C E R V E N E C 1 9 79 · R 0 0 N iK X X X · C E N A Kcs 4
LETADLA · LODE · RAKETY · AUTA · ZELEZNICE
ww
p p«IM, S
a re ·■
»
M. Kalousekz Pardubic leta na soutezi „vodniku“ s modelem Curare, pohanenym motorem Webra .60 (10 cm’)
Ing. Oldrich Pavlicek z Kromerrze pripravuje ke startu model kategorie B1
Ve vojenske zakladni sluzbe si postavilcetar absolvent Novy pohledny radiem rizeny model motorove jachty
Model lokomotivy r. 4342 je praci Miroslava Viska
K TITULNIMU SNIMKU Lodni m odeiarstvije druhou nejvetsi modelarskou odborn o sti Svazarmu. Pfestoze jejich cinnost i sportovni lispechy zustavaji Stroke verejnosti vetsinou skromne utajeny, nem aji nouzi o zajemce o p ra ci v krouzcich. Duvodem je u ndkterych iouha po romantice (ti stavi modely historickych lodi), u jinych zase snaha o u sku te in e n i namornickeho snu m ladi (ti se venuji maketam modernich lodi). Stale vice vSak je tech, k te ri na vodni hladine prohaneji rychiostni radiem rizene ciuny, je jich z konstrukce je prinejmenSim stejne narocna jako stavba RC modeiu letadel 6i automobilu. Vsichni bez rozdilu vsak s potesenim p rih liz e ji na soutSzich jizdam modeiu kralovske kategorie - maket. Jednu z nich vyfotografovalpripristavacim manevru na ionske soutezi NAVIGA v Plaveckem Stvrtku VI. Hada6. - Letosni rodnik m ezinarodni souteze RC modelCi se kona ve dnech 7. az 9. z a ri op e tv Pla veckem Stvrtku.
Zak Pavel Rozum z krouzku pri UDPM JF v Praze startuje na soutezich drahovych modeiu kategorie Z-V s modelem ze stavebnice podniku MODELA, opatrenym elektromotorem Mabuchi FT-16
Rozvijajme tradicie Slovenskeho narodneho povstania
P re d 35. ro k m i n a p is a l slo ve n sky n a ro d n a js la v n e js iu s tra n k u s v o jic h n o v o d o b y c h d e jin - S lo ve n ske naro d n e povstanie. Dnes s i p rip o m ln a m e h rd in s k y a vla ste n e cky b o j p ra c u jCiceho tu d u Slovenska, k to ry p o d ve d e n im KSS u s k u to c n il n a jv a c s iu o z b ro je n b a k c iu c e s k o slo ve n ske h o d o m a c e h o o d b o ja v d ru h e j sve to ve j vo jn e a k to ra s d ca sn e zn a m e n a la z a c ia to k n a ro d n e j a d e m o k ra tic k e j re vo ld cie . S lo v e n s k l p o v s ta lc i s p o lu s 6 e c h m i v o z b ro je n o m b o ji p ro ti fa s iz m u k la d li z a k la d y n o v e b o z iv o ta . Na o s lo b o d e n o m Cizemi b o l o b n o ve n y s p o lo c n y Stat naslch n a ro d o v a p ra c u jijc i lu d S lo ve n ska sa u ja i p o litic k e j m o d .
Ο Ο Π Ε Ρ Χ Α Η Η Ε ^ Ζ χ ΙΓ ί MiiBecTHR M3 RjiyGoB 2 -3 * PAKETbl: CobctcKaH i c<xJ)H3HMecKaH paKeTa B-2-A 4 -5 · CAM OJIETbl: IlpMMtMiHOM iijiaHep ,,ΦΙΙΑΜΗΗΓΟ“ flJiH nOJICTOB B iaKpbITbIX I10MCmeHH«X 6 · JlK)6HTeJlbcKHe nponejuiepbi hj anoKCH/ja 7 · PeKopHaii Mo^ejib Φ l A S - 9 ■ KoMaH^Ha» MOAe/ib μομπηοη3 μηpa B. Cypaeea 10-11 · P/YriPABJIEHH E: J^MrHiiHJioT 7 - ceMHKaHajibHa» upoiiopuMOHajibHa« /yiipaBJiHeMai! annapaTypa (iiacTb3) 12-14 • P/yiipaBJi»eMbiH iuiaHep „Η Α Π “ 1 5-19· H3-3a py6c>Ka 19 ■ CAM OJIETbl: „C O P n Τ -1 8 Τ Α ΪΪΓΕΡ" - aMCpMKaHCKMM JIIo6HTC^bCKMH CaMOJieT 2 0 -2 2 · ITpaBHJia Μ3κετοβ ,,ΟΓ^Η^-Οφφ CKen^“ 22 · O cnopTHBHbix ;ux-'TMJKeHH«x 23 • 0 6 bHBJieHH5i 2 4 ,2 8 ,3 2 · ABTOMOBHJI: M hhh J^>kmii 25 · CnopTHBHbie peiyjibTaTbi 25 * Tejie5KKa ajih pejibcoBoii moacjih 2 6 -2 7 ■ CYAA: BpoHeBOH Kpencep ΗΗΦΑΗΤΑ M A PH A TE PE3H A 2 8-29 ■ )KEJIE3HbIE ΑΟΡΟΓΗ: HoeaM cuemca pa jMepa TT 30 · O acejie3HOflopcr>KHbix Mo^ejiHCTax bo Φ ρβημηη 31
Pplk. Emil PRASKAC, clen PVK IJRMoS My, co sme sa Povstania zucastnili, co sme tie chvile prezili, vieme ake to boli vefke a slavne dni. Ved' o vera pocetnejsie narody nenasli v sebe dostatok sil, aby sa postavili proti fasistickej moci. SNP sa nezrodilo zo dna na den, ale bolo zakonitym vytistenim boja sloven skeho naroda proti fasizmu. Slovenska robotnicka trieda vedena KSS sa nikdy nezmierila s fasistickym, pronemeckym rezimom na Slovensku. Triedne zaujmy pracujucich boli protikladnb zaujmom kolaborujucej slovenskej burzoazie. Slo vensky fud sa ostro staval proti vysieianiu slovenskych vojakov do boja proti Sovietskemu zvazu a preto vefky pobet z nich si nasiel cestu k sovietskym parhzanom, alebo k sovietskej arm&de. Na rast protifabistickbho odboja mail vplyv vit'azstva sovietskej armady pri Stalingrade a na kurskom obiuku v r, 1943. Autorita komunlstlckej strany rastla a strana sa stala jedmym zastupcom zaujmov slovenskeno pracujuceho fudu. Moskovskb veoeriie KS0 vyslalo v jtili 1943 na Slovensko siidr. Smidkeho, aby pomohol organizovaf narodnooslobodzovacie hnutie. Spolu so sudruhmi Husakom a Novomeskym vytvorili piaty listredny vybor KSS. ktory sa v rozhodnej miere podiefal na priprave Slovenskeho narodneho povstania. Llmerne, ako sa b/i2ila sovietska arma da k hraniciam nasej vlasti, rastla nendvist’ a odpor k faSizmu na Slovensku. Mnozil sa pobet diverzii a odbojovd binnosf partizanskych oddielov nastrednom a vychodnom Slovensku nadobudla take rozmery, ze situacia sa vymkla z kontroly organov tzv. Slovenskeho Statu. Nemecke velenie sledovalo tento stav s obavami. Po porazkach, ktore hitlerovci utrpeli na vychodnej fronte, najma po strate Rumunska, malo Slovensko v nemeckych obrannych planoch zvlastne miesto. Preto sa rozhodol Hitler Sloven sko vojensky okupovaf. Sprava o pripravovanom zasahu nemeckych vojsk sa rychlo rozSirila aspravodlivy hnev Tudu nebolo moznozastavif. Vypuklo Slovenske narodne povstanie ako prejav vSenarodneho protifaSistickeho odporu a symbol boja slovenskeho naroda proti cudzim utlacovaterom a ich domacim pomahacom. Nib nepomohli vyzvy bratislavskeho rozhlasu, aby Slovaci vitali nemeckii armadu ako svojho spojenca. Len co fasisticke jednotky prekrocili hranice narazili na ozbrojeny od por partizanov a vojakov, ktorisa postavili na stranu vlastencov.
MODELAR · 7/1979 · 193
Povstanie zacalo v zlozitej situacii, ne bolo vsak mozno d'alej bakat, bol to posledny mozny termln kzahajeniu celonarodneho odboja. Slovenska narodna rada vydSva 1.9. 1944 deklaraciu v ktorej sa h o v o ri:......Sme za bratrskespoluzitie s ceskym narodom v novej Ceskoslovenskej republike. Slovensky narod nemanib spolocneho s hitlerovskym Nemeckom. Volame cely narod do zbrane a do boja proti naSim nepriatetom a ich domacim pomahacom, aby si Slovaci mohli v slobodnej 0SR zriadit zivot podia svojej v o fe . . " A; ked v dosledku nedostatocnych vojenskych opatreni bolo v prvych dnoch stratene zaoadne Slovensko, Povazie az po Zilinu a vychod, politicka a vojenska situacia na Slovensku sa skonsolidovala. Vojenske jednotky doplnene mobilizaciou v fazkych bojoch, spolocne s partizanmi spomalili a niekde uplne zastavili postup nemeckych okupacnych jednotiek. Netrvalo dlho a na Slovensko zacala prichadzaf materialna pomoc zo Sovietskeho zvazu. Na pomoc SNP bola zahajena vychodokarpatska operacia sovietskej armady a na povstalecke uzemie boli presunute 1. letecky pluk a 2. cs. paradesantna brigada. Slovenska narodna rada na navrh s. Husaka schv0lila vytvorenie ,,Rady na obranu Slovenska". Vyznam SNP trebavidiet vzavislosti na cieroch, ktore sledoval nepriatef, totiz zaistit si tylovy priestor pre bliziaci sa front. Preto jednym z hlavnych cierov nemeckych vojsk bolo uvornenie dolezitych zeleznicnych trati, predovsetkym tahu Zilina-Kosice a V riitky-M a rtin Hronska Dubrava. Koncom septembra zahajil nepriater proti povstaleckemu iizemiu generalnu ofenzivu. fa zke boje trvali do konca oktobra, kedy padlo cen trum povstania Banska Bystrica a zbytky povstalcovsastiahli do hor, aby pokrabovali v partizanskej vojne proti okupantom. SNP demonStrovalo pred celym svetom vzajomnu druzbu a bratstvo Cechov a Slovakov v ich boji za jednotne, demokraticke a slobodne Ceskoslovensko. Vyznamnym rysom povstania bol jeho internacionalny charakter. VedTa Slovakov najpocetnejsiu skupinu tvorili 0eSi a obcania Sovietskeho zvazu. Po ich boku bojovali Juhoslovania, Bulhari, Poliaci, Francuzi, nemecki antifaSisti a ini.
TXTT τ Λ T rpL eitartik el 1 -2 ■ Klubsnach11N X i I richten 2 -3 · RAUM FAHRTMOD ELLE: Sowietische Forschungsrakete V-2- A 4 -5 · FLUG ZEUGE: Saalfluggleiter Flemingo 6 • Propeller aus Epoxidharz selbstgefetigt 7 · Ein erfolgreicher FI A Segler 8 -9 · Modell des Weltmeisters V. Surajev fur „team-racing“ 10-11 • FERNSTEUERUNG: Digipilot 7 - einepropor tio n a l RC Anlage fur 7 Servos (Teil 3) 12-14 · R C Segler CAP 1 5 -1 9 · Aus aller Welt 19 · FLU G Z EU G E: Amerikanisches Amateurflugzeug Thorp T-18 Tiger 20—22 · Wettbewerbsregeln fur die „stand-off scale“ Modelle 22 · Sportergebnisse 23 Angebote 24, 28, 32 ■ AUTOMOBILE: Mini Jeep 25 · Sportergebnisse 25 · Ein Chassis fur die „s!ot-racing“ Modelle 2 6 -2 7 · SCHIFFE: Panzerkreuzer Infanta Maria Terese 2 8 -2 9 ■EISENBAHN: Wir testen: Eine neue Verkoppelungseinrichtung fiir die TT Modelle 30 · Die Modelleisenbahner in Frankreich 31
(Dokonceni na str. 2)
Cervenec XXX
/^ /λ \
π ' \ T r p O Editorial 1 · Club news CONTENTS 2 -3 · M ODEL R O C KETS: V-2-A - a Soviet geophysical rocket 4 - 5 τγι
- M O D EL AIRPLANES: Flemingo - an indoor glider 6 · A m ateur production of the epoxy resin propellers 7 · Successful F1A model 8 -9 · Team race airplane by V. Surajev 10-11 · R A D IO CONTROL: Digipilot 7 - a sevenchannel propor tional R C equipment (part 3) 12—13, 14 * Cap — a R C glider 1 5-19 · Around the world 19 ■ M O D EL AIRPLANES: Thorp T-18 Tiger - an American am ateur airplane 2 0 -2 2 · Stand-off scale regulations 22 · Sport results 23 · Advertise ments 24, 28, 32 · M ODEL CARS: Mini Jeep 2 5 • Sport results 2 5 · Slot race car chassis 2 6 -2 7 • M O D EL BOATS: Arm oured cruiser Infanta Maria Terese 2 8 -2 9 · RAILW AY MODELS: New T T coupler 30 · French railway modellers 31
m o d e ls VYCHAzf ΜέβίόΝέ
7/79 1
SNP malo verky oh las v Ceskych zemiach a podnietilo zintenzivnenie odbojovej Cinnosti. Na pokyn Hlavneho stabu partizitnskeho hnutia v 0SR zacal v oktobri 1944 presun partizdinskych skupin zo Slovenska na Moravu. Bol to zlozity a fazky prechod, lebo faSisti obsadili moravske hranice silnymi vojenskymi a policajnymi jednotkami, aby zabranili prenesenie ohha povstania aj do ceskych zemi. SNP sa stalo jednou z najvyraznejsich revoluCnych tradicii slovenskeho, ale aj Ceskeho naroda. Tiez v nasej praci pri vychove zvazarmovskej ml&deze musime venovaf tradiciam povstania vefkij pozornosf. Vychadzame z toho, ze SNP sa vo verkom poCte zCicastnila mladez. Vyzva K. Gottwalda v moskovskom rozhlase adresovana slovenskej mladezi mala siroky oh las. Nasa mladez vo verkom pocte posilnila partizanske jednotky. V povstaleckych jednotkach tvorila mladez do 25 rokov az 70 % prisluCnikov. Tak napr. slovenski vysokoskol&ci vytvorili samostatny oddiel v ktorom bolo okolo 500 Studentov, 200ziakov leteckej Skolyz jed notky „ O c e r branilo vysielaC v Banskej Bystrici a po Ostupe d'alej bojovali v hor&ch. V nelutostnych bojoch vyrastli mladi hrdinovia, ktori nevahali v boji zaslobodu naroda nasadit aj vlastny zivot. Ich chrabrosf a l&ska k vlasti musia byt navzdy vzorom pre nasu mladu generaciu. Naplnenim odkazu SNP je budovanie socialistickCho Slovenska. Povstanie vstupilo do historie nCiCho Tudu a stalo sa inSpirujiicim podnetom pre budovanie vyspelej socialistickej spoloCnosti. Dnes moieme konstatovaf, ze v Ceskoslovensku sme vybudovali spravodlivu socialisticku spolocnosf o akej snivali bojovnici v povstani. Pozdvihli sme materialne aj duchovne na§u vlasf, prekonali odvekti zaostalosf Slovenska a vytvorili z neho modernii prifazlivii krajinu. ZabezpeCila sa rovnopravnosf narodov v nasom Ct£te a vytvorili podmienky pre slobodnu pracu a radostny iivot. ECte nikdy v dejinach tejto zeme nemal pracujuci filovek takii existenCruj istotu a takii jasnii perspektivu pre budiicnosf ako teraz. Napomaha tomu aj ekonomickC vyrovnanie Slovenska na liroven Ceskych zemi. Vyrovnanie mohlo byt realizovanC vcfaka socialistickej industrializ&cii, ktora od zakladov zmenila hospodarsku Ctrukturu Slovenska. Objem priemyselnej vyroby sa
v porovnani s predvojnovym obdobim prudko a mnohonasobne zvysil. Ekonomicky a tym aj politicky vysledok procesu industrializacie Slovenska spociva v tom, ze povodne vyrazne zaostavanie Slovenska za urovnou Ceskych zemi sa k dneCnemu dnu skoro vyrovnalo. Priemyselna produkcia Slovenska vzrastla oproti r. 1937 viac ako 30krat. Dnes vyraba slovensky priemysel viac priemyselnych vyrobkov ako ceIC burzoazne Ceskoslovensko. Vyrovnanie ekonomickej Orovne Slo venska s Ceskou SR sa uskutoCnovalo a uskutoCriuje pri dynamickom rozvoji jednotnej ekonomiky celej CSSR. Tieto uspechy bolo mozno dosiahnut' len vdaka trvalemu usiliu Komunistickej strany Ceskoslovenska o socialisticky rozvoj celej 0SSR a neustalej pozornosti politickemu, ekonomickemu a kultOrnemu rozvoju Slovenska. S li vyroCia, ktore si kazdy narod pripomina s dobrym pocitom naplneneho usilia. Medzi taketo vyroCia nesporne patri aj 35. vyroCie Slovenskeho n^rodneho pov stania. Bolo vyznamnym revoluCnym Cinom pracujucich a stalo sa vychodiskom zakladnych mocensko-politickych premien v Ceskoslovensku. SNPsa rozvinulo ako neoddeliterna suCasf spoloCneho boja europskych narodov proti fasizmu. Slovaci v SNP zlozili veikij dejinnii skuCku, ze vtedy, kecf sa kl^dli zaklady noveho sveta nestali bokom, ale po boku ostatnych narodov na bojovom poll. Od Cias ked' sa na slovenskych horach rozhoreli partiziinske vatry v mohutny plamen povstania vyrastla nova generacia. Mladi postupne preberaju stafetu prace a tvoriveho napredovania od generacie, ktora bojovala v SNP a kladla zaklady noveho zivota slovenskeho a Ceskeho naroda. Je potrebnC rozvijaf a upevnovaf v na§ej mladezi socialisticke vlastenectvo a internacionalizmus. Navazovaf na nase revoluCne tradicie. Zvazarmovske organiz^cie majii tu Siroke pole posobnosti a este znaCne nevyuzite rezervy. Pri organizovani sCtazi a roznych podujati je treba vedTa sportovej Cinnosti popularizovaf aj revoluCne tradicie naSho Tudu, spdijaf tieto akcie s vyznacnymi revoluCnymi vyroCiami, Ci hrdinami protifasistickeho odboja. Nemala by byt ani jedna zvazarmovska organizacia, ktora by v pamatnom roku 35. vyroCia SNP a v buducom roku 35. vyroCia oslobodenia 0SSR sl^vnou Sovietskou armadou, na
Cekame na vase prfspevky! Ze nevite, jak by mely vypadat? Text by mel byt psan na stroji nebo Citelne rukou, vobou pripadechsesirokymi mezerami mezi radky (pro pripadnou redakCni upravu). Kazdy prispevek laskave podepiste a poznamenejte na nej svoji adresu. Hodne prace sobe i redakci usetrite, kdyz si predem preCtete jiz publikovany podobny Clanek, ktery ale pokud mozno neopisujte. Pokud nedostanete z redakce odpoved', vezte, ze vas prispevek Ceka na zarazeni. Sig nalem, ze se blizi otisteni, je kopie upraveneho textu, ktery vam redakce zasle k vyjadreni. MICeni znamena souhlas; s pripadnymi pripominkami se ozvete neprodlene! Fotografie museji byt v kazdem pripade ostre, prokreslene. Cernobile by mCly
2
mit format 13 x 18 cm, narubujeoznaCte (mekkou tuzkou) jmenem, adresou a struCnym textem (udaje o modelu a jeho tvurci). Barevne diapozitivy (na vnCjCi stranu obalky) museji mit rozmer aspon 6 x 6 cm, maji byt v ochrannem obalu, na nemz uved'te jmeno autora a Cislo snimku. Text k obrazku v tomto pripade piste na zvlastni papir. Barevne fotografie ne jsou ve vetsine pripadu vhodne k reprodukci! Na Cernobilych fotografiich i barevnych diapozitivech by mel byt hlavnim motivem model (ten by vlastne nemel na zadnem zaberu chybet); pri zvetsovani Ci lepejiz pri kompozici obrazu dbejtenato, aby nebylo treba velkeho vyrezu. To zna mena, ze fotografovany objekt by mel zabirat vetsinu formatu.
^ o z n a m u je
Smernice pro ziskani sportovni licence a vykonnostni tridy Dopln0k Sportovnd technickych smSrnic pro cinnost modelarCi (όβη/θηά publikace ίοΓΓηάΐυ
A4). ■ Sportovni licence je kvalifikacni prukaz modelare sportovce, ktery muze ziskat kazdy modelar (i mlad§i 15 let). ■ Sportovni licenci vystavujeaevidujeOkresni okresni model^rstvi Svazarmu na zadost ZO nebo klubu. Vydani prukazu neni podmin6no ziskanim VT. Kazdy modelarsportovec musi mit Iicen6ni prCikaz s 6iselnym oznacenim pro kazdou model^rskou odbornost, kterou provozuje sout6zn6. ■ Limity III. az I. VT Ize plnit na mistrovskych a nemistrovskych sout6zich uvedenych v kalendari ClJRMoS, SLIRMoS nebo LJRMoS. Ziskani (nebo obnoveni) VT neni omezeno jen na III. VT, Ize ziskat III. a i I. VT. Na klubovych 6i naborovych soutefich nelze plnit limity pro ziskani (nebo obnoveni) VT - to plati i pro sout62e, ktere nejsou uvedeny v kalend^ri sout62i. ■ Pristup na nemistrovske sout^ze je mozny i bez platne VT. Sout6zici bez platne VT musi mit vsak vystaveny Iicen6ni priikaz a oznaceny modely. Vyjimka je jen u zakCi, kteri nemuseji m it licendni priikaz, modely v§ak museji mit oznadeny jm^nem a mistem bydli§t6.
tuto vyznamnij politicku lilohu zabudla. Musime si uvedomif, ze ozivenim hrdinskej minulosti vychovavame hrdinov sucasnosti. Odkaz Slovenskeho narodneho po vstania, akoaj na neho navazujiice povsta nia Ceskeho fudu nas zavazuje dielo povstaleckej a zaroven budovatefskej generacie priblizovat' dnesnej mladezi. V tomto smere viac ako inde platia slova s. Husaka. ,,Hrdinom a obetiam SNP sme zaviazani a povinni zachovaf nielen Cisty §tit povstania, ale aj v celej nasej praci na' Slovenske narodne povstanie nadvazovat a jeho idealy uskutoCnovat'!“ Vykresy staCi tuzkou na kreslici Ctvrtce. Pokud si troufate, muzete je nakreslit na pauzovaci papir Ci kvalitni Ctvrtku Cernou tu§i a popsat bud' podle sablony (podle 0SN - tedy svislym pismem) nebo suchymi obtisky (Propisot). V kazdem pripade uvazujte jiz pri kresleni, na jaky format by mel byt vykres zmensen. Pri tom vychazejte z sirky 54 mm (jeden sloupec), 113 mm (dva sloupce) a 172 mm (tri sloupce), vyjimeCne 84 mm (pri dvousloupcove sazbe). Vyska vykresu po zmenseni rndze byt nejvice 254 mm. Nejlepe v tisku vycha^eji vykresy zmensene na polovinu az tretinu, na coz je ovsem treba myslet pri volbe tloustky Car a velikosti popisu (znaky by nemely byt po reprodukci menCi nez 1,5 mm). Vzhledem k tomu, ze Casopis by mel mit aspon v mezich moznosti jednotnou upravu, privitame radeji predlohy tuikou, ktere prekresli nCktery z nasich spolupracovniku. I predlohy pochopitelnC honorujeme!
MODELAR ■7/1979 · 194
■ Na sout§ze pristupne jen pro urfcite VT nebo sout6ze, z nichz se zapocitavaji vykony do ► zebfifiku (zapodtove), je pristup bez platne VT zakazdn. ■ VT je mozno obnovit za stejnych podminek jako pri ziskani. Obnoveni jakoϊ i ziskani VT potvrzuje do sportovni licence n^delnik klubu ZO. ■ VT je platn^ odedneziskani (neboobnoveni) do konce nasledujiciho roku. ■ VT je platna pouze pro kategorii a odbornost, v niz byla ziskana a jen v t6to kategorii je modelciri povolen pristup na mistrovske soutfiie. Df gt6 p in e k predseda odboru leteckych modelaru
Prehled treneru leteckeho modelarstvi Statni treneri Voln6 modely Kalina Jirl, N. Belojanise 22, 150 00 Praha 5 Upoutane modely Vydra Milan, Invalidovna 574, 180 00 Praha 8 RC modely Ing, Havel Jin', Polni 1097, 277 11 Neratovice Makety KalabZdenek, L. Vagnera 91/1,294 71 Benatky nad Jizerou RC v6tron£ Jozef Vitasek, M. Nespora A13, 908 51 ΗοΚό Trendri CSR A3, Η, A1, F1 A, Sa StSpdnek Drahoslav, Plynarenska 465, 274 01 Slany B1, F1B Simerda Antonin, Palackeho 52/II, 503 51 Chlumec nad Cidlinou C1, F1C Kalina Jiri, N. Belojanise 22, 150 00 Praha 5 P3, F1D Chlubny Eduard, Pod kaStany 14, 600 00 Brno F1E PhDr. J. Mencl, H rusicki 2513/8,14000Praha4 F2A, R2, 5, UTR Vydra Milan, Invalidovna 574, 180 00 Praha 8 F2B, UA2, UA3 Liska Zdengk, Vavrenova 1168,142 00 Praha 4 F2D C u d ik Josef, Novotneho 26, 600 00 Brno RCM1, M2, F3A, RC MH2, MH3, RC P, RC H Vostry Milan, VHolesoviCkdch 1,180 00Praha8 RC V1, RC V2, F3B C iiek Radoslav, Zilinska 160, 273 01 Kamenne Zehrovice RC Sv1, F3F Mir. Musil, Podebradska 544, 190 00 Praha 9 M min, M of, SUM, UM, F4B, F4C, RC MM, RC MV K a lib ZdenSk, L. V ig n e ra 91/1,294 71 Benatky nad Jizerou RC Vr, vrtulniky FAI Maly Vaclav, Palackeho 847, 341 00 Horazciovice Treneri SSR A1, A3, H Barta Alfred, Sidlisko II, bl. 02/2, 069 01 Snina F1A Hlubocky Michal, Kadnarova 45, 827 00 Brati slava F1B Ing. Terlanda Miroslav, Lesna B/6, 958 01 Partizanske F1C Sulc Miroslav, Gagarinova2093,058 01 Poprad Upoutana modely Gabria Jozef, nam. L. StLira 1,895 23 Bratislava RC Sv1, F3F Vecera Boleslav, Sidlisko Nad Kalvariou bl. 7, 040 01 Kosice F3B Vitasek Jozef, M. Nespora A 13, 908 51 ΗοΙίό F3A Vitasek Oldrich, Sidlisko Mesto B 10, 908 51 ΗοΙίό Upozorneni pro poradatele soutaii: Poradateld modelafskych s o u ta ii jsou povinni zasllat vysledkove listiny trenerum kategorii! Dr. $t£panek predseda odboru leteckych modeiaiii
MODELAft · 7/1979 · 195
Dne 6. kvetna zemrel nahle ve veku 66 let armadni general ve vysluzbe
OTAKAR RYTIR Soudruh general Otakar Rytir po okupaci nasivlasti odeseldoemigrace a ucastnil se formovani 1. cs. samostatneho armadniho sboru v SSSR a v jeho radach bojoval proti nemeckym fasistUm az do uplneho osvobozeni Ceskoslovenska Sovetskou armadou. Pro§el bojem u Sokolova, o Kyjev, zucastnil se ofenzivy na pravobrezni Ukrajine a dalsich vyznamnych bojU. Byl ucastnikem dukelske operace a bojii za osvobozeni nasi vlasti. Po ukonceni druhe svetove valky se aktivne zapojil do budovani 0eskoslovenske lidove armady, kde pro§el radou funkci. V letech 1958-1968 byl nacelnikem generalniho stabu CSLA a v roce 1969-1970 vladnim zmocnencem pro zalezitosti pobytu sovetskych vojsk v CSSR. V roce 1970 byl zvolen do funkce predsedy LJV Svazarmu a tuto vykoncival do roku 1977, kdy odesel do d ii-
i^kluM krouzkft Modelklub ZO Svazarmu Mnichovo Hradiste navstivili v unoru pracovnici Cs. televizestudio Bratislava, aby do poradu „P olnice" (obdoba nasi ,,Vlastovky“ ) natoCili nekolik zaberu o nejlepsim modelarskem kolektivu okresu Mlada Boleslav. Nepriznive pocasi ovlivnilo puvodni scenaf, ale, i tak jsme videli naobrazovce, proc jeklub nositelem cestneho odznaku ,,Za obetavou pracil.stupne". Prvoradymukolemje prace s mladezi v zajmovych krouzcich. Ma dlouholetou tradici a vyrazne sportov ni Lispechy - v hazedlech jsou zaci vCibec nejlepsi v republice, nejlepsim sportovcem klubu je sestinasobny mistr 0SR v kategorii H a A1 Ales Jirasek. Modelarskou vystavu, urcenou hlavne pro mladez, navstivilo vice nez 1300 lidi. Svazarr.iovsti modelafi pomahaji kazdo-
chodu. V letech 1960 az 1976 byl kandidatem LIV KS0. Za zasluhy v boji proti fasismu azasluhy o budovani 0SLA, stranickou a verejnou cinnost obdrzel 28 vyznamenani - Rad rude zastavy, Rad rudeho praporu, Rad prace, Rad rude hvezdy, Kriz cs. voj. radu Bileho Iva, 6s. valecny kriz 1939, vyznamenani Za zasluhy o vystavbu, Za vynikajici praci a dalsi. V letech 1968 az 1969 stal pevne na oozicich marxisticko-leninske politiky KSC a pratelstvi se Sovetskym svazem. Aktivne se podilel na konsolidacnim procesu. Ve funkci predsedy LIV Svazarmu prosazoval zavery XIV. a XV. sjezdu KSC a pod jeho vedenim doslo ke konsolidaci a dalsimu rozvoji Svazu pro spolupraci s armadou. Prispel k upevneni vztahu s bratrskymi brannymi organizacemi socialistickych statu. ύ ν Svazarmu
rocne socialistickym pracovnim zavazkem splnit program Narodni fronty v akci ,,Z" sveho mesta. Lonskeho roku pracovali na stavbe materske skolky a dopravniho hriste, letos na novem zubnim stredisku jako brigadnici ruznych profesi. Spoluprace modelarui s vyborem ZO, koniisi pro mladez a sport pri MeNV i s ob6ma ZDS je neformalni, velmi ucinna ve vsech smerech pri reseni problematiky modelarske cinnosti mezi mladezi. Pri tom vsem nezCistava stranou ani propagace. TFeba 1. maj patril letos v Mnichove Hradisti modelariim. Dopoledne manifestovali s modely v pruvodu, odpoledne poradali verejnou soutez A-jednicek; v bezpecne vzdalenosti od ni pak probihalo ukazkove letani s radiem rizenymi modely. Pozvani poradatelu vyhovel mistr sportu ing. J. Havel, ktery predvedl novy model kategorie F3A. K zajimavostem patrila i RC d eltas motorem Wankel libereckeho modelare Fr. Podaneho a dvojplosnik domaciho ing. Janouska, z nehoz padalo balene cukrove fure jako darek pro mladez. Pripravu modelu a leta ni s nimi sledovala pozorne pocetnaskupina divakij nejruznej§iho veku - nechybel mezi nimi ani predseda MeNVa ndkteri poslanci. - Jak je to u vas? - U
-
Vo vyskume atmosfery pomocou rakiet mal Sovietsky zvaz urcite tradicie v p l each Ciolkovskeho a jeho nasledovnikov. Preto sa po skonceni vojny mohlo naviazaf na prace, ktore preru§ila 2. svetova vojna. ZSSR sa po porazke fasistickeho Nemecka zmocnil niekorkych rakiet V-2. Bojove rakety boli zrekonstruovan6 a v oktobri 1947 bola vypustena prva sovietska raketa vychadzajiica z povodnej nemeckej V-2. Medzinarodny geofyzik£lny rok podstatne urychlil vyvoj rakiet typu V-2-A, ich vykony sa podstatne zvacsili. Pomocou rakiet V-2-A boli robene biologicke vyskumy, meranie atmosfery, vyskum mikrometeoritov, vyskum slnecneho ziarenia a ine. Rakiet tohoto typu pouzivali v Sovietskom zvaze do roku 1960. Jedna z rakiet je vystavena na vystave uspechov ZSSR v Moskve.
VIII. rocnik sCtfaze o p o h Ar
OSLOBODENIA
BRATISLAVY usporiadal modeldrsky klub ZO Zvazarmu v spolupr^ci so ZO Slovenskdho zvazu iie n pri Chemickych zfivodoch Juraja Dimitrova v Bra tislava v ddoch 6. a i 8. aprila 1979 pri prilezitosti osl£v 34. vyroiia oslobodenia Bratislavy Sovietskou armddou. Bratislava privitala pretekarov dazdivym a chladnym poiasim. K prezentiicii sa dostavilo iiesf trojilennych druistiev z Adamova, Dubnice nad W hom, Myjavy, Liptovskeho MikultiSa, Trnavy, Bratislavy a osem jednotlivcov, ktori pri prezentcicii dostali propagadny material o vyrobkoch CHZJD a propagadny material o Bratis lava. Na slivnostnom otvoreni su ta ie boli pritomni zastupcovia SUV Zvazarmu, MV Zvazar mu, ZO Zvazarmu a ZO SZ2. Sldvnostny prihovor mal predseda ZO Zvazarmu pri CHZJD a riaditer siifaze dipl. technik Stefan Hus£r. V kategorii streamer sa po technickej stranke nib novdho neobjavilo, zdlezalo len od Sfastia, lebo pri teplote 8° sa na termiku nedalo ani pomysliaf. SiifaZ v trvaniu letu rakety na paddku bola poznamenana silnym ndrazovym vetrom, svoje tie i urobilo chladnd pocasie. PlastikoW fdlia bola ..skrehld" a tak sa vera padakov neotvorilo. Trefou kategdriou boli raketopldny 40 Ns, v ktorej sa zidli modely niekorkych §kol: Mode led z Liptovskeho MikuliiSa predviedli pekne zaklzand samokridla, podobne modelari z Dubnice nad Vahom predviedli pekne spracovane rogalla, avsak silne vymety motorov sposobovali porudenie konStrukcie a modely klzali po Spirdle kzemi.
4
Model rakety V-2-A je vhodny pre modelarov, ktoriz casovych alebo inych dovodov sa nemozu pustit do stavby mimoriadne narocnych makiet typu Saturn, Sojuz atp. Trup rakety tvori trubka navinuta z 5 vrstiev hnedej lepiacej pdsky. Je vyhodnejsie urobif trubku vabSieho priemeru a pre ulozenie motora pouzif redukeiu, lebo vacSia trubka dovofuje lep§ie uloze
Poias dha hodnotili bodovafii Palenik, Cuninka a BuiiC d va n isf makiet. Pretek^ri odovzdali k bodovaniu modely Sojuz, Viking 10, Diamant 2S, Mercury - Redstone, Meteor 2K a 2H, Nike - Smoke a ine. Veier bola sl^vnostna veiera so spolocenskym prog ramom, o ktory sa postarali clenkyZO SZZ. V nederu r in o sa lietalo treti kolo sufaze raketopl^nov Potom nasledovalo vyvrcholenie sufaze §tartami makiet, ktore boli poznaienb ..padakovou" smolou. Z riik predsedu ZO Zvazarmu a predsednISky ZO SZ2 pri CHZJD prevzali najlepsi pretekari v jednotlivych kategoriach diplomy, medaile a vecn6 ceny, ktore venovala ZO Zvazarmu pri CHZJD. Hlavnu cenu sufaze, putovny pohiir pre najlepSie druzstvo, ziskalo druzstvo Myjavy. Pekn4 ubytovanie a stravovanie priamo na letisku prispelo k dobr£mu priebehu uz tradibnej siifaze. Zaverom treba este vyslovif podakovanie ZO Zvazarmu pri CHZJD a konkretne jej predsedovi dipl. technikovi Stefanovi Husarovi za verkLi pomoc pri organizovani. VYSLEDKY kategdrie S6A: 1. S. Buraj 336; 2. Z. Osvald, oba Dubnica 335; 3. S. Tichy, Trnava 324 s; - druistvd: 1. Dubnica; 2. Myjava; 3. Bratislava Kategoria S3A: 1. Z. Osvald. Dubnica 720; 2. M. Marko, Myjava 720; 3. S. Tichy, Trnava 516 s; - druzstvd: 1. Myjava; 2. Trnava; 3. Adamov Kategdria S4D: 1. M. Marko, Myjava 651; 2. L. Krsak, Dubnica 574; 3. Ing. M. Jorik, Bratislava 490 s; - druistvd: 1. Myjava; 2. Bratislava; 3. Dubnica Kategdria S7: 1. m. s. P. Horacek 822; 2. S. Kala 776; 3. P. Horacek, vsetci Diamant 2S, Adamov, 741 b.; - druistvd: 1. Bratislava; 2. Adamov; 3. Trnava. S u ta i oputovnypohdr: 1. Myjava, 2. Bratisla va, 3. Adamov, Trnava.
Ing. M. Jorik
Emil PRASKAC
Prebor Jihomoravskeho kraje uspoiadal 22. dubna pro 43 raketyrii RMK Letostroj Letovice. Bfehem soutSie se JspeSnA pokusil Fr. Brehovyoprekonfinl stavajiclho rekordu v trvimi letu rakety na streameru - s „dvaapulkou" dos^hl casu 130 s. V soutSii kategorie S5B zaujala maketa sovAtsk6 rakety Vertikal v mSrltku 1:50, s n ii startoval ju n io r J. Hudec z OU Adamov. J. KaSpar VYSLEDKY kategorie S6A, seniofi: 1. F. Brehovy, VySkov 360; 2. J. §t6pSnek, Letovice 222; 3. V. Ka§parovi, Letovice 200 s; - j union: 1. L. Brozek, Letovice 299; 2. Z. Sterba, Leto vice 211; 3. J. Hudec, Adamov 196 s. Kategorie S4A, seniofi.Ί. M. Knapp, Vyskov 285; 2. J. Pukl, VySkov 240; 3. S. Kala ml., Ada mov 240 s; - ju n io fi: 1. P. NeSpor, Brno IV 252; 2. Z. Zachrla, VySkov 247; 3. M. Hurta, Ada mov 235 s. Kategorie S5B (dasovd), se n io fi: 1. m.s. P. Horacek, Dia mant 2B, Adamov 967; 2. J. Stgpiinek, Diamant B-P4, Leto vice 885; 3. M. Horacek, Dia mant 2B, Adamov 883 body; ju n io fi: 1. M. Hurta, Diamant 2B, Adamov 929; 2. Z. St6rba, Dia mant B-P4, Letovice 900; 3. Z. Zachrla, Skylark, VySkov 852 b.
MODELAR · 7/1979 · 196
t r > 3 > x i a c —i~ t jr o oo
Sovietska geofyzikalna raketa V -2 -A
nie navratneho zariadenia. Trubku vlepime do balzoveho hranolu a po dokladnom zaschnuti opracujeme na vrtadke alebo sustruhu do tvaru podTa nakresu Beznym sposobom urobime povrehovi) iipravu (tmelenie, vybriisenie, lakovanie). Hlavica rakety je vypracovana z tvrdej balzy. Amortizafine zariadenie (tenkostenna trubka) na konci hlavice sa vyhotovi oddelene. Zapusti a zalepi sa do hlavice pred dokoncenim povrehovej upravy. Stabilizator rakety vyrezeme z tvrdej balzy podTa sablony a vybrijsime do slimerneho profilu. Urobime zakladneopracovanie stabilizatorov a az potom ich prilepime k trupu rakety. Nerovnosti po lepeni vybrijsime a vytmelime. Detaily rakety sit jednak ploSne, jednak prostorove. Plosne detaily - rozne kryty montaznych otvorov - znazornime kovovou foliou nastriekanou prisluSnou farbou alebo ich iba nakreslime. Prostorove detaily najskor opracujeme samostatne a potom nalepime na prislusnu bast rake ty. Pripadne nerovnosti vznikle prebytkom lepidla vybrijsime. Dokonale vytmeleny a vybruseny mo del nastriekame cely zakladnou bielou farbou (autoemail 1000), na biely podklad urobime nastrik Sedych ploch (autoemail 0624). Cervene a cierne plochy a pasy robime formou obtisku. Pripevnenie hlavice a navratneho za riadenia k telu rakety robime pomocou gumovej nite 3 x 2 mm a lanka. Nakoniec napiseme propisotom na niektory zo sta bilizatorov licencne cislo. S maketou mozno startovaf v sOfaziach makiet do 40 Ns.
MODELA'R · 7/1979 · 197
5
Halove FLEMINGO V soucasne dobe je i u n is fada sportovcii, ktefi jiz letaji nebo aspon uvazuji o letani na z0v§snem kluzaku - rogallu. Modeldifi vyuzivaji vyhod tzv. mSkkeho kfidla jiz fadu let; vetsinou vsak zatim pouzivaji uspofadani tzv. prvni generace. Zkuste si ovefit lepSi letove vlastnosti a vykony modernejsiho kridla tzv. druhe generace, zatim tfeba jenom na modelu. K STAVBE: Nejprve si zvetSime vykres naskutecnou velikost, to znamena, ze v§echny miry vynasobime dvema. Li§ty - nosniky kridla o prufezu 2 x 2 mm ufizneme z prkenka stfednS tvrde balsy. Ze stejneho materialu vyfizneme i stfedove zebro s profilem tvaru pismene S. Hrazda je z list z tvrde balsy o prurezu 2 x 2 mm. Hrany vSech li§t zaoblime, tato prace ale neni nutna. Kridlo i hrazdu slepime na vykrese. Koncove listy jsou zvednuty vzhledem ke stredovemu zebru o 20°. Potah vystrihneme nebo lepe vyrizneme z tenkeho japanu ci sov§tsk6ho kondenzatoroveho papiru - ten je vyhodnejSi. Potah nejprve prilepime na stredove zebro a teprve potom k Ii§t0m. Pfi lepeni dbame na to, aby ,,tunely“ vytvorene potahem byly na obou stranich stejne. Na presnosti a peclive praci zaviseji vykony modelu! K potaien^mu kridlu prilepime hrazdu, na jejiz spodni listy prilepime kousek olova nebo primackneme trochu plasteliny. Poloha t6zi§te musi odpovidat Lidaji na vykrese. Pokud presto model klouze neklidne, pridame trochu zateze. Po zaklouzani m iiiem e zkusit letani na um6l6m svahu z rozlozenych novin ci kresliciho prkna, s nimz pod modelem chodime. Pracnost modelu je asi jedna hodina, jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 gramu. Frantisek RAPA0 LMK Havlitkuv Brod
Soutez modelu s motory na C02 U prilezitosti Mezinarodniho roku ditete usporadal LMK v Jablonci nad Nisou ve spolupraci s OV Svazarmu naborovou soutez modelCi pohanenych motory Modela CCh. Volba kategorie nebyla nahodna - v okoli Jablonce η. N. nejsou prihodn6 tereny pro letani svetSimi modely, cimzjsou omezeny i moznosti propagace leteckeho modelarstvi. Zajem ze strany verejnosti je; teto soutezi prihlizelo asi 70 divakij, z nichz aspon polovina byly deti. Soutez se letala podle nisledujicich pravidel: ■ SoutSze se muze zOcastnit kazdy, kdo zhotovil nebo spolupracoval na stavbe modelu, ktery miize byt i ze stavebnice. ■ Nejniz§i v6k souteziciho je 10 rokij (podle bezpecnostnich pfedpisu vyrobce motorii). ■ Rozmery ani hmotnost modelu nejsou omezeny. ■ Hodnoti se soufiet dtyr lepSich vysledku zpeti souteznich letu. Soutdzici ma narok na novy pokus v pripade letu krat§iho 5 s. Druhy pokus se zapoCitav^ s jakymkoliv vysledkem. Pfi rovnosti
6
souctu 6asii ze 4 letO rozhoduje o poradi vysledek p^teho hodnoceneho letu. Maxim^lni merena d6lka letu je 120 s. ■ Pfi zahajeni soutSze si kaidy soutdzici vylosuje dvg bombicky naplnene CO2, na ηδζ musi absolvovat celou soutez. Zdiloha na bombicky na CO2 ve vysi 5 Kcs se vraci pfi odevzddvani bombidek. Na prvni soutezi startovaly nejruzn§j§i modely - od malych ,,cecek“ (s nimz zvitezil soudruh Petficek prumemou dobou letu 65 s) pfes model Ranquel po upravene Meteory ze stavebnic IGRA. Ing. Jindfich Mican
MODELAR ■ 7/1979 · 198
vedouci ke koncijm vrtule, jim iz pri zhotovovani odlitku bude moci odtbci pfebytecna pryskyrice.
Epoxidove vrtule amatersky
Odliti vrtule
Potreba vrtuli pro spalovacl motory je tak girokg, ze sotva kdy mohou b y tv p ro deji vegkere potrebnb rozm iry. Jde zejmena o vrtule pro m otory v6tglch zdvihovych objemCi, s abnormdlnlm stoupdnim atp. Modeldri ZO GST VEB Narva Berlin vyvinuli svepomoci metodu amatdrskdho zhotoveni kvalitnich epoxidovych vrtuli. Prinaglme preklad jejich glgnku z 6asopisu Modellbau heute 6. 3/79. Lici forma na vrtuli je pomdrnd pracna, ale umoznuje - pokud je sprdvne zhotovena a zachazi se s ni s patridnou opatrnosti - zhotovit znadne mnozstvi zcela shodnych kopii piivodnd zaformovane vzorove vrtule. Pro jediny kus vrtule je ovdem pracnost formy neiinosne velkd. Zacneme zhotovenlm krabice, jejlz dno se ctyrmi stdnami spojlme Srouby. Mate rial na krabici nesml byt ohebny, musi odoldvat teplote a mlt hladke steny. Vhodna je deska tvrzene tkaniny o tlousfce nejmene 10 mm. Dno krabice uddlame nejmene o 20 mm dels! a o 40 mm sirs!, nez jsou pudorysne miry vzorove vrtule urcene k zaformovani. Do stredu dna vyvrtame presne kolmo pruchozi otvor o prumeru shodnem s priimdrem otvoru ve vzorove vrtuli. Do otvoru zastrdime rovnou asi 100 mm dlouhou ocelovou kulatinu stejneho prumdru. Z plasteliny vytvorime po ddlce dna krabice asi 10 mmvysokdliiitko, dondhoz vzorovou vrtuli opatrne zatlacime, aby dolehla celou zadni plochou. Ostrym tenkym nozem odrizneme plastelinu podle celeho obvodu vrtule tak, aby steny liizka sviraly se dnem krabice iihel asi 100° (obrazek) s vyjimkou oblasti naboje, kde budou kolmo ke dnu. Pracujeme s nejvet§i pedlivosti - na presnosti a hladkosti povrchu stdn zavisi pristi vysledek! Po konecnem ustaveni vzorove vrtule na plastelinovdm liizku musi byt jeji konce vzdaleny presne stejne od dna krabice. Plochu vrtule, jezziistalaviditelna, pretreme kvalitnim tekutym voskem a opatrn§ preleStime. VeSkere vnitrni plochy kra bice vfietne vrtule, plasteliny a zastrcene kulatiny natreme separ£torem. Krabici sestavime, spdry zaplnime plastelinou, aby lici pryskyrice nemohla pronikat ven. Namichame malb mnozstvi lici pryskyrice a mekkym Stetcem ji potreme vrtuli, steny luzka (nepogkodit!) a dno krabice. To opakujeme nSkolikrat, az se vytvori tenka, zcela souvisla vrstva. Drive nez se Opine vytvrdi, polozime na dno krabice 2 az 3krat skelnou tkaninu nasycenou pryskyrici. Podel krabice v rozich polozime kovove L" profily, aby se cely odlitek pozdeji neprelomil. Na zaliti formy nelze pouzit jen samotnou pryskyrici, protoze pri vytvrzovani v tomto mnozstvi (zaliti do vysky asi 40 mm ode dna krabice) by se zahrala natolik, ze by se plastelinove loze roztavilo a forma by nebyla k potreb§. Lze to resit
MODELAR · 7/1979 · 199
tak, ze pridame plnidlo (napr. hrubozrnny vymyty a vysuseny pisek apod.), takze pryskyrice pak stafii podstatne m6n6, nebof tvori pouze pojivo. Spocitiime predem priblizne objem zalevaneho prostoru a pripravime si potrebnb mnozstvi hmoty plnidlo + pryskyrice. Plnidla pridame co nejvice, ale jen tolik, aby hmota m6la hustotu pomalu tekouci kase a dok^zala vyplnit vsechny kouty bez vzduchovych bublin. Odolnost odlitku zvetsime, kdyz vzdy asi po 10 mm vysky zalivky vlozime skelnou tkaninu. Po vytvrzeni pryskyrice rozebereme krabici a vytahneme kulatinu. Pomoci vhodnych drivek, jez neskrabou, odstranime velice opatrne a bezezbytkuveskerou plastelinu. Vzorovou vrtuli nechame pri tom lezet na odlitku, a nizs ni pohneme, tim men6 ji nadzvedneme. Cim pedliveji odstranime plastelinu kolem jejiho obvodu, tim presngjgi budedruha(vrchni) Cctst lici formy. Vy6i§t6nim od plasteliny skoncilo zhotoveni spodni casti formy. Krabici znovu seSroubujeme, odlitek s vrtuli navrch do ni vlozime a zastrdime ocelovou kulatinu. Dale postupujeme jako u prvniho dilu formy: separujeme a nechame dobfe uschnout, Stetcem naneseme tenkou vrstvu pryskyrice a polo zime do ni dvojmo az trojm o skelnou tkaninu, polozime kovove L-profily a potom vSechno zalijeme odlevaci hmotou z pryskyrice + plnidla do vyse 40 mm (tj. celkem 80 mm ode dna krabice = vySka jejich st6n). Po vytvrzeni pryskyrice a rozebr^ni krabice nejprve nesmazatelne oznaiim e ob6 pCilky lici formy, abychom je nemohli slozit jinak nez spdivne. Po vytazeni kula tiny se daji ob6 pulky formy snadno oddelit a vzorova vrtule vyjmout. Zbyva jen vypilovat do dolni 6asti formy kan£lky
Pripomenme znovu, ze predpokladem lispechu je tvarove bezvadna lici forma, v cele h mote dostatedne vytvrzena a zpevnena tak, aby se nedeformovala ci nezlomila. Oba dily formy nejprve v horke vode zbavime zbytkO separatoru a peclive je vysusime. V mistech povrchu budouci vrtule vylestime formu voskem. Z tenkostdnne trubky o vnejsim priimeru shodnbm s prumerem jiz pouzivane ocelove kulatiny (= 0 otvoru vzorove vrtule) urizneme kousek o deice rovnajici se presne tlousfce naboje vrtule. Konec kulatiny pro tuto trubku osadime, trubku na ni nasadime a kulatinu zastrcime neosazenym koncem s navledenou trubkou do dolni pulky formy. Pracovni povrch cele formy vcetne ddlici roviny natreme separatorem a nechame uschnout. Z rovingove skelne tkaniny vytahneme jednotlivb provazce a nastrihame je. 0tyri provazce nechdme prednivat na obou koncich pres delku formy. Celkem pouzijeme - podle velikosti vrtule - asi 20 provazcii, jejichz delka je kus od kusu asi 0 2 mm mensi. Rozdelame primerene mnozstvi pryskyrice, nechame ji provazce nasaknout a klademe je do spodniho dilu formy: nejprve dtyri dlouhe a pak postupne ostatni, od nejdeldiho k nejkratdimu. V mistd naboje vrtule klademe provsizce kolem kulatiny (trubky), a to krizovd. Rozlozeni rovingu uvnitr vrtule musi byt rovnomerne, -protoze jen ony spojene pryskyrici davaji vrtuli potrebnou pevnost. Polozene provazce, pokud byly dostatecne nasyceny, vnesly sebou do formy dostatecne mnozstvi pryskyrice. Horni pulku formy opatrne navlekneme nastredovou kulatinu, nasuneme ji na dolni pulku formy a rovnomerne pfitladime. Dvema truhldrskymi sverkami pak svirdme formu na bytelnem stole pomalu k sobe, pficemz prebytedna pryskyrice vytekd koncovymi kanalky. Doba vytvrzovani zavisi na pouzitd pryskyrici - epoxidove nebo polyesterove - a na dalsich dinitelich uvedenych v ndvodu kjejim u pouziti. V kazddm pripadeje vsak zahodno formu otevrit, kdyz pretekla pryskyrice jeste neni ύρίηβ vytvrzena a je jeste deformovatelna. Chrdni se tak forma pred podkozenim. Nejprve vytdhneme opatrne kulatinu z obou piilek formy, ktere jde potom rozddlit sejmutim horni pulky. Vyjmeme opatrne odlitou vrtuli a opatrne vytladime z naboje trubicku, jiz uschovame pro pridti pouziti. Po iiplnem vytvrzeni vrtuli ocistime a vyvazime. Po ziskani praxe lze popsanym zpusobem zhotovovat vrtule, ktere se vzhledem 1 trvanlivosti plnd vyrovnaji komercnim vyrobkiim. Provozni zkudenosti s vrtulemi na modelech F3A ukazaly, ze je vhodndjdi epoxidovd nez polyesterova pryskyrice. Epoxidovd vrtule jsou tvrdsi a pri vysokych otddkach se mend deformuji. (-a)
7
Model F1A z Plzne v y c h iz e jic i z osv§d6enych modelCi sovS tskych m o d e lir il a z m o d e lύ ing. I. H orejS iho, b y l n a v rie n a p o sta ve n v ro ce 1976. O d t6 d o b y z is k a l v ru k o u J. M ra6ka a J. K r ile m n o h o Cisp§chCi na verejnych so u tS zich a J. M rAbek s n im o b s a d il i 6. m is to na m is tro v s tv i 0S S R v ro c e 1978.
Pondkud neobvykly tvar vndjdich koncii kridla byl nejprve ovSren na dvou modelech A1. A-jednidka o plose 19 dm2 a s ,,krou2ivym“ hddkem dosahovala za klidu a po velmi razantnim „vystfeleni“ ze 40m lanka vykonil az 140 s. Popsany model dosahuje spolehlive za klidu dasu pres 180 s.
K STAVBE (vdechny miry jsou v milimetrech): Kridlo je delend, poloviny se spojuji dvdma ocelovymi draty o prtimeru 3. Predni cdst kridla tvori torzni skrin. Lidty nosniku se ke konci kridla plynule ztenduji - horni md u korene prurez 2,5 x 10, v miste lomeni 2 x 5 a na konci ■„ucha‘‘ 1,5 x 3. Spodni lidta md u korene prurez 2 x 10, v mistd lomeni 2 x 5 a na konci ,,ucha'‘ 2 x 3 . Predniddst kridla (do jednd tfetiny hloubky) je potazena z obou stran balsou tl. 1. Stojiny mezi lidtami nosnfku jsou u korene z preklizky tl. 1, dalsi jsou z balsy tl. 1.2ebra jsou z balsy tl. 2. Pdt korenovych zeber je z preklizky tl. 1,5, ieb ra v mistd spojeni ,,ucha‘' a stredni d^sti kridla jsou z balsy tl. 7. Oba dily kfidla jsou slepeny na tupo. Tzv. neprava polozebra jsou z balsy tl. 1. Kridlo md diagondlni vyztuhy z balsy tl. 1. Vndjdi
konce kridla jsou z balsy tl. 10. N£b62nd lidta je z balsy oprurezu 10 x 10, odtokova lista je z balsy 3 x 25 zrcaddlkovdho rezu. Vodrovna ocasni plocha ma ndbdznou lidtu z balsy 5 x 5 . Lidta hlavniho nosniku z tvrde balsy md prurez 2 x 5 . Balsova odtokova lista ma prurez 2 x 1 0 . Zebra, polozebra a zesileni stredni ddsti jsou z balsy tl. 1. Konce VOP jsou z balsy tl. 5. VOP ma diagondlni vyztuhy z balsy tl. 1. Maximdlni hmotnost hotovdho dilu je 12g. Trup ma hlavici z prkenka tl. 10, oboustrannd polepeneho balsou tl. 5. Zadni ddst trupu je z laminatove trubky prilepend k hlavici tak, aby Ostila primo do vyrezu pro vledny hadek. Zhotoveni laminatove trubky. Laminatovy nosnik .ocasnich ploch md proti klasickdmu trupu mnohd vyhody. Pri nizkd hmotnosti (20 az 22 g) je pevnejsi, aerodynamicky vyhodndjdi a jeho hladky vnittek um oinuje snadndjdi provldkdni ovlddacich lanek. Neni take zapotrebi vodicich trubek, coz zvyduje spolehlivost modelu. Daldi vyhodou je, ie se trubka nekrouti a stavba trupu - pokud jiz mdme
lamindtovou trubku - je mnohem rychlejdi. Nejvdtdi potizi pfi zhotoveni lamindtovd trubky je vyroba kvalitniho trnu. Ten musi byt rovny a musi mit dokonaly povrch: Nejlepdi je vysoustruiit jej a pak prebrousit na brusce na kulato nebo alespon porddne vylestit. Tato prdce je velice ndrodna, proto je lepe ji svdrit odbornikovi. Trn je pribliznd 900 mm dlouhy a md krajni priimer 7 a 18 mm. Do konce o mendim prumdru vyvrtdme otvor, vyrizneme zavit M3 a zasroubujeme drdt do kola maleho motocyklu, do druhdho kon ce vyrizneme zavit M5 a zadroubujeme jednoduchou klicku (podle obrazku 1). K zhotoveni trupovd trubky ddle potrebujeme jemndjsi skelnou tkaninu, separdto r (nejlepe polyvynilalkohol - PVA), pryskyrici Polyester CHS 104 nebo Epoxy CHS 1200, mikrodyhu (brezovou di Idpe topolovou) a plochou gumu o prufezu 6 x 1 mm nebo polyetylenovou pasku. Trn upevnime na pripravek (viz kresba) ze dvou provrtanych hranolCi pridroubovanych nebo jinak upevndnych ke stolu. Potom trn separujeme ndkolika vrstvami PVA. (Polyvynilakohol Ize ziskat od voddckych klubO, ktere si vyrdbdji lodd nebo tarn, kde se pracuje s lamindtem.) Pokud
Ovladani dasovade:
Krouieni na ddOFe
?'■■■*·· ·αίί6ά·;*·£Μ> Volny let
8
Hlavice trupu se zakrytym daso vadem
MODELAR · 7/1979 · 200
me tkaninu. Opatrne (abychom neporudili separator) navineme tkaninu na trn nejprve vdtSi kus tkaniny, na ndjz potom navineme mensi, zesilujici predni dast trupu. Nakonec p iilo iim e na trn pruh mikrodyhy, prichytime niti a pak cely trup ovineme zAvit vedle zavitu plochou gumou, ktera vytlaci prebytednou pryskyrici. Pryskyfici nechSme nejmdne 24 hodin vytvrdit. Potom odvineme gumu, trn upevnime do svdriiku a opatrnd (nejldpe kroucenim) sejmeme trubku. Pokud nepujde trubka sejmout, miizeme trn nahfSt a nechat vychladnout - potom jde trubka snaze stahnout. Pri snimani db im e nato,
U casovade Graupner, ktery nemci vzduchovou brzdu, je dprava pondkud slozitdjSi, i kdyz jsme videli nekolikdumyslnych zarizeni plnicich svoji dlohu. Zdaji se nam vsak priliS slozita, tudiz i vice poruchova - a kazda porucha znamenA v praxi uletnuti modelu. Podarilo se n im navrhnou naprosto spolehlivd a pritom jednoduche zarizeni. Jeho zdklad je v opacne montdzi dasovade na pravd ► --- 1 strand trupu a vzhuru nohama. Je pouzito klasickdho hadku konstrukce ing. Ivana HorejSiho. Do vrcholu pojistkyjevyvrtdnotvoroprum dru 1 m m .Jimje provleceno a zapdjeno rybdrske lanko, jehoz druhy konec je upevndn naovlddaci 90 _ _ pace casovade. Je na ndm odko (rovndi l·—·I zapdjend). Ddlku lanka je m oino mdnit vlozenym kouskem mekkeho drdtu, lepe vSak sroubem a matici. Vhodnd je zapustit casovac co nejvice do trupu. Pri stavbd hlavice potom postupujeme takto: VyreΓ It* zeme celou hlavici z prkenka o tlouSfce - ' --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ^ 10 mm a prilepfme levou bocnici z balsy tl. 5 mm. Pak rotacnfmpilnikem nebofrezou (stadi jen upraveny vrtdk s obrouSenym vrcholovym kuielem) prohloubime otvor pro dasova$ q 3 ai 4 rmp. Vyrez opracujeme a vylepime kousky smrkovych list nm ZTnrn'~pdct Orovni bodnice (pro pnSrou&Oydni krytu casovade). Potom prilepime druhou bocnici k trupu. Kryt vace je z .prekliiky o tl. 2 mm. Velmi resne opracujeme vyrezy, v n ic h i se ybuje pddka casovace - nesmi zachytdvat o kryt. LepSi je uddlat vdtSf νύϋ ve vyfezu, nebot packa casovace m i sama dosti znadnou νύϋ. Kryt musi dosedat ve n( ddsti tesnd_k dasovadi, qby se U O gvdfljrtedni 1 [J-fNzlj pAdka zapadajici pod ovlddaci disk dasokryt - inamenalo vace nemohla zarazit [modelu. K rouiek s vyikovky piisobi svou silou vzdy na iptfebnd delky, i 96ku pri lo p i^ k jo se ndkdy na povrchu nepodafi, Si Γ ------------ 1 '■'trupu a bez krytu. Pomocnik, ktery model '^ - 1 5 0 * 730 130 ZvypouSti, ze^-ychopit za hlavici (10101 a stahnotOcrgOldk jiz ke korenu paCky, 6imz je znemoznSna funkce 6asova6e. Spoust6ni casovace serldime tak, aby PVA je pfiliS husty, Ize jej zredit lihem, te trn nesmime poSkodit. Nakonec trubku pri zapnute pojistce h06ku v poloze pro v tom pripade je nutnd jej povarit. Separa opatrn6 prebrousime. krouzeni se casovad nerozbdhl, ale pri tor byva vdtSinou diry, lepSi je obarvit jej vypnute pojistce bezpecnd bdzel. Toho Zarizeni pro ovl0dani casovace lihovou barvou, v nouzi treba naplni z prodosέhneme upravovanim .vzdalenosti Graupner h££kem pro krouzivy vlek odpisovacf tuiky. Separator nandsime na trn mezi padkou casovace a pojistkou haiku strahuje jeden z neprijemnych nedostatkouskem molitanu. Behem zasychdni se(ohybanim dratu nebo serizenim Srou ku h06kij pro krouzivy vlek; pri pretr^eni paratoru si pripravime skelnou tkaninu. bem a matici). PruzinaspoustSni casova§hury zustava casova6 zaji§t6n, i kdyz je Prvni vrstvu poloZime pouze vpredu 6e je z oceloveho dratu o prOmeru otevren hA6ek a model tedy miize ul6ttkanina bude mit d6lku 250 mm a §irku 0,3 mm (ridici struna pro U-modely) nout. Tuto nectnost nemaji zafizeni pourovnajici se obvodu trnu. Druha vrstva ma navinuteho na trn o priimeru 2,5 mm. zivajici casovadu systemu Seelig, nebot d6lku podle po2adovan£ delky trupu a έίΝ Kryt je pripevnen dvema zapuStestaCi na pojistku h&5ku pripevnit oceloku rovnajici se dvojnasobku obvodu trnu. nymi Srouby M2. Nemame-li mosazne, vou strunu o potrebne deice, kterii v zaVrchni vrstva trupu je z mikrodyhy; pri pouzijeme ocelove, kterd nahrejeme do pnutem stavu h ifiku drzi vrtulku vzdupravime si kus o presnych rozm§rech cervena a ponorime do oleje. Srouby se chove brzdy dasovafie. Pri odskofieni potrupu, aby se v mist§ spojeni mikrodyha naderni a nebudou rezivdt. jistky se dr^tek vysune a 6asova6 se neprekryvala nebo naopak nevznikla merozbehne. Zarizeni pracuje spolehliv§, zera. Potom si pripravime asi 25 g pryskyJ. m r a Ce k , j . k r A l zalezi pouze na d6lce struny. LMK Plzen-Bory rice. Stetcem nebozbytkem IiSty jf nasyti-
hR0HL KRIDLA A V > i h
B25x3
S5x2
3Z
MODELAR
7/1979 · 201
9
Pro MODELAR
0 tymovem modelu, treninku a soutezeni Popisovany model SV-08 se osvedcil na fade soutezi v sezdnach 1977 a 78 a dokonale splriil pozadavky kladene na spidkovy tymovy model. Po aerodynamicke strance i z hlediska celkovdho usporadani navazuje na vyvojovou konstrukcni radu autora a odlisujesepouze vpropracovan i nekterych konstrukcnich skupin. Pri celkove hm otnosti 385 g ma tento model velmi dobre dynamicke charakteristiky, je pritom dostatecne pevnya trvanlivy. Pohanen je tfikanalovym detonacnim motorem vlastni vyroby. Konstrukce modelu Pri vyrobe kridla bylo pouzito ve znaCne mire balsove preklifky, slozene ze zkrizenych vrstev dreva o riizne merne hmotnosti a tvrdosti za Ocelern dosazeni maximalni pevnosti pri minimalni celkove hmotnosti. Vnitrni (leva) polovina kridla je z balsy o merne hmotnosti 0,08 g.cnrr3. VnSjSi (prava) polovina kridla, kterii je za provozu modelu vystavena znacnym narazOm, je zhotovena ze tri druhii balsy. Mezi nitbeznou casti z 10 mm tlusteho boroveho dreva, zesilene 3 mm tlustou habrovou iistou, a nosnikem kridla je pouzita balsa o merne hmotnosti 1,2 g .cm "3, sklizenii do formy trivrstve preklizky. Vlakna dreva stredni vrstvy o tl. 1 mm jsou kolmo k nabCzne hrane, pricemz ctyri lipove vlozky o sirce 10 mm, umistene v rozte6ich 40 mm od sebe, predstavuji vyztuhy usporadane v oblasti nejvetSich narazu. Za nosnikem kridla pokracuje opet balsov^ preklizka, ve stredni partii o merηέ hmotnosti 0,08 g.cm-3 a v odtokove Casti 0,1 g.cm "3. Nosnik, prochazejici celym kridlem v miste nejvetsi tloustky profilu, je v prave polovine kridla siroky 3 mm a v levd polovine 2 mm. Kridlo je lemov£no hranami z boroveho dreva promenlivCho prurezu. Vodorovna ocasni plocha (VOP) je z balsy o m6rne hmotnosti 0,08 g.cm 3; obsahuje nosnik tlusty 1,5 mm a je take lemovana borovymi listami. VOP je zalomena do mirneho pricneho V a jeji vnCjCi polovina je vybavena vySkovym kormidlem. Toto geometricke usporCdcini VOP ma priznivy vliv na chov^ni modelu pri vzletu a pristani; za letu nizkou rychlosti a pri velkem iihlu n6behu nejevi model snahu zabocit dovnitr letovCho kruhu. Kridlo i vodorovna ocasni plocha maji petiprocentni laminarni profil s nejvetsi tlousfkou ve 45 % hloubky.
10
K OBRAZKClM: Mistrovsky model SV-08 ■ Zaslouilly mlstr sportu Milan Ordiek si Jako mechanik cs. tymu ma vzdycky co rici s Vladimirem Surajevem. (Drazkovou zasluhou byl take napsdn tento CI8nek.)
Trup je zhotoven z balsy o merne hmotnosti 0,1 g .cm "3. V jeho konstrukci je zapracovan lipovy nosic v§ech zdikladnich souCdsti modelu: kridla, VOP, podvozku i motoroveho loze, ktere je vyrobeno z kremikove slitiny MA-8. Konzola a vzpera podvozku jsou z titanove slitiny VT-5. Podvozek jeodpruzen. Podvozkove kolo o 0 28 mm je zhotoveno vulkanizaci z gumy odolavajici palivu. Cely model je potazen skelnou tkaninou tl. 0,03 mm s pouzitim epoxidove pryskyrice K-153. Pri stavbe nebylo viibec pouzito acetonove lepidlo ani nitrolak, nebof je znamo, ze pri delsim provozu modelu pusobi postupne zborceni kon strukce. Cely model byl proto lepen pouze uvedenou pryskyrici. Pri konecne iiprave povrchu byl cely model nalakovdn nekolikrat syntetickym dvouslozkovym lakem Chemosil a po prebrouSeni pak polyuretanovym barevnym lakem, jenz ma mnoho prednosti. Odolava vyborne agresivnimu prostredi, poskytuje trvanlivy povrch, ma nizkou hmotnost, vybornC se lesti a nemeni casern barevny odstin. Modely jim lakovane si podrzi dlouhodobe svCzi vzhled. Ridici dstroji modelu SV-08 sestava z lanek, triramennd paky, tahla, vyskoveho kormidla a zarizeni pro nucene zastaveni motoru. Palivovy system zahrnuje nadrz o objemu 6,5 cm3 spajenou z plechu tl. 0,2 mm z nerezove nizkouhlikate oceli a tricestny ventil, ktery je soucasti plniciho a uzaviraciho palivoveho ustroji.
Startovaci zafizeni, trenink a ucaet na soutS2ich K provozu tymoveho modelu jsou nezbytne nektere pomiicky. V soucasne dobe temer vSechny tymy pouzivaji tlakovy zasobnik na palivo opatreny pumpou, tlakomerem a ventilem pro spojeni s plnicim hrdlem na modelu. Zasobnik se zpravidla pripevnuje k leve ruce mechanika. Cele toto zarizeni musi pracovat presne a spolehlive. Je vhodne opatrit si zvlastni palivovou schranku na dopravu vsech potreb pro pripravu paliva. Dale je potrebna schranka na dopravu dvou modelu. nastrojii, ridicich lanekatd. Kazdysportovec si voli nastroje podle vlastnich zvyklosti a potreb. Pro kazdy model je treba mit dvoje ocelove poutaci draty a jednu sadu pletenych ocelovych lanek. Lanka se pouziji kdyz pr§i, nebof na rozdil od dratu se za mokra neslepuji. Vodou slepene ocelove ridici draty maji nasvCdomi uz mnoho havdrii. Ackoli zavodnici sebou vozi velke mnozstvi naradi a jineho vybaveni, potrebneho pri priprave a pri treninkovych letech, pri vlastnim z^vode tymii je treba peclive volit minimalni pocet predmetii, ktere sebou vezmeme do kruhu. ZkuSenost ukazuje, ze nastart je krome modelu, paliva a prilby treba vzit: stopky pro kontrolu Casu na prohrivdni motoru, kliC na protipist motoru, nahradni vrtuli vcetne upevnovaci matice a klice. VCelijake pinsety, sroubovaky, kombinacky a podobne nastroje se pri zavodC nepotrebuji. Vhodne je mit Cisty hadrik na utreni
MODELAR · 7/1979 ■202
modelu a rukou po zahfivani motoru. Ospech pri zavode tym ii zavisi znacnou merou na souhre pilota a mechanika, volbe taktiky behem zavodu, na materialni pripravb i na moralnim stavu tymu. Osvetlime tyto Cinitele na prikladu naseho tymu. Spolu s Viktorem Barkovem vystupujeme uz 3 let. Po celou tuto dobu, krome zdokonalovani m otorii a modelii, se snazime racionalne vyuzlvat treninkove lety k dosazeni prakticky absolutniho vzajemneho porozumeni, usilujeme o simulovbni i tech nejmene pravdopodcbnych neobekavanych situaci, abychom byli pripraveni na vsemozne nahodne udalosti, k nimz by mohlo dojit pri zavode. Urcite ukony procvicujemeaz do automatismu. Pritom vsem ma vsak kazdy clen tymu dostatecnou miru volnosti pro volbu nejvhodnejsi varianty reseni te ci one situace. Napriklad nas model se pripravuje na predletnuti soupere, avsak vtom tookam ziku j&, mechanik, signalizuji pilotovi, ze je nutno pristat na doplneni paliva. To
vsak neznamena, ze pilot slepe uposlechne povel, ihned zastavi motor a pristane. Ma jako rezervu 1 az 2 letove okruhy, aby se rozhodl, co bude v danbm pripade nejvyhodnejSi. Jestlizetymvystupuje jako soucast druzstva, pak se v prvem kole zavodu starbme predevSim o to, abychom bez rizika spolehlivb pfinesli dobry vysledek pro druzstvo. Ve druhem kole se snazime vysledek zlepsit, aby chom si zajistili postup do semifinale. Jestlize se podari uz v prvnim kole zabezpecit si postup do semifinale, neni nutno startovat ve druhem kole. Je velmi diilezite, aby nahradni model byl v kazdem okamziku pripraven prevzit funkci hlavniho modelu. Je nutne dosahnout toho, aby vykonove byly oba modely rovnocennb. Marne zajem na tom, abychom v sezone absolvovali co nejvetsi pocet zavodii, pricemz nezalezi na jejich diilezitosti; zkusenosti se ziskavaji pouze bastym letanim. Neni pritom nutne a ani mozne pokazde bojovat o vitezstvi. Maximalni
pripravu je vsak nutnb soustredit na ty zavody, ktere si tym stanovil jako nejdiileiit6j§i, tj. na hlavni zavody sezony. Jak je zvykem, mistrovstvi SSSR uzavira sportovni sezonu. Proto nejlepSi techniku, kterou pripravujeme v priibehu roku, ba i nekolik let, zamerujeme k teto prilezitosti. Rozuml se, ze podobne pristupujeme i k ubasti na mezinarodnich utkanfch. Tak jako v kazdem jinem sportu, ma i zde veliky vyznam st^la iiroven dosahovanych vysledku. Vysledek v zavode tymovych modelii silnbzavisi nadobeporadani sportovni akce (je-li zacatek nebo konec sezony), na technicke pripravenosti a take na postaveni tymu v letovem kruhu. Stalost dosahovanych vysledkii dava predstavu o zpiisobilosti tymu dosahnout v dijlezitych utkanich vysledky odpovidajici strednim vykonijm v dane sezone s iizkou pripustnou toleranci. Nejlepsi vysledky dosazene s modelem SV-08: rok 1977 3'50" (finale 7’46,8"); rok 1978 finale 7'41,7".
■balsa
Kfidlo: S=9,5drrf VOP S= 2.6dm
hmotnost: 38g hmotnost. 13g
Celk. hmotnost modelu: 385g Vrtute: 180x185
MODELAft ■ 7/1979 · 203
11
Ing. Vladimir V A L E N TA
Sedmikanalova proporcionalni souprava W P -75 (3. 6 ist) Po smontovani a zastaveni vdech dilCi kromd desky plodndho spoje provedeme zdkladni elektrickou instalaci podle OBR. 15. VeSkere spoje udelame izolovanym drdtem a take zdporny ( - ) pol baterie nesmi byt nikde spojen se skrini vysilade. Jediny spoj se skrini vysilade je veden z desky plodnych spojii blizko koncoveho stupne na podlozku pod antenni p riichodkou. Zakladni zapojeni desky plodndho spoje do vysilade je na OBR. 15. Pripojeni kriiovych ovlddadu a ovladadii kandlii d. 5 a 6 neni pro prehlednost zndzorneno, je ale zrejme z OBR. 14. Propojeni je nejlepdi pomoci pruznych plochych vodicii. Pokud je nesezenete, stadi vid y pro jeden ,,knipl" na ndkolika mistech spojit vodide navledenym kouskem buiirky. Propojovaci kablik antdny md byt co nejkratdi. Tim je vysilac pFipraven ke konednemu naladeni, ktere provedeme az ve spojeni s pFijimadem a servy.
O vlddace pro vysilad Digipilot 7 navrhl, zhotovil a spolu s autorem RC soupravy ing. V. Valentou prakticky vyzkoudel Hugo MARKES. Jde o presnd kFiiove ovladade tzv. otevFendho typu (open gimbal). PFi iivahdch o moinostech jejich amatdrskdho zhotoveni vychdzel autor z pFedpokladu, ze soustruh, lupenkova pilka a stojanova vrtadka (stadl i ze soupravy Kombi) je pristupnd strojni vybaveni pro vdtdinu zajemcu, kteri si troufaji na vicekandlovy proporciondl a maji nebo budou mit pro ndj pouiitf. Vypudtdnfm mechanickdho trimovdni a jeho nahrazeni elektrickym, odpadly detne mechanickd dily a tiin i riiznd viile, at vyrobni nebo vzriikle provozem. Pro ty, kteFi by chtdli mit elegantni trimovdni pomoci „soupacich“ potenciometrii: Tesla TP 600 25 k/N zkracend na ddlku chodu 45 ai 50 mm funguji vybornd s vysiladem ing. V. Valenty WP23 upravenym jako dtyrkanal. Systdm kardanovdho zavesu potenciometrii odstranil vdechny meziclanky mechanicke i konstrukdni a tim i jakekoli
OBR. 13 Chladic koncoveho tranzistoru
12
vule mezi vertikdlnim a horizontdlnim pohybem ovldddci pdky. Kolickovd neutralizace podle Z. Luskaz Blatne je pou2ita pro tento lidel beze zmdny. Je dokonald tim, ze ovladaci pdka se vzdy vrati do predem urdend stredni polohy a ani dlouhodobym pouiivdnim nemiize vzniknout vule. Po dohodd s ing. V. Valentou byly do ovladadii pro soupravu Digipilot 7 pouiity potenciometry TP 160 60A (pro trimy a pomocnd kandlyie m o in o p o u iitT P 160
25B - kratSi hridel). Jsou pomdrnd nejlepe zpracovany z tdch, je t jsou na trhu. Pro ndd lidel je nutna jejich uprava: Odstraneni viile mezi bdzcem a hridelem lehdi chod, aby nebylo nutno pouzit tvrdd neutralizadni pruZiny (tvrdy chod ovlddaci pdky), odstraneni pohybu kontaktni drahy viidi celd mechanice potenciometru. POSTUP: Cely potenciometr rozebereme a dbdme, aby se neztratil uhlik. Konec hridele, ktery je frezovdn doobdelnikovdho pniFezu a je mendi nez otvor v plastiko-
OBR. 15 Elektricka instalace ve skrini vysilace
llllf ( l( R C ) l) llll· · · · MODEt-Αή · 7/1979 · 204
vem dri£ku b62ce, zvdtSime naklep/mim na uzSi strand. Musi jit pomdrnd ztuha zasunout do plastikovdho drZdku. Kontakty od stFedniho vyvodu uhlikovd drdhy maji znadnd otFepy po lisovdnf, kterd drhnou po sbdraci drdze bdice. Opatrnd je zadistime a tvrdou gumou pFeledtime. Rovndi preleStime drdhu bdzce na plastikovem vylisku. Vysuneme segerovu pojistku na hFideli pFed mosaznym pouzdrem na vndjdf strand potenciometru, jez zpusobuje dalSi tuFiost cFiodu. Plastikovy d rid k bdice nalisujeme na puvodni mlsto na hFideli tak hluboko, aby P" nasazendm zadnfm krytu zdFez po odstrandnd segerovd pojistce licoval s pFedni Firanou mosazndho pouzdra. Pruznosti drzaku je plastikovy dil pFitladovdn na zadni stranu krytu. (Tatdz poloha jako pFed lipravou; tim nevznika vdtSi tlak mezi uhlikem a drdhou a nemusi byt obava z vydfrdnl drdhy.) HFfdel je tfmto zpiisobem fixovdn proti axidlnfmu posuvu. Tuk, ktery je na zadni strand krytu, neodstrahujeme. Je to kvalitni silikonovd vazelina, kterd zaruduje mazdni tFecich
MODELAFt · 7/1979 · 205
ploch mezi plastikovym dilem a krytem. Potenciometr opdtsestavime a pertinaxovy drzdk uhlikovd drdhy pFilepime epoxidem k hlinikovdmu delu. Takto upraveny potenciometr TP 160 60A md daleko lehdi chod nez v piivodnim stavu a nema viile mezi hFidelem, uhlikem a odporovou drahou. Pro dva kFiiovd ovlddace, tj. pro CtyFi kanaly, potFebujeme 8 kusii poten ciometru. Je vhodnd koupit o 2 az 3 kusy vice, protoze se nepodaFf vzdy vsechny upravit na potFebnou lehkost chodu. Zbyld horsi pouiijeme na trimy a pomocne kandly. Vyrobu kFizoveho ovlddace zacneme nosnou deskou 23. Jedenact otvorii o 0 1,5 je nutno vrtat velmi pedlivd. Zalezi na nich pFesnd ustaveni d ilii 16 a 17 k nosne desce. Je nutno dodrzet osu otvoru 0 0 7 v dilu 17 a otvoru o 0 4 v dilu 16. Rovndz je nutno pFesnd (±0,25 mm) dodrzet vzdalenost 49 mm mezi cely dilu 16 a 17. PrCimdr 1,5 mm jedenacti otvorii v desce 23 neni zdvazny; zalezi na nytech, kterd se podaFi opatFit. (Autor pouziva hlinikove nyty o 0 1,2 a i 1,5 mm.) Otvory
Dily kFizoveho ovladade 0 0 3 mm v rozich desky 23 je m oino zahloubit na 0 5/45°, chcete-li pouzit pro upevndni kFizovych ovlddacii do skFine vysflade zdpustnych droubu. Jako daldi zhotovime dily 16,17 a dva kusy 18. Je vyhodnd si nejdFive plech ohnout v ohybaCce nebo ve svdrdku na 90°. a teprve potom orysovat tvar a otvory o 0 7 a o 0 4. Otvory pro nyty zatim nevrtame. V amaterskych podminkdch je nejpFesndjdi zpiisob dily 16,17 a 18svrtat s deskou 23. Na spodni stranu desky orysujeme jejich polohu, pFitdhneme je sverkou a svrtame. NejdFive pFinytujeme oba dily 18, potom dil 16 a nakonec dil 17. Vrchni cdst desky pFebrousime smirkovym platnem, ktere namacime lihem. Vznikne velmi pekny povrch, na kterem zapustend nyty nejsou znatelne. Kdo ma moznost bodove svaFet, muze tyto dily vyrobit z oceloveho plechu a celou sestavu bodovd svaFit. (Pokracovani)
13
14
MODELAR · 7/1979 · 206
Sestava a dily krizoveho ovladace
RC kluzak rizeny * kolem jedne osy
zasl. m. s. Radoslav έίΖΕΚ
Pri ροΓονηάηί s j i i vydanymi planky rady M o d e ls na stavbu bezmotorovych RC modelu se m iiie zdSt, ie Cap je cestou zp6tky. Tvarov6 nic mimorSdneho, konstruk6n6 - b6zn6 praxe. Trup trochu objemnSjil n e i se zdA nutn6. N6kten si reknou: ani ryba, ani rak, spisa jakysi kompromis. Ano, skute6n6 kompromis, a to zam6rny mezi modely Lion aAdmir6l, obema vyprodanymi ve vice vydSnich. Tem6r optimatn6 jednoduchy Lion odslouzil sv6 jako za66te6nicky model a byl uspdsny i sout6zn6. Pro souteze byl vSak ve spojeni se 150m vleinym Ian kern a hlavn6 za klidu prece jen maty. Hojny vyskyt AdmirSICi na sout6iich a jejich umisteni davaji take tomuto modelu dobr6 vysv6d6eni. AvSak pro juniory a hlavn6 z6ky jde o model priliS pracny. Nuze zde jsou diivody, pro6 se spolu s redakci Modelar domniv6me, i e pro m ladei je zapotrebi modelu prav6 takoveho jako je C6p. K dyi jsm e v roce 1978 dospSli k tomuto ηάζοω, navrhl jsem kluzak a nechal je j postavit zamerne 1'4letemu Janu Striteskbmu, 6lenu modelarsk6ho krouzku p ri ZDS Kamenn6 2ehrovice. I/6c se podarila, chlapec model zvl6dl stavebn6 i letov6 bez cizi pomoci, jenom s mymi radami. Domnivdm se, ie praci zvl6dnou i jin i kluci a treba se slovy ,,t6to, nepodcehuj m 6!“ pod6kujipredem za 95% otcovu pomoc na sv6m prvnim ,,radi6ku“. 6άρ Honzy Stritesk6ho lets neust6le od podzimu 1978 a dobre se osv6d6uje i v hor&ich pov6trnostnich podmink6ch. Pokud jde o koncepci iko ln ih o jednopovelov6ho RC kluzaku, p o va iu ji dnes u i za nesporn6, ze to nemS byt A-dvojka (F1A) opatrena rSdiem, ktera se bude nSdherne plouzit v bezv6trnem pocasi. I to je rozhodn6 zazitek sv6ho druhu, ale model, ktery potrebujeme pro mISdei, must byt schopny manevrovSni i p ri v6tru nad 5 m/s, nesmi couvat. Proto dostal 6έρ na kridlo profit E-292. Trup je navrzen tak, aby se do n6j vesta bez prostorovych probl6mii jakSkoli RC souprava v tuzem-
MODELAft ■7/1979 · 207
sku bezna. Tyto okolnosti ur6Hy tvar a koncepci modelu. Pri konstrukci jsem prevzal n6kter6 prvky, kter6se vm inulosti dobre osv6d6ily. Tolik na vysv6tleni ύνοdem, zbyva podrobn6 prostudovat vykres spolu se stavebnimi pokyny a promyslet a pripravit si vlastni STAVBU
Kridlo ma v pudorysu tvar obdelniku. Koncove fidsti maji na odtokove stra n i ζύζβηί. To je tak maid, ie i v jeho rozsahu pouzijeme normdlnf zebra K3, ktera pouze nakonci podle potreby zkrdtime a zalepfme je tak, aby horn! strana zebra Ifcovala s odtokovou liStou. Prebytefiny material na spodni strand iebra odbrousime a tim vznikne na koncovych fiastech kridla maid zdpornd zkrouceni, tzv. ,,negativ“ . V pohledu zepredu md kridlo dvojitd vzepeti do tvaru W. Priprava dHu: Z prekliiky tl. 1 az1,5 mmvyriznemeaobrousime na presny tvar Sablonu zebra K3. Podle tdto dablony vyrizneme vdechna iebra, to je 42 ks K3, 2 ks K4, 8 ks K2. Zebra K2 zmendime obrysovd oproti K3 o 1,5 mm, tj. o tloudfku
balsovdho potahu, ktery prijde pres nd. U ie b e r K4, ktera prijdou do mist pfipojeni koncovyci] cast! kridla, vyfizneme namisto otvoru pro nosniky pouze otvory pro spoje kridla. U i pri vyrezavdni zeber dbdme, aby veskere zdrezy v zebrech pro nosnfky byly presne. Deldme je proto mendi a posldze pri spoledndm opracovdnf zeber je dobrousime - lidty nosniku musi jit do zdfezu tesnd suvnd. Vsechna stejnd zebra navlekneme na kousek odpovidajici lidty, sedpendlime a spolednd v bloku obrousime na fiisto. Z polotvrde kvalitni balsy tl. 4 mm urizneme a vybrousime odtokovd liSty K5 a K6. Lidtu K6 slepime podle vykresu ze dvou dilu. Ndbdind liSty K7 a K8 vyfizneme z balsy 7 mm tlustd. Z pfeklizky tl. 1,5 mm vyfizneme dvd zebra K1. Peclivd vybereme kvalitni rovnoletd smrkovd liSty3 x 3(K14)a2 x 8(K15)pronosnikykffdla. Spojku K9 do mista zalomeni hlavniho nosniku vyfizneme z pfeklizky tl. 3 mm a spojky K10 pro pomocny nosnik z 1,5mm pfeklizky. Ddle si zhotovime 4 papirovd trubidky K13 takto: Na drdtove spoje pUlek kfidla K20, kterd jsme prozatim neohnuli, pfilepime Kanagomem konec prouzku konceptniho paplru o difce 70 mm. Po cdstedndm zaschnuti ovineme papir jednou na sucho a ddle jej navijime namazny Kanagomem. Po dosazeni prumeru 6 mm odstfihneme zbytek papiru, konec dobfe pfilepi me a otodenim drdtovd jddro v navinutd trubce opatrnd uvolnime. Kanagomem promdzneme pomoci drdtu vnitfek trubky. Drdt pak vysuneme a trubku nechdme do tvrda uschnout u topeni. Postup sestaveni kridla: Ρύ Iky kfidla sestavujeme na rovnddesce, a to samostatnd vzdy stfedovou cdst a koncovou ddst - tzv. ,,ucho" - oboji bez balsovdho potahu nosove ddsti. Zadneme pravou polovinou, pro levou polovinu je zapotfebi nejprve v hlavnlch rysech pfekreslit na priisvitny papir vykres pravd poloviny a obrdcenim ziskat potfebny zrcadlovy obraz. Pracujeme vid y pfimo na vykrese pokrytdm pro ochranu prusvitnou fdlii. Slepenou stfedovou ddst a ,,ucho'‘ potom vzdjemnd spojime. Nejdfive navldkneme na lidtu K15 vdechna ie b ra K3, ustavfme je v roztedich a upevnime na vykres dpendliky. Potom vloiim e do zdfezO zeber lidty K14. Ddle zalepime odtokovou lidtu K5 (K6) a dame pozor, aby byla zalepena v pokradovdni obrysu profllu. Pfi prdci nadesce je tfeba odtokovou lidtu do zaschnuti vpfedu p o d lo iit 0,8mm podloikam i. Oba nosniky u kofene stfedovd ddsti kfidla zesilime pfilepenim lidt K17 a K18. Za nabdzku K7 vlepime zespodu liStu K16. Zalepime ie b ra K2 s vyjimkou okrajovdho, kterd lepime az spolednd se zebrem K1. Do otvorii v tdchto zebrech a k nosnikiim zalepime rovnobdind papirovd trubky K13. Mezi liSty K14 zalepime a pfivdieme niti spojku K9. Stfedovy dil kfidla bez potahu a zeber K1 + K2 a K4 je v kostfe hotovy.
(Pokradovdni nastr. 18)
15
16
MODELAR · 7/1979 · 208
MODELAft · 7/1979 · 209
Obdobnym zpCisobem zhotovime i ,,ucho“ kFidla. Zde je tFeba uddlat navfc koncovy oblouk K11 a pomocnd Zebro (K2). Oblouk pFilepime pod mirnym iihlem (viz pohled zepredu) k poslednimu Zebru „ucha'', pFilepime dlly podding rozFiznutdho Zebra K2 a vyztuhy K19. Hotove ,,ucho" pFisadime zkusmo k stFedovemu dilu a upravlme presnd dosedaci plocFiy. Navldkneme zebro K4 a potom namaZeme Kanagomem vyinivajfci konec spojky K9, styk pomocndho nosniku K10 a v ie zajistime do uscFinuti pdrovymi kolidky na pradlo a dpendliky. Spoj K9 s lidtami hlavniFio nosniku ,,ucha" opdt pedlivd ovdZeme niti a potFeme Kanagomem. Podle vykresu pFilepime na hlavni nosnlk preklizkovd stojiny K12. Tuto prdci nelze uddlat ledabyle, dobFe pFilepend stojiny jsou zdrukou pevnosti kFIdla. _ Nynl spojlme obd poloviny kFIdla uprostFed. Na pFesahujlci paplrovd trubky K13 nasadlme pFekliZkovd Zebra K1. S nalepenym Zebrem K2 nasuneme patFiind pFihnutd drdtovd spojky K20 a upravlme styk tak, aby obe Zebra K1 pod odklonem 1°30' navzdjem presnd pFildhala. Potom spoj opatrnd uvolnlme a Zebra K1 dobFe pFilepime. Zalepime vyztuZnd riiZky K21. Abyse neotlafiovala odtokovd lidta v mlstd pFivazovdni kFIdla k trupu gumou, zesillme ji podle vykresu smrkovou lidtou K22 vsazenou a diikladnd zalepenou do odtokovky. KFidlo potdtineme zespodu v rozmezi Zeber K2 (2 pole) balsou 1,5 mm tlustou, poloZenou vldkny kolmo ke smdru letu. Vrchnf stranu ndbdZnd ddsti kFIdla potdtieneme nejprve pdsem 1,5mm balsy, potom doplnimetuhym potahem opdt obd pole v rozmezi Zeber K2 v celd hloubce profilu. Balsou rovndz potdtineme ndbdZnou ddst ,,ucFia" kFIdla. Zebro K4 zesillme sFiora i zdola pFilepenim balsovych pdsku K23 (viz Fez E-E). Pozornd vybrousfme ndbdZnou lidtu K7 a K8 do pFesndho tvaru nosovd Cdsti profilu (viz Fezy G-G a F-F). K tomu je vhodne vyznadit si na ndbeZnd lidtd mekkou tuZkou pFesnd ndbdZnou hranu. JelikoZ tvar nosovd ddsti profilu md rozhodujfci vliv na zachovdni jetio vlastnosti, je vhodnd kontrolovat presnost dotykovou dablonou. Hotovd kFIdlo vybrousime na disto jemnym brusnym paplrem. Balsovy potali a odtokovou lidtu nalakujeme jedenkrdt bezbarvym nitrolakem a po vyschnuti plochy opdt letice pFebrouslme. Vodorovnd ocasnf plocha (VOP) je tvarovd i stavebnd zjednodudenou obdobou kFidla, pouze konstrukce je mdnd robustni. Potfebnd dlly: 2ebra V1 - 14 ks, ndbdZnd lidta V2 a odtokovd
18
lidta V3 z vybrand stFednd tvrdd balsy, kvalitnl rovnoletd smrkovd lidty na nosnik V4. Z balsy 4 mm tlustd slepend bloky pro okrajovd oblouky VOP podle vykresu. PFi vybdru balsy pamatujte na to, Ze hmotnost VOP vdetnd potatiu nemd prekrodit 28 g. Volte balsu lehkou, ale nepFflid mdkkou. Postup sestavenl VOP: Zalepime vdeclina Zebra mezi obd lidty nosni ku V4. Usadime a zalepime odtokovou lidtu V3 a ndbdZnou lidtu V2 pFilepime natupo. PFilepi me balsovy potati V6 na vrchni stranu nosovd ddsti VOP. PFilepime stojiny nosniku V7 a bloky okrajovych obloukii V5 ke krajnim Zebriim. Po zaschnuti bloky zhruba oFeZeme a vybrousime do distdho tvaru. Zalepime vyztuZnd ruZky V8 a V9. Celou VOP vybrousime na disto, jedenkrdt nalakujeme bezbarvym nitrolakem a znovu pFebrousime. Svislou ocasni plochu (SOP) je zapotFebi zFiotovit dFive neZ trup, k ndmuz se pFipoji bdliem jeho stavby jako celek. Pevnou ddst SOP - kylovou ploctiu -slepim e podle vykresu jako rdm na desce z balsy 5 mm tlustd. Do odtokovd strany nahoFe zapustime kousek smrkovd lidty 2 x 4, na kterou je pFivdzdn a pFilepen hddek ze dpendliku S1. Ten slouZi spolu s protilehlym kolikem S2 k uchycenigumy pro pFivazovdni VOP. Smdrovd kormidlo (pohyblivou ddst SOP) slepime podle vykresu opdt jako samostatny dll. Kylovku potdhneme oboustrannd 1,5mm balsou (viz Fez C-C). Do kylovky zalepime otodnd zdvdsy Modela (S4) a zajistime je dvdma kolfdky. Shora pFilepimesedlo S5 pro VOP, podepFend oboustrannetrojCihelnlkovymi lidtami S3 (viz Fez B-B). Po zasctinuti sedlo S5 lelice probrousime uprostFed, aby VOP po pritaZeni gumou doldhala po krajlcFi sedla. Nakonec pFidroubujeme k Fiotovd smdrovce ovlddaci pdku S6 (upravenou z vyrobku Modela). Trup je podobny jako u autorovych vdtrodCi Standart a Admirdl. Je tedy pracndjdl neZ dasto uZivane „bednidky" z balsovych prkdnek, zato je ale velmi odolny viidi ndrazu - a to je oil konstrukce. Potrebn6 dlly: Zhruba opracovand lipovd hlavice T1, pFekliZkove bodnice T2, pFepdzky trupu T3 aZ T6, vloZka T8, vybrand rovnoletd smrkovd lidty potFebne pro zhotoveni zadnich cdsti bodnic podle vykresu. Postup sestavenl trupu: Na vykrese poloZendm na pracovni desku a chrdndndm prusvitnou fd lii slepime z lidt a dilu
T 2 pravou a levou bodnlci. Obd se navzdjem lidl pouze zalepenim dilu T2 - pFekliZka musi vZdy Ifcovat s vndjdi stranou bodnice. Mezi obd odistdnd bodnice zalepime trupovd pFepdZky v poFadi T4, T6, T3 a T5 a potom hlavici, kterd md osazeni pro dily T2 i pro trupovd poddlnlky. Jsou-li vyFezy pro poddlniky v pFepdZkdch dostatednd tdsnd, je nejsnadndjdi uddlat toto sestavenl ,,v ruce", tj. nedpendlit postranice na vykres. Konec trupu stdhneme lehce gumou, trup srovndme a nechdme zaschnout. Potom zalepujeme vZdy pdrovd rozpdrky tru pu od pFepdZky T6 smdrem dozadu a jistlme gumovym odkem. Znovu trup srovndme a ne chdme zaschnout. Na obd bodnice pFilepime sedlo kFidla T9 (viz Fez A-A), u pFepdZky T5 rozepFeme dvojitou 5mm balsou (T14) a vzadu zalepime dfl T15. Mezi dvd lidty T10 zalepime a pFivdZeme vledny hddek T11 (viz Fez A-A) a celek zalepime mezi pFepdZky trupu T4 a T6. Spodek trupu mezi bodnicemi od hlavice T1 po pFepdZku T6 vylepime balsou tl. 3 mm s vldkny napFId (T16). Navazujlcl dll T17 je z 2mm balsy. Do konce trupu zalepime dil T8. Balsou tl. 2 mm potdhneme spodni stranu trupu od hlavice aZ na konec a vrchni stranu od dilu T15 dozadu. Lepime Herkulesem, jistime kolldky na prddlo. Do vyFezu 5 mm dirokdho v hornim balsovdm potahu a do dilu T8 zalepime kylovku. Konec trupu vylepime balsovou vyplnf T18. V tdto fdzi stavby je potFeba upevnit do trupu servo. Na vykrese je naznadeno uchyceni serva Varioprop (dedd) na pFekliZkovou destidku, na niZ se po sedroubovdni pFilepi epoxidem dvd matice M2,6. Pro jind servo je potrebaupevndni upravit. Pokud jde o umistdniserva, je z hlediska vyvdZeni modelu toto mistonejlepdi. Zacenu dovdZeni modelu olovem Ize servo posunout jedtd o daldi pole (tj. asi o 70 mm) dozadu. Vyhodou je pak kratdi tdhlo ke kormidlu. PFed potaZenim boku trupu je potFeba propojit servo s ovlddaci pdkou smdrovky. Tdhlo T19 uddldme z balsovd lidty 8 x 8, kterou obrousime do hladka, zaobllme hrany a konce seFIzneme na plocho a obrousime. Balsa musi byt tvrddl, ale velmi lehkd. Dlly T20 (2 riiznd) uddldme z vypldtacich drdtii pro jfzdni kolo 0 0 2 mm. Mdme-li koncovd vidlidky, musi mlt drdt na koncich zdvit M2. Nemdme-li vidlidky (T21), pouZijeme ocelovy drdt o 0 1,5 mm, jehoZ konce ohneme a proti vypadnuti pojistlme slabou ocelovou pruZinou - viz T22. Konce drdtii T20 ohneme asi v ddlce 5 mm do pravdho
TECHNfKA · SPORT
UDALOSTI VE SVETE Skok pres Kanal (a) Anglie pFestala byt ostrovem - napsaly londynskd noviny, kdyZ 25. dervence pFed 70 lety Louis Bldriot postartu veFrancii pFeletdl La Manche a pFistdl u Doveru v Anglii. Bldriot se svym kFehkym jednoplodnikem se stal rdzem hvdzdou, kdyZ za 30 minut dokdzal proletdt 43km vzddlenost - ale hlavnd pFeklenout tdmdF mystickou OZinu, kterd odeddvnaddvala Britiim ,,pocity jistoty". Nebyl prvnfm letcem, ktery to
MODELAft · 7/1979 · 210
Ohlu a tfmto koncem po pfedchozfm sprfivnfim nastaveni smfirovky do neutrfilu drfit zapichneme do balsovfiho tfihla T19. Do boku trupu zalepfme pfekliikove vloiky T13, slouifcf k vedenl bambusovych kolfku pro privazovfinf kffdla gumou. Zbytky balsy vylepfme prostor mezi pfepfiikam i trupu T4 a T5. Nasleduje potaienf boku trupu balsou 2 mm tlustou. Lepfme Herkulesem, zajiSfujeme spendliky. Po zaschnutl zhruba obrousime. Do pfepfiiky T7 zalepfme dva krfitke bambusove kolffiky a po zaschnuti tuto prep&zku slfcujeme s otvory v pfe pfiice T4. Podle Sikme stfiny na fiisto opracovanfi hlavice obkreslfme pfepfiiku T23, vyrlzneme ji a broufienfm nalfcujeme. Vyffzneme bofinf dlly odnfmacfho pfekrytu kabiny T24 a zalepfme je mezi pfepfiiky T7 a T23. Pfilepfme vyplnfi T25 a po zaschnuti je obrousfme spolefinfi s dfly T24 (dosedacf plocha pro dfly T26). Nakonec pfilepfme dfly vrfiku pfekrytu T26 (vlfikna balsy napfffi trupu) a zajistfme Spendliky. Po zaschnuti pfekryt opracujeme zhruba noiem a vybrousfme na fiisto. Pro zajifitfinf pfekrytu zhotovfme odpruienou zastrfiku, kterou jako celek pfilepfme zevnitf na vrfiek pfekrytu. Pro zfistriku si pfipravfme: Zakladnf dfl T27, dva dfly T28, dvfi trubifiky T29 o vnitfnfm prumfiru podle dflu T30, zfistrfiku T30 a pruiinu T31. Trubifiky T29 zdrsnlme smirkem, nitl pfifiijeme k dflijm T28 a zalepfme, nejlfipe epoxidem. PffStf den slepfme Kanagomem dfl T27 a pfednf dfl T28. Po zaschnuti nasuneme dlly T30, T31 a slepenfi dfly T28 s T29. Dfl T28 pfilepfme k zfikladnfi T27 tak, aby pruzina T31 mfila slabfi pfedpfitf. Zajistime pfirovym kolifikem a nechfime uschnout. Po pfilepenf k pfe krytu kabiny otiskneme zfistrfiku na hlavici a navrtfime odpovldajfcf otvor, samozfejmfi pfedtfm take do pfepfiiky T23. Hotovy trup vybrousfme na fiisto k potaienf papfrem. Po vybroufienf jej natfeme jedenkrfit bezbarvym nitrolakem a po zaschnuti lehce pfebrousfme, aby se odstranila vyvstala leta dfeva a otfepy. Na potah celfiho modelu je nejvhodnfijfil tlusty vlfiknity papfr Modelspan nebo Japan, v nouzi musf postafiit Mikelanta. Techniku potahovfinf ma kaidy jinou a je celkem Ihostejnfi, jakou pouiijeme, d iile iity je pouze dobry vysledek. Autor pouzivfi bflou kancelafskou lepicf pastu, nepfflifi hustou. Papfr je vhodnfi pfed poloienfm jemnfi navlhfiit vodou pomocf
fixfrky (kromfi Mikelantyl). D u leiitfi je klfist papfr vid y vlakny ve smfiru delfif strany potahovanfi plochy. Smfir vlfiken potahovfiho papiru zjistfme navlhfienfm - zvlnf se napfffi vlaken. Model nalakujeme fityfikrfit fidfifm lakem C 1106 a jedenkrfit lesklym C 1108. Dalfii vrstvu klademe na uschlou pfedchazejfcf po jemnfim pfebroufienf. Pokud pouzijete na nfiktere fifisti barevny nitrolak, potom jako podklad stafif jen tfi nfitfiry C 1106. Rfidlovfi vybavenf modelu bude bezpochyby ruzne, zpravidla amatfirske. Nejlepfif je pouift proporcionalnf RC soupravu, napf. WP-23, je i byla nedfivno popsfina v Modelfifi. Vybavovacfm filenem soupravy by mfilo byt u kluzfiku CAP rozhodnfi servo, nikoli elektromagnet, ktery by byl schopen utahnout smerovku o plofiejen asi polovifini n e i ma na vykrese. To ovfiem nestafif pro model teto velikosti s pronikavostf proti vfitru do asi 8 m/s. Proto tedy servo. Pro ty zajemce, kteff dosud nevlastni RC soupravu se servem a chtfili by s kluzakem Cfip letat aspofi rekreafinfi, je na vykrese vyznafieno umistfinf elektromotoru (napf. Igla aj.) s navijenfm nitfi ve funkci vybavovafie. K tomu je vdetallu I nakreslenapotfebnfiiipravaovlfidfini smfirovky (totozna s modelem Admirfil). Toto fefienf mohou p o u ift naprfklad majitelfi RC soupravy WS-11 popsane v Modelafi. O umfstfinf serva u i byla fefi. Baterie umfstfme v trupu dopfedu. Obalfme je penovym molitanem stejnfi jako pf ijfmafi. Pokud je mfsto, vlozfme mezi baterie a pf ijfmafi blok z pfinfinfiho polystyrfinu - dobfe tlumf nfirazy. Vypfnafi pfiSroubujeme na bok trupu zevnitf vedle pfepfizky T4. Musf byt ale spolehlivy, v opafinfim pffpadfi je to zdroj poruch, tedy i havarif.
K LETANi Hotovy model vyvfiifme tak, aby mfil tfiiifitfi v poloze vyznafienfi na vykrese pfsmenem T (fiipky udavajl m oinfi rozmezf polohy). Nenechte se mylit tfm, 2e vlefiny hfifiek je v tfiiifiti nebo mfrnfi za nfm. Model p fib liin fi zaklouzfime z ruky, doladfinf udfilfime bfihem zalfitfivfinl z vlefinfiho lanka. Doporufiuje se zalfitfivat pomocl lanka 100 m dlouhfiho. Pfi osvojovfinf si ffzenf jednakzkoufiejte (ne soufiasnfi) pfidfivat anebo ubfrat zfitfiz
nfm historickfi pfedlohy. LiSI se pouze funkfinfmi kfidfilky, kterfi skutefiny letoun nemfil (mfsto nich se nakrucovaly celfi konce pulek kffdla). Rozpfitf modelu je 3600 mm, pohon benzinovym motorem llo 36 cm1, vzletovfi hmotnost 14 kg. Zdafl-li se tento nebo nfiktery jin^ pokus modelfifii, douffime, 2e budeme moci pfinfist podrobnosti. (RC Modelle 5/79)
Pokusy o rekordy
zkouSel, ale prvnfm, kdo to dokfizal a zfskal mj. cenu 1000 liber vypsanou denfkem Daily M a il. . . Na letofinf 70. vyrofif se pfipravovalo nfikolik RC pilotij k opakovfinf Blfiriotova pfeletu - ale s RC modelem. Jednfm z nich je Holandan Henk van Hoorn. Jeho maketu Blfiriot XI vidfili j i i Ifitat fietnf divaci na modelfifskych leteckych dnech. Model je vfirnym napodobe-
MODELAft · 7/1979 · 211
jsou s tile ia s tijS i i v N im e c k i spolkove republice, kde m o d e lifi i N im ecky aeroklub z a ia li doceflovat jejich vyznam. Z tamnlho trendu plyne, ie jde hla vn i o pokusy s RC modely, byt zatlm bez vetilch CispichCi. P ir slov o dvou poslednlch z loflska: One 19. srpna u le til Jurgen Rother na uzav fe n i trati (500 m) vzdilenost 188 km a ustavil novy n im ecky rekord. Model odstartoval z t r ivy, p r o litl 377 o to ie k a za 1 h 36 min p ris til ,,k n o z e B y l o sluneino, s la b i nirazovy vltr 2 -4 m . s M o d e l nebylspeciilni, n y b ris irio v i ,,Μ-tro jk a "Skylaborozpdtl 1660 mmzestavebnice Hegi s motorem Webra 40 RC. Oproti stavebnicovim u provedenljen m in im iln l Opravy: zastavinf dvou litrovych palivovych n id ril, n e o to in y pfldovy podvozek a aretovani s m irovka; model m il Hzena jen kridilka, vySkovku a p flp u s t motoru. Prvnl dspich, relatives snadny, p o dnltil Rothera k neprodlenym p flp ra vim na dalSI pokus, technicky zajlmavSjil. $lo mu o rekord na vzdilenost v prlmS lin ii a pfedstavovai si, ie
v hlavici, tzn. posouvat mfrne tfiiifitfi modelu, jednak mfinit uhel seffzenf, tzn. tloufifku podlozky pod VOP. Je to nutne. Ani pfi pefilive prfici nebudou 2 modely stavene podle jednoho vykresu stejne. Pro zaletavanf je nejvhodnfijfii mfrny vfitrfk, ale pozdfiji, kd yi umfte bezpecne pfistavat, je nutnfi s modelem trenovat i pfi horfifm pofiasf a vfitru az za hranici 8 m/s. S pfibyvajfcf rychlostf vfitru je potfeba model mfrnfi dovazovat olovem. Je dobrfi si pouzitfi kousky olova oznafiit: kolik vfizf a pro jakou rychlost vfitru se hodf. Jefite pfipomfnka zasadnfho vyznamu, urfiena hlavnfi mladym pilotOm: Pfi Ifitfini musfme mft vid y jistotu, ie elektrickfi zdroje jsou v poffidku, tzn. plnfi nabite. Jakmile se zda, ie servo pracuje pomalu, je to varovani, ie zdroje nejsou v pofadku. Je nutno prerufiit let a pfistfit - nikdy neriskovat, ie to jestfi vydrif!
□ Hlavm material (miry v mm)
Lifitasmrkovfi,dfilka 1000:3 x 3 -1 2 k s ;2 x 3 5 ks; 3 x 5 - 1 ks; 3 x 8 - 1 ks; 2 x 5 -1 ks; 2 X 8 - 3 ks Balsovfi prkenko, fiffka asi 60, dfilka 1000: tl. 1,5 - 4 ks; tl. 2 - 4 ks; po 1 ks tl. 1, 3, 4, 5, 6, 7 Pfeklizka letecka: tl. 1 x 110 x 330; tl. 2 X 100 x 400 Hranol z lipovfiho, olfiovfiho nebo podobnfiho dfeva 15 x 55 X 180 Drat ocelovy 0 1,2, dfilka 100; 0 1,5, dfilka 500 Papfr potahovy vlfiknity tlusty (Modelspan, Ja pan, v nouzi Mikelanta) - 4 archy Bezbarvy nitrolak: C 1106 - asi 250 g; C 1108 asi 100 g + fedidlo Lepidla: K ana g o m -2 tu by; Herkules-1 lahvifika; bflfi kancelfifskfi lepicf pasta - 1 tuba
POZNAMKA: Miry sfizenfi kurzivou jsou po letech dfeva. Nejsou uvedeny bfiine drobne modelafske potfeby.
pomSrnS rychly Skylab (a i asi 150 k m .tr ') bude rid it z doprovodnSho vrtulnlku. Vymontoval rizenf pflpusti - v tomto prlpadS pry nepouiitelη έ - a odlehSeni vyu iil ve prospSch paliva, je h o i celkem 2 ,1 1 mSlo podle ietnych testO m irn e spotreby vydriet na tra t200 km dlouhou. Ta byla vytycena - pro d ile uvedenS p o ia s i z Bad Neuheim (sev. od Frankfurtu) do Neum arkt (jihovych. od Norimberku) - 218,5 km vzduSnou iarou. 7. tljna bylo klidno, jasno a teplota 18 ’C. Ve 14.08h odstartovaly model a doprovodny le toun a vkursu 130° zam irityrychlosti80 km.h~1 k Norimberku. Hodinu Slo vSechno norm ilnS ve vySce asi 150 m, pomineme-li ,,o d strko vin i" modelu, ktery neu stile tlh l k vrtulnlku b llie n e i urienych 30 m. ZkuSeni p ilo ti to dobfe zvlid li. Byli ale bezmocnl, k d y i model z a ia l n ih le zpomalovat, n e botm otor vlivem menSi vlhkosti vzduchu a vySS! teploty vzduchu z a ia l ztrScet o tiik y . A rlzenlpflpusti bylo dem ontovino . . . ! Za deset minutzmizela nadSje, ie se snad m otor i na chudou p flp u s t aspoS u d ril v chodu zastavil se. Vysledkem bleskovS spoiuprice obou pilotu -a in e n a c v iio v a n S - byloperfektnl nouzovS p fis tin l modelu flzenS z visielho vrtul nlku. ProlStnuti vzdilenost 125,5 km sice bohatS pfevySila p la tn yn iro d n lre ko rd (34,1 km), aviak o schvile n l nebylo p o iid in o , nebot model nedorazil na udanS cllovS letiStS. (Model! 4/79 -a)
19
P oznavam e
LE T EC K O U T E C H N I K U
Amatersky letoun
THORP T -18 TIGER navrhl v roce 1964 John Thorp, konstrukter, z jehoz ruky vySel Sky-Scooter, pravzor svAtoznAmeho Pipera Cherokee, Fletcher FU-24, navrienyjako lehkybitevni, poslAze zemSdSIsky letoun, j e ji nyni vyrabSji na Novem ZAIandS i iiprava lehkeho dopravnlho Beechcraftu 18 pro dvA turbovrtulove pohonne jednotky a trikolovy podvozek. V piivodnim provedeni byl Tiger modernim pokracovatelem velejednoduchych predvaleAnych konstrukci. Vznikl jako otevreny dvoumistny letoun jednoduche, ale ύέίη ηέ celokovove konstrukce, ktery si mCize postavit kazdy amater sam. Tiger ιτιέΙ poskytnout svemu majiteli radost z letani, anizjej finanAnSzruinoval. Proto poAital John Thorp p ri navrhu s pouzitim prebyteAnych motorO Lyco ming z pozemnich elektrickych generAtorCi, stejne jako ze zruSenych letadel Piper a jinych menAich vojenskych letound a vrtulnikii. Tyto motory byly mimoradne levne a poskytovaiy dostateAnA bohatou skalu vykonii - od 80 do 150 kW (110 a i 200 k). ZAkladni konstrukce letounu T-18 je pres svoji hranatost aerodynamicky AistA a ύόίηηά. Je p ri n ip o u iito „pravidla ploch chudeho muze“ , tedy zasady, ze nema dochazet k nahlym zmdndm plochy prOrezii kolmych na sm irle tu . Thorp u s p o ridal proudnicova telesa - trup, kryty podvozku, krldlo, krytkabinyaj. tak, ie n e jvd tέ ί ie ln i priirez jednoho telesa je v rovind nabSZne nebo odtokovd ia s ti tSIesa druh6ho. Tak napriklad predni cAst obou podvozkovych krytu je zhruba pod konci proudnicovych krytu valcii motoru, vdtrny Stitek zadina nad nejvAts: tlo u ifk o u kridla a nejvdtSi 6elni prCirez trupu, ktery je v mistd kabiny, byl jejim posunutim vzad umisten do oblasti odtokovS hranykfidla. Hranatost trupu, k te ri dojem aerodynamickS dokonalosti zrovna nebudi, je ve skutednosti malym mistrovskym diiem
z hlediska potlaceni odporu, zvetSeni stability atd. Schopnost spickove ,,vytadeneho" Tigeru 16tat na nejmenSi bSzne instalovany motor o vykonu 91,9 kW(125 k) maximAIn irych lo stib lizicise 290 km .h-1asnejsilnSjiim pouzivanym Lycomingem 0 132,2 kW (180 k) jeste o 30 k m . h r y c h leji 6ini je j pritazlivym pro ty amaterske stavitele, jez taka stavebne nekomplikovany letoun, vykony a cenou prekonavajic i kterykoli s e rio vi vyrAbeny typ se srovnatelnym motorem. PrCimerny amater by mSI Tigera vyrobit za neceld 2 tisice hodin. Stavbu mimoradnS usnadnuje fakt, ie na celem letounu neni pouzito plechO s dvSma rovinami krivosti, ie je j Ize vyrobit vicemene bez pripravku a snytovat slepymi nyty. Nevyhody s sebou pri nasi celkova snaha po Cispore hmotnosti a velikosti - matA palivovA nAdri v kombinaci s nejvetsim motorem neprizniv6 ovlivftuje dolet, prostor pro posAdku je diky snaze o maty celni priirez trupu dost uzky. Nekteri majitelA T-18 s i proto piivodni p i Any riiznA upravili - p ro d lo u iili trup o 25 cm, zvAtSili rozpSti a instalovali dalsi palivovA nAdrze do nAbAinych cAsti kridla. Tiger um oihuje v piivodnim provedeni 1 nAcvik akrobacie - p ri letovA hmotnosti 570 kg mA rozsah povolenych nAsobkii +6, - 3 g. Jeho letovA vlastnosti se ale dost mSnl podle m n o istvi a druhu provedenych iiprav - vybornA priAnA obratnost utrpAla u verzi se zvAtSenym rozpAtim a naopak letouny, jejichz stavitelA zmenAili vzepSti, se zase chovaji nevhodnS p ri pAdu atp. Pres tyto nSktere nevyhody je Thorpiiv T-18 opravdovym ,,tygrem“ mezi amatSrskymi konstrukcemi a jako takovy se tSAi i znaAnd popularitS mezi amatdrskymi staviteli - na jejich kazdoroAnich setkAnich je to nejAcistSji zastoupeny typ. O kvalitAch Thorpu T-18 takS svSdAi to, ze
ja ko viibec prvn i amatArsky letoun oblAtl zemSkouli a urazil vzdAlenost 39 633 kilom etrii za 171,5 hodiny letu. D. Taylor, ktery tento prelet vykonal, strAvil na cestS cely srpen a zAri roku 1976. TECHNICKY POPIS Thorp T-18 Tiger je celokovovy samonosny dolnoplo§nik klasick6ho uspofadani, s podvozkem ostruhoveho typu, urdeny pro rychlou prepravu a akrobacii. Existuje ve velkem mnozstvi ijprav: byly provedeny zmeny rozpdti, vzepeti, ddlky trupu, do§lo k ΖΓηέηέΓη tvaru ocasnich ploch, k instalaci pridovdhozatahovaciho podvozku, pridavnych n^drzi i skl^peclho mechanismu kridla. Instalacemi ruznych pohonnych jednotek, vrtuli a vztlakovych klapek se vykony i vzhled kazdbho z vice nez dvou set postavenych Thorpu T-18 Tiger vice 6i m6ne odliduji. Kridlo je dvounosnikove, obddlnikove, s profilem NACA 64 412 a konstantni hloubkou 1,27 m. V zέkladnίm provedeni vzepdti koncovych cAsti 8°. Oba hlavnl nosniky maji pasnice z duralovdho plechu snytovane s plechovymi stojinami (PokraAovAnl na str. 22)
20
MODELAR ■7/1979 · 212
MODELAR ■7/1979 · 213
21
(Pokraiovani ze str. 20)
z tehoz materialu. Potah tvori duralove plechy, probihajici op spodni strany zadniho nosniku v celku okolo nabezne hrany zpet na vrchni stranu zadniho nos niku. Celokovova kridelka jsou zavesena pianovymi zavSsy na horni strane kridla. Kridlo je stavSno s prubeznymi nosniky a pro snadnou dopravu a garazovani je Ize u pOvodni verzedem ontovataum istitnad letoun; u T-18Cse kridlo o rozpeti 7,67 m sklada okolo otocnych cepii smerem vzad podle trupu. Trup je tvoren prepazkami, podelniky s nosnym potahem. Normalne dvoumistna kabina je vybavena sadou motorovych a letovych pristroju, radionaviga6nimi prostfedky a palubni radiostanici. Za odklopnymi sedadly posadky, usporadanymi vedle sebe, je prostor pro zavazadla. Sem byvaji casto zastavena nouzova sedadla pro deti, pripadne po prodlouzeni trupu i sedadlo pro dospeieho. Dozadu odsuvny prekryt kabiny z organickeho skla b y v i determalni; v ramu vetrneho stitku je ukryta ocelova trubka chranici posadku pri prevraceni letounu. Ocasni plochy jsou klasicke, samonosne, kovovy potah maji i kormidla. Stabili zator ma zadni pomocny nosnik z duraloveho profilu, hlavni nosnik tvori trubka slouzici zaroven jako osa prestavovani vodorovne ocasni plochy. Vyskovka je upevnena na stabilizatoru pianovym zavesem. Koncove oblouky VOP jsou ze skelneho laminptu. Kylovka ma hlavni nosnik a pomocny nosnicek v nPb§zne cPsti. Podvozek je pevny, ostruhoveho typu. Hlavni podvozkovou skupinu tvori ram ve tvaru pismene A, svareny z ocelovych trubek a zakotveny na pozarni prepazku. T rubka kruhoveho prurezu je v aerodynamicky profilovanem krytu. Kola o rozmerech 5 x 5 maji mechanicke brzdy a jsou rovnez opatrena laminatovymi proud.nicovymi kryty. Riditelna ostruha je odpruzena listovym perem, ktere take tvori jeji zaves. Pohonna jednotka. Muze byt pouzit jakykoli plochy, vzduchem chlazeny ctyrvalec o vykonu od 84 do 150 kW (115 az 200 k)! Vyobrazeny letoun Tiger m£ motor Lycoming o vykonu 91,9 kW (125 k), ktery dostava benzin z palivove nadrze o objemu 110 I, umistene za pozarni prepazkou. V palivovem systemu neni zarazeno cerpadlo. Motor je zavesen na motorovem lozi, ktere je skloneno o 5° dolii a o 3° doprava pro vylouceni reakcniho momentu vrtule. Zbarveni. Letouny Thorp T-18 jsou zbarveny podle individualnich prani a predstav svych majitelii, takzezavaznou informaci poskytne pouze barevndi fotografie urciteho exempletre. Napriklad le toun N 96752 je cely bily, s cernym napisem na kylovce a na trupu as oranzovocervenym tygrem. Kabina ma kourove determalni sklo. Technicka data a vykony: Rozpeti 6,35 m, delka 5,54 m, vyska 1,47 m. Plocha kridla 8,0 m2, plosne zatizeni podle pouzit6ho motoru a vybaveni. Rychlost maximalni s motorem 91,9 kW (125 k) 273,5 km.h-1, cestovni 241,3 km.h-1 , padova 100 km.h-1. Dolet 920 km. Text: Martin VELEK Vykres: Jaroslav FARA
22
Budeme stavet makety STAND-OFF? Plenarni zasedani CIAM FAI schvalilo v listopadu 1978 dosud prozatimni n^vrh pravidel kategorie Stand-off scale za oficialni, ovsem s tim, ze do Sportovniho kodu FAI budou zarazenaazdoroku 1983 (do noveho vydani). Nazev ,,Stand-off" charakterisuje odliSnost teto kategorie od stavajicich pravidel kategorie F4 podle Sportovniho radu. Vyraz Ize do ceStiny volne p re lo iit jako ,,vne stojici" nebo ,,stojici rnimo". Zakladni rozdil mezi pravidly kategorii F4 a Stand-off je ve statickern hodnoceni. Pravidla jsou velmi strufindi. Pro staticke hodnoceni predepisuji predlozeni dokumentace sestavajici z publikovaneho tripohledoveho vykresu nebo siluety predlohy, maximalne tri fotografii a dokladu pro hodnoceni polozky „barvy a znaky" napr. barevne fotografie, tistdne barevne reprodukce nebo tiiteneho popisu. Vy kres nebo silueta musi mit takove meritko, aby rozpeti bylo minimalne 100 mm. U historickych letounu, na nez jiz neexistuji tripohledove vykresy, muze tento vykres nahradit sada fotografii zobrazujici letoun ve trech zakladnich pohledech. Jako vhodnou dokumentaci Ize pouzit n a p r.,,Profile Publications", „Typy, broni i uzbrojenija" apod. Modely hodnoti tri bodovadi z minim^lni vzdalenosti 3 m, model se nemSri, drobne detaily povrchu a fi^sti modelu z mista bodovacii neviditelne, vybaveni kabiny apod, se nehodnoti. Model pfi hodnoceni drzi pomocnik nebosoutSzici, ktery stoji na ozna6enem mistd a manipuluje s modelem podle pokynu bodovacii
tak, aby mohli porovnat model s predlozenou dokumentaci. Vlastni staticke hodnoceni ma pouze tri polozky hodnocene 0 az 10 body na rozdil od 22 polozek v kategorii F4. Soudinitele t6chto polozek jsou voleny tak, aby maxim^lni hodnota dosazenych bodu za sta ticke hodnoceni byla stejnajakov katego rii F4: Shodnost se vzorem K = 30 Slozitost K=15 Barvyaznaky K = 20 Celkem maximalne K = 65 To odpovida maximu 1950 bodu za static ke hodnoceni v kategorii F4, pokud hod noti tfi bodovaci. Hodnoceni letu je shodne s hodnocenim v kategoriich F4B a F4C podle Spor tovniho radu FAI (kapitola 6.2. a 6.3.). V obou pripadech - u upoutanych a RC maket - je opet sou6et soucinitelii roven 65, to znamena, ze ze pomer m axim alni dosazitelnych bodu za staticke a letove hodnoceni ziistava stejny. Pravidla Stand-off jsou v mnoha bodech podobna 6s. n^rodnim pravidliim pro makety UM a RC MM. Nejsou tak naro6na na dokumentaci k modelu jako platna pravidla FAI, coz znamena podstatne rozSireni vyb6ru typii vhodnych pro maketove zpracovani vzhledem k snazSi dostupnosti dokumentace. Lze jen doufat, ze zavedeni techto pravidel ozivi soutdze maket a privede do fad maket^rii dalsi zAjemce. Ing. Pavel RAJCHART
MODELAR · 7/1979 · 214
Na pocest 31. vyroci Vitezneho unora usporadal 17. unora MK pri ZO Svazarmu Li puvka soutez z&kii aju n io rii. Vkategorii A3 zvitdzil J. JuriCek z poradajiciho klubu vykonem 235 s, ktery si nejlepe vedl i v soutezi hazedel - naletal 264 s. Ve stejne kategorii junioru zvitezil R. Kavan z Jevifika vykonem 186 s. Okresni liga hazedel v jiznich 0echach (o niz jsme psali v Modelari 3/1979) skoncila s tSmito vysledky: nejCispesnejsim ziikem byl Zdenek Pr§in z Trhovych Svin, juniorem Zdenek Rozenzweig ze stejneho klubu a senior Jiri Tuha6ek ze Zlivu. Ceny a putovni pohar pro vit6ze byly predany na posledni soutSzi 24. imora na letisti Hosin. Ve Frenstate pod Radhostem zvitezili 11. breznav kategorii A3 zak VI. Ragka (286 s) a junior G. Arabadzis (191 s), oba z domaciho klubu. V soutezi samokridel si nejlepe vedl m. s. J. Hladil z Kromerize (881 s). - V Lipiivce bojovali modelari o §tit MK Lipiivka v kategorii F1A. V sou tezi seniorCi zvitezil B. Berger z Unicova (1260 + 210 s), m ezijuniory byl nejOspesn6jSi domaci D. Pukl (1230 s). g V Sedlcanech se letala 17. brezna sout6z hazedel, v niz zvitezili z£k P. Kriz (331 s) a junior J. Prus^k ml. (420 s) z poradajiciho klubu a senior J. Plicka z LMK Melnik (465 s). - V Kromerizi si nejlepe vedli v soutSzi hazedel zak B. Gablas z Otrokovic (279 s), junior Zd. Hancik z Olomouce (388 s) asenior J. Gablas z Otrokovic (256 s). - V Letovicich se ve stejne kategorii nejvicedarilozakovi V. Kabrzhelovi ze Svitav (286 s) a seniorovi M. Kalovi ze stejneho klubu (407 s). g. Velka cena mesta Mnichovo Hradiste v kategorii hazedel byla 24. brezna ozdobena svetovym vykonem: νιΊέζ sou teze senioril, irtg. V. Zima z Koprivnice, naletal jako prvni v 0SSR deset maxim, tedy 600 s! V sout62i zakii z v it& il domaci
Absolutniho vykonu - 600 · v eoutdfl hAzedel - dosAhl v Mnlchovfc Hradiitl Ing. V. Zima z KopHvnlce
MODELAR · 7/1979 · 215
J. Mizera (505 s), v soutezi druzstev zvite zil LMK Tatra Koprivnice. ■ Na pocest 30. vyroci zalozeni PO usporadal 1. dubna LMK Svazarmu 0KD Blansko soutez zaku. V kategorii A3 zvit§zil K. Dobysar z Lipuvky (262 s), v sout§zi hazedel O. Juridek z Blanska (286 s), v kategorii F1A si nejlepe vedl P. Vana z LipOvky (864 s) a v A-jedni6kach zvitSzil opet O. Juricek vykonem 521 s. V Letovicich zvitezil 7. dubnav sou tezi V-dvojek za staleho snezeni Zd. Teply z LMK MEZ Drasov. Okresni prebor STTM se letal 8. dubna\/e Frenstate pod Radhogtem. Prehled vitezii: Zd. Raska, Frenstat (H mladsi zaci, 281 s; A3 - mladsi zaci, 274 s; A 1 ,600 s); M. Silber, Studenka (H -s ta rs i zaci, 443 s); VI. Raska, Frenstat (A3 starsi zaci, 271 s); R. Suchanek, Odry (F1A, 591 s). ■ Op6t LMK Frensat usporadal 14.
budevas zajimat] ■ (a) Rekordman NDR Helmut Wernic ke pouziva tento zpiisob instalace anteny k prijim adi v RC modelu: Antena ze zapojovaci licny 0,5 mm2 o celkovd ddlce 900 mm je zalaminovana prim o do steny trupu modelu p ri jeho zhotovovani. Jediη έ spojeni je konektorem k p rijim a ii, jinak jsou u anteny takto vestavene predem vyloudeny jakekoli poruchy, zapom enuti atp. To se tak6 potvrdilo behem sedmileteho provozu v modelech F3A vdetnd Ospeinych rekordnich pokusO. Nebylo zjidteno mdritelne zm enieni dosahu RC soupravy. (mbh 3/79) (a) K vyrobcum velkych spalovacich motorO pro RC modely se pridruzi la i americka firma FOX. Ze dvou svych ,,desitek'‘ postavil Fox plochy dvouvalec o celkovem zdvihovem objemu 20 cm2, ktery nabizi nikoli prave levne: za250 USdolaru. Motor se dvema karbur^tory ma vykon 2,2 kW pri otackach 14 000 l/m in a pohani vrtuli o 0 380-485 mm. (SP 17/79) I (a) Na nasledky tragicke nehody zemrel letos v breznu 48lety Walter Claas, zakladatel firmy Simprop Electronic. W. Claas modelaril od detstvi, v dospelem vdku si zvolil letecke modelarstviza povolani a venoval se mu s plnym eldnem. Firma Simprop se stala za pomdrnd k r itkou dobu svetovd proslulym vyrobcem a dodavatelem kvalitni modeldrske techniky. Krome tohozalozil W. Claas vHarsewinkel leteckomodelarsky klub Ikarus, ktery proslul i mimo NSR poradanim kazdorocniho velikonodniho ,,show" se Spiikovymi ukazkami dovednosti RC pilotCi. (fm t 5/79) H (a) Cistotymilovnym lidem vadi u motorovych modelu snad nejvice to, ze po kazdem letu, jizdS, ci plavbe je model silne zne6ist6n olejem. Ten je potreba rychle a cist6 otrit, jinak casern zanechava na povrchu trvale stopy. Pouzivane hadry nebo texilni cupanina musi byt Ιηέηέ, je jich zapotrebi hodne, ale stejne nejsou to prave, protoze olej snadno zase pousteji.
dubna soutez malych modelO. V kategorii A3 zvitezili domaci: zak J. Hanzelka (300 s) a junior VI. Vasek (2441 s). V kate gorii B1 si nejlepe vedli zak V. RaSka (478 s) a senior L. Knebl (600 s). ■ V 17. rocniku souteze Jarni svah, ktery 24. dubna usporadal LMK ZO Sva zarmu Nove Mesto na Morave v kategorii F3F, zvitezil Novacek z Trebice. B Okresni kolo souteze STTM uspordidal 29. dubna LMK Drozdin. Defile nejlepsich: A. Ruzicka, ODPM Olomouc (H);J. Zedek, LMK Bukovany (A1); R. Riedl, LMK Unicov(A3); M. Kratky, LMKSenice(FIA). ■ Jiz XVII. rocnik souteze Frenstatske male modely se letal 9. kvetna.V kategorii A3 zvitezili zak J. Hanzelka(300 s)ajunior T. Pargac (276 s), oba z poradajiciho LMK Frenstat. V kategorii B1 patrily vavriny juniorovi O. Pavlickovi z Krom6rize (329 s) a seniorovi m. s. J. Hladilovi ze stejneho klubu (448 s).
V zahranici se pro tento iicel nyni pouzivaji papirove rucniky. Maji velmi dobrou savost a po pouziti se na miste spali. (a) Evropske modelarske casopisy otiskuji kazdorocnd ,,tipy na modelarskou dovolenou", tj. seznam mist vEvrope kde Ize ztravit dovolenou a letat (predevdim s RC vdtroni) na vhodnem terenu. Mesidnik F lu g + m odell-technik (NSR) doporudil v cisle 5/79 v teto souvislosti poprve take ndkolik mist v 0SSR. ■ (a) Pomerne novym vyrobkem, ktery nabizeji specializovane zahranicni firmy, je startovaci stolek pro modely. Zacalo to asi stolkem pro vrtulniky, jenz je u tohoto druhu modelCi nezbytny pro obsluhu na zemi i pro vzlet. Postupne se pak nabidka rozSirila i pro jin6 modely, vcetne automobilu. Stolky jsou kovove se ctyrmi nozkami nesoucimi box sestartovnimi potrebami (baterie, palivo, schranky s naradim aj.), nahore je pak ..kolebka" pro polozeni modelu. a (a) Take ameridti letecti modelari tdzce nesou zimu a proto jeden z velkych RC klubu na Floride pofadd kazdorodnd v in o c n i soutdz spojenou s tydennim pobytovym programem. Lonsky 11. rodnik uz soustredil pres 200 OdastnikCi, kteri tu ztravili tyden sve dovolene. M ohlisi vybrat letani okolo pylonCi, RC plachtdnl nebo soutdz vrtulnikCi. (fmt 5/79) ■ (a) Modelarska vynalezavost a tvorivost se zdaji byt nekdy bez hranic. Tak napfiklad pro letani s elektrickym pohonem uz existuje take vrtulese stavitelnymi listy ovladana na dalku radiem. (Navrhl ji K. Schreckling a podrobne popsal v casopise Flug+ m odell-technik c. 5/79.) Prestoze vsak jeji srovnavaci mereni s vr tuli s pevnymi listy dopadlo prrznive, zda se, ze jde spise o ,,vitezstvi ducha nad hm otou" nez o prakticky pouzitelnou novinku. ■ (a) Zajtmava novinka byla s Ospechem vyzkoudena ve svycarskdm Friedrichshafen, kde dva tamni leteckomodeIdrskd kluby spolu s plachtari usporadali velkou vystavu. Byla na n i instalovdna tdz vzornd modeldrska dilna, kde kazdy den zasedl tucet (vid y novych) SkolakO a pod vedenlm instruktorii si postavili skolni kluzdk. Zajimavosti letecke ddsti vystavy bylo Ιόίάηί motorizovanych zavesnych kluzdkii, predvdddne asi poprvd vEvrope. (fmt 5/79)
23
PLANKY MODELAR ■ S mimor/idne velkym opozdenim (z vyrobnich duvodii) vySly v m6sici dervnu konecne tri nove planky zakladni rady Modelar: Fik - bezmotorovy model kategorie F1A (A2); rozpeti 2065 mm, stavbazesmiseneho materidlu. (Viz Modeler C. 7/1978) 0 islo76 Cena4 K6s
Pincfa + Vlastovka + Jestrab - tfi hazeci kluzaky z balsy; rozpdti 257 mm, 350 mm a 450 mm; modely vhodn6 pro 2£ky a juniory. (Viz M o d e ls t. 10/1978) 6 islo77 Cena4 K6s
ε
POMAHAMESI
3
Inzerci p'rijimi Vydavatelstvf NaSe vojsko, inzertni oddPleni (inzerce Model£r), Vladislavova 26,113 66 Praha 1; telefon 25 15 51, llnka 294. Poplatek je 5,90 K£s za 1 tlskovou radku. PRODEJ
■ 28 Pliiny lodi: kriinik Prinz Eugen, korveta Havlech Castle, kfiinik Rajmondo Montecuccoli, kralovy malajsky nAm. hlid. dlun (35, 20,50,15). J. VaSina, V. I. Lenina 1271,647 01 Kyjov.
■ 2 Krystal 27,12 M Hz (135); 2 pdry kfli. ovlddadii;. Graupner Variophon 8-kan' 4- 3 x Bellamatic, 1 x Servoautomatic; kompl. podvozek Surtees. M. Bdlohldvek, Fudikova 1023, 252 63 Roztoky. ■ 3 Model Centaur s mot. Tono 3,5 RC (500); digitalni soupravu vdetnd 3 serv Varioprop (3000), vdetnd 4 serv (4000); tiSf. spoje; krystaly; balsu. Ing. M. Kridka, Lety 114, 252 30 p. Aevnice.
■ 30. Prop, soupravu Robbe 4; model lodd pro F1 v 15 (400); nepouiity motor MVVS 2.5 GR (350), motor MVVS 1.5 D (180), motor Kolibri 0,8 (70); RC model Fufirek (100). Koupim lamin. trup ASK 14. J. Pytl, Jir6skova780. 357 35 Chodov.
■ 4 K ieleznici HO vdtdi podet svet. navdstidel, sloupO tr. vedeni a dilCi tr. vedeni; riiznd lokomotivy a vagdny k N. Nepouiitd. Ing, J. Koula, Sdruieni 19, 114 00 Praha 4. ■ 5P fekl. 300 x 600 m m tl. 2 m m 3 x ; 1,5 m m 2 x ; 1 mm 2 x (240); X-ACTO (70); trup Leticia (50); polystyr. kridla (43); RC vdtrofi Jaguar + novd soupr. Mars II s automat, klidovdnim (1200); stavebnice Junior (100). Motory: Tono 10 (300), M VVS 2,5 RC (350), MVVS 2.5 D (100), Tono 5.6 (200), Raduga 7 (200), Tono 3.5 (400). Model dasopisy, seznam zadlu. P. Maixner, Studentskd 9, 160 00 Praha 6 - Dejvice.
■ 32 RC soupravu W 43 + 2 serva (1000); amylnitrit, nitrometan, pfip. vymdnim za k fii. ovl.; Futaba S 7 - 12; model. + radioam. material, IO, polovodide, filtry 455 kHz, TCA 440; motory 6,5; lam. trupy. Z. Ulrych, 463 11 Vratislavice 323, okr. Liberec.
■ 6 Amat. prop. RC soupr. 2 + 1 , NiCd zdroje, nabijed, 3 serva Varioprop, spolehlivd (3700). V. Pelikdn, Cichnova 22, 624 00 Brno. ■ 7 RC supravu Trix na 2 serva (1300). J. Juriga, Marxova novostavba, 908 48 Kopdany, okr. Senica. ■ 8 Kompletni soupravu Varioprop 8 S. 27 MHz + 7 serv, pripadnd i po ddstech. V. Koldf, Ostrolov. Ojezd 55, 374 01 Trhovd Sviny.
■ 11 Prop. amat. soupravu pro 2 serva, vhodnou pro lodd a auta - vysilad + prijlmad + serva (2300); soupra vu Mars pfij. + vysilad (700). Osob. odbdr nutny. J. Klorus, Polnl 25, 586 00 Jihlava. ■ 12 Jednokandl. vysilad Tx Mars II, prijimad Rx Mini, prop, servo Digi S1 novd se slevou. R. Forster, Stonavskd 42/409, 736 00 Havifov 6. ■ 13 Motor S tryi 1,5 novy. nepouiity (100) a kupim RC karburdtor MVVS 2,5. Z. Hrndiar, 969 82 Podhorie 85. ■ 14 Ruzny leteckomodelarsky material. Seznam zaSlu. Z. Cihldr, 671 65 Mackovice 92. ■ 15 1-kan. vys. + pfij. Brand Hobby + Amigo II (1000); mot. model RVD 6 + motor MVVS 1,5 D + elektromag. vyb. (350); vSe ve vyborndmstavu. V. Holub, Markova 21, 331 41 Kralovice. ■ 18 Soupravu Delta 27 MHz, novou (800); amaterskou 4-kandl. neproporc. soupravu vdetnd 2 serv Bellamatic II (1600). J. TCima, P. O. Box 127, 466 01 Jablonec nad Nisou. ■ 17 Rogallo II. generace, vdha pilota do 70 kg. L. Jandlk, Svermova 663, 783 91 Unidov. ■ 18 RC soupr. W 43: 4-kandl., vysielad + prijimad + zdroje + nabijad + 2 x Bellamatic II, spoiahlivi (1700). I. Medvedik, Belanskd 550, 033 01 Liptovsky Hrddok. ■ 19 Motory Fok 1,5 cm 3 (80), Jena 2 cm3 + ih . hlava 2,5 cm3 + RC karburdtor (100). Ing. Picek, Lidicka 61. 370 01 0 . Buddjovice.
24
■ 27 Kompl. stavebnici Pikotron (400); motor MVVS 2,5 D (130). Koupim sadu jap. mf traf 7 x 7 , par krystalu 27,120 (s rozdilem 455 kHz), tantaly 4 M 7 ,1Μ, 33M, 2M2; 2 1 2 V/0,05 A. L. Cimala, Slezska16,737 01 CeskyTdSin.
■ 29 ielezn ici HO - 4 loko, koleje a prislu§enstvi, i jednotlivd. Seznam za£lu. M. Nadrchal, 592 02 Svratka 240. m
■ 10 Vysilad Osmikon (600) a ne/ungujici prijimac Poly 4 (200). V. Radovesnicky, Voskresenskd 818, 280 02 Kolin 2.
■ T§m zajemcum, kteri patrn6 pfehledli ozn0m enivModelari6.4/1979, sddlujeme znovu, ze v prodeji jsou (alespcm v Praze)tyto planky specialni rady Modeler z posledni doby: Skoda 130 RS (8 Kcs); Aurora (16Kcs); Orion (8 K6s); Superbibi (8 Kcs); Simplex (8 Kcs). - D0le z nov§ho vydani: VAZ MTX (12 K6s) a Os car (8 K6s). - Schanite-li nOktere planky zde neuvedene, m uiete se zeptat v redakci, ale mejte laskavd trpOlivost!
■ 26 Dvd serva Varioprop 05 2luta (700) M. Soucek, KrSkova 1425, 549 01 V e lk i Mezifldl.
■ 1 P lin y modelu historickdplachetniceAdmiral, 4 A1 (1CX)). Ing. J. Svec, Centroprojekt, Leninova 167, 760 30 Gottwaldov.
■ 0 Osaz. desku W P-23 vys. (550); pdr krystalu Graupner (360); nepoui. Vipan (130); VodouS (40); Nautic (90); Naxos (140); Kometa MD 5 nezabdh. (100); Mabuchi RE* 360 (15); Igla - rychlost. (25); Monoperm super 6 V nepoui. (150); hffdele Hegi (15); lod. Srouby Graup ner; jugosldv. trafopdjka (100); das. Modelarz 74-78, Modellbau heute 74, Modelist-konstruktor 73-75; ruz. model, materidl a souddstky - seznam a informace proti znamce. L. Hradil, Podsednicka 13, 615 00 Brno.
Hurricane - upoutana polomaketa anglick6 stihadky na motor (2,5 cm3; rozpdti 975 mm, stavba z balsy. (Viz Modeler δ. 12/1978) 6 islo78 Cena4 Kds
■ 25 RC soupravu W 43 - vysilad 6-kanal, phjlmad 4-kanilsm o znostip ripojenidal§ich2 x 2 x Servomatic NDR (1500), 1x Servoautomatic (150). H. Janka, Bfezinova 5, 772 00 Olomouc.
■ 20 Soupravu Tx Mars II 27,120 MHz v puvodnim baleni a v zdrudni Ihiitd (950). Koupim dvd serva Bellamatic neprop. M. Jelinek, 262 31 Milin 161. ■ 21. Tov. prop. 12-kandlovou soupravu Robot S 12 (7500) a 1-kanil. soupravu, vys. WS-11, pfij. Brand Hobby a el. mag. vybavovad (850). Servis zajidtdn. M. Bened, Limuzy 57, 281 71 p. Rostoklaty, okr. Kolin. ■ 22 Kompl. soupravu Varioprop 6 + nihr. zdroje + nabijed. Motory 2,5 D, 2,5 2. Havarovanou ASK 14 Koga. O. Rosecky, 591 00 2 d ir nad Sizavou VI, d. b. 9/6. ■ 23 ielezn ici N - 9 mm, v6t§i mnoistvi loko., vagonu, koleji, vyhybek, doplrtky, i jednotlive, temdr nepouiitd. levnd 50 % n ik . ceny. J. MiSkovsky, Novodvorska 1098, 142 00 Praha 4-Branik. ■ 24 Stavebnici RC vdtronS BS-1 Bjorn 2200 mm, RC lodi Nautic a Kitty II (Graupner) a kity Heller. F. Pillmann, £*stkova SO, 301 S8 Pizeft.
■ 31 CtyFkancilovou amaterskou proporcion^lni sou pravu - vysilad, pPijimad, 4 serva Varioprop + nabijed (do 5000). V. Lacko, Markova 516, 345 06 Kdynd.
■ 33 Autodrihu McLaren, upraveny dportovy Ferrari, diely, transformAtor - takmer nove (900). na ooiiadanie zaSlem zoznam: modely lodi Artur (300), Pasat (250), Carina (200). Alice (200) Mlok (70). M. Spadek, Okal 3, 900 42 Dunajska Lu2na III. ■ 34 Novy kompl. zatah. podvozek typ 75 o. d. 213, 214, servo 3767, 2-kanil. kostku 3746, baterie 3610 (cena podle katalogu). Soupravu Varioprop 12 derny, jen osobni odb6r K. Flossmann, 267 51 Zdice 431. ■ 35 Serva Tiny (Simprop), 3-kanal. prijimad Futaba, motor HB 20 - v§e novd. Koupim opotrebovane i po§kozen6 motory OS Max + Webra a serva Futaba. Ing. P. Chvatal, 783 49 Lutin 208. ■ 36 Pro autodrahu Igla rovnd a obloukove dily, starsi a ηονά auta, karos6rie, podvozky, motorky ploche i kulate, ovl^dade a rciznd n6hr. dily. Neproporc. 4kanAI. RC soupravu Pilot 4 a 2-kanal. Pilot 2 - novd, nepou2itd. L. Smidek, Lesni 11, 370 06 Ceske Buddjovice. ■ 37 Kompl. soupravu Kraft KP 5 Sport, 2 nepoui. motory OS Max 40 RC, zabdhnuty motor Webra Speed 61 RC. Kondim. L. Holes, Smetanova 60, 466 01 Jablo nec nad Nisou. ■ 38 Novy motor OS Max 60 FSR RC (1500). M. Bilek, Smeralova 13, 796 01 Prostdjov. ■ 39 Benz, dvoutakt 25 cm 3 s nahr. dily. VSe nove. O. Krauskopf, 373 23 Sv. Jan nad MaiSi 22, okr. 0eske Buddjovice, ■ 40 Nepouiity Bellamatic II (300). Ing." 3 . Jiskra, Poddbradskd 577,194 00 Praha 9. ■ 41 Jednokan. soupr. Graupner Variophon 2 (1400); Avomet poSkoz. (150); motor S tryi 1,5 novy (80); sadu jap. mezifr. 10 x 10 mm (50); ampermetr (50); voltmetr (50); autorddio Spider (600). Ing_ J. Stdpdn, Na Valech 263, 580 01 HavlidkCiv Brod. ■ 42 Osaz. a oiiv. desky 4-kan prop. RC soupr., nastavend pro serva Futaba (2700). fi. Slepica, Za pilou 169, 783 14 Bohunovice, okr. Olomouc. ■ 43 5-kanal. prop, soupravu Beacon se servy Futaba FP-S7 (6700) - velmi spolehlivd, event, prevedu v mode lu F3A; 3 IC serva Rowan + nahr. dily (1600); RC sport, maketu PO-2 Kukuruznik s motorem HB 61 + ndhr. motor (2800); RC polomaketu Zlin 212 na motor OS Max 6.5 (500); negat. formy trupCi Cirrus a F3A (po 200). Rodinnd duvody. J. Fuchs, Ofech 7, 252 25 Jinodany u Prahy. ■ 44 8-kandl. prop, soupravu novou se zdr. P-1 W pro serva IC Futaba, Simprop apod.; vymdn. krystaly, 2 pfijimade, ndhr. pdr krystalu, serv. dokum. ndhr. dily, vSe i jednotl. Potfebuji vykresy vlrniku Bell 0279, aku NiCd 4,8 - 6 - 12 V. 500-900 DK, serva Futaba IC, stfik. pistoli vibr. Jen pisemnd. Ing. Ott, Kalininova 13,642 00 Brno. ■ 45 RC vdtrort lam trup, klapky, novy (1000); RC vdtrort jednokan. s prijimadem (500); obdan. radiostanice (1000); RC Pilatus Porter (300); U-maketa Smolik 328 (1000). M. Jansa, Mdchova 149, 542 32 Llpice. ■ 46 ie l. HO - 20 koleji, 1 vyhybka, 1 kfiiovatka, 2 loko, 4 vagdny (200). A. LukeS, Obchodni 1568/B, 688 01 Uhersky Brod. ■ 47 Motory: HB 61 (1500), OS Max 15 RC (340>, MVVS D7 (350); obrdtkomdr (500); stav. Mosquito (1000); el. pohon Mosquito (1700). I. Kianidka, Holldho 11/D, 920 01 Hlohovec. ■ 48 Lam. trup Orlik 3 m + kab.; terndf nepoui. soupr. Mars 27,120 s multi. + Lion (1200); pfij. Mars 27,120 ;280); RC A2 (100); A2 Bejbi s tuhym potahem a novym dasovadem (200); Saper (40); M K-17 (120); Kolibri 08 (70); M W S 2,5 D7 (210). Koupim novd serva Futaba. B. Klobordek, 512 03 Libdtdt 245, okr. Semily.
(Pokra0ovani na str. 28)
MODELAft · 7/1979 · 216
Juniori poprve samostatne s RC automobily
I. rocnik Velkecen) w autosalonu Skoda AZNP Mlada Boleslav Cienove ZO Svazarmu AZNP Mlada Boleslav usporgdali 10. brezna pod zggtitou odboru propagace a informaci AZNP prvni verejnou soutez RC automobilu ve vhodng vyzdobene a dobre technicky pripravene tSIocvicne 7. ZD§. Ve dvou kategoriich - RC EB (slalom jednotlivcu) a RC Rll E (skupinovy rychlostni zavod) - soutezilo 34 seniorii a juniorij z deviti klubO a tri hoste z AMC Karl-Marx-Stadt z NDR. Organizatori stacili zabezpecit nejen hladky prubeh souteze, ale umoznili i pritomnym zapojit se (ve vedlejgim sale) do strelecke souteze o ,,Zlatou jizdenku" a zakoupit si obcerstveni. To vge prispSlo k celkovg p6kne atmosfbre prvni Velke ceny AZNP. Po prohlidce autosalonu a shlednuti ngkolika propagafinich film ii byly predany diplomy a νέοηέ ceny.
VYSLEDKY kategorie RC EB ju n io ri (celkem 14 hodnocenych): 1. M. Plch, Praha 9 162,1; 2. P. Popelaf 160,9; 3. P. Muller, oba Praha 6 160,9b. - seniorii, 17): I. J. Kunes, Praha 6 162,85; 2. J. Cibulka 162,80; 3. M. Vostarek, oba P raha9162,62 b. Kategorie R2 E (25): 1. V. Muller, Praha 6 15/55; 2. M. Vostarek, Praha 9 14/16;'3:. J. Kuneg, Praha 6 14/90 okruhCi/s. Soutez o nejldpe zpracovany model vozu zna6ky SKODA: 1. Vaclav Muller, Praha 6, δ 120 LS Soutdz o nejlepe zpracovany model: 1. Peter Pfeil, AMC K. M. Stadt, δ 110 Super Sport N ejm ladii ddastnik: Karel δίΓό ^ (11 let), RC AMC δΚΟϋΑ Mlada Boleslav Celkovy νίίέζ souteze: Jan Kuneg, Pra ha 6 Ing. M. Vostarek
Modelgrsky klub ZO Svazarmu 920 z Prahy 9 usporgdal 17. brezna prvni samostatngkontrolni zgvody junioru. Jako obvykle se soutgz konala v tglocvifing gymngzia Nad Stolou v Praze 7. Modely RC automobilu v mgritku 1:10 nejdrive absolvovaly slalomove jizdy kategorie RCEB, na zgvgr pak skupinovy zgvod kategorie RC-RIIE. Nejmladgim ucastnikem soutgze byl osmilety Petr StoCes ktereho poprve predstavil otec Jaroslav - Cispggny reprezentant CSSR z AMK Praha 9. Nizky v6kovy prCimgr udastniku soutg±e svedfii o velkem zajmu mlgdeze o tento pomgrng mlady, ale naroiny modelgrsky obor. Za.em rnladeze o RC modelgfstvi je zapotrebi ufiinne - hmotng i odborng - podporovat, nebof zejmena v soucasnosti muze tato odbornost priznivg formovat zajem mlgdeze o tak dulezite strojirenskg obory uihovskgho Skolstvi (obrgbgc kovii, ngstrojar atp.). VYSLEDKY kategorie RC-Eb: 1. M. Plch, Praha 9 161,9; 2. J. Votava 159,95; 3. M. Weiser, oba Praha 6 158,55 b. KategorieRC-RIIE: 1. M. Weiser; 2. J. Votava, oba Praha 6; 3. P. TymeS, Praha 9. Ing. M. Vostarek
3
Zaci na autodraze Krajsky prebbr zgkii - automodelgru usporgdala ZO Svazarmu jori UDPM JF v Praze 3. LVgtna. V kategorii Z-V byli nejtispegngjgi domgci: zvitgzil Jiri Pstruzina pred Pavlem _Hru§kou a Pavlem Volmanem. V kategorii 2-L si nejlgpe vedl Jiri Opl z MSMT Praha 1, druhy s k o n iil J. Pstruiina a treti mlsto obsadil Daniel Percl z ODPM Praha 7.
Mini Jeep pri jizdg b reikou
Mini Jeep zacala nedavno vyrgbgt firma Ortmanns v Cachach. Neni prave levny - prodgvg se za 2096 DM. Je 540 mm dlouhy a mg hmotnost 5 kg. Hlinikovg karoserieskryvg ctyri elektromotory (pro kazde kolo jeden) utesnene proti vlhku, regulaCnl elektroniku a RC soupravu pro dvg serva Osm rychlonabijecich akumulgtorii o celkovem napeti 9,6 V umozriuje sice nejvetgi rychlost pouze 10 km .h "1, ale propujcuje elektromotorum takovy vykon, ze MiniJeep se ctyrkolovym pohonem dokaze zdolat stoprocentni stoupgni. To znameng, ze na vzdglenost 80 m prekong vygkovy rozdil rovnez 80 m. A to je vykon, ktery nedokgze ani jeho velky vzor. (Podle MOT - da - )
MODELAA ■7/1979 · 217
Vftizny model kategorie t - L JIFiho OPLA |e pohgngn motorem Mabuchl FT-26 pres ptevod 38:8
αιπομοβΗυ Detail ptednf ngpravy- kaidg kolo |e pohAnSno elektromotorem s vlastnf ptevodovkou
o ---------- o
25
podvozek pro drahovy model Jsem navrhnul νροΐονίηέ roku 1978 a od t6 dobys nim jezdi vSichni dlenove naieho klubu. Podvozek neni vyrobnS ηάίοόηγ, takzejej Ize stavSt i v krouzcich mladych modelirCi. Ωένά modeldm vyborne jiz d n i vlastnosti, navlc je dostatecnd pevny a odolny νύόί narazdm. Material je b6ind dostupny v maloobchodnlch prodejnich. Podvozek Ize pouzit pro modely kategorii 2v, 2L, A2/24 (s karosdrii McLaren M8D). Na vykrese je provedeni s motorem Mabuchi FT-16Da voditkem Models. Po Opravd driAku zadnindpravy a motoru Ize p o u ilt motory FT-26 D, Mura atp. Lze take p o u ilt disky zadnlch kol Modela a po Ciprav6 dtlu 9 na prum dr 3 mm, v y b rin l v dllu 2 a dllu 10 i disky prednich kol Modela. Na vykrese neni zakresleno voditko sesbgraci, m otor apastorek, kterym άm lt 7az8 zubii. Zhotoveni dilii. Na plech narysujeme jehlou dily 1, 2 a 3, kterg vyrizneme lupenkovou pilkou. Rezeme v id y tgsng
.Velka cena Drazdan V dnoch 13. az 15. aprila 1979 prebiehali medzingrodng klubove preteky draho vy ch modelov automobilov kategorie C2/ 24 na drahe vo Freitali, predmesti Drazcfan vNDR. Vo startovej listinesaprvykrat objavili meng i nasich pretekgrov, go je ngsledok dlhodobych druzobnych klubovych stykov. Usporiadatef vynalozil vefa usilia go do
26
vedle cary smgrem ven a na presny tvar dily dopilujeme. Vyvrtgme otvory a propilujeme je do drg2ek podle vykresu. Pracujeme opatrng a presne dodrzujeme rozmery podle vykresu. Vtrubce4vypilujeme vybrani pro motor, jehoz osa svirg s osou zadni napravy uhel 16°. Pokud budeme soustruzit disky pfednich kol podle vykresu, muzeme jako gumove obruge pouzit pneumatik z malych autigek pro dgti. Pri p o u iiti diskii Modela na ng nalepime pengny plastik a obrousime na priim gr 17 mm (predni) a 22 mm (zadni). Na telese voditka Modela vyrizneme zgvit M4, prisroubujeme sberace a vodice k motoru. Na motoru FT-16 opilujeme osazeni o priimgru 12 mm na sirku 7 mm (rovnobgzng s plochymi statory) a do osazeni vyvrtgme na svislg ose dva otvory o p rii mgru 1,6 mm s rozteci 7 mm, do nichz vyrizneme zgvity M2. Pred temito iipravami gela motor rozebereme, abychom nepogkodili pri prdci rotor. Po opetndm slozeni motoru opatrnd prip^jime na hridel pastorek, pridem i db^me na to, aby nam cin nenatekl mezi zuby pastorku. Sestaveni. Podvozek p0jime na rovne podlozce. K p^jeni pouzijeme kyselinu nebo pajeci pastu. Na dil 1 pripiijime dil 3 tak, aby zadni hrana dilu 3 byla 1 mm od zadni hrany dilu 1 a 60st slouzici k uchyceni motoru licovala s vyrezem. Do dilu 3 vsuneme dil 4 tak, aby na pravd strang (ve smgru jizdy) precnival o 1,5 mm a dily spajime. Do trubky 4 zalepime nebozapajime loziska 5. Spgjime dily 20 a 21 a na dily 21 nasuneme dily 18, ktere pripgjim ekdilu 1. Celek se musi lehce pohybovat a nesmi mit prflisnou bodni νύΐί. K obema bocnim diliim pripajime dil 17; spoj vyztuzimedily 12. K diliim 20 pripajime dily 16, do nichz vsuneme dily 15, kterd pripajime nadily2. Na dily 2 pripgjime dorazy 14, kterd pri-
hneme tak, aby dily 2 nemohly spadnout pod liroven dilu 1. Do dilu 10 vsuneme dr£ty 9 a celek pripajime k dilu 1. Nadily9 navlgkneme vnitrni krouiky 19, kterg pripgjime tak, aby kola nedrhla o podvozek. Navldkneme vlekneme disky prednich kol 8 a vnej§i krouiky 19, kterg pripajime tak, aby se kola volng prot06ela. Potom prip£jim e doraz 11, ktery prihneme tak, aby pri nejvetSim zdvihu nedrela predni kola o karosgrii. Hotovy podvozek ocistime od zbytkii kyseliny nebo pasty acetonem nebo benzinem. Do loiisek nasuneme hridel zadni nap ravy, prevod a zadni kola a vse zajistime cerviky. Pfisroubujeme motor s pastrokem a posouvgnim motoru vymezime villi prevodu. Do otvoru o priimgru 4 mm vsuneme voditko, ktere zajistime matici M4. Vodice od sbgradii pripajime k vyvodiim motoru tak, aby zaporny pol byl na voditku vlevo pri pohledu zepfedu (proti smgru jizdy). Otafiejici se gasti namazeme jemnym olejem a pomoci izolepy pripevnime karoserii. Tim je prgce skoncena a miizeme vyjet. Josef HAJEK AMC Kyjov Pouzity material perovy, mosazny, fosforbronzovy nebo ocelovy nerezavgjicl plech tl. 0,7 az 0.8 mm 3 Mosazny plech tl. 1 mm 4 Mosazng, mgdgna nebo ocelovg trubka 0 7/3 mm 5 Mosaz, bronz, clnobronz nebovyrobek Modela 6 Ozubeng fielnl kolo, modul 0,4 ai 0,5, 32 a i 36 zubii Dural 7, 8 9, 17, 20, 21 Ocelovy drgt 0 1,8 (drgt do jizdniho kola) 10, 13, 14 Mosazny, mgdSny nebo ocelovy plech tl. 0,3 a i 0,5 mm 11,12, 15 Ocelovy drgt 0 0,8 az 1 mm 16, 18, 19 Trubka 0 3/1,8 mm (z fixirky) 1, 2
zvukovy signgl pri gtarte a vyblokovanie drghy. Zdroje vsak dgvajij asi 15 A, go uz je pre dnesne elektromotory nedostatogng. Tento moment je trocha udivujilci preto, ie vgetci domgci pretekgri majij vo svojich modeloch tie najnovgie vykonng motory z rady MURA atp. Podmienky sii v§ak pre vSetkych jednakg. Absoliitny rekord drghy by vgak mohol byt relativne lepgi, g iie siifagne jazdy rychlejgie a teda atraktgvnejgie. (Rekord drghy mg L. Miiller - 23,46 s, v skiigobnej jazde dosiahol K. Ostertag gasu 21.00 s, co je priemerng rychlosf asi 21 km.h-1 . Pri zdrojoch o vykone 50 A by sa rychlost zvygila na asi 24 az 25 k m .tr 1.)
zabezpefienia maximalnej spologenskej starostlivosti a organizagnej iirovne. Podarilo sa mu to, preteky boly verkou gportovou aj spolodenskou udalosfou. Mozno povedaf, ze 29 m dlhg drgha s 5 jazdnymi pruhmi (na snimke), s lepenymi vodidmi z tienenia koaxiglnych kabelov a s povrchom z morengho legtengho dreva je na vysokej remeselnej ijrovni. Iba roztec 100 mm je uz dnes pre kategoriu C2/24 naozaj nedostatogna, nakorko spoilery dokgzi i v rovinke zapriginit pri predbiehani koliziu. Elektronika drghyje temer perfektng, do Oplnosti jej chyba
Nezvykly povrch drghy zapriginil nemalg starosti s vorbou mazadiel na pneumatiky - jednoducho nig ,,nedrzalo“ . Az namazanie prakticky celej drghy mazadlom PARMA vytvorilo i pre ,,cudzich“ prijaterne jazdne vlastnosti. Clgasf 27 pretekgrov umoznila jazdif systgmom europskych siifazi, go je namghavy, vzrugujuci, no najspravodlivejgi spdsob boja o ceikovgho vifaza. Finglovg jazdy boli na 5 x 3 min. gistgho gasu. VYSLEDKY: 1. K. Ostertag, AMC Hydrostav; 2. M. Muller, Drgzcfany; 3. W. Voigt, Karl-Marx-Stadt; 10. J. Madgra, Listi nad Labem; 12. J. Kasanicky, AMC Hydrostav; 16. E. Bauch, Llsti nad Labem.
MODELAft · 7/1979 · 218
Pancerovy
k K in ik
in f a n t a
MARIA TERESE
y Topete. V ni se po nekolika zdarilych ofenzivnich i defenzivnich manevrech potopila ve vodach pristavu Santiaga de Cuba za svitani 3. cervence 1898. Jiri Svec Vykres: J. Stanek Ρουζίίά literatura: Ing. R. Gregr: Vladcove oceanii Miniaturas navales obradortechnico A. S. G. Barcelona
Ize zaradit mezi pancerovd "kriiniky tzv. prvni generace, ktere v riiznych obmenach patrily ve sve dobe do stavu flotil vSech namornich mocnosti. Pancerovy kriznik (armoured cruiser) vznikl na zaklade potreby pomernd silne opancdrovane lode, ktera by byla schopna plnit naotevrenem mori iikoly k fiz n ik il K nim patrilo nideni protivnika obchodniho a viledneho locTstva daleko na mori, kolontelni sluzba, priizkum, ochranny doprovod vlastnich obchodnich plavidel atp. Jednou z vlastnosti, ktere odliSovaly krizniky od bitevnich lodf.byla velka rychlost. Te vsak bylo dosazeno na iikor vlastnosti jine - pronikave byla snizena ochrana lode, tedy pancerovani. Obrn6n6 i chranene krizniky m§ly pancerovani velmi slabe, v podstat§ spocivalo pouze v uzkem panc6ri kolem bokij v mistech vodorysky, kde chranilo hlavne zivotne dtilezite casti lod§. U pozdejsich lodf byla v nekterych pripadech chranena i paluba. Zaroved byla snaha rozdelit loci pridnymi prepazkami na vodotSsne oddily, kter6 slouzily i jako skladifste uhli. Takto upravend lode m£ly ve stretnuti se silnej§im protivnikem velmi problematickou nadeji na dspSch. Proto se konstrukt6ri snazili zesilit pancerovani az do iinosne miry - vzdyt pomgrem mezi tlouSfkou a hmotnosti pancere, rychlosti, akfinim r£diusem a iidernou silou (podet a rSze d6l) se urSovala u iitn a hodnota
PQMAHAME SI3 (Pokra6ov&ni ze str. 24)
■ 49 Inprop podleAR 1 -3 /7 7 p ro 4 fu n k c e v d .z d ro jiia 2 dedych serv Varioprop - vde novd, bezv. chod (4300); Inprop - osaz. spoje + kryst. + indik. + kFii. ovlddade (2750) + ev. 2 novd dedd serva Varioprop - jen ke stavebnici (po 300); novy OS Max 2,5 RC (320); rel6 AR-2 (po 35); lam. trup TW 2 (120); RC vdtr. 2600 mm, VP polyst. + fdlie, vd. 2 2I. serv Varioprop (1100); KT 714; 504 (50, 32); pro prop. TR 15 (36); MAA 435,325 (45,35); mdF. pdj. Si p-n-p 2N3702 (15); indik. B5 (75); dvojity servozes. vd. konekt. na desce H 06 (500). Chlubny, Arbesova 9, 638 00 Brno.
lode. Vysledkem techto snah byly prave pancerove krizniky. Do teto kategorie patrily trebafrancouzske lod§ DUPUY DE LOME, JEANNE D'ARC, anglicke typu DRAKE a MONMOUTH, ruske ROSSIJA a RJURIK. nemecky SCHARNHORST a GNEISENAU z let 1907 a 1908. U nas je dobre zn0m pancerovy kri±nik SANKT GEORG, ktery slouzil v rakouskem namornictvu a zOcastnil se vzpoury v Boce Kotorske. Pancdrovy kriznik „lnfanta Maria Tere se" byl prvnim ze serie tri lodi, kterd pro spandlske namornictvo postavila loddnice v Bilbau a ktere byly spudteny na vodu v letech 1890 az 91. Vytlak kazde byl 7000 tun, coz zarazovalo k riin ik Infanta Maria Terese do kategorie lehdich pancerovych krizniku. Delka ve vodorysce byla 103 m. Vyzbroj tvorily dva kanony rM e 280 mm umistene ve vezich na pridi a z id i trupu. Na palube bylo 10 del riz e 140 m m avbocich byla dela raze 57 mm a 37 mm. Za predni vezi byly umistdny na ndstavbd dva tezke kulomety. Do vyzbroje patrilo i osm torpedometu. Infanta Maria Terese se ziiiastnila v roce 1898 bitvy s flotilou Spojenych st^tii severoamerickych pod vlajkou eskadry, jiz velel admiral D. Pascual Cervera
velka svorka Lodni modelari pouzivaji pri potahovani trupu preklizkou njzne svorky ci kolicky na pradlo atp. Ty vyhovuji jen zcasti, proto jsme v nasem klubu vyrobily svorky, ktere zatim vyhovely vsem potrebam. Navrzena svorka je stabilni, nevyvraci se a tlak na konci Ize upravovat pobtem gumovych ok. Vyroba je jednoduch^, pouzitelnych zbytkij materialu je v kazde dilne dost. Otvor pro hrebik v pohybliv6m rameni miizeme predvrtat, aby nedo§lo k rozstipnuti listy 1 0 x 1 0 mm. Ostatni napovi nacrtek. J. S.
■ 55 Vysflai W 43 (350); 4 rete MVVS 40 ohm. (po 25); z4b6h. mot. Taifun Hobby (35) a MVVS 1,5 D (50); modely; RC vdtrort rozp. 2300, nutny potah pol. kF. (350), U-model Bede 4 bez mot. (120), maketa BA 4B na COz bez. mot. (60).'J. Smetana, SlavojovalO, 128 00 Praha 2. ■ 56 Na Rogallo II. generace Ciplnou technikou dokumentaci pro stavbu a zal6t0ni. J. Fotr, Gottwaldova 19 ateli6r, 602 00 Brno.
■ 65 Lamindtovy trup VSO-10 vdetnd krytu kabiny; stavebni pldny maket Cmeldk, Wilga, Cessna Super Skymaster, Dornier DO 28, L 200 Morava, Pitts Special a jinych historickych letadel. M. Penkov, 739 37 Horni Bludovice 380, okr. Frydek-Mfstek.
κουρέ
■ 68 Lodni Sroub Graupner 0 3 5 -4 0 mm, i oba; el. mot. 6 V (velikost = Mabuchi). A. Berka, Stojanova9, 602 00 Brno.
■ 57 V6t§i RC vdtroh Fiz. SOP + VOP, i starSi. Hned. P. Petr, HoFejSi ndbFeif 9, 150 00 Praha 5.
■ 69 Maly stolni soustruh na kov. Nabidndte. J. Linhart, 543 72 Rudnik 228, okr. Trutnov.
■ 58 Kompl. rod. Model^F 70-74, zachovald i nekompletni. VymSnim 1 nebo 2 Sed^serva Variopropzailut^. J. Burda, Lovdtln 19, 588 51 Batelov, Okr. Jihlava.
■ 70 Kity — 2. svdt. vdlka, M 1:72; popF. vymdnim za stavebnice letadel a lodi z SSSR a barvy Humbrolautentic. E. Grubner, 542 24 Svoboda n. llpou 191.
■ 59 Prop, soupr. Varioprop (iluty) pro 4 funkce. F. Kleinmann, Lhotka-LibuS 693, 140 00 Praha 4.
■ 71 Prop, dvoukandlovou soupravu - vysilad, pFijimad + 2 serva, uvedte cenu. R. Psutka, 345 34 Klendi 220, okr. Dom ailice.
■ 60 Zal6tany RC. vStroft ASW (do 1000). M. Suchop0rek, Rym£rt 72, 277 24 p. Vysok0, okr. Mdlnik.
■ 50 Tri dedd serva Varioprop 2,4 V i se servozesilovadem (1100); pdr kri'2. ovlddadii (300); pFijimad RC 1 na 27,12 (150); ku2elov6 magnety 0 26, 22, 18; servo Bellamatic (150); servo Selematic drdhovd (150). Koupim jap. trafa 7 x 7 dernd, ilutd, bild. M. Peddk, 751 15 D om ailice 117, okr. Prerov.
■ 61 Pliinky pir^tskd lodi Petra Panse Jolly Roger nebo kit fy Revell (i slepeny a pokud m oino 1 s obalem a ptenky prac. postupu stavby), pteny lod§ Sovereign of the Seas. Z. MatuSka, 2d£m ce 24, 593 01 BystFice η. P.
■ 51 Mgf. B 70 + 5 pdskov; prop, sOpravu podia AR I , 2/74 bezserv; jednokandl. supr. Mars; 2lt6 servo (300); MH7474 (po 60), KF 503 - 508 (po 10), selsyny 2 pdry. J. Palenddr, Uherova 6, 040 01 Kodice; tel. 424408.
■ 62 Simprop SSM 7, World Expert pFip. Graupner Expert - T 14 FM 40. Motor Fitzpatrik 60 ABC. V§e nove, kompletni, nepouiitd. A. Dou§ek, Skolni 484, 431 51 Kl^Sterec nad Ohri.
■ 52 Tx Mars II vysilad + Rx Mini + magnet (900). Koupim pldn let. Demoiselle. L. Kubec, RA 1061,517 41 Kostelec n. Orl., okr. Rychnov n. Kn. ■ 53 Sada mf miniatur. trafa 2I., der., b. 7 x 7 mm (po Ί 30). Krystaly - pdr, kandl 9 -1 5 27 MHz (po 230). J. Roudka, PrCihonice 198, 252 43 Praha-vychod.
■ 63 Knihy: Slabik0r model^Fe, Recept^F model^Fe, ABC lod. model£Fe, B ro i - Modely lodi, Proch^zka LodiCky, Frey - Lod, moFe, n^moFnici. Platik. model hist, lodi Wasa od fy Airfix, ale i od jind zahr. firmy, pouze nesestaven6. J. Vanddlik, 257 91 Sedlec - Prdice !, okr. BeneSov u Prahy.
■ 54 Zeleznici TT pro ndrodnd s bohat. pFislud., panel 180 x 105, original. Fedeni - celd zakryto v dFev. bednd, 16 loko, 45 vagdnu, 27 vyhybek. Z. Sojka, Benadovo ndm. 1438/2, 190 00 Praha 9; tel. do zam. 778641 lin. 531.
■ 64 Karosdrii Surtees TS-16, Porsche 917; prop, servo (do 300); pl£ny n6m. bit. letadel 2. svdt. v^lky na RC, pFip vym^nim za pl£ny lodi Long Beach a Bismarck. Popis a cena M. Catlo5, n£m. J. Fudika 507,793 26 Vrbno pod Pradddem.
■ 66 2h. hlavy na Cox Babe Bee 0,8; Pirelli 6 x 1 . P. Homolka, KokoFinskd 966, 580 01 HavlidkCiv Brod. ■ 67 Servo Bellamatic (do 200); 1-kan. pFijimad 27, 120 M Hz (200). M. Lenc, 373 31 Olednice 116, okr. 0 . Buddjovice.
■ 72 Prop. RC soupr. 2+1 + 2 serva Varioprop + NiCd + nabijed (do 2300), spolehlivd. A. Cvrkal, 549 37 2ddrky 70, okr. Ndchod. ■ 73 ΡΙέπ 41s Vodoud. J. Kudera, 018 63 Tun eiice 83, okr. Povaiskd Bystrica. ■ 74 Motory Pfeffer 0,6 cm 1 nove nebo pou2it6. V. Vojtdch, PrCimyslova 1123, 500 01 Hradec Kraiov6. ■ 75 Pianek modelu Donald 31s nebo Standart 33s. V. Moravec, s. A. Zapotock6ho 7 8 5 /2,377 01 JindFichuv Hradec. ■ 76 Piany letadel: Z-526 AS. BE 4B, Vrabec, Pilatus + Turbo Porter, Zlin 43, Z-50 L, Wilga, Kiwi, Piper PA 18, Centaur, La-7, J. Pelant, J. Fudika 446, 294 71 Benatky n. Jiz. II.
(Pokra6ov6n( na str. 32)
%
28
MODELAR · 7/1979 · 220
MODELAR · 7/1979 · 221
29
Νονέ spfahlo modelove velikosti 77 Jak jsme jiz informovali, vyvinul podnik VEB Berliner TT Bahnen nove sprdhlo pro sva modelova vozidla a vystavoval je jako novinku na letosnim jarnim Lipskem veletrhu. Nebylo by to na p rvn i pohled nic zvIdStniho, vzdyts novym sprahlem priSel pred lety i renomovany vyrobce v modelo ve velikosti HO. Konecne osud sprdhla typu „ / " je vseobecne znam. Prakticky se neprosadilo, ackoli je hezke, lakave a funkdne spolehlive. DCivodu bylo vice. Citlivost na spravne nastaveni (a d ju stizsi ..prdmSrny" modelar nebo s p iie ,,konzum ent" hracek a modelCi nedovedl spoleh live udelatsdm) a hlavnd pomdrnd vysokd cena, souvisejici s koncepci vyroby a mnozstvim jemnych dUCi. Co tedy sprahlo nove? Nestihne je stejny osud? Asi nejlepSi a nejpresvedSivejέ ί by byl test. Otazkou vέak zCistdvd, jaky a jakym zpusobem koncipovany. Jednu moznost posouzeni vam predklddame. Llvodem n ik o lik Civah. Ma-li byt novy vyrobek kvalitni a vyrazne se od Iiso vat od dosud vyrabeneho typu sprahla, m ilo by se to v ie odrazit na provozu sku te fin i ,,prumerneho“ nebo i ,,podprumerneho“ spotrebitele-m odelife. Proc? Protoze ti zkufienejsi vedi jak postupovat, kdyz se vozy za jizdy samovolne rozprahaji, k d y i pri tlaceni soupravy vyskakuji a vykolejuif se. Nove sprahlo by tudiz melo byt ηβηόrocne na pouzivani aadjustaz, spolehlive pri tahu i pri tlaku a melo by plnit svou funkci i za ,,bojovych“ podminek, tedy na kolejiStich sestavenych „je n tak, pro poteseni na koberci", a to z b6zn6 pouzivaneho a neupravovaneho kolejiva. Pri testu jsme proto postupovali takto: V modelarsk6m obchodejsm ezakoupili5 vozii, z toho dva fityrose. Protoze ηονό sprahla jsou snadno vymenitelna s t6mi, ktera na modelech jsou (posta6i uvolnit aretacni pruzinku, spfahlo stareho typu vyjmout a spfahlo noveho typu zasunout a zajistit pruzinou), vymSnili jsme na fityrech vozidlech stara sprahla a nahradili je novymi. Primo v byte, pri prvnim pokusu na koberci a pri druhem na parket^ch, jsme
setavili ,,kolejiste, ktere m6lo mnoho oblouku, krizovatek, vyhybek, protivratnych obloukCi a na prvni pohled nevypadalo vubec pekne“ . Byl to vsak zamer, tak n6jak totiz postupuje prave v6t§i podet ,,modelafu“ , kteri si tak doma vysloveng hraji. ^ Po tomto koleji§ti jsme jezdili rtiznymi rezimy. Systemem ,,raketa‘‘ - tedy zrychlovani v co nejkratsim 6ase, okamzite zastaveni z pine jizdy, okamzita reverzace sm§ru pohybu a prechod z jizdy vpred na jizdu vzad a podobne. Potom jsme totez zopakovali zpiisobem, jakym jezdi modeΙέίί. Tedy pomaly rozjezd, pomale brzd§ni, pomalajizdavzad pri tlafienisoupravy. Stejne jizdy dvema metodami jsme uskutefinili jednak v pfipadd, ze v§echny vozy mely stary typ sprahla, jednak ie vozy mely novy typ sprahla a do tretice v pripad§ hybridni soupravy - tedy s kombinaci νοζύ se starymi a novymi sprahly. Podivejme se nyni na obrazky (koleje na nich jsou rozpojeny zamernS).
vec, ktera trochu opticky ru§i. Neni to vfiak funkfini zavada. Na obrdzku 3 je detail sprahnuti νοζύ s novym a starym typem s p fih la . Sprahnuti je trochu problematickfi, ,,stary“ νύζ visi prakticky zavystupek na vyfinivajicim haku stareho typu sprahla. Jizda vpred je za jistych okolnosti m ozni, jizda vzad pri tlaku je problem aticki, protoze dotyk zaoblene plochy noveho typu sprahla a sikmo vyfinivajiciho vystupku na starem typu sprahla neni dokonaly. Po prohlednuti obrazkO v is tedy asi p rilii neprekvapi vysledky, k te ri jsme pri testu zjistili (za vyse uvedenych pod minek):
Na obrdzku 1 je detail noveho typu sprahla. Vidime, ze se podoba centralnimu sprahlu: ma pomerng velkou plochu, kterou Ize vyuzit prav6 pri tlafieni soupra vy na prenos sil v ose vozu, ddile m i obloukovity trmen, ktery Ize na d ilk u nadzvednout a tak vozy rozpojit. Lze vyuzit standardnfi vyrabenych rozpojovacii modelovfi velikosti TT.
1. R eiim jizdy se starym typem sprdhel (pro porovnani) Pri ,,divoke“ jizde vpred dochazelo asi v 15 procentech k vykolejeni νοζύ na kritickych mistech (krizovatky, vyhybky). Pri stejne jiz d i vzad bylo procento mimoradnych udalosti podstatni v y iii, dosahovalo v pmmeru az 65 %(!). Ke z tra ti νοζύ doslo asi ve 20 %. Pri m odelirske jizde vpred vykolejil asi v 5 % jeden nebo vice νοζύ, pri stejne jiz d i vzad asi 25 % νοζύ. V ysoki hodnoty vypadu ma nasvedomi zre jm i ,,o d b o rn iprύm ernέ“ sestavene k o le jiiti. Z trita νοζύ byla mensi nez 10 %. Na o b riz k u 2 je detail sp rih n u tf dvou νοζύ s novymi sp rih ly. Dotyk je fiisty, kratky, tlacne plochy jsou mirnfi zaobleny, takze d o ch izi k priznivemu prenosu sil i v obloucich s protizvratem (jizdy kolejf ve tvaru pismene S). Z d in livfi nizko jsou trmeny obou sprihel, coz je snad je d in i
2. Rezim jizdy s novym typem sprdhel Pri ,,divoke" jizde vpred byl vypadek mensi, pohyboval se pod 1 0% vSech uskutefininych jizd. Pri s te jn i jiz d i vzad byl rozdil vyznamny; vykolejilo v pm m iru asi 30 % souprav, a to v p re v iz n i mire nikoli z dύvodύ ,,vzprifieni“ , ja k to v iic h n i zname, ale proto, ze n ik te r i kola na krizovatkach a vyhybkach pri jizde do oblouku proti hrotu na srdcovce vyskofiila. Z trita νοζύ byla asi desetiprocentni. Pri m odelirske jizde vpred bylo procento havarijnich pfίpadύ skoro srovnatelne a pohybovalo se m ilo pod 5 %. Pri jizde vzad timto zpύsobem viak.byl rozdil skoro k neuvereni. Pofiet vypadi byl srovnatelny s pofitem vypadO pri jizde vpred! Tedy pouze asi v 5 % p rip adi doslo k vykolejeni. Rozpojeni nastalo v 5 % p rip a d ^ 3. Rezim jizd y s novymi a starymi typy sprahel Pri „divoke“ jizde vpred dochizelo velmi fiasto - asi ve 4 0 % pfipadO k ,,ztraceni“ νοζύ, protoze styk a prevyfieni haku na s ta rim sprahie pro takovy. rezim jizdy zkratka nestacily. Asi v 15 %■ pfίpadύ dofilo k vykolejeni soupravy. Pri ,,divoke“ jiz d i vzad byla situace katastrofalni. Prakticky ve vsech pripadech dofilo^
30
MODELAR · 7/1979 · 222
■f
I
·ν
■
I AW ■
te az vyrostu, budu strojvudcem . . ." Co2 plati
Zelezmcari-amaten ve Francii (p) Ve Francii existuji dva druhy zeteznidnich amateru: jedni sve nadseni pro Zeleznici uplathuji na modelech nejcastej i velikosti HO, druzi tak 6ini na zeleznicich skuteHnych. Prvni majl k dispozici kolem dvou setsamostatnych klubu. Nejvdtdiz nich - AFAC (Assotiation Francaise des Amis de Chemins de fer) - sidli se svymi 4000 Sleny, casto zamdstnanci SNCF (Francouzskd stdtni drdhy) v rozsdhlem, klimatizovanem podzemi parizskeho Vychodniho nddraii. Jeho predseda, dnes ui skoro 80lety pan Daniel Caire, penzionovany profesor matematiky, rikd: ,,Nadim posldnim je zachranit zeleznici nazivu . . Naenormnim kolejidti, jak to dovoluje suteren pod frontou nejdelsi ze vdech parizskych nadraznich budov, jsou kilometry trati, rozsdhld nddrazr se stovkami vyhybek, autobloky, ndkolik set lokomotiv parnich, dieselovych i elektrickych, z nichz sedmndct muze byt v pohybu souSasnd. Vozu osobnich i nakladnlch je tu bezpofiet - odhadem snad 1000 Si vice. Vlaky jezdi podle jizdniho radu. Modelovy rychlik Pariz-Moskva respektuje na svd dlouhd trati vdechna zastaveni i manevry, jimz se podrobuje skutedny vlak na prave trati. Jen das je pondkud pozmdndn: misto 47 hodin zde na modelu jen 15 hodin, aby rychlik dorazil k cili. Vedkera doprava je rizena minipoditadem - v podstatd tak, jako skutedna o poschodi vyde. Klub vydava dasopis, ktery se obfra zeleznidni dopravou vubec - tedy nejen modelovou. A pro svd dleny porada skveld Zeleznidni exkurze. Patron klubu -S N C F -k je jic h pordddni udrZuje v provozu schopnem stavu parni lokomotivu Pacific - tedy 2 C 1 di 231. Ostatnd jste ji m oind viddli v ndkterdm franqouzskdm filmu, napr. ve „Velkem fldm u" s Funesem a Bourvillem.
o
k vykolejeni, pridinou bylo casto vzepreni a vypaceni h lk u stareho typu sp flh la . Tento rezim jizdy tedy prakticky nelze provozovat vubec. Pri m odellrske jizdd vpred byly podminky priznivejdi, asi v 10 % pripadii dochazelo k ztraceni νοζύ za jizdy, p o ie t vykolejeni byl na Orovni pribliznd 5 % pripadii. Pri jizdd vzad pomalym zpiisobem dochazelo k vykolejeni asi ve 30 % pripadii, zaleielo na tom, ktery typ vozu mel stare sprahlo. Byl-li to viiz ctyrosy, bylo procento vypadu mensi nez u vozu dvouosych. Vezmeme-li tedy za zaklad priimerneho spotfebitele-modelare nebo ,,hradkare“ , priimerny zpiisob jizdy na kolej i§ti, ve kterem se nevyskytuji vyrazne extremy co do rychlosti a smeru jizdy, prichazime k tom uto zaveru: a) novy typ sprahla ma vyrazne lepsi vlastnosti nez stare provedeni sprdhel modelove velikosti TT, b) rozdil se projevil tim vice, dim razantneji se se soupravami na kolejisti jezdi, ·c) vyraznd zlepSeni Ize pozorovat na tech kolejistich, k te ri jsou sestavovana na jednorlzove pouziti na podlaze nebo koberci v byte,
MODELAR · 7/1979 - 223
Francouzskou ndkladni lokomotivu X 150 v modelove velikosti HO vyrabi francouzskd firma JOUEF. Delka modelu je asi 320 mm Kluby modelovych zeleznidaru jsou rozsety po vdech departementech; daleko vice je vdak neorganizovanych. Po modelech lodl, jejichz stavbou se Francouzi bavili snad odjakiiva, jsou pry m odelyieleznichned nadruhdm mistdmezi zdlibami v miniaturdch. Holdujl jim i lidd zvudny ih jmen, ministri, politikove, umdlci - z nichZ alespod jmdno filmoveho herce Bernarda Blier nenl u nas nezndmd. Druzi se zase sd ru iu jl ve FACS (Federation des Amis de Chemins de fer Secondaires Sdruzeni prdtel lokdlek). Jde zhruba o 1800 clenu, kteri kupuji a uvdddji znovu do provozu zrusend tratd vdtdinou uzkorozchodnych drah a s nimi i parni lokomotivy a vozy. Zachranili tak a vrdtili do provozu na svych zabavnich tratich uz 176 lokomotiv a ndkolikandsobek osobnich i ndkladnich vagdnu. Sami vse opravili, sami to udrzuji a sami s tim jezdi. A v turistickd sezone vozi kazddho, kdo si zaplati. Na takove amatdrskd Ozkokolejce v krajind Vivarais jsou ve sluzbe byvali, vdtdinou j i i penzionovani prednostove nddrazi, strojvudci, pruvoddi ba i vyhybkdri. Ale ve vdtdind jsou to lidd ze zcela odlehlych povoldni - aktivni prdvnici, ddlnici hlavnd ze strojirenskych oboru, uditele atd. Sveho dasu uverejnila tydennirevue vyprdvdηί P. Bonta, ktery se o modelove zeleznicdfstvi zadal zajlmat, navdtivil radu klubu a zjistil, Ze m ezi,.Zeleznici posedlymi“ jsou prdvdtakdesetileti, jako osmdesatnfci - nikoli vdak mnoho prlsludnic druhdho pohlavi. A zejmdna tdm prvym uZvmuznych letech kladl otdzku: „Jak to u v is propuklo?" Aodpovdd'tdmdr vZdycky tdZ: „KdyZ jsem byl jedtd maly kluk, snil jsem o tom,
d) nejpfesvedcivejsi rozdil Ize pozoro vat pri jizdach vzad, kdy se soupravy prevazne sunou pied lokomotivou, e) rezim jizdy s vozovym parkem, ktery ma stara i nova sprahla, prinadi vice problemii nez radosti, f) vymena sprahel za novy typ neni narocna a jelikoz Ize ocekavat pomernd nizkou cenu sady sprahel noveho typu, celkova vymena starych sprahel za novy typ se jiste vyplati. Zaverem tedy konstatovani, ktere provozovatele modelove velikosti TT jistd potesi. Νονό sprahlo se je v i ja ko dobr6, jizdni vlastnosti vozii vylepdi, spolehlivost provozu vzroste, pocet ztrat vozii za jizdy poklesne, pocet vykolejeni vriiznych rezimech jizdy take klesa. Bezpochyby na klubovych kolejistich nebo kolejidtich, na kterych je ,,nivelizace" trati predem zarucena, budou vysledkyjeste lepSi. V nadem pripade vsak slo zamerne jen o ,,priim6rneho modelare-konzumenta", pro kterdho byl vlastne test proveden, nebof pravd on jakoukoli zmenu k lepdimu nejvice pociti a oceni.
Testoval: ing. Ivan NEPRAS, CSc.
i onadich chlapcich. D^lezevgtdina sice chape, ze elektricke Si dieselovS lokomotivy maji sve prednosti, ale pfece jen - parni strojese jim lib i vice, zejmena ty vylepSene, ktere take kouri. FrancouzSti modelari - vubec, ale zejmena modelovi zelezniiAfi - maji i sv6ho myslitele. Je jim Clive Lamming, 44lety profesor filosofie. Ten vidl v modeldfich lidi ,,kteri netrpi neurosou, jejich ροέίηάηί neni patologicke". Adodava: ,,Jen si kompenzuji svA nesplnena detska prani. Je to zdravy navrat do detstvi.' Vychiizi tu ndkolik Sasopisii, vgtdinou t6ch ,,podoboji“ , zabyvajicich se nikoli vyhradne ie le zn ici modelovou, ale i tou velkou, prototypovou. Jejich Ciroveii neni prilid vysoka, jde spide o seditovS edice. Jejich kladem vsak je, ze rozdiruji vedomosti amateru informacemi o zeleznicich ruznych zemi. LA VIE DU RAILvsrpnu 1976 vdnoval nadpoloviini vdtdinu strdnek ze leznici v NDR, a to zasvdcend, dukladnd a zajimave. Jen je divne, proS v temze Sisle hned vedle zeleznic je dlouhy, ilustrovany dldnek o mahaskovych divadlech. Literatury je dost. Krdtce pred koncem roku vydly v nakladatelstvi Hachett TRAINS ELECTRIQUES EN MODELES REDUITS (Elektrickd vlaky ve zmendenych modelech) od Daniela Puiboubeho. Krasny papir, vazba, formdt A4, 155 stran, spousta dobrych, z valne cdsti barevnych ilustraci. Obsah pfipomlnd nase brozury. Avsak text svou lezernosti a prilidnym doporucovanim prefabrikatii, ktere s ta ii jen slepovat, se nedd dobre srovnat s dukladnosti nadich knizek, byf skromnd vybavenych. Z hlediska dosaiitelnosti potreb modelovdho zeleznicare jsou ve Francii podmlnky velmi dobre. Nejde pouze o moznost ndkupu lokomo tiv, vozu a prefabrikovanych nddrainich a jinych staveb vyrobcu z celd Evropy. Jde take o prekli2ky, kvalitni balsu, latd vdech moznych profilii, kovove profily, trubky, ale take nastroje, lepidla rozlidnych vlastnosti, barvy aj. Vyrobky ze vdech moznych zemi a vsech moznych znacek. Lee - z naseho hlediska se to vsechno jevi jaksi drahe. A jde-li o zbozi dovezene, znaCek Fleischmann, Marklin, ale i Rivarossi, jevi se drahe i domorodcCim . . .
L O AKTIVITE, ale aj o moinostiach klubovieleznidnych modelArov v Nemeckej demokratickej republike svedii u i druhi stavebnica maloseriovej produkeie ielezniinych modeiov vo vetkosti HO. Po troch variantoch elektrick0ho akumul6torov6ho dvojvozfia radu AT223 (Wittfeld) spred niekorkych rokov je to tento raz stavebnica drobndho koiajovdho vozidla, motorov6ho vozika s privesom pa udrzbu trati SKL. Podobne, ako predchidzajiici model, aj tento vznikol spoluprdcou klubov v Marienbergu a Meissene. Perfektni konitrukeia, gravCira formy, inStruktlvny nAvod na zostavenie a balenie vo farebnej krabiike, vybavenej aj technickym popisom skutoinej predlohy, to su znaky vyrobku, za ktory by sa nemusel hanbit ani profesionAlny vyrobca. Iste aj o tento model bude zAujem v zahraniii. Skoda, ze Aeskoslovenski modelAri nemdiu s nieiim podobnym poiitaf nielen z vlastnej kuchyne, ale ani od profesionAlnej vyroby. Ing. D. Selecky
O b r.2
mnfleiafskelg^^,,. lirnilEinVJ n q h lT O H lldlllLOll
,M
Sokolovska 93, Prana 8 · tel. 618 49 prodejna proviidi zasilkovou sluzbu MODELARSKY KOUTEK Vinohradska 20, Praha 2 · tel. 244 383 K vystrihovankam je prilozen navod nasestavovani karoserie a arsik snlmacich obtiskii startovnich clsel.
Nabidka na mesic cervenec 1979
KOMAR 2
Kat. i i s l o 4704
Obllbeqy sekavAvaci m o A l letadla s gumovym pohonern pro uplnejzacJ(fecnik^doznal n ik o lik zm§n, ktare prodlouzi jeho iivotnost a zvySi vykony. NejpodstatnijSi rrovinkou je nova hlavice trupu, nesouct vrtuli o prumeru 150 mm, Ktera m o o (JjjEtrSdS oymbSTTckou kabinu, je zato pevnijsi a odoinejsi νύόί narazum. >dodiivdn v novem obeiTTnahemz je nati£ stavovani i zaletani.,
■ 77 Sede servo Varioprop J. Steipe-Dost^l, Koll^rovo n&m. 2, 770 00 Olomouc. ■ 78 Serva Varioprop §ed^ (ilutA). M. Kminek. Vrbice 3, 507 02 2eretice, okr. Jidin. ■ 79 Lamin^tovou karos na model Lancia Stratos v mdr. 1:8. J. Talla, Ddlnicki H6, 770 00 Olomouc Neredin. ■ 80 Japonskou RC soupravu 2 -4kan £l., jen dobry stav. M. Kyndl, tr. 5. kvdtna 31, 466 01 Jablonec n. Nisou.
B 82 Motorizovany vdtrort. I. Stried, O kruin^ 4, 974 01 Banska Bystrica. B 83 Plciny modelu dlunu tfidy FSR 6.5 vdetnd dokumentace pohonnych jednotek. T. Puksa, Fudikova331, 284 00 Kutna Hora. B 84 Kity JU 52/3 - JU 86, mdf. 1:72, nepostavene. R Domes, 783 53 Velka Bystfice 494.
Souprava je u riena pro stavbu drahoveho modelu automobilu v meritku 1:32.«Obsahuje disky prednich a zadnich kol o 0 12 mm, hridele, pouzdra pro hridele, staver.i srouby a podlozky. Kat. iislo 4732 Cena 13,50 Kis
B 85 Kriz. ovladad, A1 plech (chladide pro tranz ), plech 0,2 -0 ,4 mm (fosforbronz, Cu). Kdo prod^ di zhotovi klaviaturu pro varhany? P. Steldik, 0^stkova44, 301 58 Plzed. B 86 Star§i spolehl. prijimad Mars mini 40,68; motor M VVS 1,5 D a vrtuli; Sede servo Varioprop s konektorem. F. Vokad, Riegrova 22, 674 01 Tfebid.
ΗΰΖΝέ B 87 Sovetsky modelar, ktery sbira modely soudasnych vojenskych letadel v mer. 1 : 72, nabizi letadla a vrtulniky v mer. 1 ; 50. 1 : 72, 1 : 100, automobily 1 : 24, 1 : 43, lodd 1 : 400, 1 : 500, tanky 1 30. 1 : 35; technickou literaturu aj. SSSR, 344068, Rostv na Donu, ul. Krivorozskaja 61, kv. 111, Klocnov I. I.
Komar 2 je model, sn im zsem iize te zu ia stnit souteze, vypsane k 30. v y ro ii zalozeni Pionyrske organizace SSM a M ezinirodnlm u roku dilute komisl mladeie LIRMoS a redakci iasopisu Modelar. P ravidlasoutiienajdetevM odelAfi 5/1979. Rozpeti 320 mm Cena 12,50 Kis
B 88 Polsky zajemce nabizi vymdnu das Modelarz nebo Maly Modelarz za das. Modelar. Piotr Kus, Kotobneska 55 F/1, 80 396 Gd-Oliwa, Polska.
SANTA MARIA
DISKY KOL S PftlSLUSENSTVfM
model historicke lodi
Od predchazejici se tato souprava lisi pouze vitSim prum irem zadnich disku (16 mm), takze je vhodnd pro modely automobilu v meritku 1:24. Disky obou souprav je nutne opatrit obrucemi z pinene pryie. Polotovary o b ru ii se k diskijm pfilepi Alkapr6nem. Po zaschnutl se disk upne do s klliid la soustruhu i i vrtaiky a o b ru i se obrousi na pozadovany rozmer. Kat. iislo 4733 Cena 13,50 Kis
Stavebnice modelu historickb lodi KryStofa Kolumba z 15. stoleti je v m irltku 1:100. Model je neplouvoci a je uvazovin jako dekorativni. Prevazna ia s t lodi je postavena ze smrkovych prlrezu a prekliiky. Drobn6 dlly, jako kladky, rum pily, z£chrann6 ilu n y, kotvy, lodni d ila apod., jsou plastikove vylisky.
(Dokondeni ze str. 28)
■ 81 Japon mf. transform^tory 7 x 7 mm (iluty, bily. derny). R. Bohm, Makovskeho V. 4416, 708 00 OstravaPoruba.
DISKY KOL S PRiSLUSENSTVIM Π /
POMAHAMESI
B 89 Modelar ze SSSR si chce dopisovat a vymenovat plany a fotografie letadel s modelari z 0SSR, SSSR, 450058, Ufa, ul. R. Zorge 38 kv. 18, Bondar V. S. ■ 90 Sberatel modelti automobilij v mef. 1 ; 43 nabizi k vymeiiovani automobily v mer. 1 ; 43 a motory sovetske vyroby. SSSR, 428014, Ceboksary 14, ul Bidurina 8 kv.118, Jegorov Vladimir. B 91 Polsky letecky modelar (stavi modely kateqorie F2D F2B, F4D) si chce dopisovat a vymdhovat plany a material s modelarem z 0S SR M Pacho, 97 300 Piotrkdw Tryb., ul. 22 Lipca 17/25 bl. 13 m 51, Polska.
PO u z Av Er c e B Prodam amat. prop, soupr. pro 4 serva; vys. 4- prij. F bat. l· nabijed a RC auto Chevrolet Corvetta s diferenc. elektra, lam. karos , pohon 6 ksNiCd 900 mA + nabijec F 2 serva Futaba FP-7S, vde v chodu (4500). Fr. Hrstka, Noskova 17, 180 00 Praha 8. B Prodam vrtulnik Alouette II Kavan. P. Bosak, Fucikova 278/IV, 339 01 Klatovy.
AUTOVODITKO
Staveonice obsahuje smrkovb a p re k liik o v i vyfezy s natistinym i dlly, sm rkovi liSty, acetoηονέ lepidlo, brusny papir, n a t iit in i plachty a vlajky, pruhlednou fblii a nit. Dale jsou ve stavebnici ramecky s plastikovymi dlly, saiky s drobnymi doplhky, obtisky znakii a erbii, stavebni vykres a navod ke stavbe.
je dulefitou souiA stl d rih o v ih o modelu au tomobilu. Souprava obsahuje plastikovA tile sa vodltka, sberafie proudu z autodrihy, stavici krouiky a upevhovaci Srouby s b ira iu . Kat. iislo 6925 Cena 11 Kis
Defka 525 mm
A PAPIROVE K/ MODELY AUT
Cena 100 Kis
DRAHOVE
Vystrihovinky Ctyr druhu karo hovd modeL automobtfSTJoe ilrreny hlavni pro praci v m odelartkjoh krouiclch. Z p r ilozenych listu je moino snadno zhotovit Ctyri ruznjfcaroseriedrahovych modeluy mgritku 1:24r
32
MABUCHI FT 160 D je elektromotor vhodny pro pohon drahovych modelu automobilu. Napajeci napeti je 6 az 12 V, maximalni ot£6ky 38 800/min pri odberu 700 mA bez zatizeni. Cena 55 Kis
m o d e le r mesicnik pro letecke, raketove, automobilove, lodnia zelezniinimodelarstvi. Vydavi ilV Svazarmu ve VydavatelstviNASE VOJSKO, narodni podnik, 113 66 Praha 1, Vladislavova 26, tel. 2615 51-8. Sefredaktor Jiri SMOLA, redaktor Vladimir HADAC, sekretέfka redakce Zuzana KOSINOVA. Graficka ijprava Ivana NAJSEROVA (externd). Adresa redakce: 110 00 Praha 1, Jungmannova 24, tel. 26 06 51, linky468,465. Vychizi m$si(n$. Cena vytisku 4 K6s, pololetni predptatne 24 K6s. - RozSiruje PNS, vjednotkach ozbrojenych sil Vydavatetstvi NASE VOJ SKO- 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. Objednivky prijima kaidi poSta i doruiovatel. Inzerci prijima inzertni oddeleni Vydavatetstvi NASE VOJSKO. ObjednAvky do zahraniiipriji ma PNS - vyvoz tisku, JindriSska 13, 110 00 Praha 1. Tiskne Nase vojsko, n. p., zavod 8, 162 00 Praha 6-Liboc, Vlastina 710. Toto cislo vyilo v cervenci 1979 „ Index 46882 © Vydavatelstvi NA§E VOJSKO Praha
MODELAR · 7/1979 · 224
OBJEKTIVEM Francouzska lokomotiva r. BB 15 000 v modelovem ztvarneni firmou JOUEF vynika pusobivou stribrno-cerveno-sedou povrchovou upravou (predloha ma karoserii z plechu z nerezavejici oceli)
^ RC polomaketa BIPE Special italske firmy Aviomodelli ma rozpeti 1400 mm a je urcena pro motor 8 az 10 cm 1
Novinkou v katalogu firm y Burago je Bugatti „59" patrrci do serie Diamant, tj. presnych kovovych modelu luxusnich a sportovnich νοζύ
^
Mezi cetne modelare, kteri si dosud voli za predlohu pro RC model znamy vetron MINIMOA, patri clenove holandskeho klubu v Ens chede
S modelem Kontroler 15 startuje Ospesne v kategorii F2A S. Bihun z klubu LOK v Koszalinu (PLR)
SNIMKY: Aviomodelli^ Burago, FMT, St. Kaplonek, D. Selecky
Zimni prestavky vyuziii modelari ve Friedrichshafenu (NSR) k usporadani zdarile vystavy, na niz budily pozornost zejmena RC makety slavnych letounu Foto: FMT - έ ίρ
Dvema snim ky se jeste vracime k lonskemu Turnaji sampionu: Jednim z tech, kteri si vybrali jako predlohu pro akrobatickou polomaketu ceskoslovensky letoun Z-50L, byl exmistr sveta Wolfgang Matt z Lichtenstejnska - skoncil na patem miste (nahore). Dean Koger z USA si vyletal ctvrte misto s polomaketou letounu Laser 200, ktery jsme poznali i na IX. MSLA v Ceskych Budejovicich. Snimky: G. Hoppe