Lhotka územní plán Červen

Lhotka územní plán

Červen 2014

1

Záznam o účinnosti: podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. správní orgán, který vydal územní plán:

Zastupitelstvo obce Lhotka

datum nabytí účinnosti územního plánu:

…………………………………...

pořizovatel:

Městský úřad Mělník Odbor výstavby a rozvoje

podpis a otisk úředního razítka: oprávněná úřední osoba pořizovatele:

Ing. Slavomír Vecko referent odboru výstavby a rozvoje

Zadavatel:

Obec Lhotka Lhotka 55 277 31 Velký Borek

Pořizovatel:

Městský úřad Mělník Odbor výstavby a rozvoje Náměstí Míru 1 276 01 Mělník

Kolektiv zpracovatelů: Hlavní projektant Ing. arch. Bohuslava Kolářová Na Říháku 25 153 00 Praha – Radotín tel. 737321319 IČO 12609773 Živnostenský list vydal Místní úřad městské části Praha – Radotín, živnostenský odbor, dne 5. 8. 1996, ev. č. 310020-4171-01 Spolupráce Ing. Jiří Štolc RNDr. Renáta Eisenhammerová Ing. Josef Krause, autorizovaný projektant ÚSES autorizace ČKA č. 01732 Grafické zpracování Mgr. Radka Dvorská

2

Obec Lhotka

Opatření obecné povahy č. 1/2014, kterým se vydává

Územní plán Lhotka Zastupitelstvo obce Lhotka, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

vydává na základě usnesení zastupitelstva č. ……………… ze dne ……………………..

Územní plán Lhotka

3

OBSAH: I. Územní plán

5

a) Vymezení zastavěného území

5

b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

5

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

5

d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování

9

e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů

13

f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) 19 g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemků a stavbám vyvlastnit

27

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona

28

i) j)

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

28

Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

28

k) Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci l)

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

m) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán 4

28

28

z podnětu nebo na žádost a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání

28

n) Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

28

o) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

28

p) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

29

5

ÚZEMNÍ PLÁN a)

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území sídel Lhotka a Hleďsebe je vymezeno k datu 1. 1. 2012. Je vyznačeno ve výkresové části územního plánu.

b)

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

1. Koncepce rozvoje území vychází z cílů zabezpečení souladu zemědělského obhospodařování kulturní krajiny, ochrany přírody a krajiny a udržení hygienicky kvalitního životního prostředí. 2. Urbanistická koncepce přičleňuje další zastavitelné plochy k zastavěnému území sídel. 3. Nová urbanizovaná území nejsou ve volné krajině zakládána. 4. Koncepcí územního plánu nejsou narušeny přírodní ani kulturní hodnoty území, kterými jsou: a) přírodní hodnoty území: −

celkový charakter území, jehož osu tvoří mělké údolí vodního toku Pšovka, lemované z jihozápadní strany drobnými plochami lesů. Na severovýchodním okraji se vypínají dramaticky modelované skalní stěny s lesními porosty;

−

vodní tok Pšovka je zařazen do soustavy NATURA 2000;

−

severní část území je součástí CHKO Kokořínsko;

−

celé území je začleněno do chráněné oblasti akumulace podzemních vod Severočeská křída.

b) kulturní hodnoty území: −

objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek jsou respektovány;

−

kromě zapsaných památek je v řešeném území mnoho objektů historicky zajímavých (zemědělské statky, skalní byty);

−

historická jádra sídel Lhotka i Hleďsebe s plochami návsí lemovaných charakteristickými selskými usedlostmi;

−

samoty na terénně vyvýšených místech (Čepička, Vystrkov);

−

ochranu a péči je třeba věnovat též objektům drobné sakrální architektury, které výtvarně doplňují sídla i krajinu;

−

archeologická naleziště – celé území ČR je místem archeologických památek.

c)

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

c1.

Rozvojový potenciál a stanovení výhledového počtu obyvatelstva

−

obec má velmi dobré předpoklady obytné a rekreační funkce a naopak omezený potenciál lokální ekonomiky;

−

předpokládá se zachování základních funkcí obce;

6

−

v horizontu 15 – 20 let se uvažuje s dosažením populační velikosti 300 – 350 obyvatel a rozsahem bytové výstavby 10 – 15 bytů.

c2.

Urbanistická koncepce

−

využitelnost území ve Lhotce i v Hleďsebi limituje nutnost ochrany vysokých krajinných hodnot území, stanovené záplavové území vodního toku Pšovka a ochranná pásma vodních zdrojů

−

rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy: •

ve Lhotce při severním okraji zastavěného území, v centru sídla a na jeho jihovýchodním okraji;

•

v Hleďsebi na severním, východním a západním okraji.

−

rozvojové plochy pro rekreaci – nejsou navrhovány

−

rozvoj ekonomické základny: •

výroba, výrobní služby nerušící bydlení mohou být součástí ploch bydlení venkovského charakteru;

•

nové plochy výroby a skladování nejsou navrženy.

Výčet zastavitelných ploch Označení plochy výměra (ha)

Funkční využití

Podmínky využití

Požadavek Požadavek Etapa územní regulačního realizace studie plánu

Lhotka 1

SV

• respektovat charakter sídla

-

-

1

-

-

1

-

-

1

• v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech 2

SV

• respektovat charakter sídla • v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech

3

SV

• respektovat charakter sídla • respektovat stanovené záplavové území • v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech

7

Označení plochy výměra (ha)

Funkční využití

4

SV

Podmínky využití • respektovat charakter sídla

Požadavek Požadavek Etapa územní regulačního realizace studie plánu -

-

1

• respektovat stanovené záplavové území • v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech 5

SV


-

-

1

6

SV


-

-

1

7

SV


-

-

1

8

SV


-

-

1

• respektovat vzdušné elektrické vedení 22 kV vč. ochranných pásem 10

SV

• respektovat vzdušné elektrické vedení 22 kV vč. ochranných pásem a trafostanice vč. ochranného pásma

-

-

1

11

SV

• respektovat ochranné pásmo lesa, do vzdálenosti 50m od okraje lesa nebudou umisťovány stavby

-

-

1

12

SV

• respektovat ochranné pásmo silnice III. tř.

-

-

1

-

-

1


SV

• respektovat ochranné pásmo silnice III. tř. • v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech

8

Označení plochy výměra (ha)

Funkční využití

14

SV

Podmínky využití • podmíněně přípustná funkce bydlení ochranné pásmo hřbitova podmínka splnění hygienických požadavků

Požadavek Požadavek Etapa územní regulačního realizace studie plánu -

-

1

-

-

1

-

-

1


SV

• respektovat charakter sídla • do vzdálenosti 50m od okraje lesa nebudou umisťovány žádné stavby

19

SV

• v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech • respektovat ochranné pásmo silnice a železnice

Hleďsebe 9

SV


-

-

1

15

SV


-

-

1

-

-

1

• plocha bude ze silnice III/25931 zpřístupněna samostatným novým vstupem • v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech 17

SV

• respektovat charakter sídla • do vzdálenosti 50m od okraje lesa nebudou umisťovány žádné stavby

18

SV

• v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb i v chráněných venkovních prostorech • plocha v ochranné pásmu železniční dráhy

20

SV

• do vzdálenosti 50 m od okraje lesa nebudou umisťovány žádné stavby

9

Plochy přestavby Nejsou navrženy.

c3.

Návrh systému sídelní zeleně

Vysoká zeleň se uplatňuje v obou sídlech. Plochy sadů a soukromých zahrad prostupují zastavěnými částmi a vynikají v panoramatu sídel. Těžištěm každého sídla je plocha veřejného prostranství se sadovnicky upravenou zelení.

d)

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování

d1.

Doprava

Silniční doprava Páteřní obslužný systém správního území obce s návaznostmi na nadřazenou silniční síť budou i do budoucností tvořit silnice II/273 Mělník – Mšeno a III/25931 Lhotka Na Dole – Jenichov. S přeložkami jejich tras se nepočítá.

Místní komunikace Zpřístupnění (a obsluha) navrhovaných rozvojových ploch bude zajištěno ze současné sítě silnic a místních komunikací.

Návrh komunikačního zpřístupnění a obsluhy navrhovaných rozvojových ploch Označení plochy

Návrh řešení – komunikační napojení

Lhotka 1

Plocha smíšená – venkovského charakteru bude zpřístupněna ze silnice III/25931.

2


3


4


5

Plocha smíšená – venkovského charakteru bude zpřístupněna ze současné místní komunikace.

6


7


8


10


11


12


13


14

Plocha smíšená – venkovského charakteru bude zpřístupněna ze silnice III/25931. Plocha smíšená – venkovského charakteru bude zpřístupněna ze silnice III/25931.

16 19


10

Označení plochy

Návrh řešení – komunikační napojení

Hleďsebe 9


15

Plocha smíšená – venkovského charakteru bude zpřístupněna ze silnice III/25931 vnitřní místní komunikací.

17


18


20


Účelové komunikace Účelové komunikace zajišťují prostupnost správního území obce, jejich síť je vyhovující, další nejsou navrhovány.

Železniční doprava Železniční trať č. 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav má ve správním území železniční stanici a dvě zastávky. Jejich umístění je stabilizované.

Autobusová doprava Správní území obce je obsluhováno autobusovými linkami. Autobusové zastávky Lhotka – obec, Lhotka Na Dole a Hleďsebe jsou využívány.

Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je řešeno na soukromých pozemcích vlastníků nemovitostí, provozoven a chat.

Dopravní vybavenost Ve správním území obce není umístěna čerpací stanice pohonných hmot, ani se s jejím umístěním nepočítá.

d2.

Vodní hospodářství

1.

Koncepce zásobování pitnou vodou

Způsob zásobování sídel Lhotka a Hleďsebe je stabilizovaný a zdrojově zabezpečený po stránce množství i jakosti dodávané pitné vody. Zastavitelné plochy navrhované Územním plánem je možné připojit na vybudovanou vodovodní síť bez nároků na její rozšíření. Využitím zastavitelných ploch vzroste počet obyvatel obce na cca 320 osob a potřeba vody se mírně zvýší.

11

Obec Lhotka: Potřeba pitné vody – návrh Obec

Potřeba vody

Průměrná specifická potřeba l/ob.d

Lhotka vč. Hleďsebe

Průměrná denní

Maximální denní

3

m /d

m /d

135

l/s

43,2

0,50

3

64,8

l/s 0,75

Vydatnost vodního zdroje 15 l/s je mnohonásobně (20 x) vyšší než maximální denní potřeba vody a vykazuje volnou rezervu 14,25 l/s. Realizaci záměru doplnění vodovodu o vodojem 40 m3 s výtlačným a zásobním řadem (podle Územního plánu z roku 2004) se navrhuje dále sledovat jako územní rezervu zdůvodnitelnou z provozních hledisek ve vzdálenějším časovém horizontu. Důvodem odkladu vedle investiční náročnosti je i vážný stavební zásah do pískovcových stěn rokle nad Malou Stranou.

2.

Koncepce odvádění a zneškodňování odpadních vod

Návrh odvádění a zneškodňování odpadních vod v řešeném území respektuje schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Středočeského kraje. K řešení této problematiky je nutné přistupovat s ohledem na stanovený režim ochranných pásem vodních zdrojů, a to jak místních, tak i dalších souvisejících, regionálně významných zdrojů v povodí Pšovky. Celé řešené území přísluší do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV Severočeská křída a do vnější části OP II. stupně (II. B). Z toho celé zastavěné části obce jsou začleněny do přísnějšího režimu vnitřní části OP II. stupně (II. A). Ze závazné části Plánu hlavních povodí ČR je pro Územní plán Lhotky zvláště významný cíl „zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů“. Tento předkládaný Územní plán pro nejbližší období navrhuje decentralizované řešení individuálního zneškodňování splaškových odpadních vod, tj. bez výstavby kanalizace pro veřejnou potřebu. Do doby vybudování kanalizace budou nové rodinné domy odkanalizovány v souladu se zákonnými předpisy. Využitím zastavitelných ploch navrhovaných Územním plánem se zvýší počet obyvatel na 320 osob a zvýší se tak i objem produkovaných splaškových odpadních vod i produkované znečištění vyjadřované ukazatelem BSK5. Obec Lhotka: Produkce splaškových odpadních vod a znečištění - návrh Obec Lhotka vč. Hleďsebe

Počet obyvatel

Produkce splaškových odpadních vod 3

m /d

320

l/s 43,2

Produkce znečištění kg BSK5/d

0,50

19,2

EO 320

Centrální řešení s veřejnou kanalizací v délce 2 km a přečerpávání odpadních vod z centrální čerpací stanice do ČOV Mělník je nutné pro jeho investiční a provozní náročnost odložit do časově vzdálenějšího horizontu.

12

3.

Odvádění dešťových vod

Současný způsob odvádění srážkových vod ze zastavěného území obce je hodnocen jako vyhovující i pro navrhované zastavitelné plochy. Územní plán proto dešťovou kanalizaci nenavrhuje.

d3.

Energetika

Zásobování elektrickou energií 1.

Obec Lhotka bude i do výhledu zásobována sítí 22 kV napojenou na rozvodnu 110/22 kV Mělník.

2.

Trafostanice budou v případě potřeby zkapacitněny.

Zásobování plynem Sídla Lhotka a Hleďsebe nejsou plynofikována, s plynofikací se v blízkém období nepočítá.

Zásobování teplem Pro vytápění, přípravu TUV a vaření se navrhuje využití čistých a obnovitelných zdrojů energie.

d4.

Telekomunikace, spoje

Návrh předpokládá telefonizaci do úrovně 150% ve stávající zástavbě a 200% v navrhované zástavbě. Rozvody spojů budou postupně kabelizovány.

d5.

Odpadové hospodářství

Zneškodňování komunálního odpadu ve správním území obce je zajišťováno oprávněnými firmami.

d6.

Občanské vybavení Stávající zařízení jsou respektována.

Lokální zařízení občanského vybavení mohou být součástí ploch smíšených – venkovského charakteru.

13

e)

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů

e1.

Koncepce uspořádání krajiny

Současné uspořádání krajiny se návrhem ÚP výrazně nezmění. Krajinářsky i ekologicky mimořádně hodnotné je území vázané na údolí potoka Pšovka s krátkými bočními zářezy. Svahy údolí jsou lemovány skalnatými výchozy pískovců. Území mimo údolí Pšovky je zemědělská krajina s drobnými lesíky, ale jinak bez porostů stromů a keřů. Nepřítomnost bariér pro vítr zde patrně způsobila četné polomy na okrajích lesních porostů. Z tohoto důvodu je navržena výsadba ochranných pásů dřevin. Vodní tok Pšovky s mokřady a rybníčky na její nivě jsou vzhledem k výskytu vzácných živočichů vyhlášeny jako evropsky významná lokalita. Hodnotné lesní porosty na hranách údolí sledují osy nadregionálních biokoridorů. Severní okraj správního území obce je součástí CHKO Kokořínsko.

e2.

Územní systém ekologické stability krajiny

Řešení ÚSES vychází z okresního generelu Mělník-sever a plánu ÚSES schváleného v ÚPO Lhotka z roku 2004. Návrh územního plánu tento plán přebírá a upřesňuje vymezení některých skladebných částí a doplňuje vymezení interakčních prvků. Nárazníkové zóny nadregionálních biokoiorů zahrnují celé území obce Lhotka. Do řešeného území zasahují: -

-

-

-

nadregionální biokoridor NRBK K16T -

osa NRBK K16T

-

nárazníková zóna NRBK K16

-

lokální biocentrum LBC 101

nadregionální biokoridor NRBK K17 -

osa NRBK K17 MB

-

osa NRBK K17 B

-


-


lokální biokoridor nivy Pšovky LBK 74 -


-


regionální biokoridor RBK 1122 (vymezen mimo řešené území) -

lokální biocentrum LBC 104 část

-

interakční prvek IP 1

-


-

interakční prvek IP 3 14

-


-


-


-


-


Pro funkční využití ploch biocenter je Přípustné: • současné využití • využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES Podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra Nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; • rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Pro funkční využití ploch biokoridorů je Přípustné: • současné využití • využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod. • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES

15

Podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru Nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných

Pro funkční využití ploch Iterakčních prvků je Přípustné: • současné využití • využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES Podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti interakčních prvků Nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost IP nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; • rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

e3.

Prostupnost krajiny

Návrhem ÚP se nemění koncepce systému cest v krajině, včetně pěších cest a cyklostezek.

16

Realizace navržených interakčních prvků s výsadbou linií stromů a keřů zlepší její prostupnost. Zelené pásy mohou být využity pro pěší stezky.

e4.

Opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny

V rámci ÚP jsou vymezeny interakční prvky na zemědělské půdě. Jejich realizací a posílením funkčnosti ostatních prvků ÚSES se zvýší ekologická stabilita krajiny.

e5.

Koncepce ochrany vodních poměrů

1. Návrh Územního plánu vychází z koncepcí vytýčených Státní politikou životního prostředí a z Plánu hlavních povodí zejména v oblasti ochrany odtokových poměrů a ochrany povrchových a podzemních vod. Územní plán respektuje příslušnost řešeného území do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV Severočeská křída i příslušnost území do ochranných pásem regionálně významných zdrojů podzemních vod. Souhrn mimořádně příznivých vodních poměrů vyvolává požadavky na jejich zachování a ochranu. Při umisťování staveb a povolování činností na území obce je proto nutné posuzovat jejich případné dopady na vodní zdroje. V ochraně odtokových poměrů je analyzován vliv bočních údolí – strží vyústěných do Pšovky, a to jak s ohledem na usazování sedimentů vnášených občasnými nárazovými srážkovými přítoky, tak i na potenciální ohrožení jakosti povrchových i podzemních vod ze zemědělských ploch z povodí nad stržemi.

2.

Koncepce ochrany povrchových vod

Při zdejším vzájemném propojení povrchových a podzemních vod vykazuje jejich ochrana velmi podobné prvky a opatření. U povrchových vod se koncepce více zaměřuje na účinné zneškodňování splaškových odpadních vod a zamezení jejich pronikání do vodního toku. Navrhovaná ochranná opatření jsou podrobně specifikována v kapitole Koncepce odvádění a zneškodňování odpadních vod. Samostatnou problematiku tvoří ochrana toku Pšovky (ale i zastavěných i nezastavěných částí obce) před občasnými přívalovými přítoky srážkových vod z povodí bočních strží a před jejich přinášeným nárazovým znečištěním. Analýza problému a navrhovaná opatření jsou řešena v samostatné kapitole Územního plánu (Koncepce protierozních opatření). Z celkem 8 sledovaných největších strží vyústěných do Pšovky v řešeném území mají pouze 4 z nich své nátokové profily (horní ukončení strží) na území obce a je tedy reálné navrhnout odpovídající řešení v rámci tohoto Územního plánu. Zbývající strže a jejich povodí přísluší územně do sousedních obcí a opatření musí být řešena mimo rámec obce Lhotka.

17

3.

Koncepce ochrany podzemních vod Ochrana podzemních vod sleduje tyto rámcové cíle:

•

zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek a zamezení zhoršení jejich stavu;

•

zajištění ochrany, zlepšení stavu a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním;

•

odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího trendu koncentrace nebezpečných, zvláště nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti.

Mimořádně příznivá hydrogeologická stavba řešeného území poskytuje možnosti jímání kvalitních podzemních vod. Na lokální úrovni je využíván pro zásobování pitnou vodou vrt LN ve Lhotce. Na regionální úrovni přesahuje do jižní části katastrálního území Hleďsebi OP I. stupně rozsáhlého jímacího území Řepínský Důl – Mělnická Vrutice (vrty PŠ 5, PŠ 5a). Zabezpečení a uchování vydatnosti a jakosti zdrojů podzemní vody si vynutilo stanovení odstupňovaných ochranných pásem. Ochranná pásma I. stupně (OP I. st.) s nejpřísnější ochranou (zákaz vstupu) zaujímají pouze malé plochy v bezprostředním okolí zdrojů, takže jejich omezující vliv na rozvoj obce je zanedbatelný. Ochranná pásma II. stupně se zaměřují na činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. V přísnější vnitřní části OP II. stupně (OP II. A) do kterého náleží celé zastavěné území obce, je hlavním předmětem sledování zneškodňování odpadních vod. Pro trvalé i přechodně ubytované obyvatele to konkrétně znamená především důsledné zachycování odpadních vod do bezodtokových nepropustných jímek. Proto je nutné zajistit po roce 2015 rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro odpadní vody. Nejpozději v roce 2020 musí být veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách likvidovány v ČOV.

4.

Koncepce ochrany proti erozi

Těžištěm erozních jevů jsou boční strže údolí Pšovky s jejich zemědělsky využívanými povodími. Územním plánem obce je sledováno 8 vybraných nejvýznamnějších strží. Odtokový režim strží je naprosto nepravidelný – od nulových odtoků po většinu roku až po krátkodobé přívalové srážkové špičky s erozivním účinkem a přesunem erodovaných zemních částic a splavenin z povodí nad stržemi do Pšovky. Cílem navrhovaných protierozních opatření je: •

ochrana zemědělského půdního fondu v povodí;

•

ochrana strží jako přírodního fenoménu před rozvojem eroze;

•

ochrana zastavěných částí obce pod stržemi před opakovaným zaplavováním nárazovými přívalovými přítoky a jejich sedimentací na veřejných i soukromých plochách;

•

ochrana Pšovky před zanášením jejího koryta erozivními splachy a sedimenty z horních částí povodí nad stržemi;

•

ochrana jakosti povrchových i podzemních vod před znečištěním, způsobeným vyluhováním sedimentů. 18

Odpovídající účinná ochranná opatření spočívající v úpravě režimu povrchového odtoku musí korigovat průběh odtoku v plochách nad začátkem erozních rýh. Z celkem 8 hodnocených strží mají pouze 4 strže své počáteční nátokové profily v hranicích řešeného území: •

strž č. 3 – V Trdlici;

•

strž č. 4 – Na Bílých Březích;

•

strž č. 5 – Pod Čepičkou;

•

strž č. 7 – U Vystrkova.

Detailní řešení protierozních opatření v povodí strží na území obce navrhne projektová dokumentace. Mohou to být suché retenční nádrže-poldry, vsakovací příkopy a zatravněné pásy nebo jiná opatření vycházející ze vhodně volených osevních postupů. Ostatní strže přesahují do katastrálních území sousedních obcí (Vysoká u Mělníka, Střemy, Jenichov). Návrh jejich řešení nepřísluší Územnímu plánu Lhotky.

5.

Koncepce ochrany území před povodněmi

Žádná z navrhovaných zastavitelných ploch není v kolisi se stanoveným záplavovým územím Q100 ani s jeho aktivní zónou. K přiblížení k hladině Q100 a okrajově i k její aktivní zóně dochází pouze u plochy č.3 (p.č. 83/1) a č.4 (p.č. 85/4 a 85/5), kde bude nutné přizpůsobit detailní umístění stavebních objektů k hornímu okraji pozemků.

e6.

Rekreace

1. Pro možnost každodenní rekreace letní je ve Lhotce vybudováno sportovní hřiště. Další sportovní plochy se nenavrhují. 2. Dlouhodobé rekreaci slouží chalupy. Rekreační využití přispívá k záchraně venkovských objektů a jejich původního vzhledu. Forma nevyčleněných objektů z bytového fondu ponechává možnost i pro trvalé bydlení. 3. Tři lokality s rekreačními chatami jsou stabilizované. Jejich rozšiřování ani výstavbu dalších chat územní plán nenavrhuje. 4. Rovněž lokalita zahrádkové osady není rozšiřována.

e7.

Dobývání nerostů

1. Celé řešené území překrývá chráněné ložiskové území č. 1075300 Bezno, které bylo stanoveno pro dosud netěžené ložisko černého uhlí Mělnická pánev č. B075300. 2. V katastrálním území Lhotka je respektováno sesuvné území č. 1078.

19

f)

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

Územní plán předkládá regulaci v hlavním výkresu. Smyslem regulace je zajištění proporciálního rozvoje všech vrstev funkčních složek a zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným vývojem ohroženy nebo zcela devastovány. Jedná se zejména o bydlení, kulturní, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby a plochy. Pro celé území je nepřípustné: •

skladování toxického odpadu;

•

provozy znečišťující povrchové a podzemní vody.

Plochy s rozdílným způsobem využití SV

plochy smíšené – venkovského charakteru

Hlavní využití: plochy s obytnou funkcí a užitkovým využitím zahrad a chovem drobného hospodářského zvířectva Přípustné jsou: -

rodinné domy, zemědělské usedlosti;

-

součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše; stavby a zařízení pro maloobchod, stavby pro ubytování v soukromí, agroturistika;

-

objekty občanské vybavenosti lokálního významu;

-

pozemky související dopravní a technické infrastruktury;

-

zeleň plošná, liniová;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

vodní plochy.

Nepřípustné jsou: -

veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím;

-

stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a tím narušují funkce bydlení (hlučnost, prašnost, vibrace, zápach apod.). 20

BH

plochy bydlení – bydlení v bytových domech

Hlavní využití: téměř výhradně k bydlení, bytové domy včetně doplňkových staveb Přípustné jsou: -

bytové domy včetně doplňkových staveb;

-

zahrady okrasné a užitkové;

-

stavby a zařízení občanského vybavení, integrované ke stavbám pro bydlení nesnižující kvalitu prostředí;

-


-

stavby a zařízení technického vybavení;

-


-

dětská hřiště lokálního významu nerušící obytnou funkci;

-

drobné vodní plochy.

Nepřípustné jsou:

OV

-

stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím;

-

stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a tím narušují funkce bydlení (hlučnost, prašnost, vibrace, zápach apod.).

plochy občanského vybavení

Hlavní využití: slouží pro umístění zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotnictví, ubytování, stravování, obchod, církve, kultury, veřejné správy a ochranu obyvatelstva Přípustné: -

jednotlivé typy (stupně) školských zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotnictví, církev, kultury, veřejné správy a ochranu obyvatelstva; stavby pro ubytování, stravování a obchod;

-

doplňkové stavby související s hlavním využitím;

-


-

veřejná prostranství;

-


-

nezbytná dopravní a technická infrastruktura.

Podmíněné jsou: -

byty majitelů a správců zařízení při zachování hygienických požadavků.


stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím; 21

-

OS


plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

Hlavní využití: pro organizovaný i rekreační sport, stavby a zařízení pro sport Přípustné jsou: -

stavby a zařízení pro sport a rekreaci;

-

nezbytná zařízení zabezpečující provoz a potřeby území; (sociální a hygienické zázemí sportovců i diváků, stavby a zařízení pro relaxaci a rehabilitaci, stavby a zařízení pro technickou vybavenost a technické a provozní zázemí sportoviště);

-

komunikace pro pěší a cyklisty;

-


-

zeleň plošná, liniová.

Podmíněně přípustné jsou: -

stavby pro bydlení a ubytování při zachování hygienických požadavků.



-


Doplňující ustanovení: -

OH

na pozemku p.č. 356/6 katastrální území Lhotka (kynologická cvičiště) nebudou realizovány žádné stavby.

plochy občanského vybavení – hřbitov

Přípustné jsou: -

stavby a zařízení pro pohřebnictví;

-

stavby občanského vybavení slučitelné s účelem pohřebnictví;

-


-


-

výtvarná díla.


stavby a činnosti, nesouvisející s přípustným využitím.

22

PV

plochy veřejných prostranství

Hlavní využití: jako veřejně přístupné a užívané prostranství, ulice, cesty, které mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci Přípustné jsou: -


-

zeleň plošná a liniová;

-

občanské vybavení slučitelné s hlavním využitím;

-


-

komunikace, stezky;

-

obratiště, manipulační plochy, parkovací plochy.


RI

veškeré činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím.

plochy rekreace – rekreace rodinná

Hlavní využití: stavby pro rodinnou rekreaci, zahrady Přípustné jsou: -

stavby pro rodinnou rekreaci a stavby doplňkové související se stavbami pro rodinnou rekreaci;

-


-


-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport.


SR

-


-


plochy smíšené obytné, rekreační


stavby pro bydlení

-

stavby pro rodinnou rekreaci a stavby doplňkové související se stavbami pro rodinnou rekreaci;

-


-


23

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport.

Podmíněně přípustné: -

transformace staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení při splnění stavebních, technických a hygienických požadavků.


RZ

-


-


plochy rekreace – zahrádkové osady

Hlavní využití: stavby pro rodinnou rekreaci; zahrady Přípustné jsou: -

oplocení;

-

pozemky staveb a zařízení pro obhospodařování;

-

včelíny;

-

pozemky související dopravní a technické infrastruktury.


DS

stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím.

plochy dopravní infrastruktury – doprava silniční

Hlavní využití: pro provoz vozidel po pozemních komunikacích- pozemní komunikace, silniční pozemky komunikace, plochy pro pěší a cyklisty Přípustné jsou: -

komunikace, silnice;

-

parkoviště a odstavné plochy;

-

plochy, které jsou součástí dopravních staveb a zařízení (autobusové zastávky, mosty, opěrné zdi, náspy, zářezy);

-

plochy technické infrastruktury;

-


-

autobusové zastávky;

-

plochy pro pěší na oddělených pruzích a chodnících.


veškeré stavby a zařízení nesouvisející s přípustným využitím.

24

DZ

plochy dopravní infrastruktury – doprava železniční


plochy železnice a souvisejících zařízení;

-

plochy technické infrastruktury;

-

parkoviště a odstavné plochy.


TI

veškeré stavby a zařízení nesouvisející s přípustným využitím: stavby pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, výrobu.

plochy technické infrastruktury

Hlavní využití: pro umisťování staveb a zařízení sloužící k přenosu, transformaci či úpravám medií technické infrastruktury a provozu těchto zařízení. Jedná se o zásobování pitnou vodou, elektrickou energií, zemním plynem, (telekomunikace, radiokomunikace, dále o stavby sloužící k provozu kanalizace, ČOV a nakládání s kaly Přípustné jsou: -

stavby pro technickou vybavenost a infrastrukturu tj. zabezpečení zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování energiemi, stavby spojových zařízení, stavby pro požární ochranu, technické rekultivace;

-

stavby a zařízení provozního a technického vybavení;

-

komunikace a odstavné plochy;

-

zeleň plošná a liniová.


VZ

veškeré stavby a zařízení nesouvisející s přípustným využitím.

plochy výroby a skladování – zemědělská výroba

Hlavní využití: chov zvířat Přípustné jsou: -

stavby pro ustájení zvířat;

-

stavby související s chovem;

-

stavby pro výrobu, sklady, služby;

-

skladovací prostory;

-


-

oplocení;

-

zeleň plošná, liniová.

25


ZS

stavby pro bydlení, občanské vybavení, tělovýchovu a sport, rekreaci.

plochy zeleně – sady, zahrady


oplocení;

-

včelíny a hospodářské stavby pro obhospodařování pozemků;

-

související dopravní a technická infrastruktura.


ZO

ostatní činnosti kromě vyjmenovaných.

plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň

Hlavní využití: plochy vymezené za účelem ochrany krajiny Přípustné jsou: -

zeleň mimolesní, doprovodná;

-

komunikace pro hospodaření a těžbu;

-

cesty pro pěší, stezky pro cyklisty.

Podmíněně přípustné jsou: -

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa).


VV

veškeré zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním přípustným a podmíněně přípustným využitím.

plochy vodní a vodohospodářské


zařízení pro údržbu, sledování a regulaci vodního režimu;

-

revitalizace a podpora protierozních opatření, poldry.

Podmíněné jsou: -

stavby technické vybavenosti.


jakékoliv změny funkčního využití.

26

NZ

plochy zemědělské

Hlavní využití: zemědělské hospodaření Přípustné jsou: -

nezbytné stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace pro hospodaření.

Podmíněné jsou: podmínka zpracování projektové dokumentace -


-

změny kultur zemědělské půdy (např. na ornou půdu, trvalé travní porosty, zahrady, pozemky určené k plnění funkcí lesa);

-

vodní plochy.


NL

stavby pro bydlení, výrobu, občanské vybavení, rekreaci.

plochy lesní

Hlavní využití: pěstování lesních porostů hospodářských, ochranných, nebo lesů zvláštního určení. Lesní porosty pro hospodářské a rekreační využití Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření a těžbu, plochy pro manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky pro cyklisty;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření;

-

stavby a zařízení sloužící obsluze ploch;

-

stavby a zařízení technické infrastruktury.

Podmíněné jsou: podmínka zpracování projektové dokumentace -


-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa);

-

drobná architektura, sakrální stavby.


NP

-

veškeré stavby a využití ploch, které nesouvisí s přípustným využitím;

-

stavby pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a rekreaci.

plochy přírodní -

plochy zahrnuté do prvků územního systému ekologické stability.

27

Výšková regulace zástavby a koeficient zastavění pozemků Označení SV

plochy smíšené – venkovského charakteru plochy bydlení – bydlení v bytových domech plochy občanského vybavení

BH OV

OS

plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport plochy výroby a skladování – zemědělská výroba plochy rekreace - rekreace rodinná plochy smíšené obytné, rekreační plochy rekreace - zahrádkové osady

VZ RI SR RZ *)

Funkce

Koeficient max. *) zastavění (%)

Podlažnost 2 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení 2 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení 2 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení sedlové střechy 2 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení výška max. 7,5 m v hřebeni 1 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní podlaží + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní podlaží

25 40 60

80 60 20 25 10

koeficient zastavění zahrnuje součet zastavěných a zpevněných ploch.

g)

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemků a stavbám vyvlastnit

g1.

Plochy a koridory s možností vyvlastnění (dle § 2, odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.)

Označení

g2.

Veřejně prospěšná stavba

Katastrální území

VT1

hlavní kanalizační stoka

Lhotka u Mělníka, Hleďsebe

VT2

čerpací stanice odpadních vod

Hleďsebe

Veřejně prospěšná opatření Nejsou vymezena.

g3.

Zvláštní zájmy

Celé řešené území se nachází ve vymezeném území AČR (jev 82 – komunikační vedení a jev 103 – letecká stavba včetně ochranného pásma).

g4.

Asanace Asanace nejsou navrhovány.

28

h)

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona Nejsou vymezeny.

i)

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Nejsou vymezeny.

j)

Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Nejsou stanoveny.

k)

Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Nejsou vymezeny.

l)

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Nejsou vymezeny.

m)

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání Nejsou vymezeny.

n)

Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Není stanoveno.

o)

Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Nejsou vymezeny.

29

p)

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

I. Územní plán Textová část: str. 1 - 29 Grafická část: 1. Výkres základního členění území

1:

5 000

2. Hlavní výkres

1:

5 000

3. Hlavní výkres – koncepce veřejné infrastruktury

1:

5 000

4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1:

5 000

30

II.

Odůvodnění územního plánu

32

a) Postup při pořízení územního plánu

32

b) Výsledek přezkoumání územního plánu

32

b.1

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

33

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

33

b.3

Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

34

b.4

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem rozporů

34

b.2

c) Náležitosti vyplývající z § 53 odst. 5a) – f) stavebního zákona

35

c.1

Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4

35

c.2

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na životní prostředí

35

c.3

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

35

c.4

Sdělení jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

36

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

36

c.5

1.

Odůvodnění řešení územního plánu

2.

Koncepce rozvoje území obce, plochy s rozdílným způsobem využití 36

3.

Odůvodnění výhledové velikosti obce a výhledového počtu bytů

37

4.

Dopravní infrastruktura

42

5.


43

6.

Odůvodnění uspořádání krajiny

47

7.

Hygiena životního prostředí

58

8.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

59

Vyhodnocení účelného zastavění území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

59

9.

d) Náležitosti vyplývající z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. část II odst. 1a) – d) d.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 31

36

60 60

d.2

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

60

d.3

Výčet náležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje

63

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

63

d.4

Textová část odůvodnění obsahuje vedle náležitostí správního řádu splnění požadavků § 53 odst. 4 a odst. 5 stavebního zákona a dále splnění požadavků dle přílohy č. 7 část II. odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

5. Koordinační výkres

1:

5 000

6. Koordinační výkres – koncepce veřejné infrastruktury

1:

5 000

7. Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa

1:

5 000

8. Výkres širších vztahů

1 : 100 000

32

II. a)

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Postup při pořízení územního plánu

Pořízení Územního plánu Lhotka bylo schváleno Zastupitelstvem obce Lhotka usnesením č. 7 ze dne 12. 4. 2010. Žádost o pořízení byla pořizovateli – MěÚ Mělník, odboru výstavby a rozvoje doručena 14. 10. 2010. Návrh zadání pořizovatel – odbor výstavby a rozvoje MěÚ Mělník rozeslal dotčeným orgánům, správcům sítí i dalším orgánům hájícím veřejný zájem. Návrh zadání byl veřejně projednáván od 16. 11. 2010 do 16. 12. 2010. Ve stanovisku Městského úřadu Mělník, odboru životního čj. 1632/ZP/10/JIHA ze dne 15. 12. 2010 bylo uplatněno několik požadavků:

prostředí

−

vypracovat posouzení hydrologických do horninového prostředí;

−

vyloučit všechny záměry zasahující do záplavového území Q100 vodního toku Pšovka a záměry zasahující do 50 m širokého pásma od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa;

−

vyloučit lokality, které zasahují do EVL 0214013 Kokořínsko NATURA 2000, lokality v údolní nivě Pšovka (VKP) a prvků ÚSES.

poměrů

pro

vypouštění

odpadních

vod

Ve stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje čj. 183856/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 1. 12. 2010 je požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality (území NATURA 2000) a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Tyto požadavky jsou opakovány ještě stanoviskem čj. 033104/2012/KUSK ze dne 26. 3. 2012. Z návrhu zadání Územního plánu Lhotka byly vyloučeny všechny záměry, které iniciovaly zpracování vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Posouzení hydrologických poměrů pro vypouštění odpadních vod do horninového prostředí na plochách, které jsou nově začleněny do územního plánu bylo vypracováno (geologické služby s.r.o. Mělník, 2011). Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem obce Lhotka dne 3. 9. 2012. Společné projednání návrhu dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb. se konalo 30. 4. 2013. Vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek občanů bylo promítnuto do pokynů pro vypracování návrh Územního plánu Lhotka k veřejnému projednání (pokyny předány 21. 8. 2013). Na základě námitky vlastníků pozemků katastrální území Lhotka p.č. 507/6, 507/7, 507/9, 507/11 a 507/12 bylo uloženo vypracovat hodnocení na území NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Toto hodnocení vypracovala Mgr. Eva Chvojková v srpnu 2013. Hodnocení je součástí dokumentace Územního plánu Lhotka.

b)

Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona a § 53 odst. 5) stavebního zákona Je zařazen v závěru textové části územního plánu. 33

b.1

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Politika územního rozvoje Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 neleží obec Lhotka v rozvojové oblasti, rozvojové ose nebo ve specifické oblasti. Do rozvojové oblasti OB1 Praha náleží jihozápadní část okresu Mělník.

Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vydaných Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 19. 12. 2011 není správní území obce Lhotka součástí žádné rozvojové oblasti nebo osy nadmístního významu. V řešeném území nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy pro bydlení, komerční a průmyslovou funkci, sportovní a rekreační funkci, veřejnou a dopravní infrastrukturu, těžbu nerostných surovin a speciálních zájmů nadmístního významu. Ve správním území obce Lhotka jsou vymezeny následující prvky územního systému ekologické stability: - nadregionální biokoridor NRBK K16T; - nadregionální biokoridor NRBK K17. Celé správní území je součástí nárazníkové zóny NRBK. Do severní části zasahuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Je začleněna mezi prvky NATURA 2000 obdobně jako Mokřady Pšovky. Správní území obce Lhotka je dále začleněno do CHOPAV Severočeská křída. Velkou část území zaujímají ochranná pásma vodních zdrojů.

b.2

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území viz § 53 odst. 4b) stavebního zákona

Návrh územního plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, které jsou stanoveny v § 18 a § 19 stavebního zákona. Cílem územního plánování je mimo jiné vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Rozsah navržených ploch novým územním plánem Lhotka je úměrný velikosti obce a zachovává všechny hodnoty území, jak architektonické a urbanistické, tak archeologického dědictví. Jsou stanoveny regulativy stavební činnosti u zástavby. Územní plán Lhotka ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a chrání krajinu. Zastavitelné plochy navrhuje v návaznosti na vymezené zastavěné území, pro ochranu přírody a krajiny navrhuje prvky územního systému ekologické stability. 34

Územní plán Lhotka na základě posouzení stavu území navrhuje koncepci rozvoje území tak, aby nebyl narušen charakteristický krajinný ráz a urbanistická skladba sídel. Navrhuje nové zastavitelné plochy s cílem zajištění stability a věkové struktury obyvatel.

b.3

Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů viz § 53 odst. 4c) stavebního zákona Je zařazen v závěru textové části územního plánu.

b.4

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem rozporů viz § 53 odst. 4d) stavebního zákona

Návrh řešení požadavků civilní ochrany, zvláštní zájmy a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: -

do záplavového území nejsou situovány žádné zastavitelné plochy.

b) Zóny havarijního plánování: -

řešené území není součástí těchto zón.

c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: -

doporučuje se zřídit v rodinných domech jednu suterénní místnost bez oken. Stálý úkryt v obci není.

d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: -

pro místní krátkodobou evakuaci může být využito budovy obecního úřadu.

e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: f)

se zřízením skladu není na území obce počítáno. Materiál je centrálně skladován a v případě potřeby bude dodán na obecní úřad.

Vymezení a vyskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území: -

nebezpečné látky nejsou skladovány.

g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: -

pro záchranné práce může být využito objektů a ploch v majetku obce;

-

pro odstranění účinků kontaminace budou zajištěny mobilní jednotky.

h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek v území: i)

nebezpečné látky nejsou skladovány.

Nouzové zásobování vodou a elektrickou energií: -

pitná voda musí být dovážena v cisternách ze sousedních sídel. Vyřazení elektrické sítě může být řešeno manipulací v rozvodné síti. 35

Zvláštní zájmy V řešeném území nejsou objekty ani plochy zvláštních zájmů. Území není ovlivněno ochrannými pásmy.

Požární zabezpečení Zajištění obce vodou pro hašení a likvidaci jiných havárií je řešeno z veřejného vodovodu a z místních rybníků. Komunikace musí být navrhovány i z hlediska bezpečného průjezdu vozidel požární ochrany. Preferuje se řešení optimálního průjezdu lokalitami (před komunikacemi koncovými).

c)

Náležitosti vyplývající z § 53 odst. 5a) – f) stavebního zákona

c.1

Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 viz § 53 odst. 5a) viz předchozí kapitola § 53 4a) – d)

c.2

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na životní prostředí viz § 53 odst. 5b) stavebního zákona

Ve stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání čj. 183856/2010 KUSK/OŽP/Mer ze dne 1. 12. 2010 je požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality (území NATURA 2000) a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Tyto požadavky jsou opakovány ještě stanoviskem čj. 033104/2012/KUSK ze dne 26. 3. 2012. Z návrhu zadání Územního plánu Lhotka byly vyloučeny všechny záměry, které iniciovaly zpracování vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje nepožadovalo zpracování této dokumentace. Při společném projednání územního plánu bylo na základě námitky vlastníka pozemků v katastrálním území Lhotka p.č. 507/6, 507/7, 507/9, 507/11 a 507/12 uloženo vypracovat pro tyto pozemky hodnocení na území NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (pozemky byly v Územním plánu Lhotka v roce 2004 uvedeny jako zastavitelná plocha). Toto hodnocení vypracovala Mgr. Eva Chvojková v srpnu 2013.

c.3

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona viz § 53 odst. 5c) stavebního zákona Je zařazeno v závěru textové části územního plánu.

36

c.4

Sdělení jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly viz § 53 odst. 5d) stavebního zákona Je zařazeno v závěru textové části územního plánu.

c.5

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

1.

Odůvodnění řešení územního plánu Územní plán Lhotka navrhuje využít pro rozvoj plochy, které navazují na zastavěné

území. Jsou respektovány kulturní a přírodní hodnoty území. Kulturními hodnotami jsou především objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek: Lhotka -

venkovská usedlost čp. 18 č. rej. 36897/2-3830;

-

skalní obydlí č. rej. 18472/2-1338.

Kromě staveb zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek je v obci mnoho architektonicky cenných staveb. Určujícím prvkem utváření sídel Lhotka i Hleďsebe je vodní tok Pšovky. Vysokou urbanistickou hodnotu má zástavba v údolí sevřeném skalním masivem. Využití bloků skal pro obytné i hospodářské funkce je ojedinělé. Přírodní hodnoty Nejvýznamnější jsou prvky začleněné do soustavy NATURA 2000 −

chráněná krajinná oblast Kokořínsko náleží do EVL CZ 02140213 Kokořínsko (kód 2549).

−

Mokřady Pšovky jsou součástí mezinárodně významné částí přírody 119A – IUCN „Ramsarské mokřady“.

2.

Koncepce rozvoje území obce, plochy s rozdílným způsobem využití Označení ploch s rozdílným způsobem využití vychází z vyhlášky 501/2006 Sb. Pro přesné určení ploch bylo zvoleno ještě další členění: Plochy bydlení:

BH

bydlení v bytových domech

Důvodem je odlišení přípustné výšky zástavby. Plochy smíšené:

SV

plochy smíšené venkovského charakteru

SR

plochy smíšené obytné, rekreační

Důvodem je odlišení přípustných staveb. Plochy občanského vybavení:

OV

plochy občanského vybavení

37

OS

plochy občanského vybavení a sport

tělovýchova

OH

plochy občanského vybavení - hřbitov

Důvodem je odlišení přípustných staveb.

Koncepce rozvoje území obce je limitována ochrannými pásmy: Dopravní infrastruktura −

ochranné pásmo silnice II. a III. třídy 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území

−

ochranné pásmo dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně 30 m od hranic obvodu dráhy

Technická infrastruktura −

vodovodní řady do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

−

trafostanice stožárová 10 m

−

nadzemní vedení VN 22 kV 10 m od krajního vodiče

−

telekomunikační vedení 1,5 m na obě strany od půdorysu

Přírodní zdroje a plochy −

chráněná krajinná oblast Kokořínsko

−

Mokřady Pšovky

−

pozemky určené k plnění funkcí lesa 50 m od okraje lesa

−

vodní zdroje ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně, ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně

−

vodní toky 8 m od břehové čáry záplavové území Q100 včetně aktivní zóny

3.

−

chráněné ložiskové území Bezno (celé území)

−

chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída

Odůvodnění výhledové velikosti obce a výhledového počtu bytů

Všeobecná charakteristika Lhotka je malou venkovskou obcí v bezprostředním zázemí Mělníka. Tato poloha spolu s kvalitním životním prostředím zajišťuje obci vysokou atraktivnost z hlediska rezidenčních funkcí i funkcí rekreačních. Naopak ekonomická základna obce je výrazně omezená, a to i z pohledu perspektivního. Tomu odpovídá vysoká vyjížďkovost místních

38

obyvatel za prací (a rovněž do škol a služeb), směřující dominantně do Mělníka, jehož centrum je od Lhotky vzdáleno pouze 7 – 8 km. Funkční spjatost s Mělníkem je zdůrazněna i územně – administrativními vazbami: spádovost k pověřenému OÚ, k obci s rozšířenu působností, či k okresnímu městu. Obec Lhotka je nejen populačně, ale i plošným rozsahem (532 ha) malým územním celkem. V posledních letech však vykázala mimořádný růst obyvatelstva: k roku 1991 197 obyvatel, k roku 2001 214 obyvatel a v roce 2011 již cca 300 obyvatel. V posledním případě nejsou dosud dostupné spolehlivé údaje nejen o struktuře obyvatelstva, ale ani o celkových počtech. Český statistický úřad zveřejnil na internetu několik různých údajů, které jsou právě v případě Lhotky značně odlišné: podle tzv. předběžných výsledků sčítání to bylo 282 obyvatel, zatímco podle definitivních výsledků pro tzv. obyvatelstvo podle obvyklého bydliště to bylo 310 obyvatel. Předběžné výsledky jsou pro obce uváděny i v částečném rozvedení (to je použito i pro další hodnocení v tomto textu) a také při aktualizacích průběžné evidence obyvatelstva. Vzhledem k uvedeným nesrovnalostem v materiálech ČSÚ je nutné základní údaje považovat jen za orientační a zohledňovat v prvé řadě aktuální vývojové trendy (ty jsou jednoznačně výrazně růstové) a hlavní strukturální diference posuzované v návaznosti na relativně spolehlivé údaje z cenzu v roce 2001. V rámci úvodní části je nezbytné ještě uvést, že v obci jsou dvě velikostně nerovnoměrná sídla: Lhotka je větší a v roce 2001 měla 181 obyvatel, osada Hleďsebe je malá a v roce 2001 měla pouze 33 obyvatel (údaje z cenzu 2011 nejsou dosud k dispozici za části obcí).

Geografická poloha a postavení v systému osídlení Přitažlivost a rozvojový potenciál malých obcí je zásadním způsobem podmíněn zejména jejich mikroregionální polohou. Ta je v případě Lhotky velmi příznivá, a to ve dvojím smyslu. Za prvé je to blízkost Mělníka, který poskytuje dostatečně bohatou nabídku práce i služeb. Za druhé je to sousedství s rekreačně a turisticky atraktivním územím CHKO Kokořínsko a odpovídající příznivé lokální přírodní podmínky. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit i makroregionální polohu. Určující je zde především relativní blízkost hlavního města a intenzivní návaznost Mělnicka na jeho metropolitní areál. Efekty makropolohy jsou ovšem v prvé řadě zprostředkovaného typu, neboť podporují rozvoj samotného Mělníka a příslušného mikroregionu jako celku. Polohové výhody Lhotky je pochopitelně nutné specifikovat podle velikosti a funkce obce. Rozvojová pozitiva jsou proto omezena na sídelní a sociální stabilitu a posilování rezidenčních a dále i rekreačních funkcí. Z hlediska postavení obce v sídelní hierarchii je třeba zdůrazňovat její jednoznačnou a jednoduchou vyvinutost. Hierarchické vazby (spádovost) jsou koncentrovány do dvou úrovní – mikroregionální k Mělníku a makroregionální k Praze. Zcela dominantní jsou vazby na Mělník – v roce 2001 bylo zjištěno 84 směrovaných vyjížděk za prací a z toho 54 do Mělníka (další směry pak Praha 7 a Neratovice 6) a 23 vyjížděk do škol – z toho 20 do Mělníka.

39

Údaje o celkovém počtu obyvatelstva ve více než stoletém vývoji obce podává tab. č. 1.

Tab. č. 1 – Dlouhodobý vývoj obyvatelstva Počet obyvatel Části obce

Rok

Hleďsebe

Lhotka

Index populačního vývoje (1869 = 1000) Obec Lhotka

Obec Lhotka

Okres Mělník

Středočeský kraj

ČR

1869

94

291

385

100,0

100,0

100,0

100,0

1900

125

304

429

111,4

121,0

116,8

123,9

1910

114

309

423

109,9

129,0

121,9

133,2

1921

136

391

527

136,9

131,3

120,4

132,3

1930

141

363

504

130,9

143,9

125,2

141,1

1950

116

340

456

118,4

129,0

110,9

117,6

1961

100

340

440

114,3

137,8

116,7

126,5

1970

74

292

366

95,1

145,4

115,4

129,6

1980

48

224

272

70,6

157,6

117,6

136,0

1991

19

178

197

51,2

151,3

113,7

136,2

2001

33

181

214

55,6

151,9

114,7

135,2

2011

.

.

282

73,2

167,2

130,7

138,9

Prameny:

Výsledky příslušných sčítání s výjimkou roku 2011, kdy se jedná o údaje průběžné statistiky obyvatelstva (k 31. 12. 2011), do nichž byly promítnuty předběžné výsledky sčítání 2011.

Pro srovnání jsou připojeny i vývojové indexy nadřazených územních celků – okresu, kraje i celé ČR. Z porovnání těchto údajů vyplývá, že z hlediska dlouhodobého vývoje prošla obec třemi výrazně odlišnými etapami: •

Od druhé poloviny 19. století až do 2. světové války se populace obce téměř plynule zvyšovala a dynamika růstu zde byla obdobná jako v celé ČR. Populačního maxima celé obce i hlavního sídla bylo ovšem dosaženo již k roku 1921, u menšího sídla Hleďsebe k roku 1930. V meziválečném období došlo tedy k relativní stagnaci populace a ještě v prvých poválečných letech byly ztráty nevýznamné. To vše odpovídá vývoji venkovských obcí v prosperujících zemědělských oblastech a v případě prvých poválečných letech českému vnitrozemí, které bylo postiženo poválečnými přesuny obyvatelstva jen omezeně (přitom předválečná národnostní hranice byla nedaleko).

•

Zásadní vývojový zlom přineslo socialistické období s dominantní orientací na extenzivní formy industrializace při současné kolektivizaci v zemědělství a podpoře koncentrace bytové výstavby na mikroregionální úrovni. V období 1950 – 1991 tak poklesl počet obyvatelstva ve Lhotce o více než polovinu – ze 456 na 197, v sídle Hleďsebe dokonce ze 116 na pouhých 19 trvale bydlících obyvatel.

•

Opačný vývojový trend byl zaznamenán po roce 1989, kdy v souvislosti s celkovou společenskou transformací dochází i k podstatným změnám ve vývoji osídlení. Nástup suburbanizačních procesů i v úrovni mikroregionální a prosazování nových preferencí při lokalizaci bydlení (životní prostředí, dopravní obslužnost apod.) spolu se zvyšováním prostorové mobility obyvatelstva, podmínily zvýšenou rezidenční atraktivitu Lhotky. V posledních dvou dekádách proto populace obce narostla zhruba o polovinu: ze 197 v roce 1991 na 282 ke konci roku 2011, resp. na více než 300 v případě sledování tzv. obvyklého bydliště obyvatel. 40

Demografická struktura a současný populační vývoj Aktuální demografické změny mají pozitivní důsledky na populaci obce, a to jak ve smyslu kvantitativním (vysoká dynamika růstu), tak ve smyslu kvalitativním (zlepšování věkové struktury). Dokládají to údaje o přirozené a zvláště o migrační měně obyvatelstva v posledních letech – viz tab. č. 2.

Tab. č. 2 – Přirozený a migrační vývoj obyvatelstva 1991 – 2011 Rok Období

Narození

Zemřelí

Přirozená měna

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace

Změna celkem

Stav 31.12.

1991-2000

11

34

- 23

66

25

41

18

2001

0

4

-4

11

8

3

-1

214 (+1) 214

2002

4

5

-1

13

6

7

6

220

2003

1

1

0

12

2

10

10

230

2004

1

4

-3

9

6

3

0

230

2005

1

3

-2

14

7

7

5

235

2006

4

5

-1

16

10

6

5

240

2007

4

3

1

18

13

5

6

246

2008

6

2

4

18

2

16

20

266

2009

2

7

-5

10

9

1

-4

262

2010

3

1

2

18

16

2

4

266 (+17)

2011

1

3

-2

12

11

1

-1

282

2001-2011

27

38

- 11

151

90

61

50

282

Prameny a poznámky:

Průběžná evidence obyvatelstva ČSÚ – stavy k roku 2000 a 2010 byly upraveny podle výsledků sčítání (z roku 2011 předběžné výsledky).

Rozhodující význam mají v současnosti migrační přírůstky, které výrazně převažují nad ztrátami přirozenou měnou (navíc dochází k postupnému snižování těchto ztrát). Navzdory současným změnám se nadále projevují – byť postupně stále slaběji – důsledky nepříznivého vývoje v socialistickém období. Předchozí dlouhodobé vyklidňování obce nepůsobilo pouze celkový pokles populace, ale i zhoršení její věkové struktury – viz tab. č. 3. Dosud je proto charakteristický vyšší podíl obyvatelstva v postproduktivním věku a naopak snížený podíl obyvatelstva ve věku produktivním. Změny v posledních dvaceti letech však v podstatě postačily k dosažení relativní demografické a zprostředkovaně i sociální rovnováhy a stabilizaci obce.

Tab. č. 3 – Věková struktura obyvatelstva Lhotky 1991, 2001, 2011 Rok

Podíl obyvatelstva ve věkové skupině (v %) 0 – 14

15 – 59

15 – 64

60 +

65 +

1991

10,7

51,3

-

38,1

-

2001

11,2

-

58,9

-

29,9

31. 12. 2011

16,0

-

61,7

-

22,3

Česká republika 31. 12. 2011

14,7

-

69,1

-

16,2

Prameny: Poznámka:

Výsledky sčítání 1991 a 2001, průběžná evidence obyvatelstva k 31.12.2011 (ČSÚ). K roku 1991 byla kategorie postproduktivního věku určena hranicí 60 let.

41

Sociální a ekonomické charakteristiky obyvatelstva Základní sociální a ekonomické charakteristiky obce jsou shrnuty v tab. č. 4.

Tab. č. 4 – Vybrané sociální a ekonomické charakteristiky obyvatelstva Lhotky Ukazatel

Sčítání v roce 1991

2001

2011

Podíl obyvatel starších 15 let v %: - s vysokoškolským vzděláním

2,3

8,4

7,9

- se středoškolským vzděláním s maturitou

9,7

21,6

36,0

Podíl osob narozených v obci (%)

45,2

41,6

31,2

Podíl osob ekonomicky aktivních (%)

49,2

50,0

47,2

1,0

8,4

6,8

Podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivních (%)

Prameny: Výsledky cenzů (v případě roku 2011 se jedná o předběžné výsledky).

Malá populační velikost obce i její omezený územní rozsah na jedné straně a výhodná poloha i atraktivní prostředí na straně druhé předurčují její – v řadě ohledů extrémní – ekonomický a sociální charakter. V prvém případě se jedná o maximální pracovní závislost na okolí a nepatrný význam místní ekonomiky. V roce 2001 vyjíždělo za prací téměř 90 % všech zaměstnaných a současná situace je patrně obdobná (data ze sčítání 2011 nejsou dosud k dispozici). Blízký Mělník a širší prosperující region poskytují dostatečně rozsáhlou a bohatou nabídku pracovních příležitostí, takže úroveň nezaměstnanosti v obci je podprůměrná v podmínkách ČR. V druhém případě je možné naopak podtrhnout vysokou sociální kvalitu populace obce. Především se jedná o vysokou míru vzdělanostní úrovně obyvatelstva a o nadprůměrnou dynamiku jejího zvyšování. V současnosti jsou podíly středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel téměř na úrovni celostátních průměrů, což je s ohledem na velikostní kategorii obce možné považovat za pozitivní extrém. Charakteristická je rovněž národnostní homogenita. Poněkud snížený je sice podíl bydlících a narozených v obci, což je ovšem důsledkem předchozího migračního růstu. Celkově je tedy možné hodnotit obec ze sociálních hledisek velmi pozitivně.

Domovní a bytový fond Zatímco v letech 2001 – 2011 došlo k výraznému růstu populace Lhotky, místní bytová výstavba byla poměrně omezená (dokončeno bylo pouze 7 bytů, přičemž přibylo 68 obyvatel). Tento rozpor je možné vysvětlovat dvojím způsobem. Za prvé je otázkou sporná kvalita zejména posledního sčítání, což dokládají již rozdíly v údajích o celkovém počtu obyvatel obce: rozdíl předběžných výsledků cenzu 2011 a průběžné evidence obyvatelstva byl 17 osob (viz tab. č. 2) a rozdíl těchto výsledků pro tzv. obvykle bydlící obyvatelstvo činí dokonce 28 osob, tj. cca 10 % celkové populace. Rozporné jsou i údaje o nárůstu počtu trvale obydlených domů v letech 2001 – 2011 (+ 13) a nárůstu počtu trvale obydlených bytů (pouze + 7) – viz tab. č. 5.

42

Tab. č. 5 – Vývoj počtu domů a bytů v letech 1991 – 2011 Ukazatel

Sčítání v roce 1991

2001

2011

Počet domů celkem

131

137

140

- z toho trvale obydlených

82

85

98

- z toho neobydlených z důvodů rekreačních

45

47

36

Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 byt

91

95

102

2,16

2,25

2,76

Prameny: Výsledky cenzů (v roce 2011 předběžné výsledky).

Za druhé lze z předběžných výsledků cenzu 2011 usuzovat na relativně významné „přesuny“ v užívání domů, resp. bytů z rekreačního na trvalé bydlení – viz pokles domů neobydlených z rekreačních důvodů o 11. Prověření těchto rozporů potvrdí až správné definitivní výsledky sčítání.

Sídelní perspektivy obce Lhotka má velmi dobré předpoklady pro obytné i rekreační funkce a naopak omezený potenciál lokální ekonomiky. V posledních letech měla obec výrazný populační nárůst, i když intenzita bytové výstavby zde byla poměrně nízká. Do perspektivy je možné předpokládat zachování základních funkcí obce i určitý, byť zpomalený, populační růst. Toto zpomalení odpovídá nejen všeobecnému útlumu suburbanizačních tendencí ve většině našich regionů, ale právě v případě Lhotky především z omezených plošných rezerv. V tomto smyslu je reálné v horizontu příštích 15 - 20 let uvažovat s dosažením populační velikosti 300 – 320 obyvatel a rozsahem bytové výstavby 10 – 15 bytů. Je třeba zdůraznit, že pro budoucnost obce je samotný populační růst podstatně méně významný než zachování a další upevnění sociální a sídelní stability a kvality obce (viz současná příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva, místní společenské aktivity apod.). Z hlediska ekonomických perspektiv je nutné nadále předpokládat vysokou míru pracovní vyjížďkovosti, což vzhledem k sousedství s Mělníkem by nemělo znamenat závažný problém pro život obce.

4.

Dopravní infrastruktura Nadřazenou dopravní infrastrukturu tvoří silnice II/273 Mělník – Mšeno. Silnice III/25931 tvoří dopravní osu řešeného území.

Železniční trať č. 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav doplňuje podíl osobní dopravy. S přeložkami silnic ani železniční dráhy se nepočítá. Zpřístupnění a obsluha rozvojových ploch se navrhuje ze současných místních komunikací a silnice III. třídy. 43

5.


Zásobování pitnou vodou Obec Lhotka je vybavena plně funkčním místním vodovodem pro veřejnou potřebu. Vodovodní síť v celkové délce 1,763 km pokrývá prakticky celé souvisle zastavěné území místních částí Lhotka a Hleďsebe. Podíl zásobovaných obyvatel dosahuje téměř 100 % z celkového počtu 282 obyvatel. Na rozvodné síti je zřízeno 141 domovních přípojek (včetně objektů využívaných pro individuální rekreaci). Vodovod je založen na využití vlastního zdroje podzemní vody o vydatnosti 15 l/s a ve srovnání s danou maximální potřebou vody vykazuje jednoznačně dostatečnou rezervu. Tlakové poměry vodovodu zabezpečuje automatická tlaková (hydroforová) stanice situovaná u zdroje ve Lhotce, na levém břehu Pšovky. Jakost jímané podzemní vody je výborná a upravuje se pouze desinfekcí. Současná fakturovaná potřeba vody dosahuje téměř 10 000 m3/r, z toho cca 71,5 % ve Lhotce a 28,5 % v Hleďsebi). Celková průměrná (fakturovaná) potřeba vody je 27,3 m3/d. Na odběrech vody se podílejí vedle domácností také drobné živnosti, rekreační návštěvníci (osoby s časově omezeným pobytem) a v omezeném množství i občanská vybavenost. Vlastníkem vodovodu je a.s. Kladno-Mělník, provozovatelem jsou Středočeské vodárny a.s. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Středočeského kraje schválený v roce 2004 hodnotí systém zásobování Lhotky jako vyhovující, bez potřeby změn i v budoucnosti (bez přesnějšího časového vymezení). Do systému se v budoucnu počítá s doplněním o vodojem Lhotka 2x20 m3 ve výškové úrovni (248/245 m n.m.). Stávající automatická tlaková stanice ATS umístěná u vodního zdroje by měla být přeměněna na čerpací stanici, ze které bude voda čerpána novým výtlačným řadem (dl. 1000 m) do vodojemu Lhotka umístěného v katastrálním území Střemy. Z něj budou obě místní části zásobovány gravitačně. Ze srovnání výchozích předpokladů PRVK se skutečným i navrhovaným rozvojem vyplývají rozdíly v počtu obyvatel obce. Zatímco PRVK předpokládá pro Lhotku sestupný trend (celkem 211 obyvatel v roce 2011), vykazuje skutečnost podle Sčítání lidu 2011 opačný trend, tj. 282 obyvatel. V prognóze počtu obyvatel Územní plán přihlíží k výsledkům Sčítání 2011 i k ověřenému pokračujícímu zájmu individuálních stavebníků. Využitím zastavitelných ploch navrhovaných Územním plánem se počet obyvatel zvýší na celkem 320.

Obec Lhotka: Potřeba vody – návrh Potřeba vody Obec

Počet obyvatel

Průměrná denní 3

m /d Lhotka vč. Hleďsebe

320

43,2

l/s 0,50

Maximální denní 3

m /d 64,8

l/s 0,75

Maximální hodinová 3

m /hod 5,67

l/s 1,58

Předpokládaná průměrná specifická potřeba vody 135 l/ob.d respektuje skutečnost, že obec není a zatím nebude vybavena veřejnou splaškovou kanalizací a problematika likvidace odpadních vod vede proto k úspornějšímu odběru vody. Na druhé straně je nutné počítat s jistým vlivem rekreačního využívání území a zvyšováním úrovně občanské vybavenosti obce. Rozhodujícím zjištěním je, že potřeba vody ani ve svých maximálních 44

hodnotách nepřekročí vydatnost vodního zdroje. Bilanční rezerva ve zdroji zůstane v úrovni 15,0 – 1,58 = 13,42 l/s. Z pohledu relativně omezeného rozvoje potřeb vody (zejména ve srovnání s mnohonásobně vyšší vydatností vodního zdroje) nevyplývá naléhavá potřeba výstavby vodojemu, výtlačného a zásobního vodovodního řadu. Realizace vodovodních řadů v úzké rokli a zčásti i strmou pískovcovou stěnou v katastrálním území Lhotka a v sousedním katastrálním území Střemy navíc představuje stavebně náročnou akci s nepříznivými dopady na zachovalé přírodní prostředí. Proto je vhodné tento záměr odložit, resp. přesunout do územních rezerv.

Posouzení podmínek připojení navrhovaných zastavitelných ploch na veřejný vodovod Číslo zastavitelné plochy

Nadmoř. výška m n.m.

Vzdálenost okraje plochy od stávajícího vodovodního řadu m

1 2 3 4 5 6 7 8

204 204 202 202 208 206 204 200

Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha vzdálena od veřejného vodovodu 50 m

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

200 208 208 202 202 201 200 200 206 - 208 200 206 – 208 206 – 208

Plocha vzdálena cca 25 m Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem Plocha v kontaktu se stávajícím vodovodem

Podmínky připojení plochy na stávající vodovod Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka V ploše je vybudována vlastní studna. Návrh individuálního zásobování Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka Domovní přípojka

Z posouzení podmínek připojení navrhovaných zastavitelných ploch na veřejný vodovod i z doložené bilance zdrojů a potřeb vody je zřejmé, že realizovaný vodovod vyhovuje a není nutné jej doplňovat.

Odvádění a zneškodňování odpadních vod Sídla Lhotka i Hleďsebe nejsou vybavena čistírnou odpadních vod ani kanalizací pro veřejnou potřebu. Dosavadní způsob zneškodňování odpadních splaškových vod je založen na jejich zachycování v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na zemědělsky

45

využívané pozemky a jen zčásti jsou odváženy k likvidaci do městské ČOV Mělník. Tento způsob likvidace odpadních vod se v blízké budoucnosti (po roce 2015) změní a vyvážení obsahu jímek na zemědělské pozemky již bude nepřípustné. Úvahy o odvádění a zneškodňování odpadních vod jsou ovlivněny zpřísněnými hygienickými podmínkami vyplývající z polohy obce v CHOPAV Severočeská křída a zejména v ochranných pásmech zdrojové oblasti Mělnická Vrutice. Celé řešené území je součástí vnější části ochranného pásma II. stupně (II. B). Zastavěné části obce příslušejí do vnitřní části OP II. stupně (II. A) a bezprostřední okolí využívaných vrtů LN v centru Lhotky a vrtů PS 5 a PS 5a pod Hleďsebí náleží do OP I. stupně. Vzhledem k nezbytně preferované ochraně jakosti jímaných vod předložil Územní plán obce z roku 2004 návrh veřejné splaškové kanalizace ve Lhotce a Hleďsebi v celkové délce cca 2,0 km. Navrhovaná kombinovaná gravitační a podtlaková kanalizace měla být zakončena centrální čerpací stanicí v Hleďsebi (parc.č. 62/19), která by dopravila splaškové vody výtlačným řadem do veřejné kanalizace města Mělník a dále do ČOV Mělník. Předností tohoto řešení by bylo zabezpečení lepší kontroly negativních vlivů na jakost vodních zdrojů. Po zvážení investiční a provozní náročnosti tohoto záměru byla jeho realizace odložena, ne však opuštěna. S přihlédnutím k současným ekonomickým podmínkám se tento nový Územní plán Lhotka přiklonil pro nejbližší období k řešení bez veřejné splaškové kanalizace s individuálním zneškodňováním splaškových vod v bezodtokových jímkách a vyvážením jejich obsahu k likvidaci do ČOV města Mělník. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje schválený v roce 2004 hodnotí potřebu veřejné kanalizace a ČOV pro Lhotku střízlivěji. S přihlédnutím ke zvýšenému významu ochrany jakosti využívaných vodních zdrojů, k velikosti obce, investiční a provozní náročnosti veřejné kanalizace s její výstavbou nepočítá. Jako nezbytné požaduje zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod tak, aby v roce 2020 byly veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách odváženy k likvidaci do ČOV města Mělník. Předkládaný Územní plán Lhotky respektuje koncepci PRVK a zejména s ohledem na reálný stav ekonomiky přejímá řešení decentralizovaného zneškodňování splaškových odpadních vod v bezodtokových jímkách s finální likvidací v ČOV Mělník. Pro vzdálenější časový horizont se připouští, že při zvyšování nároků na ochranu jakosti vod i při růstu úrovně bydlení se výstavba veřejné kanalizace s přečerpáváním do ČOV Mělník stane reálná. Pro návrh Územního plánu je počet zastavitelných ploch redukován na ty plochy, jejichž lokalizace umožňuje vypouštění odpadních vod (vyčištěných v domovních čistírnách) do vod podzemních a současně respektují stanovené záplavové území, ochranu Natura 2000 a ochranné pásmo lesa. Podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (č. 273/2010 Sb.) lze povolit vypouštění odpadních vod neobsahující nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky do vod podzemních z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci jen výjimečně. Podmínkou je kladné vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod (pokud není technicky nebo 46

s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu). Ve vybraných hydrogeologicky specifických lokalitách lze tedy podmíněně připustit vypouštění odpadních vod předčištěných v domovních ČOV do vod podzemních. Výchozím podkladem návrhu zastavitelných ploch je „Posouzení hydrogeologických poměrů pro vypouštění odpadních vod (vyčištěných vod z ČOV) do horninového prostředí“ (zpracovatel Geologické služby s.r.o. Mělník, 2011). Specifikum vybraných lokalit spočívá v jejich hydrogeologicky příznivých poměrech vhodných pro vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních. Odpadní vody nesmí být vypouštěny přímo do pásma nasycení. Podmínkou vypouštění je splnění těchto požadavků: -

odpadní vody budou vyčištěny v domovních ČOV (DČOV),

-

DČOV musí být certifikovány a vyčištěné vody musí splňovat podmínky stanovené zákonem č.254/2001 Sb.,

-

za DČOV bude zařazeno dočištění v pískovém filtru,

-

před výstavbou bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum lokality, kterým bude specifikován typ a velikost vsakovacího zařízení a podrobně stanoveny podmínky výstavby,

-

minimálně 1 x ročně bude prováděna kontrola jakosti vypouštěných vod laboratorním rozborem.

Obec Lhotka: Produkce splaškových odpadních vod a znečištění – návrh Počet obyvatel

Obec Lhotka vč. Hleďsebe

Produkce splaškových odpadních vod 3

m /d

320

Produkce znečištění

l/s 43,2

0,50

kg BSK5/d EO 19,2 320 EO

Posouzení podmínek zneškodňování splaškových odpadních vod ze zastavitelných ploch navrhovaných Územním plánem Zastavitelná plocha č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Parcelní číslo plochy 170/18 170/4 83/1 85/4 a 85/5 71/2 72/1 163/12 545/2 616/6

Předpokládaná hloubka hladiny podzemní vody 4m nezjištěno 10 4 víc než 8 víc než 8 nebude DČOV 10 2

Doporučené umístění DČOV a vsakovacího zařízení Od nejbližší studny min. 15 m min. 25 m min. 25 m od studny na pozem.p.p.č.112 min. 25 m od studny na p.p.č. 112 a p.p.č. 85/5 ─ ─ malá plocha pro rozšíření pozemku min. 25 m od studny na p.p.č. 545/1 min. 25 m od studny na p.p.č. 66/3

Od hranice pozemku min. 5 m 5m 5m 5m 5m 5m 5m 5m

Součástí Územního plánu obce Lhotka (2004) byla hydrologická analýza rizika nové zástavby (RNDr. Čapek, 1998). Z Územního plánu obce Lhotka (2004) jsou opět zařazeny 47

do nového územního plánu plochy č. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, které byly navrženy k zástavbě a do současné doby nejsou zastavěny.

Odvádění dešťových vod Přirozeným recipientem povrchových vod je Pšovka. V obci není vybudována systematická dešťová kanalizace. Dešťové srážkové vody ze zastavěných ploch odtékají systémem příkopů, rigolů, propustků a krátkými úseky dílčích stok do Pšovky. Vzhledem k příznivým sklonovým poměrům, dobré propustnosti půd a poměrně rozvolněné zástavbě je dosavadní způsob odvádění dešťových vod vyhovující a dešťová kanalizace se nenavrhuje. V dlouhodobém výhledu je vhodné sledovat záměr dílčích dešťových stok v centru Lhotky. Obecně jsou dešťové vody po styku s povrchem terénu považovány za neznečištěné, pokud odtékají z neznečištěných povrchů parkových ploch a zahrad, střech a silničních komunikací s nízkou intenzitou provozu (s výjimkou parkovišť a odstavných ploch). Z těchto důvodů není čištění dešťových vod ve Lhotce ani Hleďsebi nutné.

6.

Odůvodnění uspořádání krajiny

1.

Ochrana přírody a krajiny

Správní území obce Lhotka se nachází ve velmi členitém území, v pahorkatinné krajině pískovcových skal a výchozů se strmými stržemi „doly“ a údolími vodních toků. Plochy lesů a krajinné zeleně prostupují řešené území. Hodnotou lokálního významu jsou solitérní stromy na veřejných prostranstvích ve Lhotce i v Hleďsebi. Zvláště chráněná území: Chráněná krajinná oblast Kokořínsko (kód ÚSOP 23). Území spadá do 3. zóny. NATURA 2000: •

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko EVL CZ 0214013 Kokořínsko (kód 2549).

•

Mokřady Pšovky jsou součástí mezinárodně významné části přírody 119A IUCN „Ramsarské mokřady“ (lokalita Liběchovka a Pšovka, sublokalita Mokřady Pšovky).

Památné stromy: nejsou vyhlášeny. Významné krajinné prvky registrované: se nenacházejí. Významné krajinné prvky ze zákona: jsou zastoupeny lesními porosty, vodními toky, rybníky a nivami vodních toků. Ochrana krajinného rázu: přírodní park se nenachází.

48

2.

Územní systém ekologické stability krajiny

Hlavním cílem vytváření Územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biologické rozmanitosti (všech žijících organismů a jejich společenstev). Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jednou z nutných podmínek udržení ekologické stability a biodiversity. Koncepce tvorby ÚSES navazuje na koncepci Evropské ekologické sítě vytvářené ve státech Evropské unie a má tedy velký význam pro postupné začleňování ČR do struktur Evropské unie a rozhodujícím způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. ÚSES je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podle tohoto zákona patří vymezení a hodnocení ÚSES mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany ZPF a státní správy lesního hospodářství. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území, který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou vymezovány: • na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině; • jejich prostorových vztahů; • aktuálního stavu ekosystémů; • prostorových parametrů; • a dalších společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy a limity na využití krajiny v rámci územně plánovací dokumentace, lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Cílem jejich vymezení je ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících.

Skladebné části ÚSES vymezené v územním plánu Lhotka Územní systém ekologické stability krajiny je pro řešené území převzat z okresního generelu ÚSES – Mělník sever a plánu ÚSES schváleného v ÚPO Lhotka v roce 2004. Některé skladebné části ÚSES jsou v návrhu ÚP upřesněny a systém je doplněn o interakční prvky 1-8, které ve volné zemědělské krajině mají i funkci ochrannou protierozní a jako bariéry bořícím větrům.

49

Územní systém ekologické stability krajiny v obci Lhotka má vymezeny tyto skladebné části: -

-

-

-

nadregionální biokoridor NRBK K16T -

osa NRBK K16T

-


-


nadregionální biokoridor NRBK K17 -

osa NRBK K17 MB

-

osa NRBK K17 B

-


-


lokální biokoridor nivy Pšovky LBK 74 -


-


součástí regionálního biokoridoru RBK 1122 (vymezen mimo řešené území) je: -

lokální biocentrum LBC 104 část

-


-


-


-


-


-


-


-


Lokální biokoridor nivy Pšovky sleduje v podstatě vymezení EVL (evropsky významnou lokalitu vzácných druhů živočichů). Lokální biocentrum LBC6 je rozšířeno o lesní parcelu 589/2 u chatek k Vystrkovu a umožňuje propojení termofytní osy nadregionálního biokoridoru K16 T s osami mezofytní bučinnou a borovou NRBK K17MB a B. Nárazníkové zóny obou nadregionálních biokoridorů (v šíří 2km od osy na obě strany) zahrnují celé území obce Lhotka. Účelem (ochranné) nárazníkové zóny NRBK je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky na regionální a lokální úrovni, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Vzhledem k tomu, že v jihozápadní části řešeného území chybí na velké ploše polí ekologicky hodnotnější společenstva, jsou zde navrženy k založení interakční prvky. Jsou vymezeny jako linie (minimálně 5m široké) podél polních cest, hranic pozemků a drobného vodního toku. IP 1 je navržen přes pole od lesíku Na Vondráčku k polní cestě Mezi homolkami a společně s navrženým IP8 podél JZ hranice katastru bude též zajišťovat ochranu proti bořivým větrům od JZ. IP2 – IP6 budou založeny podél polních cest jako alespoň jednostranné pásy skupin stromů a keřů s pestrou druhovou skladbou minimálně 5m široké 50

a mají též protierozní funkci. IP7 je navržený podél prameniště a drobného vodního toku z části zařazeného do EVL. Na vlhké louce, v pásu minimálně 5 m širokém budou vysazeny skupinky olší a vrb a udržována extenzivní travnatá plocha.

TABULKOVÁ ČÁST Osa NRBK K16T katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s EN) Charakteristika bioty

Lhotka V Trdlici částečně funkční, část nefunkční Převážně vymezená, nevymezená je nefunkční část Lesní porosty na svazích údolí bez trvalého toku

Návrh opatření

Převážně borové porosty s příměsí dubu, habru, lísky a akátu. Část porostů poničena větrem Při obnově porostů potlačit akát, podpořit borovici a dub

Lokální biocentrum LBC101 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření

Lhotka V Trdlici Částečně funkční vymezeno dle parcel Stráň s porostem borovice lesní a akátu Při obnově porostů potlačit akát, podpořit borovici a dub

Osa NRBK K17 MB a B katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření Lokální biocentrum LBC111 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření

Lhotka lesní funkční vymezeno dle parcel lesní porosty borovice lesní s příměsí dubu, buku a akátu, pískovcové skály Podpořit druhovou diversitu v lesních porostech, potlačit akát

Hleďsebe Gronilka funkční vymezeno Převážně borové porosty s příměsí dubu, habru, lísky a akátu. Travnatá a křovinatá lada. Při obnově porostů potlačit akát, podpořit borovici a dub

51

Lokální biokoridor LBK 74 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření

Lhotka Niva Pšovky funkční Z části nevymezeno, odpovídá vymezení EVL Potok s přirozeným korytem a břehovými porosty a travnatou nivou, v okolí Hleďsebe rybník a mokřady s olšinou Udržovat přirozený charakter s důrazem v zastavěném území, zásahy dle potřeb EVL


Lhotka K Hleďsebskému rybníku funkční vymezeno Olšina na široké nivě Pšovky, rybníček Ponechat přirozené sukcesi, zásahy jen dle potřeby EVL


Hleďsebe Pod vsí funkční vymezeno Olšina na široké nivě Pšovky Ponechat přirozené sukcesi, zásahy jen dle potřeby EVL


Lhotka Lesy nad cestou funkční vymezeno Borový porost Při obnově porostu přimíchat k borovici dub zimní

Interakční prvek IP1 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření

Lhotka Přes pole Nefunkční, Nevymezeno, v rámci pozemkových úprav možno upřesnit pole Založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

52


Interakční prvek IP3 a IP4 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty Návrh opatření



Lhotka Mez a cesta Na Vondráčku Převážně nefunkční, Nevymezeno Meze u lesa s náletem dřevin, pole a mez podél cesty, u vsi mezporostlá pestrou skladbou dřevin Meze u lesa ponechat přirozenému vývoji, podél cesty založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

Lhotka Mezi homolkami Nefunkční, Nevymezeno Pole, ojediněle skupinka keřů Podél obou cest založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

Lhotka Přes pole Nefunkční, Nevymezeno pole Založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

Lhotka Cesta k lesu Nefunkční, Nevymezeno Pole, mez se skupinkami dřevin podél cesty Založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

53


Lhotka údolnice Částečně funkční, Nevymezeno Údolnice v kulturní louce, výskyt vzácných živočichů - EVL Založit alespoň 5m široký pás se skupinami dřevin druhově odpovídajících stanovišti-OL,VR

Interakční prvek IP8 katastrální území název lokality funkčnost prvku způsob vymezení, Charakteristika bioty

Lhotka Na hranici katastru Z části nefunkční, Nevymezeno Mez a bývalý sad se starými ovocnými stromy a pestrým náletem dřevin, pole při hranici k.ú. Na poli založit alespoň 5-10m široký pás dřevin druhově odpovídajících stanovišti, současně ochrana proti erozi a bořivým větrům

Návrh opatření

Ochrana vodních poměrů Útvary povrchových vod Území obce přísluší po hydrologické stránce do útvaru povrchových vod č. 13965000 – Labe po soutok s tokem Ohře. Je odvodňováno Pšovkou, která je stanovena významným vodním tokem a v Mělníku se vlévá do Labe. Povodí Pšovky má v profilu pod Hleďsebí plochu 81,6 km2. Specifický reliéf terénu s četnými strmými roklemi je charakteristický pro oblast Kokořínska. Pšovka má v řešeném území přirozené neupravené koryto s bystřinným průtokem a její průtokové poměry ve Lhotce nejsou ovlivněny odběrem vody.

Pšovka – vybrané hydrologické charakteristiky Tok Pšovka

Profil Hranice k.ú. pod Hleďsebí

Plocha povodí 2 km

Roční úhrn srážek mm

Průměr

81,6

563

440

Průtoky Qa

3

m-denní l/s

Povodně m /s

Q30

Q180

Q355

950

320

98

Q1 3,6

Q5 6

Q50 11

Q100 13

Poznámka: Uvedené průtokové hodnoty jsou odborným odhadem

Příčný profil údolí Pšovky ve Lhotce lze charakterizovat jako relativně širokou plochou nivu se strmými bočními svahy. Široký je také rozliv povodně. Jakost vody je poměrně dobrá, jen mírně znečištěná.

54

Útvary povrchových vod stojatých – vodní nádrže Mezi zástavbou Lhotky a Hleďsebí je vybudováno na toku Pšovky celkem 5 malých vodních nádrží. Z toho 2 jsou protékány Pšovkou a 3 jsou boční. Plošně významnější je Hleďšebský rybník (plocha hladiny cca 1,7 ha) navazujícím mokřadem. Význam nádrží má jen místní měřítko a slouží především jako akumulace vody pro rekreaci, sportovní rybolov, zásoba požární vody a sedimentace zakalené vody po dešťových srážkách. Z pohledu povrchového odtoku jsou pro údolí Pšovky velmi charakteristické hluboké boční strže – rokle vyhloubené vodní erozí v pískovcovém podloží. Na území obce ústí do Pšovky z pravé i levé strany několik výraznějších strží (celkem 8) různé délky a hloubky. Dílčí povodí jednotlivých strží jsou poměrně malá, bez trvalého odtoku. Při větších dešťových srážkách (nebo rychlém tání sněhové pokrývky) však vykazují nárazový odtok s rychlým průběhem a s erozivním účinkem. Směrový průběh strží je nepravidelný a v horních úsecích se obvykle člení do dvou i více ramen.. Nepravidelný je i jejich příčný profil s velmi příkrými až stěnově strmými bočními svahy. Na svazích i dnech strží jsou lesní porosty, většinou smíšené. Podélný sklon strží se pohybuje v rozmezí od 2,5 do 6 %, maximálně až 13 %, v délkách od 450 do 1800 m a rozdílné jsou i jejich hloubky od 10 do 30 m. Dešťový povrchový odtok v profilech vyústění strží do údolí Pšovky se při srážkách s pravděpodobností opakovaného výskytu jednou ročně, pohybují podle velikosti povodí řádově ve stovkách l/s. K největším odtokům a tím i k eroznímu ohrožení dochází u dvou protilehlých strží, které vyúsťují do Pšovky v centrální části zástavby Lhotky. Jedná se o strže nad Malou Stranou (Beránkova rokle) a V Trdlici.

Ochrana jakosti povrchových vod Ochrana povrchových vod, tj. Pšovky před znečišťováním splaškovými odpadními vodami je zabezpečována jejich zachycováním do bezodtokových jímek u jednotlivých trvale i přechodně užívaných domů. Tato průběžně prováděná ochrana se bude důsledně uplatňovat dlouhodobě i v následujícím období (viz kapitola Technická infrastruktura). Druhou, rovněž významnou a zásadní složkou ochrany jakosti povrchových vod je omezování soustředěných přívalových přítoků srážkových vod z povodí jednotlivých strží. Ochrana spočívá v realizaci protierozních opatření v povodí nad horními - nátokovými profily strží.

55

Přehled místně nejvýznamnějších strží (roklí) Pořadové číslo

Název strže

Vyústění strže

Plocha povodí 2 celkem km

Délka strže km

Podélný spád %

Hloubka strže m

1,5

1,36

2,4 až 6

20

Strž zalesněná. Do k.ú. Lhotka přísluší pouze dolní úsek. Rozhodující většina strže a povodí v k.ú. Vysoká. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok lesní cestou, Orientačně ve výši cca 1020 l/s. Strž zalesněná. Přísluší do k.ú. Lhotka, povodí nad strží k.ú.Vysoká u Mělníka bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně cca 300 l/s Bočním svahem strže je vedena silnice č. 273.

Charakteristika

1

Záskalí Na Dole

V zástavbě Na Dole u žel. stanice

2

Na Ostrovech

v zástavbě

0,44

0,64

6,4

10

3

V Trdlici

v zástavbě v centru Lhotky

1,8

1,8

2,8 až 6,6

25 až 30

4

Na Bílých Březích

v chatové zástavbě

0,43

0,72

4,7 až 5

16

Strž zalesněná. Přísluší do k.ú. Lhotka, povodí strže celé v k.ú. Lhotka. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně cca 290 l/s.

5

Pod Čepičku

v zástavbě Hleďsebi

0,45

0,76

3,9

10

Kratší zalesněná strž v horní části. Přísluší do k.ú. Lhotka a Hleďsebe, částečně i do k.ú. Mělnická Vrutice. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně cca 460 l/s.

6

Nad Malou Stranou (Beránkova rokle+strž

V zástavbě v centru Lhotky

2,9

1,72+1,22

3,4 až 4,1 max.4,5

22 – 25

Strž zalesněná. Přísluší do k.ú. Lhotka, povodí nad strží v k.ú. Lhotka a Vysoká u Mělníka. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orient. cca 1220 l/s. Rozvětvený tvar.

Rozvětvená zalesněná strž. Do k.ú. Lhotka náleží pouze dolní zastavěný úsek. Povodí strží v k.ú. Střemy, Jenichov. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně celkem cca 1220 l/s.

od Střem) 7

U Vystrkova

mimo zástavbu

0,37

0,44

9, max.13

20

Poměrně krátká, příkrá a zalesněná strž. Přísluší do k.ú. Lhotka, povodí nad strží k.ú. Lhotka, Hleďsebe, Střemy, Jenichov. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně cca 250 l/s.

8

Gronilka

v zástavbě Hleďsebe

0,74

0,88

4,3

20 - 22

Strž zalesněná, přímá. Přísluší do k.ú. Hleďsebe. Povodí nad strží v k.ú. Lhotka, Střemy, Jenichov. Bez trvalého průtoku. Přívalový odtok orientačně cca 500 l/s.

56

Útvary podzemních vod Řešené území je součástí většího celku Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV Severočeská křída. Hlavním atributem zdejší CHOPAV jsou zásoby kvalitních podzemních vod. Území obce přísluší v rámci CHOPAV do jednoho z nejvýznamnějších útvarů podzemních vod č. 4522 –Křída Liběchovky a Pšovky. V širším okolí obce je jímána podzemní voda v max. množství 485,6 l/s zejména v Řepínském Dolu pro vodárenskou soustavu KSKM. Z využívaných vrtů jímacího území KSKM jsou situovány dva vrty (PŠ 5 a PŠ 5a) v jižní části katastrálního území Hleďsebe. Pro místní samostatný vodovod je využíván vrt LN v intravilánu Lhotky. Jeho vydatnost je 15 l/s. Jakost vody je velmi dobrá a kromě obvyklého bakteriologického zabezpečení nevyžaduje další úpravu. Dalším evidovaným zdrojem podzemní vody je studna nad zbořenou farmou v lokalitě Na Bílých Březích.

Ochrana jakosti podzemních vod Ze závazné části Plánu hlavních povodí České republiky (PHP ČR) vyplývají pro ochranu podzemních vod jako složku životního prostředí tyto rámcové cíle: •

zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod;

•

zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod;

•

odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvláště nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod a možnosti jejich využití.

Vodní útvar podzemních vod č. 4522 je v Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe hodnocen jako nerizikový z hlediska kvantity, ale rizika existují v zabezpečování jakosti vod. Jistým úspěchem ochrany je nízké dusičnanové znečištění vod ze zemědělských zdrojů. Katastrální území Lhotky a Hleďsebe nejsou zařazena mezi zranitelné oblasti ve smyslu Nařízení vlády č.219/2009 Sb. o stanovení zranitelných oblastí. Neodmyslitelnou součástí standardní ochrany podzemních i povrchových vod je likvidace odpadních vod. Obec nemá vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Splaškové odpadní vody z obytných i rekreačních objektů jsou kumulovány v bezodtokových jímkách, odkud je jejich obsah odvážen k likvidaci do ČOV města Mělníka. Problematikou likvidace odpadních vod se podrobně zabývá kapitola Technická infrastruktura. Nadstandardní ochrana podzemních vod využívaných pro zásobování pitnou vodou je zajišťována stanovením odstupňovaných ochranných pásem (OP). Územní rozsah i režim ochrany stanoví Rozhodnutí č.j. Vod/405-2312/72 z 23. května 1972 pro OP I. stupně a Rozhodnutí OVHZL Stč. KNV Praha, č.j. VLHZ 29/85-233, ze dne 8. ledna 1985 pro OP II. stupně: •

OP II. B (vnější část OP II. stupně) je vymezena v rozsáhlejším území, které zahrnují kromě Lhotky a Hleďsebe ještě řadu dalších sousedních katastrů; 57

•

OP II. A (vnitřní část OP II. stupně) zahrnuje údolní část obce, včetně jeho zastavěné části na katastrálních územích Lhotka a Hleďsebe;

•

OP I. stupně jsou vymezena v bezprostředním okruhu využívaných zdrojů místního i regionálního významu, tj. vrt LN (58) v centrální části Lhotky (oplocená plocha). OP I. stupně vrtů PŠ 5, PŠ 5a pod Hleďsebí je součástí souvislého OP I. stupně sledujícího podélně Řepínský potok od Zahájí po Mělnickou Vrutici.

Využití zastavitelných ploch navrhovaných Územním plánem Lhotka je orientováno na smíšené bydlení venkovského charakteru. Jejich situování v OP II.A je v souladu se stanovenými ochrannými režimy.

Protierozní ochrana Z pohledu bydlení představují strže rizika malých místních povodní s kratší dobou trvání. Z hlediska ochrany půdy a vody jsou hodnoceny jako projev a příčina půdní eroze i znečištění vody. Odpovídající ochranná účinná opatření spočívají v úpravě režimu povrchového odtoku. Formou zpomalování, retence a zasakování je možné korigovat odtok v místech jeho vzniku, tj. v povodí nad počátečními – nátokovými profily erozních rýh. Část těchto profilů je však situována mimo území řešené tímto Územním plánem Lhotka a měla by být řešena v rámci územně plánovací dokumentace dotčených sousedních obcí nebo v rámci většího územního celku (např. povodí Pšovky) zahrnujícího katastrální území Vysoká u Mělníka, Střemy a Jenichov. Z hlediska Lhotky jsou prvořadá protierozní opatření v povodí strže Nad Malou Stranou, která přesahuje dvěma rameny do katastrálního území Střemy. V hranicích řešeného území jsou situovány pouze počáteční nátokové profily strží: -

č.3: V Trdlici (na 3 ramenech);

-

č.4: Na Bílých Březích;

-

č.5: Pod Čepičkou;

-

č.7: U Vystrkova.

O tom, zda budou v technickém řešení zvoleny suché retenční nádrže – poldry nebo vsakovací příkopy, či pouhé zatravněné pásy rozhodne podrobnější projektová dokumentace. Poloha jednotlivých navrhovaných zastavitelných ploch vůči vyústěním soustředěných srážkových odtoků ze sledovaných nejvýznamnějších strží není riziková. Do jisté míry problematická může být plocha č. 2 (pozemek p.č. 170/4, lokalita Na Dole), a to svojí polohou v malé nesledované úžlabině (nejde o strž) pod silnicí č. 273. Vhodným opatřením bude vsakovací příkop doplněný výsadbou keřového porostu.

Ochrana území před povodněmi Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR pohlíží na povodně jako na přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Je však možné částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní. Tok Pšovky a charakter jejího povodí rovněž nevylučují vznik povodní a povodňového ohrožení 58

Lhotky. Toto ohrožení je historicky ověřené a dotýká se jak menších částí zastavěného území, tak i jeho nezastavěných ploch a údolí. Záplavové území Pšovky je stanoveno vodoprávním úřadem Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 187033/2008/KUSK, ze dne 21.7.2009. Záplavové území je stanoveno pro povodně Q5, Q20 a Q100 , včetně aktivní zóny povodně Q100 a území obce se týká úsek Pšovky ve staničení ř.km 11,5 až 15,75. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl. Dále se zakazuje v aktivních zónách těžit nerosty, skladovat odplavitelné materiály, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky a zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Vodní zákon dále vymezuje poměrně podrobně možné výjimky ze zákazů. Z hlediska pasivní protipovodňové ochrany působí příznivě široké rozlivy v nezastavěné údolní nivě mezi místní silnicí a železniční tratí. Před zaplavením je uchráněna místní část Na Dole, včetně železniční stanice a převážné části intravilánů Lhotky a Hleďsebe, včetně chatových lokalit. Z dopravních staveb je ochráněna páteřní silniční komunikace (s výhradou přemostění v Hleďsebi) a železniční trať (s výhradou přemostění ve Lhotce). Bezpečně mimo záplavové území je situován i zdroj a čerpací stanice místního veřejného vodovodu. Naproti tomu do záplavového území Q100 a jeho aktivní zóny náleží spíše jednotlivé stavební objekty v centrálních částech Lhotky a Hleďsebi. Závažnější je ale zaplavení a přerušení komunikačního spojení mezi levým a pravým břehem během povodní. Žádná z navrhovaných zastavitelných ploch není v kolisi se stanoveným záplavovým územím Q100 ani s jeho aktivní zónou.

7.

Hygiena životního prostředí

Ovzduší Ve správním území obce Lhotka se nenalézá žádný velký ani střední zdroj znečišťování ovzduší. Na znečišťování ovzduší se podílejí malé zdroje – lokální topeniště. Území ležící ve snížených polohách, v údolích s přítomností vodotečí a vodních ploch bývají v důsledku inverzního zvrstvení ovzduší a v důsledku topenišť na pevná paliva postihovány zejména v zimních měsících lokálně zvýšenými imisními zátěžemi. Nejvyšší koncentrace znečištění NOx a suspendovaných částic PM10 jsou pravděpodobně dosahovány v bezprostřední blízkosti silnice II/273, kde značnou roli sehrává i sekundární prašnost – reemitované částice.

Radonové riziko Řešené území spadá do oblasti s nízkým radonovým rizikem. Možné emise radonu z podloží mohou pocházet ze zvýšených koncentrací uranových materiálů v cenomanských pískovcích, které tvoří podloží turonských kvádrových pískovců. Impregnace uranových materiálů v cenomanu přechází směrem na sever v českolipské oblasti do ložiskových koncentrací. Zdroje emisí však mohou být i další, např. mineralizace s obsahem těžkých kovů 59

v sedimentrárních horninách permokarbonských, vázaná obvykle na okraje černouhelných slojí, nebo mineralizace na starých tektonických poruchách proterozoického podloží.

Staré zátěže Ve správním území obce Lhotka se nachází několik lokalit: •

Vernerova rokle – katastrální území Lhotka p. č. 390 je potenciálně nebezpečná lokalita. Je navržena rekultivace na přírodní nelesní zeleň a trvalé sledování

•

Pískovna – katastrální území Lhotka p. č. 63/3, 163/1 (rozsah cca 50 x 30 x 1 – 2 m). Projevuje se mírným překročením limitních hodnot v pozorovacím vrtu. Při pokračujícím trendu uvolňování nebezpečných látek je nutné odtěžení a odvoz na zabezpečenou skládku

•

Za dráhou – katastrální území Hleďsebe p. č. 499/1 (rozsah cca 50 x 30 x 1 m). Lokalita je potenciálně nebezpečná. Navrhuje se rekultivace na přírodní nelesní zeleň

•

Pečenka – katastrální území Hleďsebe p. č. 56/1 (rozsah cca 50 x 50 x 2 m). Vzhledem k blízkosti ochranného pásma vodních zdrojů se navrhuje odtěžení, odvoz materiálu na zabezpečenou skládku a rekultivace na přírodní nelesní zeleň

8.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho navazující vyhlášky: 1. vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, zajišťuje vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Při respektování přírodních podmínek a limitů využití území Územní plán Lhotka navrhuje plochy pro rozvoj bydlení 2. koordinuje veřejné a soukromé zájmy na rozvoj území obce. Chrání objekty občanské vybavenosti, veřejná prostranství, plochy a koridory veřejné dopravy, zásobování pitnou vodou a energetiky 3. chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty; stanovuje podmínky prostorového uspořádání nové zástavby tak, aby respektovala ráz sídel, vymezuje prvky ÚSES včetně interakčních prvků, vychází ze zásad ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, respektuje stávající technickou infrastrukturu.

9.

Vyhodnocení účelného zastavitelných ploch

využití

zastavěného

území

a

vyhodnocení

potřeby

Ve správním území obce Lhotka je zástavba uspořádána do několika skupin. Lokalita Na Dole je tvořena skupinou rodinných domů a rekreačních domků u křižovatky silnic II/273 a III/25931. V této lokalitě navrhuje územní plán využití pozemků s rekreačními domky pro trvalé bydlení. 60

Historická část obce Lhotka je uspořádána do kompaktní formy bez územních proluk. Zastavitelné plochy jsou navrhovány na současných zahradách a podél silnice III/25931. Údolí vodního toku Pšovka je záplavovým územím. Místní část Hleďsebe má rovněž sevřenou formu urbanistického uspořádání. Zastavitelné plochy malého rozsahu jsou navrženy při západním a severním okraji zastavěného území. Zastavitelné plochy v lokalitách Čepička a Vystrkov nejsou navrhovány. Rovněž skupiny chat nejsou rozšiřovány novými zastavitelnými plochami.

Náležitosti vyplývající z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. část II odst. 1a) – d)

d) d.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Správní území obce Lhotka leží cca 8 – 11 km severně od Mělníka. Má dobrou dopravní dostupnost (silnice, železnice) nejen Mělníka, ale i dalších sídel Mšeno, Mladá Boleslav, Byšice s nabídkou pracovních příležitostí.

d.2

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Zadání územního plánu Lhotka bylo schváleno Zastupitelstvem obce Lhotka dne 3. 9. 2012. Vyhodnocení splnění zadání Zadání

Vyhodnocení zadání

a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Politika územního rozvoje ČR 2008 jihozápadní Je respektováno, správní území obce Lhotka část území ORP Mělník je začleněno do rozvojové není součástí. oblasti OB1 Praha. Do správního území obce Lhotka nejsou situovány Je respektováno. záměry republikového nebo regionálního významu. Priority Politiky územního rozvoje ČR 2008. Jsou respektovány. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací. Rozvojové programy ve Středočeském kraji. Jsou respektovány. b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Sídlo má limitované možnosti pro rozvoj.

Jsou respektována všechna ochranná pásma a limity využití území. Je navržena. Nepočítá se s plynofikací (rozvolněná zástavba). Po posouzení jsou zařazeny jen plochy, které vyhovují daným limitům.

V obci není kanalizační síť. Obec není plynofikována. Limity využití území: -

záplavové území vč. aktivní zóny CHKO Kokořínsko Mokřady Pšovky – NATURA 2000 evropsky významná lokalita

61

-

VKP ze zákona ochranná pásma dopravy, vodních zdrojů, energetiky, lesa, kulturních památek, CHLÚ c) Požadavky na rozvoj území obce Určit podmínky pro hospodárné využívání území při Splněno. respektování limitů využití území. Prověřit možnost zařazení nároků vlastníků Je řešeno. Všechny pozemky byly posouzeny z hlediska pozemků do zastavitelných ploch. hydrogeologických poměrů pro vypouštění odpadních vod do horninového prostředí. Prověřit možnost vymezení zastavitelných ploch Je respektováno. Zastavitelné plochy navazují vzhledem k limitům území a jejich návaznosti na na zastavěné území. zastavěné území. Zajistit vyhovující dopravní dostupnost a technickou infrastrukturu, situovat je s ohledem na budoucí zátěže územními emisemi a hlukem. Stanovit regulativy prostorového uspořádání.

Zastavitelné plochy jsou přístupné ze současné sítě komunikací, vodní hospodářství je řešeno. Páteří správního území obce je silnice III. třídy. Splněno.

d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspřádání krajiny) Všechny plochy budou určeny podle současného Splněno. nebo požadovaného způsobu využití. Bude respektována ochrana přírodních, kulturních a architektonických hodnot. Funkční využití ploch bude stanoveno v souladu Splněno. s vyhláškou č. 501/2006 Sb. Navrhnout nejvhodnější využití řešeného území, Splněno. dopravy a technické infrastruktury, koeficienty zastavitelnosti. Zohledňovat polohu řešeného území v návaznosti Splněno. na vyšší správní centrum Mělník. Respektovat urbanistickou strukturu sídel Lhotka Splněno. a Hleďsebe. V souvislosti se zájmem o urbanizaci krajiny je Veškerá zeleň je chráněná. Je navržen ÚSES nutno chránit zeleň. včetně interakčních prvků. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury V regulativech stanovit podmínky pro situování občanské vybavenosti. Dopravní infrastruktura

Občanské vybavení může být součástí ploch smíšených - venkovského charakteru.

Navrhnout komunikační zpřístupnění ploch a funkční diferenciaci komunikací. Vymezit koridory pro segregaci značených cyklistických a pěších tras. Vodní hospodářství

Zpřístupnění ploch je ze současných komunikací. Splněno.

Navrhnout zásobování pitnou vodou. Řešit odkanalizování a čištění odpadních vod.

Splněno. Problematika je řešena dle výsledků provedené studie posouzení hydrogeologických poměrů pro vypouštění odpadních vod do horninového prostředí. Splněno. Splněno.

Řešit podmínky pro likvidaci dešťových vod. Nezastavovat terénní deprese. Energetika Řešit potřebu zásobení ploch elektrickou energií.

Splněno. 62

Spoje a zařízení spojů Respektovat stávající zařízení. Odpadové hospodářství

Splněno.

Posoudit vhodnost umístění sběrného dvora.

Je řešeno smlouvou s oprávněnými firmami.

f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Respektovat: současný potenciál řešeného území, historické uspořádání sídel, objekty a zařízení občanské vybavenosti, objekty kulturních památek a objekty cenné, CHKO Kokořínsko, prvky NATURY 2000, plochy zeleně, území chráněná zák. 114/1992 Sb., prvky ÚSES.

Splněno. Vyznačeno v koordinačním výkresu.

g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby Vymezit veřejně prospěšné stavby a opatření. Asanace nebudou nutné.

Splněno. Splněno.

h) Další požadavky Řešit návrhy opatření ke snížení hlukové a emisní Při silnici II. třídy nejsou navrhovány zátěže. zastavitelné plochy. Řešit požadavky civilní ochrany. Splněno. Celé území je součástí CHLÚ Bezno. Respektováno. Celé území je součástí CHOPAV Severočeská Respektováno. křída. Zapracovat hydrogeologickou analýzu. Splněno. Respektovat požadavky vyplývající ze zákona Vyhodnocení předpokládaných záborů je o ochraně ZPF. zpracováno. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů a problémů v území Doprava: Není možno řešit asanacemi v sídlech. Požadavek zachovat historickou urbanistickou Na silnici III/25391 jsou prostorově zúžená místa. strukturu. Hygienické problémy: Splněno. Potřeba řešit odkanalizování a čištění odpadních vod. Krajina: Potřeba vymezení prvků ÚSES. Splněno. Do záplavového území nebudou situovány Splněno. zastavitelné plochy. Do ochranného pásma PUPFL nebudou Splněno. navrhovány zastavitelné plochy. Urbanismus: Posoudit možnosti začlenění pozemků vlastníků. Pozemky byly posouzeny z hlediska limitů území. Posoudit možnost drobných výrobních provozů. Stanoveno v regulativech. Doprava: Zásada prostupnosti území. Je zapracována. Vodní hospodářství: Zásobování sídel pitnou vodou. Splněno. Odkanalizování a čištění odpadních vod. Splněno. Energetika: Zásobování elektrickou energií. Splněno. Prosazovat využití čistých a obnovitelných zdrojů Splněno. energie.

63

Ochrana přírody a krajiny: Vytvořit komponovaný celek propojených prvků Splněno. ÚSES. j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti a rozvojové ose Správní území obce Lhotka není v rozvojové oblasti ani ose. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Záměry jsou malého rozsahu; nepředpokládá se.

-

l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Záměry jsou malého rozsahu; nepředpokládá se. m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Záměry nezasahují do CHKO Kokořínsko ani Požadavky na situování zastavitelných ploch do území Mokřadů Pšovky. do těchto prostorů byly vyloučeny. n) Případný požadavek na uspořádání obsahu konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Zpracování konceptu ani variant se nepředpokládá. o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán bude zpracován v souladu Splněno. s požadavky zákona č. 183/2006 Sb.

d.3

Výčet náležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje neumisťují do správního území obce Lhotka žádné záměry nadmístního významu. Žádné záměry nadmístního významu nejsou umisťovány Územním plánem Lhotka. Řešené území je limitováno ochrannými vodárenskými pásmy a ochranou přírody a krajiny (CHKO Kokořínsko, NATURA 2000).

d.4

Vyhodnocená předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Vyhodnocení odnětí ZPF Úvod Vyhodnocení navrženého urbanistického řešení Územního plánu Lhotka bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334 ze dne 12. 5. 1992 o ochraně ZPF a prováděcí vyhlášky MŽP č. 48 ze dne 22. 2. 2011 a Metodického pokynu Odboru Ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. 64

Metodika a postup vyhodnocení Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny i ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle kterého je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy a orné půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídě ochrany ZPF. Kultura zemědělské půdy byla stanovena podle mapy 1 : 2 880. Zábory půdy nejsou rozděleny do etap výstavby.

Vyhodnocení podmínek zemědělské výroby na území obce Ve správním území obce Lhotka nejsou provedeny ani zpracovány projekty pozemkových úprav. Pro jejich zadání nejsou vytvořeny zákonné podmínky. Součástí Územního plánu Lhotka je řešení územního systému ekologické stability. Navrženým urbanistickým řešením nedojde k narušení sítě zemědělských účelových komunikací.

Zdůvodnění navrhovaného řešení Územním plánem Lhotka jsou řešeny především nároky na bydlení soukromých vlastníků pozemků.

Urbanistické řešení navrhuje celkem k vynětí 3,395 ha půdy, z níž je 3,295 ha zemědělské půdy a 2,208 ha orné půdy.

65

Vyhodnocení odnětí PUPFL Lesy ve správním území obce Lhotka patří do lesního hospodářského celku (LHC) Mělník. Pro LHC Mělník byl zpracován lesní hospodářský plán, platný od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016. Lesy jsou převážně v soukromém vlastnictví, část patří Lesům ČR s. p., Lesní správa Mělník. Lesy na územích příkrých skalnatých svahů a podmáčených polohách jsou zařazeny do kategorie lesy ochranné. Ostatní jsou zařazeny do kategorie lesy hospodářské. Produkční funkce lesů v území není dominantní. Význam lesů je půdoochranný, krajinotvorný a vodohospodářský. V lesích převažují bory a borové doubravy, na stráních u sídel akátiny. Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa není navrhováno.

66

KÚ

Místní část

Kvalita pozemků

Odnímaná plocha

zahr. orná p. orná p. orná p. orná p. zahr. nezem. - zahr. - zahr. zahr.

BPEJ 2.21.10 2.21.52 2.21.10 2.58.00 2.57.00 2.57.00 2.57.00 2.21.10 2.58.00 2.31.51 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.21.10 2.31.51 2.31.51 0,240

Ha 0,100 0,001 0,158 0,052 0,160 0,110 0,100 0,050 0,030 0,002 0,150 0,225 0,200 0,220 0,216 0,080 0,080 0,160 0,030 0,240

2.59.00 2.59.00 2.59.00 2.59.00 2.59.00 2.59.00

3 3 3 3 3 3

2,364 0,087 0,237 0,252 0,108 0,160 0,187

Lhotka

Lhotka

Funkční využití bydlení

Lhotka

Lhotka

bydlení

Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka

Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka

bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení

Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka

Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka Lhotka

bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení

8 10 11 12 13 14

0,150 0,225 0,200 0,220 0,216 0,160

0,150 0,225 0,200 0,220 0,216 0,080

Lhotka Lhotka

Lhotka Lhotka

bydlení bydlení

16 19

0,160 0,270

0,160 0,270

Celkem Lhotka Hleďsebe Hleďsebe Hleďsebe

Hleďsebe Hleďsebe Hleďsebe

bydlení bydlení bydlení

9 15 17

2,364 0,087 0,237 0,360

2,264 0,087 0,237 0,360

Hleďsebe Hleďsebe

bydlení bydlení

18 20

0,160 0,187

0,160 0,187

1,264 - zahr. 0,237 orná p. 0,360 orná p. orná p. 0,160 orná p. 0,187 orná p.

1,031

1,031

0,944

3,395

3,295

2,208

Hleďsebe Hleďsebe Celkem Hleďsebe

CELKEM ÚP Lhotka

Poznámka Tř. och. 4 5 4 2 2 2 2 4 2 5 4 4 4 4 4 5 5 4

Značení Celkem Zem. p. Orná p. Kultura 1 0,101 0,101 0,101 orná p. orná p. 2 0,210 0,210 - zahr. zahr. 3 0,160 0,160 0,160 orná p. 4 0,110 0,110 0,110 orná p. 5 0,100 - nezem. 6 0,050 0,050 - zahr. 7 0,032 0,032 0,032 orná p. 0,225 0,200 0,220 0,216 -

1,031

67

zastav. úz. 0,100 0,001

0,160 0,110 0,100 0,050 0,030 0,002 0,150 0,225 0,200 0,080 0,080 0,160 0,270

1,718 0,087 0,160

0,247

zastavit. plochy

2,748 0,052 je v ÚPO 2004 0,220 0,216 -

je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004

0,646 0,237 je v ÚPO 2004 0,252 je v ÚPO 2004 0,108 je v ÚPO 2004 je v ÚPO 2004 0,187 je v ÚPO 2004 0,784

Přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu Lhotka podle § 53 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Postup při pořízení územního plánu

Zastupitelstvo obce Lhotka dne 20. 12. 2010 schválilo pořízení územního plánu Lhotka a zároveň určilo starostu Ing. Petra Pánka pověřeným zastupitelem, který bude při pořizování územního plánu spolupracovat s pořizovatelem, tj. odborem výstavby rozvoje Městského úřadu Mělník. Pro zpracování dokumentace vybrala obec Lhotka ing. arch. Bohuslavu Kolářovou. Od 15. 11. 2010 do 16. 12. 2010 byl zveřejněn návrh zadání územního plánu Lhotka. Na základě došlých požadavků pořizovatel doporučil upravit zadání podle požadavku dotčených orgánů. Krajský úřad středočeského kraje č.j.183856/2010 požadoval: 1)Zpracovat vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality (území Natura 2000). 2)Zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 3) Zpracovat koncept kde budou varianty (návrhy nových ploch a tzv. nulová varianta). 4) V ochranných pásmech komunikací nenavrhovat obytné stavby. Odbor životního prostředí a zemědělství, MÚ Mělník č.j.1632/10 požadoval: 1) Zpracovat hydrogeologickou analýzu, která vyhodnotí zařazení nových zastavitelných ploch. 2) Nenavrhovat zastavitelné plochy do ochranného pásma pozemků určených k plnění funkce lesa (50m). 3) Nenavrhovat zastavitelné plochy do aktivní zóny toku Pšovka. Centrum dopravního výzkumu č.j.UP/5396/10 požadoval: 1) V ochranném pásmu dráhy podmínit výstavbu tím, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Ministerstvo životního prostředí ČR č.j.2455/500/10 požaduje: 1) V odůvodnění zadokumentovat sesuv č.1078 Lhotka. Pro zachování kvality podzemních vod jímaných v rámci soustavy vodovodu KSKM bylo zpracováno posouzení hydrogeologických poměrů pro vypouštění odpadních vod do horninového prostředí firmou Geologické služby s.r.o. v říjnu 2011. Projektanta 15. 2. 2012 projednala na Krajském úřadě redukované plochy: 1) Vyloučila všechny záměry zasahující do záplavového území Pšovky. 2) Vyloučila všechny záměry zasahující do 50m od okraje lesa. 3) Žádné záměry nejsou pro výrobní funkci 3) Téměř všechny nově navrhované plochy jsou v současnosti zahrady a navazují nebo jsou v zastavěném území. Pořizovatel požádal o přehodnocení koordinovaného stanoviska. Krajský úřad sdělil č.j. 033104/2012/KUSK, že je i nadále požadováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Z návrhu zadání byl vyloučen záměr u pozemku p.č. 49/6 k.ú. Lhotka a opět požádáno o přehodnocení stanoviska. Krajský úřad dne 2. 7. 2012 vydal změnu stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství a již netrval na vyhodnocení vlivů územního plánu Lhotka Odůvodnění

Stránka 68

na životní prostředí ani na vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality (č.j. 091240/2012/KUSK). Zastupitelstvo obce zadání schválilo dne 3. 9. 2012. Pořizovateli byl návrh územně plánovací dokumentace předán 8. 4. 2013. Od 9. 4. 2013 do 27. 5. 2013 byl zveřejněn návrh územního plánu. Společné jednání se konalo 30. 3. 2013 na Městském úřadu Mělník. Krajskému úřadu Středočeského kraje byla zaslána dokumentace a kopie připomínek a stanovisek k posouzení dle §50 odst. 7 stavebního zákona. Ve stanovisku č.j. SZ 083665/2013/KUSK došlém 4. 7. 2013 je konstatováno, že nejsou shledány žádné rozpory a je možné postupovat v dalším řízení. Projektanta při zpracování návrhu jej předběžně projednala s odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu. Ve stanovisku č.j. 140819/2012 ze dne 10. 10. 2012 orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv předložené koncepce, neboť přes pozemky p.č. 507/6, 507/7,507/9,507/11 a 507/12, které jsou navrženy k zastavění rodinnými domy prochází vodní tok, který je součástí evropsky významné lokality CZ0214013 Kokořínsko. Ke společnému jednání projektantka, tedy dotčené pozemky nenavrhla k zastavění, přestože v původní územně plánovací dokumentaci byly zastavitelné. Mgr. Jitka Samková Volemanová a ing. Petr Samek podali k projednávanému územnímu plánu stížnost. Pořizovatel upozornil krajský úřad na současné vymezení lokality k zastavění. Orgán ochrany přírody ve vyjádření č.j. 079378/2013/KUSK ze dne 20.6.2013 sděluje, že evropská soustava chráněných území NATURA 2000 vznikla v roce 2004 zákonem č.218/2004 Sb. a k předchozí územně plánovací dokumentaci se vyjadřoval 17. 12. 2003. Projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení připomínek a stanovisek k návrhu územního plánu Lhotka ze společného jednání. Jedním z pokynů bylo zpracovat hodnocení území Natura dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Lhotka ze společného projednání schválilo zastupitelstvo obce dne 2. 9. 2013. Dne 17. 12. 2013 obdržel pořizovatel upravený návrh. Od 9. 1. 2014 byl zveřejněn upravený návrh územního plánu Lhotka. Veřejné projednání se konalo 17. 2. 2013 na Obecním úřadu Lhotka. Projektant, pořizovatel a určený zastupitel provedli vyhodnocení námitek, připomínek a stanovisek k návrhu územního plánu Lhotka z veřejného projednání. Návrh řešení nepředpokládá podstatnou úpravu návrhu územního plánu. Dotčené orgány měly možnost se vyjádřit k přezkumu a odůvodnění návrhu do 30 dnů od doručení. Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantkou. Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantkou. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Při zpracování a pořizování Územního plánu Lhotka bylo postupováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

Odůvodnění

Stránka 69

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Vyhodnocení stanovisek došlých ke společnému jednání: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č. j. 079378/2013 a 140819/2012: - Pro lokalitu p. č. 507/6, 507/7, 507/9, 507/11 a 507/12 k. ú. Lhotka u Mělníka zpracovat hodnocení na území NATURA dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vyhodnocení: vyhověno. Pozemky určené k zastavění ve stávajícím platném územním plánu sídelního útvaru Lhotka prověřeny k zastavění v nově navrhovaném územním plánu. 2) Městský úřad Mělník, odbor životního prostředí a zemědělství č.j. 289/ZP/13/DIMA a č.j. 619/ZP: - Plochu č. 2 zredukovat a zarovnat v návaznosti na hranici stávajícího zastavitelného území. - Plochu č. 8 vypustit ze změn návrhu územního plánu. - Plochu č. 14 zredukovat podle původního územního plánu. - Plochy, které jsou v původním územním plánu obce Lhotka určeny jako zahrady v maximální míře takto ponechat s ohledem na současné zastavění. V zástavbě podél komunikací nevytvářet zahradou proluky a navrhnout souvisle zastavitelné. - V koncepci zneškodňování odpadních vod uvést, že do doby vybudování kanalizace budou nové rodinné domy opatřeny mechanicko-biologickou domovní ČOV vybavenou terciálním stupněm čištění. - Plochy č. 17 a 18 zredukovat tak aby, nezasahovaly do neregionálního biokoridoru (NRBK 24) a jejich odstup byl min. 20m a nezasahovaly do ochranného pásma lesa. Vyhodnocení: požadavkům vyhověno kromě posledního. Ve stávajícím územním plánu obce Lhotka navržené plochy k zastavění zůstanou zastavitelné, aby nebylo nutné řešit náhrady. 3) Správa CHKO Kokořínsko, č. j. 00684/KK/2013/AOPK: - upozorňuje na nesoulad u ploch s rozdílným způsobem využití mezi textovou a výkresovou částí. Vyhodnocení: řešeno dále ve stanoviscích k veřejnému projednání 4) Další dotčené orgány souhlasí bez připomínek Vyhodnocení stanovisek došlých k veřejnému projednání: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, koordinované stanovisko č.j. 005812/20014/KUSK: - nemá připomínky 2) Správa CHKO Kokořínsko č.j. 00039/KK/14: - upozorňuje na nesoulad u ploch s rozdílným způsobem využití, mezi textovou a výkresovou částí. V textové části specifikované plochy označené ZV (plochy zeleně – zeleň veřejných prostranství) a ZP (plochy zeleně – zeleň ostatní) nejsou uvedeny v legendě grafické části. Naopak plocha ZO (plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň) uvedená v grafické části není specifikována v textové části. Vyhodnocení: akceptovat, upravit textovou a grafickou část dle upozornění. 3) Státní pozemkový úřad č.j. SPU 016873/2014: - k projednávané dokumentaci nemá připomínek 4) Ministerstvo obrany ČR, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem Praha č.j. 72072/2014: - požaduje do bodu g3) Zvláštní zájmy (str. 27) a koordinačního výkresu bude doplněno, že celé řešené území se nachází ve vymezeném území AČR dle § 175, zákona č. 183/2006 Sb.

Odůvodnění

Stránka 70

(jev 82 – komunikační vedení a 103 – letecká stavba včetně včetně OP). Rozsah a průběh tohoto vymezeného území byly předány v rámci aktualizace dat pro ÚAP. Vyhodnocení: akceptovat, upravit textovou a grafickou část dle požadavku. 5) České dráhy, a. s. č.j. 1117/2014/O31 - s návrhem souhlasí a další připomínky budou řešeny při konkrétním povolování staveb Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Je součástí „Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“ zpracované Mgr. Evou Chvojkovou v srpnu 2013. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

V koordinovaném stanovisku č.j. 005812/2014/KUSK orgán ochrany přírody sděluje, že v souladu s ust. §45i odst. 1 zákona 114/1992 Sb. lze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti jakékoli evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Na pozemek p.č. 507/6 v k.ú. Lhotka u Mělníka, který je dle návrhu určen pro bydlení, zasahuje část evropsky významné lokality CZ0214013 Kokořínsko. Na základě odborného podkladu, vyplynulo, že záměr výstavby rodinného domu na pozemku nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu Kokořínsko ani na jinou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. V místě zákresu EVL dle dostupných mapových podkladů se žádný z předmětu ochrany nenachází. Bezejmenný přítok byl do EVL Kokořínsko zařazen zřejmě omylem. Jedná se o terénní depresi, kde se může periodicky objevovat tok v případě extrémních srážek. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Stanovisko nebylo třeba zohledňovat, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se nepředpokládá negativní ovlivnění této ani jiné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantkou. Varianty nebyly zpracovány. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Je součástí odůvodnění návrhu zpracované projektantkou. Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro společné jednání podle § 50 odst. 2 a 3

1) Pořizovatel a určený zastupitel: - Přečerpávací stanici odpadních vod v Hleďsebi neuvádět jako rezervu, ale jako VPS – veřejně prospěšnou stavbu. - Vodní tok s rybníčkem v Hleďsebi u p. č. 587/4 zakreslit dle stavu. - Pozemky určené k zastavění ve stávajícím platném územním plánu sídelního útvaru Lhotka prověřit k zastavění v nově navrhovaném územním plánu. Pro lokalitu p. č. 507/6, 507/7, 507/9, 507/11 a 507/12 k. ú. Lhotka u Mělníka zpracovat hodnocení na území NATURA dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - Označení ploch č. 1, 6 a 16 uvést na hlavním výkresu. Označení plochy č. 18 zrušit na výkresech nebo doplnit v textové části.

Odůvodnění

Stránka 71

Vyhodnocení: všem požadavkům bylo vyhověno. Na výkresu veřejně prospěšných staveb je stavba přečerpávací stanice navržena jako VPS, ale na hlavním a koordinačním výkrese uvedena jako územní rezerva. Pro územní rezervu nelze použít možnost vyvlastnění nebo předkupní právo. Dokumentace musí být jednoznačná ve všech částech. 2) Ing. Irena Novotná: - nesouhlasí s návrhem kanalizace na pozemcích 66/1 a 66/14 k. ú. Hleďsebe - žádá u pozemku č.66/14 změnu klasifikace na stavební parcelu Vyhodnocení: nevyhověno viz. vyhodnocení námitek. Pokynem ze společného projednání bylo dáno prověřit vedení trasy rozvodu kanalizace mimo pozemky 66/1 a 66/14 k. ú. Hleďsebe a v případě nezbytnosti umístění řádně zdůvodnit navrženou trasu. Pozemek 66/14 je z větší části v záplavovém území a byl již řešen v návrhu zadání. Dotčený orgán požadoval vyřadit lokality v údolní nivě toku Pšovka jako významného krajinného prvku a lokality, které částečně nebo úplně zasahují do evropsky významné lokality (NATURA 2000- EVL CZ 0214013 – Kokořínsko). 3) Ing. Milan Straširybka, Karolina Říhová a Ing. Bohumil Straširybka: - požadují zapracovat do návrhu jako stavební pozemky p. č. 27/1, 27/21 a 27/22 v k. ú. Lhotka u Mělníka Vyhodnocení: nevyhověno. Pozemky byly již řešeny v návrhu zadání územního plánu. Dotčený orgán z hlediska zákona o lesích požadoval vyřadit lokality, které zasahují do ochranného pásma pozemků určených k plnění funkcí lesa (50m). Pokynem ze společného projednání bylo dáno prověřit návrh způsobu využití jako zahrady u pozemků 27/1, 27/21 a 27/22 k. ú. Lhotka. 4) Libuše Zejdová: - u pozemku 551/3 k. ú. Lhotka rozšířit zastavitelnost o 5 m proti současnému stavu v územním plánu obce Lhotka Vyhodnocení: vyhověno, s úpravou souhlasí odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Mělník. 5) Ing. Petr Samek: - zařadit pozemek 507/6 k.ú. Lhotka jako zastavitelný, tak jak bylo uvedeno v původním územním plánu obce Vyhodnocení: vyhověno. Pro lokalitu p. č. 507/6, 507/7, 507/9, 507/11 a 507/12 k. ú. Lhotka u Mělníka bylo uloženo zpracovat hodnocení na území NATURA dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. 6) Jana Holcová a Jakub Holec: - požadují celý pozemek č. p. 545/2 k. ú. Lhotka zařadit do SV Vyhodnocení: nevyhověno. Odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Mělník požadoval ponechat plochy jako zahrady, aby úpravou nevznikly desítky nových stavebních pozemků. Vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP pro veřejné projednání podle § 52 odst. 3

1) Pořizovatel: - Na výkresu základního členění vymezit zastavěné území dle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (např. p.č. 44/2 nebo 551/3 k.ú. Lhotka u Mělníka nemůže být zastavěné území).

Odůvodnění

Stránka 72

- V současné době požaduje odbor životního prostředí a zemědělství řešit odpadní vody žumpou, proto upravit textovou část obecnější formulací aby nevznikl při povolování staveb rozpor s územně plánovací dokumentací Vyhodnocení: akceptovat Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

1) Ing. Irena Novotná a Mgr. Jiří Novotný (vlastníci pozemku p.č. 66/1 a 66/14 k.ú. Hleďsebe): - nesouhlasí s vedením hlavního kanalizačního řadu přes oba jejich pozemky. Požadují, aby v návrhu projektu kanalizačního řadu v obci Hleďsebe byla trasa rozvodu kanalizace vedena na pozemcích, kde vytýčené trase nebrání hospodářská stavení a další stavby, které jsou dokončeny. Návrh rozhodnutí: vyhovuje se Odůvodnění: Kanalizační řad je možno situovat do veřejného pozemku – silnice III/25931 až k východnímu okraji zastavěného území místní části Hleďsebe a následně západním směrem do údolí vodního toku Pšovka, kde bude umístěna čerpací stanice odpadních vod. Úsek od pozemků 66/1 a 66/14 k východnímu okraji zastavěného území bude nutno vzhledem ke konfiguraci terénu řešit s přečerpáním. 2) Libuše Zejdová (vlastník pozemku p.č. 551/3 k.ú. Lhotka u Mělníka): - zrušit v textové části ve výčtu zastavitelných ploch v podmínkách využití větu „do vzdálenosti 50m od kraje lesa nebudou umisťovány stavby“ Návrh rozhodnutí: vyhovuje se Odůvodnění: Výkresová a textová část nesmí být v rozporu. S návrhem zastavitelné plochy odbor životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník souhlasí. 3) Karolina Říhová (vlastník pozemku p.č. 27/21, 589/4 a dalších k.ú. Lhotka u Mělníka): - žádá o umožnění stavby bezbariérového domku na p.č. 27/21 - žádá o změnu pozemku p.č. 589/4 z lesního na zahradu Návrh rozhodnutí: nevyhovuje se Odůvodnění: žádost týkající se pozemku 27/21 již byla řešena v návrhu zadání. Na základě požadavku odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník nelze do 50m od kraje lesa umožnit výstavbu. Zásadním důvodem je, že případné stavby na pozemku by byly ohrožovány potencionálním pádem stromů či sesuvem půdy a kamení. Státní správa lesů se vyjadřuje z hlediska zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) a svoje negativní stanovisko žadatelce potvrdila dopisem ze dne 5. 6. 2013. Zastupitelstvo obce nemůže rozhodnout v nesouladu se stanoviskem dotčeného orgánu. Při vyhodnocení společného projednání bylo pokynem navrženo prověřit ke způsobu využití jako zahrady. K tomuto návrhu nebyly při veřejném projednání připomínky. 4) Petra Tůmová Šťastná (vlastník pozemku p.č. 817, 17/2 a dalších k.ú. Lhotka): - nesouhlasí s označením plochy změn v krajině na výkresu základního členění území u pozemku 817 v obci Lhotka. - požaduje pozemek č. 817 vést jako plochu sady a zahrady nikoliv jako plochu zemědělskou Návrh rozhodnutí: vyhovuje se Odůvodnění: Pozemek č. 817 zařadit do plochy ZS plochy zeleně – sady, zahrady. Na výkresu základního členění území neoznačovat plochy změn v krajině (není v požadavku obsahu dokumentace dle vyhlášky č.500/2006 Sb). Vodní tok Pšovka je zařazen do územního systému ekologické stability. 5) PaeDr. Zdeněk Koudelka (vlastník pozemku p.č. 170/3 k.ú. Lhotka): - požaduje zastavitelnou plochu 1 vyznačit až k ochrannému pásmu lesa jak bylo navrženo v průzkumech a rozborech Návrh rozhodnutí: vyhovuje se Odůvodnění

Stránka 73

Lhotka územní plán Červen

Recommend Documents