LOKÁLNÍ TERAPIE V DERMATOLOGII MALÝCH ZVÍØAT

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 9  2011  ÈÍSLO 1

Lokální terapie v dermatologii malých zvíøat

LOKÁLNÍ TERAPIE V DERMATOLOGII MALÝCH ZVÍØAT TOPICAL THERAPY IN SMALL ANIMALS’ DERMATOLOGY MONIKA LINEK SOUHRN Lokální terapie zaznamenala v posledních dvou desetiletích rychlý nárùst používání a je v dnešní dobì neodmyslitelnou souèástí terapie v dermatologii malých zvíøat. Psi a koèky žijí s námi v našich obydlích a jsou dùležitými partnery ve všech oblastech našeho života. Proto je pochopitelné, že upravený „zevnìjšek“, krásná a lesklá srst a dobrý èichový vjem mají pro majitele elementární význam. Zde sehrávají veterinární lékaøi dùležitou roli v doporuèení vhodné péèe o kùži a srst a v doporuèení vhodných produktù, aby se zamezilo poškození kùže a srsti. Vedle toho se èasto setkáváme s alergickými, seborrhoickými a infekèními onemocnìními kùže, která jsou èasto spojena s nepøíjemným zápachem, krustami a alopecií, vznikajícími jako následek sebetraumatizace. Lokální terapie zde slouží èasto jako jediná nebo doprovází celkovou terapii a zkracuje její délku nebo snižuje rozšíøení infekèního materiálu jako napø. u dermatofytóz. Pro veterinárního lékaøe i pro majitele pøedstavuje výbìr vhodného produktu dilema, protože existuje mnoho produktù pro lokální terapii a pøitom jejich složky nejsou léky, a tudíž nepodléhají kontrole. V rámci tohoto èlánku není možné uvést všechny produkty a jejich pøednosti a zápory. Pozornost zamìøíme na nejpoužívanìjší ingredience a jejich použití. Neuvádíme zde léèbu otitid a parazitárních onemocnìní. Klíèová slova: lokální terapie, dermatologie, pes, koèka

SUMMARY The use of topical therapy has increased rapidly during the last two decades and is nowadays an essential part of small animals’ therapy in dermatology. Dogs and cats live with us in our homes and they are important partners in all spheres of our life. Therefore it is understandable, that a treated “exterior”, fine and shining hair and likeable odor are for the owner very important. Here veterinarians play a key role – they recommend a suitable care of skin and hair and convenient products to prevent skin and hair damaging. Furthermore we see quite often allergic, seborrhoeic and infectious diseases of skin that are linked with unpleasant odor, crusts and alopecia resulting from a self-destruction. The topical therapy helps here often single or combined with a total therapy – it abbreviates its length and it eliminates the expansion of infective material e.g. in tinea. A choice of a suitable product is for the veterinarian and the owner often a dilemma because there are many products for topical therapy and their components are not assigned to drugs so they are not liable to control. It is not possible to specify all products and their positives and negatives in the framework of this article. In this article we focus on most widely used ingredients and their application. We do not mention here a therapy of otitis and parasitic diseases. Key words: topical therapy, dermatology, dog, cat

Principy pro použití lokálních terapeutik Lokální dermatologická terapie znamená nanesení úèinné látky na kùži. Faktory, které urèují farmakokinetiku úèinných látek, jako hydrofobní vlastnosti, molekulová hmotnost a náboj, jsou pro nefarmakology tìžko pochopitelné. Úèinná látka musí v kùži difundovat, aby prokázala svùj úèinek, na druhou stranu se musí co nejménì resorbovat, aby se zabránilo jejímu celkovému úèinku. Dùležitými faktory jsou zde vedle kvantity a frekvence použití i výbìr vehikula (Mills a Cross, 2006b; Mueller, 2008). Vehikula jsou indiferentní základy lékových forem, jimiž jsou masti, krémy, gely, lotia, pìny, spreje, šampony a koupele. Mohou mít specifické vlastnosti, jsou chladivé, chránící, adstringentní nebo okluzivní. Na rozdíl od èlovìka, srst tvoøí urèitá omezení pro použití lokální terapie ve formì krémù, mastí a lotií. Napøíklad u infekèních dermatitid okraje solitérních lézí nebo jejich bezprostøední okolí nebývají dostateènì ošetøené

a hojení je tak ztíženo a také dochází k dalšímu rozšíøení dermatitidy – pøíkladem jsou dermatofytózy. Masti a krémy èasto vytváøejí okluzivní krusty, které hojení brání. Proto jsou ostøíhání a pravidelné odstraòování zbytkù masti dùležitými pøedpoklady pro lokální terapii tìmito lékovými formami. Musíme také zabránit okamžitému olízání opatøeními, jako aplikace pøed procházkou, aport, hra, krmení, zakrytí nebo nasazení límce, aby minimální doba kontaktu byla 10–15 minut. Mnoho krémù a mastí obsahuje více látek, napø. antiinfektiva a kortikoidy, a nejsou proto vhodné pro dlouhodobou terapii. Pìny a spreje, které byly vyvinuty v posledních létech, se lépe aplikují na osrstìnou kùži a doplòují dlouhodobou terapii atopické dermatitidy v oblasti protisvìdivé a vytvoøení bariéry. Také u koèek pøedstavují pìny praktické øešení aplikace lokálních lékù. Terapie šamponem je efektivní terapií osrstìné kùže. U infekèních dermatitid odstraòuje z povrchu kùže zárod-

39

Lokální terapie v dermatologii malých zvíøat

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 9  2011  ÈÍSLO 1

ky a další nemoc podporující faktory jako krusty a lupy. Toto vede k rychlému zmírnìní pyodermie a svìdivosti. Pro majitele má zvláštní význam zjevná redukce zápachu a rychlé zlepšení srsti. Terapie šamponem však je pro majitele pracovnì nároèná, protože musí být provádìná èasto, protože je úèinek šamponu jen krátkodobý. Zatímco psi si relativnì lehce navyknou na koupání, stává se koupel pro majitele koèek nìkdy problémem. Vždy je potøeba pøímé úèasti majitele, abychom zabránili nesprávnému chování zvíøete a tím fobii z koupání a její neproveditelnosti. Tipy a triky pro terapii šamponem Aby byla terapeutická koupel úèinná, je tøeba splnit podmínku minimálního èasu kontaktu šamponu s kùží. To znamená, že psa musíme podle okolností nejdøíve zbavit neèistot normálním šamponem a teprve potom mùžeme použít šampon s aktivními látkami. Po napìnìní by mìl šampon úèinkovat na kùži nejménì 5–10 minut. Deset minut se psem ve vanì však mùže být neskuteènì dlouhé. Doporuèuje se proto nastavit si na minutkách potøebný èas. Majitelé terasy mohou navlhèit a našamponovat psa venku. Potom je však nutné, aby se pes bìhem desetiminutové doby úèinku šamponu pohyboval, dobøe se prokrvil a neprochladl. Pak musí následovat dùkladné opláchnutí podobu 5–10 minut, abychom zamezili podráždìní, ale také abychom zabránili vysušení. Základní opláchnutí slouží k opìtovné hydrataci kùže. Je dùležité tento postup vysvìtlit majiteli, aby vše provedl správnì. Triky, jak mùžeme snížit stres, takže koupel nevede k bitvì: • Použití gumové podložky (pro dìti nebo starší lidi) na hladký povrch dlaždic v koupelnì a vany. • Procedury bez vody provádìt ve sprše. • Krmení ve sprše nebo vanì (podmiòování). • Vanu naplnit vodou jen do 5–10 cm a psa z nìjaké nádoby pomocí houbièky navlhèit, pokud má strach ze sprchy. • Vodu pomocí sprchy nechat natékat pod vodou a ne proudem. Také u lokální terapie musíme myslet na možné vedlejší úèinky, které se mohou objevit pøi použití jakéhokoliv produktu. Pøíznaky jako velké zarudnutí nebo nadmìrné škrábání musí vést ke zmìnì šamponu. Speciálnì u malých kníraèù jsou popsány závažné nežádoucí reakce na šampon ve formì kontaktní alergie jako povrchová, nekrolytická a hnisavá dermatitis (Murayama et al., 2008). Lokální terapie u alergických kožních onemocnìní Lokální terapie je u alergických onemocnìní kùže extrémnì dùležitá a èasto tvoøí základní kámen dlouhodobého programu péèe o alergického pacienta. Také zde má terapie šamponem s vhodnými látkami rùzné pøednosti, jako odstranìní alergenù, ochlazení a hydrataci, jakož obnovení bariérové funkce. Pìny a spreje se dobøe hodí pro intenzivní lokální ošetøení a mohou být doplnìny gely a lotii na urèitých místech jako pysky a polštáøky prstù (obr. 1). Èasto je výhodné vytvoøit koncept kombinací z rùzných terapeutik, které jsou používány v rùzných in-

40

Obr. 1: Záhyby hrudních konèetin, zde mùžeme velmi dobøe pracovat s lokálními preparáty

Obr. 2: Chronická dermatitis s kvasinkami a bakteriemi. Terapie šamponem s miconazolem a chlorhexidinem pøináší rychlou pomoc

tervalech. Tento koncept musí zohledòovat tøi pilíøe terapie atopické dermatitidy: 1. Pøedcházení sekundární infekce, 2. utišení svìdivosti a 3. podpora bariérové funkce. Pøedcházení sekundární infekci Abychom pøedcházeli sekundární infekci, jsou vhodné mírnì dezinfikující ingredience (Scott et al., 2001). Chlorhexidin 2%, etyllaktát a 2% smìs kyseliny octové a kyseliny borité mají mírné antibakteriální pùsobení. Nìkteré šampony kombinují tyto složky s látkami podporujícími bariérovou funkci jako kyselina linoleová nebo fytosfingosin. Protože mnoho atopických psù má souèasnì predispozici k pyodermii a infekci kvasinkami Malassesia, mají velkou pøednost produkty obsahující miconazol 2% a chlorhexidin 2% (obr. 2). Zde si povšimnìme, že nejde o kosmetické produkty, nýbrž o medikamenty, jejichž indikace v pravidelných odstupech musíme kontrolovat. Zmírnìní svìdivosti Šampony: v jedné malé, dvojitì slepé a placebem kontrolované studii (Loflath et al., 2007) byl prokázán svìdivost zmíròující úèinek terapie šamponem Allermyl®. Ve spojení s víøivkou se protisvìdivý úèinek zvyšuje. Protože

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 9  2011  ÈÍSLO 1 byl ale také u placebem ošetøené skupiny (koupel bez ingrediencí) pozorován pozitivní úèinek, není možné potvrdit význam látek v šamponu. V souèasnosti není podán žádný dùkaz o tom, který speciální šampon nebo protokol je lepší než jiný. Ovesná mouèka mùže v šamponu pùsobit protisvìdivì. Monosacharidy jako L-rhamnóza mohou inhibovat prozánìtlivé cytokiny. Mechanismus úèinku tìchto látek však není zcela objasnìn, nemáme k dispozici žádné kontrolované studie. Zkoumané produkty, které snižují svìdivost zmìnou citlivosti, jsou lokální anestetika, kafr nebo mentol a hamamelis (Rosenkrantz, 2006). Lokální antihistaminika pro snížení svìdivosti jsou v humánní medicínì k dispozici ve formì gelù a krémù, veterinární produkt není na nìmeckém trhu. Lokální glukokortikoidy jsou nejèastìji používanými medikamenty v humánní dermatologii. Proto bylo vìnováno velké úsilí v posledním desetiletí vyvinout glukokortikoidy s protizánìtlivým a protisvìdivým úèinkem s minimálními vedlejšími úèinky. Vedlejší úèinky závisí na použitém vehikulu a typu glukokortikoidù, jakož na ošetøovaném místì (Mills et al., 2005). Pøi obsahu stejné úèinné látky jsou masti úèinnìjší než krémy, lotia a gely. V humánní medicínì jsou glukokortikoidy rozdìleny podle jejich protizánìtlivého úèinku do tøíd. Toto rozdìlení je pøevzato i do veterinární medicíny. Hydrokortizon 1% pøedstavuje nejslabší lokální glukokortikoid, zatímco dexametazon a betametazon jsou silnì úèinkující glukokortikoidy. Pøi lokálním použití silných glukokortikoidù dochází rychle k atrofii kùže, teleangiektázii, alopecii, tvorbì komedomù, lokální demodikóze, jakož ke zmìnám funkce osy hypofýza – nadledviny (obr. 3) (Mills a Marks, 1993; Olivry a Sousa, 2001). Urèité èásti tìla s malou tloušśkou epidermis a oblasti s mnoha chlupovými folikuly mohou vykazovat zvýšenou absorpci (Mills a Cross, 2006a). Takzvané moderní lokální glukokortikoidy byly vyvinuty tak, aby tyto vedlejší úèinky, zvláštì atrofie kùže, byly odstranìny nebo zmenšeny (Brazzini a Pimpinelli, 2002; Schmidt et al., 2009). Ve veterinární medicínì byl uveden na trh (Cortavance® Virbac) ve spreji. Chybìním halogenù bylo dosaženo lepší lo-

Obr. 3: Kùže po lokálním ošetøení glukokortikoidù: atrofie, kondomy a pustuly jsou typickými vedlejšími úèinky

Lokální terapie v dermatologii malých zvíøat kální tolerance, diester zlepšil penetraci a specifické odbourání neúèinných metabolitù v hloubce dermis (Brazzini a Pimpinelli, 2002). Aèkoliv se zdá být riziko atrofie kùže u nových diesterových glukokortikoidù nízké (Nuttall et al., 2009), jiné experimentální studie zjistily tento vedlejší úèinek (Bizikowa et al., 2010). Studie o dlouhodobém podávání ještì nejsou k dispozici. Tacrolimus (Protopic® 0,1%, Fujisawa GmbH) patøí k nové tøídì lokálních imunomodulátorù pro ošetøení atopické dermatitidy v humánní medicínì. Patøí stejnì jako cyklosporin do skupiny makrolidù, jejichž úèinek spoèívá v útlumu T-bunìk a rùzných cytokinù. Mùže být použit u lokálních lézí jako souèást plánu ošetøení (Marsella et al., 2004). Jeho použití je relativnì jisté, ovšem mast je velmi mastná a na poèátku ošetøení zpùsobuje èasto pálení. V humánní medicínì je èasto diskutováno zvýšené riziko neoplazií pøi dlouhodobém používání, proto musíme medikament nanášet v rukavicích. Nesmíme zapomínat, že také staré domácí prostøedky, jako navlhèené obklady studeným èerným èajem, mají dobré zklidòující úèinky na svìdivost. Podpora bariéry Bariérová funkce kùže je mimo jiné tvoøená intercelulárními lipidy, které udržují buòky epidermis v organizovaných vrstvách. Jedná se o smìs ceramidù, cholesterolu a volných mastných kyselin s dlouhým øetìzcem. U atopické dermatitidy psù mùžeme nalézt nedostatek ceramidù (Reiter et al., 2009; Olivry et al., 2001) a sníženou nebo zmìnìnou expresi stavebních kamenù jako filagrin a tzv. „lamelárních tìlísek“ (Marsella a Girolomoni, 2009) ve stratum corneum podobnì jako u lidí. Substituce tìchto stavebních kamenù mùže být významnou komponentou terapie atopické dermatitidy psù (Piekutowska et al., 2008; Chamlin et al, 2002). V souèasné dobì jsou na trhu produkty se fytosfingosinem, kyselinou linoleovou, jinými mastnými kyselinami a glycerinem. Lokální terapie u infekèních procesù U infekèních procesù (bakterie, Malassesia spp., dermatofyty) vede lokální terapie provádìná vìtšinou šampony nebo koupelemi k redukci poètu pùvodcù a kolonizace povrchu kùže. Je dùležitou souèástí terapie a zkracuje její délku. Její význam se zvìtšuje, protože neustálé používání celkových antibiotik vede ke vzniku multirezistentních stafylokokù. V jedné studii o pyodermiích s multirezistentním stafylokokem byla dostaèující u vìtšiny povrchových pyodermií jediná intenzivní terapie koupelemi antibakteriálním šamponem, lokálnì aplikovaný krém s fusidinem a bez glukokortikoidù (Loeffler et al., 2007). U povrchových pyodermií a infekcí Malassezia spp. mùže být dostaèující jen samotná lokální terapie. Kromì zárodkù jsou odstraòovány také komplikující faktory jako krusty a šupiny. Èetnost použití závisí na závažnosti lézí, koupel má však být provedena na poèátku každý 2. až 3. den. Prodloužení intervalu je možné teprve po 10 až 14 dnech. Nejèastìji používanými látkami u pyodermií jsou benzylperoxid, chlorhexidin 2% až 4% a ethyllaktát (Kwochka a Kowalski, 1991). Benzylperoxid mùže být pøíležitostnì dráždivý a silnì vysušující, má však dobré anti-

43

Lokální terapie v dermatologii malých zvíøat bakteriální vlastnosti. U chlorhexidinu vzrùstá se stoupající koncentrací úèinnost, ale také dráždivost, Miconazol 2% vykazuje v kombinaci s 2% chlorhexidinem velmi dobré vlastnosti proti Malassezia spp. a je k dispozici jako šampon (Bond et al., 1995). U hlubokých pyodermií je léèba šamponem èasto pøedepsána jako podpùrná terapie k podávání celkových antibiotik. Jako samostatná terapie nedostateènì penetruje kùži v hlubokých oblastech. Krémy a masti se doporuèují jen na malé léze, jako napøíklad akné na bradì, pyodermie záhybù a hot-spot (obr. 4) (Rosenkrantz, 2006). Èasto jsou ve veterinárnì medicínských produktech spojeny s kortikoidy, které však pøi dlouhodobém použití nejsou žádoucí. Proto musíme pøíležitostnì použít humánní produkty. Kyselina fusidinová a mupirocin mají dobrý úèinek proti gram pozitivním kokùm jako stafylokoky (Loeffler et al., 2008). Sulfadiazin støíbra je úèinný u tyèinkovitých bakterií, zvláštì u pseudomonád. Bacitracin, polymyxin B a neomycin jsou inaktivovány hnisavým exsudátem. Neomycin zpùsobuje pøíležitostnì senzibilizaci. Proto jsou tyto látky používány spíše vzácnì. Lokální antibiotické ošetøení mùže být doprovázené lokálními antiseptiky jako octenisept nebo polyvidon – jód. Chlorhexidinový gel mùžeme s úspìchem použít u dlouhotrvající dermatitidy záhybù.

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 9  2011  ÈÍSLO 1 a Bond, 2003; Paterson,1999; Sparkes et al., 2000). Enilkonazol, v Nìmecku registrován jen pro psy a konì, se také používá u koèek. Ve studii s perskými koèkami je dobøe tolerován 0,2% enilkonazol (Hnilica, 2002) a u mladých, starých a bøezích koèek je používán bez rizika, pokud zabráníme olízání srsti použitím límce. Síra je nejefektivnìjší a nejjistìjší produkt (Moriello a Verbrugge, 2007). Limitující je pouze silný sirný zápach. Tabulka 1: Lokální terapeutika na nìmeckém veterinárním trhu (bez práva na úplnost) Název produktu

Obsažené látky

Allercalm®

2 % ovesná mouèka

Virbac

Allermyl®

Omega-6 mastné kyseliny, mono a oligosaccharidy, Vitamin E, Prictonolamin

Virbac

Allermyl Lotion®

Omega-6 mastné kyseliny, mono a oligosaccharidy, Vitamin E

Virbac

Cortavance®

17,21 Hydrocortisonaceponat

Virbac

Dermacool®

Benzalconium chloride, Hamamelis, Menthol

Virbac

DermaBact®, DermaHex®

Ethyllactat, Chlorhedixidin4%

Almapharm

DermaCalm®

Ovesný extrakt, Gylcerin, Chlorgexidin, Pirocton

DermaTopic®

Lactoferrin, Chlorgexidin, Pirocton

DermaRhoe T®

Moèovina 5%, glycerin 1% Pirocton

DermaRhoe F®

Ichthammol 3%, moèovina, kyselina salicylová

Dermazynem Losham mit

Parrafinum Liquidum, PGE-7 Glycerylcocoatu, Oleum lini, Phenonip,

Acti-Bac®

alpha - Tocopherol,

Acti-Fungal

®

U dermatofytózy pøedstavuje lokální terapie dùležitou složku terapie. Úèinek lokální terapie jako doprovodného opatøení u celkové terapie je v rychlejším uzdravení, menší kontaminaci prostøedí jakož i ochrany reinfekce (Perrins

44

alvetra

Acti-Bac: Chlorgexidin

Acti-Seb®

Acti-Fungal: Chlimbazol Acti Seb: kyselina salicylová

Dermoscent® Essential 6

Esenciální masné kyseliny

DUOXO®

Obr. 4: Akné na bradì u koèky, lokální terapie benzoylperoxidem a lokálním antibiotikem

Výrobce/ distributor

LDCA Sovegal

Chlorbexidin PS (šampón a sprej)

Psytosphingosin - Salicyloyl, Chlorhexidin

Sebrrhoe Microemulsion Spray

1% Phytosphingosin

Seberrhoe Spot on

1% Phytosphingosin

Imaverol®

Enilconazol

Janssen

Etiderm®

Ethyllactat

Virbac

Fuciderm®

Kyselina fusidinová, Betamethason

Bayer

Chlorhexidine 1% oder 4%

Alfavet

HexoCar 1%®, 4%®

Vertrieb Albrecht

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 9  2011  ÈÍSLO 1 Název produktu

Obsažené látky

Výrobce/ distributor

Humilac®

Kyselina mléèná, Urea, Probylenglycol, Benzalkonium

Virbac

Lactaderm®

Chlorhexidine 1%

Vetoquinol

Leniderm Shampoo, Schaum

Ovesný hydrolyzát 2,5 %, olej svìtlice barvíøské, Glycerin ovesné mléko, Chlorgexidindigluconat, Propylenglykol

aniMedica

LymDip®

Sírové vápno 1:32 or 1:16

DVM Pharmaceutic, 1:32 or 1:16 zu beziehen über Albrech

Malacep®

Chlorhexidin 2%, Miconazol 2%

CP-Pharma

MalAcetic®

2% kyselina octová, 2% kyselina boritá

Peroxyderm®

Benzylperoxid 2,5%

Vetoquinol

Pyoderma

Chlorhesidin 3% spherulites

Virbac

Sebomil P Shampoo

Ammoniumlactat Piroctonolamin, Spherulites, esencialní oleje

Virbac

Sebolytic®

kyselina sylicylová, gluconat zinku, piroctonolamin, kyselina linolová, gamma kyselina linolenová, 0,25 èajovníkový olej

Virbac

®

® ®

Lokální terapie u seboroických dermatitid Antiseboroické šampony mají vìtšinou keratolytický a také keratoplastický úèinek (Scott et al., 2001; Shenley, 1990). Keratolytické látky jako kyselina salicylová zpùsobují lepší oddìlení keratinocytù z jejich vzájemného spojení rozpojením jejich intercelulárních vazeb. Kyselina salicylová zpùsobuje pokles pH hodnoty a zvyšuje obsah vody v horních vrstvách keratinocytù (Rosenkrantz, 2006). Kyselina salicylová je èasto smíchána se stejným dílem (2%) síry, která pùsobí keratolyticky i keratoplasticky. Keratoplasticky úèinkují látky, které zpomalují dìle-

Lokální terapie v dermatologii malých zvíøat ní bunìk u bazálních keratinocytù, tím normalizují proliferaci a podporují keratinizaci. Síra je však silnì vysušující a musí být kombinována se sprejem, který poskytuje vlhkost. Dehet z èerného uhlí nebo bøidlièný olej mají keratolytické, keratoplastické, protisvìdivé a odmašśovací vlastnosti. Na základì jejich zápachu, jejich možných rakovinotvorných vlastností a vývoji jiných keratolytických a keratoplastických substancí, není dehet v souèasnosti témìø vùbec využíván v medicínì malých zvíøat. Benzoylperoxid má vynikající odmašśovací vlastnosti, které mùžeme využít pøi olejové seborrhoei. Doplòkovì mùže být nutná antibakteriální a protikvasinková terapie u seborrhoické dermatitidy. Nové produkty rovnìž pøispívají k podpoøe bariérové funkce kùže (viz výše u alergických kožních onemocnìní), u suché seborrhoei normalizují keratinizaci. Ve studii se spoty preparátù, které obsahovaly fytosfingosin nebo esenciální oleje a tuky, byla seborrhoea o 34 %, respektive o 28 % zlepšena (Bensignor a Fabries, 2008). Než budou tyto produkty k dispozici na trhu, je èasto používán propylenglykol ve vodì (70:30 nebo 50:50) jako hydrataèní a chránící antiseboroická lokální terapie. Propylenglykol rehydratuje kùži tím, že váže vodu na kùži a mobilizuje vodu z hlubokých tkání. Ve studii o ošetøování idiopatické sebadenitidì psù, která bude v krátké dobì ukonèena, mohou autorky ukázat v randomizované multicentrické studii, že lokální terapie pomocí keratolytického šamponu a pravidelné použití propylenglykolu vede k zlepšení v 60 % pøípadù (zadáno k publikování). Závìr Lokální terapie zaznamenala v posledních létech velký význam v terapii alergických, infekèních a seborrhoeických onemocnìní kùže. K dispozici je široká paleta produktù pro použití v rùzných oblastech a mùžeme oèekávat nové produkty. Každý veterinární lékaø mùže dùvìøovat nìkterému produktu a také mùže shromáždit vlastní zkušenosti s jeho použitím. Majitelé jsou vždy ochotní provádìt nároènou terapii se šamponem, aby se vyhnuli nasazení celkových medikamentù nebo zkrátili dobu jejich podávání. Je potøeba však vìnovat dobrou péèi a pouèení majitelùm zvíøat o použití lokálních produktù, abychom docílili optimálních výsledkù. Pøeklad originálního pøíspìvku z èasopisu Kleintiermedizin

45