LIDSKÉ TĚLO ROVINY – KOSTRA - SVALY
Marcela učitelka Lanškroun
Anatomickou normu (anatomické postavení) zaujímá tělo stojící ve stoji spojném, se vzpřímenou hlavou, končetinami volně spuštěnými podél těla a s dlaněmi obrácenými dopředu. Při každém popisu těla, orgánů i chorobných tvarových změn vycházíme z tohoto postavení - bez ohledu na to, v jaké poloze se například zraněný trup nebo končetiny momentálně nacházejí.
M E D I Á N N Í R O V I N A - Tělo můžeme rozpůlit střední rovinou na dvě souměrné poloviny - pravou a levou.
H O R I Z O N T Á L N Í R O V I N A - Rovina kolmá k rovině mediální je příčná neboli transversální.
F R O N T Á L N Í R O V I N A - Třetí základní rovinu - kolmou jak k rovině mediální , tak k rovině horizontální - svislou a rovnoběžnou s čelem Z těchto základních tří rovin vycházíme při určování směru na trupu i na končetinách.
Z uvedených tří rovin pouze mediální rovina půlí tělo na dvě souměrné poloviny. Ostatní roviny rovnoběžné s rovinou mediánní, pokud jsou mimo střed těla jsou nazývány sagitální roviny. Ze zbývajících základních dvou rovin - horizontální a frontální - ani jedna nemusí procházet středem těla.
Popisy směrů: Mediálně (medium = střed) jsou uloženy všechny vnitřní útvary, ležící blíže střední rovině. Laterálně (latus = bok) jsou uloženy útvary ležící dále od mediální roviny. Kraniálně (cranium = lebka) jsou uloženy útvary ležící směrem k hlavě. Kaudálně (cauda = ocas) jsou uloženy útvary ležící směrem opačným, k dolnímu konci těla. Ventrálně (venter = břicho) jsou uloženy útvary ležící směrem dopředu, v přední části těla. Dorsálně (dursum = záda) jsou uloženy útvary ležící směrem dozadu, v zadní části těla. Superficialis (povrchový, zevní - externus) je označení pro útvary ležící zevně, povrchově. Profundus - (hluboký, vnitřní - internus) je označení pro útvary ležící v hloubce. Dexter - je označení pro útvary ležící v pravo. Sinister je označení pro útvary ležící v levo. Proximálně je označení pro útvary ležící na končetinách blíže k trupu; tj. k rameni, kyčli. Distálně je označení pro útvary ležící na končetinách blíže k prstům.
Ke speciálnímu popisu jednotlivých krajin se používají i jiné p o j m y . Nejčastěji jde o směry, k jejichž označení se využívá názvů a uložení párových kostí. Například na končetinách je místo mediální a laterální možné použít názvu radiální a ulnární nebo tibiální a fibulární.
K popisu pohybu hlavy, trupu, končetin a jejich částí se používá dalších pojmů.
abdukce (abducere - odváděti) - odtažení od střední roviny addukce (ad - k, směrem do ) - přitažení ke střední rovině dukce (ductio) - pohyb ve vodorovné rovině, naklánění flexe - ohnutí, ohýbání extenze - natažení, napřímení rotace (rotatio) - otáčení, otáčivý pohyb kolem dlouhé osy pronace (pronatio) - vtáčení; otáčivý pohyb ruky a předloktí (nebo nohy) palcem dolů a malíkovou hranou nahoru supinace (supinatio) - otáčení končetiny opačně než pronace, tj. nejprve palcem a potom dlaní nahoru (dopředu) a malíkovou hranou dolů oposice (oppositio - převrácení) - postavení proti; postavení palce proti ostatním prstům
Svaly člověka:
Počet svalů 600 Hmotnostní procento svalů: 40% Hmotnost všech svalů v těle: individuální, průměrně v lidském těle: asi 24-30 kg
Svaly umožňují veškeré pohyby těla – od mrknutí oka až po výskok do výšky. Dokonce na nich závisí i trávení potravy a oběh krve. V lidském těle existují 3 druhy svalů: svalstvo PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ neboli KOSTERNÍ – jeho činnost je řízena mozkem a svaly jsou ovladatelné vůlí. Spolu s kostmi a šlachami se podílejí na veškerých formách pohybu – od úsměvu až po vyběhnutí schodiště.. Je umístěné po celém těle a tvoří podstatnou část hmotnosti připojeny ke kostře šlachami. Konec šlachy bližší středu těla se nazývá odstup a je obvykle kratší než svalový úpon na druhém konci. Začátek svalu je obvykle na jedné straně kloubu a na druhé, vzdálenější straně je svalový, úpon, takže stažení svalu způsobuje pohyb kloubu. Svalstvo HLADKÉ – neovladatelné pohyby vnitřních orgánů (např. střev, moč.měchýře) Svalstvo SRDEČNÍ –tvoří většinu celkového objemu srdce Na hlavě a na krku – více než 30 obličejových svalů. Jsou spojeny s kůží na tváři a umožňují člověku nonverbální komunikaci (beze slov) pomocí široké škály výrazů vyjadřujících různé emoce, například hněv nebo radost. Kromě toho větší svaly hýbou hlavou, udržuji ji vzpřímenou a pohybují spodní čelistí během přijímání potravy nebo řeči. Svaly přední části hrudníku – ovládají pohyby ramene a paže a zpevňují celé rameno a ramenní kloub. Povrchové svaly zadní části hrudníku pohybují pažemi a zpevňují rameno. Sval trapézový má počátek na lebce a páteří a upíná se na lopatku a klíční kost. Zpevňuje lopatku, zatímco ostatní svaly pracují, táhne ramena nahoru a pomáhá nést hlavu. Velký sval oblý natahuje, přitahuje a mediálně otáčí pažemi, sval podhřebenový zpevňuje ramenní
Široký sval zádový má široký počátek na páteři a pánvi a upíná se na kost pažní. Zodpovídá za natažení paže (pohyb paže dozadu), za přitahování a mediální rotaci paže. Široký sval zádový podpírá paži, když ji držíme nad hlavou, a táhne paži dolů při silovém úderu, např. při plavání nebo bušení kladivem. Ramenní svaly zpevňují ramenní kloub složený z hlavice kosti a kloubní jamky. Tento kloub je nejpohyblivější, ale nejméně stabilní kloub na těle. Svaly, které obalují horní část paže a přecházejí přes loketní kloub – závěsný kloub – se upínají na kosti předloktí, které buď ohýbají, nebo natahují. V zadní části ramene mají 4 z lopatkových svalů – sval nadhřebenový, sval podhřebenový, velký sval oblý a sval podlopatkový – počátek na lopatce a upínají se na kost pažní. Jejich připojené šlachy cestou splývají s vláknitým pouzdrem obklopující ramenní kloub. Stabilizují ramenní kloub přidržováním hlavice kosti pažní v kloubní jamce. Velký sval oblý napíná, mediálně otáčí a přitahuje kost pažní. Dvojhlavý sval pažní – ohýbá paži v lokti a také pomáhá otočit předloktím tak, aby ruka byla dlaní nahoru. Ruka je tak univerzální a pohyblivá jen díky spolupráci malých kostí a mnoha svalů na předloktí a v ruce, které jimi pohybují. Tyto svaly mají počátek v lokti a zužují se do dlouhých šlach, které vybíhají do ruky. Úpony těchto svalů jsou zápěstí nebo na článcích prstů. Šlachy procházejí pod vazivovými pruhy zvanými retinacula., které je drží na místě, a jsou obklopeny kluzkými pouzdry, jež je zvlhčují. Břišní stěna není zpevněna žádnými kostmi. Místo toho jsou orgány ve spodní části trupu drženy na svém místě a chráněny přední (anterior) a boční (lateral) stěnou tvořenou 4 páry plochých svalů a jejich plošně rozprostřenými šlachami. Tyto svaly také zajišťují pohyby páteře při ohýbání trupu dopředu a do stran a při jeho otáčení. Také předcházejí přetížení páteře.(přílišnému prohnutí dozadu). Dolní končetiny jsou částí těla s největším počtem svalů, z nichž některé jsou velmi silné. Je to způsobeno nejen tím, že nesou váhu těla, ale zároveň jsou také základním článkem při pohybech, jako je skok, běh, chůze. Většina stehenních svalů (v horní části nohy) má počátek na pánevním pletenci a upíná se na kost holenní. Některé pracují jen v oblasti kyčelního kloubu a některé zasahují do obou oblastí. Svaly na přední straně pánve a stehna ohýbají kyčle a zvedají stehno, přitahují a otáčejí ho a natahují nohu v koleni.
Zadní svaly kyčle a stehna natahují kyčel, oddalují nohu, otáčejí a ohýbají nohu v koleni. Svaly v dolní části nohy a na noze pod kotníkem pohybují nohou a prsty tak, aby poskytly tah potřebný k odlepení těla od země během chůze a běhu, a také stabilizují nohu, když stojíme. Zatímco uspořádání svalů v dolní části nohy – vybíhajících v dlouhé šlachy – a svalů na noze pod kotníkem je podobné jako na rukou, nohy jsou silnější a méně pohyblivé než ruce, což vyplývá z jejich role při pohybu i držení těla. V kotníku, závěsném kloubu, vyvolávají svaly dorziflexi ( ohnutí nohy směrem nahoru) a flexi chodidla ( napnutí nohy až k prstům). Další svaly ohýbají a napínají prsty a přivracejí – otočení chodidla směrem dovnitř nebo vybočují ( obrácení chodidla směrem ven) nohu. Uvnitř nohy pod kotníkem jsou vnitřní svaly, které pomáhají pohybovat prsty a navíc, a to je důležitější, pracují spolu se svaly dolní části nohy na udržení klenby chodidla. 1) Velký prsní sval - je mohutný plochý sval začínající na celé zevní části hrudní kosti, na přilehlé části klíční kosti a dole na horní části vazivového pouzdra přímého břišního svalu. Boční pohyby paží. 2) Sval deltový - tvoří jakýsi polokulovitý kryt zakrývající shora a zevně kloub ramenní. Začíná na zevní třetině klíční kosti, na nadpažku a přilehlé části hřebenu lopatky. Jeho hlavní funkcí je upažení, zvedání, spouštění a rotace ramene. 3) Biceps - je dvouhlavý sval pažní. Začíná oběma hlavami na lopatce v blízkosti kloubní jamky pro skloubení s kostí pažní. Probíhá souběžně s pažní kostí, kde po spojení obou hlav vytváří objemné bříško a přechází v krátkou silnou šlachu. Ohýbání paží.
4) Předloktí - svaly předloktí (ohybače a natahovače) se účastní pronace či supinace, které mají na svědomí ohyb a natahování prstů ruky. Jistou výjimku tvoří sval pažněvřetenní, který pomáhá ohýbat paži v lokti a jistým způsobem se uplatňuje na svalovém reliéfu předloktí na jeho zevní straně pod loketním kloubem. 5) Svalstvo břicha - tvoří součást svalového korzetu trupu. Přímý sval břišní je mohutný párový sval, začínající na střední části dolních žeberních chrupavek při jejich spojení s hrudní kostí. Probíhá svisle dolů a upíná se na přilehlou část stydké kosti. Ovládání pohybů při dýchání, kašli, kýchání, smíhu, vzdychání. 6) Šikmý sval břišní - začíná na zadních stranách dolních žeber v blízkosti dolní hrudní a horní bederní páteře, probíhá šikmo dopředu dolů a upíná se do dolní části vazivového pouzdra přímých svalů břišních 7) Čtyřhlavý sval stehenní - je největším svalem lidského těla. Svou dlouhou hlavou zvanou přímý sval stehenní začíná na předním trnu kosti kyčelní. Ostatní tři hlavy začínají prakticky po celém obvodu kosti stehenní. Probíhají směrem ke kolennímu kloubu, vzájemně se spojují a velmi krátkou plochou šlachou se upínají do horní části čéšky. Narovnání kolenního kloubu a pohyby holeně. 8) Trapézový sval - začíná široce na týlní části lebky, na zádových výběžcích všech krčních a horních hrudních obratlů. Probíhá směrem zevním, vějířovitě se zužuje a upíná se na hřeben a nadpažek lopatky a na přilehlou část klíční kosti 9) Široký sval zádový - je nejmohutnější sval zad. Začíná širokou plochou šlachou na zádových výběžcích kostrče, celé bederní a dolní poloviny hrudní páteře a pevně srůstá s vazivovým pouzdrem dlouhých vzpřimovačů. Jeho funkcí je připažení a zapažení. 10) Trojhlavý sval pažní - dlouhou hlavou začíná na lopatce těsně pod kloubní jamkou a dalšími dvěma hlavami na zadní straně kosti pažní. V blízkosti loketního kloubu se spojují v krátkou plochou šlachu, kterou se upíná na okovec kosti loketní. Jeho funkcí je extenze v loketním kloubu. Při demonstraci rozvinutý triceps připomíná tvar podkovy. 11) Velký sval hýžďový - upíná se na zadní straně kyčelní kosti a částečně i na přilehlé části kosti křížové. Podílí se významnou měrou na zanožování
12) Dvouhlavý sval stehenní - probíhá na zevní straně zadní plochy stehna směrem dolů ke kolennímu kloubu a upíná se až pod ním na hlavičku kosti lýtkové. Všechny svaly zadní skupiny ohýbají dolní končetinu v kolenním kloubu a pomáhají při zanožení. 13) Trojhlavý sval lýtkový - začíná na horní části zadní strany kosti holenní a postranními hlavami na příslušných okrajích dolního konce kosti stehenní. Všechny tři hlavy se uprostřed bérce spojují v objemné bříško přecházející nad hlezenním kloubem v silnou šlachu zvanou achillovu, která se upíná na zadní výběžek kosti patní. Tento sval zajišťuje pružnou chůzi, běh a výskok.
Sval krejčovský ovládání pohybů při stání, běhu, chůzi a při získávání rovnováhy.
Jaký počet kostí je v jednotlivých částech těla? Lidská kostra představuje soubor kostí, chrupavek, a vaziv, které dohromady vytváří pevnou, pasivně pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Lidská kostra, dospělého člověka se skládá přibližně z 206 kostí, přičemž například novorozeňata jich mají kolem 300. Tento fakt je dán tím že mají novorozeňata v těle spoustu malých kostí, které během růstu srostou. Kostru člověka tvoří asi 208-214 volně či pevně spojených kostí, které poskytují celému tělu pevnou, ale pohyblivou oporu. Některé kosti mimoto slouží jako ochranná pouzdra životně důležitých orgánů (lebka chrání mozek a smyslové orgány, hrudní koš zase plíce a srdce). Každá kost má svou specifickou velikost a tvar, podle role, kterou v těle hraje. Kosti se řadí podle velikosti od silné stehenní kosti, která je dlouhá okolo 50cm, až k malinkému třmínku, nejmenší kosti nacházející se v uchu, která je dlouhá 2,6mm.
Hmotnost kostí lidského těla:
10 kg
Lidská hlava má 29 kostí. Kopulovitě tvarovaný vršek lebky tvoří 8 kostí, které jsou napevno spojeny. V přední obličejové části je dalších 14 kostí, 3 uvnitř každého oka a ucha a mandibula tvořící horní čelist.
Páteř se skládá ze 33-34 obratlů: Páteř tvoří ochranné pouzdro pro míchu. Miskovitě prohloubená týlní kost se připojuje dvěma výběžky k prvnímu obratli, zvanému nosič (atlas). Tento obratel získal své jméno podle řeckého boha, který prý držel svět na svých ramenou. Kruhovitý atlas je posazen na čepovci (axis). Mícha prochází otvorem v týlní kosti a vstupuje do páteřního kanálu, otvory mezi obratli vystupuje 31 párů míšních nervů.
Počet obratlů v lidském těle:
Počet krčních obratlů: Počet hrudních obratlů: Počet bederních obratlů: Kost křížová (srostlé obratle) Kostrč (srostlé obratle):
7 12 5 5 4-5
Ohebnost kostry je možná díky kloubům mezi jednotlivými kostmi. V některých kloubních spojeních jsou k sobě kosti připojeny bez jakéhokoli přerušení. Jsou kompaktně sevřeny zubatými stmelenými liniemi, které se nazývají švy neboli futury, takže se zdá, jako by to byla jedna velká kost. Ve volně pohyblivých kloubech jsou styčné plochy kostí pokryty sklovitou chrupavkou a obklopeny pouzdrem zpevněným vazy. Kloubní pouzdro je vystláno jemnou výstelkou, jež do dutiny kloubní vylučuje maz, snižující tření a zvyšující přilnavost styčných ploch kloubu. Plochý kloub, jaký je např. mezi zápěstními stehenní a holenní – jsou spojeny zkříženými vazy a obklopeny složitým kloubním pouzdrem. Spojení 1. a 2. obratle krčního vytváří tzv. čepový kloub, umožňující otáčení hlavy. Kladkový kloub dovoluje pohyb pouze v jedné rovině – nalezneme jej např. v lokti a mezi články prstů. Naproti tomu kloub sedlový, jímž je spojen palec s jednou zápěstní kůstkou, dovoluje pohyb v několika směrech.kůstkami, je nejjednodušším typem kloubu. Má malý rozsah pohybu (pouze posuny) a je omezen kloubními vazy. Klouby ramenní a kyčelní jsou příkladem kulovitých kloubů. Kyčelní klouby, jejichž pouzdra jsou zesílena mohutnými vazy, nesou celou hmotnost těla. Největším kloubem je kloub kolenní, v němž se stýkají kost
Hrudník:
Počet pravých žeber Počet nepravých žeber: Počet volných žeber:
7 3 2
Ramena, paže a vlastní ruce čítají dohromady asi 64 kostí. V horní části paže je dlouhá kost pažní a v její dolní části jsou dvě kosti vřetenní a loketní. Lidská ruka se skládá z velkého počtu kostí - 8 kostí karpálních v zápěstí, 5 záprstních v dlani, 2 prstních článků v palci a 3 prstních článků v každém ze čtyř prstů.
kyčle, nohy a chodidla mají dohromady 62kostí. V každém kotníku je 7 zánártních kůstek. I v chodidlech najdeme velký počet kostí - 5 nártních kůstek v obou ploskách, 2 prstní články v každém velkém palci a 3 prstní články v každém z ostatních 4 prstů.
Končetiny:
Počet zápěstních kůstek: Počet záprstních kůstek: Počet zánártních kůstek: Počet nártních kostí:
8 5 7 5
A NA ZÁVĚR: Zaostřující svaly v tvých očích vykonají přibližně 100 tisíc pohybů za den. Je to jako každodenní osmdesátikilometrová procházka.
Naše svaly jsou mnohem mohutnější, než se nám zdá. Jejich síla je přírodou omezena, aby bylo zabráněno poškození svalů a šlach. Toto omezení však slábne, když se do krve dostane adrenalin. Jsou známy případy, kdy v extrémních podmínkách lidé dokázali uzvednout obrovské valouny nebo automobily.
Dospělý člověk se skládá z 7000 000 000 000 000 000 000 000 000 (7 oktiliónů) атomů.
Děti mají o 60 kostí více, než dospělý člověk.
Nejmohutnější sval lidského těla je sval žvýkací. Každou vteřinu vytvoří tvé tělo 25 miliónů nových buněk. Za svůj život člověk vymění asi 19 kilogramů kůže.
Budeme-li lidské tělo pokládat za chrám, je to ten neunikátnější chrám na světě! Starej se o něj.
ončetin
