JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství
LETNÍ ORCHESTR MLADÝCH 2013 ORCHESTRÁLNÍ SOUSTŘEDĚNÍ S RADKEM BABORÁKEM
Absolventský projekt
Autor práce: Kristýna Ratajová, Dis. Vedoucí práce: Ing. Jana Vondráčková Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph. D.
Brno 2014
Obsah ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 1 1
POPIS PROJEKTU .................................................................................................................... 2 1.1 HISTORIE AKCE ......................................................................................................................... 2 1.2 ROČNÍK 2013 ............................................................................................................................ 2 1.3 DRAMATURGIE AKCE ................................................................................................................ 3 1.4 OSOBNOSTI ............................................................................................................................... 3 1.5 CÍLE PROJEKTU ......................................................................................................................... 6 1.5.1 Přihlášení dostatečného množství účastníků .................................................................. 6 1.5.2 Závěrečné úspěšné koncerty ........................................................................................... 6 1.5.3 Nahrávka z koncertu (v Praze) ....................................................................................... 6 1.5.4 Zviditelnění Letního orchestru mladých ......................................................................... 7 1.5.5 Nabyté zkušenosti účastníků ........................................................................................... 7 1.5.6 Vyrovnaný rozpočet ........................................................................................................ 7 1.5.7 Zájem o další ročníky ..................................................................................................... 7 1.6 CÍLOVÉ SKUPINY A MĚŘITELNÉ UKAZATELE ............................................................................. 8 1.7 PRODUKČNÍ TÝM ...................................................................................................................... 9 1.7.1 Podíl práce autorky projektu ........................................................................................ 10
2
VÝSTUPY PROJEKTU ........................................................................................................... 12
3
ORGANIZACE PROJEKTU .................................................................................................. 15 3.1 3.2 3.3 3.4
PŘÍPRAVNÁ FÁZE .................................................................................................................... 16 REALIZAČNÍ FÁZE ................................................................................................................... 16 POSTPRODUKČNÍ FÁZE ............................................................................................................ 17 PROPAGACE ............................................................................................................................ 17
4
ROZPOČET .............................................................................................................................. 18
5
ZHODNOCENÍ PROJEKTU .................................................................................................. 20
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 22 INFORMAČNÍ ZDROJE .................................................................................................................. 23 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................ 24 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 25 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 26 PŘÍLOHY
ÚVOD Letní komorní orchestr mladých (dále jen LKOM) je projekt, který funguje na podobném principu již od roku 1999. V rámci orchestrálního soustředění až do roku 2012 se utvořil smyčcový orchestr, který se skládal z několika nadšených hudebních amatérů. Tito účastníci se soustředili v srpnu vždy deset dnů v jednom z kulturních měst České republiky (dále jen ČR) pod vedením mladého talentovaného dirigenta a na závěr uspořádali koncert. Organizátor tohoto soustředění se časem měnil. Od roku 2013 je pořádán v rámci občanského sdružení Legato. Ročník 2013 byl výjimečný tím, že se ze smyčcového orchestru, přidáním dechové a bicí sekce, stal velký symfonický orchestr – Letní orchestr mladých (dále jen LOM), který vedl umělec světového formátu Radek Baborák, bývalý člen České filharmonie (dále jen ČF), Berlínských filharmoniků (dále jen BF) a zkušený komorní a sólový hráč. Důvodem rozšíření orchestru byl navržený repertoár, který vyžadoval navýšení počtu hráčů. Na začátku roku 2013 byla autorka práce oslovena, aby se podílela na tomto projektu. Jako manažerka a hráčka na lesní roh měla vytvořených již mnoho kontaktů mezi hráči na dechové nástroje a tak převzala organizaci dechové sekce a další povinnosti. V této práci je popsán projekt LOM 2013 z mnoha úhlů. Autorka práce upřesňuje svůj podíl na organizaci akce, popisuje projekt z historického i současného hlediska. V práci se zabývá výstupy, cílovými skupinami, celkovou realizací a organizací. Autorka práce zmiňuje rozpočet projektu a některé z vytvořených analýz. Vyhodnocuje úspěšnost projektu i jeho nedostatky.
1
1 Popis projektu 1.1 Historie akce „Letní orchestr mladých je projekt, který navazuje na tradici Letního orchestru instrumentalistů pořádaných v rámci organizace Hudební mládež České republiky od roku 1985. V letech 2003-2006 byl projekt realizován pod záštitou České hudební společnosti. Od roku 2007 je pořádán v rámci nově vzniklého Sdružení přátel krásných umění. Soustředění orchestru probíhá každoročně po dobu deseti dnů ve vybraném místě ČR na začátku, nebo na konci prázdnin. Účastníci zde mají možnost seznámit se s lidmi stejného zaměření a se zajímavým dirigentem - mladým talentem nebo zkušeným profesionálem, který má vztah k mladým lidem, věnujícím se hře na smyčcový nástroj jako své zálibě. Orchestr je obsazen hráči ZUŠ i konzervatoří ve věku od 15 do 30 let. Věnují se studiu 4-6 skladeb ze všech hudebních období. Nastudovaný repertoár je poté prezentován na několika závěrečných koncertech v místě konání akce či v blízkém okolí.“1 V současné době je projekt pořádán v rámci občanského sdružení Legato.
1.2 Ročník 2013 Ročník 2013 byl jedinečný. Ze smyčcového orchestru se stal orchestr symfonický a byl přizván dirigent Radek Baborák. Orchestr bylo nutné rozšířit o 24 hráčů (dechová a bicí sekce). Repertoár byl také náročnější, o jeho výběru rozhodoval dirigent. Z důvodu náročnosti byla rozšířena i smyčcová sekce o první hráče 1. houslí, violoncell a kontrabasů plus o několik hráčů do skupiny. Dechová sekce byla obsazena studenty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU), Akademie múzických umění v Praze (dále jen AMU) a doplněna studenty z Pražské konzervatoře (dále jen PK). Prvních hlasů v dechové sekci se ujali mladí profesionálové, či studenti z vyšších ročníků vysokých uměleckých škol (viz Podkapitola 1.4 Osobnosti).
1
Převzato z webových stránek www.lkom.cz, Letní orchestr mladých. Letní orchestr mladých [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: www.lkom.cz
2
1.3 Dramaturgie akce Dramaturgie akce byla následující: během devítidenního soustředění, tedy od soboty 16. do neděle 25. srpna 2013, nazkoušet předem daný repertoár.
G. F. Händel – Hudba k ohňostroji
J. G. Páleníček – Sinfonia Picola
J. Brahms – Symfonie č. 2
Dirigent soustředění si přímo tituly vyžádal. Nutno říci, že každá kompozice je z jiného období, v jiném obsazení a stylově rozdílná. Händelova Hudba k ohňostroji je barokní suita, v obsazení smyčců, hobojů, lesních rohů, trumpet a
tympánů.
Sinfonia
Picola
(Malá
symfonie)
od
současného
skladatele
J. G. Páleníčka je moderní skladba, kde se projeví především žesťová sekce a nakonec známá symfonie v plném obsazení orchestru od J. Brahmse. Tento repertoár mohl tedy uspokojit každého posluchače, byl zde velký stylový rozdíl, kterého jsme využili při propagaci koncertů i při strategii, jak nalákat mladé hudebníky, aby se na soustředění přihlásili.
1.4 Osobnosti LOM 2013 se zúčastnilo několik významných osobností, které přispěly k celkové kvalitě a atraktivitě projektu. Kvalitou je myšlena jejich vysoká profesionální hudební úroveň a atraktivitou popularita některých z nich (např. Radka Baboráka zná snad každý hráč na dechový nástroj, ne-li každý hudebník). Radek Baborák
Dirigent, umělecký vedoucí, který vedl celé soustředění, všechny zkoušky, jak dělené, tak společné. Vybíral repertoár, určoval, jaké bude posazení orchestru, kdy zkouška skončí, kdy je potřeba přidat další, či některou zrušit. Vše se podřizovalo v rámci možností jeho požadavkům a prosbám.
Hornista světového formátu. Osobnost, na které byl letošní ročník založen. Ve svých osmi letech začal hrát na lesní roh, pochází z hudební rodiny a již od dětství vyhrával všechny soutěže, kterých se zúčastnil. Studoval hru na lesní roh u Mgr. Bedřicha
3
Tylšara na Pražské konzervatoři. V osmnácti letech mu bylo nabídnuto místo prvního hornisty v České filharmonii, kde působil dva roky, poté se přesunul k Mnichovským filharmonikům, dále hrál s Bamberskými filharmoniky a nakonec získal místo (v letech 2003 – 2010) v Berlínské filharmonii. Zkušenosti má i v komorní hře, je členem mnoha souborů. V současné době se věnuje na profesionální úrovni dirigování a to vše je jasný důkaz toho, že Radek Baborák byl obrovským přínosem pro tuto akci. Jeho účast byla na LOM domluvena tři roky dopředu, proto organizátoři považují za velký úspěch, že se právě on v projektu ujal role dirigenta. Byl velkým přínosem nejen pro umělce, ale i pro manažery, kteří s ním mohli spolupracovat a zároveň si vyzkoušet práci s takovým umělcem, který má specifické požadavky. Hana Baboráková
Vedoucí skupiny violoncell, vedla violoncella a violy, nacvičovala s nimi party a souhru.
Manželka Radka Baboráka, koncertní violoncell, která vedla dělené zkoušky spodních smyčců. Výborná hráčka, která studovala na Hochschule für Musik München a má mnoho zkušeností s hrou komorní i orchestrální. Spolu s manželem hraje v několika souborech (Baborák Ensembles, Baborák and Friends). Martina Bačová
Vedoucí skupiny houslí, při zkouškách vedla houslovou sekci.
Martina Bačová se ujala vedení smyčcové sekce jako koncertní mistr. Mladá houslistka, která studovala u Ivana Ženatého na Hochschule für Musik Carla Marii von Webera v Drážďanech. Od dětství se úspěšně zúčastnila řady soutěží. V současnosti patří k nejvýraznějším představitelům mladé umělecké generace. Jan Smažík
Vedoucí skupiny kontrabasů, vedl kontrabasovou sekci.
Hráč na kontrabas, člen Orchestru Národního divadla.
4
Zvolený repertoár byl náročný pro celou dechovou sekci a především pro žestě. Proto bylo nutné první posty obsadit profesionálními a zkušenými hráči. Z tohoto důvodu autorka práce zajistila účast níže zmíněných umělců.
Marie Pačesová
Vedoucí skupiny trubek, vedla trubky při nacvičování partů a souhry.
Studovala na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (v současné době Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy), PK a nyní je studentkou magisterského studia AMU. Patří mezi talenty současné české hudební scény. Byla členkou akademie Pražské komorní filharmonie (dále jen PKF) a od září 2013 je členkou Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Mikuláš Koska
Vedoucí skupiny lesních rohů, vedl lesní rohy při nacvičování partů a souhry.
Sólohornista Filharmonie Brno a zkušený orchestrální hráč. Absolvoval Janáčkovu konzervatoř a Gymnázium v Ostravě a několik let studoval u prof. Jindřicha Petráše na JAMU v Brně. Jan Pospíšil
Vedoucí skupiny trombónů, vedl trombóny a tubu při nacvičování partů a souhry.
Absolvent Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži a JAMU v Brně. V současnosti sólotrombónista Orchestru Janáčkovy opery Národního divadla Brno a člen Moravské filharmonie Olomouc. Již zkušený hráč s praxí v mnoha orchestrech.
5
1.5 Cíle projektu 1.5.1 Přihlášení dostatečného množství účastníků Dostatečným množství je myšleno:
aby bylo možné hrát určený repertoár, muselo být přihlášeno 21 hráčů na dechové nástroje (4 lesní rohy, 3 trubky, 3 trombóny, 1 tuba, 2 hoboje, 1 anglický roh, 2 klarinety, 2 fagoty, 2 flétny, 1 flétna pikola) a minimálně 20 hráčů na smyčcové nástroje,
jelikož si hráči na dechové nástroje neplatili kurzovné (hrazena jim byla strava, ubytování a cestovné), protože to byli profesionálové nebo studenti a nedostali žádný honorář, muselo se toto vyrovnat účastníky na smyčcové nástroje, kteří byli většinou amatéři, ti platili poplatek 5 000 Kč (viz Kapitola 4 Rozpočet) – těchto platících účastníků bylo 16. I na smyčcové nástroje bylo najato několik profesionálů a studentů, kteří měli stejné podmínky jako hráči na dechové nástroje, tedy neplatili poplatek a měli hrazeno ubytování, stravu a cestovné.
1.5.2 Závěrečné úspěšné koncerty Úspěšnost byla hodnocena návštěvností každého z koncertů a uměleckou kvalitou.
Chrudim – návštěvnost velmi špatná, důsledkem nedostatečné propagace, kvalita nadprůměrně dobrá (koncert navštívil skladatel J. G. Páleníček, jehož skladba na koncertě zazněla a vyjádřil velký dík a spokojenost nad interpretací).
Litomyšl – návštěvnost dostačující (z možných 150 míst bylo obsazeno 100 míst) a kvalita dobrá, viz Příloha G: Recenze z koncertu v Litomyšli (24. 8. 2013).
Praha – návštěvnost výborná, plný sál (200 míst + cca 20 stojících) a kvalita výkonu také výborná viz Příloha B: Zvuková nahrávka z koncertu na AMU v Praze.
1.5.3 Nahrávka z koncertu (v Praze) Tento cíl byl naplněn. Nahrávka je kvalitně natočena a interpretace velmi dobrá (viz Příloha 2: Zvuková nahrávka z koncertu na AMU v Praze).
6
1.5.4 Zviditelnění Letního orchestru mladých Tento cíl je podstatný pro uskutečnění dalších ročníků. Zviditelnění, tedy dostání se do podvědomí posluchačů i zájemců o přihlášení, pojmu Letní orchestr mladých je velmi důležité. Je toho možné docílit kvalitou uskutečněných koncertů, různými marketingovými strategiemi, sjednocením grafické části propagace a samozřejmě osobnostmi. Podařilo se to zejména z pohledu osobnosti, spojení Radka Baboráka s Letním orchestrem mladých je velmi přínosné. Dále kvalitou koncertů, na které přišlo dostatečné množství posluchačů a samozřejmě úspěšným průběhem soustředění.
1.5.5 Nabyté zkušenosti účastníků Tento cíl je velmi těžko měřitelný a jeho naplnění bylo zkoumáno několika způsoby. Zaprvé stavem repertoáru před začátkem soustředění a na jeho konci. Dokazuje to pouze zvuková nahrávka z koncertu, která je kvalitní. Dalším zkoumáním byly osobní dotazy a reference.
1.5.6 Vyrovnaný rozpočet Rozpočet byl vyrovnaný (viz Kapitola 4 Rozpočet)
1.5.7 Zájem o další ročníky Naplnění tohoto cíle je nutností pro udržitelnost akce. Již v tuto chvíli je 90℅ účastníků u roku 2013 přihlášených na Letní orchestr mladých 2014.
7
1.6 Cílové skupiny a měřitelné ukazatele Cílových skupin je několik. Na jedné straně mluvíme o těch, kterých se projekt dotkne konkrétně (účastníci), a na druhé jsou ti, kteří navštíví koncerty. Následující tabulka (Tabulka 1: Cílové skupiny) tyto skupiny rozděluje a vyčíslí jejich předpokládaný a následně reálný počet. Z tabulky lze vyčíst, že účast hráčů na smyčcové nástroje byla vysoká, důvodem ovšem bylo pozvání dvanácti hráčů profesionálů a studentů. Na tuto skutečnost je třeba se do příště zaměřit a více podpořit propagování akce. Počet hráčů na dechové nástroje byl daný a neměnný, kvůli určitému obsazení ve skladbách. U účastníků autorka také zvážila jejich hudební vzdělání. Dvanáct z nich studuje v současné době na JAMU či AMU, jeden je již absolvent JAMU, čtyři jsou absolventi konzervatoří a čtyři studují v současnosti Pražské konzervatoři. Co se týká počtu návštěvníků koncertů, je z tabulky jasné, že u koncertů v Chrudimi a Litomyšli se nepovedlo naplnit sály. Koncert v Praze byl již velmi úspěšný. Tabulka 1: Cílové skupiny
Cílové skupiny
Předpokládaný počet / Reálný počet kapacita sálu
Účastníci
kurzů
– 20
32
smyčce Účastníci kurzů – dechy Návštěvníci
21
21
koncertu 80
30
v Chrudimi Návštěvníci koncertu v 80
100
Litomyšli Návštěvníci koncertu v 150
220
Praze
8
1.7 Produkční tým Produkční tým byl tvořen dvěma hlavními lidmi, jedním asistentem a jedním konzultantem. Jejich úkoly byly většinou striktně rozděleny, ale někdy se musely krýt či doplňovat. Všichni organizátoři pracovali na projektu dobrovolně a bez jakýchkoli nároků na finanční ohodnocení. Projekt byl uskutečněn v rámci občanského sdružení Legato. Legato, o. s., jehož je Lenka Malá předsedkyní, vzniklo v roce 2011. Jeho hlavním cílem je přispívat k rozvoji kultury a vzdělanosti aktivním vystupováním na koncertech a při jiných příležitostech. Legato pořádá koncerty klasické hudby, organizuje kulturní akce v oblasti hudby, divadla, tance, výtvarného umění a literatury, podílí se na organizaci orchestrů, festivalů, přednášek, seminářů a workshopů pro laickou a odbornou veřejnost. Výrazným počinem sdružení je pořádání koncertů k výročí narození skladatele Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka, koncert ke Dni studentstva a projekt Letní orchestr mladých.
Lenka Malá – vedoucí týmu, koordinátorka pro skupinu smyčcových nástrojů, finanční stránka
Kristýna Ratajová – koordinátorka pro skupinu dechových nástrojů, PR
Ivo Malý – asistent vedoucího týmu
Jana Klimtová – odborná konzultantka
Lenka Malá: Vedoucí týmu a hlavní realizátorka projektu. Mgr. Lenka Malá vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Český jazyk - Hudební výchova, současně byla posluchačkou prof. J. Kuchválka na Konzervatoři v Pardubicích a následně absolvovala Pražskou konzervatoř u prof. D. Zárubové. Od roku 2005 organizuje projekt Letní orchestr mladých. V roce 2011 začala učit na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální, Střední pedagogické škole a Gymnáziu s esteticko-výchovným zaměřením, založila na Mezinárodní konzervatoři Komorní orchestr, který se letos osamostatnil a působí v rámci společnosti Legato, o. s. jako Malý komorní orchestr. Náplní práce Lenky Malé při tomto projektu byla celková příprava na soustředění, komunikace s dirigentem a hráči na smyčcové nástroje, zajištění ubytování, stravování, prostor pro zkoušky a koncerty. Zpracování finanční části, podrobně
9
příprava rozpočtu, podání žádostí o grant, vyhodnocení rozpočtu, příprava smluv pro placené umělce a dirigenta. Kristýna Ratajová: Řešitelka a realizátorka projektu, studentka 3. ročníku oboru Hudební manažerství a 2. ročníku oboru Hra na lesní roh na HF JAMU v Brně. Náplní její práce byla komunikace s umělci, především s hráči na dechové nástroje, vytipování a dosazení konkrétních osob na místa hráčů. Zajištění PR, komunikace s médii (oslovování rozhlasů, televizí, novin), zajištění celkové propagace akce. Příprava notového materiálu pro dechovou sekci.
1.7.1 Podíl práce autorky projektu Podíl práce autorky projektu byl značný. Pracovala na projektu od ledna 2013. Níže jsou uvedeny její konkrétní povinnosti. Komunikace s umělci: cílem tohoto úkolu bylo zajistit určitý počet osob v určité kvalitě na konkrétní termín naplánovaného soustředění. Hráče bylo nutné vytipovat a to z několika hledisek (vysoká hráčská dovednost, nejlépe studenti vysokých škol, 100℅ spolehlivost a velký zájem o samotnou akci). Z těchto hledisek autorka práce neustoupila a vybírala účastníky dle toho, zda s nimi má dobré osobní zkušenosti. Komunikace probíhala osobní domluvou a telefonicky a doladění konkrétních informací elektronicky (emailovou domluvou). Počet hráčů byl limitován zvoleným repertoárem (21 hráčů na dechové nástroje). Zajištění PR: tato činnost konkrétně spočívala ve vytvoření plakátů, pozvánek, jejich tisku a následného roznosu. V první fázi se jednalo o rozšíření plakátů a pozvánek potenciálním účastníkům, s tím souviselo kontaktování základních uměleckých škol, konzervatoří a hudebních gymnázií. Dále bylo nutné informovat veřejnost přes informační centra měst, v kterých se akce konala a jejich okolí. To probíhalo předáním propagačních materiálů a článků do místních novin. Nutností byla účast na tiskové konferenci města Litomyšl. Komunikace s médii: pro zviditelnění celé akce bylo potřeba kontaktovat rádia a televize. Po vytvoření kontaktníku autorka informovala o dané akci přes 50 konkrétních osob. Podařilo se spojit s Českým rozhlasem. Redaktorka se účastnila jednoho dne ze soustředění a na základě rozhovorů a předem poslaných informací vysílala několikrát za den v rámci pořadu Mozaika upoutávku
10
na závěrečné koncerty soustředění Letního orchestru mladých. Dalším úspěchem bylo spojení s místním časopisem LILIE. Redaktorka také navštívila soustředění a za pomoci rozhovorů a předem poslaných informací byl následující měsíc vytisknut článek na úvodní straně měsíčníku (viz Příloha 6: Článek z časopisu LILIE). Podařilo se vykomunikovat natočení části pořadu Terra Musica České televize o LOM 2013. Televizní štáb byl přítomen jeden celý den a natáčel průběh soustředění, rozhovory s vytipovanými hráči a samozřejmě s Radkem Baborákem. Vysílání proběhlo 18. 9. na ČT Art ve 20:20h.
11
2 Výstupy projektu 2.1 Uskutečněné soustředění Uskutečněné soustředění byl nejzásadnější výstup, o který se celý produkční tým snažil. Úzce souvisí s druhým výstupem závěrečnými koncerty. Jednoduše bez soustředění by nebyly kvalitní koncerty. V sobotu 16. srpna se do Litomyšle sjeli přihlášení ze smyčcové sekce, během víkendu proběhl interní konkurz a následné rozdělení do prvních a druhých houslí atd. a v neděli již dělená zkouška (viz Tabulka 2: Harmonogram). Všichni přihlášení ze smyčců byli ubytováni v Domově mládeže. V neděli 17. srpna přijela dechová sekce, ta byla ubytována z části v Domově mládeže a z části v Hostelu YMCA. Stravování bylo v Domově mládeže společné kromě snídaní, které měli ubytovaní v Hostelu YMCA na místě. V pondělí 18. srpna probíhaly již zkoušky dle plánu. Ve středu 20. srpna byl orchestr doplněn bicí sekcí a tento den proběhlo i natáčení pro ČT ART. Během soustředění byl zajištěn doprovodný program (výlety, diskuze…), kdy se mohla celá skupina lépe poznat a stmelit kolektiv. Soustředění vyvrcholilo třemi koncerty. Doprava do Litomyšle byla individuální a na koncerty společným autobusem. Závěr akce proběhl tedy v Praze, kde bylo i rozloučení s dirigentem a všemi zúčastněnými.
Tabulka 2: Harmonogram Dopoledne pá
odpoledne
večer
příjezd, večeře v
16.8.
Příjezdy Smyčce
18:30 so ne
17.8.
18.8.
10:00 konkurz smyčce 9:30 - 12 zkouška smyčce DM
15 - 18 zkouška
dirigent,
smyčce DM
koncertní
15 - 18 dělenky
Dechy
smyčce DM po
19.8.
9:30 - 11:30 TUTTI SmD
15 - 18 TUTTI SmD
út
20.8.
9:30 - 11:30 dělené zkoušky
15 - 18 TUTTI SmD
dechová sekce SmD/smyčcová sekce DM st
21.8.
9:30 - 11:30 TUTTI SmD
výlet/volno
20-22 TUTTI DM
čt
22.8.
9:30 - 11:30 dělenky dechy
15-18 TUTTI SmD
volný program
SmD/smyčce DM
12
Bicí
pá so
23.8.
24.8.
Volno volno - závěrečné zhodnocení DM
14 hod odjezd do
generálka 15-17,
Chrudimi
koncert 19
generálka 15-17,
koncert v 19 hod
koncert 19 ne
25.8.
odjezd do Prahy v 10 hod
generálka ve 14 hod
koncert v 16 hod Jídlo
DM Domov mládeže (ubytování smyčce, jídlo všichni,
Snídaně 8 - 9
zkušebna pro smyčce)
Oběd 12 - 13
SmD Smetanův dům (zkoušení TUTTI, dělenky dechy)
Večeře 18:30
2.2 Závěrečné koncerty Chrudim
23. 8. v 19hod Krypta kostela sv. Josefa Kapucínského kláštera
Litomyšl
24. 8. v 19hod Kostel Povýšení sv. Kříže
Praha
25. 8. v 16hod Sál Bohuslava Martinů na AMU
Důvod výběru míst pro koncerty byly rozdílné. V Litomyšli celé soustředění probíhalo, bylo tedy logické zde vystoupit. Chrudim zvolila Lenka Malá z důvodu osobních kontaktů, kterých využila a Praha byla zvolena z toho důvodu, že mnoho účastníků zde studuje a tak můžou přijít na koncert jejich známí a příbuzní. Navíc je možnost pronajmutí sálu na AMU za přijatelnou cenu. Nejúspěšnější koncert se uskutečnil v Praze na AMU, návštěvnost byla příznivá, sál byl úplně naplněn (cca 220 lidí). V Chrudimi byla malá návštěvnost, mohla za to především podceněná propagace, ale i nezájem lidí o tuto akci. V Litomyšli byl koncert v kostele a návštěvnost byla uspokojující. Do budoucna je nutné se více zaměřit na tento výstup, ne z hlediska kvality, ta byla nad očekávání, ale z hlediska propagace a výběru místa.
2.3 Ohlasy v médiích Ohlasů bylo několik. V průběhu soustředění přišly dvě redaktorky. Jedna z místního časopisu LILIE, kde vyšel článek před soustředěním (jako pozvání na koncert) a poté i po soustředění (viz Příloha 4: Článek z časopisu LILIE). Dalším
13
ohlasem byl krátký spot v ČR Vltava, v pořadu Mozaika, který sloužil jako pozvánka na koncerty. Největším ohlasem bylo natočení části pořadu Terra Musica, který byl odvysílán 18. 9. na ČT Art ve 20:20h. Kritika vyšla 26. 8. 2013 po koncertě v Chrudimi a napsal jí Filip Holacký pro Opera PLUS.
2.4 Dokumentace (nahrávka, fotografie) Vizuální dokumentaci zajišťovala fotografka, která byla po celou dobu soustředění přítomna. Jednalo se o člověka, který se soustředění účastnil dobrovolně a bez nároku na finanční ohodnocení. Audio dokumentace proběhla na posledním koncertě na AMU v Praze, kde byl domluven profesionální zvukový technik a koncert nahrál (viz Příloha 2: Zvuková nahrávka z koncertu na AMU v Praze).
14
3 Organizace projektu Organizace
projektu
takového
rozsahu
vyžadovala
velké
úsilí
od organizátorů. Organizační tým byl malý, a tak především v přípravné, ale i realizační fázi, bylo nutné velké odhodlání, motivace a nadšení pro věc. Jelikož byla většina organizátorů současně aktéry akce, muselo být vše pečlivě promyšleno a následně připraveno. Autorka práce rozdělila projekt do tří fází: přípravná, realizační a postprodukční, které budou v následujících kapitolách popsány. Tabulka 3: Stručný harmonogram znázorňuje rozdělení základních úkolů do fází a ty do časového úseku. Tabulka 3: Stručný harmonogram
FÁZE
MĚSÍC 2012/13 Říjen 2012
ÚKOLY Plánování akce, zamluvení ubytování
Listopad
Plánování akce
Prosinec
Plánování akce
Leden 2013
Plánování
akce,
oslovení
hudebníků,
zajištění termínu Přípravná
Únor Březen
Podání žádosti o dotaci Upřesňování základních záležitost do finální podoby
Duben
Komunikace s aktéry
Květen
Komunikace s aktéry
Červen
Propagace, oslovování medií
Červenec Realizační
Srpen 16. - 25. Srpen
Postrealizační
Propagace, oslovování Uskutečnění akce Vyhodnocení, vyúčtování, zpracování cd
Září
Vyhodnocení, vyúčtování
Říjen
Vyhodnocení, vyúčtování
15
3.1
Přípravná fáze Přípravy začínaly hned po skončení minulého ročníku, tzn. v srpnu roku 2012
a v základě již v roce 2010, kdy bylo nutné oslovit Radka Baboráka. Stěžejní podíl práce zajistila Lenka Malá, která jednala s umělcem. Autorka práce se do projektu zapojila v lednu roku 2013. Podíl práce autorky V této fázi bylo stěžejním úkolem zajistit dechovou sekci, tedy oslovit hudebníky, aby se akce zúčastnili. Úkol to nebyl snadný, protože to není výdělečná činnost a tak se dechové sekci nabízela pouze úhrada nákladů. První myšlenka byla, zapojit do projektu co nejvíce studentů HF JAMU v Brně, to se z větší části podařilo. Zbytek hudebníků se doplnil studenty z AMU a PK. Autorka měla na starost kompletní propagaci akce a komunikaci s médii. Autorka práce vytvořila kompletní kontaktním možných médií, která postupně oslovila. Výstupem bylo domluvení spolupráce s ČT ART, konkrétně pořad Terra Musica, který věnoval část svého programu našemu projektu2. Dále vyšly články v místním měsíčníku LILIE a pomocí Českého rozhlasu VLTAVA se rozesílaly pozvánky na koncert.
3.2
Realizační fáze Tato fáze je vymezená přesně od 16. do 25. Srpna 2013, kdy probíhalo
samotné soustředění. Harmonogram byl vytvořen tak, aby časově vyhovoval všem aktérům a následně ho schválil dirigent. Během realizace se několikrát poupravil dle přání dirigenta, ale úprava spočívala většinou ve vynechání některé zkoušky. Bylo nutné zajistit spolehlivý každodenní chod soustředění, tedy dostat bezpečně potřebné informace k aktérům (zkoušky, ubytování, stravování, notový materiál, celková logistika – přesuny do zkušebny, na koncerty, na ubytovny…), k médiím (TV, rozhlas, místní novináři) a dirigentovi.
2
Vysíláno na ČT ART, 18. 9. 2013, 20:20h
16
3.3 Postprodukční fáze V této fázi se projekt vyúčtoval a hodnotil. Rozpočet byl vyrovnaný. Zhodnocení projektu viz Kapitola 5 Rozpočet.
3.4 Propagace Propagovat akci bylo nutné ze dvou pohledů. Zaprvé směrem k potenciálním účastníkům a zadruhé k potenciálním návštěvníkům koncertu. V tomto případě bylo nutné v první části zpropagovat samotné soustředění, tedy informovat možné účastníky o akci a ujistit je v tom, že je dobré se na akci přihlásit. Problém nastal hned v začátku, kdy autorka práce byla do projektu zainteresovaná pozdě a propagaci před ní nikdo neřešil. Proto se vše muselo zorganizovat na poslední chvíli a šlo především o osobní doporučení a předání informací ústně a pomocí rychle vytvořených letáků (viz Příloha 1: Leták na orchestrální soustředění s Radkem Baborákem a plakát na závěrečný koncert na AMU v Praze), které byly rozeslány do předem vytipovaných organizací a proběhl i jejich roznos, který fungoval z velké části na osobním předání. Dalším úkolem bylo zviditelnit závěrečné koncerty. To se uskutečnilo pomocí rozhlasu,
plakátovacích
ploch,
článků
v místních
časopisech
a
vložením
informačních letáků do informačních center či uvedení v kulturních přehledech. Při rozesílání emailů a telefonování se podařilo spojit s ČT Art, která natočila do pořadu Terra Musica o pořadu více než desetiminutový průřez projektem a to je zároveň propagace do příštích ročníků.
17
4
Rozpočet Rozpočet je zmíněn pouze okrajově, protože autorka práce nebyla do finanční
stránky věci zainteresovaná. Byly zde tři zdroje financování, při čemž hlavní podíl má AVAST FOUNDATION, od které se podařilo získat nejvíce finančních prostředků, je to zdroj, který přispívá na LKOM, později LOM již od roku 2008 (dříve pouze pod názvem AVAST, AVAST FAUNDATION až od roku 2010). Druhým zdrojem je kurzovné. Třetím zdrojem je 5 000 Kč od pořadatelů koncertu v Chrudimi. AVAST FOUNDATION: Je nadační fond (dále jen NF) založený roku 2010 rodinou majitelů české společnosti AVAST Software. Z vybraných programů byl pro projekt zvolen Otevřený fond správní rady NF AVAST. Finanční prostředky z tohoto programu jsou určeny pro zcela libovolný účel a musí mít obecně prospěšný charakter. Žadatelem musí být právnická osoba a dle podmínek na rok 2014 její projekt musí mít rozpočet do 300 000 Kč (v předchozích ročnících nebyla tato podmínka uvedena). Z nadcházející tabulky je zřejmé, že byla podfinancovaná propagace. Do dalších ročníků je nutné počítat alespoň s 15 000Kč, aby byla efektivnější. Co se týká ubytování, nebylo možné z kapacitních důvodů všechny ubytovat v Domově mládeže (tedy levnější varianta). To je na další rok zajištěné rezervací dostatečného počtu míst. Nejdůležitějším faktem je to, že je rozpočet vyrovnaný.
18
Tabulka 4: Rozpočet
ROZPOČET VÝDAJE
v tis. KČ
Doprava
30 000
Ubytování*
141 000
Stravování**
75 000
Honoráře
72 000
Pronájmy zkušeben, sálů 32 000 Kopírování not, tisk
6 000
Audio záznam koncertu, 9 000 booklet a výroba CD Propagace
2 000
Webové stránky
15 000
Poplatky OSA
4 000
účetnictví
3 000
Ostatní
11 000
CELKEM
400 000 ROZPOČET
PŘÍJMY
KČ
Koncert Chrudim
5 000
Kurzovné
80 000
Nadační fond AVAST
315 000
CELKEM
400 000
* 34 účastníků Domov mládeže 290Kč/noc = 85 370 Kč 11 účastníků YMCA 400Kč/noc = 33 600 Kč 5 účastníků (dirigent + vybraní profesionálové) = 22 000Kč →nutné zohlednit, že dechová sekce přijela o den později, bicí sekce o 3 dny později ** 200Kč/den/osoba
19
5 Zhodnocení projektu 5.1 Počet účastníků Z hlediska počtu účastníků bylo vše v pořádku, ovšem má-li se brát v úvahu počet platících účastníků, je nutné do příštích ročníků tento počet zvýšit. Autorka práce se domnívá, že důvodem byla krátká a málo efektivní propagace a že v příštím ročníku bude tohoto cíle jednodušší dosáhnout, protože povědomí o LOM se zvýšilo.
5.2 Umělecká kvalita Závěrečné koncerty byly z hlediska kvality úspěšné.
5.3 Časové hledisko Časové hledisko bylo limitováno finančními zdroji. Čekalo se a opět se bude muset čekat na vyhovění či nevyhovění žádosti o dotaci. Vše ovšem bylo včas připraveno a nenastal žádný organizační kolaps. Jediný problém byl v již zmíněné pozdější propagaci, který bude do příště podchycen.
5.4 Lidské zdroje Lidé, kteří byli zapojeni do projektu, se skoro vždy shodli na všech podstatných věcech a spolupráce probíhala v přátelském, i když pracovním duchu. Z pozorování bylo zřejmé, že všichni účastníci byli spokojeni. Připomínky na drobné nedostatky autorka uplatní u dalších ročníků. Co se týká posluchačů koncertů, můžeme pouze odhadovat, neboť nebyl proveden žádný výzkum, ale z reakcí během koncertů a následných gratulací po koncertech autorka práce odhaduje, že spokojenost a nadšení byly velké. Odborná veřejnost hodnotila akci na velmi vysoké úrovni, bylo pozváno mnoho významných hudebníků, kteří po koncertě osobně hodnotili výkony jednotlivých hráčů kladně.
5.5 Doporučení do dalších ročníků Jak vychází ze SWOT analýzy (viz Příloha D: SWOT analýza), která byla zpracována z hlediska organizačního týmu a jedná se pouze o její první krok, tedy specifikování silných a slabých stránek a hrozeb a příležitostí s následnými
20
doporučeními, jak posílit silné stránky, minimalizovat slabé, plně využít příležitosti a minimalizovat hrozby. Doporučením je udržení silnou osobnost dirigenta a využívat přátelské atmosféry a vztahů, které celé akci dodávají osobitost a výjimečnost. Realizátoři by se měli především zaměřit na správné rozložení financí, konkrétně přesunu k propagaci, která by měla zajistit plné koncertní sály a dostatečné množství účastníků
21
Závěr V této práci autorka popsala hlavní body Soustředění Letního orchestru mladých s Radkem Baborákem 2013, které v úvodu práce vytyčila. Pro lepší přehled byly do příloh přidány materiály (fotografie, audio záznam a další) a SWOT analýza, které projekt nastínily i z pohledu jeho kladů a nedostatků a tak bylo umožněno, vyvodit doporučení, které jsou v poslední kapitole obsaženy. Díky této práci si autorka uvědomila několik zásadních milníků v realizaci projektu a to pomohlo k celkovému shrnutí projektu, které bude prospěšné v dalších organizačních příležitostech.
22
Informační zdroje [1] AMPIO MUSIC AGENCY: Martina Bačová. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.ampio.cz/cs/zastupujeme/martina-bacova [2] Letní orchestr mladých. Letní orchestr mladých [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: www.lkom.cz [3] Nadační fond AVAST. AVAST [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.avast.com/cs-cz/foundation [4] OPERA PLUS: váš informační portál o opeře, hudbě a tanci. HOLACKÝ, Filip. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://operaplus.cz/mladi-hudebnici-vlitomysli/
23
Seznam zkratek LKOM – Letní orchestr mladých ČR – Česká republika LOM – Letní orchestr mladých ČF – Česká filharmonie ČHS – Česká hudební společnost JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně AMU – Akademie múzických umění v Praze PK – Pražská konzervatoř NF – Nadační fond
24
Seznam tabulek Tabulka 1: Cílové skupiny ........................................................................................ 8 Tabulka 2: Harmonogram ...................................................................................... 12 Tabulka 3: Stručný harmonogram ......................................................................... 15
25
Seznam příloh Příloha A: Leták na Orchestrální soustředění s Radkem Baborákem a plakát na závěrečný koncert na AMU v Praze Příloha B: Zvuková nahrávka z koncertu na AMU v Praze Příloha C: Fotografie Příloha D: SWOT analýza Příloha E: Seznam zúčastněných Příloha F: Článek z časopisu LILIE Příloha G: Recenze z koncertu v Litomyšli (24. 8. 2013)
26
Příloha A: Leták na Orchestrální soustředění s Radkem Baborákem a plakát na závěrečný koncert na AMU v Praze
1
Příloha B: Zvuková nahrávka z koncertu na AMU v Praze
CD
1
Příloha C: Fotografie
Radek Baborák a LOM při zkoušce v Litomyšli (Smetanův Dům)
Radek Baborák, LOM - společná fotografie
Sekce lesních rohů s Radkem Baborákem
1
Příloha D: SWOT analýza
SWOT ANALÝZA Silné stránky
Slabé stránky
Silná osobnost Atraktivní místo, repertoár Silná vnitřní motivace realizačního týmu Technické a prostorové vybavené Přátelské vztahy, atmosféra Propojení amatérů s profesionály
Příležitosti
Finanční závislost Propojení amatérů s profesionály Propagace
Hrozby
Spolupráce se zahraniční stranou Spolupráce s významnými osobnostmi z řad dirigentů
Silné stránky Silná osobnost
Malý zájem o akci Nedostatek finančních prostředků Podcenění příprav Nečekané odhlášení přihlášených Konání jiné akce ve stejnou dobu Špatná volba repertoárů, osobností Onemocnění dirigenta
JAK JE POSÍLÍME?? Včas domluvit a promyslet, která osobnost to bude, udělat průzkum Najít správný druh propagace těchto náležitostí a repertoár správně zvolit Příjemným prostředím, správným výběrem osob do týmu a rozdělením rolí Udržovat kontakty v tomto směru se správnými lidmi, aby bylo možné vždy další ročník pořádat na nejlépe vyhovujícím místě Udržovat, silně podporovat Pro některé to může být lákavé, pro jiné ne. Předem si zjistit pro koho ano a co nejlépe toho využít – propagací…
Atraktivní místo, repertoár Silná vnitřní motivace realizačního týmu Technicky a prostorové vybavení
Přátelské vztahy, atmosféra Propojení amatérů s profesionály
1
Slabé stránky Finanční závislost
Propojení amatérů s profesionály
Propagace
JAK JE MINIMALIZOVAT?? Stále se snažit hledat možnosti financování, každoročně se chytit možné příležitosti, která umožní získat finanční obnos Je to silná i slabá stránka! Snažit se tyto roviny propojit a využít jich ve prospěch obou stran. Co se amatéři naučí od profesionálů a co naopak? Byla to jedna z nejslabších stránek, důvody byly personální, finanční i časové. Nutno si na ní vyčlenit dostatek financí i času. Nepodcenit ji.
Příležitosti Spolupráce se zahraniční stranou
JAK JE VYUŽIJEME?? Zjistit možnou spolupráce, využít některé podobné nápady Částečně propojit propagaci (zmínit naší akci na jejich a naopak) Získat kontakty Získání nových kontaktů, které můžeme rozvíjet do dalších ročníků Využití významného jména do propagace
Spolupráce s významnými osobnostmi z řad dirigentů
Hrozby Malý zájem o akci Nedostatek finančních prostředků Podcenění příprav
Neplánované odhlášení aktérů
Konání jiné velké akce Špatná volba repertoáru, osobností Onemocnění dirigenta
JAK JE MINIMALIZUJEME?? Včasná a účinná propagace! Využití jména dirigenta, přátelských vztahů a úspěchů z minulých ročníků Včasné zajišťování, bezchybné vyplňování grantů, stálé hledání Včasné sestavení předběžného rozpočtu Začít včas Zvolit si tým, na který se mohu spolehnout Rozvrhnout si včas úkoly Plnit deadliny Mít vždy náhradní řešení Dobře propracované smlouvy Zajistit jim velkou motivaci, aby neměli důvod se odhlásit Udělat průzkum a nevolit stejný termín, pokud se tak stane, přesvědčit veřejnost, že naše akce si zaslouží jejich pozornost Udělat průzkum a vycházet z finanční a možností a požadavků cílové skupiny Myslet i na toto a případně zajistit záskok
2
Příloha E: Seznam zúčastněných 1. housle
2. housle
Violy
Violoncella
Kontrabasy
Martina Bačová Jan Rada Anton Čonka Míťa Večer Martin Ježek Michal Hlaváček Vilém Hanuš Zuzana Kacafírková Darina Jašíková Pavla Michalová Eva Šibřinová Helena Havránková Jan Šindelář Julie Benešová Lucie Papírníková Andrea Potocká Lenka Malá Anežka Ferencová Filip Šefl Vladimír Michal Zuzana Helešicová Jan Trtílek Hana Baboráková Jan Nečaský Jitka Fantová Jiří Dvořáček Václav Janoušek Eliška Čonková Jan Smažík Adam Lasák Tomáš Novák
Flétny
Jan Smažík Adam Lasák Tomáš Novák
Hoboje
Jakub Hucek Jarmila Vávrová Kristýna Cháberová
Klarinety
Juraj Pivoluska Jiří Tolar
Fagoty
Denisa Beňovská Kateřina Kmínková
Lení rohy
Mikuláš Koska Kristýna Ratajová Václav Šmiřák Jakub Květoň Marie Pačesová Jakub Doležal Radek Matoušek Jan Pospíšil Štěpán Grandish Petr Janda Jan Adamec Mikhail Pashayev Jiří Jiráček Lenka Malá Ivo Malý Kristýna Ratajová Jana Klimtová Zuzana Šikulová
Trubky
Trombony
Tuba Bicí Organizace
Fotograf 1
Příloha F: Článek z časopisu LILIE
1
Příloha G: Recenze z koncertu v Litomyšli (24. 8. 2013)
„Mladí hudebníci v Litomyšli 26. 8. 2013 23:00 Filip Holacký
Vyvrcholením Letního orchestru mladých, jak se jmenuje projekt sdružující mladé instrumentalisty především ze ZUŠ a konzervatoří, byla tento rok série tří koncertů v Chrudimi, Litomyšli (kde se celé soustředění také odehrávalo) a Praze. Dle informací z programu jsme se mohli dozvědět, že projekt navazuje na tradici uplynulých osmnácti ročníků Letního orchestru instrumentalistů pořádaných v rámci organizace Hudební mládež České republiky a v letech 2003–2012 byl realizován pod záštitou České hudební společnosti – Sdružení přátel krásných umění. Od letošního roku je pak nově pořádán v rámci občanského sdružení Legato. Program koncertu (recenzováno je litomyšlské ze dne 24. srpna) byl složen ze tří děl, přičemž byl brán zřetel jak na možnosti a technickou zdatnost všech zúčastněných, tak na pestrou dramaturgii večera. Jako první zazněla Hudba ke královskému ohňostroji Georga Friedricha Händela, pro prostory kostela naprosto vhodná. V první z pěti částí jsme byli překvapeni suverénními žesti a přesně artikulovanými smyčci, které dokázaly i vzhledem k nepříliš napomáhajícímu umístění v kostele vyprodukovat jasně znějící linku, která jen místy zapadala pod ostatními. Radek Baborák není jako dirigent žádný nováček, ale mistrnost, s jakou dokázal ovládat zvuk studentského orchestru, zdůraznit jemné nuance Händelovy hudby tolik důležité pro celkovou výstavbu kusu, a způsob, jakým si pohrával s dozvukem, není často samozřejmostí ani u těch velmi zkušených. Částečně proto zůstává záhadou, proč v částech, kde byly sólisticky obsazen dechy, prakticky přestal dirigovat a bez zásahu jen nečinně přihlížel samovolnému zrychlování ze stran dřevěných dechů. O dřevěné sekci se ale jinak dá konstatovat, že působila kompaktně a intonačně velmi jistě. Jako dramaturgicky výborná volba se ukázalo zařazení Malé symfonie Jean-Gasparda Páleníčka (*1978). Dílo mladistvého charakteru vzniklo orchestrací Miloše Boka tří původně klavírních děl – Sonát, Nokturna a Toccaty. Symfonie překvapuje originálními harmoniemi a komplexními rytmy i instrumentací, po hráčích pak vyžaduje technickou důmyslnost, neboť se v ní skrývá spousta technicky jen obtížně řešitelných míst. Zápal a nasazení hráčů jako by však vyřešilo nejednu nesnáz a vše vyznělo naprosto přirozeně, z velké části díky pomoci přizvaných profesionálů v jednotlivých sekcích, jmenovitě Hany Baborákové na pozici prvního violoncella, Jana Smažíka v kontrabasové sekci, mezi lesními rohy pak díky Mikuláši Koskovi. Na místo koncertního mistra je nezbytné vždy dosadit výraznou a hráčsky jistou osobnost, v případě Martiny Bačové si ale nejsem jistý, jestli jinak kompaktně znějící smyčcovou sekci příliš nedráždila až sólisticky pojatým výkonem, díky čemuž prakticky po celý večer vyčnívala ostrým tónem (a to hlavně v
1
pianech). Je to jeden z důkazů, že i jinak technicky bezvadný výkon může skladbě ublížit, pokud nebere v úvahu kontext celého konceptu. Po přestávce provedená Brahmsova Symfonie č.2 byla uvedena trochu nejistým nástupem a smyčce musely projevit notnou dávku soudržnosti i v některých jiných vypjatých místech. Nicméně s prvními tóny díla vstoupilo v platnost vynalézavé pojetí díla ze strany dirigenta, které dbalo na rozvržení sil orchestru do celé čtyřicet minut trvající skladby a které zároveň dodalo poslednímu číslu na plasticitě a udrželo pozornost publika po celou dobu. Výrazná diverzita temp, dynamika odlišená víc než hlasitostí barvou (zde se projevily nadmíru uspokojivě jako sólové sekce zejména violy a violoncella) a rafinované pojetí poslední věty dospěly záhy k závěru koncertu, který tak měl po celou dobu kvalitativně spíše vzestupnou tendenci. Ostatně po celou dobu hráči mohli nabídnout něco, co u profesionálních orchestrů často chybí – spontánní radost ze hry jako takové, mladistvého, jen těžko zastavitelného ducha. Závěrem je třeba dodat, že je v dnešní době úctyhodný počin pustit se do organizačně tak náročného projektu, který shromažďuje neprofesionální hudebníky a překonává s velmi nadstandardními výsledky současnou nepříliš umění přející situaci. Můžeme jen doufat, že takových příležitostí pro nejmladší generace bude přibývat čím dál víc a že kvalitativně navážou na tento bezesporu úspěšný počin. Hodnocení autora recenze: 85 % Letní orchestr mladých Dirigent: Radek Baborák 24. srpna. 2013 kostel Povýšení sv. Kříže Litomyšl program: Georg Friedrich Händel: Hudba ke královskému ohňostroji Jean-Gaspard Páleníček: Malá symfonie Johannes Brahms: Symfonie č. 2 www.lkom.cz Foto archiv a Petr Jedinák “3
OPERA PLUS: váš informační portál o opeře, hudbě a tanci. HOLACKÝ, Filip. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://operaplus.cz/mladi-hudebnici-v-litomysli/ 3
2
