Produkce mléka
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
Lidstvo mléko získává a využívá: od skotu, koz, ovcí, buvolů, jaků, velbloudů, lam, zebu, sobů, koní……
početní stavy skotu v ČR ukazatel
Rok
2013 (IV.)
skot celkem
1 353 000
z toho krávy
552 000
krávy dojené
367 000
krávy bez tržní produkce mléka
185 000
Průměrná mléčná užitkovost skotu v ČR ukazatel
jednotka
2012
denní dojivost (průměr.)
l / kus/den
20,5
roční dojivost (průměr)
l / kus/rok
7432
Trend: meziroční pokles stavů dojených krav, produkce mléka, ale meziročně stoupá. Zdroj: http://www.apic-ak.cz/zemedelstvi-2-ctvrtleti-2013.php
Kozy ROK
Vývoj početních stavů koz v ČR kusy (v závorce % ze 100% stavu r.1945)
1945
1 484 500
(100 %)
1975
101 611
(6,8 %)
2008
celkem 16 627 *
2013
celkem 24 040, z toho kozy 15 060, rostoucí trend (převážně koza bílá a hnědá krátkosrstá) Dojených koz cca 3 300.
produkce kozího mléka KU - délka normované laktace 280 dnů, maximální laktace bývá 4., koza bílá krátkosrstá:
(KU – r. 2011 - 688 kg)
koza hnědá krátkosrstá:
(KU – r. 2010 - 839 kg)
kombin. plem. koza anglonubijská: (KU 2011/ 870 kg
)
Rok (KU)
kusy
Dojivo st kg
Tuk %
Bílk % Lakt %
2011
1961
732
3,47
3,12
4,4
Laktace kozy trvá 180 - 300 dní, produkce 200 – 1200 kg denní produkce cca 2 - 8 kg za laktaci.
Ovce • V roce 2013 v ČR chováno cca 220 500 (ovce a berani) – trend nárůst • Z toho bylo 150 800 (jehnic a bahnic) z toho dojeno pouze cca 1 400 kusů. Struktura plemen dle užitk. zaměření v ČR (2013): (dojný a plodný užitk typ 12 %, vlnařská 0 %, masný typ 40 % a kombin. typ 48 %) V KU dojených plemen ovcí se využívá normované laktace 240 dnů. Dojená plemena v ČR - 2011: východofrízská ovce (v KU – 750 kg) lacaune (průměr 250 kg, v KU – 610 kg) ------------------------------------------------------------šumavská ovce (průměr 60-100 kg, v KU (2010) – 285 kg
Rok (KU)
kusy
Dojivost Tuk % kg
Bílk %
Lakt %
2011
875
351
5,5
4,8
5,97
Ovce • • • • • •
Nejintenzivnější sekrece mléka 2 - 4 týdny po porodu, od 5.týdne klesá, Průměrná denní dojivost 0,5 – 3 kg, Délka laktace bývá 100 – 250 dní, Celková produkce 80 – 100 kg (při současném odchovu jehňat) Valaška 200 – 300 kg u dojných plemen (východofrízské plemeno, awassi) 200 – 800 kg;
Ovce se dojí zezadu – vemeno se nachází v krajině stydké, Vemeno je tvořeno dvěma polovinami – každá je zakončena strukem Ovčí mléko má cca 1,4x vyšší výživnou hodnotu oproti kravskému. Využívá se především k produkci sýrů.
Mléčnost prasnice: Mléčnost prasnic se měří – zvážením vrhu po porodu a v 21 dnech (cca sele po porodu cca 1,5 kg; v 21 dnech cca 6,5 kg; při odstavu v 28 dnech cca 7,5 kg) • délka laktace prasnice je fyziologicky nastavená na 8 - 12 týdnů, • vrchol laktace u prasnice je 3. - 4. týden, s produkcí 3,5 - 12 kg mléka /den . • na sele a den připadá cca 0,7 - 1,4 kg mléka (na 1 kg přírůstku selete je třeba 4 - 5 kg mléka) • sekrece kojení cca 1 hodinu a spouštění mléka trvá cca 20 s. Přední struky poskytují více mléka než zadní • Prasnice za 8 týdenní laktaci může vyprodukovat 200 – 400 kg mléka. • Odstav se provádí 4. - 5. týden. • Sele zdvojnásobí porodní hmotnost (cca 1,5 kg) za 8 až 10 dnů.
Faktory ovlivňující mléčnost prasnice - Velikost vrhu – absolutní produkce mléka roste s velikostí vrhu, -
Nejvyšší produkce mléka je na 3.- 4. laktaci (1. laktace nižší, rovněž pokles cca po 4. laktaci)
-
Výživa - kvalita krmné dávky (vliv na složení a kvalitu mléka),
-
během laktace nesmí plemenice ztratit ne více než 40 kg. ž. hm.
-
Kondice prasnice,
-
Věk při prvním zapuštění (cca 3. říji, v 8 měsících, min.120 kg),
-
Obsazení struků selaty - neobsazené struky rychle zaprahují,
-
Odstav selat (28 - 35 dní). Mateřské mléko jako jediný zdroj živin, energie a vody stačí krýt plně potřebu selat do 7. – 10. dne věku.
Stavba mléčné žlázy = forma potní žlázy, tubuloalveolární žláza
mléčná žláza • hmotnost u krav až 20 kg • po narození - mléčné cisterny a mlékovody; • v dospívání ukládání tuku a zmnožování vaziva; • v dospělosti estrogeny = růst a větvení mlékovodů; • po zabřeznutí progesteron = od 5. měs. březosti žlaznatý parenchym sílí a zatlačuje vazivovou a tukovou tkáň; • v poslední třetině březosti žláza hypertrofuje a zahajuje syntézu sekretu, vývoj pokračuje vzestupem sekrece. • Vemnání – souhrn změn charakteristických pro bezprostřední přípravu mléčné žlázy k laktaci • Po vrcholu laktace – involuce mléčné žlázy – proces se prodlužuje dojením (sáním)
Stavba mléčné žlázy skotu
Stavba mléčné žlázy - alveoly i tubuly - vně obklopeny myoepiteliální b. - zajišťující spouštění mléka – smršťováním. - vyprazdňování sekrečních buněk i alveol - výška sekrečního epitelu není stálá – mění se synchronně s fázemi sekrečního cyklu
mezidruhové rozdíly:
Vemeno - souhrn mléčných žláz - v krajině stydké: kráva, klisna, ovce, koza - spodina hrudníku, břicho až krajina tříselná: prasnice, králice, šelmy
Kráva: 4 čtvrtě - 4 mléčné jednotky, zakončeny strukem, vazivová přepážka mezi P a L
Prasnice: 6 − 8 párů vemínek, v každém 2 − 3 mléčné jednotky, každá ústí samostatně na vrcholu společného struku
Klisna: 2 struky - v každém 2 mléčné jednotky
Laktace • Složitý fyziologický proces vyměšování mléka • 4 na sebe navazující a cyklicky se opakující fáze: Sekrece mléka:
I. fáze syntézy sekretu v buňkách žlázového epitelu alveol a tubulů II. fáze přestup sekretu z buněk do lumina alveol a tubulů
Ejekce mléka: III. fáze spouštění uvolněného mléka z alveol a tubulů vývodnými cestami do mlékojemu (pasivně – stékání do mléčné cisterny i aktivně kontrakcí myoepiteliálních buněk) IV. fáze vypuzení mléka z mléčné žlázy ven
Tvorba mléka Krevní kapiláry oplétají mléčné alveoly a tubuly. Přívod krve do mléčné žlázy je značný až 500 l , pro tvorbu 1 l mléka. Pro denní dojivost 20 l mléka proteče mléčnou žlázou 10 000 l krve / 24 hod.
Každá sekreční buňka produkuje všechny složky mléka
Součásti mléka vylučovány různě: voda a v ní rozpuštěné látky vystupují z buněk difúzně přes cytoplazmatickou membránu – ekrinně, koloidní látky (bílkoviny) se vylévají do lumina alveol tukové kapénky se odškrtí od žlázové buňky - apokrinně někdy se uvolní do mléka i celá žlázová buňka (SB – somatické buňky)
Mléčné bílkoviny (h2 cca 0,5 − 0,8 pro obsah bílkovin v mléce) U přežvýkavců aminokyseliny (i esenciální) syntetizovány mikroorganismy v bachoru (např. z dusíkatých nebílkovinných látek). Zdroje C u přežvýkavců - těkavé mastné kyseliny (octová, propionová a máselná). -
albumin a globuliny (gamaglobuliny), aminokyseliny - přechází z krve; kasein - syntéza ve vemeni;
•
mléka KASEINOVÁ - mléko kravské, ovčí a kozí - (nad 75 % kaseinu z bílkovin) u krávy je poměr:
•
kasein : albumin (80 % : 20 %).
mléka ALBUMINOVÁ - mléko kobylí, oslí, prasnice a masožravci (norek, pes, kočka) (do 75 % kasein z bílkovin), mateřské mléko (20 – 30 % kaseinu z bílkovin)
Pro sýření mléka je technologicky významný kappa – kasein, genetické varianty kaseinu B.
mléčný tuk: (h2 = 0,5- 0,7 pro % obsah tuku v mléce) •
Mléčný tuk se tvoří ze 75 % aktivní činností epitelu mléč. žlázy
•
Prekurzorem u přežvýkavců jsou těkavé mastné kyseliny; octová, propionová a máselná vznikají činností bachorové mikroflóry; další zdroj mléč. tuku je tuk z krmiva nebo z tukových zásob těla.
•
Tyto těkavé mastné kyseliny jsou resorbovány přímo v bachoru a vrátničním oběhem do jater a odsud dopravovány do vemene.
•
Např. při poklesu objemu vlákniny v potravě klesá tučnost mléka;
•
Prekurzorem mléčného tuku u nepřežvýkavců je glukóza;
•
tukové kuličky 3 - 5 µm.
•
V mléce - zastoupeny jsou mastné kyseliny C4 – C20; (nejvyšší podíl k. palmitová a olejová)
•
Mléčný tuk – odstředěním zisk smetany - stlouká se máslo
mléčný cukr (laktóza): LAKTÓZA = 1 molekula glukózy + 1 molekula galaktózy; •
Většina krevního cukru (glukózy) vzniká u přežvýkavců glukogenezí v játrech např. z kyseliny (octové a propionové).
•
Glukóza vzniká z krevních glukoproteinů
•
Galaktóza vzniká v mléčné žláze přeměnou glukózy
laktóza
Nutná pro výrobu kysaných tekutých výrobků (jogurt, kumys)
Minerální látky a vitamíny v mléce vitamíny, minerály dodávány do mléčné žlázy krví • Při denní dojivosti 20 l (ztráta cca 24 g Ca, 2 g Mg), • Poporodní hypokalcemie např. poporodní parézy • Nedostatečný přívod hořčíku např. pastevní tetanie Vitamíny: A, D, E, K; C, B, (PP = B3 nikotinamid), kyselina listová, biotin, kyselina pantotenová, vitamíny skupiny B – syntéza mikroorganimů v bachoru
Složení mleziva a zralého mléka u skotu % složení
voda
sušina
bílkoviny
tuk
cukr
popeloviny
mlezivo
74,00
24,50
15,00
5,40
3,5
1,2
mléko
87,50
12,50
3,40
4,00
4,70
0,7
Mlezivo - colostrum - mléko nezralé (aberantní) - první výměšek mléčné žlázy po porodu - začátek laktace Mlezivové období cca 3 - 7 dní, zrání mléka cca do 21 dní laktace. Má nažloutlou barvu, specifický pach a hořkoslanou chuť. Je hustší než mléko, sráží se varem, je lepkavé. Vysoké zastoupení imunoglobulinů - až 2/3 z bílkovin (gamaglobulíny – ochranné látky proti nespecifickým stájovým infekcím např. E.coli), vitamíny a minerální soli (hodně Mg → projímavé, první stolice = smolka). popeloviny 1,1 %.
Mlezivo : • Příjem imuglobulínů mlezivem - pro tele (sele, jehně, kůzle) nezbytný. • Placenta skotu není propustná pro imunoglobuliny (Ig), telata se rodí bez gamaglobulínů v krvi. • S imunoglobulíny dostává tele při pití mleziva ochranu (až týdny) proti nepecifickým stájovým infekcím proti nimž by bylo bezbranné . Obsah gamaglobulínů v mlezivu rychle klesá za 24 hod z 10 % na 0,1 %. • Ideální je příjem (skot) cca 3 litry mleziva do několika hodin po narození. • Mláďata – sele, tele jehně, kůzle a hříbě – po narození (jen několik hodin) resorbují bílkoviny nerozložené, intaktní – nepatrná aktivita žaludečních šťáv (nízká aktivita proteináz), neutrální pH žaludku (slezu). • Střevní výstelka je zvýšeně propustná – převod nerozložených bílkovin do střevní výstelky pinocytózou, resorbce do mízního systému do krve, jater.
Složení zralého mléka u skotu % složení
voda
sušina
bílkoviny
tuk
cukr
popeloviny
mléko
87,5
12,5
3,4
4,0
4,7
0,7
Mléko skotu: cca od 7. dne po porodu optimální poměr:
bílkoviny : tuk = 1,1 - 1,4
Zralé mléko je bílé s mírným nádechem do žluta (obsah karotenů), mléčná chuť je dána obsahem laktózy a mastných kyselin.
Mléko starodojných krav získané např. v pokročilé březosti nebo od dlouhodobě nezabřezlých - smyslově se blíží mlezivu, je slané – nahořklé.
Porovnání složení mléka u různých druhů kg mléka /den
% sušina
Mateřské mléko
% bílkovin
% tuku
% laktózy
1,3 (alb : kas) cca (80 % : 20 %)
4,1
7,2
Skot
17 kg (305 dní)
12,5
3,3 – 3,5 (alb : kas) (20 % : 80 %)
3,5 - 4
4,7 – 4,9
Koza
2 – 5 kg (280 dní)
13,1
2,7 - 3,5
3-4
4,4
Ovce
1,5 – 5 kg (240 dní)
16,4
4,5 - 6
6 -7
4,2 - 4,8
Prasnice
cca 5 kg max.12 kg (21-28-35 dní)
18
5,5 - 6,2
7
4,3
11
2
1,5
7
Klisna
Řízení činnosti mléčné žlázy zahájení laktace – prolaktin = LTH (přední lalok hypofýzy); • sekrece prolaktinu stimulována hladinou estrogenů; • pokles hladiny progesteronu po otelení; • množství prolaktinu řídí inhibiční faktor z hypotalamu; • udržení sekreční činnosti podmíněno adenohypofyzárními hormony (ACTH – adrenocorticotropní h., STH) a hormony kůry nadledvin, štítné žlázy a dalších; DOMINANTA laktace = vylučování hormonů je podněcováno drážděním struků při sání a dojení – informace do kůry mozku + zvýšená hladina LTH .
vylučování mléka: sání – pouze mléko z cisterny (1/3) ejekce – mléko z horních mlékovodů 1.
podráždění receptorů kůže struků a vemene;
2.
vzruch do mozku;
3.
za 1 min. po podráždění vyplavení oxytocinu (z hypofýzy), účinek trvá cca 5 – 10 minut
4.
stažení kontraktilních elementů ve stěnách alveolů a mikrotubulů myoepiteliální buňky
účinek adrenalinu! (reakce na stres) – (hormon dřeně nadledvinek): stažení kapilár brání přestupu oxytocinu z krve ⇒ znemožnění nebo zabránění vyprazdňování vemene
základní pojmy Laktace: období, kdy je u samice sekretováno mléko, laktace začíná porodem a končí zaprahnutím Dojnost: schopnost samice produkovat větší množství mléka, než spotřebují mláďata a které lze získat dojením Dojivost: množství produkovaného mléka u dojených zvířat za určitý interval (kráva, koza, ovce …..) Mléčnost: produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat - klisna, prasnice, králice…..), zjišťuje se u prasat např. dle hmotnosti vrhu v 21 dnech nebo při odstavu Dojitelnost: schopnost dojeného zvířete rychle a úplně uvolňovat mléko při dojení
Délka laktace, množství mléka a kvalita mléka závisí na:
a) vnitřních faktorech – druh zvířete, čas odstavu mláďat - plemeno a užitkový typ
b) vnějších faktorech - výživa (sezóna) a napájení (až 70 % vliv na dojivost)
- genetické předpoklady
- dojení (počet )
- zdravotní stav
- teplota a podmínky chovu
- pořadí laktace
- sezóna otelení (zima nebo jaro)
(maximum po dosažení tělesné dospělosti)
– vliv živé hmotnosti a velikosti dojnice – délka a kvalita stání na sucho – fáze laktace a výše užitkovosti – vliv březosti – příliš rané zabřeznutí (samice chovatelsky nedospělé = nedorostlé nízká hmotnost, oslabení organismu) = nízká užitkovost
Genetický vliv • Proměnlivost produkce mléka (dojivost) skotu vliv: cca 0,3 nízký koef. dědivosti • střední pro složení mléka (% tuku, % bílkovin): h2 = 0,4 – 0,7
vztahy mezi ukazateli • negativní korelace (- 0,2 až - 0,5) mezi množstvím mléka a % obsahem mléčných složek, • produkce tuku v kg : • obsah tuku • tvarové
: :
množství mléka (pozitivní korelace vysoká)
obsah bílkovin (pozitivní korelace nízká) funkční vlastnosti vemene: (pozitivní korelace střední)
Vliv užitkového typu na průměrnou užitkovost Skot • Masná plemena produkují málo mléka – pouze pro tele (cca do 2000 kg), • Kombinovaná plemena produkují 4000 – 6000 kg mléka, • Mléčná plemena produkují 5000 – 12 000 kg mléka
dojená plemena skotu v ČR r. 2011 – plemena
Počet dojnic v KU
mléko kg
holštýnské
155576
8 808
(H, R ≥ 51 %)
český strakatý (C ≥ 51 %)
(54,4 %)
110436 (38,6%)
ostatní (kříženci)
18735
montbéliarde
995 71 109 70
ayrshire jersey normandské
6 545 7012
(7 %) 7 999 5809 5741 5602
Vliv výživy a napájení •
má rozhodující vliv na produkci mléka (až 70 % na množství mléka, 40 % na obsah tuku)
•
Nezbytný dostatečný přívod energie, N - látek, mikro a makroprvků
•
Velmi častý energetický deficit zejména u vysokoužitkových dojnic (nad 9000 kg /laktaci) v období rozdojování - (individuální cca 15 - 40 dní) až do 100 dní
•
nedostatky = snížená produkce mléka, snižování obsahu složek
Jaká je prevence metabolických poruch pro toto náročné období: (u vysokoprodukčních dojnic) - fázová výživa dojnic - kontrola zdravotního stavu - kontrola úbytku hmotnosti dojnic (sledování kondice) - metabolické testy (na zdravotní stav i odchylky složení mléka) - volba prvního zapuštění až po vrcholu laktační křivky – prodloužení SP nad 100 dní.
Vliv živé hmotnosti a velikosti dojnic •
U dojného typu kladná korelace mezi živou hmotností a mléčnou užitkovostí.
•
Vysvětleno schopností vyššího příjmu krmiva u větší dojnice - u holštýnského skotu šlechtění na zvětšení těles. rámce a hmotnosti. (např. zvýšení ž. hmotnosti o 100 kg navýší užitkovost o cca 250 - 600 kg mléka.)
•
U dojnic s nižší relativní užitkovostí (přepočteno např. na 100 kg hmotnosti těla) je mléko produkováno méně efektivně, neboť se zvyšuje podíl živin spotřebovaných na záchovu z celkové spotřeby živin.
relativní užitkovost (RM) •
Mléčná produkce je ovlivněna velikostí hmotnosti dojnice, proto pro porovnávání
výkonnosti je vhodná relativní užitkovost: přepočet produkce mléka (M) nebo mléčných složek na 100 kg živé hmotnosti dojnice RM;
•
zabraňuje nadhodnocení krav s vysokou živou hmotností;
RM = 100 * (M / živá hmotnost) nebo RFCM = 100 * (FCM / živá hmotnost) FCM (fat corrected milk)
věk při prvním otelení příliš rané první otelení (pod 22 měsíců) = nízká užitkovost, každý měsíc věku navíc cca do 34 měsíců, zvyšuje produkci mléka o 1 % . • •
užitkovost se zvyšuje do dosažení tělesné dospělosti maximální laktace skotu 3. - 5. (individuální)
Březost a laktace je pro nevyspělý samičí organismus velkou fyziologickou zátěží, který v budoucnu oslabuje jeho organismus
•
minimální hmotnost po 1. otelení – 500 kg (holštýn.)
•
Naopak nelze z ekonom. hlediska 1. zapuštění příliš odkládat = zkrácení
neefektivní fáze odchovu, snížení užitkovosti přepočtené na den života
Stáří dojnic (pořadí laktace) Dojivost stoupá od 1. laktace k dosažení tělesné dospělosti (maximální produkce u tělesně dospělých krav 4. - 6. rok života), potom se opět snižuje. Dnes se průměrná kráva v ČR nachází nejčastěji na 2,4 laktaci (průměrný věk populace klesá)
březost •
Určitý pokles v produkci mléka lze zaznamenat již po oplození
•
Březost způsobuje zřetelné snížení užitkovosti v závěru laktace (hormonální vlivy - progesteron) - 5. měsíc březosti, 7. měsíc laktace
•
od 8. měsíce zvýšené krytí potřeb rostoucího plodu
SP - vliv na celoživotní produkci mléka • 80 - 90 dnů (nad 110 dní špatné zabřezávání) • při prodloužení se zvýší počet dní na konci laktace, kdy je nádoj relativně nízký – neefektivní
• Optimum je 1x tele /ročně
postup zaprahování před dobou stání na sucho •
U vysokoprodukčních dojnic problémy se zaprahováním (dojí-li ještě na konci laktace např. 15 l/den)
•
Doba procesu zaprahování cca 10 – 14 dní již před tímto obdobím (omezení příjmu vody, štavnatých krmiv)
•
Postupné omezení počtu dojení na 1x denně až obden.
•
Individuální kontrola - možná medikace mléčné žlázy - ochrana před zánětem
•
Nesprávný postup – těžké záněty mléčné žlázy
•
Přesun 14 dní před porodem do porodny .
Doba stání na sucho Optimální doba u skotu: 60 dní před porodem – po období laktace (zvíře je zaprahlé – neprodukuje mléko, není dojeno) Kratší období (pod 40 dní): - zvíře není schopno obnovit své rezervy Delší období: - nebezpečí ztučnění zvířat a následné metabolické poruchy
Funkce: - Příprava na porod (hormonální; dokončení růstu plodu) - Regenerace mléčné žlázy - Regenerace trávicího ústrojí (příprava bachorové mikroflóry) - Příprava organismu na (zátěž) následnou laktaci Způsob ošetřování v tomto období přímo ovlivňuje: zdraví dojnic, snadný průběh porodů, následnou laktaci včetně bezproblémového zabřeznutí po porodu
Doba stání na sucho - výživa V době stání na sucho se zvířata nepřekrmují. •
krmíme je dle jejich kondičního stavu - asi jako by dojila cca 10 litrů mléka /
den, zajištění růstu plodu; dokončení růstu u mladých plemenic •
Zvířata před porodem mají dosahovat hmotnosti odpovídající plemennému standardu + cca 60 kg (hmotnost gravidní dělohy)
•
kvalitní statková píce, seno,
•
poměr Ca : P (cca 1,4 : 1) (nedodržení např. poporodní parézy)
•
jadrná krmiva neomezovat úplně vzhledem k úpravě bachorové mikroflóry
zdravotní stav • metabolické poruchy (především nesprávná výživa) (steatózy jater, ketózy, metabolické acidózy, alkalózy, hypokalcemie, cysty, tiché říje)
• nakažlivé choroby • intoxikace • záněty mléčné žlázy – mění se poměr kaseinu a syrovátkových bílkovin V roce 2011 byly v průměru krávy vyřazeny na 3,7 laktaci Zdravotní důvody cca 84 % případů brakace
Kolísání obsahu složek mléka, může být indikátorem, metabolických poruch plemenic.
• Např. pokles laktózy, snížení obsahu bílkovin, zvýšení koncentrace močoviny, zvýšení obsahu ketolátek atd. • Mlékem se mohou vylučovat z těla i různé zbytky léků, odloupané epitelové buňky (SB), leukocyty i choroboplodné zárodky z mléčné žlázy – zdravotní stav mléč. žlázy
Technika a frekvence dojení
• Počet denních dojení: praxe 2 – 3 x denně (pravidelný denní čas) (standard 2x denně po 12 hod.) Rychlost dojení optimum 5 – 7 minut (max. 10 minut), (po jednorázovém vyloučení oxytocinu) Velmi pomalé dojení a přestávky - působí rušivě - snižují užitkovost. U prasat, koz, ovcí stimuluje počet sajících mláďat tvorbu mléka
sezóna • prostřednictvím výživy; • v zimě otelené dojnice mívají vyšší užitkovost – pokud není kolísání kvality stravy (siláží, senáží atd.) • Jaro pokles laktační křivky spadá do období zkrmování zelené píce – možné problémy s přechodem na zelené krmení, různá kvalita píce.
optimální teplota prostředí 8 – 16 °C (skot) • příliš vysoké teploty (nad 25) – hypertermie - omezování příjmu krmiva, pokles užitkovosti i pokles tučnosti • velmi nízká teplota – velká spotřeba energie na udržení tělesné teploty (na záchovu)
Prvních 100 dní laktace skotu a dalších období – obecný popis jejího průběhu
laktační křivka – grafické znázornění průběhu laktace mezidobí
zabřeznutí
otelení
SKOT standardní délka laktace = normovaná laktace 305 dnů. normální laktace: pokud trvala min. 240 dní a pokud užitkovost dosáhla alespoň 2000 kg. Vše co je méně je laktace nenormální – nezapočítává se do hodnocení celoživotní užitkovosti dojnice.
vzestupná fáze laktace •
Mlezivové období po porodu (cca týden)
•
Rozdojování (vzestup): 15 až 40 dnů (u vysokoprodukčních) dosažení denního maxima
Denní maximum u dojných plemen je i více než 30 l (výjimečně i téměř 50 l – u vynikajících holštýnských plemenic) •
Nasazení laktace převládá genetický vliv (plemeno, individualní založení)
•
index vzestupu laktační křivky:
nejvyšší denní dojivost - počáteční dojivost délka vzestupné fáze ve dnech Následují cca 3 týdny udržování stejné úrovně užitkovosti
výživa •
První 1/3 laktace = prvních 100 dnů po otelení
Nejnáročnější období v chovu dojnic •
v tomto období může dojnice poskytnout až cca 45 % produkce z celé laktace
•
v tomto období se nejpodstatněji formuje laktační křivka dojnic.
•
v tomto období dochází i k novému zabřeznutí
(proto u vysokoprodukčních dojnic je prodlužována SP nad 100 dní)
•
u krav na I. a II. laktaci dokončován růst těla
•
Chyby ve výživě, (nebo zdravotní problém) = např. 2 vrcholy laktační křivky
•
Obecně nežádoucí jsou náhle změny krmiva či zkažené krmivo.
výživa Prvních 100 dní laktace - syntéza velkého množství mléka velká fyziologická zátěž – stres - při špatné úrovni výživy ohrožující život dojnice Denní nádoj např. 20 l mléka - pro organismus dojnice úbytek (za 24 hod.): - 1 kg cukru - 0,57 kg tuku - 0,7 kg bílkovin a 24 g Ca •
Zvířata se ocitají v záporné energetické bilanci (často dojnice ztrácí za 100 dní až 90 kg těl. zásob) → následné metabol. poruchy.
•
Za fyziologicky přijatelný úbytek hmotnosti v období prvních 100 dní laktace lze tolerovat úbytek cca 5 % hmotnosti těla do 0,5 kg /den, pokud je v následném období tato záporná bilance vyrovnána.
Uvolněním energie (odbouráním) z 1 kg hmotnosti těla lze u zdravého jedince pokrýt cca 7 kg mléka.
výživa Tuková tkáň - důležitá zásobárna hormonů, kdy při nadměrném odbourávání tukových rezerv jsou uvolňovány ve vyšších koncentracích a narušují přirozené hospodaření s hormony. Neúměrné odbourávání tukových rezerv během zejména prvních 100 dní laktace způsobuje – ketózy, poškození jater – poruchy zejména reprodukce – poruchy cyklů – poruchy zabřezávání a brakace.
sestupná fáze laktace • Zaměření se na udržení laktační křivky (výživa) v požadovaném tvaru a výši užitkovosti • Mírný pozvolný pokles po zabřeznutí (cca 80 – 100. den) • Meziměsíčně - běžný pokles o 6 – 7 % • Zřetelný pokles od 5. měsíce březosti (7. až 8. měsíc laktace) - hormonální vliv progesteronu . Ukončení laktace cca 60 dní před porodem – stání na sucho
Johanssonův index perzistence P2:1 dojivost za 101 až 200 den ⋅100 (%) P2:1 = dojivost za 1 až 100 den index
stupeň perzistence
tvar křivky příliš plochá
nad 90 80 - 89,9
velmi dobrý
plochá
70 - 79,9
dobrý
normální
60 - 69,9
málo uspokojivý
příkrá
do 59,9
špatný
velmi příkrá
První laktace má vyšší perzistenci cca 85 – 90 %, Další laktace má nižší perzistenci cca 80 – 85 %
Ukázky laktačních křivek s různou perzistencí
3. laktace 305. den
1. laktace
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301622697001243
Hodnocení laktace • produkce mléka a mléčných složek; • Přepočet produkce na stejnou tučnost např. 4 %
M 4% =
M ⋅t 4
M – produkce mléka v kg, t – průměrná tučnost v %
Příklad: kráva nadojila za normovanou laktaci 6550 kg mléka o průměrném obsahu tuku 3,5 %. Přepočtěte na mléko se 4 % tučností. (6550 * 3,5) / 4 = 5731 kg
FCM (fat corrected milk) metoda = přepočet na stejný energetický obsah, přesnější porovnávání laktací (s rozdílnou dojivostí a různou tučností)
FCM = M (0,4 + 0,15t ) FCM = 0,4 M + 15T M ⋅t T= 100
FCM není přepočtem produkce na 4 % tučnost !!
M – produkce mléka v kg, t – průměrná tučnost v %, T – množství tuku v kg Pomocí FCM lze vyjádřit energetickou hodnotu mléka: 1 kg FCM = 3140 J
Produkce mléka na i užitkový den věku dojnice (PMUD) celkové množství vyprodukovaného mléka (kg)
PMUD =
------------------------------------věk dojnice (dny) – počet dnů od narození do 1. otelení
Z hlediska ekonomiky se považuje za „ekonomickou krávu“ dojnice, která vyprodukuje nejméně 15 kg mléka na den života.
Kontrola mléčné užitkovosti Kontrola užitkovosti – měření a zaznamenávání užitkových vlastností, znaků zvířat dle stanoveného systému – účel – základní informace pro selekci a šlechtění
• Dnes prováděna v 35 státech (dle norem, metodik a doporučení) I.C.A.R. (International Committee for Animal Recording) – členství ČR od r. 1992. MZe ČR vydalo „pokyny k provádění kontroly užitkovosti skotu“. Kontrola pouze v chovech na žádost chovatele. Kontrolují se všechny dojnice ve stádě. KU může provádět pouze proškolený pracovník akreditované šlechtitelské organizace, vede předepsanou evidenci.
kontrola mléčné užitkovosti (skotu): Za normovanou laktaci (305 dní), laktace pod 240 dnů je nenormální Měří se: dojivost (množství nadojeného mléka ± 0,2 kg) % obsah složek mléka: bílkovina, tuk, laktóza, sušina volitelné ukazatele: (k posouzení zdravotního stavu): močovina, ketolátky, SB, volné mastné kyseliny) Z údajů zjištěných v kontrolních dnech – výpočet hodnot za kontrolní údobí a za normovanou laktaci. 2 typy kontrol: metoda A (varianta A4 = standard - provádí jen pověřený pracovník - oficiální údaje pro šlechtění, odběr vzorků ráno a večer (v kontrolním dnu) varianta AT (méně přesná) – střídavě jeden měsíc jen ráno, jen večer metoda B (provádí chovatel - spolupráce pověř. pracovníkem) – informační charakter.
Počet kontrol u varianty A4 12x za rok: rozmezí mezi kontrolami (28 – 30 dnů) (Pokud ze závažných důvodů nelze provést v chovu v kontrolní den kontrolu - propočítává se meziúdobí.) Kontrolní den – zahrnuje všechna dojení za 24 hod. První kontrolu provádíme: od 6. dne až 68. den po otelení. Kráva se považuje za zaprahlou – pokud dojí pod 3 kg /den •
Pro KU používáme kalibrované průtokoměry (Tru-Test)
•
Do 30 ml vzorkovnice odebíráme 25 – 30 ml průměrného vzorku mléka.
Údaje z kontrolního dne zpracování (počítač. centrální databáze) dle metodiky: „zásady vedení ústřední evidence“
Stanovení produkce mléka za kontrolní období (Mi): Vychází z celkové dojivosti krávy v kontrolním dni (mi), která se násobí ½ počtu dnů posledního kontrolního údobí (ti) , které uplynuly od předposledního kontrolního dne k poslednímu dni + dalších připočtených 14 dnů.
• Celorepublikovou databázi spravuje (Českomoravská společnost chovatelů, a.s.) a údaje o jednotlivých chovech a zvířatech zpracovává a statisticky vyhodnocuje výpočetní středisko PLEMDAT s.r.o. v Benešově u Prahy.
• Chovatelé, šlechtitelé aj uživatelé získávají zpracované výsledky formou sestav. Výsledky kontroly užitkovosti za kontrolní rok - ročenka výsledků za uzavřené normované laktace (říjen až září) příslušného roku dle plemen, okresů, podniků a stájí v ČR.
Dojitelnost Důležitá individuální funkční vlastnost (pro strojní dojení). Schopnost dojnice rychle a úplně uvolňovat mléko z vemene při dojení rozdílnou intenzitou. Dojitelnost důležitý selekční parametr ve stádě i pro prověření plemenných býků dle dojitelnosti jejich dcer v kontrole dědičnosti. Zkouška dojitelnosti (1x za život) u prvotelek: v období mezi 30. – 200. dnem laktace
Dojitelnost zjišťována dojícím strojem s kalibrovaným připojeným průtokoměrem. Před zkouškou se hodnotí tvarové vlastnosti vemene.
Dojitelnost ovlivňuje: - morfologická stavba vemene - pravidelnost, rovnoměrnost výdojků ze čtvrtí předních a zadních (hodnoceno IPZ), stavba a tvar vemene středně až vysoce dědivá vlastnost. - stavba struku: utváření strukových kanálků a pevnost strukového svěrače - vnitrovemenný tlak, neurohormonální regulace dojení - způsob provedení, konstrukce a seřízení dojícího stroje – při zkoušce dojitelnosti
Ukazatele dojitelnosti: Absolutní průměrný minutový výdojek (APMV) - je to množství mléka, získaného strojním dojením, vydělené dobou toku mléka (min.), bez dodojku. Průměrný minutový výdojek (PMV): vyjadřuje standardizaci APMV pomocí regresních koeficientů jednotně na stý laktační den, D je laktační den po otelení, provedení zkoušky: PMV = APMV + 0,001 (D - 100) údaj uveden v kontrolním listě krávy
Dříve sledované údaje: •
Relativní výdojek za 3 minuty (RV3) podíl mléka za první 3 minuty dojení z celkového výdojku udávaný v %. Index předozadní (IPZ )
•
podíl mléka nadojeného strojem z předních čtvrtí vemene z celkového výdojku ( %). Maximální minutový výdojek (MMV)