Mateřská škola Mateřídouška Na Hradě 90, Hradec Králové 3 Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a Základní škola a mateřská škola Jana Pavla II. v Hradci Králové
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Lidové pranostiky v MŠ II (platnost od 1. 9. 2013)
Schvaluji: Mgr. Jiří Vojáček ředitel školy
.………......................
Sestavila: Mgr. Lenka Tomášová zástupkyně ředitele pro MŠ Mateřídouška
….……………………
„Láska k Bohu a láska k bližnímu se vzájemně prolínají. I v tom nejposlednějším člověku se setkáváme se samotným Ježíšem, a v Ježíši potkáváme Boha.“ Benedikt XVI.
Historická část zdi zahrady MŠ a Městská hudební síň
Mateřská škola
2
Informace o mateřské škole Název školy: Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a Základní škola a mateřská škola Jana Pavla II. v Hradci Králové Adresa školy: Orlické nábřeží 1/356 500 03 Hradec Králové IČ 71 341 072 Název MŠ: Mateřská škola Mateřídouška Provoz MŠ: pondělí – pátek 6.30 – 16.30 hodin Zřizovatel školy: Biskupství královéhradecké Ředitel školy: Mgr. Jiří Vojáček Zástupkyně ředitele pro MŠ: Mgr. Lenka Tomášová (třída Ovečky) Učitelky MŠ: Bc. Marie Morávková (třída Ovečky) Bc. Barbora Pecháčková (třída Broučci) Mgr. Kateřina Holečková (předškolní děti) Eliška Holečková (třída Broučci) Provozní pracovnice: Eva Žabková Uklízečka: Pavlína Kerhartová Školník ZŠ i MŠ: Jan Verner Adresa MŠ: ZŠ a MŠ Jana Pavla II., Na Hradě 90, 500 03 Hradec Králové 3 Číslo telefonu MŠ: 731 598 681 (mobil) Počet tříd: 2 heterogenní (Ovečky, Broučci) Počet zapsaných dětí k září 2014: 56 dětí Z toho počet dětí s odkladem školní docházky: 0 Stravování: zajištěno z MŠ Kotěrova, dovoz zajišťuje p. školník Jan Verner
3
Obsah 1. Charakteristika křesťanské MŠ……………………………………………... 5 2. Charakteristika vzdělávacího programu……………………………………. 5 2.1 Cíle ŠVP…………………………………………………………………… 5 2.2 Prostředky k dosažení cílů…………………………………………………. 6 2.3 Obsahy vzdělávání…………………………………………………………. 6 2.4 Oblasti předškolního vzdělávání…………………………………………… 7 2.5 Rámcové činnosti ekologické výchovy……………………………………. 8 3. Podmínky a organizace vzdělávání………………………………………….. 8 3.1 Věcné vybavení………………………………………..……………........... 8 3.2 Životospráva…………………………………………….. ………………... 9 3.3 Psychosociální podmínky…………………………………………….......... 9 3.4 Organizace chodu…………………………………………………………... 9 3.5 Uspořádání denních činností v MŠ………….……………………………... 10 3.6 Řízení a kontrolní činnost zást. ředitele pro MŠ……………………………10 3.7 Harmonogram kontrolní činnosti…………………………………………... 11 3.8 Personální a pedagogické zajištění………………………………………… 12 3.9 Bezpečnostní podmínky a pravidla v MŠ………………………………….. 13 3.10 Spoluúčast rodičů………………………………………………………….13 4. Funkční gramotnost…………………………………………………………....13 4.1 Předčtenářská gramotnost………………………………………………….. 13 4.2 Předmatematická gramotnost……………………………………………….13 4.3 Přírodovědná gramotnost…………………………………………………... 14 4.4 Sociální gramotnost………………………………………………………... 14 4.5 Informační gramotnost…………………………………………………….. 14 4.6 Seznamování s cizím jazykem…………………………………………….. 14 5. Plánované akce školy pro děti a rodiče……………………………………….15 6. Témata církevního roku……………………………………………………….15 7. Teoretická opora k integrovaným blokům………………………………….. 17 8. Integrované bloky…………………………………………………………….. 24 9. Další aktivity mateřské školy………………………………………………… 49 10. Přehled o evaluační činnosti mateřské školy………………………………. 50
4
1 Charakteristika křesťanské mateřské školy Mateřská škola je od 1. 9. 2009 součástí souškolí Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a Základní škola a mateřská škola Jana Pavla II. v Hradci Králové. Mateřská škola sídlí v ulici Na Hradě č. 90 v budově základní školy v pravé zadní části, která byla zcela nově zrekonstruována pro potřeby předškolního zařízení. Historický charakter místa, citlivě přebudovaný na mateřskou školu, dotváří specifickou atmosféru těchto prostor. Mateřská škola je od 1. 1. 2011 dvoutřídní předškolní zařízení s maximální kapacitou 2 x 28 dětí. Vnitřní prostor splňuje veškerá funkční i estetická kritéria předškolního zařízení. Věkově smíšené třídy tvoří děti od dvou do šesti (v případě odkladu školní docházky do sedmi) let věku. Jsou přijímány děti z rodin křesťanských i ostatních za předpokladu respektování profilace školy. Koncepce mateřské školy je zaměřena na křesťanskou výchovu a vychází z potřeb dětí a zákonných zástupců. Náboženská výuka prolíná nejen katecheze, ale i celý školní rok. Děti se seznamují s liturgickým rokem slavením jeho svátků. Křesťanská výchova probíhá celým výchovně vzdělávacím procesem v průběhu celého školního roku, a to v odpovídající míře s ohledem na věk dětí a při dodržování pedagogických zásad. Úzce spolupracujeme se základní školou, vedeme pravidelné katecheze, navštěvujeme školní kapli se školním spirituálem, účastníme se společných bohoslužeb se ZŠ, s KMC Sedmikráska a jeho klubem dětí Klubíčko uskutečňujeme společné akce. Při práci využijeme metodickou literaturu, materiály týkající se lidových tradic, zvyků a pranostik, časopis Informatorium 3-8, Studánka, Katechetický věstník, Nezbeda.
2 Charakteristika vzdělávacího programu Vlastní školní vzdělávací program Lidové pranostiky v MŠ vychází z koncepce křesťanské mateřské školy a je v souladu s RVP PV a v souladu s obecně platnými právními předpisy. Zajišťujeme v něm pružnost a individuální úpravy dle potřeb dětí a takové podmínky, aby mohly být naplňovány cílové i obsahové požadavky na předškolní vzdělávání i očekávané kompetence dítěte. Téma lidových pranostik považujeme za další zajímavou a přínosnou oblast lidových tradic, kterou lze obohatit jednotlivá období celého roku. Považujeme za smysluplné předávat moudrosti a zvyky minulých pokolení nastupující generaci, a to zvláště v dnešní době technického pokroku. Vnímáme potřebu návratu k tradicím. Objevujeme tak společně hodnoty, které přetrvávají z minulosti a které mají co říci i dnešním dětem.
2.1 Cíle Školního vzdělávacího programu Směřujeme k tomu, aby naši MŠ opouštěly děti s vlastním rozumem, názorem, schopné dívat se kolem sebe, samostatně uvažovat, tvořivě přemýšlet a jednat,
5
aktivně čelit problémům, které život přináší. Zároveň bereme mateřskou školu jako přirozené kulturní centrum s možností uchovávat a oživovat lidové tradice. Nabízíme je dětem v přiměřené formě poznatků a prožitků, podporujeme u dětí vědomí sounáležitosti s krásou, čistotou a jednoduchostí lidových tradic, které se ze současné konzumní společnosti postupně vytrácejí. • rozvíjet jejich schopnosti, dovednosti, schopnosti se ztišit, soustředit, zkoumat, pečovat o zdraví své i cizí, předjímat nebezpečí, zvládnout hygienu, • probouzet v dětech snahu být dobří, a tak přispívat k odstranění povyšování jedněch nad druhými, odlišovat obranu a útok, učit se společenskému chování, umět na chvíli odložit své přání, unést těžší situaci, dodržovat pravidla, dokončit činnost, učit se úctě ke všemu stvořenému a ke všem lidem, být vděčný, vnímat srdcem, zažít Boha, • učit se samostatnosti, nacházet své kladné vlastnosti a rozvíjet je, vědět, že mohu říci „ne“, když se mi něco nelíbí, • spolupracovat s rodiči (společné akce, výlety, pomoc škole), KMC, ZŠ, ZUŠ, • rozvíjet jazykové a řečové kompetence dětí za podpory proškolené logopedické asistentky v celoročních činnostech, spolupracovat s rodiči.
2.2 Prostředky k dosažení cílů o zvýšení individuálního přístupu k dětem, vedení diagnostických záznamů v oblastech, které dětem dělají potíže, a zaznamenávání pokroků a předností dětí, zařazování více činností na zklidňování dětí, hry na dopravu, „Co by se stalo, kdyby…“, pohádky… o učit děti rozdělit se, odmítání nežádoucího chování, zvýšené vyžadování poděkování, prosby a pozdravu, prožití toho, že dospělý má dítě rád, i když mu něco nedovolí, vedení k přejícnosti, používat smyslově symbolickou metodu, pohádky, příběhy ze života dětí, hraček, zvířátek, společně se podílet na vytváření pravidel, o vyřídit vzkaz, zvládat sebeobsluhu podle individuálních možností, být ochoten pomoci, rozlišovat, co je dobré a co škodí ostatním, umět zformulovat své přání a potřeby, vědět, že jsem přijímán takový, jaký jsem, neohrožovat svým chováním okolí, ale řešit své problémy jinak…, o proškolit pedagogickou pracovnici v kurzu LA akreditovaném MŠMT, využívat dosažených znalostí v práci s dětmi (individuální, skupinová), o vybavit MŠ didaktickými pomůckami a materiálem vhodným pro logopedickou prevenci, o společné akce s rodiči, opravy a pomoc škole.
2.3 Obsahy vzdělávání -
dle RVP PV
6
-
pravidelná katecheze – nově katecheze Dobrého pastýře (s. Mária Kozoňová, Mgr. Helena Nerudová) bohoslužby slova (školní spirituál - páter Jan Šlégr) podzimní kurz plavání (plavecká škola Zéva) Muzika pro radost – flétnička (v rámci dopoledne v MŠ - učitelky MŠ – Tomášová, Pecháčková) Předškolák + pravidelná logopedická prevence (v průběhu dne - učitelka MŠ – Holečková K.) Angličtina hrou (v rámci dopoledne - učitelky MŠ – Morávková, Holečková E.)
Dále plánujeme oslavu Dne církevního školství (16. 9.), předvánoční odpoledne, besídku ke Dni matek, výlety do přírody v nejbližším okolí, výlet s poutí, noční přespání v MŠ. Na konci školního roku slavnostní rozloučení se školáky. Chceme pokračovat ve spolupráci s rodiči formou denních pohovorů, schůzek, společných akcí, předvánoční besídkou, besídkou ke Dni matek. V případě potřeby poprosíme rodiče o výpomoc na školní zahradě či v prostorách MŠ či další sponzorskou pomoc.
2.4 Oblasti předškolního vzdělávání 1. -
Dítě a jeho tělo (oblast biologická) fyzický rozvoj a pohybová koordinace jemná motorika, koordinace ruky a oka sebeobsluha, zdraví, bezpečí
2. Dítě a jeho psychika (oblast psychologická) - jazyk a řeč - poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové operace - sebepojetí, city, vůle 3. Dítě a ten druhý (oblast interpersonální) - komunikace s dospělým, s dětmi, spolupráce při činnostech - sociabilita
4. -
Dítě a společnost (oblast sociálně-kulturní) společenská pravidla a návyky zařazení do společenství kultura, umění
5. -
Dítě a svět (oblast enviromentální) poznatky, sociální informovanost adaptabilita ke změnám vztah k životnímu prostředí
7
2.5 Rámcové činnosti ekologické výchovy - vytvoření koutku přírody - výrobky z přírodního materiálu - návštěva botanické zahrady - návštěvy lesa - interaktivní programy Institutu ekologické výchovy - péče o květiny - vycházky do přírody - sbírání bylin - třídění odpadu, sběr starého papíru - pozorování a krmení zvířátek - návštěvy ZOO koutku ZŠ Bezručova, obřího akvária Naše metodické působení spočívá především ve hře a prožitkovém učení, které nejlépe odpovídá stadiu dítěte předškolního věku. Křesťanským rodinám nabízíme jistotu, že jejich děti budou vychovávány v duchu doma platných hodnot. V nadstandardní nabídce jsme schopni zajistit aktivity, které respektují zájem rodičů a dětí: plaveckou výuku, výuku anglického jazyka, předškolní přípravu, flétničku - vše pod vedením školených lektorů.
3 Podmínky a organizace vzdělávání 3.1 Věcné vybavení MŠ se nachází v zadní části budovy ZŠ, Na Hradě 90. Vnitřní prostor MŠ splňuje veškerá funkční i estetická kritéria předškolního zařízení. Vstup do jednotlivých tříd je oddělený, šatna třídy Oveček se nachází vpravo v přízemí budovy, šatna třídy Broučků vlevo nahoře v 1. poschodí. Třídy i herny – ložnice mají dostatečně velké prostory pro daný počet dětí včetně vhodného uspořádání nábytkem, které vyhovuje všem činnostem a aktivitám dětí. Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení i vybavení pro odpočinek odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné. Vybavení hračkami, pomůckami, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věkovému složení. Je průběžně obnovováno a doplňováno. Hračky a doplňky jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení. Všechny vnitřní prostory splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných přepisů. 3.2 Životospráva Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. Děti mají během dne dostatek tekutin (je zajištěn pitný režim) a mezi jednotlivými jídly jsou dodržovány vhodné intervaly. Je zajištěn pravidelný a zároveň flexibilní rytmus a řád.
8
Děti jsou každodenně dostatečně dlouho venku, činnosti jsou přizpůsobovány okamžité kvalitě ovzduší. Děti mají dostatek volného pohybu nejen při pobytu venku, ale i v interiéru mateřské školy. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí.
3.3 Psychosociální podmínky Děti i dospělí se cítí v prostředí MŠ spokojeně, dobře, jistě a bezpečně. Pedagogové respektují potřeby dětí a napomáhají k jejich uspokojování. Děti nejsou neúměrně zatěžovány spěchem. Všechny mají rovnocenné postavení. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída je pro dětí kamarádským společenstvím. Pedagogický styl je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, která odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života. Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora.
3.4 Organizace chodu • denní řád je dostatečně pružný • jsou do něj pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity • pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání • děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí • je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim • vyvážený poměr spontánních a řízených činností • dostatek času a prostoru pro spontánní hru • děti jsou podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování • jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti • je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí • plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí • jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky
9
3.5 Uspořádání denních činností v mateřské škole Ranní blok (6,30 – 8,30 hod.) - tvořivé činnosti dětí - esteticky výchovné činnosti - individuálně plánované činnosti - realizace plánovaných činností - tvůrčí realizace nápadů dětí - upevňování výslovnosti – rozvoj řeči Dopolední blok (8,30 – 11,30 hod.) - tělovýchovné chvilky a různé formy ranního cvičení - hygiena, přesnídávka - pokračování či dokončení ranního programu - komunitní kruh - individuální a skupinové činnosti, evaluace - návrhy na hry a činnosti - pobyt venku (vycházky, zahrada)
Polední blok (11,30 – 14,00 hod.) - hygiena - oběd - literární, hudební chvilka - odpočinek - klidové činnosti při odpočinku dětí - nespavý režim Odpolední blok (14,00 – 16,30 hod.) - hygiena - svačina - tvořivé činnosti dětí - zájmové činnosti dětí - pobyt na zahradě Uspořádání dne je závazné pouze pro čas stanovený pro jídlo, pobyt venku a odpolední odpočinek. Ostatní činnosti učitelka operativně přizpůsobuje zájmům dětí, činnostem a konkrétním podmínkám na třídě.
3.6 Řízení a kontrolní činnost zástupkyně ředitele pro MŠ Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovnic jsou jasně vymezeny. Je vytvořen funkční informační systém. Zástupkyně ředitele vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance. Vyhodnocuje práci zaměstnanců, pozitivně je motivuje a podporuje vzájemnou spolupráci. Pracovní tým zve ke spolupráci rodiče. Plánování pedagogické práce a chodu MŠ je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětné vazby. Zástupkyně ředitele vypracovává ŠVP týmově. MŠ spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány, s Křesťanským mateřským centrem Sedmikráska, s vlastní základní
10
školou, se ZUŠ Habrmanova i s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí. Cílem všech kontrol je upevnění pozitivního vztahu k práci a motivace ke zvyšování její kvality. Sledována je také samostatnost, iniciativa a odpovědnost. Kontrola je zaměřena především na plnění cílů daných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání - zda je naplňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Bude hodnocen přístup učitelek i provozních pracovnic k dětem, rozvoj osobnosti dětí a jejich zájmů. Bude zjišťováno, zda děti nejsou neúměrně zatěžovány, zda jsou uspokojovány jejich potřeby a zda veškeré aktivity obsahují prvky hry a tvořivosti. Důležitý je rozvoj citové stránky, estetického vnímání, rozumové úrovně a především řeči. Maximální pozornost bude věnována předškolním dětem a to především v oblastech, kde děti nedosahují přiměřených výsledků, a naopak budou podporovány činnosti, kde děti projevují určité nadání. Kontrolní činnost bude prováděna formou: - orientačních vstupů - hospitací - následnými kontrolami plnění doporučených úkolů - sledováním výsledků práce - sledováním výsledků činností dětí - kontrolami dodržování vnitřních norem školy, pracovního a organizačního řádu - kontrolami dokumentace Zaměření kontrol a hospitací: - kvalita výchovně – vzdělávací práce - respektování věkových a individuálních zvláštností a potřeb dětí - aktivita, iniciativa a samostatnost - úroveň pedagogické diagnostiky, její zpětné využívání v praxi - dodržování pořádku na pracovišti - kvalita a vedení třídní dokumentace - úroveň návyků, chování, znalostí a dovedností dětí - komunikace a spolupráce s rodiči - dodržování a maximální využití pracovní doby Veškerá kontrolní a hospitační činnost bude zapsána, po každé kontrole proběhne pohospitační pohovor. O všech dětech budou vedeny zápisy, o dětech se speciálními potřebami a s odkladem školní docházky povedeme podrobnou diagnostiku. Přílohou těchto listů budou individuální plány, vyjádření odborných lékařů.
3.7 Harmonogram kontrolní činnosti •
průběžná kontrola - kontrola třídní dokumentace - dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů - kontrola závad a jejich odstraňování - kontrola estetiky školy
11
-
kontrola úklidu hraček a pomůcek
•
kontrolní pedagogická činnost - zda plánování vychází z ŠVP, forma, metody - vytváření vhodných podmínek pro prožitkové činnosti dětí - vyváženost kolektivního a individuálního působení na děti - atmosféra ve třídě, vztah učitelky k dětem - promyšlenost přípravy na výchovnou práci
•
plán pedagogických porad - začátek školního roku (projednání záležitostí potřebných pro zahájení nového školního roku, upřesnění plánované výchovně vzdělávací práce podle ŠVP, závěry ze školní pedagogické porady) - podzim (diskuze o poznatcích z práce s ŠVP, diagnostika dítěte, Den otevřených dveří, příprava třídní schůzky) - zima (příprava vánoční besídky, příprava předškolních dětí k zápisu do ZŠ, výměna zkušeností, závěry z hospitační činnosti) - jaro (hodnocení dosažených výsledků, příprava besídky ke Dni matek, příprava školního výletu s poutí ve spolupráci s KMC) - konec školního roku (hodnocení výsledků, spolupráce, návrhy na zkvalitnění práce v novém školním roce)
•
plán provozních porad - září, říjen (projednání vnitřního řádu a pracovního řádu, bezpečnosti) - listopad, prosinec (organizační rozvržení úkolů na Den otevřených dveří, kurz plavání, vánoční besídka) - březen (proškolení BOZP) - květen (besídka ke Dni matek, výlet s poutí, oslavy MDD, rozloučení se školáky, projednání plánu dovolených)
3.8 Personální a pedagogické zajištění Učitelkám je umožněno studium na UHK, účast na vzdělávacích akcích z nabídky NIDV, UHK a jiných organizací. Preferujeme akce k prohloubení vědomostí v profesním zaměření, studium na VŠ. K individuálnímu studiu využíváme odbornou pedagogickou literaturu – knihy, časopisy Předškolní výchova, Rodina a škola, Učitelské noviny, Katolické noviny.
-
pedagogické pracovnice mají zájem o svůj další odborný růst služby učitelek jsou organizovány tak, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna optimální pedagogická péče učitelky pracují v souladu s metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí specializované služby, ke kterým předškolní pedagog sám není dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky (speciálními pedagogy, školními či poradenskými psychology, logopedy aj.)
12
3.9 Bezpečnostní podmínky a pravidla v MŠ Ochrana a bezpečnost dětí je zajištěna trvalým pedagogickým dohledem. Smysl pro bezpečnost a ochranu zdraví pěstujeme již u dětí v předškolním věku, aby nedocházelo k poraněním a úrazům. Pravidla vzájemného soužití, přátelství a porozumění s dětmi vytváříme na začátku školního roku společně. 3.10 Spoluúčast rodičů Navazujeme s rodiči partnerský vztah, respektujeme rodinu a jejich postoje k duchovním hodnotám, našim společným cílem je zdravý fyzický a psychický vývoj dítěte. Poskytujeme rodičům pomoc a poradenství, informujeme je o dění v MŠ na webových stránkách a na nástěnkách v budově školy. Objektivně informujeme rodiče o jejich dětech, problémy řešíme taktně v soukromí, po dohodě možno sjednat schůzku. Zveme rodiče na akce školy a umožňujeme jim spolupodílet se na programech. Zákonní zástupci jsou průběžně informováni o dění v MŠ i o akcích na nástěnce, v měsíčním přehledném kalendáři, v harmonogramu školy. O životě celé školy pak též na internetových stránkách (www.ms-materidouska.webnode.cz). Naší snahou je, aby se děti v MŠ cítily radostně a spokojeně a aby propojenost mezi Křesťanským mateřským centrem Sedmikráska, námi a ZŠ Jana Pavla II. byla co nejtěsnější a děti tak mohly plynule přecházet z jednoho stupně na další a vznikla tak kontinuita škol.
4 Funkční gramotnost Funkční gramotnost je zařazena do oblastí vzdělávacího obsahu a klíčových kompetencí pro děti všech věkových kategorií. Pravidelně ji zařazujeme do vzdělávací práce, a to formou skupinových i individuálních činností. 4.1 Předčtenářská gramotnost Cílem je objevovat, procvičovat a upevňovat dovednosti související s přípravou na čtení a psaní. Zaměřujeme se na rozvoj předčtenářských dovedností dětí všech věkových kategorií. Do vzdělávací práce zařazujeme jazykové, literární a grafomotorické činnosti. Děti vedeme k tomu, aby uměly pojmenovat věci kolem sebe, dovedly verbálně komunikovat, rozuměly slovům a výrazům, aktivně si rozšiřovaly svůj slovník, mluvily gramaticky správně, uměly formulovat své pocity a dbáme o jasnou a zřetelnou výslovnost.
4.2 Předmatematická gramotnost Cílem je podněcovat matematické představy dětí. Do vzdělávací práce zařazujeme činnosti související s matematickými představami, orientací v prostoru a řešením problémových situací. Děti vedeme k tomu, aby uměly rozlišovat znaky a detaily, kreslily geometrické tvary, chápaly časové vztahy a uměly se orientovat v prostoru, na ploše, chápaly
13
základní matematické pojmy, měly vytvořenou představu o číslech a číselných řadách, uměly třídit, porovnávat a řadit předměty.
4.3 Přírodovědná gramotnost Cílem je podporovat rozvoj přírodovědné gramotnosti. Do vzdělávací práce zařazujeme činnosti související s ochranou životního prostředí, enviromentální problematikou, zdravím člověka a řešením problémových situací. Děti vedeme k tomu, aby uměly přijmout změnu a vyrovnat se s ní, měly základní poznatky o světě lidí, přírody, kultury i techniky, měly základní povědomí o nutnosti ochrany přírody a znaly možnosti, jak přírodu chránit, uvědomovaly si možnosti ohrožení svého zdraví. 4.4 Sociální gramotnost Cílem je podpora rozvoje sociálních a společenských návyků, postojů a gramotnosti. Do vzdělávací práce zařazujeme činnosti podporující sebeuvědomování, sebeovládání, kooperaci ve skupině, spolupráci na společném úkolu, respektování pravidel a navazování sociálních kontaktů. Děti vedeme k tomu, aby dokázaly respektovat předem domluvená pravidla, ovládnout se regulovat své chování, uměly vyjádřit svůj názor, dokázaly spolupracovat a být partnerem při hře, uplatňovat společenská pravidla ve styku s dospělými i dětmi, uměly při hře vyjednávat, spolupracovat, dohodnout se, prosadit si svůj názor i ustoupit, zařadit se do skupiny vrstevníků. 4.5 Informační gramotnost Cílem je seznámit děti se základními informačními technikami a možnostmi jejich využití. Do vzdělávací práce zařazujeme činnosti podporující práci s encyklopediemi, časopisy, počítači (možnost využití počítačové učebny v budově ZŠ). Děti vedeme k tomu, aby věděly, kde lze informace vyhledat (knihy, počítač, internet, televize, rozhlas) a jakou formou je lze předávat. 4.6 Seznamování s cizím jazykem Zaměřujeme se u dětí na správnou výslovnost jednotlivých hlásek mateřského jazyka, plynulost řečového projevu a gramatickou správnost. Děti jsou vedeny k vědomí, že se lidé dorozumívají jinými jazyky, kterým se můžeme učit. K seznamování dětí s cizím jazykem přistupujeme formou her, četby a dialogů v anglickém jazyce v průběhu dne v MŠ.
14
5 Plánované akce školy pro děti a rodiče
Září – prosinec -
zahájení nového školního roku zahájení činnosti kroužků individuální pohovory s rodiči návštěvy divadelních představení mše svaté a bohoslužby slova – kaple ZŠ, katedrála schůzka pro rodiče vánoční besídka návštěva různých mimořádných akcí zimní cyklus – kurz plavání
Leden – červen -
zimní hry na sněhu pro děti Sněhulákový den zápis dětí do 1. třídy karneval divadelní přestavení návštěvy výstav a mimořádných akcí zápis do mateřské školy schůzka rodičů besídka ke Dni matek, výroba přáníček příprava na Velikonoce mše svaté v kapli ZŠ, v katedrále výlet s poutí návštěva mateřského centra Mezinárodní den dětí návštěva kláštera loučení s předškoláky
6 Témata církevního roku Každý školní rok zahajujeme a ukončujeme mší svatou společně se ZŠ, stejně tak i před Vánocemi a Velikonocemi prožijeme společnou bohoslužbu a ve škole se zúčastníme poutní slavnosti v naší školní kapli Zvěstování Páně. Bohoslužba slova pro děti bývá 1x měsíčně v kapličce školy, katecheze 1x za 14 dní. Doba adventní Doba vánoční Zjevení Páně Liturgické mezidobí Popeleční středa
15
Doba postní Květná neděle Zelený čtvrtek Velký pátek Velikonoční vigilie Zmrtvýchvstání Páně Doba velikonoční Nanebevstoupení Páně Seslání Ducha Svatého Liturgické mezidobí Nanebevzetí Panny Marie Liturgické mezidobí Všech Svatých Ježíše Krista Krále
16
7 Teoretická opora k integrovaným blokům Lidové tradice a zvyky v průběhu školního roku Úvod V pramenech minulosti našeho českého národa se setkáváme s pojmem lidové náboženství, které udržuje ve svém povědomí velmi staré, někdy až předkřesťanské a pohanské představy lidí, jindy jde o přetvoření faktů křesťanského náboženství do vlastní podoby. Formy lidové obřadnosti bývaly úzce spjaty s vírou, různými mýty a přírodou (Šottnerová, 2009). Člověk dříve neměl takové technické prostředky, kterými by dokázal čelit různým pohromám, katastrofám. Nedokázal si vysvětlit podstatu různých událostí, ale vnímal určité zákonitosti a žil v souladu a úzkém sepjetí s přírodou. Odpovědi na své otázky hledal v náboženství, ale i ve světě fantazie. Vytvářel si je na základě společenské zkušenosti a pozorování přírodních jevů. Křesťanství vneslo v určité době do života lidí nové praktiky, kulty, svátky a zároveň využívalo původní zažitou tradici. Ta se v průběhu času díky postupujícímu technickému pokroku zvolna vytrácela a zůstávala jen v menších společenských vrstvách, zejména v těch chudších a zaostalejších. Zůstaly v ní prvky jak náboženské, tak i pohanské – různé pověry (Lidová kultura, s. 234). V této podobě se nám lidová tradice zachovala a dnes prožívá určitou obrodu, návrat ke kořenům minulosti našeho lidu. a. Podzim Začátek podzimu býval chudý na lidové tradice. Sbírala se úroda z polí i zahrad. Obilí hospodáři ukládali ve snopech do stodol, brambory do sklepa. Sklízela se řepa, kukuřice, hrozny vína, ovoce. Sklizeň obilí provázely obřady zvané dožínky, na chmelnicích to byla dočesná, ve vinařském kraji vinobraní. Oslavovala se práce i bohatá úroda. Nejdůležitějším úkolem tohoto období bylo zajistit dostatek potravy na nadcházející zimu. Věřící si vyprošovali u svých patronů dobrou úrodu, ale už i pohané si přinášením obětí nakláněli své bohy. Dožínky (obžínky, dožatá – od slova žnout) jsou oslavou úrody a sklizně. V každém kraji se slavily trochu jinak. Začínaly tím, že se sklidil poslední snop obilí nazývaný např. baba, nevěsta, konopička, děd – a ten se slavnostně vezl do stodoly. Důležitým symbolem byl dožínkový věnec uvitý z klasů obilí a různě přizdobený. Lidé věřili v jeho moc uzdravovat a přinášet dobrou úrodu i při další sklizni. Následovala zábava s tancem a pohoštěním. Poutě a posvícení (na Moravě hody, na Valašsku krmáš) se drží v neděli po svátku patrona, jemuž je zasvěcen místní kostel (např. svatováclavské, martinské, anenské). Připomínalo se tím výročí jeho vysvěcení. Posvícení dříve trvalo několik dnů, hospodyňky pekly posvícenské koláče, lidé jedli, pili a hodovali.
17
Dušičky. Podle Keltů začínal 1. listopadu nový rok a v tento jediný den se duše zemřelých mohly vrátit mezi živé. Zapálené ohně jim měly ukázat cestu. V 8. století byl tento pohanský zvyk potlačen svátkem Všech svatých. Vzpomíná se na světce, ale především na blízké zemřelé. V tuto dobu se navštěvují hřbitovy a zapalují se svíčky na jejich památku. Draní peří a spřádání lnu patřilo zejména k ženským činnostem. Skupinky žen se scházely u některé z nich ve světnici a draly nejčastěji husí peří nebo spřádaly vytřený len. Byla to pro ně mimo jiné i společenská událost, vyprávěly si různé historky, zpívaly, povídaly. b. Začátek zimního období V minulosti se období počátku zimy prožívalo zejména na vesnici odlišně než podle křesťanského adventu. Lidé se převlékali za různé obchůzkové postavy (např. brůny, matičky, klibny, Perchty, Ambrožové, Barborky). Obliba v přestrojování pocházela již od středověku a prapůvod lze vystopovat v pohanských kultovních obřadech. Na svatého Ondřeje (30. 11.) se věštívalo vše okolo svatby a ženicha. Svatý Ondřej měl napomoci při zaříkávání proti všem zlým duchům. Svatá Barbora (4. 12.) patřila k obchůzkovým postavám a měla za úkol trestat i obdarovávat. Známou pověrou připadající na tento den je trhání třešňových větviček. Svobodná dívka se tak na Štědrý den dozvěděla, zda se do roka vdá. Dnes se rozkvetlá „Barborka“ používá zejména jako vánoční dekorace. Původně měla oslava svátku Svatého Mikuláše (6. 12.) podobu průvodu různých masek. Později zůstaly jen postavy Mikuláše, Anděla a Čerta. Tato skupinka chodila od domu k domu a nadělovala pamlsky poslušným a naháněla trochu strachu zlobivým dětem. Na svátek svaté Lucie (13. 12.) konaly obchůzky ženy přestrojené do bílých plachet se strašidelnou maskou klapajícího zobáku nebo měly pomoučený obličej. Chodily kontrolovat hospodyně, jak daleko jsou s přípravami na vánoční dobu. Tento den se nesmělo drát peří asi příst len. Od tohoto svátku se dvanáct dní sledovalo počasí a podle toho se předpovídalo, jaké bude počasí v následujících dvanácti měsících. Vánoce mají své počátky v pohanské době, kdy se zimní slunovrat stal přirozeným začátkem nového roku. Mnoho pověr a zvyků přetrvalo dodnes, některé přejalo křesťanství (např. uctívání věčného světla vychází z pohanského kultu ohně). Lidé věřili v navrácení slunce, probouzeli v sobě naději. A právě na tuto dobu připadá křesťanské narození Ježíše, symbol nového a lepšího života. Každý rok se připravujeme na svátky, ke kterým dnes neodmyslitelně patří vánoční stromeček, koledy, štědrovečerní kapr, cukroví a dárky. Dříve si lidé vyráběli a zdobívali jesličky, které postupně doplňovali dalšími postavičkami. Zvyk zdobení stromečku k nám přišel až ke konci 19. století. Původně se věšel za špičku nebo i za kmen nad stůl a lidé ho zdobili např. perníčky, červenými jablky, ořechy. Kdo se na Štědrý den postil, viděl prý večer na stěně zlaté prasátko. Okolo štědrovečerní večeře panovaly různé pověry o počtu lidí u stolu, složení jídla, kladení rybích šupin pod talíř. Ten den se například věštívala 18
budoucnost z rozkrojeného jablka. Vánočních zvyků a pověr týkajících se předpovídání lidského osudu bylo mnoho. Společným rysem lidových obyčejů bylo také magicky zajistit šťastný život rodiny, budoucí úrodu a hojnost dobytka. Na svatého Štěpána (26. 12.) nechávali hospodáři světit jarní osivo a tento den bývaly obchůzky koledníků. S tímto svátkem byly spojeny pověry a obyčeje vztahující se k zemědělství. c. Začátek nového kalendářního roku Koledování a obchůzky se konaly i první den nového kalendářního roku. Děti chodívaly koledovat s nazdobeným proutkem trnky či vrbovým prutem. Hospodář ho pak zjara zasadil na pole, kde pěstoval len jako ochranu proti zlým silám. Dříve bývalo také zvykem přát šťastný začátek „nového léta“ členům rodiny, přátelům a blízkým. Původ svátku Tří králů spočívá v lidové tradici. Tříkrálové koledování bývalo chlapeckou záležitostí. Ti převlečeni za tři krále zpívali u každého domu známou koledu My tři králové a posvěcenou křídou napsali na dveře K + M + B a letopočet. Smyslem obchůzky bylo předat požehnání všem domům a jejich lidem. Po tomto dnu také začíná masopust – období zábavy, radovánek, tanců a plesů. Lidový název Hromnice (2. 2.) byl odvozen ze slova hrom. Bouřky se lidé odpradávna velmi báli, měli strach o úrodu, o vlastní dům i o svůj život. Jako prosbu o ochranu před zlem hromu při bouřce zapalovali v tento den svěcené svíce, zvané hromnice nebo také hromničky. Roční období zima je právě v tento den ve své polovině. Masopust překlenuje zimu s dobou, kdy se příroda začíná znovu probouzet. Masopustní období končí v úterý před popeleční středou. Jelikož jsou Velikonoce svátkem pohyblivým, délka masopustu je proměnlivá a může trvat 29 až 63 dny. K tomuto období patřily zabíjačky, dostatek jídla, lidové veselice. V závěru masopustu chodívaly průvody maškar, nejrozšířenější maskou býval medvěd. Pochovávala se basa, smažily se tradiční koblihy. Veselý konec masopustu vystřídal v úterý o půlnoci postní čas. Postní doba začíná Popeleční středou (lidově řečeno škaredou, nazvanou podle toho, že každému prý bývalo po dlouhých oslavách škaredě) a trvá čtyřicet dní. Hojnost masopustní doby je vystřídána střídmostí blížícího se jara. První a druhá postní neděle se také nazývají Černá podle barvy oděvu, který se v době půstu oblékal a Pražná podle naklíčeného a opraženého hrachu nebo zrn obilí. Třetí postní neděle má název Kýchavá a souvisí s pověrou o délce života podle počtu kýchnutí. Její původ pochází již z dob morových epidemií. Čtvrtá neděle Družebná vybízela k návštěvám, pekly se koláče pro přátele, ale také družbové chodili domlouvat svatby. Nejznámější je pátá postní neděle nazývaná Smrtná. Vynášela se Smrtka (Mořena, Morena), figurína ze slámy představující vše zlé, co zima přinesla. Upalovala se nebo topila v řece. S ní symbolicky odplouvala pomyslná zima, tma, nemoci, úzkost i strach. Poslední neděle postní Květná je dnem svěcení ratolestí. Všem takovým proutkům byla přisuzována magická moc ochraňovat. Konala se obchůzka s lýtečkem, což byl napučený ozdobený stromek
19
s papírovou Smrtholkou. Hospodyně dávaly proutky jívy do chléva, aby byl dobytek ochráněný před nemocí a čarodějnicemi. d. Jaro a začátek léta Velikonoce mají děti spojené zejména s barvením vajíček a s pomlázkou. Pondělí po Velikonoční neděli je tradičním dnem „pomlazování“ děvčat spletenými vrbovými proutky (kocary, tatary, binovačkami), velikonočních koled a obdarováváním malovanými vajíčky zvanými kraslice. K tradičním pokrmům patří velikonoční mazanec a beránek. Na svátek Svatého Jiří se již vyháněl dobytek poprvé na pastvu. Lidé odedávna věřili, že se tento den otevírá země a z úkrytů vylézají hadi a štíři. Filipojakubská noc a pálení čarodějnic (z 30. 4. na 1. 5.) – důležitou roli i této tradici měla víra v sílu a ochrannou moc ohně. Čarodějnice představovala symbol všeho špatného a pálení těchto vyrobených figurín znamenalo očistu lidí, zvířat, přírody. Máje (1. 5.) se stavěly hned po noci plné různých ohňů. Májka byl většinou oloupaný kmen vysokého jehličnatého stromů s malým zeleným vrškem, pod ním byl pověšený opentlený věnec. Symbol mládí a lásky stával na návsi poměrně dlouho, někde do svatodušních svátků nebo i déle. Májky mládenci v noci hlídali, aby je někdo z vedlejší vesnice neodnesl nebo nepodřízl. Letnice (sedm týdnů po Velikonocích) bývaly v lidovém pojetí spojeny s mládím, očistou studánek, na Moravě s jízdami králů. Na svatodušní pondělí se tancovalo na návsi pod vztyčenou májí, kterou pak mládenci pokáceli. Svatojánská noc (z 23. 6. na 24. 6.) mívala magickou moc, zejména v lidovém léčitelství. Byliny trhané tuto noc měly prý nejsilnější léčivé účinky. Chlapci s děvčaty chystali ohně, u kterých večer tančili a zpívali, potom je společně přeskakovali a zábava trvala někdy až do svítání.
Liturgická témata v průběhu školního roku Svatý Václav (28. 9.) se narodil v 9. století a na křesťanskou víru se dal díky své babičce Ludmile. Pohanská šlechta se spolu s jeho bratrem proti němu semkla a v roce 929 byl v Boleslavi na popud bratra zavražděn. Jeho ostatky jsou dodnes v Praze v chrámu sv. Víta, který Václav založil. Byl vyhlášen za mučedníka, tedy za svatého. Stal se patronem české země, vinařů a sládků. Slavnost Všech svatých vychází z historické události, církevního zasvěcení římského Pantheonu roku 609 Panně Marii a všem svatým mučedníkům. Svátek Všech svatých je vzpomínkovou slavností zesnulých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou na rozdíl od tohoto vzpomínkou na zemřelé, kteří věčné blaženosti nedosáhli a jsou tedy v očistci. Svatý Martin (11. 11.) Patron: vojáků, jezdců, zbrojířů. Atributy: jezdec na koni, s půleným pláštěm, žebrák u koně, husa. Žil ve 4. století, v mládí musel vstoupit do armády. V Amiensu se rozdělil se žebrákem o svůj vojenský plášť. Na základě 20
nočního vidění Krista ve snu odešel od vojska, přijal křest, stal se poustevníkem a později biskupem v Tours. Svatý Ondřej (25. 11.) Patron: sedláků, rybářů. Atributy: ryba, rybářská síť, kříž a provaz. Patří mezi učedníky Kristovy. Slavnost Ježíše Krista Krále (Poslední neděle před začátkem Adventu) – konec křesťanského roku. Křesťané oslavují Ježíše jako Krále, který svou mocí proniká všechno a zároveň je milující a milosrdný. Advent je doba postní, doba příprav před příchodem narození Ježíše Krista. První adventní nedělí začíná nový církevní (liturgický) rok. Celé toto období by věřící člověk měl žít v odříkání, ve vnitřním ztišení a rozjímání. Svatý Mikuláš (6. 12.) Patron: námořníků a školáků. Atributy: biskup s berlou, kotva, tři zlaté koule, měšce nebo jablka. Mikuláš žil ve 4. století, působil jako biskup v Myře. Legenda vypráví o jeho štědrosti, když jeho soused neměl věno pro své tři dcery a Mikuláš mu vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků. Svatá Lucie (13. 12.) Patronka: slepců, nemocných dětí, sklenářů, nožířů. Atributy: kříž, pochodeň, svítilna, kniha, palma, meč nebo dýka. Žila ve 3. století, zemřela mučednickou smrtí. Vánoční svátky začínají 24. 12. Štědrým dnem, který se označuje jako vigilie (bdělost) a očekávání narození Spasitele. Základem křesťanských Vánoc se stal příběh o narození Ježíše Krista. Tuto událost si připomínáme 25. prosince na Hod boží vánoční. Svatý Štěpán (26. 12.) Patron: jáhnů, koní a kočích, zedníků. Atributy: kameny, palmová ratolest. Žil v 1. století, byl jáhnem a pomáhal apoštolům, brzy také kázal, ale znelíbil se svými řečmi Židům a ti ho ukamenovali. Zjevení Páně – „Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.“ (Evangelium podle Matouše 2,11). Zlato jako znak královské důstojnosti, kadidlo používané při obětech a modlitbách a myrha je vonná pryskyřice jako znak Ježíšova člověčenství. Na Hromnice (2. 2.) připadá čtyřicátý den od narození Ježíše, konec šestinedělí Panny Marie a den Uvedení Ježíše do chrámu, kde byl zasvěcen Bohu. Postní doba v křesťanském pojetí znamená období soustředění se člověka na svůj duchovní růst, netýká se tak pouze zdrženlivosti v jídle. Fialová je liturgická barva postní doby. Věřící se připravují na nejdůležitější svátky roku, kterými jsou pro ně Velikonoce. Postní doba začíná popeleční středou, kdy se popelem z loňských kočiček uděluje popelec, kříž na čelo na znamení „prach jsi a v prach se obrátíš“. Datum určení Velikonoc podle první neděle po prvním jarním úplňku se pohybuje v rozmezí od 22. března do 25. dubna, proto bývá pohyblivá i doba postní. První neděle postní tak může vycházet na dobu od 8. února do 14. března. Šestou nedělí začíná Svatý týden. Velikonoce. Svatý týden (též Pašijový týden) začíná na Květnou neděli připomínkou slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali olivovými ratolestmi, které před něj házeli na cestu. U nás se tento den tradičně světí kočičky. V tomto Svatém týdnu si křesťané připomínají ukřižování Krista, svátky jsou oslavou Kristova vzkříšení z mrtvých. Zelený čtvrtek je připomínkou Kristovy poslední večeře s učedníky, jeho odchodu do Getsemanské zahrady, zatčení a odsouzení k smrti. Tento 21
den umlkají na tři dny zvony. Večerní mší svatou v tento den začíná velikonoční tridium (třídení). Velký pátek je liturgicky nejsmutnější den roku, nekonají se mše a pouze se při podvečerní bohoslužbě připomíná ukřižování Krista. Čtou se pašije, odhaluje se a uctívá kříž. Na Bílou sobotu začíná vigilie po západu slunce. Před kostelem se světí oheň a od něj se zapaluje velikonoční svíce, zvaná paškál a světlo se přináší dovnitř kostela. Nadchází večer velebení vzkříšení, v kostele zní radostné Aleluja k uvítání vzkříšeného Ježíše Krista. Božím hodem velikonočním vrcholí křesťanské velikonoční svátky. Nanebevstoupení Páně je jedním z velkých svátků křesťanů a připomíná nanebevstoupení Ježíše Krista čtyřicet dní po jeho vzkříšení. Slavení Velikonoc pokračuje až do seslání Duch svatého. Svatý Jiří (24. 4.) Patron: vojáků, jezdců, rytířských řádů, také skautů. Atributy: rytíř bojující s drakem. Narodil se ve 3. století v Malé Asii, stal se plukovníkem římských legií, veřejně se přiznal k víře, a proto byl pravděpodobně popraven. Letnice a svatodušní svátky nastávají sedm týdnů po Velikonocích, tedy jsou také pohyblivým svátkem (od 10. května až do 13. června). Týden po svatodušní neděli následuje svátek nejsvětější Trojice a poté se slaví Boží tělo. Svatý Jan Křtitel (24. 6.) je uctívaný křesťanský světec. Patron: Malty. Atributy: beránek, kříž, nápis Ecce agus Dei. Byl vrstevníkem Ježíše. Ve svých třiceti letech žil jako poustevník a pak odešel k Jordánu, kde hlásal možnost očištění od hříchu křtem. Hodně lidí uvěřilo a nechalo se pokřtít, mezi nimi i sám Ježíš.
Lidové pranostiky (J. Munzar: Medardova kápě, 1985) Název pranostika souvisí s prognózou, s předpovědí počasí. Naši předkové si museli víc všímat přírodních jevů v průběhu roku, pak je dávali do souvislostí s průběhem zemědělských prací. Začali si zaznamenávat různé charakteristiky počasí, jeho průběh a tak začali počasí do jisté míry předpovídat. Někteří docházeli k správným závěrům. Mnoho pravidel však bylo pověrečného původu. U jiných byl rým důležitější než obsah sdělení. Další vznikla v jiném podnebí, než kde se dále užívala. (s. 7) Naše nejstarší známá rukopisná pranostika (v latině) z r. 1455 je od Mistra Martina z Lenčice. Ten byl profesorem hvězdářství na pražské univerzitě. Rozkvět hvězdářských pranostik je spjat až s rozšířením knihtisku. Čtenářům byly podávány dohady astrologického rázu nebo strašidelné předpovědi, které s počasím vůbec nesouvisely. Pranostika je lidová průpovídka, rčení dochované tradicí. Bývá často zveršované a obsahuje pokyny pro zemědělské práce v průběhu roku. Zachycuje i jednotlivé fáze vývoje přírody a uvádí je do vztahu s domnělými vyhlídkami na sklizeň. Obsahem můžeme pranostiky členit do dvou velkých skupin – na hospodářské (pravidla týkající se různých lhůt) a povětrnostní (průběh počasí v roce a jeho předpovědi) (s. 11). Naše nejstarší pranostika z 15. století se vztahuje k svátku Pavla Obrácení (25.1.): Bude-li jasný den na sv. Pavla obrácenie, ten rok v ničemž nedostatku nenie. Pakli mlha 22
bude, tehdy zvěř i člověk duše zbude. A budú-li ten den větrové, to sie zbúřie proti sobě národové. Bude-li déšť nebo snieh pršeti, pro draho sie o zdravu starati“ (Pejml in Munzar, 1985, s. 11). Jde o překlad z latiny, analogické verze v dalších evropských jazycích svědčí o jednom prameni. Moravský rodák Šimon Partlic (17. st.) sbíral lidová pořekadla o počasí spolu s hospodářskými pranostikami. Ty pak vydal ve svém hospodářském kalendáři na rok 1617 pod názvem Calendarium oeconomicum perpetuum. Všechny později vydávané české kalendáře a sbírky pranostik vycházejí z tohoto pramene, který se tak stal základem našich pranostik. Ty se objevují ještě bez rýmu, není zde žádná zmínka o ledových mužích. U Medarda je pověstná čtyřicítka, ale vztahuje se na libovolné počasí. Autor označuje tento den jako kritický (totéž poznamenává o 1. září, sv. Jiljí). Dny známých svátků byly opěrnými časovými body roku. Povětrnostní pravidla máme asi jen k necelé polovině dní v roce. Události během roku se vyjadřovaly vzhledem k nim – např. tři dny po Hromnicích, večer před Janem. Při výkladu povětrnostní pranostiky není směrodatný jen svátek světce, o kterém se mluví, ale celá skupina několika dní v sousedství. Je zde určitý rozptylový prostor (s. 17). Objektivní výklad pranostiky není jednoduchý. Je potřeba o každé pranostice znát místo a dobu jejího vzniku a správný smysl (s. 32).
23
8 Integrované bloky 1. Září jezdí na strakaté kobyle Měsíc září byl podle římského kalendáře měsíc sedmý, proto proniklo do většiny evropských jazyků označení september. Český název září se v lidovém pojetí spojuje se slovem záře nebo zářit. Ve skutečnosti pochází od výrazu „zařijen“ neboli malý říjen, příp. spojení „za řuje“, což souvisí s dobou podzimní říje jelenů. V září bývá nejnižší průměrná měsíční oblačnost z celého roku. Značná setrvačnost počasí odpovídá ještě charakteru léta. Typickým rysem je tzv. babí léto – pro září bývá typické počasí vysokého tlaku vzduchu. To připadá nejčastěji na druhou polovinu září. Jde o období suchého, málo větrného, slunečného a přes den velmi teplého počasí. Noci již bývají chladné a vytvářejí se v nich mlhy, které se postupně udržují v nížinách i ve dne, zatímco na horách většinou převládá slunečno. Ve stupnici vlivu na následující měsíce je září nejvlivnějším měsícem roku. Nástup klimatického podzimu a jeho trvání závisí na nadmořské výšce. Podtémata V naší mateřské škole. Čas nových kamarádství. To jsem já a zde bydlím. Září – charakteristika období Období chudé na lidové tradice, pozdní léto, dozrávání úrody. Vyorávání brambor, pouštění draků. V lese roste plno hub. Návrat po prázdninách, nové děti, adaptační režim po dohodě s rodiči. Znám svoje jméno i příjmení, místo u stolečku, značku, učitelku, svoji adresu. Seznámení s prostředím, novými kamarády, učitelkami. Orientace v prostoru školy, nejbližším okolí, ve městě. Nejvýznamnější svátky Ludmila (16.9.) - sv. Ludmila, patronka česká. Byla manželkou prvního křesťanského knížete Bořivoje. Atributy: dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj. Matouš (21.9.) – sv. Matouš je patronem celníků a bankovních úředníků. Atributy: anděl u píšícího Matouše, měšec, kopí, kalamář a brk. Václav (28.9.) – sv. Václav je český patron, vnuk sv. Ludmily. Atributy: kopí s praporem, meč, štít se svatováclavskou orlicí. Michal (29.9.) – anděl, vůdce nebeských vojsk, ochránce Izraele, římské církve. Nabídka pranostik na září Září jezdí na strakaté kobyle. Když je vlhko v září, v lesích houbám se daří. Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří. 24
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Po teplém září zle se říjen tváří. Září, na léto jde stáří. Jiljí jasný – podzim krásný. (1. září) Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí. (1. září) Na Panny Marie narození vlaštoviček rozloučení. (8. září) Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim. (8. září) Svatá Ludmila deštěm obmyla. (16. září) Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá (21. září) O svatém Matouši – vlaštovka nás opouští. (21. září) Na svatého Matouše – brambory do koše. (21. září) Po svatém Matouši čepici na uši. (21. září) Svatýho Matouše – každý jablko se ukouše. (21. září) Na svatého Václava babí léto nastává. (28. září) Na svatého Václava bývá bláta záplava. (28. září) Přijde Václav – kamna připrav. (28. září) Svatý Michal všechno z polí spíchal (29. září) Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle. (29. září) Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem. (29. září) Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima. (29. září)
Dílčí vzdělávací cíle • uvědomění si sebe sama, rozvoj pozitivních citů • rozvoj řečových schopností • rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání • posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému • rozvoj schopnosti žít ve skupině ostatních lidí, přizpůsobit se • vytváření vztahu k místu a prostředí
Očekávané výstupy o zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony o formulovat otázky, odpovídat o záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost o odloučit se na určitou dobu od rodičů o navazovat kontakty s dospělým o začlenit se do třídy, orientovat se v novém prostředí o překládání papíru, jednoduchý pracovní postup o správný úchop tužky, nůžek o ověření si úrovně výslovnosti a vyjadřovacích schopností
25
o o o o o o
lidová říkadla a rozpočítadla, přednes, rytmizace rozkládání slov, správné dýchání při řeči živá a neživá příroda – pozorování, pokusy správné držení těla, koordinace pohybu rozvoj intonace, pěveckých dovedností, pohybu s hudbou co je rodina, domov
Vzdělávací nabídka co je rodina, domov školní mše svatá na zahájení nového školního roku, přivítání dětí společné seznámení s prostředím školy a MŠ seznámení dětí s bezpečností při pobytu v MŠ i při pobytu venku společná tvorba pravidel soužití, symboly, komunitní kruh navazování kontaktů mezi sebou navzájem – forma her návyky sebeobsluhy, hygieny, stolování hry se stavebnicemi – rozvoj dovednosti překládání papíru, jednoduchý pracovní postup správný úchop tužky, nůžek ověření si úrovně výslovnosti a vyjadřovacích schopností lidová říkadla a rozpočítadla, přednes, rytmizace rozkládání slov, správné dýchání při řeči živá a neživá příroda – pozorování, pokusy správné držení těla, koordinace pohybu rozvoj intonace, pěveckých dovedností, pohybu s hudbou
26
2. Říjen když blýská, zima plíská Říjen obdobně byl dle římského kalendáře (začínajícího březnem) měsíc osmý, tedy october. Český název pochází od jelení říje. Příčinou deštivějšího října je již převládající cyklonální charakter atmosférické cirkulace. Po nadnormálně teplém říjnu bude pravděpodobně následovat listopad a prosinec teplejší než obvykle. Obvykle však nastupuje sychravý podzim se vším, co k tomu patří. Topná sezóna začíná v úzké vazbě na skutečné venkovní teploty, většinou když tři dny po sobě průměrná teplota vzduchu poklesne pod 12 stupňů Celsia. Začíná se tvořit po ránu jíní a jinovatka, ale protože přes den bývá ještě poměrně teplo, jejich výskyt dlouho netrvá. Podtémata Zelenina a ovoce. Jehličnaté a listnaté stromy. Houby, kaštany, žaludy. Říjen - charakteristika období Období sklizně zeleniny a ovoce, vytváření zásob na zimu. Vycházky do přírody, kolem zahrad, do lesa, do parků. Pozorování pracovní činnosti na poli, v zahradě. Nejvýznamnější svátky František (4.10.) – sv. František z Assisi, patron chudých, zvířat a přírody. Atributy: ptáci, jehně, vlk, stigmata, kapuce na hlavě. Tereza (15.10.) – Terezie od Ježíše (z Ávily), v devatenácti letech vstoupila do karmelitského řádu, stala se jednou z mistrů španělské literatury. Havel (16.10.) Voršila (21.10.)
Nabídka pranostik na říjen Neopadá-li v říjnu listí, bude tuhá zima. V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů. Studený říjen – zelený leden. Teplý říjen – studený listopad. Teplý říjen – studený únor. V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Neopadá-li v říjnu listí, bude tuhá zima. Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima. V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů. V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
27
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima. Svatý František zahání lidi do chýšek. (4. říjen) Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá. (8. říjen) Svatý Kalist ožlutí list. (14. říjen) Po svaté Tereze mráz po střechách leze. (15. říjen) Havla den, když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí. (16. říjen) Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého. (16. říjen) Svatý Havel do zelí zajel. (16. říjen) Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše. (18. říjen) Svatá Voršila zimu posílá. (21. říjen) Na Šimona a Judy – kožich sneste z půdy. (28. říjen)
Dílčí vzdělávací cíle • osvojování jednoduchých poznatků o světě a o životě kolem sebe • rozvoj kulturně estetických dovedností výtvarných a hudebních • rozvoj vztahů mezi dětmi i druhými lidmi • přechod od názorného k pojmovému myšlení • rozvoj jazykových dovedností Očekávané výstupy o umět uplatňovat hygienické návyky o naučit se zpaměti krátké texty o zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité o bez zábran komunikovat s druhými, navazovat přátelství o zvládnout sebeobsluhu o uplatňovat základní společenské návyky Vzdělávací nabídka zrakově vnímat s orientací, chuť, zrak, hmat osvojovat jednoduché poznatky o měnící se přírodě seznamovat se s pojmy ovoce, zelenina pracovat s přírodním materiálem při hrách v přírodě učit se rozlišovat, co je park, les, louka posilovat fantazii a představivost ve výtvarné činnosti vnímat krásu podzimní přírody objevovat význam ovoce a zeleniny pro zdraví člověka všímat si různých druhů stromů a keřů, znát plody některých z nich osvojovat si poznatky o přírodě v lese, chování, význam pro člověka
28
3. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění Listopad (v římském kalendáři devátý, tedy november) – jeho název souvisí s padajícím listím (s. 181). Bývá nejoblačnějším měsícem roku. Listopadový sníh v nížinách bývá nestálý. Přichází průměrně na začátku měsíce. Objevují se i silnější mrazy. Je-li listopad teplotně nadnormální, bude pravděpodobně i prosinec téhož roku teplejší ve srovnání s normálem. Oteplení přichází koncem měsíce. Podtémata Všech svatých, památka zesnulých. Já a moje zdraví. Posvícení. Přijíždí svatý Martin. Listopad - charakteristika období Památka na všechny zemřelé. Podzim – období častých posvícení (svatováclavské, havelské, martinské). Nejvýznamnější svátky Všech svatých (1.11.) Památka zesnulých – Dušičky (2.11.) Martin (11.11.) – patron vojáků, jezdců, zbrojířů. Atributy: jezdec na koni, s půleným pláštěm, žebrák u koně, husa. Kateřina (25.11.) Ondřej (30.11.) – sv. Ondřej, patron sedláků, rybářů. Atributy: ryba, rybářská síť, kříž a provaz. Nabídka pranostik na listopad Na začátku listopada teplo se zimou se hádá. Když začátkem listopadu sněží, mívá sníh výšku věží. Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí. Jakýž bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas. Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá. Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí. (1. listopad) Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. (2. listopad) Svatý Teodor – mrazy lezou z hor. (9. listopad) Svatý Martin přijíždí na bílém koni. (11. listopad) Radost Martina je husa a džbán vína. (11. listopad) Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet. (11. listopad)
29
Na svatého Martina bývá dobrá peřina. (11. listopad) Na svatého Martina kouřívá se z komína (11. listopad) O Martině po ledu – o Vánocích po blátě. (11. listopad) Svatá Cecílie sněhem pole pokryje. (22. listopad) Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. (25. listopad) Dílčí vzdělávací cíle • rozvoj schopnosti spolupracovat • rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě i k druhým • pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit • vytváření základů pro práci s informacemi • rozvoj kultivovaného projevu Očekávané výstupy o osvojit si elementární poznatky o sobě, o rodině, o vývoji, životě a činnostech člověka, o lidské společnosti a soužití v ní, o zdravém způsobu života o vyprávět příběh, pohádku o vyjadřovat samostatně myšlenky, pocity, nápady, úsudky a vhodně je formulovat o zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci při pobytu venku o uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje o odhadovat, na co dítě stačí, co zvládne, postupně si uvědomovat svoje nedostatky Vzdělávací nabídka rozvíjet schopnosti a dovednosti vyjádřit pocity, dojmy a prožitky osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě hrát si s přírodninami posilovat dětskou zvídavost, zájem a radost z poznání posilovat prosociální chování ve vztahu k druhému využívat celou plochu papíru, hledat tvary a objevovat krásu barev podporovat zájem a přirozenou zvídavost dětí o své zdraví, význam hygieny rozvíjet poznatky o těle, pravá a levá ruka a o základních funkcích jednotlivých částí těla vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách rozvíjet komunikativní schopnosti verbální i neverbální
30
4. Prosincem rok končí, ale zima začíná Název měsíce prosince (starořímsky desátý měsíc – december) souvisí pravděpodobně se slovem „siný“, „prosinět“ (prosvítat) – slunce svítí nejslaběji z celého roku (s. 198). V tomto měsíci obvykle převládá západní a jihozápadní proudění, při němž jsou teploty nad nulou. Prosinec je velmi málo vázaný na předchozí měsíce. Je-li však prosinec v daném roce teplotně nadnormální, bude stejný pravděpodobně i leden. Listopad a začátek prosince má být mokrý, aby se naplnily prameny. Poměrně pravidelné oteplení bývá v prosinci začátkem měsíce a druhá obleva okolo Vánoc. V prosinci vznikají periody rozdílného počasí o několikadenním trvání. Podtémata Advent. Svatý Mikuláš. Vánoce Prosinec - charakteristika období Začátek nového církevního roku. Adventní čas – očekávání narození Ježíše Krista. Svátky svatých Barbory, Mikuláše, Ambrože, Lucie. Příprava na Vánoce – výroba vánočních ozdob, svícínků, dárečků, vánoční pečení. Vánoční besídka pro děti a rodiče. Nejvýznamnější svátky Barbora (4.12.) Mikuláš (6.12.) – patron námořníků a školáků. Atributy: biskup s berlou, kotva, tři zlaté koule, měšce nebo jablka. Lucie (13.12.) – patronka slepců, nemocných, dětí, sklenářů, nožířů. Atributy: kříž, pochodeň, svítilna, kniha, palma, meč nebo dýka. Adam a Eva (24.12) Štěpán (26.12.) – patron jáhnů, koní a kočích, zedníků. Atributy: kameny, palmová ratolest. Silvestr (31.12) Nabídka pranostik na prosinec Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Lepší Vánoce třeskuté než tekuté. Mírný prosinec – mírná celá zima. Studený prosinec – brzké jaro. Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje. Na suchý prosinec následuje suché jaro. Jaký prosinec, takový celý rok.
Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry. Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy. Svatá Barborka vyhání dřevo ze dvorka. (4. prosinec) O svatém Mikuláši často snížek práší. (6. prosinec) Na svatého Mikuláše už je zima celá naše. (6. prosinec) Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. (13. prosinec) Na svatého Tomáše nejdéle je noc naše. (21. prosinec) Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje. (23. prosinec) Na Adama a Evu můžeš čekat oblevu. (24. prosinec) Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem. Na Boží narození o bleší převalení. (25. prosinec) Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro na to. (26. prosinec)
Dílčí vzdělávací cíle • osvojování jednoduchých poznatků o světě a životě • rozvoj základních kulturně společenských postojů • rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí • rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání • rozvoj verbálních komunikativních dovedností Očekávané výstupy o osvojit si základní poznatky o zvycích a práci lidí, o přírodě a přírodních jevech o pochopit, že všichni lidé mají stejnou hodnotu, přestože jsme každý jiný o vědomě napodobovat jednoduchý pohyb o vnímat všemi smysly o domluvit se slovy i gesty Vzdělávací nabídka seznamovat se s vánočními tradicemi a zvyky podporovat schopnosti a dovednosti pro navozování a rozvíjení vztahů rozvíjet schopnost vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině a svému okolí seznamovat děti s technikami a výtvarnými možnostmi různého materiálu výtvarně vyjádřit své přání, myšlenku, pocity drobné manipulační schopnosti koordinovat lokomoci, celková obratnost hledat podstatné znaky, společné znaky, rozdíly
32
5. Leden jasný, roček krásný Především se žádá, aby leden byl lednem se vším všudy. Bývá měsícem s nejnižší průměrnou teplotou za víceleté období. V necelých 50 % všech zim je nejchladnějším měsícem roku (únor v 28 % a prosinec ve 20 % všech zim). Za normálního průběhu zimy je jejím vrcholem přibližně polovina ledna. Skupina pranostik v různých obměnách zavrhuje mírný leden s deštěm jako předzvěst budoucí neúrody – tedy po teplém lednu se očekává špatná úroda obilí. Krásným lednovým počasím v pranostikách se rozumí mrazivé počasí za vysokého tlaku vzduchu. Roční doba tak „splní“ příslušnou dávku mrazu a jaro se nezpozdí. Nejvýznamnějšími „kritickými“ dny ledna jsou Nový rok a svátek Obrácení Pavla. Podtémata My tři králové. Zimní hry. Počasí v zimě a zvířátka. Vesmír a planeta Země. Leden - charakteristika období Začátek nového občanského roku. Masopustní období. Zimní radovánky. Příprava na zápis do 1. třídy. Nejvýznamnější svátky Nový rok (1.1.) Tři králové (6.1.) – patroni poutníků a hříšníků. Atributy: zlato, kadidlo a myrha. Nabídka pranostik na leden Roste den, roste i zima. Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více. Leden jasný, roček krásný. Leden studený, duben zelený. Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu. Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější. V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda. Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu. Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší. Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká. Když je leden bílý, je sedlákovi milý. Když začátkem ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.
33
Suchý leden, mokrý červen. V lednu za pec si sednu. Hospodář si první leden pamatuje, ten mu budoucí rok ukazuje: Jak na Nový rok, tak po celý rok. (1. leden) Boží křtění, zimu mění. (6. leden) Na Tři krále – zima stále. (6. leden) Na svatého Marcela, zima leze do těla. (16. leden) Na svatého Antonína dáme maso do komína. (17. leden) Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží. (19. leden) Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama. (20. leden) O svaté Anežce od kamen se nechce. (21. leden) Na svatého Vincence seď doma u pece. (22. leden) Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je. (23. leden) Na Saleského Františka meluzína si často zapíská. (29. leden) Dílčí vzdělávací cíle • rozvoj schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji, běžným změnám • posilování přirozených poznávacích citů • rozvoj řečových schopností • ovládání pohybového aparátu, tělesných funkcí Očekávané výstupy o správně chápat, co je dobře a co špatně, co se smí a co se nesmí o správně vyslovovat, ovládat tempo a intonaci řeči o chápat prostorové pojmy o porozumět proměnám kolem nás o prožívat radost ze zvládnutého a poznaného Vzdělávací nabídka rozvíjet základní kulturně společenské postoje zvládat základní pohybové dovednosti na sněhu učit se dovednosti hodu na cíl procvičovat správnou výslovnost a výrazný hlasitý přednes učit se chápat přirozený vývoj ve změnách počasí zdokonalovat koordinaci ruky a oka vést děti k orientaci v prostoru i v rovině, směr vpravo a vlevo hledat rozdíly, třídit vytvářet povědomí o ochraně přírody procvičovat zrakové vnímání
34
6. Únor bílý – pole sílí Únor je z klimatologického hlediska posledním měsícem zimy (s. 51). Původ slova únor souvisí se slovem „nořit se“. V tomto měsíci se led noří, puká a láme. Pranostika „Únor bílý – pole sílí“ platí v plné shodě dodnes. Nejde tam totiž o sníh v únoru, ale spíše o to, co z něj zůstane v březnu – o vláhu, která svědčí novému vzrůstu zasetých a na podzim vzešlých plodin, ale také samotnému klíčení jarního semene. Sněhová pokrývka chrání před vymrznutím. Teplý únor je nežádoucí, voda odteče bez užitku. Většina únorových pranostik má kompenzační princip – pokud únor nemá charakter zimního měsíce, musí ho nahradit březen nebo duben. Po mírném únoru ale setrvačností počasí většinou následuje i mírný březen. Nejvýznamnějšími „kritickými“ dny jsou Hromnice a svátek Matěje. Podtémata Hromnice. Profese a řemesla. Karneval. Únor - charakteristika období Dny se začínají prodlužovat. Konec masopustu, karneval. Začátek postní doby. Jarní prázdniny. Nejvýznamnější svátky Hromnice (2.2.) Blažej (3.2.) – patron stavebních dělníků, kameníků, česáčů vlny. Atributy: hořící svíce, lesní zvířata, ptáci, skřížené svíce. Dorota (6.2.) Valentýn (14.2.) Matěj (24.2.) Nabídka pranostik na únor Co si únor zazelená – březen si hájí, co si duben zazelená – květen mu to spálí. Je-li únor mírný, rok bude bídný. Únor bílý, pole sílí. Únor dláždí cesty k jaru. Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá. V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med. Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
35
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok. Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice. (2. únor) Na Hromnice o hodinu více. (2. únor) Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou, jestli pak jasný den, očekávaj druhou. (2. únor) Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro. (2. únor) Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. (2. únor) Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče. (2. únor) Na Hromnice zimy polovice. (2. únor) Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje. (3. únor) Svatá Agáta bývá na sníh bohatá. (5. únor) Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu. (6. únor) Svatá Dorota – sněhu forota. (6. únor) O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří. (13. únor) Do Petra není tepla. (22. únor) Na svatého Matěje do závěje naleje. (24. únor) Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje. (24. únor)
Dílčí vzdělávací cíle • osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví • rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách • rozvoj a kultivace paměti, pozornosti, představivosti a fantazie • rozvoj interaktivních komunikativních dovedností • rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka • získat schopnost řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci Očekávané výstupy o pojmenovat části těla, některé orgány, znát jejich funkce o mít povědomí o růstu těla, o jeho vývoji a změnách o znát základní pojmy spojené se zdravím, pohybem, sportem o rozlišovat aktivity, které zdraví škodí a které prospívají o rozlišovat některé symboly, porozumět jejich významu o sluchově rozlišovat začáteční slabiky a hlásky ve slovech o projevovat zájem o knížky o chovat se slušně, zdvořile, přijímat a uzavírat kompromisy o pomáhat pečovat o okolní životní prostředí o Vzdělávací nabídka prohlubovat citový vztah k rodině
36
rozvíjet schopnosti vyjadřovat se, reprodukce textu hledat výrazy – používat přídavná a podstatná jména probouzet dětskou zvídavost rozvíjet pracovní dovednosti procvičovat jemnou motoriku cvičit obratnost – chůzi s rovnováhou procvičovat intenzitu, výšku a barvu hlasu upevňovat číselnou řadu 1 – 6 objevovat význam slunce pro život umět radostně prožívat veršovaný text, pohádkový příběh
37
7. Březen – za kamna vlezem Březen (s. 68) byl míněn jako označení stavu přírody – kdy kvetou břízy (odlišuje se to ale zeměpisnou šířkou). Někteří jazykovědci spojují březen s pojmem „březí“, tedy oplodněný. Březnové pranostiky se nezajímají o ochlazení, ale spíš o sněžení. Sníh v březnu bývá ale vykládán rozdílně – buď prospěšný k hnojivu, nebo škodlivý. V březnu se vyžaduje spíše suché počasí (prach). Prognostický význam mlh je nadsazený. Březen je nejméně závislým měsícem na teplotách měsíců předchozích. Naopak jeho vliv na další měsíce je větší než vliv února. Po březnu teplejším než obvykle bude pravděpodobně následovat i nadnormálně teplý duben a říjen téhož roku a listopad příštího roku. Podtémata Postní doba. Přichází jaro. Březen - charakteristika období Probouzející se příroda. Postní doba, vynášení Mořeny. Příprava na Velikonoce. Nejvýznamnější svátky Řehoř (12.3.) Josef (19.3.) – patron řemeslníků, tesařů, dřevorubců, truhlářů. Atributy: hůl, tesařské nástroje, nese Ježíška. Pašijový týden Nabídka pranostik na březen Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. (12. březen) Březen – za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, máj, půjdem v háj! Hřmí-li v březnu, sněží v máji. Březnové slunce má krátké ruce. Mnoho dešťů březnových – hubené léto. V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej! Konec masopusta – každá kapsa pustá. Svatý Albín pouští vodu na mlýn. (1. březen) Jak je 1. března, takové bude celé jaro. (1. březen) O svaté Anežce od kamen se nechce. (2. březen) Svatá Kunhuta opouští prutnice. (3. březen) Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. (6. březen) Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá. (6. březen)
38
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. (12.3.) Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře. (12. březen) Na svatého Řehoře plove led do moře. (12. březen) Svatý Josef zháší světlo. (19. březen) Mráz po svatém Josefu neuškodí květu. (19. březen) Pěkný dne na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok. (19. březen) Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou. (19. březen) Na svatého Jáchyma skončila se už zima. (20. březen) Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno. (25. březen) Na zvěstování panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje. (25. březen) O svatém Balbíně je už u nás po zimě. (31. březen) Dílčí vzdělávací cíle • rozvoj a užívání všech smyslů • vytváření povědomí o morálních hodnotách • rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou • podpora a rozvoj zájmu o učení • rozvoj dovedností předcházejících čtení a psaní • vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů
Očekávané výstupy o osvojit si základní poznatky o svém bydlišti, o své zemi a její kultuře o porovnávat, řadit a třídit soubory předmětů o přistupovat na pravidla, dodržovat je, přijímat povinnosti o sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech o poznat jednoduchá synonyma, homonyma o vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů
Vzdělávací nabídka vést k pochopení změn v přírodě, pozorovat počasí rozlišovat zpracování pohádek – poesie, próza vést k přiměřenému hlasitému a zřetelnému projevu a odpovídajícímu tempu řeči rozvíjet přirozený dětský projev jednotlivců a skupin provádět jednoduché úkony při skládání papíru upevňovat správnou techniku stříhání procvičovat běh střídaný s chůzí, sedem, podupy, zdokonalování pohotovosti chůze ve dvojicích, ve vázaném kruhu grafomotorická cvičení – horizont a vertikála
39
8. Duben – ještě tam budem Duben se již kalendářně částečně kryje s přírodním – kvetou duby (s. 82). Dubnové proměnlivé počasí je následkem typických jarních vpádů chladného vzduchu z vysokých zeměpisných šířek do střední Evropy. Vyznačuje se obvykle náhlým ochlazením, nárazovitým větrem, průzračností vzduchu, rychlými změnami mohutné kupovité oblačnosti. Střídají se přeháňky deště, sněhu nebo krupek s obdobími vyjasnění. Proměnlivost počasí souvisí s tím, že duben je měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu. Kladně se v pranostikách hodnotí dubnový sníh čerstvý, který je zdrojem vláhy. Duben nemá na následující měsíce silný vliv. „Kritickým“ dnem dubnových pranostik je Jiří. Podtémata Velikonoce. Zvířátka, mláďátka. Duben - charakteristika období Pašijový týden. Velikonoce – vyvrcholení církevního roku. Jaro – změny v přírodě. Nejvýznamnější svátky Vojtěch (23.4.) – patron český. Atributy: jako biskup s palmovou ratolestí a nástroji umučení – s veslem, kopím a halapartnou, také s vahami, růží na štítě. Jiří (24.4.) – patron Anglie, vojáků, jezdců, rytířských řádů. Atributy: rytíř bojující s drakem. Nabídka pranostik na duben Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší. Aprílové počasí jsou časy a nečasy. Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. Když zahučí v dubnu hrom, obalí se listím strom. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto. I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží. Březen, za kamna vlezem – duben, ještě tam budem. Jaký duben – takový říjen. Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou. V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom. V dubnu se zima a léto o vládu přetahují. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají. Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže. (11. duben) Svatá Ida, ta dne přidá. (13. duben)
40
Na Tiburcia má se už všecko zelenat. (14. duben) Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce. (23. duben) Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha. (23. duben) Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. (24. duben) Na svatého Jiří rodí se jaro (24. duben) Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví. (24. duben) Na svatého Marka do země oharka. (25. duben) Na svatého Marka, brambor plná řádka. (25. duben) Na svatého Marka napijem se z járka. (25. duben) Dílčí vzdělávací cíle • vytvoření základů vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění • rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí • rozvoj tvořivosti • rozvoj pohybových dovedností • rozvoj neverbálních komunikativních dovedností • rozvoj prosociálních postojů k druhému Očekávané výstupy o vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech o vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc o zacházet šetrně s věcmi, hračkami o mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka o chápat slovní vtip a humor o rozvíjet taneční projev, pěvecké dovednosti o utvářet vztah k přírodě, jarním rostlinám, ke všemu živému o procvičovat číselnou řadu 1 – 6 o rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí o rozvoj tvořivosti o rozvoj pohybových dovedností o rozvoj neverbálních komunikativních dovedností Vzdělávací nabídka pozorovat jarní přírodu, ráz krajiny, počasí poznávat sílu přírodních jevů a možné nebezpečí pro člověka poznávat rozmanitost přírody, pozorovat změny objevovat a prožívat tradice vítání jara rozvíjet taneční projev, pěvecké dovednosti utvářet vztah k přírodě, jarním rostlinám, ke všemu živému procvičovat číselnou řadu 1 – 6
41
9. Máj – půjdeme v háj! Květen má dvě pojmenování (s. 93) – máj (z lat. maius) a květen (podle kvetoucí přírody). Květen podle našich předků nevybočuje z normálního chodu teplot, při teplém máji jsou obavy z nižších výnosů. Květen se vyznačuje stálým vzestupem průměrných teplot vzduchu. Nedochází-li k rychlému prohřívání kontinentu, nehrozí prudký nástup a delší trvání přílivu vlhkého vzduchu a tím deštivého počasí začátkem června. Studený a vlhký máj přináší teplý a suchý červenec, teplý a suchý květen je předzvěstí studeného a vlhkého července. Průměrná teplota května má silný kladný vliv na teplotu července, srpna a září téhož roku. Nejpopulárnější květnové pranostiky se týkají „ledových mužů“.
Podtémata Moje maminka. Květiny, stromy. Květen - charakteristika období Příroda je v plném květu. Využívání pobytu venku k pozorování všech změn v přírodě. Svátek maminek. Besídka. Nejvýznamnější svátky Florián (4.5.) – patron hasičů, ochránce proti ohni. Atributy: nádoba s vodou zalévající oheň. Pankrác (12.5.) Servác (13.5.) Bonifác (14.5.) Žofie (15.5.) Jan Nepomucký (16.5.) – patron český, zpovědníků, mlynářů, vorařů. Atributy: kanovnické roucho, biret, pět hvězd kolem hlavy, krucifix v pravé ruce, palma, kniha, prst na ústech.
Nabídka pranostik na květen Studený máj, v stodole ráj. Až přijde máj, vyženeme kozy v háj. Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají. Suchý březen, mokrý háj – bude humno jako ráj. Večerní rosy v máji hodně sena dají. Jestli v máji neprší, červen to dovrší. Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
42
Máj – od pece dál. Májový deštíček – úrody tatíček. Studený máj – v stodole ráj. Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá. (1. květen) Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa. (1. květen) První květen deštivý – polím a loukám škodlivý. (1. květen) Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta. („ledoví muži“ 12. – 14. květen) Pankrác, Servác, Bonifác – studení bratří, přinesou chladna, jak se patří. Ledoví muži spalují mrazem ovoce. (12. – 14. květen) Svatá Žofie políčka často zalije. (15. květen) Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku. (16. květen) Na Julii lny se sijí. (22. květen) Na svatého Urbana bez deště – hojnost vína. (25. květen) Když na Urbana prší, bude hodně myší. (25. květen) Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu. (26. květen) Na svatého Filipa tráva už rozkvétá. (26. květen) Na svatého Jiří tráva ze země míří, Na svatého Filipa tráva je již velká. (26. květen) Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. Dílčí vzdělávací cíle • rozvoj tvořivosti • rozvoj pohybových dovedností z oblasti jemné motoriky • rozvoj kulturně estetických dovedností • rozvoj dovednosti vyjádřit pocity, dojmy, prožitky • osvojení poznatků a dovedností chránících před nebezpečnými vlivy prostředí • bránit se projevům násilí, ubližování a ponižování • umět popsat situaci Očekávané výstupy o chápat prostorové pojmy o prožívat a projevovat pocity o řešit kognitivní problémy, úkoly a situace o ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku o bránit se projevům násilí, ubližování a ponižování o umět popsat situaci o upevňovat společenské návyky o posilovat prosociální chování ve vztahu k druhým o seznamovat se s číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou o upevňovat výslovnost, výraznost jazykového projevu o objevovat význam domácích zvířat pro člověka
43
o rozvíjet komunikativní dovednosti o procvičovat obratnost, dovednost překonávat překážky o procvičovat svalové oblasti těla Vzdělávací nabídka objevovat charakteristické znaky ročního období poznávat, co rostliny potřebují k životu upevňovat vztah k životnímu prostředí vnímat pestrost světa živé přírody, ochrana živých tvorů rozvíjet zpěv a hudební doprovod rozvíjet smysl pro barvy, tvary, fantazii a představivost upevňovat společenské návyky posilovat prosociální chování ve vztahu k druhým Seznamovat se s číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou upevňovat výslovnost, výraznost jazykového projevu objevovat význam domácích zvířat pro člověka rozvíjet komunikativní dovednosti procvičovat obratnost, dovednost překonávat překážky procvičovat svalové oblasti těla dodržovat správné držení těla
44
10. Červen červený jak z růže květ Jméno červen se vysvětlovalo různě – červenáním jahod a ovoce, přes červy působící škody na stromech a ovoci nebo červeností kvetoucí šípkové růže. Nejpravděpodobněji název měsíce souvisí s hmyzem červcem, který se v minulosti užíval k barvení látek. Pranostik na tento měsíc připadá nejméně od začátku roku. Velkou část jich téměř nelze vyhodnocovat. Červen má silný vliv na červenec a středně významný vliv na srpen. Nejznámější červnové pranostiky se vztahují k Medardovi a souvisejí s nástupem evropského letního „monzunu“. Mnoho rčení se týká Jana Křtitele vzhledem k blízkosti letního slunovratu. Červenec má nejméně měsíčních rčení. Rolníci měli v tuto dobu plno práce s polními pracemi (s. 132). Kratší den znamená méně dopadlého slunečního záření, ale zároveň je teplo v důsledku dlouhodobého prohřívání a akumulace tepla v půdě a v atmosféře. Průměrné teploty stoupají a vrcholu je dosaženo průměrnou denní teplotou 20 stupňů ve čtyřech dnech během období od poloviny do konce července. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím nižší relativní vlhkost stačí k pocitu dusna. Červenec je u nás nejteplejším měsícem v roce. Letní bouřky jsou ovlivněny místními podmínkami, vedra však nejsou sama o sobě pro jejich vznik dostačující. Pravděpodobnost vzrůstá s vlhkostí v ovzduší. Celková závislost července na předchozích měsících je značná. Průměrná teplota má významný kladný vliv na srpen, září a listopad. Měsíci srpnu panuje srp (s. 146), v této době ale již ve vyšších polohách. Název měsíce patrně souvisí i s litevským slovem sirpsti (zráti). Srpnová pořekadla si všímají především teplot. Srpen bývá méně deštivý než červenec. Je nejteplejším měsícem roku v třetině všech let. Rosa právě v srpnu a září mívá největší vydatnost. Srážky bývají doprovázeny bouřkami. Pěknému počasí předchází výskyt přízemních mlh v ranních hodinách. Srpen je na 1. místě v závislosti na předchozích měsících, je nejzávislejším měsícem roku. Zároveň má silný kladný vliv na září a říjen. Teplejší srpen bude pravděpodobně pokračovat s vyššími teplotami v září a říjnu. Kolem 10. srpna již začínají průměrné denní teploty obvykle klesat. V druhé polovině měsíce se nevyskytují delší souvislá srážková období. Koncem prázdnin je zaznamenán úbytek oblačnosti a pomalu končí čas bouřek z tepla.
Podtémata Letnice. Těšíme se na prázdniny. Červen - charakteristika období Školní výlet s poutí. Dozrávají jahody, třešně. Pěstitelské práce. Letnice.
45
Nejvýznamnější svátky Medard (8.6.) Antonín (13.6.) – Antonín z Padovy, patron pekařů, cestujících. Atributy: nese Ježíška, hostie, káže rybám, monstrance. Jan Křtitel (24.6.) – otcem byl kněz Zachariáš a matkou Alžběta. Atributy: beránek, kříž, nápis Eccxe hnus Dei.
Nabídka pranostik na červen Červen studený – sedlák krčí rameny. Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení. Často-li v červnu hřímá, kalné léto potom bývá. Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. Rýma tento měsíc lidi nejvíc posedá. Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu. Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden. Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní. Nejkrásnější loukou je louka červnová. O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu. (1. červen) Medardova kápě – čtyřicet dní kape. (8. červen) Když na Medarda prší, voda břehy vrší. (8. červen) Po Božím těle do vody směle! (svátek Božího těla) O svatém Barnabáši bouřky často straší. (11. červen) Svatá Tonička mívá často uplakaná očička. (12. červen) Svatý Toníček má plno slz u očiček. (13. červen) Svatý Vít dává trávě pít. (15. červen) Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se. (21. červen) Na svatého Jana otvírá se létu brána. (24. červen) Na svatého Jana jahody do džbána. (24. červen) Do Jána má být louka shrabaná. (24. červen) Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě. (24. červen) Na Petra a Pavlíčka kvete každá travička. (29. červen) O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší. (29. červen) Dílčí vzdělávací cíle • rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání • osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví a bezpečnosti • rozvoj řečových schopností • vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem • rozvoj dovedností kulturně estetických
46
• rozvoj vztahu k učení
Očekávané výstupy o mít povědomí o některých způsobech ochrany zdraví o učit se aktivně používat nová slova o znát některá písmena a číslice o chápat číselnou řadu, více x méně x stejně o těšit se z příjemných zážitků o zachytit a vyjádřit své prožitky o vyjadřovat se pomocí hudebních a hudebně pohybových činností o vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, pestrý a různorodý Vzdělávací nabídka rozvíjet zručnost, fantazii a představivost využívat různý odpadový materiál ve výtvarných činnostech ověřit schopnost vyjádřit citový prožitek chůze v terénu, běh, skok z místa, hod horním obloukem provádět sportovní chůzi v rámci výletu umět přednést kratší básně vytvářet číselnou řadu upozorňovat na rozdíly mezi stromy a keři znaky léta, počasí, oblečení znát některé letní sporty
47
48
9 Další aktivity mateřské školy Náboženská a etická výchova Systematická katecheze dobrého Pastýře probíhá nově od poloviny října v každé třídě zvlášť 1x za týden pod vedením pastorační asistentky s. Márie Kozoňové a pracovnice Katechetického a pedagogického centra Mgr. Heleny Nerudové. Koncepce náboženské výchovy Sofie Cavalletti „Katecheze dobrého pastýře“ vznikla v Římě v 50. letech minulého století. Jedná se o celistvý program náboženské výchovy pro děti od 3 do 12 let. Katecheze plní také výchovnou funkci, která spočívá v rozvíjení takových lidských hodnot, jako je důvěra, nezištnost, darování sebe sama, prosba, radostná účast, které tvoří základ života z víry. Má také iniciační funkci, uvádí do křesťanského života, který začíná křtem. Probouzí se náboženské cítění dětí a je jim nabídnuta pomoc při vytváření správného obrazu Boha. Dále je dítě uvedeno do svátostného života a života ve společenství církve. 1x za měsíc se děti účastní bohoslužby slova v kapličce školy pod vedením spirituála školy p. Jana Šlégra. Plavání Plavecká výuka se uskutečňuje každoročně v tříměsíčním bloku o deseti lekcích + aquacentrum. Kurz probíhá v Městských lázních (plavecká škola Zéva) pod vedením školených lektorů, učitelky MŠ jsou vždy na hodině přítomny, při akci vypomáhá v případě potřeby i provozní pracovnice.
Předškolák + pravidelná logopedická prevence V průběhu dne mají předškolní děti z obou tříd možnost až tří vstupů dle zájmu a nabídky účastnit se přípravy na roli budoucího školáka. Paní učitelka Mgr. Kateřina Holečková pracuje s dětmi individuálně, v menších či větších skupinkách, z jednotlivých tříd či z obou zároveň v době mezi 8.00 a 14.30 hodinou. Muzika pro radost Nejen hra na flétnu, ale i trocha hudební teorie a hodně radosti z muziky v rámci dne v MŠ (p. uč. Tomášová a Pecháčková).
Angličtina hrou Děti se učí uvědomění si mateřského jazyka, poznání jiných jazyků, formou her základům anglického jazyka (p. uč. E. Holečková a Morávková).
49
10 Přehled o evaluační činnosti školy
-
o cíle vzdělávání sledujeme, jestli cíle, záměry a výstupy jsou v souladu s RVP PV, upravujeme je podle zjištěných skutečností sledujeme, zda se neodchylujeme ze směru a pokud ano, hledáme příčiny a řešíme je zvažujeme, zda jsou cíle stále aktuální sledujeme naplňování obecných cílů kontrolujeme si, je-li naše nabídka v souladu s cíli dílčími
-
o obsah vzdělávání sledujeme, je-li obsah vzdělávání v souladu s RVP PV sledujeme, má-li obsah vzdělávací koncepci sledujeme, jsou-li témata dětem srozumitelná, blízká a smysluplná sledujeme funkčnost jednotlivých bloků sledujeme, je-li obsahová nabídka tvořena v souladu se stanovenými cíli
-
-
-
-
o výsledky vzdělávání sledujeme individuální pokroky jednotlivých dětí a tomu přizpůsobujeme vzdělávací nabídku sledujeme, jsou-li u dítěte naplňovány kompetence ze všech oblastí RVP PV sledujeme, zda se nám daří v rámci integrovaných bloků naplňovat očekávané kompetence sledujeme, jestli se nám v rámci třídy daří naplňovat výstupy o vzdělávací proces kontrolujeme svou interakci s dítětem sledujeme funkčnost pravidel pracujeme průběžně se zpětnou vazbou od dětí poskytujeme dětem zpětnou vazbu na jejich chování sledujeme, je-li naše komunikace s dítětem empatická a efektivní kontrolujeme, jsou-li všechny námi užívané metody odpovídající věkovým zvláštnostem a potřebám dětí porovnáváme námi užívané metody a činnosti s doporučením RVP PV zjišťujeme, které činnosti mají u dětí největší úspěch a proč vyžadujeme zpětnou vazbu od dětí, rodičů i dalších účastníků hledáme inspiraci v literatuře, vzdělávání o podmínky vzdělávání definujeme si pravdivě podmínky naší MŠ a porovnáváme je s podmínkami v RVP PV hledáme rizikové oblasti našich podmínek a cesty k jejich minimalizaci inspirujeme se jinými MŠ a zařízeními ke zlepšení našich vzdělávacích podmínek.
50
Metody a techniky evaluace - kontrolujeme věcnou i formální stránku dokumentů, obsah – odpovídá vedoucí učitelka - analyzujeme dětské práce vzhledem ke schopnostem dítěte, jeho pokroky, zakládáme portfolio dítěte - vedeme dokumentaci o dětech, o pracovnicích - hodnotíme vlastní práci – vzájemně - provádíme vzájemné hospitace (několikrát do roka), vyhodnocujeme jejich výsledky, vedeme o nich písemné záznamy - vedeme rozhovory vedoucí ke shromažďování informací o pedagogické realitě - dle možností hospitujeme i v jiné MŠ a rozebíráme pozorování - vedeme záznamy z pedagogických a provozních porad - zástupkyně ředitele pro MŠ se účastní školních pedagogických porad a informuje o nich v MŠ Plán evaluace Oblast pedagogická - průběžně sledujeme soulad mezi RVP PV a ŠVP - hodnotíme podmínky pro výchovu a vzdělávání – materiální, technické – hledáme další možnosti dovybavení MŠ (sponzorské dary, granty) - zástupkyně ředitele pro MŠ (dále jen ZŘ) neustále sleduje průběh vzdělávání - všechny učitelky rozvíjejí svou potřebu profesního rozvoje a teoretické znalosti přenášejí do praxe - výsledky vzdělávací činnosti vyhodnocujeme v průběžné evaluaci či hodnotíme celý integrovaný blok - usilujeme o integraci – přijetí každého dítěte bez rozdílu - úzce spolupracujeme s rodiči, tuto oblast považujeme za velmi důležitou, vedeme s rodiči rozhovory, setkáváme se s nimi - školní klima je pro nás prioritní, snažíme se o bezpečnost, přátelskost, vstřícnost vůči všem Oblast administrativní - rozvoj a vzdělávání – průběžně - hospodaření s prostředky – zodpovídá ZŘ - hospodaření s majetkem a investičními prostředky - informace, dokumentace – učitelky, zodpovídá ZŘ - návrhy a doplňování didaktických a jiných pomůcek - učitelky - řízení MŠ – zástupkyně ředitele pro MŠ je přímo podřízená řediteli školy a zodpovídá za styl práce a vedení MŠ - za bezpečnost a pořádek odpovídají všichni zaměstnanci - stravování – dovoz jídla zabezpečuje školník, zodpovídá vedoucí školní jídelny v MŠ Kotěrova.
51
