loutková divadelní hra

Cˇert:

Je uzˇ zdrava´, ble ble a ja´ jsem z toho vedle. Objevı´ se 1. a 2. dracˇ´ı hlava. Vsˇichni se jich leknou.

Obeˇ hlavy: Je uzˇ dozajista zdrava´, kniha v ska´le byla prava´. Vejde profesor. Profesor:

Chemie jsou kouzla prava´. A hrdinu˚m veˇcˇna´ sla´va. KONEC

Kašpárek a Zelená příšera loutková divadelní hra

16

Princezna:

Ja´ chuda´k si tady chorˇ´ım, teplotu ma´m, porˇa´d horˇ´ım. V zˇaludku mne cosi hloda´, nechutna´ mi jı´dlo, voda. Pomozte mi neˇkdo rychle, je mi jak bych sneˇdla krychle. Vejde Kasˇpa´rek.

Kasˇpa´rek:

Tak tady je . . . Vejde Honza.

Honza:

. . . na´sˇ ty´m cely´.

Oba:

Pacient je na posteli.

Princezna:

Ja´ blouznı´m.

Kasˇpa´rek:

Ma´me pro va´s novy´ le´k.

Princezna:

Je horˇky´?

Honza:

Samosebou, jakbysmet.

Princezna:

Tak ten nechci!

Kasˇpa´rek:

No snad prˇece ten le´k neskoncˇ´ı v rˇece?

Princezna:

At’si!

Honza:

Tak se rychle da´me k dı´lu, bude to chtı´t chlapskou sı´lu. Otevrˇi jı´ peˇkneˇ pusu, nalej jı´ tam kus po kusu.

Princezna:

Co co? Brrr!

Kasˇpa´rek:

Le´k uzˇ viry vyhlazuje, princezna se uzdravuje.

Honza da´ znamenı´ Kasˇpa´rkovi, oba jdou k princezneˇ.

Kasˇpa´rek do princezny vpravı´ le´k.

Princezna vstane. Princezna:

Jsem uzˇ dozajista zdrava´, nebolı´ ruce leva´, prava´. Vejde kra´l, je prˇekvapen.

Kra´l:

Je uzˇ dozajista zdrava´? Neodmlouva´, je i hrava´. Vejde cˇert.

15

Honza:

P, p, p, pr, princezna, – jak vyle´cˇit podle Katze, strana sedmset a dvacet.

Kasˇpa´rek:

Na choroby, bacily a viry nejlepsˇ´ı je acylpyrin. Kazˇdy´ vir se rychle schova´, slysˇ´ı-li acetylsalicylova´.

Nalistujı´ stranu 720.

Zacˇnou neˇco kutit kolem stolu. Honza:

Zacˇneme-li z fenolu, tlak jde rychle nahoru. Zahrˇ´ıva´me, CO2 hotovo je jedna . . .

Kasˇpa´rek:

Pozor! Oba se dajı´ na u´teˇk ze sce´ny.

Honza:

Tato hra je veˇnova´na panu a panı´ Kodı´cˇkovy´m a jejich dcerˇi Hanicˇce

. . . dveˇ Ozve se vy´buch. Spadne opona. Po chvı´li se opona zvedne, v laboratorˇi je neporˇa´dek. Kasˇpa´rek s Honzou se nejisteˇ vracejı´

Kasˇpa´rek:

Neˇjak na´m to vu˚bec nejde, snad ta smu˚la rychle prˇejde.

Honza:

Zkusı´me to jesˇteˇ znova, snad jsem sˇpatneˇ prˇecˇet’ slova. Zase zacˇ´ınajı´ neˇco kutit okolo stolu.

Honza:

Reakcı´ Kolbeho-Schmidta princezna nebude bita.

Kasˇpa´rek:

Reagujem, je to drˇina, uzˇ to bude kyselina.

Honza:

At’to nenı´ zˇa´dny´ hybrid, prˇihodı´m acetanhydrid.

Kasˇpa´rek:

Navzdory vsˇem zlejm cavyku˚m ma´me antipyretikum.

Honza:

Hura´, sla´va vı´teˇzi. Za princeznou! Kde veˇzı´?

29. ledna 2003

Sce´na 2.

Princeznin pokoj Na posteli lezˇ´ı nemocna´ princezna a vzdycha´.

14

´ NI´ 3. JEDNA Vyle´cˇenı´ princezny

Obraz 1.

Zpa´tky na za´mku

Sce´na 1.

V tru˚nnı´m sa´le Jsme opeˇt v tru˚nnı´m sa´le, je zde kra´l, Kasˇpa´rek a Honza. Kra´l:

Princezneˇ ted’ vede zle se, cozˇe jste to nasˇli v lese? Starou knihu, prˇeucˇenou? Kouzla, co daj na vyucˇenou?

Kasˇpa´rek:

Nebojte se pane kra´li, za chvı´li cˇert zmizı´ v da´li. Propu˚jcˇte na´m mı´stnost jednu, s Honzou si tam peˇkneˇ sednu.

Kra´l:

Tak ja´ beru teˇ i tebe, sedneˇte si vedle sebe. Kra´l odcha´zı´, opona pada´.

Obraz 2.

Jak cˇarovat ze Zelene´ prˇ´ısˇery

Sce´na 1.

V laboratorˇi Jsme v laboratorˇi na za´mku. Vypada´ stejneˇ jako tru˚nnı´ sa´l, jen mı´sto tru˚nu je uprostrˇed stu˚l s bublajı´cı´mi banˇkami a krˇivulemi. Jsou tu Honza s Kasˇpa´rkem. Kasˇpa´rek a Honza zı´rajı´ do Zelene´ prˇ´ısˇery. Kasˇpa´rek:

Methan, ethan, propan, buthan, uzˇ se tahle slova sˇprta´m. Pentan, hexan, heptan, oktan a kdyzˇ nevı´m, tak se opta´m. Ester, nitril, keton, hlavu ma´m jak beton. ˇ ´ıka´m porˇa´d znova R ta za´hadna´ slova.

Honza:

Zarˇ´ıkadla divna´ jsou to, rozrusˇ´ı to cˇertı´ pouto?

Kasˇpa´rek:

Rˇek’ mi kdysi jeden Mejstrˇ´ık: „kdyzˇ to nevı´sˇ, tak zkus rejstrˇ´ık.“ Honza hleda´ v rejsrˇ´ıku.

13

Kasˇpa´rek:

Osoby a obsazenı´

Vı´sˇ Honzo, co to znamena´? Tohle je Prˇ´ısˇera Zelena´. Necˇekaneˇ se objevı´ cˇert. Oba se leknou, skryjı´ knihu za svy´mi za´dy.

Cˇert:

Ble ble ble ble ble ble Kasˇpa´rek a Honza vedle. Co to vzadu vy dva ma´te? Copak to tam ukry´va´te? Jdu za va´mi peˇkneˇ dlouho a je mi ted’ z toho ouho.

Hloupy´ Honza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdeneˇk Krejcˇ´ık Cˇert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Honza Rezek Kra´l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Hassman Princezna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lenka Zˇ uzˇa´lkova´

Honza:

To je, to je . . .

Cˇert:

Sˇmatlafous je jme´no me´, ma´m uzˇ hezke´ renome´. Ukazˇte mi tamtu veˇc, neb jste v pekle nezˇ bys rˇekl trˇeba . . .

Poha´dkovy´ deˇdecˇek – profesor. . . . . . . . .Radek Zı´ka

Zatva´rˇ´ı se jaho herec ze zna´me´ho filmu. Cˇert:

Prvnı´ dracˇı´ hlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Iveta Librova´ Druha´ dracˇı´ hlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edita Rysˇlava´

Technicky´ persona´l Mistr zvuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Strohalm

. . . boru˚vkovy´ kola´cˇ. Jde blı´zˇ a Honza s Kasˇpa´rkem ustoupı´. Jakmile cˇert spatrˇ´ı knihu, lekne se a da´ se na u´teˇk.

Cˇert:

Vypraveˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pavel Koubek Kasˇpa´rek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Mı´sˇa Vı´tkova´

Specialista na zvla´sˇtnı´ efekty . . . . . . . . . . Pavel Koubek Opona, kulisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bronˇa Profotova´, Dana Hora´kova´, Pavel Koubek

Ha! Ne! Zrada!

(Jak se cˇert da´ na u´teˇk, zaznı´ krat’oucˇky´ u´ryvek melodie Gaudeamus Igitur.)

Na prˇ´ıpraveˇ se podı´leli ˇ d’a´rova´ Na´meˇt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇ teˇpa´nka Z

Kasˇpa´rek:

A zmizel. Tada´!

Honza:

Co ho vylekalo pa´ni?

Sce´na´rˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Hassman

To opravdu nema´m zda´nı´. A ted’ rychle bez va´ha´nı´, bez zbytecˇny´ch pozna´mek, jdeˇme rychle na za´mek.

Vy´roba divadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pavel Koubek

Kasˇpa´rek:

ˇ d’a´rova´ Usˇitı´ opony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇ teˇpa´nka Z Vy´roba kulis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mı´sˇa Vı´tkova´, Pavel Koubek, Martin Strohlam ˇ d’a´rova´, Bronˇa Profotova´, Iveta Librova´, Pavel Koubek, Vy´roba loutek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇteˇpa´nka Z Martin Strohalm Tvorba zvla´sˇtnı´ch efektu˚ . . . . . . . . . . . . . . .Pavel Koubek, Martin Strohlam

12

1

Popis postav

Kasˇpa´rek:

Kasˇpa´rek – popula´rnı´ poha´dkova´ postava deˇtske´ velikosti (oproti ostatnı´m loutka´m) oblecˇena´ v obvykle´m cˇervene´m slusˇive´m kosty´mku, na hlaveˇ ma´ cˇepicˇku s rolnicˇkou.

Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se odplazı´. Trˇetı´ hlava sta´le bezvla´dneˇ lezˇ´ı. Kasˇpa´rek si jı´ vsˇimne.

Hloupy´ Honza – klasicky´ hloupy´ Honza z poha´dek. Vesnicke´ oblecˇenı´, kalhoty na jednu ksˇandu. Cˇert – veskrze za´porna´ postava, ma´ dlouhy´ chlupaty´ ocas, mu˚zˇe by´t v cˇertı´m chlupate´m kozˇichu nebo mı´t na sobeˇ slusˇivou mysliveckou kamizolu. Na hlaveˇ jsou videˇt rohy.

Honzo, s tebou i bez zbroje, veselo je jı´ti do boje.

Kasˇpa´rek:

Kra´l – otec milujı´cı´ svou dceru zcela zmateny´ z jejı´ho chova´nı´ vu˚cˇi neˇmu. Na hlaveˇ ma´ korunu, na sobeˇ kra´lovske´ roucho.

Tady lezˇ´ı dracˇ´ı hlava, je ta dracˇ´ı hlava prava´? Honza jde hlavu obhlı´dnout z blı´zka.

Princezna – trochu nafoukana´ a nepochopitelna´, ale jinak moc hezka´ princezna v bı´ly´ch sˇatech s malou korunkou na hlaveˇ.

Honza:

Poha´dkovy´ deˇdecˇek – profesor – klasicky´ kouzelny´ deˇda, ktery´ se habilitoval na profesora a prˇedna´sˇ´ı na poha´dkove´ univerziteˇ nastupujı´cı´m poha´dkovy´m babicˇka´m a deˇdu˚m. Vypada´ mile jako poha´dkovy´ deˇda, je vsˇak roztrzˇity´, unaveny´ a skleroticky´.

Vzadu za nı´ neˇco lezˇ´ı, trˇeba to ta hlava strˇezˇ´ı.

Kasˇpa´rek:

Ta zˇe strˇezˇ´ı? To jen steˇzˇ´ı, vzˇdyt’tu jako mrtva´ lezˇ´ı.

Honza:

Mysˇlenka mi hlavou beˇzˇ´ı, je tak rychla´, je tak sveˇzˇ´ı . . .

Kasˇpa´rek:

Veˇrˇ´ım tomu jenom steˇzˇ´ı.

Honza:

My tu stojı´me za sˇera, a kde je ta prˇ´ısˇera? Profesor na´m rˇek’ to tak, zˇe je horsˇ´ı nezˇ ten drak.

Kasˇpa´rek:

Vsˇak nezˇ sem prˇijdou vsˇichni kneˇzˇ´ı, ze sklepenı´ nebo z veˇzˇ´ı, rˇekni mi, co vzadu lezˇ´ı.

Honza:

Velka´, zelena´ a tlusta´, je tu kniha cˇ´ıho gusta.

Trˇı´hlavy´ drak – trˇi hlavy na dlouhy´ch krcı´ch. Hrajı´ hlavneˇ prvnı´ hlava a druha´ hlava. Musı´ mı´t krky zamotatelne´ do sebe. Trˇetı´ hlava deˇla´ krˇovı´.

Rekvizity Zelena´ prˇı´sˇera – tlusta´ stara´ kniha se zeleny´mi deskami, musı´ by´t posunovatelna´ a otevı´ratelna´ (pomocı´ skryte´ho prova´zku) Hveˇzda – hveˇzda padajı´cı´ z oblohy Banˇky – chemicke´ banˇky obsahujı´cı´ barevne´ bublajı´cı´ kapaliny

Honza vystrcˇ´ı knihu zpoza dracˇ´ı hlavy. Podı´va´ se na desky a pak knihu otevrˇe. (Kniha musı´ by´t prˇiva´za´na prova´zkem, aby sˇla vysunout zpoza dracˇı´ hlavy. Jak ji Honza cˇte, tak se pomocı´ druhe´ho prova´zku otevrˇe.)

Honza:

Ma´ popsany´ prˇedek, Ferles, Cˇervinka a Deˇdek. Jsou tu slova prozaicka´ „chemie“ a „organicka´.“

Kasˇpa´rek:

Kdo tu knihu mohl ztratit, komu ji ted’ ma´me vra´tit.

Honza:

Jsou tu sama´ cizı´ slova, semtam stara´, semtam nova´. Kasˇpa´rek mezitı´m prˇijde blı´zˇ, aby take´ videˇl do knihy.

2

Kasˇpa´rek:

Netvarˇ se tak nevrle, to lektoroval Wichterle.

Honza:

Sem neˇkdo prˇipsal z vesela, tohle je Zelena´ prˇ´ısˇera. 11

Vejdou Honza s Kasˇpa´rkem.

Popis prostrˇedı´

Honza:

Pozor, rychle, drak je vzhu˚ru. Nema´m ja´ to nocˇnı´ mu˚ru? Videˇla na´s druha´ hlava a prvnı´ sem mı´rˇ´ı zprava. Trˇetı´ zatı´m videˇt nenı´, chysta´ na na´s prˇekvapenı´.

Pala´c – za´kladem je zed’ malovana´ ve stylu baroknı´ch za´mku˚ (s du˚razem na dolnı´ polovinu) s dveˇma ozdobeny´mi okny. Pokud se doprostrˇed mezi okna postavı´ zdobene´ dverˇe s brneˇnı´m po kazˇde´ straneˇ, tak se jedna´ o chodbu prˇed princezniny´m pokojem. Kdyzˇ se mı´sto dverˇ´ı doprostrˇed prˇisune postel s nebesy, tak se jedna´ o pokoj princezny. Postavenı´m tru˚nu doprostrˇed mı´stnosti se vytvorˇ´ı tru˚nnı´ sa´l. V jedne´ mı´stnosti bude mala´ laboratorˇ, kde se Kasˇpa´rek s Honzou budou ucˇit cˇarovat ze Zelene´ prˇ´ısˇery, tam bude vprostrˇed stolek s chemika´liemi, banˇkami a krˇivulemi.

Kasˇpa´rek:

Zmercˇily na´s po cˇuchu, ten na´sˇ pla´n meˇl poruchu. Tohle bude lı´ty´ boj, Honzo, kde ma´sˇ svoji zbroj?

Les – Jedna´ se o smı´sˇeny´ les. Na neˇktery´ch stromech lze zahle´dnout pta´cˇky nebo veverku. Nesmı´ se zapomenout na parˇez, na ktery´ mu˚zˇe usednout unaveny´ pocestny´. Vede tu cesta zleva doprava. V prave´ 1 trˇetineˇ se nacha´zı´ rozcestı´ trˇ´ı cest s rozcestnı´kem (s tı´m musı´ by´t mozˇno ota´cˇet), trˇetı´ cesta vede jakoby dozadu skrze kulisy. V leve´ trˇetineˇ je mala´ my´tinka, mı´sto jako stvorˇene´ k ta´borˇenı´. Zde se take´ v jedne´ sce´neˇ objevı´ ta´borˇisˇteˇ, tj. prˇisune se dohorˇ´ıvajı´cı´ ohnisˇteˇ s kusy nakupene´ho drˇeva prˇed my´tinou. Jednou je zobrazena sce´na v lese, ale rozcestı´ je skryto kulisou velke´ho stromu. Pokud se do prave´ cˇa´sti prˇisune velike´ skalisko tak, zˇe zcela zakryje rozcestı´, dole je videˇt vchod do jeskyneˇ, ze ktere´ho mu˚zˇe vycha´zet dy´m nazˇloutle´ barvy (to jak drak drˇ´ıme a vydechuje sirne´ splodiny) pak se jedna´ o vchod do dracˇ´ı sluje.

Hlavy se prˇiblizˇujı´, mlsneˇ koukajı´, Honza s Kasˇpa´rkem couvajı´. Spadne opona, ale deˇj sta´le pokracˇuje. Pouze vsˇak prostrˇednictvy´m zvukovy´ch efektu˚. Zacˇnou se ozy´vat ra´ny souboje (to jak vodicˇi zezadu bouchajı´ a kopajı´ do kulis a divadla), vy´krˇiky, vola´nı´ o pomoc. Honza:

Doleva!

Kasˇpa´rek:

Utecˇ vpravo!

Drak 2. h.:

Nadbeˇhni jim prvnı´ hlavo.

Drak 1. h.:

Ma´m teˇ!

Kasˇpa´rek:

Uskocˇ!

Drak 2. h.:

Chramst!

Honza:

To bylo o fous, jen taktak proklouz.

Dracˇı´ sluj a profesoru˚v prˇı´bytek – Kra´pnı´kova´ jeskyneˇ. Vpravo je vhodne´ mı´sto pro vykukova´nı´ trˇ´ı dracˇ´ıch hlav. Na stropeˇ a steˇna´ch jsou kra´pnı´ky a netopy´rˇi. Neˇkolik kra´pnı´ku˚ musı´ by´t uvolnitelny´ch, aby se prˇi souboji s drakem mohly trochu nebo u´plneˇ vyvra´tit. Na zemi jsou kosti – teˇzˇko rˇ´ıci, zda zvı´rˇecı´ nebo lidske´. Neˇjaky´ vandal vyryl do ska´ly na´pis „2. hlava je . . . “ Maly´mi zmeˇnami se sce´na stane jeskynnı´m prˇ´ıbytkem poha´dkove´ho deˇdy – profesora. Ten musı´ vypadat u´tulneˇ, acˇkoliv v neˇm je pochopitelneˇ neporˇa´dek. Jsou zde skrˇ´ıneˇ a police naplneˇne´ knihami azˇ k prasknutı´. Vprostrˇed je na steˇneˇ poveˇsˇen zara´movany´ habilitacˇnı´ diplom poha´dkove´ univerzity. Visı´ zde ucˇebnı´ obra´zek, jak ma´ vypadat poha´dkovy´ deˇda vcˇetne popsany´ch pomu˚cek jako kouzelna´ hu˚l, zˇiva´ a mrtva´ voda, lomika´men, rˇebrˇ´ıcˇek, cˇarovne´ korˇenı´ a rozubmrada. Vpravo je lenosˇka, kde seda´va´ (spa´va´) profesor, vedle nı´ stolecˇek s gramofonem (s velkou troubou). Vlevo je vchod s velikou cedulı´ a jaka´si prˇedsı´nˇka oddeˇlena´ od vlastnı´ mı´stnosti naprˇ. kra´pnı´kem z podlahy v leve´ polovineˇ jevisˇteˇ. Ze stropu tu vysı´ barevna´ stuha, ktera´ vede ke zvonku nad profesorovy´m krˇeslem. Pozn.: Pomocne´ kulisy se budou meˇnit relativneˇ cˇasto a je potrˇeba, aby sˇly vymeˇnit hodneˇ rychle.

Drak 1. h.:

Dej mu!

Kasˇpa´rek:

Vedle, Honzo vymysli neˇco hnedle.

Honza:

Stacˇ´ı jedna mala´ klicˇka.

Drak 2. h.:

Ja´ ti da´m!

Honza:

A nahodı´ se velka´ smycˇka.

Drak 1. hl:

Za nı´m!

Honza:

Prokocˇ, ja´ to podvlecˇu a drakovi utecˇu.

Drak 1. h.:

Co to? Kdo to?

Drak 2. h.:

Tady koncˇ´ı vsˇechny slasti, tak si myslı´m, zˇe jsme v pasti. Sce´na se na´hle utisˇ´ı, opona se otevı´ra´, jsou videˇt zna´mky boje. Kra´pnı´ky jsou chaoticky rozha´zeny po sce´neˇ nebo alesponˇ vykloneˇny ze svy´ch obvykly´ch pozic. Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se v pru˚beˇhu boje zamotaly do sebe dracˇ´ı smycˇkou. Trˇetı´ hlava sta´le lezˇ´ı necˇineˇ v pozadı´. 10

1 Zde

i da´le se leva´ a prava´ strana posuzuje z pohledu diva´ka jakozˇto te´ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı osoby.

3

Zamyslı´ se. Honza:

Kasˇpa´rku, no to je jasne´, azˇ se vstane, ohenˇ zhasne, vyda´me se cestou druhou, skrz kulisy trochu tuhou. Honza poklepe na kulisy, azˇ to zadunı´ (protozˇe na neˇ zaklepe jeho vodicˇ z druhe´ strany).

Sce´na 5. U hory

(Prˇed otevrˇenı´m opony jsou opeˇt slysˇet dennı´ zvuky lesa.)

Kasˇpa´rek s Honzou prˇicha´zı´ zleva, vpravo se tycˇ´ı obrovska´ hora. V horˇe je vchod do jeskyneˇ. Vycha´zı´ z neˇj dy´m v prˇerusˇovany´ch intervalech. Honza:

Hele dı´vej, tu je hora, ta z vypra´veˇnı´ profesora. Tycˇ´ı se azˇ do oblak. Neˇkde uvnitrˇ zˇije drak.

Kasˇpa´rek:

Dı´vej, Honzo, co to tu je, zˇe by vchod do dracˇ´ı sluje? Z te´hle velke´ tmave´ dı´ry cı´tı´m strasˇny´ za´pach sı´ry.

Honza:

Doufejme, zˇe pra´veˇ drˇ´ıme a my ho hlukem nevzbudı´me. Jde dovnitrˇ.

Kasˇpa´rek:

A na veˇci nic nemeˇnı´, zˇe Honza nema´ brneˇnı´. Jde za Honzou.

Obraz 4. V horˇe

Sce´na 1. Ve sluji

Drakova jeskyneˇ. Vpravo vykykujı´ dveˇ dracˇ´ı hlavy, vydechujı´ jedovate´ vy´pary. Trˇetı´ hlava lezˇ´ı vzadu jakoby spala. Po chvı´li vejdou zleva Honza s Kasˇpa´rkem. Drak 1. h.:

Hudry, hudry, druha´ hlavo, podı´vej se trochu vpravo. Cˇucha´m, cˇucha´m cˇloveˇcˇinu, jde sem pra´veˇ na svacˇinu.

Drak 2. h.:

Snad to bude tucˇny´ mnich, naplnı´me si svu˚j brˇich. At’to nenı´ sˇtı´hla´ babka, to si da´me radsˇi jabka. 9

Honza:

Kterou cestou ma´me jı´ti, chcem-li v brzku horu zrˇ´ıti?

Kasˇpa´rek:

Ukazatel rˇ´ıka´ sporˇe, tato cesta vede k horˇe.

Honza:

Pojd’me tedy nemesˇkejme, touto cestou se vydejme.

´ NI´ 1. JEDNA Kra´l a princezna

Obraz 1.

Ha´dka princezny s kra´lem

Sce´na 1.

Odejdou doprava a zmizı´ ze sce´ny. Jakmile zmizı´, vlevo to zacˇoudı´, objevı´ se cˇert a zlomyslneˇ se smeˇje. Zastavı´ se u rozcestnı´ku. Pronese rˇecˇ a odbeˇhne doprava. Cˇert:

(Nezˇ se otevrˇe opona, nastolı´ se slavnostnı´ atmosfe´ra. Zaznı´ fanfa´ra/tusˇ jako kdyzˇ prˇicha´zı´ kra´l, neˇjaka´ hudba jako na za´mecky´ch oslava´ch.)

Jde to prima, bleble jsou vedle jak jedle.

Tru˚nnı´ sa´l. V prostrˇed cele´ sce´ny je pra´zdny´ tru˚n. Nikdo tu nenı´.

Jakmile cˇert zmizı´, vlevo se objevı´ Kasˇpa´rek s Honzou. Dojdou k rozcestnı´ku a opakuje se prˇedchozı´ situace od jejich dialogu po probeˇhnutı´ cˇerta prˇes sce´nu. Celkem se to mu˚zˇe opakovat jesˇteˇ asi dvakra´t. Postupneˇ se deˇj zrychluje azˇ do komicke´ho nestı´ha´nı´. Meˇlo by by´t zna´t, jak jsou postupneˇ vsˇichni (i cˇert) unaveni – funı´, odflakujı´ text apod. Kdyzˇ takhle asi po cˇtvrte´ dorazı´ k rozcestnı´ku, jsou uzˇ tak znavenı´, zˇe nemohou da´l. Kasˇpa´rek:

Tru˚nnı´ sa´l

Jsem na konci sve´ho dechu, posadı´m se tu do mechu.

Vypraveˇcˇ:

Vejde kra´l. Kra´l:

Oprˇe se o kulisu lesa. Honza:

Ted’ka ma´m jen jedno prˇa´nı´, pro dnes konec putova´nı´. Princezna:

Tot’mu˚j otec, na´sˇ pan kra´l vzˇdy by mne jen huboval. Kdyzˇ prˇ´ıjdu pozdeˇ k vecˇerˇi, cˇi posloucha´m u dverˇ´ı.

Kra´l:

Na sve´ hlaveˇ vznesˇene´ korunku svou nosı´. Vsˇak nechova´ se vznesˇeneˇ, acˇ ji o to prosı´m.

Princezna:

Kra´l je na mne prˇ´ılisˇ prˇ´ısny´, neumı´ mi odpustit. Nenı´ ke meˇ vu˚bec vstrˇ´ıcny´, vsˇak neda´ na mne dopustit.

Sce´na 4. Ta´borˇisˇteˇ

Spı´ na ta´borˇisˇti jako prve. Je vecˇer/noc. Neˇco svı´tive´ho spadne svrchu blı´zko nich a oba to probudı´. Kasˇpa´rek vstane, Honza zu˚stane lezˇet. Snad se na´m to jenom nezda´, pra´veˇ tady spadla hveˇzda? To se obcˇas v noci stane, kdyzˇ chladny´ vı´tr od hor vane. Tu je hveˇzda a zde – husˇ, nasˇel jsem tu Honzu˚v nu˚zˇ.

Zacˇnou se ha´dat.

Honza rychle vstane. Honza:

Famfa´ry at’hrajı´ tusˇ kde jsi nasˇel ten mu˚j nu˚zˇ?

Kasˇpa´rek:

Tady u te´ hveˇzdy lezˇ´ı, jak sem dosˇel, rˇeknu steˇzˇ´ı.

Honza:

Dobra´ rada prˇijde k duhu nechodı´me porˇa´d v kruhu? Ten kraj kolem je mi zna´my´, neˇkdo na´s tu peˇkneˇ ma´mı´.

Dcera ma´ je zlobiva´, ke meˇ u´ctu nemı´va´. Kazˇdy´ ji tu dobrˇe zna´, je to nasˇe princezna. Vejde princezna.

Taky se oprˇe.

Kasˇpa´rek:

Na kra´lovske´m za´mku, jednou z podvecˇera, ha´dal se pan kra´l a jeho slicˇna´ dcera.

8

Kra´l:

Kde jsi byla?

Princezna:

No v zahradeˇ.

Kra´l:

Procˇ’s tam byla?

Princezna:

Kvu˚li para´deˇ.

Kra´l:

Cos deˇlala?

Princezna:

To nechci rˇ´ıct. 1

Kra´l:

A kam jdesˇ ted’ ?

Princezna:

Snad na meˇsı´c.

Kasˇpa´rek:

Hleda´me jizˇ skoro ty´den od rozbrˇesku po cely´ den horu v lese ukrytou s prˇ´ısˇerou v nı´ masitou.

Honza:

Tu je smrk a tam je jedle, hlad jsem z toho dostal hnedle. Cestu nechme na prˇ´ısˇteˇ, rozdeˇla´me ohnisˇteˇ. Konzervy ty nechej v ranci, beˇhajı´ tu divı´ kanci.

Princezna trucujı´c odejde. Kra´l:

Kdyzˇ princezna dostane pubertu, pro radu bych zasˇel ku cˇertu. Odejde. Sotva odejde, zaznı´ odlisˇujı´cı´ ra´na, vyvalı´ se hromada kourˇe a z nı´ cˇert za vola´nı´ „bleble“. Efekt je tak veliky´, azˇ to povalı´ tru˚n.

Cˇert:

Nejspı´sˇe v kra´lovsky´ch rodina´ch, nevı´ o u´rˇednı´ch hodina´ch. Dneska si kdejaky´ poberta, zavola´ bez fronty na cˇerta. Me´ jme´no je Sˇmatlafous, nikdo mi zˇivy´ neuklouz. Pro tuhle kra´lovskou rodinku chysta´m ted’ osˇklivou hodinku. Princeznu chorobou oprˇedu, potom ji do pekla zavedu.

Zastavı´ se na my´tince.

Sce´na 2.

Na ta´borˇisˇti (Nezˇ se otevrˇe opona, ozy´vajı´ se zvuky nocˇnı´ho lesa – sova, sy´cˇek, zˇa´by.)

Je vecˇer, spı´sˇ noc. Jsou slysˇet zvuky nocˇnı´ho lesa. Honza s Kasˇpa´rkem sedı´/lezˇ´ı okolo horˇ´ıcı´ho/doutnajı´cı´ho ohnisˇteˇ, ktere´ je postaveno na male´ my´tince v leve´ cˇa´sti sce´ny. Kolem lezˇ´ı drˇevo na prˇilozˇenı´, mohou zde by´t na´hodneˇ rozha´zeny i dalsˇ´ı prˇedmeˇty, co se mu˚zˇou vyskytnout na ta´borˇisˇti. Kasˇpa´rek:

Zacˇoudı´, zasmrdı´ a zmizı´.

Obraz 2.

Princeznina nemoc

Sce´na 1.

Princeznin pokoj V prostrˇed pokoje je princeznina postel. Je zde princezna. Pohybuje se nejisteˇ. Zrˇejmeˇ je nemocna´. Princezna:

Neˇjak se mi teˇzˇce dy´cha´, u srdce mne prudce pı´cha´. V hlaveˇ bzucˇ´ı hejno much, Je tu nˇa´ky´ teˇzˇky´ vzduch. Bojı´m se, zˇe sebou sˇlehnu, tak si tady rychle lehnu.

Kdyzˇ jsme se tak najedli, posedı´me pod jedlı´. Pospı´me si nezˇ zı´tra zas k hleda´nı´ nastane cˇas. Kasˇpa´rek chce ulehnout ke spa´nku, ale Honza hleda´ neˇco na zemi.

Kasˇpa´rek:

Honzo, Honzo, co tam hleda´sˇ, procˇ si chvı´li pokoj neda´sˇ?

Honza:

Ztratil jsem tu neˇkde nu˚zˇ, uzˇ nebudu spra´vny´ muzˇ.

Kasˇpa´rek:

V hleda´nı´ ti pomu˚zˇu, uvidı´me, co zmu˚zˇu. Zatı´mco hledajı´, objevı´ se tisˇe cˇert, otocˇ´ı/vymeˇnı´ rozcestnı´k a se smı´chem zmizı´.

Sce´na 3.

Sˇvihne sebou na zem/postel tak ra´zneˇ, azˇ to hlasiteˇ zadunı´ a lezˇ´ı jako zabita´. Zpoza kulis se ozve cˇertu˚v hromovy´ smı´ch.

Sce´na 2.

Prˇed princezninou lozˇnicı´ Kra´l chodı´ sem a tam. Je nervo´znı´ z princezniny nemoci.

Znovu na cesteˇ Zakokrha´ kohout. Je ra´no. Ta´borˇisˇteˇ je uklizeno, zbylo po neˇm ale neˇkolik ma´lo stop. Honza s Kasˇpa´rkem odcha´zı´ z ta´borˇisˇteˇ. Honza:

Nu˚zˇ se ztratil, veˇcˇna´ sˇkoda, v hlaveˇ meˇ to porˇa´d hloda´.

Kasˇpa´rek:

Azˇ spatrˇ´ıme meˇsto prˇ´ısˇtı´, novy´ koupı´sˇ na trzˇisˇti.

(Jak versˇe pokracˇujı´, sı´lı´ truchliva´ melodie.)

Kra´l:

Dcera ma´ jedina´ stu˚neˇ, nele´cˇ´ı ji bahno z tu˚neˇ. Bolı´ ji hlava, brˇich, strˇeva, pı´cha´ ji zprava i zleva.

Dojdou k rozcestı´. Kasˇpa´rek:

Za chvı´li lehne na ma´ry, cı´tı´m v tom neˇjake´ cˇa´ry. 2

Honzo, hele, rozcestı´, snad neprˇ´ıjdem na zcestı´. 7

Honza:

Tak tady bydlı´ profesor? A kde ma´ ten kompresor?

Kasˇpa´rek:

Tady je veliky´ na´pis, zˇe ve strˇedu probeˇhne za´pis. Do kurzu pro kouzelne´ deˇdy, za´pisne´ – trˇi vlasy sˇedy´. Prˇedveden bude i procesor. Podepsa´n Kouzelny´ deˇda – dnes profesor.

Hrozı´ na´m nesˇteˇstı´, beˇda, kde veˇzı´ kouzelny´ deˇda? Prˇed lety se po neˇm slehla zem, ke´zˇ by tak mohl by´t nalezen. Odejde.

Honza zata´hne za stuhu. Nad profesorovy´m krˇeslem se rozezvonı´ zvonecˇek. Profesor se lekne, probudı´ a roztrzˇiteˇ zvola´. Profesor:

Za´pocˇty udı´lı´m v strˇedu, ve cˇtvrtek, v sobotu v sedm. Vsˇimne si hostu˚.

Profesor:

Kdo jste, co stojı´te vzadu?

Kasˇpa´rek:

My prosı´m jdeme pro radu.

Kasˇpa´rek s Honzou vejdou z prˇedsı´neˇ dovnitrˇ.

Profesor:

Z jake´ho oboru dotaz prˇ´ına´sˇ´ıte?

Kasˇpa´rek:

Z princeznologie, co vy prˇedna´sˇ´ıte.

Honza:

Princeznu uhranul osˇklivy´ cˇert, chceme jı´ pomoct, nenı´ to zˇert. Profesor se kra´tce zamyslı´ a hned vı´ odpoveˇd’.

Profesor:

Naskocˇte do lodi, jed’te prˇes morˇe, hledejte v lese azˇ dojdete k horˇe. Zly´ drak v te´ horˇe cˇeka´, turisty vzˇdycky ra´d leka´. Neˇkde tam lezˇ´ı za sˇera, stara´ a zelena´ prˇ´ısˇera. Acˇ stara´ je veˇrˇte, je to tak, je oba´vaneˇjsˇ´ı nezˇli drak. Azˇ tuto prˇ´ısˇeru zdola´te, princeznu zpa´tky zas zı´ska´te. Usne.

Oba:

Deˇkujeme deˇdecˇku za radu, hnedka na´m zpravila na´ladu. Odcha´zı´.

Obraz 3.

Hleda´nı´ hory

Sce´na 1.

Bloudeˇnı´ lesem Honza s Kasˇpa´rkem se nacha´zı´ v lese. V leve´ trˇetineˇ je mala´ my´tinka s neˇkolika parˇezy – mı´sto jako vhodne´ k ta´borˇenı´. V prave´ trˇetineˇ je rozcestı´ s rozcestnı´kem. 6

3

´ NI´ 2. JEDNA

Kasˇpa´rek:

Hleda´nı´ Zelene´ prˇ´ısˇery

On se na´m vsˇak neˇkam schoval, aby se habilitoval.

Obraz 1.

Vkla´da´ se do toho Kasˇpa´rek

Sce´na 1.

Honza:

Co, on uzˇ je profesor?

Kasˇpa´rek:

A je ho plny´ kompresor.

Kasˇpa´rek potka´ v lese Honzu (Tato sce´na by meˇla pu˚sobit vesele jako kontrast k prˇedchozı´mu smutne´mu obrazu. Jesˇteˇ nezˇ se otevrˇe opona,

To je ted’ nad nasˇe sı´ly, kdyby mohly pomoct vı´ly . . . Ne, uzˇ to ma´m, ted’ pu˚jdu s tebou za jednı´m poha´dkovy´m deˇdou.

Kasˇpa´rek vesele.

zacˇnou se ozy´vat pta´cˇkove´ a vu˚bec zvuky aby bylo jasne´, zˇe jsme v lese.)

V lese. Rozcestı´ je kaplicˇkou nebo stromy. Vejde Kasˇpa´rek, zvonı´ mu rolnicˇka, pı´ska´ si neˇjakou veselou melodii, dojde doprostrˇed sce´ny a vsˇimne si diva´ku˚. Kasˇpa´rek:

Ahoj deˇti, nazda´rek! Zna´te meˇ? Jsem Kasˇpa´rek. Neˇkdy taha´m prince z bryndy a co deˇla´m zase jindy? Taha´m z bryndy princezny, ty jsou hrozneˇ lı´bezny´. Vejde Honza, pı´ska´ si melodii z Mrazı´ka „Prˇed nasˇ´ı, za nasˇ´ı . . . “ Vsˇimne si Kasˇpa´rka a zarazı´ se.

Honza:

Kdo to je? No nazda´rek! ˇ e ty jsi ten Kasˇpa´rek? Z

Honza:

Kasˇpa´rek mi rˇ´ıkajı´, radost ze mne mı´vajı´. A co ty, na slovo skoupy´, nejsi ty ten Honza hloupy´?

Za poha´dkovy´m profesorem jdeme spolu sami

Honza:

sborem,

Kasˇpa´rek: Honza:

horem dolem,

Kasˇpa´rek: lesem

borem,

Kasˇpa´rek: Honza: Kasˇpa´rek:

lodı´ vorem. At’povı´ na´m jestli zna´, jak se le´cˇ´ı princezna.

Ja´ uzˇ nejsem hloupy´ Honza, to snad prˇece kazˇdy´ pozna´. Jed’ jsem hodneˇ vtipne´ kasˇe, rozum si mne prˇece nasˇel. Kasˇpa´rek opeˇt zvesela.

Kasˇpa´rek:

Kasˇpa´rek:

Honza:

Kasˇpa´rek vesele odpovı´ a cinka´ prˇi tom rolnicˇkami. Kasˇpa´rek:

Vydajı´ se na cestu a prˇitom si zpı´vajı´. (Aby bylo videˇt, zˇe opravdu putujı´, mohly by okolo nich prole´tnout stromy, lod’.)

Jak zmizı´ ze sce´ny, prˇilı´tne cˇert za zvukovy´ch a visua´lnı´ch efektu˚. Cˇert:

Nelı´bı´ se mi va´zˇenı´ to jejich velike´ snazˇenı´. Odlı´tne smeˇrem nahoru.

Budeme mı´t posvı´cenı´, Honza dosa´h’ osvı´cenı´.

Obraz 2.

U poha´dkove´ho profesora

Zarazı´ se a zva´zˇnı´.

Sce´na 1.

Kasˇpa´rek:

Princezna na´m teˇzˇce chorˇ´ı, cˇert ji svy´mi kouzly morˇ´ı.

Honza:

To ten bı´da´k Sˇmatlafous? Ja´ bych mu hned prˇetrh’ fous.

U profesora doma

4

(Nezˇ se otevrˇe opona, zacˇne se ozy´vat a sı´lı´ melodie Gaudeamus Igitur hrana´ na gramofon. Do toho jsou slysˇet kroky po kamenne´ chodbeˇ (jeskyni). Chvı´li po otevrˇenı´ opony deska s melodiı´ skoncˇı´.)

Vcelku prˇ´ıjemneˇ pu˚sobı´cı´ prˇ´ıbytek v jeskyni. Vpravo spı´ profesor ve sve´m krˇesle, zleva prˇicha´zı´ Kasˇpa´rek s Honzou a zastavujı´ se u velike´ cedule. Nacha´zejı´ se v jake´si prˇedsı´ni oddeˇlene´ od profesorova pokoje naprˇ. kra´pnı´kem z podlahy. Ze stropu tu visı´ barevna´ stuha, ktera´ vede ke zvonku nad profesorovy´m krˇeslem. 5