2012
JARNÍ Z P R AV O D A J R A D Y O B C E
Foto: B. Žilka Z OBSAHU
Galerie Mutěňáků - Juliána Drgáčová (str. 6) Deváťáci opět tančili polonézu (str. 13) Volba stárků (str. 16) Historie tělovýchovy DTJ (str. 21) Velikonoce – o co vlastně jde? (str. 23) 4. Den otevřených sklepů (str. 28) SDH Mutěnice informuje (str. 32)
Obecní zabíjačka
SLOVO STAROSTY Je to příjemné, když nastávají dny, kdy už je více sluníčka i tepla. Jsme pozitivnější, radostnější, a také se lépe fyzicky cítíme. Na jaře mnohem více věříme, že tento rok
PŘEJI VÁM, MILÍ SPOLUOBČANÉ, HODNĚ TĚCH SLUNEČNÝCH DNŮ A KLIDNÉ A RADOSTNÉ
jistě budeme šťastni, že docílíme konečně všeho, co jsme opakovaně zanedbali, a co
PROŽITÍ
se nám nepodařilo realizovat. Jsme rádi, že ty zimní nepříjemné dny jsou ty tam, a že nám nakonec tak rychle uběhly.
VELIKONOC.
MVDr. Dušan Horák starosta obce
Zprávy z radnice
Ples KDU-ČSL
Divadelní představení Sluha dvou pánů
vozovky a chodníku v ulici Jarní. V této části obce už s opravami finišujeme a zůstává nám ulice Polní, která je v letošním roce také v plánu, a pak nám zůstane jenom nejsložitější ulice, a to Pelcova. Tady bude nutné dobře sanovat podloží, ale pro letošní rok tato stavba není plánovaná. Brzy začneme budovat také „Amfiteátr Pod Búdama“ a v případě příhodných podmínek by jeho dokončení mohlo stihnout i termín mužácké akce Setkání mužských sborů z Podluží a dětských hodů naplánovaných na 16. a 17.června 2012. Ale nerad bych tady něco sliboval, kdybychom nebyli z jakýchkoliv důvodů schopni slib dodržet. Na cyklostezce Kyjov – Mutěnice se pracuje, koleje a pražce jsou z tělesa odstraněny a budou následovat další stavební práce tak, aby stavba byla co nejdříve hotová a mohla být plně využívaná vyznavači kolových sportů, a také přivedla do naší oblasti další turisty.
Ještě, že nám ta zima skončila. Byla docela zvláštní a nevyzpytatelná. Nejdříve jsme si mysleli, že ani žádná nebude, a potom znenadání udeřily mrazy, které nás delší dobu sužovaly. Pro vinohrady a zemědělce celkově byla škoda, že nebyl vůbec žádný sníh, a díky těmto tuhým mrazům byly v ohrožení všechny zemědělské plodiny. Jaký to bude mít důsledek, to se už brzo dozvíme. Už se nám také rozjíždějí naplánované a rozpočtem schválené akce. První dvě akce už mají své karty rozdané. Začneme opravovat a budovat novou polní cestu – konec ulice Zahradní od bývalé „tabačky“, kde chceme mít kompletní podklad včetně asfaltového povrchu, až po dům pana Šebesty, a to z důvodu možného napojení na cyklostezku Kyjov – Mutěnice. Dále, až po hlavní silnici směrem na Dubňany, už to bude klasická stříkaná polní cesta stejná jako ty předchozí. Pomalu začínáme i s budováním nové 1
Další akce, kde probíhá výběrové řízení a čeká se na konečný verdikt státního fondu životního prostředí, je revitalizace a úprava lokality Rokytí. Žádost o dotaci je podaná na zateplení tělocvičny ZŠ Mutěnice a také kulturního domu, kde se předpokládá i výměna oken a střechy. No uvidíme. Přeji Vám příjemné jarní měsíce, vinařům vydařený košt a úspěchy vínům ročníku 2011 při Dnu otevřených sklepů. Velikonoční svátky prožijte v klidu, radosti a těšení se na teplejší období. Petr Bíza místostarosta obce
Odpadové hospodářství
Sběrný dvůr se správní budovou skládky
Přehled odpadů v letech 2000 – 2011 vše v tunách
Tříděný celkem
Plast
Papír
Kompozit. obaly
Sklo bílé
Sklo barevné
TKO
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 SD 2010 SD 2011 SD
2,033 8,55 9,044 11,033 43,403 47,903 85,781 101,266 107,048
1,313 7,950 9,040 11,033 19,176 19,683 21,327 26,303 22,219 30,513 2,56 30,778 2,45 21,59 1,8
0,720 0,600 0 0 22,847 26,807 32,492 39,137 46,099 47,638 3,01 42,047 7,2 53,65 8
0 0 0 0 1,380 1,413 1,820 1,674 1,664
0 0 0 0 0 0 2,477 1,424 1,754
3,700 10,000 6,25 9,607 8,509 22,795 27,665 32,728 35,312
146,160 567,47 646,75 653,15 680,44 1142,59 939,55 838,34 941,96
124,556 123,472 134,145
1,907
5,714
33,214
929,63
2,308
6,004 2,96
931,07
2,622
6,021
27,705 2,02 33,062 7,4
928,85
SD = sběrný dvůr (v provozu od června 2009) Centrem odpadového hospodářství obce Mutěnice je samozřejmě skládka TKO v Hraničkách, kde se kromě samotné skládky nachází i kompostárna a sběrný dvůr. Občané Mutěnic se postupně naučili využívat všechny tři možnosti, ke kterým je třeba přidat možnost odevzdání elektrických zařízení v rámci zpětného odběru elektrozařízení. Jediné, za co se platí, byť většinou symbolicky, je uložení odpadu do skládky. Ostatní služby mají občané zadarmo. I odevzdání nebezpečného odpadu, kterého se nám ale pořád zdá poměrně málo na velikost obce. K dalšímu vylepšení služeb odpadového hospodářství by mělo přispět i nové vozidlo, a to hákový nosič kontejnerů (systém Avia), na které se společnosti Skládka Hraničky, spol. s r.o. podařilo spolu s deseti velkoobjemovými kontejnery a dalším štěpkovačem získat dotace ze Státního fondu životního prostředí. Vozidlo by mělo sloužit zejména k vylepšení svozu bioodpadů v regionu. V přiložených tabulkách vytříděného i vyprodukovaného odpadu je vidět, že se množství vytříděného odpadu oproti r. 2010 zvýšilo (v r. 2010 124,556 tun, v r. 2011 už 134,145 tun), a to je po minulých letech mírné stagnace potěšitelné. Výrazný rozdíl nabízí např. srovnání s r. 2005, což je celkem nedávno, a přitom dnes vytřídíme téměř 3x více odpadu než tehdy. Co se týká komunálního odpadu, jeho množství se drží na srovnatelné hladině s předchozími roky a je dobré, že se jeho množství nezvyšuje. Za to všechno je třeba všem zodpovědným občanům Mutěnic poděkovat! Znovu připomínáme, že sběr pytlů s tříděným odpadem je vždy první pondělí v měsíci a následující úterý! 2
Pytlový sběr v letech 2004 - 2011 vše v ks
Plast
Papír
Kompozit. obaly
Celkem pytlů
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
2.501 3.176 4.314 5.980 6.290 7.244 8.877 8.856
1.514 2.190 2.631 4.007 4.391 5.106 6.100 5.957
705 930 1.484 1.416 1.382 1.657 1.851 1.793
4.720 6.296 8.429 11.403 12.063 14.007 16.828 16.606
Čistírna odpadních vod a kanalizace Přestože většina společností provozujících vodovody a kanalizace včetně VaK Hodonín, a.s., pro rok 2012 zvýšila ceny jak vodného tak stočného, naše společnost Skládka Hraničky, spol. s r.o. jako provozovatel ČOV a kanalizace v Mutěnicích ke zvýšení ceny stočného (24,32 Kč bez DPH) nesáhla. Mírné zvýšení ceny pro rok 2012 nastalo pouze díky zvýšení sazby DPH z 10 na 14%. Ceny stočného byly schváleny valnou hromadou společnosti na jednání dne 20. 12. 2011. Pro srovnání znovu uvádíme porovnání s největším provozovatelem kanalizací v regionu VaKem Hodonín, a.s. V tabulce je vidět, že rozdíl ceny stočného v Mutěnicích oproti cenám stočného VaKu Hodonín, a.s., se proti minulým letům výrazně zvýšil ve prospěch občanů Mutěnic. A to je ještě umocněno tím, že samotný VaK Hodonín, a.s. má nejnižší cenu stočného ze všech podobných společností v rámci Jihomoravského kraje! 3
Nižší stočné v Mutěnicích se nám daří držet díky minimalizaci nákladů na provoz kanalizace a ČOV. Jak už bylo dříve uvedeno, o celý provoz střediska ČOV se starají dva kvalifikovaní pracovníci obsluhy kanalizace a ČOV a jedna administrativní pracovnice. Tito pracovníci podléhají přímo jednateli společnosti. Externě pak provoz ČOV řídí technolog ČOV RNDr. Veselý. A na tom bychom nechtěli z úsporných důvodů do budoucna nic měnit, přestože se do budoucna některým větším opravám z důvodu stáří ČOV bohužel nevyhneme.
SROVNÁNÍ CENY ZA STOČNÉ V MUTĚNICÍCH A VE SPOL. VAK HODONÍN, A.S:
R. 2008: R. 2009: R. 2010: R. 2011: R. 2012:
Mutěnice včetně DPH (bez DPH)
VaK Hodonín včetně DPH (bez DPH)
Rozdíl
24,50 (22,48) 24,50 (22,48) 24,73 (22,48) 26,75 (24,32) 27,72 (24,32)
24,78 (22,74) 25,60 (23,48) 27,23 (24,75) 28,40 (25,82) 31,85 (27,94)
+ 0,28 Kč + 1,10 Kč + 2,50 Kč + 1,65 Kč + 4,13 Kč
Další novinky ve společnosti Skládka Hraničky
Usnesení z VIII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice, ze dne 13. března 2012 Obcí Mutěnice – budoucí povinný, JMP Net, s.r.o. Plynárenská 499/1, 657 02 Brno – budoucí oprávněný a Josefem Svobodou, Servístky 143, 696 11 Mutěnice – investor, kdy cena za 1 bm činí 58,- Kč. Celková částka bude stanovena na základě GP.
A. ZO vzalo na vědomí: 1. Zápis kontrolního výboru o provedené kontrole na KD ze dne 27. 2. 2012 2. Petici – Nesouhlas s výstavbou nového obchodního domu v bývalém zemědělském areálu při ulici Brněnská
5. Rozpočtové opatření č 1/2012 s povýšením příjmů o 551 000,- Kč a povýšením výdajů o 628 000,- Kč
3. Propočet ceny stavby Mutěnice – příprava území pro výstavbu rodinných domů
6. MVDr. Dušana Horáka a Ing. Jana Froňka jako členy výběrové komise při konkursním řízení na funkci ředitele ZŠ a MŠ Mutěnice
B. ZO schválilo: 1. MPZ č.1/2012 výkup pozemků o výměře dle GP za cenu dle znaleckého posudku a od vlastníků dle seznamu v lokalitě U Větřáku pro stavbu Protipovodňových opatření s retencí v k.ú. Mutěnice
Z dalších služeb společnosti Skládka Hraničky, spol. s r.o. v letošním roce musíme znovu vyzvednout populární svoz a drcení réví od vinařů, které se uskuteční v březnu a dubnu. Ještě v loňském roce se nám navíc podařilo zakoupit komunální traktor zn. John Deere, který je určen zejména k očistě komunikací a chodníků, ať už v zimě od sněhu nebo v létě od nečistot. Letošní zima k nám sice byla, co se týče množství napadaného sněhu milostivá, ale i tak se traktor jednoznačně osvědčil, a bude dalším přínosem pro obec. V neposlední řadě je třeba zmínit i nově vybudované šatny se sociálkami určené pro pracovníky našich technických služeb, které na dvoře obecního úřadu vybudovala Obec Mutěnice, a veškeré stavební práce prováděli naši pracovníci. Konečně tak mají naši pracovníci důstojné zázemí pro sovu práci.
Nový traktor John Deere připravený k zimní údržbě
7. Záměr nabytí komunikace – silnice č.III/0516 – Mutěnice – Průjezdná z vlastnictví JM kraje do vlastnictví Obce Mutěnice
2. MPZ č. 2/2012 prodej pozemku p.č. 1947/54 v k.ú. Mutěnice o výměře 3 m2 za cenu 110,- Kč/m2 panu Vítu Špérovi, Letní 997, Mutěnice za účelem dorovnání stavebního pozemku pro výstavbu lisovny
C. ZO uložilo 1. RO a všem členům ZO pokračovat v jednání ve věci přípravy území pro výstavbu rodinných domů
3. MPZ č. 3/2012 prodej pozemků p.č. 2611/2, 2612/2, 2614/2, 2616, 2617 v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 4399 m2 za cenu 21995,- Kč (5,-Kč/m2), panu Miroslavu Jagošovi, Ořechová 1230, Mutěnice, za účelem scelení pozemků v lokalitě Úlehle (cesty a vinice)
Petr Blaha, jednatel Skládka Hraničky, spol. s r.o. Nové šatny a sociálky pro pracovníky technických služeb
4
4. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a souhlasu se zřízením stavby mezi smluvními stranami 5
Paní Juliána Drgáčová se dožila 100 let života Narodila se 27. 2. 1912 manželům Kláře a Františku Brablcovým v Mutěnicích, tehdy bydleli v Čaganově č. 203. Když dospěla, navázala tehdy kontakt s absolventem brněnského gymnázia a Vysoké školy vojenské v Praze, rodákem z Mutěnic, panem Šimonem Drgáčem. Uzavřeli spolu sňatek, narodila se jim dcera Irena a syn Lubor. Jenže život manželky s důstojníkem v armádě v té době nebyl lehký. Přišla okupace Československa nacistickým Německem, byl zřízen Protektorát Čechy a Morava, manžel Šimon byl zatčen gestapem, prošel mnoha koncentráky a šest let vězněn, byl odsouzen k trestu smrti… později mu byl trest smrti změněn na doživotí. V květnu 1945 se objevil v Mutěnicích, ale dlouho se neohřál. Pomáhal budovat vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a byl jmenován, jejím velitelem. V té době se spřátelil s generálem Ludvíkem Svobodou, který ho mnohokrát navštívil v Mutěnicích. V roce 1952 odchází do důchodu, ale ani zde si neodpočinul. Opět byl zatčen, již ve funkci generála, a pět a půl roku byl opět vězněn. Dne 13. května 1963 byl nejvyšším soudem v Praze omilostněn a rehabilitován. V Mutěnicích se jim narodila ještě dcera Ivana, která zemřela svobodná – další rodinná rána. Opravdu těžký život měla manželka Juliána po boku svého manžela, kdy sama plnila
přetěžký úkol: péči o rodinu v dobách tak krušných, kdy sama se starala o své děti. Významný muž, který prošel tolika peripetiemi v čase bohatém na události. Neúnavný, nezdolaný vězením, vždyť i za komunismu byl odsouzen na dvacet čtyři let vězení. Byl nositelem mnoha vyznamenání z roku 1919 a z roku 1949. Přes všechny strasti v jeho dramatickém životě dožil se 88 let. Zemřel 28. 6 1980, pohřben byl v Mutěnicích, Život manželky a rodiny byl plný radosti, ale pak i plný utrpení, bolesti, odloučení, opravdu prožívala těžký život po boku milovaného manžela. Všechno toto utrpení a odloučení prožívala jeho manželka Juliána spolu s rodinou. I dnes prožívá podzim života uprostřed svých blízkých, u své dcery Ireny v Šalši u Velehradu. Paní Juliána Drgáčová, jako čtvrtá rodačka z historie Mutěnic, přesáhla sto let života. A my, občané Mutěnic, jí k tomuto požehnanému věku života blahopřejeme a přejeme jí i nadále pevné zdraví, Boží ochranu a přízeň a lásku rodiny. Vždyť paní Juliána je pravidelnou čtenářkou zpravodaje „Naše Mutěnice“, který jí pravidelně zasíláme. vedení obce a Redakční rada Obecního úřadu Mutěnice
Vážená redakční rado Jsem pravidelnou čtenářkou zpravodaje rady obce. V zimním čísle r. 2011 mne zaujal článek z galerie Mutěňáků, ke kterému bych se chtěla vyjádřit a dát některé věci na pravou míru. Je zde zmínka o doktoru Chlůdilovi. Tento člověk již nežije a tvrzení, že doktor Chlůdil na rozdíl od paní léčitelky neléčil nikdy zdarma, mě zamrzelo. Je to totiž tvrzení zavádějící a nepravdivé. Vím, o čem píši, protože jsem vyrůstala v jeho těsné blízkosti, tatínek byl jeho osobní řidič. 6
Je samozřejmé, že si pan doktor nechával od pacientů platit, protože to byla jeho obživa, a taková byla doba. Ale od svého tatínka také vím, že pan doktor měl dobré srdce, a v některých případech si peníze od chudých pacientů nebral. Vím i o případu, že přispěl penězi na koupi slepice na polévku pro chudobnou rodičku, a toto nebyl ojedinělý případ. Zpravodaj naší obce má mnoho čtenářů, psané slovo má velikou váhu a byla by škoda vzpomínku na dobrého člověka pokazit jedinou větou. „Čest jeho památce“. Prosím redakční radu o zveřejnění mého dopisu a přeji Vám mnoho pěkných článků. Moravcová, únor 2012
I n g. P e t r K l o b á s k a – odešel Přestala hudba jeho žití, poslední akord zapadl, Přestalo už srdce bití, květ jeho života uvadl. Narodil se 25. ledna 1963 v Kyjově. V roce 1964 se přestěhoval s rodiči do Mutěnic. Od narození měl zdravotní potíže s kyčelními klouby. Následovaly operace. Základní školu navštěvoval v Mutěnicích. Dalším pokračováním jeho vzdělání bylo Gymnázium v Hodoníně. Od mládí měl rád technické věci a studium na Českém vysokém učení technickém v Praze se zaměřením na sváření a tváření rozšířilo jeho rozhled i v oblasti výpočetní techniky, svařování laserem… Po ukončení studia zůstává jako odborný pracovník na ČVUT. Byl vedoucím laserové laboratoře. V roce 1992 začal mít bolesti, což se přičítalo následkům operace kyčelních kloubů. Operace mízních uzlin, následná chemoterapie,
onemocnění rakoviny mělo zastavit následné odstranění nefunkční ledviny, odoperování části tenkého střeva však onemocnění nezastavilo. Měl částečný, později plný invalidní důchod. Byl zvyklý pracovat, pohybovat se mezi lidmi a technicky tvořit. Začal pracovat doma na počítači, přikoupil si další zařízení… věnoval se vinařům. Jeho firma tiskla pozvánky, etikety pro vinaře, diplomy, telefonní seznamy, prováděl laminování diplomů a další tisk pro místní i ostatní zájemce. Rád zpíval u cimbálu, jezdil 7
na výstavy vín, kam vozil autem tatínka i cimbál. Říkal, že měl i klinickou smrt, a když šel tunelem, měl se vrátit. Měl nádherně optimistickou povahu a dovedl kolem sebe rozdávat radost. Práce mu byla potěšením. Byl velkou oporou své tetě, národní umělkyni Libuši Domanínské, jak při bydlení v Praze, tak i v Mutěnicích.. V loňském roce zvažoval, zda se má znovu podrobit chemoterapii, na kterou pak přistoupil. Bojoval s bolestí, kterou se mu snažili lékaři zmírnit a v boji dne 14.2.2012 dobojoval. A tak mizí vše co znáš, všechno co jsme milovali. Tak krátko šel jsem s vámi. Hle, tu nás cesta dělí. A ptáci nad hlavou, mi píseň nedopěli. J. Wolker Tichou vzpomínku zemřelému věnuje Redakční rada Obecního úřadu Mutěnice.
ŠKOLST VÍ
Projekt Škola pro život V rámci projektu Škola pro život byly na 1. stupni i v tomto období realizovány další projekty. Pojďme opět společně nahlédnout do jednotlivých tříd a dovědět se, co se ve kterém projektu dělo. Cílem projektového dne Ferda Mravenec – práce všeho druhu - realizovaném ve 2. ročníku bylo seznámit žáky hravou formou se životem mravenců, ale také si uvědomit jejich pracovitost, spolupráci a podobu s lidskou společností. Třída se hned v úvodu proměnila ve velké mraveniště v čele s Ferdou Mravencem, který děti provázel spolu se svými kamarády Beruškou a broukem Pytlíkem celým projektovým dnem. Nejprve žáky mravenečky seznámil na interaktivní tabuli se stavbou, vývojem a životem v mraveništi. Dozvěděli se, jak mravenci mezi sebou komunikují, a zahráli si hru, ve které se snažili najít pomocí čichu svoji královnu. S Ferdou si také zazpívali písničku,
zahráli Pexeso, zachraňovali polámaného mravenečka a naučili se básničku. V matematice hledali Berušce ztracené tečky, správně je řadili a porovnávali. Nejtěžší úkol mravenečky čekal při stavbě co největšího mraveniště z kostek. Závěrečnou činností dne bylo pečení voňavých perníčků. Zde se projevila nejen píle, ale také zručnost a šikovnost všech malých mravenečků. V projektu Můj dům, můj hrad, si děti nejprve ujasnily, že žijí v České republice a upevnily si znalosti o naší vlasti. Zopakovaly si rozdělení republiky na jednotlivé země, ukázaly si na mapě kraje ČR. Upřesnily si, že jejich domovem jsou Mutěnice, ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín. Dozvěděly se, jaké jsou státní symboly ČR. Po poslechu národní hymny si připomněly krásy naší země, o nichž se v hymně zpívá. V hlavní části projektu se děti zabývaly bydlením člověka, které začíná stavbou 8
domu, jeho zařízením, praktickými činnostmi při navrhování vlastního pokoje či tvorbě makety bytu. Nejpr ve se stručně seznámily s vývojem lidského obydlí od nejstarších dob až po dnešek. Jmenovaly různé druhy stavebních materiálů i nářadí potřebných ke stavbě domu. Sestavovaly pořadí stavebních prací, povídaly si o řemeslech a řemeslnících, kteří se stavbě domu podílejí. Také si vysvětlily pojem bytové doplňky, bez kterých by domov nebyl útulný. Závěr projektu patřil praktickým činnostem. Nejprve si děti pomocí počítačového programu samy navrhovaly pokoj svých snů a potom ve dvojicích tvořily maketu bytu. Do něj si vyráběly zařízení a nábytek z kartónu, krabiček a papíru. Ze vzorků látek si zhotovily záclony, koberce či potahy. Dovršením deseti let mohou děti vyrazit bez doprovodu starších samy na silnici. Aby se tento start stal pro žáky co nejbezpečnější, byl
zařazen projekt Než vyjedu na silnici právě do 3. ročníku. Cílem projektu bylo zopakovat základní pravidla silničního provozu a připravit žáky tak, aby se stali řádnými účastníky silničního provozu, kteří se chovají bezpečně a neohrožují sebe ani ostatní. Desatero mladého cyklisty tvořené dětmi shrnovalo základní informace, které by měl každý cyklista nejen znát, ale především se podle nich v dopravním provozu chovat. Před vyjetím na silnici by se měl každý cyklista nejen vhodně obléci, ale také nasadit přilbu a zkontrolovat si své kolo. S povinnou,
nepovinnou a doporučenou výbavou kola a jeho doplňky se žáci seznámili na interaktivní tabuli. K pojmenování a ukázce sloužilo i skutečné kolo jednoho ze žáků a cyklistické doplňky (reflexní vesty, pásky, přilby, chrániče, odrazky, světla), které si děti přinesly z domu. Závěr první části projektu byl věnován historii vývoje kol. Druhá část projektu byla realizována formou hry „Mutěnická cyklostezka“. Děti vytvořily dvojice a podle mapy se vydaly cyklostezkou po okolních obcích. V každé obci je čekal připravený úkol nejen na interaktivní tabuli,
ale také v pracovním listu, za jehož splnění mohly dvojice získat zelený nebo žlutý trikot. V cíli cyklostezky si mohly děti informace, které na „Mutěnické cyklostezce“ získaly, ověřit v opakovacím testu. Na závěr si každý tuší nakreslil a barvami domaloval své kolo, které nalepil na velký balicí papír dotvořený vyrobenými dopravními značkami. V průběhu projektu Sportem ku zdraví si žáci čtvrtého ročníku nejprve objasnili pojem sport v různých významech a souvislostech, srovnávali sport jako pohybovou aktivitu dříve a dnes, povídali si o tom, jaké formy sportu mohou v dnešní době aktivně provozovat. Získávali nové poznatky z historie, tradic a pravidel sportů jako je hokej, fotbal, tenis, stolní tenis, gymnastika, atletika, volejbal a košíková. Rozeznávali sportovní náčiní a nářadí jednotlivých sportovních odvětví. Seznámili se s některými sportovci ČR a jejich sportovními úspěchy v mezinárodním měřítku. V turnaji ve stolním tenise si rozvíjeli svoje pohybové schopnosti a zároveň se učili respektovat pravidla soutěžení v duchu „Fair Play“.
9
Není procházka jako procházka
Cílem projektu Příroda léčí bylo seznámení dětí s některými nejznámějšími léčivými bylinami, jejich charakteristickými znaky, se zásadami sběru, sušení a s dalším využitím těchto léčivých bylin. V úvodu projektu byly děti rozděleny do dvojic, ve kterých během celého dne pracovaly. Nejprve pojmenovávaly známé léčivé rostliny. Ty, které neznaly, se snažily uhodnout pomocí hry „šibenice“. Poté poznávaly léčivé rostliny na základě charakteristik, které byly ukryty ve třídě a na chodbě školy, řadily léčivé rostliny podle abecedy, určovaly vzory i slovní druhy a skládaly nová slova, která mohou vzniknout ze slov heřmánek a jitrocel. Na interaktivní tabuli i v lavicích hrály mezi sebou dvojice pexeso. Kolik zůstane z nasbíraných bylin po jejich usušení, zjišťovaly pomocí zlomků. V závěru projektového dne vytvářela celá třída společný Herbář babky bylinkářky.
Projekt Ilustrátoři našich knih realizovaný v 5. ročníku, jak již název napovídá, byl věnován ilustrátorům dětských knih a jejich tvorbě. Jako motivaci k projektu měly děti složit puzzle – rozstříhané ilustrace z knih pro děti. Po jejich složení a nalepení na papír připevnily všechny ilustrace na tabuli a společně vzpomínaly, ze které knihy jednotlivé obrázky pocházejí. Názvy těchto knih si zapsaly do pracovního listu, který následně využily při práci na internetu – úkolem bylo najít ke každému obrázku ilustrátora, který je autorem dané kresby. Poté děti skládaly z přeházených písmen příjmení jednotlivých ilustrátorů. Velký úspěch sklidil následující kvíz. Karty rozmístěné na chodbě ukrývaly ilustrace a děti se měly rozhodnout, který z nabízených malířů danou ilustraci nakreslil. Kdo správně poznal autora všech ilustrací, zjistil tajenku, kterou bylo nutno číst pozpátku. Do
následující křížovky zapisovaly děti příjmení malířů podle postupně zobrazovaných ilustrací. V tajence vyšlo jméno ilustrátorky Heleny Zmatlíkové, s jejímž životopisem se dvojice formou samostatného čtení a odpovídání na připravené otázky seznámily. V průběhu projektu si žáci postupně upevňovali získané znalosti o ilustrátorech a jejich tvorbě pestrými činnostmi nejen na interaktivní tabuli. Tyto znalosti si mohli ověřit v závěrečném opakování při hře AZ kvíz. Závěrem projektu si každé z dětí vybralo část ilustrace některého z malířů pro děti a vyzkoušelo si pomocí tuše a kříd dokreslit zbytek tohoto obrázku. Učitelky 1. stupně
10
V každé roční době, za každého počasí, jinými slovy každý den, má být zdravé dítě přiměřenou, ale co nejdelší dobu na čerstvém vzduchu. V mateřské škole je denní program organizován s přihlédnutím k této skutečnosti. Hraní, vzdělávání, jídlo, odpočinek a pobyt venku musí být sladěny tak, aby napomáhaly zdravému vývoji dítěte. A venku je tolik zajímavých věcí, stačí jen chodit s otevřenýma očima a všechno kolem sebe vnímat. Od toho je tady učitelka, aby pobyt venku dětem přiměřeně naplánovala a zpestřila. Při procházkách do přírody pozorujeme stromy a vinohrady kvetoucí, zelenající se, opadávající. V zahradách a na mezích vidíme květiny, na polích plodiny a polní zvířata. Ve větvích stromů slyšíme a při pozorném zkoumání zahlédneme ptáky, z nichž některé dokážeme také pojmenovat. Poslední dobou vzácně, ale přesto dokážeme pozorovat domácí zvířata na dvorcích, zvlášť když nás pozvou ochotní chovatelé na návštěvu ke koňům, ko-
zám či ovečkám. Někdy se podaří také zhlédnout králíky a slepice, kačeny nebo husy. Přesto, že žijeme na vesnici, jsou pro nás tyto zážitky vzácné. Často se také vypravíme do vesnice a hledáme, kdo z dětí kde bydlí, určujeme směr – kde je školka, kostel, nádraží, křižovatka, můj domov. Zkoušíme si, zda se umíme orientovat ve svém prostředí. Za příznivějšího počasí, zvláště, když se oteplí a trošku povyrosteme, vydáme se na delší procházky do vzdálenějšího okolí – na „Větřák“, pod „Búdy“, do 11
Zár ybnických vinohradů, ke kostelu. Rádi pozorujeme Mutěnice jako na dlani a očima hledáme a ukazujeme známá místa. Když už je úplně teplo, konečně se můžeme zabydlet na zahradě a dosyta si užít her v písku s hračkami, fotbalu i kočárků s panenkami. Venku je to vždycky moc prima. Za mateřskou školu napsala učitelka MŠ Jana Mráková
LYŽAŘSKÝ VÝCVIK ŽÁKŮ SEDMÝCH TŘÍD Jakmile jsme se dozvěděli přesné datum našeho lyžařského výcviku ve Filipově údolí, začaly horečné přípravy. Každou hodinu tělesné výchovy jsme posilovali svaly a dělali vše proto, abychom jeli na hory v dobré kondici – tedy většina z nás. Přípravám se nevyhnulo ani odborné seřízení lyží. Týden od dvacátého února jsme se v 7:45 vždy sešli před školou a čekali na příjezd autobusu, který jsme naložili lyžařskými botami a lyžemi, které jsme díky vtipné řetězovce úspěšně dopravili k autobusu. Cesta autobusem probíhala v klidu, zpívalo se a ve vzduchu bylo cítit vzrušení. Cesta trvala asi hodinu, jeli jsme přes Hodonín, Rohatec, Petrov, Strážnici a Hroznovou Lhotu. Z okna jsme mohli vidět značky s nápisy: Lipov, Louka, Velká nad Veličkou, Javorník a potom Filipov - Ski park Filipov. Když jsme první den dorazili ke svahu, byli jsme rozděleni do dvou týmů. První družstvo začátečníků bylo v zeleném dresu, a proto se jim říkalo „policisté‘‘. Druhé družstvo se naopak obléklo do oranžových vest, a proto to byli ,,silničáři‘‘. Naši lyžařští instruktoři, paní učitelka Michnová a pan učitel Kovář, si oba týmy každý den střídali. Vydatnou pomoc poskytoval také pan učitel Hlavinka, který svými radami pomáhal hlavně úplným začátečníkům. Každý den po příjezdu následovala rozcvička a pak hurá na svah! Nejprve jsme se rozjížděli na dětském svahu a ti zdatnější se vydali na vrchol kopce, který jsme sjížděli tzv. ve stopě. Nechyběla ani jízda s kruhy, se kterými jsme jezdili jako s volantem auta, se svatozáří nebo s prkýnkem od WC. Vždy kolem dvanácté hodiny jsme měli přestávku na oběd. Někdo si šel koupit jídlo
do místního bufetu a jiní si vybalili něco ze svých zásob. V polovině týdne se k nám připojili i „policisté‘‘, kteří zvládli základní lyžařskou přípravu. Poslední den jsme měli možnost volné jízdy, které jsme využili jako adrenalinového sjezdu se skoky přes skokánky. I když kritický den je středa, nejvíce pádů v našem týmu se stalo v pátek, a to díky našim klukům, kteří se sráželi úmyslně. Byla to legrační podívaná. I přesto všechno jsme to všichni ve zdraví a bez úrazu přežili. Celý týden nám přálo velmi pěkné počasí, takže letošní „lyžák‘‘ si nemůžeme vynachválit. Naposledy jsme dali sbohem Filipovu údolí a skoro všichni jsme byli zklamaní, že tenhle týden už končí. Odnesli jsme si spoustu zážitků a nedá se zapomenout na tu spoustu legrace, co jsme si tam užili. B. Šottlová, P. Hradská, M. Lamačová, E. Jurasová, žákyně 7. tříd
EXKURZE DO VYŠKOVSKÉHO AQUAPARKU naplánovali a byli ochotní s námi jet. Líbilo se mi tam a myslím, že ostatním taky. Každý si vyzkoušel oba tobogány, zaplaval si v bazénu a zapotil se v sauně. Ráda na to budu vzpomínat.“ Zbyněk Švagerka: „Cesta do aquaparku i zpět byla velice příjemná, v autobuse panovala dobrá nálada. Ve Vyškově jsme měli možnost vyzkoušet dva tobogány, saunu a vířivku. V plaveckém bazéně jsme také závodili v plavání (samozřejmě jsem vyhrál). Bylo to legendární!“ Lukáš Malík: „V bazénu jsem se vydováděl a v sauně si odpočinul. Tento výlet jsem si velmi užil a určitě bych jel znovu.“ Matěj Sláma: „Cesta do aquaparku byla příjemná, přestože náš autobus strašně rachotil. Ve Vyškově jsme sjížděli tobogány a závodili v bazénu. Po dvou hodinách jsme se vydali tím rozvrzaným autobusem zpět. Bůh stál při nás, protože jsme přijeli v pořádku. Výlet se mi velmi, ale velmi líbil.“
V prosinci minulého roku dostala naše škola nabídku od sousední ZŠ Dolní Bojanovice na realizaci společné exkurze s velmi atraktivní cílovou stanicí – Aquapark Vyškov. Kritériem pro výběr vhodné třídy byl limitující počet dvaadvaceti volných míst v autobuse a chování žáků. Volba padla na třídu IX.A paní učitelky Blanky Karbusové, jež spolu s Karolem Frydrychem plnili pedagogický dohled. Vyškovský aquapark naše děti na dobré dvě hodiny zcela pohltil. Kromě běžného plaveckého bazénu je uchvátily zejména dva tobogány, masážní lavice, dnový vzduchový rošt, vodní chrlič, dětský vodní hřib, divoký kanál, parní komora a finská sauna. Čas strávený vodními radovánkami uběhl neuvěřitelně rychle a ke spokojenosti všech se také zpáteční cesta obešla bez jakýchkoli problémů. Níže uvedené příspěvky pak dokumentují dojmy samotných žáků. Eliška Šupová: „Výlet do aquaparku byla první a asi i poslední taková akce celé naší třídy. Moc si vážím toho, že ji učitelé
D E V ÁŤÁ C I
Ing. Mgr. Karol Frydrych
O P Ě T TA N Č I L I P O L O N É Z U
Neodmyslitelnou součástí plesové sezóny v Mutěnicích je bezesporu ples pořádaný Klubem rodičů ve spolupráci se ZŠ a MŠ Mutěnice.Ten letošní se konal 18.února. Zvláštní atmosféru této akce vytváří každoročně vystoupení žáků devátých tříd, zažitou tradicí je slavnostní předtančení polonézy na zahájení plesu. Také dál se vše odehrává v duchu jakéhosi uvedení žáků devátých tříd do společnosti dospělých. Scénář přípravy samotného plesu by mohl nezainteresovanému diváku připadnout kaž12
doročně stereotypní. Nejdůležitější jsou však zážitky hlavních aktérů celé akce, našich “deváťáků”. A tak jsme se jich zeptali, jak probíhaly přípravy, a jak prožívali svůj první ples: …Již od našich prvních „deváťáckých“ dnů byla na program našich školních i soukromých rozmluv veliká událost, která se měla konat někdy v únoru. Ano, tipujete správně, byl to školní ples… …Při výběru oblečení nám vypomáhali rodiče. Ti rozhodli, že dívky budou mít klasicky 13
…Ner vozita byla na všech tančících vidět... …Při tanci jsem myslel jen na kroky,abych nic nezkazil… …Když jsme odcházeli, byl to vynikající pocit a radost… …V sobotu ráno se konaly přípravy kulturního domu na večerní ples. Každý donesl kbelík, hadr, vysavač a začalo se s uklízením. Rodiče pomáhali s pověšením dekorací, které jsme vyráběli ve výtvarné výchově s paní učitelkou Stupavskou… …Po dlouhé době a náročných zkouškách nastal ten den, kdy to všechno vypuklo, v ten večer si rodiče uvědomili, jak jsou hrdí na svoje děti, které dovedly až do deváté třídy… …Dívky vypadaly jako princezny, moc jim to slušelo… …Všichni čekali na náš výstup a těšili se, zatímco my jsme byli plni strachu a obav… …Uprostřed sálu se spouštěly papírové bubliny s našimi jmény… …Při prvním kroku, kterým jsme vkročili na parket, se nám roztřepala kolena… …Představte si, že všichni lidé v sále se dívají a čekají, až to spletete…
bílé svatební šaty a kluci budou oblečeni do černých košil a kalhot se stříbrnou šerpou a motýlkem… …Když jsem si vybírala polonézové šaty, nevěděla jsem, které si mám vybrat.Bylo jich tam tak moc, a tak krásné… …Při prvním nácviku na podpatcích jsme všechny holky podklouzávaly, až si jedna dokonce zvrtla kotník… …Největší mé zážitky byly z prvních zkoušek. Všichni jsme ze začátku“šmatlali” a bylo těžké se všechno dokonale naučit. Byla to docela velká legrace… …Po objektivním zhodnocení jsme nakonec přišli ke kolektivnímu názoru, že na to nemáme… …S nácvikem nám pomáhala paní učitelka Karbusová a Prátová… ... Je to tady, nastal pátek 17.února a s ním i naše první veřejná generálka… …Dívky mají plné ruce práce se zapínáním šatů a dolaďováním posledních detailů. Chlapci nervózně překračují na chodbě obecního úřadu… ...Sál se naplnil.Všichni jsme byli nervózní a měli jsme letadla v břiše… 14
…Při rozdávání hlavních cen v tombole celý sál rázem ztichl a zraky všech se upíraly na dvě nejlepší ceny – žehlicí prkno a popelnici… …Do půlnoci hrála skupina Kasanova ploužáky, pak se zhaslo a začala diskotéka, na kterou jsem celý večer čekala… … Tančili jsme jako diví. Tančila jsem skoro se všemi spolužáky a moc jsem si to užila… …I když jsem se na ples netěšil, byl jsem nakonec rád, že jsem se zúčastnil a mohl si zatancovat s tolika spolužačkami, které mě jinak nemohou vystát… …Do společnosti bych klidně rád „vstoupil” ještě jednou… …A co víc bych řekla o školním plese, tak hlavně, že se opravdu povedl a máme na co velmi dlouho vzpomínat… žáci 9.A a 9.B
…Půlroční trénování se zhodnotilo v pouhých 8 minutách… …Od chlapců dostáváme nádherné růžové kytky. Maminky dostaly za všechnu tu trpělivost a starosti nádhernou rudou růži. Následovala sóla s rodiči a partnery… …Sólo s mamkou a učitelkou mně nijak nevadilo… …Jak jsem zjistil, že budeme tancovat s učiteli, tak jsem se troche splašil, začal jsem paní učitelku hledat a nikde jsem ji neviděl, nakonec jsem zjistil, že stojí naproti mě. Tak jsem se odhodlal k ní přijít a požádat ji o tanec. Abych nebyl vystresovaný málo, tak jsem paní učitelce k tomu všemu držel šaty, protože si je přišlapávala… …Tanec s učiteli jsem neměla vůbec tančit, ale pan zástupce byl tak hodný, že tančil snad se všemi dívkami…
Pomáháme v Tanzánii podařilo postavit nové toalety pro dívky. Ty staré byly v katastrofálním a životu nebezpečném stavu. V dalším roce se za získané peníze vybudovala podlaha a omítky v jedné rozestavěné učebně.
V našem zpravodaji jsme vás už několikrát informovali o účasti naší školy v projektu Škola škole, který je zaměřen na pomoc dětem v Africe, přesněji v jihozápadní Tanzánii. Iniciátorem všech těchto aktivit je Ondřej Horecký ze Šumic, který založil nadaci Bez mámy na pomoc dětem v Tanzánii. Školy na Moravě oslovil s projektem Škola škole, kdy sami žáci pomáhají svým méně šťastným kolegům v Africe. Mutěnická škola s Ondřejem Horeckým spolupracuje od roku 2009. Naší partnerskou školou je základní škola Ilasilo v okrese Chunya. Je zde stejně jako jinde problém s malým počtem učitelů, malým počtem tříd, které jsou přeplněné žáky. V jedné třídě je někdy i osmdesát dětí různého věku. S tím také souvisí nedostatek lavic, učebnic a jiných, u nás naprosto běžných, učebních pomůcek. V minulých letech se za naší pomoci v Ilasilu 15
V roce 2011 jsme pořádali v rámci projektu Škola škole nejprve květnovou výstavu afrických batikovaných obrázků. Část výtěžku byla použita na podporu talentované dívky Adely Boniface a část na podporu školy v Ilasilu. Možná již tradicí se v naší škole stává předvánoční koncert žáků a přátel školy. I v letošním roce se doprovodnou akcí stal prodej žákovských výrobků. Při výrobě se zapojila velká část žáků a učitelů školy. Výtěžek z této akce byl asi 5 500 Kč. Celková vybraná částka v roce 2011 činila rovných 7000 korun. Po převodu je to 546.000 tanzánských šilinků. Za tyto peníze se podařilo pořídit devět okenních rámů do třídy, která se v rámci projektu Škola škole opravovala vloni, a dvoje dveře do dvou tříd. Ještě zbyly peníze na barvy, aby se vloni
opravovaná učebna mohla vymalovat. Učitelský sbor i školní rada složená z občanů Ilasila si pomoci z České republiky nesmírně váží a všem, kdo přiložili ruku k dílu či přispěli finanční částkou, děkují. Závěrečným shrnutím projektu Škola škole v roce 2012 bude beseda s Ondřejem Horeckým v Mutěnicích. Děti uvidí spoustu fotografií a videozáznamů ze života v africké škole. Žáci tak, jako v minulých letech, vznesou určitě zvědavé dotazy, na které bude Ondra s velkou trpělivostí odpovídat. A jaké postřehy si můžeme z těchto besed pravidelně odnést? V naší republice si všichni stěžujeme na spoustu velkých problémů. Pokud ale chceme vidět skutečné problémy, zajeďme s Ondrou do Afriky. Pavlína Lacinová
K ROJOVÁ
PLESOVÁ SEZÓNA
KULTURA Volba stárků Radim Holešinský a Romana Kotásková Lukáš Opavský a Pavlína Jurasová Stárci si následně zvolili jako své pomocníky – sklepníky: Patrika Mráze a Janu Zálešákovou Miroslava Macháčka a Miloslavu Muchovou
Tradičně se na svátek sv. Štěpána sešla v obřadní síni radnice krojovaná chasa, aby dostála hodovému právu a za účasti starosty a místostarosty obce zvolila stárky na rok 2012. Volba byla jednoznačná a pro rok 2012 byli zvoleni následující stárci a stárky:
Letos se mutěnská krojovaná chasa zúčastnila celkem 5 krojových plesů. Nejprve jsme zavítali na ples do Šardic, kde se tancovala moravská beseda. K tanci a poslechu hrála DH Sokolka ze Šakvic a cimbálová muzika ze Šardic. Další týden jsme navštívili Moravskou Novou Ves, kde nám vyhrávali Skaličané s kapelníkem Róbertem Kucharičem, který ten den slavil narozeniny, takže o zábavu bylo postaráno. Pro změnu česká beseda se tancovala na krojovém plese v Hovoranech, kde hrála DH Šardičanka. I přes menší komplikace v synchronizaci kolečka jsme vše zvládli a besedu zdárně odtančili. Domácí ples byl ovšem ze všech nejlepší. Vyhrávala nám DH Túfaranka ze Šakvic a byla zde bohatá tombola. I na tomto plese jsme tančili moravskou besedu a sešli se zde
čtyři kolečka z Mutěnic, mužáci z Mutěnic a po jednom kolečku z Hovoran, ze Šardic a z Moravské Nové Vsi. Ples jsme výborně ukončili v ranních hodinách u Macháčků na česnečce. Další týden se u nás v obci konal školní ples, ale jedno kolečko se zúčastnilo krojového plesu v Hodoníně, kde vyhrávala DH Šohajka z Dolních Bojanovic, a kde jsme ukončili plesovou sezónu, která byla velmi zdařilá. Na několika plesech dokonce mutěnická chasa vybrala hlavní ceny z tomboly. V nejbližší době se budou u nás v obci konat Dětské hody, a to konkrétně 17. června. Tímto bychom chtěli pozvat všechny rodiče s dětmi a všechny příznivce folklóru. stárci a stárky
Foto: B. Žilka
16
17
OCHOTNÍCI Z BOJANOVIC OPĚT ZÁŘILI Po delší době se v kulturním domě v Mutěnicích představili divadelní ochotníci z Dolních Bojanovic, tentokrát s divadelní komedií Carla Goldoniho „Sluha dvou pánů“. Už jenom odvaha zařadit do repertoáru divadelní hru, kterou hrála snad všechna divadla světa je obdivuhodná. Navíc ještě umocněná tím, že se objevila i v televizi s matadorem všech komedií Miroslavem Donutilem v hlavní roli sluhy Trufaldina. Proto byla na místě zvědavost, jak si s tímto kusem bojanovští ochotníci poradili. Návštěvníci představení mohli porovnávat, abych pravdu řekl, myslel jsem si, že neporovnatelné. O to větší bylo moje překvapení, když
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY? Host a hostitel
jsem už v průběhu tohoto téměř tříhodinového kusu byl velmi mile překvapen. Hlavní představitel sluhy pan Jan Šimek se rozehrál ve své možná životní roli jako ostřílený kozák divadelních prken. Své komediální výstupy řešil bravurně a neustále dokazoval, že úroveň naší moravské ochotnické scény, minimálně pokud se týká bojanovického souboru, je velmi dobrá. Určitě velkou zásluhu na tom má hlavně režisérka tohoto „ansáblu“ paní Markéta Maláníková, která je rodinnou pokračovatelkou tohoto ochotničení. Jenom člověk, který se o nějakou podobnou činnost pokoušel, dovede plně ocenit, kolik spotřebuje tento koníček či 18
spíše kůň času, kolik nervů a kolik bezesných nocí, než se zrodí takové představení. Myslím si, že podle reakce diváků mohou být paní režisérka, ale i celý soubor spokojeni. Pocit, že když člověk dělá něco poctivě a diváci jeho snahu ocení, je největší odměna všech protagonistů. Ti, kteří jste toto představení neviděli, můžete jenom litovat a případné příští vystoupení těchto nadšenců si ujít určitě nenechte. Za pořadatele: Pavel Trávník
někdo ukrást. Tento sídlištní zvyk je prostě nevkusný. Do místnosti vstupuje host první, na dveře neklepe. Uvádíme-li do bytu větší společnost, platí pravidlo společenské významnosti. První z žen jde hostitelka, následují ji pánové, hostitel průvod uzavírá. Návštěvě nabídneme místa, nejdříve usedají dámy, hostitelka a hostitel naposled. Pohoštění nevnucujeme návštěvě ihned po příchodu. Také hned neodbíháme, abychom je připravili. (Pro ohlášenou návštěvu máme vše podstatné připravené předem.) Smyslem návštěvy není přece oblažit pouze zažívací orgány, ale především duši. Teprve po navození patřičné atmosféry věnujeme se gastronomickým požitkům. Obvykle jsme předem domluveni, o jaký typ návštěvy se jedná. Je vhodné upřesnit to již při pozvání. Když jsme pozvali přátele nebo známé „na kus řečí“, zcela stačí studené pohoštění. Možnosti jsou mnohé, záleží na naší fantazii, a také finanční situaci. Naši pohostinnost nedokazujeme ani tak přílišnou nákladností a hojností, ale péčí a nápaditostí, kterou přípravě pohoštění věnujeme. Opravdu slušně vychovaný člověk se vyznačuje citem pro „správnou míru“. Nehodí se přehánět, ale také dělat méně. To platí obecně. V našem konkrétním případě je dobré si připomenout, že slušným zvykem je návštěvu oplatit. Host zahrnutý luxusními lahůdkami by mohl být přiveden do rozpaků, zda se vám bude moci na stejné úrovni revanšovat. Ani při pozvání na oběd či večeři neženeme hosty okamžitě ke stolu. Vždy si dopřejeme krátkou předehru ve formě nezávazné kon-
l ta nejuzavřenější rodina, která se vyhýbá společenským kontaktům, nemůže zůstat naprosto izolována. Jednoho dne se stane, že přijde návštěva. Host do domu, Bůh do domu. Role hostitele, ale také hosta, mají svá pravidla. Hned na počátku je nutné zdůraznit, že přijít na návštěvu neohlášen je nezpůsob a nevychovanost. Můžete si to dovolit pouze k členům rodiny a k opravdu nejbližším přátelům. I tak se vystavujete riziku, že budete po chvíli taktně vyprovozen. Návštěvě by mělo vždy předcházet buď pozvání, nebo ohlášení. Vyvarujete se tak možnosti, že přijdete opravdu nevhod a přivedete navštívenou oběť do trapné situace. (Konkrétní dramatické podoby této situace ponecháváme na fantazii čtenáře. Není na škodu nechat si je prolétnout hlavou, míříte-li někam neohlášen a otestovat si, zda má vaše odhodlání dostatečný důvod.) Hostitel je povinen přivítat a přijmout návštěvu vždy. I na neohlášeného hosta se vlídně usmívá, základem zdvořilosti je sebeovládání. Neprohřeší se ovšem proti společenským pravidlům, když po chvíli vysvětlí situaci, případně dohodne jiný termín návštěvy a hosta vyprovodí. Nebrání-li tomu závažné okolnosti, pohostí i nezvaného hosta. Hosta vítáme již ve dveřích stiskem ruky. Otevře-li někdo jiný, než hostitel nebo hostitelka, je povinností hosta představit se a vysvětlit účel návštěvy. Hosta nenutíme přezouvat se do bačkor. Ovšem ohleduplný host, který právě prošel zabláceným sídlištěm, si zuje boty sám. Nikoli v chodbě domu, ale v předsíni. Nejen proto, že by mohl boty 19
verzace. (Závažnější a podstatnější témata si necháme na později.) Pravidlo „předehry“ před jídlem platí i pří oficiálních příležitostech. Po příchodu je hostům mimo tabuli podáván aperitiv. Ke stolu se usedá asi po dvaceti minutách. Má to svůj smysl, neznámí se mají možnost představit, aperitiv začne zatím působit, a taky je umožněno, aby hlavní, nejvýznamnější host se dostavil až poslední. Při nabízeném pohoštění se host zbytečně neupejpá, ale také nedokazuje hostitelům, že na jídlo u nich se opravdu těšil, a proto delší dobu nejedl. Jsme-li k obědu či věčeři při návštěvě pozváni neočekávaně, můžeme přijmout. (Ale zvážíme, zda pozvání není pouze vynucené okolnostmi, zda svou přítomností nenarušujeme běžný chod rodinného života.) Nenecháme se v žádném případě přemlouvat, a jestliže odmítneme, okamžitě odejdeme. Nikdy neodcházíme ihned po jídle. Dobu trvání návštěvy nelze jednoznačně určit. Měla by se vyhnout extrémům. Příliš krátká by měla být předem, již při příchodu, zdůvodněna, dlouhé vysedávání je neslušné. Ohleduplnost nám pomůže vycítit, kdy je ta pravá chvíle odejít, Jestliže jsme ji propásli, je hostitel ve velmi nevýhodné situaci, protože pravá slovanská pohostinnost mu velí setrvat s návštěvou až do bezvědomí. Jestliže už delší dobu mluvíte pouze sami a hostitelka se čas od času zmůže pouze na prohlášeni „Nechce ještě někdo kávu?,“ pak už prokazatelně překážíte (nedejte se zmýlit ani strnulými úsměvy). Hostitel je povinen zajistit hostovi pohodlí a příjemné prostředí. Z tohoto hlediska vážíme i přítomnost dětí. Je vhodné představit je návštěvě (učíme je tím pravidlům společenského styku). Společníky nám ovšem mohou děti dělat jedině tehdy, jestliže se chovat umějí. Jsme-li zastánci liberální výchovy a máme dojem, že svět dětí je nedotknutel-
ný a nemá se znásilňovat konvencemi, pak je raději zaženeme do dětského pokoje, a své hosty před nimi chráníme. Dobře i zvážíme, nakolik naše přátele mohou zajímat rozmanité „kulturní vložky“ našich nadaných ratolestí, jejich poslední vysvědčení a další roztomilosti. Při odchodu hostitel pomůže návštěvě do kabátů a doprovodí ji ke dveřím. Vzájemný stisk ruky a slova rozloučení jsou definitivním signálem k odchodu. Nezdržujeme se již navzájem postáváním u vchodu. Dveře si host otevírá sám. Osamělé dámě nabídneme večer doprovod. Mělo by být samozřejmostí, že odchází natolik včas, že městská doprava je ještě k dosažení. A ještě pár obecnějších pravidel, Zveme-li větší společnost na mejdan či party, dbáme na to, aby šlo o společnost sourodou. Je naší povinností dbát, aby nikdo ve společnosti nezůstal izolován. Ke všem hostům se chováme stejně zdvořile, nevyznamenáváme nikoho svou zvláštní pozorností. Host by nikdy neměl přijít s prázdnýma rukama, stačí maličkost, pro ženu jsou nejvhodnější květy. Pozvání k přátelské návštěvě je nutné oplatit. Nemáme-li k dispozici odpovídající prostředí, snažíme se revanšovat náhradním řešením - opatříme lístky do divadla, do kina apod. Host neděkuje za pohoštění, ale za příjemně strávený čas. Zdroj: chovani.sweb.cz
20
HISTORIE OBCE Historie tělovýchovy DTJ v Mutěnicích. V letech 1906 byla v Mutěnicích zakládána Sociálně demokratická strana. Těžko se zakládala, zle se jí pracovalo a těžko se jí prosazovala nová sociální politika. Úspěšnější byla činnost na poli sportovním. Posuďte sami, co je zaznamenáno v naší kronice. Cituji: Poměrně v krátké době, byla v Mutěnicích založena první Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ), ve spolupráci s jednotáři v Hodoníně (Vincenc Zlínský a Jan Běloch). Bylo to v roce 1906, bližší datum neurčuje. Jednota byla začleněna do 21 okrsku. Prvním starostou byl zvolen Petr Prčík, náčelníkem František Špéra, cvičitelé Jan Kratochvíla, Jan Čepil, Karel Bíreš. Dalšími cvičenci byli: Martin Zajíček, Josef Prčík č. 88, Hynek Vybíral, Josef Řačák, Antonín Jarčík… mnozí padli v první světové válce…a záznam pokračuje: Jan Mráka, Pavel Šupa, Pavel Bílek, František Blaha, Jan Slovák, Maxmilián Bíreš. Tito se zase odstěhovali do Ameriky, poněvadž lidé hledali nové zdroje obživy, doma prodávali domy a za tyto peníze cestovali do zámoří. Jiní s celými rodinami dočasně přes jaro
a léto přesídlili do sousedního dolního Rakouska na zemědělské práce, jiní do pivovaru ve Schwechatech u Vídně a zruční řemeslníci byli vítáni ve Vídni. Tito dělníci se v cizině seznámili s tehdejšími politickými názory a požadavky pracujících a přenášeli je do naší obce, ale nemohli přiložit ruku k jejich uplatňování u nás. (Taková byla tehdy u nás hospodářská i politická situace). Cvičení – tělesná výchova prostná cvičení, pořadová a cvičení na nářadí – to bylo hlavní náplní činnosti Jednoty. Cvičily všechny složky členstva a postupně dorost i žactvo. Pro členy a cvičence byla prováděna osvětová činnost pořádáním přednášek
před zahájením cvičení. Při Jednotě pracoval i divadelní kroužek. V roce 1920, došlo v sociální demokracii k roztržce, byla založena KSČ a tělocvičná Jednota změnila název na Federativní dělnická tělocvičná jednota – FDTJ“. Od založení až do roku 1925 tělocvičná činnost se prováděla na sále u „Sasínků č.49.“ V kronice je i tento záznam, cituji: Větší propagační akcí bylo pr vní veřejné cvičení DTJ v Mutěnicích. Cvičení se konalo v hliníkách na místě, kde dnes stojí Výzkumná stanice vinařská a Sklepy Jarošek. Průvod vyšel odpoledne ze sídla Jednoty z hostince
Sportovní klub Rudá hvězda Mutěnice
21
u Sasínků a shodou okolností (poznámka: možno úmyslně ??), setkal se na křižovatce s poutníky, kteří se vraceli z pouti ze Žarošic, a záznam pokračuje: Obě hudby se navzájem předstihovaly ve fortissimu a zvuky nábožné mariánské písně a pochody se mísily s nadávkami a posměšky ze strany jednotářů, mezi kterými bylo mnoho příznivců z Hodonína. Nikdo nechtěl ustoupit. (To prý byla podívaná…) Během průvodu byly také cvičenky podrobeny nevybíravé kritice přihlížejících místních žen pro jejich cvičební úbor – tmavomodré skládané kalhotky pod kolena, tmavomodrá halenka s bílým límcem a bílými manžetami. ( Je nutno poznamenat, že v tehdejším čase to bylo hanbou, byla-li žena oblečena do kalhot). Moje osobní poznámka: Kdyby se tak dnes podívaly naše prababičky na své vnučky a pravnučky, jak chodí v současné době polooblečeny, přežily by to? Muži měli cvičební úbory podobné sokolskému, bílá tílka. A záznam pokračuje: V tomto roce ( 1925 ) nový majitel a nájemce hostince František Polášek z osobní zášti ke komunistům zrušil nájemní smlouvu a tělovýchovnou činnost DTJ v sále zakázal. Cvičení jednoty pak pokračovalo v budově Státního statku, a také u Zenzingrů. V následujícím období
jednala FDTJ s hostinským Cyrilem Švagerkou o postavení sálu u jeho hostince a při stavbě přislíbila pomoc (zejména pracovní pomoc). Po dostavění sálu jej FDTJ pronajala a tělocvičná činnost se prováděla v tomto sále. Pro cvičení byla pořízena bradla, hrazda i kruhy. Nákup zařízení byl proveden z půjčky a ručení převzala na sebe Jednota. I splácení půjčky a úhradu nákladů byl na provoz Jednoty hrazen z výnosů pořádaných akcí jako: veřejná cvičení, zábavy, divadla. Další veřejné vystoupení cvičenců se konalo na upraveném cvičišti – původně na pastvině za nádražím - pod Lindičkami, u zbrodských luk. Vystoupení se zúčastnily všechny cvičící složky. Členové mutěnické Jednoty se zúčastňovali i cvičení, které pořádaly okolní Jednoty – Dubňany, Hovorany, Hodonín, Mikulčice, Holič a jiné. Cvičící i necvičící členové na cvičení mimo obec chodili pěšky (do blízkých okolních obcí) nebo jezdili na kolech a vlakem. Náklady na přepravu si hradili z vlastních prostředků. Nejvýznačnější akcí Jednoty byla účast cvičenců z mutěnické Jednoty na první spartakiádě v Praze na Maninách. Cvičilo tam 6 mužů a 3 ženy. (Jména nejsou uvedena). Po pátém sjezdu KSČ nesla Jednota název Jedno22
ta proletářské tělovýchovy v Mutěnicích. V roce 1928 byl při Proletářské tělovýchově založen oddíl rohování – boxu. Trenérem byl Heribert Čepil. Boxovali: Heribert Konečný, Jan Rozehnal, Zdeněk Linhart a další… Po dvou letech oddíl boxu ukončil činnost. Někteří členové přešli do oddílu v Mistříně, jiní boxování zanechali. V letech 1928 – 1929 byl při Jednotě založen oddíl kopané. Oddíl měl tr vale velmi nepříznivé podmínky k provozování své činnosti. Hřiště bylo daleko od dědiny, až za nádražím na pastvinách u Zbrodu. Návštěvy na utkáních byly malé a vstupné vybrané na zápasech nekrylo ani výlohy spojené s pořádáním zápasu. Hospodářská krize v letech 1930 – 1934 finanční situaci oddílu zhoršila natolik, že oddíl kopané činnost ukončil. Nemalým dílem na ukončení činnosti tohoto oddílu, který nesl název Rudá hvězda, přispěla i skutečnost, že část hráčů pod politickým nátlakem a pohrůžkou ztráty zaměstnání, ukončila činnost v proletářské tělovýchově. Část hráčů přešla do SK Slávie Mutěnice a zbytek hráčů Rudé hvězdy přestal kopanou hrát. K úplnému zastavení činnosti Jednoty, došlo v roce 1939 zákazem německými okupačními úřady. Ladislav Prčík
VELIKONOCE – O CO VLASTNĚ JDE? Na sklonku každého roku slavíme čas radosti, čas veselosti neboli Vánoce. Ježíš, Syn Boží přichází v lidské podobě, aby nám byl stále nablízku v našem pozemském žití. Přehoupnul se čas, vstoupili jsme do nového roku, a stojíme před branou dalších velkých svátků – Velikonoc. Dnes se nahrazuje tento význam vyprázdněným výrazem - „svátky jara“. Když bychom mezi mladými lidmi udělali tzv. brainstorming neboli anketu, co se jim vybaví při slově velikonoce, vyjádří to většinou těmito slovy: zajíček, kuřátko, malované vejce, „šlahačka“, pečený beránek, jarní prázdniny. Křesťansky orientované děti by odpověděly takto: oběť Ježíše na kříži, jeho smrt; naše vykoupení a záchrana; Poslední večeře; Zelený čtvrtek, Velký Pátek a Bílá sobota; vzkříšení Ježíše Krista a prázdný hrob. Co se týká významu, jsou pro nás Velikonoce důležitější než Vánoce. Počátek těchto svátků sahá hluboko do historie izraelského národa, ze kterého sám Ježíš z Nazareta pocházel, do doby biblické postavy Mojžíše a egyptského otroctví (1200 let před Kristem). Hebrejský výraz pro velikonoce je „Pascha“, v překladu znamená „Přejití“. Židé přecházeli z egyptského otroctví na svobodu přes Rudé moře do zaslíbené země, připravené Hospodinem (tzv. exodus). Poslední noc otroctví jedli pečeného beránka, nekvašený chléb s hořkými bylinami na význam této „veliké noci“. Ježíš, kter ý je také nazýván Kristus (Χριστος) z řečtiny znamená: Pomazaný, Bůh zachraňuje, Bůh je spása. On dává velikonocům nový a pravý tj. duchovní rozměr a transcendentní význam. Přichází odstranit dávné prokletí člověka, totiž hřích a smrt, kterou člověk přivodil. On nevinný, pravý a jediný Beránek, bere z poslušnosti k Otci
a nezištné lásky k člověku na sebe naše provinění a podstupuje potupnou smrt na kříži (ve mši sv. říkáme: Beránek Boží, který na sebe vzal hříchy světa…). Usmiřuje člověka s Bohem Otcem, opět nám vrací ztracenou důstojnost – nesmrtelnost. Ježíš ve smrti nezůstal! Byl vzkříšen! To je jediný smysl křesťanské víry (apoštol Pavel říká: „Kdyby Kristus nevstal z mrtvých, zbytečná je vaše víra, neměla by žádnou cenu.“). Svátek Velikonoc je tedy oslavou a naplnění naší spásy! Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista! V životě člověka nezřídka nastávají těžké situace, které by nás musely přivést ke vzpouře nebo nás uvrhnout do zoufalství, kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí, která
23
zdarům, pak můžeme všechno ostatní nechat na dokončení samotnému Bohu. Existuje zde Někdo, kdo drží v rukou osudy tohoto pomíjivého světa, kdo má v rukou klíče od smrti a podsvětí, kdo dává život, kdo je alfou i omegou. A tento někdo je Láska, tento někdo je Bůh, tento někdo je Ježíš. Jen on se zaručuje za slova: „Nebojte se.“ Milí obyvatelé Mutěnic, stejně jako každý rok, tak i letos vás všechny osobně zvu prožít radost velikonočního tajemství – můj život díky Ježíši Kristu dostává nový rozměr – status nesmrtelnosti a věčnosti. Toto radostné poselství velikonoc je dáváno a nabízeno všem lidem bez rozdílu. Přeji dobrou volbu.
zaznívá při slavení liturgie Veliké noci: „Ježíš žije, vstal mrtvých, Bůh ho vzkřísil!“ Velikonoce nám dávají dostatek světla, abychom putovali údolím stínů tohoto světa plni naděje, odvahy, síly a důvěry. Já a Ježíš je v celém vesmíru nepřemožitelná dvojice. Ježíš dokáže nabídnout dokonalou útěchu. On může říci: „Vstupuješ do temnoty, jsi plný strachu. Znám ten pocit, protože sám jsem do té temnoty také vstoupil a měl jsem strach. Byl jsem tam před tebou, vím, co tě čeká, ale znám i cestu ven! Říká mi, pojď, vezmi mě za ruku a půjdeme společně“. Zpřítomňovat vzkříšení znamená být připraven udělat všechno, co je v naší moci, abychom zakoušeli počátek vzkříšení již zde, dnes a stále. Pokaždé, když prolomíme krunýř egoismu a sobectví, nastává během života vzkříšení. Pokaždé, když si podáme ruce ke smíru, děje se vzkříšení. Pokaždé, když se dělíme s chudými, nastává vzkříšení. K tomuto vlastnímu vzkříšení potřebujeme mnoho odvahy. Pokud se o ni budeme stále znovu pokoušet i navzdory všem osobním ne-
Na závěr, milí Mutěňáci, chci Vás osobně pozvat na slavení liturgie Veliké noci (Sv. třídenní) a ze srdce vám přeji radostné a milostiplné Velikonoce, ať Vás jásavé a vše pronikající „aleluja“ provází v každodenním životě. O. František
Betlémy a cír kevní rok:
VELIKONOČNÍ BETLÉM? Ano. O Velikonocích vrcholí liturgický rok připomínkou slavnostního zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A právě blížící se velikonoční svátky jsou vhodnou příležitostí si připomenout poněkud neobvyklou skupinu betlémů, takzvaných postních pašijových, či velikonočních. Vím, tady se použití termínu „betlém“ zdá být někomu protismyslné. Ale je tomu tak: Velikonoční betlémy jsou jakýmsi ekvivalentem původních betlémů vánočních (i ty se dělí na tzv. adventní a hromniční), a to v tom smyslu, že ty prvé ilustrují v podstatě Ježíšovo narození, ty velikonoční zobrazují trpké poslední dny pozemského života, smrt
na kříži a Kristovo zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. Dvanáct století uplynulo, než se Ježíšovo narození představilo z popudu sv. Františka (bylo to r. 1223) širším vrstvám věřících v italském Grecciu jako jakási první hromadná betlémská scéna. A nastupující epocha baroka v 17. až 18. století ve vztahu k betlémům „zahořela touhou“ učinit z Narození Páně větší společenskou událost – znázornit celý jeho pozemský život. Začaly se poprvé objevovat Velikonoční betlémy. V Itálii (nejdříve severní), v Tyrolsku, Rakousku, Německu. Ale setkáme se s nimi i u nás. 24
Základní scéna jesliček z Betléma může zmizet, objevují se nové kulisy (dálina, landčoft,…) Jeruzaléma, Olivetské hory, Golgoty apod., objevují se scény nám známé z Velikonoc, vlastně tzv. Křížové cesty, ale třeba i Pieta, až po Nanebevstoupení Páně. No, a aby byl můj článek úplný, existují tzv. Roční betlémy. Ty nám mohou připomínat jakýsi ilustrovaný katechismus. Klasický obraz Narození Páně je začleněn do plastických zobrazení biblických příběhů, a to některých až ze Starého Zákona, tak říkajících „od Adama a Evy“ a jejich vyhnání z Ráje, Kainova bratrovražda Ábela… pak podrobné líčení dalších příběhů, počátku Nového zákona, třeba Zvěstování Páně, hledání betlémského noclehu, útěk sv. rodiny do Egypta a dalších příběhů z Ježíšova života a jeho působení, křest Páně sv. Janem, první zázrak při svatbě v Káni, uzdravení Lazara, ona Křížová cesta, ale třeba i Nanebevzetí Panny Marie. Dva příklady: pamatuji si, v původním žarošickém betlému jsem si rád prohlížel průzračné skleněné korálky navlečené na drátcích, znázorňující vodopádek pod malou skálou – tryskající voda po úderu Mojžíše na skálu. Tak to, ministrantům, vysvětloval pan farář František Hanzl, blahé paměti… A druhý příklad: známe všichni Třebechovický betlém. Roční betlém. Tam je těch scének
daleko více. Tu sice chybí starozákonní výjevy, ale z Nového Zákona najdeme třeba rovněž Zvěstování, pak vraždění neviňátek, výjev Poslední večeře Páně, Getsemanská zahrada se zrazujícím Jidášem. A najdeme tu i nejzdařilejší skupinu vyřezanou z jediného kusu dřeva: Snímání z kříže. Ing. Jaroslav Mihola
Události obce, hodné paměti 645 let Z roku 1367 je první písemná zpráva o mutěnickém kostele, a to v Moravských emských knihách v Brně. Tu je záznam, že faráři mutěnskému, Michalu Damasovi byly darovány pozemky od herburské jeptišky Alžběty z Brna a tehdy již zde musela být větší osada s farou a kostelem. 320 let V roce 1692 prodal hrabě z Opperrsdorfu celé panství (sem patřily i Mutěnice) knížeti z Lichtensteinu. Po tomto zdědila panství jeho dcera Marie Antonie, která byla provdána za hraběte Czobora. Její syn, Josef Czobor, hrabě, toto panství byl nucen prodat, protože jeho velkou část promarnil. 25
285 let V roce 1727 hraběnka Marie Antonie Czoborová, rozená Lichtensteinová zanechala v našem kraji několik cenných uměleckých soch: Kamenný kříž u silnice u Zbrodu (signován 1727, pozn. j.m.), dále Bolestnou Pannu Marii – na hrázi Písečného rybníka, sochu sv. Ondřeje na hrázi jarohněvické (lidem zvanou Rybnikus nebo Mikuláš). 250 let V roce 1762 panství od Czobora mladšího koupil císař František Lothrinský, manžel Marie Theresie. 240 let V roce 1772 se v Mutěnicích začaly jíst brambory. Roky 1770, 1771 a 1772 byly velice mokré a byl velký hlad, takže nebylo nic zvláštního najít mrtvého člověka na cestě. Byla velká neúroda obilí a lidé začali jíst i brambory, jimiž dosud krmili jen dobytek. Toho roku počaly se z poručení zemského dělati z Úlehlí nová pole. V tomto roce byl také veliký pád dobytka. 225 let V roce 1787 zabil hrom Jiřího Lamače, když zvonil proti mračnům. Téhož roku byl velký požár, všichni téměř vyhořeli. Byly také neúrodné roky. 200 let V roce 1812 bylo veliké mokro, takže se do Medlova nemohlo okolo humen dojeti. Jezdilo se po císařské silnici až ke sv. Jánu a po Drahách do Medlova. 180 let V roce 1832 lidé v kožuchách a halenách sékli. 175 let V roce 1837 zahynulo přes 100 kusů dobytka. 160 let V roce 1852 se přistěhovala do Mutěnic rodina panského kočího Josefa Masaryka s dvouletým synkem Tomášem. 11. listopadu se jim tu narodil a byl tu i pokřtěn syn Martin. 155 let V roce 1857 byl založen nový hřbitov (dnešní starý hřbitov, pozn. j.m.) v Oboře. 115 let V roce 1897 vybudována silnice k nádraží. 90 let
V roce 1922 vybudována silnice pod Búdy.
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ VYUŽITÍ AREÁLŮ VINNÝCH SKLEPŮ A SKLEPNÍCH ULIČEK NA MORAVĚ A V RAKOUSKU Vinařské obce u nás na Moravě a v přilehlých oblastech Rakouska – Weinviertelu, mají jednu společnou a nikde na světě se neopakující raritu. Touto raritou jsou areály vinných sklepů, různých názvů: Búdy, Nechory, Kraví hory, Plže…, a nebo tzv. sklepní uličky známé především na znojemsku a již zmíně-
ném Weinvirtelu v Rakousku. Snahou vinařů a vinařských obcí je směrovat do těchto míst kulturní vyžití obyvatel a návštěvníků spojené s vinařskou turistikou a kulturou podávání a konzumací vín místních vinařů. V sousedním Rakousku mají čtyřicet let náskok, takže akce pořádané v těchto sklepních 26
uličkách mají vyšší kulturní úroveň, nejsou zaměřeny čistě na pití a prodej vína. Jsou pořádány různé akce pod názvem „Víno a umění“ (Wein + Kunst), po dvou letech změní název na „Umění a víno“ (Kunst+Wein). Další akcí, kterou se snaží přilákat návštěvníky – cyklisty, je například Triatlon – kolo, vědomosti, sport. Všechno se pochopitelně točí okolo vína a místních vinařů. Dále jsou pořádány pravidelné jarní a podzimní Weinfesty. Ne všude, ale v těch známějších a nejnavštěvovanějších obcích opět spojené s výstavou obrazů, keramiky, knih. Další kombinace jsou s místními specialitami a kuchyní. Všechny tyto akce jsou organizovány venku, před sklepy, přímo v uličkách. Ve sklepě je prý málo místa, tvrdí vinaři. Vývojem času a rozvojem vinařství u nás na Moravě se probouzí život i v našich Búdách a sklepních uličkách. Jsou to většinou dny otevřených sklepů, které jsou velmi módní záležitostí, a poslední roky se s nimi roztrhl pytel. Nejdříve své sklepy u nás otevřeli vinaři v Hruškách, letos pořádají již osmý ročník. Až na druhém místě (šestý ročník) je věhlasná akce Ze sklepa do sklepa ve Velkých Bílovicích. Tohoto putování po sklepech se účastní pravidelně více jak pět tisíc návštěvníků. Další obce začaly o nějaký rok později, pohybují se mezi prvním až čtvrtým ročníkem. Nezůstává jen u klasického otevření sklepů, jak je známe např. v Mutěnicích, Čejči, Rakvicích, ale o svou pozornost si vinaři říkají i zimním otevíráním sklepů, třeba Nový Šaldorf. Spojili je s poučnou a užitečnou činností – kopání sklepa, kdy zájemci doslova soutěžili v prodlužování kvelbu sklepa. Vytěžený pískovec se vážil a …srandy bylo kopec! Nebo velkopavlovičtí otevírají své klepy na svátek sv. Martina. Snahou vinařů a účelem pořádání těchto až někdy atrakcí, je lákat návštěvníky a milovníky vín celoročně do těchto lokalit. Porovnáme – li „život“ našich mutěnic-
kých Búd, ne, že by nebylo co vylepšovat a vymýšlet, ale nejsme na tom tak zle. Tento areál nám závidí hodně vinařů. Jednak svým počtem sklepů, ale i vybavením. Vodovod, kanalizace, parkovací plochy, silnice nejsou zdaleka samozřejmostí ještě v některých dědinách, natož tak u sklepů. Vinaři prostřednictvím svých sdružení a spoluprací s Obcí Mutěnice, nabízí možnost přijet do Mutěnic za vínem a kulturou již skoro celý rok. Začíná se pravidelně na „Místní ochutnávce vín“, během několika týdnů Den otevřených sklepů. Přes prázdninové měsíce se dobře ujala akce „Ochutnejte víno z Mutěnic“. První víkend v září „Mutěnické vinařské dny“, spojení dobré kultury, vína a už i prvních burčáků. Rok se ukončuje ochutnávkou „Svatokateřinských mladých vín“, v sobotu před hody a „Žehnáním vína“. Tato akce je komornějšího charakteru, je to více setkání vinařů nad novým vínem. Mutěnice – největší vinařská obec podoblasti slovácké svým vinařským životem určitě žije. Je potřebné tento život podporovat a jak jinak, než pěstováním pěkných vinohradů, a z nich výrobou vynikajících „VÍN Z MUTĚNIC“! Vladimír Trávník
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BÚDY MUTĚNICE (JAKO POŘADATEL) A MUTĚNIČTÍ VINAŘI ZVOU
NA
IV. ROČNÍK
DNE OTEVŘENÝCH SKLEPŮ MUTĚNICÍCH POD BÚDAMA. AKCE SE KONÁ DNE 21. DUBNA 2012. START V 10 HODIN. V
POZVĚTE SVÉ PŘÁTELE A UKAŽTE JIM KRÁSY NAŠÍ VINAŘSKÉ OBCE!
27
Sdružení vinařů Búdy Mutěnice a kulturní komise při OÚ Mutěnice pořádají:
Dne 21. dubna 2012 od 10.00 do 18.00 hod.
4. DEN OTEVŘENÝCH SKLEPŮ V MUTĚNICÍCH POD BÚDAMA
VinaĜský spolek MutČnice poĜádá
TRADIýNÍ VÝSTAVU VÍN mladých a starších roþníkĤ
v sobotu - 31. bĜezna 2012 od 10.00 hod v areálu „SKLEPY JAROŠEK“ v MutČnicích. K poslechu hraje cimbálová muzika „MLÁDÍ z ýejþe“ Obþerstvení zajištČno v místČ výstavy
SrdeþnČ zvou poĜadatelé informace: 606 731 042
Vstupné 500 Kč, zahrnuje: Degustaci ve sklepích, skleničku, katalog a mapku sklepů, poukaz k odběru vína, posezení u cimbálu, které se uskuteční od 18.00 hod. Hraje cimbálová muzika v areálu Restaurace Pod Búdama Stravování je možné v místních restauracích, v areálu sklepů a ve stáncích se specialitami z udírny a grilu. www.mutenice.cz • www.vinozmutenic.cz Těšíme se na shledanou u nás v Mutěnicích Pod Búdama!
28
29
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE Tříkrálová sbírka 2012 Rok se s rokem sešel a v první polovině ledna vyrazily do ulic Mutěnic opět skupinky tříkrálových koledníků při celostátní Tříkrálové sbírce pořádané Charitou Česká republika. V naší obci se koledovalo v sobotu 7.1.2012 a tříkráloví koledníci navštěvovali celkem ve 20 skupinkách dům po domu a posvěcenými křídami označovali obydlí, která navštívili. Každá skupinka má přidělený jeden úsek Mutěnic, ve kterém koleduje a vede ji pověřená osoba, která se na požádání musí prokázat průkazkou, vydanou Charitou Česká republika a podepsanou Otcem biskupem.Sbírka byla v Mutěnicích ukončena v pondělí 9.1.2012, kdy byly na obecním úřadě rozpečetěny všechny pokladničky a sbírka sečtena. Vše proběhlo za účasti zástupců Charity a Obce Mutěnice. Výtěžek Tříkrálové sbírky 2012 v naší obci je 70.869,- Kč Srdečně děkujeme všem štědrým dárcům, kteří svými dary přispěli na pomoc lidem v nouzi. Velké díky patří také všem malým i velkým koledníkům, vedoucím tříkrálových skupinek a všem ostatním, kteří se podíleli na hladkém průběhu letošní Tříkrálové sbírky.
Využití Vašich darů z Tříkrálové sbírky 2011 - Pomoc rodinám a osamělým lidem v těžkých životních situacích - Podpora a pomoc oblastem, postiženým živelnými pohromami - Humanitární pomoc do zahraničí - Podpora pečovatelské služby v českých vesnicích v rumunském Banátu - Podpora a pomoc stávajícím projektům, které se ocitnou v tíživé situaci
Záměry na využití Tříkrálové sbírky 2012: - Pomoc rodinám v sociální a finanční nouzi - Podpora pečovatelské služby v českých vesnicích v rumunském Banátu - Podpora a pomoc oblastem postiženým živelnými pohromami - Dokrytí nákladů odborného poradenství OCH Hodonín – Charitní poradna v Hodoníně, v Bučovicích a ve Slavkově u Brna - Podpora a pomoc stávajícím projektům, které se ocitnou v tíživé situaci - Humanitární pomoc do zahraničí
Více informací o Tříkrálové sbírce se dozvíte na www.hodonin.caritas.cz
Eva Frýdková, DiS. Oblastní charita Hodonín Charitní pečovatelská služba Mutěnice 30
Činnost sociálních pracovníků na odboru sociálních služeb – oddělení sociální pomoci a služeb - od ledna 2012 Přesunutím řízení a rozhodování o nepojistných dávkách sociální ochrany na Úřad práce byl dán sociálním pracovníkům, kteří zůstali na obecních úřadech s rozšířenou působností, prostor pro přímou sociální práci s klienty. Práce sociálních pracovníků zahrnuje např. - sociálně právní poradenství ve věci finančních a materiálních nároků, - pomoc při vyplnění žádostí o sociální dávky, žádostí do zařízení soc. služeb (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením, apod.), - pomoc rodinám se zdravotně postiženým nebo duševně nemocným členem se získáním kontaktů na organizace, které poskytují pomoc a odpovídající soc. služby, - pomáhá s vyřízením ustanovení zvláštního příjemce důchodu, - pomoc při řešení vzniklých problémů rodinám s dětmi – bytová problematika, pomoc při řešení zadluženosti, informace o nárokových dávkách apod., - poskytuje obětem trestné činnosti a domácího násilí poradenství ve věci zajištění zákl. životních potřeb (zajištění bydlení či azylového přístřeší), nárokových dávek a relevantních právních oblastí (otázka dětí, opatrovnictví, institut vykázání, apod.), - pomoc osobám, které ztratily bydlení nebo jsou ohroženi jeho ztrátou, se získáním kontaktů na organizace – azylové domy, noclehárny, nízkoprahová denní centra, - pomoc při vyřizování os. dokladů, pobytu v ČR, pomoci při hledání možností při léčbě závislosti, apod. - vyhledávání klientů sociální práce v jejich přirozeném prostředí – terénní sociální práce.
sociální pomoci a služeb, klepacova.michaela@ muhodonin.cz, tel: 518 316 458 Problematika osob se zdravotním postižením, duševním onemocněním a osob pečujících o závislou osobu: Bc. Hana Komínková, kominkova.hana@ muhodonin.cz, tel: 518 316 318 Hana Škvařilová, DiS., skvarilova.hana@ muhodonin.cz, tel: 518 316 437 Oblast rodiny s dětmi: Andrea Kučerová,
[email protected], tel: 518 316 377 Problematika sociálního vyloučení, riziko ztráty bydlení, nízkých příjmů: Mgr. Ivana Zlámalová, zlamalova.ivana@ muhodonin.cz, tel: 518 316 356 Mgr. Vladimíra Bělíková, belikova.vladimira@ muhodonin.cz, tel: 518 316 300
Kontakty na sociální pracovníky oddělení sociální pomoci a služeb: Bc. Michaela Klepáčová - vedoucí oddělení
Městský úřad Hodonín odbor sociálních služeb
Mezi činnosti oddělení sociální pomoci a služeb i nadále patří: - střednědobé plánování sociálních služeb, neziskový sektor: Mgr. Vladimír J. Kružík, kruzik.vladimir@ muhodonin.cz, tel: 518 316 433 - výkon funkce veřejného opatrovníka: Bc. Magdalena Pelikánová, pelikanova.
[email protected], tel: 518 316 358 Sociální kurátor pro dospělé: PhDr. Milan Franta,
[email protected], tel: 518 316 347 V případě jakýchkoliv dotazů se můžete obrátit na výše uvedené pracovníky. Informace o činnosti odboru soc. služeb a kontakty na sociální pracovníky odboru naleznete také na: www.hodonin.eu.
31
Podle kalendáře máme již jaro za dveřmi, ale počasí tomu neodpovídá. Doufejme, že jsou to poslední výdechy zimy. 7.1.2012 se konala výroční valná hromada, na které jsme zhodnotili uplynulý rok. Byla přednesena zpráva o hospodaření a činnosti organizace. Jako každoročně naše organizace dělává začátkem roku sběr železného šrotu. Ten se konal 17.3. a chtěli bychom občanům poděkovat za jejich příspěvek. V letošním roce se naše organizace dožívá kulatého jubilea. Budeme slavit 120.výročí založení sboru v Mutěnicích. Tyto oslavy bychom chtěli připravit důstojně a hlavně ukázat, co dovede parta lidí, kteří jsou zapáleni pro dobrou věc- chránit majetek a životy lidí v naší obci. Taky bychom chtěli naši organizaci vzorně reprezentovat i při těchto oslavách. Oslavy mají již stanovený termín 30.6.-1.7.2012. Chtěli bychom mutěnické občany pozvat na tyto dvoudenní oslavy. Budou začínat již v sobotu mší svatou v místním kostele. Večer se bude konat taneční zábava v areálu Sklepy Jarošek. V neděli 1.7.2012 ve 14:00 bude zahájení před obecním úřadem a pak se všichni průvodem přemístí na hřiště u školy, kde bude připraven program, občerstvení a k poslechu bude hrát DH Kateřinka. V programu shlédnete ukázky staré a nové hasičské techniky. Na tyto oslavy Vás srdečně zveme. Náš sbor má v inventáři starou Tatru 805, kterou nyní renovujeme a při těchto oslavách bychom ji chtěli ukázat v plné kráse. Budeme se těšit na vaši účast. Za SDH Mutěnice starostka J. Chmelařová
SPORT MUTĚNICKÝ FOTBAL Ani letošní zima nebyla výjimkou. Tak by se dala hodnotit zimní příprava našich mužstev, která při psaní těchto řádků pomalu končí, a která byla znovu bohatá na turnaje, přípravné zápasy nebo samotné tréninky. A všechna naše mužstva od mladší přípravky až po muže znovu rozhodně nezahálela. Teď už jenom, aby formu prodali v jarních mistrovských utkáních.
Přípravka mladší i starší se zúčastnila turnajů v rámci Okresní halové ligy. Starší přípravka si vše ještě „ztížila“, když se trenéři Franta Lamáček s Jendou Froňkem rozhodli rozdělit svou starší přípravku doplněnou o talenty z mladší přípravky na dvě mužstva a odehrát tudíž místo šesti turnajů jednou tolik, tedy 12 turnajů! V „kyjovské“ skupině navíc 32
Starší přípravka - 2. místo ve sk. B OHL starších přípravek: Trenéři zleva: Jan Froněk, Petr Špera, František Lamáček Stojí zleva: Roman Špera, Kateřina Šperová, Petr Janás, Jaroslav Knedlík, David Froněk, Petr Konečný, Marek Mokruša, Filip Hajduch Klečí zleva: Jan Vaculovič, Matěj Pavelka, Hubert Havelka, Patrik Lamáček, Lukáš Kotvan, František Lamáček, David Šolta, Pavel Weigl Leží: Kristyán Esterka a Ondřej Buchta.
obsadili za RSM Hodonín 2. místo, takže se poprvé kvalifikovali na finálový turnaj, který se konal v pátek 16. března v hodonínské hale TEZA. Velmi dobře si vedli na všech dílčích turnajích, kde vybojovali celou řadu umístění do 3. místa, a rovněž celou řadu trofejí za nejlepšího hráče, brankáře či střelce turnaje. Mladší přípravka si vedla o poznání hůře. Dostala se do skupiny s kvalitními soupeři, a tak výsledky zatím nebyly lichotivé. Přesto i v této kategorii se nám ukazují, či spíše ukazovaly, talenty. Výkony Filipa Hajducha a Peťe Konečného neušly pozorovatelům regionálního střediska mládeže v Hodoníně, kam zřejmě už na jarní část mistrovských soutěží oba zamíří. Pokud si tyto řádky čte nějaký hoch či dívka v první nebo druhé třídě, nebo spíše jeho rodič, a chce se k nám připojit, ať se nebojí a přijde to
zkusit mezi nás. Nejlépe když bude kontaktovat trenéra Marka Mokrušu na tel. 605536762. Mladší žáci se zúčastnili Okresní halové ligy v Lužicích, kde se umístili na výborném 4. místě! To ještě byli oslabeni o Romana Weigla, který OHL absolvoval v barvách Hodonína. Přesto nás i oni dobře reprezentovali. Starší žáci se rovněž zúčastnili OHL v Lužicích a dařilo se jim opět nad očekávání dobře. Suverénně vyhráli základní část, což už samo o sobě bylo obrovským úspěchem. Neztratili se ale ani ve finálovém turnaji, kde, stejně jako vloni, prohráli pouze s ligovým RSM Hodonín a obsadili tak po zásluze fantastické 2. místo! Nejlepším hráčem byl navíc vyhlášen Tomáš Varmuža a nejlepším střelcem Karel Růžička! Kolektiv pod vedením Karla Růžičky st. a Josefa Musila tak zaslouží opět velkou pochvalu! 33
Narození:
Dorost FK Mutěnice - vítěz ZT dorostu v Mutěnicích: Stojí zleva: Radim Gábor, Petr Špera - as. trenéra, Pavel Varmuža, Luboš Kupčík, Jiří Imrich, Petr Pospíšil, David Prčík, Luděk Baťa, Karel Růžička, Hynek Vaculovič - as. trenéra, Miroslav Foltýn - trenér. Klečí: František Trávník, Zdeněk Krný, Sebastian Cupák, Pavel Hanák, Radek Gertner.
Dorostenci se v zimě zúčastnili zimního turnaje na naší umělé trávě. V konkurenci dalších pěti mužstev od krajského přeboru (Kyjov) až po lídra okresního přeboru a překvapení turnaje (Domanín) se neztratili a díky vydařenému závěru celý turnaj vyhráli! Pravdou je, že naši trenéři vyzkoušeli v turnaji i několik hráčů, o které bychom se na jaře rádi posílili, ale zlepšené výsledky snad kluky povzbudí do jarních odvet, kdy by se měli pokusit pro nás zachránit krajský přebor. A-mužstvo se připravovalo rovněž v domácích podmínkách, jeho hlavním polem působnosti byla naše umělá tráva. Do kádru trenéra Zemánka přibyl v podstatě jenom navrátilec z brněnské Sparty a věkem ještě dorostenec Martin Blaha, jinak kádr zůstal vyjma v posledním podzimním tréninku zraněném Závorkovi stejný, tedy i se všemi oporami. V doposud odehraných zápasech se nám zatím poměrně dařilo. Jedinou prohru jsme utrpěli na půdě ambiciózního Kyjova, jinak jsme kromě remízy s Holíčem pouze vyhrávali. Výsledky
07.12.2011 01.01.2012 18.01.2012 20.01.2012 20.01.2012 06.01.2012 11.01.2012 12.01.2012 27.01.2012 18.02.2012 27.02.2012
Ela Josefína Fialová Nella Macharová Karel Bohůn Natálie Štilárková Aneta Polesňáková Štěpánka Lindovská Elena Jochová Tobiáš Řihák Jonáš Mlýnek Matěj Nováček Maxim Jež
samozřejmě nemůžeme přeceňovat, ale výhra nad divizním Hodonínem nebo v odvetě nad Kyjovem svou váhu jistě má. Šlágr jara bude k vidění na našem stadiónu Pod Búdama hned v úvodním jarním kole, kdy v sobotu 31. března hostíme druhé „béčko“ Břeclavi! Hned v následujícím kole zajíždíme do Lanžhota, který je zatím třetí, a tak hned dva úvodní jarní zápasy o našich ambicích leccos napoví. Závěr Filmovým fanouškům připomínáme, že by se i letos měl uskutečnit Letní filmový festival, a to v termínu od 11. do 15. července 2012. Program, který tentokrát bude čítat pět filmů, bude upřesněn, ale rádi bychom opět promítali atraktivní filmy pro všechny věkové skupiny. Všem občanům Mutěnic přejeme krásné prožití Velikonoc a hodně chuti a zápalu nejen do jarních prací, ale i do jarního sportování. Ať už aktivního nebo pasivního při fandění našim žlutozeleným barvám! Petr Blaha 34
35
Slovácká 8 Slovácká 254 Brněnská 211 Údolní 733 Tržní 243 Nádražní 740 Veselá 1239 Dubňanská 1245 Moravská 799 Zahradní 888 Masarykova 200
10.09.2011
Zdeněk Šesták Alena Dohnálková
Janov u Litomyšle Zahradní 815
17.03.2012
Marek Ištvánek Eva Antošová
Slovácká 7 Dubňany
21.03.2012
Ivan Palárik Radka Otáhalová
Nedělní 1008 Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí: 27.12.2011 28.01.2012 14.02.2012 15.02.2012 18.02.2012 05.03.2012
Marie Fišerová Věra Vybíralová Petr Klobáska Josef Vaculík Juliana Duhajská Pavel Ilčík
Lomená 897 Květná 297 Nedělní 1026 Zahradní 673 Vincence Bednáře 515 Nádražní 533
ve věku 80let ve věku 82let ve věku 49let ve věku nedož. 82let ve věku 88let ve věku nedož. 74 let
Blahopřání: 75let: 07.01.1937 18.01.1937 23.01.1937 30.01.1937 08.02.1937 16.02.1937 01.03.1937 04.03.1937 16.03.1937 80let: 12.01.1932 08.02.1932 04.03.1932 11.03.1932 85let: 22.02.1927 03.03.1927
23.03.1927 29.03.1927
Marie Ševčíková Květoslava Brablcová Bohumil Balaštík František Brablc Marie Koubková Josef Brablc Josef Bayer Ladislav Trávník Marie Mokrá
Františka Bařinová Božena Bravencová Stanislav Bukovský Božena Bízová
Martin Trávník Anežka Šindarová
Marie Čepilová Anežka Bílková
90let: 31.01.1922
Ludmila Miklíková
91let: 25.01.1921 24.02.1921
Jan Chludil Matěj Dubina
92let: 01.01.1920
Viktorie Hajduchová
93let: 09.02.1919
Helena Měsíčková
100let: 27.02.1912
Juliána Drgáčová Hana Svobodová matrikářka
36
His torie na fotogr afiích
Sňatky:
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 16. 3. 2012.
