Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent
Světadíl
Eurasie
Evropa + Asie
Amerika
S + J Amerika
Podívej se do atlasu a vypiš si všechny světadíly! Kontinenty – rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. 200 mil. let – 1 pevnina – Pangea › dva kontinenty – Laurasie (na S) + Gondwana (J) – z Gondwany se odděluje Indie, Antarktida, Austrálie,,, Laurásie se rozpadá na S Ameriku a Eurasii,,,Gondwana na J Ameriku, Afriku, Antarktidu a Austrálii,,, Indie se připojuje k Asii
Zkus si udělat puzzle velkého kontinentu a jeho rozpadu, str. 12
Střet litosférických desek 3 různé pohyby: a) podsunutí jedné desky pod druhou – podsunutá se kvůli vysokému tlaku a teplotě taví, horní – tvorba pohoří (Himaláje) b) pohyb směrem od sebe (rift) – od sebe – vytéká magma - vznik oceánského hřbetu - Mariánský příkop
1
Litosféra v pohybu
c) pohyb vedle sebe – zemětřesení, zlomy – San Andreas v Kalifornii Tyto pohyby mají vliv na utváření zemského povrchu vznik hor pohoří, pokles povrchu. Projevy těchto pohybů jsou 1) zemětřesení 2) sopečná činnost
1) ZEMĚTŘESENÍ = otřesy zemského povrchu, uvolnění tlaku v horninách, v místech zlomu
(Z
pobřeží
Ameriky,
V Asie,
Turecko, Írán), ohnisko zemětřesení (hypocentrum) – nejvyšší tlak, vznik epicentrum – nejbližší bod na zemském povrchu, nad hypocentrem zemětřesné vlny – šíří se všemi směry
Jak se nazývá věda zkoumající zemětřesení? Co je to seismograf? Síla zemětřesení dle Richterovy stupnice ( 0 – nepozorovatelné – 12 stupňů)
Najdi jaké bylo nejsilnější zemětřesení? Jak se chovat při zemětřesení? Pokud je zemětřesení na dně oceánu – vznik tsunami (ústup moře, vlna až 40m, po ní další)
2) SOPEČNÁ ČINNOST střet desek vznik hor a pohoří sopka = vulkán
Víš podle čeho název
vznikl? při pohybu lit. desek – tavení hornin = magma – vyvěrá na povrch podzemním komínem
=
sopouchem
–
tvorba
sopečného kuželu, magma na povrchu = láva 2
Litosféra v pohybu
Jak se jmenuje vědec zkoumající sopky? před výbuchem sopky často zemětřesení, chrlení popílku, sopečné bomby pokud blízko podzemní voda – gejzír (horká pára, Island, topení, skleníky) láva = úrodná půda
referát – Pompeje, sopka sv. Heleny (USA)
Utváření zemského povrchu Zemský povrch – svrchní část zemské kůry
Přírodní činitelé Vnitřní
Vnější
(HOROTVORNÁ ČINNOST)
(ZAROVNÁNÍ, ROZRUŠENÍ)
vrásnění
voda
kerná činnost
vítr
sopečná činnost
teplota
zemětřesení
rostliny člověk
1. VRÁSNĚNÍ prohýbání do vln (jako papír)
horské
celky
=
vrásové
pohoří
(Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláj) (sedlo + koryto vrásy) – 2. KERNÁ ČINNOST - kerná pohoří – posouvání dle zlomů – vzhůru, pokles, do stran (posun zkamenělin), Harz a Schwarzwald (Německo) 3. SOPEČNÁ ČINNOST sopečná pohoří – České středohoří, Island, Havaj – Milešovka nejvyšší sopka – Kilimandžáro (6000 m), ale!!! podmořská sopka Mauna Kea (9000 m – z toho 4000 nad hladinou) sopečný ostrov v mělkých mořích – změna na korálový ostrov – atol + laguna + koráli 3
Litosféra v pohybu
4. ZEMĚTŘESENÍ sesuvy, pokles povrchu, propad stropu jeskyně – propast
Vnější
činitelé
–
zvětrávání
=
narušení
povrchu a rozpad hornin a) voda – do puklin, i jako led, drolení horniny, vápenec – vznik krasových jeskyň
Co je stalaktit, stalagmit, stalagnát? - tekoucí voda – údolí do V, unáší materiál, koryto řeky, kaňon
(
obrázek
Grand
Canyon,
S
Amerika),
naplaveniny (usazením), půdní sesuv ledovce – horské,pevninské - přesun balvanů, údolí do U, vznik ples b) vítr - odnášení materiálu (eroze), obrušování skal a kamenů, ukládání materiálu (poušť + duny – vysušování půdy, rozšiřování pouště),,,, větrolamy - na moři – vlny – vznik útesů c) teplota - rozpínání, prasknutí, pukliny, drobení skály d) rostliny - rozrušování skal kořeny, ale i zpevňování půdy kořeny (brání erozi) e) člověk veliký vliv, pole, lesy, koryta řek, přehrady, lomy, doly aj.
Výšková členitost zemského povrchu a) podle nadmořské výšky (absolutní) nížina do 200 m.n.m – Polabská nížina. vysočina nad 200 m.n.m. - Krkonoše b) dle relativní výšky = rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu v okolí – cca 16 km2 rovina – do 30 m pahorkatina – 30 – 150 m vrchovina – 150 – 300 m hornatina – 300 – 600 m velehornatina – nad 600 m
4
Litosféra v pohybu
pod úrovní moře = proláklina – Mrtvé moře (400 m pod mořem – Středozemním)
Najdi v okolí nejvyšší a nejnižší bod, o jaký typ povrchu se u vás jedná? úkol – tabulka na str. 28 – překreslit a spočítat
Horizontální členitost - především členitost pobřeží – zálivy, ostrovy, poloostrovy, průliv …
Oceánské dno viz obrázek učebnice str. 29 – 1.
pevninský
šelf – do 200 m,
pevninská zemská kůra, těžba ropy a ZP 2. pevninský svah – do 3000 m, prudce se svažuje, pevninská zemská kůra 3. oceánská pánev – kolem 5000 m , mořské usazeniny, nejvíce, oceánská kůra 4.
středooceánský
hřbet
–
podmořské pohoří – vzdalující se litosférické desky, vyvěrání magmatu, někdy až ostrov, Středoatlantský hřbet (Atlantský oceán) 5. hlubokooceánský příkop – jedna deska pod druhou, dlouhé sníženiny, až 10000km, tma, velký tlak, zvláštní živočichové, Mariánský příkop
5
Litosféra v pohybu
