Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Licenční smlouva u počítačového programu Bakalářská práce
Autor:
Karolína Brabcová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D.
Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 29. 4. 2012
Karolína Brabcová
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce JUDr. Jiřímu Matznerovi za příjemný přístup a pomoc. Dále také všem autorům literatury, ze kterých jsem mohla čerpat.
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na licenční smlouvy a to především u počítačových programů, z pohledu autorského práva a se zacílením na některé důleţité autorskoprávní jevy. Jako je ochrana počítačového programu a její vyuţití v praxi. Je zde snaha o komplexní pojmenování problému. Klíčová slova: Počítačový program, Autorské právo, Autorské dílo, Licenční smlouva
Annotation The thesis is focused on license agreements particularly in computer programs with a view of copyright and targeting some important thing from copyright. There is the protection of a computer program and its use in practice. There is a comprehensive effort to name the problem. Key words: computer program, copyright, copyright works, license agreement
Obsah Bankovní institut vysoká škola Praha......................................................................................... 1 Prohlášení ................................................................................................................................... 2 Poděkování ................................................................................................................................. 3 Anotace ....................................................................................................................................... 4 Annotation .................................................................................................................................. 5 Obsah .......................................................................................................................................... 6 Úvod - Zvolené metody zpracování ........................................................................................... 8 I. Vznik a obsah autorského práva u počítačového programu .................................................... 9 I.I. Obsah autorského práva .................................................................................................... 9 I.II. Autorské právo ................................................................................................................ 9 I.III. Co je autorské dílo ....................................................................................................... 10 I.IV. Ochrana podle práva autorského se nevztahuje: .......................................................... 10 I.V. Vznik autorského práva ................................................................................................. 11 I.VI. Místní a věcná působnost autorského zákona .............................................................. 12 I.VII. Kdo je autor ................................................................................................................ 12 I.VIII. Práva osobnostní a majetková ................................................................................... 12 I.IX. ACTA ........................................................................................................................... 15 II. Co je počítačový program (zákonné a věcné vymezení) ..................................................... 18 II.I. Zákonné a věcné vymezení počítačového programu ..................................................... 18 II.II. Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu ............................................ 19 III. Ochrana práv u počítačového programu ............................................................................. 21 III.I. Rozdělení ochrany práv u počítačového programu ...................................................... 21 III.II. Ochrana práv podle autorského zákona ...................................................................... 21 III.III. Ochrana občanskoprávní ........................................................................................... 22 III.IV. Trestněprávní ochrana u počítačového programu ..................................................... 22 III.V. Ochrana s vyuţitím institutu nekalé soutěţe .............................................................. 23 6
III.VI. Ochrana počítačového programu s pomocí institutu průmyslových práv (patenty) . 25 IV. Povaha a druhy licenčních smluv ....................................................................................... 28 IV.I. Co je licence ................................................................................................................. 28 IV.II. Co je Licenční smlouva .............................................................................................. 28 IV.III. Další druh dělení licencí ............................................................................................ 29 IV.IV. Rozdělení uţití bez souhlasu autora .......................................................................... 29 IV.V. Určení licenční smlouvy ............................................................................................. 31 IV.VI. Obvyklý obsah licenční smlouvy .............................................................................. 31 IV.VII. Další skutečnosti licenční smlouvy.......................................................................... 32 IV.VIII. Licenční smlouvy u počítačového programu ......................................................... 33 IV.IX. Smlouva o dílo .......................................................................................................... 34 IV.X. Dělení softwarových licencí ....................................................................................... 35 IV.XI. Distribuce software (počítačových programů) .......................................................... 36 V. Autorskoprávní ochrana v ČR a Evropě .............................................................................. 38 V.I. Autorské právo v ČR ..................................................................................................... 38 V.II. Autorskoprávní mezinárodní smlouvy v Evropě ......................................................... 39 V.III. TRIPS ......................................................................................................................... 40 V.IV. WIPO .......................................................................................................................... 40 V.V. Označení © a ® ........................................................................................................... 41 V.VII. Autorskoprávní směrnice Evropského parlamentu a Rady ....................................... 41 III.VII. Protipirátstvá organizace BSA ................................................................................. 42 Závěr ......................................................................................................................................... 49 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 51 Seznam pouţité elektronické literatury .................................................................................... 52 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 54 Seznam pouţitých grafů ........................................................................................................... 55
7
Úvod - Zvolené metody zpracování Název mé práce je licenční smlouva u počítačového programu. Ve své práci bych se ráda zaobírala problémy spojenými s počítačovým programem a jejích úzkou souvislostí s licenčními smlouvami. Ráda bych přinesla kompletní obraz o této problematice, a to zejména z pohledu autorského práva. Pro tento účel potřebujeme autorský zákoník, kde se budu opírat o tři nejdůleţitější paragrafy pro moji práci: §2 – Autorské dílo §46 – Licenční smlouva §65 – Počítačový program Od těchto tří se pak bude vyvíjet moje práce, chtěla bych vysvětlit i nějaké body z evropského autorského práva včetně několika mezinárodních smluv. Důleţité je také upozornit na význam Internetu pro autorské právo, potaţmo hlavně pro počítačové programy. Jak jistě všichni víme, Internet se díky jeho rychlosti a dostupnosti informací, stává (stal) nepostradatelnou součástí našich ţivotů. Čehoţ je i důkazem neustále se zvyšující počet nových programů, aplikací a vybavení, protoţe gramotnost lidí v Internetovém prostředí se neustále zvyšuje. Budu se snaţit nalézt odpovědi na otázky, zda je počítačový program z hlediska autorského práva u nás dostatečně chráněn.
8
I. Vznik a obsah autorského práva u počítačového programu I.I. Obsah autorského práva1 Autorské právo se zabývá konkrétní částí práv duševního vlastnictví, tedy i počítačovým programem. JUDr. Maisner to ve své knize popisuje takto: „Duševní vlastnictví je právní a ekonomická abstrakce, která je tvořena souhrnem různých objektivně vyjádřených (smyslově vnímatelných) ideálních (nehmotných) předmětů, které nejsou věcmi v dnešním právním smyslu ani právy samostatnými, ale jako nehmotné majetkové hodnoty jsou způsobilé být samostatnými předměty právních a ekonomických vztahů“2 Dalo by se tedy říci, ţe se jedná o duševní činnosti člověka, které můţeme vnímat lidskými smysly, a mají ekonomickou hodnotu. Můţeme je rozdělit na: - průmyslová vlastnictví: výsledek duševní činnosti jako jsou průmyslové vzory, vynálezy, uţitné vzory a ochranné známky. - autorská práva: technické a umělecké výtvory. Do této skupiny patří i počítačový program.
I.II. Autorské právo (anglicky-copyright) upravuje vztahy mezi autorskými díly. Tedy právo autora, tvůrce autorského díla (filmař, hudebník, programátor, spisovatel) na obranu proti nesprávnému vyuţití jejich tvorby. Podle zákona, poskytuje stát autorům výlučnou moţnost rozhodovat, jakým způsobem budou vyuţívána jejich díla. Přičemţ se nejedná o myšlenky či ideje, ale pouze o výsledný produkt.
1
Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010 str. 11-12., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 5. 2 Citováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 5.
9
I.III. Co je autorské dílo3 Pro vyjádření co je autorské dílo musíme pochopit co je jeho předmětem. Tedy dílo literární, umělecké, vědecké (musí být výsledkem tvůrčí činnosti autora) a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě (včetně podoby elektronické). Můţe to být dílo trvalé i dočasné. Není důleţitý jeho význam, účel ani rozsah. Dílem můţe být, zejména dílo slovesné (vyjádřené řečí nebo písmem), hudební, dramatické a hudebně dramatické, choreografické a pantomimické, fotografické a audiovizuální (např. kinematografické), výtvarné (např. malířské, grafické a sochařské), architektonické včetně urbanistického, uţitného umění a dílo kartografické. Podle zákona se za autorské dílo povaţuje i počítačový program, jde-li o vlastní výtvor autora. Autorské právo se vztahuje na dílo dokončené nebo na jeho jednotlivé části a fáze (včetně názvu a jmen postav). Na překlad a zpracování díla autorského se zákon také vztahuje, aniţ by docházelo k dotčení práv na dílo původního autora. Dále mezi autorská díla patří sborníky (encyklopedie, časopisy, antologie, pásma, výstavy atd.) Podle zákona se právní ochrana nevztahuje na samotný námět díla, denní zprávu nebo jiný údaj sám o sobě (jako je myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět).
I.IV. Ochrana podle práva autorského se nevztahuje: a) na úřední dílo, jímţ je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejné listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakoţ i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecné (obecní kronika), statní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichţ je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,4 b) nesníţím-li hodnotu díla a neznám-li jméno autora, mohu uţít i dílo vytvořené tradiční lidovou kulturou.5
3
Zpracováno podle: §2 odst. 1-6, autorský zákon. Citováno podle: §3 odst. a, autorský zákon. 5 Zpracováno podle: §3 odst. b, autorský zákon 4
10
I.V. Vznik autorského práva6 Autorské právo jako takové, můţeme vnímat uţ od pradávna. Za autorské dílo se dají povaţovat i prehistorické jeskynní malby. Ani později se situace neměnila, např. ve středověku, byli autoři za díla placeni pouze ve formě „čestných darů“ – honorářů – od mecenášů. V těchto obdobích díla nebyla autorsky chráněna. Vůbec prvním plnohodnotným zákoníkem, kde bylo autorské právo zakotveno, je Zákon královny Anny („Statute of Anne) z roku 1709. Zde má autorské právo své opodstatnění v zákoně, avšak bylo podmíněno registrací takového to díla. Systém registrace se osvědčil jiţ v minulosti a byl vyuţíván především k cenzuře. V pozdější době jsou důleţité dekrety a zákony zakotvené ve francouzském právu, kde například v roce 1866 byla v dekretu uvedena, ochrana autora po jeho smrti a to na padesát let. Zcela odlišně se oproti Evropě vyvíjelo autorské právo v USA. Navázalo sice původně na anglické autorské právo, ale pak pokračovalo jiným směrem. Pro tento směr byl charakteristickým znakem, velice propracovaný systém formálních podmínek ochrany uveřejněných děl a s tím spojené i registrační řízení. V současné době lze ve světě rozlišit dva základní druhy pojetí autorských práv:7 Kontinentální principy: a) autorství – Autorem se stává pouze fyzická osoba. Nelze se stát autorem jinak, neţ vytvořením samotného díla. Dále nelze autorství koupit, převést nebo postoupit. b) neformálnosti – pro vnik autorského díla nejsou potřeba ţádné povolení nebo registrace. Anglo-americké principy: a) předpokladem ochrany autorského díla, je registrace v rejstříku autorských děl b) autorem můţe být i právnická osoba
6
Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 33-35. M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 7, K. Knap-O. Kunz Mezinárodní právo autorské, Academia, Praha, 1981, str. 23-24. 7 Zpracováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer, Praha, ČR, 2011, str. 7.
11
I.VI. Místní a věcná působnost autorského zákona8 Autorské právo se řídí zásadou teritoriality. Zásada je vymezována jednak negativně a jednak pozitivně. Negativně: autorské právo stanovené zákonem určitého státu platí pouze v hranicích tohoto státu. Pozitivně: autorskoprávní vztahy se na území určitého státu, řídí pouze zákonodárstvím tohoto státu (zákon země ochrany).
I.VII. Kdo je autor9 „Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.“10 Z čehoţ vyplývá, ţe ani díla zaměstnanecká, školní a na objednávku nejsou výjimkou z autorství. Autorem muţe být i více osob, jedná se o tzv. spoluautorství. Pak právo k autorskému dílu, které je tvůrčí činností dvou nebo více autorů po celou dobu jejího vzniku aţ do konce a náleţí tedy všem autorům stejně a nerozdílně. Dále zákon říká, ţe spoluautorem není ten, kdo dal pouze podnět ke vzniku díla nebo přispěl jen svojí pomocí či radou (např. technické, administrativní, odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního, technického materiálu).
I.VIII. Práva osobnostní a majetková11 Autorské právo zahrnuje, také tzv. dualismus: výlučná práva osobnostní (§11-Osobnostní právo) výlučná práva majetková (§12-Majetková práva a následující) 12
Osobnostní práva
a) Autor má právo rozhodovat o zveřejnění svého díla. b) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším uţití jeho díla. 8
Rozdělení podle: K. Knap-O. Kunz Mezinárodní právo autorské, Academia, Praha, 1981, str. 17 an. Zpracováno podle: §8 odst. 1-2, autorský zákon. 10 Citováno podle: §5 odst. 1, autorský zákon. 11 Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, str. 36-37, § 11-12, autorský zákon 12 Citováno podle: § 11 odst. 1-5, autorský zákon 9
12
c) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení při jakékoliv změně nebo jiném zásahu do svého díla, nestanoví-li autorský zákon jinak. Je-li dílo uţíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem sniţující hodnotu díla. d) Osobnostních práv se autor nemůţe vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. e) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být uţito jen způsobem nesniţující jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se můţe domáhat kterákoliv z osob blízkých. Majetková práva13 Autorovým výhradním právem je své dílo uţít a udělit jiné osobě povolení (smlouvu) uţívat také. V některých případech lze autorovo dílo uţít i bez jeho souhlasu, ale tyto případy jsou jasně stanovené v zákoně a budeme se jimi zabývat později. Dále také zákon říká: „Poskytnutím oprávnění na licenční smlouvu, právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo uţít jinou osobou v rozsahu vyplývající ze smlouvy.“14 Dále následuje ustanovení §12 odst. 4, kde se vymezuje výčet výlučných majetkových práv. Velice důleţité u počítačového programu a platí zde všechny moţnosti. Právem dílo uţít je:15 Právo na rozmnoţování díla (§13), Právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§14), Právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla (§15), Právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§16), Právo na vystavování originálu a rozmnoţeniny díla (§17), Právo na sdělování díla veřejnosti (§18), 1. provozování díla ţivě nebo ze záznamu 2. vysílání díla rozhlasem či televizí 3. přenos rozhlasového či televizního vysílání díla 4. právo na provozování rozhlasového či televizního díla.
13
Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, str. 36-37, § 12, autorský zákon 14 Citováno podle: § 12 odst. 2, autorský zákon 15 Citováno podle: § 12 odst. 4 a - f, autorský zákon
13
Jednotlivá práva pro užití díla:16 Právo na rozmnoţování díla (13§): 1)Rozmnoţením díla dochází k vytvoření kopie a to jak dočasné nebo trvalé či přímé nebo nepřímé. Můţe tak docházet v jakékoliv formě, můţe se jedna jen o část díla nebo celek. 2) Hlavním způsob rozmnoţování díla je ve formě tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové. U počítačového programu dochází k mnoţení především elektronickou cestou. Právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§14): 1) Dochází k tomu při nabízení originálu (nebo kopie originálu) za účelem prodeje, zejména pak v hmotné podobě. 2) Zde se jedná o tzv. právo prvního prodeje, v těchto případech se jedná o oprávnění rozšiřovat dílo na území České republiky (právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena). Bez autorského zákona, by docházelo k situacím, kdy by drţitel rozmnoţeniny (např. CD, DVD) potřeboval souhlas pro převod na třetí osobu (např. dar nebo prodej) od autora. Právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla (§15): Jedná se o hospodářský nebo obchodní prospěch v hmotné podobě buď přímý nebo nepřímý, kdy dochází k pronájmu (zpřístupnění) originálu nebo rozmnoţeniny, k dočasné osobní potřebě a na dobu určitou. Právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla (§16): Jedná se o hospodářský nebo obchodní prospěch v hmotné podobě buď přímý nebo nepřímý, kdy dochází k půjčování originálu nebo rozmnoţeniny, k dočasné osobní potřebě a na dobu určitou. Právo na vystavování originálu a rozmnoţeniny díla (§17): Zpřístupňování díla v originální podobě nebo rozmnoţenině, znamená vystavování takového díla v hmotné podobě, umoţňující jeho zhlédnutí nebo jiné vnímání díla (zejména se jedná o díla výtvarná, fotografická, architektonická včetně urbanistických, uţitého umění nebo kartografických). 16
Zpracováno podle: § 13-18, autorský zákon, J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, str. 38-45.
14
Právo na sdělení díla veřejnosti (§18): 1) Zde dochází k zpřístupnění díla veřejnosti v nehmotné podobě, ţivě nebo ze záznamu. A to jak po drátě tak bezdrátově. 2) K tomu, to zpřístupnění můţe docházet u široké veřejnosti v čase a místě podle vlastní volby. Zejména k tomu dochází prostřednictvím počítačové nebo obdobné sítě. 3) I přes sdělení díla veřejnosti nedochází ke ztrátě práv autora na sdělování díla veřejnosti. Společná ustanovení pro majetková práva 1) Majetkových práv se autor nemůţe vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.17 2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Trvání majetkových práv Majetková práva trvají do konce ţivota autora a 70let po jeho smrti. V případě spoluautorství je to stejné, ale počítáme to od doby toho autora, který ţil nejdéle.
I.IX. ACTA Zde bych si chtěla upozornit, na velmi aktuální téma, které souvisí s autorským právem. A to z důvodu (dnes jiţ tak rozšířeného) „stahování“ dat z internetu. Co tedy stahování je? Při stahování dat z internetu dojde k uloţení kopie (tedy rozmnoţeniny) na pevný disk v počítači nebo jiné přenosné médium. Děje se tak z vůle uţivatele. A jak zákon praví, lze uţít dílo pro osobní potřebu, zhotovit jeho rozmnoţeninu, ale bez hospodářského zisku a jeho šíření (sdílení). 5. ledna 2012 byly ve východní Virginii obţalovány počítačové společnosti Megaupload Limited, Vestor Limited
a její členové, mimo jiné ze spiknutí za účelem porušování
autorských práv. Jedná se o jednu z největších kauz, zabývající se autorským právem v dějinách USA. Webové stránky společnosti Megaupload slouţily pro ukládání a stahování uloţených dat. Kromě osobních dat jednotlivých uţivatelů, zde podle obţaloby byly i 17
Citováno podle: § 26 odst. 1, autorský zákon
15
nelegálně získané a šířené kopie dat, jakou jsou filmy, hudba, elektronické knihy, počítačové programy a mnohé další.18 Díky této kauze, se ve světě znovu otevřelo téma ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement). Mezinárodní smlouva ACTA je původně utajovanou obchodní dohodou proti padělatelství mezi státy, jejímţ účelem je posílení a dodrţování práv duševního vlastnictví. Tuto smlouvu jako první podepsalo osm světových států, později se přidaly jednotlivé státy EU. Česká republika podepsala, tuto smlouvu k 26. lednu 2012 společně s dalšími 21 státy. Smlouva ACTA, má velké mnoţství odpůrců, kteří se bojí o omezování informací a svobody na internetu. Objevily se dokonce názory, ţe by bylo lepší, kdyby se snad autorské právo zrušilo úplně. Zastánci tohoto názoru si totiţ myslí, ţe například stáhnutím filmu z internetu tento film nezmizí, jen dojde k vytvoření další kopie, nejedná se tedy o krádeţ jako takovou. Mgr. Jan Pavelka k tomu ale říká:„Úplné zrušení autorských práv by znamenalo ztotoţnit se s názorem, ţe ţádnými hodnotami nejsou a nezasluhují ochranu. To by znamenalo popření oblasti duševního vlastnictví jako ekonomického odvětví, coţ by v zásadě autory nijak nemotivovalo jakákoliv nová díla vytvářet.“19 Já sama jsem si smlouvu ACTA přečetla. Podle mého názoru, zde nedochází k nikterak zásadním změnám vůči autorskému právu uplatňovaném v ČR. Přijde mi, ţe formulace je velice obecná, ve smyslu, ţe zavazuje státy k dodrţování práv duševního vlastnictví, ale vlastní uplatnění práva nechává na jednotlivých státech. Co tedy ACTA znamená pro běţné občany?. Podle JUDr. Aleše Rozehnala (z advokátní kanceláře Rozehnal & Partneři) smlouva ACTA v podstatě nic nového nepřináší. Protoţe věci, které se v této smlouvě objevují, jsou jiţ zakotvené v legislativě ČR. Například právo na soudní ochranu, soud můţe zakázat protiprávní jednání nebo nahradit poškozenému škodu. Dále často probírané je i ustanovení o celních kontrolách na hranicích jednotlivých států. Zde můţe celní orgán kontrolovat, zda se nenacházejí v osobních telefonech a počítačích nelegální software nebo data. Ale i toto ustanovení je jiţ u nás v zákoně zakotveno (42a§ autorský zákon).20
18
Zpracováno podle: :the United states, department of justice [on-line].[13.3.2012]. Dostupné z www:
19 Citováno podle: časopis Reflex, vydáno 9. února. 2012, Ringier Axel Springer CZ, a.s, str. 66. 20 Zpracováno podle: Ekonom [on-line].[13.3.2012] 1996. Dostupné z www:
16
Na stejné téma o celních kontrolách se vyjadřuje Mgr. Zuzana Šimonovská (z advokátní kanceláře Havel, Holásek a Partners) která říká:„ Například osobní kontroly cestujících na hranicích zmiňuje ACTA jako moţnost, kterou jednotlivé státy nemusí zavést“21. To platí hlavně pro státy, kde takovýto zákon není. Můţeme se zatím jen domnívat, zda budoucí ratifikace této dohody nějak výrazně ovlivní uţivatele autorských práv v ČR. JUDr. Aleš Rozehnal k tomu říká:„Oproti stávajícímu stavu by ratifikace smlouvy velkou změnu nepřinesla. ACTA by však do určité míry zakonzervovala současnou právní úpravu, která neodpovídá stavu digitálních technologií a do budoucna je zřejmě neudrţitelná.“22
21
Citováno podle: časopis Reflex, vydáno 9. února. 2012, Ringier Axel Springer CZ, a.s, str. 66. Citováno podle: Ekonom [on-line].[13.3.2012] 1996. Dostupné 22
17
z www:
II. Co je počítačový program (zákonné a věcné vymezení) II.I. Zákonné a věcné vymezení počítačového programu23 Co je počítačový program (anglicky-computer program)? Na tuto otázku se dá odpovědět, hned několika definicemi. Autorský zákon říká ve svém prvním a druhém odstavci zákona o počítačovém programu: „Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.“24 „Myšlenky a principy, na nichţ je zaloţen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.“25 Oproti tomu například, v knize JUDr. Maisnera definuje Prof. Ing. Smejkal počítačový program takto: „sekvence instrukcí, která je prováděna prostřednictvím počítače. Tento termín se vztahuje na originální zdrojový kód nebo na proveditelnou verzi strojového jazyka. Termín program vyměřuje stupeň komplexnosti, tj. program ve zdrojovém kódu obsahuje všechny příkazy a soubory nezbytné pro kompletní interpretaci nebo kompilaci a tento proveditelný program lze vloţit do daného prostředí a provést jej nezávisle na ostatních programech“26 Za zmínku také stojí, jaký je rozdíl mezi software a počítačovým programem. Ten je velice špatně definovatelný. Některé publikace uvádějí, ţe jde o totéţ27, jiné uvádějí, ţe rozdíl spočívá v související uţivatelské dokumentaci a případně i ve sluţbě s tím spojené (uţivatelská podpora, helpdesk, aktualizace apod.).28 Pro mě je počítačový program neuchopitelná věc v mém počítači, který sice má svojí vizuální podobu, ale v naprosto nehmotném stavu. Termín počítačový program nalezneme v téměř 150 právních předpisech (právo autorské, občanské i finanční atd.). v souvislosti s definicí počítačového programu se také často
23
Zpracováno podle: : J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, str. 28-35., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 2-4. 24 Citováno podle: §65 odst.1, autorský zákon 25 Citováno podle: §65 odst.2, autorský zákon 26 Citováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 2. 27 Viz. B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer, Praha, ČR, 2010, str. 3. 28 Viz. M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 4.
18
setkáváme s pojmem „zdrojový kód“. „Zdrojový kód“ je napsán v programovacím jazyce a jedná se tedy o formu vyjádření počítačového programu.
II.II. Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu29 Zde bych chtěla zařadit omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu, protoţe s právem k počítačovému programu úzce souvisí a i zákon je uvádí, hned za sebou. 1) Oprávněný uţivatel rozmnoţeniny (počítačového programu) v případech dané zákonem, nezasahuje do práv autora. a) Pokud není dohodnuto jinak, můţe uţivatel zpracovávat, rozmnoţovat, překládat, upravovat (včetně opravování chyb) či jinak měnit počítačový program v souladu s jeho určením, je-li to nezbytné k uţití takovéhoto počítačového programu. b) Je-li to nezbytné k vyuţití takovéhoto počítačového programu, můţe si uţivatel pořídit záloţní rozmnoţeninu. c) „zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichţ je zaloţen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při zavedení, uloţení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuţ je oprávněn“.30 d) „rozmnoţuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnoţování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnoţování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosaţení vzájemné funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliţe informace potřebné k dosaţení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby jinak snadno dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosaţení vzájemného funkčního propojení“.31 2) Zhotovení rozmnoţeniny pro nezbytné zavedení či uloţení počítačového programu do paměti počítače, se také povaţuje za rozmnoţování počítačového programu. 29
Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, str. 32-33, §66 odst. 1-6, autorský zákon. 30 Citováno podle: §66 odst.1 d), autorský zákon 31 Citováno podle: §66 odst. 1 e), autorský zákon.
19
3) Pokud není samostatný program podstatným předmětem pronájmu či půjčování, nepovaţuje se z hlediska autorského práva za pronájem či půjčování počítačového programu či jeho rozmnoţeniny. 4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. d) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, tyto informace dále nesmějí být vyuţity k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu vyuţití počítačového programu ani k jiným účelům, ohroţujícím autorské právo.32 5) Na počítačový program se nevztahuje ustanovení §54 (autorský zákon – Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora) pokud, není sjednáno jinak. 6) Oprávněným uţivatelem rozmnoţeniny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoţeniny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoţenině počítačového programu, a to za účelem jejího vyuţití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná uţívat rozmnoţeninu počítačového programu.33
32 33
Zpracováno podle: §66 odst. 4, autorský zákon. Citováno podle: §66 odst. 6, autorský zákon.
20
III. Ochrana práv u počítačového programu III.I. Rozdělení ochrany práv u počítačového programu34 Podle zákona je počítačový program chráněn jako dílo literární, a to je docela logické. Dochází k vytvoření jisté ideji a myšlenky, která je počítačovým programem realizována. Způsobů ochrany práv je hned několik: Ochrana práv podle autorského zákona Ochrana občanskoprávní Ochrana trestněprávní Ochrana s využitím institutu nekalé soutěže Ochrana s pomocí institutu průmyslových práv (patenty) Důleţité je také říci, ţe podle autorského zákona § 30 odst. 3, pro počítačový program neplatí právo na volné uţití. Tedy osoba, která stáhne neoprávněně z internetu (ať je tam umístěn oprávněně či nikoliv) počítačový program, je právně odpovědná za rozmnoţení takovéhoto to programu.
III.II. Ochrana práv podle autorského zákona35 Autor se můţe domáhat ochrany práv v níţe stanovených případech, pokud bylo neoprávněně zasaţeno do jeho práv, nebo pokud to bezprostředně hrozí. a) určení svého autorství, b) „zákaz ohroţení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněné obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoţeniny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakoţ i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy“36
34
Rozdělení a zpracování podle: : J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010 str. 55-62., B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 49-54. 35 Zpracováno podle: §40 odst. 1, autorský zákon 36 Citováno podle: §40 odst. 1 c), autorský zákon
21
c) autor můţe sdělit údaje o původu neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího uţití o totoţnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní, d) odstranění následků zásahu do práva, zejména staţením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny podle §43 odst. 2, dále zničení nebo odstranění materiálu a nástrojů pouţitých výlučně nebo převáţně k výrobě neoprávněné rozmnoţeniny.
III.III. Ochrana občanskoprávní37 Formu občanskoprávních ţalob upravuje občanský zákoník a jedná se o případy: ţaloba zdrţovací (zákaz šíření či uţití) ţaloba odstraňovací (můţe dojít k odstranění neţádoucích kopii) ţaloba na náhradu škody ţaloba určovací (kdo je autorem) ţaloba na přiměřené zadostiučinění
III.IV. Trestněprávní ochrana u počítačového programu38 I v trestním zákoníku najdeme právní ustanovení, vztahující se na počítačový program (software). V §270 o porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi v odstavci 2 se říká:„Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude potrestán,“39 a) pokud vykazuje-li tato činnost známky podnikání b) získá-li tímto činem značný prospěch c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu. Přirozeně lze pouţít podle potřeby i jiná ustanovení z trestního zákoníku. Jako je neoprávněné uţití cizí věci (pachatel disponuje neoprávněn s počítačovým programem), podvod, krádeţ, 37
Zpracováno a rozděleno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010 str. 59. 38 Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 49-50., §270 odst.1-3, trestní zákoník. 39 Citováno podle: §270 odst.2, trestní zákoník
22
poškození a zneuţití záznamu na nosiči informací (pachatel úmyslně zničí nebo učiní zásah do počítačového programu), poškození cizí věci, poškozování cizích práv atd.
III.V. Ochrana s využitím institutu nekalé soutěže40 Ochrana proti nekalosoutěţnímu jednání, je ošetřena v obchodním zákoníku (§44-52). Tato problematika se týká mimo jiných i počítačových programů. A má několik částí: Klamavá reklama – jedná se o docílení hospodářského prospěchu a to šířením údajů o svém nebo cizím podniku, které mohou způsobit klamavou představu o výrobcích či výkonech (např. „Máme nejpouţívanější software v Evropě“ – za předpokladu nedoloţení, potřebných statistik) Klamavé označení výrobku a služeb – můţe vyvolat klamavou domněnku, ţe produkt pochází z určitého místa nebo od určitého výrobce či má vykazovat jistou jakost (např. „náš software byl vyroben v ČR“ – za předpokladu, ţe byl výrobek vyroben v Číně) Vyvolání nebezpečí záměny a) Pokud někdo uţije názvu firmy nebo osoby nebo zvláštního označení podniku, které uţ přísluší po právu jinému podniku nebo soutěţiteli b) Kdyţ někdo uţije zvláštní označení podniku, které však uţívá jiný soutěţitel a je v zákaznických kruzích pod tímto označením znám (např. tiskopisy, katalogy, označení obalů atd.) c) Dochází k napodobení cizího výrobku, výkonu nebo obalu takového výrobku. Neplatí, jen v případech, kdy se z povahy věci nedá takovému to případu vyhnout. d) Samozřejmě v případech, pokud tato jednání způsobila vyvolání nebezpečí záměny ve spojení s firmou, podnikem, zvláštním označením výrobku nebo výkonu jiného soutěţitele Parazitování na pověsti – pokud nějaký podnik vyuţívá pověsti jiného podniku, výrobku nebo sluţby pro svůj nebo cizí prospěch, kterého by pravděpodobně sám nedosáhl (např. 40
Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 51-54., §51a §17, obchodní zákoník., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 29-32.
23
„spolupracujeme s Microsoft jiţ radu let a jsou s námi spokojení“ – pokud nemá společnost s Microsoft nic společného) Zlehčování – chování, kdy soutěţitel o jiném rozšiřuje nepravdivé údaje, které mu mohou, způsobit újmu (např. „ Software od firmy XY, je naprosto chybný, my ho máme mnohem lepší“ – za předpokladu, ţe se nedá tvrzení nijak dokázat) Srovnávací reklama – reklama, při které dochází k identifikaci (přímé či nepřímé) jiného soutěţitele, či výrobku nebo sluţby nabízené jiným soutěţitelem (např. „ náš software je levnější oproti software firmy XY “) Proti nekalé soutěţi se můţeme bránit podle §53 obchodního zákoníku: 1) zdrţení či odstranění dosavadního závadného stavu 2) přiměřené zadostiučinění a to ve formě peněz 3) náhrada škody 4) vydání bezdůvodného obohacení Vedle nekalé soutěţe je také důleţitým aspektem právní ochrany i ochrana obchodního tajemství. Tak jako v kaţdém jiném podnikání i v podnikání s počítačovými programy, bychom měli být velice opatrní na své klíčové informace a měli bychom je chránit co moţná nejlépe (např. šifrováním nebo pouţíváním bezpečnostních schránek bank či bezpečnostních datových center, kde se ukládají datové nosiče, které obsahují zdrojové kódy). Jak je známo, nejdůleţitější je prevence, proto je dobré ztrátě informací předcházet. Pokud se tak jiţ stane, lze podal ţalobu proti porušení obchodního tajemství, podle obchodního zákoníku §51. Ale nejdříve bychom si měli vysvětlit co je obchodní tajemství. To také upravuje obchodní zákoník a to v §17. Obchodní tajemství je předmětem práv náleţící k podniku. A jsou to všechny skutečnosti výrobní, obchodní a technické související s podnikem a mající moţnou materiální či nemateriální hodnotu. Tyto skutečnosti nejsou běţné, proto je chce podnikatel utajit a snaţí se o to všemi dostupnými prostředky. Tedy ale zpátky k porušení tohoto obchodního tajemství. Zákon zde říká, ţe se jedná o jednání, kde jednatel neoprávněně další osobě sdělí nebo zpřístupní obchodní tajemství, a to
24
ať pro sebe tak pro druhé, přičemţ toto tajemství, můţe být pouţito v soutěţi. A jednatel se o tom dozvěděl: a) tím, ţe mu bylo tajemství svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěţiteli nebo na základě jiného vztahu k němu41 b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu42. V těchto případech je pak tedy na soudu posoudit, zda byla naplněna skutková podstata, a to hlavně podle §17, zda se jednalo opravdu o běţně nedostupné informace a podnikatel dostatečně kvalifikovaně tyto informace chránil.
III.VI. Ochrana počítačového programu s pomocí institutu průmyslových práv (patenty)43 Neţ se začneme zabývat samotnou ochranou počítačového programu, mě-li bychom si vysvětlit co je patent. Patent se uděluje na vynález, který je nový, průmyslově vyuţitelný a uděluje ho Úřad průmyslového vlastnictví (má platnost 20let v ČR). Patentovat lze např. nové technologie, výrobky ale také léčiva, chemické výrobní látky atd. Patentovat však naopak nelze nové odrůdy rostlin a zvířat, objevy nebo vědecké teorie, způsoby léčení zvířat nebo lidí a v neposlední řadě i počítačové programy (software). Ve
stanoviscích
Úřadu
průmyslového
vlastnictví
v ČR44
na
návrh
směrnice
o
patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem45. Zde se říká, ţe patentem nemůţe být počítačový program (jako takový) chráněn a spadá pouze pod autorské právo (počítačový program je chráněn jako literární dílo). Tento stav vyvolává polemiku, zda je to správné či ne. Zda by mělo být moţné patentovat i počítačový program. Podle mého názoru, je to velice sloţité téma. Na jednu stranu tím, ţe je 41
Citováno podle: ., §51odst. a), obchodní zákoník. Citováno podle: ., §51odst. b), obchodní zákoník. 43 Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 54-59., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha,2011, str. 19-26. 44 Viz. Úřad průmyslového vlastnictví [on-line].[13.4.2012] 2008 Dostupný z www: <www.upv.cz> 45 Informace Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem, [on-line],[13.3.2012], PDF 42
25
počítačový program chráněn jen jako dílo literární, nejsou chráněny jeho myšlenky a principy. Na druhou stranu počítačový program jako takový ne příliš často splňuje základní podmínku pro udělení patentu a tou je novost. Protoţe např. ve své knize JUDr. Matzner uvádí, ţe je velmi sporné se domnívat, ţe počítačový program je jedinečný (neopakovatelný) výtvor. „V praxi bývá takových jedinečných programů menšina“46 tyto programy jsou chráněné jako literární dílo, i kdyby snad ve skutečnosti dílem nebyli. „Počítačový program, který pojmově (svou povahou a určením) sice je počítačový program, avšak není ani jedinečným, ani původním výtvorem (čili vůbec není individuálním výtvorem).“47 JUDr. Maisner ve své knize dodává:„Patenty na vynálezy realizované počítačem jsou udělovány, pokud se jedná o počítačový program, který je neoddělitelnou součástí technického řešení např. výrobního postupu“48 Z evropského hlediska tento problém řeší, Evropský patentový úřad (EPO). EPO – není orgánem EU, ale byl zaloţen jako mezinárodní smlouva. EPO nepovaţuje počítačový program za vynález, ale v praxi jsou známy případy, kdy počítačovému programu, patent udělen byl. Je totiţ důleţité rozeznávat dva základní pojmy - a to „ softwarový patent“ a „vynález implementovaný počítačem“. EPO uděluje patenty na „vynálezy implementované počítačem“, na „softwarové patenty“ však nikoliv. Bohuţel tyto dva pojmy jsou si velmi podobné, a v praxi se proto stává, ţe kdyţ je patent udělen jako „vynález implementován počítačem“ má spíše charakter „softwarového patentu“. ČR přistoupila k EPO v roce 2002, a tedy po jejím vzoru téměř jiţ 10 let, uděluje patenty na „vynálezy implementované počítačem“. V USA je moţné získat oba typy výše zmíněných patentů, protoţe zde můţete získat patent i na jakýkoliv výrobek nebo proces, pokud ho vyrobila lidská bytost (made by human). Musí splňovat základní tři pravidla: výsledek je hmatatelný, k uţitku a konkrétní. Ale i zde, dochází k mnoha sporným patentům, týkajících se počítačových programů. Mezi nejznámější patří Amazon’s 1 click patent (patřící společnosti Amazon.com) – Amazon.com je internetový obchod na kterém naleznete prakticky cokoliv. Tento obchod v roce 1999 získal patent na metodu platby a objednávky. Kde stačí jen jednou zadat adresu a číslo kreditní karty. Při 46
Citováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010 str. 29, 47 Citováno podle: : J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010 str. 29, 48 Citováno podle: : M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 23.
26
dalším nákupu se tyto informace automaticky načtou a vám stačí pro nákup jen jedno kliknutí myší. Kdyţ jsem začala hledat na internetu nějaké informace o patentech, zjistila jsem, ţe velké mnoţství materiálů je z roku 2002-2003 v souvislosti s přijetím mezinárodní smlouvy EPO. Zde se hlavně řešila problematika, co nového nám tato mezinárodní smlouva přinese. Bohuţel od smlouvy uplynulo téměř 10 let a řádná mimořádná změna nenastala. Stále je problematika patentování počítačových programů velice sporná. Například JUDr. Štědroň ve své knize k tomu říká:„Pokud patentovou přihlášku píše schopný a zkušený patentový zástupce nebo advokát, je v Evropě dle mého názoru moţno získat patent v zásadě na to samé jako v zemích USA“. A to mě přivádí na myšlenku, ţe v případech opravdové jedinečnosti počítačového program, by měl mít takový program moţnost dostat patent na ochranu svojí „jedinečnosti“.
27
IV. Povaha a druhy licenčních smluv Se slovem licence, se u počítačového programu setkáváme neustále.
IV.I. Co je licence49 Licence pochází z latinského slova „licere“ (některé zdroje uvádí „ licet“) povolovat. Ze slova povolovat nebo svolovat si můţeme odvodit, ţe se jedná o činnost, která by nám byla jinak zakázaná. A potřebujeme tedy pro ni licenci „povolení“ na její činnost. Nabyvatel této licence má legální povolení, které mu umoţňuje autorské dílo získat nebo pouţívat. A vyuţívá k tomu originálu nebo rozmnoţeniny tohoto díla.
IV.II. Co je Licenční smlouva50 Zákon říká: „Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům uţití, rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li to sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu“51. Z toho můţeme chápat, ţe se jedná o samostatný smluvní typ, nehmotného majetku např. patent na vynález, autorské právo, obchodní firmy, ochranná známka atd. Dále můţe být licenční smlouva přidělena přímo zákonem, jako je zákonná licence, nebo rozhodnutí státního orgánu, jako je nucená licence u patentů. Strany licenční smlouvy jsou poskytovatel (někdy autor) a nabyvatel.
Licence dělíme na:52 Výhradní licence: Licence je poskytnuta výhradně nabyvateli této smlouvy. Poskytovatel jí nesmí poskytnout třetí osobě, ani on sám jí nesmí pouţívat. Pokud poskytovatel poskytne licenci, třetí osobě v případě výhradní licence, je takový čin neplatný, ledaţe k tomu, nabyvatel výhradní licence dal písemný souhlas. 49
Zpracováno podle: Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha,2008, str.13. 50 Zpracováno podle: Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha, 2008, str.13-22. 51 Citováno podle: §46 odst. 1, autorský zákon 52 Zpracováno podle: §47 odst. 1-5, autorský zákon
28
Nevýhradní licence: Poskytovatel můţe i nadále poskytovat licenci dalším osobám a můţe jí pouţívat i sám.
IV.III. Další druh dělení licencí53 Licence individuální: Asi nejklasičtější způsob licenční smlouvy. Nabyvatel a poskytovatel je jen jedna osoba. Licenční smlouva kolektivní: Uţ podle názvu se jedná o kolektiv lidí a přitom se nejedná o hromadnou licenci. Tvoří ji kolektivní správce a právnická osoba. Právnická osoba sdruţuje uţivatele. Hromadná licenční smlouva: Jedná se o případy, kde dochází k ochraně hromadně určených předmětů (nikoliv jen jednotlivých děl). U vysílání hudebních děl v televizi a rozhlasu se nejvíce uplatňuje vyuţití hromadné licence. Na rozdíl od kolektivní smlouvy se jedná o větší počet děl, nikoliv uţivatelů.
IV.IV. Rozdělení užití bez souhlasu autora Jak jiţ bylo uvedeno, uţít autorské dílo, lze jen se souhlasem autora. Existují však 3 výjimky z tohoto pravidla:
1. Volná užití54 „Za uţití díla podle autorského zákona se nepovaţuje uţití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehoţ účelem není dosaţení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanový-li zákon jinak“55 Pro osobní potřebu (v jedné domácnosti lidí), zde je zákon chápán, v nejuţším slova smyslu a pro fyzickou osobu, nikoliv pro právnické osoby, je moţné zhotovit záznam, rozmnoţeninu nebo napodobeninu díla. Tato rozmnoţenina musí být vţdy řádně označena. Je dobré podotknout, ţe kaţdý dovozce či výrobce strojů a přístrojů slouţících pro nahrávání a 53
Zpracováno podle: Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha, 2008, str.21-22. 54 Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 40-41., Jiří Čermák, Internet a autorské právo, Linde Praha, a.s., Praha, 2003, str. 46-49. 55 Citováno podle: § 30 odst. 1, autorský zákon
29
rozmnoţování filmů, hudby, tiskovin atd. je povinen platit paušální poplatky tzv. kolektivnímu správci, tzn. organizaci (OSA), která spravuje tyto vybrané peníze a přerozděluje je autorům. Coţ znamená, ţe v kaţdé ceně našeho koupeného nosiče či přístroje je malá částka pro kolektivního správce práv. Pro rozmnoženiny počítačových programů, elektronické databáze a napodobeniny či rozmnoţeniny architektonického díla stavbou, zásada volného užití neplatí. Zde by se jednalo o neoprávněný a vážný zásah do autorského práva.
2. Bezúplatné zákonné licence:56 Jedno z velmi pouţívaných způsobu volného uţití je citace. Jak říká zákon „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo uţije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle.“57 Musíme však mít na paměti, ţe musíme uvádět (pokud to není dílo anonymní) autora, název díla a pramen. Dále také podle autorského práva můţe kdokoliv zaznamenat a vyjádřit jakoukoliv formou (malba, film, fotografie) dílo umístěné na veřejném prostranství (park, náměstí, ulice). Takto vzniklá díla je moţné veřejně šířit bez potřeby svolení autora původního díla. Dalším ustanovením jsou úřední a zpravodajské licence. Úřední licence ve věcech veřejné bezpečnosti, soudního a správního řízení, parlamentního jednání nebo pro jiné úřední účely. Dále také díla v televizním a rozhlasovém vysílání a periodickém tisku. Speciální nařízení se také vztahuje na muzea, galerie, archivy, školy a knihovny. Kde zákon vyloţeně říká, ţe tyto instituce nezasahují do autorského práva. Obdobné výjimky platí i pro nevýdělečné účely jako jsou školní představení, úřední akce pořádané orgány veřejné správy a pro náboţenské a občanské obřady.
56
Zpracováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 1415. 57 Citováno podle: § 31 odst. 1 a), autorský zákon
30
3. Nucená licence:58 Tato úprava se nachází ve Všeobecné úmluvě o autorském právu uzavřené v Ţenevě v roce 1952. Na základě rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo soudu vzniká právo na bezesmluvní uţití, avšak český autorský zákon licenci takového to typu nezná.
IV.V. Určení licenční smlouvy59 Oprávněním nabyvatele je licenci pouţívat, a toto je vlastně podstatou licence. Uţití licence se dá rozdělit na: 1) výhradní a nevýhradní 2) jen určitý způsob uţití nebo všemi dostupnými způsoby. 3) omezeno rozsahem (počtem, územní působností, kvalitou, časovým omezením) 4) za odměnu či bez
IV.VI. Obvyklý obsah licenční smlouvy60 Preambule (předmluva): Nejedná se o přímo závaznou část a v ČR není legislativním zvykem, avšak má význam při výkladu např. nejasných ustanovení v těle smlouvy. Skládá se z nadpisu (označení typu smlouvu), vymezení smluvních stran (kde se uvádí: IČ, datum a číslo registrace v příslušné evidenci, statutární orgán jednající jménem právnické osoby nebo zástupce smluvní strany s přiloţenou plnou mocí) Cíl a účel smlouvy a její formulace: Smlouva by měla být vyrovnaná v rámci práv a povinností obou stran, aby došlo k oboustrannému naplnění zájmů.
V opačném případě by mohla být smlouva relativně
neplatná, a jedna ze stran by jí mohla napadnout podle § 55 odst.2. občanského zákoníku. Na internetu se objevuje, mnoho doporučených smluvních vzorů. Tyto vzory bychom ovšem neměli pouţívat bez jejich hloubkové analýzy. Nedá se říci, ţe vţdy se nám hodí všechny 58
Zpracováno podle: Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha, 2008, str.16-17. 59 Zpracováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer Praha, ČR, 2011, str. 1314. 60 Rozdělení a zpracování podle:: Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha,2008, str.23-35.,
31
věty, které jsou pouţité ve vzoru. Podle dostupných informací se totiţ dá velice těţko (před uzavřením samostatné smlouvy) říci jak přesně jí bude nabyvatel pouţívat. A proto by se poskytovatel, měl snaţit nabídnout, nabyvateli co moţná nejširší rámec moţností, např. překládat, zpracovávat, rozmnoţovat atd. pokud to není vysloveně zakázáno, nebo jinak upraveno. Předmět licenční smlouvy a definice některých pojmů: Do podstatných náleţitostí kaţdé smlouvy patří dozajista předmět. Předmět musí vymezovat nehmotný majetek a právo k němu. Způsob a čas splnění závazku poskytovatele: Závazek musí být splněn řádně a včas a to ve všech směrech plnění, jako je mnoţství, kompletnost, funkčnost, spolehlivost atd. Formy dodání se vymezují jako způsoby plnění. Podle typu nehmotného (dodání přes počítačovou sít, přes internetovou adresu odkud si můţeme soubor stáhnout) nebo hmotného majetku (počítačové programy, časopisy, zvukové záznamy, databáze atd.).
IV.VII. Další skutečnosti licenční smlouvy61 Omezení licence: Způsob uţití licence můţe být omezen, zákon ho vymezuje co do mnoţství, místa nebo času. Pokud nejsou ve smlouvě uvedeny přesné případy a uţití v určitém rozsahu, řídíme se podle zákona, tedy licence je omezena na území ČR a časový rozsah je omezen na dobu obvyklou k takovému úkonu a nikoliv déle jak jeden rok a mnoţství je omezeno na mnoţství obvyklé při určitém druhu licence. Dále se podle zákona řídíme i v případech rozmnoţenin, pokud není stanoveno jinak, můţeme pořídit rozmnoţeninu přímou i nepřímou, trvalou i dočasnou a v celku nebo části.
61
Zpracováno podle: § 49-55, autorský zákon.
32
Odstoupení od smlouvy: Nečinnost nabyvatele - autor má právo od smlouvy odstoupit, pokud jsou jeho zájmy značně dotčeny pro nevyuţívání (úplné nebo nedostatečné) výhradní licence nabyvatelem. To ovšem neplatí v případě, ţe tento případ zavinil sám autor. Změna přesvědčení autora - autor má právo od smlouvy písemně odstoupit (smlouva se ruší dnem doručení takové písemnosti). Pokud jeho dosud nezveřejněné dílo jiţ neodpovídá jeho přesvědčení a při zveřejnění, by mohlo dojít k nepříznivému ohroţení autorových zájmů. Odměna: Pokud nestanoví smlouva jinak, v jejím obsahu by měla být dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení. V ostatních případech je smlouva neplatná, pokud není smlouva sjednaná bezúplatně nebo za přesně stanovených podmínek dané zákonem. Pokud se jedná o odměnu ze závislosti na výnosech z vyuţití licence, má autor právo na informace o účetnictví nebo na jinou dokumentaci s účetnictvím související. Zánik licence: Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, jenţ vlastní licenci můţe dojít k převodu práv na další právnickou osobu, avšak tato skutečnost můţe být v licenční smlouvě vyloučena.
IV.VIII. Licenční smlouvy u počítačového programu62 Protoţe pro rozmnoženiny počítačových programů, a elektronické databáze neplatí zásada volného užití je licence programu a následná licenční politika pro uţivatele velice důleţitá ať jiţ z právního nebo ekonomického hlediska. Podle vyuţívání můţeme programy dělit na: Systémový software: Firmware Operační systém
62
Zpracováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 1315., B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha,2010, str. 45-48.
33
Aplikační software: Kancelářské balíky (např. office) Grafické programy (např. grafický editor) Vývojové nástroje (např. programovací jazyky, překladač) Zábavní software (např. počítačové hry, přehrávače digitální zvuky a videa) Nejčastějším a nejsnazším způsobem, kdy se setkáváme s licencemi u počítačového programu, jsou případy tzv. „na dálku“. Počítačové programy nejsou moc často distribuovány individuálně. Všichni to známe, dochází k odsouhlasení smluvních podmínek, jen „přes počítač“ např. odkliknutím dialogového okna s podmínkami licenčního ujednání. Pro licenční smlouvy u počítačového programu platí v podstatě všechna pravidla jako u předmětů průmyslového vlastnictví. Tedy přesně definovaná, s přesným vymezením obou stran. Většinou jsou úplatné, výhradní (vţdy vyţaduje písemnou formu) nebo nevýhradní (pokud není určeno jinak, má se za nevýhradní). Ve smlouvě musí být určena výše odměny nebo její určení, bez ní je smlouva neplatná. Licence můţe být také postoupena, pokud nabyvatel má písemný souhlas od autora. A nabyvatel musí o tom informovat autora bez zbytečného odkladu. Ještě zákon vymezuje tzv. podlicence, které jsou vymezené v licenční smlouvě, kde dochází k poskytnutí oprávnění tvořit součást licence třetí osobě (zcela nebo z části), avšak musí tak být přesně vymezeno v licenční smlouvě.
IV.IX. Smlouva o dílo63 Podle obchodního zákoníku „Smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení“64 U počítačového programu, databáze i kartografického díla můţe dojít k smlouvě o dílo. Tyto případy jsou přesně vymezené, hlavně co se týče účelu. Protoţe objednatel můţe dílo vyuţít jen pro účely vyplívající ze smlouvy, pokud to není upraveno jinak. I autor můţe sám dílo (na objednávku) uţít a dokonce i poskytnout licenci třetí sobě, pokud to není ve smlouvě upraveno jinak nebo by to bylo v přímém rozporu se zájmy objednavatele. Avšak v případě, ţe se nejedná o počítačový program nebo databázi. U počítačového 63
Zpracováno podle: : B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha,2010, str. 47-48., 64 Citováno podle: § 536 odst. 1, obchodní zákoník
34
programu a databáze, které jsou předmětem smlouvy o dílo, nemůţe autor dílo uţít a ani udělit licenci třetí osobě. Také je dobré ještě poukázat na fakt, ţe mezi nejčastější spor, co se týká licencí u počítačového programu patří případ, kdy objednavatel softwaru poţaduje od dodavatele zdrojový kód aby v případě rozvázání spolupráce, mohl i na dále tento software spravovat (pouţívat). Dodavatel zdrojový kód však nechce dát, neboť nechce ztratit své „know-how“ u tohoto programu. Pro předcházení takových to případu, je důleţité mít přesně v licenční smlouvě napsané všechny náleţitosti.
IV.X. Dělení softwarových licencí65 Softwarová licence je tedy „dokument“, který upravuje, jakým způsobem lze právně zacházet se softwarem. Zde uvedeme několik typů licencí: GNU GPL licence – nejznámější a nejpouţívanější licence pro Open source software. Nabyvatel této licence muţe libovolně upravovat, pouţívat a šířit její zdrojový kód. Avšak musí to dělat pod záštitou GNU GPL a to většinou bezplatně. BSD licence – pro Open source software poměrně volná licence poskytuje moţnost uţivatelům se softwarem libovolně nakládat. Můţe docházet k volnému šíření obsahu licence, avšak musíme uvést autora, informace o licenci a upozornění na zřeknutí se odpovědnosti za dílo. licence OEM – svým způsobem ani nejde o licenci, zákazník koupí počítač a zde je jiţ nainstalovaný určitý software (licence OEM), který je moţné distribuovat pouze s novým počítačem.
65
Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha,2010, str. 8-19.
35
IV.XI. Distribuce software (počítačových programů)66 Zde bych chtěla uvést nejznámější druhy softwarů, určené k distribuci.
Freeware (svobodný software) Druh software, který je šířen zdarma. Také je moţné tento software zadarmo šířit a provozovat (je zakázáno to dělat za úplatu) neomezenou dobu. Drţitel autorského práva je autor a není dovoleno bez jeho souhlasu software upravovat a měnit.
Open-Source software Software, ke kterému si uţivatel můţe zakoupit licenci. Z výhodami, ţe má přístup ke zdrojovému kódu a samotný program můţe podle libosti měnit nebo kopírovat.
Shareware Tento software funguje na principu, ţe je volně distribuován. Uţivatel si můţe na omezený čas software vyzkoušet, ale kaţdý, kdo chce software trvale pouţívat, musí zaplatit licenční poplatek.
Public domain (volné dílo) Jedná se o software, se kterým můţou uţivatelé libovolně nakládat, neb není chráněný ţádnými autorskými právy. Např. to mohou být autorská díla 70 let po smrti autora.
Komerční software Software, který je šířen za úplatu. V licenci tohoto softwaru jsou uvedeny všechny zákonitosti. Většinou u této licence je omezené mnoţství pouţití, případně nemoţná modifikace softwaru nebo nemůţeme licenci převést.
Adware Software, který uţivatel smí uţívat zdarma, v programu je totiţ nainstalovaná reklama, za kterou dostává autor zaplaceno. Tato reklama se nesmí odstranit a ani program se nijak nesmí měnit. 66
Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 8-19.
36
Demoverze (demoware) Jedná se o volně dostupný software, který je zdarma, ale ve značně zkrácené verzi. Např. je časově omezen, je omezen mnoţství uţití, můţe být puštěn jen několikrát atd.
37
V. Autorskoprávní ochrana v ČR a Evropě V.I. Autorské právo v ČR67 Co se týká historie, autorského práva u nás. Autorské právo u nás bylo poprvé upraveno rakouským císařským patentem z roku 1846. V roce 1895 byl přijat zákon o původcovství. Později pak vznikl zákon o nakladatelské smlouvě v roce 1923. V roce 1926 pak zákon o právu původském (zavedl registraci u děl, která nesla jméno autora). Třetí autorský zákon byl vydán v roce 1953 a v roce 1965 byl vydán další jiţ čtvrtý v pořadí. Tento zákon byl pak v letech 1990-1996 mnohokrát novelizován a k němu byla vydána řada prováděcích předpisů, většina z nich byla však časem zrušena. V roce 2000 byl vydán nový autorský zákon. Autorské právo v ČR se řídí podle zákona č.121/2000 sb., který byl přijat dne 7. dubna 2000 a následně vstoupil v planost 1. prosince 2000. Cílem zákona je ochrana autora a všech zúčastněných osob. Dále se zabývá kolektivní správou, kolektivním dílem, dílem na objednávku a v neposlední řadě i počítačovým programem. Předmětem podle zákona je tedy:68 a) práva autora k jeho autorskému dílu, b) práva související s právem autorským: 1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, 2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu 3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu 4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání 5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuţ uplynula doba trvání majetkových práv 6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoţeniny jím vydaného díla pro osobní potřebu c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi, d) ochrana práv podle tohoto zákona,
67
Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava,2010, str. 13-14, automatizace [on-line].[cit.13.4.2012] 2004. Dostupné z www: 68 Citováno podle: § 1 odst. a-e, autorský zákon.
38
e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.
V.II. Autorskoprávní mezinárodní smlouvy v Evropě69 Základem evropského autorskoprávního prostředí je několik mezinárodních smluv. Paříţská úmluva z roku 1883 obsahovala ochranu práv duševního vlastnictví. Stejným směrem pokračovala Bernská úmluva z roku 1886, která pojednávala o ochraně uměleckých a literárních děl. Mezi nejvýznamnější definici byla ochrana autorských děl bez ohledu na jejich způsob zveřejnění či formu. Jak uvádí pan JUDr. Maisner ve své knize:„Stanovila, ţe nárok autora na ochranu vzniká jiţ jen samotným vytvořením autorského díla a dále ţe autorovi náleţí i všechna práva ke všem odvozeným dílům.“70 Dále Všeobecnou úmluvu o autorském právu uzavřenou v Ţenevě roku 1952. Hlavní ustanovení Všeobecné úmluvy o autorském právu je, ţe umoţňuje překonat rozdílnosti jednotlivých národních právních systémů v oblasti autorskoprávní, zejména pokud se týkají formálních podmínek ochrany. Zde vznikla tzv. copyrightová výhrada, tj. symbol ©, který obsahuje jméno nositele autorského práva a rok prvního uveřejnění díla. „Toto ustanovení, obsahuje tzv. jméno nositele autorského práva a rok prvního uveřejnění díla, je určitou výjimkou ze zásady pouţití vnitřního práva země, poskytujícího ochranu.“71 Další důleţitá dohoda je TRIPS – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (World Trade Organization Agreement on trade Related aspects od Intellectual Property) z roku 1994, ČR je členem této dohody. Dále také WIPO (World Intellectual Proparty Organization) z roku 1967, ČR je také členem této dohody.
69
Zpracováno podle: J. Matzner, Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Ostrava, 2010 Key Publishing s.r.o., str. 12., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 8-9. 70 Citováno podle: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 9. 71 Citováno podle: K. Knap-O. Kunz Mezinárodní právo autorské, Academia, Praha, 1981, str. 76.
39
V.III. TRIPS72 Úmluva TRIPS vznikla v roce 1994 na Uruguayském kole Všeobecné dohody o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and trade – GATT). Úmluva se především zabývá otázkou úpravy majetkových práv duševního vlastnictví a obchodovatelnosti s nimi. Mezi důleţité skutečnosti patří fakt, ţe TRIPS nezavazuje k ochraně morálních práv autorů, coţ má za následek větší volnost v multimediálním průmyslu. Právě v TRIPS, byl poprvé zahrnut mezi chráněná díla i počítačový program. „ Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.“73
V.IV. WIPO74 Na oficiálních stránkách mezinárodní dohody WIPO se mimo jiné můţete dočíst, ţe se jedná o organizaci OSN, která v dnešní době má 185 členských států. Zabývá se duševním vlastnictvím, jako je autorské právo, průmyslové vzory, patenty a ochranné známky. A v současné době spravuje 23 mezinárodních smluv. Patří sem smlouva o ochraně práv výkonných umělců a výrobců zvukového záznamu, rozhlasové a televizní vysílání. Práva k vynálezům a vědecké činnosti. Dále pak k obchodním známkám, známkám sluţeb, obchodním jménům, obchodním názvům a práva na ochranu proti nekalé soutěţi. WIPO se dělí na mnoho částí. Jednou z těchto částí je Internetová úmluva WIPO z roku 1996. WIPO si zde klade za cíl podporovat kreativitu a inovaci. Svým způsobem překonává úmluvu TRIPS a dává si za cíl adaptaci ochrany v souvislosti s působením digitálního prostředí pro právo autorské. A je zde hned několik klíčových úprav, jako jsou přiznání osobních práv výkonným umělcům, ochrana technických prostředků či vyčerpávání práv.
72
Zpracováno podle: JUDr. Tomáš Dobřichovský, Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví, Linde Praha, a.s., Praha, 2004, str. 45-47., M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 9-10. 73 Citováno podle: § 65 odst. 1, autorský zákon. 74 Zpracováno podle: JUDr. Tomáš Dobřichovský, Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví, Linde Praha, a.s., Praha, 2004, str. 51-54., WIPO [on-line].[cit.13.4.2012]. Dostupné z www: < http://www.wipo.int/aboutwipo/en/ >
40
V.V. Označení © a ®75 Označení © (tedy c v krouţku) má jiţ v dnešní době čistě informační charakter. Ale v minulosti bylo nutné v některých státech (např.USA) registrovat svoje dílo pro nabití autorského práva. Za označením © někdy bývalo slovně napsané copyright, označení drţitele a rok vzniku. Ale od roku 1989 prakticky není toto označení vyţadováno a dílo je autorským právem chráněno automaticky, bez registrace. Občas se také vedle © píše „všechna práva vyhrazena“. Toto označení pochází z úmluvy z Buenos Aires, dnes se opět jedná jen o čistě informační charakter. Symbol ® (tedy r v krouţku) označuje tzv. fonogramovou výhradu podle Římské úmluvy. Jedná se tedy o podobný symbol jako ©, s tím rozdílem, ţe symbol ® se uvádí výhradně na zvukových nosičích zahrnující práva výkonného umělce a nositele práv k fonogramu.
V.VII. Autorskoprávní směrnice Evropského parlamentu a Rady76 Autorskoprávní směrnice Evropského parlamentu a Rady mají osm primárně upravených směrnic. Zřejmě nejdůleţitější směrnicí pro počítačový program je 2009/24/ES (kodifikované znění směrnice 91/250/EHS) „počítačovým programem se rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení (hardware). Tento výraz zahrnuje rovněţ přípravné koncepční práce vedoucí k vytvoření počítačového programu za podmínky, ţe povaha těchto prací v pozdější etapě umoţní vytvoření počítačového programu.“77 Dále je důleţité upozornit na článek 4, který se týká výlučných práv:78 a) K stálému nebo dočasnému rozmnoţování počítačového programu jako celku nebo jeho části a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě. Pokud je takové rozmnoţování
75
Zpracováno podle: B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, str. 42. 76 Zpracováno podle: směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www: M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, str. 16-18. 77 Citováno podle: : směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www: 78 Citováno podle: : směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:111:0016:0022:CS:PDF>
41
nezbytné pro zavedení, zobrazení, provoz, přenos nebo ukládání počítačového programu do paměti, vyţadují tyto rozmnoţovací úkony svolení nositele práva; b) překladům, zpracováním, úpravám a k jakékoliv jiné změně počítačového programu a k rozmnoţování programu z těchto úkonů vyplývajícímu, aniţ jsou dotčena práva osoby provádějící změnu programu; c) jakékoliv formě veřejného šíření, včetně pronájmu, jehoţ předmětem je původní počítačový program nebo jeho rozmnoţeniny.
III.VII. Protipirátstvá organizace BSA79 Jiţ jsme mluvili o ACTA a problémech se stahováním dat. Zde bych chtěla uvést několik studií protipirátské organizaci BSA. Mezinárodní organizace Business Software Alliance (BSA) působí v 80 zemích po celém světě a snaţí se o hájení práv softwarového průmyslu a další inovaci v něm. BSA se snaţí poukázat na důleţitost ochrany autorských práv u softwarů. Členové BSA investují kaţdoročně miliardy dolarů do ekonomiky jednotlivých států. Členové jsou společnosti Acronis, Adobe, Altium, Apple, Asseco Poland S.A., Autodesk, Bentley Systems, CNC, Corel, Dassault Systèmes SolidWorks Corporation, DBA Lab S.p.A., Microsoft, NedGraphics, Progress Software, Siemens, Symantec, Tekla a The MathWorks.
Studie softwarového pirátství:80 V roce 2011 organizace BSA (ve spolupráci s analytickou společností IDC) uveřejnila studii o softwarovém pirátství, ve které je uvedeno i Česko a zdá se, ţe zprávy jsou víceméně optimistické, jiţ třetím rokem je v Česku softwarové pirátství na ústupu.
79
Zpracováno podle: Business software aliance, news release [on-line].[13.4.2012] Dostupné z www: Business software alliance [online].[13.4.2012] Dostupné z www: 80 Zpracováno podle: Business software aliance, news release [on-line].[29.4.2012] Dostupné z www: Business software alliance [online].[13.4.2012] Dostupné z www:
42
% výskytu nelegálního SW v ČR (podle IDC) 70 60 50 40 30 20 10 0
Graf1: Výskyt nelegálních SW v ČR81
Procentuálně se uvádí 36% nelegálně uţívaných softwarů, za škody v celkové výši 3,7 miliardy korun. Podle BSA nejčastějším způsobem získávání pirátských softwarů je zakoupení jednoho softwaru, který je pak pouţitý na více počítačích. Toto se děje jak ve firmách, tak v domácnostech. V Evropě se výše softwarového pirátství drţí v průměru na 35%. Přitom nejlépe je na tom Lucembursko s 20%, nejhůře však Bulharsko s 65%. Česko se svými 36% představuje lepší střed. A v celosvětovém průměru se Česko dostalo na 12 pozici s nejniţší mírou softwarového pirátství. Nejhůře jsou na tom v Gruzii 93% a nejlépe naopak v USA s 20%.
81
Zdroj: http: : Business software aliance, news release [on-line].[23.4.2012] Dostupné z www:
43
% výskytu nelegálního SW ve světě v roce 2010 (podle IDC) 95 90 85 80 75 70
Graf 2 – Nejvyšší výskyt nelegální SW ve světě82
% výskytu nelegálního SW ve světě v roce 2010 (podle IDC) 50 40 30 20 10 0
Graf 3 – Nejniţší výskyt nelegálních SW ve světě83
82
Zdroj: http: : Business software aliance, news release [on-line].[23.4.2012] Dostupné z www: 83 Zdroj: http: : Business software aliance, news release [on-line].[23.4.2012] Dostupné z www:
44
Využívání nelegálních softwarů ve firmách:84 Kromě jiného se na organizaci BSA obracejí subjekty s oznámením, informacemi či podněty s podezřením na pouţívání nelegálního softwaru. Těchto informací od různých zdrojů BSA obdrţela v roce 2010 přes 1600. Přes 90% z nich jsou od anonymních zdrojů a podle BSA 40% z nich jsou pravděpodobně od zaměstnanců konkrétních firem, kde by mělo docházet k pouţívání nelegálních softwarů. BSA také uvádí, ţe se snaţí k případům zachovat individuální přístup a s ním spojené i případné právní kroky. Tiskový mluvčí organizace BSA Jan Hlaváč k tomu říká: „Pracujeme pouze s oznámeními, která mají patřičnou vypovídací hodnotu. Policejní razii iniciujeme pouze v případech, kdy máme téměř naprostou jistotu, ţe se ve firmě uţívá nelegální software. Na oznámení typu ve firmě té a té je nelegální software, udělejte tam razii nereagujeme,“85. Hlavním motivem pro oznámení bývá podle BSA strach, případně pomsta nebo nekalá soutěţ. Dá se tedy říct, ţe se zaměstnanci spíše bojí případného obvinění ze spolupachatelství, neţ ţe by jim vadila samotná představa pouţívání nelegálního softwaru. Případně jsou to zaměstnanci, kteří dostali čerstvě výpověď.
Graf 4: Důvody pro oznámení pirátství ve firmě86
84
Zpracováno podle: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2011/cs-03302011-1600.aspx> 85 Citováno podle: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2011/cs-03302011-1600.aspx> 86 Zdroj: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2011/cs-03302011-1600.aspx>
45
Pokud oznámení podá firma, jde velmi často o nekalou konkurenci. U oborů jako je strojírenství, architektura či designérství se mohou díky nelegálním softwarům sníţit náklady aţ o několik stověk tisíc měsíčně. Coţ se samozřejmě nelíbí konkurenci, protoţe se to můţe odrazit na niţší ceně výsledného produktu nebo sluţby.
Graf 4: Z jakých zdrojů oznámení pirátství pochází87
Cloud computing:88 Cloud computing je na Internetu zaloţený model vývoje a pouţívaní počítačových technologií89. Jedná se o poskytování sluţeb a programů uloţených na internetu, ke kterým mohou uţivatelé přistupovat pomocí webových stránek. K těmto aplikacím můţe mít uţivatel přístup prakticky odkudkoliv. Nabídka těchto aplikací je velmi široká od systémů pro distribuované výpočty, kancelářské systémy aţ po operační systémy provozované v prohlíţečích. Při tomto sdíleni hardwarových i softwarových zdrojů několika firmami hraje licenční politika velice důleţitou roli.
87
Zdroj: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/cs/2011/cs-03302011-1600.aspx> 88 Zpracováno podle: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/02222012cloudscorecard.aspx> , Wikipedia otevřená encyklopedie [on-line]. [13.4.2012] Dostupný z www: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing> 89 Citováno podle: Wikipedia otevřená encyklopedie [on-line]. [13.4.2012] Dostupný z www: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing>
46
BSA se samozřejmě zabývá i touto problematikou. Zde se snaţí upozornit na problém protichůdnosti zákonů a regulace, které jsou často nesourodé a způsobují spíše omezení rozvoje globálního trhu a cloud computingu. Svůj průzkum sestavila podle 24 zemí, které představují 80% trhu s IT technologiemi. Jak řekl Jan Hlaváč, který je tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA: „Pokud má být potenciál cloud computingu vyuţit skutečně naplno, je podle studie třeba, aby vlády jednotlivých zemí lépe sladily legislativu“.90
Stav připravenosti států na cloud computing (%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Graf 5: Stav připravenosti států na cloud computing91 BSA zveřejnila tabulku, kde jsou zachycené pozice jednotlivých států. ČR ve studii bohuţel vůbec nefiguruje, ačkoliv cloud computing je několika firmami v ČR běţně nabízen. Podle BSA k nejlepšímu sladění legislativy s problematikou cloud computingu dochází v Japonsku, Austrálii, Německu, Spojených státech a Francii.
90
Citováno podle: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/02222012cloudscorecard.aspx> 91 Zdroj: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné z www: < http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/02222012cloudscorecard.aspx>
47
Tento průzkum je vlastně první svého druhu a jejím nepřekvapivějším zjištěním je, ţe některé státy, i kdyţ s vysokou IT vyspělostí, se aţ zbytečně omezují regulacemi a zákony, které jsou následně v rozporu s legislativou ostatních států. Např. EU navrhuje regulaci o ochraně dat, která by mohla ve výsledku výrazně omezit ekonomický rozsah a význam cloud computingu. BSA navrhuje následujících 7 základních principů podporující maximální využití cloud computingu:92 1. Ochrana soukromých dat a zároveň umoţnění volného toku dat a obchodu. 2. Podpora špičkových technologií zabezpečení proti kybernetickému zločinu bez nutnosti pouţívat specifické technologie. 3. Boj s internetovým zločinem za pouţití smysluplných odstrašujících prostředků. 4. Silná ochrana a boj proti zneuţívání a porušování autorských práv v technologiích cloud computingu. 5. Podpora otevřenosti a interoperability mezi poskytovateli sluţeb cloud computingu. 6. Podpora volného obchodu odstraněním bariér a preferencí pro určitý produkt nebo pro výrobky určité firmy. 7. Vytvoření pobídek pro soukromý sektor k investicím do širokopásmové infrastruktury a podpora všeobecného přístupu k této infrastruktuře mezi občany.
92
Citováno podle: Business software aliance, [on-line].[29.4.2012], 2010 Dostupné http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/02222012cloudscorecard.aspx>
48
z www:
<
Závěr Ve své bakalářské práci uvádím všechny zákony a mezinárodní dohody, které mají dopad na licenční smlouvy u počítačového programu, a zároveň poukazuji na problematiku při uplatňování těchto zákonů v praxi. Jsem přesvědčena o dostatečné ochraně autorových práv a licenčních smluv v autorském zákoně, ale myslím si, ţe následující dva body vyţadují úpravu nebo doplnění: Prvním je patentovatelnost počítačového programu. Zde si myslím, ţe bychom měli přijmout strategii amerického práva a umoţnit patentovatelnost počítačového programu. Při přesné specifikaci jaký program můţe být patentován se v budoucnosti vyhneme polemikám a sporům, které dnes pramení z nepřesných definicí jedinečnosti programu. Druhým problémem je podle mě nedostatečná vymahatelnost autorských práv. Ačkoliv v zákoně je ošetřený tento problém správně, jeho převedení do praxe je mnohem méně úspěšné. Neboť podle mého názoru z hlediska trestní odpovědnosti zde chybí dostatečné mnoţství kvalifikovaných příslušných odborníku a odpovídající technologické zázemí. Podle údajů agentury BSA, které uvádím ve své práci, se můţe zdát, ţe situace je uspokojivá neboť figurujeme ve skupině států s nejniţší mírou „softwarového pirátství“. Tzv. „Piracy Rate“ (% pouţívaných zařízení bez licence), který agentura BSA ve studii pouţívá, je poměr počtu zařízení bez licence k celkovému počtu instalovaných zařízení (tj. stolních, přenosných či kapesních počítačů). Z pouţívaného vzorce je vidět, ţe ke sníţení můţe dojít i „pouhým“ nárůstem počtu pouţívaných počítačů v zemi. Cena software sice také roste, ale tuto úvahu s moţným nárůstem zařízení potvrzuje i vyjádření mluvčího BSA Jana Hlaváče: „Česko sniţuje míru pirátství jiţ třetím rokem. Navzdory tomu se hodnota pirátského softwaru meziročně zvýšila o téměř 400 milionů korun.“93 Dále dodává:„Stále úspěšnější vymáhání práva policií a vzdělávání veřejnosti přináší výsledky, ale je třeba v dosavadním tempu vytrvat. Sniţování míry pirátství navíc prospívá tuzemské ekonomice.“94
93
Citováno podle: Business software aliance, news release [on-line].[17.4.2012] Dostupné z www: 94 Citováno podle: Business software aliance, news release [on-line].[17.4.2012] Dostupné z www:
49
Přesto si myslím, ţe občanskoprávní vymahatelnost je velmi sloţitá (například určení viníka u sdílených internetových zařízení) nebo díky poměrně pomalé legislativě. Pouţívání nelegálního software souvisí také s úrovní „počítačových“ a „právních“ vědomostí společnosti. Studie protipirátské organizace BSA zjistila, ţe uţivatelé počítačů stále více dávají přednost legálnímu softwaru. Lidé však často nevědí, jak rozeznat pirátský software od licencovaného. Mnoho lidí si stále neuvědomuje, ţe počítačové programy, které naleznou na Internetu, jsou sice neuchopitelné, ale jsou chráněny stejným autorským právem jako ty z kamenných obchodů.
50
Seznam použité literatury 1) JUDr. B. Štědroň, Ochrana a licencování počítačového programu, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2010, ISBN 978-80-7357-555-7 2) Odborný editor Ladislav Jakl, soubor vědeckovýzkumných prací, Licence v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, Metropolitní univerzita Praha, Praha, 2008, ISBN 978-80-86855-29-5 3) JUDr. J. Matzner, Ph.D., Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva, Key Publishing s.r.o., Ostrava, 2010, ISBN 978-80-7418-057-6 4) JUDr. M. Maisner, a kol., Základy softwarového práva, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2011, ISBN 978-80-7357-638-7 5) K. Knap-O. Kunz Mezinárodní právo autorské, Academia, Praha, 1981, 6) Prof. V. Smejkal, Právo informačních a telekomunikačních systémů, C.H. Beck, Praha, 2004, ISBN: 80-7179-765-0 7) Jiří Čermák, Internet a autorské právo, Linde Praha, a.s., 2. aktualizované a rozšířené vydání, Praha, 2003, str. 46-49. ISBN 80-7201-423-4 8) JUDr. Tomáš Dobřichovský, Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví, Linde Praha, a.s., Praha, 2004, ISBN 80-7201-467-6 9) Úplné znění – Autorské právo, průmyslová práva, Sagit, a.s., Ostrava, 2009 10) Úplné znění – Trestní předpisy, Sagit, a.s., Ostrava, 2012 11) Úplné znění – Obchodní zákoník a další předpisy, Sagit, a.s., Ostrava, 2010 12) Časopis Reflex, vydáno 9. února. 2012, Ringier Axel Springer CZ, a.s, 51
Seznam použité elektronické literatury 13) The United states, department of justice [on-line].[13.3.2012]. Dostupné z www: 14)
Ekonom
[on-line].[13.3.2012]
1996.
Dostupné
z www:
15) Úřad průmyslového vlastnictví [on-line].[13.4.2012] 2008, Dostupný z www: <www.upv.cz> 16) Informace Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem [on-line],[13.3.2012], PDF 17) Business software aliance, news release [on-line].[13.4.2012] Dostupné z www: 18)
Business
software
alliance
[on-line].[13.4.2012]
Dostupné
z www:
19)
Wikipedia
otevřená
encyklopedie
[on-line].
[13.4.2012]
Dostupný
z www:
20)
automatizace
[on-line].[cit.13.4.2012]
2004.
Dostupné
z
www:
21) WIPO [on-line].[cit.13.4.2012]. Dostupné z www: http://www.wipo.int/about-wipo/en/ 22) směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www: 23) směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www:
52
24) směrnice evropského parlamentu [on-line].[13.4.2012] dostupné z www: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:111:0016:0022:CS:PDF> 25)
Business
software
aliance,
[on-line].[29.4.2012],
2010
Dostupné
z www:
http://www.bsa.org/country/News%20and%20Events/News%20Archives/global/02222012cloudscorecard.aspx>
53
<
Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika BIVŠ – Bankovní institut vysoká škola WIPO – World Intellectual Proparty Organization TRIPS – World Trade Organization Agreement on trade Related aspects od Intellectual Property BSA - Business Software Aliance např. – například OSN - United Nations Organization GNU GPL licence – GNU General Public License ACTA- Anti-Counterfeiting Trade Agreement Tzv. – takzvaně EU – Evropská unie SW - Software
54
Seznam použitých grafů 1) Graf 1 – Výskyt nelegálních SW v ČR 2) Graf 2 – Nejvyšší výskyt nelegální SW ve světě 3) Graf 3 - Nejniţší výskyt nelegálních SW ve světě 4) Graf 4: Z jakých zdrojů oznámení pirátství pochází 5) Graf 5: Stav připravenosti států na cloud computing
55
