Linux historie a současnost

Linux – historie a současnost

Co je to Linux Operační systém Linux je volně šiřitelný OS typu UNIX. Jeho autorem je Linus Torvalds a mnoho dalších programátorů v Internetu. Jádro Linuxu je volně šiřitelné (public domain) podle pravidel GNU General Public License (licence používaná u softwaru GNU). Linux byl původně psán pro architekturu IBM PC s procesorem i386 a vyšším. (definice z www.linux.cz)

Co je to Linux (definice – část 2)

V současné době existují i verze pro m68000, MIPS, Sun Sparc, DEC Alpha/ AXP a některé další architektury. Jednou z hlavních výhod oproti komerčním UN*Xům je jeho nulová cena, dále snadno dostupný základní software a v neposlední řadě také nízké nároky na hardware a velmi příznivý výkon. Často je také k dispozici více dokumentace než k jiným systémům.

Co je to Linux (definice – část 3)

Linux byl napsán jako kompletní přepis UNIXu(tm). Nepoužívá žádný kód, který je chráněn autorskými právy AT&T nebo Unix System Laboratories. Linux má API kompatibilní s normou POSIX. Jde o plně 32-bitový, případně plně 64bitový OS (závisí to na platformě), který poskytuje vše, co lze žádat od UN*Xového systému.

Co je to Linux (definice – část 4)

Linux je plně srovnatelný (ne-li lepší) s většinou komerčních UNIXů a UNIX-like systémů. Kromě Linuxu ještě existují jiné volně šiřitelné operační systémy, zejména ty, které vychází z 4.3 BSD nebo NET/2 a později 4.4 Lite. Jde o operační systémy FreeBSD, NetBSD a OpenBSD.

Co je to Linux ●

●

● ●

Základem Linuxu je jádro, které je vlastně samotný Linux K němu se potom nabalují další programy Množiny programů tvoří distribuce Existuje několik distribucí (viz dále)

Historie Linuxu ●

●

Linux vytvořil student Linus Torvalds z operačního systému Minix profesora Tannenbauma v roce 1991 Linus Torvalds

Linux Benedict Torvalds •narozen 28. března 1969 •Finsko Helsinki •v současné době žije a pracuje pro firmu Transmeta v San Jose (USA)

Andrew S. Tanenbaum ● ● ●

narozen 1944 profesor na universitě v Amsterdamu Autor OS Minix

Historie Linuxu ●

●

● ●

Tento svůj systém oznámil v mailové konferenci 25. srpna 1991 V té době studoval na univerzitě v Helsinkách informatiku ve druhém ročníku Používal PC 386 s 4 MB paměti Mail s oznámením je na následujících stránkách

Historie Linuxu Hello everybody out there using minix - I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since April, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-system (due to practical reasons) among other things).

Historie Linuxu I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40),and things seem to work. This implies that I'll get something practical within a few months, and I'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-) Linus ([email protected])

Historie Linuxu PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT probable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-hard disks, as that's all I have :-(.

Historické číslování verzí jádra ● ●

Verze jádra X.Y.Z – X – vývojová řada (0,1,2) – Y – sudá čísla stabilní řada, lichá nestabilní (Od 2.6.X neplatí) – Z – číslo v rámci řady – Např. 2.4.22 anebo 2.5.11 – Platí až do 2.5

Současné číslování verzí jádra ●

● ●

2.6.24 – hlavní řada 2.6, verze 24, stabilní větev 2.6.24.3 – její třetí oprava 2.6.25-rc5 – pátá předběžná verze (release candidat) verze 2.6.25, nestabilní větev –

Jakmile se stane stabilní vyjde 2.6.25 (a pak 2.6.25.1 atd.) a současně se objeví verze 2.6.26-rc1

Historie Linuxu ● ●

●

První jádro 0.01 v září 1991 volně k dispozici Z programů byl hotový bash, překladač gcc, terminálový emulátor, ovladač pro pevný disk a souborový systém, neuměl pracovat s disketami Dále verze 0.02 a 0.03 – říjen 1991, textový editor sed. Linux k dispozici na ftp serveru. Pro kompilaci programů a jádra byl stále nutný Minix. Velký zájem ostatních programátorů

Historie Linuxu ●

●

Verze 0.10 a 0.11, vyšší stabilita, podpora virtuální paměti. Pro běh nutno 4 MB. 0.11 – stránkování paměti na žádost, sdílení paměti mezi procesy, ovladač disketových mechanik sériových portů, grafických karet a klávesnic. Nezávislost na Minixu

Historie Linuxu ●

●

0.12 – leden 1992. GNU licence. Program musí být k dispozici ve formě zdrojového kódu a nesmí být komercionalizován 1.0 – leden 1994 – první opravdu stabilní verze – – –

podpora TCP/IP ovladače síťových karet a SCSI nový souborový systém e2fs

Historie Linuxu ●

● ●

1.2 – leden 1995, též pro procesory Alpha 1.2.13 – moje první jádro 2.0 – červen 1996 – – – – –

podpora pro PowerPC, Sun, Sparc, Motorola vylepšení správy paměti a vylepšení TCP/IP vlákna na úrovni jádra podpora modulů standartizované konfigurační nástroje

Historie Linuxu ●

●

1996 – oficiální logo Linuxu. Tučňák údajně kousl v Canbeře Linuse do prstu z toho důvodu si jej přál jako logo. Autor kresby je pan Larry Ewing

Historie Linuxu ●

jádro 2.2 – leden 1999 – – – – – –

architektura x86, Sparc, Ultra, Alpha, m68k, PowerPC podpora CD ROM a výměnných médií, zvukové a grafické karty frame buffer více souborových systémů podpora standardu UNIX98 UNICODE

Historie Linuxu ●

jádro 2.4 – leden 2001 – – – – –

64 GB operační paměti u x86 efektivnější podpora multiprocesingu a multithreadingu podpora USB a FireWire žurnálovací FS (ReiserFS a ext3) firewall

Historie Linuxu ●

jádro 2.6.0 – 18. březen 2003 – – – –

lepší podpora vláken podpora více FS spousty ovladačů poslední verzi zjistíte a stáhnete si z kernel.org

Distribuce Linuxu Balíky programů, dané dohromady nějakou firmou nebo skupinou lidí •

• •

•

komerční – platí se buď přímo za média (obvykle lze stáhnout zdarma verzi z ftp) nebo za podporu a manuály nekomerční překládané – uživatel si stáhne zdrojové texty a distribuci si sám přeloží live – pracují přímo z CD, není nutný HD

Distribuce Linuxu ●

●

●

●

Linux je možno instalovat z CD (DVD) nebo po síti (FTP, lokální síť) I v druhém případě potřebujeme instalační disketu nebo CD ze kterého se zavede základní systém Je možná i síťová instalace s nabootováním přes síť, ale musí to zvládat síťová karta V případě překládané instalace se zavede základní systém a překladač z CD, pak se z internetu stáhnou zdrojové kódy a celý systém se přeloží

Zdroje ● ●

Domovské stránky distribucí Seznam distribucí s odkazy na domovské stránky je na Distro Watch

Slackware ●

Slackware – – – – – –

jedna z prvních distribucí nemá vlastní balíčkovací systém (používá tgz) nemá žádné speciální konfigurační nástroje, ale snadno se konfiguruje bez nich problémy s lokalizací, špatný upgrade dnes na ústupu nekomerční

Red Hat ●

Red Hat – – – –

Dříve u nás nejrozšířenější balíčkovací systém rpm, (problémy se závislostmi programů a s upgrade) Komerční verze Redhat Enterprise Linux (s podporou) - $ - verze desktop Nekomerční verze – Fedora, CentOS

Mandriva ●

Mandriva Linux – – – –

– –

Vznikla sloučením Mandrake a Connectivy používá RPM, snadný upgrade dobrá podpora češtiny dobrá instalace, ale mohou vzniknout nečekané potíže (neinformuje o všech krocích při instalaci, problémy s některými CD mechanikami) hodně se rozšiřuje komerční i nekomerční

SUSE ●

SUSE – – – – – – –

Dříve SuSE čistě komerční distribuce (nové verze cca. 3000,-, starší tak 1000,-), volně pouze jako live nebo pro ftp instalaci balíčkovací systém RPM výborně řešená instalace, konfigurace, updaty i podpora češtiny firma koupena Novellem Dnes volně šiřitelná verze OpenSUSE Komerční verze se nazývá SUSE Enterprise Linux (verze desktop 1350,- a server 8200,- Kč)

Distribuce Linuxu ●

Debian –

– – – –

zcela nekomerční distribuce (programátoři programátorům) – ale možné instalovat i komerční programy obsahuje někdy starší programy instalace pouze pro zkušenější asi nejlepší balíčkovací systém apt (koncovky souborů deb) a upgrady Verze stable (pro servery – pouze stabilní balíky) a testing (desktop – nové balíky)

Ubuntu Ubuntu Linux ● Debian s přidanými balíky ● Jednoduchá instalace ● V současné době jedna z nejpopulárnějších distribucí ● Existují verze kubuntu, xubuntu, edubuntu ...

Simply Mepis ●

Mepis – –

– –

Distribuce založená na Debianu se snadnou instalací Nejprve si uživatel spustí systém jako live CD a nakonfiguruje si jej – zjistí jak se chová systém na jeho PC Pak si teprve spustí instalaci Lze použít balíky z Debianu i Ubuntu

Gentoo ●

Gentoo – – – – –

překládaná nekomerční distribuce pro zkušené uživatele výborný vlastní balíčkovací a upgradovací systém pomocí programu emerge současně velmi se rozšiřující systém Existují i verze s připravenými přeloženými balíky

Arch Linux •Arch Linux ● Nekomerční binární distribuce používající maximálně nejnovější balíky ● Bývá nestabilní – nedoporučuje se provádět vždy updaty a rozhodně pro běžný provoz nepoužívat verzi testing ● Pouze pro Pentium 2 a výše ● Ale velké množství balíku ● Máme ho na učebně

Linux from Scratch ●

Linux From Scratch (LFS) – – – – – –

Pro jedince, po které je Gentoo málo drsné Přeloží se celý systém od začátku Je třeba počítat, že překlad zabere dny práce A ne vždy se podaří Výborné pro samostatnou výuku Má i výborné Live CD

Knoppix ●

Knoppix – – – – – –

čistě live distribuce – pracuje pouze z CD není nutný harddisk dobře konfigurovatelná, bez problémů s češtinou nelze upgradovat (je na CD) vychází z Debianu česká verze Danix

Slax ●

Slax – – – – –

Live distribuce Český původ – není problém s lokalizací Založena na Slackware Vejde se na malé CD Možnost rozšířit pomocí modulů

Další ●

●

●

Disketové distribuce – distribuce Linuxu na 1 až 4 disketách. Vhodné pro odstranění problémů při havárii systému. Některé i s podporou sítě. Dnes se již nepoužívají – cena diskety je vyšší než cena CD-R. Navíc CD je spolehlivější. Možnost použít malé CD. Dnes se spíše používá možnost instalace na USB flash disk

Další zajímavé Live distribuce ●

●

●

System Rescue - záchrana systému, obsahuje i Free DOS, Editor oddílů, Memory test, Aidu, NT Cracker a jednoduchý Linux se základními nástroji Damm Small Linux (DSL) - jako Slax, ale vejde se na bussines card CD MoviX, GeexBox - malé distribuce pro přehrávání videa

Další zajímavé live distribuce ●

●

Puppy Linux - minimální distribuce, spustitelná i na slabších strojích v grafickém režimu. Deli Linux - pro staré počítače (386 s 16 MB paměti je minimum). Pro instalaci není nutný CD ROM

Konec

Děkuji za pozornost