4 LIX -1998
ISSN 0037-7031
H a u sen bla s, Ján Hor e c k ý, Petr K a r I í k, Alena Ma cu S g a ll, Ludmila U h I í ř o v á Výkonná redaktorka: Anna Ji r s o v á Příspěvky a recenznf výtisky zasílejte na adresu redakce (J 18 51 Praha 1
OBSAH Čang
Chan-liang: Odkaz Josefa Vachka pro studium čínského The legacy of Josef Vachek and its imp1ications for the stu script
Robert Adam: Jazyk Rakovnické hry vánoční II The language of The Rakovník Christmas Play
Rozhledy Jarmila Doubravová: Skryté předpoklady komunikace Milan Harvalík: K problému klasifikace exonym Klára
Osolsobě -
Karel Pala - Pavel Rychlý: Frekvence
Petra Kljjtzerová: Hranice
frazeolo~;~
vzorů
se posouvají.................
Petr Sgall: Český pohled na dějiny lingvistiky......................... Josef Filipec: Český jazYfový atlas Milan Jelínek:
Zdařilý
slovník stylistických
pojmů
Recenze
Steffen Hohne - Marek Nekula (Hrsg.): Sprache, Wirtschaft, K und Tschechen in Interaktion (Jana Hoffmannová) Sociolinguistica Slovaca (Jiří Zeman)
ČASOPIS PRO OTAZKY TEORIE A KULTU
Vydává
Ústav pro jazyk český AV ČR
ROČNíK LIX
1998
Brazilian Portuguese: dialects and standard of big cities Červenka Miroslav: Z ruské teorie verše
From the Russian theory of verse
Doubravová Jarmila: Skryté předpoklady komunikace Hidden preconditions of communication Filipec Josef Lexém-sémém, oblast jeho užití a typy neurčitosti Lexem-semem, the area of its usage, and the types of vagueness Filipec Josef Český jazykový atlas Czech Language Atlas Friš Martin:
Mandelbrotův
Mandelbroťs
zákon a sémantické Law and semantic classes
třídy
Hajič Jan - Hajičová Eva - Panevová Jarmila - Sgall Petr: Syntax
kém národním korpusu Syntax in the Czech National Corpus
Harvalík Milan: K problému klasifikace exonym On the problem of classification of exonyms Hausenblas Ondřej: Sdělnost textu jako výsledek slohové průpravy Communicability of a text as a result of stylistic training Hoffmannová Jana: Co nového v komunikaci a jejím výzkumu News in present-day communication and its investigation Hrdlička
Milan: K některým faktorům ovlivňujícím užívání předlo a na v současné češtině Factors influencing the usage of the prepositions do and na in prese Czech
Jelínek Milan: Zdařilý slovník stylistických pojmů A succesfu1 dictionary of stylistic concepts Karlík Petr - Niibler Norbert: Poznámky k nominalizaci v Notes on nominalization in Czech KlOtzerová Petra: Hranice frazeologie se posouvají. The schifts of the boundaries of phraseology
češtině
Emergence of dialogical networks and political identity i The case of Democratic Party of Sudets ("Sudetenland") Osolsobě Klára
- Pala Karel- Rychlý Pavel: Frekvence vzoru Frequency of paradigms of Czech verbs
Panevová Jannila: Ještě k teorii valence Once more to the theory of valency
Sgall Petr: Teorie valence a její formální zpracování............... Theory of valency and its forma1izatioll
Sgall Petr: Český pohled na dějiny lingvistiky........................ A Czech view on the history of linguistics
RECENZE - REVIEW ARTlCL
Arends Jacques - Muysken Pieter - Smith Narval (ed.): Pidgi (Jiří Zeman)................................................................... .....
Čermák Frantíšek - Hrnčířová Zdenka: Nizozemsko-český s
Vachková)
Fairclough Norman: Discourse and Social Change (Kamila K Filipec Josef: Studia Lexikologica (Albena Rangelova)
Haraldsson Helgi: Rusko-islandský slovník (František Čen Kadečková)
Hohne Steffen - Nekula Marek (Hrsg.): Sprache, Wirts Deutsche und Tschechen in Interaktion (Jana Hoffmannová Hřebíček Luděk:
Lectures on Text Theory (Ludmila
Uhlířová)
Kommunikation in der Stadt (Jiří Nekvapil) Krátký slovník slovenského jazyka (František Čemlák)
Murray Stephen S.: Theory Groups and the Study of Lang America (Jiří Nekvapil)
4
a pokud by se správně aplikovaly při studiu znakového písma, jaké má n bdou beze sporu metodologicky a teoreticky přínosné. Připomenu ~cdněty k zamyšlení: 1) leze o autonomii či spíše komplementaritěmluveného a psaného p 3. ~ísma:
::: úvahy o grafickém inventáři, zvláště pak o redundantních graféme t:ck::ch jevech jako interpunkce, rozlišování velkého a malého písmen io·.2.:-:í a neoddělování slov; 3'1 nizory na vývoj jazyka, včetně příbuzné teorie o systémových mu tismu. :\'emohu podrobně hovořit o všech těchto myšlenkách. Zaměřím se z nich. a to jen nakolik jsou relevantní pro studium čínského písma.
2. Rád bych shrnul Vachkův funkcionalistický přístup k písmu. Slov :Ieny Kroužku používáno velmi rozmanitě, o úzu mimo Kroužek ani jednoduchá definice by proto nemohla vyjádřit můj záměr3 Sám Vac k dánskému glosematickému "používání funkce ve fonnálním smyslu dření vztahu mezi výrazem a obsahem (1989, s. 57). Podle něho, stejn učitele Viléma Mathesia (1929), funkce předchází fonně a souvisí aspekty jazyka, totiž s výrazovými a komunikačními potřebami. 4 Právě z pragmatického hlediska Vachek vymezuje jednotlivé funkce mluvené jazyka. Jejich funkční rozlišení je povýtce empirické:
Funkcí mluveného projevu je určitým okamžitým způsobem reagovat na danou s od psaného projevu. kterým je možné reagovat na tutéž skutečnost způsobem udržit lým (1939/1989, s. 107).
Vachek zdůrazňuje vzájemnou nezávislost obou těchto norem a zárov komplementaritu: v synchronní rovině se uplatňují obě. Má zajisté prav
I Předneseno v Pražském lingvistickém kroužku 4. listopadu 1996. 2 Své základní pojednání .2um Problem der geschriebenen Sprache" z r. 1939 (TeLP, později několikrát revidoval. Poslední revizi. datovanou 1987, otiskuje Luelsdorff (Vache 3 Mám citovat Vachkova vydavatele? .. Kolem roku 1979 jsme měli nepřímý, ale jasný zahodit" (Luelsdorff, in Vachek. 1983, s. xii). 4 V. Mathesius (1929) definuje funkční princip takto: ..... nová lingvistika. opírajíc s jazykem dneSním. vychází z potřeb vyjadřovacích a ptá se, jakými prostředky se těmto bám vyhovuje. Postupuje tedy od funkce k formě", a dodává: "A hloubka funkčního poj nejlépe ukazuje v tom. že opravdu vede také k důsledkům praktickým."
Slovo a slovesnost, 59, 1998
začaly
koexistovat, plnilo písmo pouze funkci zaznamenává
Rozhodně nelze popřít, že první psané výpovědi, které se objev vycházely z výpovědí mluvených a že první pokus o psanou výpov grafická transpozice mluvených modelů (1989, s. 111).
Dalo by se tedy říci, že psané výpovědi utvářejí druhotn každá složka plní roli "znaku jiného znaku". Tento systém "primárnímu systému znaků" (tzn. systému mluvené normy vztah k vnější skutečnosti. Zde Vachek souhlasí se svým uč Kroužku Agenorem Artymovyčem (1879-1935), a dokonc abstraktní model langue kritizuje. Nicméně Vachek jde o kro že písmo, poté co se prosadilo, se postupně stavá na řeči ne výše uvedenou hierarchii, která drží písmo ve služebném po
Psaný jazyk přestává být výlutně sekundárním systémem znak.'Ů a p ního sémiotického systému, tím jak jeho složky směrují k lOmu, aby ne znaky mimojazykové skutetnosti (ibid.).
Toto hierarchické přesunutí jsem se pokusil znázornit tab znamenají "vyjádřeno čím". Pro ujasnění problému rozdělil na tři. dolů
Tabulka 1 Stadium 1 vnější skutetnost
-7
-7
J.
J. systém akustických
Stadium 2 vnější skutetnost
znaků
systém akustických
znaků
J. systém optických (grafických) znaků
3. Vachkův názor, že v kulturně rozvinutém společenství si u psaného jazyka narůstá díky jeho stabilitě, trvanlivosti spisovnému jazyku nezávislost na jazyku mluveném, je nep rického hlediska pravdivý.5 Nicméně stále lze zdokonalova
5 Obdobně též B. Havránek (1932) tvrdí: "Spisovnému jazyku ... připad ústních projevů veřejných a projevy písemné,"
242
přelomu dvacátých a třicátých let po saussurovském ob ;:,oklad. že skutečnost dává vzniknout řeči a řeč písmu, s;J:še ne sémiotickou. V jiných dobách a na jiných míste ~et slovy skutečnost", jiným způsobem. Teoreticky vzato, není důvod, proč by nemohla ex " :-.:ž by se písmo a řeč vyvinuly nezávisle na sobě, př é:"'cdů spojily. V takové společnosti by písmo i řeč by k::m systémem prvního řádu. Netvrdím, že se gramo tizJIní představa by byla pro homo Loquens nemyslit :: s:Jisovatelé rozvíjeli. Stačí však poukázat na dva jevy ;;né: exístuje mnoho důkazů, že písmo v počátečním s ale čistě grafickými znaky, které přímo zobrazovaly sku :";a věšteckých kostech a bronzových nádobách se na zobrazení člověka, které mají sémantickou hodnotu, a byly provedeny určité laboratorní výzkumy na poli kogn že při čtení čínského písma lze fonologickou složku obe gie a grafémiky došlo až v pozdějším vývoji čínské mohutný nárůst homofonních výpůjček. Ze strukturál k jazykovému zvratu, při němž se písmo změnilo ze sém na systém druhého řádu, a to pod tlakem fonologie. P sémiotického vývoje písma. Která je však ta správná? Snadno lze vidět rozdíl mezi oběma verzemi. Kdykol ce, já hovořím o písmu, což není totéž. Nepochybně je v jazyk" místo pouhého a obecného "písmo". Pro začátek by písmo modeloval, heuristický postup, který by je adekvátnější systém než jazyk, který je, jak řekl Émile interpretujícím i ínterpretovaným. Stejně je tomu s m tvrzeni můžeme doplnit jasným faktem, že písmo slouž vání řeči, přičemž se v posledním případě často používá tických prostředků", jako jsou opis a popis (Vachek, 1 jazykověda je nejpřirozenějším a nejdostupnějším mode Vede to k několika důsledkům. Jednak je nutné zav a řečí. Ačkoliv Vachek odmítá existenci langue jakožto u o čtyřech pojmech: mluvená norma, psaná norma, mluv úměra - nikoliv korespondence - nutí Vachka, aby př
Slovo a slovesnost. 59. 1998
na uni verzi tě státu Indiana Vache práci ukrajinského filologa Artymovy a přiznává, jak je mu zavázán za jeho výzkum grafémi Vachek, 1989, s. 93,103). Stejně jako jeho učitel ani Va a písmem na nejnižší fonémické a graférnické úrovni. I vala, byla by ovlivněna zásahem na vyšší, řekněme morf stejně vedlo k autonomii písma (ibid., s. 103). Aby mohl oddělit oba druhy jazykového vyjádření a z vislé struktury, neměl Vachek v počátečním období sv přizpůsobit fonologický model řeči potřebám písma. vydané za
působení
průkopnickou
Všeobecně se připouští, že mluvený jazyk je založen na syst schopny v daném společenství rozlišit významy. Je známo, že takov jednotkami jsou fonémy. Analogicky musí být psaný jazyk založen jsou schopny v daném společenství rozlišit významy. To je systém který nazýváme písmo. Jednotky tohoto systému mohou být nazván
V tomto prvotním pozorování z roku 1945, které vyšlo 1949, již Vachek rozlišuje mezi oběma systémy. Aby m jazyk, musí předpokládat na nejnižší grafémické úrov podobá fonérnickým párům. Teoreticky by mohly existo a prakticky by existovat měly, avšak na rozdíl od foné binárních opozic, leda bychom odkazovali k přepisovaný J. Vachek sije plně vědom této námitky a pokouší se na z roku 1987. Kritika - a to i Jakobsonova - se soustřeďuje lelismu mezi fonémy a grafémy, přičemž vychází z faktu, distinktivní rysy, které by odpovídaly fonickým distinktivn Vachek zcela neočekávaně obrací Jakobsonovu kritiku pro nevěří ve shodu a vyčítá svým kritikům, že neústupným pokoušejí snížit písmo na úroveň pouhého fonologického korespondence je proti historickým faktům: "... takové sy dosaženo v žádném jazykovém společenství, kde se p psaná norma", má-Ii kdy vzniknout, museli by "teoretičt normu jazyku, který dosud nebyl písmem zaznamenává souhlasit. Jádrem celého problému není, zda existuje ne mezi fonémy a grafémy - ve skutečnosti neexistuje -, a grafémů, aniž musíme hledat či vymýšlet binární distinkt
244
V duchu Vachkova přístupu budu chápat grafémy ja funkci v čínštině zastávají tahy <2>. Samy o sobě jsou kenémické, ale mohou být v jistých případech motivov písma, třeba dračí <7>. V literatuře a umění nejsou n a ikonizace (na Západě by jim odpovídaly třeba kaligrafi Z této nejnižší grafémické roviny se odvozují grafémi známé jako radikály <3>, z nichž se během vývoje vytv známé jako znaky [wen] <8> nebo rzi] <4>. Jejich kom [ci] <5>, a ty vedou k unikátní "grafosyntaxi". Připom grafémy a grafy není lineárně jednosměrný jako v řeč Stejně jako může být grafém vyzdvižen na vyšší, morf kou úroveň, může být graf snížen na pouhý morfog podobná degradace vede až k "desyntaxizaci" řetězce z Obousměrný vztah mezi morfografémickou a grafickou dvoustrannou šipkou, oproti šipce jednostranné, která z
6. Řeč se přirozeným způsobem segmentuje. Z této seg a akustickými celky, vyznačujícími se se fonémickou, morfofonémickou, lexikální i syntaktickou v písmu, dokud se neharmonizuje v řeči. Proto slavný bičnou povahu čínštiny nemá v rozboru čínského pís kódování se grafémicky kóduje celý psaný text. Hlavní rozdíl mezi řečí a písmem vychází z toho, ž nemůžeme vyslovovat, jak jsme si ukázali na příkladu V řeči je plérémická pouze lexikální rovina, ale v čínsk všechny, pokud jsou realizovány slovem jakožto grafi případů, kdy grafický znak (znak-slovo) sestává zjediné že morfofonémícká rovina do určitého stupně též n v mluvené čínštíně nelze rozlišit mezi touto rovinou a r Nakonec i syntaktická jedinečnost písma je ovlivně kých morfémů, jako jsou např. označení pro časy a vidy, označení pádů, pomocná slovesa, mezivětné spojky a d grafickému" stylu nutno rozumět z perspektivy grafém Jak ukazuje Nina Catachová (1986), čínské písmo d gických možností", protože jeho v zásadě "plérémický ztělesňuje to, co je na písmu zvláštní, totiž nezávislo artikulačními
246
3. §
6.1:1]
9. fr
LITERATURA
CATACH, N.: Tne grapheme: Hs position and its degree of autonomy w language. In: G. Augst (ed.), New Trends in Graphemics and Orrhogr - New York 1986, s. 1-10. HAVRÁNEK, B.: Okoly spisovného jazyka ajeho kultura. In: Spisovná {ešrina MATIlESIUS, v.: Funkční lingvistika. In: Jazyk, kuliUra a slovesnost. Prah VACHEK, J.: The Linguisric School oj Prague: An Jntroduction 10 Jrs University Press, Bloomington 1966. VACHEK, J.: WriIlen Language Revisited. Ed. P. A. Luelsdorff. Jo Philadelphia 1989. VACHEK, J. (ed.): Praguiana: Some Basic and LeM Known Aspecls oj Academia, Praha - John Benjamins, Amsterdam 1983.
RÉSUMÉ
The legacy or Josef Vachek and its implications for the stu
The author summarizes ur Josef Vachek's thoughts on autonomy and c WTÍtten language and confronts them with what is known about historical ions of Chinese script. (i) Vachek presupposes that written language. w reproduction of speech, was subsequently getting more and more indepen finally turned out a plenipotentiary semiotic system with its own funct Chinese script was at its beginning a flrst-order semiotic system quite ind secondarily started to reproduce some features of the phonemic struc (ii) The c1assical structuralist puzzle about what should correspond, in grap res of phonemes does not exist in Chinese, where the most important sc (this level is already pleremic in Hjelmslev's terminology, whiJe morph semi-cenemic). (iii) Unchanged for about 2000 years, Chmese script br (both People's Republic and Democratic Republic), spoken "dialects" w uncomprehensible languages: every speaker reads the same script in his
• ?aper read in the Prague Linguistic Circle on the 4 th af November 1996 b transcription Cang Chan-liang), professor at the Nationa! Taiwan University,
248
Circle, is inevitably at the mercy of irnperfect trans!atio himself
In my case, the trans!ation is English. I
The
appropriate to assess my reading in that larger historic
reception ofPrague functionalism in genera!, and Vach
This language barrier, I assume, is a great loss indeed.
where literary fortune is concerned, Professor Vachek
speaking world than the other members ofthe Circle -
exception ofRoman Jakobson -- because like the !atte
published extensively in English, and has taught and le including America.
For positivistic security, it seems that I stili need j Vachek to Chínese writing.
I have searched in his En
very carefully, and have found only one iso!ated refere
h.im. in a 'culturallinguistic community\ members are
their competence in both spoken language and \vritten
kind of correspondence between the two language nor rnanifested on the sententialleve!, and 'somewhat less
regu1arly' on the lexica!level C'between spoken and \\'T
Vachek observes: 'Chinese seems to be one ofthe exc emphasis.).
The Jack oflexica! correspondence in Ch
not be what it seems.
I shall return to this when disc
and writing -- on the lexicallevel-- in the multi-diaIeet
now, I would like to concentrate on theoretica! issues.
In his productive career over more than balfa cen
extensively with many linguistic issues, like the other m
speech and the optica! sign ofwriting.
1t is then when
become aware that they are actual1y having 'two lánds o
the same extralingua! reality' and they begin 'to difIeren transient as opposed to
permanenť
because of their resp
110).
From a functiona! point ofview, Vachek asserts th
second stage where both systems coexist, writing's func
'lt certainly cannot be denied that the &st written uttera
community were based on spoken utterances and that th
utterances were hardly more than (primitive) graphica! t models.' (111)
One could say written utterances cons
signs, with each of its component playing the role of 'a
system does not reflect reality but 'the primary system o
norm) which a!one hafs] direct links with extema! realit
with his mentor, the Ukrainian member ofthe Circ1e, Ag
and even with Saussure whose abstract model of langue Vachek goes one step further than Artymovyc when he
taken root, writing becomes gradual1y independent of sp hierarchy which reduces writing to a subservient status
language ceases to be an exc1usively secondary system o
acquires the status of a primary semiotic system, inasmu
component elements very strongly tend to constitute no signs of extralingual reality.' (Ibid.)
1be hierarchical shi:ft can be diagrammed as in figu
pointing arrow stands for 'giving rise to' or 'being repre
onomatology.6 Let me take a cue from Vachek's discussion of graphemic/phonemic and examine in greater details what can be developed from it. what puzzles linguists most.
This happe
Roman Jakobson, for one, dismisses the issu
graphemic distinctive features can be made available for description.
In h
English volume published by Indiana University where he has taught as a v
Linguistic School ojPrague: An lntroduction to lts Theory and Practice (B
Indiana UP, 1966), Vachek briefly alludes to the pioneering work ofthe af
mentioned Ukrainian philologist Artymovyc who then was workllg in Prag
acknowledges his indebtedness to the latter's research in graphemic invent more details, cf. 1989,93, 103ft).
Like his mentor, Vachek does not beli
correspondence between speech and writing on the lowest phonemic and g levels.
According to him, even ifthere were any correspondence, it woul
undermined by the interference on a higher, say, morphemic level, thus res writing's autonomy (103).
However, in order to separate the two different kinds oflanguage exp
to stress the fact that each has its own structure, the early Vachek seems to
other choice than appropriating the phonologisťs model for speech to repr writing.
It has been generally admitted that spoken 1anguage is based on
phonic opposrtions capable of differentiating meanings in the giv communřty.
As is well known, the system is called the phonem
and rts units are known as phonemes.
Analogously, written lan
be based on a system of graphic oppositions capable of di:fferent meanings in the given community.
And rt is this system. formin
the transcription ofphonemes.
Professor Vachek is fu
criticism and in fact tries to respond to it in a 1987 essa
of Jakobson, has been raised mainly against the assump
phoneme and grapheme on the ground that there are no
the grapheme which would correspond to the phonic d phoneme (1989, 96).
Curiously, Vachek turns Jakobson's critique again
not believe in the correspondence either and refutes his
insistence on such correspondence is an attempt to redu phonological transcription.
Vachek asserts that such
historical facts: '[S)uch a systematic correspondence h
language community which had developed its written n
should ever ex.ist, it can ouly take place when 'theoretic
artificial written norm on a language until then not reco ouly agree with Vachek.
But the heart oftbe matter i
systematic correspondence between phoneme and grap
how one can adequately descn"be the strncture of grapb
procedure, not even the fictitious binarism ofphonemic
interesting that neither Vachek nor his critics believe in
correspondence, but they use this shared observation fo
his critics refuse to grant writing autonomy, Vachek th from speech.
How can that be possible? His answer
Vachek wisely stops dwelling on the thomy problem o
correspondence but switches to tbe higher level ofmorp level that phonemic differences can be by-passed.
Va
words are dismissed. (1989, 97)
Here we rnay be able to see the contrast between the non-alphabetica
say, the more 'alphabetical' English -- because I am aware there is an obje calling English alphabetical.
First ofa.l4 I will adopt Professor Vachek's
between spoken language and written language and apply it to Chinese, a shortly see in figure 2.
I believe Professor Vachek would have a better t
Chinese than with the Indo-European languages, including his mother scri problerns which puzzle him would cease to be problerns.
First of a.l4 he
bothered by the dubious graphemic-phonemic correspondence because th
Second, morphemes or morphographemes play a more important role tha leve!.
Third, almost al1 the levels ofthe script have semantic values so th
virtually independent from speech.
He would no doubt see other probler
complicate the issue.
Before I get back to serious discussion, let rne take a comic relief by
interesting example Professor Vachek gives when discussing the occasion complete accurate transposition between speech and writing.
It happens
someone asks you how to spell a word. Then you need to name al1letters
Vachek's words, 'to express al1 graphic elements ofa written utterance in (1983,203).
This won't work in Chinese because there is no way ofask
Chinese: 'How do you spell
!hau/ [good]?' in the same way of ask.in
English 'How do you spell /raitl? , , or <write>?' which actu
means 'How do you write /rait/?' for the written sign's graphemic elemen
can never be pronounced. We do ask, though: 'How do you write !hau3/ a /ni3-2
!hau3/ lbuai4/.
The answer would be either you descnbe the two
morphographemes which compose the word; or, more interestingly for ou
Chinese (fig. 2).
And the diagram of sPQken Chinese is
for comparison. Figure 2 a) s:pQken Chinese phoneme -7 rnorphophoneme -7 (initial, end) + suprasegrnent.a! tone
word -
(cenernic)
(semi-pleremic)
(plerer
morphographeme~-7
graph
b) }Yritten Chjnese grapherne
-7
(graphemic compotUld) stroke
*i1J
-7
radical
~-7
lm§'
(cenemic or pleremic) (pleremic)
charac
Cf:
(plerem
As you can see, I have borrowed Louis Hjelmslev's
two types of script: the cenernic and the pleremic (ie., s semantically full) to interpret the diagram.
It is interest
Chinese, as in EnglislJ. oTIly the lexicallevel is pleremic -
talk about, indeed we don't say aloud, morpheme, becau
talking about or saying aloud lexia, both being monosyll
band, not only the rnorphographemic level is plerernic, b
level can be semantically invested ifnot valued in the firs graphemes are combined with other graphemes, not for lnspired by Professor Vachek, I take graphemes to
whose function in Chínese is performed by strokes ~11J
are cenemic except a few instances, but oftentimes can b
production ofspecia1 types ofwriting like the dragon sc
But it is important to note that the relation between morphographemes not invariably linearly uni-directiona!, as in speech, but reciprocal.
Jus
can be elevated to the higher morphographemic and sometimes graphic can be 'degenerated', so to speak, into morphographeme.
It is not sur
degradation sometimes even involves the desyntaxising condensation of
action in one graphic unit. The reciprocal re1ation between morphograph graphic levels is indicated in Figure 2 by a double-headed arrow, in con directional arrow used in speech.
The segrnentalisation nature of speech gives rise to syllables, which
articu1atory and acoustic integers noted for their sequential continuity th phonemic, morphophonemic, lexical, and syntactica!levels. apply to writing before it is tampered with speech.
But syllab
Hence the celebrat
of monosyllabicity/polysyllabicity of Chinese speech does not make muc discussion ofChinese writing.
Instead ofphonologica! encoding, the w
scriptoria1 text is graphemically encoded. Furthermore, a major difference between speech and writing is !ha
phonemes, graphemes per se are not pronounceable, as we have already funny example ofwriting in air.
As to semantics, in speech only the le
pleremic; but in written Chinese aIIlevels are pleremic as long as they ar
in the graphic unit of a word, including the extrerne case where a graphi word-sign) contains only one grapheme.
You may argue with rne !hat
morphophonemic level carries sernantic va!ue to certain degree, but in s
one can't tell the difference between this level and the higher lexica1leve
Finally, the syntaetic uniqueness ofwriting has to do with its scarci
grannnatica! morphemes, such as tense and aspect markers, articles or d
speech.
Once free,
řt
will no longer be necessary to talk abou
written utterances. Maybe Professor Vachek would love to see
Unless the analogy between the two language norms can l !evels of sentential and discursive analyses,
řt
has re1atively limi
elsewhere in an analysis of contemporary Taiwanese fiction. lex.icallevel, and
řt
is in this area that Professor Vachek has mad
I arn referring to his rnarvellous studies of graphemic redundan
breadth and depth of his philological knowledge and the rigour
also referring to his perceptive observation ofthe role which ar
-- two peripherallex.ical elements -- p1ay in language developm
has made me to retlect deeply on the differences in lex.ical sema language system on Mainland Chína and in Taiwan, as a result
between system-specific and non-system-specific fuctors, the 1 policy and economy growth.
Finally, the lecture would not be complete without respon
Vachek's only comment on the Chínese language, which I prom
beginning ofmy taIk.
And I hope my response will also have
general theme ofthe Circle's lecture series this year, namely, 'L
you will have recalled, Professor Vachek points out that Chíne
exceptionallanguages in which there is no correspondence betw on the lex.icallevel
I have been thinking it over and have arri
there is visib1e or audib1e discrepancy between the way words a the way they are pronounced.
Now this is already a truism be
between the two norms in the first p1ace.
But ifwe situate the
multi-lingual map ofChína, the question would be made much
1anguages); or, more precisely, it serves as a mediator among the dialect
some are remoter from one another than the distance between French an
The fact is that people speaking different dialects pronounce the same sc that is, in their own dialects.
Therefore, some mutually incomprehensib
be made intelligible via the identical legible script.
This of course is not
this kind of phonetic remapping of the script will not affect the system o
Sometirnes, new written signs have to be loaned or coined to accommod (eg, the sign
<~>
has been created, in fact an archaic sign reintroduced
Shantungnese, which I happen to speak -- to represent the vocative case
contraction lniel instead of the 'bisyIIabic', ie, two separate graphic signs 5ť.>
ler!).
Therefore, the Iack of correspondence between phonemics a
on the lexicalleveI, as Professor Vachek observes, is actually a different consisting of a set of narrative transforrnations.
First, the standardised
are introduced to the users of a dialect. Second, the users manage to pro
script in their dialect, ie, to remap the written signs in their own system o
Third, in the course oftheir remapping, some new written signs are crea
members of one dialectal community are able to communicate with mem community through the basically identical writing system.
What then a
coinages, or, in Jakobson and Vachek's phraseology, neologisms and arc Their number is often so small and their position SO invisible even in the
they cannot affect the system, let alone effect a system-mutation, by disp centre/periphery reIation unless some overpowering and violent extra-sy are in force.
I hope I have been able to answer Professor Vachek's question in a
explicit, injunction to throw the notion "function" overboard.' (Luelsdorf 4
Vilem Mathesius ([ 1929] in Vachek 1983, 123-42) defines function
follows: ' ... the new linguistics, relying on its experience with present-d
starts from the needs of expression and inquires what means serve to sati cOll1munication needs in the language being studied.
It thus proceeds fr
form' (123). Anq he belíeves 'the profundity ofthe functional conception
is ... best shown by the fact that it really leads to practical consequences 5
See Bohuslav Havranek's discussion ofthe Standard Language in
where the author observes 'the standard language ... is usual1y made to various kinds ofpublíc utterances and written communication' (145). 6 1n
their 1929 theses, members ofthe Circle stress the importance o
word, or linguistic onomatology: 'Linguistic research analysing speech as
objectivized mechanical fact has often denied the existence ofthe word a
Still, from the functional viewpoint the independent existence ofthe word
evident, although it is manifested in different languages with different inte constitutes onJy a potential fact.' (Vachek 1983,83-84)
Za Danou Davidovou (Irena Bogoczová) Dovětek
k
příspěvku T.
Hoskovce Sedm let od obnovení
či
Čechová)
POKYNY
PRO AUTORY
Redakce Slova a slovesnosti žádá autory, aby své příspěvky odevzdáv ho procesoru TEXT 602 nebo WP 5.1. Zároveň s disketou, kterou re vrátí, je třeba odevzdat příspěvek v jednom vyhotovení vytištěný - v vě (na stranu 30 řádek, na řádce 60 úhozů, meziřádková mezera 2).
Při úpravě příspěvku dodržujte následující pravidla:
- text, který má být vysazen kurzivou, musí být v kurzivě zapsán,
- pro zdůraznění se užívá pro ložení, které se vyznačuje jen ve vyti disketě,
- na literaturu se v textu odkazuje příjmením autora, rokem vydán v závorkách (Kopečný, 1980, s. 34); seznam literatury je uveden na deno více položek téhož autora, řadí se chronologicky; v Kronice s mo v textu (do závorky); prosíme autory, aby při úpravě bíbliograf běžný v našem časopise, - text poznámek se uvádí na závěr příspěvku (nikoli tzv. poznámky p
Vydává Ústav pro jazyk český AV ČR ve spolupráci s tiskárnou Planti Redakce: Letenská 4, 118 51 Praha I, Malá Strana, tel. 57320942.
Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce Slova S.LO., P.O. Box 2, 14200 Praha 4, tel. 496595.
Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný dne 1. 4. 1997.
Sole agents for aH foreign countries: Kubon & Sagner, P.O. Box, 803 G.F.R. (or any other subscription agency in the G.F.R.).
Vycházl čtyřikrát do roka. Prodejní cena jednoho čísla 45 Kč. Cena př Totočlsl0 je v prodeji v knihkupectví Fišer v budově FF UK, nám tel. 2319516, a v prodejně Academia, Národnl tf. 7,11000 Praha 1, t Toto číslo vyšlo v prosinci 1998 © Ústav pro jazyk český AV ČR
Knihy došlé redakci Kraus Jiří: Rétorika v evropské kultuře. Academia, Praha 1998.
Obsah - výraz - význam. Výbor z lingvistického díla Miloše Dokul 1997. Schreiben in den Wissenschaften. Peter Lang Verlag, Frankfurt am Political Discourse in Transition in Europe 1989-1991. Ed. P. A. Ch J. L. Mey. John Benjamins, Amsterdam - Philadelphia 1998.
