Obr. t : JARN( DEN NA llUDéMN4M~ST(. Autor : Mlro1la" An1ar, Praha-'f:ilkov, Zalanky-Ha)1kfho '· Fotoúdaja: Laica, cl. I, i!a1 t / IOO. Obr. 1 1TAXll(Zlat,Pl1k)') . Autor: E rv In Lan I• Zdabof 11/JJ. Pflbram S. FotoCtdaja : LJubltal 2, cl. t t, las t / IOO, filtr Gt. Obr. l: RILSKf HONASTi'R V BULHAlllSKU. Autor : Viclav Nai!arad1 k f, lllatbof u Kollna. Fotoúd1je: Flaxaret: V, cl. I, &.1 t/ llS.
S-mllan ma tbtlc:h konstrukci, odlity t\lrbht, rydtla•tl m otor C a m ac:hanbmO- I fafic:h rabu1tna1t J1au diny pevnatd kov6, z nlc:hl J• vyrib lme. l'rato potP•bul•me mlt c:a n•J· pnnlJH mater1'1y. Ce.sta k nim byla naluena 1polup„c:I fyzlkll a metalur10.
„WHISKERY" Proč pevnott kovd neodpovfdá fyzKd.lnl teorlll Kovy jsou tvoT-eny tzv. krystalovou m1tfkou, tj . pravlde lným uspofádánfm atomO ko'YO . Yd.jemná vuba atomO v mrtfce určuje pevnost kovO. Na dkladě vazebnýc.h sil atomG a molekul "Y· chhl z fyzlkálnkh výpočtň teore· tlcki pevnon kovO kolem tislce kllopond6 na mm•. To je vlak pa~ radoxem skutečnosti: stač! nahi.dnout do tabulek pevnosti kovO, aby· chom se pfe.svědčlli, le I dobr'- oceli snUelf Jen něko l ik des(tek kilo· pondli na mm'. V čem Je Achillova pata ko"YÓ , na fepchf výrobu "Yyna ~ kládá lidstvo takové ůslll? Pro~ se kovy trhali a lámou uf pfl setině toho utlfenl, kter~mu by teprve podle teorie m~ly podlehnoutl Odpověcf dhi al moderni odvětvi fyziky tzv. fyzika pevné fáze .
1 - Pec:, v ni!
rodl kc.Yov6 whlskery.
H
~.~~::~~:„h::~:~f:u d:ot:~.b;~I 1t:p':'::";~t;:_9s~~· Jč ~~rl:~ Vlni odporovfm topn9m clluam probrh4 red1o1kc• p•r koYu pflddin9m vodfk„n,
~
Po r uchy kovov" m rffky Ohyb rentgenových paprskň na krystalec h a velki zvětšeni dosahovani elektronovými mikroskopy do-
volily fyxlkOm
dOkladnějl
nahléd-
nout do krystalové mfflky a studovat p,rčlnu nlz:ké pevnosti pouffnných kovO. Ukizalo se, fe krysu.· llcká mfffka skutečných kovQ nenf
DISLOICACE
l - Pohled 1bll:tkl do „ladlfky" : li• povrchu koYu H Jeff 1upupevnl v!Akna „ whl1k•ry.
SUPERPEVNf MATERIÁLY zd1lekatak ldeiln6 stavini, jak tomu ul\la t.eorle a Jak Je xobruovtna v ulebnlclch fyziky a chemie. Poruchy majl na svldoml zejm6na tli p1lelny: ne l l1toty, tJ . cizl atoniy
Jiných kovň, které se vloudi mezi krystaly pfl výrobi, dále prhdná mfsta neboli vaka nce v místech,
snadno put ujr krystalem a i:pilsobujf „skluz" jedn6 lbtl krystalu proti druhé. Jikmile na nějakou souěistku
kde prosti chybl atom mflfky, a konefně tzv. d l1lokace, které velml
bu) I se dislokace s místa na ml sto
Z OBSAHU čfSLA l!lJt
H3 HOMBPA ::to: JCbl •
Ho au,
Cl.MU BblCOKlft
roc:nnotq1 • \.luocnoaaKHlt • fiapo1UtJ.e Typl)KHM - rttrtHTl>t • Col(po•~ MOpft • KyG1 - IC'p&eaoe, cepllt(e Alillt-PKI<" •
Ho•we
UTOJUWKBW •
•ut
Stctcophonltchcr Klan& • Nculakdte.n der Fraaktunet Mase: • Intcmadoaalu NChstlafau Motorradw(!u„ bewt.rb • Technik der flrblaen Llthog:n.phfe
1cau.n&) •
Vhd.7bf"I proti 4ru6.m •• •lavebn.lcrvf • Obff tW'b{ny e lte•ba a.od tecbn.lky e Pokl•d:r mok e Cestou. n.ecatau e Rud6 srdc• Ameriky e Zvuli: pro ob.I ull e Frankfurt: 1969 • VldflJ l•m.• v Brni • Dallf 110utillů tfffcn1ka
C.cpJCKPC"ruotC .MITCPHutW -
pOso blme si lou, napf. tahem, pohy-
Cttpeou)'K
AUS DBM INHAl..T OBR Hr. 20: Supuťcttf" Stofrc • Neuet Hotel tn Brilnn e Dtmpftu.rbincn • SchAuc du Mffrn e Ku.b• - du rotc Herz Amcdku (Fott·
PROM THB CONTBNTS OP No. 20: Supcntablc c:naterille • New hotel ln Brno • Stctm•turbinc.t • Tre11ura of tbc tu e Cub• - tlu: red hurt o! Amcrk• e StereophonJc 1ouad e lntc.rrunJoll&l 1tx-dayt motor-cycle coaten e Tcc.bnlquc of thc colourcd Htboar•phy
V PlUllTfM ČfSLE N~ETlh 100 let Cervcn6ho kffte e Uuafoj vada Taudeal e Aloa movj el•ltirirna • V6h novfm, korytem •Kun aknrhtillJr e !eny rad.i muf6m e Zam.fdfltk' deplovact dmft)' e Mlboodd•c:b
VTH
687
dosú.vajl se a.I na povrch, pfllemf se lepdnlm dali z.vldltelnlt. Pfltom. nou:f dlslokact se mater1'1 mnohem sn&dnl:JI deformuje a jeho pevnost prudce klesl . Nejhorll vlastnost! po t'f.o strin· ce vykazuji list' kovy. Nemajf s1ce u.k velk' mnofstvf poruch v mflfce, uto se vlak v nich v1nlk" dislokace rychli pohybuji. Pevnost úplni čis tých kovCI je v dOsledku toho tak nl1ki 1 le jich v technlckl: praxi ke konstrukci namihaných soufbtf ne· mOfeme pouUt. V technice pouff. van• kovy obsahu(! vidy Jeltl: jin' prvky. Ty 11ce xvyiujf nepravldel· nostl krymlovi m11tky, tJ. >YyluJI počet dlslokacl , ale priv6 tfm roste odpor proti jejich vdjemn,mu po. hybu , cof ponikud zlepšuje rievnost kovO 1 dalll jejich vlannostl . Podobn,ho zpevninf lze dosihnout mechanickým tvifenlm a tepelným opracoddnlm kov(I spojeným se znafnou deformaci materl'1u: zni· mou zkulenostl Je , te nap1. vilco· dnlm nabývi ocel pevnosti.
Nov4 cesty ke :n ýšenl pevnosti kovů Zkouminlm vlivu pflsad a zpra· covinl na mikrostrukturu kovu nalez.li videi proutlm nikollk cest ke xvytovánl pevnosti kovu af na mez urlenou fyzlkilnl teorii tf . atomovou pevnosti mflfky. Nedivno se podafilo fyzlkllm napP. vyroblt nikl pevnljfl net ocel - I za vysok' teploty snilel napiti 100 kp/mm•. T'to vynlkajld vlastnosti (normilnf J! pevnost nlklu Je 45 kp/mm') se ;,, dosihlo pP'ldinlm a rozptýlenlm jemných zrnek kysllCnfku thoria 1 nebo hllnlku . Ptedpoklid' se, fe ~ zrna tvoll ú!lnni pl'eki!ky pohybu ~ dislokacl krystalem . Tato cesta „ otevlli. motnost vyribit velml pevkovov' •litiny s malými niklady. ~ Nejvidl pevnosti se vlak dosáhlo §. u whlskeró.
i "'
Superpevn6 „vousy 11
iN
.S:
T'mU
lddlnf
betporuchovt
1~~:;:v:~r~y~~o:~. ~:~vl~~~7PC: :1
~
~
ratufe se podafllo redukci par halových sloufenln OodldO, bromldO a chlorldO) vodlkem u vysoké teploty
vytvo11t vl:lkna - „vousy" o prll· mEru Cuto menUm nef tls(clna mlllmetru, dlouhi af 50 mm takfka bu poruch. Trhacl 1.koulky proki· u.ly platnost fy1.lkílnfch teorH: vllkna (whlskery) !oleu dosihly pevnosti al 1500 kp/mm•, whlskery midi prOmirni 500 kp/mm•. To 1.nameni, fe Jediný dritek o prOfuu mm• by unesl tollk, kollk vUI automobil „Volha" I Viti! whlskery vbk nent mofn6 dosavadnlml zpO· soby vyrobit. Výroba I• pomali: u nikollk hodin narone jen nlkollk set whlskerO dlouhých ul jako gramofonovi Jehla . Technickému vyufltl whlskerO stoji v cestl jak nákladní a pomal• výroba, tak Ještě jedna vUni obtlf. StaCf, aby se whlsker v nlkter'm mfstl jen nepatrni poškodil, ti'eb& jen tkribnu. tlm na povrchu . V tom okamllku by došlo k posunu krystalO a pevnost whlskeru by se af stokrát snltlla. Je mofné v budoucnu vyr•Ut namihan6 souflstll PPesnou odpovid' ntfm nemOfeme d•t. Vidl soul.lsti s obrovskou pevnosti by se vyribEly pravděpodobni spojovinlm velk,ho mnobtvf whlskerO bud tkanfm, sp"dnlm nebo ulitfm do pryskyflce na zpOsob lamlnf.tO. Tkaniny, púy, whlskerovýml vlikny ztufené lamlnátov6 desky by mohly nabývat tvaru plechO, tyli, profllO, trubek apod, Takov6 materlily by musely být velml lehké a prufné. Jejich pouliti by pfekvaplvi ovllvnllo konstrukce stro)\1 a staveb. Rozpiti mostO by bylo mofno mnohokrit zvědlt. Nasni lana lanovek by se :zmEnlla v tenk6 struny. Vlha letounO a dopravnlch prostfedkO by neleklni klesla. Nov' superpevo6 materii.ly by se xvlilť dobfle uplatnily v konstrukclch raket a kosmlc· kých lodi. Nel k tomu dofde, musl vEdcl vykonat Jelti mnoho zkoušek a p~ kusO a mofni, fe objev( jeltl jln6 cesty vedoucl k superpevným materlilOm . Mohou zde pomoci extrémnl vysok6 teploty a tlaky. ~es koslovensko nestojl stranou tichto významných výzkumO. Whiskery vyribl napf. Fyzlkilnl ůstav Čs. aka· demle vid a skupina Jeho pracovnlkO, vedeni prof. Jaroslavem Pluhafem, studuje poruchy kovových krysulO a nalezla několik cest xpevn!nl atomové mfliky. IJT
Je to paradox: sedfm u psac:lho stroje privl 21 . :dff, v Den tisku, a chuť psit ml hotkne na Jnyku privi proto, fe pilu o novlniffch. Sic• ponlkud ve speclilnl souvis· lostl, ale to na vEcl mnoho neminl. Konlf brnlnský veletrh, uf v mysllch lidi vlltj a zablhlý, kaldorol:nl pfehlldka vyspllostl našeho a Ustel.ni I svitového stroJlrenstvf, ale úroveň I pro novlnife Jedna z mila pfflefltostf setkat se se svými kolegy po profesi (tlm nemysllm llroký pofem novlnU, nýbrf ponlkud zůlený- redaktorodborn,ho nebo populirni vldeckotechnlc-
688
VTM
T)denlk vldr a technlkr pro mlidel v Ct, rHhlaH vy•ll• kald6 Gterf na 1tanld l'rw.ha a kaldf pitek na •tanklc.h ,rahaa Rl'D od 14, lO do tl. 00 hodln1 I. to, %A NEJDAAli(H KYITEH do romantlck6ho a varuluJiclho pro•tfedl pralHG vis :uvffe hprHk & •rna. 8ude ri.m rf• prhko lovdchor
-··
22. 10. l'OL.YPLOIDIE - Hbeu&:nlll z.nllld 1lovo mOfe •krfvat velmi
ulftftn' vlcl, lako hou obH hdkvilky nebo melouny b...: Jader. Roz.hluori. r•dakc• vidy a techniky pro mtidd. vy1lli ta.k6 ka.tde pondlll v U.JO (CS f) a kaldf ltvrtek U.OD (l'raha a lllDP). Od 14. to. U na CS I a od I 7. t O. 6] na Praze a Rl'D budam• v11llat„rlil t hT•torl• "kahtvl, nnva· nf TAtENÍ l'ftOTI BOLESTI.
'-.
„ -
=
kého tisku) 1. mnoha evropských , a dokonce I dmof'. ských zemi . Dva dny pfed Jeho nhijenfm se totlf konala v Brni kritki konference, J(f se pri.vě zúčastnili ústupe! nlkterých zahranlfnlch odborných lasoplsO. Byll tu novlnifl 1. SSSR, Anglle,Jugoslivle, Francie, NSR I NOR, Bulharska, Norska , Dinska atd. Byli pflzvinl I redakto11 naJI. Došlo k výmlnl nborO na sdle nnlsta)lcf vU.nost a potfebu odborn6ho tisku, lútelnl ke vújemným roxhovor(lm, výmlnim fa.soplsO, člinkO, naviúnl osobnich xnimonf. Al sem bylo všechno v poNdku, ČSTVS a Svaz novlnifO sledovaly tfmto setkinlm ufitelnou myšlenku . Ale: cofpak nepochop! vedoucl pracovnici MVB, Jak je pro novlnifle, který vstupufe spolu se uhranlfnfm kolegou do konferenfnl sfnl: v clzlneck6m stfedlsku, trapn6, kdyi se ho vrátný pti, jak to, fe nem•
Z jednotlivých podniltd byli vybrAni mladí pracovnici do bezpečnostnlcb blldek CSM. Jejich úkolem je vilmat si vlchot co ohrožuje Udsk~ zdravl a do!a· dovat se nápravy u mi1tr6. i ve vedeni stavby. Tvrdý oflšek. Jak jej chtljl rozlousknout, o tom ni\m lekl 1vaúk Jan Filla z podnik.u Vodnf stavby: „Bude to pof6dn' fulka . Nejborll je p!esvldčit vedoucl pracovnity o tom, že n!kteri\ ochrann' opatfcnf Jaou naprosto auto.A, te to nenJ pro. marnlný čas, když se musejí pfedem připravit. Poznal jsem to na vlastni kOži. D!lal jsem ve stejn~m výkopu, kde uhynul ~ M. P. Když jsem mi1tra upozornil na to, !c výkop nem' pdenJ,
Cervent úraz6ml Tuto výzvu jste ul jist! nlkde četli. Býd na plakátech, na ntHl:nkácb pfimo v dJlnkh, na stavbich nebo v obrovských monttžnfcb bal•cb ... Ovlem ne vidy bývA v samotných Udech. A pfccc nejde o nljakou 2bytečnost nebo malichcrno1t, kterou ;e molo~ odbýt jen m4vnutlm ruky. Jde o milióny, a pfedcvlim - o statek nejccnn!jšf - o lldsk~ zdravf. V pledminuUm člsle VTM jsme v článku nCernou vlajku z-pátky ncchtl:j(" p111i o avazádcb ze státo.lho statku na Pfibranuku, kleli se ze skutečnosti poučili, že tato výzva ncnl prézdným hes· lem. Pod znakem Vludybyla ji chtljf do d61lcdku splnit. Nynl se o slovo pfiblásiJi tak~ 1v1dci ze stavby mlidde v Xa· verovl. často
A
proč?
Odpovld jsme nalli ve vyle· úovackh spisech Vcfcjn~ bezpc~ nosti. Byla to stručná zpráva: Dni J 9. 8. 1963 doflo na stat1bl drtlbddrny Xat1c r011, 0Jtr1s Praha·'Ojchod, Je smrttlnimu úra.su mladiho dllnllta M . P . Prac
paltnlm. Ndh/1 do/lo k 11sutf pravA strany. M . P . byl rdzem zasypán tbnlf 18 q stminy. Nii ho vyprostili, byl jil mrl"' sadu11n. Tragická pfihoda. Zpráva o ni se blcakem roznesla po cel~m sta· veništi. - A snad práv!: proto 1e dostala i na pofad celostaveništnf schůze CSM. Bylo nad čim pfemtllet. V!dyt na ttavbl dochAzl d e n n l tfmH ke JO vltllm či menlfrn úra:z:Om I Pravda, n!.kdy j11ou to jen drobn6 odErky, ale nezffdka dochází k zhmoždc!ni· něm, výrondm i zlomeninám. Nlkrcff svadci pfipomlnali, že by bylo prospllnf, kdyby u! konečn~ byla na 1tavb! zaflzcna stálá ošetfovna. Odborová orga· nizace totiž marn! al.kolik m!alcó lidi Krajskt ústav n6.rndnlho zdravl, aby na 1tavbu pfidc!IU zkušenou oletfovatellwl Jen.že pfftomnost zdravotnika sice urychlf oietleni poranlnýcl\, ale ani sebemén! nesrú!.l jejich počet. A práv! nad tím ae avaúci za. myaleH. Na.konec se rozhodli pro obdžnljll ccttu - pfedchber UraZWn .
t:~:~~::~~:~~~t::,t. ii~~t. ::. budouc:J podobl.
I. Vf kop, ve kterfm pftiel o tlvot M, P ,
veletrfnl odz.nakl Kdyf se pak pů I kolesa z.ahranlt:nl novlntf a on musl odpovldlt, fe ho ztratll nebo za. pomnll v hotelu (kde 1t1Jnl nebydlel, protofe tam pro ni! nebylo mlsro) . Colpak nepochopf, fe se dlvf, Jak to, fa tpolu nejsou na spolet:n6 vebfl, kde by se dalo hovof'lt fefti daleko pH.telltifl nef - o kritk6 pl'esú.vce mez.I pofadem konference nebo pr! obidl ve tfech u stolu I Že se dlvf , jak to, fe pOvodni slibovani pfedbHn• prohlldka veletrhu s odborným výkladem se nakonec promlnl v dokonalý chaos, protofe se od MVB o zahranlt:nl novlnire (dm spffe o nde) nikdo ne· poscarall A Jak to, fe na tiskovou konferenci na.Jich výsadnlch 1pol1~nostl nenf ani potdn redaktor odborn6ho luoplsu, Jakým I• bnesporu Strojfrensk' výroba • d&llf baoptsyl Jak to, fena tlchto tiskových konferenclch 11dl naopak al plllll mnoho lldl, ktell t tltkom
m1Jf spolet:n6 Jen to, fe ho čtou, ale Jinak tam reprezentuJfl jak to, Jak to ••• Bylo by tich otázek vlc. Veletrh Je vynlkaJfcf vf:c. Četl ftem o nim nemalou chvilu I z úst pfedsravltelO nhranlt:nfch vlid . Bylo opit uuvfeno mnof.stvl obchodnich smluv. To Je všechno opravda. Ale neupomlnaJI pfedstavltel6 MVB trochu na to, fe prepapce d ob r '· ho Jm6na výrobk6 našich pracujldch se vede tak6 na 'strink•ch tisku, v rozhlase, televiz.ll :Z:e I oni, I výsadnt spolet::nostl Jsou alespoň nRlm tisku :uvbinl l Kdyby sl to uvldomovall, nemuseli by asi mnozl novlntr'I pfedt:asnl a rozmn:ele odflfdft t Brna. Nebo tam vObec nejezdit a pfenechat referodnl o veletrhu fenom tvým kraf1kým "'dakclm. Nebo bude pllltl MVB úlefltost kn.Jsk6ho významu. Jl~I TÁBORSKÝ VTM
689
m•vl jen rukou - To vydrltt Jak to vydr!elo, to 1c u.Uza.lo druht den. A zrovna jsem tam mohl btt ji. Podobných probltm6 tu máme celou kupu . . ."
Kdy! j1mc 1c rozhl~dli staveništEm, dali jsme Janu Fillovi zapravdu. Ne, že bychom brali na nverov1kou stavbu zvliit kritick~ hledisko. Je pfecc zn.tmo, f.c bfd~ atavcnišrl: se vyznačuje na prvnl pohled jakýmsi chaotcm. Ovšem to neznamcn,, !e by tam m!l vl.Adnout nepo1'dck, neodpovl:dnoat a ncdbaloar. Nedbalost, kted pfintll svt ovoce v podob! bolestivých lrim6 na lldsktm t!lc. Ano, bude ro fuška pro mlad~ stavbalc v Xanrov!. Ale vtdyt jde nakonec i o nl: samotn~. Podobo! jako xaverovid by mlli
STAVBA NOV!ě
TECHNIKY V Brnfi H 1Uv i 56 m vysoky hotel Sport. M& S4 podlali a svou vjfkou se hdl k nejvylllm budovám v ČSSR . STAROSTI STAVBA~Ů
Pomirnl malf: staveništi uprostfed mEsu. pPlnurllo projektanty Inf . arch . Z. 11.lhíka a In f. arc.h . Semelu , aby soustfedlll pOdorys budovy na malou plochu ve tvaru pfsmene Y. ZaJlmav6 pOdorysn• felenf pOsobllo pfl uklídinf stavby obtífc , ujll(uj e vbk dokona" oslunlnl maxlmilnlho pol.tu poko)O a tak' v provozu se Jisti osvidl l: x c~ntrálnl haly je blb.ko do vlech po-kojO. Celý výlkový objekt Je :nlolen na felnobetonov6 dkladod desce o sUe 46 cm , uufen6 mohutnými lelexobetonovýml febry, a suren§n at. mezipatro ma)I tra.dll.nl leleioberonovou skeletovou konstrukci. Lúlkod i!ist dvanktl puer Je '1 litf:ho betonu . Nosnf: stiny Jsou (vidinou bez ocelov• výztuh} sllnf: pou:r.e 15 cm . Vyuflvi H uk do br' vlastnosti betonu; jeho vysok6 pevnosti v tlaku . Vzhledem k tomu , le stavba. J• jako monolit, mi I pfl velk6 výšce dostatelnou pevnost. Vý· hodou tohoto syst6mu byla navk úspora di'eva na bednlnl , Milo pfesn6 rozmiry pro ce" stlny I stropy a Je· H.by ho pfesouvaly z jednoho podlafl do druh,ho.
3
4 uvatovar a jednat i svaúci na jiných stavb6ch. Velmi často chod! kolem vld, o oicht Wdý vf, fc ohrožuji bczpcčnolt, a nic se ned!li. Z pohodlnosti, z pfililn~ d6vEry, že se nemMc Dle 1t4t. Jc.n!e, jak je vid&, ono se at4vi, a dost často . Vfdyť vyplicct 80 mili6nd od!kodntho a 214 milión\\ na nemocenských dávkách za dobu Učcn1 núlcdk\\ 6.nzó ncni maličkost . A co ztr6t;y, ktcr~ nejsou nahradí tein~ - lidskE. tivoty? To vlcchno pfccc 1tojf za tu trochu ntmahyl lev+ vil
Foto 1 Vilda Dubaký
690
Vl>1
Z terasy na stfel e hotelu je pfl Jun'm počul vldit al na Pilavsk6 vrchy na hranlcfch Jlfnf Moravy a Rakouska. Budova Je nkonfena letlltn l plochou ve tvaru pravideln6ho trojúheln fku o stranl 25 m, na kter6 by mohly pl'lstivat I hellkopt,ry velkých ro:r.mirO, al se v budoucnu sune I tento způsob pfepravy u nb bHným a hojni poutlvaným. Na stfefe je Jelti kolem cel~ho obvodu budovy feleiobetonovi percola, kde bude jefí.bovi driha pohyblldho voitku na myti oken a fa· sády cel4ho objektu. V nlzk' pfl:r.emnf l:bt l u výlkov6 budovy bude restau· race a kuchyni s pl"lslulenstvfm, v suter6nu pod resu.uracl garife pro '40 vo:r.ó . Dnes, kdyf uf budova výfkodho hotelu sto)f, z;a. pomlnaj l pracovnici Poiemnfch sta.veb v Brni pomalu na vl echny tHkostl , kter6 s novými materii.ly, novou technolo1t1 a novými pracovnfml pl"ocesy mlll . Byly to obtffe nutn6, pomohly 1hromUdlt nov6 poznatky a vyuflJ• se Jich pfl stavbi nových výJkových budov, kte· rých se Jisti v bH:r.k6 budoucnosti u ni.s dolk.ime. Výl kovjo hotel Sport v Brni bude v cel6m rouahu ukonl:en a uveden do provoiu na fafe v pflltlm roce,
2
~bČe~k~~\o~=~sf~~ :l~~:::t~~~~;;f~~t~:~~°m.ruchu 1„0....
„.,,.,
•lll•lUyt llJIAH J6m YJ&
._.,,., mi•J.-4..ol lbrtch,....JOmetlrfl.t.uo"1•'*• na 1t„ftl 4-•l6lk.owfttl l'Ok•JO Je IM alo•oY•ftfm hllnl oyfm plec
Arch. JOSIF IKARIK
'hocialod IHt•
a.„. roto t JOSEF HUDl'.C
m.
Speclilnl cement kvality ~SO umolnll betonov6 stlny Jlf po dvou dnech odbednit , takte stavba rychle pokral:ovala. A protofe do sd:n se pfed ulitlm betonem uk1'daly veJker6 Instalace, odpadlo sekinl drilek Jako na normilnlch stavbich. Kolem vysok' budovy stavln6 bez; tradll:nlho lelenl, z.fidlli stavbafl drihu , na kte:r6 Hl pohybovaly )el'iby u feleúren v Breznl s upravenou konstrukci, u.v. labudm krkem . Jsou to naše neJvyUI Jef.iby. Celý venkovnl plilt budovy Je - mimo ldtových xd l - ~ fuidnlch kovových panehl. Vnltfnl lzolalnf niplt\ tvoff polystyr,n, který plnl nahrazu je normálnl trar dll:nl zdivo o slle 60 cm. Venkovnl plUť panelQ Je z asbestocementových desek s modrým latexovým nitirem nebo Je povrch panelll poulen eloxoviným hllnfkovým plechem . Vnltfnf povrchy vlech panehl jsou z: dfevovlíknltých desek natfených latexem . Fasidnf panely byly kompletn6 vyrobeny v továrni a pomod jefibll osnovány na stavbE. Je to nový smir našeho stavebn lctvf: pfestihont inůnou Ust pracf do továr· ntch hal a na su.vb6 pouie montovat. Oknajsou pevni: u.sklena :ivliltnlm dvojsklem, kter6 dodaly ~etentck' sklirny. Pevn6 iasklenf iabeipe~ f ve vyUfch podlatlch dostatel:nou ti:snost oken. POHODLI HOSTŮ
Vytápinl a vi:trinf 10lkov6 l:ist l obstari ~vl iltn f klimatlulnl ui'fr.enf, kter6ho je v tomto rouahu u nb pouflto poprv6. Vi:duch bude nadvin kanilem 10 i:>hr.dy hotelu, půjde pfes kllmo
EVROPSKf VfŠKOVf RIKORD V lblld1ottl ZehlMdorfu v ND" u dokonlvJ• ttavlba talevlu.I an~n,, vr••k' Jlt mftr'. ProJekto..,.-. a vy-1ta• vlna byla v So.-Uk'm tvasu, mont41 prori41JI nlmeltl t.chnlcl. Tato ant,na phkonal• tvou vflkou dotud n•J· vylil 1tawlbu lvropy, •lffelovu wU, kterj, J• wyaokj. „pou· hfc.h" JOi mett"6.
VTM
691
&ti
Z moH a hk rychl• mW p&n.{ky~ lokomotivy )tou. vyt.la!ori.ny n#o:ů dolr.otaaleJIJml aúNpc.l, a tů •lo•o" bf'v' spoJov6no • ml au.Jou technikou. N• pam{ turbiny M to Ylak aevz uJ•. I ve velkjch Jadenatcla elektNmich,
"'„
kteNM tnadu)I, _.U panú ~hlavni •lovo. O 80 % •lllMri elůttloy ,.. 1vftl M 11tanU p.4•1 tyto Yfkotu:a' a tdle moderaJ rotaČJÚ motory. V feJlch ro:avojl doilo ovlem ll Ttikán• pol.roku co do konatrukce, panmetn\ a cůko~h roz.. mh-6. ltdfi phd d ...tl let)' a~y dodhat oltc:&U Uvody V. J. Lc:nlna pl"Yal .-,nú Ntbloy o vfkonu 60 MW(tJ, pflbtlbl h tt.lc k), b)'lJ' b•am"• evroptkou ka:.rlozltou. Od til doby N vlak pOdaffJo 'Y)'Yhwnlt odolalJll materlily a koa.rnaW.. Dl dokooaleJIJ lopatky, "717 Y)'T'ObCft.)' kotle dcHUnJfcf tblcf uu1 púy u bodla1& a t~6 „...._..1'1lY po C«Jlm fffll M aff.aaJf Yybllvff•t obffnů tvbínamt o Y#kocucb kolem 100 MW a 500 MW. Rdord dril proaatfm amttlcU HJ.ko.. „ůtrinua • turbo1eo ...itonm o v#konu S&O MW. Na d:to C.fftl vlak mu.ti tecbn.lb pfakoMvH neobyě.Ja.' obtJ.h.
PARNl TURBINA PODLE U CEHNICE Parní turbina ml:ni tlakovou a tepelnou energii p4.ry proudJd mezi lop1Wmi turbinových kol na mecbanfokou pri\cl. Podle toho, zda se tlak žhavé pi\ry mlnl v rychli proudůil p4ry v d9úch, nebo d v obHntcb kolech, roz.d!lujl se parnl turbl.oy na •teJootlůi (akčnl) a pfetlal
< ~ ~a;:; ~.J:~"j~,:t{:, ~~~~
O nich kol velltých punlch turbin . ..,_ Na tomto 1tejnotlakém 1tupni, kterj podle svtho vyn'1ezce zů < "'"' pojmenorin jato „Curtisaovo kolo„, se podstato! snfžt >N tisk púy. Tu pak zpracovivi vý-
z
z hociy>Ej~~~J!'k~::ct~~b~I 692
VTH
10
tlak pity m!nl na rychlost jak v nepohyblivých a ke skflnl turbiny připojených rozvid!clch lopatk:Ach, tak mezi lopatkami obHných kol. Tyto turbiny mlvajl celou řadu turbinových stupllO.: nepatrn~ mezery d!li od sebe vždy ladu lopatek nepohybli· vtch a fadu lopatek nasazených na obUnýcb kolech (na turblnnv~m rotoru). Jak se p4ra „prodlri11 mezi lopatkami rozvAdljf· clcb a obl!nfcb kol, ztrid postupo! svój tlak a „učasnl expanduje, tj. zv!tlujc svdj objem. Proto je skffll uzavirajicl turbinu vtdy kónick6, vstup pby je v m.istnostcch mal~ho prllm&u, výstup péry v mlamostcch velk~ho průmlru. VysokotlaU kola maji malič.U rozm!ry, zatímco kola stupňl.\ zpracovivajiclch péru pobUže výtoku z turbiny majl prO měry největll. Parnl turbiny patři dosud mezi nejvýkonoqlt motory, jak~ se dali technice stav!t. Jejich soubbti pracuji v Hru 600 a!
660 ec, za obrovských tlakO a pfi vysokých rychlostech, kter~ dosahuji i do nadzvukov~ oblasti. K výrobl je zapottcbl 1peci41nlch oceli, m.imoffdné pfeanosd a pečlivostl vfroby. Kovový brok nebo trocha vodolch kapek mohou roztočenou turbinu zničit; hava\rie mivi pli tůovfch rych· lostech charakter exploze. Ot4čky turbiny jsou flzcny automatic-kými regut•tory , Ncvfhpdou parnich turbin je potřeba složit~ kotelny a vodnJho hospodifttvl a malé pohotovost. Obfl parnl turbiny se musl ke spu!t~ni pfipravovat olkolik hodin předem: musl se vyt4p!t kotle, prohflvat d:leso turbiny a jin~.
NAŠE „STODESITKA" A „DVOUSTOVKA.0 Patflme mezi st4ty s dlouhou historii výroby parnfcb nubfn.
:;:l ~~:Jo~ur~i~~dy ~ror~~
1904 - měla výkon 560 k. Od roku 1960 se u o•s vyr*Mjl velké
parnl tutblny o nlkollb stu~ nich s mezipfehflvi\olm páry v kotli - dm se zlepši 6či.nnoat pfem!oy tepla v elektřinu. Loni byla 1puštEna nalc prvni uStov· kau - tfh!lesovt\ turbina o vý~ konu 100 MW, kterj byl po z.koušké.ch z.výicn na 11 O MW. Tato turbina pracuje v tz.v . blok.u s kotlem, který stat:I prhl dsobovat tU[O turbinu. Blokovým uspofíd.Anlm v2oi.ké. jakJsi tech~ nologick' „linka41 , ktcrt zmcnlu~ je prostor a investice do budov clektrA.rny, zmenšuje spotfebu
materiilu a spolu s vyvinutou automatizaci 1nifuje i poůebnou obsluhu. Turbina zpracoriri piru o teplot! 666 •c pn tlaku 135 at. Vysokotlaký a 1tfedotlakt rotor jsou 1pojeoy pevnou spojkou a k nim je pro1tfednicrvi m vlnovcov~ spojky (dovoluje vzhledem k roztažnosti dlouhých rotorll pružnt 1pojcnJ) napojen rotor nlzkotlaktho stupnl.
P R OBI.:eM POSLBDNICH LOPATEK PrAvl dtlka poslednlch lopatek nlzkotlak~bo stupn! mli ncobyčejn! výzoamntvllvna vtkonnost turbiny, protože pflmo ovliv-
:~:1n':ot;~~~1ť.u~!terd~ell'fll~=
lopatka, tlm vltifm pr61ezcm milic pita odcbhct z turbloy do kondendtoru, a tlm vyHlho vtkonu do14hne. Jcnk 1 dtlkou lopatky narllsd i odsůedivli sila. Napflklad na lopatku dlouhou 780 mm pOsobJ pH prici turbiny odstfedlri sila 85 tun I Prodlou!eni lopatky o pouhých deset centimctr6 1r'lo techniky ne; mtn~ deset let oftladotch vtzltumO.
~ scaerito„ proudu
s
mnlpftbff•hl
~r)'
.~ „...„...,.„•.• s-' "
•ttedollůj
llapd
'l~kotlakj'
H-.ipd
MolnoHI ltomblnac:a Jtdaobfiddovfcb nebo dvouhffddo'l'#ch parn.fch lurbút. ze •polelnfch P"k6 - V)'Hkotl•kfch, •tfedotlakjcb • alůoll•k#ch a&up66. li - S&lovl vyribla6 brit.akl „d•O•
Hod:r" f.au I l•dAI b.roeoThy.
V SSSR, USA a V. Brit4oii oyol vyr4bljl 300 MW turbiny. Mezi jejich Posledním.i lopatkami mulf projft kolem 9000 m• phy za vtefinu. T&o propu1tao1ti se dosahuje jen d..l.ky lopatkim dlouhtm 1050 mm. Odbornici pfedvtdajf, te hranice d~lck lopatek ze apeci•lnJch o«U ldJ kolem 1200 mm a teprve vyutid m titanových slitin by bylo možnl do16hnout lopatek d.louhfcb
1500mm.
P ROC O BAi TU R BI NY Ples vlcchny technlckt obdlc 1tojl ekonomickt dosah zvylov4nJ výkon6 turbinových jednotek za to: 300 MW turbloa se zaplati zcjm~na lepifm vyu!iům paliva ve srovn6n.f se tfcmi turbinami „stovkami'" za pouhý rok avtho provozu. ,J>!tiatovkyn a „osmistovky0, ktcr~ do roku 1980 postav! SSSR, uspoff ve 1rovn•nt s ,,tfistovkami 0 Jr.aždoročnl 4 mJlióoy tun uhli a o4klady 1pojcot se stavbou ui 20 turbin uůf stovek". Ke zvt!col výkonu ob!lch turbin by bylo zapotfebl vyu!lvat jcltl vylllch teplot a tlakO púy. Prozatím 1e vlak ukazuje, le Wdt i pom&o! mal~ zvýleol pa.ramcuO p6.ry pfi dosavadní praxi je vykoupeno ne6mEro~ zvýšenou cenou. M dosud se hlavo! fl.sti parnlch turbfn a kotclnlho zaflzenl vyr6bljl jen z m'1o zušlechtlnýcb tzv. pcrlitic.kj'ch oceU, jejich cena ncnl o mnoho vyšit než cena JeplJcb uhllkacych occll. Jakmile &e přejde na vylil teploty a tlaky, znamen' to poutft mnohem dral· lfch ocell austcnitic.kfch, lirundomých oceU nebo dokonce titanov:tch •lián. Tfm 1e n6klady na stavbu elektnfirny proníkav~ zvýif a pfitom se účinnost pfemfoy tepla v elektfiou zlepil jen o n!kolik mUo procent, protofe pffroda postavila tomuto zp6sobu pfemEny energie nepfckročitel· nou hranici, kteri. dovoU zleplit celkovou úe.innost pfemlny energie jen o m'1o vlc než 40 %. Pfesto jíl o!koUk prvých eleku•ren pracuje s tzv. nad.kritickou púou, kteri 1e pfi 240 at. a teplot! 650 •c cbov4 t~mff jako iddln( plyn. Zkoumá &e djl. Nali vldci v únavu pro vý%kum 1trojll pfi CSAV jil zkoulej! tlaky p4ry až 4600 at., a dosahuji teplot kolem 1000 •c. Ve ZVJLu se monruje naše prvnl udvouscovka'*, konsuukt~fi projektuji naši první „čtyhtovku", kter• mii. být spultlna asi za 4 roky, a v roce 1980 ji! máme vyriblt obfl turbiny o výkonech a! 800 MW tj. vlc od milión k v jedné turbin!. V SSSR a v USA jil v tt dob~ budou m1t turbiny o výkonu al 1200 MW. Pfipad4 to ttmlf jako dostihy ve stavbE obflcb turbJn. Lidstvu vlak přinesou dostatek. levo!jll clcttfioy.
__
........ _ _ _ .,.._ „_._„„„• MA6AMlcf MUtdL ....... •
:l:J"' ....... -.J
li
:·:JC-=-==
--
.,. t~- - „_
'"" 693
> o
z
::» a.
<
„
"'
.:
o
ID
d doby, kdy nim pomohla optika proniknout hloublll do milcronltti, n•nf pro nikoho t•l•m•twim, I• kaldi k•Pk• vodr •• hemlf mlkroor1anl1my. Ale nenl bofrlat:4 Jan Jimi •• • Skrfd v sobl 't'ldil bohatstvf, I kdyl pro nU nHldlt•ln• a utlm "•hni m•lo V)'"llt,, Hllnlk, laleao, mld, manaen, nikl, •tflb„o, rtuf, :dato, rtdium - to Yla J• obaa„ lano ve •odich nalf umlkaulal Ano, mohli bychom do tft.o hdy Yyjmanovat celou HendllaJevovu periodickou 1ou1tavu,
O
I kdyl •• dA mluvit i*-" o millaramech li tramed\ "a krychlovf kilometr, teo„ o mnobt•I 1otv& poaorovateln,m, mu1fm111 •I uvldomlt, la ••ltovf oceln obuhuje kof•m J.ctn• a p61 miliardy krychloYfch kilometrO •o4yl A tak mllfanmy f"Ottou "t11ny, sto't'ky, ba tilke tun. Stoji -.:a to :umy1lat H nad dm, Jak tako•'- bohaUt't'I «hkat. P'fitom by n•bylo t:hba p„onikatdo Hml, kopat:fac:hty. Hledac pro1t6 v kat• d6 li. n••~etnfch k•p•n•k ocrinu, kt•r"f uuJlmi. ' / 4 Jtem1kfho po„nhu.
Nenf to novi. myšlenka. Zlati horečka neovládla Jen americký Západ. Zlatokopové se pustli! do pátrfol i v moři . Německo po prvnl světové vilce potřebovato doplnit své rychle mh:ejlcl zásoby zlata. Chemici se tedy rozhodli vyuflt darů oceánu . Z kafdf: tuny se podle Jejich rozborů a výpo~tll dalo ilskat Jest grama drahocenného kovu . Šest milióntin,' stoji to vllbec xa. 1eU Vypoltěte sl ale, kolik je šest ml-
ltóntln z celkového obsahu vody na zeměkouli. To uf nebudou gramy, ani kilogramy. Osm mlllón6 tun ;
mnofstvl takfka neuvHltelné. Na Zemi tehdy filo o něco vke nef pllldruh6 miliardy lldL To znameni. fe .se kafdý l:lovf:k mohl .stát majitelem af pěti kilogramů zlata . To pfece stojf za námahu I Začaly se proddft pokusy, vytvfřely se uf i akciové společnosti. Podnikavr lid' nemeškali: Zlato exlstuJe , věda se nemňfe mýlit.
Několik let se xtratilo pokusy a .sestavováinlm prOmyslového xaflzen l pro zlskávánr zlata z vody . A pak .se vidina bohautv l rozplynula v dým. Ukh.alo .se , že to ne jsou gramy , ale tlsfclny millgramll na krychlový metr vody . Jinými slovy, :r:púsob dobývinl by byl pětkrát dr,tf.šf nel zlato , které by se takto zfskalo. Naděje ovlidnout ohromné poklady zmizela . J• •kutelnl celt 1'ldito1t tak bez-
n•
nadfjni.f T•to hhtorle H oden,..la poHtku dv&citjch let. Vfda vhk fde rychle kupPmdu • nalla molnosti, Jak vrp„uovat l•vn4 z.ptboby dobýváni . Ale to hlavnl n.en i dato, I kdyl Jím numlm• opovrhovat. Pr-o t.echniku (naJen pro ekonomiku) jsou lin' vůcn' kny daleko dúlelltlJff nal z.\ato , llu m•o1anu, Y•nadla, nlklu, chrómu• d•I · llch prvk6 bychom namohll 1i1lilbat 1peciilnf druhy oceli, kterých •e poullvi na vfr-obu reaktivnTch letadel, ktumlckfd• raket, atomoYjch ledoborc4 , pfy· no\ofch a p&rnlch hirbfn • Jlnfch mo• dentkh •trojll.
Naši po,z ornost nynl přitahuje bohatstv f obnferu! v mořské v odě , ohromné a. dosud nikým nedotc'.!ené. Jen nejrů~nějllch mlnerálnlch soli se v ni nac.hátt asi dvacet mll16n0 krychlových kllome trO . Nelze říci , fe by se člověk 1 v mlnulostl dfval na poklady mo1e. které pf lcházeJf nazmar , lhostejně . Stačí vzpomenout tfeba na sůl , kterou z mofe dobývime . A nen f to Jen .sOI; ul dávno zfskiváme :r: mol'ské vody I rnagnédum , drasllk . bróm . Ale v poslednl dob~ prudce vzrostla potfeba vz:ácných kovQ. je samozfejm~. fe loflska nejčlstš f mangaw nov~ rudy, p11praveni na dn ě mofl, lákajf metalurgy. Jenfe oni chtěj[ vytHit I ostacnl poklady, které skrývá miliarda tfl sta sedmdesát mlllónll kublckfch kllometrO vody na
Zemi. A tak se metalurgové obracel{ o pomoc k chemlk6m a blologOm. Shromafdovat určitou látku, kupit po částečkách, málem po jednotlivých atomech, mohou nejenom mikroorganismy . Tuto vlastnost maj( uké rostliny, hmyz I flvočichové. Poslednl dva druhy „surovin" jsou pro zpracován( nevhodné . Zato se dajl plně 't'yuflt rostliny. Úkol t6mlP fant„tickf: vypi1tovat l"'Otdlny, ktere 1blnJI a 1hromdd'ujl •lato, vanadium li titan, Nenl to nic. nemofnliho, ariak ro:r.l'dlt •• to podaPI al" budouc:no1ti. N•d•m• tedr pracovat "'ou pfed1tavl"e1t. Na ohr1:1mnfc:h plochic:h :r.6rodnln4ho mohkfho dna u pi1tu)I 1a1y, kt•" •• nedopravuji do potravlnif'lkfc.h UvodQ, al• p1hno do metalurtlckfc.h komblnit6. Nef1ou to obylefn4i ro1tllnr, ale do1lova ,,zlat6", nebo( Jedn1 v.Itou nap111tfad atvm1 •l•ta, druh4 atom1 jlnfch pnkO . l• zde lin motrbd6n1.1, !in vanadia, pro1tl ro.tllnn4i kult1.1ry kovO podla potPeb1. .Molnf. le •• tohoto proce1u 11:6&1tnf i bakt6rle, Je1tll H nim podaPI •1Stf1to•at druhr, 1chopn6 ri1&t pothbn6 prvkr. To b1 palt :r.namenalo, te •• &1em nautlme •ytri.fet celi loll1ka r6x.nfch rud, le proc•• bude problhat daleko rrchleJI, nebo( bakt4irl• •• ro:r.mnofuJI neuvlrltelnl rychle.
A ted' o chemlclch. Af začne boj o mofské bohatstvl , nezOstanou stranou. Nenechme se odradit nezdary při dobýván1 mofského zlita
-
v rninulosti. Úspěchy současné che-
mie prlnilejl určité nadije; nakonec to phce jen nebude absurdnl fantazie. Co je reálná podstata toho, fe mllfeme hovoflt s takovou jistotou o zlatých dolech ve světovém oceánu' lonex. Molekula této litky se skládá z nesouhlasni nabitých částic, které jsou schopny pfeflt do roztoku a částečně se váut s Ionty rozpultěné lhky. Malá část této pryskyflce pffmo pfitahuje ionizované atomy, a( uf Je to drahocenný kov, čl jiný vdcný prvek. Sovětský vědec A. B. Davankov vzpomlná n;a pamil ou událost, která se stala v roce 1958.
modrofedý d9m a v m(slrlosti zovon!lo pryskyrice. Najdeme v hromddce vychlod/6'o popela to, co hleddme 1 Sypu obsah zkumavky no skllllco. P1emdhdm nedollcovost o opatrnl ror· hrobujl plnz-etou popel. V hnldém f>ot>elu se cosi ratfpytilo. Zlata 1 Ano, bylo to zlotol Draboulkd ldstellco dro· hocenMho kovu, velilcd jako molcové zrnllk.o. Ml/o pro nds v~dl cenu nef nejv!r!f valoun zlata, nalezený n!kde v Sojonech ... Podorilo se ndm: %1slcot zlato z mohk~ vody. Ne z midi nebo stllbro, jole o tom snili alchymisté, ale z obyčejné mohk~ vody, .• " Zatlm J• to l•n drob•lek, ale Davan• ko• dolel k :r..ivlru, I• o ekonomlckfdt vfhodich dobfvinl li.lata nelH pochJ· bovat. To ovlem lleplatl Jen o :r.latl, to I• :r.aUtek moPtlr6 h1drometalur1le, kt•l"i •• v budoucnu n-m•&I Jen na MendlleJevovu 1ou1tavu.
------„ . . . Mal jsem no dlani hrstku zrnek jontarov~ barvy. Hodl/ jsem ji do rozlhavené zkumavky. Objevil se
SM~RNICE PRO
X. ROČNfK
STTM
Na tikladl novfch 11.t1ad pro rl11.•nl Soutlle i.iehnlck' tvo· Plvo1tl mlidele Y)'dh• ÚV ČSM, ŮRO a MŠK Smlrnic:• pro orpnl11.ov•nl X . rolnlku STTH pro ••lkerou mltdel od 9 do 16 let, I. HLAVNf ÓKOLY V X . ROČNfKU STTH:
V X. rolnlk1.1 STTH Je ::r.apotPebl ••lkerou po:r.orno1t vlno• vat tomu, abr •• 1ou1tavnt tec:hnlc:ki a pPlrodovlcfn6 llnno1t a ors•nl:r.orinl STTH Italo c:elorolnl, plinovitou, l)'ttematlckou linno1tl, 11.aml'11nou lce 1plnlnl c:llG, lcter6 ltanovl pro J•dnotllv' vllco\.-' lcate1ori• 11.t1ady 1outlle. V 1ou•itlo1tl 1 ro:r.frPenlm STTM na veflcerou mlid•I l• 11.apotrebl, ab1 •• na or1anl:r.ovtnt technlck' a pPlrodovld'n4i llnno1tl mlU•I• ve vltll mlfe podllel)' 1polalen1k4 orsanl:r.ec• zvltitl " :r.tvodech. 01111 ú&1tnlli4 SftM :r.amlrlt na Pefenl probl•matllc1 podle potPeb prGm11lovfch • Hmld'lhkfc.h 1r.bodCt a cfbtt, abr b1t1 Y)'Ullvtn)' rozmanlt6 form1 technidc' propa1and1, Jako J1ou technlck' konference, dnr nov' t•chnllc'I, exkurte, fllm apod , 11 . ORGANIZACe X . ROČNfKU STTM: Prflblh .outlle ubHpeluJI lcomi•• pro Pl:r.enl STTM V duchu ůHd 1outll• a podle utnetenl orpn4. KomlH pod'ivaJI orPn6m ČSM, ROH a lkohk4i 1pl"ivy nejm6nl dvakr6t 11..a rok apl"ivu o'"' linno1tl. Flnanlnl z.abe:r.pel•nl •outH• 1• 1polel• ntm úkol•m orP,nG ČSM, ROH a lkolllc' 1p1"ivy. (V mhtech a olcretech bude 1nahou, ab1 nikladr b1l1 uhra.sen1 sv6po• moci," lcraJlch rozpoltuJI :r.6lutnln' orP,n1 po vdjemn' tfohodl potPebn' finanlnf pro1tf•dlcy, lcaldf do vtk Jedn' tfetln1.) Ni..,h ro11.poltu v1pracuil koml•• pro rlx.enfSTTM. Za ho1poda'9tlf flnanlnfml pro1tredk1 odpo•ldi v komhl pro Plitenl STTH pPed1eda lcomlH. Ill . PltEHLfDKY PRAcl STTH : Vrvrcholenlm celorolnl tec.hnlckl a pPfrodovldn' llnno1tl mlUeleJ1ou pPehlldk1 pradSTTM amu11Jlm bft proto vhorina co n•i•ltlt po:r.orno1t .-t,..nr koml•I a orpnlnc:I,
:r.•
kter,toutll yYhlaluJf, Dokumentuji (i1illmlidde o ovl•dnutl tec:hnlk1, J1ou pPllelltostf pro Yfmlnu x.kufenoltl a podnltem pn» d'aUll llnnolt. I• vhodn4i 1po)ovat J• • rfl:r.nfml Yfchovnfml akcemi (exkur11.e, beHd'1, pPednilk1 apod.) a s •11toupenlm kulturních 1oubor6 nebo •• 1portovnlml 1outlleml. Pro X. rolnlk STTM J1ou 1tanovenytyto t•rmln1 pPehlldek1 I, lcola (mhtnl) do JO. dubna U64 li, kola (ok„1nl) do 20. kvltna I H4 Ill. kola (kral1k•) do U. lervna U64 Hhtnl a okrHnl pPehlldlcy v r. 19'4 •• u1kutelnl na vkc:h ml1tec:h a okr•1•ch, a to v ckhto oborec:h1 11.•mldil1tvl, hornlctvl, hutnlctvl, 1tavebnlctvl, 1trojl„n1tvl, el1ktrotechnllca, doprava, ch1mle, textil, odiv, kO:le, keramika, tklo, pl•1tlck' hmoty, dPe•o, uf"ravotnlctvl, potrav~n. prOm11t, n•vfrobnl obory. Kral•k' phhllcfk1 •• mu1I u1kutelnlt v knJlch, ve kterfch neb1l1 v r. t 961, vo1tatnlch podle ro:r.hodnutf kraj1k,komh•. V kald'm lcraJI 1• dalcrnu1I u1kutelnlt kaldorolnl hod'noc:enl exponitO vlech obora, kt•r' provedou kraJ1k• kornfH na okre•pfch phtllhfkich, 01tl'-ed'nl p'11hlldk1 budou YZhle4em k velk4imu roz.Hhu 1outlt• p0Kcfin1 napflftl pro Jed'notllv4i obory n•bo 1lcuplny obor&\ tak, aby v kald6m oboru b1la 1htPednl pPehltdka n•Jm6nl Jednou &a trl rok7. V roe• tt•4 •• u1kutalnl tyto ú1tr.dnl pllehlldky1 - ho""lctvl, hutnlctvl v 01tra•I - 1tavebnlctvl, chemie v Bratillavl - :r.emldlllt•l VČ'. Bud'IJovldch - d'hvo, textil, k61e - Llbar•c (1oula1nl • ú1tP. pPahlld'kou STTM "odlrinl) , IV. HODNOCENI f"RACf1 Soutllnl prie• hodnot! porota, 1lol•n• s odbornlkG, Yf· chovnfch prac:ovnlk6 a d.1tupcO ČSM, ROH a lkohk' 1privy, Čl•n1 poroty jmenu)• pr.cl1eda koml1• pro rl:r.enf ITTM. P"'c• mu1T po1u11.ovat n•jm4inl trl praco•nlc:I z oboru, do kt•r4iho Je vfrob•k :r.afaaen , PPI hodnoceni•• 1outllnl prAc:e llenf podle kat•rorll, lct•r' hou 1tanoven1 v ú1&dich pro toutll, HLl!DISKA f"ft.0 HODNOCl!NI: I. kate10 rl • t V I. k•teprll •• pric:e dld holnodv Jeti· notllYfch vlkovfch 1kuplnich (J.-S. d. 0 6.-7. tr., 1.-t. tr.) podl• nbled'uJfclch obor6 lJnnostl:
VTM
695
J - Pol'adate1• Y)'brall podle 110„ vh
CSSR
19-63
7. dN skončila ve Šplndlerov~ Mlýně
mnlnirodnf šestldenn f moto-
cyklovt soutH. 168 mufll a Jedna fena, sympatfcki Angličanka Mary Drlverov:l, ktefl projeli s (Jsplchem pfes 1 500 km nejdludnl!jllml ces-
tami v Krkonotfch, se po usloufe. "'m odpočinku opit věnuje sv• práci . Kdo měl molnost vidět ceny. po kterých se soutHíd musel! dostat na mlsta , kam I poctivý turista dorul s nemalou nimahou, neod· punll 11 01i~ku:
VYDRf( LIDI! A STRqJEl Lidé vydrfell . N1 start jich pfl!lo 280 a naprosd vidina te scoJedenktl odpadlých nedojela do dle poslednl etapy proto, fe nevydriel Jejich stroj . Doslova platl , Ie vyhrálo mtidl: vlthný Trophy team NOR tvoflll jedenadvacetiletý Hans We-
ber, tfiadvacetlletl Peter Uhlig a WernerSalevskl (úmetnlk
1
Motor-
Horst Lohr a „nelstarlfmu" bylo 10 let - GUnteru Baumanovi. Mladf tedy pi'ekonali snahou aelinem mnoh' i:kuJen6 dlouholet6 Jez.dce, vfetni naJich. Pfitom ftyl'I :z:e jmenovaných byli na „šestldennt" poprv61 Navfc druhtvo NDR Jelo tuto vrcholnou soutH po tfllet' nucen6 pfestávce, protofe do Veik' Brltinle a NSR nedost.ali reprnentantl NDR vstupnf vl:u..
- ~ ndwerk Zschopau , kde byly vltizn' stroje MZ vyrobeny) , ftyfiadvacetlletý Bernd Uhlmann , pftadvacetlletý
a) kroulky ..i.ctMcnl technick4'ho a pPlrod'ovldn•ho chuak· taru (dovedn• ruce, mladf t•chn1cl, mladl prfrodovlcfcl apod,); b) kroulky •P•clallaovan' (alektro•ridlo, dopravnl, modalihk•, ml. machanlútor6, chontal1k,, pl1tltal1k•, 1•0lo1lck•, ochnniPlk• apod.); c:) pric:. plonfrdrfch kol•ktlv6 Cdrdln , oddllO, lkolnlch klu· b6, ml1tnldl kol•ktiv6 apod.). HLEDISKA VLASTN(HO HODNOCl!N(1
a) lilelno1t • .... r.Jnl pro1pllni hodnota ; b) ntah k 1ouluno1tl (upl.enlnl noYfch poanatkG vidy a tKflnlky) c:) c.lkod Oprava provedeni.
Pli!SN~ ZÁKULISI
Podrobn' výsledky ce" soutěfe uf divno znite. Málokdo vlak vf, fe pro mnoh' fetdce byly dny napětl I sobota a nedfle, kter~ pondflnfmu startu pfedchizely. Všichni musel! se stroji k technlck' prohltdce, která provUlla, ida Jsou lpt'boblli pl'ekonat vJechny tvrd' podmlnky sou.
- - těle .
koni-t 1aml. Va Ill . kat•aoril mohou bft do 1outll• pPlhlilen7 pric•, kte"' byly pr.vilnl zhotoveny mimo pracovnl dobu. V p~lrocfovldnf littl •• hodnotl primo vjpl1tky a odchov drobn,ho ho1podiPlk"'o :ulr.ctva, 1 pPlpojanou dokumantacl o pou:upu prl pl•tovinl rostlin, plod ln• chovu :n l'-
„
PPI hodnocanfH pPlhllll k pracovnlm podmlnkim dltl a pPllolan' dokum•ntacl.
V. ODHlNY :
11 . kat• 1 o r I a 1 Soutlhl pr'ke 1e ti ani podla obor6 • t)'p4 lkol . Hocfnoei1e 1 a) podle p4vodno•tl Pdent; b) podle praktlclc4 upotfebltalno1th c) podla pra°'o1tl a kvalit)' s.pncorinl.
Za price, ktar4 al1kaJI• ml1tnlm, okr„nlm nebo kraJ1k'm kol• 1. 1 li. n•bo Ill , c•nw, obdrll 1outH:lcl diplom Ov ČSH 1 O"o • MŠK. J• molno udlllt Jim I vlcn' odmln„. Za prha, kter' &11kall v 61thtcfnlm kola I ., li . nabo Ill. c.nu1 obdrfl 1outlllcl diplom ŮV ČSM, O"o • HŠK a penllltou Uatku na aakoupanf•knfch od'mln: I. c•na do 1 000 Kl• li. cena do IOO Kl1 Ill. cena do HO Kl1. Vfll odmlny urlf na dopontlenl hodnotltel1kf poroty 01thdnlkomlH pro HunlSTTH. Komil•pro PhcenlSTTl1 na vl•ch •tllpnfch mohou nlktarfm dalllm "#frobk6m udlllt la1t• n' uaninl.
11 I , lc a t e I o r I• 1 Soutllnf p"'ce H dllf podle obor6 na : t, patenty, YJ'nilu:y, slaplovacl niYrhy, technlcko-orpnlulnf opathinf atd.1 2. Htlitnf .-frobky, Hledl1ka pro hodnoceni t .1 a) alconomlckf prlnot {pPlno1 ka ufh,nf ba.i.pel:nottl prica
apod.); b) technlcki Orov•ft nhladem ke IYltoYfm parametrOm vf· rob11 c) Gron.ft ncfllinl, podmlnky pro pricl, vfrobek kol•ktlvu nebo Jednotllvca 1 4) ttupaft rodlfenl. ad l) Ottatnl Yfrobky
H
hodnotf podle li . kmtaaorle.
V I. a li . katesorll mohou bjt do nutil• pPlhlil•n1 pouu prica, 9hotoven4 v rijmod llnno1tl v dobl mimo vyulorinf a odbornf vtc..lk. Obtt do1pllfch pPI reall:ud 1outllnlch P1'11C1ú&1tntk6 I. a U. kate1ori••• omeauie pouse na odbo"'f vff•l'll a lndivlduilnl na pri.ce, ke..r' 1outlllct nemohou VY•
696
VT1'1
vi.~;:1 0~u~~:' ó:;,d:o~li~o ~~!:r:~~ --~:!;! ~:c~:
I O 000 Kl1. Dvl t„tlny ~to '4•dcy mu1I bft poullty na dalll ronoJ STTM, I.dna tl'edna na zakoupeni vlc:.nfch odm6n naJlapllm pracovnlkOm v STTH. VI, z.4Vl:REČN.4 USTANOVENf 1 Član1tvl v porod.ch a koml1lch Je la1tn•, bu nt.roku n1 odmlnu . Aull H tmlrnlc- pro S"M"M lJ. 10116-11/ 1 z 20. I . IHO (Vl1tnlk HŠK l . 14 z r . IHO).
i• kalif motocykl musl mft ivl ne.1i•l1l• bndy, tlumil •ffuku, blatnlky, sdtnl pozniYac:I xnalku, spou.ftkí, o..,ltlon..d a Yf•traln4 :u.Pl:.:.nf, patP1 podlamazini.rodnfdo dohod ksamozhf· mo•tam, Trfznlnl •troj6 rrchlou Hzdou do ko~•. po kamanitfc:h c:asd.c:h, roz• bahnlnfch loukich oYf•m xan.c:hiYi na motor.c:h '"• •topy - a ty nHmlJI l•zdc:I odstral'ioYat. Proto ll•no•• t•chnlc:k4 komise pr.cf za.hAjanlm soutlle oznali barYOU, l•Jll c:hemlc:k4 slolenl I• taJn•, nabo opat" plombami ty dlly, ktar41 H nHmlJI blhem soutlle yymMo•at a musl bft na '"'"' mhtl I pPI konebt' prohlldc•. (Z.Jlltf-1 IH, I• tomu tak n•nl, J• Je11:dec: •• soutll• okamlltl „,1ou• len.) z.nahnlmusl bft proto spol.tlllY•, aby H p111Yodno1t :r:nal•k blham souttle I po leJlm ukonlenl mohla bupelnl
deset blhem lestldennfho ki'lfovinf krkonobkých vrchO a údolí odpadlo, dokázaly divy. Pfedevlfm stoupavost motocyklú o obsahu 50 ccm byla obdivuhodná. Lehké padesátky, mimochodem všechny německé výroby, Herkules-Sachs (rim/motor), Vlk·
~~~~a, s~~r::;· :~x~dra:!1~ ~::~dl~~ parkovišti pfl technlck' pi'ejfmce. Mnozf se na ni dfvall jako na titěrnou kuriozitu soutife, kteri v prvnfm niročném ter4nu „pohofi". Ale padesitikublkov' motocykly naopak :udfily.
1 a 4. I ~koulka akcalarace a bndlnl na rovn4 sllnlc:lmlla •ri llskall. Snaha co naJrychleJI proJat lOOm dlouhfm llHkem a~ bn:dlt u p,..,nllirr p"mllamnok• smyk... a Josefa Paralina na Jawl JSO vyhodila dokonce ze sedla.
h•
~lstlt.
Znali H pr.cl•Yllm rim, a to na praY4 •trani hlaYy Plz•nl, dila pfttdnl a zadnl Yidlic:a po obou stranich, xadnl p4rorinl, kryt prhnirnlho phYodu, ni.bol kald4ho kola, vlka, nidrle na P•· llYo a ol•J, •Vltlomat, dynamo, ma1nato, pr.ruloYal nabo ro1dll0Yal, batarl•, clvky, kubur.ltor, pr.vodoYka atd. Klikovi skPU'i •• prlplombuja k hlavnlmu rllmu. PPlplombuJa hlava vt.•c• po obou •tranic:h k vilc:I a kaldf rilac ka kllkov• •krlnl, C.lkovf pol'•to a.nalak a plomb ,. roz.nf, podla kon•trukc• stroJa. Znal•k barYou bfvi ka tflcatl, plomb asi 4-4. JH;d.c: pak stroJ odv•a.a na uuvr.n•
••I
:::~i:!.'tt1~ ~A:!~Atrt~~~;„~ ·r:~in~:
pPed starhlm. Vydali ho do praco,..nlho parkolf'lltl, kdatml na ttroJI dllatdrob"' 6pr&IFJ, ala beit cht.I pomoci, Ta J• zaJizani po calou dobu tO\ltlle, z pra• covnlho parkoviltl vytlall pak Jnd•c: ttroJ do prostoru tak, aby ttanov•· no"' minutu byl pPlpravan na •tartovnl
„„.
„.
Teprve na znamenf startéra smf uvést stroj do chodu a do jedn' minuty musf motorickou sllou pfeJet
druhou liru, vxdálenou 20 metrO. To Je tak zvaná startovacf zkouška, prvnr ůskalf, které musf Judee úspHně pfekonat, aby nedostal trestný bod. A takových nevftaných prrlelitostf Je na trati mnoho: la.sově kontroly, kterými musf fez.del profet v pfedem stanovené dobi.
HERKU LESOV~ NejvEdfm překvapenfm pro od-
bornfky byly - nejmenšf stroje. Sešlo se jich na startu 18. I kdyf jich
V prudkém stoupinf kamenitým, pět set metrCr dlouhým úsekem u Michlova Mlýna stroje pfi vysokých otičkich - al 1 O 000 za minutu - Jen zpivaly a silou kolem 7 k za potlesku prlhlffejfcfch vyvifely jezdce nahoru. To, fe pět Něm cCr startujlcfch n;;i padesitlkublkových motocyklech nedostalo ani Jeden trestný bod a zbkalo zlat' me· dalle, znamemt právě v této kuba· ture nejen oceněni Jejich Jet.deckého uminf, ale pfesvědčlvé výkonnosti stroJCr. Ludlk Lehký
RUDÉ SRDCE
ERIKY
Pi'ijel jsem tedy do Havany, na Kubu, dva dny p1ed tfm, nef to, jak se i'fká, doopravdy „začalo". Kuba Fldela Castra si ul tak1"ka 1vykla lít v ovzdušf, které bylo vfdy k explozi nabité desltkaml nepřátelských provokacf. Nebylo jich u ty čtyi'l i:oky k1,.1bánské svobody milo. A nelze popi'ft, že jejich autoři majl smysl pro velmi rthnorodé formy boje . Nejdi'ív, dokud šlo jen o pUdu, kterou sl kubánšd sedláčci vull zpátky od latifundistó, kteří jim "li kdysi uloupili , mstlll se bývalímajitelé na té za nic nemohouc!
právě
tftině. Od Miami - kde je dneska lilavnl stan kubánských emigrantů - přilétala za noci letadla pilotovaná „červy" {španělsky „Guasanos" jak totli na Kubě nepřátelOm revo. luce ff kaji). Napalmem a dpalnýml bombami ničiti cukrovou ti'tinu , která uf teď pro bývalé cukrové magnáty vObec neměla sladkou chuť . Pole tedy hořela , ale odvaha KubáncO k zápasu o nový , lepši a sociálně opravdu spravedlivějšl život v ohni neshofela. A ted, kdyl jsem byl uprostřed k té k i K bě á pochopi! to -
jse~ :c:~ ~=sn~ s~d~~
Kubáncú, odvaha KubincO by neshol'ela ani v atomovém ohni, nato i v napalmu létajfdch „červ O". A tak tedy hoi"fd thinová pole nikoho na Kubě nezastra!lla. Naopak, revolučnt vláda, kteri - a to vfm, protofe studuji dějiny Latinské Ameriky - poprvé vlibec v dlouhé historii všech dvaceti latinskoamerických republik měla odvahu roxpustit regulérnf profesionálnf armádu a poprvé doslova op fit svou bezpečnost o celý nirod, o lid Kuby, tato vláda byla neustálými íitoky , ,červll" donucena nakoupit v cizině zbraně a rozdat je lidu, aby sám střelil výsledky své revoluce. Nebyly to hned zbraně z Ceskoslovenska či 2 Činy, jak psaly rózné cizí noviny. Zbraně pro kubánskou revoluci přicházely nejprve z Belgie a jiných zipadoevropských zemi a pl'lváiely je rovněf belgické a jiné lodě. Guasanos, hlavně bývaU Batistovi dllstojnfcl , nejen nenáviděli lid a jeho revoluci , ale chápali lak.o svou osobnl potupu, ie na svobodné Kubě sml driet zbraň a vládnout ji každý, a nejen poloboiský tupý oflclr v lesklých holínkách, který tu byl dl'ív podle svých pl'edstav pánem všeho tvorstva. A pomsta xhrzených lampasákQ diktatury sáhla tentokrát na zbraně revoluce ... Před vchodem do havanského pi'fstavu jsem při prvnl procházce po Havaně uvidět Jistě nejpodivuhodnějšf pomntk, jaký lze na světě vObec vidět. Oo zvláštnf,Jakoby kubistické konstrukce, jsou na sebe narovnány ocelové plá.ty, oz.ubené kolo a ně kolik dalšlch rezlvějfcich součistek. Před pomníkem von i květiny, v noci osvětluJr podivnou konstrukci reflek· tory. Těch pár metráků z.kroucen,ho feleza je všechno, co zbylo x parniku Le Coubre, zničeného diverzí „červů", parnlku, který při vet.I svobodnému kubánskému lidu prvou zásilku zbrant ze dpadnt Evropy. Skoro sto pl'lstavnlch dělnikO a ná· mořníkň přišlo tehdy o ilvot . (Na tohle se „červi" nikdy neohlíiejl.) Ale Kuba nekapitulovala ani cen· tokrát. (Pokralovdnl pllftE)
Malanzas hlovnl mWo provincie -..i.-- pl'(mv _ baži"!I oblasli nod 200 m wglk~ o
I
mfsto v~lodlní kontrarevol..,ion::ňl v dubnu 1961
Mlfl 50
100
ko 150
lOOlon
~ I ~~~t~:c~~~~~,:~vui t:::!~
trpasllčl flotilu pinii Kolu;.,bovu vltal u bfehO Nov,ho O svita radostný lisot „ objeve~ ných" ostrovan{! a f lzný pochod ~ obllben' hornlckf dechovky kut~ nohorských havlfů, pfesto čas Ct: nou a ranou Informovanost naši f... kulturn l oblasti o Jlfnf Americe "'> dokumentuje český pfeklad pO:;i: vodnlho latlnskfho letiku „Mun...:i dus novus", jimi referoval Ves:::> puccl o svých poznatdch po boku prvnlch objevltelO; Češi sl f.... v n6m mohli pfellst ji! roku ~ 1 508 tuto nejsenu.tnijff zprávu onf vuufen' epochy. A tak múleme letik „ Spis 0 nových zemlch a o Nov'm svitl" povalovat u nU prvnl pohled na tvif Jifnl Ameriky , byl pfed1vlstl ce" ň.dy ústn lch I písemných znalosti nej rOzněJ f lho druhu a původu. Naše kulturn l oblast vyslala do Jifn l Ameriky nej rOznljll zistupce - bota· nik a bojovnlk T. H a e n ke , nirodoplsec a skvllý kaktusi1 A. V. Fr 1l, zkušený ni rodopisec, obllbený vyprávff I odvHný světobHnlk a patriot E. S. V r i z I letnl jin! nim ukiu.11 jlfnl Ameriku sice v celé jeff šffl , v Jejl nedotčen,, drsné krise, ale v dlmenzlch sv' doby. Tradlčnl pohled na tvU kontinentu se vlak zm~nll soubHně s celosvitovým vývojem - od doby dije Ballantynovy knffky „ Dobrodrufstvf malého Martina v leslch brasllských" af po objev"' relace hanzelkovsko-t.lkmundovsU expedice „ prodilala" lifnf Amerika pferod sama o sobě I pod cit.lm! vlivy a nikdy I v slutbich cizlch. 2 • Pro tento kontinent nejty..J nf fe
CQ
t:
POHlED
no tvóř BRAZlllE piltijší t.emf Je bezpochyby Brazflle. Podlvime se tedy na ni. Zemi pamp a pralesO . . . ne, Jen tou uf divno nenf; jedou-li tam našinci !ovit nebo se vydaj/ na cestu za zlatem, pak je koristf napflklad t.lati medaile ji! podvakrit sl ji Čechoslovici prof. F. Trtbter a arch . j. Svoboda odvetll z blentle v Slo Paolo; na tuto letolnf metintrodni konfrontaci výtvarn6ho uměnf a sc6no1rafle jsme opEt vypravili početnj' soubor pracl:Jirfho Trnky s retrospektivou jeho dosavadnf činnosti v loutkov'm divadle a filmu, Zdeňka Se yd I a s nhrhy dlvadelnlch kostýmO, byl odesltn pfehled výtvarn,ho dlla jlllho K u b 1l ty, Jlllho HI o f. k a s jeho grafickými listy, a naopak I price Krlvolovy, Bari~f k o vy a Lah u I o vy, akvarely V. Va J f l k a a Jiných tástupcO mladlf umllecké generace, aby oplitkou uktull JlhoamerlčanOm kousek Nov,ho svita" dnelka. " • V Brnllll lije kaldý druhý jihoameričan ; jejf ú1eml pokrývt t'mlr polovinu kontinentu . Pfes hospodtfský roimach sl zachovala svou pestrou tvifnost : hustě osidlen6 pobfell moře a rek vystfldivalf rotsihlé pampy, divok' hory a nepronlknuteln6 pralesy. Bohati lkila
tlvotnlho stylu je výslednici: od nejkultlvovanějflho prostfedl nejmodernijšího ralenl al po nejprlmltlvnějffformyflvotapra·
pOvodnfch lndlinských obyvatel v hlublntch nekonečných lesO, ktdf se jeltě neodpoutali od a to nenf nadsázka - vztahll, poplatných spife feftě tak starfl dobi kamenn6. • Pro sv' pověstn' diamanty by měla být Brazllie nejbohadl zemi svita. jejf skutečn6 bohatstvl je ale v neronných :r:isobich nejobyčejn~jflch . Proxatlm se tdaJI být nekonečn6; dmif čtvrtina světových dsob lelezn6 rudy leff v Minu Gerals, jednom ze stitO SpoJených stitO brat.11ských . Ale to není zdaleka vle .. . • Polovina světov' produkce kivy Je brazllsUho pOvodu, ve sklitnl pomeranlll Je Brazllle hned za Spojenými stity. Obili, cukr, korenl, rýle , ryby a dalll d:mir tot6f. . • Kolem 7 S mlllónll obyvatel je pOvodu portugalsk6ho, indltnsk6ho lpanilsk6ho; sllni jsou zuto~penl potomci bývalých otrokO, uvlečených t. africk' pevniny, pak pristěhovalcl z cel.6 Evropy, Japonska, Stfednlho vychodu. T'mif 60 % jich praClJ)6 v zemědllstvl , na 15 % v prOmyslu. Brullie je prvnfm jihoamerickým výrobcem automobllO - vyribl zhruba 150 000 voxldel ročnl; z modernlch toYiren vyjlldijl nejrOznijll s•i· tov6 značky, napflklad automobily Volkswagen, ve výrazných, flvých barvich. • Kdy! se pfed necelým stoletf m objevila angllcki kopanina bfe:dch Amazonky, nikdo netulil, fe se fotbal stane bru.11ským n'rodním sportem a braa zllsk' mulstvo bude obha)ovat a dob1e obhaJova.t, jak Jsme poznal! I my loni na vlutnl kOfl a výsledku - sv6tov' prvenstvl. (h1trato,6n1 "
c:1s. 2f I
EXKUl'.ZI VTM Z A PLA STI C K t M
pú 1ratnofonovfch du • . • n•. d11ek i•ltl
ne, thbalajdtl'f'ou••i•tn• "dl•, J„tl ttlvllku,,, hmota vyc.hlU' , ••
ZVUKEM
a pak •• na ni vrhnou drtila a ro:r.drtf
.,.u.
a roa.mllnf JI na 4hladnf sranuljt kottl vitlfho oblln•ho zrna , A tan Jll pPlchlll k tamollnnfm ll1ovaclm ttro· J4m. J• dbkovA.n, pfed•hflvů a vyklo• pan m•:r.I d'f'I ll1ovacl matrice a t•vPan neOprotnfm atl1kem eutomatu • • , pit, dHat, tPlcet, padetit, lecfHit Yl•fln a mim• p„d tabou a.brv1u no11ou d•d1u, 1taraodaak11 nall Yfroby, Jan Jan netadlt pr.notku a . , ,
~'~:~ ~.C:~ť :~:7!~.~~!~~i'H~~~~~i
INTEl'.MEZZO r1'.0 ovt OU!KA. proto!• Jednlm poli.chem zalln' a drvhfm konlf, Sce~lonnl I• v obov p,lpadech, pln' t6n0, a v !•Jich barvlco1tl tvlUcnl • bohad na dojmy. TytU 'f'lutnonl 'f'frobl U•~· desek - I• "f'tllml peurfm tloulenlm vide<· kfch tnalo.nl (fyziky, rtliltl akuJtiky, nauky oel1kt,inl,chemle a mechaniky I ma1netkU a 1•ometrick6 dkon lto1tl) 1 n•Jno'f'ijUml technolo1ickfml Wadaml a pro•tou , 'f'ldy a u'l• pot1•bnou llnnottl manullnr. Yfroba nereofonnfch 1r.molono'f'fch desek I• podmlnlna 1lofltlillml ponupy, nd jsou ony, Id lni vfroba dn•k „ norm&lnlch" , J•llchl zvuki•tall:11kallc i•dnolltf a n11I•· dovatelnf v proatoroY01tl pOYodnlho tnlnf
'"'I
•I•
mi v kal4'm ů:r.:namu Jlnf cit•· ratrt.r, úvltlf n• povua a „bar· vl" t4 a.ti shnemu, kt•rf :r.a• c:hycuje. Cali phpl1ovi •tar-· aparatura - na nalam obmku l• JI l•n malt, ale nejpod1tatnlJll liat - J• Pf.aana napro1to 1amo• llnnl u poulltl neJmodarnlJflch vldac:kotac.hnlc.ktch po:r.natk6; nanl mam' poanarnanat k o.vit• lanl, la J•Jf kontrolnl • nbHpe• lovacl llnnott J• PIHna pem•to• Yfml obvody, pracujlcfml v phd· ttlhu, eby bylo Jednak pro 01por· nott a.aJlftlno co „neJht11U. ' pPlblllenl •• d.Jr:namod •Plrily, J.clnak qfoulena p...,avllm mol· no1t l•llho pl'tikrytl a tlm I a.ne• hodnocanl p"otnlho ů.l:namu. Poa.ornl 1lad11lam• odvlJaJlcl H masn.tofono"' ůa.namr, ml•t· no•t pl'tiphodho oddllanl n• plftuJI )HA' a boh•t' ti6ny budoucf 1taraoda1ky , , , •• . i•llf prvotftl d:rn1m H pik pom1lu vydiri nt po1pu vtrobnlmu proui1u , Zn,ma i•I t bllnf vfroby „mlkrodauk". Co 1/a udili vfrobnf proc•• •taraoú:rnamam r U.namu H amocnl Jamn• a prechtnf ruce " pln.noplattlc• k'm oddllenl a a prvotnlho ú· a.namu Y laku f611a Y)'tVoPI nlkollka po1tupy (ch•mlckfm 1tflbfanlm, ml· dlnfm • nlklov4nlm) lltonc:I matrici , pPlroHnl p"•nalnou ttm, le to, co I• na proci'"'"' 1taraodaac• vlhovA.no do hloubky, I• nalhovacfmatrlcl YJ"atouplf a naopak. Na Kinu p,lthh:I kopolym1r CHEM· TON , pflbu-.nf 1 ta•tilnlm 1llon1m , tpolu ta 1paciilnlm bal"Y'iwam , 1t1blll ůfnl pf/mld apod. Ytnlkna lernoJedi, 1ypki hmott, kterou i•m• df/va dodl1ll; nalllo 1la u · vfn vfrobu kopolymeru" thodl CHEMKO Strl.fskf 1 61pora miliónu da„ ):rovfch korun na Hb• n.01!1 dlouho l1k1t, Sypk' hmot• nmt o sobl by al• k vfrobl desek nau1lll1 . A proto li 1r1mo-alchymlcl prohinllf hnlttdm acrojem, l l•hol "'lcO (obr. l) jll vychhl Jako tuhf, uplounkf, prufnt
„
„
:rvuku „ koncertnl n•bo phdnHoY6 1lnl. Nebot n•nl Jednoduc.h' pOvodnl nahrivku, zaznamenanou dvlmamlkro• fony na ma1natofon0Yf p6Hk tak, aby pfe1htavo.,.la co nel'f'ldl moln' pfl• blllanl n an1kov• 1kutelno1tl, phn••t dvoJTm dpl1u do Jad'M „rfhy" na 1taraodeac.e. Obe dz:nemr pfevez:m• a pfezkoull pPephov4 oddll•nl lod.., nlck'ho SUPllAPHONU a velmi pfet• nou, dokonalou phpl1ovou tt•r-apa• raturou (obr. I) dintk•ho pOYodu DYRIC JI pl'tinHe 'do nahr-t.,.cl f611e a hllnlln•, potalen•l'lo lakem . DYREC p ...cuJ• t ph1no1tl tltlcln mlllmatrvi proto I• molno tl•dovat tkut~nf nhlad obou „kani!O" aaznamu Jan a.abudon.nfm mlkrotkopam, Stereo• shnam, nytt pod vychflanlm ltyfl· utl plitl •tupU do obou bok6 drUky,
v•
700
VTH
•
.• . a pro ty, kdo by chtlll vldlt 1 „ I d ft Ylca lit Yfroby dH•k , po1nu dobr6 •ybl'tanl, doplnln6 vyspllou 'rfrobn r 1 z.ku· lebnr technikou, (ať ul jso11 to kolaktlvy :UkO SYY!, lkol odbornfch a .,,..okfch, 1politl1nskfch nabo d /moYfch 1!olek) clu· molrma pHtelsk• pozv,nl : pf!J1dt• s od•ot,nrm na toto o:tftimanl „. VTH po.
„
~~"a't,,,~lc:t;;:;.!r~::.~k~~„c\'~•P:;: htldky a odborn6ho vfkladu. u„•dta d'f't nebo t,I vhodn6 urmffty (prtcoYftf dny) a po pfipojanr 1nn1mu ~hnnlkO 1 l11b' l•lkh oblanskfch prOkazO ode•late "' adresu : Vedanl podniku Gramofono'f'6 dvody - SUPAA,HON, podnik XII. tJaa.du KSČ, Lodlnlc.e u ••rou"•·
(harj Poto JlNDtl.ICH VLASÁK
i1t! jste se u! zamýitcli nad t1m,
J
proč
zvuk
některé vaši oblibené desky s opcrnl skladbou se i pli reprodukci na dobrém gramofonu tak výrazn! lišt od pllmého poslechu v koncertní slni. Rozdíl je způsoben hlavně tlm, že při přehráváni desky na gramofonu vycházl zvuk jen z jediného smEru - z reproduktoru; v konccrtni sini přicházl zvuk k posluchači z r-i\znýcb mist hrajfciho orchestru. Odsuanit tento rozd.11 v kvalitě zvuku je úkolem mnoha úprav, od ncjjcdnodušškb až po ú,ravy zaúm ncjdokonalcjU, atcreofonii fbovou a intcniitni. Nepfimého ozvučeni (obr. A) se dos6hne
li nlkolika reproduktory umfstěnými v různých č4s· tech mistnosti. Pfi této úpravě vychbi zvuk sice z větll plochy, ale neumožňuje posluchač.i rozeznat, kde jsou jednotlivé nástroje um.lstlny. Prostorovým zvukem (obr. B) jsou vybaveny všechny modernl rozhlasové přijímače. Takový pfijtmaě má mimo hlavni reproduktor, pfenéšejlci zvuk vpřed, jcštl nlkolik menšfch reproduktoró. umlstěných na bočnich stEnéch skfinl. Zvuk z t~chto reproduktorů, odražený od'et!n mlstnosti, pfichbf k posluchači s časovým zpoždE.nim než zvuk hlavnfho reproduktoru a rozšiřuje plošný rozsal\ zv·ukového zdroje. Nevýhodou (v praxi opomJjcnou) je okolnotc, že st!ny mlstnosti pohlcuj( zejména vysoké tóny. Proto se hodnE ztdcl z tohoto efektu. Dvoukanálové. stereofonie (obr. C) dosahuje pravého stercofonn.lho doj mu napodobcnlm poslechu ob!ma ušima. Dva milc:rofony snhnaji zvuk ze dvou sm!rů, jako posluchafovy uši. Signály z mikrofonů se oddE.len~ zesiluji a dv!ma cestami reprodukuji do sluché.tek. Pravé sluchátko je připojeno ke kanálu pravého mikrofonu, levé ke kanálu mikrofonu levého. Poslech sluchátky je ovšem nepohodlný a pfi otočeni hlavy slyšf posluchač zdroj zvuku stále proti sob!. Provedeni soufasného stcrcofonniho poslechu z reproduktorů (obr. D) je řešeno takto: Nasloucháme-li v míst! 1 orchestru 2, slyšlme jednotlivé nésuojc pod vodorovným úhlem 8. Postavlmc-li v úseku L a P dva mikrofony obrácené k orchestru a oparflme-li stranu obdcenou k nám reproduktory, mOžemc ob! části, orchestr a posluchače, od sebe oddl:lic. Muslme ovlem zachovat spojovacl cesty mezi miltrofony a reproduktory. Úhel 8, ve kcerém slyšime zvuk dvou reproduktor\\, mé odpovldat mlstu v koncertnim slle, z n!hot slyšlme orchestr pod úhlem 40' a! 60°. I toto provedeni ncnJ skutečnl stereofonnJ prostorové, neboť rozlišuje jen sm!r vpravo-vlevo ve vodorovném pffčném sm!.ru. Stereofonní gramofon (obr. E). Dnešnl stereofonní desky maji záznam systému 46'/46°. U tl:chto desek se signály L a P zaznamcn4vajl do stejných bokú drážky desky. Tak jsou oba záznamy rovnocenné v jakosů i opotřebeni. Sml:ry pohybů
obou záznam\l s vira ji úhel 90°. Proto lze pom!rnl: snadno zkonsuuovat pfcnosku se dvl:ma systémy navz4jem se neovlivň.ujldmi. Jak vypadA mechanika piezoelektrické atereofonnl hlavice pro záznam 45°/46°, ukazuje obr. E. Hrot přenosky je spojen tfmenem J s konci dvou piezoelekuickfch prvkt\ 2 a 8. Pli sniménf záznamu smErem pravého boku dré!ky (modrá šipka) ohýbá se krystal ! a dává signál. Prvek 8 je bez signálu, neboť se jen nepaunl: zkrucuje. Pfi snímáni záznamu z levého boku dré!ky (červená lipka) dává signál prvek 3 a prvek! je bez signálu. Z popisu funkce přenosky je zfejmé, že pro stereofonnl snlménf musl být zvh\ltnl pře noska, kterA jednlm hrotem snlmé. oba zaznamenané signély nezévisle na sob!. U stereofonnl přenosky je použito jeit! jemn!jšlho hrotu než u přenosky pro snlm6ni záznamu z dlouhohrajlcfch desek a je i menši tlak na hrot. PH repndu.lu::I H ob• k•n.iy •tereofonmho 11pj.lu tesUull dvf.ma od Hbe oddi.leným.J te•lloval!J ae 1polečn#m ovl6d,n.hn a reprodukuJl dvlma reproduktorovými .ou1tavamJ. Pfl tfec:h reproduktorov#cb nu1tav6ch 1e tled kan6.I vytv6H UmHe na reprodukčnfm koncl •reprodukuje tfctim reproduktorem, u.ml•th#m upro1tfed oboubaf nlc.h.
Ceskosloyenské gramoradio Tesla Stereo ll 12 A umožňuje dokonalý pf(jem rozhlasových pořadů na všech pbmech včetn! velmi krétkfch vln a pfehrávénl všech druhQ. desek i desek se atereofonnim záznamem. Stereofonlckou reprQduke.I umoUuJe te.n10 pflJfm•t pfeno•em •lsn61u dvlma e.e1tamJ - pravou• levou reproduktorovou •ou..cavou. Zvuky •nlrnan6 se •tfedu J.ouebodnl pfenileny oblma •ou.uav•ml tak, lci Je vnhn6me., l•ko b)' pflchbdy s mbta letle.lho uprosthd obou nprodu.ktof'Ooo vých M>Ultav, Vtd4.lenoH 111.flnlk • reproduktory m6 být „1 S.5 m, a t• n.e.Jvhodnljll umi1tlt reproduktory v roslch obyrnf ml1tnoatl. PH vf.tJI vsdlilenoatl reproduktor6 m6.le doJh ke vtnlltu tav. „dlry„ ve. 1tfedu. V tomto pflpadl Je •lyiet dce pravf a levf bdi zvuku, ale cbybJ •privný 1tfedovf •Jem.
Nastaveni správn~ho stfedovébo vjemu, mimo umlstEnl reproduktoró., se provádí regulátorem vyváženi zvuku. OtéčenJm tohoto regulátoru musl být slyšet zvuk tak, jako by vycbézel ze středu mezi reproduktorovými soustavami. Tim je nastaveni skončeno a platl pro každou dalši reprodukci atereofonnlho záznamu. !lmeJltal Konzultace: lnž. Klečan
2 - Ctytrye.hloabů eainoHnaf rramoml:nl~ .,Ni~ vlco STL-l:r' pro attteodaky, dopl.nbf ridJem H dvlma vlDovfmJ rouaby, vyribi J•poruli pobof.. b Vktor Company,jednohoaneJ1tarifch vfrobda sramo(onových dnů. ...
VTM
701
I :
,(
1
I
E
~ LOVECKÝ ~ INSTINKT )
:' "
I -
;::::~=~t;~~:~: ~:~~I ~.f~!'era, „
„Copak nM:hipal, l• to "• m 61 • bft fena? Kda by v:ula fena"• t6hla •••trlen6 planatlr" „Kdaf f"ri.vl to chci -Jl•tltl" odtekl Puton, „Holni, la•• tu nikde dftila dopravnl rakete. Nabo 1l 111Jak6 lahko~~:~~.' dbla •'rl•lo na Yflat a :aablou-
„S • ď, powldAml" 111f\oal Harrera, „Hi praYCfu, hxtona," p•idal •• Stellman, „t1.chocf nikami I kdrby to opravdu by I a lana, 1taJnl ji namA· lama nlJak pomoci." „U h n 11" 1ykl l'axton. Jaho hl•• mll nabu.pelnf pPlnuk, „Vilnl tam che:„ Jltf" uJl•tll Harran, „Chci.Minii ml tnad brinlt?I" „Ala na! Jan al Jdi, kdyl mil c:h11t'," kfvl Harr·ua lho1taJnl k ot'fo~ Jatky· ni. „Na1mtmamu to dovolltl" ro:r.lllll•• Stallman. „P„Mf KdJf H tak hrna k vlutnlmu
„
funu1u., . "
~ ~
Cl)
~ ~
„S. mnou ti nalamta hlav1i1 1 " Pekl Paxton. „Za lnr-t hodln1 f•em •P'tkJ. Asnll" Otolll •e e pokrolll k vfc:hod1i1 1 al• vtom •• Herrera ro•pH.hl a udefil ho klad.•m cfo hlav,. Stellman ho tac:hJtll. Ulolill l•I • hloubi J••kynl a „ml hlldall dil; pfepadeni dlvh lkala a kv11ala nephtr'lltl Jdtl dobrfc:h pit hodin.
vyšli xe svého úkrytu v sevfeném houfu s odjištf:nou zbraní, s očima sledujfdma kaldý podezfelý pohyb. Proč vibÍ'llCka "Zklamalal Kniha „Základovéskautlngu od Á do.Zet" tvrd !la pfece Jasně, fe nuk vábnlfky je neomylným prostfedkem k pflvábenl mlraka-samce. Že by nebyla doba lije! Mlracl mlfill "ti"ejmi ke kovové· mu, vejčldmu tělesu, ve kterém Drog rorpoz:nal raketu. Byla velmi primltlvnf, ale v okamliku, kdy do ni minci vstoupl, budou v berpeff. Drog Je mohl prostě z t r a ve st In I o vat a tfm by věc skončila. Ale netiylo by to právě humánnl . Stafr Elbonejcl se pfece vyznafovall dobromyslnost! a milosrdenstvfm a povinnosti mladého skauta planety Elbonal bylo následovat jejich z:áf. "'ho p1'1kladu u kafdých okolnosti. A pak - nravestlngovánf vlastni'! ani nenf metodou '% dob koloniallnce . Zbývá tedy 111 t roce . Je to nejstarlr z:pósob v pflrufce uvedený a vyb.duje, aby se lovec pflbllfll těsn6 ke "Zvffetl . Nedá se však nic dl!lat . Drog uf nemá co ztratit. A pak - povětrnostnl podmlnky jsou právě neobyčejně přh:nivé ...
1
po~r:::di. vČ!~ :11id: :!~p'1'~rlte H Šli, drllc:a le ::sa ruc:e, Pistole mlll odJlltln,, Marni snallll praniknout zrakem neprllllhl•dnau mllnou c:lonu. „Herrerol" „Ca jet" „VII urlltl, I• Jdeme sprtYnll" „S.mozhJml. OvlPil Jsem 1ismlr na kompa1u, nel salta ta ntnc:•ni mlha." „A c:o Jestli Je kompas parouc:hant?" „Nemluv nesm11lyl'' Mitky poknlonll v c:Htl. Nihle Stellman zakopl a kim•n. Upu1tll pit· toll. Zdvihl JI anla l hmatet pPad Hbou po Herrerovl run. Kdyl 11 nalal, opit Y}'krolll. „Ul musfme bft: nikde u rakat1," hkl Harr•n . ,,Poslouc:hel, Stellmane, radil •• ml aas ch1t' •a ruku, nebo se
„
~
~
l!i>
o t;1
f.,..
NakonK mus•I I probrawif se Paxton ull.nat, le to ul trvi pi'llll dlouho, dokonc:e I na nlJakf kflovltf film , ,.
...
•
CH murné deštivé r!no zastihlo Droga stále ještě na čekané asi sto yardů od jeskyně. VidiSI, Jak miracl
704
VTH
O
1
•
~
R aketa vynu:lla k Zemi lllenl rlsk11nt• nim tempem. Teprve po chvllls•Herrera ovl6dl a •nllil troc.hu r1chlo1t. J•ho ounahli ht.P byla 1tile Jaltl popelari a ruc:e se mu c:hvllJ na pikich. Z kabtn1 vylel St•llman a unaveni klHI do kPasla druh•ho pllota.
.
~
<
M lha se náhle rozplynula . Objevil se Drog s vlthným úsměvem na rtech . Vytáhl z pochvy nOf s dlouhým ostflm a sklonil se nad nefblifUm ml rakem ...
z .&lo to lehkfm oparem tl1nl nad o zaml. Ale jak na led•m nebi stoupalo 'I'" vodnat• 1lunc:e, mlha hou•tla lim dil vlc:.
~
~ ~
„Tak •e tff1 drl(m tabe, Paxtonat" „Na." „Tak I• to teda lpatn•," hkl St•llmen ~o lna. „Moc: lpatn•." ,Jak to?'' „Protale drlfm nlkaho :ir.a ruku." „S.hni ••I" :uPval H•rrara. „DilleJ, kruc:I, at mohu stl'lletl" Ale uf b1lo poadl . Ve vaduc:hu •• rootptflll• podi„n6, sladkokyHli v011I. Stellman a Paxton vdtic:hll - a klHll na sem. Harrera s• vrhl na1lapo kupfedu, snalll •• zadrlat cftth. Zakopl, upadl, c:htll ntit - al• IVlt mu alarnal phd ollma,,.
napjatě
:&tratlf. To bJ b1lo poslednl, co bJ nim c:hybllol" „Vld1t' ••ti drllm, " odpovldll Stellman. „Jakto- drlfll" „Pavfdim, te ••ti drtfml" „Hele, nec:h 11 ty vtipy. Pt'ec:e snad •lm, Je1tllml nikdo drlf a• ruku, nebo nel"
r•r~~o le s hllton•m?" zaptal se Her·
„Nic viln•ho," odpoYldll Stellman. „Jen nervovt lok. Dal l••m mu nlco pro spanl. Al se probudl, nechime ho poli• tat diamanty. To ho urlltl postav! na noh1." H•rr•ra •e zasmtl, Je.ho oblllej pomalu na.bf"t•I normilnl bany : „Tecf, kdJI riac:.ko dobPe skonlilo, sim b1ch •I • chuti pohri.1 • polltintm álaman• t6 , • • No ale i'aknl," tvilnll poJttdnou, „mohlo llovlka nlco takov•ho napadnouti Ch•p•f z toho v6bec: nlco , •• ?"
C eloplanedrnl skautské jamboree byla pestrá a barvitá podlvaná. Drulina Plachtidch Sokol Osehnla krát· kou pantomimu o tom, jak byl za časll kolonizace zúrodňován povrch planety, Statel:nf Bisoni nastoupili v plné výstroji kolonlútorO. A včele druflny Zuflvých Mlrakll kráčel Drog s odznaky skauta prvnlho stupně a lesklým vyz:namenánlm na prsou. Nesl druflnovou vlajku -ještě Jedna pocta - a pfl pohledu na ni vypukly ovace . Na f:erdi pyšně povívala typická, sllná kl1 fe statně u rostlého m I rak a a blýskala v slunci všemi svými zdrhovadly, knofllky a mě· fldly . . .
KONEC
•_____ ...,
___
._._ „„
--·------·---·---··-„·-
ODYAHA,aGZMYILAdzallJe„,oo _ _ _ IC.ll'flal...
...
„ ...... N„Yal
I
.....
........,..,.,.0 ............... „ ....... ...... „....... ........ „ .............. .... ~
...................... " ......... „„.........
„1~.,
AEšBNfZJl)fMA~CH PROBů.\\0
Z C. IZ/63
Otik N•poleooa •• , rdil Mil. Krc)bldi, llud. SVVS + Kd,!.JcS + Ka3, 8. Jdbl + Kb4, 4.Ja2
St!ůt.lkto:l,Jd2
+ Kb6,
6. Jbd
+ K.18,
6. Jb4
+
„, +
?I (zde mohl bUt matcmn
Dl8 • •• a!e pioknfuje v pron41l~ovinl} , ?. Jb6
+Ke&, t. Ja7 + Kd7, lO. Jb8 + Ke7, H. + J
Jc8
+ KbS,
+ Kf8,
8. J16
12. Jd7
+
+
....
~
Roh'-ěek ••• byl tak lehký, te bo vyphtlli vtkhnl 1prhnt: MOTOR (mo:ln! bylo takl Ř.OTOR) - OPAK - TAJ - OK
-R
Obrbek , . • pf'
ilhl., a odí1V·odlu.1je to tlm, :te j1o u %.htdni! vidtt I, 2 al 9 obntle DvoJcltem! ff•lo , • • vyfdll M . Šikut z N . Sedla rovnici : nechť lc čblo ab - pJ11I tedy 10. • b 8(1 + b). tedy 4a !1b. Proto!e: 1 i b je mcotl nd !01 vyhovuje pouze a ~. b 4. Na úvodnf drAza. , • R . Mlklanovl, •tud . z Prahy 6, tprtvn~ rovnici vyfotila, te pomalcjlf cyklitta jel rychlos1l fl: m/vt., rychleill 9 mJvt.
ltEŠENf Zt\JfMAV'9CH PROBLéMO Z C. 13/63 Čtyfl planety. , . určil P
Mik.ysek z Prahy 6 takto : A VcJupiter, D S.turn . Hrdi na povfdky „Br11tfi", Gcorac Cartu , byl vychoriin na Jupiteru. NejvlttJ z planet je Jupher • Zemi ac t1eJvlcc pfibli!ujc- Vcnuk, Rob.4~ek, •• telil• M . Holubori z Plx.nl takto: AEROSTAT -BPBDRIN-RBZBK-ODSSA-SRKAT-Tl - AN
nute, B - M1r•, C
-T. Plovoud mince . • • J. Petrbck , atud. a Brna, popirufe, !c 1e povrch vody chod podobni jako b!Ana, proto&: na hranici vodli - mince 1 m11tným povKhcm le molekula vody pcvnfji ptitahovina k IOIJ.~nlm moleku14m vody nd ke- kovu. Mince plove, pokud jej! vlh• tyto pfltailfYl •llY ncptt„„ou. Jedno1tolc.dcnAclfm ••• č lenlktm $litem OSN fc Kunjt; vf to jca milo čtcntl'6 . Zlujlmi č tvrté mf no v tl:l:bl ropy po USA, SSSR a Venezuele. ftclil K Vft z Brni. Ctvc.nc ••• roullllme podle V. ~adka z Kolina na ph a bodných obdllnJltO. 1e 1tr9naml • 1
T ,
AESBNI Z/l,JfMAv1'CH PROBÚ!MŮ Z C . 11/63 Raketa Je.del .•• pfímo n• Mbfc by muu·l• ttlle pkmth•t tvtmi motory zcm,..ou tltl al do bodu , kde by 1e pfltli!ivost oboutllcs vyrovnali . Startuje-li 1 OJ*Č;něnuny Zem!, 1tačf vynht ji do V'Uluchopnli~dntho pronoru • uvbt na vypočltanou eliptickou drlhu, po nit tc pohybuje bez dali! 1potkby paliv., podle fdcnf V. Davidka z Prahy 6. Plt x p!t - dnlt, , , Al. SlndtlH z P1rdubic fdil: 901 )( 301 90801. TroJc. hodiny ••• budou podle V. Jandy z Prahy 7 bit opf toUCunl: 12 hodin u 360 dni . Rob4t!ek •.• byl velmi obtltnt a proto jej vytttllo jcn mil• henAta: COLCRBT - OSAZON - L.A.HBV - CZBCH ROV - EN - T. Ofevoryt. , • je podle P. Mikyska z Prahy 6 z dlla „Prombty' čili„0 zlatbn 01lu''. Hrdina te jmenuje Ludw. lnkuntbule j1ou prvotbky ptcd r. 1500, natc prvnl je „Kronika Trojlnslti' z r. 1488, vytilt!ni v Pan I Odmlay % ě. U!, 13, 14 dostali: VI. LdoV1kf z Jiblny; Jr. Zimmermannovi z Prahy 1; A. H.llitovt z Trent. B11kupk; T. Kovič z Kolie; Lad. Reich z Dun. Su:edy; B. Kff!ck
u Zel.
Brodu; J, Sltalickf z Prahy 9; L . Kaniuaa z Prahy 4; Fr. Koftn z Prahy&; K. Z.mpechz Ů1tln L .;J. KoltfzPlznl; K.Kumit z Teplic; P. Ulrich z Hradce Kril.; D • .Retori z Brna; R. Fiala z ()!trny; V, Mduk z Jarotlc; J, Linhut z Mllnlka; L. BcčvH z Prahy 3; J. Bada z Prahy 3; R. Mlkbnovi z Prahy 6,
VTH
705
PňlPRAYKA objevitelů KMITANf. MATEMATIKA A TROCHU DŮVTIPU
Hledi te v:r:orelek • Sklid,me kmity • Lissa)ousovy obr;u:ce Tak bychom snad mohli stručně charakterizovat obsah dnešního
č l á nku
- budeme se totlf ubývat kmltánfm
hmotn,ho bodu . Najd e me sl nejMfve vzoreček , který zkoumaný děj pl'esně pop isuje . Bod X na obr. 1 kmitá kolem rovnovitné polohy S „ nahoru a dolU" , pr'ičemf jeho maxlmálni výchylka je SA 1=SA1 =A : jak však určime jeho výchylku v libovoln6m b.sov6m okamfiku, anlf bychom ji museli ně1akým způsobem měfl tl Pfedstavte sl nap11-
klad ruské kolo , jeho! osa procháJ:I bodem S a na
něm!
je pouie jed iná kabinka - bod X . Poi;orujeme-11 otíl:ejfcf se ruské kolo z boku , bude k;a.blnka kmitat popsaným způsobem, avhk pi'i pohledu :r:e strany se r.l'ejmě pohybu je rovnomf:rnf: po krufnlcl o poloměru A jistou 6hlovou rychlosti w (omega). lte tedy popsat výchylku ka· blnky X tfeba ůhlem . který svini polopffmkaSX (paprsek ruského kola) s vodorovnou pffmkou x prochb.ejfd stfedem S kolmo na osu otáčeni ruského kola. Nebyla by to vlak fádná výhoda, kdybychom musell tento úhel neustile mf!rlt . My ale vfme , fe w je ůhlovi rychlost, tj . p f irůstek hledaného ůhlu u jednotku l!asu . V čase t bude tedy ůhel OSX roven wt plus ůhelip (ff), který sv Iral paprsek SX s pffmkou x v l!ase t=O - celkem ~OSX ,... wt+ q;i. Prohlédnete-li si pozorni obrátek, tjlstite, fe z pravoůhlého trojůhelnlka SX'X mO!eme pomocí úhlu w t+ q;i dokonce pfrmo vypočltat okamlltou výchylku s bodu X (kabinky rusUho kola) t rovnováfné polohy: A sln(c.>t+cp). Maximilnr mo!ni výchylka A (to je vidět t obrhku I t pfedešlého výrazu) se nnývi amplftuda, ůhel c.>t+q;i fixe a q> fáxov' posunuti kmitavého pohybu . Doba T, během n lf vykoná bod X jeden kmit (tj . kabinka oběhne jednou dokola) se nuývi perioda, hodnotaw se jmenuje frekvence kmitavého pohybu. KmltOm , popsaným v10ref:kem s - A sin (c.>t+q>),flkime kmity harmonlck,.
•= sx· =
rf.zovt
f'OSlt'UTí
Takovýmto 1pOsobem, „na paplte", mOieme tkoumat tak' pffpady, kdy je hmotný bod nucen vykon!vat dva nebo vice různých kmitli současně . Dva harmonické kmity se mohou od sebe lišit ampl itudou , frekvenci , fitovým posunutlm nebo dokonce nemusl kmitat ani v jedné rovlni (majf r01ný směr) . Vykonivá· ll hmotný bod dva kmity najednou, Je výchylka s v kterémkoli okamflku rovna součtu výchylek s, a s1;. které by měl hmotný bod v daném okamflku , kdyby vykonával oba kmity jednotlivě (v pflpadě , !e kmity jsou rú1ného směru, jde samoztejmě o součet vektorovj). Uka!me si jen stručně , fe vykonává-li hmotný bod současně dva kmity stejného smf:ru a stejn' frekvence, má výsledný kmit, který lefl samozfejmě v rovině obou kmitú , tutéf frekvenci . Oznal!f me obakmlty s,=A,sin(rot +q>1), s..=A1sin(c.>t+'f'JA1, q:i 1 , A1 , q;i 1 jsou ovfem v konkrétnlm pffpadě daná ěfsla - :i budeme je sklidat: s - s 1+s 1 = A 1sin(wt+qi 1) A2sln(wt+cpJ = ""' A,slnc.>t .coscp 1+A 1coS 1+At1inc.>t.cost.(A 1cosqi 1+ A ~cosq>J+ + coswt.(A 1 sincp 1 + A1 sincpJ . Pololme A 1coiq>1 + A1coiq>1 = A cosq> (1) a A 1sincp 1 + ~slnq> 1 = Aslncp (2). kde Aje ampl ituda aq> fázové posunuti výsledného kmitavého pohybu - dostaneme s -
+
+
+
=s , +s1;= Asin w t . cos q> +Acos w t . si ntp= Asln(ťt>t+qi).
I
--- ---------- ---- ------ At
Tedy pro vychylku výsledného kmitu, ktcr.ý vznikne slofenlm obou kmitú téhol směru a téfe frekvence, platl s = A sln(c.>t + cp) a to je opět harmonický kmit s frekvenclw . Jeho amplitudu A vypočteme snadno t rovnic (1), (2) ; umocnime je obě na druhou a sečteme : A1 cos"P + Alsin'q> = (A:cos'q> 1 + 2 A1 A1;cosqi 1cosq>1; + + A:cos*cpi) + (A:sin'q>, 2 A1Ai.slnq;i,slncp1 + + Alsln'q>J , A' (cos'cp + •ln'cp) = A!(cos'cp, + sln'cp,) + + Al(cos'cp, + sln'cp,) + 2 A,A,(coscp,coscp, + +sinq>,sincpJ, A*= A ~ + A~ + 2 A 1A1;cos('f11 -q>J , tedy A= '/ A:+ A~ + 2 A 1A 1;coŠ(cp1 - cp1 ). Výsledni amplituda zfeJmě dvisí nejen na A 1, A1 , ale I na rotdflu q> 1 - cp 1 • Maxlmilnf bude výsle dná amplltuda pfl daných A 1 , A, tehdy, jestllfe cos(cp 1 -q>1) = 1, tJ . q> 1 - cp 1 = - O, a to A,.., A1 A1;; v takovém pffpadě, kdy q;i 1 -cp1; ... - O. 1'1k:ime, leJsou oba kmity ve fizi.Je-11 tp 1 -cp 1 = n (- 180°), fsou v opa~n' fizi a cos(q:i 1 - q>1) = - 1, výsledn:i amplltuda bude tedy minimilnf: A= IA1 - Asi· Nemafl-11 dva kmity stejnou frekvenci nebo dokonce stejný směr, nenr ji! výsledný pohyb tak jednoduchý a hmotný bod opisuje poměrně slofltou kf/vku . Dobfe lxe jelti feho dráhu sledovat v prlpadi, kdy jsou dva kmity navzájem kolmé a majl frekvence v pomiru ma· lých celých ěfJel; vtnlkajf pfitom rúzné kfivky, ttv. Llssajousovy (llsa!isovy) obrazce, které vidlte na pflpojen'm obnhku . J. čAOA - J. oeoflt.ALEK
+
+
.
~
e
::
E
1
______
_ ="::A. . .i::-:m:.=:.., __ ::-t'.--· ...-·-.-„-. . -..t=.„... _
OPRAVA KM 61 PosJ.dnl 111bd•t•rmln1nt polltan6ho dn 4. at,: 1. r., 2. 11. m6 bft - 2. vf•l•d•k 542; poll, d•t. vV6nku: 2. f ., l . 1t m6 bfi O.
mtnllOl.NIOTAzu, ........ - - ........ t ............ „„M..-&!IS
t==·~
„::·„~......~~~~~~~~~~~~~--'
706
VTM
P r o VTM p ile MILOSLAV KOCAR
KURS AICYARISTIKY
I akvaristika m6 svoje dějiny Clověk měl již od pradávna o ryby vcllkf zájem. Sloužily mu v prvé řad~ ja.kr.. pouava 1 aJc pravdipodobnl: ui tenkrát, když byl syt, pozoroval se djmcru jejich život pod vodn1 hladinou. Scafl Egypťant, Asylant a Babyloňant ucúvali jako posvátnA zviiata n!které druhy ryb, které nejedli, ale chovali pti chrá mecb v umělých nAddlcb. Zlattllo karasa (ttž zlat4 rybka) chovali v Ci.ni již v 10. srotetl n. I. ve velkém množstvt. Nejdřivc v umělfch rybnicich, ve 14. stoleú už také ve velkých porcelánových nádobách. Posru-
pcm
času
byla tato zlatá rybka pro-
pěstovAna
v množstvl
šlch barev,
tvarů těla
odrňd
nejrt\zn!j-
a ploutvi. Ryby se
mohly tcnknh pozorovat pouie shora hladinou. V roce 17 50 dovezla francouzskoindická společnost zlaté rybky ve většim m.nožstvi do Francie a několil::: jich rcnkdt dosrala darem známé madame Pompadour (shodou okolnosti rozená Poissonová, tj. Rybová). Rybky vzbudily hotovou senzaci. Chovali je ve skleně ných nádobácbJ v nichž se sice musila voda denně vyměňovat 1 ale mohli je již pozorovat z boku - a to byl veliký po-krok. Zlatý karas se tak stal prvnf ,,akvarijni" rybkou, která se postupně rozšifila z paláců šlechty a bnbtčů do p!lbytků ostatnkh obyvatel Francie a později do celt Evropy. Teokrit však nebyl ještě znám vzájemný vztah mezi živo-čichy a vod.nimi rostlinami. Teprve koncem 18. stoletl se přišlo na to1 že včtšina vodních živočichů dýchá kysUk obsažený ve vodě, který zase do n1 vylučuji vod.ni rostliny při asimilaci, a naopak živočichové že vydechuji kysličnik uhlič.icý, který nezbytně pocfcbuji vodní rostliny pro svou výživu. Velikou zbluhu na tomto převratném objevu (mimo mnoha dalškb badatel6) má anglický přirodovčdec a objevitel kysllku Priestley, francouzský chemik Lavoisier a italský přírodozpytec Spallanzani. A potom to šlo již velmi rychle. Vzo.ikaji první akyária s rybami a vodními rostli-
nami. Nejprve v pracovnAch vědců, později v pflbytcich nadšených milovnlků přírody. Pořádaji se akvaristické v LondýnčJ Vid.ni, Paříži, Neapoli a Moskvě. V roce 1869 byl importován z Ciny rijovec dlouho-ploutvý (Macropodus opercularis), r. 1892 z Jifol Ameriky cicblida kančlk chanch.ito (Cichlasoma facetum) a roku 1898 byly dovezeny prvnl živorodky. O naši českou akvaristiku se zasloužil vědec Jan E. Purkyně, který jako profesor fyziologie na pražské universitě měl již v roce 1857 akririum ve svě pracovn~. O tom se brzy dozvl:děla šidl veřejnost a akvária se začala objevovat i v soukromých bytech. V roce 1885 vycházl prvnl česká kniha o akvaristice „Akvarium", jejím autorem je J. Kafka. výstavy
BcrU.ně 1
Jsou zakl6dány akvaristickt kroužky a spolky, od roku 1907 vychhl prvnJ ilustrovaný odborný časopis ,,Pfuodo-pisně lisry". Po ukončeni druht svltovt v4Jky zaznamenala akvaristika v celém světě a i u nás prudký rozmach. Akvaristé se sdružuji v záj movýcb krouiclcb (často společnE s teraristy), pofé.daji se četné akvaristické výstavy, buduji veřejná akviria. Vych4zl odbnrná akvaristick6 literatura. Akvaristika se stá ri stále vice zdrojem poznáni přfrodnfch zikonů a ušlechtilou dlibnu. Akvária nalezla cestu do škol a i vEda vdččf akvaristice za mnoh~ objevy a cenná pozorovinl. Stále novt druhy rybek i vodnicb rostlin se dorižejf ze všech mofných zemi. Rozmáhá se i mořská akvaristika.
I. IAbbtff retlculatv - xn6má livorodb ,,Pavfot:ko". 2. 2.lvorodb „Tuxedo-Xlphophor„ vypktovaú kHtalim. 3. Ptuopbyllu.m (Elmeckel) acaJ&rc - rybka, kteri H 1i1ad neJvfc ualoullla o popWa1
2
Všech mof-ných barev a tvart1. Na nic se ncptA a vybiri. Ladí barvy jcdnotlivtch rybek dohromady a dbá i na to, aby nebyly stejné tvarovc!. Protože to akvúium, které si před okamžikem koupil, je akutcčnc! malé (tak asi na deset litrd) nese si jich na.konce
~
.. r
~,~~,i
v1· ·
'~.·
v malé
~ .
',;"
©
Zaělná
•• rhnf A dlužno ffci, !c obyčcjnc! špatnc!. M.lsto aby se novopečený zájemce o akvaristiku poradil s nc!ktcrým zkušeným akvarinou, nebo si koupil odbornou literaturu a pozornc! ji prostudoval, jde rovnou do pflslušného obchodu a tam se v jednom zátahu snaží utraůt celý obnos, který se chvilku "předtím rozhodl dnovat pro svého nového konf. čka. Šctfi na akváxiu. Koupi radc!ji menši, cclosklcnEné. Takové jt pomErnc! laciné. A dvc! až tfi rostlinky. To pfecc musi do tak malého akriria stačit I Potom začne nakupovat rybky - ty druhy, které z:rovna v obchode! maji.
lahvičce domů
„jenom" osm.
Ani na sičck suchého krnůva nezapomene, něčím ry ryby plece krmit musf. Doma nové akvárium č.istotnE opláchne, naleje do něho pfihfátou vodu, na dno nasype vyprant řični písek, zasadi rostlinky a velmi opauně (konečně) vpusti ncldidnt rybičky. Ty obyčejnf začnou zblsile proplouvat celfm akváriem a novopečcnt akvarista je sim na sebe hrdý, jak to všechno pl.kně zaiidil. Ani na trmcnJ nezapomene. Pro jistotu na hladinu nasype o něco vic, na tom plece nebude letfit. To by tak ještě schizelo, aby u něj měly rybičky hlad. Hotovo. Rybky se postupně ultlidňujf a zači najf se pomalu seznamovat s novým prostředím. Jen mu je trochu lito, že neprojevuji zijem o nasypanou potravu. AJ k večeru se jedna po druhé tlači těsně pod hladinu a pak už se od ni skoro nehnou. Konečně žerou - usoudi moudfe jejich šťastný majitel a jde spát. Hned jak se ráno probudi, jde k akváriu. Voda je zakalená a na jeji hladinE plave několik ryblch mnvolek. Proč? Volba akv6ria Na akváriu se nedá moc šetřit. n•dde (clemcntky) jsou sice laciné, ale majf řadu nevýhod. Jsou zhocovcny z foukaného nebo liti:ho skla, kter~ neni pfillš rovné, což zpósobuje zkresleni rvaró pozorovaných živočichtl. Jsou velmi křehké. c.&sto stačí nepatrné škribnutl zrnkem pisku, SkleoEn~ pomlmě
prudkA změna teploty pfi v!tr!nf v zimě, sálajicf teplo od kamen, nebo rozsvícené silnějšl Urovka, kterou o.4drž osvětlujeme, a elementka pukne. Mnohdy s velikým rámusem. Když se to stane za naši nepřitomnosti, mdfeme tak přijít o všechny rybky. Sldcněné elementky a tfeba i lihvc od zavafenin a oturc.lt se daj1 s úsp&hem použít při množení akvarijních rybek, ale o tom bude zminlta pozd~ji. Pro začinajlclho akvaristu je jako společenská n4drž nc}výhodnějif akririum, jehož kostra je odboroE zhotovena z úhlového železa a které je zaskleno patřičně silným 1klem. D4 se koupit v odborné prodejně, nil:dy i velmi výhodně od nějakého akvaristy. Musíme jen dát pozor, zda neteče a nejsou moc poškra bam skla.
Také je důležité, aby kostra Dyla svalena pfesn! do pravého úhlu. Nebo si mdfeme dát ud~lat kostru alcvéria podle vlastnfho o6vrbu v zámečnici:~ dllnE. Tu potom několikrát natřeme slabtm ochranntm nét&em (650 g lnEné fermeže a 350 g suHJcu), nebo acetonovou niuobarvou, kterou rumcseme n&ol.ilcri.t zasebou plochým štět cem. Konečný nit& vollmc takový, aby jeho barva ladila s prostfedlm, kde bude akvárium dc.finitivnE umístEno. Zatmeleni skel v akváriu není jen tak jednoduché a vyžaduje určitou zručnost. Poradimc se proto radEji se zkušeným akvaristou, nebo si Iádrž c.lime zaskllt v odborn~ sklcninkt dilnl. Vbodnt i• tmel fcrmdový s pfidánJm suff.ku. (Pokralwdnl přl!tl)
Západoněmecká firma Glas, vyrábějkf známý Goggomobll s motorem 250, 300 nebo 400 ccm , představila Frankfurtu dvě novinky najednou.
GLAS t 500, e'l esantnf llmu:rJnu pro 5 lidi s karodrll vyvinutou ve spolu· prúl s Italskými odbornlkr z Turina, Motor o obsahu t,S I mi vfkon 70 k a vyvina rychlost 1'45 km /hod.
GLAS UOO C·T Je sportovnl vh se «!tyfY.ilcovftn motorem o obsahu 120 ccm a o Yjkonu 75 k. Na Jeho ~lerancl maH rovnll podll ltalht karo• siri. Judl rychlost.I al 110 km/ hod .
~
NA ~éez.~ý!~~~;~ ~::~ ~~r~ v z.áfí ve Frankfurtu, pfedvedly 0
pfednf světové firmy nové typy voz.ó. Stále dokonalejšf a libivlijši automobily jsou výsledkem technického pokroku i konku· renfnfho boje. Továrny se pfed· stlhuji 11ejen co do výkonu vozidel, ale vybavuji své výrobky automatickým zaffzením elektronicky fíz.ený'm topenimaúlinnou vent11act. Prakticky všechny nové vozy majf dokonalé kotoufové brzdy.
f
RANKf UR
....
S. silnllllml voxy pfichhl 1 anat!ka BMW.
PI> typu 1500 (vfkon 80 k), nablzl v4z a ob·
•I•
dobnou karoserH, ailnfjrtm motorem. Je to Yliz aMw 1800, mf. ob.ah ri.lcft 1773 ccm • Jeho sporiovnr verxe do1ahuJ• vfkonu 1f0 k, rychlo1tl 170 km/hod. Pro zajfmavost: trat 500 m dlouhou projede po odstartodnl za 20,5 vt:. •vyvine pfitom r-ychlolt t 30 kmfhod.
VTH
709
STA<:'.I JEN STISKNOUT SPOUŠŤ ... Osutnl uf udělá japonská 8 mm pfljlmačka sama. Má elektromor, kterj pohánf nejen posuv filmu. ale také posunovánl transfokátoru kupfedu I zpět pouhým stlsknutlm knofllku . Nastaveni clony , tedy sprivnou expozici , provád f Canon Motor Zoom 8 EEE docela atuomatlcky, dokonce i přifilmoivnl, dojde-li ke změně ve světelné situaci, samol: i nně provede změnu clony. Zlepšený hledá~ek, mofnost ručnlho ovl:ldánl clony, mofnost 1pětného pohybu atd . jsou dalšl jeho vlastnosti. Zvláštnt uf lzeni k ovládání pflstroje na dálku umofňuje provádět různé technické „ zázraky" a pofixovánl snlmkll děd, plachých zvlfat apod .
POKLADNA SAMA VllACI DROBNé. Na bmln1k'm vel•trhu vynavuJ• u1ibi firma National, vfrobc:e kontrolnlch poklúen, novf aaPl·r ..nl, kt•"' n•Jen 1poll~, kolik mi tikatnik platit, al• cak' kolik mi poklad ni vritit zpidcy, A k tomu J•ltl nli.ltnf malinka rovnou mince vyplatf. Vfrobu ujll· fMJ• , I• •• tlm mimo Jlnl zrychll vfplata. Hl1to do1&vadnfch d•Htl úka:.:ntk6 ob1loMll aMtomat na vrac•nl drobnfch ••dm· nict kupujlclch.
AUTO, KTER~JEZDI „PO ST~EŠE" Nový sov~tský nákladnf automobil UAZ-·HO D, který má nosnost 800 kg, má. tak výkonný motor, te je schopen lehce pfemáha.t svahy al do.stoup!nt 30%. Hodl se hlavni. do terénu a. je poufldn pfi vldeckých a. geologických výpravác.h, prostě všude ta.m. kde je tUký a. nejtěfší terén.
~2 ~
':': Pledsmme sl, fe pled naUma -:;: očima roste krysu.I. Z okolnlho pro-
:!
sti'ed/ - z roztoku nebo z plynu :::: se pl'ipojujl dalšt stavebnf kameny - - atomy. Naráfejl na stěny krystalu a částečné se k nim prlchytf ; mohou se podle nich volnE pohybovat. Jak-
mile se některý atom dostane do „roxestavf:ného" mista krystalu do polohy X - Je ihned u tfl stran pl'inhován atomy . . .Zabuduje" se tedy pevné do krystalu . Tak se fadf atom k atomu . z polohy Y učne narůstat dalšl i'idka, al se vybuduje
celá vrstva . Na ni se z
několika
atomO vytvofl na nfkum~m mfstě krystalizační
drodek . Velkou rychlosti vyroste dalfl vrstva . Následkem takové pravidelnosti uspol'ádáni všech atomů je I dokonalá symetrie celého krystalu . Krystal je obrovským xvét!enim d.kladnl bui\ky krystalové mJlfie . Základnt bu~ka měla strany a , b, c. Jejich vdlemni velikost a úhly, které svfrajl , zOstivaj l u krystalu uchoviny. Toho se vyuffvi v krystalografii ke klasifikaci nerostů . Poutívi se k tomu systému krystalových soufladných os. Vznlkajf jakoby protaženlm t11 stran a, b , c základ"t buňky krystalové mi'lfe, která lefl uprostfed krystalu . PN klasifikaci krystalu se úrll pfesně poměr délek os krystalu,
změř! se úhly, které mezi sebou svfrají (obr. 1) a určf se krystalizačnl soustava - zda je troJklonná, čtverečná, tetragonálnl apod. Protože kafdá látka tvo1í krystaly Jen s určitými charakteristickými tvary a rozměry, umofnl pi'esné označeni tvaru krystalu určit, z jak6 je "tky. Zopakujeme sl, fe vazba mezi jednotlivými atomy mllfe být rozdilného druhu: lontovi, kovalentnl. kovová nebo molekulárnl . V Iontovém krystalu se vytvoi'f nesouhlasně nabité Ionty. Ty se vdjemně pfitahujl. Na obr. 2a je znhorněno uspoHidánl JontO Na + c1- krystalu kuchyňské. soli . Na obr. lb je uspol'i.dinl atomCI krystalu • kovalentní vazbou (uhHku, germánla, kfemlku apod .). Kafdý atom se spojuje se čtyfml sousednlml atomy svými čtyfml valenčniml elektrony. Nemá fidné volné elektrony. Kafdý atom zaujfmá v prostoru vzhledem k sousedllm zcela symetrický tvar. Je ve stfedu čtyi'stěnu, vytvofené.m jeho nejblllšíml sousedy. V kovov4§m krystalu je velké mnofstvi volných elektronů. Proto jsou kovy dobrými vodiči elektfiny. Kovový krystal si mOfeme pfedstavlt, jako by byl vystavěn z kladných lontO. které dril pohromadě oblak volných elektronG, pohybujldch se mezi nimi. Proto maji kovy velmi těsné uspoHidánt atomO (lonttl) . Na obr. la Je jedna vrstva atomO kovového krystalu znázorněna fcrvenýml kuličkami. Druhou vrstvu atomů - modrých kuliček - narovnime do polohy podle obr. lb. Tfetl vrstva narovnaných zelených kuliček nujme polohu podle obr. lc. Pfl nejtěsnějším uspofádinl zaujmou kuličky polohy ABC ABC ABC . .. , jak Je znb.orněno na obr. ld. Tak jsou uspofádány atomy
lb
(ionty) napf. hlinlku, ni~lu, mědi, zlata, sti'lbra. Atomy tvo'f1 kubickou krystalovou strukturu plošně centrovanou. Atomy Jiných kovů, napf. zinku, kadmia, manganu , uujlmajl polohy ABABAB .. . To je krystalovi struktura hexagonální s těsným uspoHidánlm. Molekuly v organických látkách tvofl molekulárnf krystaly. Elektrostatlcké vazeb ni síly jsou v takovém pfípadě slabé . Pro tyto krystaly Je typický niiký bod varu i táni . Zatlm jsme sl představovali, te
~
z
"li(
3
:J ~
O 11
';u W' : ..,:. ..:.:
'"ii
.:: i
~ Ill
""" Ň
~
krystal je slofen naprosto dokonale jednotlivých buněk, pravidelně uspofádaných v celém obfemu . Takový krystal však neexistuje . V kaidém krystalu je pravidelnost uspol'idán( vice čl méně porušena. Jsou v něm defekty, které majf velký význam na vlastnosti krystalu . Deíekty jsou nefidoucl a člověk se je snafl odstranit. Jindy je však uměle vyvol!v!, neboť mohou dát krystalu nové, podivuhodné. vlastnosti. t:
(Pokralovtnl)
VTH
711
DÍLNA NA Ě
OLE
Kaldj vtlpnf Mmlt, uve,eJnlnf v rubrl: ce „ Olina na kolanl", 1!11~vi t 00 Kb • Zull•lt• pouu ptlvodnf, do1ud nikde neuvehjnln6 prtce; opl•r • preklad1 a clal
„
MALfliSKf HOBLIK Pfed malovjnlm obytných mbtno1tf se 1tari malba H stropu a :rdf ietkribuje lknbkou nebo 1tirkou, pflhmf selkribaný materii! padl. na podlahu. Pouliti ma11'1k4ho hobhku umotfluje i::lltou a velmi rychlou pricl. Mallfský hobllk Jt otevfen' obd61nikov{ btdnll.ka (1) asi upro1tfled vy1tulenl. kolfkem (2), na jedn4i l>otnl nrani Itou pPI· 3 1
:~~r,::~~~.!~~~> ~ ~~:V1h'c:~~=~~uktJ)~~k ~~~~~.:.~~ :~:tnc;:!~!
okraj bednil.kyasl o Y.-X: cm a droveft H opíralo o dno
„ rohu stlny
s opirným1 liltaml (J) a bylo asi o dva cenumetry utif net vnltrek bednilky. Okolo výzcutnlho koliku (2) a na nim llkmo spoll'lajlclho telllk1 ( 4) je omotán sllnY proutek 1umy (5), který tell1ko ke koUku prutn• pfldrtuje. Kdyby tell1ko nemilo sprf.vný sklon a na zdi
zadrhovalo, zvedne se na dallf opllrnou Ilitu. Po vyikoulení • seff. zenf udhneme ltllzko dtevtným dlelkem (7) prosunutým otvory v botnlcfch. Prtb!Jeme kolem okraj• bednll.ky asi l al 5 cm liroký pú•k sllnljll 1umy(6) tak, aby pl'eěnfval 2-l mm nad ielliko. Oobre sefizeným ,,malll'ským hobllkem'' tah,me po stropl jednim smlrerrl od sebe anebo k sobl, na idl od podlahy ke stropu. Seikr6bnut' malba padi do bednllky „hoblfku'', H kter' se vysypb' do pPlpn.~ 'len,nfdoby, Jo••f 911.r•Jtltlk, hho4nt f1,8rt10 tt
J
HUMOR PRO DVA 712
VTM
Ked sa vám m.inic rozpúšťadlo k Dcntakrylu, ncmusltc cite prášok zahodil. MOžcte ho ešte cclkom 1pokojnc použiť tak, !e na mjesto rozpú.šťadla po-užijete acetón. Treba sice trochu dlhšie čakať, kým sa prášok ro2pust11 aj tvrdnutic trvá dlh§ie. Ale hotový Deotak.ryl oeatr4ca na kvalitc, je práve taký ako zarábaný originálnY.m rozpúšťadJem. VoJtefh Drob•, Klel.na %, Bn.dalava
NOVINKY STATNIHO NAKLADATELSTVI DilTSK~ KNIHY Vladimir Kin, ZUZANA - Novt typ oma.lorinky, kombi1ouné • fflicc jedood~bou vystfihovtn)r.ou. Ul:J d.Jtt uch4zct 1t~tcem, kombinovat barry. ~d 11 mohou aam1 obobadt Zw.anl:in„„mlk" pod.Je vl„tnlch o.lpad.O. • na'fic 1i •panenkou pohrit. Bdu.rd Storch. HRDrNA NIK - Ston:h je zolmt aulor blttorlcktcbdH pro mlldd, jejichi d~j ae odehrAri. v d.J.vnov!ku ndlvluti. Vt~to kniu •c:lmi ptcsvMčl vt vyprawje o nrulujfclcb udiloetecb u boj6 o oevobozerú ndich zemi z avanktbo lha, v olcbi ledním a hrdinl\ je 1utečný chlapec Nik.
Bvlcn. Pe.flna, MK.A NA DNS JBZBRA -
Ve VTM č. 20 byl otiitEn recept na impregnaci látek. Dali! recept na impregnaci látek je takový: Rozpustlme co nejtuč néJ ŠÍ m}·ll lt1 ve stooásobn~m moožscvl vody. Smis zahřejeme asi na úO °C. V tomto roztoku mácháme h\tku asi 15 minut. Pak látku mlrn~ vyždímáme a namočlme ji do 2,5% roztoku octanu hlinit~bo rozpušt!n~ho v ma.k~ vod!. Ulku necháme v octanu do druh~ho dne. Druhý den 11\tku z octanu vyjmeme, d\ikladn~ vymécbáme v čist~ vod! a zvolna ji usušíme. Zd.eu!k Led.lna, Kpt. Jarole 24. Krom.Hit
DILÁTE TO TAKt TAK! DlLÁTE TO TAKt TAK! Do Hrlil1o1 Dllit• to tak' cakl mohow u.sllat ••• pP11plvky ltaniPI, ktePI na nlco vtlpn4ho pPitll pH obriblnl kowG a dhva, l•panl I tmeleni umllfch hmot, plJ•nl, ktaPI •• zkritka fortalnl umlll ohinlt ve n4 domid dllni. Kafdf z 1o1vahjnlnfch nipadG b1o1de mimo obvyk16ho hono,..„ odmlnln knflko1o1 2 odbom' literatury.
Vyprbtnl
o prbdniooW: cent jedné T)'d.afené •odické party (• tů.i „1koropr6vodoc„) po kouxlotm toku feky Luinlce. Pfi 1vém pul.OTiinJ uliji chlapci 1 cUvtata pl:knou Hdku vcscltcb pttbod a dopodrobna poznajl kri•n9 kout oall vlasti. Knltku doplt\uje IOUbor rmp a pfchled zajlmavoed lr.nje. Jaromir Tomeček. VUl SB SMQJB- Autor, dQvho9 walec pftrody rOU1mf,je čten4te vyprivl:nlm o lilce Vuf, kterou hlad naufllunc.ovat,a prlllbudt tů. ůjem čte.nite o lr.upa.ulr.oudivol:inu, kde dosud tije v unavýd\ hvozdech medvld, vlci, rys a černi zvčt, kde ve vy11oktch vfiktch litt orel, Ir.de ae v podhMI ozývajl za noei leh.bJ, bukači, kolihy a chftnall,
POMÁHÁME Sl • Ko1o1pfm VTH l. 1-15/61, mim 41alu1ky, tachomHrt. d.v, Favorita b•J: Udnlho kola na soulútky n•bo I v c•lli:u. Emulch Gr•ror, Va"kova 417Jll, Klatovy. •Mim k d'l1po2ld nlkolik scarlkh, hl.O•ných roln. Tuhnldc4ho masiuln1o1. OldPlch HraWk, Lomnllka 1, p. Trpl•ty. e Na ohlil&f'l(v• VTM t / 6J, 1tr, lt7 Mi doJlo od ptltel z t..1ko1low•nsk• Jil ph• t 00 dopi.C. nebo pohl.Onic. Neavlidnu odpo. vldlt naJecfno1o1 - naplil ponupni, Proudm : Podra.v Yiaml Tade1o111: Napadlo, Nahrlnp 4, Pos.naft, Pol1ka. e Mim k dllpo1dcl elektr. 6 B 31, VTH rol. 57 lis. 17-26; 11pln6 rolnlky 58, 59. 60, 61, 1 A8C od l . 7/ 57 dol, '4/59 aj, techn, luop. rol. 57-61,Jlfl Yllka,1tud„ W. Piecka 47, Praha 2. • Stroj. lnl„ turl~u , sportovac, vilnlvý h•ntl' chce poznu la1k6 a 1lovensk6 pfftala. Oop. nlim., nu. n. anal. o technice a spolal. nfch újmech. GOnt•r hrn1clorf, Janaer..Str. 1 t, Halla a. d. Saala OU, DDl't. • PPftalkynl, která sl dopi1uja I b. dltmi, ml dala adra11o1 YTM. Je ml 01mnict, pracuji v ůvodl, chtlla bych sl tak• dopl1ovat. ČtafttPI YTM, nap\lta ml- na hodni dopl1G H tUI Galina, Hoje ldAH: l"ACCP r. Banem.CIC, yn. PecuylinHKaBc:t• ramme.
pro velmi úsporo~ hospodafeoJ místem mMe per sloužit tato maketa železnice o rozchodu TT, kterou jsme pfenali z časopisu „Der Modelleisenbahncr" (NDR). Cel~ objekt mi rozm~ry 2,6 x 1,3 m a nejviclim výškovým rozdilem koleji 140 mm, je v nim položeno kolem 19 m koleji a 13 výhybek; na poslcdnlm obrázku vicUmc zfetelni zauhlovacl rampu s dv!ma podjezdnfmi kolejemi. Koleje a vfhybky jsou standartnl, ostatní stavby jsou vyrobeny individuálni. (r)
VTH
71J
hradně
jako umělecky ateliér flenům svazu. V dnešní je tato dllna vybavena krom6 klasických ručnfch a rych l olisů I kontralisy ls. konstrukce a výroby zn. Zeta kont. Tyto Ilsy jsou vyd.feny do vfech zemi světa a těšl se velikému :d.Jmu. Proti klasicUmu otisku l ruč nfho kamenollsu li rychlolisu pracuje Zeukont tak, fe otisk kamene je pfenesen na gumový dlec, x kterého se pfenUí na paplr. Vxnlkla tlm výhoda pro umělce, který nemusf svoje dllo převracet v obráceném poměru na ktmen a mófe kreslit stranově pfimo, co! nelze provést u klasického pfimého otisku . Tlmto technickým postupem se nijak nenarušila koncepce pflmé úb.sti umělce na dfle. Jde jen o prostfedek k usnadněni pffstupu umělce pfl otisku k samotnému kameni. Dokonale obroušený litografický ktmen mt p„i otisku tento chO!mlcko-technlcký princip: Solnohofenský vipenec, povětšinou n?,iloutlé čl namodralé barvy, Je mikroskopicky poréznl a proto mt schopnost p„ijlmat vlhkost a mastnotu. Na těchto vlastnostech je vybudobě
lisů
vná litografie z jednoho kamene V touh•n' dobl •• 1r•flckj lltt n•bfvalou mlrou prondll na nlny na.Jich domicnoltl I v•'•in#ch mhtno1d. Co I• toho pfl(lnou1 U ni1Jll tradllnl potr.ba umlil•ck,ho dll• v domicno1tec:h H dflvedo1tival• do konfliktu 1 touhou po vlannlctvl - orl1lnilu na J•dni 1tranl 4- zvyfod,nlm IYého tlvotnlho1lan• dardu na 1trani dnih4. Tuto v11iJemnou rozporno1t dobJle podtoplll nall mallfl-1raflcl a tllk jelti don.diYna 1raflckf Ilit, povltflnou mal#c:h ro:r.mlr4 1 maljm okruh•m mllovnlkO umln l a bibliofilO, wr•toupil 11 dH•k 1blrek na 1tln11 naflch domowt, Zmlnil 1vtJ formlt, :r. lernob~" 1rafikr pfel•I do bllNvnottf a tak a.akoi-vll v 1oula1n'm livoti natrvalo. Z mnoha 1rafickfc:h t•c:hnlk •• po1lednl dobou ad.I• la1tljl objevuje lito1rafi•. Technick' vla1tno1tl litoarafle umolAuJf anflkOm v plni mlh vyuf.ltm•llhk,ho projevu• celo" lkilou bare•no1tl, Grafika xn•lnl •nllila c•novou cfo1tupno1t umllackiho dlla a u.k dne1 mWhm• da.tat hodnotnj 1rafic:kt litt Jll od SO Kllaldodoni "dki vfle 700 Kl1. Proto barevni llto1rafi• nirodnfho umllc:• Vojtlc:ha Sedlilk• zdob! •tovky domovíi núlch pr.cujldch a netd.vi •• J•n vjhradnjm majetkem po· lHnfch 1al•rlf, Ori1lniJnl1rafick#ll1t tUr Jednlm tf matem vice lid i, anllby malit•fivlutnllipouhou kopii, ro:r.mnolenou pri)my1lovou re• produkln l technikou, Je :r.ikonem 1tanov•n pol•t oti1kO 1rá"flckfch lin.4 do dvou nt. O:r.n•lenl nikl•du f• ddy na led 1tr•ni lf1tu, prvnl lblo o:r.n•muje pohdl, druhi nikl ad ,
LITOG„AFIE- KAMENOTISK Llto1rafie byla 1viho &1u Jednou 11 neJdokon•l•illc:h r•pro· duklnich technik , Stovky •polelen1kfch a 1atirlckfc:h kr•Hb velikiho francou:r.1kiho m•llP• Honor• Daumler• bylo otlftlno na ltrink!.th P•"l•ktch llto1rafovanfch denlkO. Jejich hodnota dodnH n•d"-vyJid,lt p•nl:r.I, Dalll vttnalnf frantou:ukj mallr Henri de ToulouH Laiutrec, kroml znimfc:h Hto,,..afldcfth c:yklO, vytvont I Pidu vynlkajfdc:h umileckfc:h plakitO, ktu• hou dodnH chloubou vf11nalnJc:h 1rafldtfc:h •bfr.k vlech „1erH po celfm •viti, Nil um,elf nirodnl umllec H•• ivabln1kf touto technikou vytvo,11 pfed.lnou lilt tviho llvotn lho dlla. V• •v' dobl unlklo ril•n' povolinl llto1rara-Pame1lnflca, kter• tlf.ldovou techn ikou do1to"pllo 1vlho r•procluklnlho vrcholu ke konc:I m inu"ho a politkem ndeho 1toled. Vynil•11 of„tu, kterf vytlalll lito1rafll, J• primo odvoHn 11: Je.li techniky. Umll.c:ki lltoanfie Jedlni pP•lll• t•c;hnlckf ronooJ a p"'v•m H u.Padlla mH.I kl„lc:lc4" umlleck• techniky,
„
Technický popil kamenotisku Původnl Solnhofenský vtpenec Je opracovln do
kamenných desek o síle hrany af 1 S cm . Formit se pohybuje od rozměrů 20x 40 cm po metrové obry, vátlcf pfes 1 q. Offvěfši kamenotisk pracoval s kameny ještě vě tJlmi . V současné době u nb dochovaný formát se pohybuJe do vellkostl 55 cm (šífe) a 80 cm (délky). Po poválečné modernizaci našeho polygrafického prů myslu byly di ny lisy do šrotu a kameny se vydlífdily chodntky. jen pěli umělcO-graflků se podafllo uchovat několik llsO a kam enO pro jejich potfebu. Jednu z pom ě rně dokonalých litografických dílen vlastni teský fond výtvarných umělců . Ta sloufi vý-
714
VTM
dována jeho reprodukfní schopnost. Umělec na pečlivě o;r:rněný a technicky ěistý, odkysličený kámen kreslf lltognflckou k1fdou, maluje štětcem, litografickou tuši . Zi.sadnf skladba kresliclho materit lu se skládá z francouzského terpentýnu Jako mastnoty a sad jako černě . Oalšl pffměsi majf v pflpadl kfídy jen pojiti vlastnosti. Kfldy jsou pfibllžné délky od 6 do 8 cm, buď kulaté nebo čtvercové, o prOměru do 8 mm. Jde-li o klaslcký otisk z ručnlho lisu nebo rychlolisu, Je nucen umělec origlnálnl pfedlohu budouclho dfla pfevrttlt v zrcadlé v obráceném pomlru. aby tak dosáhl stranově správného otisku. Pokreslená plocha kamene je vlastně porušena mastnotou kresliclho materiálu , která se vpíjf do pórů kamene, proto volně nepokreslené plochy se musí lokali2ovat - nepatrně snlfit. To se provtdr tím tpOsobem, fe dokončené dllo se :z.aprášl asfaltovým práškem a oleptá směsi arabské gumy s kyselinou dusičnou. Vznikne tak neznatelné snífenf nepokreslené plochy a zafocovánf oněch pokreslených fásd , které svou mastnotou 10staly nedotěeny od leptacl směsi. Samotný chemlcki proces trvá po dobu dokonalého vyschnutr a odpafenf leptacl směsi. Tlm vznikne jaUsi zpevněni vápence okolo kresby. Po ukončeni leptán! se celý kámen vymyje terpentýnem.s pfíměsf a\faltovéJ:inktury, takle kresba dočasně zmizl. Arabská gum;>. teď p1ejlmi funkci izolátoru těch nepokreslených čisti kamene proti mastným sloučeni nám při odstraněni původnlho kreslicího materiá lu. Potom teprve započne otEr houbou, zvlhčenou obyčejnou vodou , která rozpustf a tlm I odplav! arabskou aumu z kamene. Pred našimi zraky se objevf listí plocha kamene s matnou nahnidlou nopou kresby. Tam, kde je mastná stopa, voda nepflléhá, kde ;r:Osdv:i kámen nepokreslený , vzniká vodnftilm . Tlm, fe znovu otlráme
vlhkou houbou ki men, mu fo mc ru č ním koieným válcem , který je pokryt mastnou litografickou barvou, nikollkrit provilet plochu , al do úplnt sytosti kmby, anlf bychom plofni začernili celý kimen. Voda na nepokre.slenýčh plochách odpuzuje mastnotu a pflj fmi barvu fen na pokreslené Ustl. Takto navileni, znovu obfeveni kresba se opět phdešlým zpOsobem něco ostfflljl olepd. z dOvodu vlidf trvalosti a oddf:lenf kresby od nezpracovaných ploch , aby se dm ptl budoucfm otisku zabránilo schyrinl nepokreslených ploch. Kdy! Je JI! kámen p1ipraven k otisku, mňle Jdti umilec provést zmf:ny lepd.nlm, dokreslenlm čl Ikra· bin tm do plochy. V p1lpadl změn lepu.cf a. vymývacf proces opět opakuje. Teprve takto zpracovaný kimen fe pflprav:n ke skutečn.ému otisku , b"ud na klasickém lisu , ti na kontralisu . Zde se zhotovl potfebn)' počet stanovených otlskO. U černobll' lltogra.fle celý proces konči a dtlo Je hotovo , Nyn l se jen prokládá a za několik dni suché opět vybfrá . Autor označ( svým podpisem I skutečný niklad . Kimen po otisku nikladu se znovu
brousf a sloufl tak další pricl. Tím tak é naprosto n· nlki pfedešl6 dllo a nelze je ji! z.novu otisknout
A
Barevni llto1rafle Klasický zp\lsob barevn' litografie spot lvi v rozvedenl barevn6 pl'edlohy na Jednotlivé barvy , katdou na samostatný kámen . Kaldá barva je opatfena nitlskovým kfffkem, nutným ke konečnému pl'esnému sout isku tak , Jak je to bUn6 u prOmyslové barevné re produkce. To vlak neznameni , fe se kaldi jednotllvi barva kresli barevným odstínem . Vše se malufe V černob / 16 podobě , Jen pfl samotném soutisku se kafdý fednotllv)' kimen tiskne pf(slušnou barvou. Jde-li napflklad o osmibarevnou litogra.ftl , rozvede 1n.fik dflo do osmi barev, tj . na osm samostatných kamenO. Jestllle barevný soutisk nieodpovfdi p fedstavě umllce, zapolne autor s korlgovánlm pl'islušných barev Mnohdy tak uplyne mnoho dnO , nel se stivi d llo schopné otisku . I pfl otisku fešti umilc f povětl l nou měn l jak barevnost , tak 1 někter' detaily. Vznlki ~d e ovšem VTH
715
c
f
.2
=
..,
JÍ 'S
I
I
mnoho obmf:n a dflvi!:)šf sbf:ratel6 se privem pfdili po takovýchto varlanttch . Samotný tlskaf se nesthá ji! jen femeslnfkem, ale tf:sným spolupracovnlkem umf:lce a na jeho Inteligenci značnou m~rou dvlsl zdar dlla. Proto mnoho graflkO vlastnl tlskafsk6 lisy a I tuto stránku lltografle - otisk, provádlsaml.je to tl'ebajlndflch Mahelka, Václav Sivko, Rudolf Kllmovll a h.da dallfch v čele s národnlm umf:I. cem Vojtlchem Sedličkem.
U tohoto zpOsobu barevn' lltografle vznlkt jak•sl nebezpeCI ú1kostliv6ho dodrfodnf barevn6 sklzy a sv,dl k reprodukci, ačkoliv to nemOfe být u dobr,ho dlla na dvadu, protofe sklu. nakonec tllstivá jen pracovnfm vodftkem. Pfesto se umf:lcl snafl I toto nebezpeel pfekonat a tak poslednl dobou se často setkháme s barevnou lltosraflf x. Jednoho kamene. Barevni llto1rafle z Jednoho kamene Prl kafd6 :z nlkterých technických způsoba malby m6 mofnost u milec bud na mlsti v pflrodl nebo v ateliéru prehodnotit svCIJ tvOret d.mlr bihem tvorby. Umllecki grafika má své pflsné technlck' dkony a mnohdy vltšl rozmanitost pfl :zhotoveni dlla je podrl:zena pflsnému femeslnému postupu techniky. Tento fakt je pfímo porušen u zpOsobu barevné litografie z jednoho kamene , neboť ide dochhl k pffmému tvůrllmu procesu s rl1lkem neůsplchu na Jedn• stranl, ale absolutnf tvOrll svobodou na straně druhé . Tento postup Je bohutel podminln dokonalou znalosti lltografle a Jejfho technického ovlidání. Volni barevni sklu k výtvarnému dllu Je felena uk, fe nenl zpracovina k definltlvl vlastni reprodukce, ale iOsthá vodltkem Jen v dsadnl koncepci . Na kamenu musl být v černé zikladnl plole do důsledku propracovina kresba ve vlech vai.rech, aby pfl postupu a ufa.ienl dalifch barev nic podstatného neschh;elo.
Započne se s otiskem dkladnf barvy, bývi ji napftklad bledimodrý tón. Po otlltlnl dkladnl barvy kimen xOstid v lisu a druhou o nico sytijll barvu pffslulného :zvoleného tónu xostfl grafik odlepd.nfm, vybrinlm Jemnijšfch valéró a tlm se· dostane objemnost kresby. Musl být tak pfespi tpra.covina, aby naprosto svobodni dala mofnost uplatninl dallfm barvám. jednou z: nejdOlelltijlfch barev je !lu(, obylejnl bývi tfetf nebo čtvrtou barvou, a tak zivlsí zdar na zkušenostech umilce a sprivném roxlolenf tón!) po celé ploše. Zalfni se opit vybfrat li doplňovat plocha obyčejni kvalltnf emulzf mýdla ltltcem. Stivá se, fe 'Pfi tomto postupu se ukUf daleko lepll valéry a objevl se daleko ůl.lnnějlf výrnové plochy ne! pfl barevné koncepci 1-imiru na sklz:e. Umilec se pfestávát drfet pfedlohy a svobodni podle své úvahy dotviff kvalltně)lf nipad. Konečnou barvou se stivá povitllnou jakbl neutrálka, kteri spojuje pfedchhejlcl barvy \' jeden harmonický celek. Neexlstufe proto pfedem pfipravený a zkorigovaný výsledek celé soutlskov6 barevné lkily a tlm Je tdar dfla otevfen do poslednf barvy. Tento proces se technicky dostl 1111 od klaslck' barev'16 lltografie dm, fe v neusti.l•m sledu soutisku barev do ne:zaschl6 pfedchhejlcf plochy a se skutel.nýml zbytky d.kladnf prvnf barvy na kamenu, dochb.f k dokonalému promalovinl celé plochy grafického listu . Výsledek - jednolitost rozbiji tak charakter bllného otisku a vymyki se podobnosti s dokonalou fotomechanickou reprodukci.
N•chcl 1ta'll'IC t•ch"lckou hPllku nad 1olld"I ob„h 1raflckfch technlk,ale j1em ph1Ytdl•n, le !'.iron" umlleck•ho dll• Jepod'mfnlna 'ffdr l•ho Y#•ladkem a Jeho p
„
JAN HACHA
ET S VELKÝMI KOTOUCI 1.
716
YTM
EM{D{LSKÝ LEPSOVATEL
K·J~t=~~~'::1~n.:t:~„'i':n5:ln9: ::~~:::!:::!~!~::,;
p,..lu·i-t mapetofono•' pA•kJ, nawlnut4 na -nrfch kotou· lkh. Tento malf nedottatek Jednocfulo Pelf mtlJ pMprawok, ktorf procfloulf phhrt... c:I lllfobu ii:o JO minut na 10 minut, u maano
P1rpn.vek je v celku jednoduchý a nent upotfebl dllat nijakých ú.AhO do pouf.Jt,ho mignetofonu . Kafdý sl mOfe xhotovlt pflpravek dm x odpadov4!ho materlilu, který nikde dostane, nebo u pir korun koupi. Prvnl prototyp byl zhotoven doslova na koleni, a kdy! bylo xjlltEno , le spolehllvl slouti. byl xhotoven celý xnovu v dnelntm proveden (. Celý pflpra.vek se skládá ze :d.kladnfho pinelu , na kter'm jsou pflpevnlny odvljecf a navljec l kladka a dvi dchytky pro uvf:Jent na :u.dni stranu magnetofonu do otvorO pro odnfmateln6 viko, dále z kladky pro pohon navtjecfho kotoule a prylov,ho femlnku . Základnl panel t fe vyftxnut u 7 mm siln,ho pertlnaxu ro1mlrU '4Sx 150 mm . Do nll jsou vyvrú.ny dvl dlry ti1 1 O mm, do kterých se nallsuff pouzdra S. Ta tvofl lofiska pro unilecf kladky, na nlchf jsou nasueny cfvky s plskem. Dále Je na panelu vybráni pro úhelnflky 6, kter' se u.souvajl do otvorO v zadnt stěni!i magnetofonu . Tyto ůhelnlčky jsou pfinýtovány k panelu dvima nýtky íZJ 1 mm . Po celkov'm sestaveni se ůhel nll.ky pflhnou tak , aby se ma1netofonový pásek volni navljel na cfvku a nedfel o jejl spodnt hranu. Kladka l byla u prototypu xhotovena x olova, neboť potfebujeme vihu asi 1 '4 dk1 (cof odpovldá vize ma" civky plni navinut' piskem) a Je na.sauna na navfjecfm kotouči mfsto navlfccf civky a svou vahou na tfed spojku nim uruluje maxlm61nl tah pro navfjenl pásku. Kladka mOic být ihotovena I H telen a na potfebnou vihu 1e uprav I vitJf výlkou . Kladka l Je vysoustrulena i pertinaxu nebo ndijl z tex1umoldu a je na.lisová.na na h11dellk •. který se volnl otálf v pouz.dfe S a proti vypadnutí le ujllti!:n dvlatkou 8. Do kladky l Je uvrún unUeclkolllek 7. z.hotovený x ocelov,ho drátu prllmf:ru 1.l mm , dlouhý u . 1 S mm . Kolllek upa.dá do hvlzdlcov,ho úfexu v dvce . Úhelnll.ky 6 jsou vyrobeny x ocelov6ho plechu slln6ho 1 mm a jsou pflnýtovány na hornf stranu panelu, kde fe pro n6 vybráni. Pryfový hmfnek je slepen x dule Jlxdnfho kola . Jeho vnltfnf pr6mir Je
90 mm • mka 2 mm .
„
V1rob•ftf pflprawok ao dob„ onlcRll, byl prowozu :a.koul•n dlouhou dobu a stil• pln( s...OJ 4&1. Jo mofn' na nim tak' rychle phwlJ•t •pr.cf a 1hotowlm„ll sl Jaltl JMnu klacf. ku 2 na lovou uranu maanatofoftu •POJ•ftou hmlnk•m • druhou c:lwkou, m6lam• pak phiwlf•t '4••k I 1pk. L„cUslaw T•thv, fVllkova J4, Plufl
c
~
Vida a utltnilt.a r1ddddi- Ófod pro patent;y a 1&ndluy
A
hNI NA lPRAVU A' ROZVOZ ZAKVAS O
JistE katdt velmi dobře znl metodu soudruha Trousila, jehot způsob použiti vclk~ho mnotstvJ fidkjch zilc.vaall zvyluje dojivost. Dopo1ud vlak nenl ve všech zemEdElskýcb závodech rozvoz a dAvkovAnl dkvasu mcchanizov,no a provtdf se ručnl: . Zlcpšovacl návrh využlv' k rozvozu zákvasd krm.nt d.rU.ky v kravinE a upravuje krmoj vozlk l vanovit~ho tvaru, opatfen~ho na boku vtvodem !, k nEmuf svažuje dno voziku. Na vývod je nasazena hadice 8 o ti'J 80-100 mm, které je pfi naplňovtnl vozlku nebo pfi převozu dňena v drUku f talc, aby konec hadice byl nad okrajem voztku. Pln!ni krmných flabiJ je jednoduch~ . S vozlkem se zajede nad llab, hadice 3 se spu.sd doh\ a za stiltho pojltdlnl voz1ku se žlaby rychle naplnL Instalaci kvasn~ k'dE je možno provtat rllzntm zpOtobem podle typu projektu. V pflpad~, le kvasn4 ktdE bude umbt~na v pdvodnim prostoru, je tfcba dbAt toho, aby nebylo překročeno dovole.nt zatlfcni stropu. NesmJ takt. bft překročena nosnost visutt drHky, kterA se pohybuje od 150 kg do 180kg. Tento zlepiovacl n•vrh umožňuje zavtst TroUJilovu metodu do vlecb ktavind, lncrt maj1 krmnou driftu. Zalúenf je v provozu na i k o lni m statku v Hoficich v PodkrkonoH, kde bylo jeho zavedením uletfcno krom~ n4mahy pracovnikd za tli mbtce (bfczcn, duben, tv~ten) 17 000 Kčs. VTH
717
mikro€de~~~ •
-
„
Sx
„
D oplllloYHI IOUtfit „vhml •mlry" .
t•ntokrh cif•rni - dopUlt• i:;hyblj(c:fmi Hily cak , aby so1.1lty 1roJU11l horl1oncJlnl, v1rtikilnildiaton61nlbylyyfdy 135. („)
" •
z
„
_,
LI.I
xn
• M•ll••nljrl hda:da Hv•r"f o b lohy Siriu• Jdi v1 vrcholu rovnoram1nn•ho trollih1lnlku, t6mlf pr&'lol'.lhl,ho , jehol dallí ynholy tvofl hvhdy flrocyon Halh~ '111 1 povhtni a.HIJIUH " Orionu.
„
5 1 r I " ' a Pf'ocyon l•ow od Hbti ...-i:dil1ny
111 l 1YIHln• roky, flodl1 pflpo11n6ho obfi1k11 pflbll lnl odttadnlt• v211'611non B•t• l 1aut1 od Procyonu. 't' ( fau)
• Jsou ll1la
J-61&1 S~cll• ndlh,danc., vnfl:
„
• JCdyl )1 t 1d 11f UH n1o l1 , da li j1m1 l1hel likoly ; ani rohR1k n.nl tUkf, 1ull, kdyl l•i doplnit• ukto: I - oulobnf ltlc, obyl• ni prOh1lnl, troldh1lnlkowf nebo oblouCovicf, uU nh.., ftddn lho barYlva . 1 - umlleckf 1mlr 18, 1tol.: J - 1 velkfma ollma (oni): 4 - 1.n. t6nu : S - ._,rhl lhku 6 - tn . kvallc. moukf ; 1 - plam„ 0 1n1( Avo11dto._o U.lo. (ner)
~ .,_
MJJI tt..UI, opf:t aabaluJ•m• non, tai.tokrttc Ut C!tvnt kolo .au.tffnkb kfllo•ek. Kdo •prbn~ vyhl! t•I~ kff». ve.k a u.rtt dsvy ~ka nebo UvodO. H lt'1rtiho kol• IOU~ 1
~?t~:/~i,!:4: ~.~~~~ !1~ ~·..:ht:o~~ :°~b::i:~!:mn;lal::J_.·~:;,;:-~~d!.~ d~::Z::
da.0 po unh:jnto.I; mni tpri'Fai fditcle alapoc\ c.f'J probllmO. YJloeuJ.m• Yid.P po 10 kal.b.4cb. Na obilku ruiplltc „Mlk.f-o.
..........
•RVNI KAl!OVKA CTvRT.HO IOUTlfNfHO KOLA
718
VTM
Nedhno jsme na tomto místě psali o českém vynálezci světlo tisku - Husnlkovi. Dnes tedy budeme v tiskafské historii pokračovat.
Byl to opět pflslušnlk našeho národa, kterému se podatilo objevit reprodukční tech.niku, jež dovolila reprodukovat a tiskem rozmnožovat jemné polostíny fotografie: Karel Klič - vynálezce hlubotisku. Narodil se roku 1841 v Hostinném; ve dvou letech ztratil matku. Po obecné škole chodil na staroměstskou reálku, ale nedokončil ji pro špatné hmotné poměry v rodině. Téměř dva roky jezdil od příbuzných k příbuzným,
pomáhal otci v barv1lské laboratoři, a nakonec bylo rozhodnuto, že mladý Klíč pó.jdc do učeni ke kupci. Ale již tehdy tak pronikavě vynikal v kresleni, že se dal otec konečně uprosit - a Karel Klič byl přijat na pražskou akademii výtvarných umění. Z dochovaných zápisů je zřejmé, že brzy Klič patřil k mimořádně nadaným studenró.m ve všech oborech kreslířské a mallřské techniky. Výtvarná akademie ukázala Kličovi zcela nový svět. (Až do té doby žil v neu spořádaných pomě rech, stále jako sirotek u pflbuznýcb, a navíc trpěl pocitem méně cennosti vzhledem k úrazu, který utrpěl vinou chůvy v dětství.) Akademie byla v té době plna romantické bohémy. Šestnáctiletý venkovský chlapec obdivoval sametové kabáty, dlouhé vlasy, široké klobouky nebo mohutné barety. Po tvrdých začátcích se rychle přizpůsobil prostfedí. Fotografie z t~ doby ( 1855-9) nim ukazuji hezkého studenta s mohutnou hffvou vlasů, který se již v životě vyzná. Klič byl pflliš poctivý a pliliš romantický, než aby sě smířil s politickými poměry Bachova absolutismu; z obavy před policejní perzekuci utekl do Kladna, kde dělal šablony pro malife pokojů. Nakonec ale přece jen pokračoval ve studiích na akademii, i když si musel malováním portrétů vydělávat na ž.ivobytl. Z jeho větších plAten je z té doby ( 1861) známý portrét Jindřicha Fiigncra a Boženy Němcov~ . Jinak Klič maloval malé.portréty a krajinky a prodával je po dvou až pěti zlatých.
V letech 1860-1862 pracoval jako litograf a roku 1863 si vlastni malou litografickou dUnu a fotografický ateliér. Hlavni pflčina, která vedla Klíče k tomuto podivnému rozhodnuti, byla zase jeho špatná finanční situace. Sotva se t.rochu finančně vzpamatoval, začal vydávat vlastni politicko-satirický časopis, kde na sebe upozornil vynikajiclmi satirickýnů kresbami. Současně ale na sebe upozornil i úřední kruhy, a časopis byl brzy zakázán. Klič však měl už jméno a dá se říci, že se stal pfes noc slavným kresliřem-satirikem . Úspěšně kresll v Budapešti, ve 28 Letech přechází do Vídně, kde založil vlastni humoristický časoj>is. V té době začinA Klič přemýš let o nových možnostech reprodukce, neboť dřevoryt mu při padá příliš zdlouhavý. Tehdy již byla známa ůnkografie pérovek fotografickou cestou. Roku 1869 objevuje J. Husník světlotisk, kterým je možno reprodukovat fotografie a polotónové kresby. K.lič se pokoušel rozličnými způ soby tuto metodu aplikovat na zinkografii (tisk z výšky) . Zkoušel rozložit půltóny pomoci ró.zných rastrů, ale s výsledky pokusů nebyl spokojen. Dochovala se řada těchto pokusných tisků, které jsou označovány jako ,,kUčo typie". Klič
zařídil
Po neúspěchu s tiskem zvýšky uvažoval Klič o tisku z hloubky po vzoru umělecké grafiky. Při pokusných pracích v textilce v Kosmonosích se seznámil s účin kem chloridu železitého na měď. .llešil tam totiž novou metodu
rychlejšího leptá.ni válců pro tisk na tertilie. A pak již je to jako pohádka. K.He spěchal z Kosmonos do Vid.ně a část silvestrovské noci strávil ve své laboratofi. Vyňal ze zásuvky měděnou desku, s kterou již dříve experimentoval; na desce byl usazen jemný asfaltový prach - a v tom okamžiku si Klič uvě domil možnost, kterou mu nabfzi jemný asfaltový prach. Vždyť právě ten může rozdělit ony dosud nezvládnuté polosúny na nejjemn~jší tiskové částečky l Dal rychle desku nad plamen, pfenesl na ni fotografický obraz a leptal chloridem železitým. Za novoročnJho jitra spěchal s hotovým leptem k tiskaři Pisanimu, který byl rozloženými polostíny nadšen a okamžitě zhotovil prvnl zdařilý otisk. Byla to jistě chvíle velikého štěstí. Za několik okamžiků se Klič vrac! domů a pledává své ženě jako novoroční dárek prvni překrásný hlubotisk. KUčovy hlubotiskové reprodukce jej proslavily na celém světě a nelze ani spočftat všechna vyznamenáni, která dostal ve svě tových mbtecb. K.lič si však svůj vynález heliogravury nedal patentovat a jeho laboratoř se stala školou pro grafiky z celého světa. Klič pak bodně cestoval, pracoval v Anglii, Belgii a znovu v Anglii. Svoji techniku neustále zdokonaloval, ale přitom své zkušenosti nikdy nepublikoval. Za své vynálezy mohl dosáhnout pohádkového bohatství, ale na to byl přilil bohém a pfili! čestný. Zbytek života prožil ve Vídni. Nikdy se neodcizil českému národu a vždy se zásadně podepisoval svým českým jménem Klíč. Dnes si nedovedeme předsta vit knižnl publikace a časopisy bez hlubotiskové techniky. Až si budete prohližet tfeba Plickovu Prahu ve fotografii~ nebo jiné dokonalé hlubotisky, vzpomeňte si přitom na českého vynáJezce Karla Kllče. RNDr. JOSEF KUBA
