LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 1

 Usnesení Předsednictva České národní rady č.

2/1993 Sb.  Legislativní forma, která dnes již neexistuje, PČNR (SNR) byly ústavní orgány za federativní ČSFR.  Chápe se však jako zákon nejvyšší právní síly, ústavní zákon  Je součástí ústavního pořádku

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 2

 Listina je výsledkem přijetí mezinárodních smluv, k jejichž

dodržování se ČR (ČSR ba ještě ČSSR zavázala), je reprezentantem tzv. přirozenoprávní teorie, jde v ní o kodifikaci zákl. lidských práv, která člověk má mít a jsou neměnná aby se mohl svobodně rozvíjet.  Přirozená práva (PP) nejsou v opozici k pozitivnímu právu, ale vzáj. se doplňují. PP vychází z idealistické filofos. ideologie - jde o práva z přírody (o boha, či „vyšší moci“, na empirické vůli člověka nezávislé síly…) je/jsou statické, jeho normy jsou neměnitelné jako příroda sama.  Člověk se s nimi rodí, člověk je svým zásahem nemůže měnit.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 3

 Tento materiál obsahuje jen některé články z LZPS a

k nim připojený výklad, vysvětlení a některé zákony, které jsou vyjádřením zásad v Listině.  Černé písmo je text LZPS, červené jsou komentáře a

vysvětlení pro účel výuky

LZPS – Obecná ustanovení 4

 Obecná ustanovení  Čl. 1  Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech (rovnost

před zákonem, univerzálnost práv). Základní práva a svobody jsou nezadatelné (nelze je za nic vyměnit, dát do zástavy…), nezcizitelné (nemajetková hodnota jsou člověku neodebratelná, nelze je prodat, darovat…pokud je někdo lidem odpírá (vojenské diktatury, koncentrační tábory, totality aj.) , jedná protiprávně), nepromlčitelné (neoslabují se v průběhu času, mohu se jich dovolat i po letech) a nezrušitelné (to odporuje demokratickému právnímu státu; zákonodárce, který ne nevytvořil, je nemůže zrušit po právu. Jen omezit ve prospěch celku)



LZPS – Obecná ustanovení 5

 Článek 2

(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (neexistuje nějaké státní náboženství ani vedoucí úloha nějaké strany. Politika je odideologizovaná. Žádoucí je náboženská a politická pluralita, protože opak se společnosti nikdy dlouhodobě nevyplatil a odporoval by i svobodě slova, šíření různých názorů…) (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. (Zásada demokratické zákonnosti v právním státě, vymezení hranic veřejné moci ve vztahu k obyvatelům a jejich soukromým právům)

LZPS – Obecná ustanovení 6 

Článek 4- Obecná ustanovení

 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích

(zásada právní jistoty; právní řád ČR, zákony jsou závazné pro zákonodárce, pro veřejnou moc stejně jako občany) pro a jen při zachování základních práv a svobod. (např. OOÚ, SPřInf atd.) (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (Všeobecná závaznost zákonů pro všechny, viz shora, omezení na principu: práva a svobody jednotlivce jsou omezeny jen stejnými právy a svobodami druhých)  (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. (Zásada veřejného práva: nesmí se činit nic, co zákon výslovně neukládá, tedy ani lidem nelze přikázat nic, co zákon neukládá) 

LZPS – základní práva a svobody 7

 Základní práva a svobody  Článek 5

Každý je způsobilý mít práva. (I dítě již okamžikem narození; i duševně či mentálně postižený; ZPS jsou univerzální a ČR je přiznává i cizincům, uprchlíkům, i těm, v jejichž zemi nic takového neznají)

  Článek 6

(1) Každý má právo na život.  (Právo na život je právo těch druhých. Moje povinnost je proti jejich životu nezasahovat. (právě tak jako do vlastnictví druhých, vztahů druhých…atd.) …co není moje, je pro mne nedotknutelné. „Každý“ je nad hranice jen národních občanů). 

LZPS – základní práva a svobody 8  Základní práva a svobody, článek 6, pokračování

 Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

Je chráněn klíčící život, TrZ upravuje samostatné trestné činy proti těhotenství ženy. Speciální lékařská péče pro těhotné.  Lidský plod není však pojat jako samostatný subjekt, nýbrž se chápe součást těla matky. Ukončit těhotenství lze podle zákona 68/1957 Sb., dnes 66/1986 Sb., do 12 týdne těhotenství na svobodnou žádost matky, i bez udání důvodu; (zdrav.důvody: do 24 týdne, resp. i později); počátek života není jasně vymezen, zákon je „dohoda“ že „smysluplný život“ je až od druhého trimestru.  Podobná úprava je kromě Polska a Irska v celé EU; chápe se jednak jako svobodné právo ženy rozhodnout o vlastním těle, tedy i o svém životě, dále jako eliminace ilegálních interrupcí.  Plod do 12 týdne, poškozený i později, se jako samostatný jedinec nechápe (například vražda těhotné ženy se nechápe jako usmrcení dvou osob).

LZPS – základní práva a svobody 9  Článek 6 –pokračování

 (2) Nikdo nesmí být zbaven života. Viz právo na život

shora.Vražda i zabití z nedbalosti jsou trestné (3) Trest smrti se nepřipouští. Vypuštěn z trestního zákona brzy po zvolení Václava Havla prezidentem. Neuplatňuje se v celé EU, ač několik málo zemí jej stále má v jejich TrZ. Není hodno člověka 21. stol. usmrtit z trestu, pak by šlo o společenskou mstu. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Typicky zásah policie a oprávněné použití zbraně. Nutná obrana. Nebo jednání v krajní nouzi v mimořádně výjimečných situacích (válka, nebezpečné situace např. ve sportu aj.)

LZPS – Základní práva a svobody 10 

Základní práva a svobody, Článek 10

 Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní

čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Ochrana osobnostních práv, hodnot lidské osobnosti; v obč.z., § 11, trestní zákoník, zákon na ochr.O.Ú, č. 101/2000 Sb. aj.

 (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním

do soukromého a rodinného života. Rozumí se především ochrana soudní, zápůrčí soukromoprávní žalobou, anebo ochran trestním právem, správním právem

 (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným

shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Zvl. režim zákona na OOÚ, zák. 101/2000 Sb., sankce pokutou ve správním řízení; neoprávněné nakládání s osobními údaji je i trestný čin.

LZPS –Základní práva a svobody 11 

článek 11, Právo na vlastnictví, ochrana vlastnictví

 (1)Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech

vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví bez přívlastku. „Rovnost vlastnictví“. Dědění je specifická ochrana vlastnictví.  (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. Například památky zásadní historické i materiálové hodnoty-korunovační klenoty, státní hrady…dále jaderný materiál, drogy, toxiny pro léčebné účely, vyhrazené nerosty…

LZPS, čl. 11, základní práva a svobody 12 

článek 11, pokračování

 3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv

druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Např. sousedské vztahy. § 127 obč.zák., a zvl. masa zákonů veřejného práva (ochrana lesa, povrchových vod, přírody a krajiny…) (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Zákon č. 184/2006 o omezení nebo odnětí vlastnického práv k pozemku nebo ke stavbě. Vyvlastnit je možno jen nemovitost, nikdy věci movité. (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.



LZPS, Základní lidská práva a svobody 13

 Článek 13

Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.  Ochrana dopravovaných zpráv, obč. zákoník § 12, event. trestní zákoník, zákon o ochraně utajovaných skutečností apod. Prolomeno např. §8 zákona o poštovních službách č. 29/2000, nebo např. trestním řádem § 86 a násl., odposlechy v § 88, 88a 

LZPS- Základní lidská práva a svobody 14  Článek 16

(1)  Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Omezování svobody vyznání je trestný čin, § 176 tr.zák. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.  (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

 (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické

společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Náboženská svoboda ano, ale nesmí se zasahovat do práv občanů-zákaz např. lidských obětí = trestný čin vraždy; problematika obřízky zvl. u žen – v euroatlantské oblasti zakázána, trestný čin.



LZPS - Politická práva 15  čl. 17  Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Probíhá na principu co

není zakázáno, je dovoleno. Zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím § 2, povinné subjekty jsou vesměs instituce veřejné správy. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. V opačném případě by u nás nesměla být např. rozhl. stanice Rádio Svobodná Evropa, která vysílá pro země jako Pákistán, Irán, země býv. Sovětského Svazu v centrální Asii…aj.  (3) Cenzura je nepřípustná. Znamená, že neexistuje a existovat nesmí státní

instituce na potírání svobody slova v širokém slova smyslu, nejde jen o filtraci politických informací, ale kontrolu- a následné zákazy - např. kultury (divadelních her, scénářů, textů písní apod.) Toto za totalitního režimu prováděl tzv. Úřad pro tisk a informace (ČUTI,FUTI…),který zabezpečoval tzv. jednotnou politiku ve věcech všech médií…

LZPS – Politická práva 16 

článek 16.pokračování

 (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze

omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, zákon na ochranu osob. údajů,,bezpečnost státu, zák. č. 412/2005 o ochraně utajovaných informací veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Např. šíření dětské pornografie, rasově či xenofobně orientovaný extremismus apod.

 (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny

přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Zákon o svobodném přístupu k informacím, viz shora. Podmínky a provedení stanoví zákon.



LZPS - Politická práva 17

 Článek 20

(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Princip dobrovolnosti, politický pluralismus (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. např. rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem v únoru 2010. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu (viz čl. 2  … s tím souvisí čl. 21, funkce svobodných voleb a přístup občanů k nim (rovné volební právo, volná soutěž politických stran…)

LZPS – Politická práva 18

 Čl. 23 – dovolenost odporu svépomocí občanů proti

omezování či rušení demokratického řádu společnosti. Může se chápat jako „nevinná“ občanská neposlušnost, ale i jako použití svépomocného ozbrojeného odporu proti omezování demokratických svobod, jestliže selžou mechanismy veřejné moci, které mají tyto hodnoty zajišťovat, uplatňovat, chránit…

LZPS – hlava třetí, práva národnostních a etnických menšin 19

 Čl. 24, 25  Antidiskriminační účinek. Ochrana kulturní plurality,

pestrosti, je to i ochrana tradičních lidových kulturních projevů (tanec, hudba, zvyklosti…)  Právo na vyjadřování se v jejich vlastním jazyce, a to i v úředním styku. U nás je to polština ve Slezsku, např. v Českém Těšíně a okolí (Poláci jako národ. menšina)  Udržování a rozvoj jejich kulturních (etnografických) zvyklostí.Tedy i menšinových kultur jako Romové, jednou to budou asi i Vietnamci, Ukrajinci apod.

LZPS, hlava čtvrtá, hospodářská, sociální a kulturní práva 20

 Čl. 26 - 35  čl. 26: Právo na práci existuje, ale nezaručuje se (nevyplývá z toho

povinnost pracovat, stát negarantuje jistotu povolání). Svobodná volba zařazení se do zákonných ekonomických aktivit ve společnosti (volba povolání, podnikání nebo jiný způsob, např i umělecká tvorba…). Přístup k některým povoláním je „omezen“ např. povinností určitého vzdělání  čl. 27 Dovolenost odborové činnosti, dovolenost stávky, nepřísluší však složkám chránícím v nejvyšší míře práva a svobody: ozbrojené složky (armáda, policie, hasiči. . .soudy).  čl. 29 Pozitivní diskriminace žen, mladistvých a postižených občanů v pracovních vztazích 

čl. 32 Ochrana rodiny (zákon o rodině č. 94/1963 Sb.) a zvláštní pracovní podmínky žen v těhotenství (souvislost též s ochranou života před narozením). Děti narození v manželství i mimo něj mají stejná práva (např. dědění)

LZPS, hlava čtvrtá, hospodářská, sociální a kulturní práva 21  Čl. 26 – 35- pokračování  čl. 33 právo na vzdělání, přičemž základní školní docházka je povinná a

bezplatná. Vzdělání je poskytováno ve veřejnoprávních školských zařízeních bezplatně, na soukromým školám je dovoleno požadovat za studium úplatu.  čl. 34 Právní ochrana výsledků tvůrčí duševní činnosti (autorská a průmyslová

práva),  čl. 35 Právo na příznivé životní prostředí (známé případy smogu na Ostravsku a omezení výroby v Mittalu) a právo na informovanost o stavu životního prostředí. Zákaz ohrožování ŽP a jiných hodnot při výkonu svých práv, např. při stavbě domu i na vlastním pozemku odhalené pravěké sídliště musí být nahlášeno, jinak je to správní delikt podle památkového zákona, event. trestný čin zatajení věci, poškození cizí věci 

LZPS, hlava pátá, právo na soudní a jinou právní ochranu 22

 čl. 36-40  Právo soudit se u jednotného typu soudu pro všechny bez rozdílu. I naši občané i cizinci, pokud je porušeno právo na našem území a neexistuje dohoda (mezi subjekty, nikoli nějaká mezinárodní), anebo kolizní norma nepřikazuje, že se věc bud řešit u zahraničního soudu.  Soudní ochrana se týká převážně trestního práva a zásad tam uplatněných. Je to vztah mezi pachatelem a státem.  Presumpce neviny. Právo na obhajobu, každý se může hájit sám. Má však právo na obhájce ex offo – někdy je obhajoba povinná (u mladistvých, u cizinců) Cizinci mají právo hovořit před soudem svým vlastním jazykem,ať jsou odkudkoli, je to problém našeho státu.

LZPS, hlava pátá, právo na soudní a jinou právní ochranu 23

 Rovnost účastníků před soudem, i v trest. řízení (proces

na základě zásady obžalovací, neikviziční, dokazovat musí stát jako žalobce, soud jen rozhoduje a nestává se sám i žalobcem i obhájcem.  Právo účastníků odepřít výpověď (uplatní se jak v trestním řízení, tak v civilním)  Jen zákon stanoví, co je trestný čin a jaký trest je za něj možno uložit.  Posuzování trestnosti podle doby, kdy byl trest.čin spáchán, je-li pro pachatele příznivější pozdější zákon, použije se ten. O vině a trestu rozhoduje jen soud.

LZPS, hlava pátá, právo na soudní a jinou právní ochranu 24

 Jiný orgán, který rozhoduje a sankcionuje při

poručení práva:  orgány obcí, obcí s rozšířenou působností, a krajů – řízení proti přestupkům, správním deliktům  řada úřadů státní správy-orgánů státní správy: (finanční úřady, ÚRTV, ÚOOÚ aj.) proti přestupkům a správním deliktům právnických osob  Právo na právní pomoc (i zdarma, vyžaduje-li to jeho sociální statut)

LZPS, hlava šestá, Ustanovení společná 25

 čl. 41 – 44  Některá ustanovení LZPS a zákonů mohou být

odlišná pro „neobčany“ ČR (cizince – volby, zaměstnání aj). Azyl, který se poskytuje cizincům, kterým je v jejich zemi odpíráno uplatňování politických práv a svobod, nebude poskytnut tomu, kdo sám jedná v rozporu se zákl. právy a svobodami (např. teroristům).