GNU/LINUX — SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Název školy
Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
Název DUMu
GNU/Linux — silné a slabé stránky
Autor Datum
Martin Šimůnek 11. 5. 2013
Stupeň a typ vzdělávání Odvětví / Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematická oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace a popis způsobu použití ve výuce
Střední odborné vzdělávání ‐‐ dle RVP.cz ‐‐ ‐‐ Obchodní akademie / Informační technologie ‐‐ GNU/Linux a příkazový řádek Výukový materiál Žák, 15 – 19 let Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: …
Vybavení, pomůcky Klíčová slova
‐
Číslo projektu Název šablony
CZ.1.07/1.5.00/34.0534 III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
ZLÍNSKÝ KRAJ
ÚVOD Tábory příznivců GNU/Linuxu, Mac OS X a Windows jsou skoro stejně nesmiřitelné jako fankluby Sparty, Slávie a Baníku. My se nad výhodami a nevýhodami GNU/Linuxu zkusíme zamyslet objektivně. Obrázek tučňáka TuXe převzat ze stránek: http://www.isc.tamu.edu/~lewing/linux/
CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (1) Otevřený zdrojový kód • Každý může zkoumat chování systému a vytvářet vlastní úpravy.
Dlouhodobý vývoj • Linux a GNU filozoficky i prakticky vychází z Unixu. Prakticky tedy za sebou mají desítky let postupného vývoje. • Navíc i Unix sám vznikal v době, kdy byl výkon počítačů velmi omezený a bylo tedy velmi důležité věnovat maximum péče kvalitnímu návrhu a optimalizaci systému. • Unix navíc vznikal na univerzitách a byla tedy snaha použít co nejprogresivnější metody. Ve svých počátcích byl více výzkumným než komerčním projektem.
Modularita • Aby bylo možno vyvíjet SW komunitou, je třeba jej rozdělit na menší, více méně nezávislé části. Stejně je řešené i jádro Linuxu.
CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (2) Roztříštěnost vývoje • Tím, že každý může vytvářet své odvozené verze programů, dochází k existenci velkého množství verzí.
Proměnlivost prostředí • Programátorské prostředí Linuxu se často mění, vyvíjí se. • Životnost projektů je často omezená, lze těžko předvídat, jak dlouho bude daný produkt vyvíjen. • Často dochází k tomu, že vývoj aplikací či modulů přebírá jiná skupina vývojářů.
Malý vliv firem, není centralizace • Tím že vývoj obvykle není zastřešen jednou firmou, nelze ovládnout vývoj nákupem akcií. Často je třeba vytvořit svoji vlastní verzi a tu vyvíjet.
CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (3) Svoboda • Není třeba řešit nákup licencí, není třeba plánovat výdaje na licence. • Nejsme omezeni počtem počítačů, na který systém nasadíme. • Je snadné experimentovat, vyzkoušení více verzí nic nestojí.
ÚKOL 1 Zamyslete se nad charakteristikami: • Ve kterých oblastech budou tyto charakteristiky výhodné? • Pro které oblasti je naopak GNU/Linux podle vás nevýhodný?
Znáte nějaká konkrétní nasazení GNU/Linuxu? • Víte o praktických nasazeních GNU/Linuxu ve větších projektech, firmách? • Diskutujte!
ÚKOL 2: PROJEKTY S GNU/LINUXEM Rozdělte se do skupin a hledejte na Internetu: • • • • • •
Na jakém OS jsou založeny burzovní systémy? Na jakém OS jsou založeny systémy pro centrální správu uživatelů? Jaký OS se používá v superpočítačích (viz top500.org)? Jaké operační systémy běží na mezinárodní vesmírné stanici ISS? Co je to LiMux? Na kterém systému je založen operační systém IOS routerů Cisco?
A co ve vašem běžném životě? • • • •
Na jakém OS běží webové servery, které znáte? Jaký systém používáte doma? Jaký systém používá vaše škola? Jaký systém používají firmy, kde pracují vaši rodiče?
Zamyslete se, proč jsou odpovědi takové, jaké jsou?
POUŽITÉ ZDROJE 1)
http://top500.org/statistics/list/
2)
POLÁK, Michal. Začínáme s Linuxem: Grafická prostředí. AbcLinuxu.cz [online]. 2013‐03‐13 [cit. 2013‐04‐02]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/zaciname‐slinuxem‐graficka‐prostredi
3)
KUŠNIR, Martin. LINUX.WEBSITE21.CZ. Grafická uživatelská prostředí pro GNU/ Linux a Unix [online]. 2012, 19. října 2012 [cit. 2013‐04‐03]. Dostupné z: http://www.linux.website21.cz/navody/tutorialy/graficke‐prostredi
4)
EWING, Larry. Linux 2.0 Penguins. In: EWING, Larry. Larry Ewing homepage [online]. [cit. 2012‐10‐28]. Dostupné z: http://www.isc.tamu.edu/~lewing/linux/
ŘEŠENÍ ÚKOLŮ (1) Kam je vhodný GNU/Linux • Pokud potřebuji upravit kód pro své potřeby. • Pokud potřebuji nasadit kód na velké množství strojů levně. • Pokud mi nevadí učit se a mohu si dovolit zaplatit/mít člověka, který vyřeší případné problémy (ten člověk mohu být já sám ;) ). • Pokud si potřebuji ověřit v kódu, že věci fungují tak, jak mají. • Pokud potřebuji rychlé jádro. • Pokud chci minimalizovat počet funkcí v jádře (menší pravděpodobnost chyb, menší velikost jádra – nedostatek paměti atd.)
ŘEŠENÍ ÚKOLŮ (2) Burzovní systémy: Linux • Extrémní důraz na rychlost, počet provedených transakcí. • Výhodou možnost zasáhnout do fungování systému, eliminovat zbytečné součásti kernelu (jádra OS).
Superpočítače: Linux • Modularita, možnost modifikovat kód, rychlé jádro.
ISS: Linux • V květnu 2013 nahrazeny původní Windows XP Debianem.
