Linux a já (pohled na Linux očima prostého uživatele) Linux a já. Pavel Šimík Šíma

Linux a já (pohled na Linux očima prostého uživatele)

Linux a já

Pavel Šimík Šíma

-1-





Pavel Šimík Šíma © 2013 Pavel Šimík Šíma text publikace – autor případné citace – viz vlastníci textu pod texty použitá grafika – free images (WWW) + screenshoty obrazovky Copyright – tato publikace je volně k užití, nesmí být však měněn její obsah, formátování a podobně. Překlepy a nedoklepy vyhrazeny!

-2-



Několik slov na úvod Předem chci napsat, že tato publikace není příručkou na Linux (ve smyslu jeho užívání běžnými uživateli, popřípadě v ní nejsou uvedeny žádné – i podrobné – postupy, jak řešit (ty či ony) závažné situace, ať už se toto týče běžného užívání tohoto operačního systému, popřípadě „krizových“ situací, kdy systém prostě nenaběhne, nebo přestane fungovat určitá část počítače. V takovém případě je dobré se poohlédnout po skutečné nápovědě (ať už zabudované v samotném systému, tak na internetu, popřípadě v běžné „papírové“ publikaci, či vyhledat pomoc po telefonu, je-li dostupná). Jako autor si myslím, že se Linux vyvinul do takové podoby, že jej mohou používat i méně zkušení uživatelé. O čem to tedy celé je? O Linuxu, o pohled na tento operační systém, o zážitcích a zkušenostech z jeho užívání. Nejde však o žádnou suchopárnou a nudnou knihu, protože přístup z mé strany je trochu jiný, než je v realitě počítačového nadšence běžné, byť nejsem „bláznem“ do počítačů do takové míry, že bych bez nich nedovedl (alespoň nějaký čas) být... Abyste byli v obraze: Linux (jako OS) vám nevnucuji. Pokud jste s Windows či jiným operačním systémem (třeba i Mac OS) spokojeni, zůstaňte u něj! Linux je jen jednou z mnoha voleb, co bude „chodit“ na vašem počítači a čemu dáte přednost! Je to stejné jako s oblíbeným jídlem nebo pitím. Ne nadarmo se říká, že zvyk je železná košile. Nuže, vzhůru do víru písmenek a obrázků!

Loga nejpoužívanějších OS. -3-



Když se řekne: Linux Když se řekne Linux, mnozí z vás nejspíš budou pátrat beznadějně v paměti, o čem že je řeč, případně se budou potutelně usmívat a myslet si, že je tázající jedním z dalších bláznů a podivínů, kteří nepoužívají Windows (jako nejběžnější operační systém v počítačích na světě). Proč Linux, když jsou Windowsy (v různých verzích) běžně dostupné na trhu s počítači jako předinstalovaný systém? Dobře, vezmeme to z jiné strany... Co je počítač, to jistě víte! Děti se s ním setkávají už na základní škole. Počítače nám slouží v běžném životě už nějaký ten pátek, a to jak v práci, tak i pro zábavu. Ti, kteří u něj sedí půl dne v kuse a neustále papírují (viz „kancelářská krysa“) - také jsem jí nějaký čas byl – vědí své. Na jedné straně jde o velmi užitečného pomocníka, který však dovede být velmi špatným pánem. Rodiče u něj zase doma vídají své ratolesti, jak se s úsměvem prohánějí ve virtuálním světě PC, případně si povídají s kamarády na chatu (na FB či jinde). Stále nic? Počítač je taková ta hučící krabice u stolů (vydává různé zvuky: od hučení ventilátoru až po chrastění a cvakání), vedou od něj různé káblíky na všechny strany (jak ke klávesnici, na kterou se píše, tak k myši, se kterou se hýbe, případně k monitoru – obrazovce, na které vyskakují ty směšné obrázky a podobně). Že máte doma počítač (čili komp) poznáte i na výpisu za elektřinu. Zdá se, že je počítač milým a nenáročným pomocníkem a společníkem, který bývá rád puštěný, ale zdání zde klame. Je to také hrozný požírač času. Nevěříte? Velmi zaměstnaní lidé (prací či zábavou) si často řeknou: „To už je ráno?“ či „To už je půlnoc?“ Podoba dnešních počítačů může být různá, ať už vypadají jako velké krabice pod stolem, kufříky, které lze otevřít (dole je klávesnice a to vyklopené nahoru je obrazovka), či jen malé -4-



krabičky u TV (viz multimediální studia), či fotografie v rámečku (to když mají počítače podobu tabletu). Dneska si už i chytré telefony z počítači v ničem nezadají... Nakonec, žijeme v 21. století a není se proto čemu divit. Co na tom (či v tom) počítači běhá? Určitě ne křeček v točícím se kole (kolotoči). Občas se však i jeden musí zamyslet nad tím, zda se v té bedně opravdu nezabydlel párek myší a zda nebudou mít mladé. Zajímavá představa... Počítač by bez programového vybavení (čili software) nebyl ničím, stal by se jen výbavou interieru (na okrasu) případně by mohl být ohřívačem vzduchu (topidlem) a opravdu jen žrát ten elektrický proud. Výrobci počítačů na toto myslí a proto jsou zde i další společnosti, které vyrábějí různé programy a programové vybavení, které pak „běhá“ v těch počítačích (v paměti RAM) a usídlují se na pevném disku (HDD – to je ta věc, která v té bedýnce neustále chrastí). O vykreslování obrázků se stará grafická karta a celý ten nepořádek řídí a usměrňuje sada čipů v čele s procesorem (což je jakýsi motor počítače – viz processor). Tak... Počítač je popsán. Kdysi Bůh řekl: „A budiž světlo!“ A bylo světlo. Pak udělal náš svět (se vším všudy) a nakonec i nás lidi (chudák Adam, sice přišel o žebro, ale dostal Evu, kterou nyní Adamovo pokolení právě díky počítačům občas zanedbává). A co vymyslel člověk (či vymysleli lidé)? Mimo jiné? Počítače. Jakoby řekli: „A budete žrát elektrický proud, čas a nervy uživatelských protějšků...“ „Drahoušku, nemyslíš, že bys už ten krám mohl vypnout?“ volá žena na svého mužíčka. „Je už pozdě!“ „Ještě chvíli, miláčku, mám tu ještě nějakou práci k dodělání...“ zabručí. Oba vědí, že dotyčný právě „paří“ poslední díl GTA, případně se dívá na internetu na nahotinky. Ale obraťme list. Teď se nejspíš ptáte, co s tím vším má společného Linux? -5-



Mnoho. Dá se na něm jak „pařit“ hry, tak seriozně pracovat, či brousit po webových stránkách (a spolehlivě tak zabíjet čas). Sláva buď programovému vybavení, protože bez něj by byly počítače jen kusy šrotu (kovů, plastů a bůh ví čeho)...

Několik ukázek, jak mohou počítače vypadat...

-6-



Co že je ten Linux? Ale teď vážně! Co je ten Linux zač? A protože jsem vám říkal, že tato publikace není příručkou, pomůžeme si citáty z Wiki: „GNU/Linux je v informatice označení pro operační systém založený na principech unixových systémů (původně pouze jeho jádro). Linux je šířen v podobě distribucí, které je snadné nainstalovat nebo přímo používat (tzv. Live CD). Zároveň se díky použitým licencím jedná o volně šiřitelný software, takže je možné ho nejen volně používat, ale i dále upravovat a distribuovat (kopírovat, sdílet).[pozn. 1] Tím se odlišuje od proprietárních systémů (např. Microsoft Windows či Mac OS X), za které je nutné platit a dodržovat omezující licence.“ *)

A když už jsme u Wiki, možná pomůže (pro ty, kteří stále netuší, co to ten počítač je) tento citát: „Počítač je v informatice elektronické zařízení a výpočetní techniku, které zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu. Současný počítač se skládá z hardware, které představuje fyzické části počítače (procesor, klávesnice, monitor atd.) a ze software (operační systém a programy). Počítač je zpravidla ovládán uživatelem, který poskytuje počítači data ke zpracování prostřednictvím jeho vstupních zařízení a počítač výsledky prezentuje pomocí výstupních zařízení. V současnosti jsou počítače využívány téměř ve všech oborech lidské činnosti.“ *)

Tak a aby nedošlo k omylům pokusím se najít ještě jeden odkaz (naposledy), co že je ten software: „Software (též programové vybavení)[1] je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje (viz embedded systém). Software je protiklad k hardwaru, který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače (elektronické obvody, skříň…).“ *) _________________ * Wiki (Wikipedie – otevřená encyklopedie, odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavní_strana)

-7-



Tak a slibuji, že další citáty už nebudou... Tato kniha není o tom vysvětlit čtenářům, z čeho že se ten počítač přesně (a do puntíku skládá) a jak funguje (a to včetně všeho toho softwaru – čili programového vybavení). Tak proč to – sakra – vůbec píšu? O tom, jak docela běžný uživatel (nejen) k Linuxu přišel...

Maskot Linuxu (tučňák).

-8-



Linux a já? Vlastním už třetí počítač v pořadí, ty předešlé odešly do „křemíkového nebe“ (viz RedDwarf) před několika lety (paradoxně oba při bouřce, poprvé uhodilo do drátů telefonní společnosti a podruhé do drátů kabelovky). Počítače na toto nejspíš nejsou stavěné, blesk je blesk, že ano? A tak jsem si pořídil - pro změnu – kufříkový PC – notebook (a to bez OS) s jasným záměrem nainstalovat si do něj (nahrát) Linux jako jediný hlavní operační systém. V prvním mém PC kraloval Windows 95. Tehdy, před lety, kdy přišel tento OS (po DOSu) na trh, byla to pecka! Wokna v počítači? Grafické prostředí s možností spustit více programů (aplikací) najednou? Bomba. A ty hry... Ovšem, to bych nebyl já, abych to opět nevzal oklikou (přes InView – čistě český operační systém vyvinutý jistou společností z Moravy, jako grafickou nádstavbu MS DOS, přes OS 2 WARP až k Windows 95 a XP). Vše „legálně“ včetně příruček, hologramů a originálních nosičů... Proč takhle složitě, když jsem si mohl Windows za malý peníz k počítači (novému PC) prostě přikoupit? Jakoby jste neznali ono přísloví: „Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě!“ Nejspíš pochopíte, že nejsem běžným uživatelem počítače, ale také krapet trpím oním fandovstvím pro PC a vše, co se kolem nich točí. S prvními počítači jsem se setkal na škole. Vychodil jsem ekonomku (SEŠ), ale k ničemu mi to není, to co jsme se učili tehdy (těsně před a po „sametové revoluci“) už stejně dávno není pravda, nehledě na fakt, že na ekonomické uvažování (i na účetnictví) nemám prostě buňky. Marná snaha! Vraťme se však k počítačům. První počítač jsem si koupil až tehdy, když jsem už chvíli (nějaký ten rok) chodil do zaměstnání. I zde jsem se setkával s PC, avšak více s terminály podnikové sítě (SAP). Šlo o takové ty zelené obrazovky s klávesnicí. Jeden seděl -9-



před stolem, na kterém byl monitor s klávesnicí, od kterého vedla hromada drátů k nejbližšímu zařízení, které obsluhovalo nejen místní síť v budově, ale také se staralo o spojení v rámci podniku. Čert ví, jak to fungovalo, nejsem příliš technický typ, přestože jsem se ve svém druhém počítači rád hrabal a často jej vylepšoval novými komponenty. Do toho prvního jsem se bál jen nahlédnout (čáry a kouzla), hlavně že ten komp běžel a dalo se na něm dělat kde co. Je to tak. O svého „plechového“ (či „plastového“) miláčka je potřeba se občas starat: nepolít jej, nehodit na zem (případně nepřevrátit pod stolem), občas mu vysát prach z vnitřností a také tu a tam jej ošetřovat po stránce programové (ve smyslu pořádku na HDD, odstraňovaní virů, mailwarů a dalšího smetí, či jen mazání zbytečností – ani ty pevné disky nejsou nafukovací). Nafukovací počítač? Zajímavá představa. Novinka na trhu! Počítač, který si vyfouknete, když někam jdete, takřka nic neváží, po přemístění si jej z přibalené flašky se stlačeným vzduchem znovu nafouknete a může po připojení na elektrickou a datovou síť používat... Legrace nebo scifi? Nejspíše to první... Vraťme se však k počítači a jeho operačnímu systému. Proč Linux, když jsem mohl zůstat u Windows? Linux mě přitahoval, když jsem na počítači začínal, byl pro mne určitým vyjádřením exotické romantiky, tehdy u mne vedly Win95 a následně WinXP, to až napotřetí jsem opustil wokna a přešel k té „zvířecí potvůrce“. Čím mi Linux učaroval? Jen tím, že je jiný než Windows? Na první pohled dnes nemusí běžný uživatel vidět mezi obě operačními systémy žádnou změnu. Oba systémy běží v grafickém režimu, u obou můžeme spustit terminálovou aplikaci, v obou případech máme možnost nahrát si nepřeberné množství programů (a to nejen pro práci a zábavu). Proč jedno a proč druhé? Nejspíše to bude o člověku, nátuře a vkusu. Už teď slyším vaše hlasy: „Nekecej, stejně bokem používáš Windows a hraješ si na tvrdého - 10 -



linuxáka!“ Chyba lávky, opravdu jedu na Linuxu a namísto Windows mám nainstalován „emulátor Windows“ Wine. Kdybych měl silnější stroj, nejspíš bych rozběhl mnohem více programů než je tomu doposud, ale... člověk by neměl být příliš náročný a měl by se spokojit i s tím, co má! Odpověď na položenou otázku: „Proč Linux?“ zní: „Protože jsem si jej chtěl nejen vyzkoušet, a protože se mi líbí! I běžný uživatel jej může používat stejně snadno jako jiný operační systém! I zde máte možnost instalace z nepřeberného množství aplikací – takřka z jednoho místa, i tento systém se pravidelně aktualizuje a také i tento systém má své mouchy. Vyrobili jej (vytvořili) přeci lidé, stejně jako Windows nebo Mac OS a podobně...“ Proto, abyste si udělali určitý obrázek, jsem si níže dovolil vložit pod tento text několik screenshotů různých operačních systémů (z kterými jsem se setkal já sám a které jsem také buďto vyzkoušel nebo i používal). Na disketách ještě mám i InView jako grafickou nadstavbu MS DOS, ale už to nerozjedu (nemám počítač s disketovou mechanikou 3,5“) a na netu nejsou screenshoty tohoto systému, který upadl do zapomnění...

MS DOS – klasika – jen příkazový řádek (než přišel Total Commander a další)

- 11 -



Ukázka z dosovské hry, líbivá grafika, na tehdejší domu takřka zázrak.

Pamatujete ještě tu dobu, kdy přišly na trh hry jako: DOOM, HERETIC, HEXEN a další? Počítače se staly i herní platformou, nehledě na mraky adventur, různých simulátorů a logických hříček. A to ještě jejich tvůrci netušili, že přijde něco mnohem „většího“ MS Windows 95...

Vítá vás Windows 95... Akcelerované prostředí, konečně pořádné aplikace a hlavně hry...

S okny přišel nejen operační systém v parádním kabátě, ale také multimedia v podobě přehrávání filmů a hudby, CD (cédečka) s různými encyklopediemi, kancelářská sada MS Office a zábava v podobě nespočtu her chodících pod DirectX. Ráj pro programátory a oslíček otřes se pro firmu, která Windows vymyslela. Neříkám, že se mi devadesát pětky nelíbily! - 12 -



Jednoduchá hra: „Miny“, tuším že v malé sadě her byla i karetní hra „Solitér“.

Když jsme u her, kolika zaměstnavatelům začaly rašit kapky potu na čele, když zjistili, že jejich zaměstnanci „ve volném čase“ (namísto práce) hrají na firemních počítačích hry (třeba i při konzumaci kávy) a nevěnují se tomu, proč do zaměstnání vůbec přišli? A to ještě nebyl internet tolik rozšířeným fenoménem.

Windows XP, snad nejopěvovanější systém od Microsoftu.

XP-čka běžela na mém druhém PC, byly sice „z druhé ruky“, ale tehdy mi to ani nevadilo. Občas spadly a nastala ona tolik známá „modrá smrt“ a následoval restart. Dokonce mám originální Windows XP (se všemi serepetičkami) od Aceru, přestože na NB používám Linux Mint. Nemusím se tolik starat o čištění PC (po programové stránce – v rámci zanášení registů a - 13 -



disků nadbytečným softwarem a daty, třeba i v podobě virů, apod.). Přestože i v Linuxu jsou programy, ať už v podobě různých antivirů či zametačů nepotřebného smetí. Doba si žádá své...

Krapet rozmazaný ovládací panel Windows XP.

Jednou dobou jsem zkoušel i OS 2 WARP, operační systém, o kterém se dnes mnoho nemluví (nejspíše jej převálcovaly jiné systémy, ať už jde o Windows, Mac OS či Linux). Tuším jej vytvořila společnost IBM, ale tvrdit s určitostí to nemůžu. Další slepá ulička?

OS2 WARP, jedno z mnoha okenních prostředí... Poznámka pod čarou: slibuji, že další screenshoty budou již mnohem ostřejší, abyste z nich také něco měli...

- 14 -



Nakonec jsem s posledním funkčním PC skončil na Linuxu (nejdříve Ubuntu a jeho odnožemi, následně na Linuxu Mint, u kterého jsem zůstal). Nadchlo mne poměrně jednoduché ovládání, možnost instalace z „jednoho místa“ (viz „Správce souborů“ a „Správce balíků“, kdy jsou jednotlivé aplikace tahány z linuxových repozitářů a instalovány na mém PC, software je zde přehledně řazen podle toho, k čemu je používán, např.: internet, kancelář, hry a další). Mint má i vlastní ovládací panel a také možnost podrobnějšího nastavení v jakési obdobě „nabídky start“ (viz menu: „Nastavení“ a „Systém“). Přestože jsem jako kovaný uživatel Windows přešel před třemi lety na Linux, neztratil jsem se, otázkou je, co by řekl docela běžný uživatel a ne fanda do PC.

Hlavní obrazovka „desktop“ Linuxu Mint.

- 15 -



Já a Linux Když jsem si do notebooku nahrál Linux, nebyl jsem už nezkušeným uživatelem počítače, přestože jsem byl odchovaný na jiné platformě, tento systém jsem si zamiloval hned od začátku. Možná proto, že mám rád i věci, které nepoužívá většina a tíhnu k tomu, co zdá být odstrčeno kamsi na okraji a není tomu věnována taková publicita, jaká by měla. Kam se našinec ohlédne, jukne na něj Windows (ve světě počítačů). Kdysi Windows 95, pak 98, XP, Visty, 7 a nakonec 8. Dlaždice, intuitivní ovládání, nové funkce, co jiného si uživatel může přát? Teď to vypadá, že si opět hraju na recenzenta (či tvůrce příruček), tak vysoké ambice nemám. Sestra má na svém PC osmičky a bratr sedmičky. Netvrdím, že tyto systémy nemají i něco do sebe, ale pro mne je Linux stejně nejlepším. Teď nemám na mysli srovnání ve smyslu: „Nač mít bourák a závodní auto, když se spolehlivě svezu i v běžném rodinném vozítku?“ I Linux je vyvíjený a opečovávaný OS, který je stejně kvalitní jako jiné... Také na Linuxu můžu psát dopisy, prohlížet fotografie, pouštět hudbu ve formátu MP3, filmy (a to nejen z internetu), číst e-booky (ať už pro AcrobatReader, PalmReader a další), či si zkrátit volný čas nějakou tou hrou. Na první pohled není uživatel Linuxu v ničem omezen a prostřednictvím Wine může používat i většinu běžných programů pro Windows (MSOffice a další). Opravdu z hlavy nevysypu seznam všech aplikací, které můžete používat pro platformu Windows (stránky: www.winehq.org napoví). Pokud jsem je napsal správně. Sám používám některé aplikace napsané pro Windows, ať už prohlížeče pro výše zmíněný kancelářský balík, různé utility (např. WinRar) či několik „náročnějších“ her (zde záleží na hardwaru, který člověk vlastní). Nemyslete si, také jsem měl strach, co strach, rovnou obavy (pot mi však na čele nerašil a neměl jsem husí kůži na zádech), ale - 16 -



i tak... Linux mne však nezklamal, byť se toto tvrzení může zdát jako naprosté klišé a reklama! Po instalaci na disk jsem už jen doinstaloval několika maličkostí (lokalizace, další zajímavé programy a utility), a přizpůsobil prostředí mé maličkosti (barevné provedení, velikost písma a podobně). Systém byl použitelný od samotného začátku, protože běžné (a potřebné programy) byly nahrány už od začátku (kancelář, grafika, internet a další). Systém neměl víceméně žádné problémy s hardwarem (střevy mého počítače) a nemusel jsem pracně dohrávat žádné ovladače (viz grafická karta, čipová sada, wi-fi a další). Tak a teď si říkáte, že kecám! Ano, u Linuxu z posledních let bylo vše O.K., ale před třemi lety jsem musel trochu goooglit, abych dal do provozu zvukovou kartu, wi-fi a webkameru. Dnes je situace jiná! A pokud používáte Windows, můžete si prostřednictvím „liveCD“ Linux vyzkoušet (po stáhnutí z netu a vypálení) a v případě, že se vám nelíbí, hodit do koše. Já Linux do koše nehodil. Jsem proto „jiný“ uživatel počítače, protože nemám wokna na harddisku? Otázka pro filosofy a šťourali, snad ne pro psychiatry! Proč tedy o Linuxu píšu? Mám k němu určitý vztah. Líbí se mi, ale to jsem už napsal. Možná mám potřebu seznámit druhé se zkušeností, kterou jsem získal díky užívání tohoto systému. Že nejde o žádnou exotiku (jak se i mi kdysi zdálo). Dneska si můžete o Linuxu vygoooglit kdejaké informace. Na internetu jsou servery, které se tímto systémem vyloženě zabývají, vypíšu je níže. Ano, nejsem žádný guru a když nevím, tak hledám. Oko není knoflík... I tyto řádky píšu z LibreOffice (pro Linux). A až dopíšu poslední řádek (pokud se vše podaří a nezasáhnout PC šotci – i v mém počítači od doby, co jsem jej koupil, řádí temné síly), vyexportuji celý dokument do PDF formátu, který si budou moci stáhnout lidé, kteří okolo Linuxu také chodí po špičkách, jak jsem to kdysi dělal já a nesměle na něj koukají s otázkou v očích: - 17 -



„Mám, nebo nemám?“ Za vyzkoušení nic nedáte.

Hlavní panel s Hlavní nabídkou (viz „Nabídka start“ ve Windows).

Je to tak, jeden si nainstaluje nový systém a pak na něj kouká jako vyoraná myš. Po puštění počítače a nabootování se objeví hlavní obrazovka (desktop) s panelem a několika ikonami. Pak se ptá jako v nějakém tom akčním filmu: „Co s tím mám, sakra, dělat?“ Avšak člověk, který už chvíli mezi židlí a klávesnicí seděl, se poměrně brzy rozkouká. Na ploše je tapeta, možná nějaká ta ikona, když se na plochu klikne pravým tlačítkem, vyskočí na jednoho nějaké to menu (jako ve Windows) a pokud zabrousí pohledem na panel (nahoře nebo dole, popřípadě tam i tam), uvidí na něm další ikonky a tlačítka. Čas, datum, stav baterie (u notebooku), internetové připojení, nabídka START (popřípadě jinak označená či nazvaná)... Prostě klasika! Pak si nejspíše řekne: „Krucipísek, jaký je potom mezi Windows a Linuxem rozdíl?“ Jednoduchý! Pro Windows (obecně) je více aplikací (těch placených), přestože můžete sehnat na internetu a stáhnout si nějakou tu plnou verzi (popřípadě koupit s CD nebo DVD časopisu o počítačích a programech, např.: CHIP, SCORE, - 18 -



LEVEL, PC WORLD a další). Linux, přestože je oblíben mnohem méně obsahuje moře programů, které jsou zadarmo, přestože se i pro tuto platformu najdou placené programy (v životě přeci jen není vše zadarmo). Softwarové firmy podporují více Windows nežli Linux, ale to již nejspíš my uživatelé nevyřešíme a také nezměníme...

Dvě aplikace pro pohodlnou instalaci programů (softwaru): Správce softwaru a Správce balíků.

Instalace v Linuxu je poměrně jednoduchá. Uživatel má na výběr, zda použije „Správce softwaru“ nebo „Správce balíků“. Ovšem Synaptic je určen spíše uživatelům, kteří se nebojí více hledat a nevadí jim, že nevidí nadhledy aplikací, jak tomu je u předešlého instalačního programu. Nehledě na fakt, že ve „Správci softwaru“ člověk vidí také oblíbenost té či oné aplikace (viz počet kladných hodnocení a komentářů). Že tyto údaje mohou být zavádějící? Mohou, nezbývá, než ostatním uživatelům věřit! Mé maličkosti se právě instalace na jednom místě líbí, ve Windows je nutno vždy v jeho správci softwaru (Explorer?) rozkliknout ten či onen instalační program (Setup.exe), aby se spustila instalace. V Linuxu se po označení vybraného oblíbeného - 19 -



(či chtěného) programu spustí vše automaticky, pokud se zrovna něco nepodělá – mám své zkušenosti – občas mi si můj komp totiž dělá co chce, což ovšem nemusí být problém operačního systému a softwaru samotného (jak říká mistr Joda: „Temná strana síly tajemná je...!“, či jak to vlastně bylo).

Nastavení systému, ruku na srdce, ve Windows je těch možností více a není nutno hledat další volby.

Zvykl jsem si, ale někteří si možná nezvyknou... Hledat to či ono nastavení nejen v „Nastavení systému“, ale také v „Hlavním menu“ (viz položky: „Systém“ a „Nastavení“) to občas nasere. Ale jak se říká: „Kdo hledá, najde!“ Nakonec jsem si zvykl i já, přestože občas hledám i dnes tu či onu volbu – asi začínám zapomínat a česnek nepomáhá! Občas si připadám jako nějaká „ženská“, která se ptá svého protějšku: „Miláčku?“ „Ano?“ „Kde najdu nastavení tiskárny?“ „No... Asi v hlavním ovládacím panelu, ne?“ „Ale tam to není... Hledala jsem to už všude a nemůžu to - 20 -



najít! Zatracený počítač.“ „Ale počítač za to nemůže, broučku!“ říká její miláček a vstává z pohovky. Noviny hází na konferenční stolek a pomalu zamyšleně přechází ke stolku s počítačem. „Tak co?“ „Kde je ta pitomá tiskárna?!“ „Vedle na stole ne?“ „V počítači, myško moje... Asi jsem úplně blbá!“ „V tom ovládacím panelu to není?“ „Není, todle není Windows, cos to sem, proboha, nainstaloval? Vždyť tu nic nefunguje? Co je to za programy?“ „To je Linux, drahoušku!“ „Linux?“ „Jo, Linux. Windows používá kde kdo, ale Linux...“ „Tak ty chceš být IN jen proto, že používáš nějaký systém, který nikdo nezná? A co jako s tím budu dělat? Vždyť mi to ani nezpracuje mé fotky z mobilu? A v čem mám kecat s kamarádkama?“ „Všechno to připojí bez kecání a nepotřebuje to ovladače jako ve Windows...“ řekl jí s povzdechem. „Na kecání tam máš programy, jak Skype tak nějaký to ICQ, na internet Firefoxe, na psaní LibreOffice a na fotky taky nějaké aplikace... Je tam všechno, co potřebuješ!“ „To je zajímavé, já tu nic takového nevidím...“ „Tak si protři brýle, miláčku!“ „Ale já žádné nenosím, to si jako mám protřít bulvy jako ten Riddick z toho debilního sci-fi filmu, na který se tak rád koukáš?“ „Ale já tam ten Windows dávat zpátky nebudu, smiř se s tím!“ „Ale já zase nebudu používat ten přiblblý Linux! S tím se ty budeš muset smířit taky!“ „Tak si holt budeš muset koupit nějaký netbook,“ řekl. „Mi se Linux líbí a basta!“ - 21 -



„Taky že si koupím, doufám jen, že mi pak do toho netbooku s Windouwsy přehraješ všechna data!“ „To víš, že jo...“ řekl rezignovaně. „Kam jdeš?“ „Jdu se dívat na toho Riddicka!“ Mimochodem, nastavení tiskárny najdete v Linuxu povětšinou pod „Hlavní nabídkou“ v sekci „Systém“ položkou „Tiskárny“ (popřípadě „Printers“).

Správce souborů v Linuxu (ve Windows je to Explorer).

I na „Správce souborů“ v Linuxu jsem si zvykl. Dokonce si v něm můžu přiblížit nebo oddálit ikony (i s popisky), velmi výhodné pro lidi, kteří mají čtyři voči a špatně vidí. Jinak zvládne všechny běžné operace se soubory a složkami. Vymakanější správci jsou pak: „Gnome Commander“, „Krusader“ a další (na které aby měl jeden vysokou školu). V jednoduchosti je síla, občas však může potřebovat uživatel nějakou tu funkci navíc.

- 22 -



Programové vybavení Linuxu Dobře, nahrál jsem si Linux a co teď? Stačí kliknout na ikonu představující hlavní nabídku, která bude obsahovat další podmenu. V každé distribuci je to jiné, ale výsledné pojetí je vždy stejné. Vždyť i Windows má své menu na hlavním panelu s výběrem aplikací, v Linuxu jsou programy ještě ke všemu seřazeny podle toho, k čemu se používají (viz grafika, hry, internet, kancelář, multimédia, nastavení, ostatní, příslušenství, systém, vývoj, vzdělání, wine – co slovo, to jiná kategorie). Taky jsem byl zvědavý, co všechno pod Linuxem rozjedu. Ono se řekne: „Tučňák!“ Že jo? I já mám své oblíbené aplikace, zkusím vám je vypsat. Samozřejmě že vím, že ne všechny programy ve Windows mají své „zastoupení“ v Linuxu a některé windowsovské aplikace prostě pod Wine nerozjedete, ani kdybyste se rozkrájeli. V tom nejspíš Windows vede... Co člověk na židli u klávesnice svého kompu pod jednotlivými nabídkami najde? Tak třeba: ● Grafika – nejznámější je nejspíše Gimp, ale najdete zde i LibreOffice Draw, Picasu, Xara Xtreme, digiKam, F-Spot a další. ● Hry – seznam by byl nejspíše dlouhý, pod Linuxem si uživatel zahraje mnoho her z různých oblastí, ať už jde FPS akční hry, simulátory, tahové strategie či logické hry. Pokud si člověk do počítače nainstaluje i Wine, může si (podle schopností grafické karty) zahrát i nějaké ty hry z Windows. ● Internet – Filezilla, Firefox, Chromium, Opera, gFTP, Skype, Pidgin, Thunderbird a další. ● Kancelář – Adobe Reader, LibreOffice, různé prohlížeče dokumentů a podobně. ● Multimedia – Amarok, Audacious, Banshee, Kaffeine, K3b, Rhythmbox, Songbird či VLC media player. - 23 -



● Nastavení – obsahuje mnoho položek, například: AptonCD, Datum a čas, Disky, Displey, Driver manager, Hesla a klíče, Jazyková podpora, Klávesnice, Myš, Pracovní plocha, Přihlašovací okno, Připojení k síti, Screensaver, Správce aktualizací, Správce napájení, Správce nastavení, Tiskárny, Uživatelé a skupiny, Vzhled a mnohem více dalších položek (prakticky zde jde nastavit všechny periferie počítače i chování systému, další nastavení naleznete také v sekci: „Systém“). ● Ostatní – zde uživatel najde všechny ikony (programy), které se nehodí do žádného z nabízených položek menu hlavní nabídky. Zde nejspíš záleží na tom, co si člověk zrovna nainstaluje a co se systému nehodí a vlepí tu či onu aplikaci právě do téhle škatulky. ● Systém – čert a tvůrci Linuxu vědí, proč se v této kategorii opakují některé položky uvedené v sekci „Nastavení“, jeden tu najde i další nabídku akcí, jako např.: Analyzátor využití disků, Blokování domén, Instalátor balíků, Sdílené složky, Terminál, Zálohování a další (nejspíš se obě sekce: „Nastavení“ a „Systém“ vzájemně doplňují, jinak to nechápu). ● Vývoj – tato složka nebývá často zaplněná, podle toho, co si uživatel nainstaluje (kupříkladu programy z oblasti vývoje a programování) – u mne je to: Bluefish. ● Vzdělání – Linux nabízí řadu vzdělávacích programů z různých oborů, ať už jde o matematiku, fyziku, chemii, jazyky, astronomii či takový zeměpis, a další (opět záleží na vkusu a potřebách uživatele, pozor však na fakt, že ne všechny programy zde jsou v našem rodném jazyce). ● Wine – tato složka náleží programům, které běhají pod Wine (jde o jakýsi „emulátor windows“, jak se hanlivě této nadstavbě říká), ať už se jedná o práci či zábavu. Pokud chcete vědět, které programy pod Wine běží či nikoliv, navštivte tyto stránky: www.winehq.org (najdete zde jak nejnovější verzi Wine, tak databází aplikací – i her, včetně komentářů a výpisů, co funguje, - 24 -



co nikoliv, či jak ty či ony problémy řešit). Není nakonec lepší pro Windows aplikace samotný Windows? Otázka pro koně, má větší hlavu! Abychom to neměli jednoduché, respektive, abych to já neměl jednoduché, připravil jsem si pro vás na konec této publikace několik příloh, včetně hromady screenshotů (obrázků aktivních oken programů či celého desktopu i s popisky). Říkáte si: „Ten člověk ten Linux musí mít vážně rád, proč jinak by se s tím takhle páral...?“ Taky pravda. Někteří říkají: „Linux je the best!“ Jiní kroutí hlavou a ťukají se do čela. Ke komu patříte vy? Jak už jsem (ne)uvedl, na Linuxu je možné dělat kde co, různé věci, řekl by laik. Já jsem také jen docela obyčejným uživatelem tohoto operačního systému. Avšak líbí se mi do té míry, že o něm i píšu, aby se o něm vědělo více (jakoby toho nebylo málo a nepsalo se o něm na netu o sto šest). Pořád netušíte co s Linuxem? Obecně, krátce a přehledně (co tak asi s tímhle systémem a programy jde dělat a na co to je): ● můžete mít doma malou domácí kancelář – OpenOffice je podobný MS Office a měl by s ním být i víceméně kompatibilní, můžete si také číst v e-boocích, které si stáhnete (nebo koupíte) na internetu, ● můžete si zpracovávat a tisknout fotografie z vašich digitálních fotoaparátů či mobilů, nebo vylepšovat domácí videa, ● můžete poslouchat hudbu a pouštět si filmy, ● můžete se vzdělávat, nějaký ten vzdělávací program se v široké nabídce pro vás také najde, ● můžete surfovat po internetu nebo si pokecat s přáteli, i toto na Linuxu jde, ● a když už nic, tak si můžete zahrát nějakou tu hru. - 25 -



„Pro Krista, vždyť to můžu i ve Windows, proč si stahovat (nebo kupovat) Linux, když si můžu koupit počítač s Windows?“ Taky pravda! Proč? Copak patřím k nějaké sektě, aby vás obracel na pravou víru? Každému to, co jeho jest! Kdo má rád Windows, nechť zůstane u něj, koho láká Linux, ať jej zkusí, není co řešit! Někteří tvrdí, že je Linux bezpečnější. Čert aby tomu věřil. Linux je zdarma, pokud si jej nekoupíte spolu s obsáhlým návodem (viz knihy o Linuxu s tou či onou distribucí uvnitř). Opakuji, pokud vám Windows vyhovuje, zůstaňte u něj! Někdo má rád holky, jiný vdolky a vo tom to je... Někdo říká, že je to jako s kouřením, když vám to nezachutná, tak prostě kouřit nezačnete! Než se pustíme dál, napadá mne odpověď na otázku: „Co s Linuxem, když se mi nelíbí?“ Odpověď je prostá: „Ignorujte jej!“

- 26 -



Linux kam se podíváš... O Linuxu jsem toho napsal už dost. Pokud by vás skutečně tento systém zajímal, navštivte hlavní servery o Linuxu, napíšu vám několik adres (linků), kde je toho mnohem více, podotýkám, že tato kniha není návod na Linux, takže (Nejste už na to modře označené slůvko alergičtí?): ● stránky s informacemi: http://cs.wikipedia.org/wiki/Linux http://www.root.cz/ http://www.abclinuxu.cz/ http://www.linux.cz/ ● kde najít live distribuce: http://www.ubuntu.cz/ http://www.kubuntu.cz/ http://www.linux-mint-czech.cz/upgrade-linux-mint/ ● návody: http://wiki.ubuntu.cz/ http://wiki.linux-mint-czech.cz/doku.php Snad jsem tyto odkazy napsal správně. Proč je píšu? Abyste je nemuseli hledat a gooooglit jako já. Jsem to ale lidumil, že ano? Jenže samochvála je prý i trochu „cítit“, takže toho raději nechám. Těch odkazů by bylo ve skutečnosti více, ale nemá cenu je vypisovat všechny, nakonec, na svých stránkách o Linuxu (které - 27 -



se jmenují stejně jako tato kniha: „Linux a já“ - podotýkám, že se nacházejí na Facebooku, link napíšu níže) naleznete hromadu dalších odkazů na zajímavé články o tomto operačním systému (včetně hromady dalších snímků obrazovky – a to nejen mých). Pokud vás to bude zajímat, jukněte sem (pokud níže uvedený odkaz nefunguje – a já jej zkonil - a vy jste uživateli FB, tak si napište do okna pro vyhledávání ona tři slůvka: linux a já, snad mé stránky FB najde): https://www.facebook.com/pages/Linux-a-já/241422586007218

Kde jsem to skončil? Kdo chce, nějaké informace o Linuxu si vždy na internetu najde. A koho Linux nezajímá, tomu to určitě bude šumafuk. Vždy je to o přístupu. Zvědavost je prý prvním krokem do Pekla, jenže, kdo není zvídavý, nic se nedozví. A nevěřte tomu, že díky zvědavosti brzy zestárnete, jedno je jisté, že za zeptání nic nedáte, maximálně vám někdo neodpoví (pokud neodpoví rovnou a schválně špatně, aby vás zmátl a uvedl v omyl). Možná by vás také zajímalo, jak jsem se potýkal s instalací tohoto systému na svůj počítač a jak jsem si trhal vlasy při jeho dolaďování a nastavování (včetně instalace dalších programů). Nic neřeknu a nic nenapíšu! Mi taky nikdo nic neřekl. Přišli byste o ty nejkrásnější zážitky a chvilky napětí, strachu a obav (zda jste těm reklamám na Linux někomu prostě jen nesedli na lep). Tak, tak... Než se vrhnu do vytváření příloh, jak ty programy v Linuxu vlastně vypadají, dovolím si ještě napsat několik řádků. Ano, blížíme se ke konci. Že nevěřícně kroutíte hlavou nad tím, že stále nevíte, co dělat? Co si počít? Nechci, abyste mi uvěřili! Nechci, abyste právě teď smazali ze svého počítače Windows a nainstalovali si do něj Linux a pak brečeli nad „rozlitým mlékem“. Linux není pro každého, ale pro zvídavé uživatele, třeba i nahraný vedle Windows (či jako běžná windowsovská aplikace pod - 28 -



„Wubi“), může být zajímavým zpestřením ve vašich jinak docela běžných dnech uživatele Windows. Malá „agitka“ na závěr, aneb poslední obrázek před velkým obrazovým finále: Proč Linux?

Snímek obrazovky ze stránek GNU/Linuxu... Pravda je někde tam venku!

- 29 -


Příloha A: Aplikace v Linuxu

Prohlížeč PDF souborů Adobe Reader. ●

Také pod Linuxem běží antivirové programy, zde ClamTk. ●

Emulátory DOSu a Windows (Dosbox a Wine).

- 30 -



Prohlížeč e-booku FBReader (PalmDoc). ●

Internetový prohlížeč Firefox. ●

FTP klient (nahrávání a stahování souborů z FTP serverů).

- 31 -



Editor obrázků Gimp. ●

Vypalovací program K3b. ●

Textový editor z kancelářského balíku LibreOffice.

- 32 -



Program na organizování digitálních fotografií - Picasa. ●

Telefonování a chatování po webu – Skype. ●

Vektorový grafický editor – Xara Xtreme.

- 33 -



Příloha B: Hry v Linuxu

Akční plošinovka – Abuse. ●

Vesmírný simulátor – Adanaxis. ●

Adventura Ardentryst.

- 34 -



Armagetron – závody motorek na motivy jistého sci-fi filmu. ●

FPS střílečka AssaultCube. ●

Sci-fi adventura Beneath A Steel Sky.

- 35 -



Logická hra Berušky – znáte z Windows. ●

Blobby – sportovní hra pro dva hráče. ●

BomberClone – clon akční hry Bomberman (pro více hráčů).

- 36 -




Briquolo – openGl hra – bourání zdí s míčkem. ●

BrutalChess – šachová hra. ●

FishFillets – logická hra s rybkami – také portovaná do Windows.

- 37 -


FrozenBubble – logická hra s míčky. ●

Letecký simulátor – GL117 (spíše arkádového typu). ●

Chromium – scrolling střílečka s líbivou grafikou.

- 38 -



Neverball – logická hra s míčkem. ●

OpenBVE – simulátor vlaku. ●

Závodní hra pro děti – Supertuxcart.

- 39 -



Tuxracer – nejspíš nejznámější závodní hra s tučňákem. ●

UFO Alien Invasion – tahová sci-fi strategie. ●

Strategická hra Warzone2100.

- 40 -




Obsah Několik slov na úvod …................................................................ 3 Když se řekne: Linux …................................................................ 4 Co že je ten Linux? …................................................................... 7 Linux a já? …................................................................................. 9 Já a Linux …................................................................................ 16 Programové vybavení Linuxu …................................................. 23 Linux kam se podíváš! …............................................................ 27 Příloha A: Aplikace v Linuxu …................................................. 30 Příloha B: Hry v Linuxu …......................................................... 34

- 41 -


V Bystřici dne 24.10.2013 - 42 -


Linux a já (pohled na Linux očima prostého uživatele) Linux a já. Pavel Šimík Šíma

Recommend Documents