ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ
LITERATURA Obecně historická: - Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost 1848-1948, Praha, Svoboda 1982 - Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003
OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš F. Palacký L. Rieger
M.R.Štefánik
Dějiny „politické˝: - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha 1926-1937 - Malíř J., Marek P.: Politické strany 1861-2004 I, II, Doplněk, Brno 2005 -Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953
Memoárová: I - Peroutka F.: Budování státu - Beneš E. : Paměti I, II, III Šest let exilu a II. Světové války - Laštovička B.: V Londýně za války - Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR
Memoárová – nekonvenční
- Dürich J.: V českých sluţbách (1915-1918) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) 1921 - Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929
„Nespecifická˝:
(zejména k době po r. 1989)
- Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I – 1989 – 1994 XII – 2004 - 2006 - Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poraţení? I, II, Praha, Prostor 2005 (ţivotopisná interview)
Dokumenty I: - Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu vývoji I – IV (1918-1992) - Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech
Dokumenty II:
Edice Ústavu pro novodobé dějiny Dokumenty ke spisům (dílu) … Dokumenty k … událostem
30.a 40. léta XIX. století Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze
Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí˝ k Říšskému sněmu)
„Slovanský sjezd˝ – Svatodušní bouře
„Říšský sněm˝ ve Vídni a Kroměříţi. Diferenciace českého politického spektra
Politika „císařského domu˝
Od března 1848 k „Silvestrovským patentům˝ Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k „dualismu˝
Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝
Ke vzniku samostatného státu Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oţivení˝ parlamentního dění. „Národní výbor˝ „Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝ Nový stát
První republika – 20. léta Politická struktura a „mocenské uspořádání˝ „Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka „Československá˝ zahraniční politika
První republika – 30. léta Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝ Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření „německého problému˝
„Druhá republika˝ Počátek „konce˝ samostatného státu Politický ţivot za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země „Podkarpatskoruské˝
15. březen 1939
„Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj „Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝ „Domácí odboj˝ a jeho politická struktura Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války SNP a „postupné˝ osvobozování republiky SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF
Politický vývoj od „osvobození˝ do r. 1949 Politické strany v „nové˝ republice NF a její úloha v politickém ţivotě země „Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Praţské dohody˝ Vyhranění politické situace koncem r. 1947 a počátkem r. 1948 „Únor 1948˝, Ústava 9. května
Na cestě k „federaci˝
50.léta a změny v politickém ţivotě „Bipolární˝ svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ „Socialistická ústava˝
Politický vývoj v 60.letech, „Praţské jaro˝
Československá federace – vznik, vývoj, zánik Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů Posilování „federace˝ v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r.1989. „Obnova˝ politického ţivota Decentralizace moci, posilování „autonomie˝ republik a oslabení „federace˝ Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR
Do r. 1848 →
Rakouské císařství
1804
- státoprávní rámec pro formování státní správy
→
Rakousko – uherské císařství 1867
František I.
1804 – 1835
Ferdinand I. (V)
1835 – 1848
František Josef I. Karel I.
1848-1867-1916 1916 → (1918)
Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich
do r. 1848
Prezident zemského gubernia zemské gubernium krajský hejtman hejtmanství Patrimonia
Čechy „nejvyšší purkrabí“
Morava „zemský hejtman“
do r. 1848 Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města
1848 - březnové bouře
Vídeň – (Berlín – Paříţ únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně
Předpoklady „novodobé˝ české politiky 1825 – 1826 vznik České spořitelny
1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách
1843 – Změna stanov
1842 Česká stolní společnost „k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči˝ (zakázána 1843)
1843 Vlastenecká čtenářská jednota
Česká stavovská šlechta 30. léta:
hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843)
1847
(17.11.) Dedukce o právní nepřetrţitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.)
Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.
Občanská „politika˝ - radikální
1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V.
1844 „Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč)
1847
MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝
Vídeň 11. března:
Výzva k povstání
12. března:
Rezoluce studentů
13. března:
Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha
Svatováclavský výbor – 11.3.
Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4.
Národní výbor – 13.4.
Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun
Program: Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy
Zahájení: 2. června
Vídeň
25. dubna – Pillersdorfova ústava 13.-15. května – Centrální občanský výbor 16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝
7. června -
Vojenská přehlídka
10. června -
Schůze praţského studenstva
12. června -
Svatodušní bouře (pondělí)
15. června -
Ostřelování Prahy
26. června -
Rozpuštění Národního výboru
28. června -
Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝
17. července – Odvolání hr. L.Thuna
4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)
Svolání „říšského sněmu˝
Vídeň
22.7. 1848
přerušeno jednání
6.10. → 22.10. 1848
jednání v Kroměříţi
(15) 22.11. 1848
rozpuštění sněmu
4.3. 1849
15., 16. V.
Centrální občanský výbor 16.V.
Císařská proklamace Ústavodárný sněm – volen přímo, bez cenzu
17.V.
Císařský dvůr do Insbrucku
PRAHA 19.V.
Projev loajality vládě
28.V.
„prozatímní vládní rada˝ Vídeň – proti (Dogeldorf) ale
27. 29. V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň
22.VII.
Říšský sněm - Vídeň
VII.
Praha celkem 4 Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík
7.IX.
Zákon o zrušení poddanství
X.
Přerušení zasedání
(15) 22.X.
Říšský sněm v Kroměříţi
21.XI.
Schwanzenbergova vláda
2.XII.
František Josef I.
X. Podvýbory
a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)
b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)
F. Palacký – historická práva (Belgie 31.)
v lednu nepřijato 6.II. 1849 – rezignuje
K. Mayer – posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání
Počátky formování českého politického spektra
L Radikální demokracie
P Národně-liberální
UL
UP
Anarchisté
Historických práv
(hr.L.Thun)
Sněm
Historické země - „historická˝ správní struktura
Vláda
Korunní země - jednotná správní struktura ale „historické˝ tituly
Sněm Co přesahuje kompetenci „zemí˝
„Říši˝
Vláda Co „říši˝ zatěţuje
„zemím˝
Centrální správa
Panovník ↓ Ministerská konference ↓ Ministerstva Říšský sněm
říšská rada
Ústavy 25. dubna 1848
Pillersdorfova ústava
22. října
přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni
22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříţi 4. března 1849
Stadionova ústava
20. srpna 1851
kabinetní listy
31. prosince 1851
Silvestrovské patenty
říjen 1860
Říjnový diplom
26. února 1861
Schmerlingova ústava
21. prosince 1867
„Prosincová˝ ústava
Samospráva - základní charakteristiky:
Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde okresní – Bezirksgemeinde
krajská – Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje)
1850 – leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost aţ 1861
Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10)
Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝ 20. srpna 1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března
Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849
1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus
1859 odvolán Alexander Bach
15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“)
1860
4.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR (39 členů – zástupci zemských sněmů) rozmnoţená ŘR 20. října – manifest („K mým národům˝) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády 26. února 1861 – Schmerlingova ústava
Rakousko – Uhersko
(podle kabinetního listu ze 14.11.1868)
17. února 1867 – Císařský reskript – uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské „koruny˝ Uherský sněm
Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance
Česká „politika˝ 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“) Slezský sněm 7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní ohrazení“ (14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe A.Praţák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)
Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní obrození 19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování 28.únor 1882 – Univerzita duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování
1847 – 1850 Česká historická šlechta státopravní šlechta
1860
Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení
-
VII. Pamětní spis -
Vaterland (Vídeň) Clam-Martinic
Starší generace
Nová generace
Rudolf Deym
Clam-Maritinic
Lev Thum
Egbert Belcredi
Svatopluk Matyáš Thun
Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg
70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství Moravské – 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České – 1871 (Karel Schönborn)
1863 Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu
Strana ústavověrného velkostatku 1864 – Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan
1861
Národní strana (staročeská) 1860 – 14.VI. Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny
1861 – 1.I. Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝ F.L.Rieger
1863 – 15.XII. Program – publikován v listu „Národ˝
Představitelé
F. Palacký F.L. Rieger F.A. Brauner S. Praţák (Moravská) A. Bráf K. Mattuš J. Šolc
starší generace
mladší generace
1874 – 27.XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní
představitelé: nová generace: J.Grégr K.Kramář K.Sladkovský A.Rašín J.Barák Z. Tobolka F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis
1891 – 15.II. Adolf Stránský (Morava)
1913 – 16.III. Moravská strana lidová Hynek Bulín
-
Moravské listy
opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana
2. pol. XIX.století Dělnické hnutí
dělnická politika
1864 - 28.X.
Internacionála (Paříţ)
1874 – 5-6.IV.
Rakouská dělnická strana (Neudörfl)
1878 – 7.IV.
Socialistická českoslovanská strana v Rakousku (Praha – Břevnov)
1887 – 25.-26.XII.
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Luţánky)
1888 – 30.XII. 1889 – 1.I.
Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku („Slučovací sjezd˝ – Hainfeld)
1897 – 6.-12.VI.
„Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v Rakousku
90. Léta XIX. století Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách
Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích 1907 – 38 % všech českých hlasů 1911 – 36,5 % všech českých hlasů
Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš
nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký
Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus - vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum
1895
Praţská druţina pro katolickou organizaci (M.Karlach)
1896
Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban)
1897
Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl)
1899
Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě
4.IV. Vyškov 3.-4.IV. Velehrad
iniciativa: J.Šrámek předseda strany
Poslední třetina XIX.století pokrokový
lidový
opositum vůči
konzervativní
klerikální
Hnutí studenstva: 1887 25.X. – Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: 1889 24.VIII. 1889 7. XI. Slavia – Řečnický a literární spolek
1891 6.II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr:
A.Rašín A.Hajn
1896 22.III. Strana pokrokových socialistů
1897 4.IV. Česká strana radikálně pokroková
1899 19.II. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa
1908 20.IV. Česká strana státoprávně pokroková
1909 30.I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek
„Realisté˝ 80.léta XIX.století „Atheneum˝ T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar)
1900 1.IV. Česká strana lidová (realistická) T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka
1906 21.I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn)
1897 30.III.
Strana národního dělnictva československého
1898 27. III.
Strana moravských národních dělníků
IV.
Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích
1902 (3.sjezd)
Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč
František Kváča
Počátky:
„Agrárníci˝ 1883
Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml
1889
Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný
1899 6.I. Česká strana agrární Karel Prášek
1904 17.XII.
Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk
1905 19.VI. Československá strana agrární
1906 Politická selská jednota (F.Nedrţal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla
Čechy 1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝ 1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝
25. VII. 1914 Uzavřena „Říšská rada˝ i Zemské sněmy
Stagnace politického ţivota 27.III. 1915 Odvolán hr. F. Thun (místodrţící)
XII. 1914 Emigrace T.G. Masaryka
III. 1915 Počátky pozdější „Mafie˝ (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín)
V. 1916 Zatčeni K.Kramář, A.Rašín
podzim 1915 „Národní souručenství˝
jaro 1916 „Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální
Základ: prorakouská orientace V. 1916
programové neshody směřuje k rozpadu
V. 1915 T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝
„Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝
1916 Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká
Český komitét zahraniční II. 1916 se transformuje na
Československou národní radu
Československá národní rada sídlo: Paříţ
sloţení: předseda: místopředseda: generální tajemník: člen předsednictva:
T.G. Masaryk J. Durych E. Beneš M.R. Štefánik
program: samostatný československý stát
18. XI. „Český svaz˝ sídlo: Vídeň
prezidium: předseda: 1.místopředseda: 2.místopředseda:
František Staněk – Agrární strana Bohumír Šmeral – Sociální demokracie Jindřich Maštálka – Mladočeská strana
program: autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)
V. – VI. Prohlášení „Českého svazu˝ Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝
ALE ! A. Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková
„samostatný český stát˝
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš – předseda A. Švehla – jednatel
červenec 1918 K. Kramář – předseda A. Švehla – místopředseda V. Klofáč – F. Soukup – jednatel
říjen 1918
vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů
do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát
14. listopadu
stává se Prozatímním národním shromáţděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě
Morava do r. 1918 – zemský sněm zůstává - působí dále
Slezsko
do r. 1918 – správní komise
Slovensko
do r. 1918 – Uherský sněm
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) sluţnovské obvody komitáty – ţupy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem
„Zemské˝ sloţení: Čechy Morava Slezsko (část)
Slovensko Podkarpatská Rus
Spory: s Maďarskem (jiţní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)
29. – 30. října 1918 Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec) Sudetenland severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau jiţní Čechy Deutschsüdmähren – jiţní Morava (Znojmo)
Před 28. říjnem: Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko)
4. listopadu:
Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) („maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)
14. listopadu
prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla – Agrární strana zemědělství: K. Prášek – Agrární strana veřejných prací: F. Staněk – Agrární strana ţeleznic: J. Zahradník – Agrární strana financí: A. Rašín – Státoprávní demokracie obchodu: A. Stránský – Státoprávní demokracie národní obrany: V. Klofáč – Česká strana socialistická pošt: J. Stříbrný – Česká strana socialistická zásobování: B. Vrbenský – Česká strana socialistická bez portefeuille: M. Hruban – Katolická lidová strana zdravotnictví: V. Šrobár – Slovenský klub spravedlnosti: F. Soukup – Sociální demokracie školství: G. Habrman – Sociální demokracie sociální péče: L. Winter – Sociální demokracie války: M. R. Štefánik zahraničí: E. Beneš
„Muţi˝ 28. října:
A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie
zákon č. 11/1918 „recepční norma˝
2. listopadu
zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝
29. února
zákon č. 126/1920 „Ţupní zákon˝
29. února
zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝ 14. července
Obecní samospráva:
zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- MoravaSlezsko) zákon č. 64/1918
Slovensko
zákon č. 211/1920
Podkarpatská Rus
Předsedové vlád 1918 – 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie – od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - "25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udrţal F. (Agrární) 1.2.1929 11. Udrţal F. - " 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " 14.2.1934 14. Malypetr J. - " 4.6.1935 15. Hodţa M. (slov.Agrární) 5.11.1935 16. Hodţa M. - "18.12.1935 17. Hodţa M. - "21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938
1918
Česká agrární strana
1919 I.
Republikánská strana československého venkova
1922
Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. Švehla M.Hodţa (V.Šrobár)
Kuneš Sonntág F.Staněk V.Stoupal
1918 - Mladočeská - „Pokrokové˝ (3) + Staročeská
1918 Česká státoprávní demokracie
1919 III. Československá národní demokracie
Představitelé: K.Kramář P.Šámal A.Rašín A.Hajn
ale: Jaroslav Kvapil Josef Scheiner
1925 15.IX. Národní strana práce
(odštěpení od Čes.strany demokratické)
představitelé: J.Kallab J.Stránský O.Klusáček
J.Herben F.Peroutka
1930 II. Ukončena činnost
1924 Ústředí československých fašistů
1926 26.III. Národní obec fašistická
(Omladina – úderné oddíly)
představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r. 1926-1927 – 200 tisíc členů)
1936 XI. Hnutí za nové Československo
1937 III. Slovanská obec fašistická
1937 31.X. Národní strana radikální
1918 IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek
1919 26.I. Československá strana lidová (česká) Jan Šrámek Bohumil Stašek František Šabata
1918
Česká strana národně-sociální
1918 30.III.
Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský)
1919 I.
Československá strana socialistická
1926
Československá strana národně socialistická V.Klofáč A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř
ale E.Beneš
1927 8.V.
Slovanská strana národně socialistická (Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926)
1929 28.IV.
Radikální strana – Slovanští socialisté
1930 I.
Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝)
J.Stříbrný K.Pegler Č.Hubáček
ale: Z.Husáková (místopředsedkyně)
1918 Česká strana ţivnostenská + Politická strana českého ţivnostenstva na Moravě
1919 5.XI. Československá ţivnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937)
1918 27.-30.XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana)
Československá sociálně demokratická strana dělnická 1920 25.-28.IX. (odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar
1921 30.X. – 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.Muna J.Synek S.K.Neuman E.Vajtauer
J.Hybeš B.Šmeral
B.Jílek V.Bolen
A.Zápotocký B.Köhler K.Kreibich
K.Gottwald R.Slánský J.Šverma K.Krosnář
1913 – 29.VII. Slovenská lidová strana
1920 5.XI. Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněţská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka
1925 Hlinkova slovenská lidová strana
Andrej Hlinka 1864 – 1938
v době 1.světové války farář v Roţumberoku
v r. 1917
nakloněn česko-slovenské myšlence
v r. 1920
první snaha o autonomii Slovenska
1919 4.III. Německá nacionálně socialistická dělnická strana Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei – DNSAP
1933 1.X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront – SHF
1935 19.IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP
1938 X. Národně socialistická německá dělnická strana Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank
1938 12.-17.XI. Strana národní jednoty – SNJ Rudolf Beran Robert Halík
ale:
Jiří Stříbrný Radola Gajda
1938 28.X. Národní strana pracujícího lidu – NSPJ
XI. Národní strana práce – NSP A. Hampl F.Richter J.Nečas
ale i: F.Modráček B.Laušman J.Macek
1939 16.III. Národní souručenství – NS - jediná
„politická˝ struktura v „Protektorátě˝ Jiří Havelka Josef Kliment
Adolf Hrubý Josef Nebeský
patronace E.Hácha
(dříve Agrární strana)
1938 VI.
Hlinkova strana: poţadavek autonomie Slovenska
6.X.
„Ţilinská˝ dohoda
19.XI.
Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské
18.XII.
Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců
1939 13.III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha)
14.III. vyhlášení Slovenského státu
15.III. Ţádost třetí říše o „ochranu˝
1939 15.III. E.Hácha
v Berlíně
16.III. vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝
Úřad „Říšského protektora˝ 16.III. – srpen 1943 27.IX. 1941
Konstantin von Neurath odvolán von Neurath
Zastupující říšský protektor † 4.VI. 1942
Reinhard Heydrich
4.VI. 1942
Kurt Dalluege
20.VIII. 1943
říšský protektor Wilhelm Flick
1939 17.X.
ustaven Československý NV
17.XI.
uznán Francií
20.XII.
uznán Velkou Británií
1940 5.I.
ČNV – program: válka proti Německu- obnova ČSR
9.VII.
vytvoření československé vlády
Československé státní zřízení v zahraničí
president:
E.Beneš
vláda:
J.Šrámek (lidovci)
státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)
1941 18.VII.
čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské jednotky
21.VII.
čs.vláda uznána Velkou Británií
1.XI.
komunisté vstupují do „Státní rady˝
1943 1.V.
Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem.
1943 12 XII.
Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝
13.-20.XII.
Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě
1944 I. Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc.
1945 22.-29.III. moskevská jednání
ustavení „Národní fronty˝ předseda ÚV: K.Gottwald
„demise˝ londýnské vlády
4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger
1939 V.
„osamostatnění˝ KSS
1943 XII.
„Vánoční dohoda˝
vytvoření SNR
1944 II.-III.
Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝) podřízeno SNR
29.VIII. SNP
1945 29.-30.IV. ustavení ČNR
1945 10.V.
Návrat „Košické vlády˝ do Prahy
11.V.
Rezignace ČNR
28.X.
Zasedání „Prozatímního NS˝
1946 26.V.
Volby do „Ústavodárného NS˝
2.VII.
Vláda v čele s K.Gottwaldem
Slovensko 1947 16.IX.
Zpráva „pověřenectva˝ vnitra
kompromitace
Demokratické strany 20.-21.IX.
odbojové organizace poţadující demisi SP
31.X.
odstoupení SP
18.XI.
„Nový˝ SP
Praţské dohody 1945
2.VI.
PRVNÍ kompetence SNR a SP 1946 11.IV. DRUHÁ vztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení „jednoty˝ státu
Komunistická strana Československa
K.Gottwald
V.Klementis
R.Slánský
B.Laštovička
Sociální demokracie
V.Majer
B.Laušman
Z.Fierlinger
Národní socialisté
Petr Zenkl Hubert Ripka Jaroslav Stránský
Prokop Drtina
Josef David
Strana lidová
J.Šrámek V.Heiler
J.Plojhar
Komunistická strana Slovenska K.Šmidke G.Husák
K.Bacílek
L.Novomeský
V.Široký
Demokratická strana
Josef Lettrich
J.Ursíny
(Vavro Šrobár) Martin Kulich
M.Bugár
1946
Strana slobody Josef Brúha
-
Vavro Šrobár
1948 III. Strana slovenskej obrody
Ján Ševčík Josef Mjartan
