2012
LETNÍ Z P R AV O D A J R A D Y O B C E
Z OBSAHU
Galerie Mutěňáků - Václav Liška (str. 4) Den otevřených dveří ve škole (str. 10) Coca-Cola Školský pohár (str. 13) Dětské hody (str. 20) Pozvánka do kina (str. 21) Putování slováckým vihohradem (str. 22) Výstava vín (str. 29)
Putování pohádkovým lesem
SLOVO STAROSTY mičlenná konkurzní komise zasedala 23. 5. 2012 a konstatovala, že obě uchazečky jsou vhodné na funkci ředitelky a určila pořadí: 1. Mgr. Kujová, 2. Mgr. Kratochvílová. Rada obce na svém zasedání na základě doporučení konkurzní komise jmenovala ředitelkou školy Mgr. Kujovou na dobu šesti let. Rád bych poblahopřál A týmu mutěnických fotbalistů k postupu do krajského přeboru a novému vedení k úspěchu. Příjemně jsem byl překvapen, že žačky naší základní školy pod vedením Mgr. Milana Kováře a pana školníka Jiřího Pavky vyhrály celorepublikový turnaj v ženské kopané CocaCola Cup. Oběma týmům děkuji za vzornou reprezentaci Mutěnic a přeji hodně dalších úspěchů.
Vážení spoluobčané, dovolte mně, abych Vás informoval o některých událostech a akcích v naší obci. Jsem nesmírně rád, že jsme dotáhli cyklostezku Mutěnka do finále. Dne 12. 5. 2012 byla slavnostně otevřena cyklostezka z Mutěnic do Kyjova v délce 13 kilometrů. Škoda jen, že se v tento den nevyvedlo počasí. Cyklostezku postavil Dobrovolný svazek obcí Mutěnka, jejímiž členy jsou města Kyjov a Dubňany a obce Mutěnice a SvatobořiceMistřín. Celkové náklady na výstavbu včetně projektů a odkoupení drážního tělesa jsou 22 milionů korun. Potěšilo nás, že jsme prosadili název Mutěnka. V měsíci únoru rada obce vyhlásila konkurz na funkci ředitele ZŠ a MŠ v Mutěnicích. Do konkurzu se přihlásily dvě uchazečky - Mgr. Marie Kujová a Mgr. Jiřina Kratochvílová. Sed-
MVDr. Dušan Horák starosta obce
Zprávy z radnice Dnes, kdy píšu tento příspěvek, nám příroda opět ukázala, že je mocnější než člověk. Po dlouhém suchém období nám nadělila tolik vody, že mají naši pracovníci o práci postarané a uklízejí bláto a kamení v různých částech obce. Na jedné straně tomuto lze ve větší míře zabránit vybudováním suchých poldrů v místech, kde se valí při větších deštích hodně vody a na druhé straně to způsobují vinice, které nejsou zatravněné. Na vybudování poldrů se intenzivně pracuje – řešily se pozemky a v této fázi je zaregistrovaná žádost o dotaci. Jinak si ale myslím, že ani voda ani sucho nám nebrání v budování schválených inves-
tičních akcí na tento rok v naší obci. Hotová je polní cesta od firmy Thermont (tabačka) až ke státní silnici na Dubňany. Také jsou ukončeny veškeré stavební práce na ulici Jarní, kde je vybudovaná nová vozovka, nový chodník a mimo projekt se tam dobudovalo i veřejné osvětlení v části ulice od křižovatky s ulicí K Trojice po ulici Družstevní. Rád bych touto cestou poděkoval občanům této ulice za trpělivost a vstřícnost v době stavebních prací, a také je požádal o to, aby na této vozovce parkovali svá auta co nejmíň, a když už to musí být, tak na straně vzdálenější od rodinných domků, kde jsme za 1
tímto účelem nechali zabudovat snížené obruby. Jinak budeme nuceni z důvodu požární bezpečnosti umístit značky „Zákaz stání“. Věřím, že nalezneme pochopení a bude to vše dobře fungovat. Ono s tím parkováním v obci je celkově problém. Už několikrát jsem sám zažil tak „skvěle“ zaparkovaná auta, že tou ulicí nešlo vůbec projet. Několikrát jsme na to upozorňovali i v kabelové televizi. Bohužel. Musím podotknout, že se může stát, že někde tam bude hořet a požární technika se tam nedostane. A zimní údržba, ta v takovém případě pozbývá také smysl. Touto cestou děkuji všem, kteří to pochopili a něco pro to udělají. Přírodní amfiteátr Pod Búdama je stavebně komplet hotový. V této fázi se intenzivně řeší jeho zastřešení, protože původní varianta byla
finančně dost nákladná, a proto hledáme úspornější řešení, ale je to složitější, než jsme původně mysleli. Přesto věřím, že i tento problém se vyřeší a nový areál bude sloužit pro kulturní život v naší obci. Letos nás čeká ještě vybudování nové vozovky v ulici Polní a U Obory. Termínově jsou tyto stavby naplánovány na prázdninové měsíce. Vzhledem k tomu, že jsou to docela krátké úseky, tak to bude jenom chvíli ztrpčovat život občanům bydlících v těchto místech. Už předem díky za trpělivost. Vám všem přeji příjemné prožití letních měsíců, žádnou přívalovou vodu pro Mutěnice, hodně slunce pro Vás a vinohrady, a také šťastné návraty z dovolených.
4.
5.
Petr Bíza místostarosta obce
Usnesení z IX. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice, ze dne 5. června 2012
6. 7.
A.
B.
ZO vzalo na vědomí:
ZO schválilo:
1. MPZ č.4/2012 - prodej pozemku p.č. 1678/18 v k.ú. Mutěnice o výměře 5 m2 za cenu 110,-Kč/m2 panu Michalu Zimolkovi, U Kapličky 1111, Mutěnice za účelem dorovnání hranice u RD 2. M P Z č . 5 / 2 012 v ý k u p p o ze m k ů p.č. 6885/10, 6885/5, 6885/11, 6886/186, 6886/183 a 482/13 v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 2585 m2 za cenu 167.452,- Kč – dle znaleckého posudku od pana Miroslava Zubka, Šardice 428 za účelem narovnání majetkoprávních vztahů k pozemkům pod komunikací Školní 3. MPZ č. 8/2012 výkup pozemků pod komunikací a chodníkem v ulici Nová (horní část) v k.ú. Mutěnice o celkové
1. Zápis kontrolního výboru o provedené kontrole v KD ze dne 21.5. 2012 2. Kontrolu úkolů z minulého jednání ZO – samostatný bod 3. Závěrečnou zprávu o hospodaření ZŠ a MŠ Mutěnice 4. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2011 svazku obcí VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice 5. Závěrečný účet DSO VITIS Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice za rok 2011 6. Závěrečný účet DSO Mutěnka za rok 2011 7. Petici – Nesouhlas se změnou č.3 územního plánu sídelního útvaru Mutěnice
2
8.
výměře 946 m2 za cenu 70,- Kč/m2 k.ú. od vlastníků dle seznamu za účelem narovnání majetkoprávních vztahů pod veřejnou komunikací MPZ č. 9/2012 výkup pozemku p.č. 307/10 o celkové výměře 11 m2 za cenu 70,- Kč/m2 od pana Petra Havlíka, Kopřivnice, 17. listopadu 14 za účelem narovnání majetkoprávních vztahů – pozemek pod stavbou kříže MPZ č. 10/2012 předběžný souhlas ke směně pozemků ve vlastnictví Obce Mutěnice p.č. KN 6421, 6420, PK 809/2 a část PK 812/2 za pozemek ve vlastnictví Borise Kmenty p.č. PK 804/1 a další dle výměry a případný doplatek. Cena dle BPEJ. GP zhotoví pan Boris Kmenta, Sklepní, Mutěnice na vlastní náklady. Nutno zachovat stávající polní cestu od cyklostezky ke splavu v majetku obce Revokaci usnesení XXIII/B/2 ze dne 7.10.2010 Zadání změny ÚPN SÚ č. 3 v předloženém znění Po projednání závěrečného účtu Obce Mutěnice za rok 2011 hospodaření obce Mutěnice za účetní období roku 2011, a to bez výhrad
9. Rozpočtové opatření č. 2/2012 s povýšením příjmů o 147.000,- Kč a povýšením výdajů o 990.700,- Kč 10. Delegování starosty obce MVDr. Dušana Horáka na řádnou valnou hromadu akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., se sídlem v Hodoníně, Purkyňova 2, č.p. 2933, konanou dne 7. června 2012 11. Smlouvu mezi JMK a Obcí Mutěnice o poskytnutí dotace z rozpočtu JMK na nákup věcných prostředků, výzbroje a výstroje pro SDH Mutěnice
C.
ZO neschválilo
1. Žádost pana Jakuba Hodesa, Krátká 427, Mutěnice o vyhlášení MPZ na odprodej pozemku p.č. 2477 o výměře 2051 m2 v k.ú. Mutěnice za účelem podnikání
D.
ZO uložilo
1. RO zahájit jednání o výkupu pozemků v lokalitě za Novou ulicí pro budoucí zástavbu rodinnými domy
3
VINOHRADNICKÝ A VINAŘSKÝ ODBORNÍK PAN VÁCLAV LIŠKA vrátit. Situace tam na Strakonicku se nezmírňovala, ba v té době tomu bylo naopak… V socialismu ale neexistuje být nezaměstnaný. Jinak vám hrozilo vězení. Takže nevyučený, nestudovaný, syn kulaka - jedině do zemědělství. Byla mi úřadem v Hodoníně doporučena práce v některém okolním družstvu či statku… Naštěstí u Plemenářské správy se vyskytl nedostatek tzv. inseminačních techniků. „Šoupli“ mě do kurzu v Boskovicích. Abych měl maturitu, tak jsem se také objevil na kyjovské „ZéTéeŠce“. Po vystudování školy v Kyjově jsem pak jako technik pro inseminaci začal navštěvovat i farmy skotu, tedy jalovic a krav, mimo družstev také na hospodářstvích Velkovýkrmen Hodonín. Oženil jsem se do Moravan u Kyjova …“ V roce 1970, to už jsem ho poznal, přešel Václav Liška zootechničit do mutěnického statku. Tu se mu dařilo, byl svědomitým i ctižádostivým, znalým věci. Tak se mi vždy jevil, z toho neslevím. A doma kutil. Začal s chovatelstvím králíků, chovné a okrasné drůbeže, ptáčků. Také jsem měl z jeho chovu nějaké andulky. Perfektně vedený chov domácího zvířectva byl znám a oceňován na výstavách v širokém okolí, chválen odběrateli, členy Svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva, ale i ostatních, tedy nečlenů spolku. 25 let byl členem místního svazu, který zastupoval některé roky i v jeho okresním výboru. Podobně v pěstitelství nezapřel svůj vztah k přírodě a průpravu poskytnutou rodinným selským prostředím. (Teď mě napadá, proč ho nezaujalo také rybnikářství s chovem ryb, když kolem jeho rodiště bylo a je více rybníků než tu na Hodonínsku, dokonce svůj rybníček
Narodil se 14. září 1941 „Václave, Ty pocházíš z kraje, nikoliv vinohradů, spíše piva?“ „Ne, ne“ – stále se usmívá, mně se zpovídající bývalý statkový kolega Vašek Liška. Dnes sedmdesátiletý důchodce, dříve zootechnik u Velkovýkrmen Hodonín, na hospodářství Mutěnice. „Já pocházím z Čech, ze Strakonického okresu, z malé vesničky Albrechtice, teď je to součást Drahonic. Kousek odtud je známé jihočeské poutní místo „Lomeček“, tedy Lomec, chráněná kulturní památka UNESCO. Z Lomečku k nám jezdil vyučovat náboženství tamní katecheta. Rodiče doma sedlačili. Půda, dědictví prastarého rodu, jim byla vším. Bránili se tedy vstoupit do družstva. Tím oni i já s bratrem a se sestrou jsme se měli, jak se říká, „po pěti“. Bratrovi se podařilo, vlastně nevíme ani jak, vyklouznout z toho prokletí doby. Já jsem byl však „odsouzen“ sedět doma a s rodiči mě stihlo sdílet osud našeho selského rodu. Tož – nebyl jsem ani pionýrem. Velice mě bavila chemie, doma jsem poznal pěstování zemědělských plodin a chov hospodářských zvířat. O jakékoliv další škole se mi mohlo jen zdát, to mi bylo zapovězeno. Z tohoto neštěstí mě vysvobodila vojna. Ocitnul jsem se na Moravském Slovácku v Uherském Hradišti, poznal jsem i bzeneckou posádku. Sloužil jsem tu, v armádě bránící výdobytky socialismu i s jeho združstevněným zemědělstvím. To byly paradoxy! Vojna ale trvala pouhé dva roky. Co potom? Domů jsem nemohl, nechtěl jsem se tam 4
měli před okny svého domu. To mi ušlo se ho zeptat. Zřejmě – nekonzumuje ryby …) Vašek, kromě pěstování plodin pro výživu domácí havěti, se pustil také do pěstování exotického kiwi, aktinidií, no a začal s révou vinnou. Vzpomíná na své „učitele“, mutěnické vinaře, nejbližším mu byl jistě jeho kamarád ze statku Ruda Dubina. Pak na mnohé a mnohé užitečné rady od ing. Švejcara CSc., vinohradnické a vinařské kapacity, ale i dalších, tu nejmenovaných, ale dobrých ba vynikajících místních pěstitelů révy. Od každého vyslechl jejich rady, přemýšlel a rozvažoval nad jejich ponaučeními a zkušenostmi, zda jsou vhodná pro něho k použití. Získal si a má dodnes mezi mnohými vinaři obdiv a úctu. Potvrzuje mi to při přípravě tohoto článku nejen už výše jmenovaný Ruda Dubina, ale i jiní, včetně předsedy vinařského spolku, jehož je Liška dodnes dlouholetým členem. Co ale také sám prostudoval odborné literatury spjaté s vinnou révou a vínem! Co všechno odzkoušel sám! Vše ze záliby a daří se mu. Vlastní pílí. Nepodceňováním teorie, oceňováním praxe, stále se zajímá o věci nové, jak ve vinohradnictví, tak ve výrobě vína. Natolik ho znám, jakože ho takového znají i někteří jeho vinařští kolegové. Dnes už on sám také dovede v mnohém jim poradit, pomoci. Je uznávaným odborníkem. Členové vinařského spolku s ním rádi jezdí na zájezdy s tématikou společného koníčka. Turistika je jeho dalším hobby. Tvorbu itinerářů, organizaci zájezdů a ostatní s tím související, to vše získal v kurzu, kde obdržel osvědčení o odborné způsobilosti k průvodcovské činnosti doma i v zahraničí. Nějaký čas se tedy i průvodcovstvím zabýval. Z toho důvodu mají i zájezdy vinařů kvalitní úroveň. Václav Liška odvedl ve spolku pěkný kus práce. Dnes, kdy předává pomalu své místo mladším mi říká: „Stárneme oba stejnými roky, s tím se musíme smířit …“
Ještě letos se zapojil do zdárného průběhu jarní tradiční výstavy vín mladých a starších ročníků u nás v Mutěnicích. Měl tam také svých 10 vzorků. Za Rulandu modrou z r. 2005 získal 80 bodů, za Laurot z r. 2009 pak 83 body. Za loňský Laurot 85 bodů. Získal celkem 8 diplomů. Úspěchy s vínem sklízí i jinak. Pro tzv. křest knihy ze života básníka Petra Bezruče – ORTEL SAMOTY, napsané jeho osobní sekretářkou PhDr. Zdenkou Tomáškovou-Kadlecovou jsem navrhnul mutěnické víno vinaře Václava Lišky. Po ochutnávce si samotná autorka vybrala pro onen slavný den uvedení knížky do života Muškát moravský, ročník 2000. Víno sklidilo 7. dubna 2003 v Památníku Petra Bezruče v jeho rodné Opavě absolutní úspěch. U těch přátel básníka, kteří se tam sešli z Česka, Slovenska a Polska. Václav mě vyprovází zahrádkou, kde dnes testuje své kořenáče běžných i těch nejnovějších odrůd, zde hlavně stolních. Pro sebe i pro případné zájemce. Vždycky jsem obdivoval, ba ctil Vaška Lišku, jak se dovede propracovat člověk „od piky“ k takovým obdivuhodným úspěchům. Je on pro mne opravdu vinohradnický a vinařský PAR EXCELLENCE. Ing. Jaroslav Mihola
5
ŠKOLST VÍ
Projekt Škola pro život Náš školní projekt Škola pro život, určený pro žáky 1. stupně, se pomalu nachýlil ke konci, a tak dnes naposled společně nahlédněme do dění v jednotlivých třídách. Každý z nás má své nejlepší kamarády, se kterými si rozumí. Takovými kamarády jsou pro všechny lidi v České republice naši slovenští sousedé. Dlouho jsme žili ve společném státě, proto jsme si tak blízcí. Rozumíme skoro všemu, co nám povídají, a oni rozumí nám. V projektu Slovensko jsme si nejprve přiblížili místo, kde žijeme. Postupovali jsme od vzdáleného vesmíru až k mapě střední Evropy. Na mapě jsme si ukázali naši zemi a Slovensko. Poslechli jsme si státní hymnu Slovenska, prohlédli státní znak i vlajku. Na interaktivní tabuli jsme se podívali na obrázky slovenských pamětihodností a také jsme se věnovali porozumění slovenskému jazyku. Že se platí na Slovensku eurem, to děti vědí, ale zda dovedou tuto měnu správně porovnávat, sčítat a odčítat si ověřily v matematických příkladech. Křížovkářské dovednosti děti uplatnily při obrázkových tajenkách, které ukrývaly slovenská města. Odměnou byla pohádka o Maťkovi a Kubkovi. Než se děti pustily do pracovního listu, společně si zazpívaly slovenskou písničku Prší, prší. Cílem projektu Jak se dělá hudba bylo žáky druhého ročníku hravou formou uvést do světa hudby a seznámit je se základními hudebními pojmy. Hudba u dětí rozvíjí spontánní tvořivý
proces, fantazii, muzikálnost, hudební sluch, rytmické cítění a také tvořivost. Celým projektovým dnem žáky provázela holčička Písnička. Ta krůček po krůčku odhalovala tajemství hudby a malé muzikanty seznámila s tóny, notovou osnovou, houslovým klíčem a zápisem not. Na interaktivní tabuli žáci poznávali, co je zvuk a tón, při poslechu rozeznávali zvuky hudebních nástrojů, hledali správný rytmus k písničkám, na okamžik se stali hudebními skladateli a tvořili vlastní muziku, při níž se doprovázeli na Orffovy a hudební nástroje. V muzikantských hádankách poznávali hudební nástroje a zpívali písničky. Dozvěděli se, co je opera a zhlédli zhudebněnou pohádku O Budulínkovi. Závěr projektu byl věnován výtvarnému ztvárnění hudebních nástrojů. Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve spojené s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Jsou také oslavou jara a nového života. Proto v předvelikonočním týdnu proběhl ve 2. ročníku projekt s názvem Velikonoce. Děti si nejprve zazpívaly Jarní písničku, povídaly si o jaru, jmenovaly charakteristické znaky jara. Hlavní pozornost byla však věnována Velikonocům. Děti se seznámily s pojmem pašijový týden a pojmenovávaly jednotlivé dny velikonočního týdne. U každého dne se seznámily s tradicemi i pověrami, které tento den přináší. Vzpomínaly na velikonoční koledy, které říkají při pomlázce a také se naučily 6
nové koledy. Při pohádce Poklad z cyklu Krakonošské pohádky si z hlíny nebo plastelíny vymodelovaly jidáše. Pohádka Poklad byla zvolena záměrně, neboť na Velký pátek se otevírají poklady. Následovala ukázka různých technik zdobení kraslic a děti si poté také některou z kraslic mohly vyrobit. Závěr projektu byl věnován hrám, které s sebou jaro přináší a které děti dříve hrály (Hledání velikonočních vajíček, Čára, Kuličky). Projekt Ten dělá to a ten zas tohle byl věnován běžným povoláním, která vykonávají nejen rodiče dětí a lidé v jejich blízkém okolí, ale také povoláním, která postupně zanikají, nebo už úplně vymizela. Při činnostech na interaktivní tabuli si žáci rozvíjeli nejen paměť a postřeh. Nejprve skládali názvy povolání z přeházených písmen a poté zapisovali do pracovního listu všechna povolání, která si po jejich krátkém odkrytí zapamatovali. Součástí pracovního listu bylo řazení pomůcek typických pro určité povolání podle abecedy a určení názvů povolání. Následující řešení osmisměrky a křížovky sklidilo u dětí velký úspěch. Celým projektem nás pro pobavení provázela pantomima, ve které žáci předváděli různá povolání. V závěru projektu každé z dětí namalovalo obrázek, ve kterém zachytilo svou současnou představu o tom, jaké povolání by chtělo v budoucnu vykonávat. Jak již název napovídá – projekt Rakousko a Německo, určený pro žáky 3. ročníku, byl zaměřen na učivo o sousedních státech České republiky. Žáci se seznamovali se známými německými a rakouskými městy, seznámili se s polohou a rozlohou těchto států, dozvěděli se také něco o průmyslu a zemědělství v těchto zemích, poznali nejvyšší horu v Rakousku Zugspitze a nejvyšší německou stavbu – berlínskou televizní věž. Naučili se několik snadných německých slovíček a poslechli si pohádku Červená karkulka v němčině a slovenštině. Připravena byla také
pracovní a manipulační činnost s papírem a kartonem. Žáci vytvářeli horský hotel podle vlastní fantazie. Projekt Hody byl věnován lidovým tradicím, které se v naší obci dodržují v období hodů. Nejprve jsme se seznámili s osobností sv. Kateřiny, která je patronkou zdejšího kostela. Poté jsme si vysvětlili pojem hody a posvícení. Při oblékání do dívčího kroje jsme si jednotlivé části kroje popisovali a povídali si o nich. Jednotlivým částem kroje jsme se také následně věnovali při několika aktivitách na interaktivní tabuli. Tyto činnosti byly přípravou pro samostatnou práci v pracovním listu, ve kterém děti popisovaly kroj a mohly si vybarvit lidový ornament. V závěru projektu si navrhly malovanou mašli jako součást lidového kroje. V projektu Pravěk si žáci ve 4. ročníku objasnili a vysvětlili pojem historie. Učili se pracovat s časovou osou a orientovat se v základních časových údajích - letopočtech. Poznávali významné období v historii lidstva - pravěk a seznámili se s vývojem člověka v období pravěku. Na mapě ČR zaznamenávali archeologická naleziště pravěkých lidí u nás, poznávali některé archeologické nálezy - předměty z doby kamenné. Četbou z knihy Lovci mamutů od E. Štorcha mohli prožívat, prostřednictvím hlavních hrdinů, život pravěkých obyvatel. Projekt V nouzi poznáš přítele byl věnován tématu, které je mezi dětmi velice aktuální. Jednalo se o jejich kamarády a přátele. Formou pojmové mapy a později otevřeného rozhovoru se děti vyjadřovaly k tomu, jaké vlastnosti by měl mít jejich kamarád. Čeho si na kamarádství a kamarádovi váží, co jim kamarádství dává. Seznámením se s několika citáty o přátelství děti poznaly, že tato otázka provází lidstvo od nepaměti, protože se o přátelství zmiňoval již Aristoteles. Pracovní list byl tvořen křížovkou s tajenkou, pětilístkem a vlastním vyjádřením dětí, čeho 7
si váží na kamarádovi a co jim naopak nejvíce vadí na chování lidí v jejich okolí. Následovalo rozdělení do čtyřčlenných skupin, kdy každá skupina dostala pracovní pokyny a čas na řešení vědomostních i dovednostních úkolů. Po uzavření skupinové práce děti vytvořily dvojice a dostaly rozepsaný příběh, k němuž měly domyslet konec tak, aby se ukázalo, že v nouzi poznáš přítele. V závěru projektu děti nakreslily portrét svého kamaráda. V projektu Žijí s námi se žáci zamýšleli nad otázkou: Jak se žije ve tmě? Srovnávali rozdíly v životě zdravé osoby a nevidomého člověka. Seznámili se s historií vzniku Braillova písma a jeho využívání až do současnosti. Poznali znakovou řeč jednoruční a českou znakovou řeč dvouruční. Zvládli jednoduše „komunikovat“ ve znakové řeči. Prostřednictvím internetových stránek poznali některé organizace, centra a sdružení, která pomáhají handicapovaným lidem. Prožitkovými aktivitami se žáci učili vnímat život nevidomého a neslyšícího, pokoušeli se vcítit do každodenních situací, které musí zvládat vzhledem ke svému znevýhodnění. V projektu Zdravý člověk = rovnováha těla se žáci zabývali lidským tělem jako složitým mechanismem. Přirovnávali ho k chodu stroje, jehož části, tak jako jednotlivé soustavy lidského organismu, musí pracovat v rovnováze, aby byl člověk zdravý. Děti si při práci na interaktivní tabuli upevnily znalosti o jednotlivých orgánech a soustavách lidského těla. V pracovních listech se dověděly, jak by měla vypadat zdravá výživa člověka, bez níž naše
tělo nemůže správně fungovat. Své znalosti si také rozšířily při práci s internetem a následně je výtvarně uplatnily při tvorbě plakátů jednotlivých soustav lidského těla. Poslední projekt s názvem Masopust si dal za svůj cíl seznámit děti s tímto méně známým zvykem. Děti o tomto zvyku mnoho nevěděly, některé neznaly a neuměly slovo masopust ani vysvětlit. Netušily, že i v naší vesnici se mohou s touto prastarou tradicí každoročně setkat. Proto jsme si vysvětlili, co slovo masopust znamená, kam až sahají jeho kořeny, kdy a proč jej slavíme, jak ho slaví lidé jinde ve světě a jak u nás. Pomocí vyhledaných informací a jejich zpracování na interaktivní tabuli se děti dozvěděly o třech masopustních dnech, maskách a různých zvycích, které masopustní veselí provází. Žáci se snažili za pomoci paní učitelky připravit a následovně předvést oslavu masopustu a masopustního průvodu u nás ve škole. Děti si vytvořily vlastní plakát a ozdobnou vařečku, šavli, vrkoč, vysvětlili jsme si jejich symboliku. Za pomoci dvou maminek děti usmažily masopustní milosti, které při průvodu školou nabízely k ochutnání kolemjdoucím. Při průvodu školou měly samozřejmě děti na sobě oblečené krásné masopustní masky, které si připravily předem doma. Aby byl průvod veselý a zábavný, naučily se děti některé říkanky a písničky. Nakonec děti ve dvojicích doplnily pracovní listy, v nichž prokázaly získané znalosti a poznatky o tomto svátku. Učitelky 1. stupně
8
DEN DĚTÍ VE ŠKOLE Poslední květnový den se děti ve škole neučily, ale užívaly si krásného počasí v okolí školy. Pedagogové za vydatné pomoci žáků devátých tříd pro všechny děti připravili k Mezinárodnímu dni dětí dopoledne plné her a soutěží. V prostoru za školou jsme mohli vidět ty nejmenší – žáky prvního stupně a děti z mateřské školy. Bylo připraveno celkem 14 stanovišť se soutěžemi. Stanoviště byla označena barevnými plakáty s názvem soutěže. Děti mohly vyzkoušet slalom s hokejkami, skákání v pytli, provlékání švihadla, prolézání a točení obručemi, převážely náklad nebo na lžičce nosily malé míčky. Správnou trefu si ověřily ve hře kuželky nebo trefováním do kbelíků, sbíraly v trávě jahůdky, kde lahodné plody nahradily vršky z pet lahví, také závodily v sedmimílových botách. Tyto a mnoho dalších soutěží jim zpříjemnily celé dopoledne. Všichni pilně sbírali body na předem připravené kartičky, aby je v závěru dopoledne vyměnili za zajímavé odměny. Žáky druhého stupně jsme mohli vidět v prostoru školního hřiště, kde si změřili síly v dobývání „Pevnosti Školard“. Byla pro ně připravena hra,
kde děti předvedly nejen své fyzické schopnosti, ale také um a chytrost. Za splnění úkolu získávaly děti indicie, pomocí kterých hledaly klíčové slovo. Udržet v upažení dvě 1,5 litrové ,,petky“ naplněné vodou není jen tak. Ti nejlepší to dokázali v čase 2:20 min. Složit z rozstříhaných částí daný obrazec – tzv. tangram bylo pro některé tvrdým oříškem, ovšem děvčata ze šesté třídy předčila i některé učitele. Velkou zručnost museli žáci předvést v rychlém oblékání a vysvlékání oděvů. Obléct co nejrychleji kalhoty, mikinu, čepici a ještě rukavice a pak co nejrychleji oděv sundat a předat dalšímu… Tady byla důležitá spolupráce celého týmu… Kolik si dokážete zapamatovat čísel? Soutěžící si 9
jich museli uchovat v paměti nejméně deset. Ale byli i takoví, kterým se podařilo si jich zapamatovat až patnáct. Někdo má štěstí v lásce, někdo ve hře… Poslední soutěž byla nejen o štěstí, ale také o šikovnosti. Tady žáci hledali mezi stejnými předměty jen jeden odlišný… Kdo zrovna nezávodil, mohl se věnovat volejbalu či baseballu, případně jen tak odpočívat. Den dětí oslavily letos děti ze školy i školky spokojeně, každý byl odměněn a určitě si všichni odnesli dobrý pocit z příjemně prožitého dne. Touto cestou bychom chtěli poděkovat Klubu rodičů za štědrý finanční dar na zakoupení odměn pro všechny žáky školy i školky. Dagmar Pochopová, Bronislava Prátová
DEN
OTEVŘENÝCH DVEŘÍ VE ŠKOLE
V neděli 20. května odpoledne směřovaly zcela netradičně kroky mutěnických žáků do místní školy. Doprovázeli je také rodiče a přátelé školy. V ZŠ a MŠ Mutěnice se totiž konal Den otevřených dveří. Na všechny návštěvníky čekaly nejen slavnostně vyzdobené prostory základní školy, mateřské školy a školního klubu, ale také zajímavý program. Učitelé si se svými žáky připravili ukázkové hodiny moderního způsobu vyučování. Využili k tomu především nejnovější vyučovací techniku – počítače, projektory a interaktivní tabule. Vybavení bylo pořízeno ze dvou projektů, které čerpají finance z evropských fondů a fondů České republiky v rámci investic do rozvoje vzdělávání. A věřte, že ve škole bylo docela veselo! Pojďme alespoň letmo nahlédnout do jednotlivých tříd: Kdo v průběhu dne otevřených dveří zvědavě nakoukl do 1. třídy, mohl se přesvědčit o tom, co všechno již prvňáčci zvládli. Pracovali jsme s dětmi s interaktivní učebnicí slabikáře, kterou každodenně využíváme pro společnou práci. Pokud návštěvníky školy lákala matematika, pak mohli všichni sledovat práci na IT při procvičování sčítání
a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku. Asi nejzajímavější byl pro školáky a jejich rodiče projekt k prvouce: „Co se skrývá v lese…“ plný skrývaček, anagramů a poznávacích her, ale také jsme si zahráli interaktivní zvířecí pexeso. Do práce se zapojili nejen žáci první třídy, ale také šikovný předškolák Martin Hrabina či někteří z rodičů. Na otázku: „Jak proběhl den otevřených dveří ve třídě 2.B,“ musíme odpovědět: „Samozřejmě hrou.“ Kromě žáků byla třída plná rodičů, prarodičů, ale také kamarádů, kteří se přišli podívat na moderní způsoby vyučování. Činnosti se střídaly ve dvacetiminutových intervalech. V úvodu na všechny čekala
10
desetiminutová hra na procvičení paměti aneb co si dokážeš zapamatovat za deset vteřin. Pak následovala zábavná a napínavá soutěž BLUDIŠTĚ, ve které své vědomosti, odvahu, prokázali nejen žáci, ale i jejich rodiče, a dokonce i prarodiče. V českém jazyce si na interaktivní tabuli procvičili zábavnou formou slovní druhy a v matematice s opičkou Žofkou opakovali násobilku. Zde se mohli pochlubit především bystrým a hbitým počítáním. Na závěr děti navštívil kluk Večerníček, se kterým poznávaly a hledaly pohádkové postavičky. Ve třídě 2.A děti předvedly práci s interaktivní tabulí formou A-Z kvízů. Děti soutěžily
ve skupinách, poznávaly slovní druhy, dětské hádanky, zvířata a rostliny. Ukázali jsme rodičům a dalším návštěvníkům část školního projektu o Mutěnicích a ukázky šablon z učiva pro 2. ročník o abecedě. Nejvíce se všem líbila pohádková matika v programu Terasoft, kde si děti procvičovaly početní příklady hravou formou. Rodiče a přihlížející dětem za úspěšné splnění úkolu vždy zatleskali, což děti těšilo. Během přestávek jsme si zazpívali a zatančili dětské písničky. Děti pracovaly s nadšením a radostí ukázat, co nového se všechno naučily, jak umí ovládat programy na interaktivní tabuli, jít s dnešními moderní trendy doby a využívat jejich pozitiv. Ve 3.třídách se program Dne otevřených dveří nesl v duchu anglického jazyka. Děti chtěly návštěvníkům naší školy ukázat, co všechno se během školního roku naučily. Vždyť angličtina je jejich nový školní předmět. Pomocí interaktivní tabule žáci předvedli, jakou mají slovní zásobu a že začínají pronikat i do pravidel anglické mluvnice. Do pestrých interaktivních činností se kromě dětí zapojili i rodiče a prarodiče. Své konverzační schopnosti prokázali v krátkých rozhovorech. Výuku angličtiny na druhém stupni můžeme s trochou nadsázky přirovnat ke stavebnici lego. Nejprve si
musíme osvojit slovíčka, abychom pak pomocí přesouvání, přidávání a odebírání vybudovali správnou větu. Interaktivní tabule je k tomu ideální a velice názorná. Rodičům jsme nepředvedli klasickou hodinu angličtiny, ale různé aktivity, které žákům umožní lépe a názorněji pochopit mluvnici, strukturu vět nebo snáze si zapamatovat slovní zásobu. S některými žáky 7. tříd jsme v matematice prezentovali téma HRANOLY a ÚMĚRNOST na SMART BOARD.Téma bylo zpracováno formou několika šablon předem připravených stránek a aktivit. Byla prezentována i práce s psaným textem, která je nedílnou součástí hodin matematiky. Počáteční neopodstatněné obavy návštěvníků ze „zkoušení“ vystřídaly dotazy, lehký údiv i obdiv nad možnostmi žáků 11
ZŠ i občasné zapojení do plnění úkolů. Ve třídě 7.A probíhaly prezentace ze zeměpisu k učivu Austrálie a Afrika, které velmi pěkně vypracovaly Bára Šottlová, Eliška Jurasová a Andrea Kotvanová. Potom následovaly ukázky cvičení z interaktivní učebnice přírodopisu. V rámci Dne otevřených dveří jsme chtěli ukázat široké veřejnosti moderní vyučovací techniku také v rámci hudební výchovy. Skloubit nepopulární rytmizaci a dětmi akceptovaný tanec se podařilo výrobcům taneční podložky, kdy tanečník pomocí šipek na obrazovce vstřebává požadovaný rytmus, pohybuje se podle něho a ještě si k tomu může zpívat svůj oblíbený hit. S někter ými žáky jsme předvedli, že také výuka českého jazyka a literatury či dějepisu může s využitím
moderní techniky probíhat hravě. K rozvíjení pohotovosti a komunikačních dovedností dobře poslouží hra Kufr přizpůsobená pro interaktivní tabuli. Oblíbený je A-Z kvíz, který pomocí vhodných otázek důkladně prověří např. žákovy literární znalosti. Sestavování rodokmenu Přemyslovců a Lucemburků pomocí interaktivní tabule přineslo žákům i návštěvníkům školy trochu zábavy i poučení. Promítací sál nabídl všem návštěvníkům pohled na současné vzdělávání na naší škole v oblasti tělovýchovy. Jedním z promítaných dokumentů byl letošní lyžařský kurz žáků, který se konal v lyžařském areálu SKIFILIPOV v Bílých Karpatech. Druhý dokument ukázal okamžiky zápolení o co nejlepší výkon v tzv. ORANŽOVÉM PĚTIBOJI. Disciplíny tohoto pětiboje byly kamerou zachyceny tak, jak může sportovat žák základní školy v roce 2012,
COCA-COLA ŠKOLSKÝ POHÁR celostátní soutěž v kopané žáků II.stupně ZŠ
ale také jak asi mohly děti mezi sebou soutěžit v dobách před 100 lety. Cvičebním prostorem jim byla louka, pole, vinohrad, cvičebním úborem historické pracovní kroje, sportovním náčiním hadrový míč a koš na brambory. Na dni otevřených dveří jsme ve spolupráci s vybranými žáky VIII.A prezentovali učivo fyziky (spalovací motory) a zeměpisu (státy Evropy). Ukázky se realizovaly v patnáctiminutových blocích
12
s akcentem na pestrost.Návštěvníci tak mohli zhlédnout širokou škálu možností, kterak se dá s interaktivní tabulí pracovat. Někteří podlehli kouzlu hravosti digitálních technologií a vyzkoušeli si její funkce. Z reflexí návštěvníků víme, že s ukázkami panovala jednoznačná spokojenost. Ve školním klubu probíhaly ukázky malování na hedvábí a výroby keramiky. Zde bylo nutno použít vlastních rukou, protože na tradiční materiály je moderní technika krátká. Doufejme, že tato akce splnila očekávání návštěvníků. Učitelé i jejich žáci chtěli dokázat, že výuka může díky moderním informačním technologiím probíhat zcela jinak, než ji znali dřívější žáci základní školy. Snad efektivněji a zábavněji. Učitelé ZŠ a MŠ Mutěnice
Této soutěže se zúčastňuje naše škola již více let. Od letošního roku se organizátoři rozhodli zapojit do kopané i děvčata. Po nezbytném zaregistrování a přihlášení do soutěže nás čekalo několik týdnů, kdy jsme si o soutěži jen povídali. V hlavách mladých fotbalistek určitě probíhaly taktické varianty hry, kličky na soupeře, střelba na brankáře i případné výkřiky po vstřeleném gólu. Nechyběla ani myšlenka na zahajovací pokřik před každým utkáním. Začátkem května se odehrál 1. turnaj v Hovoranech a pro nás skončil vítězstvím. Turnaje se zúčastnily dívčí týmy z Hovoran, Valtic a Břeclavi. Všechna 3 utkání naše děvčata vyhrála v poměrech 4:1, 7:1 a 9:0. Hrálo se vždy na 2 x 25 minut. Každé družstvo se snažilo neudělat chybu jako první, ale spíše přehrát soupeře a donutit ho k vlastní chybě. Vítězstvím v Hovoranech jsme si vybojovali postup do dalšího kola, které se uskutečnilo na konci května v Babicích u Uherského Hradiště. I v tomto turnajovém klání naše dívky zvítězily, s Babicemi 3:0 a s týmem z Určic (okr. Prostějov) 3:1. Bylo to pro nás VELKÉ VÍTĚZSTVÍ, které nás poslalo
do závěrečných bojů, do finále turnaje, mezi nejlepších 8 týmů v České republice. Radost z těchto okamžiků byla tak velká, že veškeré běžné školní činnosti děvčat šly do pozadí. Najednou všechny dívky žily turnajem v Praze, těšily se na sportovní výkony, na hotelové ubytování, ale také na doprovodný program během těchto dvou dnů. Přiblížil se den odjezdu na finálový turnaj. Bylo pondělí 4.června a všichni jsme se sešli před školou a vyhlíželi autobus, který nás měl dopravit do Prahy. Moc nechybělo a nejelo se nikam, protože hříčkou osudu Prahou vypravený autobus čekal v Moutnici, ne v Mutěnicích. S mírným zpožděním jsme tedy nastoupili a vyjeli vstříc závěrečným bojům.
13
Už během tohoto prvního dne nás čekaly 2 utkání. V prvním z nich to byl soupeř z hlavního města ČR. Po opatrném začátku jsme začali mít postupně více ze hry a nakonec jsme zvítězili 2:0. Druhé utkání bylo proti Velké Bíteši a bylo těžší než proti Praze. Obě družstva se snažila prosadit svou hru a utkání bylo hodně vyrovnané. Po usilovném boji se nám podařilo vstřelit 1 branku a výsledek 1:0 nám už před 3. zápasem zajistil neohrožené 1. místo ve skupině. Ve třetím utkání, které bylo na pořadu v úterý ráno, jsme mohli nechat hrát hráčky, které nenastupovaly v základní sestavě a v předchozích utkáních odehrály vždy jen několik minut. Soupeřem nám bylo družstvo z Dolního Bousova
u Mladé Boleslavi. V celém utkání jsme hráli svou hru a dokonale si vyzkoušeli různé herní strategie. V semifinále jsme narazili na moravskoslezského soupeře z města Odry. Bylo to utkání, které po čtyřiceti minutách našeho útočení skončilo remízou 0:0. Postoupit mohlo jen jedno družstvo, takže na řadu přišly penalty. Poté, kdy náš soupeř neproměnil poslední penaltu, jsme věděli, že postupujeme do finále. Měli jsme 2 hodiny na odpočinek a přípravu na finálové utkání opět s Dolním Bousovem, který porazil ve druhém semifinále ZŠ Nejdek z Karlovarského kraje. Všichni jsme si věřili na toto utkání. Na jejich nejlepší kanonýrku jsme nasadili osobní obranu. Úlohy se ujala naše nejrychlejší hráčka Radka Froňková, která svou roli sehrála perfektně, a zápas probíhal v naší režii. Třicet minut útočily Mutěnice a Dolní Bousov se bránil na své polovině hřiště. Při jednom z našich útoků zahrála hráčka Bousova rukou v pokutovém území a my jsme měli možnost penaltou rozhodnout celé utkání. Velmi dobře vystřelila a umístila míč do branky naše nejzkušenější hráčka, kapitánka týmu Sabina Pavková, která přidala pak ještě jednu branku ze hry a bylo rozhodnuto. V posledních vteřinách hry jsme jen doufali, že se v závěru už nic nestane, a že Mutěnice vyhrají
PROJEKT SLUŽBY
Školský pohár – Mistrovství ČR. Euforie neznala mezí, zazpívali jsme si vítězný chorál „VYHRÁLI JSME, NO A CO“ a pak následovalo na pódiu vyhlášení vítězů, předání pohárů, medailí a cen. Hlavní cenou pro celé vítězné družstvo je zájezd na Olympijské hry do Londýna. Bude to pro všechny zúčastněné určitě ohromný zážitek. Na finálové utkání se přišli podívat i diváci z Mutěnic - žáci 9.AB, kteří přijeli do Prahy na svůj školní výlet a hlasitě nám drželi palce. Ve čtvrtek 7.6. bylo pozváno vítězné družstvo chlapců i děvčat do TV Nova do pořadu Snídaně s Novou, aby se podělilo o své zážitky s diváky u televize. V pátek 8.6. proběhlo velkolepé přivítání hráček a doprovodu v prostorách školy. Všechny překvapil velký dort v podobě fotbalového hřiště. Následně jsme byli všichni 14
přivítáni panem starostou na Obecním úřadě v Mutěnicích. Tyto sváteční okamžiky si prodloužíme ještě v srpnu, kdy nás čeká výlet za hranice všedních dnů – do Londýna a zúčastníme se finálového utkání ženského fotbalu v závěru konání Olympijských her. Všichni bychom chtěli poděkovat za podporu, slova uznání i ceny, které jsme za náš výkon obdrželi, a také za to, že jste v nás věřili. Tereza Komínková (brankářka), Sabina Pavková (kapitánka týmu), Barbora Labudová, Michaela Brožovičová, Radka Froňková, Tereza Lamáčková, Kateřina Prátová, Jitka Bezůšková, Simona Bognarová, Barbora Flíčková, Claudie Šupová, Sára Ilčíková, Marie Šupová, Markéta Kotásková , Viktorie Ingrová, trenér Jiří Pavka a učitel TV Milan Kovář
Jak by chtěli dnešní žáci bydlet? Jak by vypadalo jejich město či vesnice snů? Na tyto otázky odpověděl projekt o službách, který jsem pro zpestření zařadil v rámci výuky zeměpisu v osmém ročníku ZŠ. Na začátku stálo zadání: Každý z vás si chce postavit na zelené louce vlastní město. Jste nejenom investorem s neomezeným rozpočtem, ale i starostou – z toho plyne vaše zodpovědnost před obyvateli města. Cílem je nabídnout takovou škálu služeb, aby spoluobčané byli spokojeni.
Žáci se pustili s nadšením do práce, malovali plány měst a promýšleli, co bude jejich součástí. Po vypršení časového limitu tři vybraní starostové (Dominik Valda, Kevin Skuhravý, Radim Tinka) postupně představili svoje města, ostatní žáci hrající spoluobčany měli vznést připomínky. Byť na adresu starostů zazněly některé výtky, byly zde prezentovány zajímavé koncepce, které se od sebe lišily nejen počtem obyvatel (10 000, 200 000, 3 500 000), ale i celkovým pojetím. Něco však měly všechny tři projekty
Návštěva v knihovně Už malé děti v mateřské škole vědí, že kniha je věc pro nás všechny důležitá. Doma jich mají spousty. Knihy ukrývají písmenka, která malí ještě nedokážou přečíst, ale dospělí to umí a často knihy berou do rukou. Maminka jim z nich čte pohádky, jsou v nich krásné obrázky a v dětských encyklopediích spousta zajímavostí. S tím, že knihy mají také svátek - „Světový den knihy“ a celý měsíc březen je jim 15
společné – důraz na ekologii. Kromě obligátního třídění odpadu např. všechna tři města získávala elektrickou energii z přírodních zdrojů. Do centra města mohla jezdit jen auta, která měla povolení, v jiném případě zase jen elektromobily. Nechyběly parky, cyklostezky, velké množství zeleně… Z celé akce jsem měl velmi dobrý pocit. Kromě samostatné tvůrčí práce mě potěšil i vyspělý žebříček hodnot, vždyť úcta k matičce Zemi patří k hodnotám nejvyšším. Karol Frydrych
věnovaný, se dovědí již ve školce. Tam si také mohou libovolně prohlížet a „číst“ dětské knihy a učí se s nimi šetrně zacházet. Otáčet stránky od začátku do konce, pokládat knihy jen na stůl, ukládat správně do dětské knihovničky. Také se dozví, že se knihy kupují v knihkupectví a půjčují v knihovně. V rámci tohoto poznávání jsme se s dětmi vypravili na návštěvu do místní knihovny Po domluvě s knihovnicí paní Novákovou jsme pečlivě naplánovali den a přešli celou vesnici až na Slováckou ulici. V knihovně nás paní knihovnice hezky přivítala a společně jsme prošli celou budovu. Děti viděly, jak jsou knihy uložené ve vysokých policích, seznámily se s principem půjčování. Některé z nich knihovnu již navštěvují se svými rodiči a knížky si půjčují. Potom byli budoucí čtenáři usazeni v hlavní místnosti na malinkých židličkách a měli možnost prohlížet si připravené dětské publikace. Také nakreslili paní knihovnici obrázky na památku a za to dostali sladkou odměnu. Zdá se, že se návštěva dětem líbila, protože si o ní povídaly ještě cestou zpátky do školky. Za mateřskou školu napsala učitelka MŠ Jana Mráková
KULTURA K ŘEST
KNÍŽKY
V neděli 7. 5. 2012 odpoledne se v Restauraci Mutěnka uskutečnil Křest knížky místní spisovatelky Nadi Horákové. Knížka se jmenuje Falešná kočička, jedná se o detektivku a jejím kmotrem se stal známý brněnský právník JUDr. Lubomír Kutnohorský. Této akce se zúčastnilo asi 60 občanů, kteří měli jedinečnou příležitost si tady knížku i s věnováním autorky zakoupit. Všech 40 knížek, které paní Horáková přivezla, se prodalo. Po samotném Křtu následovala beseda, kde nám paní spisovatelka pověděla něco o sobě a knížce samotné a odpovídala i na všetečné otázky přítomných hostů. Příjemnou atmosféru dokreslilo i drobné pohoštění věnované FK Staří páni a Obcí Mutěnice.
BESEDA S AUTOREM KNÍŽEK O CESTOVÁNÍ Ve čtvrtek 24.5.2012 naši obec navštívila rodina Márova z Přerova. Mnozí z nás je jistě znají z pořadů Toulavá kamera nebo Objektiv. Jejich syn Jirka trpí svalovým onemocněním a je upoutaný na invalidní vozík. Přesto všechno dokázal s pomocí svých blízkých věci, které nedokáže zdravý člověk. Vždy bylo jeho velkým snem cestovat po celém světě, a toto mu jeho rodiče s pomocí peněz získaných z natáčení s ČT a pořádáním besed o jejich putování umožňují. A právě dvě takové besedy se uskutečnily v promítacím sále naší ZŠ. Jedna byla určena žákům školy a druhá, v podvečerních hodinách, byla určena občanům Mutěnic. Dozvěděli jsme se o cestě Márových do Ekvádoru a na Galapágy, a i když tuto besedu navštívilo jen 20 lidí, byla velmi zajímavá a poučná. V rámci besedy byla vyhlášena také soutěž, v níž výherce získal knižní dárek. V listopadu k nám Márovi přijedou znovu a poví nám něco o své cestě po Japonsku. Renata Nováková
16
T VRDONICE 2012 Také letos se na folklorním festivalu „Podluží v písni a tanci“, který se uskutečnil ve dnech 1. - 3.6.2012 ve Tvrdonicích předvedli zástupci z naší obce. Patrik Mráz se opět zúčastnil soutěže „O stárka Podluží“, kde musel své umění předvést v tancích hošije a verbuňk a společně s Bárou Holešínskou i v tanci vrtěná. Naši mladí se v těžké konkurenci rozhodně neztratili a Patrik s Bárou si přivezli krásné ocenění za 2. místo v tanci vrtěná a Patrik 3. místo za tanec hošije. Patrik pak společně se svým otcem Milanem ještě obhájili loňské vítězství v kategorii mužských pěveckých duet, a to s písní Zapadá sunéčko za vysoké hory, za
doprovodu cimbálové muziky Slovácko ml. z Mikulčic. To všechno bylo za vydatné podpory početného mutěnického publika, které přijelo povzbudit svoje želízka v ohni. Je vidět, že folklor v naší
obci je stále živý, a že mladá generace dokáže naše tradice udržovat i rozvíjet. Blahopřejeme! Pavel Trávník
Žofka v akci Hlásí se léto, a tak je na čase poohlédnout se za uplynulým rokem v Žofce. Rodinné centrum Žofka, o.s. funguje v Mutěnicích od prosince roku 2010. Sídlí v základní škole, nabízí dětem a jejich rodičům možnost pravidelného setkávání a pořádá akce pro rodiny a jejich členy. Tím se snaží podporovat aktivní
a smysluplné trávení jejich společného volného času. V praxi to vypadá tak, že poté, co ze školy odpoledne odejdou žáci, začnou se do jedné volné třídy scházet malé děti s maminkami ke společnému hraní, zpívání, cvičení či tvoření. V letošním roce jsme se takto scházeli každé pondělí od17
poledne. Děti tak měly každý týden možnost se mezi sebou setkat a pohrát si, čímž se nenápadně připravovaly na svůj vstup do školky. Maminky pak měly možnost vydechnout si, seznámit se s ostatními rodiči, popovídat si a sdílet své rodičovské radosti i strasti. V neposlední řadě se sem děti a rodiče chodili něčemu
novému přiučit a inspirovat se pro domácí hraní a tvoření. A tak se v Žofce hodně zpívalo, cvičilo, tancovalo, dovádělo a skotačilo. Velké poděkování patří paní Blance Vaculovičové, která pro děti po celý rok připravovala program. Kromě společného dovádění se však děti vždycky těší na to, že si pořádně pohrají. V letošním roce jsme naši hernu obohatili například o molitanové kostky, cvičební míče či šusťákové hračky (padák, stan, tunel). Zakoupili jsme také kuchyňku pro holčičky nebo dětskou kutilskou dílnu pro kluky. Dost často se stávalo, že u ponku vrtaly holčičky a v kuchyňce vařili kafíčko kluci. V Žofce si děti zkrátka pohrají se vším. Aktivity Rodinného centra Žofka se však dotýkají také společenského a kulturního dění v Mutěnicích. Na podzim
a na jaře jsme opět uspořádali dětskou burzu, která se pomalu stává tradicí. Na burze je možné prodat či koupit oblečení, hračky, kočárky, sportovní potřeby a další zboží jak pro miminka, tak pro děti předškolního a školního věku. Maminky navštěvující Žofku si zase nenechaly ujít kurz tvoření z marcipánu v MŠ. A celé rodiny měly v květnu
18
možnost projít se Pohádkovým lesem. I přes chladnější počasí si trasu plnou pohádkových bytostí, která vedla z hájenky přes oboru a zpět, prošlo na 150 dětí. Po této pohádkové procházce se už určitě nikdo nebál ani čarodějnice ani loupežníků. Všechny pohádkové postavy byly totiž na děti hodné a po splnění úkolu děti odměnily. Loupežníci se podělili o svůj poklad, klauni zase o skleněné kuličky a krtek o svá lízátka. Než se naplno rozběhnou prázdniny, chceme poděkovat všem, kteří Rodinné centrum Žofka letos navštěvovali a v naší činnosti nás podporovali. Přejeme všem krásné letní dny a už teď se těšíme a zveme rodiče s dětmi k dalším setkáním v příštím školním roce. Za Rodinné centrum Žofka Blanka Přidalová
8. ročník setkání mužských sborů Podluží V sobotu 16.6. se Mutěnice staly hostitelem 8. ročníku setkání mužských sborů folklorní oblasti Podluží. Pořadatelskou štafetu jsme převzali od kamarádů z Prušánek a již od ledna jsme se pustili postupně do příprav této velké akce. Pozvali jsme k nám do nového amfiteátru Pod Búdama všechny existující podlužácké sbory a přesně v půl páté odpoledne se vydal od radnice dlouhý průvod účinkujících směrem k našim búdám. Do kroku jim vyhrávala malá dechová kapela pod vedením Pavla Skočíka. Ta také zahrála několik „kusů“ ještě po příchodu k amfiteátru a doprovodila při verbuňku domácí mužáky, kteří svým zpěvem setkání sborů zahajovali Potom už začal maraton mužáckého zpívání. Za doprovodu cimbálové muziky Jožky Severína a cimbálové muziky Zádruha se postupně představilo 16 mužských sborů čítajících dohromady téměř 240 zpěváků. V průběhu programu se představil také malý nadějný mutěnský verbíř František Bravenec, který za svůj skvělý taneční výkon sklidil velký potlesk. Na závěr zazpívali všichni chlapi společně známou píseň „Zpívali mužáci“, a tím
Foto: B. Žilka
bylo letošní setkání ukončeno. Vzhledem k tomu, že tato akce je „putovní“, sešli se vedoucí sborů po dozpívání v Restauraci Pod Búdama, aby se dohodli, kde bude další ročník. O jeho zorganizování pro následující rok se přihlásili chlapi z Lanžhota,
a tak se už teď můžeme těšit na další mužácké podlužácké setkání. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o hladký průběh setkání. Vedení obce děkujeme za spolupráci a pomoc při organizaci. Děkujeme také paní Balůsové za výborné koláčky, panu Jagošovi za víno a poskytnutí koní s vozem do průvodu a sdružení vinařů „Bůdy Mutěnice o.s.“, za dárkové balení vína, které bylo předáno jako poděkování sborům za účast. V neposlední řadě musíme poděkovat celé mutěnské chase, která nám po organizační stránce velmi pomáhala. Za Mužáky z Mutěnic Milan Mráz
Foto: B. Žilka
19
DĚTSKÉ HODY V neděli 17. června 2012 se v Mutěnicích Pod Búdama uskutečnily Dětské krojové hody. Průvod od radnice začal ve 14 hodin a pokračoval pestrým programem v novém amfiteátru. Na úvod šohaji zazpívali verbuňk a drůžky udělaly kolečko. Poté stárci Kristián Esterka a Marek Bravenec zazpívali každý u svých stáreček, kterými byly Anna Buchtová a Kateřina Kmentová. Následovalo Sólo stárci, které vyvrcholilo přípitkem. Byli jsme velmi mile překvapeni příjezdem dětské přespolní chasy, která přijela koňským povozem až z Hodonína. Dále v programu vystoupily děti z Mateřské školy v čele s paní učitelkami Blankou Vaculovičovou a Janou Mrákovou, které s dětmi připravily taneční i pěvecké pásmo. Vystoupili zde i bratří Hodesovi, kteří si přichystali písně za doprovodu harmoniky. Písničkami i tancem nás potěšil dětský soubor Šardičánek ze Šardic. Mnozí z nás si také rádi zanotovali známé písničky z jejich repertoáru. Poté byla vyhlášena soutěž Král verbířů, které se zúčastnilo celkem sedm šohajů. V porotě zasedl uchazeč soutěže Stárek Podluží Patrik Mráz, dále člen mužského sboru pan Pavel Piškula a paní Marcela Pavlíčková. Všichni účastníci bojovali statečně a s nadšením. Na třetím místě se umístil Vojtěch Vjazanko, na druhém místě Kristián Esterka a na prvním místě František Bravenec. Vítězům gratulujeme! Děti jsme potěšili bohatou tombolou a každý si odnesl maličkost na památku. Od dvaceti hodin probíhala večerní zábava, kde k tanci a poslechu hrála Dechová hudba Vinařinka z Čejkovic pod taktovkou kapelníka Petra Hanusy. Doufáme, že letošní dětské hody se líbily nejen nám, ale také všem dětem, rodičům a prarodičům. Tímto děkujeme rodičům za podporu a přípravu dětí, dále pak učitelkám
LETNÍ FILMOVÝ FESTIVAL V MUTĚNICÍCH 2012
Foto: M. Komínek st.
a dětem z MŠ, Obci Mutěnice, všem sponzorům i těm, kteří se zapojili do pořádání této akce. Za krojovanou chasu: stárci a stárky
SPONZOŘI Obec Mutěnice pan Josef Fajtl pan Miroslav Jagoš pan Adam Sladký pan Marek Ištvánek pan Hynek Vaculovič paní Chvátalová paní Balůsová paní Ševčíková Květinářství paní Štěpánková Květinářství paní Vítková Minipotravinka paní Ištvánková Papírnictví paní Vrbová Drogerie paní Zimolková Domácí potřeby paní Komínková Autodoprava pan Boris Kmenta Reiffeisen stavební spořitelna
20
Místo konání: Pořadatel: Provozovatel: Termín: Začátek:
fotbalový areál „Pod Búdama“ FK Mutěnice Kinematograf Pavla Čadíka 11. – 15. 7. 2012 21:30
Středa 11. 7. Čtvrtek 12. 7. Pátek 13. 7. Sobota 14. 7. Neděle 15. 7.
Probudím se včera Tady hlídám já Líbáš jako ďábel Love Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka
VŠICHNI JSTE SRDEČNĚ ZVÁNI! Případné dotazy rádi zodpovíme na tel. 607 149 672.
Obec Mutěnice, Mužáci z Mutěnic a mutěničtí vinaři Vás srdečně zvou ve dnech 31.8.-1.9.2012 na tradiční
MUTĚNICKÉ VINAŘSKÉ DNY Program: Pátek 31.8.2012
Sobota 1.9.2012
Rychlé šípy z Oltecu aneb Opereta třetího věku – divadelní představení (Ořechovské divadlo) Hudební skupina Žízeň a hlad – křest CD Průvod od radnice Pod Búdy Zarážání hory DFS Jatelinka z Moravské Nové Vsi FS Lipina z Vracova FS Kunovjan z Kunovic Mužské sbory Dražba hroznu a archívních vín
21
o kterých by se v časopise nepsalo, a to samozřejmě včetně Mutěnic a okolí. Stejně tak může být článek o Mutěnicích uveřejněn v některém z příštích vydání periodika Malovaný kraj – to je tradice pojatá moderně. Můžete se o tom přesvědčit třeba na www.malovanykraj.cz, kde jsou podrobnější informace o časopise, či na www.publero.com, kde si kompletní ukázkové číslo dvouměsíčníku lze prohlédnout v elektronické podobě. Redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav (tel. 602 575 463;
[email protected]) Vám na vyžádání ráda pošle na ukázku výtisk časopisu zdarma přímo domů. Na uvedených kontaktech je možno vyřídit též předplatné - jako dárek jej ocení např. i rodáci ze Slovácka bydlící dnes mimo region.
PUTOVÁNÍ SLOVÁCKÝM VINOHRADEM Klub českých turistů se rozhodl pro přesun akce „Pochod slováckými vinohrady“ do jiné lokality a rozhodl se také pro změnu termínu. Vzhledem k tomu, že tato akce se stala ze strany milovníků vína a burčáku velmi oblíbenou a vyhledávanou, rozhodla se Obec Mutěnice ve spolupráci s mutěnickými a dubňanskými vinaři v této tradici pokračovat. Akce nazvaná „Putování slováckým vinohradem“ se uskuteční druhou sobotu v říjnu, tedy 13.10.2012. Budou připraveny 3 trasy v délkách 6 km, 10 km a 14 km, které budou barevně značeny, a které povedou pouze mutěnickým katastrem. Start bude u Restaurace Pod Bůdama, startovné se platit nebude. Na startu budou k dispozici mapky s vyznačenými trasami a pokyny pro návštěvníky akce a startovací razítka. Vzhledem k tomu, že není v silách Obce Mutěnice regulovat stánkový prodej, byly nově stanoveny podmínky pro takový prodej. • Veřejné prostranství v lokalitě ulice Vinařské a na ploše amfiteátru bude pronajato soukromé firmě, která bude stánkový prodej jak cizích prodejců (zákaz prodeje vína a burčáku), tak mutěnických zájemců (lze prodávat burčák a víno) regulovat a samostatně rozhodovat o dalším pronájmu místa třetím osobám dle vlastních podmínek. • Každému vlastníku nebo nájemci sklepa
bude umožněno prodávat víno, burčák a občerstvení ze sklepa, případně přístřešku před sklepem a umožnit posezení před sklepem. • Pro zájemce z řad mutěnických vinařů bude vyhrazeno 5 prodejních míst v lokalitě Vinařská. Pronájem je nutné rezervovat na níže uvedeném telefonním čísle do 31.8.2012. Po uplynutí tohoto termínu není nájemce vázán podmínkou pronajat místo zájemci z Mutěnic. • Pronájem místa je možné dohodnout na telefonním čísle 777 850 261 zástupce firmy zajišťující pro Obec Mutěnice regulaci stánkového prodeje. • V lokalitě ulice Vinařská bude stánkový prodej regulován tak, že vlastníci sklepů budou prodávat pouze před svým vlastním sklepem, zelené plochy a ostatní zpevněné plochy zůstanou volné. Info i mapa na www.mutenice.cz. Vážení vinaři, věříme, že svou spoluprací a Vaším vstřícným přístupem podpoříte hladký průběh této velmi organizačně náročné akce a společnými silami se nám podaří udržet si věrné fandy mutěnického vína a burčáku, kteří se k nám budou rádi vracet. za pořadatele: Anna Prčíková
Znáte dvouměsíčník Malovaný kraj? Jde o nekomerční celobarevný vlastivědný a národopisný časopis Slovácka, který začal být vydáván již v roce 1946. Dozvíte se v něm o historii této oblasti, místním folkloru, přírodě, zajímavých osobnostech, výtvarném umění, architektuře, archeologii, turistice a nejnověji též o tradičních lidových jídlech regionu. Samozřejmě nechybějí ani oblíbené vzpomínky pamětníků, kalendář kulturních a společenských akcí na jihovýchodní Moravě a pohled do obsahů periodik vydávaných v celé řadě obcí. Možnost poslat do časopisu svůj článek mají odborníci i občané se zájmem o historii a folklor svého domova. Za několik desetiletí trvání Malovaného kraje neexistuje na Slovácku vesnice nebo město, 22
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY? Dary a dárky sudý počet květin patří na hrob a ke smutečním událostem. Velké kytice můžeme nechat i doručit. Každé větší dobré zahradnictví či obchod s květinami by takovou službu měly poskytovat. Ke kytici by měl dárce přiložit svou navštívenku. Povinnost obdarovaného je pochopitelně ústně či písemně poděkovat. Na divadelních premiérách odevzdáváme květiny službě, ta je doručí „při děkovačce“ na jeviště. Na velkých koncertech, v opeře a při jiných honosnějších kulturních příležitostech se květiny na jeviště i házejí při potlesku, to patří k atmosféře. Slušně vychovaný člověk se v žádném případě necpe na jeviště, aby je osobně předal. Při výběru květin si dnes již květomluvou příliš lámat hlavu nemusíme. Máme-li neomezený výběr, spíše se snažíme odhadnout, jaký typ květiny se ke komu hodí, která květina by Jí „slušela“. Velká kytice rudých růží si až do dnešního dne podržela význam vášnivého citového zaujetí, může tedy v některých situacích působit poněkud nepřiměřeně. Společenský rádce z doby první republiky dámám radí: „Chce-li dáma dárce ještě zvlášť
Různá rodinná jubilea, svátky, a také návštěvy, jsou nejobvyklejší příležitostí k obdarování. Smyslem daru je způsobit radost. Dar vytváří kontakt mezi dárcem a obdarovaným. Je to jistý druh dorozumění prostřednictvím věcí, které při vhodné volbě mohou vyjádřit více než slova. Skutečná cena daru není v tom, kolik se za něj zaplatí. Dar, který se dá přesně ocenit, není skutečný dar. Téměř při všech příležitostech jsou vhodným darem květiny. Ženě je můžeme darovat vždy. Nehodí se pochopitelně, aby daroval květiny muž muži. Žena je může věnovat jedině muži staršímu nebo nemocnému, nebo umělci. Manželé by své partnerce měli věnovat květiny co nejčastěji. Květiny v květináčích můžeme věnovat jen příbuzným a velmi dobrým přátelům. Kytici z čerstvě nařezaných květin vyjmeme již v předsíni z papírového obalu. Kytici držíme v levé ruce, aby pravá byla volná k pozdravu či blahopřání. Žena by darované květiny nikdy neměla nechat ležet, měla by je ihned dát do vhodné vázy a vystavit na patřičné místo. (Vysoké kytice nedáváme na jídelní stůl.) Stále se i udržuje tradice, že menší kytice by měla mít lichý počet květů, 23
V rodině dbáme zejména na to, aby dárky věnované k svátkům, narozeninám, vánocům a výročím převyšovaly úroveň běžné praktické potřeby. Můžeme darovat pouze jen mýdlo, ale koupíme takové, které by si obdarovaný, ač se mu líbí, sám nekoupil. Smyslem dárku není ušetřit obdarovanému peníze či cestu do obchodu, ale věnovat mu cosi nad rámec všedního dne. (Ulehčit všední den je smyslem dobročinnosti, a ta se v rodině nebo mezi přáteli nepředpokládá.) Dárek je nutné umět i přijmout. Rozbalíme jej ihned v přítomnosti dárce. Projevíme samozřejmě radost, popřípadě překvapení. Poděkujeme za něj a nekomentujeme slovy: „Ale co si děláte takovou škodu“. Když se nám dárek nehodí nebo se nám nelíbí, nikdy to nedáváme najevo a rozhodně ho nedarujeme dál. Nikdy se nedáme přemlouvat k přijetí dárku, a jsme-li nuceni jej ve zcela výjimečných případech odmítnout, učiníme tak klidně, jednoznačně a nezvratně. (K záležitosti se již dále nevracíme.) Připomeňme si některé slavnostní rodinné příležitosti, při nichž se dávají dárky, a na které se poněkud pozapomnělo: Den matek se slaví druhou neděli v květnu. Ten den by matky neměly v domácnosti pracovat, aby se mohly věnovat pouze jim určeným projevům pozornosti, přízně a lásky. Při křtu bývá zvykem, aby kmotr obdaroval křtěné dítě. Tradičními dárky bývaly stříbrný příbor s monogramem, zlatý peníz. K výročím svatby věnuje dar manžel ženě. Ke každému výročí je vhodná kytice. „Kulatá“ výročí se jmenují: po 10 letech - svatba cínová po 15 letech - svatba křišťálová po 20 letech - svatba porcelánová po 25 letech - svatba stříbrná po 50 letech - svatba zlatá po 60 letech - svatba diamantová,
vyznamenat, utrhne si jeden květ a podrží jej v ruce. Kdyby se jím však ozdobila, mohlo by se z toho snadno usuzovat na důvěrnější poměr“. Při výběru jiných darů než květin musíme být daleko obezřetnější a více namáhat svou fantazii. (Květinou nikdy nic nezkazíme.) Na návštěvu můžeme přinést sladkosti, hostiteli láhev alkoholu, kuřácké potřeby - to jsou dárky konvenční. (Konvence není nic zavrženíhodného, znamená známá pravidla nepsané dohody, která usnadňují dorozumění.) U těchto pozorností dbáme ovšem, aby kvalita měla vrch nad kvantitou, a pochopitelně respektujeme především vkus hostitele. Volíme-li originální dárek, pak musíme obdarovaného dosti dobře znát nebo mít schopnost se do jeho situace a zálib vcítit. Pak se nám ovšem může podařit, že povýšíme obdarování na umění, že sebemenší maličkost bude mít pro obdarovaného mnohonásobnou nevyčíslitelnou hodnotu. V každém případě by měly být dárky vkusně zabaleny. Nikdy bychom neměli darovat to, co jsme na minulé návštěvě v navštívené rodině postrádali. Také dbáme na to, abychom se darem nedotkli. „V domě oběšence nehovoříme o provaze.“ Dar či jen pozornost je také určitým druhem komunikace. Dárky, které mohou byť velmi vzdáleně upozorňovat na nectnosti a chyby obdarovaného, patří do oblasti kanadských žertíků, a nejsou tolerované z hlediska společenské konvence. Je přirozeně rozdíl, co je možné darovat v rodině, a co mezi přáteli a známými. Nákladnější dary patří jen do oblasti vztahů, které pokládáme za rodinné. Dívka i žena, které záleží na dobrém jméně, by nikdy neměla přijímat větší věcné dary od cizího muže. A dodnes platí: „Bohatými dary lze snadno vzbudit neoprávněné naděje nebo vyvolat nepříjemné závazky. U lidí, kteří jsou povinni dárek oplatit, má být dárce opatrný a nedávat příliš drahé dary, aby nevzbudil podezření, že „hází jitrnici po klobáse“. Darování se vůbec nesmí změnit ve výměnný obchod.“ (Společenský rádce)
zdroj: chovani.sweb.cz
24
HISTORIE OBCE Jednota Československého Orla v Mutěnicích Redakční radě se dostal do rukou zajímavý dokument o vzniku, působení a zániku Jednoty Československého Orla v Mutěnicích a chtěli bychom vás s tímto historickým dokumentem, který vznikl začátkem 50. Let, seznámit v rámci historie naší obce. Po první světové válce, kdy náš národ získal samostatnost, se započalo s veřejnou činností a bylo založeno více spolků s různými programy. Mezi jinými byla založena i Jednota Čs. Orla v Mutěnicích. Československý Orel byl spolek kulturně tělocvičný. Sdružoval mládež a žactvo jako cvičící a starší jako přispívající. Jednota Československého Orla byla založena v Mutěnicích 13. června 1919. Tehdy se přihlásilo 17 mužů a 25 žen jako cvičící a 10 mužů a 10 žen jako přispívající. Výchova v Orlu byla vedena v duchu národním a z hlediska katolického světového názoru. Prostředky k této činnosti, pravidelného cvičení a přednášek se získávalo hraním divadel, z různých besídek, tělocvičných veřejných vystoupení a tanečních zábav. První vedení místní Jednoty Orla byli zvoleni: Matušina František – starosta, Trávník František – jednatel, Švagerka Cyril – vzdělavatel, Havlík Bartoloměj – náčelník a Kratochvílová Marie – náčelnice. Jako první podnik se konala oslava prvního výročí našeho osvobození 28. října 1919. Ráno byla účast na bohoslužbách, po nich následoval Orelský slib a večer besídka, která byla znemožněna různými živly. Jelikož tehdejší funkcionáři neměli ještě žádné zkušenosti, byly proto provedeny některé změny. Jednatelem byl zvolen bratr Josef Hartl, vzdělavatelem P. Doupovec a náčelníkem Jan Lamáček. V roce 1920 se konalo první veřejné cvičení za velké účasti cvičících. 60 dorostenek
a žaček, 90 dorostenců a žáků, 7 mužů a 66 žen. Ráno účast na bohoslužbách a po nich zkoušky. Odpoledne průvod od kostela na cvičiště pod Búdy. Při průvodu se několik občanů pokusilo na dolním konci před přejezdem dráhy slavnost znemožnit, což se jim nepovedlo a cvičení proběhlo s ještě větším nadšením. V roce 1921 a 1922 se všechna činnost zaměřila na první Orelský slet v Brně, který se konal v roce 1922. Z naší Jednoty se zúčastnilo 24 cvičících. Slet se velmi dobře vydařil, ale byl značným finančním schodkem, což mělo za následek ochabnutí celé činnosti. Neměli jsme žádné místnosti jak na cvičení, tak na schůze. Cvičívalo se na dvorech a po stodolách. Pro cvičení se hledali noví pracovníci. Starostou byl po tři roky zvolen Trávník Pavel, který se však o práci nezajímal. Z tohoto důvodu byl zvolen v roce 1923 starostou br. Jan Ilčík, jednatelem Josef Brablc a náčelníkem br. Fabián Knedlík. Po nástupu br. Knedlíka na vojnu byl zvolen br. Pavel Miklica. V roce 1925 vzdělavatelem byl zvolen P. J. Kuba. Druhé veřejné cvičení se konalo v roce 1925 s obvyklým pořadem. Cvičilo 72 žáků, 52 žaček 24 dorostenců, 28 dorostenek, 36 mužů a 36 žen. V roce 1926 nastoupil voj. službu jednatel Brablc Josef, za něj zvolen br. Jos.Šupa a odešel na vojnu náč. Miklica Pavel, místo něj zvolen br. Kmenta Jan. V roce 1927 se konalo třetí veřejné cvičení. Pořad byl obvyklý. I přes špatné počasí cvičilo 25
vedl br. Fr. Šupa. Strážný oddíl byl velmi dobře vycvičen podle kontroly vojenských úřadů, které dodaly i zbraně. Tato práce proběhla úplně v tajnosti v zájmu našeho státu. V celé naší vlasti jsme všichni dobře cítili vážnost doby. Napětí vyvrcholilo 21. května 1938, kdy byla vyhlášena částečná mobilizace a náš strážný oddíl nastoupil na vyzvání u železničního mostu přes Kyjovku u Zbrodu. Po několika dnech byl strážný oddíl odvolán. Avšak při druhé všeobecné mobilizaci nastoupil strážný oddíl podruhé ihned. Podle směrnic měl být strážný oddíl vystřídán vojskem, ale vystřídání přišlo až po pěti dnech. Tímto prokázali naši mladší členové svou pohotovost a připravenost k obraně vlasti. Po demobilizaci nastala spolková činnost opět. V roce 1937 zvolen starostou br. Bralbc Jan. Byl založen S p o l e k p r o p o s t avení a udržování Katolického d o m u. Naše jednota Orla přistoupila za člena a ze své hotovosti darovala spolku 3000,-Kč. Také z každého podniku přispívala dle svých možnosti. Členové a příznivci upisovali každý podle svých možností bezúročné půjčky, které by měly být zase spláceny. Tyto půjčky však už nemohly být splaceny. 21. května 1938 se započalo se stavbou Katolického domu. A za tento den se odvezlo 44 fůr písku z Hejdů, vše zdarma. (Hejdy – trať před Zbrodem). Také v ten den nastoupili naši členové Bartoš Havlík jako velitel a dále br. Bravenec Fr., Vašíček J., Hanáček Jakub, Nesvadba Fr. a Pavelka Jan. Po několika dnech byli odvoláni a na podzim při mobilizaci nastoupili podruhé. Po demobilizaci začala spolková činnost opět. Při valné hromadě a za napjatého ovzduší 19. ledna 1939 byli zvoleni tito bratři: Miklica Pavel-starosta, Nesvadba Fr.-jednatel, P. Vinc. Bednář-vzdělavatel, Jan Škápík-pokladník, Šupa Fr.-náčelník a Šupová Marie-náčelnice. 28. května 1939 se konalo slavnostní
64 žáků, 56 žaček, 46 dorostenců, 32 dorostenek, 41 žen a 64 mužů. V roce 1928 zvolen starostou br. Pavel Miklica, vzdělavatel P. Pořízek, náčelník Kmenta Jan, náčelnicí Boltnarová L. V roce 1929 byly konány celostátní oslavy 1000 letého výročí smrti sv. Václava. V rámci těchto oslav byly konány Svatováclavské dny Orelstva v Praze 29.-30. června, dny žactva 5.-7. července hlavní dny. Z naší Jednoty se zúčastnilo 16 žáků a 41 ostatních. V tomto významném výročí (1929) oslavila naše Jednota 10 let trvání. A při oslavě 28. října 1929 i Svatováclavskou besídkou. Dopoledne byla mše svatá a večer tělocvičná besídka s básněmi a proslov P. Pořízka. V roce 1930 byly konány čtyři veřejná cvičení s obvyklým programem. Cvičilo 118 žáků, 64 žaček, 36 dorostenek, 36 dorostenců, 52 mužů a 26 žen. Vzdělavatelem zvolen P. Zalaba, náčelníkem Fr. Holešinský. V roce 1931 zvolen starostou Kmenta Jan, jednatelem Škápík Jan, vzdělavatelem P. Fr. Drábek, náčelníkem Knedlík Ludvík, náčelnicí Šupová Anastázie. V roce 1933 starosta Miklica Pavel, vzdělavatel P. Hynek Pezlar. Bylo zakoupeno nové jeviště od firmy Mára z Újezdu. V roce 1934 jednatel Jos. Brablc, náčelník Šupa Fr. Konáno veřejné cvičení s obvyklým programem. Cvičilo 105 žáků, 120 žaček, 30 dorostenců, 57 dorostenek, 51 mužů, 45 žen. Celkem bylo přítomno 414 cvičících. Též bylo vystoupení členů branné výchovy. V roce 1935 starosta br. Kmenta, ostatní beze změn. V roce 1936 starosta Jos. Šupa, jednatel Fr. Lamáček, vzdělavatel P. Vincenc Bednář. Pro tehdejší poměry v Německu, kdy po nástupu Hitlera se připravovalo k válce, zvýšil se výcvik branných oddílů. Byly konány jejich srazy a byl ustanoven strážný oddíl z členů, kteří nepodléhali vojenské povinnosti. Výcvik 26
otevření Katolického domu. Členstvo se zúčastnilo v orelských krojích. Slavnost se krásně vydařila, jen náladu kazila přítomnost okupačních jednotek. Na této slavnosti otevření mimo jiných řečníků promluvil také náčelník Čs. Orla br. MUDr. Vojtěch Jílek, který byl za Heidrichiády popraven. 22. ledna 1941 se konala poslední valná hromada před rozpuštěním Čs. Orla, zvolen br. Miklica Pavel starostou, vzdělavatelem br. P. Jos. Navrkal, jednatel Trávník Petr, pokladník Štěpánek Josef, náčelník Šupa Fr., náčelnice Šupová Marie. 30. listopadu 1941 byla zastavena činnost Orla, majetek zajištěn a 2. října 1941 byl Orel rozpuštěn a majetek zabaven. Nastala doba národního útlaku a koncentračních táborů. Také z naší Jednoty Čs. Orla byl německým gestapem zatčen br. Fr. Šupa, který si tam pobyl 9 měsíců. S ním bylo zatčeno ještě asi osm orlů z okolních Jednot. Takto přestal existovat branný oddíl, protože vedení Orla bylo zlikvidováno a dáno do koncentračních táborů. V koncentračním táboře zemřel župní náčelník br. Vít Příkazský z Hodonína, rodák z Ratíškovic. Na pochodu smrti zemřel župní místonáčelník br. Er. Pelikán, učitel z Bukovan. V Brně byl gestapem zastřelen náčelník Orla br. Dr. Vojt. Jílek. Po skončení války a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou byla naše obec Mutěnice osvobozena 14. dubna 1945. Již 15. května 1945 se konala první p ř í p r a v n á s c h ů z e po druhé světové válce, kde se dohodlo obnovení naší činnosti. Vedení se opět ujali poslední funkcionáři s výjimkou jednatele, kterým byl zvolen br. Fr. Lamáček. Na oslavu 28. října 1945 v druhé osvobozené vlasti byla uspořádána společná Akademie i s těl. Jednotou Sokola. Vystoupili jejich i naši cvičenci. A tehdy ukázal dobrou vůli ke spolupráci. Naše činnost Jednoty Čs. Orla se velmi pěkně rozběhla. Byly pořádány schůze,
jakož i různé podniky a pravidelně se cvičilo. V roce 1946 byli zvoleni: vzdělavatel br. P. Jaroslav Dragon, jednatel br. Martin Trávník, pokladník br. Fr. Nesvadba, náčelník br. Pavel Bařina a náčelnicí sestra Marie Šupová, později provdaná Štětková. V tomto roce byl u nás v Mutěnicích uspořádán radou Čs. Orla, Kurs národopisných zvyků a tanců, kterého se zúčastnili členové z celé republiky, a sice: 60 členů župních náčelníků a náčelnic. Kurs se velmi pěkně vydařil a na zakončení se konala krojovaná zábava, aby i vzdálenější viděli naše pěkné slovácké kroje. Též byly pořádány recitační soutěže, kterých se zúčastnilo dosti mladých, zvláště dorostenek. V roce 1947 byl zakoupen Orelský prapor, který byl při příležitosti župního veřejného cvičení, které se konalo u nás v Mutěnicích, slavnostně posvěcen. Bylo to největší vystoupení z celé doby naší činnosti Jednoty Čs. Orla v Mutěnicích. Bohužel se nezachovaly žádné statistické údaje, protože při rozpuštění Čs. Orla nám byly všechny knihy zabaveny. 31. ledna 1948 se konala poslední valná hromada před rozpuštěním, na které byli zvoleni: Miklica Pavel starosta, P. Miroslav Zouhar vzdělavatel, Skočík Jaroslav jednatel, Fr. Záleský pokladník, Knedlík Fab. náčelník a Kratochvílová Frant. náčelnice. Po Únorových událostech 21. 2. 1948 byl 3. března 1948 zabaven orelský majetek stanicí SNB a předsedou Akčního výboru NF a předán do úschovy MNV. Majetek převzala Jednota Sokola 29. dubna 1948. Tím dnem byla ukončena naše činnost.
27
DVA NEROZLUČNÍ KAMARÁDI – Humorná povídka II. Aneb – Co se kde šustlo Někdy je zajímavé sledovat přátelství dvou mužů, kteří od mládí až do pozdního věku neudělají jeden bez druhého ve volném čase ani krok, i když mají své rodiny. Toto přátelství se většinou projevuje ve spolkové činnosti. V každé obci a městě naší republiky byl založen Sbor dobrovolných hasičů. I v Mutěnicích má svou tradici. Byl založen v r. 1892, letos tedy hasiči oslavují stodvacáté výročí založení sboru. Za tu dobu se v něm vystřídalo mnoho generací a velitelů. Jedna generace odchází a předává štafetu i povinnosti generaci mladší, to je samozřejmé. Rád si vzpomínám na dlouholetého náčelníka – velitele hasičů, bratra Františka Brablce, který byl zemědělec, měl své koně, a ty byly jeho chloubou. A na jeho nerozlučného kamaráda také hasiče, bratra Františka Jocha. A jak můžeme každoročně pozorovat všechny Sbory hasičů, konávají s mladými „soptíky“ i v současné době tradiční okrskové, někdy i župní soutěže. To byla a je tradice, kde mladí hasiči, chlapci i děvčata, soutěží o prvenství a pohár soutěže. Jednou v té obci, podruhé
zas v jiné... Učí se ovládat moderní hasicí techniku, rychlost a zručnost. Oba jmenovaní Františkové se spolu s mladými „soptíky“, zúčastňovali téměř všech soutěží hasičů a oslav výročí založení hasičských spolků, i když oba měli již kolem sedmdesátky. Ve všech obcích měli známé kamarády – hasiče, a tak se spolu vzájemně navštěvovali, udržovali dlouholetou družbu, partičky. Jeli se vzájemně pobavit s kamarády, no a ještě doma končili den buďto pod Búdama, nebo na zelené v hospodě (chutnala jim i Becherovka) a domů se vraceli mnohdy až před půlnocí. Byla-li v Kulturním domě taneční zábava, vždy se zastavili a Františku Brablcovi jsme my, muzikanti, museli zahrát jeho oblíbenou zpívanou skladbu o koních. Ty mutěnské luka jsou v dolině, roste tam travička jen se vine, jen se vine, jen se válí, po ní mě má milá doprovází… Sklonila hlavičku do jetele, naslouchala hlasu kdo to jede… slyšela hlas vraných koní, byly to koníčky Brablcovy… 28
Františku, Františku, kam ty jedeš, že svoje koníčky sám kšíruješ, nejezdi sám, vem mě sebou, abych já věděla, co je s tebou… A František tančil a zpíval radostí… Teprve pak se vraceli domů… (My muzikanti jsme jim říkali mutěnští stárci.) A nyní vzpomenu jeho nerozlučného kamaráda Františka Jocha. Jednou v neděli po obědě si zase František připravil hasičskou uniformu, že pojedou s mladými na okrskovou soutěž. Jeho manželka to zpozorovala a v nestřeženém okamžiku uniformu sebrala a rychle ji šla schovat na půdu. Nechtěla, aby na tu soutěž jel. Měli nový dům, ale na půdu se muselo lézt po žebři ze dvora. František přišel, zjistil, že uniforma není tam, kde ji položil, vyběhl na dvůr a manželku zahlédl na vrcholu žebře i s uniformou. A tu šibalsky zapřemýšlel… Chvílečku počkal a jak vlezla manželka na půdu, bleskově odstavil vysoký žebřík a položil ho na zem, zamknul vrata a v civilu se pak vytratil dveřmi z domu.
František přišel do hasičské zbrojnice a při dotazu, kde má uniformu, chválil se kamarádům. Gesty rukou, hlavou a nervozitou, trhaným nesouvislým hlasem: „Mně – bude zakazovat – nekám chodit – já – možu jít – kam chcu – aj bez uniformy…a ona – ať si ju obleče a špacíruje sa v ní – po hůře…“ Bylo to v neděli po obědě, dlouho žádný kolem nešel, mladí nebyli doma, a tak se manželka nemohla dovolat pomoci, až asi za dvě hodiny. Nějaké ženy šly kolem a ty teprve zorganizovaly mužskou pomoc, která postavila znovu žebř, aby mohla vězeňkyně opět slézt dolů…
Jindy přicházel František domů ze soutěží šťastný, plný dojmů a vyprávěl doma, co všechno zažil během odpoledne. Ale tentokrát přišel František v noci domů, samozřejmě se strachem, byl nervózní, s předtuchou, že se to dnes bez dozvuků neobejde. Byl si vědom, že to dnes trochu přehnal. Manželka samozřejmě na něho čekala. On se nezmohl na nic, než na pozdrav. Pak už měla slovo jen manželka: „Ná ty starý blázne, ná máš rozum? Jste jak malé děcka, vyčítala mu manželka. Toto, cos udělal, to už byl vrchol zloby, kerů si já nezaslůžím, já sa o tebe starám, myslím to s tebů dobře a ty sa mně takto
odměníš. Přemýšláš vůbec o tem? Všady mosíte byt?“ Tehdy se František nebránil, chodil jak spráskaný, svědomí mu vyčítalo, v ten den to opravdu přehnal. Když si to uvědomil, bylo již pozdě! Byla z toho dlouho tichá domácnost. Tehdá se rozhodl, že na soutěži byl již naposledy. Po čase se to doma konečně udobřilo! (Manželka Františka, byla opravdu moudrá, společenská žena). Tolik vzpomínka na dva nerozlučné kamarády. Generace starší a generace střední je ještě pamatuje. Ale věřím, že všem spoluobčanům vykouzlí tato příhoda úsměv na tvářích ještě i dnes. Zaznamenal Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ Výstava vín 2012 Po roce uspořádal Vinařský spolek Mutěnice opět naši tradiční výstavu vín. Tentokrát jsme museli z důvodu Velikonočních svátků, které letos vyšly na první dubnový víkend, termín výstavy posunout. A aby zůstala nějaká prodleva mezi výstavou vín a otevřenými sklepy, které jsou pořádány také v dubnu, rozhodli jsme se pro víkend na přelomu měsíce března a dubna. 29
V porovnání s loňským rokem, kdy bylo od vinařů shromážděno „pouze“ 730 vzorků z důvodu špatného počasí v roce 2010, ukázal opět ten letošní, jak velká jsme vinařská obec. Počet vzorků přesáhl magickou hranici jeden tisíc, a to přesně 1 130 vzorků. Jenom součet bílých vín 708 a růžových vín 75 dává dohromady 783 vzorků, což je víc než celkové množství v uplynulém roce. Bohužel, má toto množství i svou negativní stránku, a to v podobě nedostatku degustátorů. Jenom pro zajímavost: v roce 2011 bylo rozděleno bezmála 100 vinařů do 23 komisí a letos, kdy jsme měli 32 ko-
Autor diplomu František Valda
OHLÉDNUTÍ ZA DNEM OTEVŘENÝCH SKLEPŮ V MUTĚNICÍCH
misí, si jich cestu na degustaci našlo jen 86. Sami vidíte, jak je hodnocení organizačně nepředvídatelné, a tím pádem i náročné. Toto je hlavní důvod, proč se až trapně každoročně vracím k tomuto tématu a nabádám Vás, vinaře, k větší účasti na této důležité akci, jakou hodnocení vín je. Samotná výstava dle spokojenosti návštěvníků dopadla dobře a nevyskytly se prakticky žádné zásadní nedostatky. Díky prostředí (Sklepy Jarošek, chasa), organizaci (vinařský spolek), množství vzorků (především mutěničtí vinaři) a dalším skutečnostem patří naše výstava bezesporu k těm nejoblíbenějším v širokém okolí. Dokonce ani na oblastní výstavě Podluží v Josefově neměli za dva dny takovou návštěvnost jako u nás. Rád bych touto cestou poděkoval vinařům za poskytnuté víno a všem ostatním, kteří tuto tradiční akci v naší obci podpořili ať už finančně nebo technicky. Doufám, že se i v dalším roce setkáme při tomto svátku vína a budeme moci porovnat to své s ostatními vinaři. Snad nás již po zimních a jarních mrazech ve vinohradě nic nepřekvapí a dočkáme se i letos nového, mladého a hlavně našeho vína. František Dubina předseda vinařského spolku 30
V sobotu 21. dubna t. r. se konal v mutěnických Búdách již čtvrtý ročník dne otevřených sklepů. Své sklepy otevřeli veřejnosti čtyřicet čtyři místní vinaři. Po týdnu plném dešťových přeháněk se sobota stala příjemným slunečným dnem, dalo by se říci ideálním na tento druh zábavy. Proti roku 2011 si k nám do Mutěnic našlo cestu za dobrým vínem zase o téměř tři stovky milovníků tohoto vzácného moku více. Toto svědčí o tom, že se jim v Mutěnicích líbí, líbí se jim vína a přístup vinařů a jejich, především rodinných příslušníků, kteří jim pomáhají při obsluze. Večer se konala hudební zábava. Zájemci, a bylo jich dost, si mohli tentokrát vybrat mezi
disko a klasickou cimbálovou muzikou. Nestane – li se nic nepředvídaného, uskuteční se v příštím roce již pátý ročník otevřených sklepů. A protože to bude malé jubileum, pořadatelé určitě připraví nějaké novinky a vylepšení k ještě větší spokojenosti návštěvníků, ale i vinařů, kteří své sklepy otevřou. Všem mutěnickým vinařům, jejich rodinám, mutěnické chase a Všem kdo se jakýmkoliv způsobem přičinili o pěknou sobotu a propagaci naší obce jménem pořadatelů – Búdy Mutěnice, sdružení vinařů, děkuje Vladimír Trávník předseda sdružení
31
SPORT
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE Květná 379, Mutěnice
MUTĚNICKÝ FOTBAL -
Charitní pečovatelská služba Mutěnice je zaměřena na poskytování pečovatelských služeb seniorům, kteří z důvodu snížené soběstačnosti potřebují pomoc druhé osoby, a to z důvodu věku, nemoci, osamění apod. Snažíme se o to, aby senioři mohli zůstat ve svém domácím prostředí co nejdéle a s pomocí pečovatelky zvládali každodenní činnosti ve své domácnosti. Pečovatelka dojíždí do domácností seniorů a pomáhá jim při běžných úkonech péče o vlastní osobu, při hygieně, při stravování, při péči o domácnost a při kontaktu se společenským prostředím (viz níže). Charitní pečovatelská služba poskytuje služby seniorům v obcích Mutěnice, Čejkovice, Dolní Bojanovice a Josefov. Nabízíme pomoc při vyřizování příspěvku na péči. V případě zájmu o pečovatelské služby nebo dotazů, kontaktujte prosím vedoucí služby na níže uvedeném telefonu. Informace o dalších službách Oblastní charity Hodonín najdete na www.hodonin.charita.cz
údržba domácích spotřebičů pomoc při zajištění velkého úklidu nákupy a pochůzky praní a žehlení ložního prádla praní a žehlení osobního prádla
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - doprovod dospělých k lékaři, na úřady a zpět FAKULTATIVNÍ SLUŽBY: - Pedikúra - Zapůjčení kompenzačních pomůcek do domácností KOMPENZAČNÍ POMŮCKY K ZAPŮJČENÍ DO DOMÁCNOSTÍ: - Polohovací postele s antidekubitní matrací, elektricky ovládané - Stolky k posteli - Invalidní vozíky - Chodítka - Toaletní židle - Nástavec na WC - Toaletní mísa - Sedačka na vanu - Posilovač nohou - Přesunovací pás - Přesunovací deska aj.
NABÍDKA PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu - pomoc a podpora při podávání jídla a pití - pomoc při oblékání a svlékání - pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík
Pracovní doba: Pondělí - pátek 7.00 – 15.30 hodin (dle možností služby lze pracovní dobu přizpůsobit potřebám uživatelů) Telefon: 518 370 388 (kancelář) Mobil vedoucí: 737 234 090 Mobil pečovatelky: 737 234 097, 737 234 089 E-mail:
[email protected] www.hodonin.charita.cz Eva Frýdková, DiS. Oblastní charita Hodonín Vedoucí Charitní pečovatelské služby Mutěnice
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek - pomoc při úkonech osobní hygieny - pomoc při základní péči o vlasy a nehty - pomoc při použití WC poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy - dovoz nebo donáška jídla - pomoc při přípravě jídla a pití - příprava a podání jídla a pití pomoc při zajištění chodu domácnosti - běžný úklid a údržba domácnosti 32
Hodnocení právě skončeného fotbalového ročníku vyznívá pro FK Mutěnice snad ještě příznivěji než v minulých letech. Starší přípravka skončila ve své skupině okresního přeboru na 3. místě. Stejného umístění dosáhli i mladší žáci. Starší žáci prošli bez porážky krajskou soutěží a zajistili si 1. místo, a tím i právo postupu do krajského přeboru! Starší dorost se spolu s mladším dorostem po bídném podzimu dokázal zachránit v krajském přeboru a korunu všemu znovu nasadilo A-mužstvo, které si už dvě kola před koncem zajistilo 1. místo v I. A třídě sk. B a navíc vyhrálo i Krajský pohár FAČR! Nejen kolektivu kolem trenéra Zemánka a kapitána Válka, ale i všem ostatním samozřejmě blahopřejeme! Snad nikdy v mutěnické historii jsme neměli tak vyvážené výsledky ve všech kategoriích. Většinou výrazně vyčnívala jedna kategorie, v poslední době se nám výsledky vyrovnávají a přitom zkvalitňují, což potvrzuje naši dobrou práci na všech frontách. A to se nadále potýkáme s nedostatečným počtem přírodních travnatých ploch, kdy na trénink a zápasy osmi! mužstev
máme jediné travnaté hřiště a plochy za brankou, z nich jenom plocha u „Šapita“ je zavlažovaná. Starší přípravka si opět vedla po celou sezónu velmi dobře a nakonec se umístila na velmi pěkném 3. místě. Po sezóně se navíc zúčastnila kvalitně obsazeného turnaje v Dolních Bojanovicích, kde přehrála i okresního přeborníka Baník Dubňany a vybojovala 1. místo. Dá se tedy říct, že se drží mezi nejlepšími mužstvy na okrese. Svěřenci Jendy Froňka a Franty Lamáčka na jaře jenom dvakrát prohráli a v Kyjově remízovali. Na jaře měla přípravka 11 střelců, nejvíce branek (20) vstřelil Patrik Lamáček, František Lamáček přidal 13, Marek Mokruša a David Šolta 8, Roman Špéra 6, Matěj Pavelka 4, David Froněk a Lukáš Kotvan 3, Petr Janás a Jan Vaculovič 2 a Hubert Havelka jednu branku. Mladší přípravka hrála svou soutěž bez sledování výsledků a tabulek. Kluci a dívky tedy sbírají své první zkušenosti, aniž by se měli stresovat o umístění v tabulce apod. Přesto i o ni branky střílejí a oporami jsou (bez počtu banek) Matyáš Knedlík, Adam Němec, Lukáš 33
Mokruša, Tomáš Růžička, Matyáš Lamáček, Vojtěch Špera a Vojtěch Hodes. Rádi bychom ale přípravku v ročnících 2003 a mladší doplnili o další šikovné kluky a děvčata a samozřejmě i o další trenéry. Dveře máte u nás určitě otevřené! Mladší žáci (trenéři Petr Weigl a Václav Michna) udrželi 3. místo, které jim patřilo už po podzimu. Toto je pěkné umístění je rovněž dobrým příslibem do budoucna. A to ještě někteří kluci mají rezervy v přístupu k tréninkům a fotbalu jako takovému. Pokud ale na sobě začnou pracovat, mají před sebou rovněž dobrou budoucnost. Hlavní oporou mužstva byl Michal Hajduch, který se z pozice stopera dokázal na jaře 17x gólově prosadit. Dominik Janouškovec vstřelil 13 branek, Roman Weigl, který hraje na střídavý start žákovskou ligu v Hodoníně přidal 10, Adam Michna a Šimon Kratochvíla 7 a Vojta Hanák 5 branek. Starší žáci mají za sebou fantastickou sezónu, když za celý rok nenašli přemožitele a dva body za remízu ztratili až v posledním zápase sezóny s Hustopečemi. Karel Růžička starší s Jožkou Musilem
Starší žáci FK Mutěnice - vítězové krajské I. třídy sk. C. Stojící zleva: Musil - as. trenéra, Poláček, Bezůšek, Růžička ml., Ilčík, Růžička st. - trenér, Hodes, Tinka Klečící: Mišičák, Štipčák, Rapavý, Varmuža, Jagoš, Benešovský Ležící: Valíček, Pavelka Chybí: Lučan, Konečný a Koš
tak završili úspěšnou činnost od přípravky až po starší žáky a nesmazatelně se tak zapsali do historie mutěnické kopané. Spoléhali se na hráče „supersilného“ ročníku 1997, v nichž vynikalo trio Karel Růžička mladší, Jakub Pavelka a Tomáš Varmuža. Výkony zmíněné trojice neušly pozorovatelům 1. FC Slovácko, a tak by se v létě měli zařadit do přípravy ligového dorostu v Uherském Hradišti, kde už Mutěnicím dobré jméno dělá mládežnický reprezentant Michal Trávník. Všichni jim přejeme na nelehké misi hodně štěstí. Samozřejmě mají kluci dveře otevřené i nadále zpět, pokud by se
v silné konkurenci neprosadili. Vítězství v soutěži je ale pochopitelně dílem celého kolektivu, vždyť jenom na jaře se dokázalo střelecky prosadit 13 kluků! Nejlepším střelcem byl s 18 brankami Tomáš Varmuža, dále mu sekundovali se 17 brankami Karel Růžička a s 11 Radim Ilčík. Sedm branek přidal Jakub Pavelka, šest Kevin Bezůšek a pět Pavel Jagoš. Mladší dorostenci v podstatě celou sezónu dopláceli na to, že se dělalo všechno na záchranu staršího dorostu, jehož výsledky jsou určující. Přesto se sezóna musí hodnotit pozitivně z toho důvodu, že v podstatě všichni 34
starší žáci ročníku 1997 mají odehráno už několik zápasů za dorost, byť mladší a snáze by tak měli přejít z žáků do dorostu. Těžit bychom z toho měli hlavně v budoucnu, byť při dvou nebo třech kolizích termínů dorostu a žáků, jsme jen stěží dávali mužstva mladšího dorostu a starších žáků dohromady. Nedávali ani příliš branek, vždyť nejlepšími střelci byli Radek Gertner a Radim Ilčík (starší žák), kteří vstřelili 3 branky. Starší dorostenci zaslouží pochvalu za jarní část sezóny, když se dokázali vyškrábat se sestupové příčky až k záchraně, i když poslední dva zápasy prohráli. Navíc ještě v několika dalších utkáních body zbytečně ztratili. V zimě se dorost hlavně kvalitně posílil, když se z hostování vrátili Radim Gábor a Martin Blaha a naopak na hostování k nám přišel z Ratíškovic Jirka Imrich a z Dubňan Luděk Baťa. Ten u nás potvrdil pověst kanonýra, když těžil hlavně ze skvělých přihrávek Martina Blahy a Luboše Kupčíka a vstřelil 15 branek, což je polovina všech jarních branek dorostu! Spolu se dvěma zmíněnými spoluhráči a také Pavlem Varmužou naskakovali i v dresu A-mužstva. Rádi bychom, aby u nás Luděk pokračoval i v mužích, záleží však na dohodě s mateřským oddílem. Kupčík přidal 8 branek a Radek Gertner 2 branky.
Velkou pochvalu za celou sezónu zasluhuje A-mužstvo, které obhájilo vítězství v I. A třídě a navíc uspělo i v Krajském poháru FAČR. Výbor FK Mutěnice se tentokrát rozhodl přijmout postup do vyšší soutěže, a tak si po jedenácti letech znovu zahrajeme přebor! Naposledy ještě v rámci středomoravské župy to byl v sezóně 2000/2001 župní, tentokrát to bude v rámci Jihomoravského kraje přebor krajský. O vítězství A-mužstva v soutěži rozhodl už domácí zápas s Tvrdonicemi dvě kola před koncem. Po něm žádné veselí a juchání nenastalo, neboť jsme se o vítězství báli až do konce, a navíc jsme se soustřeďovali na pohár. Ten
se nám díky finálové výhře v Lanžhotě nad Ratíškovicemi v poměru 3:0 rovněž podařilo vyhrát a naši hráči tak zkompletovali “double”. Samozřejmě po loňském vítězství v I. A třídě nás znovu každý pasoval na favorite soutěže. Ale když si uvědomíme, že naše mužstvo v létě opustili opory Kopčil, Hlava a Malušek a místo nich už do podzimní sestavy naskočili v podstatě dorostenci Jakub a Marcel Čepilové a Luboš Kupčík a na jaře, při zranění Válka a dalších hráčů další dorostenci Blaha, Varmuža nebo Baťa, jsou naše výsledky obdivuhodné. Pravdou je, že zkušenosti Němčického, Koštuříka, Lupače i Válka, který, když nehrál, tak to
bylo hodně znát, byli na hřišti vidět. Ale naši mladíci se rozhodně za své zkušené kolegy neschovávali a byli jim rovnocennými kolegy! Chladnokrevnost, s jakou třeba Holešinský proměnil v poslední minutě za stavu 1:2 penaltu s Rakvicemi nebo Kupčík vyvážel míče z obrany a přesně rozehrával míče, svědčí o tom, že naši kluci dozrávají ve výborně hráče. A to by se dalo říci prakticky o všech. Samozřejmě při jejich mládí je procento chyb o poznání vyšší, ale zase to třeba v případě Blahy nebo Trávníka či jiných vynahrazují důrazem a maximální bojovností. Na jaře se o střeleckou korunu přetahovali Radim Holešinský (8) s Daliborem Koštuříkem (11).
FK Mutěnice „A“ - Vítěz Krajského Poháru FAČR Zleva stojící: Joch - as. trenéra, Vala - vedoucí, Němčický, Zemánek - trenér, Koštuřík, Lupač, Bravenec, Kupčík, Blaha, Varmuža, Kocourek, J. Čepil, Šupa, Gábor Klečící: Lamáček, Válek, Trávník, Holešinský, Vydařilý, M. Čepil, Baťa 35
Další naši střelci už tak úspěšní nebyli, i když nahrávka je stejně důležitá jako gól. A ty gólové nejvíce rozdával Víťa Lamáček, který ale i čtyři branky vstřelil. Velkou oporou byl opět brankář Michal Lupač a také jsme se mohli spolehnout na naši obranu dirigovanou zkušeným Němčickým, vedle něj se mohli naši mladí hráči učit, a z čehož nejvíc profitoval již zmiňovaný Luboš Kupčík. V neposlední řadě je třeba se zmínit i o ženském mužstvu, které hraje moravskoslezskou divizi žen. V konečném součtu jim patří mezi 10 kolektivy 5. místo s mírně aktivní bilancí, čímž vylepšily loňskou sedmou příčku. Naše ženy se rok od roku pod vedením Petě Čepila zlepšují a pokud vylepší do příští sezónu zakončení, jejich umístění by mohlo být ještě lepší! Pět branek na jaře vstřelila Yvonne Chromečková, čtyři Lenka Lamáčková-Špérová a dvě Petra Zálešáková. Možná se obliba ženské kopané zvýší po vítězství děvčat z naší základní školy, která uspěla v celostátním Coca-Cola Cupu, nebo-li soutěži základních škol ve fotbale. Mj. i fotbalová legenda Jan Koller přihlížel jejich vítězství ve finálovém turnaji v Praze na Strahově, což znamenalo jejich účast na finále ženského fotbalového turnaje v olympijském Londýně!
Narození:
Opory A-mužstva Koštuřík s Válkem s poháry za vítězství v Krajském poháru FAČR
Závěr Filmovým fanouškům připomínáme Letní filmový festival, který se tentokrát uskuteční o týden později, tedy od 11. do 15. července (program je zde rovněž uveřejněn). Mezi promítanými filmy nebude chybět i trhák s fotbalovou tématikou Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnát-
ka. Všem občanům Mutěnic přejeme pohodové a bezstarostné prázdniny. A všem našim fanouškům a sponzorům děkujeme za jejich podporu a přízeň v ročníku 2011/2012. A nezapomeňte, už ve středu 11. července odstartuje přátelským zápasem „áčka“v Kyjově sezóna další!
14.03.2012
Františka Crmanová
Nová 854
29.03.2012
Jana Trávníčková
Slovácká 259
13.04.2012
Beáta Konečná
U Obory 462
19.04.2012
Hana Fričová
Nová 1085
22.04.2012
Šimon Snopek
Nová Čtvrť 677
13.05.2012
Ellen Lundová
Ke Trojici 304
14.05.2012
Jan Lenert
Brněnská 776
14.05.2012
Eliška Lenertová
Brněnská 776
16.05.2012
Šimon Růžička
Nová 875
Sňatky: 17.03.2012
Marek Ištvánek Eva Antošová
Slovácká 7 Dubňany
21.03.2012
Ivan Palárik Radka Otáhalová
Nedělní 1008 Frenštát pod Radhoštěm
14.04.2012
Libor Kominácký Klára Esterková
Nová 865 Dubňanská 349
02.06.2012
Jan Konhefr Petra Macháčková
Čejkovice Moravská 42
02.06.2012
Pravoslav Konečný Monika Koubská
Jižní 1081 Kyjov
09.06.2012
Oldřich Dudek Veronika Havlíková
Nová 887 Masarykova 181
Celková bilance ročníku 2011/12 v číslech: A mužstvo 1. místo Dorost starší 11. místo Dorost mladší 12. místo Žáci starší 1. místo Žáci mladší 3. místo Ženy 5. místo Přípravka starší 3. místo
26 9 3 6 6 5 26 6 3 22 21 1 22 16 1 18 6 7 18 12 3
4 15 17 0 5 5 3
69:28 50:66 44:76 177:9 128:44 39:41 149:49
60 bodů 23 bodů 21 bodů 64 bodů 49 bodů 25 bodů 39 bodů
Petr Blaha
36
37
His torie na f o togr afiích
Úmrtí: 28.04.2012 02.05.2012 07.05.2012 07.05.2012 12.05.2012 13.05.2012
Josef Mityska Jaroslav Šafařík Vlasta Piškulová Zdenka Fialová Vladimír Kopeček Petr Brablc
Nedělní 1024 Havlíčkova 806 Údolní 431 Havlíčkova 649 Masarykova 34 Nádražní 523
ve věku 76 let ve věku 55 let ve věku nedož. 88 let ve věku 72 let ve věku 87 let ve věku 70 let
Blahopřání: 75let: 08.04.1937 19.04.1937 13.05.1937 27.05.1937 29.06.1937
Květoslava Prášková Jozefína Knedlíková Jaroslav Šupa Kristina Malatínská Anna Mráková
26.04.1932 01.05.1932 18.05.1932
Zdenka Šupová Marie Trávníková Anna Skočíková
14.04.1927 27.05.1927 04.06.1927 21.06.1927
Anastasia Blahová Věra Burianová Marie Malíková Petr Záleský
08.05.1922
Jiří Kumpricht
13.04.1919
Bohumila Špérová
80let:
85let:
90let:
93let:
Hana Svobodová matrikářka
38
39
COCA-COLA ŠKOLSKÝ POHÁR
D ě t s k é k r o j o v é h o d y 2 012
40
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
SETKÁNÍ
Foto: M. Komínek st.
Foto: B. Žilka
MUŽSKÝCH SBORŮ
PODLUŽÍ
Foto: M. Komínek st.
Foto: B. Žilka
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 18. 6. 2012.
