

S

P

S

S

Hana Kolínská

P

P

S

Jiří Plechatý

Z

S

S

Pavel Šípek

S

S

S

S

S

P

S

S

S

Jiří Rod Mgr. Iveta Honzíková

P

Lucie Kočovská

S

Oldřich Kníže

S

Dana Vohryzková Luboš Peterka

Jiný

S

Stanislava Mašková Karel Dobřemysl

Franc

P

S S

Karel Palivec

S

Jaroslava Mrvíková

Z

S

S

S

Ing. Pavel Dzamek

P

Ing. Jaroslav Blovský Legenda: Z začátečník

Z Z S S středně pokročilý

P pokročilý

29 z 36

Polština

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Technické prostředky Provozní podmínky MAS SOB v současné době plně využívá prostory, pracovníky a technické vybavení svého zřizovatele, tedy Svazku obcí Blatenska. SOB ani MAS nedisponuje vlastním automobilem. Technické vybavení, počítačové a programové vybavení Kancelář SOB disponuje vybavením jako PC, internet, telefon, mobilní telefony, tiskárna, kopírka, fax, scanner, digitální fotoaparát, kancelářském zázemí. Počítačové vybavení MAS SOB a SOB: 2 x PC s periferiemi, notebook Programové vybavení SOB: Windows XP, MS Word, MS Excel, MS Outlook, MS Media Player, Internet Explorer, Acrobat Reader, PowerPoint, účetní programy KEO a další. Technické uspořádání umožňuje použít jednu prozatím nevyužívanou místnost coby archiv. Informovanost veřejnosti, partnerů a členů MAS Informovanost veřejnosti probíhá pomocí regionálního tisku, který je distribuován do každé domácnosti v celém regionu. Webové stránky MAS SOB, které se budou aktualizovat minimálně jednou za měsíc. Vydávání a distribuce informačního letáku při každém vydání výzvy. Aktivní vyhledávání a oslovování cílových skupin formou periodika a regionálního kulturního kalendáře. Pravidelná komunikace a zasílání zpráv elektronickou poštou všem členům a partnerům MAS. Vyvěšování informací na úředních deskách v celém mikroregionu. Při každé výzvě bude pro potencionální žadatele pořádán seminář.

Finanční prostředky MAS

9.3

Zajištění předfinancování činnosti MAS při realizaci SPL V případě realizace SPL bude předfinancování činnosti MAS zajištěno prostřednictvím bankovního úvěru ve spolupráci se Svazkem obcí Blatenska, jako tomu bylo v případě programu LEADER+, osvojování schopností. Na straně bankovního ústavu nejsou žádné překážky s poskytnutím dalšího případného úvěru. SOB garantuje pro předfinancování činností MAS poskytnout částku cca. 400.000,- Kč. Ostatní zdroje do výše cca. 200.000,- poskytne formou případného úvěru Česká spořitelna, případně Komerční banka. S těmito peněžními ústavy má SOB i MAS v zásadě nadstandardní vztahy. Jiné finanční zdroje Příspěvky JčK a na požádání orgánů MAS je možné čerpat půjčky či příspěvky přímo od svého zakladatele SOB.

Administrativní postupy

10.

10.1. Registrace projektů propagace SPL v území MAS Bude využito několik propagačních cest, aby se zajistila co nejširší informovanost potencionálních žadatelů: -



vytvoření a distribuce informačního letáku, který stručně přestaví MAS SOB, informuje o fiších a pravidlech žádostí. Bude zde rovněž uveden kontakt na kancelář MAS SOB i odkaz na - webové stránky podobný text bude uveřejněn na stránkách mikroregionálního čtrnáctidenníku „Blatenské listy“ a dvouměsíčníku „Blatensko SOBě“, který SOB zdarma distribuuje do všech domácností na Blatensku dalším zdrojem informací budou webové stránky MAS SOB www.blatensko.cz/mas dle již existující databáze potencionálních žadatelů budou tito oslovováni prostřednictvím elektronické pošty. Tato databáze se neustále rozšiřuje o nové jedince či subjekty, na požádání lze kdykoliv potencionálního žadatele přidat o čemž jsou informováni v propagacích ve všech ostatních bodech tohoto odstavce . budou pořádány semináře, které představí jednotlivé fishe a objasní pravidla i způsob vyhotovení žádosti přes SOB budou informováni všechny starostky a starostové Blatenska s tím, aby informovali své zastupitele a možné žadatele ve svém území (webové stránky obcí, nástěnky, místní rozhlas apod.) postup a časový plán při vyhlášení příjmu žádostí, jak budou informováni potencionální koneční příjemci o možnosti předkládání projektů v rámci dané SPL, zda bude docházet ke školení samotných potencionálních předkladatelů projektů a pokud ano, tak jakým způsobemů, administrativní postupy příjmu a registrace projektů, administrativní kontrola projektů

den 1

den 3

Programový výbor společně s managerem vypracuje zadání k sestavení výzvy sekretariátu MAS SOB. Toto zadání bude obsahovat výběr fiší, které budou ve výzvě vyhlášeny. Sekretariát MAS SOB sestaví výzvu, včetně termínu a místa, kde budou tyto výzvy přijímány. Rovněž vyhlásí termíny školení v průběhu termínu přijímání žádostí.

30 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Tuto výzvu podstoupí programový výbor SZIF k odsouhlasení Po odsouhlasení sekretariát zveřejní tuto výzvu způsobem popsaným v předešlém bodě. V průběhu přijímání žádostí budou vypsány 2 termíny pro školení pro potencionální žadatele o tom, jak sestavit žádost a jeden termín školení pro výběrovou komisi.

den 4 den 7

Samotný příjem žádostí bude následující: Žádost musí být podána na oficiálním formuláři vydaném SZIF. K této žádosti se budou přikládat všechny předepsané povinné přílohy stanovené v jednotlivých fiších a možné nepovinné přílohy. Žádost včetně všech povinných příloh musí žadatel předložit osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby. Při přijímání žádosti pracovník sekretariátu zkontroluje, zda má osoba, která žádost podává, oprávněnost žádost podat. Rovněž zkontroluje zda žádost obsahuje veškeré předepsané náležitosti. O přijetí žádosti pak bude sepsán předávací protokol podepsán žadatelem a pracovníkem sekretariátu. Pracovník sekretariátu následně založí ke každé přijaté žádosti složku, do které vloží kompletní žádost včetně všech příloh a bude do ní zakládat veškerou korespondenci a dokumenty k žádosti/projektu. Současně zaeviduje žádost do evidenčního listu. Žádost, která nebude obsahovat oficiální formulář a všechny povinné přílohy bude prohlášená za neúplnou a nebude MAS SOB přijata ani zaevidována. O tomto bude žadatel při předložení žádosti informován a na jeho žádost i o této skutečnosti může být sepsán zápis s uvedenými důvody, proč nebyla žádost přijata. den den

35 39

Uzávěrka výzvy Administrativní kontrola. Pracovník sekretariátu společně s dalším pracovníkem sekretariátu provedou administrativní kontrolu všech přijatých žádostí. Zkontrolují zejména úplnost údajů v žádosti, platnost všech povinných a nepovinných příloh a uznatelnost nákladů na jejichž podporu je zažádáno.

V případě, že žádost bude splňovat všechny administrativní náležitosti, vloží do žádosti sepsanou zprávu o administrativní kontrole, podepsanou oběma pracovníky sekretariátu. Při zjištěné chybě budou žadatele do pěti pracovních dnů informovat doporučeným dopisem a vyzvou ho k opravě/doplnění. Při případném vyzvednutí/doplnění žádosti žadatelem bude o tomto rovněž sepsán protokol a podepsán oběmi stranami. den

44

den

55

Příjem opravených žádostí. Pro podání opravné žádosti platí všechny náležitosti jako při podání žádostí v řádném termínu. Uzávěrka příjmů opravených žádostí.

Žádosti v řádném i opravném termínu se budou předávat v kanceláři MAS SOB v otevírací době pro veřejnost, kdy bude v kanceláři přítomen manager nebo jeho pověřený zástupce. Dále se na administrativní kontrole bude podílet další pracovník sekretariátu, případně člen MAS SOB. způsob zajištění osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů Na příjmu a administrativní kontrole se bude podílet manažer a administrativní pracovník MAS SOB, jejich zajištění je popsáno v kapitole 9.2. 

10.2. Způsob výběru projektů postupy hodnocení přijatelnosti V případě, že žádost prošla úspěšně administrativní kontrolou, začne se provádět kontrola přijatelnosti. Tuto kontrolu provádí programový výbor MAS s manažerem a pracovníkem sekretariátu. V prvním kroku programový výbor a manager MAS projdou znovu všechny zaregistrované žádosti, posoudí jejich přijatelnost, zejména s ohledem na fiše obsažené ve výzvě a roztřídí je na přijatelné a nepřijatelné. Manager vypracuje pro každou žádost doporučující posudek, zda je žádost přijatelná, či nepřijatelná, včetně důvodů, dle kterých k těmto závěrům. Doporučující posudek bude podepsán předsedou programového výboru a manažerem MAS. Poté bude následovat předložení všech s různou mírou způsobilosti výběrové komisi a programovému výboru. PV MAS poté nechá o jednotlivých žádostech znovu hlasovat s ohledem na jejich přijatelnost, příp. nepřijatelnost. Nebude-li u některých žádostí dosaženo stejného výsledku hodnocení s ohledem na přijatelnost, podstoupí PV MAS tyto žádosti dozorčí radě MAS, která je sama posoudí a stanovisko dozorčí rady MAS bude pro všechny strany závazné. Je možné ho změnit jen stanoviskem RO SZIF, který bude kontrolu přijatelnosti provádět v dalších částech postupu. Předseda PV MAS SOB po ukončení posouzení jeho komise sepíše ke každé žádosti protokol o přijatelnosti. Protokol bude obsahovat hodnocení jednotlivých kritérií přijatelnosti. V případě, že žádost bude posouzena jako nepřijatelná,

31 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 vypíše všechny důvody, proč byla žádost takto posouzena. V protokolu bude rovněž zanesen výsledek hlasování, uvedou se jména jednotlivých členů komise a zda hlasovali pro přijatelnost nebo nepřijatelnost žádosti. Kopii tohoto protokolu k žádosti (projektu), která byla posouzena jako nepřijatelná, odešle doporučeným dopisem žadateli. Proces hodnocení přijatelnosti bude trvat max. 7 pracovních dní. V případě nutnosti posouzení dozorčí radou MAS SOB bude max. o 4 dny delší. způsob bodování Bodovat jednotlivé projekty bude výběrová komise MAS SOB. Již v průběhu vyhlášení výzvy budou všichni členové proškoleni o tom, jak mají ve své práci postupovat. Předseda VK MAS SOB svolá zasedání VK MAS SOB a rozdělí hodnotící projekty členům VK a to tak, aby každý projekt posuzovali tři členové komise. Tyto členy bude vybírat, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Členové VK MAS SOB budou hodnotit přidělené projekty individuálně, přidělí jim body dle hodnotící tabulky jednotlivých fiší a budou dodržovat principy popsané v hodnotícím manuálu, který budou mít k dispozici a dle kterého byli v zahájení výběrového procesu proškoleni. Své bodování budou zapisovat do bodovacího protokolu a vždy uvedou i odkaz do posuzovaného projektu pro snadnou kontrolu. Proces bodování projektů bude trvat 10 pracovních dnů. postupy při výběru projektů Bodovací protokol pak členové VK MAS SOB předají předsedovi VK MAS SOB. Ten vyhotoví seznam dle příslušnosti k jednotlivým fiším a sestupně jej seřadí. Seřazování bude provádět na základě počtu bodů z bodovacích protokolů, které obdrží od členů VK MAS SOB. V případě, že některé projekty v rámci jednotlivé fiše budou mít stejný počet bodů, na přednější místo se zařadí projekt odevzdaný dříve (dle data na předávacím protokolu žádosti). Předseda VK MAS SOB rovněž v seznamu vyznačí, které projekty v rámci jednotlivých fiší byly vybrány ke spolufinancování a které nebyly vybrány z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. Za nevybraný se považuje automaticky projekt s bodovým ohodnocením menším než 50% možných dosažených bodů. Tento seznam podepíší všichni členové VK MAS SOB. Předseda VK MAS SOB tento seznam předá managerovi, který jej zašle RO SZIF společně s žádostí o zaregistrování a kontrole. Žadatelům nevybraných projektů zašle manager doporučený dopis, kde je bude o této skutečnosti informovat a uvede důvody. V případě, že projekt vybraný MAS SOB byl schválen ke spolufinancování, je žadatel písemně vyzván k převzetí Rozhodnutí a k podpisu Podmínek přímo RO SZIF. Doba procesu samotného výběru projektů na základě odevzdaných bodovacích protokolů – 4 pracovních dny  opravné postupy Žadatel, jehož projekt byl zamítnut má právo podat žádost na danou MAS o přezkoumání postupu MAS a to do 10 pracovních dní od zaslání doporučeného dopisu od MAS SOB. Mas SOB je povinna postup přezkoumat. Orgán pro přezkoumání postupu MAS SOB je dozorčí rada MAS SOB V případě, že potvrdí původní zamítnutí projektu, může žadatel podat žádost na příslušné RO SZIF. V tomto případě má žadatel povinnost o tomto informovat MAS SOB a ta poskytne RO SZIF všechny dokumenty týkající se tohoto projektu.

Rozhodnuti RO SZIF je závazné a MAS v případě, že byl projekt dle rozhodnutí RO SZIF vyloučen neoprávněně, má povinnost znovu svolat VK MAS, která provede celé hodové hodnocení, včetně sestavení seznamu, znovu. způsob zajištění osob, které se budou podílet na hodnocení a výběru projektů VK MAS, manažer a případně odborník s platností poradního hlasu.

10.3. Realizační část Administrace průběhu realizace projektů Žadatel bude o schválení výběru jeho projektu ke spolufinancování písemně informován od RO SZIF a podepíše Dohodu na příslušném RO SZIF. MAS SOB podá žadateli veškeré potřebné informace, zejména informace spojené s kontrolou účetnictví, kolaudačním protokolem, kontrolou pracovních míst, zápisem do katastru nemovitostí a na nutnost pojištění majetku. MAS SOB bude připravena poskytnout další konzultace, bude odpovídat na dotazy žadatele a pomáhat řešit případné problémy. Podávané informace se budou řídit Pravidly zadávacích a výběrových řízení dle pravidel MZE a zákona č.137/2006. Celý průběh realizace bude MAS SOB sledován a monitorován. MAS SOB bude rovněž dohlížet, aby byl projekt realizovaný a dokončený dle harmonogramu projektu. Vedení složek projektů Každý projekt bude mít vlastní složku. Složka bude obsahovat veškeré informace o projektu. Zejména pak: žádost (včetně povinných a nepovinných příloh), veškeré dokumenty a korespondenci. Složky budou uloženy v uzamykatelné

32 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 skříni, ke které bude mít přístup manager MAS SOB a předseda správní rady. Složku povede manažer s pracovníkem sekretariátu MAS SOB. Součástí každé složky bude evidenční list, který bude obsahovat tyto údaje: datum uložení, kdo dokument uložil, počet stran, zda se jedná o originál, kopii, či ověřenou kopii, pohyb dokumentu (v případě vypůjčení složky nebo její části osobou, která si ji vypůjčila pro svou práci, kdy ji osoba vrátila a v jakém stavu). Manažer, pracovník sekretariátu a předseda správní rady se zavazují, že budou při každém poskytnutí složky oprávněné osobě tento evidenční list vyplňovat. Administrace proplácení projektů Žadatel předloží žádost o proplacení (včetně příslušné dokumentace dle podmínek jednotlivých fiší) ke kontrole MAS SOB. V případě, že na těchto dokumentech neshledá MAS SOB žádné závady, žádost bude manažerem potvrzena a vrácena zpět žadateli. Poté žadatel podá svou žádost na RO SZIF. MAS bude evidovat proplacení dotace žadateli a založí toto evidenci do složky příslušného projektu. metodika kontrol projektů Manažer spolu se členem kontrolního výboru vytváří za tímto účelem analýzu rizik pro každý projekt a na to naváže dokumentem „Plán kontrol“, který bude logicky vycházet z míry rizik projektů. Minimální počet kontrol jsou 3. Dvě v průběhu realizace a jedna po dokončení. Průběžně se tak bude sledovat, zda realizace probíhá v souladu s předloženým projektem, na který byla dotace přidělena. Kontrolu bude provádět člen DR MAS SOB, případně i spolu s pracovníkem sekretariátu. Mimo kontrol dle kontrolního plánu bude MAS přítomna na kontrole před proplacením dotace žadateli prováděné pracovníkem RO SZIF, případně jiných kontrol organizovaných RO SZIF. způsob zajištění osob, které se budou podílet na administraci a kontrole projektů Členové PV MAS SOB, členové DR MAS SOB, účetní MAS SOB, manažer MAS a pracovník sekretariátu.

10.4. Kontrola činnosti MAS zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS Dozorování nad realizací SPL bude uloženo dozorčí radě. DR MAS může zároveň přezkoumávat všechna rozhodnutí výkonné rady. zajištění kontroly účetnictví MAS (např. interní či externí audity) Dozorování nad účetnictvím byla rovněž pověřena DR MAS SOB. Za každý rok se (nejpozději do 31.1. následujícího roku) provede kontrola hospodaření MAS SOB, kterou bude pověřena rovněž DR MAS. Zápis o kontrole hospodaření předloží PV A SR MAS. V případě zjištěných nedostatků přijme DR MAS SOB opatření, které zajistí včasnou nápravu a vyloučení opakování nedostatku. Postup při sebehodnocení MAS (zpětné hodnocení činnosti MAS, které je déle využito k zefektivnění následujících činností) Manažer s pracovníkem sekretariátu vypracuje hodnotící dotazník., který bude po každém období, kdy budou uzavřeny všechny dotované projekty, předávat k vyplnění členům MAS SOB, zájmovým skupinám na území MAS, všem žadatelům o získání dotace za uplynulé období. V dotazníku se budou hodnotit například profesionalita, důvěryhodnost, partnerství, identita, učenlivost, úspěšnost MAS SOB (Šestiboký pohled). 

10.5. Monitoring plán monitoringu Plán monitoringu sestaví PV MAS SOB spolu s manažerem a bude obsahovat termíny kontrol. Dále bude PV MAS SOB vyhodnocovat monitorovací indikátory popsané v jednotlivých fiších. Zejména pak s ohledem na konkrétní termíny vyhlášení výzvy, příjmu, zahájení a ukončení projektů v rámci jedné výzvy. způsoby ověřování monitorovacích kriterií Žadatel bude mít povinnost vypracovávat jednou za 4 měsíce tzv. „Monitorovací zprávy“ o průběhu realizace projektu. Zpráva bude na formuláři vydaném MAS SOB a bude obsahovat povinně tyto údaje:název projektu a jméno příjemce, období, za které je zpráva podávána, monitorovací tabulka, neplánované situace v průběhu realizace projektu, datum vyplnění a podpis příjemce. Manažer zaeviduje každé přijetí monitorovací zprávy a zkontroluje soulad skutečného průběhu s plánovaným v

33 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 projektu. PV MAS SOB společně se sekretariátem vytvoří souhrnné monitorovací tabulky za všechny realizované projekty a spolu se čtvrtletní zprávou MAS SOB je předá RO SZIF. Závěrečná monitorovací zpráva bude vypracována příjemcem po ukončení projektu a předá ji společně se žádostí o proplacení dotace. Následně proběhne kontrola DR MAS SOB na místě.

10.6. Evaluace SPL evaluační plán Plán vyhodnocování bude řešit a vyhodnocovat především splnění cílů SPL. Bude vyhodnocovat i MAS SOB jako celek, jak se MAS podílí na rozvoji občanských aktivit na území MAS SOB. Jako podklady pro vyhodnocování budou sloužit: monitorovací zprávy, vyhodnocení všech administrativních procesů, které MAS SOB provádí (s důrazem na dodržování pravidel, efektivity apod.), zapojení veřejného a soukromého sektoru do realizace SPL, ohlasy veřejnosti na činnost MAS a na realizované projekty. evaluační postupy Důležitým podkladem pro evaluaci bude sběr dat, který bude zajištěn především evaluačním dotazníkem. Sběr a zpracování dat bude provádět PV MAS SOB společně se sekretariátem MAS SOB. Po sběru dat vyhodnotí, zda plánované výsledky odpovídají reálným výsledkům. Zhodnotí jak celkovou činnost MAS SOB, tak jednotlivé projekty. zajištění evaluací (ex-ante, ad-hoc, on-going, ex-post) V kontrolním plánu vytvořeném PV MAS a manažerem budou předepsané u každého realizovaného projektu minimálně 3 kontroly – ex-ante, on-going a ex-post. V závislosti na vypracovaném plánu rizik mohou být využity i kontroly adhoc. návrh způsobu zapracování výsledků evaluace do SPL Údaje a výsledky vyhodnocení budou sloužit k lepší efektivitě práce MAS SOB. Zejména při sestavování fichí, kontrole plnění SPL a jeho aktualizací, které budou probíhat min. jednou ročně, pro stanovení hlavních monitorovacích indikátorů a kriterií. způsoby zveřejňování výsledků SPL a evaluací Výsledky SPL a vyhodnocování bude předáno každému členovi MAS, dále pak tyto výsledky a vyhodnocení bude zveřejněno na webových stránkách MAS a v regionálních dennících.

10.7. Archivace Poté, co se složka projektu uzavře (datum jejího uzavření bude zapsáno do evidenčního listu), uloží se na dobu minimálně 5-ti let do místnosti k tomu přidělené v kanceláři MAS. Nadále platí povinnost zapsat veškeré nakládání se složkou do evidenčního listu. V prostorách SOB a MAS SOB je možné vyčlenit jednu místnost coby archiv. Dále pak v kanceláři MAS ještě vymezena uzamykatelná skříň. Veškeré náležitosti ve věci skartační a archivační se řídí spisovým, archivačním a skartačním zákonem.

10.8.

Propagace MAS a její činnosti

Propagace MAS a její činnosti bude probíhat obdobně jako již probíhala propagace SPL při jeho sestavování, tedy formou zveřejňování v regionálním tisku jako je Blatensko SOBě. Toto periodikum je distribuováno zdarma do všech domácnostní v rámci území MAS, v lokálních periodicích a zpravodajích vydávaných v pěti obcích a městech. Opět předpokládáme pravidelné pořádání presentací, tisk a distribuce propagačních materiálů. Prostřednictvím členů SOB, coby zřizovatele MAS pak na úředních deskách jednotlivých obcí. Nemalou měrou se jistě budeme na propagaci MAS podílet i v každoročně vydávaném regionálním kulturním kalendáři. I nadále bude probíhat pravidelná komunikace a zasílání zpráv elektronickou poštou partnerům MAS. No a samozřejmostí je propagace přes internetové stránky jak SOB tak MAS s odkazy na tyto stránky na všech www stránkách jednotlivých členů SOB, tedy obcí a partnerů MAS.

11.

Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců

11.1.

Členství žen, mladých lidí a zemědělců v orgánech MAS

MAS SOB oslovuje a seznamuje se svým programem široké spektrum lidí a subjektů. Přirozenou cestou se zemědělci,

34 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 ženy a mladí lidé zapojují do činností MAS. členství v rozhodovacím orgánu, ve výběrové komisi a ostatních orgánech Ženy Mladí lidé do 30-ti let Zemědělci Počet

počet

procento

počet

procento

OSVČ a neziskový Počet

procento

procento

Dozorčí rada

1

0

0

0

0

0

1

33%

Výběrová komise

2

33%

0

0

0

0

2

66%

Programový výbor

2

66%

0

0

2

66%

1

33%

Správní rada

2

50%

0

0

2

33%

1

16,66%

11.2.

Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců do SPL

Již při zahájení sestavování SPL byly vytvořeny pracovní skupiny zaměřené na tyto tři cílové kategorie. Zejména zde se monitorují potřeby a získávají informace o problematice v rámci těchto skupin. V zásadě lze říci, že níže uvedené seznamy nejsou úplné, neboť konzultace probíhají často i jen jednorázově a nelze opravdu podchytit úplně všechny respondenty. Zde uvedení jsou ti, se kterými realizační tým při sestavování SPL spolupracoval výrazněji. Samotné sestavování kritérií a podmínek bylo upraveno tak, aby potencionální žadatelé v rámci těchto kategorií našli uplatnění a nebyli v žádném případě při potencionálním žádání o dotace jakýmkoliv způsobem diskriminováni. Každá pracovní skupina vytvořila soubor bodů, kde byly specifikovány jednoznačně problémy a možnosti jejich řešení pro tu či onu skupinu. Zástupci těchto skupin se pak sami aktivně podíleli na jednáních jednotlivých orgánů MAS, kde v podstatě vystupovali jako poradci. Těchto jednáních se v průběhu sestavování SPL uskutečnilo sedm. Dále se zúčastňovali workshopů v jednotlivých obcí. Zástupci z pracovní skupiny „Zemědělci“ pak umožnili prohlídky svých hospodářství a farem, kde se celá řada problémů definovala přímo v praxi (problematika technologií, nemožnost zpracovávat prvovýrobní výstupy doma a doma je také prodávat, problematika vlastnictví pozemků, kanalizace, bioodpady….). Informace z pracovní skupiny „Ženy“ zejména od OSVČ byly významnou pomůckou pro definování oblastí na které se soustředila pozornost a jejichž rozvoj by byl třeba podpořit (malá možnost seberealizace zejména v řemeslné výrobě, odbytové problémy, nedostatek příležitostí k prodeji jako jsou trhy, slabá propagace, volnočasové aktivity s dětmi, nedostatek stezek a cest mimo hlavní silniční tahy a další). Nemalou měrou při definování oblastí podpory pak byly požadavky které vznášeli členové pracovní skupiny „Mladí lidé.“ I zde byla celá řada připomínek, které mnohdy překvapily samotné členy řídících orgánů MAS (prostory pro volnočasové aktivity, nedostatek sportovišť a ploch i pro alternativní a adrenalinové sporty, chybí vzdělávací programy pro organizovanou i neorganizovanou mládež, pokud je tak centralizovaná pouze ve větších sídlech v regionu, malé množství pořádaných pochodů, cyklistických závodů atd.). Pracovní skupina „Ženy“ Veselé labutě, o.s.

Myštice

Duhové Ještěrky, o.s.

Blatná

Hasičky Uzenice

Uzenice

Pavlína Říšská

38 let

Učitelka

Blatná

Mgr.Tereza Pokorny

37 let

Překladatelská činnost OSVČ

Dvoretice

Lenka Majerová

29 let

zahradnice na mateřské dovolené

Myštice

Mgr. Monika Mlíčková

33 let

Advokátní kancelář

Myštice

Hendikepovaní sportovci

Blatná

SKS Tricykl, o.s. Vladimíra Milotová

43 let

OSVČ – prodej chov. potřeb, krmiv a drob. zvířectva Blatná

Kamila Berndorffová

52 let

Nezávislá fotografka, cestovatelka a spisovatelka

Blatná

Klára Jánská

38 let

OSVČ výroba keramiky

Paštiky

Helena Cifráková

54 let

OSVČ veřejné stravování

Lnáře

Zdena Pavlová

38 let

OSVČ kadeřnictví

Vrbno

Jana Mlíčková

54 let

Účetní

Myštice

Libuše Studenovská

45 let

OSVČ maloobchodní činnost

Lnářský Malkov

35 z 36

Strategický plán Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska na období 2008 - 2013 Lenka Ambrosová 39 let OSVČ finanční poradce Dvořetice Pozn: Veselé labutě, o.s., Duhové ještěrky, o.s. a SKS Tricykl, o.s. jsou občanská sdružení vzniklá a působící již několik let v Blatenském mikroregionu. Většinu členské základny tvoří ženy. (až 90%) Tato sdružení jsou zaměřena na zlepšení a rozvoji sociálně-společenského života s důrazem na trvale udržitelný rozvoj v území. Členskou základnu tvoří především ženy napříč věkovým a sociálním spektrem. Pracovní skupina „Mladí lidé“ Václav Šimánek 25 let

zámečník - zaměstnanec

Myštice

Ing. Hana Podskalská

28 let

Odborný asistent Česká zemědělská Myštice univerzita, fakulta žp, katedra ekologie a žp, specializace zoologie bezobratlích

Adriana Holubová

29 let

Prodavačka

Svobodka – Ostrov

Zuzana Voračková

28 let

kosmetička – OSVČ

Blatná

Radek Šilhan

29 let

Lesní technik OSVČ

Bělčice

Helena Račáková

22 let

Zaměstnanec projekční kanceláře

Láz u Radomyšle

Vladimíra Kozáková

23 let

Zaměstnanec SOB

Blatná

Edita Knížová 20 let Student – stomatologie Myštice Pozn: Významným spolupracovníkem při sestavování SPL, zejména v oblasti životního prostředí, a to v souvislosti s možným využitím přírodního potenciálu mikroregionu pro rekreační a turistické cíle byla ing. Hana Podskalská z pracovní skupiny „Mladí lidé,“ ale zároveň přispívala značnou měrou na workshopech tématicky zaměřených na problematiku žen, tedy její působnost by mohla být zařazena i do pracovní skupiny „Ženy.“ Pracovní skupina „Zemědělci“ Martin Holub 37 let

soukromý zemědělec, rostlinná výroba, chov Uzeničky hovězího žíru, chov krav s tržní produkcí mléka

Petr Král

40 let

Soukromý zemědělec, rostlinná výroba, chov hovězího žíru

Řečice

Jaroslav Hlaváč

50 let

Soukromý zemědělec, rostlinná výroba

Bělčice

Emílie Citerbartová

52 let

Kozí bio farma, výroba sýra a dalších mléčných Březí výrobků

Svaz včelařů

Blatná

Svaz chovatelů

Blatná

Agro Blatná

Rostlinná a živočišná výroba, tržní produkce mléka Blatná

Lucie Kočovská

35 let

Chovná stanice shetladský pony

Tomáš Koželuh

36 let

Chovná stanice koza hnědá krátkosrstá, české Myštice národní plemeno

Kadov

Rostlinná a živočišná výroba, chov hovězího žíru, Kadov agroslužby

ZOFI Kadov Alice Štvánová Jan Sadílek

42 let 62 let

Rostlinná a živočišná výroba, chov hovězího žíru, Míreč chov koní, agroturistika

Jíří Oulehle

33 let

Rostlinná výroba, agroslužby

Chlum

Při sestavování SPL se především díky pracovním skupinám uvedeným výše od samého začátku přihlíželo k řešení jejich problematiky. Každá skupina měla při sestavování SPL několik možností, jak ovlivnit plán s ohledem na jejich skupiny. Jednak prostřednictvím členství v programových kontrolních a výběrových orgánech a především při sestavování SPL svými podněty, požadavky a doporučeními ze svých pracovních skupin. Jednotlivý podíl žen a zemědělců převažuje nad podílem mladých lidí z důvodů nepříznivého demografického vývoje stárnutí populace území, především mimo město Blatná. Důvody malé přítomnosti mladých lidí v těchto místech je především nedostatek pracovních míst, nedostatečné sociálně-kulturní zázemí apod.. Cílem SPL je všeobecný rozvoj mikroregionu a vytvoření atraktivního prostředí pro život obyvatel území, především pro mladé lidi. Vytvoření nových pracovních míst, podpora podnikatelů, především začínajících, kteří jsou převážně mladí lidé, zlepšení vzhledu měst a vesnic apod.

36 z 36

M A S STRATEGICKÝ PLÁN MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY SVAZKU OBCÍ BLATENSKA NA OBDOBÍ

Recommend Documents