Liturgie církevního roku - pomoc či komplikace?

cena 34 Kč / ročník 41

www.i-brana.cz

Doprovázení nemocných Rozhovor s Pavlem Pokorným na str. 6

Chanuka versus Vánoce O svátcích na str. 18

Mikulášská povídka

Foto FLICKR, design Ond ej Koš ák

na str. 34

Liturgie církevního roku - pomoc či komplikace?

Milí čtená i,

vítám Vás u adventního vydání časopisu Brána. Každoročn v tomto období p emýšlím o tom, že církevní kalendá s tím občanským na sebe navazují pon kud nevhodn . Období duchovního ztišení a p ípravy na p íchod Mesiáše se bije s časem, kdy ada z nás „kvapem honí ohroženej plán“, jak zpíváme v oblíbené písničce od Boba Flídra. Každoročn si íkám, že tentokrát se pokusím, aby tomu bylo jinak, ale jen z ídka kdy se to povede. Pot šením pro nás snad m že být skutečnost, kterou nám p ipomíná výše zmín ná píse : Kristus Pán je s námi i uprost ed naší práce a shonu. Aktuální téma časopisu Brána nás chce provést církevním rokem. P ipomenout pot ebu milník na naší cest životem. Milník , které nám dávají p íležitost zastavit se, vydechnout, zamyslet se nad sm ováním sv ta i svého života. Rozhlédnout se, ale i občerstvit, nasytit duši i t lo, zaradovat se s p áteli, slavit… A že d vodem k slavení zdaleka nejsou pouze Vánoce a Velikonoce nám ukáže dobrý pr vodce, kazatel Pavel Černý. Bratr Černý – jak jist víte – končí svoje dlouholeté p sobení ve funkci p edsedy Rady Církve bratrské. Rád bych jemu i celé Rad vyjád il pod kování za p íze a podporu, kterou časopisu Brána prokazoval. T šíme se na spolupráci i v dalším období. V roce 2010 to bude již pátý ročník Brány, který budeme pro Vás p ipravovat. P eji Vám, našim v rným čtená m, jménem celého realizačního týmu radost ze života ve společenství s Pánem Ježíšem, Vašimi blízkými a prost ednictvím časopisu i s námi všemi.

z obsahu:

SLOVO

3

Výzva k bd losti a prom n

Jan Drahokoupil

ROZHOVOR

6

Doprovázení nemocných

Pavel Pokorný

TÉMA

10

Od adventu k adventu

Pavel Černý

SVÁTKY

18

Chanuka versus Vánoce

Krista Gerloffová

P ÍB H

22

Winton Train

Tomáš Graumann

DO PÍSMA

24

Ježíšovy rodokmeny

Mireia Ryšková

KAUZA

26

Profesor a jeho etika

Blahoslav Koš ák

K DISKUSI

30

Slavení svátk v CB POVÍDKA

34

Mikulášská

Jana Šrámková

POST SCRIPTUM

38

Koukol na sametu

Daniel Raus

p ipravujeme:

Váš Ji í SedLáčeK, VydaVateL

TÉMA

Ekonomie pro každého

Jan Valeš ml. a kolektiv

Výzva k bd losti a prom n ibl žil se op t posledn m s c v roce a zanedlouho budeme slavit V noce. V dom cnostech už za naj prvn p pravy, velk obchodn centra navzdory hospod sk krizi l kaj svou výzdobou a slavnostn m osv tlen m k n kupům v eho možn ho. asopisy p in ej kucha sk a cukr sk recepty, popisuj nejrůzn j v no n zvyky a kultura na plak tech nab z programy adventn ch koncertů, folkl rn uk zky, výstavy betl mů, a podobn . To v echno n m ale může zast nit skute ný, k es anský význam p edv no n ho obdob . Jak mnoz v me, tomuto obdob k me Advent. Advent znamen p chod. P ed v ce než dv ma tis ci lety lid ekali, že p ijde Mesi , který uspo d naru en pom ry a vztahy ve spole nosti a mezi jednotlivými lidmi. Dnes už dob e v me, jak to dopadlo.

P

a ponižovaným, vysvobozoval lidi z nejrůzn j ch z vislost , prokazoval lidem l sku a k zal evangelium – radostnou zv st o z chran lid p ed nel skou, zlým a h ným jedn n m, kter lov ka zotro uje. Ve sv l sce el až tak daleko, že vzal Bož trest za h chy lid na sebe a podstoupil hroznou popravu uk ižov n m. Zem el a byl poh ben, ale podle sv dectv mnoha set o itých sv dků, vstal slavn z mrtvých. ty icet dn se setk val s lidmi, hovo il a stoloval s nimi a pak ode el ke sv mu nebesk mu Otci. Tam se za n s p imlouv a je s n mi ve spojen skrze sv slovo – Bibli a komunikuje s n mi prost ednictv m Ducha svat ho. Ve svých modlitb ch můžeme sv mu Spasiteli, P nu Jež i Kristu, p edkl dat sv prosby a tr pen , a můžeme mu d kovat za v echny dobr dary, kterých je tolik, že n s to vede ke chv len Bož ho majest tu.

Láska až na smrt

druhý p íchod Pána Ježíše Krista

„Bůh tak miloval sv t, že dal sv ho jednorozen ho Syna, aby ž dný, kdo v n ho v , nezahynul, ale m l život v ný.“ /Jan 3,16/ Bůh poslal sv ho Syna, aby ž dný nezahynul. Jedinou podm nkou je, aby v n ho lov k v il. To byl prvn Advent. Lid o ek vali Zachr nce a do kali se: „Narodil se Kristus P n, veselme se!“ – zp v me. To roztomil D tko z betl mských jesli ek dosp lo. P n Jež Kristus p i el lidi osvobodit z otroctv h chu. Uzdravoval nemocn , pom hal chudým

ekli jsme, že Advent znamen p chod. Advent m dvoj r z. Je dobou p pravy na V noce, kdy slav me prvn p chod Bož ho Syna do lidsk rodiny. Je to ale tak as, kdy se na e mysl orientuje k o ek v n druh ho p chodu P n na konci asů, kdy uzav e d jiny. On totiž sl bil, že se k n m vr t . A protože v ecko, co bylo o Kristu d vnými proroky e eno, se splnilo, nen důvod pochybovat ani o jeho druh m p chodu na na i zem. Na setk n s n kým tak významným a velikým, jako je Jež Kristus, se mus me dob e p ipravit. 3

Ó Betléme! Dávný slib spásy lidem se stal, raduj se dnes! Ó Betléme! Bolesti nás všech, nese ten Král, raduj se dnes! Nejv tší dar nám B h všem dal, aby už nikdo nezoufal. Buď s námi stále, milý Pane! Ó Betléme! (Baskická koleda)

Apo tol Pavel n s k p prav pob z ( 13,11 – 14). k : V te, jaký je nyn as – to znamen : nezapome te, v jak dob žijete. Advent je dobrou p ležitost k zastaven , abychom si uv domili vz cnost a rychlou pom jivost asu. Pr v te m me n co ud lat. Noc pokro ila, den se p ibl žil. Nem me se proto dopou t t zlých inů, kter se d laj pod rou kou tmy, jako je hý en a opilstv , nemravnost a bezuzdnost, sv r a z vist. A můžeme si sem dosadit v echno dal zlo a h n jedn n . S t m m me rychle skoncovat a ž t ve sv tle P na Jež e. Usilovat o dobrý a zodpov dný život. Hroz n m v žn nebezpe , že uplyne ve kerý as života, který jsme dostali k dispozici, aniž bychom se rozhodli pro n co opravdu velk ho a otev eli sv nitro pravd a l sce, kterou n m daruje Jež . Ten druhý advent, druhý p chod P na Jež e p ijde ne ekan . S m to pov d l: „Bd te, protože nev te, v který den v P n p ijde.“ Pro lep pochopen vysv tluje, že až p ijde, bude to jako za dnů Noe: „Jako tehdy p ed potopou hodovali a pili, ženili se a vd valy až do dne, kdy Noe ve el do kor bu, a nic nepoznali, až p i la potopa a zachv ti-

Ing. Jan Drahokoupil (65 ) pracoval v bankovnictví a současn sloužil jako starší a tzv. laický kazatel v Chrudimi a na okolních stanicích. V roce 1999 nastoupil jako viká do Veselí nad Lužnicí, kde byl v zá í 2001 ordinován. Od roku 2004 je kazatelem sboru v Ostrav . Je ženatý, má syna, dceru, t i vnuky a dv vnučky.

la v ecky - takový bude i p chod Syna lov ka.“ (Mt 24,38-39) Dnes si tak každý hled sv ho, studuje, pracuje, podnik , sportuje, navazuje vztahy, ale jaký je c l v eho toho snažen ? Bož l ska n s zve na cestu vedouc vst c p ich zej c mu Synu Bož mu. Nab z n m vz cn p ležitosti k obr cen od pom jivých v c k hodnotn mu životu l sky, radosti a pokoje a setk n se Spasitelem P nem Jež em. lov k bez Boha riskuje, že v ecko ztrat . Proto Jež použ v tvrdý, možn dvojzna ný, ale dostate n silný p klad zlod je, který p ich z vždycky znenad n . Je to výstraha? Jist pro ty, kdo se vymlouvaj , že nev d , kdy P n p ijde. „Uvažte p ece: Kdyby hospod v d l, v kterou no n hodinu p ijde zlod j, bd l by a zabr nil by mu vloupat se do domu. Proto i vy bu te p ipraveni, nebo Syn lov ka p ijde v hodinu, kdy se nenad jete.“ (Mt 24,43-44)

P íprava a očekávání

Na co m me být p ipraveni? Na p chod Bož ho Syna, až p ijde v pln m lesku jako Kr l – nejvy Panovn k a posad se na trůn sv sl vy. V t chv li budou p ed n ho shrom žd ny v echny n rody a nastane soud. Pak bude rozhoduj c , na stran stoj me, a zda jsme p ijali laskav pozv n Spasitele k životu v ry s n m. Dosud nen nic ztraceno, to pozv n je t trv pro každ ho lov ka. Využijme tuto žasnou nab dku pr v te v adventu, který n m p ipom n , že Bůh p ich z do tohoto sv ta, i když v , že my lid jsme zaujati jinými v cmi. V , že m me sv starosti, sv probl my a sv z jmy, kter se tak asto li od Bož ch z jmů. Chce n m pomoci, a proto n s vyzýv , abychom se zastavili, abychom se ohl dli zp t, zda jdeme po spr vn cest , a nalezli op t spr vnou orientaci a novou motivaci. Možn chod me st le dokola a vůbec to nevid me, možn stoj me na m st anebo jsme usnuli na vav nech. P n Jež v ak p ich z jako ten, komu na n s z lež a kdo od n s bude cht t odpov na ot zku: „V mi?“ Nespokoj se v ak form ln m uji t n m, kter nic neznamen . Chce po n s odvahu sv it mu svůj život, protože pro n s p ipravil skv lou budoucnost. Dův ra v Bož l sku n m d v nad ji a v ru v budoucnost, i když ji nem me pevn v rukou a p tomnost nijak růžov nevypad . Sv me-li svůj život Kristu Kr li, jdeme spr vnou cestou k bezpe  n mu a jedine n mu c li. Amen. JaN drahoKoUPiL

4

Adresa redakce: Brána, Soukenická 15, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

P edplatné BRÁNY 2010

Kupón pro jednotlivce i sbory najdete v p íloze INform

Vážená redakcie,

pozorne som prečítala príspevky brata Dávida Nováka a musím prizna (a robím tak s rados ou), že sú výstižné, ve mi zaujímavé a dokonca chronologicky zoradené. Začínajú v detskom veku hašterením bratov a ich zdôvodnenie, že jeho odveta bola spravodlivá, lebo „on si nezačal“, až po úvahu, že naša sloboda je pofiderná (spochybnite ná), lebo je vždy niečím (niekým) ovplyvnená. Je to i môj názor, že čo pre jedného značí slobodu, pre druhého obmedzenie. Toto slovo využívajú jednotlivci alebo skupiny udí pre svoje zámery. Napríklad „sloboda slova“ je nebezpečným nástrojom. Na bohoslužbách či vo filozofických úvahách je „jazyk“ nazvaný silnou, nebezpečnou zbra ou, ktorú je potrebné používa s rozumom a citom. Neveriaci človek, ktorý necíti hranicu, ktorú veriacim vymedzil Boh, použije a využije „slobodu slova“ bez oh adu na to, či ublíži, zraní druhého. V minulosti platil zákaz slobody slova (vi Charta 77 a iné), dnes priniesla tak zvaná „sloboda slova“ vulgarizmy na televíznu obrazovku, do politiky a žia i do škôl. Žiaci môžu poveda učite om nehoráznosti a rodičia ich prípadne

podporia. A nie len vulgarizmy, ale vzájomné ohováranie, osočovanie, nechutné hádky medzi politikmi a samozrejme aj v súkromí. Už básnici citlivo upozor ovali... „jak zraní slovo v hn vu pronesené, jak nesnadno se na n zapomene...“, ale akosi na to nedbáme!

dan drápal lidský a v dcovský

Takže pod a môjho názoru „absolútna sloboda“ neexistuje. Medzi slušnými u mi je nahradená toleranciou či láskou. Je to slovo, ktoré bolo v minulosti často využité na sfanatizovanie davu a ani dnešná doba ho nenaplnila novým, zmysluplným obsahom. So srdečným pozdravom

Bratr Vojtíšek mne v tomto článku na jednu stranu mile p ekvapil a na stranu druhou nepot šil. Nepat ím mezi nekritické obdivovatele Dana Drápala, ale na druhou stranu si jeho služby v církvi a dnes i v politice hluboce vážím. Chci upozornit na zásadní nedorozum ní, které jsem v tomto článku bratra Vojtíška vnímal. Up ímnost, kontra upozor ování Dana Drápala na sebe sama a své v dcovství. Jist každý má od Pána Boha jiné dary. Další v c, kterou bych bratrovi Vojtíškovi cht l p ipomenout je to, že ne všechny cesty vedou ke znovuzrození a novému životu a že jeho postoje co se týče Společnosti pro studium sekt a nových náboženských sm r mne vedou k myšlence, že mu jde víc jak o autoritu Písma o to, aby náhodou n kdo nepodlehl n jaké manipulaci (za kterou se pak m že schovat i up ímné nadšení n jaké k es anské skupiny). Ano i já jsem k es anem, který n jak slyší Boha, a tudíž rozsuzuji, kdo je znovuzrozený a kdo ne. Nemá totéž snad činit i každé staršovstvo CB sbor ?

LidKa KeLeoVá

Petr doUšeK, BrNo-KoUNiCoVa

redakce a administrace: Soukenická 15, 110 00 Praha 1 tel. 222 31 26 56, fax 222 31 64 62 www.i-brana.cz • e-mail: [email protected] Číslo 12/2009, ročník Bratrské rodiny 41, Českobratrské rodiny 67 • Vyšlo 2. 12. 2009 • Vychází 10x ročn , cena 34 Kč Šéfredaktor: Bronislav Matulík • Redakční rada: Mgr. Mat j Hájek, Mgr. Miloš Hejzlar, Anna Chrásková, Ing. Peter Komrska, Jana Matulíková, Ji í Sedláček, PhDr. Daniela Sedláčková, Jana Šrámková, MgA., Ing. Karel Fojtík j.h. Výtvarník: Ond ej Koš ák • Sazba: Olga Sovová • Vydavatel: KODeX o.p.s. • IČ 27895980 ev. č. MKČR: e 5080 • ISSn 1803-828X • Tisk: GRAFOTeCHnA PRInT, s.r.o. Praha objednávky u sborových distributor nebo na adrese redakce. 5

Nejprestižn jší profesí v České republice je léka . Zato duchovní se pohybuje až ve t etí desítce. P esto oba dva m žeme nyní potkávat v našich nemocnicích. Co d lá zdravotnický personál, víme, co ale d lá duchovní?

Doprovázení nemocných rozhovor s Pavlem Pokorným, nemocničním kaplanem v Praze Motole člov k chodí do nemocnice v tšinou nerad, co t p ivedlo ke služb nemocničního kaplana? B hem studi ve Spojených st tech jsem cht l dos hnout pastora n ho vzd l n a byla mi nab dnuta praxe v nemocnici. Str vil jsem v n jeden m s c a zal bilo se mi to. Po n vratu kolegov far i kali, jak moc by bylo t eba takovou službu zav st i u n s. Co se týk motolsk nemocnice, iniciativa p i la p mo odtud. P edstava byla na po tku takov , nav zat spolupr ci s far i různých c rkv , kte by byli ochotni chodit do nemocnice ne jen za svými leny, ale za kýmkoliv. Ze v ech oslovených duchovn ch jsem tehdy zůstal jediný. Domluvili jsme se, že budu k dispozici na telefonu. To ale p li nefungovalo. Navrhnul jsem proto, že budu rad ji chodit pravideln na vybran odd len , nav žu vztah s person lem, nab dnu a vysv tl m, co takov služba znamen . Takto dobrovolnicky jsem chodil do Motola dva a půl roku na odd len onkologie. od koho jsi dostal pov ení, kdo t poslal? Teologicky e eno, vn m m to skute n tak, že ono povol n poch z od Nejvy ho, ale samoz ejm je tady i pov en c rkve, kter m k t to služb vys l . Důležit je pro m i pov en Ekumenick rady c rkv a samoz ejm podpora vlastn ho sboru a spole enstv . Z ejm ne každý se k takové práci hodí, jaké jsou požadavky na duchovní službu ve zdravotnictví? 6

P edpoklady jsou vzd lanostn , ke kterým pat teologick vzd l n , orientace ve zdravotnick problematice, kurs krizov intervence atp. Ale z ejm daleko důležit j jsou osobnostn p edpoklady, kter by m la garantovat vys laj c c rkev. M la by v d t, že lov k pov ený takovou službou je schopen naslouchat a nemocn doprov zet. To je zachyceno v ekumenick dohod o duchovn služb ve zdravotnických služb ch. Dal dokument, který m me k dispozici, je Etický kodex, i ten na i pr ci charakterizuje. a jak ji charakterizuje? Krom jin ho tak, že c lem na pr ce nen evangelizace. Na to mus být lov k velmi opatrný. Na e služba je doprov zen a d se t m, co pacient s m chce a emu je otev ený. Důvod nen v tom, že by-

Mgr. Pavel Pokorný (49) ČCE v Praze 6 - St ešovice, ve FN v Motole pracuje od roku 2005. Je p edsedou Komise pro duchovní službu ve zdravotnických za ízeních p i ERC v ČR. Vystudoval ETF UK, absolvoval kurzy: Pastoral Care and Spiritual Guidance, Ethical and Theological Reflections on Biomedical Issues (Austin Presbyterian Theological Seminary). Absolvoval stáž v St. David´s Hospital v USA. Je ženatý, má čty i d ti.

Foto Bronislav Matulík

chom cht li pacientům up t sp su, ale v tom, že nemocný je v oslaben m postaven . Je r d, že ho n kdo p i el nav t vit, že s n m mluv a mohlo by se st t, že se dostane pod tlak. Kývne na v ru, protože se boj , že za n m p t kaplan nep ijde. Nebylo by to svobodn rozhodnut , byla by to manipulace. To jsou pravidla, kter jsme p ijali a kter respektujeme. dob e, a co konkrétn d lá v nemocnici duchovní? M me velmi jednoduchý popis pr ce. Jak už jsem zm nil, jedn se o duchovn p i ve smyslu doprov zen . V praxi to vypad tak: je n s tady p t, m me týdenn rozvrh, m me mezi sebou rozd lena jednotliv odd len a vytipov na m sta, kde nejsp budou pacienti indikovan pro na i službu. Což je interna, onkologie, neurologie, plicn odd len , transplanta n jednotka, spin ln jednotka a L ebna pro dlouhodob nemocn . Na každ m odd len je pro n s kl ovým partnerem stani n sestra, p padn stani n bratr. Protože nejprve jde o to nav zat vztah dův ry s person lem. V okamžiku, kdy person l zjist , jakým způsobem pracujeme s pacienty, teprve tehdy může doch zet i k tomu, že se na n s za ne aktivn obracet se svými osobn mi probl my.

A pak je tu je t kategorie p buzných a p tel pacientů, kter potk v me u lůžka nebo na chodb , a s nimiž tak navazujeme kontakt. d tské odd lení máte také na starosti? Tam je situace velmi speciick . Jakýkoli kontakt s d t tem, p estože jsme zam stnanci nemocnice, by museli schv lit oba rodi e. D le pak pro pr ci s d tmi je t eba zvl tn kvaliikace a kone n d tsk odd len je pom rn dob e zabezpe eno. Funguj tam daleko v ce než na dosp l m odd len psychologov , psychiat i, hern terapeuti a dobrovoln ci. Samoz ejm o n s v d , takže na pož d n jsme p ipraveni zaj t i tam. Zmínils‘ psychology, jaký je rozdíl v péči o nemocné mezi nimi a duchovními? Na n v t vu chod m v naprost otev enosti s t m, že nev m, co bude. Dokonce se v dom tr nuji v tom, abych sv o ek v n co nejv c vynuloval a p istupoval ke každ mu lov ku v naprost otev enosti, protože prost ed , ve kter m se pohybujeme, je nevypoitateln . Na e spole nost je po str nce duchovn velmi neinformovan , ned se vůbec p edpokl dat, co ten který lov k v a nev a jaký m k v e vztah. 7

Takže nikdy p esn nev m, pro si vyž dal moji službu. V prvn chv li jde o to, abych dok zal naslouchat, porozum t, a vůbec ne o to, co j bych cht l p in st. To se v průb hu setk n teprve uk že. Z sta me ješt u odlišnosti služby duchovního od psychologa. Duchovn je ur it n kdo jiný než psycholog a je zam en jiným sm rem. Otev r ot zky ohledn smyslu života, nikoliv ve ilozoick m smyslu, ale ve velmi osobn m a individueln m. Otev r etick ot zky, co je a nen dobr , ot zky vztahov , otev r velmi podstatn ot zky viny, sm en atp. To v echno pat do oblasti duchovn a to tady skute n nikdo ned l . Zde je hlavn rozd l oproti pr ci psychologa i psychiatra. P i emž duchovn s m v tom mus m t jasno. Když k m, že chod m k pacientům v otev enosti a naslouch m jejich vypr v n , hled m stopy pr v t chto t mat. Na to pak reaguji. Studovals‘ v USa, kde má práce duchovního v nemocnici dlouholetou tradici, jak t p ijímají zde? Z hlediska cel ho zdravotnick ho syst mu je v USA kaplan naprostou samoz ejmost . Když p ijde na odd len , v ichni v d , kdo to je, co od n j mohou ekat. Tady neust le, znovu a znovu vysv tlujeme, kdo jsme a co d l me. A to i na odd len , kde jsme byli, protože person l se m n a co chv li naraz me na n koho, kdo n s je t nezn . Ale to je celkem pochopiteln . Zaj mav j je to p i n v t v ch na pokoj ch. Zd se mi, že tady tak velký rozd l nen . I ve Spojených st tech jsou setk n v elijak p ekvapiv a kaplan se tak mus vyrovn vat s odm tnut m a nevol . Jindy je p ij m n v ele, což se st v i zde. U n s mn to možn vyhovuje v c, protože v USA m vaj n kdy pacienti jasnou p edstavu, co m kaplan ud lat. J bych t eba st l o hlub rozhovor, ale ono se to odbude jen požadovanou modlitbi kou. Kdežto tady bývaj lid mnohdy otev en j a může z toho být hlub setk n . M žeš svobodn s lidmi hovo it o Kristu, který je živou nad jí všech k es an ? Jako nemocni n kaplan nejsem far , oblast duchovn ho je ir než jen k es ansk , takže j se svobodn c t m, ale nec t m se povinen vždy hovo it o Kristu. Respektuji zku enost a způsob my len lov ka, se kterým se setk v m. Pokud m nap . pacient o Kristu 8

hotov p edstavy, mohlo by to p in st pln zbyte n nedorozum n . A j nem v m moc asu jeho p edstavy m nit. Setk me se t eba jenom jednou. Kristus je ale i tak p tomen, aniž bychom o n m mluvili. Na lov ka mnohdy působ v c otev enost a milost, kterou může p i takov m setk n zaž t. Je to lep sv dectv o Kristu, než kdybych se s n m dostal do n jak ho napjat ho rozhovoru, jak to s Kristem doopravdy je. Nep inášíš tedy v prvé ad k es anská dogmata, ale p ítomnost Kristovu ve vztahu. Tak to p esn je. Vždy z lež na tom, jak se rozhovor vyvine. N kdy m me veliký a p ejný rozhovor o Kristu s lov kem, který na po tku tvrdil, že je bez vyzn n . Jindy se zase bav m s k es anem a on mi ekne, že nem vůbec n ladu se o Kristu bavit, a e me n co pln jin ho. Jste tedy p ipraveni k jakýmkoliv rozhovor m? Kaplansk služba nejsou jenom rozhovory, i když ty zab raj nejv ce asu. Důležitou st obstar v to, emu k me služba p tomnost . Je to služba u lid , se kterými se už ned domluvit. Týk se hlavn lid , kter zn me z d v j ch hovorů a v me, o jde. Nebo p ich z me na ž dost p buzných. U lůžka se modl m a „jenom“ tam jsem. T žko to vy slit a dok zat, ale my jsme p esv d eni, že tato služba m i pro lov ka v komatu význam. A ukazuje se, že m i velmi pozitivn dopad na person l. Protože zvl t na takových odd len ch z pas o smysl sv pr ce. V nuj pacientům obrovsk sil , ale v t inou prohr vaj . Tak to berou. A ve chv li, když vid , že tam p ich z n kdo, kdo toho m v ruce je t m n než oni, a jenom tam s lov kem je, doprov z ho a vyjad uje k n mu vztah, je to n co, co jim v pr ci pom h . eč byla o pacientech, personálu, jakou máš zkušenost s p íbuznými a p áteli nemocných? Jdu za pacientem, u lůžka jsou jeho bl zc , bav me se ve skupince, pak odch z m na chodbu, n kdo za mnou vyjde a je t pokra ujeme v hovoru. Dal zku enost, ned vn , jdu po chodb , zastav m l ka a ekne, že zrovna n co e s rodinným p slu n kem ohledn jeho bl zk ho nemocn ho, abych el s n m. To je pln ide ln . Dal situace je takov , že jsem ve sv kancel i, kter je vedle kaple, n kdo p ich z do prostoru ticha a uk že se, že to jsou rodie mal ho d t te, kter ek operace. Rodi e se p i-

li pomodlit, zastav se za mnou a nakonec se z toho vyvine rozhovor. To jsou p klady z posledn doby. V čase adventním se káže radostná zv st, jak ji p edáváš trpícím a umírajícím? Z kladem je, zda j s m dok ži evangelium vn mat jako radostnou zv st pro sebe a zda dok ži o ek vat, že ona milost „odjinud“ p ijde pro m . Jestliže ano, pak se to v t m duchovensk nemocni n pr ci jist projev . A projev se to v c než t m, když bych o evangeliu jen mluvil. Mus m ale tak p iznat, že astokr t tv v tv utrpen a um r n prož v m, jak m m pr zdn ruce, jak nev m, co ct, m v m pocit beznad je… A v takových chv l ch mn p ipad , že nemůžu kat, Kristus p ich z . To by bylo pr zdn slovo a sp e by prohloubilo propast mezi mnou a nemocným. P esto však se v dob adventu a Vánoc nelze tomuto tématu vyhnout… Hlavn je, že za pacientem jdeme. Protože to, že ten lov k nen opu t n, je daleko v c, než když mu budu k zat. Krista dosv d uji p edev m t m, že za nemocným lov kem p ich z m. Mysl m na to, abych lidi nenechal v tento as osamocen . Nemocnice je stresové prost edí, jak se ti da í unést vlastní zát ž i tíhu pacient ? P edev m ned l m tuto službu plno asov , ale jen na tvrtinový vazek. Dal v c, kter mn velmi

pom h , je z zem v rodin a z zem ve sboru. N sbor o m služb v , podporuje ji a tak star ovstvo m velik pochopen . A za t et m m z zem p mo tady v Motole u svých kolegů. Je n s v c, pravideln se sch z me a hovo me spolu. Pokud jde o stres pacientů nebo i person lu a p buzných, velmi mn pom h v dom , že to nemus m v echno un st s m. Mus m být vů i každ mu otev ený, naslouchat, být s n m, cele se na n ho soust edit, ale nemysl m si, že bych byl odpov dný za v echnu t hu, kterou druhý nese. Jsem st zlivý v tom, že v m, že nemohu v echno vy e it, nemohu v echno un st. Ale na druh stran v m, že pomoc, civiln e eno, může p ij t „odjinud“. M m v sob dův ru, že takov pomoc skute n p ich z a že tud ž nen v echno na mn . Co ti osobn dává služba u nemocných, jak se promítá do tvého života a služby fará ské? Hodn . Je to spousta radosti ze setk n a toho, eho se mohu z astnit. Což se týk i t ch smutných p b hů, kdy se lou me – jsou to astokr t velik p b hy. Velik , slavnostn a důstojn . C t m se vyznamen n, že se takových chvil mohu z astnit. Mysl m na okamžiky, kdy mluv m s lov kem a oba dva v me, že je to pravd podobn naposledy. V takovou chv li lid kaj pro n důležit v ci a j je tak sly m. Možn to nejsou po verb ln str nce ohromuj c sd len , ale v kontextu m to hluboce zasahuje. A vede m to k p emý len o spoust v c , k novým n hledům. Možn , že se mýl m, ale m m pocit, že mohu být nad n kter malichernosti povznesen a p ipad mi, že jiným způsobem tu Bibli a p ipravuji si k z n pod dojmem takových chvil a setk n . Takže svou službu v nemocnici vid m jako jednozna ný p nos pro far skou službu i pro můj osobn život.  PtaL Se BroNiSLaV MatULíK

9

e pro n s c rkevn rok pomoc , i p ek žkou, nebo dokonce uha ov n m Ducha? Je soubor c rkevn ch sv tků jednou z nes etných neživotných a t žko stravitelných c rkevn ch tradic, i pouze pomůcka pro na i zapomn tlivost a teologickou jednostrannost? K odpov di na tyto ot zky se mus me vr tit je t trochu d le do minulosti a za t už ve Star m z kon . Dovolte, abych za al cit tem antick ho ilozofa Demokrita: „Život bez sv tků je jako dlouh cesta bez hospod.“ Tuto výpov pak v k es ansk m kontextu podtrhoval C. S. Lewis. Jste na dlouh cest , slunce nemilosrdn p l a nen kde zakoupit trochu osv žuj c ho n poje. Tak to vypad , když se lidský ži-

J

10

vot pohybuje ve spir le z pasů, pr ce a povinnost . Nen niku. Vedro s l a postupn n s zm h nava. Jakým osv žen m na takov pouti je zast vka u st nku i restaurace, kde je možn z skat sklenici studen ho n poje? Takovým osv žen m je pro lidský život sv tek. A zde nemůžeme vynechat to, co n m bylo zjeveno o samotn m d le Stvo itele. est dn po sob se objevovaly nov stupn a formy stvo en , ale potom p i el sedmý den a Bůh zhodnotil sv stvo en . My netvo me jako Hospodin, ale jsme j m vedeni, abychom zachovali z kladn rytmus pr ce a odpoinku. est dn pr ce a potom p ijde den odpo inku, abychom mohli p ed Bohem reflektovat sv d lo, p emý let nad svým životem a erpat novou s lu

Ilustrace Ond ej Koš ák

Svátky jsou nad jným okamžikem v obvyklém b hu života. P inášejí radost a veselí, p ipomínají slavná vít zství. V r zných formách je znají všechny společnosti. K es ané si v nich p ipomínají d jiny spásy.

a nad ji. Kdo soustavn p eskakuje a opom j den P n , vystavuje se v žným n sledkům nejrůzn j ch kriz fyzických, psychických i duchovn ch.

izraelské svátky

Den odpo inut ale nen je t v e pro cestu a rytmus na eho života. V horizontu na životn cesty se objevuj sv tky. V echna n boženstv maj n jak sv tky. Tak Izrael m na sv cest n kolik opakuj c ch se sv tků. Jde o důležit sv tky poutn , kter jsou spojeny s izraelským zem d lským rokem. Byly to pesach (sv tek nekva ených chlebů, Velikonoce

– sklize jarn ho je mene, pozd ji historizace vyveden z Egypta), avu’ot (slavnost týdnů, dar prvotin, letnice, ecky pentekost – pades tý, sedm týdnů po sv tc ch pesach a sklizn z pole, Dt 13,10; Lv 23,15-16; pozd ji p ipom n n daru T ry – Z kona) a sukot (slavnost st nků – sedm dn až shrom žd z pole, radost ze sklizn , radost z T ry – Dt 16,1317; p ebýv n ve st nc ch tak p ipom nalo putov n Izraele pustinou). Po t chto poutn ch sv tc ch n sleduj sv tky vysok i p sn . Jednalo se o ro ha- ana (nový rok, den Bož ho soudu) a jom kipur (den sm en ). Zm nit můžeme i sv tky men , jako

PAVeL ČeRnÝ

nap . chanuka (zasv cen - slavnost sv tel) a purim (sv tek losu, kdy se ze smrti stal Bož m rozhodnut m život).

Smysl svátk

Pro P nu Bohu z leželo na tom, aby jeho lid slavil sv tky? Sv tky potvrzuj , že sv t je dobr m sto, kter lov k může už vat, a to proto, že sv t je stvo en Bohem. Sv tek se soust e uje kolem t navz jem propojených p lů. Jsou zde v ur it m vztahu Bůh, lov k a sv t (zem ). lov k jako subjekt, který je p i sv m stvo en dobrý, p roda jako objekt, který je dobrý, a Bůh jako Stvo itel lov ka i sv ta. Sv tek p ipom n jedinci i cel mu spole enstv , že ve v

bolesti, str d n , chudob , nemoci, n sil a nespravedlnosti bude nakonec v t zit Bůh. Sv tek podtrhuje vyzn n v ry, že sv t nezůstane vyprahlou a bezt nou pustinou. Sv tek je vyj d en m nesouhlasu a vzpoury proti zvr cen moci zla ve sv t . Židovsk ch p n sv tků nazna uje, že pokud lid budou sv tit sv tky, budou ž t a budou se angažovat v z pase za lep budoucnost. Sv tek je i potvrzen m kvality života. Proto se ve sv tc ch objevuje radostn nad je a vesel – „p i sv slavnosti se bude radovat…“ (Dt 16,14). Oslava pom h lov ku pozvednout zrak, narovnat p te , zahl dnout v e v jin perspektiv . I p es mnoh lidsk por žky m lidský život smysl, d ky Bohem ustanoven mu sv tku a pohledu z jin 11

perspektivy. Proto se o sv tc ch etly různ biblick knihy a lid m li dodržovat ur it ritu ly a zvyky.

Svátky v novozákonní církvi

P i ten Star ho z kona až bije do o velk množstv sv tků, barvitost jejich slaven a Bož na zen , aby sv tky byly slaveny. Zm n n sv tky slavil tak Jež Nazaretský spole n se svou rodinou a pozd ji se svými u edn ky. Je jasn , že jeho d lem bylo mnoh p ezna en , prohlouben a napln n . Rozhodn to ale v ž dn m p pad neznamen , že by Kristova c rkev ž dn sv tky nem la. Nen ž dn pochyby, že c rkev zapom nala na den odpo inut , který se postupn p esunul na den Jež ova vzk en a c rkev se shromaž uje prvn den po sobot . Sv tek pesach dost v roz enou identitu. Už nejen vyveden z Egypta, ale ob tovaný Ber nek Bož vysvobozuje z h chu. Zkr tka nep ijdou ani sv tky týdnů, kdy pades tý den po Velikonoc ch (tak v ned li jako den vzk en ) jsou prvn u edn ci napln ni a zmocn ni Duchem svatým ke sv en mu misijn mu posl n . Apo tol a prvn u edn ci byli Žid a tak nen pochyb o tom, že navazovali na izraelsk sv tky. C rkev, kter p ekra ovala do dal ch jazykových a kulturn ch prost ed , musela postupn deinovat k es ansk sv tky. N kter sv tky Star ho z kona ztratily svou aktu lnost a naopak bylo t eba za adit dal důležit body d jin sp sy. S m P n a Spasitel ustanovil velký pohyblivý sv tek, kterým je eucharistie – svat ve e e P n – jako hod sm en a dobro e en za Kristovo spasiteln d lo.

Vývoj církevního roku

Nen t eba zast rat, že mesi sk pochopen c rkevn ho roku bylo složitým teologickým procesem. Nakonec se ust lil c rkevn i liturgický rok, který je oslavnou pam tkou Bož ch spasitelných inů v poslan m Mesi i. Term nov ixace dat navazuje na P smo, ale

ThDr. Pavel Černý, Th.D. (60) Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu a All Nations Christians College v Anglii. V roce 1976 byl ordinován za kazatele. V roce 1993 byl zvolen p edsedou Rady Církve bratrské. Osmileté postgraduální studium uzavírá v roce 2004 a je na Karlov univerzit promován doktorem teologie. V letech 2005 - 2009 byl p edsedou ERC. S manželkou Hanou mají t i dosp lé d ti a t i vnoučata.

12

v ad p padů je dopln na d jinn vytvo enou konvenc . Nakonec nen tak důležit v d t p esn , kdy se Jež narodil, jako v d t, že je t eba slavit jeho inkarnaci – Bož vt len – jako nejv t Bož vstup do lidských d jin, který nastal v plnosti asů (Ga 4,4) a narodil se ten, který byl z rove Bohem i lov kem. N lidský život je siln spojen s plynut m asu. N zorn n m to p ipom n st d n ro n ch obdob . Už v d vn dob lid v novali velk sil zji ov n d lky a po tu dnů a m s ců v roce. Tato snaha je vedla k pozorn mu sledov n drah nebeských t les a byla jedn m z motorů rozvoje matematiky, fyziky a astronomie. Jednotliv n rody maj sv významn sv tky, kter p ipom naj jejich v t zstv , prohry, sjednocen i z sk n politick samostatnosti. To pat k identit každ ho st tu. m důležit j a významn j je pro k es ana vid t d jiny sv ta i svůj vlastn život z perspektivy Bož ho kr lovstv ! C rkevn rok byl odvozen z P sma a dopln n teologickou prac c rkve ne proto, aby n m p ek žel nebo n s odv d l od už v n cel ho P sma svat ho. Byl vytvo en, aby n s chr nil jednostrannosti a zužov n Kristova d la sp sy. Nejen je t nerozd len c rkev, ale i esk reformace a potom reformace sv tov už valy jednotliv zastaven c rkevn ho roku a vytv ely různ soustavy perikop, kter obsahovaly biblick ten na jednotliv dny. Ani Kalv nův důraz na lectio continua – průb žn ten a výklad jednotlivých biblických knih – neru il p ipom n n a slaven hlavn ch k es anských sv tků.

Církevní rok se nekryje s rokem kalendá ním

Prvn , eho si lov k na c rkevn m roku pov imne, je jeho odli nost od sou asn ho roku kalend n ho. C rkevn rok neza n Novým rokem v sekul rn m smyslu, ale p ekvapiv za n adventem. Adventus znamen p chod. Jde o p chod Mesi e, který sl bil, že tak jako ho lid vid li odch zet, zase jednou p ijde. Jde tedy o Kristův druhý p chod, který bude znamenat konec d jin tohoto v ku, sv ta i lidských d jin vůbec. P n Jež p ijde v moci a sl v . Tento eschatologický výhled na v ci posledn d v životu k es ana smysl a c l. Adventn doba n m p ipom n , že n as nen neomezený a že se bl ž doba, kdy budeme ze v eho vyd vat po et. ty i adventn ned le burcuj a p ipom naj omezenost na eho života a důležitost p pravy na bl ž c se setk n se Spasi-

Vánoční bohoslužba Nebyla to sice první bohoslužba, ale rozhodn to byla první vánoční bohoslužba, když se v Betlém narodil Ježíš. P edtím B h mnoha jinými zp soby a dlouhodob sloužil lidem, když trp liv snášel jednotlivce i národy. Adventní a vánoční bohoslužby mají v církevním roce po staletí pozoruhodné místo. Nejen proto, že jimi začíná církevní rok, který pak dál mapuje všechny základní kameny, na nichž je postavena záchrana člov ka. Jsou zvláštní svou atmosférou. K es ané se více než obvykle snaží, aby dopadly dob e a byly p kné. A chceme nebo ne, čas Vánoc je časem počátku, časem dít te, časem, který otevírá lidská srdce o n co víc než jindy. P icházející zástupy do modliteben a kostel cht jí slyšet a prožít n co š astného, čistého, nad jného, povzbudivého. I proto se kazatelé a fará i snaží možná o n co víc soust edit na svou službu, aby v ící nenudili stále stejn opakujícími se náboženskými frázemi. P vecké sbory, skupiny a zp váci hledají staré osv dčené písn , skládají nové a poctiv cvičí, aby po všechen adventní čas radostn ohlašovali zv st o Božím p íklonu ke člov ku. Všechno pak vrcholí na Hod Boží, kdy Pán a B h má být p edevším oslaven! Když pak nakonec zazní Narodil se Kristus Pán a k es ané spolu s návšt vníky za mohutného varhanního doprovodu spojí své hlasy, z ejm nikdo neodejde nedotčen, alespo co se oblasti cit týká. N kdy se ale bohoslužby nepovedou. Kazatel namísto povzbuzení v ící unaví či zdeprimuje, p vecký sbor nezvládne rytmus ani čistou intonaci a k tomu všemu ješt t eba vypadne elekt ina, takže co je závislé na proudu, mlčí nebo není po ádn slyšet. Do toho všeho ješt vyrušují d ti i dosp lí všelijakým vrt ním, hlasitým šeptáním, padáním a zvedáním hraček… Kdo by neznal nepovedenou bohoslužbu?! Ale práv na tomto míst m žeme zv stovat dobrou zprávu. Pánu Bohu se jeho první vánoční bohoslužba člov ku poda ila a trvá dodnes! Nebylo to sice tenkrát bez nap tí a bez nerv , ani kostel (chlév) nebyl zrovna ideálním architektonickým skvostem, zato zp v and l na betlémských pláních musel být dokonalý. Jak by ne? Došlo p ece k vt lení, které nem lo a nemá obdoby! Dodnes církev čerpá z oné bohoslužby více než inspiraci ke kázáním, bere z ní sílu a nad ji k životu. První vánoční bohoslužba se poda ila ne kv li drahým dárk m z Orientu, ale proto, že B h se stal v Ježíši člov kem a Kristem! Poda ila se navzdory selhání lidské humanity, když pro prvorodičku Marii, která byla na rozsypání, nikde nem li místo v žádné z ubytoven a Boží Mesiáš se tak musel narodit v ne zrovna hygienických podmínkách. Nezkazili ji ani upocení pastý i, kte í na poslední chvíli dob hli do Betléma podívat se na ten div – totiž na mimino v plenách. Nezkazila se ona bohoslužba ani p ekotným úprkem Josefa a jeho rodiny do Egypta p ed krvežíznivým Herodem. Nakonec musíme ješt zmínit k íž. Ani Ježíšova poprava o t icet let pozd ji nezkazila Boží službu člov ku. Naopak, jeho smrtí vyvrcholila a p edznamenala další slavné události: vzk íšení, nanebevzetí, dar Ducha svatého a druhý Advent, který si také p ipomínáme. Op t se totiž napl uje stanovený čas p íchodu. Až se Ježíš znovu ohlásí, už to ale z ejm nebude jen Boží služba člov ku, ale bude to také Boží soud nad člov kem, ohlašovaný proroky v podob velikého dne Hospodinova. Jak se na n j p ipravit? Nejlépe každodenní lidskou bohoslužbou Pánu Bohu – v Adventu, o Vánocích, po celý církevní rok, slavnostn i docela všedn každého dne. 

telem. lov k s m nerad hovo o sv smrti, a když se mu na zemi pr v da dob e, nepoci uje pot ebu viditeln ho p chodu Bož ho kr lovstv . Adventn poselstv navazuje na zv st Jana K titele, který volal k pok n , k p prav P novy cesty a urovn n jeho stezek. P edpov dal prvn p chod toho, který bude k t t Duchem svatým a ohn m. Po Kristov nanebevstoupen apo tol zv stuj ne ekaný druhý p chod P na Jež e v moci a sl v . Nen pochyb o tom, že na tento p chod je t eba se p ipravit, init pok n , d vat život do po dku a v it v kone n Bož v t zstv a v n kr lovstv .

Vánoce – svátky Božího vt lení

N kte r di p ipom naj , že datum oslavy Kristova narozen nezn me. Je to pravda. C rkev si p ekvapiv pro sv tky Bož ho vt len vybrala popul rn slunovrat. Nejsp e lo o pokus p ezna it pohansk sv tky a v st lidi k oslav Kristova narozen . O Kristov k ži je v P smu naps no mnoho. Zato o narozen vypravuje jen evangelista Luk a kr tkou zm nku m Matou . Teolog J. M. Lochman p e: „A p ece m la c rkev pravdu, když po jist m v h n p i kla V nocům vynikaj c roli v r mci c rkevn ho roku.“ Sv tek inkarnace – vt len – je výrazným sv dectv m o Bož l sce a solidarit s lidmi. 13

Bůh v no n ho poselstv nen Bůh lhostejný a d vaj c se na lidi zd lky. Je to Bůh, který jde za lov kem a podle sv ho z chrann ho pl nu pos l sv ho Syna. Jež Kristus se uj m lid , sd l s nimi jejich z pasy, bolesti, nad je, zkosti i radost. Bůh se pouze ned v s ochozu tribuny nad sv tem, ale p ich z ve sv m Synu jako pravý Bůh a pravý lov k. Sv tlo za alo sv tit v temnot a tma ho nep emohla. Už samotn Jež ovo narozen ukazuje, že to bylo opu t n sl vy nebe a cesta pon žen a vstup do reality sv ta. Na v no n sv tky 6. ledna navazuje sv tek Zjeven P n (epifanie), který p ipom n , že Jež byl zjeven nejen Izraeli, ale z stupcům vzd lených n rodů. Krom rodiny a pastý ů v p b hu iguruj m gov z dalek zem , kte se jdou poklonit a nesou kr lovsk dary.

Velikonoce a nanebevstoupení Pán

Tyto velk a významn sv tky vyžaduj zvl tn p pravu. Celých sedmdes t dn prob h obdob

pok n a p pravy na zv stov n tajemstv Kristovy ob ti za n h ch a slavn ho vzk en . Po pok n spojen m s postn m obdob m p ich z Kv tn ned le s důrazem na vjezd do Jeruzal ma, n sledn posledn ve e e a Jid ova zrada (Zelený tvrtek), Velký p tek s uk ižov n m, t sniv ml en B l soboty, kdy byl Jež v hrob , a nakonec slavn ned le vzk en pokra uj c v pond ln ch oslav ch Bož ho hodu velikono n ho. Pro apo tolsk sv dectv nen k ž bez vzk en a vzk en bez k že. Velikonoce zce navazuj na židovsk sv tky pesach a v nich obsažený hod ber nka. Kontext Velikonoc d v vyniknout důrazu na Kristovu velekn žskou ob jednou provždy. „Průlomem otev en ho hrobu, který prorazil Kristův k ž, pronik do sv ta nekone ný proud zmrtvýchvst n a života,“ k Leonhard Ragaz. asto se zapom n , že podle evangeli se Jež ty icet dn d val poznat a zjevoval se svým u edn -

Já bych ho prost na tenhle sv t neposlal Josef zavírá okno, aby nemusel poslouchat ev d tí z ulice, lehá si pod obraz madony s dít tem a íká své žen Marii: „Já nevím, co ty lidi žene po ád plodit a plodit, rozmnožovat se… N jaký snad zvrácený pud sebezáchovy, nebo co… Já, i kdyby si i mohla mít dít , kdyby si mohla, já bych ho prost na tenhle sv t neposlal.“ Marie stírá prach z obrazu, lehce pohladí bohorodičku, se smutkem v tvái se zahledí na svého muže Josefa a tiše odpovídá: „Jenomže je to jinak…“ Práv se p ed námi odehrála jedna z prvních scén známého H ebejkova filmu z období druhé sv tové války „Musíme si pomáhat“. V okamžiku, kdy Josef sd luje své žen Marii, že by žádné dít do tohoto strašného sv ta plného války, zabíjení a koncentračních tábor neposlal, kamera najíždí p ímo na tvá panny Marie s d átkem v náručí. Možná zám rn , možná mimod k se tak filma m poda ilo vystihnout evangelium Boží, které dodnes oslovuje i po letech od natočení a po staletích od narození Ježíše Krista. Pokud na nás je, pokud bude záležet na precizní chladné analýze či na zdravém selském rozumu, možná bude výsledek pokaždé takový, k jakému došel Josef z filmu a k jakému mohly dojít i matky všech t ch nevi átek, které nechali povraždit Herodes či Hitler. Jaký to má smysl plodit a rodit d ti, když n jaký psychopat jen proto, že je duševn nemocný a bojí se ztráty moci i svého stínu, jedním slovem rozhodne o kruté likvidaci kojenc a batolat?! Proč p ivád t nebohé d ti do sv ta, který je plný oddaných nohsled zvrhlých krutovládc ? Co ospravedlní rodiče, kte í posílají svá d átka na jistou smrt?! Jenomže je to jinak! Vždcky existovali lidé, kte í vid li v ci ješt i z jiného úhlu než jen skrze rozumovou kalkulaci a strach. Byli zde proroci, mágové, and lé a i ta obyčejná jednoduchá žena, která se um la postavit proti logice v ci. A byl to p edevším B h Otec, který, ač hled l na všechnu hr zu sv ta, poslal svého Syna, aby sv t spasil. Poslal ho navzdory tomu, že jej vydal na jistou smrt, která Ježíše nemohla minout! B h svým vt lením ekl rozhodující slovo do tak složitých úvah a otázek, jaké m l Josef z H ebejkova filmu. Dost možná si je kladl i Josef z Bible, a t eba i nám vyvstaly na mysli. B h ekl „ano“ lidskému životu, t ebaže se smrt tvá í jako ta jediná spravedlnost a krutá jistota bytí. V Ježíšov narození je obsažena zv st o nad ji, která nebude ukončena smrtí, ale pro ty, kte í jsou v Kristu, vyústí prom nou t la vzk íšením z mrtvých. 

14

kům a jejich p telům. Nakonec po ty iceti dnech p ich z slavn nanebevstoupen , kter uvozuje intronizaci, tedy usednut na nebeský trůn po pravici Bož . Tento slavný vstup do nebe ukazuje, že Kristova ob byla cele p ijata a že Bůh sv mu mil mu Synu sv il v echno na nebi i na zemi, v etn posledn ho soudu.

Svatodušní svátky

Svatodu n ned le býv asto ve sborech popelkou. Tyto sv tky zůst vaj ve st nu V noc a Velikonoc. A p ece bez Ducha svat ho nemůže c rkev naplnit sv posl n . Je t dal ch deset dn po nanebevstoupen maj u edn ci v Jeruzal m ekat. Pades tý den se ozve zvl tn zvuk, objev se rozd len plameny ohn a Kristova c rkev se zrod ve výhni Ducha svat ho. Od t to chv le nen P n Jež jen na jednom m st jako v dob sv ho pozemsk ho působen . Duch svatý býv nazýv n „Bohem intimn bl zkosti“. V Duchu svat m je Jež osobn m Bohem a podle sv ho slibu je uprost ed každ ho spole enstv , kter se setk v jeho jm nu. Je t dodnes mnoh c rkve plat t žkou cenu za podcen n role t et osoby Bož Trojice. K es anstv může být bez mnoha v c , ale nemůže být bez Ducha svat ho. V Duchu svat m jsme pok t ni do jednoho t la, ve kter m jsou p ekon v ny rozd ly n rodnostn , kulturn , soci ln i rozd ly pohlav . Duch svatý je n obh jce p ed satanem a tak n poradce a ut itel. Duch svatý d v dary a zmoc uje k jejich použ v n tak, aby se objevilo ovoce Ducha. Ti, kte cht j v k es anstvu deicit zv sti o Duchu svat m dohnat, bývaj vystaveni poku en m p epjat ho a asto extr mn ho entusiasmu. Duch svatý nechce upozor ovat s m na sebe. Jeho rol nen zasti ovat Krista, ale vyvy ovat a oslavovat Krista. Význam svatodu n ch sv tků je nedoz rný.

Záv r liturgického roku

Po svatodu n ch sv tc ch n sleduje ned le sv. Trojice. O tomto sv tku nic v P smu neteme, ale christologick spory 4. a 5. stolet uk zaly, jak je důležit jasn vyj d it

Op t Vánoce Bílé Vánoce, zlaté prasátko a r žové sny vám p eje pojišovna ta a ta… Podobnými slogany ješt loni v éteru i na ulicích velmi hlasit lapali ptáčky nejen pen žní ústavy, ale všechny supermarkety v čele s červenou postavičkou v bílém čepečku. Letos na Santa Clause nenarazíte. Člov k by málem cht l zvolat: „Díky Bohu!“ Ale i to je reklamní trik, prodejci necht jí rozhn vat společnost, která se cítí být zaskočena ekonomickou krizí, a doufají, že i tak budou tržby. Vlastn nic nového, vše je p i starém, všechno se cyklicky vrací stále dokola. Hebrejské a tím i biblické myšlení je lineární, užitek však m žeme vzít i z myšlení cyklického. Rok co rok se nám vracejí Vánoce a s nimi všechna atmosféra koled, trh , reklamy na mobilní telefony a kdo ví, na co všechno. Vracejí se nám ale stále dokola i stejné otázky a stejná problematika. Skoro se zdá, že ani k es an už nic nového ohledn Vánoc nevymyslí. V tom ale není problém, proč n co vymýšlet? Naopak, stačilo by jednou provždy vypo ádat se s tím, co Vánoce skutečn p inášejí. Tak p edevším, že se B h stal bezbranným, bezmocným a v posledu nejpohrdan jším z lidí. To my nechceme, chra Pán B h! Ješt tak u Ježíše z Nazaretu se to snese, ale u nás? My p ece máme svou d stojnost a sebeúctu. Vzdávat se sama sebe? Správné to je a dokonce kdesi v koutku své k es anské duše to m žeme i chtít, ale když pak p ijde na lámání chleba, všechno se začne velmi problematizovat. Musíme p ece žít v realit soudobého sv ta. Jakoby Ježíš nežil v realit judského království za Heroda Velikého, respektive za Pontia Piláta, který ho velmi realisticky uk ižoval! Vyt žit mnohé m žeme konečn i z cyklicky se vracejících moralistických výtek ohledn konzumu. A nedopoušt jí se jich jen k es ané! N kdy je to už opravdu trapné neustále tepat konzumentský styl života. Vždy to všechno tak dob e známe, jenomže konzum nám stále tak chutná. Samoz ejm víme, že ne samým chlebem živ jest člov k a že všechno je pomíjivé. Stačí však pomyslet na Pána Ježíše, který nebyl asketa jako Jan K titel, a hned se nám uleví. Zkrátka vezmeme si z Ježíše jen to, co nám opravdu vyhovuje, a ani si neuv domíme, že konzum je zase siln jší než všechna naše zbožná p edsevzetí, jimiž rozhodn není cesta dlážd na do nebe. Žalmista si jednou povzdechl: „Hluboké je nitro člov ka i jeho srdce.“ Co všechno m žeme o Vánocích i letos v té hlubin objevit? Pán B h nám pomoz, abychom tam vpustili Krista, který z nebe sestoupil k nám na zem, a ud lal tam v čase Adventu p edvánoční po ádek. Pán B h nám pomoz, aby Ježíš mohl pravideln a cyklicky nejen o Vánocích sestupovat do našich hlubin, kam často ani my sami nedohlédneme nebo se rad ji dívat nechceme. 

15

christologii a propojit ji s troji n m u en m o Bož ch osob ch. Bůh Otec, Syn i Duch svatý jsou osoby. Tak je t eba je p ipom nat a nikdy Bož osoby nerozd lovat od sebe a ani nem chat dohromady. Svat Trojice je teologickým dotažen m biblick ho u en o Bož trojjedinosti. Po ned li svat Trojice n sleduje del mezidob , kter kon posledn ned l c rkevn ho roku. V tomto obdob se v na ich zem pisných podm nk ch v z i v jnu d kuje za rodu. 31. jen se na z klad Lutherových tez stal pro protestanty Dnem reformace. Za tek listopadu je pak

p ipom nkou V ech svatých (1. listopadu) a Pam tky zesnulých (2. listopadu). C rkev od svých po tků vzpom n na mu edn ky a na zesnul . Z rove prož v , že k c rkvi dosud na sv t bojuj c (ecclesia militans) pevn pat i ti, kte již n ležej k nebesk c rkvi zv t zil (ecclesia triumphans). Bož slovo doporu uje, abychom vzpom nali na sv vůdce (Žd 13,7) a na z stup svatých, který n s obklopuje a je n m v mnoh m p kladem (Žd 12,1; Zj 7,9), v etn mu edn ků pro v ru. Po t chto zastaven ch se op t za n nový c rkevn rok adventn dobou.

Adventní rozjímání v tramvaji V čase adventním mívá kazatel plnou hlavu starostí a seriozního p emýšlení o tom, co bude kázat a jakým zp sobem sob i ostatním znovu p ipomene mimo ádnou událost Božího vt lení. Stalo se p ed lety v Adventu. Toho dne jsem byl nervózní už od rána. Pon kud se mi vymklo výchovné snažení, což se následn projevilo v komunikaci s manželkou. K tomu všemu mn nic nevycházelo, alespo jsem m l ten pocit. Den jsem zkazil afektem a sp chem hned zkraje, takže jsem si ani nestačil p ečíst z Písma a modlit se. Sed l jsem pak schlíple v tramvaji a jel z pracovní sch zky ve v znici, která se pro špatnou domluvu neuskutečnila. Ztracený čas. Navíc na m už p l hodiny čekal u dve í modlitebny p ítel z USA a já jsem v d l, že p ijedu pozd . Otev el jsem v té tramvaji Bibli kralickou, vánoční dárek od rodič z roku 1970, a nalistoval si jen tak bezcíln čtrnáctou kapitolu knihy P ísloví. P iznávám, že jsem v tu chvíli Knihu knih otev el pouze jako psychoterapeutickou pom cku a jen s malou nad jí na oslovení. Čtvrtý verš mi však v mžiku vrátil náladu, otev el oči pro evangelium a dovolil mi znovu se smát. „Když není vol , prázdné jsou jesle…“ Chudáci kraličtí, nemohli mít nejmenší tušení, jak o čty i sta let pozd ji, bude jejich p eklad „oslovující“! Vždy je to p esn tak: Kdyby nebylo nás …, nemuselo dojít k inkarnaci, jesle mohly z stat prázdné a Syn Boží na pravici svého nebeského Otce. Jenomže nanešt stí Eva utrhla zakázané ovoce, nabídla ho Adamovi a ten … ho sn dl. Narodil se Kain, časem Lámech. Ale i ten spravedlivý Noe, kterému chutnalo víno, se n kdy choval jako …Však víte. K náprav nepomohl ani jedinečný Mojžíš v zákon a Proroci často mívali neodbytný pocit, že hážou hrách na ze . My lidé jsme takoví …, že nám s konečnou platností nepomáhá ani kvalitní výchova, ani dobré prost edí a ani p ísné tresty. Nepomáhají ani zákony a p ijatá pravidla pro život. Jako jalové se ukazují slzy nejen prorok , ale i matek, otc , d tí nebo manželek. Proto se narodil Ježíš, abychom m li nad ji všude tam, kde se nám zdá, že se lidé chovají jako dobytek nebo ješt h . Abychom m li nad ji a m li ke komu jít, když sami sebe zklameme, když sami sebe ohodnotíme slovy: „Já jsem takový …!“ „Když není vol , prázdné jsou jesle…“ K našemu št stí pro nás Duch svatý sestoupil na Marii a ta v pravou chvíli položila svého syna do jeslí. Existuje nespočet konkrétních d vod , proč se Ježíš narodil. Každý den o n kolik dalších navíc. Svým životem potvrzujeme nutnost Božího vt lení. N kdy jsou to lidé kolem, kte í nás štvou svou omezeností, živočišností, lajdáctvím, neschopností a paličatostí. Kv li nim a pro n nebyly a nejsou jesle prázdné! Jindy se všechno obrátí a jsem to já, kdo druhé nebo sám sebe rozvztekluji a ničím. Ale p ece práv proto, že jsem takový …, jesle nez staly prázdné! V čase adventním mívá kazatel, bez ohledu na citové rozpoložení, plnou hlavu seriozního p emýšlení o tom, co bude kázat a jakým zp sobem sob i ostatním znovu p ipomene, že se Ježíš narodil, vzdal se slávy nebeské a p ijal ponížení lidské. Chvíli jsem m l pokušení, kázat na text z P ísloví 14,4a, ale po zb žné exegezi mn bylo jasné, že tak nemohu učinit. Smysl p ísloví je v n čem jiném, což potvrzuje nap íklad ekumenický p eklad Bible: „Kde není skot, je čistý žlab…“. Z toho d vodu jsem se rozhodl vybrat jiný adventní oddíl, z stat seriozním kazatelem, držet se p vodního významu textu a p ekonat kralické pokušení, které pro m bylo velmi, ale velmi lákavé. BroNiSLaV MatULíK 

16

InzeRCe

Zhodnocení

C rkevn liturgický rok se jev jako zk nav z n na Starý i Nový z kon. Br n na sv voli, abychom p ilnuli jen k n kterým důrazům d jin sp sy. Vytrhuje n život z v ednosti a d v mu dynamiku pohybu. Jednotliv ritu ly mohou napomoci pochopit vnit n n pl velkých miln ků Bož z chrann akce. Důvodem k opom jen c rkevn ho roku by nem lo být to, že b hem st edov ku byl vycp n neuv itelným po tem sv tků lok ln ch i glob ln ch sv tců a drobných slavnost . Pokud se vr t me k hlavn m sv tkům c rkevn ho roku, budeme vedeni po pe liv p ipraven m okruhu d jin sp sy. Leto n vzpom nka na totalitn obdob n m může p ipomenout, jak ideologov režimu dob e v d li o s le slaven sv tků. V r mci ateistick propagandy se pokusili k es ansk sv tky likvidovat. Co ne lo zni it, bylo p ezna eno. V noce se staly sv tky rodiny a Velikonoce byly p edstavov ny jako sv tky jara a probouzen p rody. T to propagand je konec, ale i dnes se o sv tky c rkevn ho roku můžeme p ipravit sami. V noce se mohou st t sv tky sobeck ho kultu hojnosti a hromad n . Styl slaven n s může sp e uzav t pro druh lidi, m sto aby n s pro n otev el. Velikonoce se tak snadno mohou st t sv tky konzumu a pouh radosti z p chodu jara, kdy kraslice a zaj ci vyt s uj z važnou zv st o smrti a zmrtvýchvst n . Položme si z v rem n kolik ot zek: Nezapomn li jsme vůbec slavit? Um me se zastavit a pohl dnout jeden druh mu do tv e? Dovedeme vn mat pozitivn vliv sedm ho dne odpo inut ? Nezapome me, že slaven a ritu ly c rkevn ho roku jsou velkou pomoc k p ekon n na ich b emen a z pasů nesen odpov dnosti, n ro n pr ce, hrozivých výhledů chmurn budoucnosti. Bez sv tků se na e životn cesta st v putov n m vyprahlou  pou t , kde nen ani radost, ani nad je.

Objednejte si DVD s vánoční slevou 33%. 150,100,- Kč

Cena 100,- Kč nezahrnuje poštovné a balné a platí pouze při objednávce přes http://obchod.znateho.cz do 31. prosince 2009. Distributorem filmu v ČR je společnost Nový život, o. p. s.

InzeRCe

PaVeL čerNý

17

Židovská Chanuka i k es anské Vánoce budou letos slaveny ve stejném týdnu. Židé si p ipomínají znovuzasv cení Chrámu v dob makabejských válek, k es ané záchranu v podob narozeného Mesiáše v betlémském chlév .

Chanuka versus Vánoce Krista Gerloffová: Ve sv m l nku V noce a Izrael jsi psal: „Neslaven V noc v Americe je důležitou sou st americk židovsk identity. st toho, co m in židovským Ameri anem je, že neslav m V noce. Z toho vyplýv , že pokažd , když v ichni Ameri an V noce slav , se m to nep jemn dotýk . Tady v Izraeli nem neslaven V noc t m nic do in n s mou židovskou identitou. Ani si nev imneme, že n jak v no n sv tky byly.“ To m p ivedlo k uvažov n nad mou identitou, jako k es anky žij c v Izraeli. Nejen v Americe, tak v Evrop t m v ichni slav V noce, ale v t ina lid nev pro . Nev , kdo je Jež . in je slaven V noc k es any? D l ukl zen , pe en v no n ho cukrov , kupov n d rků a zdoben strome ku z lid k es any? Jen v kulturn m smyslu. Ov em k es anstv ve smyslu Bible je n co naprosto jin ho než kulturn zvyklosti. Pokud by n jaký k es an p estal slavit V noce, nezm nilo by to nic na jeho k es ansk identit . Tvými slovy: Skute nost, že slav m nebo neslav m V noce nem t m nic do in n s mou k es anskou identi18

tou. Pt m se, jestli je veliký rozd l v ch p n identity mezi Židy a k es any? Nakolik je židovsk identita spojena se slaven m sv tků? V m, že n kter z nich jsou p ik z n . Theodore Weinberger: Ot zka židovsk identity je v Izraeli ožehav t ma, protože se zjistilo, že mlad sv tsk generace si nen sv židovsk identity p li v doma. Praktikov n židovských ritu lů a zvyků je rozhoduj c m faktorem pro Židy mimo Izrael. Ale zd se, že to m svou důležitost i v Izraeli. KG: Mysl si Žid , že zrazujeme svou k es anskou identitu, když slav me chanuku? TW: Mysl m si, že slaven chanuky a jiných židovských sv tků k es any souvis se vznikem skupin jako „Žid pro Jež e“ (Jews for Jesus) nebo mesinských Židů. KG: Nejsem si zcela jist . V k es anských d jin ch se vždycky objevovali v c , kte se různými způsoby cht li vr tit ke ko enům sv v ry. Protože Jež byl ortodoxn m Židem, nach z me i v Nov m z kon zm nku o tom, že slavil chanuku: „Byly pr v sv tky posv -

Ilustrace Ond ej Koš ák

o židovské a k es anské identit na pozadí dvou svátk se bavili americký Žid a česká k es anka

cen jeruzal msk ho chr mu; bylo to v zim . Jež se proch zel v chr m v sloupov alomounov .“ (Jan 10,22-23) V t ina k es anů si toho ani nepov imne, ale mysl m si, že nen teologick ho důvodu, pro bychom nem li slavit chanuku. TW: B hem prvn ho stolet bylo možn být k esanským Židem. Jak v , prvn k es an se nepovažovali za n lež c k nov mu n boženstv . Považovali se za prav Židy, za pravý Izrael. B hem doby se k es anstv vyvinulo ve vlastn n boženstv . KG: To je pravda. TW: Když zapalujete chanukovou sv ku, rozmaz v te hranice mezi k es any a Židy. Pak už je jen krů ek k tomu, aby se eklo: Může být Židem a v it, že Jež byl mesi em. Douf m, že si to nemysl – protože pokud si to mysl , je mezi n mi obrovsk neshoda. P ed 2000 lety bylo možn být Židem a v it v Jež e jako spasitele, ale po 1 800 letech je ten, kdo tomu v , k es anem. KG: To tedy můžu být r da, že jsem goi (p slu n k pohanských n rodů, ne Žid). Jeden z rozhoduj c ch rozd lů mezi Židy a k es any je, že Žid jsou n rodem, k es an ne. Pokud v m, židovský v c v Jež e nemysl , že by ztratil svou n rodnost. Ale o tom bude muset diskutovat s n jakým mesi nským Židem. V e tin m me gramatick pravidlo: P eme Žid s velkým Ž pokud popisujeme n rodnost jako ech nebo Ameri an a žid s malým ž pokud jde o p slu nost k n boženstv jako nap . žid a pohan . Souhlasil bys s t mto rozli ov n m? TW: eský jazyk d l n co, co podle židovstv nen možn . Nen možn odlou it židovskou n rodnost od židovsk ho n boženstv . To nen jako v katolicizmu, kde může m t odpadl ho katol ka. Odpadlý Žid neexistuje. Mezi Židy nen podstatn ho rozd lu. Ale abych se vr til k zapalov n chanukových sv ek. Pokud to d l te jako ast na izraelsk kultu e, je to jedna v c. Ale co ta požehn n ? V , že podle židovsk ho z kona nesm nežidovsk osoba dodržovat abat? Pro asi rab ni tohle uz konili, ekni? Mysl si, že to je dobrý z kon? Cht l bych, abys o tom opravdu p emý lela. KG: Nen pro m tak snadn vž t se do židovsk ho my len … Co si mysl Žid ? Jsou p esv d eni, že spr vný k es an by m l slavit V noce? Z důvodů, kter jsem vysv tlovala, hledaj v c k es an alternativy ke komer n mu slaven V noc. TW: Kulturn oslavy V noc se mohou astnit v c i nev c , Žid , buddhist , hinduist … V Americe

slav tis ce Židů V noce v kulturn m smyslu. Neslavit je, znamen c tit se odlou en, c tit se „neamericky“. Kolem V noc se vždy objevuj v c k es an , kte cht j vr tit Krista do V noc („put Christ back into Christmas“). Pln je podporuji. KG: Pro ? TW: Podporuji k es any, kte cht j vr tit Krista do V noc, protože je z toho z ejm , že V noce nejsou obecným sv tkem, ale k es anským. Slav te tedy vůbec V noce? KG: Na e rodinn tradice se vyv j . Protože jsme lid , kte p emý lej o tom, co d laj , o V noc ch se bav me. V n kterých bodech nen jasn , jestli je to k es anský nebo pohanský sv tek. Ale slav me V noce s důrazem na v no n p b h z Bible. Protože jsme jako rodi e ze dvou zem a tradic, mus me pracovat na v no n ch koled ch. Jsou mezi nimi poklady. Co se tý e strome ku. Je to p kn dekorace. Ale jakou souvislost to m s Jež ovým narozen m v judsk m Betl m ? V lidových tradic ch kolem V noc je mnoho p kn ho – esk vesnice ve sn hu…Mnohým k es anům se to nemus l bit a tak mnohým Židům ne, ale Jež byl Židem. Po t , co jsi mi vysv tlil, že v no n strome ek u n s v tob vyvol v dobrý pocit, protože posiluje v dom , že jsme p slu n c dvou rozd lných n boženstv , mus m se nad t m je t jednou zamyslet. V imla jsem si, že n kte židov t p tel m li obavy, že bychom mohli m t v no n strome ek a jin byli zase zklaman , že jsme ho nem li. TW: Jak m Žid reagovat na va i rodinu? Zapalujete chanukov sv ky a nem te strome ek. Kdyby v s n kdo dob e neznal, mohl by si myslet, že se snaž te p iv st židovský lid k v e, kterou v te vy, že Jež je mesi . I v Izraeli jsou aktivn k es an , kte se snaž obr tit Židy. Co si o nich mysl ? Jako k es anka nemůže ignorovat d jiny k esansk ho antisemitizmu a pron sledov n Židů ve jm nu k es ansk ho n boženstv . Po stalet tu bylo p li mnoho p padů, abys mohla ct, že to nebyli „opravdov “ k es an . KG: J to neignoruji a je mi to velmi l to, bol m to. To je jeden z důvodů, pro se snaž m vysv tlovat mým sourozencům ve v e, jak vid Žid k es any. R da bych jim pomohla milovat Židy realistickou l skou, kter nen založena na iluz ch nebo p n ch, ale na znalosti. Moc d kuji za podn tný a zaj mavý rozhovor. „Chanuka Samech!“  TW: „Merry Christmas!“ P iPraViLa KriSta gerLoffoVá

19

Blair o náboženství

Možný kandid t na prvn ho „prezidenta“ EU, bývalý britský premi r Tony Blair, a legend rn americk country zp va ka Dolly Parton budou hlavn mi osobnostmi nov ho seri lu britsk stanice BBC o tom, jak n boženstv formuje životy lid . estapades tiletý Blair bude hovo it hlavn o sv konverzi ke katolicismu. T ia edes tilet Partonov bude krom jin ho vysv tlovat, jak vyvažuje svou v ru se svou koketn p diovou image. Zn mou dvojici bude dopl ovat nositel Nobelovy ceny m ru a bývalý jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu. V rozhovorech s n m bude e o roli n boženstv p i utv en velkých osobnost . Ve ejnopr vn BBC bude seri l vys lat od druh poloviny listopadu po dobu ty týdnů.

špan lé proti potrat

P es milion lid 17. jna v Madridu demonstrovalo proti z m ru socialistick vl dy liberalizovat potraty. „Každý život m svou cenu,“ st lo

na hlavn m transparentu průvodu, ke kter mu vyzvaly des tky konzervativn ch sdružen za podpory opozi n pravice a katolick c rkve. N v r h vl dn ho z kona chce reformovat z kon z roku 1985, který povoloval um l potraty jen za uritých podm nek. Nov by m ly m t ženy pr vo se zcela svobodn rozhodnout k um l mu potratu do 14 týdnů od ot hotn n . Po et p znivců a odpůrců nov ho z kona je mezi pan ly vyrovnaný.

Vatikán zve anglikány

Vatik n 8. listopadu oici ln vyhl sil instrukci umož uj c p estoupit na katolickou v ru anglik nům, kte odm taj vývoj jejich c rkve, zejm na uvol ov n c rkevn ch regul týkaj c ch se výkonu kn žských adů ženami a p stup anglik nsk c rkve k homosexu lům. Apo tolsk konstituce, kterou podepsal papež Benedikt XVI., m být reakc na etn ž dosti, kter papežský stolec b hem let obdržel od skupin anglik nských kn ž a v c ch z cel ho sv ta, uvedl Vatik n.

BISKUPSKá KUCHA KA V ící i nev ící milovníci va ení si nyní mohou p ipravit jídla, která nejvíc chutnají n meckým katolickým biskup m či kardinál m. Nová netradiční kucha ka s názvem „St l je prost en, co biskup m chutná“ nabízí totiž recepty na oblíbené pokrmy 68 vysokých církevních hodnostá . Tak nap íklad freiburský arcibiskup má nejrad ji pečeni na rýnský zp sob, augsburský biskup si zas nejvíc pochutná na kachních prsíčkách ve viš ové omáčce. „Uvést oblíbené jídlo znamená, že biskup p i každém bi mování, návšt v či k tu musí počítat s tím, že mu ho naservírují,“ posteskl si ale prý biskup z Eichstättu.

20

„Jsme p esv d eni, že nen vhodn doba k opu t n anglik nsk komunity,“ uvedl v reakci na to nigerijský arcibiskup Pete Abuja. Anglik ni jsou podle jeho slov vd ni papeži za jeho laskavou nab dku, ale odm tnut m cht j dodat odvahu v em anglik nům, kte takovou nab dku mskokatolick c rkve zvažuj , aby si uv domili, že anglik nsk c rkev v ude ve sv t posiluje. Abuja je fem Sv tov konference o budoucnosti anglikanismu (GAFCON), kter byla založena loni v Jeruzal m a kter zpochyb uje autoritu hlavy anglik nsk c rkve, arcibiskupa canterbursk ho Rowana Williamse. Skupina reprezentuje asi 35 milionů v c ch.

Vláda s Boží pomocí

Poprv od roku 1994 vyslovili p i slavnostn p saze 28. jna v ichni lenov nov n meck vl dy n boženskou formuli (modlitbu): „K tomu mi dopom hej Bůh.“ Konfesn je n meck koali n vl da k es anských demokratů (CDU/CSU) a liber lů (FDP) vyrovnan , polovina lenů jsou evangel ci a polovina katol ci, 2 lenov c rkev neud vaj . P i n stupu rudo-zelen vl dy Gerharda Schroedera v roce 1998 vyslovila n boženskou formuli pouze polovina jej ch lenů.

Úsp ch Bible21

Nový p eklad Bible se podle jeho vydavatele stal bestsellerem roku. Podle Alexandra Fleka, který p eklad po dil, byl o Bibli obrovský z jem, prvn ch 50 000 kusů se rozebralo b hem m s ce a celkový n klad Bible21 je dnes 117 500 kusů, rozebr no je 70 500 kusů. Za knižn bestseller se v tuzemsku považuje již kniha, u n ž se prodalo 10 000 výtisků. V t ina echů p izn v , že Bibli nikdy ne etla. Jej p b hy ale zn . Podle internetov ho průzkumu spole nosti SANEP Bibli ne etlo 79 procent dot zaných, t i procenta ob anů ji tou asto a 18 procent ob as. P esto 70 procent lid tvrd , že biblick p b hy zn . Podle analytiků je tedy evidentn , že lid znaj Bibli hlavn z ilmů, rozhlasu a liter rn tvorby, kter n kter jej sti cituje nebo na n odkazuje. Hlub znalosti Bible m p tina ve ejnosti. T ia ty icet procent echů ale považuje Bibli v dne n dob za prosp nou. S t m nesouhlas 29 procent ve ejnosti. Patn ct procent lid vlastn Bibli jako rodinn d dictv , 14 procent ji dostalo jako d rek a sedm procent respondentů si ji koupilo. est procent echů pak vůbec netu , jestli v dom cnosti tuto knihu m . Jsou to nej ast ji mlad ve v ku 18 až 22 let. P t procent lid zvažuje, že si koup nový eský p eklad Bible s n zvem Bible, p eklad 21. stolet . SANEP provedl průzkum ve dnech 25. jna až 5. listopadu a z astnilo se ho 18 300 lid ve v ku 18 až 69 let.

fischer u papeže

Papež Benedikt XVI. 14. listopadu ve Vatik nu p ijal premi ra Jana Fischera. P edseda esk vl dy mu p i setk n v papežov knihovn p edal pam tn medaili vydanou p i p ležitosti 20. výro kanonizace svat Anežky esk . Fischer ekl TK, že lo o soukromou audienci v trv n asi 20 minut. S papežem hovo ili o n kolika t matech, hlavn o soužit t hlavn ch n boženstv , o takových lidských hodnot ch, jako je rodina a jej postaven , ale tak o ekonomick krizi a extremismu. Fischer se tak setkal se st tn m sekret em Vatik nu Tarcisiem Bertonem. Po schůzce s n m premi r novin ům ekl, že jeho vl da nebude e it dal osud esko-vatik nsk smlouvy, protože je to mimo možnosti mand tu tohoto ednick ho kabinetu. Podle Fischera Bertone postoj sou asn ho esk ho kabinetu ke smlouv ch pe. „C rkev skute n považuje za rozumn , abychom te na chv li nepokra ovali v jedn n o navr cen c rkevn ho majetku nebo majetkov ho vyrovn n s c rkvemi,“ uvedl d le premi r Fischer. Podle n j to ale neznamen , že by toto t ma navždy „ lo pod stůl“. Podle premi ra bude lep po kat na lep ekonomick podm nky. Ve Vatik nu ministerský p edseda rovn ž sd lil, že vl da zhruba do m s ce projedn vl dn p edlohu z kona o c rkv ch, kter dosud skon ila kvůli výhrad m v legislativn rad vl dy. Po výhrad ch je zm n na, a pokud s n kabinet bude souhlasit, pak normu projedn sn movna. PodLe čtK, idea, K eS aN dNeS a rádia VatiKáN (Ve SPoLUPráCi S ChriStNet.CZ) -JUML-

3. 10. zvolili čeští baptisté (BJB) nové vedení. P edsedou se stal Milan Kern, tajemníkem Lud k Šíp. P edchozí p edseda a tajemník v dubnu odstoupili. 28. 10. již pot etí uspo ádala ERC p i p íležitosti státního svátku akci „Modlitba za domov 2009 – ekumenické shromážd ní na ípu a v jeho okolí“. Celá akce vyvrcholila bohoslužbou – Modlitbou za domov – v krabčickém evangelickém kostele za účasti p edstavitel 14 církví v ČR. Po ad byl živ p enášen Českou televizí. 12. 11. p ipomn l v brn nské katedrále osobnost Anežky České, svato ečené p esn p ed 20 lety, výpravný hudební a dramatický program. Režisér Jan A. Pitínský obsadil do role sv tice ve t ech jejích významných životních okamžicích t i herečky r zných generací – Marthu Issovou, Danielu Kolá ovou a Vlastu Chramostovou. 13. 11. se Tomáš Halík ohlédl za dvaceti lety náboženské svobody. „Byla to t žká léta. Pokud se íká, že se člov k nejlépe učí z vlastních chyb, tak má naše církev nyní k dispozici ohromné bohatství učebního materiálu,“ uvedl v rozhovoru pro ChristNet.cz. 17. 11. M sto Plze ud lilo čestné občanství plze skému biskupovi Františkovi Radkovskému. Na rozdíl od nedávného ud lení čestného občanství plze skému rodákovi Karlu Gottovi, které vyvolalo velkou debatu, ud lení čestného občanství biskupovi se obešlo bez námitek. 21. 11. byla uvedena do ú adu zcela obm n ná synodní rada ČCE, z stal jen synodní senior Joel Ruml. -JUML-

21

P ed sedmdesáti lety zachránil sir Nicholas Winton 669 v tšinou židovských d tí p ed jistou smrtí. Letos v zá í m lo dvacet dva z nich možnost znovu nastoupit do vlaku a zúčastnit se cesty, kterou již jednou absolvovaly.

Winton Train rvn ho z jsme se shrom ždili v Praze na n stupi ti Hlavn ho n draž . Byla odhalena socha sira Nicholase Wintona od britsk autorky Flory Kent. P r lid proneslo projevy. N kolik z n s pak m lo možnost sednout si na kufr, který je

P

22

sou st t to sochy. Jak jsem se c til, když jsem nastoupil do toho sam ho vlaku, kterým jsem p ed lety odjel? Byl jsem r d, že jsem se mohl ve vlaku setkat s ostatn mi, ale c til jsem taky smutek. Vzpom nal jsem na sv ho bratra Tonyho, kter mu nebyl v z 1939 povolen odjezd. Byl posl n domů a spolu s velkou v t inou d t , kter neodjely, pak zahynul v koncentra n m t bo e. Vlak opou t l Prahu se dv ma parn mi lokomotivami a jeho sou st byly i vag ny ze t ic tých let. Nejd ve jsme jeli do Norimberku, kde n s p iv tal jeho prim tor a vyj d il p n , aby se holokaust již nikdy neopakoval. Druhý den jsme se vydali do Kol na nad Rýnem. Tam jsme krom jin ho nav t vili býval d c centrum Gestapa. T et den jsme dojeli do m sta Hook v Holandsku, kde jsme stejn jako v Norimberku a Kol n vyslechli n kolik projevů. Nalodili jsme se na trajekt p es kan l a ti, co m li strach z plavby, let li letadlem. Kone n jsme dorazili do Londýna, kde na n s ekal sir Nicholas Winton. N stupi t bylo nacpan report ry, ilma i a polici . Mezi t mi, kdo pronesli projev, byl i n zachr nce, jeho dcera Barbara a vnuk Lawrence. Sir Nicholas Winton byl neust le obklopen mnohými lidmi, bylo proto nemožn s n m pohovo it v soukrom . Spolu s ostatn mi jsem mu ale ekl: „D kuji, že jste m zachr nil od smrti.“ Na recepci,

Foto Daniel Fedin, P. Matička, M. Málek, B. Matulík

dávné i nedávné vzpomínky tomáše graumanna na dv cesty

P íjezd do Londýna na Liverpool Street Station, Sir Nicholas Winton.

po dan eskou ambas dou v Londýn , jsem sed l pobl ž n ho a doufal, že budu m t kone n možnost s n m osobn promluvit. Žel, nedo lo k tomu, byl as rychle odej t, takže jsem se p ipojil ke svým d tem a ode li jsme za dal m programem. Cel cesta byla dokonale napl nov na. P tomen byl i l ka a tým prvn pomoci pro p pad pot eby. Po celou dobu s n mi novin i z cel ho sv ta d lali mnoho rozhovorů a st le fotografovali. B hem cel doby jsme si uv domovali Bož na asov n a veden . Tato cesta mi tak umožnila nav t vit Skotsko s Danem a Lynette, mými d tmi, a znovu vstoupit do domu, ve kter m jsem b hem druh sv tov v lky žil. Bylo vzru uj c vid t ten starý dům a vedle n j zaparkovan nov auta. Bylo tak zaj mav setkat se s lid-

mi, kte tam te bydl . Naproti domu Mary Corsonov se d v p s vala kr va, te tam stoj nov domy... Cesta pro m znamenala o to v c, že jsem opou t l Prahu v posledn m vlaku, kter mu bylo tehdy v srpnu 1939 dovoleno odjet. toMáš graUMaNN P eKLad JaNa ChráSKoVá, redaKčNí ÚPraVy aNNa ChráSKoVá

Životn p b h Tom e Graumanna vy el v Br n 12/2006.

Loučení a odjezd z pražského hl. nádraží - rodina Cohain. Vpravo: Praha - hlavní nádraží, 1. zá í 2009, 9.01 hod. Stránka vlevo: tomáš graumann u čerstv odhalené sochy sira Wintona na pražském hlavním nádraží.

23

Ježíšovy rodokmeny MATOUŠ 1,1-17 A LUKÁŠ 3,23-38 v evangelia – Matou ovo a Luk ovo – uv d j Jež ův rodokmen, av ak tyto rodokmeny maj výrazn odli ný charakter. Tato skute nost vedla teology od d vných dob k pokusům o harmonizaci. Jedna z variant e en byla, že každý rodokmen je rodokmenem z jin strany – Matouův ze strany Josefovy, Luk ův ze strany Mariiny. K tomu ov em chyb j jak koliv důkazy, nehled na to, že v židovsk m prost ed rodokmen sledoval mužskou linii a oba rodokmeny s n tak po taj . U Luk e nenajdeme nav c v rodokmenu o Marii ani zm nku, a jinak j pr v v vodn ch kapitol ch v nuje zna nou pozornost. Harmonizace se nikdy nepoda ila a ukazuje se, že z tohoto konce probl m nem e en . Je proto t eba se pt t, co auto i svými rodokmeny zamý leli a na navazovali. Jejich ten ům musely být důvody uveden rodokmenů jasn . Rodokmeny hraj v biblick tradici důležitou roli, zejm na v 1 Pa 1-9 je jimi p eklenuto cel obdob d jin od Adama až po Saula, prvn ho izraelsk ho kr le. V t inou jsou uv d ny sestupn , tedy od nejstar ho po nejsou asn j ho lena rodu, ale existuj i rodokmeny pojat obr cen , jako nap . rodokmen Ezdr ův (Ezd 7,1-5), kde se postupuje od kn ze Ezdr e až po rona. M t m být podtržen význam Ezdr ův i legitimnost jeho kn žstv . Na tyto tradice evangeln rodokmeny – každý s jiným c lem – navazuj .

D

Doc. PhDr. M. Ryšková, Th.D. pracuje jako prod kan pro studium na KTF UK, na kTF a pohostinn na ETF a TF JCU. Učí p edm ty z oblasti biblických v d, zabývá se intenzivn ji pavlovskou teologií a bibliodramatem, publikuje.

24

Hned um st n Jež ova rodokmenu ve zm n ných evangeli ch je odli n : V Matou ov evangeliu j m evangelium za n (1,1-17) a autor evangelia v dom navazuje na staroz konn biblickou tradici, kde se tyto rodokmeny, listiny rodu (rodopisy) objevuj již v prvn sti knihy Genesis (tzv. toledot). V Luk ov evangeliu se Jež ův rodokmen objevuje až po jeho k tu (3,23-38). Různ um st n t chto rodokmenů ani jejich odli n zn n nejsou n hodn , nebo ob ma autorům slouž tyto genealogie k důležitým teologickým výpov d m. Je vcelku zbyte n pokou et se je p ev st na n jak ho spole n ho jmenovatele, protože auto i evidentn nem li v myslu podat vý et Jež ových historických p edků, nýbrž zasadit jeho narozen do důležitých souvislost podle intenc svých spisů. Autoru Matou ova evangelia jde v cel m evangeliu o dotvrzen skute nosti, že Jež je sl bený Mesi . Autor z ejm psal do p edev m židok es ansk ho prost ed , kde vazba na Starý z kon, resp. P sma (nebo pro k es any prvn ch generac byla P smem pr v prvn st na bible), hr la velmi důležitou roli. Proto klade takový důraz na za len n Jež e a ud lost jeho života do d jin vyvolen ho n roda. Luk naproti tomu p e do obce p ev žn pohanok es ansk a jeho perspektiva je orientov na výrazn univerz ln . Davidovský kr lovský původ u n ho – na rozd l od Mt – nehraje v rodokmenu ž dnou podstatnou roli.

Matoušovo evangelium

Hned v vodu evangelia je e eno, o jakou souvislost autorovi jde: Jež Kristus je syn Davida, syna Abrahamova. Rodokmen za n Abrahamem, který stoj na po tku Bož ch zasl ben . Jež je potomek Abrah mův a potom kr le Davida, jenž je nositelem důležit ho mesi nsk ho zasl ben . Svým adres tům

tedy Matou chce p edstavit Jež e jako toho, kdo napl uje Bož zasl ben , jež se vinou od Abrahama p es Davida a vrchol v Jež ovi. Rodokmen koncipuje Matou ve sch matu 3x14 pokolen (Abraham – David, David – babylonsk zajet , babylonsk zajet – Jež , jenž je Kristem), p i emž pozoruhodn posledn trn ctka obsahuje v etn Jež e pouze 13 pokolen . Z vý tu jmen i po tu pokolen je z ejm , že jde p edev m o rodokmen symbolický. Av ak mnohem pozoruhodn j než syst m 14 pokolen , pro n jž nem me dosud p esv d iv vysv tlen , jsou žensk postavy, kter se v rodokmenu objevuj : T mar, Rachab, R t, žena Uri ova a nakonec Marie, z n ž se narodil Jež . V echny staroz konn ženy v rodokmenu jsou svým jedn n m v d jin ch vyvolen ho n roda n padn . Jsou to nav c vesm s cizinky nebo manželky cizince (jako Bat eba, žena Chetity Uri e), a p esto d ky okolnostem hr ly pr v ony v d jin ch Izraele podstatnou roli. Matou tak snad otev r univerz ln perspektivu zapojen pohanských n rodů do Bož ch zasl ben . Jež nen jen potomkem Abrahamovým a Davidovým, Jež je pro v echny lidi, vyvolen i „nevyvolen “, svat i nesvat , on je Kristus, Pomazaný, Mesi . Formulac , že se Jež narodil z Marie, kter byla ženou Josefovou (a ne obvyklým konstatov n m rodokmenů, že muž X zplodil syna Y), si autor p ipravil dve e pro svou dal z sadn výpov v n sleduj c sti, totiž že Jež ovo narozen je výjime n , nebo Jež byl po at z Ducha svat ho (1,20-23). Je tedy mnohem v c než potomek Abrahamův a Davidův. Jež je vyvoleným Bož m, zasl beným Mesi em, novým po tkem pro v echny. Matou ův rodokmen je tedy jakýmsi d jinným souhrnem a programovým vstupem do evangelia: pr v ten Jež , který byl uk ižov n, je on m zasl beným Mesi em, Davidovým potomkem a d dicem kr lovstv .

Lukášovo evangelium

Autor Luk ova evangelia za azuje svůj rodokmen, tedy vý et Jež ových p edků, mezi vypr v n o Janu K titeli a Jež ov k tu, kter kon v tou „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil“ a o Jež ov poku en na pou ti. Vý et Jež ových p edků, tedy shrnut dosavadn ch d jin lidstva, m ten e upozornit na to, kým je Jež v d jin ch sp sy, v d jin ch jedn n Boha s lidmi. Rodokmen za n obr cen , totiž od Jež e, který byl dajn („jak se m lo za to“) synem Josefovým. Vý et Jež ových, resp. Josefo-

vých p edků (uv d ných v nominativu) je u Luk e mnohem del (77 pokolen ), neobjevuj se v n m ž dn ženy ani nen n jak důmysln konstruov n. Zato v ak kon u Adama, o n mž je e eno, že „byl od Boha“. Jež je tu p edstaven jako potomek Adamův, lov k. Univerz ln perspektiva je t m výrazn podtržena. Jež se narodil pro v echny lidi. Je protip lem Adama. ten už nav c v , jak to bylo s Jež ovým po et m, narozen m i k tem, j mž za n svou ve ejnou innost. Duch sv. hraje v t to historii hlavn roli. Jež je Bož Syn, jak bylo Duchem sv. zv stov no v 3,22, tedy bezprost edn p ed uveden m rodokmenu. Na za tku a na konci t to genealogick linie stoj tedy s m Bůh. On je p nem d jin a v Jež ovi nyn p ich z k lidem novým způsobem. S Matou ovým rodokmenem se Luk ův ve vý tu jmen výrazn shoduje v odd lu mezi Abrahamem a Davidem, pak už jen velmi z dka. Hebrejsk bible neuv d genealogickou linii Davidovců po babylonsk m zajet po Zorobabelovi, proto uveden rodokmeny jsou nejsp p evzaty a upraveny z n jakých stn ch tradic. Obecn je funkc rodokmenu zdůrazn n p slu nosti a kontinuity, p eklenut velkých asových obdob . Jsou to jak si zkr cen d jiny. A o to jde i evangelistům. Zac len t chto rodokmenů je jasn . Maj podtrhnout Jež ův význam v d jin ch sp sy. On je t m, kdo napl uje Bož zasl ben nejen pro vyvolený n rod, nýbrž otev r jejich perspektivu v em lidem. Mireia ryšKoVá InzeRCe

Mineral Beauty System originální kosmetika z Mrtvého mo e p írodní kosmetika výjimečné kvality (Izrael)

Mineral Beauty System nabízí ucelené ady výrobk nejvyšší kvality pro péči o ple obličeje, pokožku celého t la a vlasovou kosmetiku. Dále se specializuje na relaxační koupelové soli a luxusní SPA produkty pro náročné. Vyráb no v Izraeli. Nabízíme pohodlný nákup v našem e-shopu. ! Akce v e-shopu pro čtená e BR! K objednávce uve te heslo BR2009 a p i nákupu nad 700 Kč, dostanete dárek v hodnot 140 Kč, p i objednávce nad 1500 v hodnot 375 Kč! Akce platí do 15.12. www.mineralbeauty.cz [email protected], tel. 773 53 97 08

25

Za totality fašistické i komunistické žili stateční lidé, věrní Kristu i obyčejné lidské slušnosti. Takovým byl i Josef Kurz, jedna z vedoucích osobností Křesťanských sborů a autor knihy Kristus – život náš.

Profesor a jeho etika omunistický režim se ob val mocensk ho vlivu katolick c rkve, a proto velmi brzy jej struktury napadl. Tak ostatn c rkve a n božensk organizace, p edev m ty, kter m ly mezin rodn struktury, byly ter em toku. Tak byli postiženi hned zpo tku Sv dkov Jehovovi a tak baptisti t kazatel pod politickou z minkou kontrarevolu n innosti. V echny c rkve byly sledov ny, pod zeny st tn mu dohledu, který dbal, aby cokoli nenaru ovalo jeho ideologii. St t p itom necht l otev en zru it pr vo na v ru, form ln zaru en stavou. To by u kodilo jeho propagand . C rkve m ly pod dohledem odum t postupn . Josef Kurz byl jednou z vedouc ch osobnost K esanských sborů a to pr v v t to dob , mimo dn t žk a nep ehledn . Jejich oici ln innost byla zastavena. Byl laickým kazatelem a takovou innost tehdej režim striktn omezil. Kazatel Ladislav Mikulecký se snažil v t dob z skat pro Josefa Kurze povolen , aby mohl jako laik k zat, ale nepoda ilo se mu to. Teprve Bohuslav Bene pozd ji na Žižkov usp l. Tak bylo p ece jen n jaký as možno sly et Josefa Kurze z kazatelen tehdej Jednoty eskobratrsk p edev m na Žižkov a pak i na Sm chov . Sta lenov c rkve, kte dnes již nejsou v t inou mezi n mi, na jeho k z n s vd nost vzpom nali. Byl totiž rozeným u itelem s neoby ejnou vyjad ovac schopnost a systematickým my len m.

K

obstál ve všech režimech

Poch zel z esk T ebov . Zde se setkal s evangeliem ve sboru Jednoty eskobratrsk . V Praze studoval na 26

Karlov universit ilosoii. Republika tehdy po prvn v lce volala eskou inteligenci na pomoc Slovensku. A tak se p ihl sil i Josef Kurz a ocitl se s celou rodinou v Bratislav . Jenomže nacizmus se brzy zmocnil N mecka a v dob toku na eskoslovensko zneužil slovensk nacionalisty k proti esk hysterii. Lu ci echům do oken h zeli kameny. Jeden skon il v Bratislav v byt Kurzových v d tsk postýlce, kter st la pod oknem. St epy se vysypaly do postýlky. Ta v ak byla pr v , d ky Bohu, pr zdn . Nezbylo, než aby se e i rychle vr tili. Tak rodina J. Kurze byla v t to vln navr tilců. Kde znovu za t? J. Kurz byl e tin , na el m sto profesora na gymnasiu v Praze, kde u il e tinu a n m inu. N m inu, tedy jazyk nen vid ných oku-

Svou v lí za jedním jen kráčím cílem zde pod sluncem Svou myšlenkou svým životem a dílem chci sloužit všem Jsem šafá žití S darem vzácné ceny jsem poslán v sv t bych v rnou prací život rozmnožený zas vrátil zp t Já nejsem sv j já nejsem živ sám sob zde pod sluncem já p ijal dar S tím darem v každé dob chci sloužit všem Josef Kurz 1935

Josef Kurz - autor, který m l být zapomenut

pantů! Nen vist k okupantům se ov em týkala i jejich jazyka. Bylo to po krutých repres ch heydrichi dy. A profesor Kurz sed l u maturit z n m iny v dob , kdy p i el na koly p pis, že propadnout m co nejv ce ž ků. Pro ? Propadl ci m li být totiž odesl ni na nucen pr ce do e. Koho nech pan profesor propadnout? Nenechal propadnout a za to byl editelem navržen na pr ci do e on s m. P ežil. Po v lce se pak dostal na gymn zium do Kutn Hory. Pov le ný profesor na gymnasiu? Pov le n naden prob halo v dob velkých politických nap t a nejistot. Sov t t osvoboditel udržovali ovzdu mocn ho stranick ho tlaku. Dot hli to až k norov mu v t zstv . Vzd l n ? Jak ance m l pan profesor, i když obl bený? P ežil. Ze zdravotn ch důvodů el p ed asn do důchodu. Krom spisovatelsk innosti se v noval důkladn mu studiu teologie podle osnov a skript, kter si opat il na Komensk ho bohosloveck evangelick fakult . Jazyky, e tina a hebrej tina, teologie byla výsledkem jeho dom c p le.

Foto archiv

Literární činnost

Sepsal adu v c . Za jeho života vy ly jen b snick sb rky P sn o slunci a Tmou k sv tlu. Ostatn zůstaly dlouho jen v samizdatov m rukopisu. Tak vznikla v roce 1963 i „K es ansk etika“, kterou v ak pozd ji p ejmenoval, s n zvem „Kristus - život n “. Knižn ho vyd n se autor nedožil. Vy la teprve v roce 1998 ve

vydavatelstv A-Alef v Ostrav . Toto vydavatelstv ji m st le je t na sklad ! Inu, to tak souvis s dobou, kter mu byla d lem. M l být zapomenut. Je to kn žka mimo dn . Autor tu pln uplat uje svou schopnost systematick ho p stupu k dan mu p edm tu p i vz cn jednoduchosti a p moarosti vyjad ovac . Klade životn etick ot zky tak, jak je klade prostý, skromný hleda pravdy a spravedlnosti. Tyto ot zky mu nejsou z minkou k vý tu mravn ch z sad a povinnost , jejichž ztr tu ve spole nosti bude pak ten s l tost a nadhledem postr dat. Ne, jak ten brzo vyc t , autor hled odpov ve sv zku enosti v ry, zku enosti n sledov n Krista. P ipome me, byla to slovensk zku enost z vyho t n , z vražedn nacistick v lky, a ov em i ta pozd j z totalitn ch „pades tých let“. Zku enost uml en u itele, kter mu zak zali studenty, uml en i na kazateln . Nejde mu tedy, nemůže j t o bezbolestnou spravedlnost, o uspokojivý prožitek pravdy, o nez vislost ducha v padkov m, hmota sk m sv t . Nejde mu o doporu en stupu do z ti v dy, o pou ku, nebo , jak k „v d n nen s la“. Nevynech proto ot zku odkud vz t tuto s lu k životu k es ansk mu. A tak se dost v ke k ži, ba p mo ke Kristu, jako zdroji s ly. Odtud i pozd j nadpis cel kn žky. Nehl s otrockou mor lku. Nelze se vyhnout v ak i skute nosti, že tu jsou a budou i pad lky k es anských ctnost a proto i posm ch ze strany nep telsk ilosoie. Co je prav pokora a prav trp livost? Pane, co chce , abych inil j v tomto v edn m sv t ? Tuto nesnadnou ot zku klade tu autor, jako podstatnou ot zku k es ansk etiky. Klade ji opatrn , u v dom jej n ro nosti. Klade ji s v žnost , ale i otcovskou nal havost a autoritou vlastn zku enosti. Kn žka proto nen sb rkou k z n o mravnosti. Sp e než teoretikům jde odv žn vst c opravdovým hleda ům, kte , jak v me, jsou je t k nalezen i v na  odc rkevn l spole nosti. BLahoSLaV Koš áK

27

Biblická pátrání a podzim 2008 jsme dokon ili nat en k es ansk ho cyklu Z klady, na jehož vys l n p i ly pozitivn ohlasy. esk televize pak prost ednictv m dramaturga Petra Rause projevila z jem o dal , tentokr t d tský k es anský po ad. Vn mali jsme tuto nab dku jako jedine nou p ležitost. Po ady s k es anskou tematikou pro dosp l , resp. ml dež, se ob as v programu televize objevuj , tentokr t jsme v ak dostali výjime nou anci oslovit mlad div ky. Pož dali jsme tedy o naps n sc n e R chel B covou, kter m se sd len m biblických principů d tem dlouholet zku enosti. Po mnoha jedn n ch byl k na velk radosti n projekt p ijat a nyn vyr b me pro eskou televizi Brno sedmn ctid lný cyklus pro d ti na t ma biblických p b hů. Po ad je koncipov n formou investigativn ho p tr n dvou d tských moder torů v pod n Johanky unkov (12 let) a Adama Mi ka (12 let), kter vede pon kud excentrický profesor Fridrich v pod n Vladislava Georgieva. Jednotliv d ly dopl uj kreslen biblick p b hy, jež jsou d -

N

DV KNÍŽKY O IZRAELI Krista Gerloffová je autorkou dvou knížek o život v Izraeli, které vyšly v posledním roce: Všední dny začínají ned lí a Mnoho tvá í Izraele www.samuelcz.com Nová knížka o starých pokladech, všední i sváteční život dnešní izraelské rodiny www.kmspraha.cz

lem ilustr tora Jarom ra Fumase Palmeho, a hudba Vojt cha Kom rka. Krom d tských moder torů a profesora inkuj v každ m d le odborn ci (rab n, religionista, teolog, kostýmn výtvarnice, astronom apod.), kte pom haj d tem s e en m jejich kolů. V každ m d le klademe velký důraz nejen na vypr v n biblick ho p b hu samotn ho, ale tak na jeho praktickou aplikaci v b žn m život d t – nap . v d le o Josefovi na vztahy se sourozenci apod. Nat en již ste n prob hlo v Izraeli, kde jsme byli letos v b eznu a dubnu a kde jsme mohli nato it ojedin l z b ry na re lných m stech popisovaných v Bibli. Neocenitelnou pomoc s realizac v Izraeli n m poskytli Johannes a Krista Gerloffovi a Fany a Stan Goodenoughovi. Znovu jsme si tak mohli do praktických důsledků uv domit, že tady na zemi jsme sice jen na n v t v , ale v ude m me mil a ob tav p buzn v Kristu. Nyn prob h nat en v ech ch a postupn dokon ov n jednotlivých d lů a my neust le prož v me radost z p ležitosti, kterou jsme dostali, vd nost za zaj mavou pr ci a z rove b ze , abychom tuto p ležitost využili co nejl pe. Biblick p tr n se vys laj od z 2009 vždy v sobotu od 8:00 na T1. Velmi intenzivn vn m me, že možnost sd lovat biblick principy ve ve ejnopr vn televizi je jedine nou milost , kter ov em nemus trvat dlouho. P li bychom si, aby se Biblick p tr n d tem l bila tak, že o nich d ti budou vypr v t svým vrstevn kům. araNKa BergeroVá

28

Foto Martin Benc

Česká televize 2009, režie Martin Benc, vedoucí produkce Aranka Bergerová

Napůl živě Adash & Naches Ostrava: Šmira Print, 2009, 64 min.

„Napůl živ “ je posledn m kompaktn m diskem ostravsk ho d v ho vok ln ho souboru ADASH (www.adash. osu.cz) a instrument ln klezmerov skupiny NACHES. ADASH m za sebou turn po Evrop i po USA, stovky dom c ch vystoupen , po ady v TV, samostatný koncert na Pražsk m jaru 2004. P veck t leso vzniklo p i Ostravsk universit a poprv ve ejn vystoupilo v ervnu 1999. CD bylo p ed ned vnem „ob ez no“, jak s oblibou k sbormistr a zakladatel souboru, Tom Novotný, na posledn m koncertu v Ostrav k deseti letům jeho existence. Sou st CD jsou uk zky klezmeru, tradi n východoevropsk židovsk lidov hudby v pod n vynikaj c ch ostravských hudebn ků NACHES ( ast na KlezFestu v Londýn ). P edstavuj se v n ro ných aranžm tradi n ch klezmerových svatebn ch tanců, nebo citliv doprov zej s listky sboru. V pod n nejlep esk zp va ky jidi Barbory Baranov maj výjime nou pozici p sn p edstavuj c reakci na smutn osudy židovsk komunity v zem ch okupovaných nacistickým N meckem za 2. sv tov v lky. e z b ru CD „Napůl živ “ sah od p sn jidi p es sou asn izraelsk popul rn p sn v hebrej tin až po autorskou sborovou tvorbu Tom e Novotn ho (nap . zpracov n textů knihy P slov ). Jeho podmanivý slovn doprovod, j mž dotv el atmosf ru na koncertech, v ak na CD „Napůl živ “ chyb . Booklet psaný anglicky a esky obsahuje nejen informace o inkuj c ch, ale i texty a p eklady v ech p sn . JaN KočNar

... a co o tom říká Bible? Výb r text Derek Williams, 414 stran, ČBS Praha 2009, cena 490,- Kč

Když se mi do rukou dostala publikace …a co o tom k Bible, napadlo m , jestli to nen „no en d v do lesa“. Vždy jen letos vych zej t i dal p eklady. Bible znal ho ten e tato drah kniha na prvn prolistov n patrn tro ku zklame. V jej prosp ch v ak mluv , že publikaci lze použ t k denn mu ten , nebo obsahuje 365 tematických biblických zastaven . To bezpochyby ocen k es an dne n usp chan doby. Krom toho jsou zde rozvrženy texty ten k hlavn m sv tkům c rkevn ho roku. Auto i nav c na z v r publikace za adili n kolik tematických a pojmových rejst ků, kter umož uj naj t si k dan mu t matu, p b hu i postav pr v to, „…co o tom k Bible“. Od rejst ků ov em nelze v ž dn m p pad ekat, že by lo o sv ho druhu konkordanci, i podobný apar t. Ostatn kniha se rozhodn netv jako biblický slovn k i hutn encyklopedie. Jako nejv t plus se mi jev fakt, že jde o zda ilou d rkovou publikaci. Kn žka je noblesn m d rkem pro nev c p tele a p buzn , kte by do „klasicky uspodan “ Bible patrn asi ani nenahl dli.

Ekologická sekce České k es anské akademie zve na besedu Eschatologická perspektiva a angažovanost pro životní prost edí. Po úvodním slovu editele sekce RNDr. Ji ího Nečase následuje rozhovor o činnosti a poslání sekce. Kdy: úterý 8. prosince 2009, začátek je v 17.30 hodin, p edpokládaný konec do 19.30 hodin Kde: Klášter Emauzy (p ízemí) Praha 2, Vyšehradská 49 Kapela -123 min. s p edkapelou Naven vystoupí 8. 12. 2009 ve 20.00 v pražském klubu Bunkr na koncertu pro Centrum sociálních služeb Slunečnice. Vstupné je 160/190,- Kč, p edprodej v síti Ticket Art, na všech pobočkách CK Čedok a na míst p ed koncertem. Zakoupením vstupenky podpoíte provoz centra. Centrum-slunečnice.wz.cz www.ticket-art.cz

A p ece se svítí ... Divadlo St ep a P. Dušek uvádí novou celovečerní komedii „A p ece se svítí ...“ Trocha filozofie z úst blázna vás nezabije, ale m že zm nit váš život! Premiéra dne 13. 12. v 18.30, Motokárová hala Jinonice. Veškeré informace jsou na www.divadlostrep.cz.

Petr PLa aNSKý, dUChoVNí PaStý K eS aNSKého SPoLečeNStVí NyMBUrK

29

Slavení svátk v CB kazatel CB v Žilin Slovensk prostredie, silne ovplyvnen majoritnou cirkvou, pre ktor je cirkevný rok z v zný, poskytuje dobr sk senos v pozit vnom i negat vnom zmysle. V Žiline h ad me liturgick formy, v ktorých sa otv rame pozit vam a vyhýbame negat vam. Sl vime Ve ký piatok, ve kono n nede u a Vianoce, pri om men me nielen formu, ale aj obsah k zania. Riadime sa ot zkami: Pre o tento sviatok? o tým chceme komunikova ? Komu? V centre n ho silia je komunikovanie evanjelia s oh adom na pr tomn kult ru. V r mci zborov na Slovensku pozorujem ist variabilnos vo vz ahu k cirkevn mu roku. Niekde sa preferuje viac, inde menej. Mot vy sa r znia. Zd sa, že v inou je za tým snaha o z skanie kredibility s oh adom na ekum nu. 

Liturgia cirkevn ho roka sa rodila najm 3 - 10 storo , pri om nielen ve k schizma, ale aj reform cia postavila „r msky“ cirkevný rok pod skrut nium P sma, kde neobstoj . Prelom v mojom duchovnom živote sp sobilo evanjelium komunikovan mimo kontextu cirkevn ho roka. Stretnutie so živým Kristom a posolstvo P sma odvtedy otv ra predo mnou deinit vne in dimenzie spirituality a výzvy pre tvorbu relevantných ritu lov. Isteže, niektor aspekty cirkevn ho roka ostali, ale celkov východisk a form lny r mec, ako i ciele liturgie vn mam nastaven inak. Rytmus „cirkevn ho roka“ je preto v mojom živote „skrze Krista, s Kristom a v Kristovi“ plne zanedbate ný. 

 Ja vid m d ležitej iu ot zku: o m by v centre n ho pohybu – P smo alebo trad cia? M trad cia ur ova texty P sma, ktor sa bud ta alebo text P sma bude ur ova obsah, ktorý n s m vies a tým kreova tos v danej kult re? Ve Viano n posolstvo nemus me zvestova len na Vianoce. Ak je to tak, tak

30

P emysl Pýter kazatel CB ve Vysokém Mýt Dle m ho n zoru slav me v na em sboru sv tky v adekv tn m e. Snaž me se toho nepo dat p li mnoho, ale rad ji investovat energii do kvalitn j p pravy men ho množstv akc . Nap klad na t drý den nem v me bohoslužby, ale spolu s ostatn mi c rkvemi ve m st organizujeme pom rn nav t vovanou a obl benou akci Živý Betl m. V r mci slaven sv tků se snaž me kl st důraz na oslavu Boha za to, co pro n s ud lal a co si t mto sv tkem p ipom n me. Rovn ž usilujeme o to využ t sv tků k evangelizaci. Považuji oba důrazy za velice důležit . Co se tý e slaven sv tků v CB celoplo n , netrouf m si p esn posoudit, jelikož nejsem p li obezn men se situac v konkr tn ch sborech. Domn v m se, že n m asi v ude jde o tut ž v c – oslavit Boha a být otev eni pro lidi ze sv ta, kte jsou b hem sv tků p stupn j a ochotn j se n eho v c rkvi z astnit. Na druhou stranu způsob slaven se pravd podobn li sbor od sboru, v z vislosti na jeho velikosti a v kov m složen lenů a jejich obdarov n , i roli m stn ho sboru v život konkr tn ho m sta i vesnice. Sv te n bohoslužby u n s bývaj zam eny t maticky v etn k z n , p sn a vůbec cel liturgie. 

Obsah rubriky nemusí vždy vyjad ovat názor redakční rady.

tibor Mahrik

potom o om Vianoce s ? Ak je didaktick hodnota, teologický význam a komunika n vhodnos sviatkov, ktorých historick vierohodnos je s ve kou istotou spochybnen ? Cirkev dostala do daru univerz lne a nemenn liturgick n stroje: krst, sv t ve eru P novu a de P nov. To je dostato ný z klad, na ktorom je možn objavova nov liturgick formy, ktor zrozumite ne prines evanjelium dne n mu lovekovi. Možno formou sviatku zah jenia kolsk ho roku. Možno sa zrod sviatok požehnania zasn bených… Duch m ciest na tis ce.

Ur it . Nap klad advent vn m m jako dobrou p ležitost pro to, aby se lov k zastavil a znova si nechal nastavit Duchem svatým a P smem zrcadlo, jak na tom p ed Bohem je. Jestli je jeho vztah s Kristem po d sv ž , nebo zda se živý vztah s P nem dostal do zajetých kolej stereotypu. Velikonoce zase nab zej možnost vr tit se ke Kristovu k ži a znova se erstv radovat z Jeho vzk en . To jsou z klady, na kterých mus me st t, a je skv l využ t rytmu c rkevn ho roku k pravideln rekapitulaci. 

Osobn t hnu sp e k důrazu c rkve reformovan . Možn bych se býval ve st edov ku p idal k rozv n ným husitům likviduj c m obrazy a dal „p ebyte nosti“ v kostel ch a kl terech. Uv domuji si, že Boha je možno uct vat mnoha různými formami, nebr n m se inovac m, kter nejdou proti duchu P sma. V posledn dob jsem si ale uv domil, že důležitou roli u n kterých lid hraje smysl pro kr sno a důraz na estetiku. Ve sboru m me obdarovan jedince, kte svou l sku k Bohu vyjad uj obrazy, hudbou, poezi a dal mi prost edky. Proto se neboj m využit různých liturgických prvků, od tradi n ch po charismatick , pokud tato e zajist prostor pro to, aby se každý lov k mohl p idat k oslav Boha způsobem jemu bl zkým. K ž n m P n d , abychom dok zali zapojit v echny schopnosti a dary k Jeho oslav tak, jak je toho hoden. 

Jana fajfrová CB v Ústí nad Labem

? ?

Jste spokojeni se zp sobem, jakým se ve Vašem sboru a v CB obecn slaví svátky? Uzp sobují se bohoslužby jednotlivým svátk m, nebo se od t ch b žných liší jen tématem kázání? Hraje pro Vás rytmus církevního roku v duchovním život n jakou roli? Vnímáte tok času církevního roku s jeho rozmanitými d razy? P ijde vám nosné inspirovat se p i slavení tradicemi a formami liturgičt jších církví?

livým sv tkům p izpůsobeny. V eobecn si mysl m, že je t eba osv žit sv te n shrom žd n hudebn mi p sp vky, kter vych zej z esk tradice: Velikonoce – Pa ije, V noce – Půlno n , apod. V m m duchovn m život vn m m rozmanit důrazy c rkevn ho roku dost významn . Zejm na m oslovuje zv st Velikonoc, Letnic a V noc. Uv domuji si jedine nost t chto dn i to, co pro m osobn znamenaj , a touž m, aby m jejich poselstv vždy nov oslovovalo a aby pro m znamenalo opravdovou duchovn slavnost. 

Možn p esn nev m, jak se obecn slav sv tky v na c rkvi, protože se domn v m, že v porevolu n m ase do lo v mnoha sborech k n padit j mu a různorod j mu způsobu oslav. Jist to zejm na z lež na dramaticko-hudebn m potencion lu, který je ve sboru k dispozici. V na em sboru se nap klad již n kolik let drž tzv. „Půlno n “ (24. 12. od 23:00 24:00). P i bohoslužb se, krom k zan ho a ten ho evangelia s v no n zv st , zp vaj i tradi n esk koledy za doprovodu různých hudebn ch n strojů. Tato bohoslužba je p ev žn v novan pozvaným lidem, pro kter jsou vybran koledy p itažliv a r di si je zazp vaj . Dal sv te n bohoslužby jsou jednot

Osobn miluji jakoukoliv snahu zpest it na e shrom žd n . Ur it liturgick prvky mohou být p nosem i t eba p i slaven Ve e e P n . Považuji za p nosnou tu st liturgie, kter je vyhrazena meditaci a vyzn v n h chů. V eobecn p i slaven sv tků v t m způsoby, kter vych zej z esk tradice, s jasným poselstv m evangelia. 

P iPraViLa JaNa šráMKoVá

31

tomáš Najbrt

narozen 1951, studium: pražská konzervato - kytara a kompozice, v N mecku církevní hudba. Hlavní zájem: loutna a historické nástroje. Osm let byl celocírkevním kantorem ČCE. Vytvo il nové doprovody pro K es anský kancionál. Vede p vecké sbory, vystupuje sólov a se soubory.

no n st edov k p se za n latinsky. Nebojme se toho. Nejprve tedy kr tký kurz p ekladu z latinsk ho jazyka s použit m fantazie: Universi populi! Omnes iam gaudete. Et crudele vinculum. Laeti removete! Takže, jak na to? Universi populi: Populace universa, tedy – obyvatel vesm ru! V ichni se radujte (gaudium…): Omnes iam gaudete! Et crudele vinculum (vinkulace – v zaný vklad nap .): A krut sv z n , spout n …Laeti removete! (remove – odstranit, zn me z po ta e): Radostn odstra te, odho te! Tedy je t jednou cel : „V ichni obyvatel sv ta i vesm ru, v ichni se radujte, a to krut spout n radostn odložte!“ Prostý, radostný text vyb zej c k j s n . Nebo se narodil Bož syn. A to proto, aby lid , lidstvo, vlastn celý vesm r, byli osvobozeni! To je jasn zpr va, dern zv st. V ak tak st edov k melodie p sn nen ž dnou pastor ln idylou, nýbrž p ipom n veselý tanec nebo pop vek. Původn latinský text byl p itom mezin rodn (a douf m, že je st le, navzdory dne n nadvl d angli tiny!). Z rove je i slavnostn , protože latina byla ve st edov ku jazykem ob adu – neuž vala se v b žn mluv ani tehdy. Zkuste, pros m, nejprve n kolikr t zazp vat melodii p sn , zapsanou v sopr nu. M li bychom dos hnout takov svižnosti, aby zp v jedn sloky trval p ibližn deset vte in. Pot můžeme p idat velmi jednoduchý doprovod, který může být vyj d ený akordovými zna kami v hodnot ch půlových not: d / d / d c d / d / F / a c d /. Akordy nejsou nezbytn . Melodie je totiž natolik výrazn , že sta jako doprovod melodický n stroj, hraj c v unisonu

V

32

ke zp vu, p padn n jaký bub nek i tambur na. P se Universi populi můžeme tak zp vat podle not ve ty hlas prav slavn ho n meck ho skladatele Michaela Praetoria. Zde je, podle m ho soudu, pon kud smaz v n původn st edov ký charakter p sn . Harmonick zm ny na každou tvrtku zpomaluj tok skladby. Proto jsem si dovolil mistrovi n kter noty opravit, zvl t basovou linku jsem zvedl do vy polohy. Pokud se v m p se l b , zapojte svou fantazii stejn jako p i p ekladu z latiny a vymyslete zaj mavou, jednoduchou kombinaci n strojů nebo hlasů, st dejte jednohlas a v cehlas, odpov di varhan a dal ch n strojů. Tempo trochu zvoln . Posledn dva takty jsou opakov ny. To proto, aby skladba nepůsobila jako kafemlýnek, aby se n co zm nilo. Ud lejte si to po sv m. P esv d il jsem se, že tato p se , p estože je svým vznikem star , oslovuje i mlad poslucha e - nebo je t l pe – zp v ky. Je to t m, že v sob m mnoho vrstev a impulzů, kter tvo jednotu a vz jemn na sebe působ a podporuj se. Latinský text jako by nazna oval jakousi sumu nebo refr n, zaj mav je st d n e tiny a latiny, vesel melodie, možnost spole n ho zp vu, rytmus… Nejenže je dobr zapojit vlastn tvo ivost p i interpretaci; p se podn cuje i p edstavivost poslucha ů. K ozn men o narozen Krista pat spoluprož v n a j s n : Huic omnes pariter laudes decantemus et devoti gratias semper resonemus! Vy v ichni s chv lou zanotujte a zbožn d ky a st le  zn j ! Vesel v noce!

Foto Martina eho ová

Tradice s tvo ivou fantazií

Píse a její záznam ve formátech mp3 a pdf najdete na www.i-brana.cz

33

B

yl mrazivý prosincový podve er, trhac kalend ukazoval p t ho. Z kout m sta byla temn , jen n m st osv tlovaly drobn plam nky lamp a v ulic ch jako spadan hv zdy z ila okna domů žlutým vydatným sv tlem. Ten ve er se sv tilo v ude, ve vysokých honosných domech s balkony a podloub mi i v malých tvercových okýnk ch n zkých domků, zimom iv schoulených pod tenk , t m je t průsvitn epice prvn ho sn hu. Z kom -

koho, komu by nemluvn mohlo pat it. Ale ve tm bylo vid t jen siluety holých stromů, kostela, radnice a p ekvapen obli eje dob e zn mých sousedů. „Stopy, nevedou odtud n jak stopy?“ zavolal postar muž a každý honem o krok ucouvl, aby se pod val pod vlastn nohy. Ale vrstvi ka rychle taj c ho sn hu už pod množstv m kroků t m zmizela. „A je to vlastn chlapec, nebo d v e?“ vyzv dala mal , zimom iv p e lapuj c d vka, kter vyb hla

Mikulášská nů se vinuly proužky kou e a na nebi se sl valy v hustý oblak o ek v n . D ti si radost i strachem mnuly palce v dlan ch, n kter samým nap t m p eb haly z m stnosti do m stnosti a pletly se pod nohy, jin sed ly schoulen na podlaze v kout kuchyn a bezhlesn drmolily do kolen p it hnutých k brad . A pr v v ten as, kdy posledn opozdilci sp chali domů, aby nep i li o sv te n chv li, stalo se, co nikdo ne ekal. „U v ech svatých!“ ozval se výk ik a p ehoupl se p es st echy n kolika ulic, takže si nejedna hospodyn p ehodila p es ramena teplý l a v pomou en z st e vyb hla do tmy, aby zjistila, co se p ihodilo. Na n m st pod vysokou l pou, kousek od ka ny, se b hem chvilky utvo il hlou ek zv davců. V jeho st edu st la pan radov a v rukou sv rala malý uzl ek. „Tady ležel, chud ra, pr v tady. Zabalený jen v takov lce,“ opakovala st le dokola, jak p ich zeli dal a dal a dožadovali se vysv tlen . Pan radov houpala v n ru drobn sp c d cko a jej velk laskav o i se leskly pohnut m jako bonbony ve st brn m a zlat m pap rku za výlohou cukr rny. „Kde se tu vzalo? Kdo ho tu jen mohl nechat?“ um lo davem. Každý se rozhl žel, zda neuvid n 34

JAnA ŠRÁMKOVÁ

z prot j ho domu jen tak nalehko. „Ano, ano, chlapec, nebo d v e?“ opakovali najednou v ichni, jako by to mohlo vy e it celou z hadu. Pan radov d t opatrn podala žen stoj c vedle a rychlým pohybem rozv zala vln ný pl d. V ichni užasli. Ne, neobjevilo se drobn nah t l ko s plenkou a žilkov n m zimy, ale splývavý pl t k, sn hob lý, hedv bný. L tka byla nadýchan , jako bez v hy, takže když ji krej ovský u e promnul mezi prsty, nev cn zakroutil hlavou. „Je hebk a lehk jako pe .“ Kdo to jen může být, to p ece nen odložen d t n jak tula ky. Lid se tla ili, každý se cht l pod vat zbl zka a tak si s hnout. A d t najednou otev elo o i a v žn zamrkalo do mraziv ho ve era. Ty o i byly na nemluvn nezvykle tmav a s lalo z nich teplo. Zv dav si prohl želo okoln z stup a nikdo se neodv žil d vat do t ch zvl tn ch o p li dlouho. Na m sto se za aly sn et velk vlo ky a m kce dosedaly na pr zdnou ka nu, kosteln v ž, zv davcům na epice a prostovlasým d v atům t ly na copech. Z davu vystoupil b lovlasý muž, shrbený a s vr s itým obli ejem. V ichni mu uctiv d lali m sto, lo totiž o m stn ho u ence, který p i el na kloub nejedn z had . Vlastn tu býval u itelem, v t inu ze ctihodných

ob anů u il kdysi abecedu, ale te už l ta v noval sv dny a noci spisov n velk ho pojedn n o chodu sv ta. K jeho pr ci pochopiteln pat ilo sledovat sv tab h z okna pracovny nad n m st m, takže mu neuniklo nic z toho, co se kde p ihodilo. Dobelhal až k pan radov , pokynul j , aby d t nato ila, a položil mu kostnat prsty na z da. Chv li po nich p ej žd l a pak zku en pokýval hlavou. V echno bylo, jak o ek val. „Dv drobn bulky, patrn z rodky k del,“ ozn mil se zviženým ukazov kem. „Je to ml d and la.“ Lid žasem vydechli, n kte se chytili za srdce, jin smekli klobouky. Pan radov zalapala po dechu, honem zabalila vln ný pl d a pevn stiskla d t v n ru . „Co se div te, v tuto noc je p eci možn v echno,“ pronesl zn lým hlasem far , který p isp chal, jakmile zaslechl srocen lidu. Pr v se stihl vyptat chlapce na kraji hlou ku, co že se tu seb hlo. „And lský z stup m dnes pohotovost. Na im o m ukrytý,“ výmluvn na rtl h betem ruky nebeskou b , „panuje nad n mi ilý provoz. Takov to v c se pak může ve zmatku snadno p ihodit.“ „Ostatn nebylo by to poprv ,“ p itakal postar muž zjihlý atmosf rou adventn doby. „Pane far i, ž dn obavy. J ho na la, a tak se o n j už postar m,“ vydechla rozechv l pan radov . „N dům je mu otev ený, vždy je to na e povinnost uj mat se opu t ných.“ „Jestli sp nepot ebuje p i odborn ka, to jist nebude jednoduch starat se o and la,“ ozvala se pan doktorov a v hlase j planulo odhodl n and la str žn ho vyveden ho v zelen barv nad je na manželov výv sn m t tu. „Podle m by pot eboval hlavn k d tem, aby se cejtil mezi svejma. D cko jako d cko,“ mudrovala mal podsadit pani ka, zat mco se j kolem sukn motalo n kolik kudrnatých hlav. „No, v ak j už si s takovým taky porad m – to d rozum, kam pat ,“ hrnula se vp ed kostnat žena, kter chodila va it a ukl zet na faru. „V ž m si va pohostinnosti,“ pokýval hlavou far , sundal si brýle a dlouze z nich st ral velkou vlo ku. Nerad vzpom nal na studenou halu kn žsk ho semin e, kde kdysi nav t voval v dlouh m pl ti laboratorn praktika. D sil se velkých n kresů nadzemských bytost rozv ených po zdech a neur itých » 35

bezbarvých vzorků vzn ej c ch se v lihu. Pron sledovaly ho ve snech. „Jen je t eba ci, je tady takov v c. Jist , jde o and lsk d t , o tom nen pochyb,“ a souhlasn pokynul sm rem k býval mu u iteli, „akor t v tomto n zk m v ku nelze jaksi odhadnout, ehm, jak se v ci vyvinou. Bude-li jednou sloužit Nejvy mu, i zda jeho p d z nebe nepoukazuje sp k... Nu, bude-li jednou sloužit nebi, nebo...“ Far se významn rozhl dl, ale lid hled li nech pav . „No zkr tka bude-li to and l, nebo ert.“ Davem to projelo jako blesk, lid o krok ustoupili, n kte se p ežehnali k žem a žena ve velk m epci uplivla do erstv ho sn hu. Pan radov poklesly ruce, takže d t najednou m sto u srdce držela ve vý i sv ho zk ho pasu jako podnos s ajem. „A to se opravdu ned n jak poznat, ot e?“ za eptala. Far smutn zavrt l hlavou. Pro klid s hl d t ti do jemných vl sků a prohmatal mu hlavu, ale v d l, že nic nenajde. Na to je je t brzo, bude to trvat roky a roky, než se and l vybarv . „Ale ta k dla,“ vzpomn l si n kdo. „Z rodky k del...“ odbyl ho far , „vy snad v te, co maj erti pod kab tem?“ a zahled l se k temn obloze. „Co kouk te, tak honem domů, hu ,“ hnala podsadit pani ka kudrnat hlavy m v n m svých masitých p edlokt obalených v c pech lu. „No, my abychom tak li, tady nejsme nic platn ,“ pob dl postar muž svou ženu ve velk m epci. Pan doktorov sp chala vyhl žet muže po n vratu od posledn ho pacienta, bývalý pan u itel se belhav vracel ke sv mu pojedn n . „Panenko, mn se p l stehno v troub !“ vyk ikla far ova hospodyn a vyb hla do tmy. Ve er pokro il, konej ený vrstvou erstv ho pra anu. Ze vzd lených st m sta se nesl cinkot prvn ch zvonků, rolni ek, in en et zů a halasen malých nenechavců: Mikul ztratil pl . „Ale to p eci nejde, u n s mus být po dek, jsme cel mu m stu na o ch,“ zaj kla se pan radov a prosebn up rala o i k far i. „My si to nemůžeme dovolit, ad je ad.“ Vzt hla k n mu ruce s d t tem, ale ten jen zavrt l hlavou. „To m te pravdu, ale považte, v kostele to teprve nejde. Copak by se slu elo chovat ve svatých zdech n co takov ho? Lid by ztratili dův ru. P ece se najde n jak dobrotiv žena, kter poslouž nemluvn ti skutkem milosrdenstv .“ Rozhl dl se kolem, ale na n m st už zbývalo jen p r lid , st li opod l, zachumlan v tc ch a lech tak hluboko, že jim nebylo vid t do tv . Ml en p eru ilo až samo 36

d t , kter se pr v rozplakalo. Kopalo drobnýma nožkama v pl du, k ik se nesl tmou a prohluboval bezradnost chv le. V tom n ku se t m ztratil zvuk dlouhých kroků, kter vrzaly sn hem. Z opa n ho konce n m st p ich zel vysoký muž s hustým vousem. M l pl jako p n, ale hůl jako poutn k. Nikdo ho v kraji je t nevid l, z dosp lých jist ne, a i tentokr t se v ichni m sto na n j d vali kdov pro do zem . Zastavil se t sn u l py. „Pro ho nevezmete do tepla?“ zeptal se bez pozdravu a uk zal na d t . „Te jsme ho na li,“ pitla pan radov . „Vždy pl e, pro mu ned te naj st?“ nebral jej odpov na v dom . „Když my nev me –“

zkusil to far a zase st ral vlo ku z brýl . „A u ostatn ch snad v te?“ podivil se muž. Nap hl ruku a pan radov mu s levou p edala uzl k obalený lem. Mikul dal d t ti do st pi ku prstu, takže hned p estalo plakat a nad m sto se vr tilo ticho tajemn ho ve era. „Vy v te, pane?“ zavolala za odch zej c m mužem men p e lapuj c d vka, d vno rozt esen zimou, protože z prot j ho domu vyb hla jen tak nalehko. „Vy v te, co z n j vyroste?“ Muž se zastavil, oto il se k n a usm l se. Vyndal z kapsy pl t kornout pe ených ka tanů, ze kter ho s lalo teplo, a d vka ho zimom iv sev ela v dlan ch. Pak se pod val nemluvn ti do tmavých o a pokr il rameny: „Nech me se p ekvapit.“ Pokra oval v chůzi a jeho dlouh kroky vrzaly sn hem. Za malou chv li se ztratil ve tm , na n m st po n m zůstala vůn  pe ených ka tanů. JaNa šráMKoVá

tV Noe - televize dobrých zpráv e to v ce než ty i roky, co se ve sv t m di obA jak lze televizi Noe p ij mat? Televize Noe vys l jevila televize s biblickým jm nem Noe. Televize nek dovan hlavn ze Satelitu Astra 3A v r mci naNoe chce budovat s div ky p telstv a naplnit b dky Skylink (Cslink), prost ednictv m ady kabeheslo: Na e – va e televize Noe. Smyslem televize je lových oper torů a živ na internetu. hl sat dobr zpr vy, informovat o dobr m d le dobZvl tnost televize Noe je proti jiným prograrých lid , informovat o pot eb ch, iniciovat aktivity, mům to, že nevys l ž dnou komer n reklamu. p in et n pady a povzbuzen , vzd l vat a tak poba- Mnohým pak p ich z na mysl ot zka, odkud se vit. T m v m p iv d t div ky k objevov n a pozn v - na to v e berou pen ze? Jej provoz podporuj sami n nejz kladn j dobr zpr vy – Kristova evangelia. div ci, p tel a p znivci. I to je dobr zpr va, že Televize Noe ve sv m vys l n p in publicistiku, jsou v na zemi lid natolik t d . Podporuj mnozpravodajstv , dokument rn tvorbu, po ady pro d ti, ho humanit rn ch aktivit u n s i ve sv t a jsou tak a různ hudebn po ady. Zpravodajský po ad Noevi- schopni shromaž ovat prost edky pro provoz teleny je vlastn zpravodajstv z domova, p evzat zpravo- vize, kter je podle jejich chuti a p in povzbuzen dajstv H2O informuje o d n ve sv t a každý týden se mnoha dal m lidem. Televize Noe se t na nov div ky a p tele.  p ipravuje p ehled k es ansk ho tisku. Velký prostor ve vys l n maj po ady charakterizovan slovy: Život p e s m. Jsou to rozhovory s n zvem Pro vita mundi, do kterých si PrograMoVé tiPy Na VáNoCe moder tor po adu rev. Jaroslav Kratka zve zaj mav osobnosti duchovn ho i 24. prosince 2009 sv tsk ho života, v po adu Bez h bitu 08:10 Kreslený p íb h o Pánu Ježíši nejen pro d ti 12:15 V ten vánoční čas aneb Permoník a betlémy se zase p edstavuj různ c rkevn hnut na ostravském hrad a v po adech Cesta k and lům a L ta let Pásmo koled v hudebním podání d tského p veckého k and lům p edstavuje režis r a sc n souboru Permoník z Karviné a cimbálové muziky rista Otak ro Schmidt osobnosti spoleSlezan 20:00 Vánoce v ím ensk ho a um leck ho života, se kterýDokument mi hovo o jejich vztahu k Bohu, um n , 23:50 P lnoční mše svatá z Baziliky sv. Petra v ím životu, sv tu a v emu v n m. P ímý p enos Program televize Noe je uve ej ov n v ad asopisů zam ených na televiz25. prosince 2009 n program, nejv t m z nich je Tv ma12:35 Vianočná Záhada Pohádka - tentokrát budou d ti z „Klubu pátrač “ gaz n, v programov p loze MF Dnes, ešit záhadu ztrácejících se postaviček v Betlém , HN novin a dal ch. Program je tak na které m ly být vystaveny na nám stí. Teletextu televize Noe a na webových P íb h o lásce a odpoušt ní. str nk ch www.tvnoe.cz. O pravideln zas l n programu se tak mohou p iTelevize Noe, Kostelní nám stí 2, 702 00 Ostrava hl sit uživatel internetu a program jim Telefon: 595 177 301, E-mail: [email protected], Web: www.tvnoe.cz bude pravideln zas l n na jejich e-mail.

J

37

Koukol na sametu dyž se d v lidem svoboda, plat n kolik z - te d lat, co chcete. Zn m podobenstv o koukokladn ch pravidel. To prvn je, že se mus d t li dokonce nazna uje, že to tak vždycky bude. Ve v em bez rozd lu, dobr kům i extr mistům, sv tle dvaceti let od sametu se jev tenhle text jako t m na stran dobra i t m, kdo stoj na stran zla. neuv iteln aktu ln . Na velk m poli je zaseto skv l semeno, prvn Druh pravidlo je, že ti, kdo stoj na stran zla, um j svobodu využ t daleko rychleji a efektivn ji, než je- t da, dod vka rovnou od nebesk ho fa. A když je to ud l no, lidi si na chv li jich spoluob an - dobr ci. zd mnou – maj toho, jak se Nem lo by n s to p ekvapit, Ani dob e p st ný trávník k , pln kecky. Na to ek ale stejn to vždycky okuje. nez stane nav ky bez plevele. zloduch, který doposud V listopadu 1989 n s nap klad p emohla vlna souhal za stromem, za ne jim Ta potvora se vždycky n jak držnosti, v n ž se n m zd ly tam zas vat koukol. Pro to objeví, m žete d lat, co chcete. d l , to Bible ne e . Možvzdu n z mky, co se tý e na ich masarykovských n m v sousedstv vlastn demokratických tradic, Husova mor ln ho z kladu pole a ni konkurenci. Nebo je to pomsta za n co i Komensk ho sv tovosti. Zd lo se n m, že V clav z minulosti. Nebo m l t žk d tstv , anebo se mu Havel reprezentuje v t zstv pravdy a l sky nad lž prost jen chce d lat zlo, protože i objet zla p in a nen vist a je pokra ovatelem toho nejlep ho, co jist pot en . Může si dokonce pomaten myslet, že na e t žk d jiny u . Zat mco si ale „pravdol ska i“ ve skute nosti kon dobro. Je to fuk. Výsledkem je p ip jeli na veliký okamžik, kdesi v stran , nikým zklam n t ch, kdo se p edt m d eli. nevid ni, kuli pikle lid z docela jin ho t sta. Netrm se ov em Bible podrobn zabýv , to je ot zvalo dlouho, a p ev lcovali sv naivn rod ky způ- ka, co s danou situac ud lat. D lo je zkaženo, masobem, o jak m se do teme v t inou pr v v on ch jetek tunelov n, koukol roste osto est. Pracovn ci skli uj c ch d jin ch. kaj fovi: bude to nechutn pr ce, ale zkus me Prvn generace vůdců te postupn odch z a na- ten plevel vytrhat. Jenomže je tady probl m, zni ily st v as tov n jejich obdob . Velk nad en z to- by se i dobr rostliny, což je nutný výsledek každ ho ho nikdo soudný neprož v , nebo se uk zalo, že ob dob e m n n ho soci ln ho inženýrstv . Nebeský pravidla plat : když se d v svoboda, mus se d t f tedy pov d : v te co, nech me to spolu růst, je v em, a n kte ji um j rychle využ t ve prosp ch na to sice smutný pohled, ale perspektiva je jasn : e zla. Ot zka je, co z toho vyplýv pro na i v ru, až nastane sklize , d me rodu do stodoly a koukol nad ji a politick p esv d en , a taky jak se s t m sp l me. Co vy na to? vnit n vyrovnat. V tomhle sm ru je Bible docela S koukolem se lov k mus nau it ž t – bez toho, bohat na užite n my lenky. aby ho toleroval. Tak zn t et pravidlo svobody. A j Slunce sv t a d pad na dobr i patn , zrovna bych dodal, že dvacet let po sametu můžeme konjako na louce, kde vedle sebe roste v echno možn . statovat jednoduchou v c: že p i v ech na ich letech  Ani dob e p st ný tr vn k nezůstane nav ky bez a p dech m me b je n ho fa. plevele. Ta potvora se vždycky n jak objev , můžedaNieL raUS, čro6

K

38

Vylušt te tajenku a vyhrajte knihu! Tajenku zašlete do 15. 12. 2009 (i e-mailem) na adresu redakce.

Tajenka z čísla 11/2009: neopoušt j mne, když pozbývám sil. Vylosovaný výherce: Markéta Pavelková, nivy

Vylosovaný výherce získává knihu Jaroslava Šimsy Úzkost a nad je.

39

16. 12. 1714 – 30. 9. 1770

Kazatel dvou kontinentů, jedna z nejvýrazn j ch postav americk ho Velk ho probuzen i probuzen v Brit nii a zakladatel sirot ince. Ale p edev m evangelista s hluboce prožitým a dramaticky velmi výrazn pod vaným poselstv m. Soud se, že za svůj život uskute nil zhruba osmn ct tis c k z n (tj. asi deset týdn ) a oslovil na deset milionů lid . Poch zel z chudých pom rů, otec zem el, když mu byly dva roky, a jeho matka m la spoustu starost , aby uživila sedm d t . Studia v Oxfordu si mohl dovolit jen proto, že se stal sluhou bohat ch spoluž ků. Zde se sezn mil s bratry Wesleyovými a stal se lenem tzv. svat ho klubu – kroužku k es anů usiluj c ch o zbožný život. K duchovn mu obr cen mu posloužila kniha Henry Scougala Život Boha v du i lov ka. Tato jeho zku enost ho p ivedla k rozhodnut k zat evangelium. Z hy si ho v iml gloucesterský biskup a když v roce 1736 dokon il studia, byl ordinov n za kn ze anglik nsk c rkve. Když v noru 1739 p ijel do Bristolu, znemožnili mu k zat v kostele. Rozhodl se pro zv stov n pod irým nebem. 17. nora k zal kingswoodským horn kům a brzy na jeho k z n chodilo až dvacet tis c lid . Velký význam pro probuzen m l fakt, že pro shrom žd n mimo kostely z skal i Johna Wesleye. Z hy se podobn shrom žd n konala i v Londýn , brzy i v dal ch m stech. Opakovan nav t voval kolonie v Americe a jeho působen zde se postupn roz i ovalo. Nejprve v roce 1738 nav t vil Georgii, kde založil sirot inec, v letech 1739-1744 podnikl n kolik evangeliza n ch kampan . Sv poslucha e zasahoval t m, m s m byl hluboce zasažen. Projevovala se p i n m Bož moc. K zal i otrokům a tvoil z nich spole enstv , nicm n otroctv bez krutosti považoval za p pustn , a dokonce s m otroky vlastnil. Na rozd l od Wesleyů byl Whiteield p esv d eWhiteieldova kázání pod širým nebem oslovovala lidi všech ným kalvinistou. Pln p ij mal 39 anglik nských společenských vrstev včetn otrok . l nků v ry a i ve sv služb spol hal na Bož svrVpravo old South Presbyterian Church v Newburyportu, Massachusetts, kde g. Whiteield v zá í 1770 zem el. chovanou milost. U en o predestinaci a vyvolen mu bylo zdrojem nad je na z chranu h n ků a motorem jeho neutuchaj c evangeliza n aktivity, v n ž r d spolupracoval i s p slu n ky jiných denominac . Jeho hlavn m kazatelským důrazem ale bylo znovuzrozen , jakožto d lo Bož mocn milosti v srdci lov ka: „J v m, že Kristus je v echno ve v em. lov k nen nic, m svobodnou vůli j t do pekla, nikoliv v ak do nebe – pokud v n m Bůh nezpůsob , že bude cht t a init to, co se l b Bohu.“ V oddanosti k z n evangelia setrval až do sv smrti. Zem el b hem kazatelsk tace v americk m Newburyportu na n sledky astmatick ho z chvatu. roBert hart

Foto archiv

George WHITEFIELD

misijní pracovník Kolín Narodil jsem se p ed 25 lety ve Frýdku – Místku, odkud jsem ke konci 8. t ídy ZDŠ odešel do D tského domova v Brušperku. Poté jsem v Ostrav absolvoval t íletý učební obor – spoja . Po p est hování do Olomouce jsem byl nejprve p ijat do firmy Telecom, pozd ji u fy AAA, nebo v rozvážkové služb PPL. Poté se naskytla zajímavá p íležitost a po úsp šném t íkolovém výb rovém ízení jsem zam stnán v automobilce T.P.C.A v Kolín . Dod lávám si i maturitu v oboru elektrotechnika. Od dubna 2007 p sobím jako misijní pracovník CB v Kolín . Minulý rok jsem se oženil a společn s manželkou Sv tlou jsme zapojeni a sloužíme v kolínském sboru.

yr stal jsem v nev ící rodin . Poprvé jsem se s Bohem setkal ve 13 letech na evangelizaci CB ve Frýdku. Začal jsem chodit do dorostu a začal navšt vovat i ned lní shromážd ní. Ve sboru, zvláš u Valíčkových, ale i dalších, jsem našel druhou rodinu. Cítil jsem v elé p ijetí. Pozd ji jsem se za adil do služby dorostu a p ijal Pána Ježíše za svého Spasitele. V prosinci 1999 jsem se nechal pok tít a stal jsem se členem sboru CB ve Frýdku-Místku. Doma ale byly tak složité pom ry, že jsem se v roce 1998 rozhodl odejít do d tského domova. Celé čty i roky tam jsem se modlil a usiloval o napravení vztahu mezi mnou a mými rodiči. B h vyslyšel mé modlitby. Rodiče se mnou začali mluvit. Pozd ji jsme si i vzájemn odpustili a začali nanovo. Dnes máme obnovený skv lý vztah. Jsem za to vd čný Pánu Bohu i všem, kte í to vše se mnou prožívali. Po škole jsem odešel pracovat do Olomouce. Nebyl to jen odchod za prací, ale cesta, kterou m vedl B h k hlubšímu vztahu s ním. O víkendech jsem stále sloužil v dorostu ve Frýdku – Místku. Také nám editelka d tského domova, kde jsem d íve žil, povolila d lat programy pro d ti. Modlil jsem se, abych získal práci, sbor a službu v jednom m st . Nebylo to ve Frýdku, jak jsem doufal, ale v Kolín . V d l jsem, že to bude znamenat vzdát se sboru, p átel i nov vybudovaného vztahu s rodinou a začínat znovu. V Kolín jsem začal chodit do sboru CB a zapojil se do misijní služby student m. Po dvou letech mi kazatel Zbyšek Lipus nabídl možnost pracovat ve sboru na plný úvazek. V roce 2007 jsem se stal misijním pracovníkem a v této pozici stojím dosud. Zapojil jsem se v rámci odboru mládeže do vedení Východočeské Houby. B h nám dále otev el misijní cestu do 14 (ze 17) škol ve m st . Do budoucna bych si rád dod lal ETS, vstoupil  do vikariátu a t eba se stal kazatelem.

V

BULLETIN RADY CÍRKVE BRATRSKÉ VYCHÁZÍ JAKO P ÍLOHA ČASOPISU BRÁNA

Karel Vávra

Rada vzala na v domí kondolenci p edsedy adresovanou sest e Iren Kadlubcové, vdov po kazateli Pavlu Kadlubcovi. Informaci o poh bu kazatele ve Slezské církvi a.v. v T inci (kde bratr poslední léta duchovn sloužil) podal Josef Sliž. Rada vyslechla ze zvukového záznamu část kázání P. Kadlubce a v modlitb pod kovala Pánu Bohu za život tohoto kazatele. 

Kazatel Patrik Horváth byl v Jablonci nad Nisou v odpoledním ned lním shromážd ní dne 4. 10. 2009 instalován p edsedou jako druhý kazatel libereckého sboru.



Viká e Maroše Klačka uvedl kazatel Petr Šimmer dne 25. 10. 2009 do služby na jeho druhém viká ském míst v samostatné kazatelské stanici Nové M sto pod Smrkem.



Tajemník vedl dne 25. 10. 2009 hlasování v Českém T šín o setrvání kazatele Tadeáše Firly po 10 letech služby ve sboru. Členské shromážd ní i staršovstvo v Č. T šín potvrdilo kazatele T. Firlu pro jeho další kazatelskou službu. 

Rada se zabývala podn ty týkajícími se p ijímání ordinovaných služebník z jiných denominací do kazatelské služby v CB. Bylo rozhodnuto rozší it dosud platné podmínky p ijímacího procesu. Pracovní pom r s novými služebníky bude uzavírán na dobu určitou. B hem zkušební lh ty musí kandidáti pro kazatelskou pozici v CB krom stávající účasti na vikariátních cvičeních absolvovat v roučný rozhovor ve Studijním odboru a písemn vyjád it souhlas se základními dokumenty církve (Vyznání víry, Ústava CB a ád CB). 

Rada se vrátila k jednání o bratru O. Kadlecovi (p sobil p ed lety jako pastor KS a nyní je v civilním zam stnání), který se p ihlásil do služeb v CB. Rada v této souvislosti p ijala doporučující dopisy administrátora Neratovic, kaz. Tomáše Grulicha a staršovstva sboru v Neratovicích. P edseda vy ídil kladné 

Přátelství - to není jen tak Koncem íjna prob hla v modlitebn v Pardubicích konference pro ženy z východočeských sbor na téma „P átelství - to není jen tak“. Hlavní ečník kazatel Daniel Fajfr ve své p ednášce vedl k zamyšlení - co je p átelství, jak vzniká, jaké jsou stavební kameny p átelství, jak pečovat o p átelství, p átelství a sdílení evangelia, atd. P ednáška byla dopln na seminá i: „P átelství mezi mužem a ženou“, pod vedením Ely Mančalové, se zabýval smyslem p átelství mezi lidmi stejného a opačného pohlaví, mezi svobodnými, svobodným a ženatým (vdanou). „Když p átelství bolí“ - Petra Toušková hovo ila o negativních jevech v p átelství a jak se jim bránit. „P átelství mezi v ícími a nev ícími“ vedla Jana Coufalová. Seminá hledal odpov di na otázky: Máme se jako k es ané p átelit s nev ícími? Nebude nás to odvád t od Boha? Anebo to B h po nás chce? Proč a jak to d lat? „Jak budovat p átelství, co mu škodí a co mu prospívá“ – nad d ležitými principy pro vznik p átelství se sestry zamýšlely pod vedením Noemi Komrskové. Na konferenci zazn lo: „P ítel je ten, který zná tvou minulost a unese ji, v í ve tvou budoucnost a má t rád takového, jaký jsi.“ Sociologové pozorují úpadek p átelství. Slovo „p ítel“ dnes ztrácí sv j význam, je na každém z nás vrátit mu p vodní smysl. V íme, že se žádná sestra necítila osamocená a všechny využily čas i k rozhovor m a t eba i navázání nových p átelství. Tím se také naplnil cíl konference - p isp t k prohloubení našeho vztahu s Bohem i nás navzájem. DAGMAR KALVACHOVÁ

Setkání dorostů na Orlíku V zá í jsme se podruhé sešli na z ícenin hradu Orlík u Humpolce. Po lo ské zkušenosti jsme mohli vzít víc lidí, a tak se nás nakonec setkalo skoro 200 ze 14 dorost . Díky krásnému počasí, které jsme dostali od našeho Pána, jsme mohli prožít prodloužený víkend v obecenství a prost edí, na které jist budeme všichni dlouho vzpomínat. D kuji všem lidem, kte í se na organizaci podíleli, a hlavn našemu Pánu za tyto nádherné dny. Poprosil jsem jednu účastnici, aby se s vámi pod lila o své zážitky HONZA HOMOLKA ZVANÝ HOHO

Bylo, nebylo, jednoho krásného podzimního odpoledne (p esn ji 25. zá í) se na úžasný hrad Orlík u Humpolce sjely družiny t ch nejudatn jších bojovník z mnoha kout české zem , aby bojovaly o poklad, který na tomto sídle p ed svou smrtí ukryl poslední zdejší český šlechtic. Ihned po p íjezdu válečníci rozbili svá ležení v prostorách hradu a posilnili se

Foto archiv

Sbory, kazatelé, viká i

z vlastních zásob, aby mohli co nejlépe reprezentovat své rody na slavnostním zahájení, kde vyslechli pov st o šlechtici a pokladu a pár nezbytných pravidel a čerpali síly z duchovního programu, z písní a modliteb. P íštího dne všechny probudily zlatavé sluneční paprsky (tedy ne úpln všechny, ti mén š astní se na sluníčko museli nejd íve dostat ze sklepení, kde spali). Na hradním nádvo í m li všichni úžasnou p íležitost začít nový den stejn , jako skončili ten p edchozí – písn mi, Božím slovem a modlitbami. Potom se bojovníci pustili do jídla, protože i když platí, že nejenom chlebem živ jest člov k, když chcete celý den bojovat, tak k tomu ten chleba p eci jenom pot ebujete. A pak se konečn stalo to, na co všichni tak netrp liv čekali a na co se dlouhé týdny p ipravovali – jednotlivé družiny byly rozd leny do 3 skupin (mod í, červení a zelení) a mohlo se začít. Nejd ív všechny čekalo hledání indicií, které je m ly p ivést k pokladu, a hned potom se do sebe všichni pustili (samoz ejm v rámci pravidel). Bojovníci dobývali (a bránili) hradní v ž, p enášeli k hradbám ohe , aby mohli odhalit tajemnou zprávu, pronikali do hradu a nakonec v lese kradli vlajky nep átelských družin. Všichni bojovali nanejvýš udatn a s maximálním nasazením, ale nakonec mohla zvít zit jenom jedna skupina – tentokrát zelení. Ale ostatním bojovník m to náladu nezkazilo, takže se všichni (opravdu všichni, nikdo v bojích nezahynul) mohli zúčastnit velkolepé večerní hostiny, kde byl pro každého dostatek kofoly, výborného chleba, okurek a hlavn pečeného prasátka. Když se všichni najedli, m li p íležitost hledat poklad, kterým byl biblický verš: Dobrý člov k z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člov k ze zlého pokladu vynáší zlé. (Mt 12,35) Ale to nebylo všechno, zelené družstvo ješt získalo truhlu s „klasickým“ pokladem, kterým byly čokoládové zlaté mince, bonbónové drahokamy a skutečné, opravdové a nefalšované zrní. V ned li dopoledne se bojovníci účastnili bohoslužby a potom se n kte í z nich pustili do tancování, p i kterém také svád li t žké boje (a už s partnerem, sami se sebou nebo s tanečními kroky). Po tomto výkonu všechny čekal ob d a pak činnosti nemén kvalitní – bojovníci m li p íležitost pom it své síly v r zných sout žích nebo si mohli vyzkoušet n která z emesel. Ale tím ned le zdaleka nekončila, po veče i všechny čekal ješt výborný koncert, na kterém »

RADA ETS Kazatel Ji í Lukl jako p edseda Rady ETS vedl záv rečné jednání tohoto orgánu, které prob hlo ve Chvalech 20. 10. 2009. Rada CB vyjád ila vd čnost za práci vykonanou v rámci stávající Rady ETS a jmenovala od 1. 1. 2010 na dobu 5-ti let nové členy Rady ETS. Za CB to jsou tyto osoby: kaz. Petr Grulich, kaz. Tadeáš Firla, ekonom Lydie Boszczyková, bratr Ond ej Kub a viká Jaroslav Šmahel. Dále to jsou zástupci dalších církví: viká Martin Pietak, ThD., za SCEAV, ing. Miloš Poborský za KS a ing. Jan Jackanič za BJB.

stanovisko vedení KS br. Marka Prosnera i br. Karla ežábka z KS Plze , kde br. Kadlec vypomáhal. Rada po projednání p ijala bratra Kadlece jako viká e s nástupem od 1. 11. 2009 na dobu určitou jednoho roku a s umíst ním do sboru CB Neratovice, který bude nadále administrován. Staršovstvo sboru CB v Ostrav podalo žádost o z ízení nového Sboru CB v Ostrav – Porub . Samostatná kazatelská stanice v Porub má fungující staršovstvo, kazatele P. Polácha a zdá se p ipravena na zodpov dnou službu. Rada CB v souladu s čl. 22 Ústavy CB, rozhodla o z ízení nového Sboru CB v Ostrav – Porub ke dni 1. 1. 2010. 

Rada projednala informaci p edsedy o žádosti korejského pastora br. Choi o ustanovení dalšího korejského sboru, a to v Praze. Jedná se o pastora stejné skupiny, která se p ipojila k CB v Ostrav . Po projednání žádosti a v souladu s čl. 22 Ústavy rozhodla Rada o z ízení sboru CB – The Chapel Prague ke dni 1. 1. 2010. 

Tajemník informoval o setkání grémia hospodá a místop edsed sbor , které se uskutečnilo za velkého zájmu (75 účastník ) v sobotu dne 31.10.2009 v Soukenické. Na setkání byla velmi p ejn (jak malými, tak i velkými sbory) p ijata druhá verze sm rnice o systemizaci sbor a solidarit v CB. S drobnou úpravou byla doporučena také interní sm rnice církve pro práci kazatel v CB. Rada schválila nové sm rnice s tím, že p edloží Konferenci 2010 konferenční návrh na zm nu p vodního principu výpočtu solidarity. 

Senioráty Na Severomoravském seniorátu ve Zlín 19.10.2009 p ednášel kaz. D. Novák. Tento početn i územn rozsáhlý seniorát se rozd lil na p vodní SM seniorát, kde byl zvolen seniorem kaz. J. Drahokou

pil. Nový hanácko-valašský seniorát dostal do čela jako seniora kazatele P. Škrobáka. V Českých Bud jovicích se konalo 12. 10. 2009 seniorátní setkání Jihočeského seniorátu, kde si kazatelé pozvali p edsedu a zam stnávali se tématem ekumenických vztah . Tajemník navštívil 9. 10. 2009 v Most Severočeský seniorát, kde vyučoval na téma Boží království kazatel K. Taschner. Rozhovor ke st žejnímu bodu programu vedl kazatel M. Let. Kazatelé dále konzultovali aktuální otázky systemizace a solidarity v církvi. Seniorát Vysočina + St ední Čechy navšt vuje pravideln tajemník. Kazatelé a viká i se sešli 13.10.2009 v Havlíčkov Brod a pozvali si kaz. Mat je Hájka, který svým koleg m p iblížil p edm t etiky, který učí na ETS. P ítomen byl i misijní pracovník z Kolína, Karel Vrána. 

P IPRAVIL TAJEMNÍK RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KAREL FOJTÍK

vystoupil Tomáš Najbrt spolu se svými st edov kými hudebními nástroji a večer byl zakončen op t u Božího slova a modliteb. A pak nastal poslední den. Ráno po probuzení, duchovním programu a snídani se všichni společn vyfotili a potom je čekalo jedno drobné p ekvapení: znovu se mohlo bojovat o poklad, protože si ho zelení nevyzvedli. Válečníci byli rozd leni pouze do dvou skupin (mod í a červení) a začali se vybíjet v lese všemi možnými i nemožnými zp soby. Zvít zili mod í, ale poklad byl k všeobecné spokojenosti rovnom rn rozd len mezi všechny udatné bojovníky. Posiln ni pokladem se všichni pustili do prací na hrad a pak si dali zasloužený ob d, po kterém bojovníci sbalili svá ležení, všechno ádn uklidili, trochu smutní se rozloučili s p íslibem setkání na dalších bojích a se spoustou krásných vzpomínek se rozjeli na svá panství, čímž skončil i m j p íb h. Ale článek ješt nekončí, ješt na vás čekají dojmy n kterých bojovník : - Nejvíc se mi líbilo poslední bojování a vyráb ní svíčky, náramk a p ív sk . - Nejhorší byla zima a nejlepší byly míčkový bitvy. - Va ili tam dob e, obzvláš to prasátko bylo dobrý, spali jsme pod širákem, bylo to hezký. - Celý Orlík byla prost úpa úža super mega bomba ultra skvostn unikátn  bezkonkurenčn mraky mrt nejvíc nejlepší akce. KÁJA VÁVROVÁ



Objednávám p edplatné časopisu BRÁNA

 pro sebe

 jako dárek*

Adresa, kam bude časopis zasílán: Jméno: ...................................................................................................................................... Ulice:

......................................................................................................................................

M sto:

........................................................................................

Počet ks: ..............................

PSČ: ................................

Podpis: ..............................................................................

Objednávky zasílejte na adresu: BRÁNA, Soukenická 15, 110 00 Praha nebo e-mailem: [email protected] Vychází 10x ročn , 34 Kč, roční p edplatné 340 Kč + poštovné dle platného ceníku České pošty P i odb ru p es sborové distributory ve sborech CB ušet íte na poštovném - obra te se na n ! * Objednáváte-li dárkové p edplatné, nezapome te k objednávce do obálky nebo e-mailu p ipojit i svoji adresu, abychom Vám mohli zaslat fakturu.