UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy Sociální pedagogika
Letní tábor „Misie“ pro děti Klubu Zeferino ve Valašském Meziříčí
BAKALÁŘSKÝ PROJEKT Kateřina Kolajová
Vedoucí projektu: Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová
Olomouc 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářský projekt vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 6. listopadu 2013
……………………………………. Kateřina Kolajová
Poděkování Děkuji Mgr. Marcele Fojtíkové Roubalové za vedení mého bakalářského projektu a poskytování rad a připomínek. Mé poděkování patří i všem mým blízkým, kteří mě podporovali při dokončení bakalářského projektu.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1
ROMOVÉ ........................................................................................................................... 7 1.1
1.1.1
Původ a příchod do českých zemí ........................................................................ 7
1.1.2
Život v předválečném Československu ................................................................ 8
1.1.3
Období nacistické perzekuce ................................................................................ 9
1.1.4
1945 -1990............................................................................................................ 9
1.2
3
Zvyky a tradice .......................................................................................................... 12
1.2.1
Rodinné vztahy ................................................................................................... 12
1.2.2
Náboženství ........................................................................................................ 14
1.2.3
Vzdělání a volný čas .......................................................................................... 15
1.3 2
Historie ........................................................................................................................ 7
Romové ve Valašském Meziříčí ................................................................................ 18
KLUB ZEFERINO ........................................................................................................... 20 2.1
Charakteristika klubu ................................................................................................. 20
2.2
Činnosti klubu............................................................................................................ 21
2.3
SWOT analýza ........................................................................................................... 23
PROJEKT LETNÍHO TÁBORA ...................................................................................... 28 3.1
Cíl projektu ................................................................................................................ 28
3.2
Cílová skupina ........................................................................................................... 29
3.3
Personální zabezpečení .............................................................................................. 29
3.4
Rizika a jejich předcházení ........................................................................................ 30
3.5
Ubytování a stravování .............................................................................................. 30
3.6
Materiální zajištění .................................................................................................... 31
3.7
Financování a rozpočet tábora ................................................................................... 31
3.8
Propagace tábora........................................................................................................ 32
3.9
Právní předpisy .......................................................................................................... 33
3.10 Program tábora .......................................................................................................... 34 3.10.1
Režim dne ........................................................................................................... 35
3.10.2
Den první - pondělí ............................................................................................ 36
3.10.3
Den druhý - úterý ............................................................................................... 42
3.10.4
Den třetí - středa ................................................................................................. 47
3.10.5
Den čtvrtý - čtvrtek ............................................................................................ 51
3.10.6
Den pátý - pátek ................................................................................................. 55
3.10.7
Den šestý - sobota .............................................................................................. 58
Závěr......................................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury: ........................................................................................................ 61 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 65 Seznam příloh ........................................................................................................................... 66
Úvod Téma mého bakalářského projektu vyplynulo ze školní praxe, kterou jsem v minulém roce absolvovala v Klubu Zeferino ve Valašském Meziříčí. Jeho náplní je práce s romskými dětmi, především podpora školní úspěšnosti na základní škole a realizace smysluplných volnočasových aktivit. SWOT analýza ukázala, že klub nenabízí dostatek volnočasových aktivit během letních prázdnin, kdy se otevírá velké množství volného času, kterou děti neumí sami vyplnit a rodiče jim adekvátní náplň nenabízí. Moje volba padla na letní tábor. Považuji ho za vyvrcholení celoroční činnosti, a zároveň může být odrazovým můstkem pro náplň nebo volbu námětů k činnosti klubu během následujícího školního roku. Téma Misií jsem zvolila záměrně, i když po dlouhém uvažování. Hledala jsem dostatečně atraktivní téma, které zahrnuje nejen dobrodružství a akci, ale zároveň může dětem nenásilným způsobem předávat hodnoty, které jsou pro ně snadno uchopitelné i pocitově vnímatelné v podobě konkrétních skutků. Projekt je členěn na kapitoly. První kapitola se zabývá Romskou komunitou, jejíž specifika plynoucí z historie národa i jeho přirozeného vnímání a způsobu života, jsou stěžejní pro vytvoření celého projektu. Druhá kapitola se zaměřuje na samotný Klub Zeferino, jeho poslání, náplň i nabídku činností. Obsahuje i SWOT analýzu, ze které vyplynula potřebnost letního tábora. V poslední kapitole je představen samotný projekt, jeho cíle, personální zajištění, materiální i finanční zabezpečení, právní podmínky a také podrobný popis programu. Cílem mého bakalářského projektu je navrhnout letní tábor, který by pokryl potřebu dětí a tím doplnil nabídku Klubu Zeferino. Podstatou myšlenky uspořádat letní tábor je nabídnout vhodnou alternativu trávení volného času během letních prázdnin, upevnit znalosti a dovednosti získané během školního roku, získat praktickou manuální zručnost a posílit hygienické návyky. Aktivity jsou koncipovány tak, aby rozvíjely osobnost dítěte, vedly k osvojení pozitivního sociálního chování a vzájemné solidaritě.
6
1
ROMOVÉ
1.1 Historie Historicky zmapované osudy Romů jsou dodnes neúplné, naplněné různými hypotézami a výklady. Vzhledem k neexistenci romského písemnictví není možnost získat podrobnější informace, jejichž autory by byli samotní Romové, proto je pohled na jejich dějiny vždy pohledem příslušníků majority. Nejvíce záznamů o Romech ze starších období vychází ze soudních spisů a zápisů ze smolných a popravčích knih. 1 Tyto prameny spojují Romy s mordy, potulkami, lotrovstvím, sklony k vraždám a se žhářstvím, tedy je do jisté míry nálepkují, stejně jako dnes. Avšak v jedné zprávičce se píše, že Rudolf II. dal přešetřit, zda požár skutečně založili cikáni, a stavovská komise zjistila, že ne. Proto je třeba hodnotit tyto zprávy i tak, že vše se mohlo odehrát trochu jinak.2 1.1.1 Původ a příchod do českých zemí Díky lingvistům, kteří srovnali romštinu s novoindickými jazyky a staroindickým sanskrtem, se zatím o Romech zcela jistě ví jen to, že pocházejí z Indie.3 Odchod z jejich země původu probíhal v několika migračních vlnách v rozmezí 3. -. 10. Stol. N. l. Odtud Romové pronikly na Balkán a po té do celé Evropy.4 Z počátku, byli v evropských zemích přijímáni ze strany církve i světských feudálů s jistým pochopením, k čemuž přispěly i pověsti, ve kterých Romové vystupují jako kající poutníci. Avšak již od 15. stol se chápající pohled Evropanů začíná postupně měnit. Příčinou této změny byl kromě odlišného vzhledu a podezřelých zvyklostí, i vztah Romů ke křesťanství. Dodržování stanovených křesťanských zásad jim bylo cizí, a velkou nedůvěru vzbuzovalo provozování černé magie, zaříkávání hadů a jiné praktiky. Dalším příčinou byla domněnka o jejich přisluhování nejprve mongolským a potom tureckým nájezdníkům, což nelze z historického hlediska ani potvrdit ani vyvrátit. Díky těmto faktorům vznikalo nepochopení na obou stranách, které vyústilo až v opovržení a otevřenou averzi. V českých zemích se Romové objevují na přelomu 13. a 14. století. Na našem území se však zdržovali pouze přechodně během svých kočovných poutí. Zdrojem obživy byli řemeslné dovednosti a příležitostné práce případně poskytování různých druhů
1
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 15. Srov. HUBSCHMANNOVÁ, Milena. K počátkům romských dějin. In Černobílý život. 2000, s. 20. 3 Srov. Tamtéž s. 20. 4 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 15. 2
7
zábavy, předpovídání budoucnosti a černá magie. Běžná byla i žebrota a drobné krádeže.5 Postupně mají Romové zakázaný přístup do většiny evropských zemí včetně českého království. U nás začíná pronásledování Romů sněmovním článkem moravských stavů z r. 1538 o vyhoštění Romů ze všech moravských obcí.6 Nejvyšší intenzity dosahuje u nás pronásledování Romů ve 20. letech 18. století, kdy se uskutečnilo celkem 182 procesů, při nichž bylo vyneseno 93 rozsudků smrti.7 Přes všechna nařízení však Romové v českých zemích nadále setrvávají, avšak díky represím se majoritní společnost stává jejich úhlavním nepřítelem. Tím se rodí hluboká nedůvěra romské minority k vládnoucí společnosti.8 1.1.2
Život v předválečném Československu
Kromě nucené asimilace z rozhodnutí Marie Terezie a následně Josefa II. se Romové stále častěji stávají usedlíky z vlastního rozhodnutí. V 2. Pol. 19. století existuje na Moravě již celá řada romských vesnic nazývaných cikánské tábory, které vznikají na okrajích obcí či periferiích měst jako izolované jednotky. I přes odmítavý postoj místních obyvatel někteří Romové nepolevovali ve své snaze o trvalejší usazení. Pozvolna se začínají zapojovat do vesnického života a společnosti vůbec. Přijetí Romů majoritou však nebylo nikdy „zadarmo“, vždy bylo podmíněno splněním určitých požadavků jako např. přestat nosit romský oděv, nepoužívat svoji mateřštinu či zanechání kontaktu s širší rodinou. Integrace Romů tak neznamenala pouhé zapojení se do společnosti, ale bohužel byla záhy následována asimilací. Již před 2. světovou válkou žili někteří usazení Romové na Moravě životem, který se příliš nelišil od okolních neromských obyvatel. Jejich děti byli účastni povinné školní docházky a následně se již také řádně učili řemeslu zakončenému výučním listem. Ze skupiny moravských Romů pochází také první romský vysokoškolák a první romský učitel.9 V předválečném Československu žije na území republiky několik základních skupin Romů. Většina patří k tzv. slovenským Romům, kteří žijí usedle v osadách na Slovensku, v maďarsky mluvícím prostředí žijí maďarští Romové. V českých zemích patří Romové z velké části do skupiny tzv. českých Romů, méně početná je skupina Sintů - německých Romů a nejmenší skupinou jsou kočovní olašští Romové.10 5
Srov. NEČAS, Ctibor. Historické reflexe. In Černobílý život. 2000, s. 33. Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma, 1999, s. 20. 7 Srov. NEČAS, Ctibor. Historické reflexe. In Černobílý život. 2000, s. 36-37. 8 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma, 1999, s. 20. 9 Srov. HORVÁTHOVÁ, Jana. Kdo byli čeští Romové. In Černobílý život. 2000, s. 49-51. 10 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 25-26 . 6
8
1.1.3
Období nacistické perzekuce
Na konci 30. let na našem území stoupl počet |Romů, což bylo způsobeno útěkem jednotlivých rodin z Německé říše a z okupovaných rakouských žup do Československa. Tato skutečnost vedla k prvnímu protiromskému opatření, kdy protektorátní ministerstvo vydalo nařízení o trvalém usazení Romů, pod pohrůžkou zařazení do kárných pracovních táborů. Tyto tábory byly otevřeny v Letech u Písku a v Hodonínu u Kunštátu. V r. 1942 byla zavedena policejní vazba, která se vztahovala na tzv. zločince z povolání a tzv. asociály. K jejich věznění sloužily sběrné tábory v již zmíněných Letech a Hodonínu, a také donucovací pracovny v Praze- Ruzyni, Pardubicích a Brně, nebo koncentrační tábory nacházející se mimo území protektorátu – tábor B-II-e v Auschwitz-Birkenau, neoficiálně označován jako cikánský tábor nebo rodinný tábor Cikánů. Vedení táborů nutilo vězně k vysokým pracovním výkonům, jednali s vězni surově, bez jakýchkoliv zábran. Vězeňská strava byla nedostatečná, což způsobovalo všeobecnou podvýživu. Díky ubytovacím a hygienickým poměrům se zde vyskytovala závažná onemocnění. Opatřením proti šíření byly selekce, kdy vybraní nemocní končili v plynových komorách. Z 6500 protektorátních Romů zůstalo na svobodě pouze 300 osob. Ti, kteří byli soustřeďováni v táborech nucené koncentrace, byli větším dílem vyhlazeni. Skutečné číslo se však nedá s přesností určit. Jisté zůstává, že po osvobození se vrátilo do vlasti jen 583 bývalých romských vězňů.11 1.1.4
1945 -1990
Po 2. Světové válce nastal jeden z obrovských zvratů v historii slovensko-českých Romů. Pozitivní byl fakt, že byla zrušena úprava zákona č. 117 z r. 1927. Romové již neměli podléhat zvláštnímu režimu a došlo ke zrovnoprávnění obyvatelstva z hlediska práva. V r. 1950 bylo přijato vládní usnesení, které řešilo zlepšení materiálních podmínek romských obyvatel a to zejména v „cikánských osadách“ na Slovensku.
Začínají se
budovat cesty, studny, hygienická zařízení, elektrifikace, je odstraňována negramotnost. V těchto letech se také rozpoutala diskuse, jakým způsobem romskou otázku řešit. Mezi odborníky panovalo několik rozdílných teorií, z nichž většinové zastání měl přístup národnostně sebeuvědomovacího procesu Romů. Později však převládly názory politické a bylo rozhodnuto o koncepci asimilace.12 Na základě stalinské ideologie, dle níž byli Romové zařazeni do přihrádky sociální skupina s odumírajícím etnikem a zaostalým způsobem života, bylo nutné občany cikánského původu odnaučit mluvit cikánsky, rozptýlit
11 12
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 29 -31. Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 192.
9
nežádoucí cikánská soustředění a cikány převychovat, dostat na úroveň.13 Tato tvrdá asimilační politiky komunistické vlády znamenala vykázání Romštiny ze škol. Někteří iniciativní učitelé dokonce za každé cikánské slovo vybírali pokutu či dokonce vylučovaly z pionýra. V roce 1958 vyšel v platnost zákon 74/1958. Týkal se usídlení kočujících osob, což se v podstatě původně vztahovalo jen na velmi malé procento olašských Romů. Zákon však postihl i množství Romů dávno usedlých, kteří při únorovém soupise v r. 1959 byli přistiženi jinde než v místě trvalého bydliště.14 V noci ze 3. na 4. února přicházeli sčítací komisaři do rodin a sepisovali přítomné. Obec či město, ve které se právě rodina nacházela, se pro ně nyní stala „domovská obec“, která jim dle uvedeného zákona, měla zařídit alespoň provizorní ubytování, práci pro muže a zařazení dětí do školního procesu a dle potřeby také lékařské ošetření. U vozů a maringotek byla kola násilně sundána a koně odvedeni na prodej.15
Rozptyl nežádoucích cikánských soustředění byl po té podrobně
vypracován ve vyhlášce 502/1965, podle níž měly být jednotlivé rodiny plánovitě rozesídlovány do tzv. družebních okresů, bez ohledu na příbuzenské svazky a jiné okolnosti rodinného života v jejich domovské oblasti. V 60. letech se cikánská problematika dále prohlubovala. Dosavadní koncepce tzv. rozptylu se ukázala jako neproveditelná, avšak romské komunity již byly drastiky poznamenány. 16 To, co se podařilo změnit, bylo hlavně v oblasti materiální: bylo zaměstnáno asi 16 600 romských mužů a také řada žen a dívek, u mnohých rodin se podařilo zlepšit bydlení za pomoci státních půjček na rodinné domy, nebo byl rodinám přidělen byt. Pozitivem v oblasti romské politiky byl vznik škol a tříd pro romské děti nebo speciální třídy pro negramotné děti olašských Romů různého věku. Také zdravotní péče a jiné další osvětové akce, jako kurzy vaření pro ženy, byly přínosné, ale měnit Romy a nerespektovat jejich etnická specifika celý proces činil neúčinný a destruktivní.17 Jak jsem již uvedla, zásah komunistické vlády prostřednictvím asimilační politiky byl pro Romy zásadní.
Byly
násilně rozvráceny rodiny a příbuzenské komunity, které uchovávali kulturní, etnické i etické hodnoty. Zavrhující přístup vůči Romské etnicitě, rozvrátil jejich přirozené sebevědomí, dochází ke ztrátě pocitu jejich romské sounáležitosti a identifikování se sní.
13
HUBSCHMANNOVÁ, Milena. Slovesnost a literatura v romské kultuře. In Černobílý život. 2000, s. 136. Srov. Tamtéž, s. 138. 15 Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 198. 16 Srov. HUBSCHMANNOVÁ, Milena. Slovesnost a literatura v romské kultuře. In Černobílý život. 2000, s. 138. 17 Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 201-202. 14
10
To vede k vnitřním problémům, agresivitě, nebo naopak apatii, k nejrůznějším formám poruchového a deformovaného jednání.18 V období politicko-společenského uvolnění, v roce 1968, nastal prostor pro vznik a činnost Svazu Cikánů – Romů v ČR a SR, který představuje dočasné navrácení romské identity, kultury a svébytnosti. Oba svazy, ZCR na Slovensku a SCR v České republice, vykonaly mnoho záslužné práce, jako jsou aktivity v oblasti školství, kultury i ekonomiky. Počet členů dosáhl v SCR téměř k desetitisícům. Za dobu tříapůlleté existence svazu si Romové začali uvědomovat svou národní pospolitost, s životaschopnou kulturou, jazykem a hodnotami. Začal se vydávat i časopis, poprvé částečně v Romštině. V březnu 1973 byl však SCR zlikvidován z důvodů vzrůstajících požadavků na uznání romské etnicity a národnosti, což bylo pro normalizační společnost nepřijatelné. Po r. 1973 nastal v řešení romské problematiky obrat od předchozí politiky násilné asimilace, na cestu společné integrace. Ta byla chápána jako přizpůsobení se s možností uchování alespoň některých etnických specifik. Stát viděl řešení především v sociálních opatřeních, v oblasti bydlení, školní docházky, předškolní přípravě v mateřských školách, zintenzivnění
výchovného
působení
společenskými
organizacemi
a
snížení
protispolečenské činnosti. Přesto nedochází ke zrovnoprávnění jejich postavení, zejména možnosti přihlášení se k romské etnicitě, možnosti rozvíjet romskou kulturu a jazyk.19 Skutečné postavení Romů si uvědomovala řada vzdělaných Romů, ale i ostatních lidí, z nichž kritický názor publikovali tehdy jen chartisté.20 V posledních desetiletích se hromadí různé vyhlášky, harmonogramy a usnesení, které se snaží řešit romskou otázku. Skutečnost je ovšem taková, že problémy naopak v mnoha směrech narůstají. V 80. letech dochází ke stále větší rozdílnosti u romských skupin. Část Romů se sice společensky integruje, avšak zdůrazňují ve svém životě hlavně materiální složku, na úkor mnoha pozitivních romských hodnot. Ztrácí se romská kultura i užívání vlastního jazyka. Počet romských rodin, které žijí v sociálně nevyhovujících životních podmínkách, hlavně v romských osadách, však nadále převažuje. V druhé polovině 80. let narůstá skupina romské inteligence, která začíná prosazovat uznání romské etnicity a národnosti, což vyústí po převratu v r. 1989 založení první politické strany Romů, Romské občanské iniciativy.21 Nová ústava z r. 1990 již zahrnuje uznání Romů 18
Srov. HUBSCHMANNOVÁ, Milena. Slovesnost a literatura v romské kultuře. In Černobílý život. 2000, s. 138. 19 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 35-36. 20 Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 211. 21 Srov. Tamtéž, s. 214-216.
11
jako plnohodnotnou národnostní menšinu. V následujících letech zasedají poprvé v historii zástupci Romů, jako poslanci v Parlamentě. Začíná působit další romské strany a hnutí, vyučuje se romský jazyk a romistika na vysokých školách, vzniká Muzeum romské kultury v Brně, činnost zahajují hudební školy a vznikající romské soubory, vydávají se publikace s romskou tématikou. Je zahájena mezinárodní spolupráce romských představitelů v rámci Rady Evropy, UNESCO a Mezinárodní romské unie.22 Od roku 1990 nastává pro Romy zcela nové období přinášející pozitivní změny v podobě nových možností společenského uplatnění, avšak zároveň se objevují další nové sociální problémy, propad do nezaměstnanosti, narůstající intolerance a dokonce i rasistické projevy.23
1.2 Zvyky a tradice Pro přípravu programu letního tábora považuji za důležité poznat a respektovat některá specifika romského života a kultury. Proto se chci v této kapitole věnovat zákonitostem romské rodiny, důležitosti vzdělávání a jejich náboženskému cítění. 1.2.1
Rodinné vztahy
Rodina a širší rodová skupina je pro Roma tou největší hodnotou, která trvá dodnes. Funkce široké rodiny bylo ochránit, stejně jako ekonomicky a sociálně zabezpečit každého jejího člena. Z důvodu nucené společenské izolace bylo nutné zachovávat tradiční stereotypy, vnitřní příkazy a zvyklosti, ve kterých byla jistota každodenního života a zároveň si společenství uchovávalo svou identitu-své romství. Rodina fungovala pod autoritou jejich mužských členů.24 Muž byl a často dodnes je pánem ženy a rodiny, a má nejvyšší autoritu, kterou musí všichni respektovat.
Naproti tomu žena má v určitém
smyslu menší důležitost, a je určena k tomu, aby rodila a vychovávala děti, a leží na ní také tíha zabezpečení každodenní obživy rodiny. Pro chování muže platí daleko mírnější společenské normy než pro chování ženy.25 Postavení romské ženy se upevňovalo vždy pouze mateřstvím. Děti byly pro Romy bohatstvím a snad všichni Romové děti milují. Co se týče výchovy, přistupují rodiče k dětem i k sobě zcela nekriticky a výchova dětí probíhá zcela živelně. Romské děti prožívají všechno se svými rodiči, ty před nimi nemají žádných 22
Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 226-227. Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Rom. 1999, s. 36-37. 24 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma, 1999, s. 53. 25 Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů, 1995, s. 104. 23
12
tajemství, a to i včetně jejich intimního manželského života. Z tohoto důvodu děti brzy i subjektivně dospívají.26 Dívky jsou velmi brzy zapojovány do chodu domácnosti a do přípravy jednoduchých jídel či péče o mladší sourozence. Manželství je uzavíráno formou obřadu zvaného „mangavipen“, při němž se rodiče domluví na podmínkách společného života mladých lidí. Po té je mladý pár v romské komunitě považován za manžele. U olašských Romů má sňatek podobu smlouvy mezi otcem nevěsty a otcem ženicha, který nevěstu kupuje. Úřední sňatek nebo i tradiční romská svatba se uzavírá až po několika letech, a to hlavně z důvodu pokřtění dětí. Oslava bývala a dosud je velmi finančně náročná, a rodina na ni musí našetřit. Po svatbě odchází nevěsta do manželovi rodiny, kde se dostává do výchovy tchýně, která ji učí vařit oblíbená rodinná jídla, domácímu pořádku atd. V rodinné hierarchii zůstává nevěsta na posledním místě, její pozice se však obvykle zlepší narozením dětí.27 Stáří požívalo v romské komunitě vážnosti a úcty. Staří mužové působili jako rádci díky svým životním zkušenostem a moudrému rozhledu. Staré ženy byly vyhledávány jako léčitelky či rádkyně při řešení rodinných problémů, ovládali také magické úkony i praktiky proti uřknutí.28 U současných Romů můžeme spatřit velké rozdíly ve způsobu života, kultury, vztahu k vlastní identitě. Řada Romů žije na nejnižším stupni vnitřní společenské hierarchie, část rodin patří ke střední třídě, nachází se tedy na vyšším sociálně společenském postavení, existuje však i nově se utvářející skupina podnikatelů. Pomalu přibývá i romská inteligence, umělci a tvůrci. Specifickou skupinu tvoří příslušníci Romů olašských a některých Sintů. Romské společenství za posledních několik desetiletí zásadně změnilo svou vnitřní strukturu i způsob života. Vnitřní zákony a tradiční hodnotový systém je zbořen a není nahrazován novým. Mladší Romové tak kladou na první místo ve svém hodnotovém žebříčku většinou konzumní statky, majetek a peníze, přičemž opouštějí pozitivní tradiční hodnoty. Současné jevy, jako odkládání dětí do kojeneckých ústavů, prostituce, podvádění jeden druhého či nejednota, jsou zcela v rozporu se zákony romské komunity, kterými se v minulosti řídily. Ještě před nedávnou dobou např. neexistovalo, že by se romská matka s dětmi ocitla v azylovém domě, dnes je tato situace zcela běžná. Je proto důležité podpořit a vytvořit takové podmínky, aby si sami Romové byli schopni uvědomovat, v čem jsou jejich tradiční hodnoty pozitivní, aby je dokázali žít, a prezentovat
26
Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 106. Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. 1999, s. 54-56. 28 Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 104. 27
13
většinové společnosti. K realizaci této cesty, je potřeba jako první zmírnit vzájemnou nedůvěru, neznalost a nepochopení či nenávist mezi romskou a neromskou komunitou.29 1.2.2
Náboženství
Názory na víru Romů jsou různé. Podle některých romistů vychází romská duchovní kultura ze starších náboženských představ, například budhismu, který pravděpodobně vyznávali v Indii, před svým odchodem. Jiní autoři poukazují na přetrvávající pozůstatky předkřesťanského animismu, a u veřejnosti se občas objevuje názor, že Romové vyznávají vlastní osobité náboženství.30 Převážná většina odborníků se však shodne, že Romové nejčastěji přijímají náboženství společnosti, ve které žijí – v evropských podmínkách je to tedy křesťanství. Jen však velmi malá část přebírá křesťanské učení bez specifických romských úprav.31 Romové si ze svého kontaktu s ostatními společnostmi vybírají, a do svého náboženství začleňují pouze určité jevy. Jednotlivé křesťanské prvky jsou vyzdvihnuty ze svého starého kontextu a symboliky a vsazeny do kontextu nového, ve kterém je však symbolika již jiná a mnohdy významově odlišná.32 Přestože je většina Romů v České republice oficiálně příslušníkem katolické církve, až na některé výjimky, není známá větší angažovanost. Kostel téměř nenavštěvují, protože nevnímají toto místo jako prostor nutný pro kontakt s Bohem. Liturgie je jim často vzdálená a pro ně příliš strnulá. Podporu církve vyhledávají hlavně při křtu, svatbách a pohřbech. Tyto tři události jsou pro Romy zároveň nejvýznamnějšími rodinnými svátky, které si nenechá nikdo ujít. Slavení křtu a pohřbu je nezbytnou událostí, což dokazuje i fakt, že snad všechny romské děti jsou pokřtěné a všichni pozůstalý vypravují svým zemřelým křesťanský pohřeb. Svatba naproti tomu v romské komunitě nezbytná není, zpravidla je však podmínkou pro katolický křest. Chápání křtu u Romů je ve většině případů naprosto odlišné od toho, jak ho chápou křesťané. Pro Romy je podstatnou funkcí ochrana. Pokud dítě není pokřtěné, je vystavováno působení nejrůznějších zlých sil a démonů, ti jej mohou očarovat, ukrást nebo vyměnit. Křtem se dítě dostává pod ochranu Boha, a proto by mělo být pokřtěno co nejdříve.33 Postoj Romů k mrtvým je odedávna spjatý s respektem, strachem a úctou. Starší i novější tradice ukazuje, že Romové věří v posmrtný život, a návrat mrtvých mezi živé. Tyto své zemřelé nazývají „mulo“, což má v romštině několik významů. Jednak mrtvola – 29
Srov. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1995, s. 229-230. Srov. MANN, Arne B. Duchovná kultúra Rómov. Dingir, 2004, roč. 7, č. 1, s. 10. 31 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY, Romové – O Roma. 1999, s. 66. 32 Srov. Tamtéž, s. 65. 33 Srov. HAJSKÁ, Markéta. Křtem proti zlým silám. Dingir, 2004, roč. 7, č. 1, s. 13 -15. 30
14
mrtvé tělo, dále duch zemřelého, a také mátoha či strašidlo. Víra v muly je u Romů velmi silná a Romové v muly nejen věří, ale také s nimi komunikují. Mulo, se objevuje, když přichází pro umírajícího člena rodiny, také může ohlašovat blížící se neštěstí či smrt blízkých, nebo varuje živé. Podle tradičních přestav, se zemřelý přichází rozloučit s příbuznými třetí den po pohřbu nebo se vrací jen v případě, že mu pozůstávající nebyli po vůli ve spojitosti s vybavením pohřbu, nebo nedořešili osobní záležitosti či spory. Ze záhrobí přichází také zemřelí, kteří mají dvě duše nebo dvě srdce, které jim nedovolují klidně spát, nebo zemřelí, kteří nemají čisté svědomí a přichází živé žádat o odpuštění. Mulo, se může zjevovat v několika formách. Ve formě zjevení ve své původní fyzické osobě, ve snu, znameních nebo v jiné podobě, nejčastěji zvířecí. Většina Romů vnímá příchod mula negativně, což dokazují rituály v čase pohřebním.34 To, že duchovnost je přirozenou potřebou Romů, ukazuje také osobitý kult sv. Sáry, který vytvořili Romové v západní Evropě. Podle legendy byla sv. Sára služebná dvou světic, které byly vyhnány z Palestiny spolu s dalšími příbuznými a společníky Ježíše Krista. Jiná verze hovoří o tom, že sv. Sára byla místní Cigánka, která se ujala obou světic po příchodu do jižní Francie a pomáhala jim v šíření křesťanské víry. Tmavá pleť sv. Sáry byla pravděpodobně příčinou, že ji Romové začali uctívat jako svoji patronku. Rozšířenost tohoto kultu je doložená již v polovině 19. stol. Dnes do Saintes-Maries-de-la Mer přichází tisíce Romů z celé západní Evropy, kde se u sochy svaté Sáry modlí a prosí za uzdravení. V roce 1991 papež Jan Pavel II uznal a podpořil Romské požadavky na rozvíjení vlastního jazyka, kultury a etnické identity a o tři roky později katolická církev blahořečila španělského Roma Ceferina Jiménesse Mallu. V současnosti u nás organizuje romské poutě, které se uskutečňují každý rok v Oseku u Děčína a na Svatém Kopečku u Olomouce.35
Po r. 1989 svůj zájem o Romy projevují také ostatní církve, kde vznikají
romská společenství a sbory. Mezi ně patří například Českobratrská církev evangelická, Svědkové Jehovovi, Apoštolská církev, Armáda spásy, nebo církev pravoslavná, kde v současnosti působí romský kněz, Mgr. David Dudáš. 1.2.3
Vzdělání a volný čas
Vzdělání romských dětí se může stát východiskem ze stále narůstajících problémů jako je nezaměstnanost, kriminalita, zadluženost atd.
34 35
Srov. HRDLIČKOVÁ, Lucie. Smrt a pohřeb u Romů. Dingir, 2004, roč. 7, č. 1, s. 19 -20. Srov. MANN, Arne B. Duchovná kultúra Rómov, Dingir, 2004, roč. 7, č. 1, s. 11 – 12.
15
Snaha o asimilaci Romů za minulého režimu se odrazila také ve školském systému. Školy a jejich pedagogové tehdy vycházeli z dogmatu, že všechny děti jsou stejné, mají průměrné intelektové schopnosti, znalosti, návyky, potřeby a nerespektovali romskou kulturní identitu, která byla dokonce potlačována jako nežádoucí. Díky tomuto přístupu bylo mnoho romských dětí vydělováno z přirozených kolektivů školních tříd a přeřazovány do zvláštních škol. Kvůli nedostatečné znalosti romské identity byly projevy romských dětí brány jako cizí, nepřátelské, negativní a zaostalé nebo dokonce mentálně postižené. Tím se škola stávala pro děti i pro rodiče neosobní institucí, kterou vnímali jako nutné zlo.36 Proto nejdůležitější podmínkou pro zvýšení vzdělanostní úrovně Romů je akceptace jejich etnických, sociálních a kulturních odlišností ve výchovně vzdělávacím procesu, a dále je třeba se zaměřit na základní příčiny školní neúspěšnosti. Jednou z těchto příčin je odlišná kvalita plnění funkce rodinné výchovy.37 Romské dítě je vychováváno v širší rodině, kde má každé dítě své místo a svoji přezdívku. Jsou vedeny k samostatnosti a celkem brzy jsou zasvěcovány do problémů dospělých lidí v rodině, což na jedné straně rozvíjí jejich sociální vnímání a chování, avšak na druhou stranu ztrácí to „dětství“, jak ho prožívají ostatní děti. Romská výchova se vyznačuje velkou emocionalitou, avšak rodiče své děti neučí víc, než je nezbytně nutné k přežití, ostatní je považováno za nepotřebné. Kolektivní rozhodování vede u jednotlivce ke ztrátě pocitu zodpovědnosti za svůj život, za sebe sama, a ke ztrátě vlastních individuálních životních ambicí. Tento fakt je pro vzdělávání romských dětí zásadní, a není jiné cesty, než k individuální zodpovědnosti děti vést.38 Problém školní úspěšnosti prohlubuje také vnitřní vztah Romů ke vzdělání. Romové jsou orientováni hmotně, což vychází ze snahy se co nejrychleji vyrovnat po materiální stránce ostatnímu obyvatelstvu a vzdělání tedy nehraje příliš velkou roli v jejich hodnotovém žebříčku. S tím souvisí i nedostatečná příprava na školu a absence předškolního vzdělávání ať už v rodině či v mateřské škole.39 V neposlední řadě je problémem v oblasti vzdělávání jazyková bariéra. Většina dětí, které přichází do první třídy ZŠ, hovoří romsky i česky, avšak ani jedním jazykem nemluví správně. Český jazyk, který děti v rodinách přejímají je tzv. romský etnolekt češtiny. Díky rychlému školnímu tempu se pak jazyková bariéra dále prohlubuje a dítě se přestane brzy zajímat o školní práci, jíž nerozumí a je v ní tedy nutně neúspěšné. Romština by měla mít ve školách i
36
Srov. BALABÁNOVÁ, Helena. Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. 1995, s. 2-3. Srov. ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 2011, s. 60. 38 Srov. BALABÁNOVÁ, Helena. Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. 1995, s. 9-10. 39 Srov. ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 2011, s. 61. 37
16
výchovných institucích své místo a to nejen jako zpětná vazba, zda dítě skutečně rozumí, ale také v emocionálně vypjatých situacích nebo v písních či pohádkách.40 Důležitou složkou výchovně vzdělávacího procesu je také smysluplné naplnění volného času. Romské děti jsou stejné jako kterékoliv jiné, přesto, stejně jako u vzdělávání, je třeba jim vyjít vstříc vzhledem k jejich specifickým potřebám a preferenci činností. Jak jsem již uvedla, celkový naturel romského etnika je mnohem emotivnější a expresivnější než u většinové společnosti. To co příslušník majority považuje za agresi, hádku či hluk, bývá většinou emotivním vyjádřením běžné hry a diskuse. Romové žijí hlavně pro dnešek, budoucnost je pro ně příliš vzdálená. U romských dětí a mládeže se setkáváme také s vyšším rizikem výchovných problémů, což způsobují nedostačující socioekonomické podmínky, ve kterých se většina romských rodin v České republice nachází. Výsledky výzkumu (GAJU 21/2006/H-Z-SF)41, který byl proveden ve vybraných salesiánských střediscích, ukázaly, že romské děti nejvíce přitahují pohybové aktivity, tzn. fotbal, basketball, ping-pong aj. Další nejčastěji vyhledávanými aktivitami jsou hudební kroužky, kde Romové zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje, a také se připravují na profesionální koncerty a hudební soutěže. To, co však láká uživatele salesiánských středisek k pravidelným návštěvám nejvíce, jsou přátelské vztahy mezi asistenty a dobrovolníky, přátelská atmosféra a dobré prostředí, což potvrdila naprostá většina respondentů. Dobré výchovné prostředí, které stojí na principu asistence, tzn. přítomnosti pedagogických a sociálních pracovníků nebo dobrovolníků (asistentů) mezi mladými, patří k hlavním zásadám salesiánské práce s romskou mládeží. Ti však nesmí hrát roli pasivního pedagogického dozoru, ale mají být iniciátory aktivit a přítelem, jehož autorita pramení z osobního vztahu. To co se v salesiánských střediscích osvědčilo, je přítomnost romských asistentů. U mladých Romů mají přirozenou autoritu a respekt, a mají k nim mnohem blíže i po jazykové stránce.42
40
Srov. BALABÁNOVÁ, Helena. Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. 1995, s. 12-13. GA JU, 21/2006/H-ZSF. Motivační faktory v práci salesiánů s romskou mládeží. Hlavním řešitelem projektu je Mgr. David Urban, student kombinované formy doktorandského studia a odborný asistent na katedře supervize a odborné praxe na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Cílem projektu bylo identifikovat ty prvky nabídky salesiánských středisek v ČR, které působí motivačně na mladé příslušníky romského etnika. 42 Srov. URBAN, David a Alena KAJANOVÁ. Salesiánský výchovný systém jako metoda práce s romskou mládeží. Sociální práce, 2008, roč. 8, č. 3, s. 96-98. 41
17
1.3 Romové ve Valašském Meziříčí Ve Valašském Meziříčí je několik lokalit, které lze v současné době považovat za sociálně vyloučené. V prvé řadě se jedná o sedmipodlažní dům s malometrážními byty na ulici Zašovská, asi 20 rodin žije v okolí průmyslové zóny na ulici Schlattauerova a ještě několik početných rodin bydlí na ulici Jičínská. Žijí zde převážně romské, poloromské rodiny s nižším sociálním statusem, a to přesto, že se jedná o městské byty 1. kategorie. Rodiny žijící v těchto lokalitách se vyznačují absencí výchovného působení ze strany rodičů. Vysoká míra jejich nezaměstnanosti a rezignace na způsob života, vytvářejí málo podnětné prostředí pro vzdělání dětí a jejich následné uplatnění. Normální je nepracovat, žít ze dne na den, půjčovat si na živobytí, trávit čas u televize, neplatit bydlení, čekat na dávky, případně na zázrak. Navíc soustředění sociálně slabých rodin v jedné lokalitě, a to včetně ubytoven, kde romských rodin přibývá, vytváří čím dál více podmínky ghetta, kde se v patologickém jednání děti i dospělí navzájem podporují. Ve své práci, na pozici koordinátora Sociálně aktivizačních služeb ve Valašském Meziříčí, se setkávám s mnoha romskými rodinami, které se ocitají na pokraji chudoby, potýkají se s velikými problémy v podobě nezaměstnanosti, dluhů, alkoholu, drog a nezájmu o jakoukoliv činnost. Od roku 2008, kdy Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi ve Valašském Meziříčí vznikla, prošlo péčí jejich pracovníků již 51 romských rodin. Jaký je to podíl romské komunity se zjistit nedá, protože není znám oficiální počet Romů ve Valašském Meziříčí. Myslím si však, že toto číslo není zanedbatelné. Na druhou stranu, tu žijí Romové, kteří se nesmířili s výše uvedeným způsobem života a usilují o zvýšení jak ekonomické, tak společenské a kulturní úrovně romské komunity ve Valašském Meziříčí i v celé České republice. Působí zde Demokratická aliance Romů ČR (dále jako DAR), která se zaměřuje především na oblast vzdělávání. Hlavním představitelem aliance, je PhDr. Petr Tulia, který je zároveň jedním z prvních romských podnikatelů v regionu. Mezi jejich hlavní činnosti patří Centrum osvěty, kultury a vzdělávání Avarde, jehož aktivity přispívají ke zvýšení zaměstnanosti a profesní kvalifikaci Romů, poskytují služby sociálně-právní poradny, a také podporují vzdělávání a zájmovou činnost dětí a mládeže. Známý je mezinárodní festival romských písní a tanců „Romská píseň“, který každoročně v dřevěném městečku v Rožnově pod Radhoštěm DAR pořádá. Do ruky se nám může dostat i časopis Kereka, který je taktéž dílem DAR, a
18
kterým je jediným romským časopisem zaměřujícím se na děti a mládež od 5 do 26 let v České republice.43 Ivan Kandráč a jeho občanské sdružení Džas jekhetane jekhe dromeha, které se zaměřuje především na hudební rozvoj dětí, je dalším, kdo působí aktivně v romské komunitě ve Valašském Meziříčí.
Hudební soubor má za sebou mnoho úspěchů na
pěveckých soutěžích a festivalech. Spolupracoval např. s folklorním tanečním a pěveckým souborem Cikne Čhave z Nového Jičína nebo s Idou Kelarovou. V letošním roce se Ivan Kandráč ve spolupráci s Klubem Zeferino zapojil do mezinárodního projektu Romský mentor, jehož hlavním cílem je přispět k integraci znevýhodněných dětí prostřednictvím realizace volnočasových aktivit z oblasti umění a kultury na školách.44 V neposlední řadě působí ve Valašském Meziříčí při ZŠ Masarykova Klub Zeferino, jehož zřizovatelem je Charita Valašské Meziříčí. Jeho náplní jsou vzdělávací a volnočasové aktivity pro romské děti, avšak do jeho dění se zapojují i rodiče. Díky Klubu Zeferino, obdržela ZŠ Masarykova v r. 2010 cenu Gypsy Spirit za příklady dobré praxe v oblasti integrace Romů v kategorii Mimoškolní vzdělávací aktivity se zaměřením na romské děti a mládež.
43
Srov. Demokratická aliance Romů ČR [on-line]. 2013 [cit. 28-10-2013]. Dostupné z WWW
. 44 Srov. RYŠAVÝ, Zdeněk. Romský mentor [on-line]. 2013 [cit. 28-10-2013]. Dostupné z WWW .
19
2
KLUB ZEFERINO Projekt letního tábora je určen pro potřeby Klubu Zeferino z Valašského Meziříčí.
V této kapitole bych chtěla klub představit a zdůvodnit myšlenku projektu.
2.1 Charakteristika klubu Klub Zeferino, je volnočasových klubem pro děti z romských rodin a rodin v nepříznivé sociální situaci, jehož klientelu však tvoří 99 % romských dětí. Zřizovatelem je Charita Valašské Meziříčí a své služby nabízejí v prostorách ZŠ Masarykovy ve Valašském Meziříčí, která je určena pro spádovou oblast, ve které se nachází většina sociálně vyloučených lokalit ve Valašském Meziříčí. Cílovou skupinou klubu jsou děti ve školním věku 6 – 15 let a dále matky s dětmi předškolního věku, pro něž je určen klub maminek, který Klub Zeferino jedenkrát týdně nabízí. Posláním Klubu Zeferino je nabídnout těmto dětem možnosti, které jim napomohou stát se rovnocennými partnery dětí z většinové společnosti jak ve škole, tak v životě a povedou je ke smysluplnému využívání volného času a harmonizaci.45 Klub Zeferino není registrovanou sociální službou a nemá ani akreditaci školského zařízení, což způsobuje, že jeho činnost nemá zákonem danou jasnou strukturu a dokumentaci, o kterou by se pracovníci opřeli. Také financování je velmi problematické, protože klub z důvodu nejasného vymezení nedosáhne na běžné dotace MPSV či MŠMT. Činnost klubu je tedy závislá především na dotaci z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Zlínského kraje a Města Valašské Meziříčí. Ty pak doplňují drobné příspěvky z nadací a nadačních fondů, případně sponzorské dary. Aby činnost klubu a práce s dětmi byla efektivnější, pracovníci spolupracují na řešení jednotlivých problémů s dalšími institucemi, které se podílí na životě dětí i jejich rodin. Mezi ně patří Orgán sociálně právní ochrany dětí, Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi zřízená Charitou ve Valašském Meziříčí a pedagogové a výchovná poradkyně ze ZŠ Masarykova. Dále spolupracují s různými organizacemi vytvářející aktivity pro volný čas např. SVČ Domeček, klub deskových her Vrtule, dopravní hřiště.
45
Letáček Klubu Zeferino.
20
2.2 Činnosti klubu V současnosti Klub Zeferino poskytuje služby doučování školních dětí a řízené volnočasové aktivity směřující děti k rozvoji jejich logického myšlení, systematičnosti, propojování teorie a praxe, poznávání a rozvoji kultury života i k ekonomické zdatnosti a vymanění se ze zažitých stereotypů. Zde je nabídka jejich aktivit: Doučování školních dětí. Děti, které patří do cílové skupiny Klubu Zeferino, nemají doma prostor, tzn. místo ani klid pro školní přípravu. Rodiče většinou nejsou motivováni k podpoře vzdělávání svých dětí a nedisponují potřebnými znalostmi a dovednostmi. Klub nabízí dětem klidné prostředí a podporu vzdělaného pracovníka z řad dobrovolníků či zaměstnanců Klubu Zeferino. Každé dítě má svého klíčového pracovníka, se kterým vytváří svůj individuální plán vzdělávání a volného času, kterým se během školního roku řídí a dle kterého je spolupráce hodnocena. Doučování mohou pracovníci obohatit počítačovými výukovými programy, didaktickými pomůckami či kartovými soubory Logico. Cílem této činnosti je rozvoj samostatného a abstraktního myšlení dítěte a dosažení co nejlepších studijních výsledků v rámci možností dítěte. Přípravné učení školních dětí metodou FIE. Metoda FIE neboli Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování pro systematickou výuku myšlení vznikla v sedmdesátých letech minulého století a dnes se s tímto programem pracuje v sedmdesáti zemích světa. Světově proslulý pedagog a psycholog profesor Reuven Feuerstein sestavil ucelený systém pracovních listů, jejichž zprostředkování je založeno na stále náročnějších úkolech. Pracuje se převážně jen s papírem a tužkou. Při práci s touto metodou je kladen důraz na intenzivní komunikaci a rozvíjení řeči. U dětí se podporuje vnitřní motivace k učení, učitel působí proti pasivitě žáků a vede je k tomu, že jsou schopni a mohou podat výkon. Nehodnotí se známkami, ale respektuje se osobní tempo každého jedince, a učí se pracovat s chybou jako běžnou a přirozenou součástí života.46 Tuto činnost nabízí klub jak pro žáky základní školy, tak pro předškoláky v rámci klubu maminek. Lektorem metody je vyškolená pracovnice Klubu Zeferino. Odpolední aktivity – kroužky. Cílem této činnosti je motivovat děti k různorodým činnostem, aby se naučily využívat volný čas vhodným způsobem. Kroužky jsou rozděleny podle věku, pro mladší
- kroužek Zeferino, a starší děti – kroužek Sára. Činnosti
v kroužcích jsou velmi různorodé, a děti sami jsou iniciátory některých aktivit. Jsou 46
Srov. VÁŇOVÁ, Eva. O metodě [on-line]. 2013 [cit. 10-09-2013]. Dostupné z WWW .
21
zaměřeny na výtvarné a pracovní činnosti, sportovní a dovednostní aktivity, na ruční práce a přípravy jednoduchých pokrmů, poznávací akce jako jsou návštěvy muzeí, výlety atd. Klub se snaží být v kontaktu se společenským prostředím – využívá dopravního hřiště a městské knihovny a účastní se akcí pořádaných městem Valašské Meziříčí. Také spolupracuje s organizacemi nabízejícími smysluplné trávení volného času jako klub her Vrtule, SVČ Domeček, Zlaté šípy aj. Dalším z nabízených kroužků, je kroužek Mojžíš, kde se snaží pracovníci klubu zajistit dětem duchovní rozhled v rámci křesťanské výchovy, a to dle jejich momentální úrovně poznávání. V rámci tohoto kroužku spolupracují s jáhnem Valašskomeziříčské farnosti, který zájemce z řad dětí připravuje na první svaté přijímání. Klub maminek vznik za pomoci mateřského centra Valašské Meziříčí, a na popud pracovníků Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Charity Valašské Meziříčí, jež se Zeferinem spolupracuje. Cílovou skupinu tvoří matky předškolních dětí, které žijí v poměrně velké sociální izolaci s absencí smysluplného trávení volného času a s nízkou motivací podporovat vzdělávací proces svých dětí. Klub maminek se snaží nejen smysluplně vyplnit volný čas matek s dětmi, ale také podpořit podmínky dětí pro úspěšný nástup do základní školy. V rámci klubu maminek se pracuje dvěma způsoby: 1. Pracovníci Klubu Zeferino pracují s dětmi odděleně, rozvíjejí schopností předškolních dětí a to metodami pedagogicko-výchovnými a také metodou FIE. S matkami se pracuje formou ergoterapie, což zajišťuje pracovník MC Valašské Meziříčí. Posiluje soc. kontakt a vzájemné sdílení ve skupině, rozvíjí pracovní dovednosti potřebné pro domácnost, jako šití na stroji, oprava oděvů, všívání zipů, a dále nabízí tvořivé činnosti – výroba módních doplňků, výtvarné techniky. 2. Na jednom ze čtyř setkání je činnost maminek s dětmi společná – maminky pracují s dětmi na pracovních listech, které si také mohou vybrat pro děti na domácí cvičení, mohou si zapůjčit pomůcky pro hru s dítětem, knihy s říkadly, mohou se účastnit společných her a cvičení. Cílem je podpořit vzájemnou interakci mezi matkou a dítětem a zvýšit zájem matky na úspěšném vzdělávání dítěte.
22
2.3 SWOT analýza Vize organizace Vzhledem k finanční situaci klubu i jeho dalším finančním možnostem je situace velmi vážná. Vizí Klubu Zeferino tedy je, „pouze“ zajistit chod základních činností klubu na rok 2013 a 2014 se všemi jeho pracovníky. Silné stránky
sídlo v ZŠ Masarykova tzn.
Slabé stránky
dosažitelnost klubu pro děti
registrovaná ani akreditovaná služba
zkušení pracovníci, pracovnice
– nejsou tedy nuceni dát činnostem
specializovaná na metodu FIE
pevný řád
romská asistentka – spojka s romskou
dlouhodobé doprovázení dětí
důvěra dětí i rodičů
navázaná spolupráce s učiteli ZŠ
na některé děti klub nedosáhne (nechodí, nebo chodí nepravidelně)
komunitou
činnost Klubu Zeferino není
veřejnost není o činnosti klubu dostatečně informovaná
více subjektů, jejichž náplní je práce
Masarykova a ostatními potřebnými
s romskými dětmi – špatná
institucemi
komunikace s nimi
Klub Zeferino je součástí
nepravidelná a nestrukturovaná práce
komunitního plánu města
se staršími školními dětmi (7.-9.
zázemí v Charitě
třída)
dlouhodobé fungování s již
prázdnin
dosaženými výsledky
široká nabídka volnočasových aktivit
dostatek moderních pomůcek pro
nenavazující činnosti během letních
procvičování učiva i realizaci volnočasových aktivit Příležitosti
rozvinout spolupráci se školou
rozvinout spolupráci s Džas jekhetane
Hrozby
činnost Klubu Zeferino nelze v této podobě registrovat
nedostatek financí 23
rozvinout spolupráci s MC
rozvinout spolupráci s rodiči
rozvinout spolupráci se SAS
uspořádat benefiční koncert
možnost získat peníze z Nadací a
optimalizace základních škol ve Valašském Meziříčí
nové vedení Charity Valašské Meziříčí
nadačních fondů
možnost prezentovat naši činnost na akcích města
Komentář ke SWOT analýze Z důvodu finanční nejistoty v tomto roce je vizí Klubu Zeferino zajistit chod klubu s jeho základními činnostmi a všemi pracovníky. Mezi jeho silné stránky patří především sídlo klubu, které se nachází v prostorách ZŠ Masarykova, a tudíž je přístupný i malým dětem, které nemusí být závislé na doprovodu rodičů. |Klub je vybaven dostatkem moderních pomůcek pro procvičování učiva i realizaci volnočasových aktivit. S největším ohlasem se setkává možnost školní přípravy pomocí počítačových výukových programů, protože ve většině rodin dětí počítač nemají. Rozvoj a efektivitu doučování školních dětí a volnočasových aktivit podporuje také fakt, že pracovníci navázali velmi dobrou spolupráci s třídními učiteli školy a ostatními institucemi podporující smysluplné využívání volného času jako SVČ Domeček, klub her Vrtule, Zlaté šípy, městská knihovna, dopravní hřiště aj. K silným stránkám patří také široká nabídka volnočasových aktivit, které se pracovníci klubu snaží „šít“ dětem na míru a i ony sami jsou iniciátory některých aktivit. Náplní aktivit není pouze rozvoj vědomostí a dovedností, ale také prevence sociálně patologických jevů a vštěpování morálních hodnot vzhledem k jejich věku a mentalitě. Tyto aktivity bych posílila lepší přípravou a plánováním, což souvisí s výběrem činností, které by splňovali jak naplnění volného času, tak i rozvoj vědomostí a dovedností a vštěpování morálních hodnot. K dalším silným stránkám patří rozhodně dlouholeté působení klubu s již dosaženými výsledky. Podle jejich statistik, se většina dětí zlepšuje ve školních výsledcích. 95% romských dětí již dochází na běžnou ZŠ a nepřestupují na školu speciální, tak jak tomu bylo v minulosti u většiny dětí. Z devíti dětí, které již ukončili základní školní 24
docházku jich je pět v učebním oboru ve 2. ročníku. Pracovnice také zaznamenali zvýšenou motivaci rodičů ke vzdělávání svých dětí, což svědčí o jejich důvěře k samotnému klubu. Zde bych se zaměřila na zlepšení komunikace se samotnými rodiči dětí. Mohlo by se uspořádat také několik akcí pro děti a jejich rodiče, např. táborák o letních prázdninách, vánoční besídka atd. K silným stránkám klubu patří také pracovníci klubu, jehož vedoucí má dlouholeté zkušenosti v působení mezi romskými dětmi. Velkou výhodou je romská asistentka, která má u dětí přirozenou autoritu a respekt, a má k nim blíže i po jazykové stránce. Také další pracovnice je pro klub velice cenná, protože je vystudovanou lektorkou metody FIE, což umožňuje metodu zapojit do činnosti klubu. Tuto silnou stránku lze maximalizovat různými školeními a dalším vzdělávání v oblasti sociální i pedagogické. Vzhledem k tomu, že zařízení je financováno, tak že stačí pouze na provoz klubu, mohou pracovníci využít různých seminářů, které nabízejí vzdělávací instituty zdarma (z projektů EU). Klub Zeferino, je také zahrnut do komunitního plánování města. Tato věc potvrzuje, že zaměřenost klubu odpovídá na potřeby města, a může počítat s jeho finanční podporou, avšak tato podpora je minimální. Zde bych podpořila povědomí občanů o činnosti kubu, např. články v místních novinách, prezentace klubu (den otevřených dveří) atd. Naopak mezi slabé stránky patří fakt, že Klub Zeferino není akreditované školské zařízení, ani registrovaná sociální služba, což pracovníky nenutí dát činnostem nějaký pevný řád, jasnou strukturu a dokumentaci. Možnost jak minimalizovat tuto slabou stránku je na iniciativě pracovníků. Využívat možnosti dalšího vzdělávání, pravidelné porady, kde by pracovníci dávali své práci právě jasnou strukturu a stanovovali povinnou dokumentaci. Zde je také důležitá funkce vedoucí úseku, která by po pracovnících toto nastavení vyžadovala. Protože je klub dobrovolný, na některé děti nelze dosáhnout - nechodí vůbec, nebo chodí velmi nepravidelně. To však může vzbuzovat nedůvěru školy, protože tyto děti chodí pak nepřipravené. Pracovnice se shodly, že zde je potřeba vymyslet lepší komunikační systém se školou, kde si vyjasní, které děti klub navštěvují. Učitelé se mohou také podílet na individuálních plánech dětí, ve kterých je zahrnuto i doučování a postup ve školní přípravě. Další slabou stránkou je to, že na poli práce s romskými dětmi ve tak malém městě, jako je Valašské Meziříčí působí ještě jiný subjekt. Je to romské centrum osvěty a vzdělávání Avarde.
Z počátku byli velmi napjaté vztahy mezi Klubem Zeferino a
centrem AVARDE, které začalo nabízet aktivity kopírující činnosti klubu a díky nabídky 25
práce některým romským rodičům přetáhlo děti, které do té doby docházeli do Zeferina. Problém však nastal, že některé děti hlásily, že chodí do Avarde, ale přestali chodit do obou klubů, tím se samozřejmě zhoršil i jejich prospěch a jejich volný čas nebyl naplněn. Postupem času si však Avarde vyjasnilo své činnosti a nyní se soustřeďuje zejména na dospělou romskou populaci. Další slabou stránkou klubu je, že nemá v nabídce činností kroužek pro starší děti (13-15 let). Tato věková kategorie dětí je zastoupená jen chabě – je to asi pět dětí. Hlavním důvodem je nezájem dětí, které v tomto věku mají již jiné zájmy a jiné hodnoty (většinou jsou to návštěvy diskoték, alkohol, potulování po ulici popř. i kriminální činnost) Stejně tak, ale problém spočívá v absenci strukturované vhodné činnosti v klubu, která by starší děti přitáhla. Díky finanční nejistotě není možné přijmout nového pracovníka, nejlépe muže (má větší autoritu u romských dětí), který by se této věkové kategorii věnoval. Cesta k řešení tohoto problému je neustále hledat možnosti finančního zajištění, aby se mohl přijmout nový pracovník. Stávající pracovnice nemají kapacitu na to, aby vytvářeli program pro tuto cílovou skupinu. Jediné co jsou schopny zajistit, je motivovat starší děti k pomoci při aktivitách pro děti mladší. Další možnost vidím ve vytvoření struktury této činnosti. Např. dát starším dětem více kompetencí, aby byli zodpovědní za přípravu určitých aktivit, podporovat je v nápadech, které mohou přinášet, ukazovat jak mohou přípravu provádět - to by probíhalo na společných schůzkách např. jednou týdně, kde by se také naplánovala práce s dětmi na celý týden. Další slabou stránkou klubu je, že během letních prázdnin, kdy se otvírá větší prostor pro trávení volného času, klub nenabízí pravidelné aktivity včetně letního tábora. Zde bych navrhovala, aby činnost během školního roku navazovala na téma letního tábora, kde děti téma prožijí intenzivněji a znalosti a dovednosti získané během pobytu mohou pak prohlubovat a upevňovat během školního roku. Hrozbou pro tento klub je nedostatečné financování. Hlavním důvodem je, že činnost klubu nelze v této podobě akreditovat jako školské zařízení ani registrovat jako sociální službu, což má za následek, že nedosáhnou na běžné dotace MŠMT a MPSV. Jsou tedy nuceni získávat peníze z menších projektů různých nadací a fondů, kde však nemají valnou naději na úspěch, a pokud ano, tak jsou to velmi malé částky. Pokud by se z finančních důvodů rozhodli pro transformaci klubu, mají v možnosti pouze školní družinu nebo sociální službu – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. S návrhem školní družiny je však spojen problém optimalizace základních škol ve městě Valašské Meziříčí. Vzhledem k počtu dětí je velký nadbytek škol, tudíž je jasné, že bude jedna či dvě zrušena. 26
Protože zatím není známo, jakým způsobem optimalizace proběhne, je působnost některých vytipovaných škol – mezi něž patří i ZŠ Masarykova, ohrožena. Z tohoto důvodu je zatím nemožné pokoušet se o transformaci klubu do podoby školní družiny. Pokud by klub usiloval o získání registrace, jako nízkoprahové zařízení musel by zásadně změnit činnosti, a v podstatě by již nebyl tím v čem je dobrý a žádaný. Možnosti v této problematice nejsou velké, cestu vidím v neustálé snaze získávat finance z malých projektů a čekat jak dopadne optimalizace školství ve Valašském Meziříčí. Také bych více komunikovala s vedením školy, aby v případě, že ZŠ Masarykova nebude zrušena, mohl být návrh transformace klubu na školní družinu realizován. Snahu o zachování klubu podporují příležitosti, které klub má. Je možné získávat nové peníze z dalších nadací a nadačních fondů, více se prezentovat na veřejnosti např. zapojením do různých projektů a akcí města, uspořádat benefiční koncert či uspořádat sbírku v Nizozemí, v partnerském městě města Valašského Meziříčí. Také je možnost rozvinout větší spolupráci se školou, mateřským centrem, s farností nebo s Džas jekhetane (občanské sdružení založené rodiči některých dětí ze Zeferina, které se věnuje dětem po hudební stránce a má již na svém kontě několik úspěchů a úspěšných spoluprací v rámci celé ČR). Obava o existenci klubu vychází také ze změny vedení organizace Charity Valašské Meziříčí, jež se uskutečnila v září r. 2011. Zatímco minulé vedení mělo vůli Klub Zeferino zachovat, i kdyby na překlenutí určitého období měly být použity rezervy od sponzorů, nyní je rozhodnutí ředitele takové, že pokud klub nezíská finance na zajištění jeho chodu, bude zrušen. K minimalizaci této hrozby vede komunikace s vedením Charity, možnost zvát pana ředitele na náslech provozu klubu i porady pracovníků.47
47
Srov. KOLAJOVÁ, Kateřina. Praxe v řízení volnočasových aktivit II. Olomouc, 2012. Školní práce. ÚP Olomouc.
27
3
PROJEKT LETNÍHO TÁBORA Projekt je zpracován pro činnost Klubu Zeferino z Valašského Meziříčí, jehož potřeba
vyplynula ze SWOT analýzy zařízení. Aktivity jsou vybírány a tvořeny s ohledem na způsob práce v klubu, což zahrnuje i zprostředkování křesťanských hodnot, a s ohledem na specifika mladšího školního věku a romské etnicity. Téma letního tábora je spojeno s myšlenkou misijní činnosti. Cílem je nejen získat informace o životě misionářů, ale také se dozvědět, že v různých částech světa není samozřejmý soc. systém, který by zabezpečoval bydlení, jídlo, školy a zdravotní péči pro všechny občany země, ale že jsou i děti, které žijí a umírají ve válce, v bídě, na běžné nemoci, negramotné. Samozřejmě nejde jen o to získat tyto informace, ale zprostředkovat dětem náhled na jejich životní situaci, potřeby a přání, a vést je i k vzájemné solidaritě a nějakým způsobem je zapojit do tohoto boje s chudobou. Proto součástí tábora je den věnovaný na výrobu různých dárkových předmětů, které pak mohou být prodány na misijní neděli v říjnu a výtěžek určen na nějaký misijní projekt, který si děti sami vyberou. Tímto vzniká návaznost na další činnosti během následujícího školního roku.
3.1 Cíl projektu Cílem projektu je zkomplexnění poskytovaných služeb Klubu Zeferino. Šestidenní tábor s celodenním působením vhodným způsobem doplňuje činnost klubu v období letních prázdnin. Přispívá ke snížení rizika vzniku sociálně patologických jevů během prázdnin, kdy se otvírá velké množství volného času, který děti neumí samy vyplnit a rodiče jim adekvátní náplň nenabízejí. Táborové aktivity přispívají k rozvoji duševních schopností dítěte, k udržení dovedností získaných během školního roku, získání praktických manuálních dovedností a upevnění hygienických návyků. Také vedou k osvojení pozitivního sociálního chován a rozvoje osobnosti. V neposlední řadě mohou děti zakoušet konkrétní projevy solidarity s utrpením dětí zasažených válkou a chudobou.
28
3.2 Cílová skupina Primární cílovou skupinou jsou děti ze sociálně slabých rodin, převážně romských, které docházejí na ZŠ Masarykova ve Valašském Meziříčí a jsou pravidelnými účastníky Klubu Zeferino, kde se s nimi během školního roku intenzivně pracuje. Skupinu tvoří asi 25 žáků 1. stupně tj. 7-11 let. Sekundární cílovou skupinou je 10 osob personálu, které se budou podílet na přípravě a realizaci tábora.
3.3 Personální zabezpečení Hlavní vedoucí tábora: Tato funkce připadá koordinátorovi Klubu Zeferino, který v rámci přípravy absolvuje školení hlavních vedoucích táborů. Je odpovědný za přípravu, samotnou realizaci tábora, a také následnou činnost, která navazuje na táborový pobyt během dalšího školního roku. Řídí činnost všech ostatních pracovníků a dohlíží, aby realizace probíhala podle připraveného plánu, který pojímá všechny stanovené cíle a splňuje právní a hygienické normy. 3 vedoucí týmů: Tři pracovníci klubu, jsou vedoucími svých týmů (cca 8-9 dětí). Jsou spolutvůrci plánu obsahu táborových činností a jeho harmonogramu, jehož tvorba probíhá během příprav. Dohlížejí na přidělené děti a jsou zodpovědní za realizaci navrhnutých činností v průběhu táborového pobytu. Jeden z pracovníků, který splňuje předepsané podmínky, převezme také funkci zdravotníka tábora. 3 asistenti: Tři asistenti, kteří se podílejí jako dobrovolníci na činnosti Klubu Zeferino i během školního roku, z nichž dva jsou z řad bývalých klientů klubu, a jeden je student pedagogického oboru. Ti se také podílejí na přípravě tábora a při realizaci tábora podléhají svým nadřízeným- vedoucím týmů. 2 kuchaři Dvě osoby, které jsou odpovědni za stravování během táborového pobytu. Během příprav sestaví jídelníček, který schválí hlavní vedoucí, podle kterého se pak řídí. Zodpovídají také za zajištění nákupu potravin a udržení hygienických norem při přípravě jídla.
29
1 správce, zásobovač Tato osoba má za úkol dohlížet na technickou stránku tábora. Je zodpovědný za stav a správný počet vybavení (spacáky, karimatky, sportovní náčiní….), za dovoz potravinových a jiných zásob a také se podílí na přípravě některých aktivit během tábora. Musí mít tedy řidičský průkaz a je zodpovědný za vozidlo jemu svěřené.
3.4 Rizika a jejich předcházení Rizika se mohou objevit ve dvou oblastech. V první oblasti je to časová vytíženost a tedy i malá motivace pracovníků Zeferina v době školního roku, kdy by měla proběhnout příprava tábora. Druhá oblast se týká účasti samotných dětí, přesněji finančního zajištění, protože rodiny dětí, nejenže nemají dostatek finančních možností, ale ani nevnímají tuto aktivitu pro jejich dítě potřebnou natolik, aby se na ni finančně podíleli. Dalším rizikovým elementem v této oblasti je nedůvěra k této formě trávení volného času. Většina dětí nikdy podobný tábor neabsolvovala a v podstatě nikdy nebyla přes noc mimo svou rodinu. Rizika vztahující se k časové vytíženosti pracovníků budou eliminována finančními odměnami jak pro pracovníky klubu, tak pro ostatní členy realizačního týmu. Rodiče se budou podílet na financování pobytu svých dětí pouze minimální částkou ve výši 500,Kč/dítě. Na konci školního roku také proběhne rodičovská schůzka, kde jim budou zdůrazněny přednosti prázdninového pobytu, organizátoři se také budou snažit rozptýlit jejich obavy z pobytu mimo domov, který bude trvat pouze 6 dní.
Účast dětí bude
zajištěna komunikací s rodinami a udržením vztahu důvěry ze stran pracovníků klubu. Obavy by měl snížit i fakt, že jeden vedoucí týmu a 2 asistenti jsou z řad Romů.
3.5 Ubytování a stravování Ubytování a stravování je zajištěno na skautské chatě Severka ve Smilově u Hrubé Vody, která patří 9. Středisku Jana Boska z Olomouce. Chata se nalézá asi 5 minut od vlakové zastávky Hrubá Voda-Smilov, v údolí řeky Bystřičky. Na východní straně se nachází vojenský výcvikový prosto Libavá a na západě krajina předhůří Jeseníku. V okolí chaty jsou vyznačené turistické trasy, ale také divoké nepropustné lesní porosty. V chatě se nachází 3 místnosti na spaní – spacák + karimatka, jejichž kapacita je cca 40 osob. Dále jedna společenská místnost, jídelna, kuchyně a 2x sociální zařízení. 30
K objektu patří pozemek o rozloze cca 600 m2 s ohništěm.48 Ubytovací a stravovací podmínky splňují normy stanovené zákonem č. 258/2000 Sb. Konkrétní jídelníček bude vytvořen až během přípravných setkání realizačního týmu.
3.6 Materiální zajištění Spotřební materiál (papíry, tužky, krepové papír, medaile, sladkosti atd.), který je potřeba pro realizaci jednotlivých her a soutěží, se nakoupí v rámci příprav tábora. Peněžní částka, která je potřeba k tomuto nákupu, je vyčíslena v rozpočtu tábora. Spacáky a karimatky jsou majetkem Klubu Zeferino, a děti si je mohou zapůjčit. Také kytara, doprovodné nástroje, zpěvníky, šátky, stopky, píšťalka, 4 buzoly, výtvarné potřeby, sportovní náčiní a stolní hry jsou majetkem Klubu Zeferino a mohou být použity na realizaci táborového programu. Všechen potřebný materiál dopraví na místo správcezásobovač vozidlem.
3.7 Financování a rozpočet tábora Tábor bude zahrnut do žádosti o dotace pro klub na rok 2014, který je finančně podporován Radou vlády pro záležitosti romské menšiny, Zlínským krajem z podprojektu sociální prevence a také městem Valašské Meziříčí. Protože tábor je vytvořen pro děti ze sociálně slabých rodin, jejich podíl na financování tábora bude pouze 500, - Kč/dítě. Rodiny, které se nachází ve hmotné nouzi a pobírají sociální příspěvek se mohou obrátit na ÚP s žádostí o proplacení tohoto výdaje, na což budou rodiče upozorněni během informační schůzky.
48
Srov. O Severce [on-line]. 2013 [citováno 06-10-2013]. Dostupné z WWW .
31
Rozpočet: Náklady na realizaci tábora Cestovné – jízdné + benzín
6 800,00 Kč
Strava
15 600,00 Kč
Ubytování
9 800,00 Kč
Propagace
200,00 Kč
Materiál na aktivity
5 000,00 Kč
Rezerva
2 000,00 Kč
Odměny realizačního týmu Hlavní vedoucí
3 500,00 Kč
Vedoucí oddílu
2 000,00 Kč
Vedoucí oddílu
2 000,00 Kč
Vedoucí oddílu + zdravotník
2 500,00 Kč
Asistent
1 000,00 Kč
Asistent
1 000,00 Kč
Asistent
1 000,00 Kč
Kuchař
500,00 Kč
Kuchař
500,00 Kč
Správce, zásobovač
1 000,00 Kč
Celkem
54 400,00 Kč
Platby účastníků 29 dětí
14 500,00 Kč
V rozpočtu se počítá s 29 dětmi, což je maximální hranice počtu dětí na táboře. Náklady klubu Zeferino činí 39 900,- Kč
3.8 Propagace tábora Propagace prázdninového pobytu bude probíhat asi 1 měsíc před koncem školního roku. Každé dítě, které navštěvuje Klub Zeferino (7 – 12 let) obdrží letáček se základními informacemi. V rámci běžné spolupráce se Sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi Charity Valašské Meziříčí se domluví společná schůzka, kde si koordinátoři Zeferina a SASu předají informace ohledně tábora a dohodnou postupy práce. Pracovníci SAS pro 32
rodiny s dětmi podají ve svých klientských rodinách, jejichž děti navštěvují Klub Zeferino, doplňující informace o táboře a podpoří rodiče v rozhodnutí pro tuto formu trávení volného času. Letáček se také objeví na nástěnce Klubu Zeferino, která je umístěna v prostorách ZŠ Masarykova a na webových stránkách Charity Valašské Meziříčí. Asi 14 dní před koncem školního roku proběhne setkání rodičů dětí, kde se budou pracovníci klubu snažit motivovat rodiče k využití nabídky letního tábora a rozptýlit obavy z neznámého, což pro většinu rodičů i dětí táborový pobyt je.
Dále budou předány informace ohledně
realizačního týmu, místa pobytu, financování atd. a zodpovězeny případné dotazy.
3.9 Právní předpisy Všichni vedoucí musí znát jednotlivé zákony vztahující se ke všem oblastem dětského táborového pobytu. Výčet zákonů, které zde prezentuji je k dispozici na WWW stránkách <www.borovice.cz> , které doporučuje MŠMT k pořádání dětských táborů. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a z něj vcházející vyhlášky (viz. níže) Vyhláška MZ ČR č. 148/2004 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti Vyhláška MZ ČR č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Zákon č.274/2003 Sb. kterým se mění některé zákony na úseku veřejného zdraví. Pro tento táborový pobyt platí hlavně §12 zákona č. 258/2000 Sb., dle kterého musí být zajištěno: -
Hygienicky nezávadný stav zařízení, ve kterém bude tábor probíhat.
-
Zásobování akce pitnou vodou, kdy kvalita vody musí odpovídat hygienickým normám.
-
Všichni vedoucí a asistenti musí být zdravotně způsobilí.
-
Kuchaři musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. 33
-
Zdravotník musí absolvovat alespoň kurz první pomoci.
3.10 Program tábora Nedávno byla objevena nová země uprostřed pralesů jižní Ameriky.
Vyslaní
průzkumníci zjistili, že zemi obývají tři domorodé kmeny, které spolu sousedí. Nyní se však do vesnic dostal nebezpečný virus, jemuž podlehla téměř polovina obyvatel. Je potřeba do země vyslat někoho, kdo by lidem přinesl naději a pomohli jim v jejich tíživé situaci. Děti se stávají statečnými misionáři, putují tři dny panenskou přírodou deštných pralesů, kde se setkávají s různými nebezpečími v podobě náročných podmínek a divokých zvířat. Zároveň však také poznávají prostředí deštných pralesů. Mapa země s třemi barevnými připínáky (tři družstva, tři různé barvy) bude zavěšena ve společenské místnosti. Za některé splněné aktivity získá družstvo úsek, o který se může posunout směrem k vesnici domorodců. Čtvrtého dne děti přicházejí do vesnic (každé družstvo do jedné). Pokud některému družstvu chybí potřebný úsek, může jej získat úkolem navíc (vysbíráním odpadků v okolí chaty, nanošením dřeva na večerní táborák atd.) Ve vesnici děti uzdravují desítky nemocných, učí se domorodému jazyku a kultuře a zároveň předávají domorodcům některé dovednosti, jako je čtení, psaní, pěstování plodiny aj. Každý splněný úkol se zakreslí do mapy (např. družstvo získá potřebný počet bodů ve vědomostní bojovce – splněním této disciplíny postavilo ve vesnici školu – což se zakreslí do mapy). Poslední den si děti připomenou, že v dnešním světě existuje mnoho zemí, kde lidé a děti nemají dostatek jídla a pití k přežití, žijí ve válce, jsou negramotní, umírají na běžné nemoci. Po celém světě proto vznikají misijní stanice, kde se místní lidé setkávají s konkrétními projevy Kristovy lásky. I dnes misionáři vyrážejí do těchto zemí a přivážejí léky, staví školy, učí lidi hospodařit, aby byly schopni postavit se na vlastní nohy. Vyzveme děti, aby se zapojily a pokračovaly v našem misijním díle, a seznámíme je s různými formami pomoci. Vysvětlíme jim, že mohou darovat, i když nevlastní žádné peníze a statky, protože to, co je potřeba, je čas nebo vlastní ruce a hlavně otevřené srdce. Po té jim navrhneme možnost výroby dárkových předmětů, jejichž výtěžek věnujeme na nějakou charitativní činnost (s konkrétními projekty se děti seznámí a zvolí, až během školního roku). Při konečném hodnocení děti získají statut misionáře v podobě listiny se svým jménem. Motivační příběh je u vybraných aktivit a her popsán kurzívou. 34
3.10.1 Režim dne
Režim dne je uspořádán s přihlédnutím k aktivitě a výkonosti člověka, která se v průběhu dne mění. Náročnější aktivity tzn. ty, které zpracovávají téma a přináší nové poznatky, jsou zařazeny do doby dopolední, kdy dosahuje výkonnost jedince vrcholu a po té až do druhé poloviny odpoledne, kdy se výkonnost opět zvyšuje. V časných odpoledních hodinách, tedy po obědě, kdy výkonnost výrazně poklesne a je vhodné zařazovat méně náročné činnosti odpočinkového charakteru je ustanoven polední klid. Večerní program je opět věnovaný spíše hrám pro odreagování a relaxaci.49 7:30 – 8:00
Budíček + rozcvička
8:00 – 8:30
Modlitba + snídaně
8:30 – 9:00
Hygiena + úklid pokojů
9:00 – 10:30
Dopolední program I.
10:30 – 10:45
Svačina
10:45 – 12:30
Dopolední program II.
12:30 – 14:30
Oběd + polední klid
14:30 – 16:15
Odpolední program I.
16:15 – 16:30
Svačina
16:30 – 18:30
Odpolední program II
18:30 – 19:00
Večeře
19:00 – 20:30
Večerní program
20:30 – 21:00
Reflexe, modlitba
21:00 – 21:30
Hygiena
21:30 – 7:30
Noční klid
Budíček provádí skupina vedoucích tak, že přichází do jednotlivých ložnic a zpívají píseň s kytarou, děti se oblékají a vybíhají ven na prostranství před chatou. V případě deště se shromáždí ve společenské místnosti. Rozcvička probíhá v kruhu, kde každé z dětí vymyslí nějaký cvik, který po něm všichni několikrát opakují. Na závěr se spustí hra na babu, jejíž formu50 určí vedoucí, který má nad rozcvičkou dozor. V 8 hodin se všichni shromáždí v jídelně, kde proběhne krátká modlitba a snídaně. Po té mají děti půlhodinový 49
Srov. HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVÁ. Pedagogické ovlivňování volného času. 2011, s. 120-121. 50 Viz. Příloha č. 8.
35
prostor, ve kterém vykonávají ranní hygienu, popř. si uklízí své místo v pokoji. Dopolední program, který začíná asi v 9 hodin, trvá až do oběda. Přerušen je pouze přestávkou na svačinu. Po obědě následuje 90 minutový odpolední klid, jež děti vyplňují odpočinkem, který může mít různou formu. Mohou spát, nebo si pouze lehnout, k dispozici jsou také stolní společenské hry. Odpolední program je opět rozdělen přestávkou na svačinu. Po večeři následuje večerní program, který může být i delší, což se odvíjí od zvolené aktivity (nejpozději však do půl desáté). Ten je pak zakončen reflexí celého dne, jeho vyhodnocením (zakreslují se do mapy získané úseky jednotlivých družstev) a krátkou večerní modlitbou. Při reflexi budou mít děti prostor se vyjádřit namalovaným obrázkem, nebo psaným textem. Tyto dílka budou zavěšeny na provázky natažené po obvodu místnosti. Závěr večera patří hygieně a uložení se ke spánku, kdy jednotliví vedoucí zhasínají v ložnicích a bdí nad nočním klidem. Mohou se s dětmi domluvit na čtení příběhu či pohádky.
3.10.2 Den první - pondělí
Děti budou mít sraz na vlakovém nádraží ve Valašském Meziříčí. Čas se upřesní až na přípravných schůzkách před táborem. Vlak jede až do stanice Hrubá Voda – Smilov, která je vzdálená od skautské chaty asi 10 minut. Do tábora by měli dorazit kolem desáté hodiny. Po příjezdu si děti vybalí a v jídelně si snědí své svačinky, kde dostanou také něco k pití (čaj nebo šťávu).
Dopolední program II. Všichni se shromáždí ve společenské místnosti, kde jsou dětem představeni účastníci realizačního týmu současně se svou pozicí a kompetencemi po dobu tábora. Zde jsou také děti seznámeny s táborovým řádem51, který bude viset ve společenské místnosti. Představování Cíl: Bližší poznání dětí navzájem. Rozvoj paměti a naslouchání. Charakteristika: Děti sedí v kruhu a jeden po druhém se představují. Protože se však jménem znají již z klubu, představí také své oblíbené jídlo a oblíbený film. Ve druhém kole
51
Viz. Příloha č. 4.
36
děti představí svého souseda po pravici, podle již sdělených informací. Dotyčný potvrdí, zda je to pravda a soused si vše zapamatoval, nebo sdělení opraví. Pomůcky: žádné Časová náročnost: 20 min Romeo hledá Júlii52 Cíl: Uvolnění atmosféry, bližší poznání dětí navzájem a rozvoj sluchového vnímání. Charakteristika: Děti sedí v kruhu, aby se ohraničila hrací plocha. Vybere se dvojice (kluk a holka), z nichž Romeovi se zavážou šátkem oči a Júlii se šátkem svážou k sobě nohy, aby nemohla chodit, ale mohla jen skákat. Romeo má za úkol po sluchu najít Júlii, takže volá „Júlie! Kde jsi, Júlie?“. Júlie se snaží Romeovi utéct a odpovídá jen tím, že volá nazpátek „Romeo, Romeo!“ Když Romeo Júlii najde, vymění se s dalším párem. Pomůcky: dva šátky Časová náročnost: 30 min Mapování okolí Cíl: Rozvoj pozornosti a rychlosti. Charakteristika: Děti se postaví do řady a rozpočítají se na první druhý. Všichni první pak udělají krok vpřed a utvoří druhou řadu. Po té se celá řada otočí tváří k dětem z první řady a utvoří dvojice. Každá dvojice obdrží seznam s dvaceti otázkami a úkoly, které se týkají chaty a jejího okolí (např. co leží na špalku za chatou vpravo, napsat tři rostliny, které rostou v blízkosti chaty, jakou barvu má střecha sousedního domu atd. - tyto otázky budou vypracovány při prohlídce chalupy v rámci přípravy na tábor). Dvojice musí co nejdříve najít odpovědi na jednotlivé otázky. Pomůcky: papír a tužka Časová náročnost: 30 min
Odpolední program I. Rozdělení do družstev - družstva budou věkově smíšená avšak silově vyrovnaná. Každému družstvu bude přidělena jedna barva. Aby si děti lépe uvědomily, kdo je součástí jejich družstva - následují hry:
52
Srov. DODO. Romeo a Julie [on-line]. 2006 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z WWW <www.hranostaj.cz/hra572 >.
37
Řetěz Cíl: Rozvoj kreativity a spolupráce v družstvu. Charakteristika: Každé družstvo vytvoří řetěz z oblečení svých členů. Vyhrává nejdelší řetěz. Pomůcky: žádné Časová dotace: 15 min Co jsou to Misie, kdo je to misionář? Cíl: Uvedení do tématu, získání základních znalostí o misiích. Motivace: Misionář přichází do míst, kde lidé potřebují pomoci. Může se setkávat s lidmi, kteří trpí nemocemi, kteří žijí ve velké chudobě, umírají hlady, jsou negramotní, mají strach, žijí v beznaději….. Do těchto míst tedy misionář přináší naději v podobě konkrétních skutků lásky, skrze něž mohou pak lidé poznávat Boha. Každý misionář musí být velmi statečný a silný, protože na své cestě zažívá všelijaké nástrahy a dobrodružství, musí být také moudrý, laskavý a soucitný, protože přichází pomáhat lidem. Nedávno byla objevena nová země uprostřed pralesů jižní Ameriky.
Vyslaní
průzkumníci zjistili, že zemi obývají tři domorodé kmeny, které spolu sousedí. Nyní se však do vesnic dostal nebezpečný virus, jemuž podlehla téměř polovina obyvatel. Nyní je potřeba do země vyslat někoho, kdo by lidem přinesl naději a pomohl jim v jejich tíživé situaci. Charakteristika: Společně s dětmi přemýšlíme, jaké podoby skutků může mít láska, a na konec se dotážeme, zda chtějí být také misionáři. Pomůcky: nástěnka, vytvořená mapa země, obrázky z misií53 Časová dotace: 40 min Název misijního společenství Cíl: Rozvoj myšlení, fantazie a spolupráce. Motivace: Každé misijní společenství má svůj název, který vystihuje jejich podstatu, zaměření či činnost. Charakteristika: Děti se nyní mohou poradit ve svých družstvech, za podpory vedoucích a asistentů, jak pojmenují své misijní společenství. Název svého společenství se svými
53
Viz. Příloha č. 9.
38
křestními jmény napíší na přidělený tvrdý papír, který se pak připne na nástěnku s mapou země. Po té název ostatním dětem představí a zdůvodní. Pomůcky: Tvrdý papír, fix. Časová dotace: 20 min Hodnocení: Za splnění tohoto úkolu se společenství posouvá o jeden úsek
Odpolední program II. Zašifrované poselství Cíl: Pochopit smysl misií a solidarity. Rozvoj myšlení, pozornosti, tělesné zdatnosti, vědomostních znalostí a vzájemné spolupráce. Motivace: Co je to za poselství, které neseme svým bratrům? Charakteristika: Děti se svými vedoucími se vydávají podle fáborků do blízkého lesíka. Každé společenství sleduje svou barvu fáborek. Po cestě nacházejí papírky stejné barvy, ve kterých naleznou popis různých úkolů (udělat 10 dřepů, pojmenovat strom, na kterém lístek nalezly aj) a také zašifrované texty. Slova jsou napsána morseovkou (vedoucí mají u sebe kartičku s klíčem), zpřeházením písmen nebo pozpátku. Každé družstvo má jinou větu: 1. V každém člověku vidím svého bratra, 2. Dávat přináší větší radost než přijímat, 3. I když jsem chudý, můžu darovat sám sebe. Po skončení stezky a vyluštění vět se družstva sejdou opět ve společenské místnosti, kde se rozvine úvaha a diskuse nad smyslem těchto vět (moderuje ji hlavní vedoucí). Pomůcky: barevné papíry, fixy, krepové papíry, tužky, papíry Časová dotace: 80 min Hodnocení: Za správně rozšifrovanou větu se společenství posouvá o jeden úsek. Zapamatovák Cíl: Rozvoj paměti a poznávání předmětů. Motivace: Pokud jsme se rozhodli vydat se na cestu, nejprve ji musíme řádně naplánovat a připravit se. Charakteristika: Na stole je 20 předmětů, které jsou potřeba na cestu (např. nůž, lžíce, obvaz, kompas, svetr, mapa aj.), a které jsou zakryty plachtou. Po té co se družstvo shromáždí u stolu, se plachta odkryje na 20 s, a družstvo musí dát do tří minut dohromady seznam věcí, které na stole vidělo. Po uplynutí doby děti odevzdají seznam svým vedoucím. Hodnocení proběhne až po splnění úkolu všemi třemi družstvy. 39
Pomůcky: různé věci, plachta, stopky, tužka, papír Časová dotace: 25 min Hodnocení: Pokud si družstvo vzpomenulo alespoň na 14 věcí, získává další úsek. Džungle má ruce54 Cíl: Rozvoj smyslového vnímání, získání poznatků o rostlinách v deštných pralesech. Motivace: Na kontinent jsme se přepravili letadlem a nyní již musíme pokračovat pěšky. Cesta k vesnicím totiž vede pralesem neboli džunglí, kde je obrovské množství různých rostlin a vysokých stromů. Pokračovat je možné jen po úzkých stezkách. Musíme si ovšem dávat pozor, protože mezi rostlinami se nachází také masožravé rostliny! Charakteristika: Nejprve dětem představíme deštný prales pomocí obrázků. Po té se rozdělí do dvou skupin a vedoucí určí, která skupina začne jako misionáři. Děti z druhé skupiny, masožravé rostliny, se rozdělí po místnosti. Cestovatelé se postaví na jeden konec místnosti a jejich úkolem je dostat se k protilehlé zdi. Pozorně si prohlédnou stanoviště masožravých rostlin a potom nastane noc. Misionáři si zaváží oči šátkem a rostliny již od té chvíle nesmí měnit své pozice. Při sebemenším dotyku o rostlinu, se misionář stává obětí. Pokud jsou masožravé rostliny příliš dychtivé a chytají vědce, aniž by se jich některý z nich dotkl, musejí dát fant. Hra končí, až jsou všichni misionáři u svého cíle nebo v rukou masožravých rostlin. Po té si skupiny role vymění. Další kolo však začíná až po vyplacení fantů. Pomůcky: obrázky vegetace deštných pralesů, šátky Časová dotace: 40 min
Večerní program: Horká židle55 Cíl: Rozvoj pozornosti, rychlosti, fair play. Charakteristika: Židle rozestavíme do kruhu a určíme prvního hledače místa. Děti zaujmou místa a hledač se postaví doprostřed kruhu. Hra začíná. Pokaždé se musí dvě děti tajně dorozumět, dát si nějaké znamení a rychle si vyměnit místa. To je příležitost pro hledače, který má možnost ulovit místo k sezení. Předpoklad je však být rychlejší než jedno z dětí. Ve všech nerozhodných situacích je upřednostněn hledač – stačí, když se dotkne židle a stává se jeho novým příbytkem. Ten, který místo nestihne zabrat, se stává 54 55
Srov. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 2005, s. 21. Srov. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 2005, s. 107.
40
novým hledačem. Hledačem může po několika neúspěšných pokusech zvolat: „Židle je horká!“ Pak musí všechny děti vyskočit ze svých míst a najít si nové. V této chvíli si hledač určitě nějaké místo zabere. Pomůcky: židle Časová dotace: 25 min Zpívání s kytarou Cíl: Rozvoj hudebních a rytmických dovedností Charakteristika: Děti sedí v kruhu a zpívají různé písně mají k dispozici zpěvníky a doprovodné nástroje (triangl, dřívka, rumba koule, bubínek…..). Děti podávají návrhy na zvolení písně. Vedoucí je vedou k rytmickému doprovázení. Pomůcky: Zpěvníky (je dobré mít v zásobě několik známých romských písní), doprovodné nástroje, kytara. Časová dotace: 50 min Mušle56 Cíl: Přivést děti ke zklidnění prostřednictvím relaxační polohy Charakteristika: Každé dítě napodobuje tvar mušle, v níž je ukryta vzácná perla. Vedoucí vypráví: Jsme v moři a každý z vás je vzácná mušle, která ukrývá perlu. Mušle může být zaoblená, v tom případě jste stočení do klubíčka, nebo také plochá – to uděláte, že si lehnete na záda s nataženýma rukama či nohama. Jakmile se z vás stane mušle, úplně znehybníte. Já jsem mořská víla, která hledá vzácné perly pro svůj náhrdelník. Budu chodit mezi vámi a hledat perly. Čí jméno vyslovím, ten pozvolna rozevře svou skořápku a pomalu vstane. Jak uvidím, že se usmívá, budu vědět, že jeho mušle ukrývá perlu. Vezmu ho za ruku a pokračujeme v hledání společně. Každá další mušle, která bude otevřena se připojí a nakonec všichni vytvoří náhrdelník – kruh perel. Tím celá hra končí. Pomůcky: nic Časová dotace: 10 min
56
Srov. NADEAU, Micheline. Relaxační hry s dětmi. 2003, s. 46.
41
3.10.3 Den druhý - úterý
Dopolední program I. Znak misijního společenství Cíl: Rozvoj fantazie, jemné motoriky a spolupráce. Motivace: Každé společenství má také svůj znak, který vystihuje jejich jméno (podstatu, zaměření a činnost), a podle kterého se také vzájemně poznávají. Charakteristika: Děti si mají vymyslet a vyrobit svůj znak. Záleží na nich, zda ho namalují na čtvrtku papíru nebo vyrobí vlajku, nebo přívěšky na krk. Jediné co musí obsahovat je základní barva jejich družstva. Na konci „dílen“ si ho vzájemně představí a zdůvodní. Mají ho povinnost nosit při sobě při večerním hodnocení. Pomůcky: pastelky, fixy, kousky látky, jehlu, bavlnky, tvrdý papír, barevné papíry, provázky, lepidlo, Časová dotace: 45 min Hodnocení: Za splněný úkol získává družstvo další úsek. Zdivočelé opice57 Cíl: Rozvoj pohybových dovedností, získání poznatků o fauně v deštných pralesech Motivace: Postupujeme pralesem k vesnicím a poznáváme různá zvířata, která zde žijí. Najednou slyšíme mnoho hlasitých a bojových skřeků, a ty se přibližují. Je to horda nebezpečných divokých opic! Charakteristika: Nejprve děti seznámíme s některými zvířaty, které charakterizují prostředí deštných pralesů. Používáme obrázky. Po té vyznačíme pole obdélníkového tvaru a určíme 4 lovce. Každý z nich má jeden menší míč. Ostatní jsou divoké opice, které si dřepnou na úzkou stranu pole. Na znamení opice vyběhnou. Po obou stranách pole s nimi současně běží lovci, aniž by však vkročili do herního pole a snaží se trefit co největší počet opic. Trefené opice si sednou do tureckého sedu na zem a čekají na konec hry, kdy zůstává pouze jedna vítězná opice. Vítězná opice si vybere tři kamarády a ty se stávají opět lovci. Pomůcky: míče, cokoliv na vyznačení pole (pruty, klacíky, provaz, lana..) Časová dotace: 45 min
57
Srov. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 2005, s. 36.
42
Dopolední program II. Zvířecí pexeso58 Cíl: Rozvoj tvořivého myšlení, získání poznatků o fauně deštných pralesů. Motivace: Během cesty poznáváme nové a nové živočichy, dokážeme je již podle zvuků či chování pojmenovat? Charakteristika: Vedoucí si předem připraví kartičky - dvojice zvířat deštného pralesa s obrázkem i jménem (např. tygr, krokodýl, had, žába, opice aj.). Každý hráč si vytáhne kartičku a musí si sám pro sebe promyslet: Jak se zvíře chová, jaké vydává zvuky a jak se pohybuje. Na dané znamení se všichni promění ve zvířata a pokoušejí se najít svého „druha“. Hra končí, až se všichni naleznou. Po té se kartičky sesbírají, zamíchají a může se začít znovu. Hru zopakujeme několikrát, aby si děti prošly co nejvíce zvířat. Pomůcky: tvrdý papír, fix, obrázky zvířat Časová dotace: 35 min Past sklapla59 Cíl: Rozvoj hbitosti a pozornosti Motivace: Potravinové zásoby jsou jen v podobě sucharů a instantních polévek, rádi bychom však pojedli opečené maso. V naší blízkosti se několikrát mihlo prasátko pekar. Dokážeme ho ulovit? Charakteristika: Děti běží ve dvou kruzích a drží se za ruce. Vnější kruh je větší než vnitřní. Na znamení od vedoucího „prasátka pojďte!“ zvednou děti vnitřního kruhu ruce co nejvýš nad hlavu. Prasátka se nyní mohou pohybovat uvnitř kruhu, chvíli uvnitř, chvíli venku, každý sám za sebe zvesela. Na nové znamení vedoucího „Past“ se brány z dětských rukou uzavřou a ty, která nestihla utéci zevnitř kruhu, jsou nyní chycena a musí se připojit k branám. Začíná další kolo. Hra končí, když je vnější kruh tak malý, že se děti nemohou držet za ruce. Pak se role vymění. Pomůcky: žádné Časová dotace: 30 min
Fotografie Cíl: Rozvoj pozornosti a vzájemné spolupráce
58 59
Srov. PORTMANNOVÁ, Rosemarie. Hry pro tvořivé myšlení. 2004, s. 107. Srov. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 2005, s. 72.
43
Motivace: Příroda kolem nás je opravdu nádherná a zajímavá, proto jsme si sebou vzali fotoaparát a pořizujeme snímky na památku i pro naše blízké doma. Charakteristika: Pro tuto hru si připravíme tři obrázky zvířat nebo rostlin z deštných pralesů, které podlepíme barevným papírem, který odpovídá barvě družstva. Obrázek pak rozstříháme na 10 dílků a ty rozmístíme po celé chatě, nebo ve vymezeném prostoru venku. Děti mají za úkol dílky ve své barvě najít a složit obrázek. Vítězí družstvo, které složí celý obrázek nejrychleji. Pomůcky: obrázky zvířat nebo rostlin z deštných pralesů, barevný papír, nůžky Časová dotace: 30 min Hodnocení: Za splněný úkol družstvo získává další úsek.
Odpolední program I. a II. Všichni odcházíme na výlet do okolí. Trasa bude vybrána až při návštěvě chaty během příprav na tábor. Děti mají baťůžky se svačinkami. Během výletu: Pan Tygr má hlad60 Cíl: Rozvoj pozornosti a rychlosti Motivace: Procházíme pralesem, ale v tom se na stezce objeví tygr, který si vyhlíží svou snídani! Charakteristika: Pan Tygr vede skupinu pralesem. Za ním jdou v řadě za sebou turisti, kteří se drží za boky. Jeden z nich se stále ptá na čas: „Pane Tygře, pane Tygře, kolik je hodin?“ Tygr odpovídá libovolnou hodinu, což může udělat několikrát. Pak ale zařve: „Čas k snídani!“. Všichni se rozprchnou, aby unikly hladovému tygru. Jakmile někoho chytí, sejdou se opět dohromady a oběť se postaví na začátek jako nový pan Tygr. Hra může začít nanovo. Pomůcky: žádné Časová dotace: 25 min Plížená61 Cíl: Rozvoj pohybových dovedností
60 61
Srov. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 2005, s. 82. Srov. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1973, s. 158.
44
Motivace: V dálce jsou slyšet nějaké zvuky. Nevíme ovšem zda jsou lidské či zvířecí. Proto jsou vysláni dva misionáři, aby zmapovali situaci. Aby však nebyli ohroženi, musejí se k místu dostat nepozorovaně. Charakteristika: Pro tuto hru vybereme nepřehledný terén v lese s křovinami. Hranice plochy asi 100 x 100 m označíme barevnými fáborky. Na jednom konci čtverce stojí strážce – vedoucí, na protějším, děti. Na písknutí se dají do pohybu proti sobě. Když strážce někoho uvidí, toho zajme a zajatec se stává jeho pomocník. Když strážci i hráči dorazí na protější konec, čekají na další písknutí (píská se po 5 minutách) a plazí se opět na druhou stranu. Strážců postupně přibývá a hra končí, až zůstane poslední hráč. Ten dostane lísteček s textem: Tajemné zvuky patřily hejnu papoušků. Tuto zprávu odhalí až při večerním hodnocení. Pomůcky: krepový papír na fáborky, papír s textem, píšťalka Časová dotace: 30 min Dětské cestování62 Cíl: Rozvoj představivosti a pohybových dovedností. Motivace: Procházíme krajinou, která se neustále mění, procházíme údolím řeky, přes hory a rokliny, za horkého slunce i velkého lijáku. Charakteristika: Děti jdou v řadě za sebou a mění různé styly chůzí: stoupají do hor (chůze po celých chodidlech s nakláněním těla vpřed), sestupují z vrchu (chůze po patách, rychlejší) Přecházejí po lávce přes řeku (slepičím krokem). Jdou pralesem (osekávají větve mohutnými rozmachy vpravo a vlevo), cesty jsou bahnité a plné komárů (běží po špičkách v rychlejším tempu). Mraky těžknou, bude co nevidět pršet (co nejrychlejší chůze), už prší (poklus), hrozný liják (úprk v předklonu, dávají si bundy či batohy přes hlavu). Liják přestal a vysvitlo slunce (vztyk, volná chůze s hlubokým dýcháním). Pomůcky: žádné Časová dotace: 20 min Nouzové přístřešky63 Cíl: Rozvoj fantazie, manuální zručnosti, vzájemné spolupráce.
62 63
Srov. MARKOVÁ, Zdenka. Pohybové hry do tříd a družin. 2005, s. 120. Srov. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1973, s. 169.
45
Motivace: Stany, které máme k dispozici, jsou po celodenním lijáku ještě celé promočené. Musíme si postavit přístřešky k nočnímu přespání. K dispozici máme vše, co v pralese nalezneme. Charakteristika: Každé družstvo musí postavit během půl hodiny přístřešek k přespání z přírodního materiálu. Hodnotit se bude praktičnost a nápaditost. Pomůcky: přírodní materiál Časová dotace: 40 min Hodnocení: Za splnění úkoly získává družstvo další úsek, bude však vyhlášen i vítězný přístřešek. Cesta zpátky: za přírodními zajímavostmi64 Cíl: Rozvoj fantazie a pozornosti, vztahu k přírodě. Motivace: Během cesty do vesnice jsou k objevení a nalezení různé přírodniny, které můžeme přivést pro naše přírodovědné muzeum. Charakteristika: Během zpáteční cesty mají družstva za úkol vytvořit sbírku různých zvláštních a zajímavých přírodnin (ulity plžů, ptačí pírka, neobvykle tvarované kameny, fantasticky pokroucené větve aj.). Ukázky sbírek a jejich hodnocení proběhne až v táboře. Pomůcky: žádné Časová dotace: Cesta zpátky. Hodnocení: Za splnění úkoly získává družstvo další úsek, bude však vyhlášen i vítěz nejzajímavější sbírky.
Večerní program: Židličky Cíl: Rozvoj postřehu a rychlosti. Charakteristika: Děti sedí v kruhu na židlích. Ty otočí zády k sobě a jednu židle se odstraní z kruhu ven. Vedoucí hraje na kytaru a zpívá různé známé písně. Ve chvíli, kdy přestane hrát, děti si musí posedat na židličky. Ten, na kterého židle nezbyde, vypadává z kola ven a další židle se odstraní z kruhu. Vítězí poslední zúčastněný. Pomůcky: kytara, židle Časová náročnost: 20 min
64
Srov. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1973, s. 161.
46
Kdo se ztratil65 Cíl: Rozvoj postřehu a paměti Charakteristika: Děti se rozesadí po celé klubovně. Vedoucí určí jednoho detektiva, který odejde na chvíli za dveře. Potom určí někoho, kdo se schová pod deku, a ostatní děti si vzájemně vymění místa. Potom vedoucí přivolá detektiva zpátky do místnosti a položí mu otázku: „Kdo se ztratil?“ Zároveň spustí stopky až do doby, než detektiv pojmenuje chybějícího hráče. Po té mu vedoucí zapíše čas. Pokud detektiv vysloví nesprávné jméno, připočte se mu k času 10 s. Vítězí hráč s nejkratším časem. Pomůcky: tužka, papír, stopky Časová dotace: 40 min Ano nebo ne66 Cíl: Rozvoj myšlení Charakteristika: Vedoucí si myslí nějaké zvíře či nějakou osobu. Děti pokládají různé otázky, na které může vedoucí odpovědět pouze ano nebo ne. Ten, kdo uhádne myšlený pojem, vystřídá vedoucího a hra začíná nanovo. Pomůcky: žádné Časová dotace: 40 min
3.10.4 Den třetí - středa
Dopolední program I. Co to bylo67 Cíl: Rozvoj sluchu a paměti Motivace: Během cesty jsme se seznámili se zvuky, kterými mluví prales. Je potřeba, abychom jednotlivé zvuky a hlasy zvířat rozeznali, abychom poznali, kdy se blíží nebezpečí. Charakteristika: Děti se posadí do jedné části místnosti (na zem nebo na židle). Každé z nich má u sebe tužku a papír. Vedoucí sedí v druhé části místnosti, tak, aby na něj děti neviděly. Na povel se děti ztiší a mají poznat různé zvuky, které vedoucí vytváří. (např. trhání papíru, lusknutí prsty, smrkání, cinknutí lžičky, škrtnutí zápalky….). Když vedoucí dokončí sérii zvuků, děti musí zapsat všechny zvuky, které si zapamatovali. Vítěz je ten, jehož seznam je nejúplnější. Pomůcky: Papíry, tužky, různé pomůcky na zvuky 65
Srov. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1973, s. 200. Srov. PORTMANNOVÁ, Rosemarie. Hry pro tvořivé myšlení. 2004, s. 95. 67 Srov. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1973, s. 204. 66
47
Časová dotace: 25 min Orientace v terénu Cíl: Naučit se orientovat v terénu pomocí buzoly, rozvoj vzájemné spolupráce. Motivace: Protože v pralese nejsou žádné silnice, ani turistické značky, musíme se orientovat jen pomocí buzoly. Neztratíme se? Charakteristika: Nejprve s dětmi zopakujeme znalosti ohledně 4 světových stran. Potom dostane každé družstvo buzolu, a jejich vedoucí jim ukáží, jak se s ní zachází – všechny děti si práci s buzolou vyzkouší. Po té obdrží družstva papír s navigací – každé družstvo jiný (např. dejte se stezkou, která leží na východ od pozemku chaty. Po 300 metrech uvidíte strom s fáborkem barvy vašeho družstva, udělejte 20 kroků na sever od stromu, pod velkým kamenem je ukrytá zpráva s úkolem – 30 dřepů, pokračujte dál po stezce atd.) Všechny družstva se sejdou na jednom místě v lese, nedaleko chaty. Zde je bude čekat pohoštění (svačina). Pomůcky: Navigace, buzola, krepový papír na fáborky, tužka, papír. Časová dotace: 80 min Hodnocení: Za splnění úkolu získává družstvo další úsek.
Dopolední program II. Zraněný misionář Cíl: Rozvoj fantazie, manuální zručnosti, rychlosti a vzájemné spolupráce. Motivace: Jeden z misionářů spadl do pasti na prasata. Vytáhli jsme ho, ale zjistili jsme, že má vyvrtlý kotník a nemůže pokračovat v pochodu. Musíme tedy vyrobit provizorní nosítka a nést jej, dokud se mu noha neuzdraví. Charakteristika: Jsme pořád v lese, v místě kousek od tábora, kam jsme se dostali při minulé hře. Nyní mohou děti použít cokoliv, co v lese naleznou a vytvořit nosítka, na kterých donesou jednoho z družstva zpátky do tábora. Mohou také použít jen sami sebe (na záda, dvojička vytvoří z rukou sedačku atd.). Nemocný však nesmí stoupnout na zem. Vítězí družstvo, které dorazí nejdříve do tábora. Pomůcky: Vše, co v lese najdou. Časová dotace: 30 min Hodnocení: Za splnění úkolu získává družstvo další úsek a je vyhlášen vítěz této soutěže.
48
Boj o oheň Cíl: Naučit se rozdělat oheň bez papíru, rozvoj vzájemné spolupráce. Motivace: Oheň je jeden z nejdůležitějších pomocníků na cestě do vesnice. Je zdrojem tepla, vaříme na něm jídlo, a v noci nás chrání před divokou zvěří. Charakteristika: Ve velkém ohništi vytvoříme prostory pro tři ohně (ohraničíme kameny). Každé družstvo má za úkol založit oheň bez papíru a pak na něm uvařit v kotlíku čaj za použití pouze přírodnin (listy jahodníku, maliníku, lesního ovoce, jehličí…). Čas na splnění tohoto úkolu je limitován. Bezpečnost: Vedoucí družstva dohlíží na práci s ohněm (nechá zapalovat starší děti) a rozhoduje, jaké přírodniny se použijí na čaj. Pomůcky: Kotlík, voda, zápalky, přírodniny. Časová dotace: 70 min Hodnocení: Za splnění úkolu získává družstvo další úsek, vyhrává nejchutnější čaj.
Odpolední program I. a II. SPORTOVNÍ ODPOLEDNE Na toto sportovní odpoledne přijmou pozvání skauti z Olomouce (domluva proběhne během příprav tábora). Nejprve se děti vzájemně seznámí během seznamovací hry, a potom se budou společně účastnit malých atletických závodů. Po svačině se odehraje přátelské fotbalové utkání (dívky budou fandit), avšak jednotlivá mužstva budou smíšená, tzn. promíchají se skauti s dětmi ze Zeferina. Nejde tedy o to, aby se proti sobě postavily děti bílé a děti romské, ale aby se odbouraly předsudky a děti dokázaly spolupracovat. Seznamovací kruh68 Cíl: Usnadnit vzájemné poznávání a sbližování dětí Charakteristika: Děti stojí v kruhu a vzájemně se jeden po druhém představí (řeknou křestní jméno či přezdívku). Po té vedoucí vyvolává jednotlivá kritéria, a na základě nich děti do kruhu vstupují:
68
-
jejich narození spadá do letních, jarních měsíců
-
mají rády špagety, zmrzlinu, hrozny aj.
-
pečují o domácí zvíře
-
mají bratra, sestru
Srov. ZELINOVÁ, Milota. Hry pro rozvoj emocí a komunikace. 2007, s. 37.
49
-
umějí plavat, rády čtou, zpívají aj.
Pomůcky: žádné Časová dotace: 20 min Atletické závody Cíl: Rozvoj pohybových dovedností, smyslu pro fair play. Motivace: Abychom obstáli v tak náročných podmínkách, je nutné být zdravý a tělesně zdatný. Charakteristika: Děti si prověří svou tělesnou zdatnost během různých disciplín (skok do dálky, střelba ze vzduchovky, hod granátem, běh, …) Každé z dětí dostane kartičku, kde budou vypsána jednotlivá stanoviště, a kde se budou zapisovat výsledky. Děti prochází všemi disciplínami a usilují o co nejlepší výsledek. Bezpečnost: Každý vedoucí či asistent zabezpečí své stanoviště, tak, aby nedošlo k úrazu, u střelby a hodu granátem vyznačí páskou hranici, za kterou nikdo nesmí vstoupit. Pomůcky: dle disciplín Časová dotace: 80 min Hodnocení: Výsledky se dle kartiček porovnají a jsou vyhlášena 3 vítězná místa v jednotlivých kategoriích. Děti získají zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Fotbalové utkání
Večerní program TÁBOROVÝ OHEŇ Hádankový večer Cíl: Rozvoj myšlení a fantazie Charakteristika: 1.Každé dítě z družstva dostane hádanku69, pokud uhádne, připíše se družstvu bod. 2. Každé družstvo dostane 2 chytáky70 – pokud uhodne, získává za každý bod. 3. Každé družstvo dostane do rukou netradiční předmět (3) a jeho úkolem je vybrat ze tří možností, tu správnou, k čemu se předmět používá. Mezi jednotlivými disciplínami zpíváme s kytarou. 69 70
Viz. Příloha č. 7. Viz. Příloha č. 7.
50
Pomůcky: předmět, tužku a papír na zapisování bodů, kytara, zpěvník Časová dotace: 120 min Hodnocení: Body se sčítají a je vyhlášen vítěz (družstvo) soutěže Mistr hádanky
3.10.5 Den čtvrtý - čtvrtek
Dopolední program I. Tlumočníci71 Cíl: Rozvoj mimoslovní komunikace, pozornosti a vzájemné spolupráce Motivace: Dorazili jsme do vesnice a chceme domorodému kmenu sdělit, že jsme jim přinesli léky na jejich nemoc. Nikdo z nás však nezná jejich řeč a nikdo z kmene neumí žádný světový jazyk. Dokážeme se dorozumět? Charakteristika: Každé z družstev vyšle svého zástupce k vedoucímu. Ten mu pošeptá nějaký pokyn, který pak musí sdělit své skupině. Nesmí však u toho mluvit, nehlasně artikulovat, psát na papír nebo ve vzduchu, a ani se svých spoluhráčů dotýkat. Může používat pouze zvuků, gest a pohybů. Které družstvo správně pochopí zadání úkolu a úkol provede správně jako první – vyhrává. Příklady úkolů: Zazpívat písničku Prší, prší (Kočka leze dírou), přineste z venku každý kamínek, napište jméno šmouli, který nosí brýle…… Pomůcky: tužka, papír Časová dotace: 40 min Hodnocení: Aby se děti mohly pustit do další práce ve vesnici, musí se nejprve dorozumět, podmínka je splnění tohoto úkolu.
Pantomima: Cíl: Rozvoj mimoslovní komunikace, pozornosti a vzájemné spolupráce Motivace: Bude trvat nějakou dobu, než se naučíme jejich jazyku, zatím se musíme s lidmi z kmene dorozumívat pantomimou. Charakteristika: K této hře si musíme nachystat kartičky s různými pojmy (kartáček na zuby, polštář, auto, klaun aj.). Po té zvolíme družstvo, které začne. Jeden hráč z družstva si vytáhne kartičku a musí pomocí pantomimy ztvárnit daný pojem. Hádají však všechna družstva a bod dostane to družstvo, které pojem uhodne. Pak pokračuje družstvo druhé.
71
Srov. ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 2002, s. 120.
51
Hraje se tolik kol, aby se na pantomimu vystřídaly všechny děti. Vítězí družstvo s nejvíce body. Pomůcky: mazací tabulka na zapisování bodů, kartičky s pojmy Časová dotace: 45 min Hodnocení: Pokud nesplnili děti úkol předchozí, mohou se s domorodci dorozumět nyní, a to v případě, že získali alespoň jeden bod.
Dopolední program II. Uctívání model Cíl: Rozvoj fantazie, kreativního myšlení a vzájemné spolupráce. Motivace: Setkáváme se s uctíváním božstev domorodého kmenu. Modlám lidé obětovávají své nejlepší jídlo, přikrývky a jiné potřebné věci, aby uzdravil jejich nemocné. Charakteristika: Děti mají vytvořit modly. Mohou použít sama sebe, různé přírodniny nebo cokoliv co mají u sebe. Fantazii se meze nekladou. Pomůcky: různé přírodniny a vše co mají děti u sebe Časová dotace: 60 min Hodnocení: Hodnotí se vytvořená modla a způsob uctívání. Vítězné družstvo získává sladkou odměnu. Polní nemocnice72 Cíl: Schopnost řešit problémy, rozvoj vzájemné spolupráce. Motivace: Přinášíme léky a budujeme stan pro nemocné. Charakteristika: Každé družstvo si zvolí 2 lékaře. Zbytek družstva si vylosuje zranění či onemocnění, které je jim vzápětí ošetřeno. Možná zranění: -
upadlá noha, obě nohy (přivázat nohu ohnutou v koleně, svázat nohy k sobě)
-
upadlá ruka, obě ruce (přivázat k tělu)
-
slepota (zavázání šátkem oči)
-
vypadlý jazyk (zalepit pusu, aby nevykrvácel)
-
zimnice (obléci, co nejvíce oblečení)
-
ekzém (ruce zabalit do igelitového sáčku)
72
Srov. SVĚTLUŠKA. Polní nemocnice [on-line]. 1996 [cit. 20-10-2013]. Dostupné z WWW .
52
Po té, co jsou nemocní a zranění ošetřeni, musí se přesunout na blízkou louku do zbudované nemocnice. Přesun jim mohou komplikovat různé překážky na cestě. Družstva se musí dostat na louku do 30 min. Pomůcky: šátky, provázky, igelitové sáčky, stopky Časová dotace: 45 min Hodnocení: Splněním úkolu postaví každé družstvo ve vesnici polní nemocnici. Sázení brambor73 Cíl: Rozvoj pohybových dovedností Motivace: Ukazujeme a necháváme chutnat domorodce některé plodiny, které jsme sebou přivezli (brambory, kukuřici, fazole). Setkáváme se z jejich strany s nadšením, a proto se společně pouštíme do budování malých políček. Charakteristika: Určíme start a cíl a mezi nimi pět dalších met. Hráči mají v ruce košík a v něm několik brambor (pingpongové míčky, smotané ponožky, atd.) Na daný povel vyběhnou, u každé mety složí určený počet brambor, oběhnou cíl a na zpáteční cestě brambory sesbírají. Košík předají dalšímu hráči. Nejrychlejší družstvo vyhrává. Pomůcky: košík, „brambory“, mety vytvořené z přírodnin Časová dotace: 20 min Hodnocení: Vyhlášení vítěze. Účastí v této hře zbuduje družstvo ve své vesnici políčko.
Odpolední program I. Jazyková bojovka Cíl: Rozvoj slovní zásoby a jazykových znalostí. Motivace: Tak jak se pomalu učíme domorodému jazyku, učí se naši přátelé z pralesa jazyku našemu. Někteří mají zájem učit se číst a psát, postavíme jim tedy školu. Charakteristika: Děti dostanou kartičku, kde je zapsáno jméno závodníka, čas, kdy vyběhl a 8 stanovišť. Po té co jim vedoucí odpočítá čas, vybíhají po jednom s odstupem 1:30 min. Trasa vede lesem a je označena fáborky. Na trase se děti potkávají jednotlivá stanoviště, kde musí plnit úkoly. Aby se vzájemně nezdržovali, jsou u stanovišť k dispozici tužky a papíry, a také několik alternativ úkolů (alternativy jsou vypracovány i vzhledem k rozdílným věkům dětí). Úkoly jsou jazykového charakteru: 73
tematické doplňování slov (loď – kapitán)
Srov. MARKOVÁ, Zdenka. Pohybové hry do tříd a družin. 2005, s. 117.
53
-
synonyma (běh – poklus)
-
opaky (nízký – vysoký)
-
výrazy nadřazené (stůl, židle, skříň – nábytek)
-
řada – co do ní nepatří (kolo, autobus, letadlo, auto, tramvaj)
-
překlad z romského jazyka (khamoro - slunce)
-
vyberou si kartičku s písmenem – napsat 5 slov (1.-.2. třída), 10 slov (3. – 5. Třída), která začínají na ono písmeno
-
křížovka
Vítězem se stává ten, kdo splní všechny úkoly správně a v nejkratším čase. Pomůcky: tvrdý papír, fix, tužky, papíry, několik alternativ úkolů, stopky, krepový papír Časová dotace: 90 min Hodnocení: Za účast v bojovce postaví děti ve vesnici školu, nejlepší z družstva se stává učitelem.
Odpolední program II. Beseda o misiích s otcem Pavlem Mayerem OP Mše svatá - účastí na mši svaté postaví děti ve vesnici kostel
Večerní program Tichá pošta74 Cíl: Rozvoj koncentrace. Charakteristika: Děti sedí v kruhu. Vedoucí nebo některé dětí pošeptá druhému do ucha libovolnou větu. Druhý ji pošeptá třetímu, až věta oběhne celý kruh. Poslední hráč vstane a řekne větu, která k němu došla, nahlas. Hráč, který větu vyslal, ji také řekne nahlas. Nyní mohou všichni věty porovnat. Varianta: Hráči si posílají písmeno napsané prstem na záda. Pomůcky: žádné Časová dotace: 30 min Kyselé úsměvy75 Cíl: Pro zasmání, uvolnění 74
Srov. ŠIMANOVSKÝ, Zdenek. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 2002, s. 91. Srov. GLIS. Kyselé úsměvy [on-line]. 1996 [cit. 20-10-2013]. Dostupné z WWW . 75
54
Charakteristika: Hráči se postaví do kroužku, do jehož středu si dřepne jeden a zavře oči. Ostatní hráči se beze slov domluví, komu dají do úst citron. Po domluvě si vybraný hráč dá do pusy citron a rozkouše ho. Nesmí ho však spolknout, ale ponechává ho v ústech. Hned na to hráč uprostřed kruhu otevře oči, a musí uhádnout, kdo má citron v ústech. Ostatní děti dělají, že mají citron, aby hádání ztížily. Hráč, který měl v ústech citron, pak jde doprostřed kruhu a bude hádat. Postupně se mohou vystřídat všichni. Alternativy: Jde použít také křen, nebo česnek, nebo několik kousků marshmallow, kdy děti mají nafouknuté tváře, a ten co je uprostřed musí odhalit, kdo má plnou pusu bonbonů. Pomůcky: citron, křen, česnek, marshmallow Časová dotace: 45 min Na kuchaře76 Cíl: Uvolnění a relaxace Charakteristika: Děti se postaví ve dvojicích za sebe. Zadní je kuchař, který má uvařit večeři. Začíná hníst těsto – krouživými pohyby palců masíruje tomu před sebou ramena, šíji a deltové svaly. Potom naklepe řízky – naklepává záda, nebo strouhá sýr na struhadle – pěstmi mírně přejíždí záda. Děti se pak ve dvojici vymění. Pomůcky: žádné Časová dotace: 10 min
3.10.6 Den pátý - pátek
Dopolední program I. Zatím jsme byli ti, kdo přinášeli domorodým bratřím nové věci. Učili jsme je číst a psát, učili jsme je hospodařit na polích, ukázali jsme jim naději v podobě evangelia, ale misie není pouze jednostranná záležitost. Obohacení probíhá vzájemně. Přemýšlejme o tom, co můžeme nabídnout my – já sám, jako rodina, jako národ - druhým. Co jsem – umím – mám77 Cíl: Posílit sebevědomí dětí, uvědomit si kladů svých kamarádů. Motivace: Každý z nás je jiný a každý z nás má v sobě něco dobrého. Zamysleme se nyní nad tím, a oceňte své kamarády ve společenství.
76
Srov. ŠIMANOVSKÝ, Zdenek. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 2002, s. 59. Srov. WITKO. Co jsem – co umím – co mám [on-line]. 1996 [cit. 20-10-2013]. Dostupné z WWW . 77
55
Charakteristika: Každému dítěti připevníme na záda lepicí páskou čtvrtku papíru, kde napíšeme: jsem – umím – mám. Děti chodí a vzájemně si píší na záda pozitivní ocenění např. umím hezky zpívat, mám pěkný úsměv, jsem kamarádský….. Takto se děti oceňují vzájemně ve skupince. Až každé dítě ocení všechny v družstvu, dá se povel k tomu, aby si každý mohl svou kartu přečíst. Po té si děti sdělují, co během této aktivity prožívaly. Pomůcky: Tužka, papír, lepicí páska Časová dotace: 45 min Můj hrdina Cíl: Posílit národní hrdost, seznámit se s několika romskými osobnostmi. Motivace: Přemýšlejme, co jako národ můžeme druhým nabídnout, jaké máme přednosti a co vnímáme jako výjimečné. Kdo vás inspiroval nebo oslovil z romských osobností, a čím? Charakteristika: Každé družstvo si připraví a představí jednu osobnost romského národa a zdůvodní, proč si ji vybrali. Pomůcky: žádné Časová dotace: 45 min
Dopolední program II. Greenpeace78 Cíl: Rozvoj postřehu a bojovnosti, ochrana přírody Motivace: To, co nám například mohou předat naši domorodí bratři je vztah k přírodě, její ochrana a přístup k ní, jako k něčemu posvátnému. Charakteristika: Ze židlí vytvoříme kruh, který představuje jezero. Děti se rozdělí do dvou skupin, z nichž jedni jsou členové ekologického hnutí, a druzí, neukáznění turisté. Ti dostanou určitý počet odpadků (např. dvacet novinových koulí). Po zahájení hry začnou turisté házet odpadky do jezera a členové ekohnutí je naopak vyhazují ven. Hráči na obou stranách mohou hodit jedním hoden pouze jeden kus. Po dvou minutách je hra zastavena a sečte se počet odpadků v jezeře. Po té se role vymění. Vítěz je ten, kdo má v jezeře méně odpadků. Po ukončení hry mluvíme s dětmi o zamořování odpadky celé planety. Vyzveme je, aby pouvažovali, jak mohou přispět oni sami k ochraně přírody. Pomůcky: noviny, židle, stopky. Časová dotace: 40 min 78
Srov. ŠIMANOSVSKÝ, Zdeněk. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 2002, s. 54.
56
Třídíme Cíl: Rozvoj znalostí z oblasti ekologie a vzájemné spolupráce. Motivace: Každý z nás může přispět k ochraně přírody tím, že ve své domácnosti třídí odpad. Poznáte, do kterých kontejnerů co vyhodit? Charakteristika: Každé družstvo má před sebou čtvrtky barevných papírů (žlutý, bílý, zelený, červený, modrý). K tomu obdrží obálku, ve které jsou vystříhané obrázky s různými věcmi (plastové, papírové, skleněné, elektronické). Po zaznění signálu, družstva otevřou obálku a jejich úkolem je přiřadit obrázky ke správné barvě kontejneru. Po třech minutách zazní nový povel a hra se ukončí. Vítězí to družstvo, které v třídění udělalo co nejméně chyb. Po té si s dětmi zopakujeme barvy kontejnerů a jejich užití. Pomůcky: vystříhané obrázky, barevný papír, obálky, stopky Časová dotace: 30 minut
Odpolední program I. a II. Výroba dárkových předmětů Cíl: Rozvoj fantazie, kreativity, jemné motoriky a smyslu pro solidaritu. Motivace: Vzpomeňme si, jak jsme se na začátku rozhodli pomoci lidem z pralesa, které postihla vážná nemoc. Stálo nás mnoho úsilí dostat se k vesnicím. Bojovali jsme s počasím, divokými zvířaty a nebezpečnými rostlinami. Po té co jsme dorazili do vesnic, jsme se nejprve museli naučit jejich jazyku a po té je přesvědčit, aby si nechali pomoci. Pak jsme společně stavěli školu, kostel, pěstovali plodiny. Přesto, že vaše odhodlání, statečnost a bojovnost byli opravdové, jednalo se o smyšlený příběh, který jsme tu pro vás připravili, abyste si vyzkoušeli, jak žijí misionáři. Avšak lidé, kteří potřebují pomoc, existují. A není jich málo. A my teď pro ně můžeme něco udělat. Charakteristika: Vysvětlíme dětem, jakým způsobem se můžeme zapojit do pomoci potřebným. Po té vyrábíme různé dárkové předměty79. Vedoucí a asistenti se výroby sami účastní a jsou ku pomoci dětem ze svých družstev. Pomůcky: viz příloha č. 6. Časová dotace: 80 min
79
Viz. Příloha č. 6.
57
Večerní program Noc talentů Cíl: Rozvoj uměleckých dovedností, posílení vlastního sebevědomí, rozvoj komunikačních dovedností. Motivace: Každý z vás je v něčem dobrý. Nyní máte možnost ukázat nám všem váš talent, vaši snahu a vaši odvahu se předvést. Charakteristika: Děti mají možnost se přihlásit do soutěže Noc talentů. Mohou si vybrat jakoukoliv disciplínu, ve které se chtějí předvést (tanec, zpěv, kouzla, cvičení, hra na nástroj aj.), a zvolit i libovolný počet soutěžících (mohou vystupovat sami, jako duo nebo i skupina). Tato soutěž se vyhlásí po obědě a děti mají prodloužený odpolední odpočinek, aby se mohly připravit. Večer zasedá tříčlenná porota vybraná z vedoucích. Večerem provází moderátor, který je vybrán také z řad vedoucích. Porota i moderátor mají vtipné oblečení a účesy, celá místnost je také vyzdobena a připravena pro vystupující i diváky. Jednotlivý soutěžící se nejprve představí, a absolvují krátký rozhovor s moderátorem. Po té předvedou své vystoupení a následuje vyjádření poroty, která si zapíše body. Až se všichni soutěžící vystřídají, následuje přestávka, kdy se porota dohodne na výsledku. Po té je vyhlášen vítěz. Pomůcky: barevné papíry, krepové papíry, obrázky talentovaných osobností, paruky, retro oblečení, líčení Časová dotace: 120 min Hodnocení: Vítěz obdrží šerpu Talent 2013, všichni zúčastnění sladkou odměnu.
3.10.7 Den šestý - sobota
Dopolední program I. Balení věcí, úklid chaty a pozemku Časová dotace: 45 min Závěrečné hodnocení Při závěrečném hodnocení provedeme děti celou misijní akcí, kterou absolvovaly. Použijeme mapu ve společenské místnosti a připomeneme některé důležité okamžiky tábora. Vyzdvihneme jejich statečnost a odhodlání pomáhat, což je znakem dobrých misionářů, a tím, že se zapojily do reálného boje s chudobou (výrobou dárkových předmětů), se jimi také opravdu staly. Všechny děti obdrží Diplom Misionáře, který 58
předáme jmenovitě každému dítěti zvlášť. Na druhé straně diplomu je znázorněno desatero misionáře z materiálů papežského misijního díla. Pomůcky: Diplomy Časová dotace: 45 min Svačina, odjezd
59
Závěr Cílem mého bakalářského projektu bylo vytvoření návrhu letního tábora, který by doplnil činnost Klubu Zeferino v období letních prázdnin. Pedagogické cíle, které jsou v projektu stanovené, jsem se snažila všemi činnostmi postupně naplňovat.
Děti tak
mohou po dobu tábora upevňovat své znalosti a dovednosti nabyté během školního roku a intenzivní zážitky, které táborový pobyt přinese, přispějí k jejich všestrannému osobnímu rozvoji. Téma Misií pomůže dětem zprostředkovat náhled na jejich životní situaci, potřeby a přání, povede je k vzájemné solidaritě a ukáže jim možnost podílet se na pomoci potřebným. Projekt tábora je připraven tak, aby na něj mohla navazovat činnost klubu během následujícího školního roku. Po realizaci prodeje výrobků na misijní neděli se mohou děti dlouhodobě zapojit do aktivit Papežského misijního díla dětí, jež své projekty prezentuje na svých webových stránkách. Letní tábor se může stát pevně zakotvenou aktivitou v nabídce Klubu Zeferino, na jehož uskutečnění se děti budou každoročně těšit. Myslím si, že jak teoretická, tak praktická část tohoto projektu bude přínosem pro další práci klubu. Návrh letního tábora je sice vytvořen pro potřeby Klubu Zeferino, ale sestavený projekt, i jednotlivé aktivity mohou být využity či inspirovat jiné zařízením, jehož náplní je práce s romskými dětmi a mládeží.
60
Seznam použité literatury:
Bibliografie BALABÁNOVÁ, Helena. Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. Praha: občanské sdružení MENT, 1995. 28 s. DAVIDOVÁ, Eva. Cesty Romů. 1. Vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995. 244 s. ISBN 80-7067-533-8. HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER A Jiřina PÁVKOVÁ. Pedagogické ovlivňování volného času. Trendy pedagogiky volného času. 2. Vyd. Praha: Portál, 2011. 240 s. ISBN 978-80-262-0030-7. KOLEKTIV AUTORŮ MUZEA ROMSKÉ KULTURY. Romové – O Roma. Brno: SVAN, 1999. 90 s. ISBN 80-85956-14-4. KOLEKTIV AUTORŮ. Černobílý život. Praha: Gallery, 2000. 176 s. ISBN 80-86010-376. KUBATZKI, Petra a Kol. Kniha her pro děti. 1. Vyd. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2005. 254 s. ISBN 80-242-1507-1. MARKOVÁ, Zdenka. Pohybové hry do tříd a družin. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-247-0845-0. MUELLER, Stephanie R. a Ann E. WHEELER Vyrábíme dárky s malými dětmi. 1. Vyd. Praha: Portál, 2003. 168 s. ISBN 80-7178-788-4. NADEAU, Micheline. Relaxační hry s dětmi. 1. Vyd. Praha: Portál, 2003. 136 s. ISBN 807178-712-4.
61
PORTMANNOVÁ, Rosemarie. Hry pro tvořivé myšlení. 2. Vyd. Praha: Portál, 2011. 120 s. ISBN 978-80-7367-884-5. ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 1. Vyd. Praha: Portál, 2002. 176 s. ISBN 80-7178-689-6. ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 4. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 130 s. ISBN 97880-246-1909-5. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her. 1. Vyd. Praha: Olympia, 1973. 242 s. ISBN 27015-73. ZELINOVÁ, Milota. Hry pro rozvoj emocí a komunikace. 1. Vyd. Praha: Portál, 2007. 139 s. ISBN 978-80-7367-197-6.
Seriálová publikace
Sociální práce, Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práce, 2008. Vychází čtvrtletně. ISSN 1213-6204. Dingir: religionistický časopis o současné náboženské scéně. Praha: Dingir, s. r. o., 2004. Vychází čtvrtletně. ISSN 1212-1371.
Vlastní zdroj KOLAJOVÁ, Kateřina. Praxe v řízení volnočasových aktivit II. Olomouc, 2012. Školní práce. ÚP Olomouc.
Internetové zdroje Demokratická aliance Romů ČR [on-line]. 2013 [cit. dne 28-10-2013]. Dostupné z WWW . 62
Hádanky
pro
děti
[on-line].
2010
[cit.
05-11-2013].
Dostupné
z WWW<
hadanky.atropin.cz/hadanky-a-hlavolamy-strong-hadanky-pro-deti-strong>. Hranostaj.
cz
[on-line].
1996
[cit.
20-10-2013].
Dostupné
z WWW
06-10-2013].
Dostupné
z WWW
.
O
Severce
[on-line].
2013
[citováno
. RYŠAVÝ, Zdeněk. Romský mentor [on-line]. 2013 [cit. 28-10-2013]. Dostupné z WWW . VÁŇOVÁ, Eva. O metodě [on-line]. 2013 [cit. 10-09-2013]. Dostupné z WWW .
Normy, zákony a vyhlášky Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod ze dne 16. prosince 1992. Zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ze dne 4. dubna
2000.
Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ze dne 19. února 1992. Zákon č. 359/1999 Sb. O sociálně-právní ochraně dětí ze dne 9. prosince 1999. Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 14. července 2000. Vyhláška MZ ČR č. 148/2004 Sb. O hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti ze dne 24. března 2004.
63
Vyhláška MZ ČR č. 137/2004 Sb. O hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných ze dne 17. března 2004. Zákon č.274/2003 Sb. Kterým se mění některé zákony na úseku veřejného zdraví ze dne 7. srpna 2003.
64
Seznam zkratek AJ – a jiné ATD – a tak dál DAR – Demokratická aliance Romů ČR EU – Evropská unie MC – mateřské centrum MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NAPŘ – například POPŘ – popřípadě SAS – sociálně aktivizační služby SVČ – středisko volného času ÚP – úřad práce ZŠ – základní škola
65
Seznam příloh Příloha č. 1: Letáček tábora Příloha č. 2: Přihláška na tábor Příloha č. 3: Informace pro rodiče Příloha č. 4: Táborový řád Příloha č. 5: Mapa země Příloha č. 6: Výrobky na misijní neděli Příloha č. 7: Hádanky a chytáky Příloha č. 8: Honičky Příloha č. 9: Obrázky k tématu Misií
66
Příloha č. 1: Letáček tábora
Chceš zažít o letních prázdninách něco nového a zajímavého? Chceš poznat dobrodružství uprostřed džungle a zároveň se svými kamarády vykonat dobrou věc? Vydej se tedy s námi do nitra deštných pralesů v jižní Americe a pomoc zachránit domorodý kmen před zákeřnou nemocí!
Srdečně zveme děti z Klubu Zeferino na:
„Misie“ Kdy: ------------------Kde: Junácká chata Severka ve Smilově u Olomouce
Přihlášku si můžete vyzvednout u vedoucí Klubu Zeferino Ireny Ševčíkové tel: 776 771 441 Informační schůzka pro rodiče proběhne: 16. června 2014 ve 14:00 hod v klubu Zeferino
Příloha č. 2: Přihláška na tábor
Přihláška na letní tábor Klubu Zeferino Kdy:…………………….. Kde: Junácká chata Severka, Smilov – Hrubá voda Cena tábora: 500,- Kč 1. Účastník tábora: Jméno a příjmení:………………………………………………… Bydliště:…………………………………………………………… Telefon na rodiče:………………………………………………… Třída:………………………………………………………………. Zdravotní stav:…………………………………………………….. Dítě užívá tyto léky:……………………………………………… ………………………………dávkování………………………...... …………………………..…..dávkování…………………………... 2. Potvrzení o bezinfekčnosti Vyplňuje se nejdříve 3 dny pře nástupem na tábor. Prohlašuji, že ošetřující lékař nenařídil mému dítěti změnu zdravotního režimu, dítě nejeví známky akutního onemocnění a ošetřující lékař ani hygienik nenařídil karanténní opatření. Současně mi není známo, že by v posledních dvou týdnech přišlo dítě do styku s osobami nakaženými infekční chorobou. Dále jsem si vědom(a) právních důsledků nepravdivosti tohoto prohlášení.
V………………………..…dne…………...................podpis rodiče:…………………………..
Příloha č. 3: Informace pro rodiče Letní tábor Klubu Zeferino Chata Severka, Smilov – Hrubá voda u Olomouce Odjezd: Sraz dětí na vlakovém nádraží ve Valašském Meziříčí Příjezd: Vlakové nádraží ve Valašském Meziříčí Nejpozději 3 dny před nástupem: odevzdat přihlášku dítěte na tábor a uhradit částku za táborový pobyt 500 Kč v Klubu Zeferino – Ireně Ševčíkové (v případě, že se rodina nachází v hmotné nouzi může požádat o soc. dávku na proplacení nákladů táborového pobytu na Úřadu Práce ve Valašském Meziříčí) Při nástupu: odevzdat potvrzení o bezinfekčnosti, průkaz zdravotní pojišťovny, léky (pokud dítě běžně užívá)
Co zabalit sebou: -
Hygienické potřeby (kartáček, zubní pasta, mýdlo, ručník)
-
Oblečení na spaní
-
Letní oblečení
-
Oblečení do chladna a deště
-
Pláštěnku
-
Plavky
-
Pokrývku hlavy (kšiltovka, šátek, klobouk)
-
Přezůvky
-
Pevné uzavřené boty
-
Sandále
-
Opalovací krém
-
Malý baťůžek
-
Svačinu na cestu
Věci, které na letní tábor nepatří: Mobil, discman, Mp3-přehrávač, cenné věci, nože a jiné zbraně!!! Kontakt na vedoucí tábora: Irena Ševčíková, tel. 776 771 441
Příloha č. 4: Táborový řád
Táborový řád Nikdy neopouštěj prostor tábora bez vědomí vedoucích či asistentů, a to ani do nejbližšího okolí. Poslouchej všechny pokyny kteréhokoliv z vedoucích, asistentů i všech ostatních z vedení. Program tábora je závazný pro každého, proto ho svým chováním nenarušuj či jinak nehať. Přicházej včas do jídelny, na nástupy a hry. Své místo, společný prostor v chatě i v celý areál tábora udržuj v pořádku a čistotě. Ke všem věcem, k vybavení chaty i k přírodě v okolí se chovej tak, aby po našem odjezdu zůstalo vše tak, jako když jsme přijeli. Dbej na čistotu a dodržuj hygienické zásady Dobu poledního klidu využívej k odpočinku a relaxaci (můžeš použít stolní hry nebo badminton), neruš svým chováním ostatní. Po večerce a před budíčkem neruš ostatní ze spánku. Každé zranění, nevolnost nebo jinou zdravotní komplikaci, svou nebo kamarádovu, nahlas zdravotníkovi nebo jinému vedoucímu či asistentovi. Dodržuj zásady slušného chování, k druhým se chovej tak, jak by sis přál, aby se oni chovali k tobě. Když budeš mít jakýkoliv problém, nebo tě bude něco trápit, vždy můžeš přijít za kterýmkoliv vedoucím. Za opakované nebo závažné porušení řádu můžeš být potrestán až vyloučením z tábora. Za závažné provinění se považuje ubližování jiným (rvačky, šikana, nadávky), užívání nebo uchovávání návykových látek jako je alkohol, drogy či cigarety, dále opuštění tábora bez vědomí vedoucího a odcizení cizí věci.
Příloha č. 5: Mapa země
Příloha č. 6: Výrobky na misijní neděli Magnetické postavičky z molitanu80 Potřebný materiál: Různobarevný molitan Další molitanové výstřižky Mrkací očka nebo malé knoflíky Netoxické fixy Nůžky Lepidlo Nastříhaná vlna Stužky, mašličky a odstřižky látek Ploché nástěnkové magnety Šablona postaviček z tvrdého papíru Postup: 1. Na molitan obkrslíme obrysy postaviček podle šablon a postavičky vystřihneme. 2. Pomocí mrkacích oček nebo knoflíčků a fixů dotvoříme obličej 3. Molitan roztříháme na trojúhelníky, obdelníky a čtverce a sestavíme z nich oblečky, které přilepíme k postavičkám lepidlem 4. Z nastřihané vlny vytvoříme vlasy a dalšími prvky šatičky dozdobíme 5. Postavičky necháme uschnout a na jejich zadní stranu nalepíme nástěnkové magnety Záložka do knihy s koláží81 Materiál: Obdelník o rozměrech 4x18 cm z tvrdého papíru Lepidlo Ploché kolážové materiály (konfety, odstřižky papírů a tapet, nálepky) Samolepící folie Postup: 1. Vezmeme proužek kreslící čtvrtky a polepíme jej kolážovým materiálem 2. Po zaschnutí lepidla mohou starší děti na zadní stranu napsat nějaký citát o lásce či přátelství 80 81
Srov. MUELLER, Stephanie R. a Ann E. WHEELER. Vyrábíme dárky s malými dětmi. 2003, s. 77. Srov. Tamtéž, s. 89.
Citáty: Upřímný přítel je ten, kdo tě napomene, kdo ti řekne pravdu do očí, toho si važ! (Božena Němcová) Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže. (neznámý autor) Přátel si važ, a kdo se osvědčili, ty hákem z oceli si připni k srdci. (William Shakespeare) V neštěstí poznáš přítele. (Aristotelés) Přátelství může trvat jedině mezi dobrými lidmi. (Marcus Tullius Cicero) 3. Záložku pokryjte samolepící folii Voňavý závěs do dveří82 Materiál: Přírodniny (listy, květiny, pecičky, oříšky, borové větve) Děrovačka Papírový sáček Fixy, barvy Celá skořice Stužka Kancelářské svorky Postup: 1. Přírodniny si vklidu prohlédneme a vybereme takové, které se budou hodit na voňavý závěs 2. Papírový sáček si nejprve vyzdobíme fixi nebo barvami. 3. Do sáčku vložíme přírodniny a skořici. 4. Po té okraje přehneme dolů a udělámr otvory děrovačkou. 5. Otvory protáhneme stužku a uděláme ouško, za které bude možné voňavý sáček pověsit na kliku dveří. Vytrážový svícen83 Materiál: Barevný krepový papír nebo ubrousky s potiskem Nůžky 82 83
Srov. MUELLER, Stephanie R. a Ann E. WHEELER. Vyrábíme dárky s malými dětmi. 2003, s. 112. Srov. Tamtéž, s. 124.
Malá zavařovací sklenice Tekutý škrob Štětce Alobal Třpytky Girlanda či stužka nebo vánoční řetěz Postup: 1. Nejprve natrháme nebo nastříháme krepový papír nebo ubrousky na malé kousky. 2. Skleničku potřeme tekutým škrobem a přiložíme krepové papíry a následně znovu naneseme vrstvu škrobu, aby všechny okraje dobře přilnuly. Kousky papírů musí vzájemně přesahovat, aby sklenice byla celá zakrytá. 3. Sklenici postavíme na alobal a necháme částečně zaschnout. Pak ji vložíme do sáčku se třpytkama a mírně poválíme, aby se třpytky na škrobu uchytily. Po vyjmutí ze sáčku ji necháme doschnout. 4. Okraj sklenice ozdobíme stužkou nebo ozdobným řetězem a dovnitř vložte čajovou svíčku. Plaketa z přírodnin84 Materiál: Přírodniny (šištičky, listy, žaludy, větévky, oblázky, bobulky) Silnější karton asi 10x15 cm Barvy, štětec Lepidlo Kousek vlny nebo provázku Lepící páska Bezparvý akrylátový sprej Postup: 1. Karton natřeme barvou (nejlépe přírodního dřeva). 2. Přírodniny na karton přilepíme. 3. Na zadní stranu přilepíme lepící páskou očko z vlny nebo provázku na zavěšení. 4. Hotový obrázek postříkáme bezbarvým akrylátovým lakem ve spreji (práce pro vedoucí a asistenty).
84
Srov. MUELLER, Stephanie R. a Ann E. WHEELER. Vyrábíme dárky s malými dětmi. 2003, s. 106.
Příloha č. 7: Hádanky a chytáky Hádanky85 1. Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (dešťové kapky). 2. Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (řeka) 3. Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (mlha) 4. Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (šnek) 5. Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (vítr) 6. Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (oči) 7. Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (kohout) 8. Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (kachna) 9. Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená. (zápalka) 10. Kdo bez štětce a bez barev obarví nám pestře les? (podzim) 11. Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (houba) 12. Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka. (kocour) 13. Maličké zvířátko zrzavý kožíšek spořádá zakrátko lískový oříšek. Maličké zvířátko je tahle čiperka, větvičku přeskočí, i když je nevelká. (veverka) 14. Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (ústa, zuby, jazyk) 15. Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (hřib, houba) 16. Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (vítr) 17. Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (dub a žaludy)
85
Hádanky pro děti [on-line]. 2010 [cit. 05-11-2013]. Dostupné z WWW< hadanky.atropin.cz/hadanky-ahlavolamy-strong-hadanky-pro-deti-strong>.
18. Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává. Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (tráva) 19. Ptal se chlapec sluníčka: Mohou chodit jablíčka? Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (ježek) 20. Puťa, puťa, puť přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď. Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce. (kuře) 21. Sedí panna v síti, oči se jí svítí? (žába) 22. Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese. (ježek)T 23. Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka? (hrábě) 24. Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají. (strom) 25. Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš. (tma) 26. Ve zdi díra, mlsám sýra, to jsem celá já. Mám dvě očka, pozor kočka, ouška šedivá. (myška) 27. Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku. Když jsme ji svlékali, všichni jsme plakali.(cibule) Chytáky86 1. Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (ani jeden, protože skáče) 2. Co má Brno stejně velké jako Bratislava? (B) 3. Šestičlenná rodina se tísní pod jedním malým deštníkem, a přesto nezmokne. Proč? (neprší) 4. Kde je čtvrtek před středou a středa před úterkem? (ve slovníku) 5. Jaký je největší počet vajíček, která až dosud snědl nějaký člověk na lačný žaludek? (jedno, pak už to není na lačno) 6. Co nelze vypsat slovy? (tužku) 7. Na kterou otázku nemůže nikdo pravdivě odpovědět „ano“? (Spíš už?) 8. Při čem se nemůžeme dát zastupovat? (jídle, spaní, učení)
86
PORTMANOVÁ, Rosemarie. Hry pro tvořivé myšlení. 2004, s. 80.
Příloha č. 8: Honičky Honičky87 Anglická: Každý se drží na všech místech, kam dostal babu, rukou a někdy i nohou, až do konce hry. V různých náladách: Hrajeme tak, jak by ji hrály děti líné, čilé, váhavé, veselé, naštvané….. Barevná: Lze ji dát jen tomu, kdo má na sobě danou barvu (žlutou, zelenou…). Explodující: Kdo dostane babu, musí nejprve „vybuchnout“. Teprve potom ji může dát jinému. Hadí: Všichni i baba se plazí Jednonohá: Všichni skáčou po jedné noze. Kachní: Všichni jsou v podřepu. Menšímu (většímu): Hráč může dát babu jen tomu, kdo je menší. Když je baba ten nejmenší, dává ji zase jen tomu, kdo je větší.
87
Srov. ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. 2002, s. 32.
Příloha č. 9: Obrázky k tématu Misie
Češi na haiti [on-line]. 2010 [cit. 03-11-2013]. Dostupné z WWW .
Světová chudoba [on-line]. 2013 [cit. 04-11-2013]. Dostupné z WWW .
CROWLEY, Colin. Kibera v Keni[on-line]. 2012 [cit. 05-11-2013]. Dostupné z WWW http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/tomas-tozicka-jak-vymytit-chudobu-musime-zrusitdanove-raje>.
Nikaragujské děti u zdroje pitné vody [on-line]. 2010 [cit. 04-11-2103]. Dostupné z WWW .
Očkování může zachránit život milionům dětí [on-line]. 2010 [cit. 04-11-2013]. Dostupné z WWW < http://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/bill-gates-da-deset-miliard-dolaruna-vyvoj-novych-vakcin_156948.html#.UnleOOLuHLw.>
Výuka dětí v Etiopii [on-line]. 2009 [cit. 05-11-2013]. Dostupné http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/index_img.php?id=113860>.
z WWW
<
