Vládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009
www.cevro.cz
Struktura přednášky ■ Místo úvodu „domácí úkol - samostudium“ ■ ■ ■ ■ ■ ■
Dělba moci Parlamentarismus - Spojené království, Německo, Itálie… Prezidencialismus - USA… Poloprezidencialismus - Francie… Direktoriální režim - Švýcarsko Federace, unitární státy, regionální státy, konfederace - několik úvodních poznámek
■ Česko jako příklad parlamentní demokracie - 2. část přednášky
www.cevro.cz
1
Literatura ■ Dvořáková, Vladimíra a kol.: Základní modely demokratických systémů, VŠE Praha 2008
■ Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, IIPS, Brno 2004
■ Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Linde, Praha 2005
■ Klokočka, Vladimír, Wagnerová, Eliška: Ústavy států Evropské unie I. a II. díl, Linde, Praha 2005
■ Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 2001
■ Zakaria, Fareed: Budoucnost svobody, Academia, Praha 2004 www.cevro.cz
Pár bodů ke samostudiu ■ Zkuste sami zjistit základní fakta o vládních systémech v USA, Spojeném království, Francii a Německu
■ Soustřeďte se na tyto konkrétní body: ■ Hlava státu – volba (a její způsob)/dědičnost, vztah k premiérovi, ministrům, parlamentu ■ Volba dolní komory parlamentu, postavení horní komory, je možné parlament (jeho komoru) rozpustit?
■
Jmenování vlády, postavení premiéra/prezidenta v rámci exekutivy – jsou politicky odpovědní, komu, dají se odvolat?
■ ■ ■
Systémy brzd a protivah – a jak se liší od klasické teorie dělby moci (Montesquieu) Kam bývají tyto čtyři země řazeny? Co jejich správní členění (unitární stát / federace)? Jaký je vztah mezi ústavním vymezením vládního systému a existujícím stranickým systémem?
■ A jak si v těchto bodech stojí Česká republika? Kterému z uvedených států se nejvíce blíží? ■ Které problémy trápí politický systém naší země? www.cevro.cz
2
Dělba moci
■ Horizontální ■ ■ ■
Výkonná Zákonodárná Soudní
■ Kontrolní ■ Emisní (centrální banky)
■ Vertikální ■ ■
Centrum Územní samospráva
www.cevro.cz
Klasická dělba moci - Ch. L. Montesquieu
výkonná
soudní
zákonodárná
www.cevro.cz
3
Dělba moci v moderních demokraciích - ???
soudní
výkonná
zákonodárná
kontrolní
emisní
www.cevro.cz
Režimy dle horizontální dělby moci
■ Prezidentský – striktní dělba ■ Parlamentní – pružná dělba ■ Poloprezidentský – střední cesta ■ Direktoriální – sdílení moci
www.cevro.cz
4
Poznámka k vládním systémům ■
Kromě ústavních předpokladů jsou klíčové:
další institucionální podmínky, především typ volebního systému
struktura společnosti (tzv. cleavages) a politická kultura
na tyto skutečnosti reagující systém politických stran
+ vertikální dělba moci Dohromady tvoří vládní systém! www.cevro.cz
Parlamentarismus – základní principy 1. Svrchovanost zákonodárné moci 2. Princip tzv. sdílené moci 3. Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat (vyjádřit jim nedůvěru) 4. Právo hlavy státu, resp. exekutivy rozpustit parlament
www.cevro.cz
5
Parlamentarismus
www.cevro.cz
Parlamentarismus – typy (V. Klokočka)
■ ■ ■ ■ ■
Model britského parlamentarismu Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích „Klasický“ republikánský parlamentarismus Racionalizovaný parlamentarismus Prezidiální parlamentarismus
www.cevro.cz
6
Typy parlamentarismu (G. Sartori)
■ Premiérské (kabinetní, kancléřské) režimy – Velká Británie, Německo
■ Parlamentarismus s převahou parlamentu – Nizozemsko, Itálie
■ Parlamentarismus s rozhodujícím vlivem politické strany – Švédsko, Norsko
www.cevro.cz
Premiérské (kancléřské) režimy Spojené království
Německo
■ Vláda strany, která vyhrála volby ■ Slabší podoba – koaliční vlády, – její lídr se automaticky stává premiérem
■ Premiér má v rukou obrovskou moc danou: ■ Ústavními zvyklostmi – zj. právem
■ ■
kdykoli rozpustit dolní komoru parlamentu, dále systém účinné kontroly vládních poslanců Silou strany – obvykle absolutní většina Postavením uvnitř vítězné strany
menší pravomoci kancléře
■ Spolkový kancléř má v rukou velkou moc danou: ■ Ústavou – racionalizovaný parlamentarismus, volba kancléře Bundestagem, konstruktivní vyjádření nedůvěry
■ ■
Silou vlastní strany Postavením uvnitř vlastní strany
www.cevro.cz
7
Parlamentarismus s převahou parlamentu (čistý) ■ Plná závislost vlády na parlamentu ■ Složitý postup rozpuštění parlamentu X jednoduchý způsob vyjádření nedůvěry vládě
■ Zpravidla koaliční vládnutí ■ Příklad Italské první republiky (1945-93) ■ Prezident volen oběma komorami parlamentu na 7 let ■ Vláda odpovědna oběma komorám – Poslanecké sněmovně i Senátu ■ Slabé postavení vlády – obrovská nestabilita – životnost vlády max. jeden rok
■ Proporční volební systém ■ Extrémní a polarizovaný multipartismus
www.cevro.cz
Parlamentarismus s převahou politické strany ■ Existence jedné silné (tzv. predominantní) strany, která má po ■
dlouhý čas (min. tři volební období) v rukou absolutní většinu parlamentu a tudíž i ve vládě Dělba moci pak neprobíhá napříč institucemi, ale napříč predominantní stranou, jejími křídly, frakcemi a osobnostmi
■ Příklady jsou: ■ Švédsko s dlouhou predominancí sociální demokracie ■ Norsko taktéž ■ Japonsko s predominancí liberálních demokratů
www.cevro.cz
8
Postavení evropských premiérů v parlamentarismu ■ První nad nerovnými (UK) – vůdce strany, který v podstatě
■ ■
nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí – vládne svým ministrům, má nad nimi převahu První mezi nerovnými (Německo) – nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) – stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola na personálním složením vlády
www.cevro.cz
Prezidentský režim
www.cevro.cz
9
Prezidentský režim – základní principy
■ Striktní dělba exekutivy a legislativy ■ Přímá legitimita parlamentu i prezidenta ■ Přímá volba prezidenta (!pozor však na USA!) ■ Exekutiva v rukou prezidenta ■ Neodvolatelnost prezidenta ■ Nerozpustitelnost parlamentu ■ Závislost vlády na prezidentovi
www.cevro.cz
Prezidentský režim v USA
■ Autonomní výkon exekutivních a legislativních funkcí ■ Prezident nemá ZDI – Kongresu předkládá jen návrh rozpočtu a Zprávu o stavu unie, má však právo veta vůči zákonům přijatým Kongresem
■ Systém „checks and balances“: ■ Kongres schvaluje rozpočet, Senát schvaluje řadu členů prezidentské administrativy, v krajním případě tzv. impeachment
■
Prezident má silné právo veta vůči zákonům Kongresu
www.cevro.cz
10
Dělba moci v americkém prezidentském modelu
www.cevro.cz
Prezidentský režim v USA – předpoklady úspěchu
■ Specifická politická kultura – přistěhovalecká země, mísení kultur – pluralismus
■ Silný individualismus ■ Politické stranictví – dvě strany volebního typu (republikáni x demokraté) - velmi pružné, nedisciplinované
■ Mnoho center moci v důsledku federalismu a silného soudnictví brání zneužití pravomocí
www.cevro.cz
11
Prezidentský režim v Latinské Americe, Rusku… ■ Pravý opak americké politické kultury o Autoritářství o Silná a politicky nekontrolovatelná pozice armády o Národnostní (náboženské) konflikty o Úrodná půda pro populismus o Silný kolektivismus o Politické stranictví – mnoho nestabilních, ale ideologicky zakotvených a soudržných stran
Velký sklon k zablokování systému – výsledkem je pak často vojenský puč
www.cevro.cz
Poloprezidentský režim - schéma
www.cevro.cz
12
Poloprezidentský režim – základní principy ■ Moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně striktně než v prezidentském režimu
■ Přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident
■ Vláda je odpovědna parlamentu, ale je i závislá na prezidentovi ■ Exekutiva má dvě hlavy ■ Přímo voleného prezidenta ■ Premiéra závislého na parlamentu ■ Klíčový je vztah mezi prezidentem a premiérem ■ Období souhlasných většin ■ Období nesouhlasných většin (kohabitace) www.cevro.cz
Poloprezidentský režim ve Francii ■ gen. de Gaulle – režim V. republiky – tradice bonapartismu ■ Přímo volený prezident – dvoukolový volební systém ■ Vláda odpovědna Národnímu shromáždění – volenému dvoukolovým většinovým systémem – při formování vlády aktivní role prezidenta
■ Prezident má právo vyhlásit referendum (a obejít tak parlament) ■ Prezident může kdykoli rozpustit Národní shromáždění ■ Ve Francii se u moci střídají dva pevné stranické bloky: levice vedená socialisty a pravice vedená neogaullisty
■ Tři případy kohabitace: 2x Mitterand, 1x Chirac
www.cevro.cz
13
Poloprezidentské režimy – pravomoci prezidenta Podle ústavy
Podle praxe
Finsko
Francie
Island
Finsko
Výmarská republika
Výmarská republika
Portugalsko
Portugalsko
Rakousko
Rakousko
Francie
Island
Irsko
Irsko
www.cevro.cz
Direktoriální režim ve Švýcarsku ■ Vysoká míra koncentrace moci v rukou parlamentu – vláda je víceméně jen jeho výborem
■ ■ ■ ■
Vláda i parlament mají totožné funkční období Rotace prezidenta, který je zároveň premiérem – jen 1 rok Legislativa přenáší na exekutivu některé své pravomoci Sedmičlenná vláda – tzv. magická formule – stálá čtyřčlenná koalice
■ Přímá demokracie ■ Decentralizace moci - federace
www.cevro.cz
14
Vertikální dělba moci
■ Centrum versus územní samosprávné jednotky ■ Otázka centralizace a decentralizace (dekoncentrace)
■ Konfederace – Evropská unie ■ Federace (spolkový stát) – USA, Německo, Belgie, Kanada ■ Unitární stát – Francie, ČR ■ Regionální stát – UK, Itálie, Španělsko
www.cevro.cz
Federace, unitární a regionální státy v Evropě Federace
Unitární státy
Regionální státy
Belgie Německo Rakousko Švýcarsko Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko a Č. Hora
Albánie, Francie Dánsko, Polsko Maďarsko, Řecko Švédsko, Litva Slovensko, Norsko Nizozemsko Irsko, Švédsko Rumunsko, Bulharsko Finsko, Slovinsko Portugalsko Česká republika…
Itálie Španělsko V. Británie Ukrajina Moldávie Chorvatsko
www.cevro.cz
15
Krátká rekapitulace 1. Existují dva typy dělby moci: horizontální a vertikální 2. Moderní demokracie se dají dělit na: parlamentní (UK, D), prezidentské (USA), poloprezidentské (F), direktoriální (CH) hlavním kritériem je právě horizontální dělba moci (vztahy mezi jednotlivými institucemi) 3. Každý z uvedených typů má ještě další členění (viz parlamentarismus) - obecně platí - co země to originál 4. Kromě ústavního vymezení jsou klíčové i tyto veličiny: struktura společnosti, politická kultura, volební systémy, stranický systém často jde o předpoklady dobrého fungování 5. Více se dozvíte v doporučené literatuře
www.cevro.cz
Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas
[email protected]
www.cevro.cz
16
Český politický systém Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009
www.cevro.cz
Struktura přednášky
■ Moderní česká politika – několik úvodních poznámek ■ Česko - příklad parlamentního režimu ■ Politické strany a stranický systém ■ Volební systémy ■ Problémy českého politického systému
www.cevro.cz
17
Literatura ■ Cabada, Ladislav, Vodička, Karel: Politický systém České republiky, Portál, Praha 2007
■ Malíř, Jiří, Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu 1861–2004, Doplněk, Brno 2005
■ Novák, Miroslav, Lebeda Tomáš a kol.: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání, Aleš Čeněk, Dobrá Voda 2004
■ Novák, Miroslav: Jakou demokracii pro nové demokracie, IIPS, Brno 2002
■ Pšeja, Pavel: Stranický systém České republiky, CDK, Brno 2005 ■ Syllová, Jindřiška, Kolář, Petr, Kysela, Jan, Georgiev, Jiří, Pecháček, Štěpán: Parlament České republiky, Linde, Praha 2008 www.cevro.cz
Zpět k „domácímu úkolu“
■ A jak si v těchto bodech stojí Česká republika? Kterému z uvedených států se nejvíce blíží?
■ Které problémy trápí politický systém naší země?
www.cevro.cz
18
Poznámka k vládním systémům ve SVE ■ Po roce 1989 všechny země řešily volbu vládního modelu ■ V některých byla tato otázka podstatnou součástí procesu přechodu k demokracii (např. Polsko)
■ Ačkoli politologové varovali před silnými prezidenty, velká část zemí nakonec volila poloprezidentskou formu vlády
■ Existuje vcelku jasná korelace mezi mírou demokratické konsolidace a zvolenou formou vlády plná konsolidace proběhla pouze v zemích s převažujícím parlamentarismem (ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko), ostatní země prošly (procházejí) různými komplikacemi - často je na vině příliš silný (autoritářský) prezident
www.cevro.cz
Moderní česká politika – úvodní poznámky
■ formování moderního národa v 19. století politická kultura; politické tábory; multipartismus; poměrný volební systém
■ nástupnický stát Rakousko-Uherska a Československa parlamentarismus X posun od mnohonárodního k homogennímu státu
■ „postkomunistická“ země se zkušeností dvojí okupace ze strany zemí s totalitními režimy - přerušené dějiny; společenská a politická diskontinuita; zásadní ovlivnění politické kultury
www.cevro.cz
19
I. republika – konfliktní linie a významné strany strany
Centrum/ periferie
Stát/ církev
Město/ venkov
Práce/ kapitál
ČSL
centralisté
katolická
venkov
-
agrárníci
centralisté
sekulární
venkov
-
KSČ
„pružná“
sekulární
město
komunisté
ČSSD
centralisté
sekulární
město
soc.dem.
nár. dem.
centralisté
sekulární
město
vlastníci
nár. soc.
centralisté
sekulární
město
socialisté
Němci
periferie
různé
www.cevro.cz
Okolnosti vzniku Ústavy ČR ■ Ústava nevznikla v důsledků vítězství v revoluci nebo ve válce, ani v důsledku porážky; nebyla ani důvodem demokratizace
■ Vznikla jako pragmatické řešené složité státoprávní a politické situace
■ Nebyla výsledkem tužeb, ani aspirací – a dokonce vznikla v době, kdy se teprve hledala idea české státnosti
www.cevro.cz
20
Proces přijímání Ústavy ČR ■ Ustavení dvou komisí ■ Vládní (předseda – V. Klaus, místopředseda – J. Kalvoda, sekretář – C. Svoboda, členové: F. Šedivý, J.Vlach, V. Cepl, D. Kroupa, V. Benda, V. Peřich, J. Litomiský, M. Výborný, V. Novotný, M. Sylla, P. Zářecký, D. Hendrych)
■
Parlamentní – komise předsednictva ČNR (M. Benda, J. Bílý, P. Hirsch, A. Hrazdíra, I. Janů, H. Marvanová, I. Mašek, J. Ortman, J. Payne, A. Röschová, V. Sochor, M. Uhde, J. Vik)
■ Návrhy politických stran a hnutí – některé ve formě tezí, jiné kompletní: ČSSD, Levý blok, LSU-ČSS, OH, Koruna česká
■ Při projednávání převažovala “většinová” strategie vládní koalice – návrhy opozice byly diskutovány jen s ohledem na nutnost její podpory
■ Naprosto zásadní vývoj mnoha míst ústavy – často téměř protiklad počáteční úpravy
www.cevro.cz
Základní sporné body ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
Bikameralismus Právo PS samu sebe rozpustit Trestní parlamentní řízení proti ministrům Volební systémy do obou komor 3/5 versus nadpoloviční většina pro ústavní zákony zemské uspořádání – zemské zákonodárství spor o přímou demokracii – referenda
www.cevro.cz
21
Základní ústavní a politické principy ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
zastupitelská demokracie, minimum demokracie přímé jednotný (unitární) stát právní stát lidská práva – Listina svrchovanost lidu většinový princip a ochrana menšin dělba moci - parlamentní režim - dualita volná soutěž politických stran odmítnutí násilí jako prostředku politiky www.cevro.cz
Ústavní model ČR
www.cevro.cz
22
Ústavní principy ■ Dělba moci - dualita všech tří mocí ■ Zákonodárná: Poslanecká sněmovna a Sená ■ Výkonná: prezident republiky a vláda ■ Soudní: Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a soustava obecných soudů
■ Zastupitelský systém s min. podílem institutů přímé demokracie ■ Parlamentarismus ■ Parlament ČR má jako jediná instituce přímou legitimitu; všechny ■ ■ ■
ostatní instituce mají legitimitu odvozenou Vláda odpovědna Poslanecké sněmovně Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky rozpustit Prezident republiky je volen Parlamentem ČR
www.cevro.cz
Poslanecká sněmovna a vláda ČR Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně
odpovědnost se projevuje zejména v hlasování o důvěře / nedůvěře (vyšší kvorum - projev racionalizovaného parlamentarismu)
jednání o důvěře probíhá do 30 dnů od jmenování vlády, a to vždy
vláda může také sama požádat o vyslovení důvěry, a to buď samostatně nebo v souvislosti s návrhem zákona
návrh na vyslovení nedůvěry může podat nejméně 50 poslanců
www.cevro.cz
23
Kontrolní mechanismy PS vůči vládě ■ doporučení PS vládě ■ schvalování státního rozpočtu - klíčové politikum - může podat jen vláda, a to nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku zvláštní procedura trojího čtení (viz příště)
■ schvalování státního závěrečného účtu ■ Interpelace - ústní / písemné ■ právo požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních úřadů
■ účast ministrů či jejich náměstků na zasedání výborů PS (platí i pro Senát)
■ vyšetřovací komise PS www.cevro.cz
Charakteristika českého parlamentarismu
■ Dle Sartoriho typologie parlamentarismus s převahou parlamentu, nicméně se silnou úlohou politických stran (partitokracie) + problematickou soudržností jednotlivých uskupení
■ Dle Klokočkovy typologie klasický republikánský parlamentarismus se zastoupením jistých prvků racionalizovaného parlamentarismu (důvěra / nedůvěre, ústavní soudnictví, „nadůstavní“ principy…)
www.cevro.cz
24
Politické strany Základní princip politického systému ČR dle Ústavy: “svobodný a dobrovolný vznik a volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů”
www.cevro.cz
Volební systémy - přehled Většinový dvoukolový
Senát Poslanecká sněmovna
Poměrného zastoupení
Zastupitelstva obcí Zastupitelstva krajů Evropský parlament
www.cevro.cz
25
Česko – základní konfliktní linie strany
Levice/pravice
Stát/církev (morálka/tolerance)
Postmaterialismus
EU
ČSSD
levý střed
sekulární tolerance
_
funkční europeanisté
ODS
pravý střed
sekulární tolerance
_
měkcí euroskeptici
KSČ
levice
výrazně sekulární tolerance (!)
_
tvrdí euroskeptici
KDU-ČSL
střed
katolická tradiční morálka
_
funkční europeanisté
_
výrazně sekulární tolerance
Ano
identitní europeanisté
SZ
www.cevro.cz
1992
1996
1998
2002
2006
%
křesla
%
křesla
%
křesla
%
křesla
%
křesl a
ČSSD
6,5
16
26,4
61
32,3
74
30,2
70
32,3
74
ODS
29,7
76
29,6
68
27,7
63
24,5
58
35,4
81
KSČM
14
35
10,3
22
11
24
18,5
41
12,8
26
KDUČSL
6,3
15
8,1
18
9
20
7,2
13
0,3
0
Koalice
USDEU
0
0
0
0
8,6
19
SZ
0
0
0
0
1,1
0
2,4
0
6,3
6
SPRRSČ
6
14
8
18
3,9
0
1,0
0
0
0
ODA
5,9
14
6,4
13
0
0
0,5
0
0
0
LSU
6,5
16
0
0
0
0
0
0
0
0
5,9 14 www.cevro.cz
0
0
0
0
0
0
0
0
HSDSMS
14,3
31
26
Stranický systém – základní charakteristiky ■ multipartismus bez dominantní strany ■ dva hlavní póly: ODS, ČSSD – potenciál tzv. catch-all neboli univerzálních (všelidových) stran
■ dva vedlejší póly: KSČM, KDU-ČSL – strany s nepřetrženou kontinuitou, velkou členskou základnou, silnou identifikací velké části elektorátu
■ prostor pro středovou (levicově, resp. postmateriálně) liberální sílu – nyní zabírá SZ
■ vlády mají nejčastěji charakter koalice (6 z 9) a převažují vlády menšinové (5 z 9)
■ umírněný nebo polarizovaný pluralismus (Sartori) www.cevro.cz
Stranický systém – problematické body ■ ■ ■ ■ ■
nevyhovující volební systém do Poslanecké sněmovny silná nereformovaná antisystémová KSČM omezená alternace moci neodpovědné chování vlády a opozice nízký počet členů ČSSD, ODS versus relativně silná členská základna KSČM, KDU-ČSL - viz komunální volby
■ recidiva alternativních formací – aktuálně Strana zelených ■ antistranictví (nepolitická politika) ■ silné postavení „nezávislých“ v komunální, krajské a senátní politice – tříštění sil, rozmazávání politické odpovědnosti
■ relativně nízká participace (členství, volební účast) www.cevro.cz
27
Ideologická polarizace
■ KSČM a ODS představují krajní póly politického spektra relativně velká ideologická vzdálenost, avšak menší než v období 1992-98, kdy bylo krajním pólem SPR-RSČ
■ KSČM představuje stranu, kterou většina domácích i zahraničních politologů řadí mezi antisystémové, nebo aspoň semiantisystémové, resp. extremistické strany
www.cevro.cz
Mechanismus stranického systému
■ Převládají nestabilní a neakceschopné vlády, často složené ze stran z různých částí ideologického spektra
■ Střídají se menšinové (Klaus 2, Tošovský, Zeman, Topolánek 1+2) a problematicky většinové vlády (Špidla, Gross, Paroubek)
■ Po posledních volbách trvalo více než šest měsíců vytvoření vlády s důvěrou PSP – nakonec byla umožněna až narušením jednoho ze dvou bloků
■ KSČM zůstává mimo hru (s výjimkou parlamentní koalice s ČSSD 2005/6) www.cevro.cz
28
Volební systém do Poslanecké sněmovny do roku 2000
■ Silně proporční systém ■ ■ ■ ■ ■
velké volební obvody – průměr 25 mandátů dvě skrutinia Hagenbach-Bischoff 5% klauzule (7 pro 2 strany, 9 pro 3 a 11 pro vícestranné koalice) 4 preferenční hlasy (10 % hranice pro posun)
■ Značně problematický systém ■ ■ ■ ■ ■
Nestabilita a neakceschopnost vlád Posilování antisystémových stran (KSČM, SPR-RSČ) Posilování malých stran s velkým koaličním (i tzv. vyděračským) potenciálem Nízká personalizace Volilo se v neexistujících krajích www.cevro.cz
Reforma volebního systému 2000/2001 ■ Reforma připravená ČSSD a ODS – různé zvažované varianty ■ 2000 - změna většiny základních parametrů: ■ ■ ■ ■
35 volebních obvodů (5-8 mandátů) Modifikovaný D´Hondt (od 1,42) Aditivní kvorum Jiný způsob financování stran – větší podíl za mandáty než za získané hlasy
■ Podle modelových propočtů by systém vedl k zisku absolutní většiny mandátů pro jednu stranu – např. ODS v roce 1996, resp. ČSSD v roce 1998
■ 1999-2001 – velká diskuse mezi odbornou veřejností ■ ■
Zastánci: Miroslav Novák, Petr Fiala, Miroslav Mareš, Michal Kubát, Tomáš Lebeda… Odpůrci: Michal Klíma, Jiří Kunc, Vladimíra Dvořáková, Karel Vodička, Vojtěch Šimíček, Jan Filip, Jiří Pehe…
■ 2001 - reformu zastavil Ústavní soud – na návrh prezidenta zrušil většinu reformovaných prvků
www.cevro.cz
29
Volební systém do PS po roce 2001 ■ Kompromisní podoba po pádu volební reformy - hybrid s odlišnými až protikladnými efekty v jednotlivých volebních krajích viz výsledky posledních voleb
14 volebních krajů – nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) Jediné skrutinium
D´Hondt Aditivní kvorum zůstalo 2 preferenční hlasy – 7 % hranice pro posun na kandidátce (od příště ale opět 4 preferenční hlasy a 5 % hranice pro posun posiluje hybridnost systému)
■ Celkový efekt nikterak odlišný od původního systému - vládní nestabilita a neakceschopnost přetrvává
www.cevro.cz
Volební výsledky – podíly hlasů
40 35
CSSD
30
ODS
25
KSCM
20
KDU-CSL
15
Koalice 2002
10
US-DEU SZ
5 0 1992
1996
1998
2002
2006
www.cevro.cz
30
Volební výsledky – mandáty
90 80 70
CSSD
60
ODS
50
KSCM
40 30
KDU-CSL
20
SZ
US-DEU
10 0 1992
1996
1998
2002
2006
www.cevro.cz
Programové prohlášení vlády M. Topolánka „Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse.“ sledování protichůdných tendencí: 1. Posilování proporcionality 2. Posilování disproporcionality 3. Posilování vítězného subjektu, resp. bipolarity www.cevro.cz
31
Navržené možnosti reformy – aktuální stav varianta
alternativa
Varianta I.
A.
dělitel Sain te-Laguë
popis
B.
Dánský dělitel
U alternativy B se řada zvyšuje o 3.
A.
Hagenbach Bischoffova formule
Obě alternativy předpokládají, že v rámci druhého skrutinia obdrží všechny zbylé mandáty vítězná politická strana. Liší se ve způsobu výpočtu při rozdělování mandátů v prvním skrutiniu.
B.
Hareova formule
U alternativy B se použije Hareova formule.
A.
degresivní bonus
Alternativy odlišným způsobem bonifikují vítěze voleb.
tvrdý bonus
Alternativa B přiznává vítězné straně bonus 10 mandátů.
Alternativy se liší ve způsobu rozdělování 25 celostátních mandátů ve druhém skrutiniu. V obou případech bude pro vítěznou politickou stranu použit d'Hondtův dělitel (řada se zvyšuje o jednu) a pro ostatní politické strany bude jako dělitel použita odlišná řada. U alternativy A se řada zvyšuje o 2.
Varianta II.
Varianta VI.
B. Ad hoc varianta
U alternativy A se použije Hagenbach-Bischoffova formule.
Alternativa A přiznává vítězné straně bonus degresivní, tj. maximálně 10 mandátů, finální počet závisí na konkrétním volebním výsledku vítězné strany.
Rozděluje hlasy v jediném skrutiniu pomocí Hagenbach-Bischoffovy formule, zbytky hlasů jsou alokovány metodou největších zbytků.
metoda největších zbytků
www.cevro.cz
Přepočet jednotlivých navržených podob v.s. volby 2006 Volební strana
Dělitel Sainte Laguë
Dánský dělitel
Hagenbach Bischoffva formule
Hareova formule
Degresivní bonus
Tvrdý bonus
Skutečný výsledek voleb v %
Skutečný zisk mandátů
ODS
35,38
81
80
83
85
82
80
82
ČSSD
32,32
74
67
65
67
70
67
66
KSČM
12,81
26
26
25
25
25
26
26
KDU-ČSL
7,22
13
14
14
12
12
14
14
SZ
6,29
6
13
13
11
11
13
12
www.cevro.cz
32
Typologie českých relevantních stran ■ OF – catch-all movement ■ ODS – potenciál být catch-all stranou, prozatím jej ale
strana
Voliči : členové
SZ
135 : 1
ČSSD
105 : 1
ODS
70 : 1
KDUČSL
10 : 1
KSČM
7:1
zcela nenaplnila; (sekulárně) konzervativní rodina
■ ČSSD - nejblíže typu catch-all z českých stran, soc. dem. rodina
■ KSČM – dříve masová totalitní strana, dnes stále velká členská základna; komunistická rodina (dogmatismus)
■ KDU-ČSL - původně masová strana postavená na společné konfese; dnes malá strana kulturně-politickonáboženské menšiny; křest. dem. rodina
■ SZ – není „single issue“, nestabilita, těžko zařaditelná – lehce elitní; rodina stran zelených (ale více napravo)
www.cevro.cz
Vývoj členské základny politických stran
www.cevro.cz
33
Závěrečné shrnutí 1. Česká politika je silně ovlivněna historickými tradicemi, a to přes silnou diskontinuitu v důsledku vývoje po roce 1938 2. Česká republika je příkladem parlamentní demokracie trpící řadou neduhů parlamentarismu 3. Relativně příznivý vývoj stranického systému s výjimkou KSČM 4. Neuralgickými body jsou především: ■ volební systém ■ nestabilita a neakceschopnost vlád ■ silná pozice nereformované KSČM 5. Více se dozvíte v doporučené literatuře
www.cevro.cz
Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas
[email protected]
www.cevro.cz
34
