Libereckem od Lužických hor po Krkonoše Aktuální problémy lesního školkařství

Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: [email protected], www.bohemica.cz

SB „Český les“ - měsíčník o lese a zvěři

• Libereckem od Lužických hor po Krkonoše • Aktuální problémy lesního školkařství

• Z bývalé střelnice se stala obora Židlov • Do Harrachova Vás zve Šindelka

1

2005 cena 24,- Kč

Malebnou západní branou do Krkonoš jsou Mumlavské vodopády nad Harrachovem

foto J. Junek

www.halali-pojistovna.cz [email protected]

V·EOBECNÁ POJI·ËOVNA, a.s. Vám přeje klid a bezpečí pro Vaší rodinu v novém roce 2005 117 18 PRAHA 1, Jungmannova 32/25, Zelená linka: 800 130 649, fax: 224 948 475, http://www.halali-pojistovna.cz, e-mail: [email protected]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Rok má 253 pracovních dnů, tj. 2024 pracovních hodin 2080 včetně placených svátků * placený svátek

5

6

6

6

7

8

8

6

9

8

10

6

11

8

12

7

13

7

14

8

15

2

3

4

20 160

22 176

504 +8*

+1* +8*

21 168

II. 65

5

22 176

7

520 16

8

17

6

18

8

6

22 176

4 11 18 25 1 8 15 22 29

5 12 19 26 2 9 16 23 30

6 13 20 27 3 10 17 24 31

1 2 3 5 6 7 8 9 10 12 13 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 26 27 28 29 30 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 28 29 30 1 2 3 5 6 7 8 9 10 12 13 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 26 27 28 29 30 31

Ne 3 10 17 24 31 7 14 21 28

26 27 28 29 30 31 32 33 34

35 4 11 36 18 37 25 38 2 9 16 23 30

39 40 41 42 43

44 6 13 45 20 46 27 47 48 4 11 49 18 50 25 51 52

5 3 5 5 5 5 5 5 5 3 2 5 5 5 4 5 5 5 4 1 4 5 4 5 3 2 5 5 5 4

19

4

20

8

21

7

22

8

23

7

24

8

25

7

26

7

27

7

28

6

29

8

30

6

31

8

32

5

33

8

34

7

35

7

36

7

7

dnÛ

So 2 9 16 23 30 6 13 20 27

hodin

ât Pá 1 7 8 14 15 21 22 28 29 4 5 11 12 18 19 25 26

Mûsíc âtvrtl. pracovních

ãíslo

St

ãíslo

Po Út

prac. dnÛ

MùSÍC

dnÛ

hodin

ãíslo

63 +1*

âERVENEC

8

I.

SRPEN

7

4

21 168

Dny t˘dnÛ

ãíslo

13 3 10 14 17 15 24 16

3

1

T˘den Dekáda

prac. dnÛ

9 6 13 10 20 11 27 12

8

ZÁ¤Í

6 7 8

6

2

¤ÍJEN

5

1

dnÛ hodin

Myslivecké plánování a statistika

LISTOPAD

6 13 20 27

5 5 5 5 1 4 5 5 5 1 4 5 5 5 3 1 5 5 5 5 5 5 5 5 2 3 5 5 5 4

ãíslo

Ne 2 53 9 1 16 2 23 3 30 4

prac. dnÛ

St

ãíslo

ât Pá So 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 28 5 1 2 3 4 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 28 29 30 31 1 2 4 5 6 7 8 9 11 12 13 14 15 16 18 19 20 21 22 23 25 26 27 28 29 30

Po Út

prac. dnÛ

Dny t˘dnÛ

Mûsíc âtvrtl. pracovních

PROSINEC

âERVEN

KVùTEN

DUBEN

B¤EZEN

ÚNOR

LEDEN

MùSÍC

DOBY LOVU ZVù¤E T˘den Dekáda

19 152 + +2* 16*

dnÛ hodin

Myslivecké plánování a statistika

III. 63 +3*

8

9

10

11

12

23 184

21 168

504 +24*

+1* +8*

20 160

IV.

+1* +8*

21 168

62 +3*

+1* +8* 21 168

496 +24*

+1* +8*

PLÁNOVÁNÍ VE SMYSLU ZÁKONA O MYSLIVOSTI č. 449/2001 Sb. A VYHL. MZe č. 553/2004 Sb. MYSL – 1-01 Roční výkaz o honitbě a lovu zvěře za rok 2004 a jarním stavu zvěře k 31. 3. 2005. V termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti (krajský úřad) provést jarní sčítání zvěře.

Výsledek sčítání oznámit do 5 dnů orgánu státní správy myslivosti a držiteli honitby. Na základě výsledků sčítání zvěře vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě.

V pronajatých honitbách předložit plán držiteli honitby k vyjádření. Odsouhlasený plán mysliveckého hospodaření zaslat místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti.

15. 3. 16. 5. 1. 7. 1. 7. 1. 8. 1. 8. 1. 8. 1. 8. 1. 8. 16. 8. 16. 8. 16. 8. 16. 8. 1. 9. 1. 9. 1. 9. 1. 9. 1. 9. 1. 9. 1.10. 1.10. 1.10. 16.10. 16.10. 16.10. 16.10.

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

15. 4. 30. 9. 28. 2. 28. 2. 15. 1. 15. 1. 31.12. 31.12. 31.10. 31.12. 31.12. 15. 1. 15. 1. 15. 1. 30.11. 30.11. 31.12. 31.12. 31.12. 30.11. 30.11. 31.12. 15. 3. 31.12. 31.12. 31. 1.

Krocan divoký (pouze krocan) Srnec obecný (srnec) Straka obecná Vrána obecná Jelen evropský (jelen, laň, kolouch) Sika japonský (jelen, laň, kolouch) Muflon (muflon, muflonka, muflonče) * Prase divoké (kňour, bachyně) Holub hřivnáč Daněk skvrnitý (daněk, daněla, danče) Sika Dybowského (jelen, laň, kolouch) Husa běločelá Husa velká Husa polní Kachny (Kachna divoká, Polák velký, Polák chocholačka) Lyska černá Jelenec běloocasý (jelen, laň, kolouch) Koza bezoárová (kozel, koza, kůzle) Srnec obecný (srna, srnče) * Jezevec lesní Kamzík horský (kamzík, kamzice, kamzíče) Krocan divoký (krocan, krůta) Bažant královský (kohout) Bažant královský (slepice) jen v bažantnicích Bažant obecný (kohout) lov odstřelem Bažant obecný (kohout i slepice) jen v bažantnicích lov odstřelem 1. 1. – 31. 1. Bažant obecný lov odchytem 1. 2. – 31. 3. Bažant obecný, lov odchytem jen v bažantnicích 1. 9. – 31.12. Bažant obecný, lov loveckými dravci 1.11. – 31.12. * Králík divoký 1.11. – 28. 2. * Kuna lesní, Kuna skalní 1.11. – 28. 2. Ondatra pižmová 1.11. – 31.12. * Zajíc polní lov odstřelem 1. 1. – 31. 1. Zajíc polní lov odchytem 1. 9. – 31.12. Zajíc polní lov loveckými dravci Celoročně: liška obecná, sele a lončák prasete divokého. V oborách všechny druhy zvěře, pro které byla obora zřízena. Zvěř označená * má vyjímky z dob lovu podle §2 vyhlášky MZe č. 245/2002 Sb. – ve znění vyhl. č. 480/2002 Sb.

9 6

7

LIBERECKÝ KRAJ: 4 • 4. díl seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“ 4 • ZELENÉ STRÁNKY Libereckého kraje 6 • LIBERECKÝ kraj - pestrá mozaika informací od historie po přírodu • O lesním hospodářství v Libereckém kraji (6) 7 • O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s.p., Ing. Ludvík Řičář (7) • Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou 8 • Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek • V lesích hor a podhůří v okolí Liberce 9 • Malé putování lesy LS Česká Lípa • Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? (9) 10 • Na Liberecku sídlí školky Dendria (10a) 10a • Co je nového v SOUL a U Hejnice? (10b) 11 • V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! (11) 12 • Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás (12) • Velký den Ing. Petra Kadlečka 12 • Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor • Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích POHLEDY DO NAŠICH LESŮ Z TURISTICKÝCH STEZEK: 14 • Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání (14) 15 • Z tankové střelnice Židlov se stala obora - Myslivost a turistika se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance (15) 16 • Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje (16) 17 • Ještědský klen

1

Obsah 2 0 0 5

10b

9a

12

AKCE - PROJEKTY - VÝSTAVY: 18 • Aktuální problémy lesního školkařství České republiky • Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka (18) 19 • Výstava EUROFOREST 2005 v novém stylu • Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získálo certifikát FSC 20 • Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii (20) • Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty • Bavorské státní lesy 14 procházejí rozsáhlou reformou • Mezinárodní projekt lesní pedagogiky ZPRACOVÁNÍ DŘEVA: 21 • Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit (21) 22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI • ... Kalamita na Slovensku ... (22)

15

16

23 INZERCE, CENÍK INZERCE

18 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE 22

21 20

SB

3

LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR

15. dílný seriál „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“

4

Přinášíme Vám čtvrtou část seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“. V každém čísle uvádíme základní informace o lesnictví a mylivosti v daném kraji. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem „Zelené stránky“. Zaměření předchozích čísel: 10/2004 Hlavní město Praha, 11/2004 Karlovarský kraj, 12/2004 Královéhradecký kraj. V čísle 1/2005 se věnujeme Libereckému kraji. V čísle 2/2005 se zaměříme na Moravskoslezský kraj (včetně zpracování kalamit a využití dříví). V tomto roce budou čísla dále zaměřená na následující regiony Olomoucký (č. 3), Pardubický (4), Středočeský (5), Plzeňský (6), Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský (9), Jihomoravský (10) a Zlínský (11). V čísle 12/2005 přeneseme

závěrečnou rekapitulaci a vazby na Evropskou unii. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní řazení adres je provedeno do 19 rubrik (ne všechny jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou adresy řazeny jednak abecedně, případně podle zaměření a podle PSČ.

Katalog obsahuje pouze adresy těch subjektů, které zaslaly vyplněný dotazník nebo jinak potvrdily údaje do adresáře v našem kalendáři. Příspěvky a objednávky inzerce do č. 2/2005, které bude zaměřeno na Moravskoslezský kraj, posílejte do 21. ledna. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření cíleně distribuována všem potencionální zájemcům a zákazní-

Regionální zaměření čísel

1/05 11/04 6/05

7/05 10/04

12/04 4/05

5/05

3/05

2/05

8/05 9/05

10/05

11/05

kům (měsíčně 10 000). Prezentace a inzerce se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o zveřejnění adresy v následujících dílech regionálního adresáře, dejte nám vědět na adresu redakce. Kromě reportáží a rozhovorů každou část seriálu doprovází množství fotografií. Pro zpestření spektra našich spolupracovníků redakce i čtenáři uvítají články a fotografie od autorů z příslušných regionů. Vedle regionální tématiky samozřejmě budeme i nadále přinášet četné informace o aktuálních tématech a zajímavostech. Těšíme se tedy na Vaše příspěvky a spolupráci. Silva Bohemica Staropramenná 17, Praha 5 tel./fax 257 327 829 mobil 721 500 495 e-mail: [email protected]

GREEN PAGES - Liberec region / die Grüne Seiten - Region Liberec

ZELENÉ STRÁNKY LIBERCKÉHO KRAJE Okresy (bývalé): Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily Schulen / Schools • Městský úřad Česká Lípa, Odbor životního prostředí, oddělení ochrany příStřední odborná škola, Střední odborrody a krajiny, Nám. T. G. Masaryka 1, né učiliště, Odborné učiliště, Učiliště 470 01 Česká Lípa, W www.mucl.cz a Praktická škola Lomnice nad T 487 881 101 - vedoucí odd. Popelkou, Antala Staška 213, 512 51 - Ing. Jiří Smékal, E [email protected]; T/F 481 671 262, E [email protected] T 487 881 269 - lesní hospodářství W www.lomnicenadpopelkou.cz/iss - Pavel Klíma DiS., E [email protected], • nabízí tříletý učební obor T 487 881 162 - myslivost Mechanizátor lesní výroby - Marta Jiránková, E [email protected] • tříletý učební obor • Městský úřad Jablonec nad Nisou, Krajinář, krajinářka oddělení životního prostředí • dvouletý učební obor Lesní výroba Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec Střední odborné učiliště Harrachov T 483 357 111; F 483 357 353; Anenské údolí 155, 512 46 Harrachov lesy, myslivost, rybářství: T 481 529 049, T/F 481 529 488 Fiala Richard, Ing., T 483 357 376, E [email protected] E [email protected] W mujweb.cz/skolstvi/soul W www.mestojablonec.cz učební obory: • Magistrát města Liberce, OŽP • mechanik opravář - Oddělení ochrany přírody a krajiny • automechanik nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec • technické služby v autoservisu T 485 243 111, F 485 243 113 studijní obor: E [email protected] • podnikání v technických povoláW www.liberec.cz ních viz článek na s. 10 • Městský úřad Semily, Odbor místního Střední odborné učiliště lesnické Hejhospodářství a životního prostředí nice, Lázeňská 349, 463 62 Hejnice Husova 82, 513 01 Semily T 482 322 204, 482 322 464, T 481 629 211, F 481 622 534, T/F 482 322 204 viz článek na s. 11 státní správa lesů a myslivosti: E [email protected] Jaroslav Blažík, T 481 623 791, W www.soul-hejnice.cz E [email protected] • učební obory: Mechanizátor lesní W www.semily.cz výroby, Zpracovatel dřeva, ZahradObce s rozšířenou působností: ník, zahradnice, Krajinář, krajinářka = okresy + tyto další: Frýdlant, Jilemnice, Nový Bor, Tanvald, Státní správa, ústředí Turnov, Železný Brod State, headquarters / Statliche Unternehmen • Městský úřad Frýdlant, Krajský úřad Libereckého kraje Oddělení životního prostředí odbor životního prostředí a zemědělT.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant ství, oddělení lesního hospodářství T 482 464 011; F 482 312 053; GSM a myslivosti, U Jezu 642/2a, 460 01 T-Mobile 603 413 121, Eurotel 721 328 Liberec, T 485 226 111, 485 226 423, 884, Oscar 608 477 634; Lesy, mysliF 485 226 330 vost - Otakar Vaněk: T 482 464 026, E [email protected] E [email protected] [email protected] E [email protected] W www.kraj-lbc.cz W www.frydlantvc.cz

Školy, vzdělávání

• Městský úřad Jilemnice, Masarykovo náměstí 82, 514 01 Jilemnice T 481 565 111, F 481 565 222 E [email protected] W www.jilemnice.cz • Městský úřad Nový Bor, Odbor životního prostředí, n. Míru 1, 473 01 Nový Bor, T 487 712 311, F 487 726 160, lesní hospodářství: Svoboda Josef - T 487 712 438, E [email protected] [email protected] W www.novy-bor.cz • Městský úřad Tanvald, Stavební úřad a životní prostředí, Palackého 359, 468 41 Tanvald, T 483 369 511, 483 369 523, F 483 369 512 E [email protected] W www.tanvald.cz • Městský úřad Turnov, Odbor životního prostředí, správa městských lesů Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov T 481 366 111, GSM: 602 651 450 (Eurotel), 737 204 264 (T-Mobile), 608 980 970 (Oskar); státní správa lesů a myslivosti - Ing. Jan Čihák: T 481 366 158, E [email protected]; městské lesy (19 ha) Ing. Hana Malá: T 481 366 152, E [email protected] E [email protected] W www.turnov.cz • Městský úřad Železný Brod, Odbor životního prostředí, nám. 3. května 1, 468 22 Železný Brod T 483 333 911; vedoucí ŽP - Brožek Miroslav: T 483 333 924 E [email protected] W www.zeleznybrod.cz Obce s pověřeným obecním úřadem: Český Dub, Cvikov, Doksy, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Rokytnice nad Jizerou

Lesy České republiky, s. p. W www.lesycr.cz • Krajský inspektorát Liberec Sokolská 22, 461 13 Liberec 1 T 485 113 052, F 485 113 117, GSM 724 524 974 E [email protected] viz článek na s. 7 • Lesní správa Česká Lípa Dolní Libchava 10, 470 11 Česká Lípa T/F 487 823 997, GSM 724 524 991 E [email protected] viz článek na s. 9 • Lesní správa Frýdlant Žitavská 3276, 464 01 Frýdlant v Čechách T 482 312 711, F 482 312 571, GSM 605 224 650 E [email protected] viz článek na s. 7 • Lesní správa Jablonec nad Nisou ul. Novoveská 61, 466 01 Jablonec T/F 483 313 325, GSM 724 523 084 E [email protected] viz článek na s. 7 • Lesní správa Ještěd Sokolská 1383/37, 460 01 Liberec 1 T 482 771 104, F 485 113 053, GSM 724 523 069 E [email protected] viz článek na s. 8 Společnost přátel přírody Tř. Svobody 243/58, 460 15 Liberec T/F 482 751 195 E [email protected] W www.cmelak.cz www.sojh.cz Správy chráněných krajinných oblastí: • Správa CHKO Jizerské hory U jezu 10, 460 01 Liberec T 482 428 999, 482 428 997, F 482 428 998 E [email protected] • Správa CHKO Lužické hory Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí, T 487 762 356, 487 762 355 (ved.), F 487 762 355 E [email protected] • Správa CHKO Český ráj Dvořákova 294, 511 01 Turnov T 481 322 292, 481 321 900, F 481 321 578 E [email protected]

Silva Bohemica - 1/2005

F 483 369 512, E [email protected] Zpracování dřeva W www.tanvald.cz vým. lesů: 71 ha Woodworking / Holzbearbeitung • Městský úřad Turnov, Antonína Jarošík, s.r.o., 512 51 Lomnice nad Dvořáka 335, 511 22 Turnov Popelkou 1154. T 481 671 559, F 481 T 481 366 152, E [email protected] W www.turnov.cz výměra lesů: 19 ha 671 802, E [email protected] W home.tiscali.cz/~cz204117/ Obec Bezděz, Bezděz 124, 471 62 • stavebně truhlářské a tesařské Okna, T 487 873 120, 487 873 105 práce, broušení pil E [email protected] PILA DRÁBEK s.r.o., 512 31 Roztoky W www.bezdez.cz vým. lesů: 71 ha u Jilemnice 276, T 481 587 062 Obec Chlum, Chlum 95, 471 41 Dubá Taxus, s.r.o., Ještědská 36, 468 02 T 487 870 289 Rychnov u Jablonce nad Nisou Obecní úřad, 512 64 Vyskeř 88, T 481 T 483 388 758, F 483 388 950 329 211 výměra lesů: 55 ha E [email protected] W www.taxu.cz • zahradní architektura, dětská hřišSoukromé lesy tě, zateplené chaty, projekční činPrivate forests / Privatwälder nost, úpravy turistických cest Sdružení vlastníků lesa TOFA TRADE, a.s., Družstevní 27, Nantiškov 11, 463 48 Všelibice 513 01 Semily, T 481 621 490, F 481 SB

621 395, E [email protected] W www.tofa.cz • výroba dřev. hraček a drobná dřevovýroba Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p., Zakázková výroba a poradenství, Slunná 402, 468 01 Jablonec nad Nisou, T/F 483 722 076 E [email protected] W www.vvud.cz

W pekalbc.cz • prodej a servis - Husqvarna, Partner • Na Humnech 844 Liberec 2, T/F 482 711 192 SOUL Hejnice, prodej pil, Lázeňská 349, 463 62 Hejnice, T/F 482 322 204 E [email protected] • prodej a servis pil Jonsered

Poradenství, taxace

Arms / Waffen

Consulting, taxation, research / Beratungsdienst

Ekoles - Projekt, s.r.o. Palackého 3145/41, 466 01 Jablonec nad Nisou, T/F 483 350 491 E [email protected] W www.ekoles.cz • lesní hospodářské plány a osnovy, lesnické projekty (PHARE), oceňování, GIS Ing. Miloš Novotný - Lesoprojekta Karoliny Světlé 1792, 511 01 Turnov E [email protected]

Stroje, zařízení Machines, equipment / Maschinen, Geräte

A-PARTNER, Pražská 4804/25, 466 01 Jablonec nad Nisou, T 483 311 183 E [email protected] W www.a-partner.cz • Husqvarna - prodej a servis Auto Závod Český Dub s.r.o. Husova 58, 463 43 Český Dub T 482 427 207, F 482 427 201 E [email protected] • terénní automobily 4x4 BERNART - Jaroslav Bernart, čp. 7, 472 01 Obora u Doks, T/F 487 876 005 • prodej a servis výrobků firmy Husqvarna BG-TECHNIK cs, a.s., Dr. M. Horákové 185/66, 460 06 Liberec VI T 482 425 262, F 482 425 286 E [email protected] W www.bgtechnik.cz • motorové stroj HONDA, zahradní a komunální technika Bronteus s.r.o., Hrnčířská 763, 470 01 Česká Lípa, T 487 854 070 W www.bronteus.cz • mikrovlnné sušárny dřeva typu DIES, příložné vlhkoměry dřeva a štěpkovače dřevního odpadu Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, 5. května 726, 512 51 Lomnice nad Popelkou, T 481 672 017 E [email protected] W www.jonsered.cz • prodej a servis pil Jonsered Jágr & Marek, Tázlerova 251 , 511 01 Turnov, T 481 324 124 E [email protected] • prodej a servis výrobků firmy Husqvarna JIRSÁK, Zámecký vrch 1404, 460 01 Liberec, T 485 109 095 E [email protected] • prodej a servis výrobků firem Husqvarna a Jonsered KADAVÝ servis, Nádražní 14/V, 471 24 Mimoň, T 487 863 190 E [email protected] • Husqvarna - prodej a servis NAREX Česká Lípa a.s., Chelčického ulice 1932, 470 37 Česká Lípa T 487 887 111, E [email protected] W www.narex.cz • elektronářadí PE+KA, Zeyerova 297, 460 01 Liberec 1 T/F 485 108 522, E [email protected]

Zbraně střelivo, ... LOVECKÉ POTŘEBY Ivan Krška, Na Vršku 14, 466 01 Jablonec nad Nisou, T 483 713 706 • čištění a opravy veškeré optiky • montáž stranové korekce do starších typů Zeiss, Meopta i jiné TROPIC LIBEREC s.r.o., Třída 1. máje 103/12, 460 01 Liberec 3 T 485 104 507, F 485 104 500, M 608 962 500 E [email protected] W www.tropicliberec.cz • lovecké potřeby, zbraně a střelivo nože, kuše, oblečení a obuv pro myslivost a volný čas. Otevřeno PO-Pá 9-18 hod. SO 9-12 hod. VADIUMLOV s.r.o., Sokolská 294, 470 01 Česká Lípa, T/F 487 520 138 E [email protected] W www.vadiumlov.cz • zbraně, střelivo - rybářské potřeby

Výstavy, akce Show, advertisement / Ausstellungen, Werbung

Liberecké výstavní trhy, a.s. Masarykova 24, 460 58 Liberec T 482 710 511, 482 710 523, F 482 710 293, E [email protected] W www.lvt.cz • pořadatel výstavy loveckých trofejí (23. - 24. 4. 2005) a svodu loveckých psů (23. 4. 2005) Městský úřad Semily, Husova 82, 513 01 Semily, T 481 629 211, F 481 622 534, E [email protected] W www.semily.cz • MÚ je pořadatelem originální akce „Semilský paroháč“ - setkání měst a obcí, majících ve znaku jelena nebo alespoň pořádné parohy, v roce 2005 se bude 27. - 28. května (předběžný termín)

ZELENÉ STRÁNKY libereckého KRAJE

Správa Krkonošského národního parMyslivecké organizace ku, Muzeum lesnictví a myslivosti, Hunting / Jägergesellschaften ŠINDELKA - u autobusového nádraží, 512 46 Harrachov Českomoravská myslivecká jednota T/F 481 529 188 - Informační středisko W www.cmmj.cz Správy KRNAP v Harrachově • Okr. myslivecký spolek Česká Lípa E [email protected] Žižkova 231/1, 470 11, T 487 521 180 W www.krnap.cz viz článek na s. 12 • Okr. myslivecký spolek Jablonec, Státní veterinární ústav, U Sila 310, Lidická 26, 466 01, T/F 483 319 670 463 11 Liberec 30 - Vratislavice • Okresní myslivecký spolek Liberec T 482 751 558, F 482 751 569 Zemědělská 201/20, 460 08 E [email protected] T 482 770 951 [email protected] • Okresní myslivecký spolek Semily Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Komenského nám. 146, 513 01 Brandýs n. L., pobočka Jablonec nad T 481 622 597 Nisou, Jungmannova 10, 466 01 Jablonec nad Nisou, T 483 311 051, Obora Skalice - Jaroslav Tatarkovič, F 483 311 143, GSM 606 642 070 čp. 418, 471 17 Skalice u České Lípy E [email protected] T 606 158 371 W www.uhul.cz/jablonec E [email protected] • chov daňčí a jelení zvěře Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize Mimoň, Nádražní 115, 471 24 Školkařství Mimoň, T 487 805 622, F 487 862 546 Nursery production / Baumschulen E [email protected] W www.vls.cz viz články na s. 14-16 DENDRIA s.r.o., Březová 1307, 464 01 Frýdlant, T 482 360 310-4, GSM brána Lesní společnosti 602 108 301, M 602 172 418 Forestry companies / Förstliche Unternehmungen E [email protected] viz článek na s. 10 Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204, 470 01 Česká Lípa, T 487 823 084, Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204, GSM 602 155 394, E [email protected] 470 01 Česká Lípa, T 487 823 084, 487 823 029, F 487 871 178, TILIA PLUS, s.r.o., Vilová 388, 460 10 GSM 602 155 394, E [email protected] Liberec 10, T/F 482 772 565 E [email protected] Suchopýr - lesní školky o.p.s., Lazeb• komplexní služby majitelům lesa nický vrch 130/5, 460 01 Liberec 2 T 486 131 623-4, M 777 196 699 Obecní a měst. lesy E [email protected] Communal forests / Gemeindewälder W www.suchopyr.cz • nevládní nezisková organizace, Magistrát města Liberce, nám. Dr. E. která se snaží pomáhat při obnově Beneše 1, 460 59 Liberec přirozených lesů Jizerských hor T 485 243 111, F 485 243 113 Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize E [email protected] W www.liberec.cz výměra lesů: 200 ha Mimoň, Nádražní 115, 471 24 Mimoň T 487 805 622, E [email protected] Město Jilemnice, Masarykovo n. 82, W www.vls.cz 514 01 Jilemnice, T 481 565 111 E [email protected] Lesní těžba W www.jilemnice.cz Harvesting / Holzeinschlag Městské lesy Doksy, s.r.o. Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, Valdštejnská 258, 472 01 Doksy 5. května 726, 512 51 Lomnice nad T/F 487 872 381, Popelkou, T 481 672 017 E [email protected] E [email protected] W www.mesto-doksy.cz • práce s motorovou pilou Městský úřad Smržovka, náměstí T. G. Lesní servis NISA, s.r.o., Krátká 763, Masaryka 600, 468 51 Smržovka, 464 01 Frýdlant, T 482 311 845 T 483 369 311, GSM 606 602 687 • služby v lesnictví a těžbě dřeva E [email protected] W www.smrzovka.cz v. lesů: 120 ha ŠUBER, spol. s r.o., Březová 1306, 464 01 Frýdlant v Čechách • Městský úřad Tanvald, Palackého • těžba a přibližování dřeva 359, 468 41 Tanvald, T 483 369 511,

Různé Others / Verschiedenes

Arboretum Hrubá Skála, PSČ 511 01, T 481 389 527 E [email protected] W www.interregion.cz/turistika/ priroda/arboreta DEVA s.r.o., 28. října 1796/25, 466 01 Jablonec nad Nisou, T 483 318 045, M ing. Jiří Dvořák 603 509 986 E [email protected] W www.devasro.cz • vše pro dřevěné a korkové podlahy Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, U Jezu 96/10, 460 01 Liberec 4, T/F 486 131 091, M 607 755 856 - Magdalena Marešová - ředitelka E [email protected] W jizerky.ecn.cz SITEXIM, Spěšný Tomáš, Sněhurčina 695/43, 460 15 Liberec XV T/F 485 151 714, M 776 633 999 E [email protected] www.sitexim.cz • bezuzlové - rašlované sítě Zoologická zahrada Liberec, Masarykova 1347/31, 460 01 Liberec 3 T 482 710 616-7, F 482 710 618 E [email protected] W www.zooliberec.cz

5

LIBERECKO

Liberecký kraj tvoří čtyři okresy, ležící při severní hranici Čech: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Severní hranice kraje je současně i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo (spolkovou zemí Sasko, 20 km) a s Polskem (Dolnoslezské vojvodství, 130 km). Svojí rozlohou (3 163 km2, což představuje 4 % z celkové plochy ČR) i počtem obyvatelstva (429 121) patří v rámci naší republiky společně s krajem Karlovarským k nejmenším. Hustota zalidnění - 136 obyvatel na 1 km2 mírně převyšuje republikový průměr. Na území Libereckého kraje se nachází 216 obcí, z toho 36 se statutem města. Jádrem území je aglomerace Liberec-Jablonec nad Nisou. Ekonomickým, správním a kulturním centrem je téměř stotisícový Liberec (99,6 tis. obyvatel). Dalšími většími sídly jsou Jablonec nad Nisou (45,6 tis. obyvatel), Česká Lípa (40,1 tis.), Turnov (14,7 tis.), Nový Bor (12,5 tis.) a Semily (9,2 tis.). Liberecký kraj má ve srovnání s ostatními kraji vysoký podíl pracujících v průmyslu. Území kraje se vyznačuje značnou pestrostí přírodních podmínek, danou rozmanitostí geologické stavby a geomorfologie. Nadmořská výška se pohybuje od 250 do 1 450 m n. m., terén je velice členitý, od plochých křídových tabulí na jihu až po subalpínské vrcholové planiny na severu. Na relativně malé ploše se zde nachází šest velkoplošných chráněných území - západní část Krkonošského národního parku, CHKO Jizerské hory, Lužické hory a Český ráj, z části i Kokořínsko a České Středohoří a tři přírodní parky (Ještěd, Maloskalsko a Peklo). Ke 31. 12. 2003 bylo v Libereckém kraji evidováno 46 přírodních rezervací (z toho 8 národních) a 64 přírodních památek (z toho 8 národních). Ekonomická základna kraje se začala formovat v průběhu 19. století. Jeho druhá polovina byla zlatým věkem libereckého bavlnářského a vlnařského průmyslu. Obdobnou konjunkturu zaznamenávala na přelomu 19. a 20. století a po první světové válce sklářská výroba, především výroba bižuterie, hlavně na Jablonecku a Novoborsku. Liberecko se stalo vedle Prahy druhou hospodářsky nejvyspělejší oblastí v Čechách. Řada let následujících po druhé světové byla obdobím zmatků, výměLesy na území Libereckého kraje zaujímají plochu asi 138 300 ha. Lesnatost kraje je velmi vysoká, o více než 10 % převyšuje republikový průměr. Nadprůměrná lesnatost je ve všech okresech kraje. Okres Jablonec nad Nisou má po okrese Jeseník nejvyšší lesnatost v ČR. Lesnatost se bude ještě dále zvyšovat v důsledku zalesňování nevyužitých zemědělských pozemků. Liberecký kraj má při své malé rozloze z hlediska lesního hospodářství jednoznačně nejrůznorodější přírodní podmínky mezi kraji. Vyskytují se zde horské polohy nad horní hranicí lesa (nejvyšší hora Kotel 1435 m n. m.) v Krkonoších, klasická horská stanoviště (Jizerské hory, Krkonoše, Ještěd), vrchoviny (Lužické hory, České Středohoří) a pahorkatiny (Český Ráj, Dokesko, Frýdlantsko). Chybí pouze rozsáhlejší nížiny. Liberecký kraj zasahuje do sedmi

6

LIBERECKÝ KRAJ pestrá mozaika informací od historie po přírodu MAPA Libereckého kraje zdroj: PJsoft

ny obyvatel a obnovy válkou rozvráceného průmyslu. Odsun německého obyvatelstva znamenal zlom ve vývoji populace. Připomeňme zde, že roku 1930 žilo v Liberci pouze 16 % Čechů. I v poválečném období se průmysl kraje orientoval na tradiční odvětví - na sklářskou a textilní výrobu, což vedlo k vysoké zaměstnanosti žen. Výraznou změnou bylo pak zahájení těžby a zpracování uranu v Podještědí a na Českolipsku v 70. a 80. letech minulého století. V roce 1949 byl vyhlášen vojenský výcvikový prostor Ralsko. Jeho obsazením Sovětskou armádou v roce 1968 zde vznikla největší vojenská základna na území tehdejšího Československa, zaujímající téměř třetinu rozlohy okresu Česká Lípa. Po roce 1990 má v kraji i nadále tradičně velký význam sklářský průmysl a výroba bižuterie. Textilní průmysl v posledních letech své dominantní postavení ztratil. Některé velké podniky (například Textilana Liberec) se rozdělily na několik menších, výrazně snížily počty zaměstnanců nebo zanikly.Výrazně se v posledních letech zvýšilo zastoupení firem s produkcí vázanou prostřednictvím napojení na a. s. Škoda Mladá Boleslav na automobilový průmysl. Zemědělství hraje v kraji ekonomicky pouze druhořadou roli. Po rozpadu státních statků a některých družstev se v Libereckém kraji výrazně snížil počet lidí zaměstnaných v zemědělství. V krajině dochází k nárůstu

rozlohy neobdělávaných ploch. Zhruba od 60. let minulého století vedou na Liberecku urbanizační trendy k vylidňování venkovského území, uvolňování objektů trvalého bydlení a jejich přeměně na objekty individuální rekreace. Lužické hory, okolí Máchova jezera, Sloupsko, Jizerské hory, západní část Krkonoš, Podkrkonoší a Český ráj se staly významnými chalupářskými oblastmi. Atraktivnost přírodních podmínek a dobrá dostupnost Libereckého kraje z Prahy i z německé strany vytvořily z Liberecka významnou oblast cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení se tu po roce 1990 zvýšil téměř třikrát, zejména díky nárůstu menších ubytovacích zařízení, penzionů. Mezi klienty ubytovacích zařízení volného cestovního ruchu byli v roce 2000 zastoupeni ze 40 % návštěvníci ze zahraničí, hlavně Němci a Nizozemci. Území kraje nabízí dobré podmínky pro aktivní formy cestovního ruchu, a to jak pro zimní sporty, tak pro horolezectví, turistiku, cykloturistiku i agroturistiku. Ojedinělé podmínky pro pěstování zimních sportů lze nalézt v Ještědském areálu nad Libercem, kde jsou kromě sjezdovek různých náročností můstky, na kterých se každoročně konají mezinárodní závody ve skocích na lyžích. Tato skutečnost přivedla představitele měst Liberec a Jablonec a obcí Bedřichov a Janov nad Nisou ke kandidatuře na pořádání mistrovství světa v lyžování v roce

O lesním hospodářství v Libereckém kraji PLO (Krkonoše, Jizerské hory, Lužická pahorkatina, Lužická pískovcová vrchovina, Severočeská pískovcová plošina + Český Ráj, Podkrkonoší a České Středohoří). Pro každou PLO je zpracován oblastní plán rozvoje lesů. V Libereckém kraji je vyšší podíl lesů zvláštního určení - až 30 %. Je to způsobeno hlavně existencí KRNAPu a bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Dřevinná skladba se nevymyká průměru ČR a odpovídá značně pozměněné druhové skladbě v naší republice. Jehličnaté dřeviny jsou zastoupeny více než 80 %, což mírně převyšuje republikový průměr (76 %). Jistým unikátem je především zastoupení introdukovaných druhů smrku, související s jejich používáním jako náhradní dřeviny při zalesňování kalamitních ploch v Ji-

zerských horách, a borovice lesní, která se vyskytuje především na pískovcových stanovištích Českolipska. Lesy v majetku státu představují 79 % lesa v kraji. Tímto podílem Liberecký kraj významně převyšuje celostátní průměr (63 %). Většinu obhospodařuje s. p. Lesy České republiky, významnými správci jsou i Vojenské lesy a statky, s. p., a Správa KRNAPu. Podstatná změna druhové skladby lesů způsobila značné snížení stability lesa. Došlo ke snížení autoregulačních schopností lesů a ke zvýšení jejich ohrožení různými biotickými a abiotickými činiteli. Jizerské hory a vyšší polohy Krkonoš a Lužických hor byly v 70. - 80. letech minulého století významně poškozeny emisemi SO2 ze zahraničních zdrojů. Exhalace způsobily částečně přímé odumření,


2007. V letním období jsou zde ideální podmínky pro rogalové létání. Podíl kraje na tvorbě HDP Česka činil v roce 1999 3,5 %, což představuje mezi kraji ČR 13. místo. V posledních letech se tento podíl téměř nemění. Výrazné je přední postavení Liberecka mezi ostatními kraji podle počtu registrovaných živností na 1 000 obyvatel. K významným událostem ve vývoji Libereckého kraje po roce 1990 patří ustanovení Technické univerzity v Liberci, která se dnes skládá ze šesti fakult. V letech 1998-2000 absolvovalo na liberecké TU ročně kolem 700 studentů. V souvislosti s rozšířením přeshraniční spolupráce byl v roce 1991 ustaven Euroregion Nisa - dobrovolné sdružení obcí ČR, Polska a Německa. Jeho členy jsou obce a města Libereckého kraje, obce Šluknovského výběžku a přilehlých okresů obou sousedních států. V roce 1992 byl po odchodu Sovětské armády zrušen vojenský výcvikový prostor Ralsko. V roce 2000 zde byla založena obora pro jelení a mufloní zvěř o výměře 3 786 ha. Je to v současnosti druhá největší obora na území ČR, nazývá se Židlov. Jejím vlastníkem a uživatelem jsou VLS ČR, s. p. Jinak se pro rozlehlé, řídce osídlené území bývalého VVP Ralsko zatím ještě hledá nové využití. Třebaže tradiční odvětví v kraji představuje odjakživa lehký průmysl, již více než 150 let jsou zde patrné vlivy průmyslové výroby na životní prostředí. Přítomnost velkých emisních zdrojů v blízkosti státní hranice v Německu a hlavně v Polsku se stala příčinou imisního zatížení lesních porostů ve vrcholových partiích Jizerských hor a západních Krkonoš. Následkem toho bylo Frýdlantsko zařazeno mezi ekologicky nejvíce postižené oblasti v Česku. Vážné škody na životním prostředí způsobila na některých místech těžba a zpracování uranové rudy. Likvidace jejích následků potrvá řadu let, v Podještědí podle odhadu odborníků až do roku 2040. O lesích Libereckého kraje je pojednáno v řadě následujících článků. Zde jen tolik, že zaujímají plochu 1 353,6 km2, tj. 43 % celkové rozlohy kraje. Tím se Liberecký kraj řadí v ČR mezi kraje s výrazně nadprůměrnou lesnatostí. Redakce převážně však silné oslabení lesních porostů. Spolu s účinky biotických činitelů (zejména kůrovce) došlo v Jizerských horách k takovému poškození lesních porostů, že muselo být odtěženo asi 8 tis. ha lesa. V současné době jsou holiny již zalesněny. Při obnově byl, na rozdíl od Krušných hor, použit smrk ztepilý, částečně pak náhradní dřeviny (dominantně smrk pichlavý). Co se týká ekonomiky lesního hospodářství - nepříznivě ji ovlivňují těžební možnosti, zejména v lesích spravovaných organizacemi státních lesů. Například na náhorních plošinách Jizerských hor došlo ke snížení zásoby dřeva, a tím i možnosti těžeb. Vzhledem k charakteru hospodaření nemůže být dosahováno uspokojivých hospodářských výsledků ani v KRNAPu. V přehledu bylo použito informací ze Zprávy o stavu životního prostředí Libereckého kraje

O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Ludvík Řičář

Lesy zaujímají v Libereckém kraji plochu asi 138 300 ha, z toho Lesy České republiky, s. p. spravují v rámci KI Liberec zhruba 71 300 ha lesa ve vlastnictví státu na katastrální výměře přibližně 245 000 ha a vykonávají funkci OLH v lesích ostatních vlastníků o výměře přibližně 12 400 ha. Další správci státního lesa v Libereckém kraji jsou VLS, s. p. divize Mimoň (21 100 ha) a KRNAP (10 200 ha). V rámci KI Liberec hospodaří LS Česká Lípa, LS Ještěd, LS Jablonec a LS Frýdlant. Důležité jsou vztahy mezi lesnickými organizacemi a státní správou lesů. Na libereckém Krajském úřadě působí lesničtí odborníci - Ing. Karel Pop, Ing. Renáta Bretschneiderová, Ing. Jana Čacká, v oddělení myslivosti Jiří Černý, kteří jsou odborníky s praxí v provozu, a je s nimi velmi dobrá komunikace. V obvodu KI Liberec působí dodavatelské firmy Solitera, CE WOOD, Tilia Plus s.r.o. a Dendria. Firma Dendria dodává pro LČR vyni-

lečně se Správami CHKO Jizerské a Lužické hory. K dobré spolupráci s těmito institucemi přispívá i to, že jak Ing. Jiří Hušek, tak Ing. Tomáš Besta, vedoucí správ obou CHKO, jsou lesníci se zkušenostmi v provozu. Tento fakt přispívá i ke snadnějšímu jednání a tříbení názorů v lesnických záležitostech. A to, že dětem se spolu s lesníky současně věnují i ochránci přírody, naznačuje, že obě tyto složky, jejichž posláním je mimo jiné ochrana lesů, nestojí proti sobě, ale komunikují spolu a spolupracují. A co se týká dospělých návštěvníků lesů? Dříve chodili do lesů Jizerských a Lužických hor převážně „skalní turisté“. Nyní je dostupnost hor a lesů velice dobrá, kromě našich turistů se zvyšuje počet návštěvníků z Polska. Při různých těžebních a pěstebních zásazích se lidé ptají, co se v lese děje. Lesníci musí být připraveni s nimi komunikovat, umět reagovat i na opačné názory. Mít trpělivost vysvětlovat. Například studentovi, který na besedě s lesníky při příležitosti lyžařského výcviku na otázku, co mu na lesích vadí, odpověděl: „V lesích je málo asfaltek, špatně se v nich jezdí na kole…“. Kdyby bylo možné, aby se na některém lesnickém pracovišti ke komunikaci odborně vyškolený lesník mohl veřejnosti a hlavně mládeži intenzivně věnovat, určitě by to pro-

PANORÁMA SMRKU od Nového Města pod Smrkem

SÍDLO KI, LS, OST Liberec spělo i v pohledu veřejnosti na lesnictví a lesníky. Před dokončením je projekt o hospodaření v lesích Jizerských hor, který připravuje odvětví lesního hospodářství s resortem životního prostředí a který bude platný pro lesníky, ochranu přírody a státní správu. Zaznamenal -jnk-

Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou Nejstarší popis lesů Jizerských hor najdeme v urbáři z r. 1687. Vývoj jejich stavu byl závislý na postupu osídlování a růstu sklářského a textilního průmyslu. Sklářské hutě se postupně stěhovaly do míst s dostatkem dříví. Původní zastoupení jedle, smrku a buku se těžbou výrazně posunulo ve prospěch smrku, který se dobře přirozeně zmlazoval. Původně se těžba prováděla výběrem. Od roku 1860 se poprvé datují holé seče od východu, vzhledem k západním bořivým větrům. Postupně byly budovány lesní cesty, které umožnily zpřístupnění odlehlých částí Jizerských hor. Do poměrně nedávné doby zde převládaly lesy BUDOVA LS Jablonec nad Nisou hospodářské. Stále se zvyšujícím kalamitním působením průmyslových exhalací došlo ke katastrofálním škodám na lesích. Jizerskohorské lesy byly z velké části zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení a ochranných. V roce 2000 byl v Jizerských horách dokončen Projekt Jizerské hory 96 - regenerace lesních porostů. Projekt byl součástí programu PHARE se spoluúčastí LČR, s. p. Imisní holiny jsou tedy zalesněny. Současná výměra lesů LS Jablonec nad Nisou, která hospodaří na převážné části jižních svahů Jizerských hor a od 1. ledna 2005 bude hospodařit i v Jilemnické oblasti Podkrkonoší, činila 17 350 ha. V současné době je rozdělena na 10 revírů, od 1. ledna přibudou další 4 revíry. Těžba je na rok 2005 plánována na 67 SB

LIBERECKO - LČR

ŘEDITEL KI Liberec Ing. Ludvík Řičář

kající sadební materiál. V naší oblasti je problémem absence větších zpracovatelských firem. Perspektivou je těžba 40 tis m3 dříví, na její zpracování nejsou v regionu vhodné kapacity. Přitom naším záměrem je, aby se co nejvíce zpracovaného dříví a výrobků z něj realizovalo v Libereckém kraji. Více než 30 % rozlohy kraje je zařazeno do velkoplošných nebo maloplošných chráněných území. V kraji působí CHKO Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a České středohoří Region patří mezi nejmenší v republice, přitom v něm působí pět zmíněných Chráněných krajinných oblastí a Národní park, což zvyšuje atraktivitu přírodních hodnot tohoto kraje u veřejnosti. Z tohoto důvodu je velice důležitá komunikace lesníků s veřejností. Jsme přesvědčeni, že nejvíce jsou přístupny vhodným způsobem podaným informacím o přírodě, o lese, děti a mládež. Na provozní pracovníky jsou však kladeny vysoké pracovní nároky, nezbývá jim už mnoho času na pravidelné věnování se dětem v rámci lesní pedagogiky. Proto spolupracujeme s Krajským úřadem a Magistrátem města Liberec - třikrát ročně společně pořádáme lesnické exkurze pro pedagogy. V rámci výuky lesníci pořádají podobné akce i pro posluchače Technické univerzity v Liberci. Řadu akcí pořádají spo-

tis m3 (včetně těžby přibylých revírů). Lesníci z jablonecké lesní správy pečují také o zvěř. Zejména v zimním období je tato péče důležitá. Škodám zvěří na lesních porostech z velké části zamezuje její stažení do přezimovacích obůrek. Lesní správa obhospodařuje čtyři tyto obůrky v režijních honitbách a opravuje je. Pečuje také o tokaniště tetřívků. Na ZMLAZUJÍCÍ se porosty v Pekle původních tokaništích na Milíři a na Brdu se vyřezaly tři plochy na tokaniště a postavily se pozorovatelny. Jedlové s několika vodopády, strmě Za to, že jsem si v Jizerských zaříznuté do žulového masivu, je horách oblíbil Jedlový důl a Peklo, -jnkmůže kamarád Ing. Libor Dostál, turisticky velice atraktivní. který tam sloužil jako revírník. Nejen že „sbírám“ místa, která mají název Peklo (mimochodem téměř vždy HORSKÁ BYSTŘINA v Pekle bývají tajemná a nadobyčejně krásná), ale v tom Pekle nad Suchým Dolem jsme sledovali, jak přirůstají jedličky a vytvářejí spolu s bukem a javorem hezký smíšený les. Jednou se kamarád zmínil také o Jedlovém dole, který je nedaleko zmíněného Pekla, a já paličák jsem odmítl jízdu autem, a musel jsem Jedlovým dolem projít pěšky. Využil jsem k tomu naučné stezky, která na šesti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními hodnotami a důvody ochrany tohoto území. Na příkrých stráních Jedlového dolu se vyskytují porosty s částečně přirozenou druhovou skladbou: převažuje smrk ztepilý, buk lesní a jedle bělokorá, která se zde přirozeně zmlazuje. Balvanité koryto říčky

POROSTNÍ MAPA okolí Suchého Dolu

7

Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek Horní hranice bukových porostů, pohled od KRÁSNÉ MÁŘÍ přes Ořešník na masiv Smrku foto Ing. Otto Kučera

LIBERECKO - LČR

JEDLE byla vysázena uměle, buky jsou z přirozeného zmlazení Lesy na severoseverozápad a severovýchod za hřebeny Jizerských hor a Ještědu obhospodařuje Lesní správa Frýdlant v Čechách. Krátce jsem se zastavil i za lesním správcem Petrem Žabou a jeho zástupcem Ottou Kučerou. LS Frýdlant hospodaří v lesích o výměře 18 019 ha na katastrálním území 36 tis. ha. Organizačně je rozčleněna na 10 revírů. Roční těžební etát se pohybuje kolem 50 tis. m3. Obnova činí 80 ha, z toho asi

JEŠTĚD, v pozadí Liberec a Jizerské Hory zdroj www.jested.cz

Ve spolupráci s organizací Ekostrix lesníci vyvěšují budky pro sovy, na foto SÝCI rousní

8

10 % přirozené obnovy. V loňském silném semenném roce zajistili lesníci sběr bukového semene, bylo sebráno asi 12 tun. Zásobili jím i další vhodné oblasti v ČR. Do Jizerských hor se postupně vrací i jedle. Veškeré imisní holiny jsou zalesněny, asanovány jsou erozní svahy. Lesníkům se podařilo snížit tlak zvěře, buk se přirozeně zmlazuje, problémem jsou však hlodavci. Ve spolupráci s organizací Ekostrix lesníci vyvěšují budky pro sovy a drobné pěvce apod. Pan správce mi o tom podal bohaté informace, pan zástupce poskytl řadu zajímavých fotografií. Návštěvě Jizerských hor a jejich okolí totiž bohužel nepřálo počasí. Severní svahy Jizerských hor jsou značně členité, od Hejnic prudce stoupají od nadmořské výšky 320 m n. m. až po nejvyšší vrcholy nad 1000 m. Lesnatost této oblasti přesahuje 90 %. V okolí obce Bílý Potok U studánky, je nejvyšší průměrný roční úhrn srážek v České republice, pohybuje se kolem 1 600 mm. Od severozápadu přes Oldřichovské sedlo, úbočími Poledníku, Ptačích kup a Ořešníku se po strmých kamenitých stráních rozprostírají rozsáhlé komplexy bukových a částečně smíšených lesů, známé jako Jizerskohorské bučiny, které byly v roce 1999 vyhlášeny Národní přírodní rezervací. Spolu s ochranným pásmem patří svými 27 km2 k největším v ČR. Toto území má nedocenitelnou hodnotu nejen pro ochranu životního prostředí, ale i pro rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření a pro obnovu imisemi poškozených lesních ekosystémů Jizerských hor. NPR je rovněž nad-regionálním biocentrem

systému ekologické stability krajiny a genovou základnou buku a javoru klenu. Byla začleněna i do celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Část lesních porostů LS Frýdlant v Čechách se nachází ve Frýdlantské pahorkatině, která je součástí lesní oblasti č. 20 - Lužická pahorkatina. Lesy zde zaujímají plochu 4 935 ha. Pahorkatina má mírně zvlněný reliéf, svažující se z nadmořských výšek kolem 430 m n. m. do Žitavské pánve k nadmořské výšce 208 m u státní hranice s Polskem u říčky Smědé. Klimaticky patří do mírně teplé a velmi vlhké pahorkatinné oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7oC, průměrný roční úhrn srážek činí 800 mm. Na území lesní správy je rozvodí Severního a Baltického moře, asi na polovinu LS zasahuje CHKO Jizerské hory. Příjemná je procházka podél Bulovského potoka smíšenými lesy bývalé Clam-Gallasovy Poustecké obory. Meandry potoka s lesními porosty podél jeho břehů ve hrách světla vytvářejí zajímavá přírodní zákoutí. V lokalitě Polní Domky se nachází genová základna borovice. Zdejší kvalitní porosty se však bohužel příliš nezmlazují. I zde ovládá spodní patro smrk. Nedaleko od obce Černousy se rozkládá Dubový rybník s dubovou alejí s několika čtyřistaletými duby na hrázi. Stejně kvalitní borovice je bohatě zastoupena i v lesních komplexech nad obcí Bulovka. S lesním správce Petrem Žabou jsme hovořili i o mimoprodukčních funkcích lesa. Z různých fondů a dotací MZe lesníci obnovují vodní

BUDOVA LS Frýdlant v Čechách

STARÝ BUKOVÝ POROST postupně ustupuje novému

plochy a lesní rybníky. Do toků se vracejí ryby, například řeka Smědá je významným rybářským revírem. Významná je spolupráce s organizací FORMICA v ochraně mravenců. V rámci Programu 2000 lesníci opravili Štolpišskou cestu a „Rigrveg“, studánky Na Hartě, V oboře a Pod Oldřichovským sedlem, vybudovali altány na Zátiší a na Smědavě. Lesní správa Frýdlant spolupracovala i při stavbě cesty na nově vybudovanou rozhlednu na nejvyšší horu Jizerských hor - na Smrk. -jnk-

V lesích hor a podhůří v okolí Liberce Lesní správa Ještěd před nedávnem změnila své sídlo z objektu na předměstí Liberce na úpatí Ještědu do v loňském roce dokončené moderní a komfortně vybavené budovy nedaleko centra Liberce. Spolu s ní tam sídlí Krajský inspektorát a Oblastní správa toků Liberec. Lesy této správy a děním v nich se budeme podrobněji zabývat při příležitosti semináře ČLS, který se bude v oblasti Ještědu a Jizerských hor konat v červnu tohoto roku. Lesní správce Josef Rákosník a Ing. Jiří Hokr mně prozatím poskytli o této správě několik následujících informací. Lesní správa Ještěd působí v lesích na katastrální výměře 76 959 ha a porostní výměře lesa 15 826 ha. Na 4 992 ha lesů vykonává funkci OLH. Organizačně je rozdělena do deseti revírů. Ty hospodaří ve dvou lesního hospodářských celcích. Zatím co většina - šest revírů - působí na LHC Ještěd, kde ze dřevin jsou nejvíce zastoupeny smrk (54 %), borovice (15 %) a buk (9 %), lesy LHC Klokočka mají jiný charakter. V nich je nejvíce zastoupena borovice (60 %),

smrk (21 %) a dub (8 %). V loňském roce činila těžba dříví 65 752 m3, prořezávky 191 ha, umělá obnova 85 ha a přirozená obnova 14 ha. Na LHC Ještěd zasahuje CHKO Lužické hory. Byla zde zřízena NPR Karlovské bučiny (vápnomilné bučiny) a NPR Čertova ze se sloupcovou odlučností čediče, dále tři přírodní rezervace a čtyři přírodní památky. Na LHC Klokočka jsou NPP Klokočka a Rečkov, ve kterých žijí populace popelivky sibiřské a vzácná společenstva v potočních nivách. Lesníci spolupracují s organizacemi Formica v péči o lesní mraveniště, Ekostrix ve vyvěšování budek, s Jizerskoještědským horským spolkem v budování lesních naučných stezek Terasy Ještědu, Lužické a Žitavské hory, a s Klubem českých turistů. Komunikaci s veřejností napomáhá i naplňování programu 2000, kdy kromě obvyklých lesních zařízení pro veřejnost opravili kapli, křížek, podílejí se na sečení luk s vzácnými rostlinami a jejich ochraně proti invazi křídlatky. V rámci ptačí oblasti Natury 2000 se podílejí na ochraně

Vchod do nového SÍDLA LČR v Libereci

JEŠTĚD, pohled z Jizerských Hor při inverzi zdroj www.jested.cz čápa černého, kulíška nejmenšího, chřástala polního, výra velkého a dalších ptáků. Stejně jako na jiných lesních správách v blízkosti velkých měst a atraktivních terénů řeší problémy s motorkáři na lesních cestách, cykloturisty mimo cyklotras a s lyžaři, kteří jezdí v porostech mimo sjezdovky. A právě na toto téma se bude konat zmíněný seminář. A ještě na závěr si dovolím malou osobní poznámku. O tomto kraji napsal před časem útlou knížku mysliveckých povídek „Čas tichých očí“ lesník Ing. Miloš Portyš. Zkusil jsem si napřed knížku přečíst a potom se toulat ve stopách příběhů. Doporučuji. -jnk-


Malé putování lesy LS Česká Lípa podle tomuto opeřenci podobné skály a stejnojmenné rezervace. Tato místa jsou součástí CHKO Kokořínsko. Z cesty se nabízí výhled na vrch Vlhoš (614 m n. m.), který byl vyhlášen přírodní rezervací. Její severní a východní část je tvořena vyvřelými horninami - znělcem - se zachovanými partiemi květnatých bučin. Jižní a západní část rezervace je tvořena pískovci, a je proto porostlá bory, které mají na mnoha místech charakter přirozených reliktních borů s porosty vřesu. Na Vlhošti již několik let hnízdí sokol stěhovavý. Při další cestě jsem se od lesního správce dozvěděl i značně neradostnou informaci. Pískovcové rokliny, porostlé převážně borovicí, si oblíbil pyroman. Několikrát za rok tato místa „navštěvuje“ a zůstávají za ním smutná spáleniště v místech, kam se hasiči jen stěží dostanou. Dílo zkázy je rychlé. Naštěstí do lesů chodí převážně slušní lidé a stojí za to vytvořit příjemné prostředí pro jejich pobyt. Lesníkům LS Česká Lípa se to podařilo například spoluprácí při úpravě lesního divadla ve Sloupu v Čechách a skalní poutní kaple v Modlivém dole u Svojkova. S Ing. Jaroslavem Junkem jsme navštívili také oboru Vřísek, ale o ní vám nabízíme samostatný článek. Jiří Junek

Ve východní části Lužických hor a dále v částech Českého středohoří a Kokořínska působí Lesní správa LČR, s. p., Česká Lípa. Území Lužické pískovcové vrchoviny - lesní oblasti 19b - je tvořeno velkými lesními komplexy. Klimaticky jsou Lužické hory v pruhu podél státní hranice charakterizovány jako okrsek mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový. Převažují severozápadní a západní větry. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti činí 965 mm. Rozsáhlé lesy i název jednoho z největších vrcholů Lužických hor Hvozdu - upomínají na dávnou minulost zdejší krajiny, vstupující do historie jako součást pomezního hvozdu, Nepropustný prales, pokrývající pohraniční hory, tvořil dlouho přirozenou hradbu českého knížetsví a později království, a přecházel hranici Lužických hor daleko do vnitrozemí. Lidská sídliště jen zvolna pronikala do nitra hvozdu podél toků a řídkých komunikací. Na počátku našich dějin pouze několik zemských stezek, procházejících napříč hvozdem, umožňovalo v mírových dobách obchodní a kulturní styky se sousedními zeměmi. Dostatek dříví se stal důležitým faktorem pro další historický vývoj horských a podhorských oblastí, nebo do těchto končin přivedl zakladatele sklářských hutí. Dříví bylo potřeba jak k výrobě dřevěného uhlí, používaného k tavení sklářské suroviny, tak k výrobě potaše. Ta byla nezbytnou součástí sklářského kmene tehdejšího draselného skla a získávala se z popele bukového dřeva. První sklářské hutě jsou zde - v Krompachu - doloženy už v polovině 15. století. Sklo z nich si brzy získalo oblibu v šlechtických a dvorských kruzích a dostalo se i do uměleckých kabine- PÍSKOVCOVÉ SKALNÍ ÚTVARY SKALNÍ KAPLE Modlivý dům u Svojkova CHKO Kokořínsko Na Žižkově vrchu, dnes více známém jako Vřísek, stojí v překrásné přírodní scenérii lesa a skal východně od starobylé obce, kdysi městečka Holan, poněkud zchátralý zámeček. Na tomto místě bylo údajně slovanské hradiště kmene Pšovanů. Kolem roku 1570 zde vybudoval český šlechtic Jan z Vartemberka renesanční lovecký zámeček. Z této doby pochází zápis, podle něhož byla kolem Žižkova vrchu obora, v níž se chovalo na 100 jelenů, daňků i jiné zvěře, nedaleko byla bažantnice. Posledním majitelem zámku byl Emanuel Lichtenštejn, který po roce 1945 přesídlil do Lichtenštejnska. Zámek a Holany navštívil 8. října 1985 ve svých 77 letech. Od roku 1948 patří Žižkův vrch Státním lesům. Proč se toto místo jmenuje Žižkův vrch? Podle pověsti měl tento SB

Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? husitský vojevůdce v Holanech bratra, katolického faráře. Zajal jej a nechal na Vřísku umořit hladem v hladomorně. Dnes v se oboře zvané Vřísek, kterou obhospodařují Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Česká Lípa, nechovají jeleni, ale mufloni, a to v celkovém počtu 138 ks. Po zrušení chovu kozy bezoárové na Pálavě bylo státním podnikem Lesy České republiky do této obory v letech 1994 - 96 postupně vypuštěno 14 kusů této zvěře za účelem zachování populace kozy bezoárové v Čechách. V současné době má stádo kozy bezoárové na Vřísku početní stav 28 ks. Z toho je 13 kozlů, 12 koz a 3 kůzlata. Dá se říci, že přemístění kozy bezoárové z Pálavy na Českolipsko bylo úspěš-

né, a populace tohoto druhu v Čechách zůstane díky přístupu LČR zachována. Při zmínce o Žižkově vrchu nelze zapomenout na myslivecký rod Ložků, který je s ním spojen nejméně 150 let. Byl to český rod, který pocházel z panství Benátky nad Jizerou a který má třistaletou mysliveckou tradici. Všichni muži tohoto rodu byli myslivci. S jejich jménem je spojeno mnoho mysliven nejen na Českolipsku, ale i na Moravě, v Uhrách a v dnešním Chorvatsku. Poslední myslivec Žižkova vrchu z rodu Ložků - Julius - sem přišel s rodiči jako malý chlapec z Moravy, kde byl jeho otec postřelen pytláky. Zdejší kraj byl v oněch dobách osídlen převážně Němci. Malý Julius

Přírodní rezervace HUSA

Vyznačené uvolnění přirozeného ZMLAZENÍ SMRKU

Lesní DIVADLO Sloup v Čechách

LIBERECKO - LČR

VRCH VLHOŠŤ, v popředí lesní správce ing. Jaroslav Junek

tů císaře Rudolfa II. Po troše historie je potřeba vrátit se do současnosti a napsat několik základních dat o lesní správě. Výměra lesů činí 19 804 ha. Organizačně je správa rozdělena do 12 revírů. V zastoupení dřevin představuje smrk asi 40 %, borovice 33 %, buk 8 % a dub 7 %. Smrkové prosty se vyskytují převážně v Lužických horách, borovice převládá na pískovcových plošinách. Území LHC Česká Lípa zasahuje do tří přírodních lesních oblastí. Severní část území náleží do PLO 19 - Lužická pískovcová vrchovina a v severozápadní části zasahuje do LHC také PLO 5 - České středohoří. Převážná část plochy LHC náleží do PLO 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. S lesním správcem Ing. Jaroslavem Junkem (pouhá shoda jmen s autorem článku, i když si říkají bráškové) jsme se tedy vydali právě do této oblasti lesní správy. Nejvíce jsme pobývali v lesích revírů Vlhoš a Ortel. V podhůří Lužických hor na revíru Ortel jsme navštívili smrkový porost s bohatým přirozeným zmlazením a jeho vyznačeným uvolněním, které představuje 3 200 m3. V revíru Vlhoš jsme se pohybovali v oblasti pískovcových skal a roklí, kde vládne borovice. Nad labyrintem pískovcových roklí se vine vrcholová cesta zvaná Husí -

ZÁMEČEK ve Vřísku proto musel v německém prostředí navštěvovat německou školu. Zpočátku neuměl v tomto jazyce ani slovo. Postupem doby se ovšem jeho rodina poněmčila. Jeho potomci žijí v Německu a v Kanadě, ale Žižkův vrch rádi navštěvují. Jedním z obdivovatelů těchto míst byl i Karel Hynek Mácha, který zde pobýval v letech 1832-33. V roce 1958 zde byla Máchovi na skalnaté vyhlídce odhalena pamětní deska. -jnk-

9

Na Liberecku sídlí školky Dendria

AREÁL FIRMY na severním úpatí Smrku, nejvyšší hory Jizerských hor (1124 m n. m.)

LIBERECKO

NAKLÁDKA vánočních stromků odběrateli

VYZVEDÁVÁNÍ jednoletých semenáčků buku vypěstovaných pod foliovým krytem

Na jedné z akcí Sdružení lesních školkařů jsme se setkali s předsedou tohoto sdružení - Ing. Ivo Machovičem, jednatelem společnosti Dendria, s.r.o., Frýdlant v Čechách. Titulek článku by nezasvěceného čtenáře mohl poněkud zmást. Na Liberecku, přesně řečeno v Novém Městě pod Smrkem, sice sídlí a pěstují sadební materiál lesních dřevin, ale dodávají jej na daleko širší území. To by se dalo charakterizovat pohraničním pásmem hor a podhůří od Orlických hor, kde například dodávají sazenice na lesní majetek Kristiny ColloredoMansfeldové, přes Krkonošský národní park, samozřejmě lesy Jizerských a Lužických hor až po Krušné hory. K největším odběratelům patří LČR, s. p., prostřednictvím svých dodavatelů zalesňovacích prací. Společnost Dendria se věnuje kromě pěstování sadebního materiálu lesních a okrasných dřevin výrobě vánočních stromků, které pěstuje na ploše asi 10 ha. Na loňský vánoční trh dodala na Liberecko a také do Prahy smrk ztepilý, pichlavý a borovici černou, v dalších letech rozšíří sortiment o jedli bělokorou, kavkazskou a balzámovou a borovici pokroucenou. V další nabídce společnosti jsou komplexní práce v lese, služby majitelům lesa a hlavně pěstování sadebního materiálu. Produkční plocha školek firmy je cca 25 ha, na kterých pěstuje celý základní sortiment lesních dřevin, zejména smrk a buk. Firma patří mezi největší producenty krytokořenných sazenic

v ČR. Od roku 2001 používají v Dendrii dosud u nás jedinou plnicí a osévací linku švédské firmy BCC. Na lince se do biologicky vhodného typu plastového sadbovače vyseje přímo semeno, takže při vývoji semenáčků nedochází k deformaci kořenového systému. Jedná se o ucelenou technologii pěstování a podřezávání sazenic metodou tzv. vzduchového polštáře. Na rámečky s obaly bez dna proudí vzduch. Kořínky, které prorůstají obalem ven, usychají, a uvnitř obalu se kořínky zmnožují. Tato metoda představuje i úsporu pracovních sil. Ročně Dendria, s.r.o, dodává odběratelům kolem 3 milionů kusů semenáčků a sazenic. -jnk-

Tříleté školkované SAZENICE SMRKU na záhonech

Jednoleté SEMENÁČKY BUKU pěstované v rašelinových Jiffy tabletách připravené k expedici

Jednoletý SEMENÁČEK BOROVICE vypěstovaný technologií Jednoleté semenáčky BOROVICE „vzduchového polštáře“

Co je nového v SOUL a U Hejnice?

BUDOVA UČILIŠTĚ

V TÉTO VILE JE INTERNÁT

10

Jednou z velmi úspěšných škol v Libereckém kraji je Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště v Hejnicích. Sídlí v krásném parku, ve kterém se vyjímá moderní budova školy i upravený bývalý zámek, ve kterém je domov mládeže. O práci učiliště jsme informace již několikrát zveřejnili, ale stále jsme mu dlužili návštěvu. Využili jsme tedy příležitosti při reportážích v Libereckém kraji. Učiliště má dvě pracoviště: v Hejnicích a odloučené pracoviště Harrachov. Po předchozích organizačních změnách bylo toto pracoviště po několika letech samostatnosti znovu přičleněno k Hejnicím. Celkově má SOUL Hejnice 350 žáků, z toho v Harrachově 120. V Harrachově se učí chlapci tříletému učebnímu oboru mechanik - opravář lesnických strojů. SOUL Hejnice vzniklo v roce 1949 jako malá pohraniční škola. V roce 1983 měla 60 žáků. Záměr vedení učiliště je zřízení středních škol na obou pracovištích. Žáci hejnického učiliště pocházejí z Libereckého, Královéhradeckého, Středočeského a Ústeckého kraje. Žákům učiliště nabízí moderní vybavení a rodinné prostředí. Je zde patrná ženská ruka ve vedení školy. Ředitelkou je zde Ing. Alena Dvořáková, jejím zástupcem je Ing. Jan Vachel. SOUL a U Hejnice nabízí tříleté učební obory Mechanizátor lesní

výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník-zahradnice a Krajinář-krajinářka. Úspěšní žáci mohou pokračovat ve studiu dvouleté maturitní nástavby Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství. Obor Mechanizátor lesní výroby se vyučuje ve třech ročnících s celkovým počtem 60 žáků, avšak neobsazuje se snadno. Atraktivní pro žáky i jejich rodiče je každoroční pravidelná měsíční zahraniční praxe žáků 2. a 3. ročníků lesnických i krajinářských oborů v Německu. Učiliště spolupracuje s firmou Merimex, která zajišuje zastoupení firmy Timberjack v ČR. Firma poskytla škole řídící software na harvestory. Žáci jsou tedy před praxí v Německu teoreticky připraveni. Praxi vykonávají v Saském lesnickém vzdělávacím středisku Morgenröthe Morgenröthe v lesích lesního úřadu Löbau. Na závěr praktického výcviku získávají certifikáty, které jsou platné i v zahraničí. Někteří absolventi učiliště na základě jejich vlastnictví pracují v Německu či Švédsku. Učební obor Zpracovatel dřeva vykonává praxi v dosud jediné školní pilnici, kterou u nás provozuje lesnické učiliště, a také v německém Erfurtu. Při porovnávání kvality našich a německých škol vychází velmi dobrá úroveň našeho odborného školství. Nemáme se tedy za co stydět. Během již několikaleté tradice

POHLED do jedné z učeben


JIŘÍ ČERNÝ, jeden ze soutěžících na mistrovství Dřevorubec

POHLEDY do učeben

Pohled do PILNICE

zahraničních praxí vznikly již i přátelské kontakty mezi našimi a německými pedagogy a lesníky. Podobnou praxi vykonávají žáci harrachovského odloučeného pracoviště ve Walbrzychu. Žáci z Hejnic vykonávají domácí praxi ve Vojenských lesích a statcích, s. p., divize Mimoň na lesnickém úseku Chlum. V bezprostřední blízkosti učiliště slouží od roku 2004 Lesní prožitková stezka lesní pedagogice. Stezka je přímo v areálu školy v parku a na břehu rybníka. Předškolní děti a děti z prvního stupně ZŠ po ní provádějí

žáci maturitního oboru Podnikání v oboru lesní hospodářství. Není divu, že po kvalitní přípravě a praxi se dostavují úspěchy některých žáků na českých i mezinárodních soutěžích dřevorubců. Jména Tomáš Grežo, Jiří Černý, Martin Moravec a Jan Kušnier se dostala do povědomí lesnické veřejnosti i čtenářů našeho časopisu. Jen připomínáme, že největším úspěchem byla účast žáka maturitního oboru Tomáše Greža v kategorii juniorů na loňském Mistrovství světa dřevorubců v Itálii. Po několika letech připravují les-

nická učiliště obnovení tradice dřevorubeckých soutěží žáků u nás. V roce 2005 se bude konat na Křivoklátě, v dalším roce v Bzenci. Úspěšně prezentují svoje práce i žákyně zahradnického učebního oboru. V Liberecké oblastní galerii, na výstavách v Lysé nad Labem i Polabský motýl vystavují svoje vazačské práce.Velice pozitivní je i oživení mysliveckých tradic a pořádání Svatohubertských slavností. Střední odborné učiliště a Učiliště v Hejnicích realizuje také vzdělávací projekty celoživotního vzdělává-

Městečko HEJNICE ní dospělých. K tomuto vzdělávání vlastní akreditaci. Podle poptávky již probíhají doškolovací kurzy i pro pracovníky podniků a organizací ČEZ, armády, plynáren, hasičů a KRNAPu. Další projekt - formálního a neformálního vzdělávání - má význam pro dělníky z lesnické praxe, kteří povolání dřevorubce úspěšně vykonávají již řadu let, ale nejsou v oboru vzděláni. Po absolvování kurzů vzdělávání dospělých by jejich praxe byla dána na úroveň vyučených pracovníků. -jnk-

V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! se dostal do Harrachova, chtěl jsem konečně využít i pozvání svého kamaráda k návštěvě jedné zajímavé školy. Tak tedy: Lesnické odborné učiliště v Harrachově vzniklo v roce 1952, nejprve bylo umístěno v letohrádku hraběte Harracha. Nyní působí v moderním areálu učeben i dílen pro praktickou výuku. Dlouhá léta bylo dvouletou mechanizační školou. První ročník učiliště žáci absolvovali v „mateřských“ učilištích z celé republiky, druhý a třetí v Harrachově. Mnoho let se zde tedy učili opraváři lesnických mechanizačních prostředků. Dříve bylo velmi vyhledávaným oborem i soustřeování dříví pomocí Michael BENEŠ před ředitelnou lanovkových systémů. V roce 1972 zde vznikla tříletá Když se už jednou vydám za reportáží do světa, chci získat infor- učňovská škola, stále pro obor memace co nejpestřejší. Proto když jsem chaniků-opravářů. V rámci optimalizace byla SOUL Harrachov přičleněna v roce 2003 k SOUL a U Hejnice. Vztahy mezi oběma školami jsou oboustranně velice korektní. V harrachovském učilišti každým rokem absolvuje okolo pětadvaceti žáků. Vedení školy si dělalo průzkum úspěšnosti svých absolventů v získávání zaměstnání, nikdo z nich není nezaměstnaný. Škola jim totiž dává velké možnosti pro jejich další realizaci. Během studia zdarma získají řidičský průkaz skupiny A-C, svářečský průkaz a osvědčení k práci UČEBNA MYSLIVOSTI s motorovou pilou. Již osm let mají a obsluhy motorových vozidel žáci učiliště možnost pokračovat ve studiu dvouletého maturitního nástavDÍLNA výuky oprav motorových bového oboru Podnikání v technicvozidel kých povoláních. Absolventi si bu založili vlastní firmu, nebo pracují v servisech, někteří pracují v lesním hospodářství nebo jsou vedoucími dopravy různých firem. Vysokou odbornou úroveň žáků dokumentuje i 2. místo mezi učni - automechaniky v kraji, i když se vlastně specializaci automechanik neučí. Protože učiliště sídlí v Krkonoších, mají žáci možnost se seznámit a naučit se opravovat i tak speciální stroje, jako jsou sněžná pásová vozidla. Učiliště spolupracuje s firmou Stihl, která je vybavila pomůckami k výuce oprav motorových pil, a dále SB

s firmami Kartec MB, s.r.o., Mladá Boleslav a s Ducati Motors Liberec výrobcem sněžných skútrů a tříkolek. Atraktivním zpestřením společenského života na učilišti je každoroční pasování žáků 1. ročníku do cechu opravářů. Dne 15. prosince 2004 přibylo do tohoto cechu dalších 30 mladíků. Žáci učiliště nejen že jsou nápomocni při organizaci vrcholných sportovních akcí v Harrachově, ale sami se sportu aktivně věnují. Jsou mezi nimi dokonce i vrcholoví sportovci. Například juniorští reprezentanti ve skoku na lyžích Lukáš Hlava a František Vaculík a sdruženář Jan Vodseálek. Antonín Brož je několikanásobným juniorským mistrem ČR v sáňkování a Vladimír Zelenka je juniorským mistrem republiky a Evropy v karate. Žáci harrachovského učiliště se věnují i myslivosti, mají možnost složení mysliveckých zkoušek. K dispozici mají kromě speciální učebny i střelnici na asfaltové holuby, kterou využívají i pracovníci KRNAPu. Tyto všechny informace jsme získali od osoby nejpovolanější, samotného Krakonoše. Tak te už mne asi máte plné zuby, ale nedělám si legraci. Jeho dlouholetým představitelem je ředitel učiliště - pravý harrachovský horal Michael Beneš. Na učilišti působí od roku 1976. Pochvaluje si, že s ostatními kolegy - pedagogy a mistry - vytvořili dobrý kolektiv. Uvedl mne do svého království - tedy ředitelny v pravé krkonošské roubence. Viděli jste někdy pospolu pětašedesát Krakonošů, nejrůznější typy starých běžek, sjezdovek i skoček, Krakonošovy klobouky, jeho všetečnou sojku, sbírku dýmek, úplně první skibob či housličky Špidlenky, které kdysi vyrobil houslař Špidlen v Pasekách nad Jizerou? Tak krásné v dobrém slova smyslu vetešnictví všech možných krkonošských artefaktů jsem v životě neviděl. Tady tedy sídlí vládce hor (a učiliště). Michaelovi bylo loni šedesát, ale jeho patronovi bylo prý kulatých čtyři sta čtyřicet čtyři. Jiří Junek

LIBERECKO - UČILIŠTĚ

Část trasy lesní PEDAGOGIKY

Zástupce ředitelky Ing. Jan VACHEL se žákem Tomášem GREŽDĚM, známým z dřevorubeckých soutěží

BUDOVA UČILIŠTĚ

„TRŮN“ vyučujícího myslivosti a KRAKONOŠŮV BAROMETR

KRAKONOŠOVO království ... ... vpravo dole HOUSLE Špidlenky

11

LIBERECKO

Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás Loňský prosinec byl zejména v podhorských oblastech nehostinný, truchlivý. Mlhy, zataženo, pořádnou fotku na titulní stranu nebylo možné nikde spáchat. Tak jsem se vypravil do hor, konkrétně do Krkonoš a ještě konkrétněji do Harrachova. To by byl čert vápeníkem, abych tam něco nenafotil. Je to ještě v Libereckém kraji, krásně je tam jako snad u nás všude, tak při troše štěstí… Štěstí se nade mnou smilovalo. Pod harrachovským autobusovým nádražím se ještě válely mlhy, ale LESNICKÁ nahoře svítilo slunce a dokonce a myslivecká i ležel sníh! Mnoho fotografů určitě expozice v podobné nouzi zachránily úžasné stojí při cestě Mumlavské vodopády kousek nad na Mumlavu městem při cestě na Voseckou boudu. Inspirovaly i mne. Pracovníci Krkonošského národního parku při cestě instalovali několik vkusných informačních tabulí. Ale fote tabuli jen tak - bez lidí. Po cestě se blížil mladý pár. Tak jsem je s úsměvem č. 4 lákal k tabuli, že si je jako vyfotím. Ale ouha, byli to Němci. Něco jsem si ze školy z němčiny pamatoval - něco se dovtípili a s ochotou a humorem vyhověli a postáli u tabule. Spokojen s fotkami z Mumlavy jsem se chtěl trochu ohřát. V Harrachově hned první domeček pod lesem je ŠINDELKA. Vkusná dřevěná tabule zve k návštěvě LESNICKÉ A MYSLIVECKÉ EXPOZICE, otevřeno denně 9-12 a 13-17.30 hod. Vstoupil jsem jako slušný člověk po Ukázky z expozice zaklepání a ovanulo mne nejen teplo, MYSLIVOSTI ale i krása. Krása dřeva, kamene, staa SÁŇKOVÁNÍ dříví rých fotografií, obrázků, kterým vévodí půvabná Diana na jelenu, a filmů o krkonošské lesnické a myslivecké historii i současnosti. V Šindelce jsem se znovu setkal s mladou dvojicí od Mumlavských vodopádů. Vedoucí expozice Ing. Karel Rait mne jim představoval, ale ti se ke mně již hlásili jako ke starému známému. A když se to tak vezme, byli to vlastně první návštěvníci Šindelky po jejím oficiálním otevření toho dne - 14. prosince 2004 dopoledne. Otevření Lesnické a myslivecké expozice KRNAPu v Harrachově bylo svojí úrovní hodno Krakonošova království. Věrná sojka tentokrát Kra-

konošovi nezvěstovala, že má v revíru škodnou, ale vzácné hosty. Vládce hor, v podání ředitele lesnického učiliště v Harrachově Michaela Beneše, se oděl do hromového a větrového pláště, nasadil klobouk se snad všemi horskými bylinkami za stuhou, do jedné ruky vzal mlhovou dýmku, do druhé hůl, která tentokrát netrestala, a vykročil uvítat hosty. To již zazněla fanfára trubačů ze SLTŠ Trutnov, a hosty, mezi nimiž byli zástupci Ministerstva životního prostředí Ing. Jan Řezníček a Hana Minaříková z odboru rozpočtu - úseku investic, ředitel národního parku Šumava RNDr. Pavličko a pracovníci ekologické výchovy, kteří přijeli z druhé strany Krkonoš, přivítal ředitel Krkonošského národního parku Ing. Jiří Novák. Slavnostního otevření expozice se zúčastnil i starosta Harrachova Václav Cajthaml. Přítomni byli také mnozí z těch, kteří expozici pomáhali vytvářet. Ředitel národního parku zapálil před Šindelkou oheň a spolu s Krakonošem přestřihli pásku. Slavnostní akt byl stvrzen kalíšky krkonošské medoviny. Co to vlastně byla ta Šindelka? Na staré fotografii, která je také součástí expozice, je vyfocena kamenná budova, obklopená stohy řeziva, připraveného k výrobě šindele. Ten se zde vyráběl od počátku 19. století až do roku 1934, poslední zde vyrobené šindele byly určeny na opravu střechy Labské boudy. Potom zde bylo skladiště, a to až do roku 2000, kdy objekt koupil KRNAP a pracovník jeho Správy Ing. Petr Kadleček dostal nápad, že by v něm mohla vzniknout lesnická a myslivecká expozice. Ta na Harrachovsku dosud chyběla. A přitom bylo co ukázat. Lesník Ing. Kadleček spolu s ostatními kolegy tomuto záměru věnoval tři roky života. Projekt expozice vypracoval Ateliér David z Liberce. Ministerstvo životního prostředí na realizaci poskytlo finanční prostředky, zčásti ale náklady hradil KRNAP z vlastních prostředků. Výhodou je i to, že v něm pracují šikovní lidé od řemeslníků, kteří dokáží pravá kouzla se dřevem, po zkušené výtvarníky z odboru propagace akademickou malířku Renatu Opltovou a Ing.

Horské městečko Harrachov je domovem lesníka a myslivce, který svůj život spojil s Krkonošemi. Za vším, co se ve zmíněných činnostech na Harrachovsku děje, je patrný jeho rukopis. Jeho zážitky i povídání o lesích i na odbornější úrovni se dobře poslouchají, člověk se od něj mnohému naučí. Přitom má daleko od poučování. A mnoho své životní moudrosti i odborných znalostí čerpá z historie a tradic. Tímto lesníkem je Ing. Petr Kadleček. Prošel mnoha provozními lesnickými funkcemi - od technika polesí přes těžebního inspektora, hlavního inženýra a ředitele lesního závodu Harrachov - až po současné působiště na Správě Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Před třemi lety dostal nápad přeměnit chátrající objekt v Harrachově,

VELKÝ DEN Ing. Petra Kadlečka

DIANA, bohyně lovu

12

VPRAVO Ing. Petr Kadleček

ve kterém se dlouhá léta vyráběly šindele a který potom sloužil jako skladiště všeho možného, v lesnickou a mysliveckou expozici. Pomáhalo mu přitom hodně kolegů. Lesníci nejen z Harrachova věnovali staré lesnické pomůcky a ve spolupráci s pracovníky terénního střediska v Harrachově pomohli při stavbě dřevěných exponátů, jako například posedu a krmelce, pomáhal ředitel harrachovského lesnického učiliště Michael Beneš a další kolegové z celých Krkonoš. Vyprávěl mi například, jakou téměř detektivní zápletku mělo shánění preparátora jelena, který je součástí expozice, a potom

AUTOŘI výtvarného návrhu Renata Opltová a Ing. Michal Šír

Michala Šíra. Ti byli autory výtvarného zpracování expozice. Na co se v ní můžete těšit? Detaily vám neprozradím, bylo by po těšení a tajemství. Stačí říci, že v přízemí kromě recepce s možností zakoupení knih o Krkonoších a mnoha vkusných upomínkových předmětů je expozice lesnictví. Představuje veškeré lesnické činnosti, v současnosti některé již zaniklé. Děti si určitě vyhrají u názorné ukázky plavení dříví na modelu. (Při otevření expozice si vyhráli i staří fořti.) Expozici myslivosti pod schody do prvního poschodí uvádí obraz půvabné bohyně lovu sedící na jelenu. Něco však přece jen prozradit musím. Na kmeni, který stojí z přízemí do patra, uvidíte trhače šišek v životní velikosti, a děti si na trenažéru mohou vyzkoušet svoje znalosti stop lesní zvěře. Plošné i trojrozměrné exponáty doplňuje několik videofilmů na vhodně rozmístěných monitorech. Návštěvníkům bude sloužit i komorní projekční místnost. Vedoucím expozice a současně průvodcem s nejvyšší odborností, je lesník s praxí na někdejším Lesním závodě Harrachov a potom na Oblastní správě toků LČR, s. p., Ing. Karel Rait, který v Harrachově žije již 27 let. Ve službě se zde střídá s kolegyní paní Svobodovou. Nemusíte se bát, že do Šindelky netrefíte. Stojí naproti budově LS Harrachov Správy KRNAPu v Harrachově nedaleko autobusového nádraží. Protože je organizačně přičleněna k harrachovskému informačnímu centru KRNAPu, stejně jako ono je otevřena každý den. Tak než vykročíte podél Mumlavy „na hora“, na cestu vás určitě příjemně naladí Šindelka. Jiří Junek

i převoz hotového díla až z Ostravy do Harrachova. Námaha Ing. Kadlečka nebyla marná, za podpory vedení KRNAPu a mnoha spolupracovníků byla 14. prosince 2004 Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově - Šindelka - slavnostně otevřena. Ředitel národního parku Ing. Jiří Novák mu poděkoval nejen za nápad, ale hlavně za jeho spolurealizaci a organizační zajištění. Předal mu pamětní list, na kterém je napsáno: „Tímto glejtem nech je poctěn zakladatel a tvůrce Ing. Petr Kadleček (obecný, řečený zdejší), který dojdivše po strastiplné cestě docílil otevření lesnicko-myslivecké expozice zvané „Šindelka“ dne 14. 12. L.P. 2004 za což mu náleží náš dík.“ Jiří Junek


Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor ra roku 1917 se při svážení dříví nabodl na odseknutou větev a zemřel. Také jeho starší bratr Bruno zemřel dřevorubeckou smrtí: 10. listopadu 1948 ho rozmáčkl vůz se dřívím, který sklouzl po náledí na cestě podél Jizerky k jejímu soutoku s Jizerou. Oba bratři jsou společně pohřbeni na polubenském hřbitově. Další pomníček je přímo v Šindelovém dolu. Na mohutném klenu visíval obrázek, na kterém dva dřevorubci káceli buk a strom padal na mladé děvče. Tak v těchto místech zemřela roku 1929 třináctiletá Veronika Lahrová. Sbírala v Šindelovém dolu klestí a strom ji rozdrtil. Zmizel obrázek i starý klen, ale nová tabulka na sousední jedli připomíná dodnes smrt nešastné dívky. Existuje také pomníček, o kterém nikdo nic neví. Vypadá velmi staře a tvarem kříže i umístěním na skále připomíná jistého Preisslera. Tajemný kříž se nachází při málo používané stezce ze Zvonice na Lesní boudu nad Kořenovem. Ale raději už skončeme šastnějším příběhem. Dvaačtyřicetiletý svážeč Antonín Endler z Nového Města pod Smrkem dovedl ocenit štěstí, které potkalo jen málokoho z těch, na které se převrátily saně se dřevem: na místě, kde ho 10. února 1869 vyprostili zpod saní s oběma nohama na pětkrát zlomenýma, postavili za rok -

tak dlouho to trvalo, než se aspoň částečně uzdravil - z vděčnosti a na památku dva a půl metru vysoký dřevěný sloup s křížem. „Endlerův obrázek“ dodnes stojí na západním úbočí Ropické hory, při zkratce lesní cesty ze Smrku do údolí Lomnice u tak POMNÍČKY DŘEVORUBCŮM u Viničné cesty - oba našli smrt zvaného Purkmistrova mostu. Nad úzkým strmým hřebenem pod padlým bukem vysoko nad roklí Černého potoka, blízko skály Hlídače Koutu, visí dob- se kdysi svážeči dříví prý poprvé rozvěstný svatý obrázek, zvaný dáv- pokřižovali, aby jejich smrti blízká nými dřevorubci U Pánaboha. Tady cesta do údolí dobře dopadla. Přípravil -jnk-

MÍSTO TRAGICKÉ SMRTI Gustava Maiwalda z Ferdinandova - zahynul při svážení dřeva

BUK ANDĚLA strážného - tady měl svážeč Neumann štěstí, srážku saní jako zázrakem přežil

Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích Jsem kluk zvídavý, a při svých reportážích vždy nahamouním všelijaké možné tiskoviny a informační materiály, které by mohly být užitečné. Občas se v nich objeví i něco o lesích. Kdo ale má pak nosit batoh s tolika papíry? V kraji pod Ještědem jsem v nějakém informačním středisku získal noviny Týden v Liberci. Na straně 4 mne uhodil do očí titulek Těžba dřeva omezuje lyžování. Copak to ti nezdární lesníci zase ubližují chudákům lyžařům? Dovolím si citovat (autor nebyl uveden): Těžba dřeva letos (3. 12. 2004 pozn. red.) komplikuje začátek lyžařské sezóny v Jizerských horách. Lesníci kvůli odvozu stromů vypluhovali několik hlavních cest, po nichž vede Jizerská magistrála pro běžkaře. S dlouhým přerušením jízdy a s chůzí s lyžemi v rukou se turisté musejí smířit zhruba do půli prosince. ČTK to řekl vedoucí lesní správy v Jablonci nad Nisou Miroslav Kortan. „S odtěžením stromů v mýtním věku jsme čekali na začátek zimy, kdy zem zmrzne a pokryje se sněhem. Jinak bychom při dopravě poškodili půdu v lese,“ vysvětlil Kortan. Podle něj během několika minulých let lesníci kolem Jizerské magistrály

SB

v úvodu zimy netěžili a běžkařům vyšli vstříc. Letos se už ale kácení odložit nedalo. Lesníci vypluhovali cesty kolem Kristiánova a z Nové louky k přehradě na Černé Nise. „Jde o úseky dlouhé asi dva kilometry a jeden a půl kilometru. Na lyžích se dají objet jinudy,“ uvedl Kortan. Ředitel Jizerské o.p.s. Michal Sehnoutka ale upozornil, že objížky nelze upravit stroji, a lyžařům většinou nezbude nic jiného, než jít po vypluhovaných cestách pěšky. „Víme ještě o vypluhované cestě z Bílé Kuchyně přes Hřebínek směrem na Ptačí kupy,“ podotkl Sehnoutka. Aby Jizerská o.p.s. alespoň částečně běžkařům lyžování zpříjemnila, upraví pro ně kolečko u Hrabětic v délce přibližně tři kilometry. „Omezení na magistrále kvůli těžbě jsou nepříjemná, ale cesty patří lesníkům a pokud v lese ještě pracují, nedá se nic dělat,“ dodal Sehnoutka. - konec citátu. Promiňte mně impertinentní otázku, kdo je tedy v lese vlastně „sehnoutka"? Lyžař nebo lesník? A k tomu se ještě stát musí „obracet v hrobě“, když jeho lesní cesty neznámý autor článku přiřkl lesníkům! Ale příští rok dostanou zabrat zase oni. Lyžaři si to pošupajdí na běžkách a lesníci vezmou klády na ramena a ponesou je dva kilometry po cestách stroji neupravených. Tyhle „perly“ se mně honily v hlavě, když jsem šel na setkání, které zrovna na téma sportovního využití lesů uspořádala v Liberci SETKÁNÍ ORGANIZÁTORŮ semináře na Královce

a jeho okolí Česká lesnická společnost, zastoupená paní Mgr. Kubátovou a předsedkyní liberecké pobočky ČLS Ing. Janou Čackou. Cílem tohoto setkání zástupců řady do této problematiky zainteresovaných organizací - i nelesnických - bylo učinit první kroky k přípravě celostátního semináře na zmíněné téma, který se bude konat 1. a 2. června 2005 v Jizerských horách na Královce. Navštívili jsme lyžařský běžecký areál Břízky, který sice již má svoje ustálené trasy, ale lyžaři mají snahu o otevření dalších okruhů. Další zastávkou byl Tanvaldský Špičák se sjezdovkou a sedačkovou lanovkou. Zdálo by se, že i tento areál je dokončen, ale i zde by se ještě nějaká ta sjezdovka mohla do lesa zaříznout. Vždy co stromů tu ještě zůstane! Ozdobit sjezdovkami by se měl i Smrk a Černá Studnice. Na připravovaném semináři by měly vzniknout návrhy na řešení těchto otázek: Kdo vydá společenskou objednávku na požadavky kladené na lesy? Jak až mohou být člověkem dotčeny nehmatatelné hodnoty lesa? Bude definováno, která „veřejně prospěšná“ činnost a do jaké míry negativně ovlivňuje základní funkce lesa? Dojde k součinnosti resortů MZe, MŽP a MMR v řešení této problematiky? Máte tedy stále proč číst Silvu Bohemicu, protože se v jejích příštích vydáních dozvíte i podrobný program semináře na téma sportovní využívání lesů. Jiří Junek

LIBERECKO

Významný regionální historik RNDr. Miloslav Nevrlý ve své Knize o Jizerských horách se v jedné z kapitol věnuje lesnickým a dřevorubeckým pomníčkům a památníkům. Je to sice smutné, ale zajímavé svědectví o životě v Jizerkách. Zaujaly nás některé z pomníčků a hlavně příběhy, které se v těch místech před mnoha lety staly. Nejvíce tragédií ve zdejších lesích se přihodilo při svážení dříví na saních. Poslední svážeč dříví, kterému v Jizerských horách postavili pomníček, byl Karel Jäger. Štíhlý kamenný sloup stojí těsně pod modře značenou cestou z Kristiánova na Rozmezí. Nikdo neví, jak se neštěstí přihodilo. Jäger byl večer v lese sám, ostatní dřevaři již odešli. Chtěl prý svézt ještě dvě fůry dříví z Černé hory na cestu. Až druhý den ráno, 28. ledna 1927, jej našel u převrácených saní ferdinandovský dřevorubec Hausmann. Jäger byl v bezvědomí, přimrzlý k cestě. Viditelné zranění neměl. Zdálo se, že umírá na zmrznutí. Dřevař jej ihned odvezl do kristiánovské hájovny, ale Jäger se již z bezvědomí neprobral. Šestnáctiletý svážeč Emil Stefan měl ještě před dvěma desetiletími kříž na smrku na svahu nad Promenádní cestou na severovýchodním svahu Vlašského hřebene, nedaleko horní části osady Jizerka. Na Silvest-

LYŽAŘSKÝ AREÁL nad Jabloncem Vlevo Ing. Jana ČACKÁ, iniciátorka připravovaného semináře

13

Pohledy do našich lesů z turistických stezek

Divize Mimoň hospodaří ve dvou zrušených Vojenských výcvikových prostorech - Ralsko a Mladá. Vojenské výcvikové prostory Ralsko vznikaly od roku 1946 jako vojenský tábor Bezděz. Od roku 1949 byl Vlevo Ing. Petr DOUBRAVA postupně vytvářen velký výcvikový v rozhovoru s Ing. Jiřím prostor o výměře na 25 tis. ha. Žili JANOTOU u rybníka Břehyně v něm převážně obyvatelé německé národnosti. Při zřizování VVP bylo likvidováno 15 obcí a osad, z nichž největší byly Olšina, Židlov, Okna a Svébořice. Část výměry vojenského prostoru původně náležela Waldštejnům, jednalo se o 9 tis. ha. Tento majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Vojenské výcvikové prostory ŘEDITELSTVÍ divize VLS, Mimoň byly zrušeny v roce 1991 s tím, že po pyrotechnické asanaci budou postupně předávány civilnímu využití. Místo někdejšího Vojenského újezdního úřadu a Újezdu byla zřízena obec Ralsko o katastrálním území 170 km2, sdružující bývalé obce a osady. Vznikla příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Privum, která identifikovala a převzala majetek, který neobhospodařují VLS. V současnosti zhruba 80 % lesních pozemků na území bývalého VVP obhospodařuje Divize Mimoň. VVP Mladá o rozloze 4 113 ha PŘÍPRAVA PŮDY NAORÁNÍM vznikl již r. 1904. Spadá do Středočeského kraje. Lesy tam obhospodařuje LS Lipník včetně odloučeného lesnického úseku Stará Boleslav a velkoškolky Lhota u Dříz. Ta na 20 ha produkční plochy produkuje sazenice borovice, buku, dubu, smrku i jiných dřevin i pro ostatní divize. Převážná část lesů obhospodařovaných VLS divize Mimoň v oblasti Ralska náleží do lesní oblasti 18 Severočeská pískovcová plošina. SKELNÁ HUŤ Z hospodářských souborů převažují hájenka, ubytovací přirozená borová stanoviště (66 %) zařízení a maloráža kyselá stanoviště středních poloh ková střelnice (28 %). Tyto lesy náležejí do hospoa socha Diany dářského souboru přirozených borových stanoviš a nejsou vážněji ohroženy abiotickými ani biotickými škodlivými činiteli. Po ukončení vojenského provozu ve VVP Mimoň byl proveden odhad dřevní hmoty poškozené střelbou. Postřílená hmota se nachází na ploše 3 160 ha, tj. na 17 % výměry lesní půdy bývalého BÝVALÉ LETIŠTĚ, VVP Mimoň, se zásobou dřevní v pozadí Velká a Malá Buková hmoty 590 tis. m3, z toho v mýtních

porostech 176 tis. m3. Školka Čistá o výměře 7 ha v oblasti Ralska jde postupně do útlumu. Zastoupení dřevin představuje ze 70 % borovice, 15 % smrk, na čedičových vyvřelinách 5-6 % buk. Dále je zde zastoupen dub, modřín, bříza a další dřeviny. Ve vojenském prostoru asi 3 tis. ha tvořily plochy střelnic a cvičiš, které patřily přímo armádě. Po zrušení VVP byly tyto plochy předány do hospodaření VLS. Tehdy byl vyvíjen velký tlak na jejich využití na golfová hřiště, pastevní plochy, autodromy a třeba zimoviště cirkusů. Lesníkům se podařilo většinu těchto ploch převést do pozemků plnících funkci lesa. Tyto pozemky nebyly dosud pyrotechnicky asanovány. Největší tanková střelnice se stala základem obory Židlov. Organizační uspořádání divize Mimoň je stejné jako u ostatních divizí. Po 1. lednu 2004 ji tvoří čtyři lesní správy: Hradčany-Břehyně, Dolní Krupá a Hamr, čtvrtá lesní správa Lipník v oblasti bývalého VVP Mladá náleží do Středočeského kraje. Správa služeb v Mimoni zahrnuje manipulační sklad, dopravu a pilařskou výrobu. Mimořádnou situací s těžkými následky pro les byl vstup armád pěti států Varšavské smlouvy. Sovětská armáda obsadila 21. srpna 1968 letiště Hradčany a postupně celý VVP Mimoň. Československá armáda potom prostor využívala v omezené míře k občasným cvičením. Soustředění vojsk a jejich výcvikové nároky byly mimořádné a pro činnost VLS více než tíživé. Pobyt Sovětské armády ve VVP Mimoň měl pouze negativní důsledky, spočívající zejména v odnímání lesní půdy ve velkém rozsahu, mnohdy i svévolně. Soustavně docházelo ke škodám na lesních porostech a zemědělských kulturách, na cestách a na hrázích rybníků, docházelo k častým požárům a zřizování černých skládek. Časté byly případy pytláctví a krádeží dříví nastojato. VVP Mimoň byl intenzivně využíván, nejvíce využívané střelnice Kuřivody a Vrchbělá nestřílely pouze v neděli. Od 1. dubna 2004 má divize vlastní pyrotechnickou skupinu. Ve své činnosti navázala na pyrotechnický odřad armády. Pyrotechnická asa-

nace je prováděna ra roste památná lípa. na zemědělských V programu Natura plochách do 2000 je nejvýznahloubky 50 cm, mnější výskyt vzácv lese do 30 cm. ných ptačích druhů Pyrotechnická v ptačí oblasti Dokesskupina znovu ké pískovce a mokřaprověřuje plochy, dy. Hnízdí zde napříkteré jsou určeny klad jeřáb, orel mořk novému zalesský, čáp černý. Zajínění umělou výmavá entomologická sadbou. V zimě lokalita je Velký kontrolují postřía Malý Bezděz lené dříví. Po této s výskytem tesaříka BEZDĚZ od Strážova prověrce budou alpského. V říčce hodnotnější sortiHorní Ploučnice žije menty obchodolosos atlantský. Asi vány. Veškeré 15 % území bylo náklady na tuto velmi zatíženo voječinnost hradí nskou činností, přeVLS z vlastních vážná část území prostředků. VVP však byla zašetMimoň V lesnických řena a z přírodního činnostech prohlediska je velmi vádějí práce přecenná. vážně vlastními Celých dvacet kapacitami. devět let pracoval do Ročně zakládají 31. prosince 2004 kolem 200 ha v divizi Mimoň Doksy lesa. Přirozená Vojenských lesů obnova borovice a statků, s. p., Ing. je problematická. Petr Doubrava. Dobře se ujímá Tímto datem odešel jednoletka borovido důchodu. Rodák PLASTICKÁ MAPA mimoňský lesů ce, kterou vysazují z okolí Českého Brodu do brázd po přípraa absolvent zdejší vě půdy pluhem. Kde jsou vhodné střední školy pokračoval ve studiu na podmínky, počítá se s podílem přirodalší střední škole - to už lesnické zené obnovy z bočního náletu. SLŠ v Písku. Po jejím absolvování Pro rok 2005 se počítá s 88 tis. m3 dálkově studoval nejprve na pražské těžby. Obchod se dřevem s velkými a potom brněnské lesnické fakultě. odběrateli zajišuje centrálně pražské Na umístěnku se dostal na LS Lány, ředitelství VLS, zbytek kulatiny se kde pracoval nejprve jako technik prostřednictvím divize dodává menpolesí a potom výrobní inspektor. Na ším odběratelům. Přesílená borovice Mimoň šel k vojenským lesům pracoa listnatá vláknina se prodává do vat v roce 1976 postupně do funkcí Rakouska, protože v republice pro ni plánovače, vedoucího informační není odbyt. Předpokládá se, že po soustavy, vedoucího kontrolního zakoupení harvestoru se bude asi útvaru a ekonomického náměstka. polovina těžby provádět touto techniOd roku 1993 byl ředitelem divize kou. Vlastní pila v Mimoni zpracováMimoň. Jeho nástupcem v této funkvá sortimenty o délce 3 m na hranolky ci se stal Ing. Jiří Janota, který nejpra deskové řezivo vhodné na palubovve působil na Mimoni, potom byl ky. O myslivosti a oborách přinášíme ředitelem Projektového ústavu VLS informace v samostatném článku. v Olomouci a poslední dva roky Mezi nejcennější chráněná území zástupcem ředitele divize Velichov. patří Břehyňský rybník, vrch PecopaPanu řediteli Ing. Petru Doubrala, PR Ralsko, soustava Hradčanvovi přejeme hodně zdraví na ských rybníků a osm přírodních paKřivoklátsku, kam se chce po letech mátek. U někdejšího Krupského dvovrátit. Připravil Jiří Junek

Z tankové střelnice Židlov se stala obora

Myslivost a turistika se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance Chov zvěře má u státního podniku VLS ČR dlouholetou tradici. V současnosti vlastní VLS ČR, s. p. Praha, dvě obory: oboru Velký Dub a oboru Židlov. Obě se nacházejí v Libereckém kraji, kterému je věnováno toto číslo. Obora Velký Dub byla zřízena v roce 1979 pro chov daňčí a mufloní zvěře. Má výměru 526 ha. Obora Židlov je relativně nová. Byla postavena v roce 2000. Je to v současnosti druhá největší obora v ČR. Její výměra činí 3 786 ha. Po celou dobu existence podniku VLS hospodařili pracovníci divize Mimoň myslivecky ve svých honitbách sami. V dřívějších dobách přitom šlo hlavně o prestiž organizace vzhledem k dosahovaným trofejovým hodnotám a odstřel zvěře (poplatkový i bez poplatku) se řadil mezi „prezenty“ organizace. Po transformaci státního hospodářství v devadesátých letech se však dostala do popředí ekonomika. Zaměstnanci VLS musili začít počítat, zda je výhodnější ponechat vysoké stavy zvěře, přinášející zlepšení výnosů prodejem poplatkových lovů, ale také nutnost platit vysoké náhrady za škody, které zvěř způsobuje, nebo stavy zvěře výrazně snížit. Pokud v oblasti Ralska existoval vojenský výcvikový prostor, byly zde pro myslivecké hospodářství neobyčejně příznivé podmínky. Nespornou výhodou byla velká rozloha honitby. Díky tomu, že do prostoru měla omezený přístup veřejnost, měla tu zvěř poměrný klid. Cvičící vojska působila jako rušivý faktor pouze v části honitby, a to jen občasně. Zvěř se mohla v průběhu dne pastvit i na nelesních půdách. Další výhodou bylo, že se na většině produkčních ploch uvnitř i vně VVP zemědělsky hospodařilo. Veškerá zemědělská půda byla oseta produkčními plodinami, louky a pastviny byly udržovány s kvalitním travním porostem. Po zrušení VVP v roce 1992 se situace změnila. V Ralské pahorkatině se začala rozvíjet turistika a cykloturistika. Mimoňsko stalo vyhledávaným krajem houbařů. Lidé s automobily se začali dostávat i do odlehlejších oblastí, jež byly předtím málo

navštěvovány. Zvěř začala být zaháněna do nejméně přístupných lokalit. Začala se koncentrovat na malých plochách, odkud zvečera vytahovala do přilehlých polí za potravou. Zatlačování zvěře do komplexů mlazin vedlo k nárůstu škod na lesních porostech. Byly privatizovány zemědělské správy a nastal útlum v obdělávání zemědělských ploch. Na druhé straně začali noví majitelé osévat některé zemědělské plochy pro zvěř vysoce atraktivními plodinami. Zvěř se začala do takových míst stahovat z větších oblastí, a v některých ročních obdobích zde docházelo k její neúnosné koncentraci. Před zaměstnanci VLS vyvstala nutnost rozhodnout se, zda v oblasti zachovat místní, poměrně kvalitní populaci jelení zvěře, nebo stavy zvěře radikálně snížit, třeba i na úkor chovatelských zásad. Po zvážení všech okolností bylo rozhodnuto zřídit pro uchování jelení zvěře v oblasti Ralské pahorkatiny velkou oboru, a v oblasti mimo oborní chovy stavy zvěře snížit tak, aby se škody na zemědělských a lesních kulturách staly únosnými. Na základě tohoto rozhodnutí se přistoupilo k vybudování obory, jejímž základem se stala plocha bývalé tankové střelnice Židlov, po níž byly obora také pojmenována. Realizaci výstavby předcházelo vydání Územního rozhodnutí Městského úřadu v Mimoni. Rozhodnutí bylo vydáno 12. 8. 1999. Z celkové výměry obory Židlov (3 786 ha) připadá 2 121 ha na pozemky lesní a 208 ha na pozemky zemědělské. Vodních ploch je přibližně 1 ha, ostatních ploch 1 456 ha. Největší část „ostatních ploch“ představují pozemky, na nichž se dříve nacházely střelnice.V době budování obory byly již z velké části zarostlé břízou, janovcem, lupinou, různými druhy travin a okusových dřevin. Spolu se zemědělskými pozemky mají být tyto plochy základem přirozené úživnosti obory. Nadmořská výška terénu se v oboře pohybuje od 294 do 426 m n. m. S přihlédnutím k tomu, že Židlov je komerční zařízení zaměřené na produkci trofejové zvěře, byly pro

ROŠT na vjezdu do obory Židlov

INFORMACE PRO TURISTY vcházejících do obory

MAPA obory Židlov

LIBERECKO - OBORY

LIBERECKO - MIMOŇ

Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání

KRMELEC u Zbynské hájovny

BOROVICE u rybníka Břehyně Sídlo Lesní správy BŘEHYNĚ

BEZDĚZ se zrcadlí na hladině rybníka

HÁJENKA u Břehyně

Opravená hájenka SENNÁ BRÁNA v oboře Velký dub

ŽIDLOV - letecký pohled PLOT v bažinách

14


SB

15

JELENI na ploše obory

ODCHYT jelenů v lapáku

LIBERECKO - OBORY - STROMY

KAPITÁLNÍ TROFEJ z mimoňských lesů

16

V Libereckém kraji je několik set památných stromů a další větší počet stromů významných. A krásné? Ty si volíme podle vlastního vztahu k nim, podle nálady, podle místa. Některé stromy na Liberecku jsou mimořádné i v rámci České republiky nebo celé Střední Evropy: patří mezi ně tis v Krompachu, Ještědský klen, Tisíciletá lípa v Kotli a Rohanův buk v parku zámku Sychrov. Ale všechny stromy dále uvedené jsou pozoruhodné a vynikající. Přitom představují jen „viditelnou desetinu pomyslného

oboru stanoveny následující stavy: Zvěř jelení - 700 ks a zvěř mufloní 300 ks. U obou druhů byl stanoven poměr pohlaví 1:1. Daňčí zvěř má být z obory postupně vystřílena, zvěř srnčí tolerována a zvěř černá trvale vystřelována. Obora byla uzavřena před říjí v roce 2000. Oborní plot má výšku 2,30 m. Je zhotoven z pletiva Ursus Benzinal 200/15/15, které je umístěno na betonových sloupcích 14x14 cm. Pletivo je nad zemí osazeno dřevěnou tyčí. V horní části nad pletivem je ve vzdálenosti 30 cm umístěna optická zábrana v podobě dřevěné tyčoviny. Volbu drátěného oplocení spojeného s vizuální tyčí do výše 2,30 m lze dnes již s jistotou prohlásit za přijatelné řešení. Není znám žádný případ úniku zvěře přeskakováním přes pletivo. Na základě prvotních odhadů a sčítání uzavřené zvěře bylo stanoveno, že její věková struktura a poměr pohlaví budou upraveny do roku 2005. Počáteční obava, že se nepodařilo do obory uzavřít dostatečné množství zvěře, se časem ukázala být neopodstatněnou. Skutečné stavy byly daleko vyšší, než se původně předpokládalo. Proto byl již v lovecké sezóně 2002/2003 odstřel zvěře oproti původně plánovanému výrazně zvýšen. V sezóně 2003/2004 bylo v oboře Židlov uloveno 83 jelenů, 109 laní a 115 kolouchů, tzn. celkem 307 kusů jelení zvěře. Muflonů bylo uloveno 34, muflonek 20 a muflončat 10. Daňčí zvěře bylo uloveno celkem 93 kusů, srnčí 39 a černé 113 kusů. Ukázalo se, že původní záměr vystřílet v několika sezónách po uzavření obory veškerou daňčí zvěř se sotva podaří realizovat. Ukázalo se také, že myšlenka, která se jevila

v počáteční etapě jako správná - totiž vystřelovat u daňků veškerou holou zvěř a ponechávat daňky do odstřelového věku - má jeden háček. Úbytkem holé zvěře dochází v období říje k silné konkurenci a nevraživosti daňků. V roce 2003 se to projevilo množstvím ubitých silných daňků, kteří byli v období říje a po ní nalezeni uhynulí po souboji nebo museli být utraceni v dosti zuboženém stavu. V zimním období se do obory dostává černá zvěř, kterou láká potrava předkládaná zvěři v oboře. Černá zvěř z okolí se dostává do obory průchody, které si vytváří pod pletivem oborního plotu. Nemělo by smysl snažit se tyto průnikové cesty uzavírat, nebo černá zvěř by si průchod vytvořila někde opodál a došlo by jen k většímu poškození plotu. V některých případech se využívají tyto průchody jako místo k ulovení černé zvěře. Při stavbě obory bylo oploceno zimní stávaniště jelenů, stahujících se do východní části obory, a byl zde připraven dostatečný počet polí a luk pro pastvu zvěře. Díky tomu není znám žádný případ úhynu zvěře, která by podlehla stresu z uzavření či nedostatku prostoru při migračním způsobu života. O vhodnosti spojení chovu jelení a mufloní zvěře v oboře Židlov se do dnešní doby vede diskuse. Problémem oborního chovu se může stát v budoucnosti velký civilizační tlak na oboru. Zřízení původně zamýšlené klidové zóny pro zvěř na rozloze odpovídající asi jedné čtvrtině plochy obory a představa omezení vstupu do obory v určitých ročních obdobích nebo v lovecké sezóně nesplnily očekávání. Zákaz vstupu, který byl instalován po hranici klidové zóny, nebyl respektován a označe-

Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje ledovce“. Stojí za to za nimi jít a setrje živoucí torzo s mohutným dutým kmenem, bohatě obrostlým mevat u nich. chem. I za slunečného počasí je Na Českolipsku můžeme obdivovat v něm tajemné příšeří. Kdo ví, zda největší jedince některých druhů tu nestraší! v rámci naší republiky. Jsou to: Tis v Krompachu (tis červený Sloupská lípa ve známé obci Sloup v Čechách s obvodem 734 cm, výš– Taxus baccata) s obvodem 465 kou 20 m a stářím asi 500 let. Najcm, výškou 12,5 m a stářím 475 let. dete ji na křižovatce ulic Spojovací Roste v obci Krompach u Cvikova a Ke hradu v jihozápadní části obce při silnici Liberec – Nový Bor, ve při modré a žluté turistické cestě. východní části obce při červené Strom je krásně rostlý s pravidelnou turistické značce na Hvozd. Najdete korunou. Dojem je umocněn souho za potůčkem u staršího domku sedstvím pěkného roubeného stavev oplocení. Poblíž najdete další tis ní. Městečko Sloup má také známý s obvodem 175 cm a stářím 250 let rozlehlý pískovcový hrad a pěkné a dále při červené značce roste ještě stromořadí, vedoucí k barokní kapli jeden s obvodem 280 cm a stářím sv. Jana Nepomuckého. 300 let. Okolo těchto stromů kdysi vedla zemská stezka do Lužice Za zhlédnutí a chvíli rozjímaní stojí dále na Českolipsku 30 dubů leta Saska, kam odcházeli exulanti ních v uzavřené oboře Vřísek, čeští bratři - do ciziny za nábožens obvody kmenů od 510 do 810 cm skou svobodou. a stářím až 500 let, a douglaska Tajemná lípa s obvodem 856 cm, tisolistá v Provodíně u bývalé výškou 22 m a stářím asi 350 let hájovny čp. 7. Byla vysazena 31. uprostřed bývalého vojenského pročervence 1890. Při svatbě následnístoru Mimoň. K nejbližší obci Kuřika trůnu Františka Ferdinanda vody má vzdušnou čarou asi 2,5 d´Este v Zálupech dostali všichni km, nachází se u kóty 368,3 se zn. přítomní hajní z jeho panství jako „rozv.“, což byl kdysi dávno statek upomínku sazenici douglasky. Do Krupský dvůr. Proč tajemná? Strom LÍPA ve Sloupu

DAŇCI na pastvě ní se postupem času ztratila. Klidu zvěře nepřidávají cyklotrasy, které křižují oboru. Nejenže cyklisté nerespektují dodržování klidu při projíždění oborou, ale snaží se zajíždět i do těch nejméně přístupných míst. Možná by bylo dobré usměrnit v budoucích letech projíždění cyklistů pouze jednou cyklostezkou, popřípadě posoudit vhodnost umístění cyklotras mimo oborní zařízení. Velmi významným rušivým faktorem je nepovolený sběr shozů v jarním období. V této době, kdy je snaha přilákat maximální množství jelenů ke krmelištím, cestují oborou desítky sběračů shozů z širokého okolí a zvěř dokonale rozhánějí. V určitém období se stalo problémem obory Židlov také pytláctví v nočních hodinách. Vzhledem k tomu, že obora je volně přístupná na pěti místech, není snadné se s tímto problémem vyrovnat. Zřízením obory Židlov uskutečnily VLS ČR, s. p., významný krok k udržení jelení populace v oblasti mezi Ralskem a Bezdězem, kde tato zvěř má své historické místo. Mimo oborní chovy se snaží zaměstnanci VLS soustavným loveckým tlakem uvést stavy zvěře do souladu se stavy normovanými. redakce (na základě referátů ing. J. Janoty, VLS ČR, s. p., na seminářích v roce 2004

dnešních dnů se dochovala jen tato jediná. Od stromu je široký rozhled na Dokskou nivu. Na Liberecku nás zaujmou následující krásné stromy: Jedle Veroniky Lahrové v Šindelovém dole v Jizerských horách s obvodem 363 cm, výškou 45 m a stářím 200 let. Když při putování po Jizerských horách ze severní strany při silnici Hejnice – Smědava odbočíte u Sedmitrámového mostu a budete stoupat podél Šindelového potoka po zelené turistické značce, budete si moci pod tímto stromem odpočinout a přečíst si pamětní tabulku s kratičkou pověstí na základě skutečné události. (Jizerské hory jsou známy množstvím památníčků obětem v horách z různých důvodů, od loupežných přepadení po nešastné události. Dočíst se o nich můžete v knihách Miroslava Nevrlého.) Lípa v Kotli je mimořádný strom nejen svým obvodem 939 cm, výškou 33,5 m a stářím 870 let, ale také velikostí dutiny (12 m3, prostor pro 20 osob) a pověstí. V jejím blízkém sousedství již roste další významná lípa s obvodem 520 cm, výškou 23 m a stářím asi 300 let. Od stromů je krásný výhled na jižní stráně Ještědského masivu. Hladový buk v Dětřichovci u Nového Města pod Smrkem s obvodem


TISÍCILETÁ LÍPA v Kotli

TOPOL BÍLÝ v Raspenavě

patřila do Valdštejnova panství. 555 cm, výškou 27 m, stářím 250 let. Roste v rohu lesíka poblíž zříceByla v těch dobách známa hamry na ného bývalého kostela sv. Jakuba. výrobu železa a zbraní pro jeho vojMá mohutný svalcovitý kmen se ska. silnými kořenovými náběhy; větví Šimonova borovice (borovice lesní) se dynamicky do bohatě členěné v úpadu severozápadně od obce rozsochaté koruny. Je v dobrém Soběslavice, s obvodem 330 cm, zdravotním stavu, v úrodných výškou 18 m a stářím 200 let, rocích obdaří své okolí množstvím Buk u Šolcáku (buk lesní) u hájovny chutných bukvic, které dříve v chuza hrází rybníka zvaného Šolcův při dých rodinách nahrazovaly oříšky. silnici Raspenava – Oldřichov Linda v Raspenavě (topol bílý) v Hájích, s obvodem 687 cm, výšs obvodem 515 cm, výškou 27 m kou 30 m a odhadovaným stářím a stářím 160 let. Roste v obci Ras250 let. Buk je skutečně mimořádný penava, táhnoucí se podél říčky svým vysokým rovným kmenem. Smědé, ve farní zahradě při seces- Ještědský klen – jeden z nejvýše ním kostele Nanebevzetí Panny položených stromů tohoto druhu Marie. Raspenava je stará obec, výjimečných rozměrů. Roste na Do některých úseků dějin se soustřeuje řada nepříznivých událostí. Rakousko, finančně zcela vyčerpané protinapoleonskými válkami, vyhlásilo v březnu 1811 státní bankrot, všechny úspory byly znehodnoceny, a v témže roce byla u nás velká neúroda. Od ledna 1812 byl po celé zemi hlad. Staré přísloví říká: Na Hromnice o hodinu více - půl krajíce, půl píce. Tentokrát to však nebylo od února, ale již od prosince, a nasycení pro rodiny nebylo ani poloviční. Píce také nebyla, a dobytku, aby nebučel hlady, se dávaly staré slaměné došky ze střech. Nebylo ani za co nakoupit. A další rok zase hlad. V létě 1813 Napoleonova vojska jako předzvěst bitvy u Lipska obsadila Liberec a spížovací oddíly pročesávaly vesničky i samoty a násilím braly vše k nasycení vojska. I poslední krávu z chléva, i poslední slepici z kurníku, kterou chránil hospodář se sebezapřením i za cenu hladu celé rodiny jako základ dalšího hospodaření. Rašovka je víska na hřebenu Ještědu, směřujícím jihovýchodně na Hodkovice nad Mohelkou. Jméno Rašovka je od německého „rasch“ rychlý, obratný. Tací zřejmě museli být místní dřevorubci na svazích Ještědu. Na jednu stranu od Rašovky je Ještědská kotlina, zemědělsky chudá, na druhou nebohaté Podještědí. Rašovka, ležící 300 metrů nad nimi, prožívala každou neúrodu o to silněji. V chaloupce nad cestou pečovala babička o své tři vnučky - sirotky: Alžbětu, která byla nejchytřejší, Johanku, dítě ze všeho šastné, a nejmladší Markétu, která byla líbezná jako obrázek. Když přišla doba nouze a hladu, snažila se babička ze všech sil, aby přežily. Slýchávala, že v dobách hladomoru lidé jedli kořínky, mechy, kůru i listí. SB

BUK ŠOLCÁK Ještědském hřebeni u horské silničky, vedoucí z Českého Dubu do Liberce, při turistické cestě z Ještědu do Hodkovic. Jablonecko, oblast známá sklářským průmyslem, který zde vznikl díky bohatým zásobám dřeva, má tyto mimořádné stromy: Jizerský javor (javor klen) v horské dnes rekreační obci Horní Polubný u hotelu Sport má obvod 537 cm, výšku 22 m, stáří 360 let, roste v nadmořské výšce 780 m a je uváděn jako největší javor severních Čech. Je vystaven tvrdým zimním podmínkám, a proto je jeho koruna zpevněna táhly před rozlomením. Protože roste na křižovatce při dosti

rušné horské silnici ošetřované i chemicky, není již jeho zdravotní stav nejlepší. Starostův dub s obvodem 524 cm, výškou 22 m a stářím 300 let roste při hlavní dopravní spojnici v Jablonci nad Nisou – Mšeně. Býval ve středu tehdy samostatné obce. Pamatuje začátky jejího prudkého rozvoje, byl i jejím symbolem na starostově razítku. Pamatuje stavbu sklárny ve Mšeně, dnes již zcela zaniklé, a stavbu Jablonecké přehrady po katastrofálních povodních v 90. letech devatenáctého století, i přestavbu obce v novodobé sídliště se všemi klady i zápory. Zlatá lípa ve Zlaté Olešnici s obvodem 686 cm, výškou 23 m, stářím 300 let, rostoucí nad potokem Zlatník, v místech, kde se do 17. století rýžovalo zlato. Vybráno z příspěvku Ing. Pavla Kyzlíka a Mgr. Ivy Kubátové

JEŠTĚDSKÝ KLEN Javory mají v sobě cosi sladkého, jejich květy opylují včely, listí chutná zvěři i kozám a dokonce červotoči dávají přednost javorovému dřevu. Tak chodívala babička na jaře, když vypučely první lístky, na větvičky klenu. Listí otrhala, zbavila řapíků a spařila vodou. Listy rozsekala nožem, malinko osolila, a to bylo jediné jídlo, které mohla dát holčičkám k najedení dosyta. Javory je zachránily. Příští rok na jaře jako poděkování i jako pojistku před hladovým rokem někdy v budoucnosti vysadila babička s vnučkami na louce vedle chaloupky čtyři kleny. Stromečky však daly příliš blízko sebe, takže srostly. Chaloupka v roce 1845 vyhořela a na jejím místě bylo postaveno úhledné stavení čp. 20, které s javorem dosud vytváří pozoruhodnou harmonii. Ještědský klen je čtyřkmenný, obvod kmene, který je pravděpodobně srostlicí čtyř kmenů, je 639 cm. Výška stromu je 24 m, šířka koruny 20 m. Je to druhý největší klen v našem státě (největší je Velký javor u Věstoňovic v okrese Třebíč, s obvodem 830 cm a stářím 600 let, který je však již desítky let živoucím torzem bez původní koruny). Ještědský klen je krásně a bohatě větvený. Je zdravý. Roste v nadmořské výšce 615 m. Jeho stáří se blíží ke dvěma stům let. Nedaleko rostou dva mohutné jasany s obvody 387 a 398 cm. Jak Ještědský klen najdete? Na turistické mapě KČT 1 :50 000 č. 2021 Jizerské hory a Frýdlantsko v mapovém sektoru F1 sledujte modrou turistickou značku přes Hlubocký hřbet a Rašovský hřbet až do místa, kde přetíná silnici Liberec - Český Dub. Od křížení se silnicí je klen asi

okolím (jen informační tabulka chybí) a projděte se směrem k sedlu. Krásné rozhledy na Jizerské hory, 50 m zpět, tzn. k severozápadu. Zůstaňte chvíli u mohutného Krkonoše, Český ráj, Podještědí až čtyřkmenného javoru, načerpejte k Bezdězu a Ralsku jsou uklidňující. Ing. Pavel Kyzlík z něho sílu, potěšte se upraveným

JEŠTĚDSKÝ KLEN s autorem článku

LIBERECKO - STROMY

STAROSTŮV DUB, Jablonec Mšeno foto: Ing. Pavel Kyzlík

17

Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo

AKCE

CERTIFIKÁT FSC Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo jako historicky první skupina vlastníků lesů v ČR prestižní certifikát FSC. Ten garantuje vysokou úroveň lesního hospodaření v souladu s ekologickými, ekonomickými a sociálními kritérii mezinárodního systému lesní certifikace FSC. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Svitavy má nyní 11 členů s celkovou výměrou lesa 1324 ha. Největšími vlastníky ve skupině jsou Městské lesy Březová nad Svitavou (200 ha) a obec Karle (201 ha). U příležitosti získání certifikátu FSC Sdružením obecních a soukromých lesů Svitavy proběhla v pátek 5. 11. 2004 exkurze na certifikované majetky na Svitavsku. Akce se zúčastnila zájmově pestrá skupina 26 osob. Mezi nimi byli majitelé certifikovaných majetků, zástupci veřejné správy, správci lesních majetků, nevládních organizací i nezávislí odborníci. Přítomné uvítal v Brněnci starosta obce, který stručně zhodnotil dosavadní význam certifikace lesů. Uvedl, že certifikace je významná z hlediska prestiže obcí, podílí se na rozvíjení trvale udržitelného života. Hlavní slovo patřilo správci certifikovaných lesních majetků, Ing. Milanu Hronovi, který poděkoval především starostům - většinovým vlastníkům certifikovaných lesů, bez nichž by nebylo možné nastartovat proces certifikace FSC. Zmínil se rovněž o otevřenosti celého systému a možnosti vstupu dalších subjektů do skupinové certifikace. V úvodním bloku se představili také partneři projektu Heinrich Böll Stiftung a Nadace Partnerství. Přivítání v kulturním domě uzavřel Ing. Jiří Schneider z FSC ČR stručným seznámením s procesem certifikace a s jednotlivý-

mi principy standardů FSC a ředitel FSC ČR Mgr. Michal Rezek, který zdůraznil význam skupinové certifikace malých lesů na Svitavsku jako modelu pro obdobné projekty. Stěžejní část programu exkurze byla věnována prohlídce vybraných lesních ploch pod vedením Ing. Milana Hrona, odborného lesního hospodáře. Na plochách se živě diskutovalo o způsobu hospodaření v návaznosti na standardy FSC a ekonomické a sociální dopady hospodaření. Skupinová certifikace umožňuje zapojení libovolného počtu menších lesních podniků do certifikace FSC. Je vhodná především pro menší soukromé a obecní lesy. Skupinová certifikace snižuje vlastníkům náklady na pořízení certifikátu a je otevřená pro přistoupení dalších vlastníků lesů, kteří se zaváží hospodařit podle požadavků certifikačního systému FSC. O certifikované dřevo ze Svitav již projevilo zájem několik zpracovatelů, kteří vyrábějí dřevěné výrobky na vývoz do zemí západní Evropy. Z iniciativy dřevozpracujících podniků Carman, a. s., Uničov a Morava Wood Products s.r.o a nevládní organizace FSC ČR proběhla dne 20. října 2004 v hotelu Zámek ve Velké Bystřici u Olomouce konference o certifikaci FSC v lesním hospodářství a dřevozpracujícím odvětví. Konference se mimo jiné zúčastnili představitelé českých a slovenských státních lesů, akciových společností HLDS, a. s., a Slovwood, a. s., Ministerstva zemědělství ČR, ÚHUL, odborů, lesních a dřevozpracujících podniků, nevládních ekologických organizací a certifikačních firem. Michael Spencer, ředitel oddělení marketingu a komunikace mezinárodních centra FSC v Bonnu, spolu s Michalem Rezkem, ředitelem české pobočky FSC ČR, představili systém

Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka Stalo se již tradicí, že se na sklonku roku pořádá vrcholná kynologická soutěž. Memoriál Miloše Doubka jsou dvoudenní zkoušky honičů, během kterých musí psi prokázat dobrou připravenost k práci v terénu i k práci se zvěří. V letošním roce byl memoriál uspořádán v krásném prostředí křtinských lesů. Zorganizoval jej OMS Blansko, Basset klub ČR za podpory Školního lesního podniku MZLU v Brně. Za nepříznivého počasí se ve dnech 16. a 17. října 2004 sešlo jedenáct myslivců-kynologů se svými svěřenci, aby prokázali, že jsou hodni ocenění při těchto významných zkouškách. Memoriál provází od samého počátku i důsledné dodržování mysliveckých tradic. Tak i letos se na zahájení rozezněly Dykovy signály před nastoupeným sborem zkušených rozhodčích i početnou koronou, která přišla podpořit své přátele, vůdce s jejich čtyřnohými pomocníky. Povzbuzením pod tmavou deštivou

18

oblohou bylo také úvodní slovo ředitele ŠLP Ing. Jaroslava Martínka, CSc. Prvním zkušebním dnem byla naháňka na černou zvěř, kdy se psům podařilo roztrhat tlupu černé zvěře, kterou pronásledovali vstříc střelcům. Navzdory špatné viditelnosti mezi provazy deště a nízkou mlhou byly na výřadu dva kusy černé. Práce psů mohla být objektivně posouzena, jejich připravenost zhodnocena i v náročných podmínkách. Druhý den se počasí umoudřilo, vysvitlo dokonce sluníčko a odpočatí psi pokračovali v plnění disciplín. Zvláště dobrou práci předvedli při dohledávaní zvěře na pobarvené stopě, která musí být pod dohledem rozhodčích připravena mnoho hodin předem. Všichni psi prokázali své vrozené nosové schopnosti i ochotu k práci pod vedením svých pánů. Nadešla chvíle s napětím očekávaná a na tvářích všech přítomných se zračila přes únavu hlavně spokojenost z dobře dokončených zkoušek.

VÍTĚZ memoriálu Miloše Doubka pes FARGO VAKUC, vedoucí pan Václav Kučera

FSC, jeho rozšíření ve světě a v ČR. Následně proběhlo představení společnosti Carman, a.s., Uničov, která zažádalo o certifikát FSC pro své 3 provozy. Společnost se zabývá pilařskou výrobou, stavebně truhlářskou výrobou a výrobou dřevěných montovaných staveb. Odpoledne byl představen projekt certifikace dvou lesních podniků, Dr. Pio Kinský dal Borgo - Správa hospodaření a Městské lesy Volary, v souvislosti s terénním testováním českých národních standardů FSC a potřebou uspokojení poptávky po certifikovaném dřevě z ČR. Poté proběhlo veřejné slyšení k projektu a velmi zajímavá debata nejen o budoucnosti certifikace FSC v ČR, ale i celkovém směřování lesnickodřevařského sektoru a roli certifikace při propagaci dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny. Michal Rezek

KONFERENCE o FSC ve Velké Bystřici 20.10. 2004. Michael Spencer, ředitel oddělení marketingu a komunikace mezinárodních centra FSC v Bonnu, prezentoval stav certifikace FSC a aktivity organizace Forest Stewardship Council Vítězem se stal pes jagdterier FARGO Vakuc, vedený panem Václavem Kučerou, s počtem 196 bodů. Se stejným počtem bodů se umístila fena AFRA z Krhova, border terier, vedená JUDr. Jaroslavem Řezníčkem. Třetí se zadáním titulu diviačiar byla fena jezevčíka drsnosrstého ASTA z Nárožnova dvora, vedená p. Milanem Nárožným. Všichni tito psi obdrželi titul CATS. Tento titul byl rovněž udělen feně basset hounda Fidji od Desinky, s vedoucím p. Stanislavem Neumanem. Je dobré si uvědomit a připomenout, že tak náročné dvoudenní zkoušky přináší nesmírnou organizační zátěž, při které obstojí jen zodpovědní lidé, jakými po celá léta jsou pan Karel Žák a Josef Zavadil z OMS Blansko. Obětavou pomocí pracovníků ŠLP Křtiny se podařilo překonat nepřízeň počasí a s dobrým pocitem i náladou ukončit IV. ročník memoriálu velkého přítele přírody, myslivosti a kynologie pana Miloše Doubka. Čest jeho památce! Ivo Klouda


Výstava EUROFOREST 2005 v novém stylu Proti předcházejícím deseti ročníkům dochází k zásadní změně v umístění a koncepci výstavy Euroforest 2005. Podobně jako v Německu, Rakousku a skandinávských zemích, rozhodli jsme se od příštího roku umístit výstavu tam kam patří, tj. do lesa. Vybrali jsme lokalitu na okraji Prachatic, vzdálenou od centra cca 3 km směrem na Český Krumlov, poblíž lázní Svaté Markéty. Na tříkilometrovém okruhu v lesních porostech bude možno prezentovat techno-

logie určené do lesních kultur, tyčovin, mladých porostů až po mýtní porosty. Vznikne tím možnost předvést přímo v lese technologie od zakládání kultur a přípravy ploch pro výsadbu přes výchovné zásahy až po moderní metody těžby, manipulace a zpracování dřeva. Skladba porostu a výběr ploch by měly odpovídat požadavku na širokou rozmanitost a kapacitu. Přilehlá nezalesněná plocha je určena pro exponáty, které nebudou předváděny v provozu, například pro

výrobce malé mechanizace a techniky, lesnické instituce, zástupce vlastníku a obhospodařovatelů lesa atd. Věříme, že tato zásadní změna v koncepci výstavy, kterou již několik let lesnická veřejnost a vystavovatelé požadovali, přinese obecně zvýšený zájem. Příprava 11. ročníku Euroforestu je v plném proudu nejenom ze strany pořadatelů, ale i za výrazné podpory města Prachatice a celého šumavského regionu. Po dořešení některých technic-

kých náležitostí získáte podrobné informace na www.euroforest.cz v průběhu ledna 2005, případně vám je zašleme poštou. Edvard Janauer Další informace: EUROFOREST CZ, s.r.o. V nových domcích 401/2, 102 00 Praha 10, Tel: +420 603 526 038, Fax: +420 272 704 256 E-mail: [email protected] www.euroforest.cz

XI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ LESNICKÉ VÝSTAVY

EUROFOREST 2005 NEJVĚTŠÍ VÝSTAVA S VŮNÍ LESA

14. - 16. 9. 2005 Prachatice Poprvé v lesních porostech a na přilehlých nezalesněných plochách EUROFOREST CZ spol. s r. o., V nových domcích 2/401, 102 00 Praha 10 tel./fax 2 7270 4256, mobil 603 526 038, e-mail: [email protected], web: www.euroforest.cz

Aktuální problémy lesního školkařství České republiky

SKUPINA PŘEDNÁŠEJÍCÍCH Tak zněl název odborného semináře, který uspořádalo 9. prosince 2004 v Havlíčkově Brodě pod záštitou úseku lesního hospodářství MZe ČR Sdružení lesních školkařů ČR. Seminář, kterému bylo přítomno na 130 účastníků, byl určen lesnické veřejnosti, zabývající se nakládáním se sadebním materiálem lesních dřevin a oborovým specialistům lesnického výzkumu a školství. Potřeba odstranit rozpory bránící dosažení shody našich právních norem s normami EU byla hlavním podnětem k vydání zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, a následně pak jeho prováděcí vyhlášky č. 29/2004 Sb. Dílčí aplikační neujasněnosti některých ustanovení těchto právních předpisů a především nedostatečná konkretizace přechodového období však vyvolává řadu problémů a spekulací. Zástupci lesních školkařských subjektů je upozorňováno na některá SB

zákonná ustanovení, která jsou v reálném školkařském provozu nesplnitelná či mají vážný negativní dopad na jejich ekonomiku hospodaření. K předmětné problematice na semináři vystoupili mimo jiné i pracovníci úseku lesního hospodářství MZe ČR Ing. Jiří John, Dr. Ing. Miroslav Kubů a Ing. Miroslav Řešátko, CSc., kteří i odpovídali na dotazy. Záměrem semináře bylo i přijetí stanoviska k základním problémům v lesním školkařtví. Z jeho textu redakce vybrala tyto nejdůležitější pasáže: „Trh s produkty lesních školek je značně specifický a svým tržním prostorem limitovaný. Školkařské podnikatelské subjekty jsou kromě toho vystaveny značným rizikům vyplývajícím z působení vlivů počasí, cykliky semenných roků jednotlivých lesních dřevin a také výskytu celé řady nově se objevujících chorob a škůdců na sadebním materiálu či osivu. Pro lesní školkařtví však prakticky neexistuje možnost čerpání ekonomických podpůrných stimulů v podobě dotačních titulů, podpůrných ekonomických programů, či možností využití finančních náhrad za vzniklé nezaviněné škody. Ve srovnání s okolními země-

mi se proto naše lesní školkařtví dostává technicky a technologicky na obecně klesající úroveň. Jako žádoucí se jeví zařazení lesních školkařských subjektů do kategorie „vlastníků lesa“ s možností přístupu k některým dotačním titulům.“ „Lesní školkařtví je považováno za činnost, která má pro vlastníky lesů především službový charakter. Uznané zdroje osiva jsou však v rukou vlastníků lesů a osivo lesních dřevin z těchto zdrojů se tak stává nejen strategickým materiálem, ale i nástrojem k možnosti ovlivňování rozvoje či útlumu školkařských podnikatelských subjektů. Je proto potřebné zjednodušit evidenční a povolovací systém k možnosti nákupu lesního osiva od vlastníků a v těch případech, kdy vlastníkem zdroje osiva je stát, postupovat formou nabídky osiva lesních dřevin k prodeji lesním školkařským subjektům.“ „Po podrobné analýze jednotlivých ustanovení zákona č. 149/2003 Sb. a projednání problematiky na řadě odborných jednání je evidentní, že je plně žádoucí znění předmětného zákona, ve smyslu možnosti jeho reálného naplnění, novelizovat.“ Připravila -red-

Manažér Sdružení lesních školkařů Ing. Vladimír FOLTÁNEK zahajuje seminář Ing. Jiří MATĚJÍČEK, CSc., při svém vystoupení

19

Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii

Nejkrásněji se za uplynulým rokem otáčí Liborův DANĚK a dělá za ním definitivní tečku

Rok sešel s rokem, a naše „miminko“ webík pomalu oslaví svoje 1. narozeniny a máme radost, že se neustále těší vašemu neutuchajícímu zájmu. O tom přesvědčivě vypovídá počítadlo návštěv, které se přehouplo přes neuvěřitelných a neočekávaných 19 000 (!) přístupů téměř ze 35 zemí světa … Nejkrásněji se myslím za uplynulým rokem opravdu otáčí daněk kolegy Libora a dělá za ním definitivní tečku. Už dnes víme, že se zcela určitě máte na co těšit i v roce příštím a snad budou všichni patroni

fotografie i přírody stát na naší straně, ale zároveň očekáváme, že se v mnohem větší míře zapojíte do jeho nové podoby, kdy bychom rádi dali mnohem větší prostor všem fotografům přírody v nové rubrice „u nás na návštěvě“. Dovolte nám, abychom vám všem popřáli krásné, ničím a nikým nerušené vánoční svátky, pod stromečkem splněná vaše tajná přání a po celý příští rok jen to nejlepší světlo na vašich toulkách při zachycování krás přírody po celém světě! Chceme Vás také upozornit na

stále trvající možnost stát se oficiálním partnerem webíku, a tím umístit Vaše logo či logo Vaší firmy na titulní stránku. Případné návrhy zasílejte na kteroukoliv naší kontaktní adresu.

Za „webík“ www.naturphotogallery.com Vaši Jan Veber a Libor Votoček [email protected] a [email protected]

Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty Více než 1,5 miliónu korun rozdělila Nadace Partnerství na 14 projektů ekologických nevládních organizací v podzimním grantovém kole svého Základního grantového programu. Spolu s jarními granty se jedná dohromady o téměř 3,5 miliónu korun. V Základním grantovém programu podporuje Nadace Partnerství inovativní projekty, které přinášejí nová řešení problémů, a mohou sloužit jako modelové příklady. Podpora je otevřená všem aktivitám směřujícím k řešení lokálních i celostátních

environmentálních problémů. Jedním z projektů, podpořených na podzim 2004, byl například projekt Společnosti přátel přírody z Liberce, občanského sdružení, které se snaží na Ještědském hřebenu iniciovat vznik budoucího pralesa na místě dnešní smrkové monokultury. Projekt sdružení Oživení se zase zaměřuje na šetrná řešení naléhavého problému pražské dopravy. Mezi další témata, kterým se budou projekty věnovat, patří kampaně podporující vyhlášení oblastí soustavy chráněných území Natura 2000,

novelizaci lesního zákona, průzkum povodňových zábran v povodí Berounky či obnovení pastvy jakožto tradičního hospodaření v malé šumavské obci Těchonice. V dalších svých speciálních programech Nadace Partnerství podporuje různá témata ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje - od energetických alternativ přes obnovu veřejných prostranství a výsadbu stromů až po zklidňování dopravy. V posledních letech rozdělila Nadace Partnerství granty v celkové hodnotě

mezi 15-20 milióny ročně. Hlavním mottem Základního grantového programu Nadace Partnerství je zájem lidí o životní prostředí. Podporujeme projekty, které obsahují silný prvek občanské aktivity a angažovanosti. Kromě inovativních nápadů a jejich uvádění do praxe České republiky se dále zaměřujeme na projekty, věnující se systémovým, například legislativním řešením environmentálních problémů. Jana Tesařová, Nadace Partnerství www.nadacepartnerstvi.cz

PROJEKTY

Bavorské státní lesy procházejí rozsáhlou reformou Bavorské státní lesy v posledních letech procházejí rozsáhlým systémem změn a opatření. Co bylo jejich příčinou? Na rozdíl od jiných organizací pověřených obhospodařováním státních lesů v zemích EU, které zajišují zejména ekonomickou a mimoprodukční (tj. ekologickou a společenskou) funkci lesa, mají Bavorské státní lesy za úkol zabezpečovat i funkci poradenskou vůči malým vlastníkům lesa a tzv. funkce výsostné, spočívající především v organizaci a schvalování projektových řízení, stejně jako v odborném dozoru nad lesy, respektive jejich kontrole. Toto neprofitující a administrativou vysoce zatížené nadstandardní poslání bavorských státních lesů bylo spolu s rozvětvenými strukturami jejich správního aparátu předmětem dlouhotrvajících odborných diskusí, které vyústily v reformu systému správy státního lesa. Není bez zajímavosti, že Bavorské státní lesy měly zhruba dvojnásobný počet zaměstnanců na

každých 1000 ha lesa, a to při personálních nákladech, které jsou na osobu až o 450 % vyšší než u LČR. Příčina pro nutné změny spočívala především v nastavení udržitelného státního rozpočtu bez dluhů, jehož důležitou součástí je i efektivně fungující státní správa. To platí také pro lesní hospodářství, které musí kromě zabezpečování základního poslání lesa garantovat i takové hospodářské výsledky, které odpovídají možnostem ekonomického využití lesa v majetku státu. Bavorské státní lesy přitom dosahují již šestým rokem pozitivního hospodářského výsledku. Jejich průměrný zisk dosahoval v roce 2002 - 2003 cca 1 EURO / m3 těžby dříví, což jsou téměř identické hodnoty, vykazované státním podnikem Lesy ČR. Z výše uvedených důvodů se Bavorská ministerská rada v březnu 2004 usnesla na zavedení konkrétních realizačních kroků, kterými jsou zejména:

1. Státní lesy budou do budoucna obhospodařovány samostatným, na hospodářství zaměřeným podnikem v právní formě „ústavu veřejného práva“. Tento podnik dostane jasnou podnikově-hospodářskou strukturu a odpovídající podnikatelský prostor. 2. Základní zákonné principy (např. příkladné obhospodařování státního lesa) zůstanou nezměněny. 3. Stát je nadále jediným vlastníkem podniku. 4. Funkci poradenskou, projektovou a kontrolní převezmou Úřady pro zemědělství a lesnictví. Nejedná se tedy o privatizaci, ale o reformu správního aparátu, který má hospodařit podle zásad volného konkurenčního trhu. Zákon pro ustanovení podnikatelského subjektu „Bayerische Staatsforsten,“ pověřeného obhospodařováním státních lesů, byl schválen v září 2004. Jeho založení je plánováno k 1. 7. 2005. Podniková centrála bude zřízena

v Regensburgu. Bavorsko je ve středoevropském rámci EU významným vlastníkem státního lesa. Plocha lesních porostů v hospodářském výnosu je odhadována na 684 000 ha, což představuje zhruba polovinu rozlohy lesů spadajících do působnosti ministerstva zemědělství ČR. Roční etátová těžba dříví činí 4,6 mil. m3 (LČR 7,4 mil. m3). Bavorská státní lesní správa „Bayerische Staatsforstverwaltung“ oslavila v minulém roce 250 let svého trvání. Jako nejstarší správní instituce Bavorska se opírá o způsob řízení lesního hospodářství založeného na tradicích, které jsou propojeny s moderními prvky lesnické materie. PhDr. Václav Friedmann, Ph.D. Pramen: Bayerns Wälder, 250 Jahre Bayerische Staatsforstverwaltung Bayerische Staatsforstverwaltung, Jahresbericht 2002, 2003 www.forst.bayern.de

Mezinárodní projekt lesní pedagogiky Od 7. do 9. 10. probíhalo ve Fürstenwalde u Berlína první setkání účastníků projektu Pedagogické aktivity v lese - koncepce semináře pro lesníky (Pädagogische Arbeit im Wald - ein Seminarkonzept für Förster PAWS). Tento projekt je v rámci programu Leonardo da Vinci a účastní se ho 6 států - Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie, Finsko a Česká republika. Za Českou republiku je členem Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a Střední lesnická škola Hranice. Tento projekt začal v říjnu tohoto roku a potrvá do března 2007 (30 měsíců). Cílem projektu je vytvo-

20

ření konceptu seminářů včetně podpůrných materiálů - CD, učebnice a webových stránek k lesní pedagogice. Tyto materiály budou přeloženy do jazyků všech zúčastněných států. V rámci projektu proběhnou v každé zemi pilotní semináře pro lesníky se zájmem o lesní pedagogiku. Projekt by měl přispět k evropskému standardu lesní pedagogiky a napomoci jejímu šíření v rámci střední Evropy. Druhé setkání proběhne v lednu 2005 v ÚHÚL Brandýs nad Labem. Více o projektu je na: http://itrdu1.linst.ac.uk/paws Ing. Lada Prylová, ÚHÚL, e-mail: [email protected]


Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit V prvních šesti měsících roku 2005 můžete při nákupu pásových pil Wood-Mizer ušetřit až 26 %. Evropská pobočka výrobce a prodejce Wood-Mizer oslavuje 15. výročí svého vzniku nabídkou vybraných kompletů pásových pil svým zákazníkům s podstatnou slevou. úzké pilové pásy: jejich řez má tloušku 2,0 až 2,5 mm. Srovnejte to s tradiční pilou, u které je tlouška řezu 4 až 6 mm! Wood-Mizer vyprodukuje z každého kmene více prken než jiné technologie. Další výhodou je úspora energie. Pily Wood-Mizer nepotřebují motory o vysokém výkonu. Šetří náklady na palivo nebo elektrickou energii. Dále jsou tu úspory na pilových listech. Úzké pilové pásy, jaké používá technologie Wood Mizer, stojí méně než široké listy nebo pilové kotouče, a to při nákupu i při údržbě. Úspora dopravních nákladů: Mobilní pily Wood-Mizer mohou pracovat přímo v lese. Není pak třeba dopravovat těžké kmeny – pouze lehčí řezivo. To přináší velice podstatné úspory dopravních nákladů. Stále více pilařů v Evropě dochází také k závěru, že technologie úzkého pilového pásu je nejen ekonomicky efektivní, ale také citlivá k životnímu prostředí. – – – – Vše, co jsme zde uvedli, vysvětluje, proč Evropská pobočka WoodMizer, která oslaví v roce 2005 15. výročí svého založení, vykazuje každým rokem rostoucí výsledky prodeje a výroby. Díky rekordnímu počtu objednávek v roce 2004 firma

vybudovala dalších 1 560 m2 výrobních dílen, čímž vzrostla jejich podlahová plocha o více než 50 %. V roce 2003 investovala do instalace japonského obráběcího zařízení Mazak VTC200 výrobce Zamazali Company a CNC zařízení Mori Seiki. WoodMizer je nyní jedinou firmou, která tento špičkový důmyslný stroj provozuje. Umožňuje jí vyrábět vysoce kvalitní, velice náročné komponenty při podstatně snížených nákladech. Tato firma, která před 15 lety dovážela pily Wood-Mizer z USA jako dceřiná společnost, je nyní vyrábí ve svém vlastním výrobním zařízení, a to z osmdesáti procent ze součástí, které mají původ v Evropě. Toto je důvod, proč jsme se rozhodli oslavit naše 15. výročí nabídkou „Speciální jubilejní série 2005“, která dává všem pilařům příležitost nakoupit pásové pily WoodMizer s úsporou až 26 %. Je to naše vyjádření vděku zákazníkům, kteří nám pomohli dosáhnout tak báječných výsledků. Speciální jubilejní série k 15. výročí Wood-Mizer se vztahuje na 5 nejpopulárnějších modelů pásových pil. Řada LT 15: Ekonomická verze. Tato jednoduchá a spolehlivá pásová pila vybavená elektromotorem 7,5 kW stojí nyní 125 000,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí 45 000,- Kč. Navíc je ke stroji dodáván karton s 10 kusy pilových pásů.

mem, elektromotorem 11 kW, kompletem pro údržbu pilových pásů (ostřička s diamantovým kotoučem a zařízení na rozvod zubů pil. pásů) a kartonem 10 kusů pilových pásů. V prvním poololetí 2005 se prodává za 510 000,- Kč (bez 19 % DPH), úspora činí 126 000,- Kč. Druhý model LT20 má ruční manipulaci s kmenem. Výbavu tvoří komplet pro údržbu pilového pásu, 10 kusů pilových pásů a 2 kusy ručních obracáků kmene. Nyní se prodává za 300 000,Kč (bez 19 % DPH). Řada LT40: Tato pila je pro profesionální použití. Naše nejoblíbenější pásová pila LT40 s elektromotorem 11 kW a plným hydraulickým manipulačním systémem pro manipulaci s kmenem, vybavená zařízením na automatické nastavování požadovaného řeziva (Setworks) se čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem je dodáván karton 10 ks pilových pásů. Cena tohoto stroje je 630 000,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí 177 000,- Kč. Řada LT70: Nová vysoce produktivní pásová pila pro průmyslový provoz. Stroj má elektromotor 15 kW, plně hydraulický manipulační systém pro manipulaci s kmenem, vybavený zařízením na automatické nastavování požadovaného řeziva (Setworks), čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem jsou dodávány 2 kartony pilových pásů po 8 kusech. Cena celého kompletu je 795 000,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí 104 000,- Kč

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Pan Miroslav Krajčík, podnikatel z Tábora, je jedním z našich prvních zákazníků. Již dlouho se zabývá výrobou dubových pražců. Má s touto výrobou dobré zkušenosti, neustále výrobu zvyšuje. Vzhledem k tomu si pořídil již druhou pásovou pilu Wood-Mizer – model LT 40. To mu umožňuje zvýšit roční produkci na 7000 m3. V Českých Budějovicích pan Smudek z firmy WOOD-SERVICE, s. r. o., provozuje modely LT 15 a LT 20. Dosahuje na nich výkonu až 12 m3 za směnu. V Chomutově na pile Málkov provádí od roku 2002 pan Kučera ve svojí firmě pořez na dvou pásových pilách Wood-Mizer model LT40 s prodloužením do 13 m délky. Zaměřuje se hlavně na výrobu stavebního řeziva. V některých provozovnách na Moravě pracují i tři stroje firmy WoodMizer, a to i na vícesměnné provozy. Zmínění podnikatelé dosáhli mimořádného úspěchu. Samozřejmě především díky svým schopnostem a silné motivaci tvrdě pracovat, ale také – díky pilám Wood-Mizer. Podobně jako stovky jiných majitelů těchto pil. Jejich konstrukce poskytuje jejich uživatelům od samého počátku nesporné výhody na trhu, plynoucí z úspor při výrobě. Především jde o úspory dřeva. Technologie Wood-Mizer využívá

Řada LT20: Pásové pily pro soukromé nekomerční použití. Tato nabídka platí do 30. 6. Dva modely LT 20, z nichž 2005. Pro bližší informace můžete jeden je vybaven hydraulic- volat na tel: 602 439 799, případně kým manipulačním systé- na www.woodmizer.cz

Kontakt: Wood-Mizer-Servis s.r.o. 339 01 Klatovy-Luby 91 tel. 376 312 220, fax. 376 319 011 e-mail:[email protected] www.woodmizer.cz SB

21

Lesy České republiky mají práci pro své smluvní partnery

AKTUALITY - KRIMI

Lesy ČR důrazně odmítají podsouvané obvinění, že způsobily destabilizaci dodavatelských subjektů a nejistotu ohledně pracovních míst. Lesy ČR naprosto neomezily práce ve svých lesích, plán těžby na rok 2005 je totožný s objemem těžeb na letošní rok, objem pěstebních prací se také nesnížil. Letos končící smlouvy s dodavateli prací zahrnují pouze 12 % plochy lesů ve správě Lesů ČR. Na 88 % plochy dosavadní smlouvy běží dál. Lesy ČR jsou odpovědny za výkon prací ve svých lesích, a proto v zájmu stability svých smluvních partnerů nabídly firmám, kterým končí smluvní vztah ke konci tohoto roku, uzavření nových obchodních smluv na přechodné období trvající polovinu roku (od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2005). Smlouvy na přechodné období respektují objektivní smluvní podmínky a zaručují vyváženost smluvních vztahů. Lesy ČR ale zároveň upozorňují, že některé firmy mohou využít zavádění normálních smluvních standardů ze strany LČR k ospravedlňování restrukturalizace vlastních podnikatelských aktivit. TZ LČR

Situácia na Horehroní si vyžaduje masívne nasadenie udí i techniky Vietor, ktorý šarapatil na Slovensku 19. novembra 2004, spôsobil okrem Vysokých Tatier najväčšie škody na lesoch v regióne Horehronia. Len samotný OZ Beňuš odhaduje objem kalamitného dreva na 602 000 m3. Hlavným problémom lesníkov je skutočnos, že kalamitou zničené porasty sa nachádzajú v úzkych dolinách, na ažko dostupných svahoch. Extrémny rozsah kalamity si vyžaduje extrémne nasadenie. Lesníci z Beňuša nasadili na likvidáciu kalamity 48 lesných kolesových traktorov, do stovky koní a asi 500 pracovníkov. Pomáha im aj špeciálna technika, akú zatia š. p. Lesy SR nevlastní - 2 harvestory a forwardery prenajaté z Českej republiky. Okrem toho na Horehronie prídu zamestnanci a technika z 13 alších odštepných závodov, ktoré boli kalamitou postihnuté menej alebo vôbec nie. Najviac práce budú ma na Lesnej správe Telgárt a Pohorelá, kde je situácia najhoršia. Lesníci sa však neobávajú, že by situáciu nezvládli. „V júli 1996 vietor na Osrblí pováal vyše milióna kubických metrov dreva. Vyzeralo to hrozivo, ale ak sa tam pôjdete pozrie dnes, uvidíte výsledok práce profesionálov. Pekný mladý lesný porast. Skúsenosti spred

ôsmych rokov zúročíme pri likvidácii tohtoročnej kalamity,“ povedal riadite Odštepného závodu Beňuš, Ing. Vladimír Iždinský. PG

Štátne lesy dajú štvornásobne viac na verejnoprospešné činnosti Realizácia projektu transformácie štátneho podniku Lesy SR, ktorý predložilo Ministerstvo pôdohospodárstva SR na medzirezortné pripomienkové konanie, prinesie nielen zefektívnenie hospodárenia, ale aj vyšší objem financií na zabezpečenie verejno-prospešných funkcií štátnych lesov. Kým v roku 2001 štátne lesy finančne zabezpečovali celospoločensky prospešné činnosti necelými 90 miliónmi korún, po transformovaní podniku chcú v roku 2006 z vlastných prostriedkov použi na tento účel takmer 250 mil. Sk a v roku 2010 až 370 mil. Sk, čo bude predstavova v priebehu desiatich rokov štvor-násobný nárast. Medzi verejnoprospešné činnosti patrí majetkovoprávne usporiadanie pozemkov, čím sa podarí zosúladi skutočný stav so stavom katastra nehnuteností a zabezpeči tak efektívnu ochranu majetku vo vlastníctve štátu. Ďalej majetkovoprávne usporiadanie stavieb a budov so zosúladením vlastníctva stavieb k vlastníctvu pozemkov. Štátne lesy musia okrem toho vykrýva finančné straty z hospodárenia v neodovzdaných lesoch, v ktorých doposia neboli usporiadané vlastnícke a užívacie práva. Ide väčšinou o menej kvalitné porasty, v ktorých náklady na pestovanie a ochranu prevažujú nad výnosmi. V transformačnom projekte venujú štátne lesy väčšiu pozornos ozdravným opatreniam vo vytypovaných oblastiach s najviac poškodenými lesmi synergickým pôsobením viacerých škodlivých činiteov, najmä imisií. V súlade s Programom protipovodňovej ochrany do roku 2010 zabezpečujú okrem iného spevňovanie brehov drobných vodných tokov a ich potrebnú úpravu. Štátne lesy napriek stratovosti financujú chovateský program jedinečného národného plemena pracovných koní - norika muránskeho typu - a s celoslovenskou pôsobnosou pre užívateov lesa zabezpečujú spracovanie a dlhodobé skladovanie geneticky vhodných semien drevín na obnovu lesa a zalesňovanie pozemkov. Spravujú tiež celoslovenskú banku semien lesných drevín. Peter Gogola

Lesy SR - kalamita poda OZ, stav k 23. 11. 2004

22

Vyloupil lesní školku na Písecku Pro motorovou pilu, dva křovinořezy, úhlovou brusku a další věci si došel v noci na neděli 5. 12. do areálu Lesní školky v obci Olešná na Písecku neznámý pobuda. Přelezl plot a rozlomil zámek od budovy. Vnikl do chodby, kde po vypáčení dalších dveří postupně prohledal prostory objektu a z budovy odcizil zmíněné věci v celkové hodnotě přesahující částku 56 tisíc korun. Bez povšimnutí neponechal ani tři čokoládové kolekce a finanční hotovost ve výši 4200 korun.

Na Děčínsku se na honech netoleruje alkohol Všechna myslivecká sdružení na okrese Děčín mají za povinnost nahlásit předem termíny konání honů na Okresní myslivecký svaz, a ten o termínech jednotlivých honů informuje policii. Policie si zpracovala vlastní plán kontrol. Kontroly provádí nejen obvodní oddělení na okrese, ale i policisté z okresního ředitelství pracoviště skupiny pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy. Policisté při kontrolách zjišují, zda myslivci nepožili alkoholické nápoje, a zda splňují všechny náležitosti, které vyžaduje zákon o zbraních a střelivu. Pokud u některého myslivce zjistí požití alkoholických nápojů před započetím honu nebo porušení zákona o zbraních a střelivu, po dohodě s mysliveckým hospodářem jej z honu vyloučí. Následně může policie přestupci uložit v blokovém řízení pokutu do výše jednoho tisíce korun, nebo případ oznámit jako přestupek k vyřízení příslušnému městskému úřadu.

Místo lišky trefil honce Hon, který na Strakonicku 17. 12. 2004 pořádalo Myslivecké sdružení Radomyšl, poznamenalo krvavé zranění. Z lesa Kašperná byl do nemocnice odvezen s broky v nohou honec. Postřelil ho jeden z lovců. Dvakrát vystřelil po lišce, kterou netrefil, ale dva odražené broky zasáhly do kyčle pravé nohy a další do kolena levé účastníka (21) honu, který se právě podílel na stavění leče. Střelci byl zadržen lovecký průkaz a lovecká puška Baikal. Na vyzvání se dobrovolně podrobil odběru krve za účelem zjištění množství alkoholu v krvi. Doba léčení postřeleného ještě nebyla stanovena.

Lednický park devastují lovci jmelí a chvojí Dvousethektarový zámecký park v Lednici hlídá denně bezpečnostní agentura. Památku UNESCO totiž ničí vandalové, kteří kvůli předvánoční výzdobě ořezávají větve vzácných dřevin a ze staletých stromů rvou jmelí. Přitom však lámou celé větve. Zahradníci začali konce větví vzácných dřevin stříkat sprejem s lesnickou barvou. Krádeže v parku jsou údajně specialitou místních lidí. Nejhorší je to v oblasti zvané Arizona, poblíž obydlené části obce. Lezou přes historickou zámeckou ze z roku 1880 a ničí ji. Tudy údajně tahají

Sumár škod, sposobených vichrícou 19.11. 2004 v porastoch obhospodarovaných Lesmi SR je 1 367 900 m3

obrovské nákupní tašky a pytle napěchované zelení z parku. Správa zámku proto nabízí lidem zeleň, kterou ořežou zahradníci při nutné údržbě. Terčem řádění byl i strom, který v parku před dvěma lety sázel irský velvyslanec. I z něj ostříhal neznámý vandal krajní větve.

Českým lesníkům ukradli v Tatrách traktor Skupina českých lesníků z Prahy, která přijela koncem listopadu pomáhat s kalamitou ve Vysokých Tatrách, přišla v noci na 12. 12. o služební traktor. Červený zetor s doplňkovým vybavením zmizel ze dvora rodinného domu v obci Stará Lesná, kde brigádníci bydleli, informoval mluvčí Státních lesů Tatranského národního parku Marián Šturcel. "Je to obzvláš nepříjemné, protože z jejich strany šlo o velmi rychlou a účinnou pomoc nejen při uvolňování komunikací v lesích, ale i při veřejně prospěšných pracích v obci Stará Lesná," řekl Šturcel. Krádež označil za "hrozný čin". Deset lesních dělníků a dva řidiči z českých státních lesů přijeli na výpomoc s odklízením rozsáhlých smrkových polomů, které zůstaly ve slovenských velehorách po ničivé listopadové vichřici.

Při setkání se zvěří bute opatrní a volejte myslivce Přemnožené stavy některé zvěře a nadcházející zima způsobují, že se zvířata, na která jindy narazíte spíše v lese, stahují k okrajům měst a obcí. Myslivci radí: bu te obezřetní, ne vždy totiž musí být zvíře plaché jako obvykle. Své o tom vědí například v Petřvaldě, kde se před nedávnem promenádovalo ve večerních hodinách městem třináctihlavé stádo divokých prasat. Došlo ke střetu divočáka s projíždějícím autem. Po srážce se zraněný divočák dostal na pozemek jednoho domu u silnice. Překvapený majitel ráno zjistil, že má na zahradě nezvaného hosta. Myslivci radí: Bu te v podobných případech velice ostražití. Pokud se stanete svědky takového případu, nepřibližujte se ke zraněnému zvířeti, je totiž velmi nebezpečné. Takovou událost je třeba ohlásit bu myslivci, kterého znáte, nebo policii, nebo Městskému či obecnímu úřadu.

Drahoňův Újezd truchlí, zastupitel zesnul v lese Bylo krásné sobotní prosincové ráno. Mrazem ojíněné stromy vytvářely nádhernou kulisu naháňky na divočáky v "drahňáckých" lesích. Myslivci se podle instrukcí závodčích chystali na poslední lov roku 2004, slibující hojný úlovek i nádherné zážitky. Honci vyrazili a napětí vrcholilo. Jeden z účastníků se tiše a naposledy podíval do staletého lesa. Pomalu se zapotácel a bez známek vědomí se skácel k zemi. Přátelé se ho marně snažili vrátit mezi živé, nepomohly ani nástroje nejmodernější mediciny... Václav Lisý byl vzorný otec rodiny, kamarád a aktivní zastupitel Drahoňova Újezdu. Byl to člověk, který výhradně uznával dobře odvedenou práci. redakce


Stroje a auta, pily Lesní společnost Opočno, a. s. prodá APOS. Tel.: 777 240 528

Zemědělskou a lesnickou mechanizaci nabízí firma Milisterfer Jiří - AGROM, Volyňská ul. 97, 386 01 Strakonice, tel.: 383 324 405-6, fax 383 321 103, mobil 777 993 399, e-mail: [email protected]

Semena, sazenice, stromky Nabízíme osiva směsek pro biopásy, zvěřní políčka a květnaté i produkční louky Futerová-Myslivecký servis, Tenisová 955/18, 102 00 Praha 10 Hostivař, tel./fax: 274 869 324, mobil: 605 264 633, 777 722 560, e-mail: [email protected]

Forsythia spol. s r. o. nabízí prostokořené sazenice, poloodrostky, odrostky a stromky listnatých a jehličnatých dřevin. Kostelík 16, 270 41 Slabce tel: 603 893 372, tel./fax 318 588 373 www.forsythia.zde.cz,

e-mail: [email protected] Lesní školka Hostivice ARNIKA, Ing. Zdeněk Poslušný Sazenice SM, BO, JD, MD, BK, DB, JV, OL, odrostky, alejáky. Tel./fax: 257 960 260, mobil: 606 689 898, e-mail: [email protected]

Antiparazitární přípravky pro spárkatou zvěř Cermix

Rafendazol

*

CERMIX pulvis ad us. vet. CERMIX premix ad us. vet. účinný proti podkožní a hltanové střečkovitosti a proti ektoparazitům (zákožky svrabové, vši aj.).

*

RAFENDAZOL pulvis ad us. vet. RAFENDAZOL premix ad us. vet. působí proti motoličnatosti a hltanové střečkovitosti.

Preparáty mají širokospektrý účinek proti oblým červům zažívadel a plic. Přípravky se vyrábějí v balení â 5 kg, podávají se zvěři v jadrném krmivu v poměru 1 : 9. * Cermix premix ad us. vet. a Rafendazol premix ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené k výrobě medikovaných krmiv ve schválených mísírnách medikovaných krmiv. Cermix pulvis ad us. vet. a Rafendazol pulvis ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené pro individuální léčbu - přímé zamíchání do krmiva. Spárkaté přežvýkavé zvěři se krmivo s přípravkem (dále jen MK) podává dva po sobě následující dny jako jediné krmivo. Balení vystačí na ošetření 100 - 125 kusů srnčí zvěře, 25 kusů jelení, 40 kusů daňčí, 60 kusů mufloní nebo 75 kusů kamzičí zvěře. Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad us. vet.) je vhodný k léčbě parazitóz u divokých prasat (metastrongylóza, askaridóza aj., ektoparazitózy). MK připravené výše uvedeným způsobem je nutné dále smíchat (1 kg MK s 6,5 kg čistého sypkého krmiva). Tato směs se podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž. hm. a den. Balení přípravků Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad usum vet.) postačí při 5ti denní aplikaci k ošetření 1500 kg ž. hm. černé zvěře.

Přípravky se vydávají na předpis veterinárního lékaře. Cena (bez DPH) činí za 1 balení (5kg) u přípravku: Cermix pulvis ad us. vet a Cermix premix ad us. vet. 1428 Kč Rafendazol pulvis ad us. vet a Rafendazol premix ad us. vet 1409 Kč

Objednávky přijímá distributor: INTERLOV PRAHA, s. r. o., Praha - Spořilov, U Michelského lesa 1858, 141 00 Praha 4, (tel., fax: 272 763 116) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Tři Sekery, 353 01 Tři Sekery (tel.: 354 694 634, 354 694 618, fax: 354 694 690) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Hradec Králové, Hradečnice 718/6, 500 09 Hradec Králové (tel.: 495 263 631, fax: 495 263 903) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Přerov, Přerov - Osmek 751 52 (tel.: 581 735 790, 581 735 820, fax: 581 735 832)

Vyrábí a odborné informace, porady a konzultace poskytuje: BIOPHARM - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a. s. Pohoří-Chotouň, 254 49 Jílové u Prahy, (tel.: 241 950 383-5, 261 395 254, 261 395 208, fax: 241 950 503; e-mail: [email protected])

INZERCE

01

ČEKO AGRO s. r. o. Chlum 41, 338 08 Zbiroh, nabízí sazenice SM, BO, DB, BK. Tel.: 371 796 003, mobil 736 485 572

ODPOVĚDI označené číslem, případně značkou, zasílejte na adresu: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 tel./fax +420 257 327 829 mobil +420 721 500 495 Adresy inzerentů nesdělujeme.

KUPÓN pro podání inzerátu do měsíčníku Silva Bohemica inzerát nebo předplatné můžete objednat i bez tohoto kupónu, příp. na tel./fax: 257 327 829, mobil: 721 500 495, e-mail: [email protected]

Označte inzertní rubriku: 1. Stroje a auta 2. Oděvy a doplňky 3. Semena, sazenice, stromky 4. Lovečtí psi, kynologie 5. Zbraně, optika, doplňky 6. Shozy a trofeje 7. Preparace, činění kůží 8. Umělecké předměty, šperky 9. Knihy, časopisy 10. Zaměstnání, práce, brigády 11. Akce, výstavy, hony 12. Kontakty, seznámení 13. Vzkazy, blahopřání, jubilea 14. Dřevo, výrobky ze dřeva 15. Lesní produkty 16. Různé

Žádám o zveřejnění inzerátu v časopisu:

plošný barevný o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 80 Kč, 1. strana +20 %, zadní +10 %) plošný černobílý o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 50 Kč) komerční řádkový (1 řádek /cca 40 znaků/ = 50 Kč, pro předplatitele 40 Kč) soukromý (nekomerční prodej, koupě, výměna, první dva řádky zdarma, další řádky 40/50 Kč)

počet zveřejnění: ...... (při opakování 2 až 3krát sleva 10%, 4 - 6krát 20%, celoroční 30%) počet reklamních výtisků: ...... (na každých cca 300 Kč vložených do inzerce možno zaslat 1 výtisk zdarma) Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu je příplatek do 10 %. Rovněž za 2. barvu (zelená) je příplatek 10 %.

TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):

Předplatné: (složenku či fakturu zašleme)

na jeden rok (384 Kč; včetně poštovného a stolního kalendáře)

pouze na ...... měsíců (měsíc = 24 Kč + 8 Kč poštovné)

pouze kalendáře - ks:

Zveřejnit adresu v inzerátu: ano ne (pouze značku) ne (pouze telefon) Datum:

Adresa (včetně čitelného jména):

Podpis (razítko):

(80 Kč + 16 Kč poštovné) SB

23

CENÍK REKLAMNÍ INZERCE V MĚSÍČNÍKU SILVA BOHEMICA Ceny inzerce v měsíčníku Silva Bohemica Černobílá Barevná Reklamní řádková Soukromá řádková

inzerce: inzerce: inzerce: inzerce:

50 Kč/1 cm2 80 Kč/1 cm2 50 Kč/1 řádek první dva řádky ZDARMA

Možné slevy: při opakování inzerátu (10-30 %), při platbě předem (10 %), za reklamní články a rozhovory (50 %) a pro předplatitele sleva na komerční řádkovou inzerci (20 %).

1/1 20 x 30 cm (600 cm2) čb. 30.000,bar. 48.000,-

1/2 20 x 15 cm (300 cm2)

1/3 20 x 10 cm

čb. 15.000,bar. 24.000,-

čb. 10.000,bar. 16.000,-

(200 cm2)

1/4 10 x 15 cm (150 cm2) čb. 7.500,bar. 12.000,-

Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu (např. složité tabulky nebo grafické efekty dle přání zákazníka) je příplatek do 10 %. Černobílé i barevné fotografie či pérovky se započítávají do plochy inzerátu (cena tedy zůstává stejná). Příplatky: titulní strana 50 %, zadní strana obálky 25 %. Ceny inzerce jsou uváděny bez DPH (+19 %). Na každých cca 300 Kč vložených do inzerce můžeme na přání zákazníka zaslat jeden výtisk zdarma, případně rozeslat dle dodaného adresáře. Za zprostředkování plošné inzerce platíme 15% provizi, stačí připojit k objednávce adresu zprostředkovatele, na kterou zašleme peníze.

Technické údaje: Rozměry (zrcadlo): 200 x 295 mm (s okraji 10 mm), tj. 590 cm2 220 x 315 mm (na spadávku po ořezu) tj. 693 cm2 Podklady je možné posílat poštou (na papíru, na disketě nebo na CD-ROM), nebo elektronickou poštou (velikost naší schránky je dostatečná). Barevné snímky zasílejte v grafickém souboru (tif, jpg, eps, ai, pdf ...) nebo na inverzním filmu (24 x36 nebo 60 x 60 mm). Pro reprodukci je možné použít i kvalitní barevnou fotografii, obtížně všat již vytištěné fotografie (např. vystřižené z barevných prospektů).

Časopis Silva Bohemica (Český les) vychází od roku 1991 (15. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře), za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné). Při odběru více výtisků poskytujeme slevu 10 % a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %. V časopisu Silva Bohemica je kladen důraz na aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je distribuován převážně poštou přímo k adresátům, systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování všech potencionálních partnerů, kterých je cca 60 000. Měsíčně je obesláno průměrně 10 000 adresátů. Ti, kteří využívají naše služby aktivně, volí

roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou komerční inzerci, dostávají zdarma stolní kalendář spojený s katalogem firem. Vydavatel podle zákona není zodpovědný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit jméno našeho časopisu. Vydává Bohemica, s.r.o., ISSN 1211-3239, reg. č. MK ČR 7877, ředitel vydavatelství Fr. Vohralík, šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor Ing. Jiří Machek (mobil 721 500 495).

SILVA BOHEMICA Adresa redakce: Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 - Smíchov Poštovní adresa: Josefská 4 - P. O. Box 1, 118 00 Praha 1 tel./fax +420 257 327 829, tel./fayn +420 234 697 539 mobil +420 721 500 495 e-mail: [email protected] web: www.bohemica.cz

Číslo 1/2005 vyšlo 3. 1. 2005.

CENÍK INZERCE

Termín uzávěrky do čísla 2/2005: 17. 1. (objednávky), 21. 1. (podklady) Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.

SILVA BOHEMICA časopis o lese a zvěři Staropramenná 17 150 00 Praha 5

SB

24


Prodám štěňata českých FOUSKŮ a maarských ohařů krátkosrstých. Po výborných rodičích. Tel.: 602 488 671 BRAKÝŘ jezevčíkovitý, štěňata (feny) po lovecky vedených rodičích. Odběr ihned. Narozena v srpnu 2004. Telefon: 607 167 890

Zhotovuji vyřezávané podložky pod trofeje, věšáky a další předměty ze dřeva. Uvedené též prodávám. Jaroslav CIBULKA, Družstevní 237, 397 01 Písek - Hradiště, tel. 382 281 822 mobil 736 164 967. 08

Umělecké předměty

Prodám něm. krátkosrstého OHAŘE, 4 roky, PZ, angl. setra - 8 let, štěňata angl. setra. Tel.: 607 891 087.¨

Odznaky, nášivky, medaile, plakety, vyznamenání - lesnické a myslivecké. Platí stále. Hlavně starší a staré, naše i cizí. Možná je i výměna. Antonín Smolka, Přílepy 223 769 01 Holešov, tel. 605 223 483

Štěňata německého dlouhosrstého OHAŘE prodá J. Říha, tel.: 352 672 219, mobil: 607 635 520.

9 Knihy, časopisy

Štěňata VELŠTERIÉRŮ, tel.: 352 672 219, mobil: 607 635 520. JEZEVČÍK drsn. trp. - král., štěňata s PP, rodiče CACIB, lovecké zkoušky. Tel: 603 398 878. Prodám štěňata JEZEVČÍKŮ drsnosrstých s PP po výborných, lovecky vedených rodičích. Tel.: 602 488 671 Prodám štěňata NKO M: výst. výb. 2, ZV, PZ, LZ, SVP, FT, Ic. MFV II c. Tel.: 495 445 111. Milan Jouda, 503 55 Petrovice u NB.

Prodám knihy Javůrek - Myslivost. Halali. Forst - Myslivost. Žalman - Základy myslivosti. Vrba - Zelené šero. Tel.: 606 785 133. 10

Zaměstnání, práce Pracující muž, 34 letý, hledá brigádnickou formu práce v lesích v okolí Blanska. Fyzicky nenáročnou. Časová flexibilita nutná. Kontakt: 721 486 144, e-mail: [email protected].

Prodám štěňata českých FOUSKŮ po pracovně výborných rodičích. Tel.: 317 725 260, 736 637 211.

5

Zbraně, optika, doplňky

Prodám KULOVNICI ČZ ZG 7x64 celopažba, nová hlaveň, opt. 6x42 ARTEMIS 2000, cena 16 tis. Kč. Tel. 737 741 156. Prodám: KULOBR. Kettner 5.6 x 50 Mag/20 Mag. Perfektní stav. Vážnému zájemci. Tel.: 724 523 453.

11

Akce, výstavy, hony

LOV-RYBOLOV v oboře, ubytování. Rozumné ceny. Tel: 603 339 194. 14

Dřevo, výrobky ze dřeva

Vyrábím myslivecká zařízení ze stavebního dříví (krmelce, zásypy a další) okr. BK, tel.: 602 884 570. 19

Různé

Valašská OVCE - beránci - prodám. Zl. kraj. Tel.: 723 488 710. Prodám UDRŽOVANÝ LES do 170 ha v Pardubickém kraji. Tel. 465 482 127 Různé ODZNAKY a VYZNAMENÁNÍ koupím. Tel.: 605 745 922. Prodám mlá ata SOVY pálené pro chov i sokolnické létání, k ručnímu dokrmení. Cites kroužky a předávací protokol. tel. 516 442 755, mobil: 603 487 971 Hledáme chovatele velkých pavouků a štírů. Poradce v teraristice těchto tvorů. Brno a Moravský kras. Mobil: 721 486 144, e-mail: [email protected]. WINCORP AGRI, spol. s.r.o. Zborovská 48, P.O.Box 38, 150 21 Praha 5 tel. 257 325 450, fax 257 322 193 [email protected] www.wincorp.cz

INZERCE

Lovečtí psi, kynologie

Výhradní dovozce zemědělské a lesnické techniky

Traktory VALTRA v lesnickém provedení Kloubové lesnické traktory VALTRA Forest Vlastní lesnickou nástavba na všechny modely Vyvážecí vleky a hydraulické ruky KRONOS Navijáky SCHLANG & REICHART a IGLAND Štěpkovače NHS, shrnovače klestu Lesní frézy MERI CRUSHERS; Procesory HYPRO

Koupím vojenské PUŠKOHLEDY a i jinou vejenskou optiku a montáže na ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819.

Preparace, činění

07

Odborná dermoplastická PREPARACE ZVÍŘAT, osteologická a tekutinová, oprava a desinsekce sbírek, činění kůží, řezby, návrhy a realizace loveckých interiérů a prodej. Provádí fa: MULAČ Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá e-mail: [email protected] web: www.sweb.cz/preparovani tel.: 603 996 332, 373 394 480 Koupím parohovinu. Tel.: 516 442 755. PREPARUJI ptáky, zvířata všeho druhu, jejich hlavy s dlouhou kůží krku, hlavy ryb. SB

• • • • •

velká průchodnost v terénu od 500 do 550 mm ideální rozložení hmotnosti traktoru na obě nápravy palivová nádrž je uložena ve zpevněném rámu vlastní hydraulický okruh převodovky výhodná ekonomika provozu

traktory VALTRA - nejvhodnější značka pro práce v lesnictví 25

Domácí akce 3. - 6. 2. 2005 Lysá nad Labem

LIGNA BOHEMIA 2005 2. mezinárodní kontraktační a prodejní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o. Masarykova ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, 325 552 162, fax 325 552 050 e-mail: [email protected] web: www.vll.cz 8. 2. 2005 Praha, Dům ČS VTS

ČLS1), odborný garant: Ing. J. Kubačka, Ing. M. Kutý, Ing. P. Polák

18. - 22. 5. 2005 České Budějovice - výstaviště

HOBBY - jaro 2005

výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...

19. 5. 2005 Hradec Králové

Problematika zpracování a využití slabého jehličnatého dřeva

ČLS1), odborný garant: Doc. V. Švihla, Ing. V. Zatloukal

21.- 22. 5. 2005 Litoměřice

24. 2. 2005 Kostelec n. Č. l.

Setkáni tří generací - Moderní metody v ochraně lesa 1)

ČLS , odborný garant: Ing. J. Holuša 24. - 26. 2. 2005 Výstaviště Praha - Průmysl. palác

PRAGOLIGNA / TOOLTEC 2005 12. mezinárodní kontraktační a prodejní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující a železářská průmysl Incheba Praha s.r.o., areál Výstaviště Praha, 170 90 Praha 7 - Holešovice, tel. 220 103 464, fax 233 376 444 e-mail: [email protected] www.incheba.cz

9. - 12. 3. 2005 Praha - Výstaviště PVA Letňany

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

Obnova lesa se zaměřením na přirozené způsoby obnovy; Exkurze Libava

ČLS , odborný garant: Ing. L. Brouček

Mezinárodní výstava psů

FOR HABITAT - ECO CITY PRAGAFLOREA 12. veletrh bydlení, realit, renovací a rekonstrukcí, veletrh životního prostředí a úspor energií, 6. ročník prezentační a prodejní výstavy; Zahrada - Dílna - Chalupa ABF, a. s. Veletržní správa, Václavské náměstí 31, 111 21 Praha 1, tel. 222 891 133-5, fax 222 891 198-9 e-mail: [email protected] web: www.abf.cz

12. - 13. 3. 2005 Brno, Nová radnice

Zahraniční akce

Mezinárodní výstava psů 10. 5. 2005 Hranice

Uplatnění Národního lesnického programu

12. - 13. 2. 2005 Brno - Výstaviště

1)

Mezinárodní výstava psů 24. 5. 2005

Mezinárodní den parků vyhlásila Federace Europarc, která zastřešuje národní parky a chráněné krajinné oblasti, jako připomínku vyhlášení prvních devíti evropských národních parků 24. 5. 1909 ve Švédsku

26. 5. 2005 Srní (845 m n. m.)

VIII. sněm lesníků: Šumava - zelená střecha Evropy? ČLS1), odborný garant: Ing. Š Kalina, Ing. V. Krečmer, Ing. J. Svoboda

27. 5. - 4. 6. 2005 Lysá nad Labem - Výstaviště

NATURA VIVA 2005 11. národní výstava všeho pro myslivce, rybáře a včelaře VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o., Masarykova ul. 1727 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, 325 552 051 325 552 162, fax 325 552 050 e-mail: [email protected] web: www.vll.cz

2005

1. - 2. 6. 2005 Bedřichov, Jablonec nad Nisou

Turistika, sporty v lesních majetcích a hospodaření v nich

13. mezinárodní prodejní výstava nožů Kontakt: Lubomír Maarič, Žitná 23 621 08 Brno, tel./fax 541 225 849

4. - 5. 6. 2005 Praha 5 - Divadlo AKCENT PVN 2005 pražská výstava nožů a nožířských výrobků

mobil 603 265 449, e-mail: [email protected] web: www.knives.cz web: nuz.cz/BMAC

Hospodářská úprava lesa

web: www.nozirstvi.com www.kizlyar.cz

9. 6. 2005 Brno

ČLS1), odborný garant: Prof. Ing. J. Simon

22. 3. 2005 Praha, Dům ČS VTS

Legislativa lesnická I - Lesní zákon, příprava novely

10. - 11. 6. 2005 Krkonoše

ČLS1), odborný garant: Prof. L. Šišák, Mgr. Dvořák

ČLS1), odborný garant: Ing. J. Janota, Ing. J. Novák


18. 6. 2005 Kaplice


Znečišování vodních zdrojů ČLS1), odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol. 22. 4. 2005 Praha, Dům ČS VTS Valná hromada ČLS ČLS1) 23. 4. 2005 ve všech krajích

Den v lese (akce pro veřejnost) ČLS1), odborný garant: Členové RV a RK předsedové poboček 23. - 24. 4. 2005 Liberec - výstaviště

Výstava loveckých trofejí Svod loveckých psů (23. 4. 2005) LVT, a. s., Masarykova 24, 460 58 Liberec tel. 482 710 511, fax 482 710 293 e-mail: [email protected] web: www.lvt.cz

23. - 24. 4. 2005 České Budějovice - Výstaviště

Mezinárodní výstava psů

Oblasti chovu a přezimovací obůrky

Hospodaření v pohraničním prostoru 40 let nepřístupném, Pochůzka po historické trase v Novohradských horách ČLS1), odborný garant: Ing. P. Kordač

24. - 25. 6. 2005 Žehušice

XXIII. Slavnost lesního rohu hudební festival HORNFORUM - česká hornová společnost J.V. Sticha Punto, Alois Sojka, ZŠ 285 75 Žehušice 190, tel. 327 399 135, 327 399 128, mobil 605 054 241 e-mail: [email protected] web: www.zehusice.cz 29. 6. 2005 Pelhřimov

Program 2000 u LČR, s. p. Vyhlášení lípy Barborka ČLS1), odborný garant: Ing. P. Kyzlík, RNDr. J. Stonawski

Českobudějovický kynologický klub, Klostermannova 7, 370 21 České Budějovice, tel./fax: 387 330 454

24. 6. 2005 (předběžný termín) Hluboká n. Vlt. Lovecký zámek Ohrada

e-mail: vystava.psu-cb@seznam web: www.intercanis.cz

4. národní myslivecké slavnosti, národní soutěž ve vábení jelenů

28. 4. 2005 Křtiny

Pro Silva Bohemica - 10 let od holosečného hospodářství ČLS1), odborný garant: PSB, Prof. V. Tesař 1)

ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 e-mail: [email protected] web: www.cesles.cz

tel. 387 965 340 pí Slepičková e-mail: [email protected] web: www.cmmj.cz

PO OVNÍCTVO A ODDYCH 12. mezinárodní specializovaná výstava Incheba, a.s. Viedenská cesta 3-7, 852 51 Bratislava 5, Slovensko, tel. +421-2-6727 2026, fax +421-2-6224 7101. web: www.incheba.sk e-mail: [email protected]

25. - 30. 1. 2005 SRN - Dortmund

Jagd und Hund 2005 24. mezinárodní veletrh pro lov, kynologii a sportovní rybářství Messe Westfalenhallen Dortmund GmbH, Rheinlanddamm 200 • D-44139 Dortmund tel. +49-231/12 04-521/525 fax +49-231/12 04-678/880 e-mail: messe @westfalenhallen.de web: www.westfalenhallen.de 28. - 31. 1. 2005 USA - Las Vegas, Nevada SHOT SHOW 27. mezinárodní myslivecký a střelecký veletrh Reed Exhibitions, 383 Main Ave. Norwalk, CT 06851 tel. 203/840-5600 fax 203/840-9600 e-mail: [email protected] web: www.shotshow.org Kontakt v ČR: Cestovní kancelář Pražský klub Drahobejlova 6, 190 00 PRAHA 9 tel. 266 311 543 - 5, fax 266 313 166, e-mail: [email protected] www.prazsky-klub.cz

XXXVII. EVROPSKÉ ZÁVODY LESNÍKŮ

ČLS1), odborný garant: Ing. J. Čacká, Mgr. I. Kubátová

ČLS1), odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol.

20. - 23. 1. 2005 Slovensko - Bratislava, Výstavné a kongresové centrum Incheba

20. - 26. 2. 2005 BĚLORUSKO - MINSK - Raubiči

NŮŽ BRNO SUPER 2005

Znečišování vodních zdrojů

26

30. 4. - 1. 5. 2005 Praha

v klasickém lyžování Dotazy: Ing. Záviš Pexidr, CSc., MZe - SPA-L Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel. 222 328 912 e-mail: [email protected] 11. - 13. 2. 2005 Rakousko - Salzburg Hohe Jagd & Fischerei veletrh pro lovce, rybáře a pro pobyt v přírodě Reed Messe Salzburg GmbH, Am Messezentrum 6 - Postfach 285 A-5021 Salzburg, tel. +43(0)662/44 77-0* fax +43(0)662/4477-415 e-mail: [email protected] web: www.hohejagd.at

3. - 6. 3. 2005 Maarsko - Budapeš FeHoVa 2005 12. mezinárodní veletrh zbraní, rybaření a lovu Hungexpo Ltd., H-1441, Budapest, Pf. 44 tel. (0036-1)263-6040 263-6047, fax (0036-1)263-6042 e-mail: [email protected] web: www.fehova.hu Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158 fax 545 176 159, e-mail: [email protected] web: www.expocs.cz

18. - 21. 3. 2005 SRN - Nürnberg IWA 2005 32. mezinárodní veletrh loveckých a sportovních zbraní a příslušenství NürnbergMesse GmbH, Messezentrum, D-90471 Nürnberg, SRN tel. +49-911/86 06-0, fax +49-911/86 06-82 28 e-mail: [email protected] web: www.nuernbergmesse.de 6. - 10. 4. 2005 SRN - Mnichov

JAGEN UND FISCHEN 2005 12. mezinárodní veletrh pro lov a sportovní rybářství Messe München GmbH Messegelände D-81823 München tel. (+49-89)949-20640, fax (+49-89)949-20649 e-mail: [email protected] web: www.jagenundfischen.de Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158-60 fax 545 176 159, e-mail: [email protected] web: www.expocs.cz

2. - 6. 5. 2005 SRN

2– 6 May 2005

LIGNA+ 2005

Světový veletrh HANNOVER • GERMANY pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení Deutsche Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00 Praha 6, tel./fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218 e-mail: [email protected] web: www.hf-czechrepublic.com www.ligna.de

Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku plošné inzerce (viz strana 24) Silva Bohemica Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři.

1/2005

Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest

Navijáky ALP Lanové navijáky Štěpkovače Vyvážecí soupravy

K 28 - 8 590,- Kč obsah: 28,3 cm3 výkon: 1,1 PS

M 47 - 13 790,- Kč obsah: 44,9 cm3 výkon: 2,2 PS NEA 52 - 14 990,- Kč obsah: 51,7 cm3 Vrtáky: výkon: 2,6 PS 80x800 100x800 120x800 150x800 180x800 200x800

Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva: Německé firmy Finské firmy

The Power of Dreams

KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA

s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117 331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174

též Prodej tky na splá

e-mail: [email protected] web: www.agriimport.cz

®

POZOR !

Nabízí dále lesní a zahradní techniku dalších značek: STIHL, LASKI, SEPPI M, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ... Informujte se o pomoci firmy při likvidaci kalamity na Slovensku:

Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o. U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347 fax 323 661 348, e-mail [email protected] www.werco.cz

ZMĚNA ADRESY !

Kultivátor 4 990,- Kč HONDA H O31 - 13 790,- Kč čtyřtaktní motor HONDA obsah: 31 cm3, výkon: 1,5 PS H 035 za 14 590,- Kč (obsah motoru: 36 cm3, výkon 1,6 PS)

STÁLE OSTRÉ NÁŘADÍ JAPAN

s.r.o.

Písek

Generální distributor ®

• unikátní patentované zuby • neuvěřitelný výkon, ostrost a síla • ověřeno v lesnictví a zahradnictví PRODEJNA Jeremiášova 21 370 01 České Budějovice

®

tel. 387 310 734 tel.+fax: 387 310 733 e-mail: [email protected] web: www.wisteria.cz

Dále dodáváme nářadí zn. FISKARS, SANDVIK, SOLO, OREGON, STIHL Provádíme rizikové kácení stromů a zajištění korun proti rozlomení

Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY (špičkové ceny, rychlost dodávek) ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm) 18H (.404" 2,0 mm)

LIŠTY

- všechny druhy dle délky, šířky drážky, montážního upevnění

ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446, 397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105 e-mail: [email protected], web: www.agroles-oregon.cz

Pozvánka pro vystavovatele 18. 21. 10. 2005 Brno výstavitì Odborný doprovodný program: Døevo obnovitelná surovina budoucnosti Nejvìtí mezinárodní veletrh oboru zpracování døeva ve støední a východní Evropì Úèast nejvýznamnìjích tuzemských i zahranièních firem 80 % odborných návtìvníkù ze 32 zemí Rekordní výsledky roku 2003: nárùst výstavní plochy i zahranièních vystavovatelù Zvýhodnìné ceny do 15. 5. 2005

Veletrh podporován:

2 0 0 5 9. mezinárodní veletrh strojù, nástrojù, zaøízení a materiálù pro døevozpracující prùmysl

Libereckem od Lužických hor po Krkonoše Aktuální problémy lesního školkařství

Recommend Documents