LxLd-tools verze 2.2

_______________________________________________________________________________

LxLd-tools verze 2.2 Nadstavba AutoCADu pro podporu 3D projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens.

REFERENČNÍ MANUÁL

SIEMENS _______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

LxLd-tools verze 2.2, Referenční manuál © Ing. Petr Slavata, 2002-2006 Výhradní práva:

Siemens s.r.o. Evropská 66a, 160 00 Praha

Technická pomoc (ČR): Siemens s.r.o. Evropská 66a, 160 00 Praha 6 tel: 233 032 446, fax: 233 032 498 e-mail: [email protected] www.siemens.cz

Siemens s.r.o. Technická 15, 616 00 Brno tel: 541 191 233, fax: 541 191 749 e-mail: [email protected] www.siemens.cz

Tato dokumentace je nedílnou součástí programového systému LxLd-tools a může být rozšiřována pouze v souvislosti s tímto systémem. Autoři poskytují programový systém a jeho dokumentaci „tak jak jsou“, s možností výskytu chyb. Autoři nejsou zodpovědní za záměrné, nepřímé, náhodné či následné škody vzniklé ve spojitosti s použitím těchto materiálů. Tento manuál popisuje stav programového systému v době ukončení jeho vývoje a netýká se možných budoucích změn. Všechny registrované, nebo jiné obchodní známky použité v této dokumentaci jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Soubory: LXLD_mTI.DOC, LXLD_mOB.DOC, LXLD_m**.DOC, kde ** je 00 - 07, LXLD_mSF.DOC

_______________________________________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

OBSAH _______________________________________________ LXLD_mOB.DOC

Obsah

.................................................................................................................................... I LXLD_m01.DOC

1. Úvod ....................................................................................................................................1 2. Instalace ..................................................................................................................................3 2.1 Provedení instalace z CD-disku....................................................................................3 2.2 Konfigurace AutoCADu ................................................................................................3 2.3 Návrat k původnímu menu AutoCADu .........................................................................4 3. Spuštění systému LxLd-tools..................................................................................................5 3.1 První spuštění.................................................................................................................5 3.2 Druhé a další spuštění ....................................................................................................6 LXLD_m02.DOC

4. Použití nadstavby LxLd-tools .................................................................................................9 LXLD_m03.DOC

5. Seznam tras v projektu..........................................................................................................14 5.1 Práce se seznamem tras v projektu ..............................................................................14 5.1.1 Přidat novou trasu do seznamu........................................................................15 5.1.2 Změnit parametry vybrané trasy......................................................................16 5.1.3 Vyjmout vybranou trasu ze seznamu ..............................................................17 5.1.4 Nastavit vybranou trasu jako aktuální .............................................................17 5.2 Barvy tras základní ......................................................................................................18 5.3 Barvy tras náhradní ......................................................................................................18 5.4 Nastavení aktuální trasy...............................................................................................18 LXLD_m04.DOC

6. Prvky přípojnicového rozvodu..............................................................................................19 6.1 Vkládání prvků přípojnicového rozvodu .....................................................................19 6.2 Vkládání specielních prvků .........................................................................................21 6.2.1 Vkládání odbočných skříněk pro řadu BD2 a LX ..........................................21 6.2.2 Vkládání odbočných skříněk pro řadu LD ......................................................22 6.2.3 Dilatační pásky pro připojení k transformátorům ...........................................23 6.2.4 Požární přepážky .............................................................................................24 6.2.5 Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro řadu BD2 ....................................24 6.3 Editace popisu a typového označení ............................................................................26 6.4 Připojení identifikačních čísel a dalších označení .......................................................27 6.4.1 Připojení identifikačních čísel .........................................................................27 6.4.2 Připojení označení doměrku (PASS)...............................................................28 6.4.3 Připojení označení pevný bod (FP) .................................................................29 6.4.4 Číslování prvků v řadě za sebou......................................................................29 6.5 Příslušenství .................................................................................................................30 LXLD_m05.DOC

7. Nástroje pro manipulaci s prvky ...........................................................................................32 7.1 Rotace kolem osy X .....................................................................................................32 7.2 Rotace kolem osy Y .....................................................................................................32 7.3 Rotace kolem osy Z .....................................................................................................32 7.4 Posun s přídavkem ve směru souřadných os................................................................33

_______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

I

_______________________________________________________________________________ 8. Pomocné funkce....................................................................................................................34 8.1 Vyjmutí formátu z objektu MTEXT ............................................................................34 8.2 Editace vlastností textu v bloku číslo ..........................................................................34 8.3 Přenos hodnot atributů .................................................................................................35 8.4 Regenerace objektů po rozmrazení hladiny.................................................................36 8.5 Vyjmutí bloku s vyčistěním .........................................................................................37 8.6 Změna měřítka vybraných bloků .................................................................................37 8.7 Rozlomení objektu v jednom bodě ..............................................................................38 8.8 Spojení více objektů do jednoho..................................................................................38 8.9 Zmrazení hladiny výběrem objektu .............................................................................39 8.10 Vložit blok výšková značka .......................................................................................39 8.11 Vložit blok označující řez ..........................................................................................39 8.12 Vložit blok trojnožka .................................................................................................40 LXLD_m06.DOC

9. Specifikace ............................................................................................................................41 9.1 Specifikace prvků na trase ...........................................................................................41 9.2 Sumarizace prvků ze souborů ......................................................................................44 9.3 Sumarizace prvků z objektů.........................................................................................46 9.4 Počet výskytů bloku na trase .......................................................................................47 LXLD_m07.DOC

10. Pomůcky pro vytváření 2D dokumentace...........................................................................48 10.1 Příprava 2D dokumentace..........................................................................................48 10.2 Informace o projektu..................................................................................................49 10.3 Vložit rámeček ...........................................................................................................51 10.4 Vložit razítko .............................................................................................................51 11. Nastavení programu ............................................................................................................52 11.1 Nastavení razítka výkresu ..........................................................................................52 11.2 Barvy hladin...............................................................................................................54 11.3 Nastavení parametrů generace rozpisky ....................................................................55 11.4 Změna licenčních podmínek ......................................................................................56 11.5 Modifikace systémových parametrů ..........................................................................57 13. Nápověda k aplikaci LxLd-tools.........................................................................................58 13.1 Nápověda ...................................................................................................................58 13.2 Klávesové zkratky......................................................................................................58 14. O Aplikaci LxLd-tools ........................................................................................................59 15. Historie verzí.......................................................................................................................60

_______________________________________________________________________________________________________________________

II

LxLd-tools, Referenční manuál

_______________________________________________________________________________

1. Úvod _______________________________________________ LxLd-tools je nadstavba AutoCADu pro podporu 3D projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens. Program LxLd-tools je realizován jako nadstavba AutoCADu verze 200x, plná verze, české i anglické jazykové verze, pro hardwarovou platformu Windows. Při zachování všech funkcí poskytovaných „mateřským“ grafickým systémem jsou doplněny nové funkce tak, aby byly zajištěny dále uvedené možnosti. Předpokládá se znalost ovládání AutoCADu v oblasti 2D kreslení a 3D modelování ze strany čtenářů této dokumentace a uživatelů systému. Předpokládá se znalost pravidel projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens. K práci s programem je vhodné používat aktuální katalogy přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD. Systém umožňuje: 1. Založit seznam tras přípojnicových rozvodů v rámci projektu. Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů, stupeň krytí, ...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. 2. Vkládání prvků přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky, ...) na aktuální trasu. Na trasu je možné vložit pouze prvky, jejichž parametry odpovídají zadaným parametrům trasy. Každý prvek je vkládán jako 3D objekt se skutečnými rozměry. Každý prvek obsahuje identifikační značky (označení strany PE, označení konce se svorníkovým blokem, hákem, nebo šroubem) určující jeho montážní polohu. Vedle standardních nástrojů AutoCADu je k dispozici sada nástrojů usnadňující manipulaci s prvkem v prostoru (rotace kolem souřadných os, posunutí v daném směru, ...). 3. Připojit identifikační číslo, identifikující prvek v specifikaci prvků, případně další pomocné označení (např. doměrek - PASS, pevný bod - FP, ...). 4. Definovat seznam příslušenství pro každou trasu (závěsné prvky, montážní přípravky, ...). 5. Vytvořit specifikaci prvků na jednotlivých trasách. Lze vytvářet jak montážní specifikaci (seznam jednotlivých prvků tak, jak jdou po trase za sebou), tak sumarizační seznam (obsahující počet kusů) pro jednotlivé trasy nebo celý projekt. Sumarizační seznam lze využít pro objednávky. Specifikace jsou vytvářeny jednak jako textový soubor a jednak jako XLS soubor pro Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. Specifikace lze importovat do aplikace LxLdkalkulace sloužící pro zpracování cenových kalkulací. 6. K dispozici je řada pomocných funkcí usnadňujících 3D modelování a následné vytvoření 2D dokumentace. Poznámky: • Prostorový (3D) model budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy (např. ostatní rozvody, klimatizace a pod) je nutno vytvořit prostředky AutoCADu pro 3D modelování. Organizaci modelu usnadňuje vytvořený systém hladin. • Pro AutoCAD 2007: • je nutno mít zobrazenu příkazovou řádku (Ctrl+9); • je doporučeno vypnout dynamické zadávaní souřadnic (klávesa F12); • je doporučeno použít šablonu LXLD_TOOLS-2007.DWT, která je v adresáři /DWG (obsahuje doporučené nastavení stylů zobrazení). _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

1

_______________________________________________________________________________ Hardwarové a softwarové nároky: • Počítač PC, procesor Pentium III a vyšší, 128 MB RAM a více, grafika s rozlišením 1024x768, 17“ monitor a větší, myš, výstupní zařízení pro tisk (plotr, optimálně barevný). Určující jsou potřeby dané verze AutoCADu. • Min. 45 MB volného místa na pevném disku. • Operační systém Windows 2000, WindowsXP. Určující jsou potřeby dané verze AutoCADu. • AutoCAD verze 2000, 2000i, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007 pro Windows, česká nebo anglická jazyková verze. • Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. Poznámky: • Program LxLd-tools není síťovým programem. Musí být vždy instalován na lokálním disku každého uživatele. • Předpokládá se existence standardní instalace AutoCADu. Získání licence na příslušnou verzi AutoCADu a jeho instalace nejsou řešeny v souvislosti s tímto systémem. • Licence k používání programového systému je poskytnuta na časově omezenou dobu. Licenci poskytuje výhradní držitel práv k programu Siemens s.r.o.

_______________________________________________________________________________________________________________________

2


_______________________________________________________________________________

2. Instalace _______________________________________________ 2.1 Provedení instalace z CD-disku 1. 2.

Vložte instalační CD-disk do mechaniky (např. mechanika D:). Spusťte z CD-disku program \LXLD-INST\LXLD-INST.EXE. Klikněte na tlačítko Start a vyberte položku Spustit. V následně otevřeném dialogovém panelu vepište do položky Otevřít text: D:\LXLD-INST\LXLD-INST.EXE (písmeno D je označení CD mechaniky). Klikněte na tlačítko OK. V následně otevřeném dialogovém panelu si přečtěte licenční smlouvu. Pokud souhlasíte s licenčním ujednáním, klikněte na tlačítko Přijmout (nesouhlasíte-li, klikněte na tlačítko Odmítnout a instalace se ukončí). V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Instalovat. V případě, že se jednalo o novou instalaci, je nyní nutné zajistit automatické načtení souboru ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby při každém spuštění AutoCADu (viz dále kap. 2.2 Konfigurace AutoCADu). V případě, že se jednalo o reinstalaci - povýšení starší verze, není nutné provádět žádná další nastavení.

3.

4. 5.

2.2 Konfigurace AutoCADu 1.

Zajistěte, aby při spuštění Vašeho AutoCADu se automaticky načetl soubor ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby a současně nedocházelo ke konfliktům s již existujícími nadstavbami. a) Vytvořte kopii spouštěcí ikony AutoCADu. Např. v operačním systému Windows ukažte na ikonu AutoCADu na ploše, stiskněte klávesu Ctrl a držte ji stisknutou, součastně stiskněte levé tlačítko na myši a popotáhněte myší kousek mimo původní ikonu; uvolněte levé tlačítko myši a klávesu Ctrl; vytvoří se kopie spouštěcí ikony. b) Upravte popis kopie spouštěcí ikony AutoCADu na „AutoCAD + LxLdtools“. Klikněte 2x levým tlačítkem na popis ikony; v okénku proveďte editaci textu. c) Nastavte kořenový adresář nadstavby (obvykle c:\LxLd-tools) jako výchozí při spouštění AutoCADu. Klikněte pravým tlačítkem na kopii spouštěcí ikony. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte záložku Zástupce jako aktuální a do položky Spustit v zapište cestu do kořenového adresáře nadstavby LxLd-tools (obvykle c:\LxLd-tools, původní hodnotu vymažte).

Poznámka: Pokud nejsou používány žádné jiné nadstavby, je možné na místo vytváření nové spouštěcí ikony použít po spuštění AutoCADu příkaz Možnosti k doplnění cesty na kořenový adresář nadstavby do seznamu cest v položce Cesta k podpůrným souborům (nachází se na záložce na záložce Soubory). Cestu je třeba zapsat jako první údaj před původní cesty a původní cesty nevymazat. V tom případě se pak při spouštění nadstavby postačí spustit AutoCAD tak jak bylo u zákazníka zvykem a pak aktivovat LxLd-tools (viz kap. 3). _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

3

_______________________________________________________________________________ Poznámky k instalaci: • Načítání souboru ACAD.LSP kořenového adresáře nadstavby je též možné provést ručně pomocí funkce Načíst aplikaci v menu Nástroje). Tuto funkci je pak nutné volat po každém spuštění AutoCADu před inicializací nadstavby LxLd-tools. • Systému LxLd-tools není určen pro práci v síti. Systém musí být vždy instalován na lokálním pevném disku, nicméně může korektně pracovat se síťovou verzí AutoCADu. 2.3 Návrat k původnímu menu AutoCADu Programový systém LxLd-tools používá své vlastní roletové menu, které je tvořeno standardním menu příslušné verze AutoCADu a novou roletkou LxLd-tools obsahující nové funkce programu. V AutoCADu verze 200x se toto menu inicializuje i když není inicializována nadstavba LxLd-tools. Je to dáno standardní vlastností těchto verzí AutoCADu, které po spuštění vždy inicializují naposledy použité menu. Návrat k původnímu menu je možný následujícím postupem: 1.

Před inicializací nadstavby LxLd-tools, kdy je ještě zobrazeno původní zákazníkovo menu, spusťte příkaz MENU. Za výzvu AutoCADu napište MENU a stiskněte Enter. Zapište si název souboru menu a adresář (složku), ve které se tento soubor nachází. Obvykle: • pro AutoCAD 2000, 2002 c:\Program Files\AutoCAD 2000\Support\acad.mnc

• pro AutoCAD 2004 pak v lokálním adresáři aktuálně přihlášeného uživatele c:\Documents and Settings\...\Data aplikací\Autodesk\ AutoCAD 2004\R16.0\csy\Support\acad.mnc

2.

3.

Proveďte inicializaci nadstavby LxLd-tools, pracujte s nadstavbou. Chcete-li se po ukončení práce opět zobrazit zpět původní menu, použijte opět příkaz MENU. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte soubor jehož jméno a adresář jste si poznamenali v předchozím kroku. Vyberte soubor s příponou MNC (MeNu Compiled), tím zajistíte zachování případných uživatelských úprav v původním menu. V případě, že neznáte jméno souboru a adresář původního menu, vyhledejte všechny soubory s příponou *.MNC (prostředky operačního systému - program Průzkumník (Explorer), Windows Commander a pod.) a pomocí příkazu MENU je postupně zobrazte v AutoCADu.

Poznámka: existují též elegantnější metody zajišťující zobrazování původního uživatelova menu, např. je možné nastavit dva rozdílné uživatelské profily, jeden pro práci s původním uživatelským menu a druhý pro práci s nadstavbou LxLd-tools (podrobněji viz dokumentace k AutoCADu).

_______________________________________________________________________________________________________________________

4


_______________________________________________________________________________

3. Spuštění systému LxLd-tools _______________________________________________ 3.1 První spuštění Je-li nadstavba LxLd-tools úspěšně instalována na zákaznickém počítači v souladu s postupem uvedeným v kapitole 2.1, je možné přistoupit k prvnímu spuštění nadstavby spojenému se zadáním licenčních údajů. 1. 2.

Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Zobrazí se dialogový panel s požadavkem na zadání licenčních údajů (potřebné údaje poskytne dodavatel programu): Specifikace AutoCADu, pro který je tato instalace nadstavby určena. Identifikační údaje o zákazníkovi. V každé položce je nutné zadat alespoň jeden znak. Datum ukončení licence. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu. Licenční číslo. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu. Násilné přerušení zadávání, ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu.

3.

Vyplňte pečlivě všechny položky a ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Systém kontroluje správnost zadaných údajů.

• Bylo-li vše zadáno korektně, dojde k inicializaci nadstavby. • Byly-li chybně zadány údaje v položkách identifikujících zákazníka, zobrazí se chybová hláška:

Je požadováno zadání nových údajů.


5

_______________________________________________________________________________ • Bylo-li chybně zadáno datum ukončení licence, nebo licenční číslo, zobrazí se hláška:

Opakování zadání licenčních údajů (návrat k výše popsanému dialogovému panelu).

Násilné přerušení zadávání, ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu.

Je možné opakovat zadání údajů, nebo ukončit program včetně ukončení AutoCADu. • Pokud je po spuštění zobrazeno menu v jazyce, neodpovídajícímu jazykové verzi AutoCADu (české menu v anglickém AutoCADu), znamená to, že v konfiguraci nadstavby LxLd-tools je nesprávně nastavena jazyková verze AutoCADu (standardně se předpokládá česká jazyková verze AutoCADu). Pomocí funkce NASTLXLD, volba Systém proveďte změnu nastavení jazyková verze AutoCADu (podrobněji viz kap. 11.5). 3.2 Druhé a další spuštění Je-li nadstavba LxLd-tools úspěšně instalována na zákaznickém počítači v souladu s postupem uvedeným v kapitole 2.1, a jsou-li zadány licenční údaje dle kapitoly 3.1, je možné přistoupit k běžnému provozování nadstavby. A) Zahájení editace nového výkresu (návrh nového rozváděče) 1. Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. 2. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Systém kontroluje platnost licence. V případě vyčerpání licence je vypsána hláška a program se ukončí (viz též poznámky na konci této kapitoly). 3. Po ukončení inicializace se v roletovém menu objeví nová roleta, označená LxLd-tools, ve které se nachází veškeré příkazy nadstavby. B) Editace již existujícího výkresu (pokračování v práci na dříve zahájeném projektu) 1. Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. 2. Otevřete již existující výkres (projekt přípojnicových systémů), který chcete dále editovat, pomocí příkazu Otevři, viz Referenční manuál AutoCADu. 3. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Systém kontroluje platnost licence. V případě vyčerpání licence je vypsána hláška a program se ukončí (viz též poznámky na konci této kapitoly). Systém kontroluje, zda editovaný projekt byl vytvořen v kompatibilní verzi nadstavby LxLd-tools. Soubory z verze 1.0 nelze dále editovat ve verzi 2.0 a vyšší. Je-li detekována neshoda je vypsána hláška a program se ukončí. 4. Po ukončení inicializace se v roletovém menu objeví nová roleta, označená LxLd-tools, ve které se nachází veškeré příkazy nadstavby. _______________________________________________________________________________________________________________________

6


_______________________________________________________________________________ Poznámky: • Hlášky v příkazovém řádku, informující o bezproblémovém průběhu inicializace:

• Pokud po zapsání příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu nedojde k aktivaci nadstavby, ale systém odpoví hláškou Neznámý příkaz (Unknown command), znamená to, že nadstavba nebyla úspěšně nainstalována, především nebyla korektně provedena konfigurace AutoCADu - kap. 2.2 (nenačetl se soubor ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby). • Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška:

Zadání nových licenčních údajů (viz kap. 3.1).

Ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu.

znamená to, že došlo porušení souboru LXLD.INI. Je nutné znovu zadat licenční údaje stejně jako při prvním spuštění (viz kap. 3.1). • Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška:



znamená to, že Vaše licence vypršela. Kontaktujete Vašeho dodavatele systému, který Vám dodá nové licenční číslo. Pak je nutné zadat nové licenční údaje stejně jako při prvním spuštění (viz kap. 3.1). _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

7

_______________________________________________________________________________ • Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška:

znamená to, že vaše instalace nadstavby LxLd-tools je určena pro jinou verzi AutoCADu, než na jakém byla aktuálně spuštěna. • Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška:

znamená to, že otevíraný projekt byl vytvořen v nekompatibilní verzi systému LxLd-tools. Tento projekt nelze dále editovat. • Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška:

znamená to, že v aktuálně otevřeném výkrese je již obsažen projekt vytvořený nekompatibilním programem (např. FGPROFIL, nebo D-plan). Do takového výkresu nelze zakreslovat přípojnicový systém. Otevřete jiný výkres a aktivujte znovu nadstavbu LxLd-tools.

_______________________________________________________________________________________________________________________

8


_______________________________________________________________________________

4. Použití nadstavby LxLd-tools _______________________________________________ Projektování přípojnicových rozvodů od firmy Siemens pomocí nadstavby LxLd-tools spočívá ve vkládání prvků přípojnicových rozvodů z databáze do 3D modelu budovy a následném vytvoření specifikace z vložených prvků. Při tom je nutné dodržovat zásady pro projektování jednotlivých řad přípojnicových rozvodů, detailně popsaných v aktuálním katalogu pro každou řadu. Nadstavba pouze usnadňuje práci projektanta, nezbavuje ho odpovědnosti za správnost konečného řešení. Předpokládá se znalost ovládání AutoCADu v oblasti 2D kreslení a 3D modelování. Pro konečný výsledek je důležité dodržovat určitou strukturu projektu, spočívající v rozdělení jednotlivých částí projektu do hladin. Po aktivaci nadstavby LxLd-tools v novém výkrese jsou automaticky založeny následující hladiny: Název hladiny LXLD_FRZ

Barva žlutá (2)

LXLD_KONSTRUKCE_PODLAHA LXLD_KONSTRUKCE_PUDORYS LXLD_KONSTRUKCE_SLOUPY LXLD_KONSTRUKCE_STROP LXLD_KONSTRUKCE_ZDI LXLD_KOTY LXLD_RAME LXLD_RAME_SIL LXLD_RAME_TEN LXLD_RAZ LXLD_RAZ_POZNAMKA

šedá (252) černá (250) šedá (252) šedá (252) šedá (253) modrá (8) šedá (252) šedá (252) šedá (252) šedá (252) šedá (252)

LXLD_RAZ_SIL LXLD_RAZ_TEN LXLD_RAZ_TEXT LXLD_ROZVADECE LXLD_ROZVADECE_POPIS LXLD_SIT LXLD_SIT_POPIS LXLD_TROJNOZKA LXLD_VYREZY LXLD_ZEM

šedá (252) šedá (252) šedá (252) červená (10) modrá (5) bílá (255) šedá (254) bílá (7) bílá (7) červená (1)

Obsah Systémová hladina nadstavby LxLd-tools, její název nesmí být měněn a musí být vždy zmražena. 3D model konstrukce budovy - podlahy 2D výkres konstrukce budovy - půdorys 3D model konstrukce budovy - sloupy 3D model konstrukce budovy - strop 3D model konstrukce budovy - zdi kóty, obvykle viditelné v izomerii 2D dokumentace k projektu - rámeček 2D dokumentace k projektu - rámeček, silné čáry 2D dokumentace k projektu - rámeček, tenké čáry 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu 2D dokumentace k projektu - poznámka nad razítkem, nebo jiné doplňkové texty k 2D dokumentaci ve výkresovém prostoru 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, silné čáry 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, tenké čáry 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, texty 3D model, rozváděče, transformátory 3D model, rozváděče, transformátory - identifikační popis 2D výkres konstrukce budovy - orientační síť 2D výkres konstrukce budovy - orientační síť - popis 3D model, trojnožka znázorňující souřadný systém 2D dokumentace k projektu - výřezy (pohledy na 3D model) Systémová hladina nadstavby LxLd-tools, objekty označující stranu PE prvků přípojnic.

Ve většině projektů je nutno doplnit další hladiny, zachovávající naznačený systém (např. rozdělení půdorysu, podlah, zdí a sloupů do několika hladin podle pater, samostatné hladiny pro kóty zobrazené v půdorysu, bokorysu, izometrickém pohledu, ...). Pokud zůstanou zachovány nastavené standardní barvy lze pro tisk použít dodané soubory LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) a LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk) obsahující nastavení tlouštěk čar. Nastavení barev pro jeden projekt lze změnit pomocí prostředků AutoCADu (funkce Hladina), nebo pomocí funkce NASTLXLD, volba Barvy (viz kap. 11.2). Prvním krokem při zpracování projektu přípojnicových rozvodů (po vytvoření 3D modelu budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy) je vytvoření seznamu tras funkcí TRASY (viz kap. 5.1). Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Např.: pro trasu s názvem WL1 jsou _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

9

_______________________________________________________________________________ vytvořeny hladiny WL1 (pro prvky přípojnicového rozvodu) a WL1_POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Jednu z definovaných tras lze nastavit jako aktuální. Prvky, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), jsou vkládané na tuto aktuální trasu. Nastavení trasy jako aktuální znamená nastavení hladiny s názvem trasy jako aktuální. K tomu lze využít jak funkce AutoCADu (funkce Hladina, nastavení aktuální hladiny podle objektu, ...), tak funkci nadstavby AKT (viz kap. 5.4). Obecný postup při projektování: 1.

Spustit AutoCAD, aktivovat nadstavbu LxLd-tools (viz kap. 3.1, 3.2). Zobrazí se základní obrazovka AutoCADu s doporučeným nastavením ovládacích prvků:

2.

Zakreslit orientační síť a její popis do hladin LXLD_SIT a LXLD_SIT_POPIS (s využitím prostředků AutoCADu (Úsečka, Přímka); pro popis lze s výhodou požít blok číslo vkládaný funkcí CISLO (viz kap. 6.4.1)). Kreslí se pouze úsek ve kterém se budou nacházet přípojnicové rozvody.

_______________________________________________________________________________________________________________________

10


_______________________________________________________________________________ 3. Vložit půdorysný výkres budovy do hladiny LXLD_KONSTRUKCE_PUDORYS; obvykle lze využít výkres dodaný od projektantů stavby (pozor, přenášet pouze úsek ve kterém se budou nacházet přípojnicové rozvody, přenášet pouze objekty tvořící zdi, dveře, prostupy a další údaje významné pro projekt přípojnicových rozvodů; nutno změnit hladinu všech přenášených objektů a často též barvu na DleHlad - aby byla přebírána barva hladiny ve které je objekt uložen). S výhodou lze použít prostředků AutoCADu jako je AutoCADDesignCenter a funkce Vlastnosti. 4.

Vytvořit 3D model podlahy, stropu, zdí, případně sloupů v hladinách …_PODLAHA, …_STROP, …_ZDI, …_SLOUPY; vytvářejí se pouze objekty v oblasti vedení přípojnic. Je vhodné doplnit též další související prvky jako jsou závěsné konstrukce, další rozvody se kterými může vzniknout kolize (klimatizace a pod.); pro tyto prvky je vhodné vytvořit samostatné hladiny. Je nutno mít na paměti následné zobrazení modelu na výkrese. Proto je vhodné rozdělit např. zdi do více hladin tak aby nezakrývaly přípojnice v izometrickém pohledu. Je nutno použít prostředků AutoCADu pro 3D modelování jako jsou funkce pro vytváření těles Kvádr, Válec, ... funkce pro vytváření těles z 2D výkresu Vysunutí, Rotace a funkce pro editaci těles Odříznout, Sjednocení, Rozdíl, Průnik, editace ploch a pod. Důležité je dodržet přesné rozměry a umístnění objektů v prostoru budovy.

5.

Vytvořit případně

3D model rozváděčů, transformátorů v hladině LXLD_ROZVADECE a doplnit identifikační popis v hladině LXLD_ROZVADECE_POPIS. Důležité je dodržet přesné rozměry a umístnění objektů v prostoru budovy, u rozváděčů zakreslit střed připojovacího dílu a u transformátorů přesnou polohu připojovacích praporců.


11

_______________________________________________________________________________ 6.

Vytvořit seznam tras v projektu funkcí TRASY (viz kap. 5.1). Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů, stupeň krytí, ...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. Při vytváření projektu je vhodné používat náhradní barvy (k dispozici celá barevná paleta, různé barvy pro popis a prvku přípojnicového rozvodu) - aktivují se funkcí BARN (viz kap. 5.3) - pro tisk pak základní barvy (tři základní barvy, obvykle stejné barvy pro popis i pro přípojnice) - aktivují se funkcí BARZ (viz kap. 5.2).

7.

Postupně nastavovat jednotlivé trasy jako aktuální (funkce AKT - viz kap. 5.4) a vkládat prvky přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky, ...) na aktuální trasu (funkce PR - viz kap. 6.1). Každý prvek obsahuje identifikační značky (označení strany PE, označení konce se svorníkovým blokem, hákem, nebo šroubem) určující jeho montážní polohu. Je nutno dbát na správnou orientaci jednotlivých prvků a zamezit kolizím s okolními konstrukcemi. Vedle standardních nástrojů AutoCADu je k dispozici sada nástrojů usnadňující manipulaci s prvkem v prostoru (rotace kolem souřadných os funkce RX, RY, RZ viz kap. 7.17.3, posunutí v daném směru funkce POSS viz kap. 7.4).

Připojit identifikační číslo, identifikující prvek v specifikaci prvků (funkce CISLO - viz kap. 6.4.1, číslování prvků v řadě za sebou funkce CIS viz kap. 6.4.4), případně další pomocné označení (doměrek - funkce PASS viz kap. 6.4.2, pevný bod - funkce FP viz kap. 6.4.3, ...). 9. Definovat seznam příslušenství pro každou trasu (závěsné prvky, montážní přípravky, ...) - funkce PRISL (viz kap. 6.5). 10. Vytvořit specifikaci prvků na jednotlivých trasách. Lze vytvářet jak montážní specifikaci (seznam jednotlivých prvků tak, jak jdou po trase za sebou) - funkce SPEC (viz kap. 9.1), tak sumarizační seznam (obsahující počet kusů a cenu) pro jednotlivé trasy nebo celý projekt - funkce SUMA (viz kap. 9.2), SUMAO (viz kap. 9.3). Sumarizační seznam lze využít pro objednávky. Specifikace jsou vytvářeny jednak jako textový soubor a jednak jako XLS soubor pro Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší.

8.

_______________________________________________________________________________________________________________________

12


_______________________________________________________________________________

11. Doplnit kóty. Pro kótování se používají prostředky AutoCADu. Kóty viditelné v náryse, půdoryse, nebo bokoryse musí být v samostatných hladinách. Pro usnadnění kótování je připraven kótovací styl LXLD_CSN, obsahující všechna potřebná nastavení včetně nastavení měřítka kót pro tisk 1:100. 12. Vytvořit 2D dokumentaci. Ve výkresovém prostoru jsou rozmístněny výřezy (v hladině LXLD_VYREZY) s různými pohledy na 3D model ve vhodném měřítku (nárys, půdorys, bokorys, izomerie, řezy). V každém výřezu jsou vhodně nastaveny hladiny tak, aby byly zobrazeny potřebné části. Rámeček a razítko lze doplnit pomocí funkcí RAME (viz kap. 10.3) a RAZ (viz kap. 10.4). Informace do razítka lze přednastavit funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Pro tisk lze využít dodané soubory LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) a LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk) obsahující nastavení tlouštěk čar - soubory je nutno překopírovat do adresáře ...\Plot Styles (viz kap. 10.1).


13

_______________________________________________________________________________

5. Seznam tras v projektu _______________________________________________ Prvním krokem při zpracování projektu přípojnicových rozvodů (po vytvoření 3D modelu budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy) je vytvoření seznamu tras. Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů, ...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. Parametry trasy lze později editovat. Barvu a název lze změnit kdykoliv, technické parametry jen pokud nebyl na trasu vložen žádný prvek. Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Jednu z definovaných tras lze nastavit jako aktuální. Prvky, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), jsou vkládané na tuto aktuální trasu. Nastavení trasy jako aktuální znamená nastavení hladiny s názvem trasy jako aktuální. 5.1 Práce se seznamem tras v projektu 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu:

Název aktuální trasy. Všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Lze vložit pouze prvky odpovídajících parametrů (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů, ...). Čísla standardních barev (přípojnicový systém, popis). Standardní barvy se používají pro tisk. Čísla náhradních barev (přípojnicový systém, popis). Náhradní barvy se používají pro práci s projektem. Základ typového označení pro použitý přípojnicový systém. Seznam tras v projektu. Vybraná trasa pro další editaci (změna parametrů, vyjmutí, nastavení jako aktuální).

Ukončení práce se seznamem tras v projektu. Vložení nové trasy do projektu. Změna parametrů vybrané trasy. Vyjmutí vybrané trasy z projektu. Nastavení vybrané trasy jako aktuální (též 2x kliknout na vybranou trasu). _______________________________________________________________________________________________________________________

14


_______________________________________________________________________________ 5.1.1 Přidat novou trasu do seznamu 1.

2. 3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. Klikněte na tlačítko Přidat. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte jméno trasy, barvy a definujte přípojnicový systém a jeho parametry pro novou trasu. Název trasy identifikuje trasu v rámci projektu (název trasy musí být v projektu jedinečný). Základní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Možno vybírat jednu ze tří barev v seznamu. Náhradní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Možno použít celou barevnou paletu. Zapište číslo barvy, nebo po kliknutí na tlačítko vyberte barvu z barevné palety. Definice přípojnicového systému. Neznáte-li příslušné kódy, klikněte na tlačítko Definovat a určete přípojnicový systém výběrem parametrů v dialogovém panelu.

• Název trasy identifikuje trasu v rámci projektu (název trasy musí být jedinečný). • Základní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Používají se pro tisk. Možno vybírat jednu ze tří barev v seznamu. Vedle sebe ležící trasy by měly mít různé barvy. Doporučuje se volit stejnou barvu pro přípojnice i pro popis. Ve výkrese se základní barvy nastaví pomocí funkce BARZ (viz kap. 5.2). • Náhradní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Používají se při zpracování projektu. Možno použít celou barevnou paletu. Zapište číslo barvy do příslušného pole, nebo po kliknutí na tlačítko Barvy... vyberte barvu z barevné palety. Doporučuje se volit různou barvu pro přípojnice a pro popis. Ve výkrese se náhradní barvy nastaví pomocí funkce BARN (viz kap. 5.3). • Přípojnicový systém - zapište kódy do jednotlivých polí. Neznáte-li příslušné kódy, klikněte na tlačítko Definovat... a určete přípojnicový systém výběrem jeho jednotlivých parametrů v dialogovém panelu. Přípojnicové systémy řady BD2, LX, LD se liší svojí konstrukcí a rozsahem jmenovitých proudů. Při volbě vhodného systému pro danou aplikaci je třeba vzít v úvahu řadu parametrů: jmenovitý proud, počet a uspořádání vodičů, stupeň krytí, materiál vodičů a cena. Konzultujte prosím volbu přípojnicového systému s technickou kanceláří firmy Siemens.


15

_______________________________________________________________________________

Přípojnicový systém řady BD2

Přípojnicový systém řady LX

Přípojnicový systém řady LD

Nastavte jednotlivé parametry výběrem ze seznamu.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Vrátíte se k dialogovému panelu s definicí nové trasy. Kódy, odpovídající nastaveným parametrům, se doplní automaticky. 4.

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Nová trasa se doplní do seznamu. Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec.

5.1.2 Změnit parametry vybrané trasy 1.

2. 3.

4. 5.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. Vyberte trasu, pro změnu parametrů, kliknutím na název trasy v seznamu tras. Klikněte na tlačítko Opravit. Otevře se stejný dialogový panel jako při definici nové trasy (viz kap. 5.1.1). Proveďte editaci parametrů. Název a barvy lze změnit vždy. Přípojnicový systém a jeho parametry lze měnit pouze tehdy, pokud na trase nebyl vložen žádný prvek. V takovém případě je lépe trasy vyjmout (viz kap. 5.1.3) a vložit znovu s novými parametry (viz kap. 5.1.1). Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Parametry trasy se změní. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec.

_______________________________________________________________________________________________________________________

16


_______________________________________________________________________________ 5.1.3 Vyjmout vybranou trasu ze seznamu 1.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. Vyberte trasu, kterou požadujete vyjmout, kliknutím na název trasy v seznamu tras. Poznámka: Vyjímaná trasa nesmí být nastavena jako aktuální. Pokud je vyjímaná trasa aktuální, nastavte nejdříve jako aktuální jinou trasu (viz kap. 5.1.4). V případě, že je v seznamu pouze jedna trasa, je nastavena jako aktuální a má být vyjmuta, musíte funkci ukončit (kliknutím na tlačítko Konec) a pomocí funkce AutoCADu Hladina nastavit jako aktuální hladinu 0 a pak volat znovu tuto funkci. Klikněte na tlačítko Vyjmout. Zobrazí se dialogový panel s dotazem:

4.

• Kliknete-li na tlačítko Ano, pak trasa bude vyjmuta ze seznamu. Pokud již byly na trasu vloženy nějaké prvky, budou též vyjmuty. • Kliknete-li na tlačítko Ne, nic se nestane. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec.

2.

5.1.4 Nastavit vybranou trasu jako aktuální 1.

2. 3.

4.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. Vyberte trasu, kterou požadujete jako aktuální, kliknutím na název trasy v seznamu tras. Klikněte na tlačítko Aktuální (nebo 2x klikněte na název trasy v seznamu tras). Vybraná trasa se nastaví jako aktuální. To znamená že všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Vkládané prvky budou mít parametry odpovídající parametrům trasy (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů, ...). Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec.

Poznámka: alternativně lze aktuální trasu nastavit tak, že s pomocí funkce AutoCADu Hladina se nastaví jako aktuální hladina odpovídající vybrané trase. Lze využít též funkci AKT (viz kap. 5.4).

Funkce AutoCADu Nastavení aktuální hladiny podle objektu. Aktuální hladina ‘Trafo-T01’ odpovídající trase ‘Trafo-T01’; aktuální hladinu lze nastavit jednoduše výběrem ze seznamu hladin. Funkce AutoCADu Hladina.


17

_______________________________________________________________________________ 5.2 Barvy tras základní Pro každou trasu jsou definovány barvy základní a náhradní (viz kap. 5.1.1). Pro tisk se používají barvy základní pro práci s projektem barvy náhradní (umožňující lepší barvné odlišení jednotlivých tras a rozlišení prvků přípojnicových systémů a popisu). Nastavení základních barev: 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Barvy tras základní nebo spusťte příkaz BARZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu.

5.3 Barvy tras náhradní Pro každou trasu jsou definovány barvy základní a náhradní (viz kap. 5.1.1). Pro tisk se používají barvy základní pro práci s projektem barvy náhradní (umožňující lepší barvné odlišení jednotlivých tras a rozlišení prvků přípojnicových systémů a popisu). Nastavení náhradních barev: 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Barvy tras náhradní nebo spusťte příkaz BARN napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu.

5.4 Nastavení aktuální trasy Jedna z tras definovaných v projektu může být nastavena jako aktuální. To znamená že všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Vkládané prvky budou mít parametry odpovídající parametrům trasy (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů, ...). Nastavení aktuální trasy odpovídá nastavení hladiny odpovídající zvolené trase jako aktuální. 1.

2.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení aktuální trasy nebo spusťte příkaz AKT napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte jednu z tras, definovaných v projektu, kterou chcete nastavit jako aktuální. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK (nebo 2x klikněte na název vybrané trasy).

Poznámka: alternativně lze aktuální trasu nastavit tak, že s pomocí funkce AutoCADu Hladina se nastaví jako aktuální hladina odpovídající vybrané trase. Lze využít též funkci TRASY (viz kap. 5.1.4).

_______________________________________________________________________________________________________________________

18


_______________________________________________________________________________

6. Prvky přípojnicového rozvodu _______________________________________________ 6.1 Vkládání prvků přípojnicového rozvodu Je-li vytvořen seznam tras přípojnicových rozvodů v projektu (viz kap. 5.1) lze přistoupit k vládání Vkládání prvků přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky, ...) na aktuální trasu (nastavení aktuální trasy viz kap 5.1.4, 5.4). Je zde jediná funkce PR pro vkládání prvků přípojnicových rozvodů nezávisle na jejich parametrech. Parametry vkládaného prvku jsou odvozeny z parametrů aktuální trasy. 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte tvarový díl ke vložení: Název aktuální trasy. Přípojnicový systém aktuální trasy.

Náčrt vybraného prvku k vložení, definuje geometrický význam jednotlivých parametrů. Po kliknutí se obrázek zvětší. Vypnutí kontroly zadávaných hodnot parametrů - definice nestandardních dílů (jen pro experty). Parametr, který je možné nastavit v uvedených mezích. Mezní hodnoty pro parametr.

Parametr, který nelze nastavovat Vložení vybraného prvku do projektu na aktuální trasu (nebo též 2x kliknout na vybraný prvek) . Kódové označení dílu dle katalogu.

Vybraný prvek pro vložení do projektu na aktuální trasu. Geometrické parametry lze modifikovat v položkách vpravo. Seznam dílů k vložení. Seznam je závislý na přípojnicovém systému aktuální trasy a jeho parametrech; zobrazeny pouze díly, jejichž parametry odpovídají aktuální trase.


19

_______________________________________________________________________________

3.

4.

5.

6.

• Vyberte tvarový prvek na základě kódového označení dílu, nebo jeho popisu. • Obrázek vpravo nahoře znázorňuje prvek v katalogové poloze. Kóty určují význam geometrických parametrů. Hodnoty modifikovatelných parametrů lze zadat v položkách pod obrázkem (pod každým parametrem je uveden přípustný rozsah hodnot). • Přepínač Nekontrolovat meze umožňuje vypnutí kontroly zadávaných hodnot parametrů a tím definici nestandardních dílů (typové označení obsahuje označení -NonSt). Tato možnost je určena pouze pro experty. Vyrobitelnost nestandardního dílu je nutno konzultovat s technickou kanceláří Siemens. Klikněte na tlačítko Vložit (nebo 2x klikněte na vybraný prvek). Vybraný prvek bude parametricky vykreslen (3D model prvku se skutečnými rozměry). • Poznámka: Při výběru některých specifických dílů (např. odbočné skříňky, dilatační pásky a pod.) následuje dialogový panel s požadavkem na upřesnění dalších parametrů těchto dílů (podrobněji viz dále kap. 6.2.1-6.2.5). Nyní nesete prvek na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). Upravte polohu prvku v 3D modelu budovy. K manipulaci s prvkem lze použít jak funkce AutoCADu (Posun, Otoč, Otoč3D) tak specielní funkce nadstavby pro rotaci kolem souřadných os RX, RY, RZ (viz kap. 7.1-7.3) a posunutí v daném směru POSS (viz kap. 7.4). Pro posouzení korektnosti montážní polohy je nutno nastavit vhodné zobrazení (funkce AutoCADu Zoom a 3Dorbit) a vhodný režim stínování (doporučeno Ploché stínování, zapnuté hrany, nebo Skryté hrany - funkce AutoCADu Stín a Skryj). Díly musí na sebe navazovat prostřednictvím svorníkového bloku (strana označená kolečkem strana bez kolečka) a musí souhlasit strana PE (vyznačená červenou čarou). Polohu vkládaného objektu vůči již existujícím objektům lze zaměřit pomocí funkce AutoCADu Vzd. Každý prvek v sobě automaticky obsahuje popis, typové označení a objednací číslo. Tyto hodnoty lze zobrazit, případně editovat pomocí funkce TYPOZ (viz kap. 6.3). Vyhledávání objednacího čísla může být na pomalejších počítačích zdlouhavé; lze ho vypnout pomocí funkce NASTLXLD, volba Rozpiska (viz kap. 11.3). Prvky je možné libovolně kopírovat funkcemi AutoCADu Kopie, Pole v rámci jejich trasy, ale nesmí být měněna jejich hladina.

• Prvky řady BD2

Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE.

Červené kolečko naznačuje konec se svorníkovým blokem. Rozměry dílů jsou měřeny od osy spoje (svorníkového bloku) po osu. 3D modely dílů jsou vykresleny od osy svorníkového bloku po osu. Svorníkový blok není prokreslen. Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky.

_______________________________________________________________________________________________________________________

20


_______________________________________________________________________________ • Prvky řady LX

Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Kolečko naznačuje konec se svorníkovým blokem.

Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky.

Rozměry dílů jsou měřeny od osy spoje (svorníkového bloku) po osu. 3D modely dílů jsou vykresleny od osy svorníkového bloku po osu. Svorníkový blok není prokreslen.

• Prvky řady LD Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Červené kolečko naznačuje konec se šroubem. Háček naznačuje konec s hákem. Prvky musí navazovat šroub-hák.

Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky.

Rozměry dílů jsou měřeny od plechu po plech.

6.2 Vkládání specielních prvků Některé specielní prvky jsou definovány větším počtem parametrů. Proto při jejich vkládání pomocí funkcí PR (viz kap. 6.1) následují samostatné dialogové panely s požadavkem na jejich upřesnění. 6.2.1 Vkládání odbočných skříněk pro řadu BD2 a LX 1. 2. 3. 4.

5.

Předpokládáme, že trasa na kterou má být odbočná skříňka připojena, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady BD2 nebo LX. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Vyberte tvarový díl ke vložení, v tomto případě odbočnou skříňku. Vyberte typovou velikost skříňky podle maximálního odebíraného proudu. Klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberete konkrétní typ skříňky (skříňka s jističem, pojistkovým odpínačem, ...). Zobrazeny jsou pouze typy skříněk odpovídající zvolené typové velikosti. Klikněte na tlačítko OK. Nyní nesete skříňku na myši za vkládací bod v ose připojovacího konektoru. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění).


21

_______________________________________________________________________________ 6.

Upravte polohu a natočení skříňky: musí souhlasit strana PE, vyznačená červenou čarou; vkládací bod musí být zachycen v ose přípojného místa. Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE.

Vkládací bod bloku odbočné skříňky zachytit v ose odbočného místa.

6.2.2 Vkládání odbočných skříněk pro řadu LD 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že trasa na kterou má být odbočná skříňka připojena, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady LD. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Vyberte tvarový díl ke vložení, zde odbočnou skříňku. Klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu upřesněte všechny parametry odbočné skříňky (výběrem ze seznamu nabízených možností). Klikněte na tlačítko OK.

Rozměrový náčrt skříňky. po kliknutí se obrázek zvětší. Typové označení skříňky je průběžně vytvářeno podle zvolených parametrů.

5.

6.

Nyní nesete skříňku na myši za vkládací bod v ose připojovacího konektoru. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). Upravte polohu a natočení skříňky: musí souhlasit strana PE, vyznačená červenou čarou; vkládací bod musí být zachycen v ose přípojného místa. Osa přípojného místa.

_______________________________________________________________________________________________________________________

22


_______________________________________________________________________________ 6.2.3 Dilatační pásky pro připojení k transformátorům Dilatační pásky slouží k propojení praporců transformátoru a připojovacích dílů přípojnicových systémů. Umožňují tepelnou dilataci a zabraňují přenosu vibrací na přípojnice. Firma Siemens tyto díly nedodává (obvykle se používají výrobky firmy KUNZ), nicméně specielní funkce programu umožňuje vytvoření jejich 3D modelu, vložení do projektu a ověření správného nastavení geometrických parametrů. 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že trasa na kterou má být pásek vložen, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady LX, nebo LD. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Vyberte tvarový díl ke vložení, v tomto případě dilatační pásek. Klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu upřesněte všechny geometrické parametry dilatačního pásku. Klikněte na tlačítko OK.

Rozměrový náčrtek definuje geometrické parametry pásku. Po kliknutí se obrázek zvětší.

Vypínač kreslení otvorů pro šrouby (je vhodné vypnout v případě, že otvory budou vrtány až při montáži).

5.

6.

Nyní nesete pásek na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). Upravte polohu a natočení pásku (sesouhlaste otvory v pásku s otvory v praporci připojovacího dílu).


23

_______________________________________________________________________________ 6.2.4 Požární přepážky Požární přepážky je nutno montovat při průchodu přípojnic požární stěnou s definovanou požární odolností. Definice požární přepážky závisí na přípojnicovém systému: • V případě přípojnic BD2 nejsou ve skutečnosti požární přepážky na přípojnici vidět, nejsou to samostatné díly, nýbrž doplňky k tvarovému dílu. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) se vkládá symbolický díl, naznačující polohu přepážky; je nutné ho umístnit přesně, protože z jeho polohy bude odvozeno typové označení. Typové označení se připojí k dílu, na kterém je přepážka montována, až při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Prvek symbolizující přepážku nemá samostatné číslo. • V případě přípojnic LX představují požární přepážky samostatný díl vkládaný funkcí PR (viz kap. 6.1) a označený číslem. Ve specifikaci představuje samostatnou položku. Přesnou polohu není nutno specifikovat, určí se až při montáži. • V případě přípojnic LD jsou požární přepážky na přípojnici vidět, ale nejsou to samostatné díly, nýbrž doplňky k tvarovému dílu. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) se vkládá díl, naznačující polohu přepážky; je nutné ho umístnit přesně, protože z jeho polohy bude odvozeno typové označení. Typové označení se připojí k dílu, na kterém je přepážka montována, až při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Díl představující přepážku nemá samostatné číslo. BD2

LX

LD Požární přepážka není samostatný díl (součást kolena číslo 57).

Požární přepážka není samostatný díl (součást kolena číslo 36).

Požární přepážka je samostatný díl s vlastním číslem.

6.2.5 Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro řadu BD2 Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro přípojnice řady BD2 je specielní díl složený z pevných úseků a flexibilní části, kterou lze různě tvarovat. K jeho vytvoření slouží jednak funkce PR (k vložení pevných částí, viz kap. 6.1) a jednak samostatná funkce FD usnadňující zakreslení flexibilní části. Příklad aplikace flexibilního dílu: Pevná část flexibilního dílu bez svorníkového bloku. Flexibilní část vytvořená pomocí funkce FD a prostředků AutoCADu. Pevná část flexibilního dílu se svorníkovým blokem obsahuje údaje o prvku jako popis, typové označení, objednací číslo. Musí mít přiřazeno číslo identifikující prvek ve specifikaci. Tato část bude vybírána, jako jediná část flexibilního dílu, při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). _______________________________________________________________________________________________________________________

24


_______________________________________________________________________________ 1. 2.

3.

4.

5.

6.

Předpokládáme, že trasa na kterou má být flexibilní díl vložen, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady BD2. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) vložte pevnou část flexibilního dílu se svorníkovým blokem a umístněte ji do montážní polohy. Tato část bude následně označena identifikačním číslem (viz kap. 6.4.1 a bude vybírána, jako jediná část flexibilního dílu, při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) vložte pevnou část flexibilního dílu bez svorníkového bloku a umístněte ji do montážní polohy. Nyní musíme zakreslit středové vlákno (osu) flexibilní části. Tato osa je složena z oblouků a úseček, jejichž celková délka nesmí přesáhnout délku flexibilní části. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Flexibilní díl pro řadu BD2 nebo spusťte příkaz FD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V dialogovém panelu určete, kterou část budeme kreslit: Rozměrový náčrt rekapitulující hlavní geometrické parametry vkládaného dílu. Věnujte pozornost především celkové délce flexibilní části. Po kliknutí se obrázek zvětší.

Zobrazí stručný návod jak postupovat.

• • • • 7.

8. 9. 10.

Nejdříve zakreslíme čtvrtkruh u pevné části bez svorníkového bloku. Zvolte Čtvrtkruh a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Vyberte pevnou část bez svorníkového bloku. Souřadný systém se nastaví tak, aby rovina XY byla v ose dílu a vloží se čtvrtkruh s doporučeným minimálním rádiusem. Upravte natočení čtvrtkruhu dle potřeby (funkce RX, RY, RZ, viz kap. 7.1-7.3) Znovu použijte funkci FD a vložte čtvrtkruh u pevné části s svorníkovým blokem. Upravte si vhodně pohled pomocí funkce AutoCADu 3Dorbit. Dokreslete zbývající úseky středového vlákna s využitím funkcí AutoCADu (Kružnice, Úsečka, ...). Pomocí funkce FD a změřte délku vlákna. Ověřte, zda nepřekračuje maximální délku flexibilní části. Znovu použijte funkci FD a vložte profilovou kružnici flexibilní části.


25

_______________________________________________________________________________ 11. Pomocí funkce AutoCADu Vytáhni vytáhněte první úsek flexibilní části. 12. Pomocí funkce AutoCADu Objedit - Plocha - Vytáhnout vytáhněte postupně zbývající úseky flexibilní části. Poznámka: detailní prokreslení flexibilní části flexibilního dílu je sice pracné a vyžaduje použití řady nástrojů AutoCADu, na druhé straně ale zlepšuje orientaci ve výkrese, umožňuje odhalit použitelnost flexibilního dílu (s ohledem na délku flexibilní části), stejně jako kolize s okolními konstrukcemi.

6.3 Editace popisu a typového označení Po vložení prvku funkcí PR (viz kap. 6.1) je automaticky připojen popis, typové označení a objednací číslo. Tyto hodnoty lze zobrazit a editovat pomocí funkce TYPOZ. Možnost editace je určena pro řešení případů, kdy např. potřebujeme změnit proudovou hodnotu jističe v odbočných skříňkách při zachování typové velikosti (t.j. geometrická velikost zůstane zachována, změní se pouze typové označení a objednací číslo). Nebo u přípojnic řady LD potřebujeme zvýšit proudovou velikost u vertikálních dílů vertikální větve t.j. změnit typové označení a objednací číslo. 1.

2. 3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Připojení typového označení, popisu nebo spusťte příkaz TYPOZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu AutoCADu vyberte prvek k zobrazení/editaci typového označení. Prvek může být z libovolné trasy. V následně otevřeném dialogovém panelu proveďte editaci hodnot: Název trasy na které se nachází vybraný prvek. Jméno bloku tvořícího geometrii prvku. Údaje popis, typové označení a objednací číslo spojené s vybraným prvkem. Budou zobrazeny ve specifikaci prvků. Hodnoty lze libovolně editovat.

• Upozornění: neexistuje žádná kontrola vhodnosti zadaných hodnot k vybranému prvku (lze zadat prakticky cokoliv). Možnost editace je určena pro experty. 4. 5.

V případě, že funkce byla volána s cílem pouze zobrazit hodnoty, uzavřete dialogový panel kliknutím na Cancel. V případě, že funkce byla volána s cílem editace hodnot, uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Nyní budete vyzváni k výběru dalších prvků, ke kterým mají být připojeny stejné hodnoty. Vybírat je možné pouze prvky stejného typu (stejného jména bloku) na stejné trase

_______________________________________________________________________________________________________________________

26


_______________________________________________________________________________ jako byl první vybraný prvek (např. další odbočné skříňky stejné proudové velikosti se stejným jističem). Výběr ukončete stiskem Enter.

První vybraná odbočná skříňka ke změně typového označení (změna jističe z 32A na 16A při zachování proudové velikosti skříňky). Po uzavření dialogu kliknutím na OK budou vybrány tyto dvě odbočné skříňky, které mají obsahovat stejný jistič jako první vybraná.

6.4 Připojení identifikačních čísel a dalších označení Aby bylo možné prvek na výkrese jednoznačně identifikovat a najít jeho definici v specifikaci prvků, je nutné jednotlivé prvky označit čísly. Dále je nutno připojit další označení jako je označení doměrku PASS (t.j. že prvek nebude objednáván předem, jeho přesná hodnota se doměří na stavbě po montáži okolních dílů) a označení pevného bodu FP. Označení je provedeno blokem s atributy (číslo, nebo text v kroužku), vkládaným do hladiny názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS). Označovací blok si lze představit jako tenký list papíru s číslem. Musí být tedy vhodně natočen aby číslo bylo čitelné v izometrickém, nebo půdorysném pohledu. Také je nutno vhodně nastavit velikost bloku, s ohledem na použité měřítko pro tisk, aby text byl čitelný na papíře. Platí zhruba úměra: pro tisk 1:50 je měřítko bloku 40-50, pro tisk 1:100 měřítko bloku 70-100. Ke změně měřítka slouží funkce MERB (viz kap. 8.6). 6.4.1 Připojení identifikačních čísel 1. 2.

3.

4.

Nastavte aktuální hladinu se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS) s využitím funkce AutoCADu Hladina. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit blok číslo prvku nebo spusťte příkaz CISLO napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Blok číslo nyní nesete na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu bloku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). Blok je vložen v rovině XY se základním měřítkem 25. Upravte natočení bloku tak, aby číslo bylo viditelné v izometrickém, nebo půdorysném pohledu (s využitím funkcí RX, RY, RZ, viz kap 7.1-7.3).


27

_______________________________________________________________________________ 5.

6. 7.

Upravte velikost bloku (měřítko) s ohledem na použité měřítko pro tisk, aby text byl čitelný na papíře (pro tisk 1:50 je měřítko bloku 40-50, pro tisk 1:100 měřítko bloku 70-100) funkcí MERB (viz kap. 8.6). Upravte polohu bloku vzhledem k prvku. Připojte blok ke všem prvkům na trase s využitím funkcí AutoCADu Kopie, a/nebo Pole. Proveďte úpravu čísel v blocích tak, aby jednotlivé prvky byly očíslovány po řadě za sebou pomocí funkce CIS (viz kap. 6.4.4). Ke změně čísel (hodnot atributů) lze využít též funkce AutoCADu Atredit. Pomocí této funkce lze číslo nahradit libovolným textem. Pokud text nebo číslo přesahuje přes kružnici, lze upravit faktor měřítka (zúžit písmo) pomocí funkce EC (viz kap. 8.2) - funkci lze aplikovat hromadně na více bloků najednou. 3

4

5

6

7

Poznámka: mají-li být čísla viditelná jak v izometrickém, tak v půdorysném pohledu, je nutno vytvořit novou hladinu se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS-PUDORYS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS-PUDORYS) s využitím funkce AutoCADu Hladina a do této hladina vkládat bloky číslo viditelné v půdorysném pohledu. V hladině _POPIS pak budou bloky číslo viditelné v izometrickém pohledu, čísla budou v obou blocích stejná.

Označení v hladině _POPIS viditelná v izometrickém pohledu (ve výřezu s izometrickým pohledem je hladina _POPIS zapnutá a hladina _POPIS-PUDORYS vypnutá). Označení v hladině _POPIS-PUDORYS viditelná v půdorysném pohledu (ve výřezu s půdorysným pohledem je hladina _POPIS vypnutá a hladina _POPIS-PUDORYS zapnutá).

6.4.2 Připojení označení doměrku (PASS) Jako doměrek je označován prvek, který nebude objednáván předem, jeho přesná hodnota se doměří na stavbě po montáži okolních dílů. 1.

2.

Nastavte aktuální hladinu se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS) s využitím funkce AutoCADu Hladina. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit blok údaj prvku (PASS) nebo spusťte příkaz PASS napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

28


_______________________________________________________________________________ 3.

Blok nyní nesete na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu označení. Postupujte nyní stejně jako při vkládání bloku číslo (viz kap. 6.4.1 body 3-5). 3

4

5

6.4.3 Připojení označení pevný bod (FP) Toto označení se používá pro prvky přípojnicového rozvodu řady LD, které obsahují pevný bod (podrobněji viz katalog Siemens pro přípojnice řady LD). 1.

2.

3.

Nastavte aktuální hladinu se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS) s využitím funkce AutoCADu Hladina. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky Vložit blok údaj prvku (FP) nebo spusťte příkaz FP napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Blok nyní nesete na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu označení. Postupujte nyní stejně jako při vkládání bloku s označením PASS (viz kap. 6.4.2).

6.4.4 Číslování prvků v řadě za sebou Přiřazení čísel k jednotlivým prvků po trase přípojnicového rozvodu (t.j. doplnění čísel do označovacího bloku číslo) usnadňuje funkce CIS pro postupné číslování prvků v řadě za sebou. 1.

2.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Číslování, specifikace - Číslování prvků nebo spusťte příkaz CIS napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Postupně vybírejte bloky s číslem tak jak jdou po řadě za sebou. Všechny vybírané bloky musí patřit k jedné trase (musí být ve stejné hladině). Žádný blok nelze vybrat vícekrát. Ukončete výběr bloků k očíslování stiskem Enter. Program se dotazuje v příkazové řádce: Opravdu ukončit výběr bloků k očíslování na trase ?? Ano/: • Pokud byla funkce přerušena omylem (např. kliknutí do prázdna, nebyl vybrán žádný objekt), odpovězte N, nebo jen stiskněte Enter. Můžete pokračovat ve výběru bloků. • Pokud již byly vybrány všechny bloky k očíslování, odpovězte A a stiskněte Enter.


29

_______________________________________________________________________________ Na výzvu programu v příkazové řádce zadejte číslo prvního vybraného bloku (v našem příkladě 55) a stiskněte Enter. Na výzvu programu v příkazové řádce zadejte krok číslování (v našem příkladě 1) a stiskněte Enter. Znamená to, že vybrané bloky budou očíslovány 55, 56, 57, ...

4. 5.

Číslo prvního vybraného bloku (55).

3 1

2

Postupně vybrat bloky k očíslování po řadě za sebou.

Krok číslování (1).

6.5 Příslušenství Ke každé trase lze připojit seznam prvků, které nejsou přímo zakresleny v projektu, nemají své číslo, přesto musí být obsaženy ve specifikaci. Typicky se jedná o závěsné prvky (upevňovací třmeny, montážní materiál, ...). Závěsné prvky mohou být prokresleny v projektu (pro ilustraci), ale nepřiřazují se jim samostatná čísla, ani jejich poloha není přesně určena (určí se až při montáži). Do specifikace je nutno zahrnout jejich počet. Proto se definují jako příslušenství. 1. 2.

3.

Předpokládáme, že trasa, ke které má být připojeno příslušenství, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4). Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Příslušenství nebo spusťte příkaz PRISL napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel pro editaci seznamu příslušenství na aktuální trase: • V horní části je seznam možného příslušenství, které lze přidávat. • V dolní části je seznam příslušenství již vybraného a přiřazeného k aktuální trase. • Dvojím kliknutím na položku v seznamu možného příslušenství přidáte jeden kus do seznamu vybraného příslušenství. • Vyberte položku v seznamu vybraného příslušenství, kterou chcete vyjmout. Klikněte na tlačítko Vyjmout - položka bude vyjmuta ze seznamu vybraného příslušenství. • Vyberte položku v seznamu vybraného příslušenství, kde chcete změnit počet kusů. Zadejte nový počet kusů v položce Počet kusů. Klikněte na tlačítko Nový počet kusů zadaný počet kusů bude přiřazen k vybrané položce. • Poznámka: počet kusů vložených závěsů, nebo jiných prvků na trase lze snadno zjistit pomocí funkce POCB (viz kap. 9.4). Tak lze snadno určit potřebný počet kusů vkládaného příslušenství.

_______________________________________________________________________________________________________________________

30


_______________________________________________________________________________ Přípojnicový systém aktuální trasy. Seznam možného příslušenství, závisí přípojnicovém systému aktuální trasy. Vybraná položka označená k další operaci - přidání do seznamu. Dvojím klikem na položku lze tuto vložit do seznamu vybraného příslušenství.

Jméno aktuální trasy. Seznam vybraného příslušenství k aktuální trase. Vybraná položka označená k další operaci - vyjmutí ze seznamu vybraného příslušenství, změna počtu kusů. Počty kusů položek v seznamu vybraného příslušenství k aktuální trase. Přidání zadaného počtu kusů vybrané položky ze seznamu možného příslušenství do seznamu vybraného příslušenství k aktuální trase. Vyjmout označenou položku ze seznamu vybraného příslušenství k aktuální trase. Přiřazení nového počtu kusů k označené položce ze seznamu vybraného příslušenství k aktuální trase. Počet kusů, zde zadaný počet kusů vybraného prvku bude vložen do seznamu vybraného příslušenství po kliknutí na tlačítko „Přidat“, nebo zde zadaný počet kusů bude přiřazen k vybrané položce ze seznamu vybraného příslušenství po kliknutí na tlačítko „Nový počet ks.“.

4. 5.

Uzavřete dialogový panel se seznamem příslušenství kliknutím na OK. Nastavte další trasu jako aktuální (viz kap. 5.4) a opakujte tento postup dokud nezadáte příslušenství pro všechny trasy v projektu.


31

_______________________________________________________________________________

7. Nástroje pro manipulaci s prvky _______________________________________________ Vedle standardních nástrojů AutoCADu (jako jsou funkce Posun, Otoč3D, ...) je k dispozici sada nástrojů usnadňující manipulaci s prvky přípojnicových rozvodů v prostoru. Jedná se o rotaci kolem souřadných os a posunutí v daném směru. 7.1 Rotace kolem osy X 1.

2. 3.

4.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Rotace, Posun - Rotace prvku kolem osy X nebo spusťte příkaz RX napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte objekt, který chcete otáčet kolem osy X. Na výzvu programu v příkazovém řádku klikněte bod, kterým bude procházet osa rotace (měl by to být bod na objektu - je výhodné mít zapnutý trvalý režim Uchop. Na výzvu programu v příkazovém řádku zadejte úhel otočení (zadejte číslo a stiskněte Enter; v případě rotace o +90° pouze stiskněte Enter). Směr otáčení se řídí pravidlem pravé ruky: palec ukazuje kladný směr osy, prsty ukazují kladný směr rotace. Před editací Výběr prvku k rotaci

Po editaci (rotace kolem X o +90°)

Bod, kterým bude procházet osa rotace.

7.2 Rotace kolem osy Y 1. 2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Rotace, Posun - Rotace prvku kolem osy Y nebo spusťte příkaz RY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Dále postupujte stejně jako při rotaci prvku kolem osy X (viz kap. 7.1).

7.3 Rotace kolem osy Z 1. 2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Rotace, Posun - Rotace prvku kolem osy Z nebo spusťte příkaz RZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Dále postupujte stejně jako při rotaci prvku kolem osy X (viz kap. 7.1).

_______________________________________________________________________________________________________________________

32


_______________________________________________________________________________ 7.4 Posun s přídavkem ve směru souřadných os 1.

2.

3. 4. 5.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Rotace, Posun - Posun s přídavkem ve směru X/Y/Z nebo spusťte příkaz POSS napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte objekt, který chcete posunout (lze vybrat pouze jeden objekt; k posunutí více objektů nutno použít funkci AutoCADu Posun). Funkce se typicky používá pro posunutí požárních přepážek. Klikněte dva body definující vektor posunutí. Body nemusí ležet v ose posunu. Typicky se vybírají body na objektech, je tedy výhodné mít zapnutý AutoCADovský režim Uchop. Na výzvu programu v příkazovém řádku specifikujte, v jakém směru má být posun proveden (X, Y, nebo Z). Zapište příslušné písmeno a stiskněte Enter. Na výzvu programu v příkazovém řádku zadejte vzdálenost o kterou se má prvek navíc posunout v zadaném směru. Zadejte číselnou hodnotu a stiskněte Enter. Prvek se posune. Před editací (posunout díl požární přepážky ve směru X tak, aby přesahovala přes zeď o 50 mm směrem k ohybu kolena)

Po editaci

Výběr objektu k posunutí. První bod definující vektor posunutí. Druhý bod definující vektor posunutí.


33

_______________________________________________________________________________

8. Pomocné funkce _______________________________________________ 8.1 Vyjmutí formátu z objektu MTEXT Funkce řeší problém v AutoCADu verze 2000, 2000i, 2002, kdy po editaci objektu MTEXT (víceřádkový text, text odkazových čar) jsou chybně navíc přidány formátovací značky zhoršující čitelnost textu na obrazovce i po vytištění na papíře. 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Vyjmutí formátu z MTEXT nebo spusťte příkaz VFM napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte objekt typu MTEXT k vyjmutí formátu. Čitelnost textu bude zlepšena.

Před editací (zhoršená čitelnost textu)

Po editaci (vyjmutí formátu funkcí VFM)

8.2 Editace vlastností textu v bloku číslo Blok číslo slouží k označení prvků přípojnicového rozvodu čísly (viz kap. 6.4.1). Pro čísla větší než 100, nebo pro kombinace čísel a písmen může nastat situace, že číslo přesahuje obrys kroužku ve kterém je napsáno. Je tedy nutno snížit výšku písma, nebo upravit šířku a to hromadně u více bloků najednou (pro úpravu jednoho bloku lze použít funkci AutoCADu Atredit). 1.

2.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Editace vlastností textu v bloku číslo nebo spusťte příkaz EC napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Vyberte bloky číslo k editaci vlastností textu (jiné objekty než bloky číslo nelze vybrat). Při vhodném nastavení hladin lze bloky vybírat pomocí výběrových oken. Postupně na výzvy programu v příkazovém řádku zadejte jednotlivé parametry textu v bloku číslo: Výška textu čísla <…>: Faktor šířky textu čísla <…>:

_______________________________________________________________________________________________________________________

34


_______________________________________________________________________________ Před editací (čísla přesahují obrys kroužků)

Po editaci (faktor šířky textu snížen na 0.7)

8.3 Přenos hodnot atributů Často je potřeba přenést obsah jednoho bloku číslo do jiného (např. v případě dvou samostatných bloků číslo v různých hladinách, jeden pro izometrický pohled a jeden pro půdorysný pohled). 1.

2. 3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Přenos hodnot atributů nebo spusťte příkaz PATR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Vyberte zdrojový blok číslo (ze kterého mají být převzaty hodnoty atributů) Vyberte cílové bloky (jejichž hodnoty atributů budou změněny). Ukončete výběrovou množinu stiskem Enter. Hodnoty odpovídajících atributů se přenesou ze zdrojového na cílové bloky. Po editaci

Před editací

Cílový blok, hodnoty atributů budou změněny.

Zdrojový blok, z něj budou čerpány hodnoty atributů.

Shodné hodnoty parametrů na zdrojovém a cílovém bloku číslo.


35

_______________________________________________________________________________ 8.4 Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Funkce řeší problém v AutoCADu verze 200x kdy po rozmrazení hladiny při zapnutém stínování nejsou některé nebo všechny objekty zobrazeny, přestože jsou ve výkrese přítomny. K zobrazení všech objektů je nutno buď zapnout 2D drátové zobrazení (což zhoršuje orientaci ve výkrese), nebo provést regeneraci objektů pomocí funkce RD. Typicky se jedná o kóty, bloky číslo nebo prvky přípojnicového rozvodu v uzamčených hladinách v rozsáhlých projektech. 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Regenerace objektů po rozmrazení hladiny nebo spusťte příkaz RD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku určete množinu objektů k regeneraci:

2.

Určete množinu objektů k regeneraci: Kóty/: 3. 4.

Odpovíte-li K (jako Kóty) a stisknete Enter, provede se regenerace všech kót bez ohledu na hladinu ve které se nachází. Odpovíte-li H (jako objekty_v_Hladině) a stisknete Enter (nebo jen stisknete Enter) budete vyzváni k výběru jednoho objektu z hladiny, kterou chcete regenerovat. Vyberte některý z viditelných prvků, nebo klikněte do místa, kde se prvek nachází, přestože není zobrazen (to lze předem ověřit výběrem objektů do uzlů). Provede se regenerace objektů ve vybrané hladině.

Po rozmrazení hladiny WL1_POPIS jsou zobrazeny jen některé bloky číslo.

Ostatní bloky jsou ve výkrese přítomny po kliknutí je blok označen uzly.

Po zapnutí zobrazení 2D drát jsou zobrazeny všechny bloky číslo, ale je zhoršená orientace ve výkrese.

Po regeneraci objektů v hladině WL1_POPIS funkcí RD jsou zobrazeny všechny bloky číslo i při zapnutím stínování a zapnutém skrývání hran.

_______________________________________________________________________________________________________________________

36


_______________________________________________________________________________ 8.5 Vyjmutí bloku s vyčistěním Funkce EP (Erase+Purge) spojuje dvě originální AutoCADovské funkce (Vyjmout a Čistit) do jedné. Funkce Vyjmout (Erase) provede vymazání bloku z výkresu, funkce Čistit (Purge) vyjme nepoužité bloky z tabulky bloků. Funkce je užitečná při vývoji programu. 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Vyjmutí bloku s vyčistěním nebo spusťte příkaz EP napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte bloky k vymazání (jiné objekty než bloky nelze vybrat). Ukončete výběrovou množinu Enter. Vybrané bloky budou vyjmuty z výkresu následně nepoužité bloky budou vyjmuty z tabulky bloků.

8.6 Změna měřítka vybraných bloků Funkce umožňuje hromadnou změnu velikosti (=měřítka) vybraných bloků. Typicky se používá pro změnu velikosti bloků číslo označujících prvky přípojnicového rozvodu. 1.

2.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Změna měřítka vybraných bloků nebo spusťte příkaz MERB napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte bloky pro změnu měřítka (jiné objekty než bloky nelze vybrat). Ukončete výběrovou množinu Enter. Na výzvu programu příkazovém řádku zadejte novou hodnotu měřítka pro vybrané bloky a stiskněte Enter. Velikost bloků se změní. Před editací (měřítko bloků číslo je 25)

Po editaci (měřítko bloků číslo změněno funkcí MERB na 50)

Po editaci (úprava polohy bloků funkcí AutoCADu Posun)


37

_______________________________________________________________________________ 8.7 Rozlomení objektu v jednom bodě Funkce BR1 (BReak 1 point) umožňuje rozdělit čárový objekt na dva rozlomením v jednom vybraném bodě, přičemž je oddělen výběr objektu a specifikace bodu rozlomení. Modifikace AutoCADovské funkce Přeruš (Break). Lze využít při úpravě půdorysných výkresů od projektantů stavby, nebo při vytváření podkladů pro snímání slidů prvků přípojnicových rozvodů. Funkce je užitečná při vývoji programu. 1.

2. 3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Rozlomení objektu v jednom bodě nebo spusťte příkaz BR1 napsáním z klávesnice. Vyberte objekt k rozlomení. Na výzvu programu klikněte bod, ve kterém má být objekt rozlomen. Automaticky je zapnut uchopovací režim průsečík a zdánlivý průsečík. Po kliknutí bodu se objekt rozdělí na dvě části.

Varianta funkce BR1E je doplněna o vymazání jedné části rozlomeného objektu: 1. 2. 3. 4.

Spusťte příkaz BR1E napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu vyberte objekt k rozlomení. Na výzvu programu klikněte bod, ve kterém má být objekt rozlomen. Automaticky je zapnut uchopovací režim průsečík a zdánlivý průsečík. Po kliknutí se objekt rozdělí na dvě části. Na výzvu programu vyberte části objektu, které mají být odstraněny. Ukončete výběrovou množinu stiskem Enter.

8.8 Spojení více objektů do jednoho Funkce PEJ (PEdit Join) umožňuje spojit jednotlivé navazující objekty (úsečky, oblouky, křivky) do jednoho objektu typu křivka, který lze následně využít pro vytváření 3D objektů pomocí AutoCADovských funkcí Vytáhni a Orotuj. 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Spojení více objektů do jednoho nebo spusťte příkaz PEJ napsáním z klávesnice. Vyberte objekty, které mají být spojeny. Vybrané objekty, které na sebe přesně navazují a leží v jedné rovině budou spojeny do objektu typu křivka.

Průřez nosníku nakreslený v rovině XY z úseček a oblouků.

Průřez nosníku spojený do jednoho objektu typu křivka funkcí PEJ.

3D model nosníku vytvořený vytažením průřezu funkcí AutoCADu Vytáhni.

_______________________________________________________________________________________________________________________

38


_______________________________________________________________________________ 8.9 Zmrazení hladiny výběrem objektu 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Různé - Zmrazení hladiny výběrem objektu nebo spusťte příkaz LF (Layer Freeze) napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku vyberte objekt z v hladině, která má být zmražena. Pokud je vybraný objekt v aktuální hladině, bude před zmražením nastavena jako aktuální systémová hladina 0.

8.10 Vložit blok výšková značka 1.

2. 3.

4. 5.

6.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit blok výšková značka nebo spusťte příkaz VZN napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Nyní nesete blok na myši. Klikněte zadejte bod vložení značky. Na výzvu programu v příkazovém řádku zadejte hodnotu výšky (zadejte číselný údaj a stiskněte Enter). Blok výšková značka bude vložen do aktuální hladiny v rovině XY s měřítkem 25. Upravte natočení bloku tak, aby číslo bylo viditelné v izometrickém, nebo půdorysném pohledu (s využitím funkcí RX, RY, RZ, viz kap 7.1-7.4). Upravte velikost bloku (měřítko) s ohledem na použité měřítko pro tisk, aby text byl čitelný na papíře (pro tisk 1:50 je měřítko bloku 40-50, pro tisk 1:100 měřítko bloku 70-100) funkcí MERB (viz kap. 8.6). Ke změně údaje o výšce (hodnota atributu) lze využít funkci AutoCADu Atredit.

8.11 Vložit blok označující řez 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit blok označující řez nebo spusťte příkaz REZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku specifikujte typ značky: Vyberte značku řezu: Horní/Dolní :

3.

• Zadejte H (Horní) a stiskněte Enter. • Zadejte D (Dolní) a stiskněte Enter. Na výzvu programu v příkazovém řádku zadejte písmeno označující řez.


39

_______________________________________________________________________________ 4.

5.

6. 7.

Klikněte bod vložení značky. Značka bude vložena do aktuální hladiny v rovině XY s měřítkem 25. Značka je tvořena dvěma samostatnými bloky (levý, pravý) s atributem (písmeno označující řez). Upravte velikost bloku (měřítko) s ohledem na použité měřítko pro tisk, aby text byl čitelný na papíře (pro tisk 1:50 je měřítko bloku 40-50, pro tisk 1:100 měřítko bloku 70-100) funkcí MERB (viz kap. 8.6). Upravte natočení značky, případně vzdálenost levé a pravé části od sebe. Ke změně písmena označujícího řez (hodnota atributu) lze využít funkci AutoCADu Atredit.

8.12 Vložit blok trojnožka 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit blok trojnožka nebo spusťte příkaz TROJ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku zadejte bod - počátek souřadného systému. Blok trojnožka identifikuje počátek souřadného systému ve výkrese a orientaci souřadných os. Blok je automaticky vložen do hladiny LXLD_TROJNOZKA. Blok trojnožka.

Vkládací bod bloku.

_______________________________________________________________________________________________________________________

40


_______________________________________________________________________________

9. Specifikace _______________________________________________ Jednou z finálních operací při zpracování projektu přípojnicových rozvodů je vytvoření specifikace prvku. Specifikace jsou vytvářeny jednak jako textové soubory (TXT) a jednak jako soubory pro Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší (XLS). Pro správnou funkci je nutno mít instalován Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. Specifikace lze importovat do samostatné aplikace LxLd-kalkulace sloužící pro zpracování cenových kalkulací. Lze vytvářet několik typů specifikací: • Specifikace prvků na trase (funkce SPEC, viz kap. 9.1) - podrobná montážní specifikace. Jsou uvedeny jednotlivé prvky tak, jak jsou po trase za sebou. Každý prvek má své identifikační číslo (odpovídající hodnotě v bloku číslo ve výkrese) a pro každý prvek je ve specifikaci jedna nebo více řádek. Jsou připojena označení PASS, FP a jsou definovány požární přepážky. • Sumarizace prvků ze souborů (funkce SUMA, viz kap. 9.2) - podrobná specifikace pro objednávku dílů, nebo cenovou nabídku. Suma prvků na jedné trase nebo v celém projektu vygenerovaná ze souborů vytvořených funkcí SPEC. Je uveden potřebný počet kusů jednotlivých prvků a je proveden cenový výpočet. Jsou připojena označení PASS, FP a jsou definovány požární přepážky. • Sumarizace prvků z objektů (funkce SUMAO, viz kap. 9.3) - suma prvků na jedné trase nebo v celém projektu vygenerovaná z prvků vložených ve výkrese. Funkce pro rychlé předběžné zjištění rozsahu projektu, kde není uvedeno označení PASS, FP a nejsou specifikovány požární přepážky. Je uveden počet kusů jednotlivých prvků a je proveden cenový výpočet. Funkce se hodí pro vytváření orientačních nabídek ve fázi, kdy ještě není detailně zpracován celý projekt. • Počet kusů daného prvku na trase (funkce POCB, viz kap. 9.4) - rychlé spočítání počtu kusů nějakého prvku (závěsu, kolena, ...) na vybrané trase. 9.1 Specifikace prvků na trase Podrobná montážní specifikace: 1.

2.

3.

Předpokládáme, že trasa, pro kterou má být vytvořena specifikace, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4). Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Číslování, specifikace - Specifikace prvků na trase nebo spusťte příkaz SPEC napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku: Vyberte 1. prvek trasy WL1 Zpět/<Enter=konec>: Pořadové číslo vybíraného prvku.

Ukončení specifikace prvků pro aktuální trasu.

Odvybrání naposledy vybraného prvku. Jméno aktuální trasy pro kterou je zpracovávána specifikace.


41

_______________________________________________________________________________ • Vyberte prvek přípojnicového rozvodu na aktuální trase (prvek z jiné než aktuální trasy není možno vybrat). Prvky nutno vybírat postupně, jeden za druhým, od začátku trasy (obvykle u rozváděče nebo transformátoru) do konce. Žádný prvek nesmí být vynechán. Žádný prvek nesmí být vybrán vícekrát (funkce to nepovolí). • Pokud byl naposledy vybraný prvek označen chybně, zapište Z (Zpět) a stiskněte Enter poslední výběr bude zrušen. Na výzvu programu v příkazovém řádku:

4.

Vyberte blok s číslem pro 1. prvek trasy WL1: Pořadové číslo vybíraného prvku.

Jméno aktuální trasy pro kterou je zpracovávána specifikace.

• Vyberte blok s číslem příslušným k prvku. Blok číslo musí být v hladině se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS). Blok číslo z jiné hladiny nelze vybrat. Na výzvu programu v příkazovém řádku:

5.

Připojit údaj o doměrku (PASS) k prvku ?? Ano/: • Není-li prvek označen jako doměrek, stiskněte Enter. • Je-li prvek označen jako doměrek (k identifikačnímu číslu je připojen blok s označením PASS (viz kap 6.4.2) odpovězte A (Ano) a stiskněte Enter. Následně na výzvu programu vyberte blok s označením PASS. Pokud byl pro trasu zvolen přípojnicový systém řady LD následuje výzva:

6.

Připojit údaj o pevném bodu (FP) k prvku ?? Ano/: • Není-li prvek označen jako FP, stiskněte Enter. • Je-li prvek označen jako FP (k identifikačnímu číslu je připojen blok s označením FP (viz kap 6.4.3) odpovězte A (Ano) a stiskněte Enter. Následně na výzvu programu vyberte blok s označením FP. Pokud byl pro trasu zvolen přípojnicový systém řady BD2, nebo LD následuje výzva:

7.

Připojit údaj o požární přepážce (BRAND) k prvku ?? Ano/: • Není-li k prvku připojena požární přepážka, stiskněte Enter. • Je-li k prvku připojena požární přepážka (viz kap 6.2.4) odpovězte A (Ano) + Enter. • Vyberte prvek naznačující požární přepážku ve výkrese. • Pro systém BD2 zadejte požární odolnost přepážky S90 nebo S120. • Zadejte, od kterého konce je měřena poloha přepážky na prvku (od konce bez svorníku (X) Konec bez nebo se svorníkem (Y). Konec se svorníkem je na svorníku prvku označen kroužkem (viz kap. 6.1). • Klikněte dva body určující vzdálenost středu přepážky od konce prvku - body B1 a B2 na B1 obrázku (nutno mít zapnutý režim Uchop). Kliknuté body nemusí ležet na jedné ose. B2 • Zadejte v jakém směru je měřena vzdálenost (t.j. Konec se ve směru které ze souřadných os X, Y, nebo Z). svorníkem _______________________________________________________________________________________________________________________

42


_______________________________________________________________________________ • Alternativně je možno místo kliknutí 2 bodů napsat Z (= Zadat) + Enter a na výzvu programu zapsat číselnou hodnotu vzdálenosti v metrech a stisknout Enter. • Pro systém BD2 nyní klikněte dva body určující tloušťku stěny nebo stropu přes který přípojnice prochází. Kliknuté body nemusí ležet na jedné ose. • Zadejte v jakém směru je měřena vzdálenost (= ve směru které ze souřadných os X, Y, nebo Z). • Alternativně je možno místo kliknutí 2 bodů napsat Z (= Zadat) + Enter a na výzvu programu zapsat číselnou hodnotu vzdálenosti v metrech a stisknout Enter. 8.

Opakujte body 3-7 dokud neoznačíte všechny prvky na trase. Jsou-li všechny prvky označeny, pak na výzvu: Vyberte 64. prvek trasy WL1 Zpět/<Enter=konec>: Pořadové číslo vybíraného prvku.

Jméno aktuální trasy pro kterou je zpracovávána specifikace.

Stiskněte Enter. Program se dotazuje: Opravdu ukončit výběr prvků v trase WL1 ?? Ano/: Jméno aktuální trasy pro kterou je zpracovávána specifikace.

• Pokud byla funkce přerušena omylem (např. kliknutí do prázdna, nebyl vybrán žádný objekt), odpovězte N, nebo jen stiskněte Enter. Můžete pokračovat dál ve specifikaci. • Pokud již byly vybrány všechny prvky na trase, odpovězte A a stiskněte Enter. Pokud nebyly zadány informace o projektu (název, číslo, ...) do popisového pole (rohového razítka), program nyní požaduje jejich zadání (viz kap. 10.2). Informace o projektu jsou vyplněny v záhlaví specifikace a slouží identifikaci specifikace. 10. Program se dotazuje: 9.

Jméno souboru se seznamem prvků C:\LxLd-tools-Man\<WL1.TXT>: Cesta do adresáře (složky) kam bude uložen soubor se specifikací. Stejný adresář jako je uložen DWG soubor - výkres projektu.

Název souboru se specifikací, standardně název trasy. Je vytvořen jednak textový soubor s příponou TXT a jednak Excel soubor s příponou XLS, oba stejného jména.

• Pokud souhlasíte s nabízeným názvem souboru se specifikací (standardně shodným s názvem trasy), stiskněte Enter. • Jsou-li pro to vážné důvody, zadejte nový název souboru s příponou TXT (soubor pro Excel stejného názvu ale s příponou XLS bude vytvořen automaticky). • Poznámka: Název souboru a adresář je možné též zadávat v standardním dialogovém panelu. Tuto možnost je nutno zapnou v Nastavení programu - funkce NASTLXLD Systém (viz kap. 11.5) 11. Jsou vytvořeny soubory se specifikací: textový soubor s příponou TXT a Excel soubor s příponou XLS ve stejném adresáři jako je uložen DWG soubor - výkres projektu. 12. Opakujte body 1-11 dokud nevytvoříte specifikace pro všechny trasy.


43

_______________________________________________________________________________ Poznámky: • Informace o příslušenství jsou do specifikace připojeny automaticky. • Před zahájením vytváření specifikace funkcí SPEC je vhodné prověřit, zda všechna identifikační čísla prvků se nacházejí v hladině se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS). Je vhodné mít pro každou trasu nastaveny různé náhradní barvy (funkce TRASY, viz kap. 5.1, 5.1.1) a zapnout si zobrazení v náhradních barvách (funkce BARN, viz kap. 5.3). • Před zahájením vytváření specifikace funkcí SPEC je vhodné zmrazit všechny hladiny kromě hladin příslušných specifikované trase. • Pokud se identifikační čísla prvků nachází v různých hladinách (např. pro půdorysný a izometrický pohled) je vhodné mít zapnutu pouze hladinu se jménem tvořeným názvem trasy a příponou _POPIS (např. pro trasu WL1 se jedná o hladinu WL1_POPIS) - obvykle hladina s čísly viditelnými v izometrickém pohledu. • Specifikaci ve formátu XLS lze importovat do aplikace LxLd-kalkulace sloužící pro zpracování cenových kalkulací.

Zadané informace o projektu funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2).

Specifikace dílů na trase.

9.2 Sumarizace prvků ze souborů Podrobná specifikace pro objednávku dílů generovaná ze souborů vtvořených funkcí SPEC. 1.

2.

Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků pouze za jednu trasu, nastavte tuto trasu jako aktuální (viz kap. 5.4). Pro tuto trasu musí být předem vytvořena specifikace prvků funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků za celý projekt, musí být předem vytvořena specifikace prvků funkcí SPEC (viz kap. 9.1) pro všechny trasy v projektu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

44


_______________________________________________________________________________ 3.

4.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Číslování, specifikace - Sumarizace prvků ze souborů nebo spusťte příkaz SUMA napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Program se dotazuje: Sumarizovat prvky: aktuální_Trasa/: • Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků pouze za jednu trasu, odpovězte T + Enter • Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků za celý projekt, stiskněte Enter.

5.

6.

7.

8.

Program se nyní dotazuje na jména textových souborů se specifikacemi pro jednotlivé trasy v projektu (nebo jen pro aktuální trasu). Pokud jste při vytváření specifikací funkcí SPEC použili nabízená jména souborů, postačí jednotlivé výzvy potvrdit stiskem Enter. Nyní probíhá sumarizace prvků a cenový výpočet. • Ceny prvků jsou počítány jako brutto ceny z ceníku násobené cenovým koeficientem (zohledňujícím např. množstevní slevu, přepočet na národní měnu a pod.). Cenový koeficient lze nastavit samostatně pro každou konstrukční řadu přípojnic. Ceník je obvykle zpracován v eurech. Kód měny, ve které je zpracován ceník, je zobrazen v záhlaví rozpisky. Výpočet cen je možné potlačit. Kód měny a cenové koeficienty lze nastavit funkcí NASTLXLD, volba Rozpiska (viz kap. 11.3). • Tato operace může trvat delší dobu v závislosti na výkonu počítače a rozsahu projektu. Sledujte hlášení v příkazovém řádku - slovo Hotovo je indikátorem dokončení operace. Program se dotazuje na název souboru se sumarizačním seznamem (standardně je nabízeno jméno projektu a stejný adresář jako je uložen DWG soubor - výkres projektu). Potvrďte nabízenou možnost Enter, nebo zadejte jiný název souboru. Jsou vytvořeny soubory se sumarizací: textový soubor s příponou TXT a Excel soubor s příponou XLS ve stejném adresáři jako je uložen DWG soubor - výkres projektu.

Zadané informace o projektu funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Kód měny nastavený pomocí funkce NASTLXLD, volba Rozpiska (viz kap. 11.3). Od verze 2.2 nejsou ceny součástí programu (zde bude vždy nula). K oceňování slouží samostatná aplikace LxLd-Kalkulace.Pokud je vypmuto zobrazování cen - viz kap. 11.3 (od verze 2.2 standardně vypnuto) bude zde sloupec „Poznámka“.

Suma dílů na trase nebo v projektu. _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

45

_______________________________________________________________________________ 9.3 Sumarizace prvků z objektů Suma prvků na jedné trase nebo v celém projektu vygenerovaná z prvků vložených ve výkrese pro vytváření orientačních nabídek ve fázi, kdy ještě není detailně zpracován celý projekt. 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Číslování, specifikace - Sumarizace prvků z objektů nebo spusťte příkaz SUMAO napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Program se dotazuje:

2.

Sumarizovat prvky: aktuální_Trasa/: • Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků pouze za jednu trasu, odpovězte T + Enter • Požadujete-li vytvářet sumarizaci prvků za celý projekt, stiskněte Enter. 3.

4.

5.

6.

Nyní probíhá sumarizace prvků a cenový výpočet. • Ceny prvků jsou počítány jako brutto ceny z ceníku násobené cenovým koeficientem (zohledňujícím např. množstevní slevu, přepočet na národní měnu a pod.). Cenový koeficient lze nastavit samostatně pro každou konstrukční řadu přípojnic. Ceník je obvykle zpracován v eurech. Kód měny, ve které je zpracován ceník, je zobrazen v záhlaví rozpisky. Výpočet cen je možné potlačit. Kód měny a cenové koeficienty lze nastavit funkcí NASTLXLD, volba Rozpiska (viz kap. 11.3). • Tato operace může trvat delší dobu v závislosti na výkonu počítače a rozsahu projektu. Sledujte hlášení v příkazovém řádku - slovo Hotovo je indikátorem dokončení operace. Pokud nebyly zadány informace o projektu (název, číslo, ...) do popisového pole (rohového razítka), program nyní požaduje jejich zadání (viz kap. 10.2). Informace o projektu jsou vyplněny v záhlaví specifikace a slouží identifikaci specifikace. Program se dotazuje na název souboru se sumarizačním seznamem (standardně je nabízeno jméno projektu a stejný adresář jako je uložen DWG soubor - výkres projektu). Potvrďte nabízenou možnost Enter, nebo zadejte jiný název souboru. Je zobrazena závěrečná hláška o omezeních této funkce. Věnujte pozornost tomuto textu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

46


_______________________________________________________________________________ 9.4 Počet výskytů bloku na trase Rychlé spočítání počtu kusů nějakého prvku (závěsu, kolena, ...) na vybrané trase. 1.

2.

3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Číslování, specifikace - Počet výskytů bloku na trase nebo spusťte příkaz POCB napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu AutoCADu v příkazovém řádku klikněte na prvek přípojnicového rozvodu (blok), který chcete spočítat. Program provede výpočet a zobrazí výsledek v příkazovém řádku:

Trasa WL1, blok LX07-S120-MOS se vyskytuje 1 krát. Jméno trasy.

Jméno počítaného bloku.

Počet výskytů bloku na trase.


47

_______________________________________________________________________________

10. Pomůcky pro vytváření 2D dokumentace _______________________________________________ 10.1 Příprava 2D dokumentace Při vytváření 2D dokumentace k 3D modelu přípojnicových rozvodů se využívá prostředků AutoCADu: modelový a výkresový prostor. V modelovém prostoru (záložka Model) je vytvořen 3D model přípojnicových rozvodů. Výkresový prostor (tvořený jednou nebo více záložkami Rozvržení) obsahuje 2D výkresy připravené pro tisk. Na záložky Rozvržení jsou vkládány tzv. výřezy, „fotografie“ 3D modelu z různých stran. Doporučený postup (podrobněji viz dokumentace k AutoCADu): 1. 2.

Nastavte záložku rozvržení jako aktuální. Pokud je takto záložka nastavena poprvé, zobrazí se automaticky dialogový panel Vzhled stránky. Pokud není panel zobrazen, aktivuje se příkazem Vzhledstr. 3. Na záložce Vykreslovací zařízení nastavte použité výstupní zařízení pro tisk (plotr) - podle typu připojeného zařízení a tabulku stylu vykreslování (přiřazení per). Pro tabulku stylu vykreslování nastavte LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) nebo LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk). Tyto tabulky obsahují nastavení tlouštěk čar odpovídající standardnímu barevnému schématu nadstavby LxLd-tools. Nejsou-li tyto tabulky v seznamu přítomny, je nutno je překopírovat soubory *.CTB z adresáře C:\LxLd-tools\Tisk do adresáře AutoCADu ...\Plot Styles. 4. Na záložce Nastavení rozvržení nastavte požadovanou velikost papíru, odpovídající formátu výkresu (vzhledem k okrajům potisknutelné plochy je vhodné volit o stupeň větší formát, např. pro výkres formátu A3 - nastavíme velikost papíru A2, A2->A1, A1->A0, A0->A0). 5. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Automaticky se vytvoří první výřez. 6. Vložte rámeček výkresu funkcí RAME (viz kap. 10.3). 7. Vložte razítko výkresu funkcí RAZ (viz kap. 10.4). 8. Pomocí funkce AutoCADu Vlastnosti: • Přesuňte již existující výřez do hladiny LXLD_VYREZY. • Nastavte Standardní měřítko (1:50, 1:100, ...). • Zapněte parametr Skrýt při vykreslování (v AutoCADu verze 2004 parametr Stínovaný výkres nastavit na hodnotu Skrytý). 9. Pomocí přepínače ve stavové řádce se přepněte do výřezu: • Zastavte požadovaný pohled (funkce Pohled, Zoom, Pan, 3Dorbit). • Pro daný výřez zmrazte nežádoucí hladiny (funkce Hladina), např. ve výřezu obsahujícím půdorysný pohled zmrazte hladiny s kótami odpovídající bokorysu. • Přepněte se zpět do rozvržení. • Pozor, při použití Zoom ve výřezu se změní nastavení parametru Standardní měřítko pro výřez - nutno upravit pomocí funkce AutoCADu Vlastnosti. 10. Vložte další potřebné výřezy (funkce Výřez) do hladiny LXLD_VYREZY. Opakujte body 8-9 11. Celý postup lze zopakovat na další záložce Rozvržení. K jednomu modelu lze vytvořit celou řady výkresů. Pro tisk záložek použijte standardní funkci Tisk. 12. Při předávání výkresu do jiných organizací v elektronické podobě je nutno spolu s výkresem zaslat též tabulku stylu vykreslování, soubory *.CTB z adresáře C:\LxLd-tools\Tisk. _______________________________________________________________________________________________________________________

48


_______________________________________________________________________________ 13. V adresáři C:\LxLd-tools\Tisk se nachází též návod na provedení tisku u příjemce výkresu (soubor Pokyny-Pro-Tisk.doc, nebo Pokyny-Pro-Tisk.pdf). 14. V adresáři C:\LxLd-tools\Tisk jsou k dispozici též následující soubory: • Logo-cd.doc - šablony pro potisk CD disku • Specifikace.xls - šablona pro specifikace prvků Tabulky stylu vykreslování LxLd-BW.CTB a LxLd-Color.CTB: Barva Červená Žlutá Zelená Světle modrá Modrá Fialová Bílá Šedá Šedá

Barva číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11-244 245 246 247 248 249 250-255

Tloušťka čáry na papíře 0.35 0.13 0.13 0.13 0.13 0.13 0.30 0.10 0.10 0.15 0.10 0.10 0.10 0.13 0.20 0.30 0.10

Barva na papíře (LxLd-Color.CTB) Červená Žlutá Zelená Světle modrá Modrá Fialová Černá Černá Černá Červená dle barvy objektu Černá Černá Černá Černá Černá Černá

Barva na papíře (LxLd-BW.CTB) Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá Černá

10.2 Informace o projektu Pomocí funkce PROJEKT je možné nastavit základní informace o zpracovávaném projektu. Tyto informace jsou zobrazeny v záhlaví specifikace prvků a sumarizačních seznamů. Pokud je používáno standardní razítko LXLD (viz funkce NASTLXLD, volba Razítko - kap. 11.1), budou zadané informace zobrazeny v tomto razítku. Je-li používáno jiné razítko pak údaje do něj nemohou být přeneseny a je nutno je vyplnit prostředky AutoCADu. 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Informace o projektu nebo spusťte příkaz PROJEKT napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřené dialogovém panelu zadejte informace o zpracovávaném projektu:


49

_______________________________________________________________________________ 3.

4.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Pokud bylo v projektu vloženo alespoň jedno standardní rohové razítko (funkce RAZ, viz kap. 10.4), systém se dotazuje zda má provést aktualizaci odpovídajících údajů. Odpovíte-li Ano, všechna vložená standardní rohová razítka budou aktualizována. Modifikaci zadaných údajů můžete provést kdykoliv opětovným voláním funkce PROJEKT. Zadané změny mohou být promítnuty do rohových razítek, nikoliv však do již vygenerovaných souborů se specifikacemi.

• Standardní razítko Siemens

SIEMENS

Tyto údaje nutno doplnit „ručně“ funkcí AutoCADu Atredit (protože se liší v případě více 2D výkresů v rámci jednoho projektu).

Doplní se automaticky podle názvu DWG souboru zadaného při uložení funkcí AutoCADu Ulož.

• Standardní razítko LxLd:

Prostor pro logo a adresu projekční kanceláře (lze doplnit editací souboru ...\DWG\LxLd_RAZ.DWG). _______________________________________________________________________________________________________________________

50


_______________________________________________________________________________ 10.3 Vložit rámeček 1. 2.

3.

Nastavte záložku výkresového prostoru, na kterou chcete vložit rámeček, jako aktuální. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit rámeček nebo spusťte příkaz RAME napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku určete formát rámečku: Vyberte formát rámečku A4/A3/A2/A1/A0 : • Zapište kód zvoleného formátu (např. A1) a stiskněte Enter.

4.

Rámeček s rozměry odpovídajícími zvolenému formátu se automaticky vloží na aktuální záložku tak, aby levý dolní roh rámečku byl v počátku souřadného systému. Příslušné hladiny jsou nastaveny automaticky.

Poznámka: • V případě požadavku na jiný než standardní formát je nutno rámeček nakreslit ručně prostředky AutoCADu a doporučujeme využít k tomu připravené hladiny: Název hladiny LXLD_RAME LXLD_RAME_SIL

Barva šedá (252) šedá (252)

Obsah 2D dokumentace k projektu - rámeček 2D dokumentace k projektu - rámeček, silné čáry

10.4 Vložit razítko 1. 2.

3.

Nastavte záložku výkresového prostoru, na kterou chcete vložit razítko, jako aktuální. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položky Specifické bloky - Vložit razítko nebo spusťte příkaz RAZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Na výzvu programu v příkazovém řádku klikněte pravý dolní roh razítka (obvykle pravý dolní roh rámečku). Razítko bude vloženo. Jaké razítko bude použito lze nastavit funkcí NASTLXLD, volba Razítko (viz kap. 11.1). Standardní razítko je blok s atributy. Po vložení jsou předvyplněné všeobecné údaje o projektu zadané funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Ostatní údaje je nutno nastavit funkcí AutoCADu Atredit.

Poznámka: • V případě použití jiného než standardního razítka doporučujeme vytvořit nový blok s atributy a využít k tomu připravené hladiny: Název hladiny LXLD_RAZ_POZNAMKA LXLD_RAZ_SIL LXLD_RAZ_TEN LXLD_RAZ_TEXT

Barva šedá (252) šedá (252) šedá (252) šedá (252)

Obsah 2D dokumentace k projektu - poznámka nad razítkem 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, silné čáry 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, tenké čáry 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, texty


51

_______________________________________________________________________________

11. Nastavení programu _______________________________________________ Systém LxLd-tools je budován jako otevřený systém umožňující uživatelsky modifikovat řadu parametrů ovlivňujících práci programu. 1.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte vlastnost, kterou chcete nastavovat:

2.

Nastavení typu razítka vkládaného funkcí RAZ (viz kap. 10.4); viz kap. 11.1.

Nastavení parametrů řídících vytváření specifikací a sumarizačních seznamů; viz kap. 11.3.

Modifikace licenčních parametrů (licenční číslo, datum vypršení licence, atd.), viz kap. 11.4. Nastavení barev (tlouštěk čar) jednotlivých komponent; viz kap. 11.2.

3. 4.

Ukončení práce s funkcí NASTLXLD.

Modifikace systémových parametrů, viz kap. 11.5.

Po ukončení nastavení příslušné vlastnosti se vrátíte zpět k tomuto dialogovému panelu. Ukončete práci s funkcí NASTLXLD kliknutím na tlačítko Konec.

Poznámky: • Veškerá nastavení se ukládají do souboru LXLD.INI, který se nachází v kořenovém adresáři nadstavby (obvykle C:\LXLD-TOOLS), a zůstávají zachována i po ukončení práce s programem. Soubor LXLD.INI má standardní strukturu INI souborů ve Windows. • Nastavení položek v dialogových panelech uváděných v následujících kapitolách představuje doporučené default nastavení.

11.1 Nastavení razítka výkresu Nastavení typu razítka vkládaného funkcí RAZ (viz kap. 10.4): 1. 2. 3.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Razítko. Nastavte požadovaný typ razítka:

_______________________________________________________________________________________________________________________

52


_______________________________________________________________________________ Vyberte typ razítka ze seznamu možných typů.

Název souboru včetně cesty; údaj potřebný pro typ razítka „Vlastní“ (pro jiné typy nelze nastavit).

• Je možné volit z následujících razítek: • „Standardní LxLd-tools“: výkres razítka je dodáván standardně se systémem, většinu údajů je možné snadno vyplnit funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Je uveden pouze název projekční kanceláře převzatý z licenčních údajů. Logo a adresu je možno doplnit editací souboru ...\DWG\LXLD_Raz.DWG. • „Standardní Siemens LxLd-tools“: výkres razítka je dodáván standardně se systémem, většinu údajů je možné snadno vyplnit funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Je uvedena adresa a logo Siemens. Modifikace a doplnění je možné editací souboru ...\DWG\LXLD_RazSie.DWG. • „Vlastní“: libovolný blok s atributy vytvořený uživatelem. • V případě volby vlastního razítka (volba „Vlastní“) je nutno: • Vytvořit blok v aktuálně používané verzi AutoCADu s výkresem tvaru razítka včetně atributů. Tvar razítka musí být nakreslen v hladinách LXLD_RAZ_SIL (silné čáry) a LXLD_RAZ_TEN (tenké čáry), LXLD_RAZ_TEXT (texty) typem čáry DLEHLAD a barvou čáry DLEHLAD. Tak bude zajištěno, že razítko bude přebírat barvy nastavené v systému (funkce NASTLXLD, volba Barvy hladin, viz kap. 11.2). Vkládací bod bloku musí být v pravém dolním rohu. Soubor s blokem by neměl obsahovat uvnitř žádné další hladiny ani bloky - je vhodné provést vyčištění příkazem AutoCADu Čisti. Počet, tvar ani uspořádání atributů není omezeno (po vložení do výkresu se atributy nastavují příkazem AutoCADu Atredit). • Zapsat kompletní cestu na soubor s výkresem, včetně označení diskové mechaniky, do příslušné položky v dialogovém panelu. 4. 5.

Ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Vrátíte se k dialogovému panelu funkce NASTLXLD. Ukončete funkci NASTLXLD kliknutím na tlačítko Konec. Změna nastavení je projeví při dalším použití funkce RAZ (viz kap. 10.4), již vložená razítka zůstanou nezměněna.

Standardní LxLd-tools:

Standardní Siemens LxLd-tools: SIEMENS


53

_______________________________________________________________________________ 11.2 Barvy hladin Systém LxLd-tools používá určité standardní barevné schéma zajišťující dobrou orientaci v návrhu a snadné a přehledné vykreslení návrhu na výstupním zařízení. Toto barevné schéma je optimalizováno pro černé pozadí grafické plochy. Komu toto barevné schéma nevyhovuje (používá bílé pozadí grafické plochy, nebo jiné přiřazení barev tloušťkám čar,...) může s využitím následující funkce změnit barvy všech prvků návrhu. 1. 2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Barvy. Zobrazí se dialogový panel s přehledem jednotlivých prvků systému LxLd-tools a s přiřazením barev:

Název prvku

Doporučená tloušťka čáry, kterou by měl být prvek vykreslen na výstupním zařízení, aby se dosáhlo optimálního výsledku. Název hladiny, ve které se prvek nachází. Aktuálně přiřazené číslo barvy.

Vybraný prvek ke změně barvy.

Informační hláška o tom, který prvek je aktuálně nastavován. Informační hláška o tom, kdy se provedená změna projeví. Přiřazení nové barvy k vybranému prvku výběrem z barevné palety. Přiřazení nové barvy k vybranému prvku zadáním čísla barvy.

3. 4.

5. 6. 7.

8.

Vyberte v seznamu prvek, jehož barvu chcete změnit. V položce Barva zadejte nové číslo barvy (1 - 255), nebo klikněte na tlačítko Vybrat barvu zobrazí se barevné pole s přehledem dostupných barev pro danou instalaci AutoCADu. Z barevné palety vyberte požadovanou barvu a klikněte na tlačítko OK. Barva se přiřadí k vybranému prvku. Body 3 a 4 opakujte pro všechny prvky, jejichž barvy chcete změnit. Ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Vrátíte se k dialogovému panelu funkce NASTLXLD. Ukončete funkci NASTLXLD kliknutím na tlačítko Konec. Provedené změny se zapíší do systému. Bylo-li již v aktuálním výkrese něco nakresleno, promítne se změna do většiny již nakreslených prvků. Kompletní nastavení se projeví v příštím návrhu. Upozornění: po změně nastavení barev nebude možno využít dodané soubory LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) a LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk) obsahující nastavení tlouštěk čar.

_______________________________________________________________________________________________________________________

54


_______________________________________________________________________________ 11.3 Nastavení parametrů generace rozpisky 1. 2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Rozpiska. Zobrazí se dialogový panel umožňujícímu nastavení parametrů generace rozpisky. Parametry související s ceníkem.

Cenové koeficienty pro jednotlivé konstrukční řady přípojnicových systémů. Od verze 2.2 nejsou ceny součástí programu; nastavení těchto položek nemá význam.

• Určovat objednací číslo pro vkládání prvku do výkresu • bude-li položka zaškrtnuta (doporučeno), pak po každém vložení prvku funkcí PR (viz kap. 6.1) bude vyhledáno objednací číslo prvku a připojeno k prvku. • NEBUDE-li položka zaškrtnuta, nebude objednací číslo vyhledáváno, což může způsobit zrychlení práce na méně výkonných počítačích. Objednací čísla nebudou uvedena v rozpisce a nebude možno provádět cenový výpočet. Pozdější doplnění objednacích čísel k prvkům je pracné. • Uvádět ceny jednotlivých prvků v rozpisce: • bude-li položka zaškrtnuta, pak při vytváření sumarizačních seznamů funkcí SUMA (viz kap. 9.2) a SUMAO (viz kap. 9.3) bude ke každému prvku vyhledána brutto cena v ceníku a upravena cenovým koeficientem. Od verze 2.2 nejsou ceny součástí programu - v seznamu bude uvedena vždy nula. K oceňování slouží aplikace LxLd-Kalkulace. Nemá smysl položku zapínat. • NEBUDE-li položka zaškrtnuta (doporučeno), nebude cenový výpočet prováděn, což může způsobit zrychlení práce na méně výkonných počítačích. Je-li vypnuta předchozí položka, doporučuje se vypnout i tuto (nejsou-li v prvcích obsažena objednací čísla, nelze provádět cenový výpočet). • Kód měny ve které je zpracován ceník - tiskne se v záhlaví sumarizačních seznamů. Ceník je obvykle zpracován v eurech, pokud se pomocí cenových koeficientů provede přepočet na Kč, je nutno nastavení položky změnit. Od verze 2.2 nejsou ceny součástí programu; nastavení této položky nemá význam. • Cenové koeficienty: při výpočtu ceny prvku je katalogová (brutto) cena násobena příslušným cenovým koeficientem. S jeho pomocí lze zohlednit např. množstevní slevu pro odběratele, přepočet na národní měnu, a pod. Od verze 2.2 nejsou ceny součástí programu; nastavení této položky nemá význam. 3. 4.

Nastavte jednotlivé položky dle požadavků. Ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Vrátíte se k dialogovému panelu funkce NASTLXLD. Ukončete funkci NASTLXLD kliknutím na tlačítko Konec. Provedené změny se promítnou při příštím vložení prvku do výkresu funkcí PR (viz kap. 6.1) a při příštím vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1), SUMA (viz kap. 9.2) a SUMAO (viz kap. 9.3).


55

_______________________________________________________________________________ 11.4 Změna licenčních podmínek Licence na používání programu je udělována zákazníkovi na časově omezenou dobu. V praxi mohou nastat dva možné případy: A) Blíží se datum vypršení licence, požadujete její prodloužení: 1. 2. 3. 4.

Kontaktujte dodavatele nadstavby a vyžádejte si nové licenční číslo svázané s novým datem ukončení licence. Spusťte AutoCAD a inicializujte nadstavbu příkazem LXLD. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Licence. Otevře se dialogový panel pro modifikaci licenčních údajů: Specifikace AutoCADu, pro který je tato instalace nadstavby určena. Identifikační údaje o zákazníkovi.

Datum ukončení licence. Licenční číslo.

Ukončení zadávání.

Násilné přerušení zadávání, zůstanou zachovány původní hodnoty.

4. Ukončete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Systém kontroluje správnost zadaných údajů. Je-li vše korektní, zapíší se nové údaje do systému, licence je změněna. V opačném případě se vypíše varovná hláška a je možné provést opravu údajů, nebo ukončit program. V případě zadání nekorektních hodnot je nutné restartovat AutoCAD, aby došlo k obnovení původní licence. B) Při inicializaci nadstavby se objeví hláška:


1. 2.


Kontaktujte dodavatele nadstavby a vyžádejte si nové licenční číslo svázané s novým datem ukončení licence. Spusťte AutoCAD a inicializujte nadstavbu příkazem LXLD.

_______________________________________________________________________________________________________________________

56


_______________________________________________________________________________ 3.

4.

Objeví se hláška: „Fatální chyba - Vaše licence je neplatná“. Klikněte na tlačítko Zadat nové licenční údaje. V následně otevřeném dialogovém panelu proveďte modifikaci licenčních údajů (zadání nového data ukončení licence a licenčního čísla - viz předcházející postup dle bodu A). Ukončete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Systém kontroluje správnost zadaných údajů. Je-li vše v pořádku, dojde k aktivaci nadstavby. Nové údaje se zapíší do systému. V případě zadání chybných údajů, je nutné zadání opakovat.

11.5 Modifikace systémových parametrů 1. 2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení Programu, nebo spusťte příkaz NASTLXLD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Systém. Zobrazí se dialogový panel umožňujícímu nastavení systémových parametrů:

Nastavení cesty na Adobe AcrobatReader pomocí standardního dialogového panelu Otevři.

• Jazyková verze AutoCADu: pokud po inicializaci nadstavby zobrazeno menu v jazyce, neodpovídajícímu jazykové verzi AutoCADu (české menu v anglickém AutoCADu), znamená to, že v konfiguraci nadstavby LxLd-tools je nesprávně nastavena jazyková verze AutoCADu (standardně se předpokládá česká jazyková verze AutoCADu). Zvolte jazykovou verzi odpovídající Vašemu AutoCADu. • Zadávat názvy datových souborů v dialogovém panelu: • bude-li položka zaškrtnuta, pak datové soubory ve funkcích SPEC (viz kap. 9.1), SUMA (viz kap. 9.2) a SUMAO (viz kap. 9.3) budou zadávány pomocí standardních dialogových panelů. To může být těžkopádné, neboť ve většině případů postačí potvrdit nabízené předvolené hodnoty, nicméně poskytuje větší variabilitu. • NEBUDE-li položka zaškrtnuta (doporučeno), pak názvy datových souborů budou nabízeny v příkazové řádce a postačí jejich potvrzení stiskem Enter. • Cesta na program Adobe AcrobatReader: Program Adobe AcrobatReader je nutný pro zobrazení nápovědy - elektronické verze referenčního manuálu ve formátu PDF. Zadejte plnou cestu na spustitelný soubor programu AcrobatReader AcroRd32.exe. Po kliknutí na tlačítko s tečkami lze využít standardní dialogový panel Otevři pro vyhledání souboru AcroRd32.exe. Instalace programu je k dispozici na instalačním CD, nebo ji lze stáhnout zdarma z Internetu na www.adobe.com, nebo na www.amsoft.cz. 3. 4. 5.

Nastavte jednotlivé položky dle požadavků. Ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Vrátíte se k dialogovému panelu funkce NASTLXLD. Ukončete funkci NASTLXLD kliknutím na tlačítko Konec. Aby se projevila změna jazykové verze, je nyní nutno znovu inicializovat nadstavbu příkazem LXLD (viz kap. 3.2).


57

_______________________________________________________________________________

13. Nápověda k aplikaci LxLd-tools _______________________________________________ 13.1 Nápověda 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nápověda k aplikaci LxLd-tools nebo spusťte příkaz RAZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Spustí se program Adobe AcrobatReader s elektronickou verzí tohoto manuálu ve formátu PDF.

Poznámky: • Podmínkou správné funkce nápovědy je nastavení úplné cesty spustitelný soubor programu AcrobatReader AcroRd32.exe pomocí funkce NASTLXLD, volba Systém (viz kap. 11.5). • Nemáte-li program Adobe AcrobatReader dosud instalován na Vašem počítači, pak jeho instalaci naleznete na instalačním CD, nebo si ji lze stáhnout z Internetu na www.adobe.com, nebo na www.amsoft.cz. • Pokud je po spuštění okno programu AcrobatReader ukryté pod oknem AutoCADu, je nutno toto okno zobrazit stiskem kláves Alt+Tab.

13.2 Klávesové zkratky 1.

2.

Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Klávesové zkratky nebo spusťte příkaz ZKR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Zobrazí se dialogový panel se seznamem funkcí nadstavby LXLD-tools. U každé funkce je uvedena klávesová zkratka, s pomocí které lze funkci rychle vyvolat.

_______________________________________________________________________________________________________________________

58


_______________________________________________________________________________

14. O Aplikaci LxLd-tools _______________________________________________ Funkce OLXLD provede zobrazení informací o aplikaci - nadstavbě LxLd-tools:


59

______________________________________________________________________________________________

15. Historie verzí _______________________________________________ Verze 0.0 (březen 2001) • Postupně vyvíjený jednoúčelový nástroj pro realizaci jednotlivých projektů (Philips Hranice, CZT Děčín, Raiffeisen Bank Praha). Verze 1.0 (říjen 2002) • První verze programu pro interní potřeby Moeller Elektrotechnika. • Obsaženy pouze komponenty a funkce nutné ke zpracování konkrétních projektů. • Použita pro realizaci jednotlivých projektů (Česká Pojišťovna Vladislavova-Spálená Praha, Kovo Praha, Hala Sazka Praha, Fermas Slovenská Lupča, Škoda Auto Mladá Boleslav). Verze 2.0 (leden 2004) • První veřejná verze programu. • Obsahuje všechny komponenty podle aktuálních katalogů. • Obsahuje funkce potřebné pro zpracování projektů libovolného charakteru. Verze 2.0.01, 26.1.2004 • Oprava export specifikací do Excelu verze 97 a vyšší - odstraněno vzájemné překrývání buněk. • Razítko výkresu - oprava chybného přiřazení položky Kreslil. • Odbočné skříňky pro přípojnice řady LD - oprava chybného označení skříněk GSTA jako skříněk "s vypínačem", místo správného osnačení "s odpínačem". • Menu - pro AutoCAD 2000, 2000i, 2002 CZ použito menu z verze 2000 CZ (tím jsou odstraněny problémy s transparentním voláním funkcí, problém s editacemi atributů, chybějící ikony a pod.). Verze 2.0.02, 20.2.2004 • Doplnění dílů přípojnic řady LX: • 3 m díl s jednou odbočkou • 3 m díl s třemi odbočkami na jedné straně • 3 m díl s třemi odbočkami na obou stranách Verze 2.0.03, 22.2.2004 • Oprava chyby v popisu odbočných skříněk 1000 a 1250 se 4pól jističi u přípojnic řady LX (chybně uvedeno 3p) Verze 2.0.04, 15.4.2004 • Oprava chybného přiřazení typových označení a objednacích čísel při vkládání tvarových dílů (kolena, Z-díly) řady BD2 na trasu 400 A. Pro trasu BD2 400 A byly nesprávně voleny tvarové díly 1000 A (rozměry odpovídaly 400 A, ale v rozpisce byly díly 1000 A). • Po aplikaci aktualizace je nutno vyjmout již vložené tvarové díly BD2 na trasách 400 a znovu je vložit (nebo opravit typové označení a objednací číslo ručně pomocí funkce TYPOZ). Nově vkládané díly již budou mít typové označení a objednací číslo korektní. Verze 2.1.00, 12.11.2004 • První oficiální verze Siemens: Změna identifikátorů majitele (adresy, loga, ...); Změna licenčního systému. • Oprava chyby: chybná poloha strany N/PE u odbočných skříní -AK4 (250A), -AK5 (400A) pro řadu BD2 • Oprava chyby: u napájecích skříněk EE pro řadu BD2 nesmí být naznačena strany N/PE (stranu N/PE lze zvolit otočením připojovacího dílu při montáži). • Objednací čísla mají pevnou předponu "BVP"; předpona je připojována až při exportu rozpisky do Excelu a to i pro projekty vytvořené ve starších verzích. _______________________________________________________________________________________________________________________

60


______________________________________________________________________________________________ Verze 2.1.01, 25.01.2005 • Implementace nového ceníku Verze 2.2.00, 04.01.2007 • Aktualizace programu s ohledem na změny v sortimentu • Řada LX • Ukončení podpory kolen s proměnnou délkou obou ramen. • Nově zařazena kolena v provedení s proměnnou délkou jednoho ramene • Nově zařazena kolena v provedení -XB a -YB, varianta se volí automaticky podle zadané délky ramene. • Změna typového označení Z dílů (pokud je X a Y pevné min. délky je typové označení pouze -Z*; pokud je X, nebo Y delší, je typové označení -X*/Y*/Z*). • Oprava 3D modelu dílu -KB. • Doplnění připojovacích dílů k rozváděčům ve tvaru kolena. • Doplněny 3D modely připojovacích pasů k dílům pro připojení k rozváděčům. • Doplněny 2D výkresy připojovacích pasů k dílům pro připojení k rozváděčům včetně kót. • Nově možnost zadávat délku 3D modelu bloku naznačující protipožární přepážku (= úprava délky na stavbě). • Doplněny nové závěsy pro vertikální montáž -BV1, -BV1-AK, BV1FP1, -BV1FP2 • Vylepšení 3D modelů závěsů -BF, -BFF, -BH • Díly -D, -KB, -FA jsou nyní korektně nabízeny pro velikost 10 jen v provedení LXA. • Doplněny napájecí skříňky KE1 a KE2 v provedení s krytím IP55. • Aktualizace sortimentu odbočných skříněk - doplnění nových typů, vyřazení již nedodávaných typů. • Kontrola sortimantu příslušenství • Možnost vkládat 3D modely tranformátorů SIEMENS. • Řada LD • Doplněny připojovací díly k transformátorům ve tvaru T (-AS.T); k dílu nutno vždy objednat díl VEG (není součástí bloku). • Doplněny 3D modely připojovacích pasů k dílům pro připojení k rozváděčům -FA1 • Doplněny 2D výkresy připojovacích pasů k dílům pro připojení k rozváděčům -FA1 včetně kót. • Aktualizace sortimentu dílů pro připojení k rozváděčům SIVACON. • K napájecím krabicím nově nutno vždy objednávat díl VEG (nově není součástí bloku). • Aktualizace sortimentu odbočných skříněk - doplnění nových typů, vyřazení již nedodávaných typů; úprava dialogového panelu s ohledem na nový systém skříněk s jističi SIEMENS; aktualizace rozměrů pro provedení do 1250A. • Kontrola sortimantu příslušenství • Nově možnost vkládat protipožární díly též ve směru Z. • Možnost vkládat 3D modely tranformátorů SIEMENS. • Řada BD2 • Ukončení podpory provedení přípojnic BD1C-1 • Aktualizace sortimentu odbočných skříněk - doplnění nových typů, vyřazení již nedodávaných typů. • Oprava přiřazení objednacího čísla k dílům požární bariéry. • Nově možnost vkládat protipožární díly též ve směru Z. • Nově možnot dvou různých délek dílu naznačujících požární bariéru (lepší zobrazení ve výkrese). • Obecně • Nová verze neobsahuje ceny - k oceňování slouží samostatná Excel aplikace "LxLd-kalkulace". • Objednací čísla jsou zobrazována ve tvaru BVP:xxxxxx. • Zrušen adresář DEMO; demonstrační příklady nejsou nadále součástí programu. • Podporován AutoCAD 2007: • je nutno mít zobrazenu příkazovou řádku (Ctrl+9); • je doporučeno vypnout dynamické zadávaní souřadnic (klávesa F12); • je doporučeno použít šablonu LXLD_TOOLS-2007.DWT, která je v adresáři /DWG (obsahuje doporučené nastavení stylů zobrazení). _______________________________________________________________________________________________________________________ LxLd-tools, Referenční manuál

61

______________________________________________________________________________________________

Poznámky:

_______________________________________________________________________________________________________________________

62


LxLd-tools verze 2.2 Přehled funkcí Položka v menu LxLd-tools Prvky přípojnicového rozvodu Připojení typového označení, popisu Příslušenství Flexibilní díl pro řadu BD2 Informace o projektu Nastavení tras Nastavení aktuální trasy Barvy tras základní Barvy tras náhradní Rotace, posun Rotace prvku kolem osy X Rotace prvku kolem osy Y Rotace prvku kolem osy Z Posun s přídavkem ve směru X/Y/Z Texty, atributy Vyjmutí formátu z MTEXT Editace vlastností textu v bloku číslo Přenos hodnot atributů Různé Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Vyjmutí bloku s vyčistěním Změna měřítka vybraných bloků Rozlomení objektu v jednom bodě Spojení více objektů do jednoho Zmrazení hladiny výběrem objektu Specifické bloky Vložit blok číslo prvku Vložit blok údaj k prvku PASS Vložit blok údaj k prvku FP Vložit blok výšková značka Vložit blok označující řez Vložit blok trojnožka Vložit rámeček Vložit razítko Číslování, specifikace Číslování prvků Specifikace prvků na trase Sumarizace prvků ze souborů Sumarizace prvků z objektů Počet výskytů bloku na trase Nastavení programu Klávesové zkratky Nápověda k aplikaci LxLd-tools O Aplikaci LxLd-tools Položka v menu

Název funkce

Popis funkce

Str.

PR TYPOZ PRISL FD PROJEKT TRASY AKT BARZ BARN

Vložení prvku přípojnicového rozvodu (přímý díl, koleno, ...) na aktuální trasu Editace popisu, typového označení a objednacího čísla již vloženého prvku Editace seznamu příslušenství pro aktuální trasu Pomůcka pro zakreslení středového vlákna flexibilní části flex. dílu přípojnice Zadání údajů o projektu (akce, projekt, vypracoval, datum, ...), vyplnění razítek Editace seznamu tras přípojnicových rozvodů v projektu Nastavení aktuální trasy Nastavení základních barev pro prvky přípojnicového rozvodu a pro popis Nastavení náhradních barev pro prvky přípojnicového rozvodu a pro popis

19 26 30 24 49 14 18 18 18

RX RY RZ POSS

Rotace prvku kolem osy X Rotace prvku kolem osy Y Rotace prvku kolem osy Z Posun prvku s přídavkem ve směru os X/Y/Z

32 32 32 33

VFM EC PATR

Vyjmutí formátu z objektů víceřádkového textu pro AutoCAD 2000-2002 Editace vlastností textu (výška, faktor šířky) v bloku číslo Přenos hodnot atributů z bloku na blok

34 34 35

RD EP MERB BR1 PEJ LF

Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Vyjmutí bloku s vyčistěním (spojení funkcí vyjmout a čistit) Změna měřítka (změna velikosti) vybraných bloků Rozlomení objektu v jednom bodě Spojení více objektů do jednoho Zmrazení hladiny výběrem objektu

36 37 37 38 38 39

CISLO PASS FP TROJ VZN REZ RAME RAZ

Vložení bloku číslo prvku (k označení prvků přípojnicového rozvodu) Vložení bloku s údajem PASS (doměrek) Vložení bloku s údajem FP (pevný bod) Vložení bloku výšková značka Vložení bloku označující řez Vložení bloku trojnožka Vložení bloku rámeček Vložení bloku razítko

27 28 29 39 39 40 51 51

CIS SPEC SUMA SUMAO POCB NASTLXLD ZKR LXLDHELP OLXLD Název funkce

Číslování vybraných prvků v řadě za sebou Vytvoření specifikace prvků na trase výběrem jednotlivých prvků v řadě Sumarizace prvků ze souborů pro trasu nebo celý projekt Sumarizace prvků z objektů pro trasu nebo celý projekt Určení počtu výskytů vybraného bloku na trase Nastavení programu LxLd-tools (barvy, razítka, generace rozpisky, systém, ...) Zobrazení seznamu klávesových zkratek Zobrazení nápovědy k programu Zobrazení okna o aplikaci LxLd-tools Popis funkce

29 41 44 46 47 52 58 58 59 Str.

LxLd-tools verze 2.2 Abecední rejstřík funkcí Název funkce AKT BARN BARZ BR1 CIS CISLO EC EP FD FP LF LXLDHELP MERB NASTLXLD OLXLD PASS PATR PEJ POCB POSS PR PRISL PROJEKT RAME RAZ RD REZ RX RY RZ SPEC SUMA SUMAO TRASY TROJ TYPOZ VFM VZN ZKR Název funkce

Položka v menu Nastavení aktuální trasy Barvy tras náhradní Barvy tras základní Různé -> Rozlomení objektu v jednom bodě Číslování, specifikace -> Číslování prvků Specifické bloky -> Vložit blok číslo prvku Texty, atributy -> Editace vlastností textu v bloku číslo Různé -> Vyjmutí bloku s vyčistěním Flexibilní díl pro řadu BD2 Specifické bloky -> Vložit blok údaj k prvku FP Různé -> Zmrazení hladiny výběrem objektu Nápověda k aplikaci LxLd-tools Různé -> Změna měřítka vybraných bloků Nastavení programu O Aplikaci LxLd-tools Specifické bloky -> Vložit blok údaj k prvku PASS Texty, atributy -> Přenos hodnot atributů Různé -> Spojení více objektů do jednoho Číslování, specifikace -> Počet výskytů bloku na trase Rotace, posun -> Posun s přídavkem ve směru X/Y/Z Prvky přípojnicového rozvodu Příslušenství Informace o projektu Specifické bloky -> Vložit rámeček Specifické bloky -> Vložit razítko Různé -> Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Specifické bloky -> Vložit blok trojnožka Rotace, posun -> Rotace prvku kolem osy X Rotace, posun -> Rotace prvku kolem osy Y Rotace, posun -> Rotace prvku kolem osy Z Číslování, specifikace -> Specifikace prvků na trase Číslování, specifikace -> Sumarizace prvků ze souborů Číslování, specifikace -> Sumarizace prvků z objektů Nastavení tras Specifické bloky -> Vložit blok výšková značka Připojení typového označení, popisu Texty, atributy -> Vyjmutí formátu z MTEXT Specifické bloky -> Vložit blok označující řez Klávesové zkratky

Položka v menu

Popis funkce Nastavení aktuální trasy Nastavení náhradních barev pro prvky přípojnicového rozvodu a pro popis Nastavení základních barev pro prvky přípojnicového rozvodu a pro popis Rozlomení objektu v jednom bodě Číslování vybraných prvků v řadě za sebou Vložení bloku číslo prvku (k označení prvků přípojnicového rozvodu) Editace vlastností textu (výška, faktor šířky) v bloku číslo Vyjmutí bloku s vyčistěním (spojení funkcí vyjmout a čistit) Pomůcka pro zakreslení středového vlákna flexibilní části flex. dílu přípojnice Vložení bloku s údajem FP (pevný bod) Zmrazení hladiny výběrem objektu Zobrazení nápovědy k programu Změna měřítka (změna velikosti) vybraných bloků Nastavení programu LxLd-tools (barvy, razítka, generace rozpisky, systém, ...) Zobrazení okna o aplikaci LxLd-tools Vložení bloku s údajem PASS (doměrek) Přenos hodnot atributů z bloku na blok Spojení více objektů do jednoho Určení počtu výskytů vybraného bloku na trase Posun prvku s přídavkem ve směru os X/Y/Z Vložení prvku přípojnicového rozvodu (přímý díl, koleno, ...) na aktuální trasu Editace seznamu příslušenství pro aktuální trasu Zadání údajů o projektu (akce, projekt, vypracoval, datum, ...), vyplnění razítek Vložení bloku rámeček Vložení bloku razítko Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Vložení bloku trojnožka Rotace prvku kolem osy X Rotace prvku kolem osy Y Rotace prvku kolem osy Z Vytvoření specifikace prvků na trase výběrem jednotlivých prvků v řadě Sumarizace prvků ze souborů pro trasu nebo celý projekt Sumarizace prvků z objektů pro trasu nebo celý projekt Editace seznamu tras přípojnicových rozvodů v projektu Vložení bloku výšková značka Editace popisu, typového označení a objednacího čísla již vloženého prvku Vyjmutí formátu z objektů víceřádkového textu pro AutoCAD 2000-2002 Vložení bloku označující řez Zobrazení seznamu klávesových zkratek Popis funkce

Str. 18 18 18 38 29 27 34 37 24 29 39 58 37 52 59 28 35 38 47 33 19 30 49 51 51 36 40 32 32 32 41 44 46 14 39 26 34 39 58 Str.

LxLd-tools verze 2.2

Recommend Documents