Lesní hospodáfiství má svá specifika Profil KI PlzeÀ Zavedení modelu diferenciální renty Honiãské zkou ky na LS DomaÏlice Fotografická soutûï

12 âasopis lesníkÛ a pfiátel lesa

roãník 12 2005

Lesní hospodáfiství má svá specifika Profil KI PlzeÀ Zavedení modelu diferenciální renty Honiãské zkou‰ky na LS DomaÏlice Fotografická soutûÏ ãtenáfiÛ – Podzim

Mezinárodní semináfi RecAsh Lesy âeské republiky, s.p. byly organizátory mezinárodního semináfie RecAsh – „Pravidelná recyklace dfievûného popele – environmentální demonstraãní projekt“. Semináfi je jedním z v˘stupÛ stejnojmenného projektu podporovaného projektem LIFE Evropské unie, jehoÏ realizátorem je ·védsk˘ lesnick˘ v˘bor Värmland-Örebro. Semináfi se konal ve dnech 8.–10. 11. 2005 v Praze v hotelu Olympik, moderátorem byl docent fakulty lesnické a environmentální âZU v Praze Ivo Kupka. Zúãastnilo se ho celkem 75 úãastníkÛ témûfi ze v‰ech zemí EU. Projekt je zamûfien na zhodnocení moÏností vyuÏití popela vznikajícího spalováním lesní biomasy tak, aby se nestal odpadem, kter˘ je nutno skládkovat, ale vzhledem k obsahu Ïivin se nabízí jeho ‰iroké vyuÏití, mj. napfi. v zemûdûlství a lesnictví. Tento první mezinárodní semináfi mûl za cíl seznámit úãastníky i z ostatních zemí, neÏ je ·védsko a Finsko, kde projekt probíhá, s dosavadními v˘sledky v˘zkumu a zku‰enostmi s aplikací této suroviny. ÚãastníkÛm byla pfiedstavena i první neoficiální verze informaãní broÏury s názvem „Od získávání energie z lesního tûÏebního odpadu k recyklaci popela“ s informacemi, jak z popele vyrobit produkt, kter˘ lze snadnûji aplikovat na lesní pÛdu, a dále instruktáÏní videosnímek s názorn˘mi ukázkami. Podrobnûj‰í informace k semináfii i celému projektu pro vás pfiipravujeme do nûkterého z pfií‰tích ãísel Lesu Zdar. Text Bc. Jana Pechová, foto Ing. Jaroslav Karas podnikové fieditelství LâR Moderátor semináfie Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc.

Pfii pfiedná‰ce I vûda dokáÏe b˘t vtipná

Zástupkynû organizátora semináfie Bc. AneÏka Pavli‰ová a Bc. Jana Pechová Semináfi probíhal v reprezentaãních prostorách hotelu Olympic Praha

Poster session

Veselé Vánoce přeje redakce

LESU ZDAR

12 / 2005

ÚVODNÍ SLOVO

OBSAH 4

Lesní hospodáfiství má svá specifika

6

Tiskov˘ mluvãí LâR pfiedal ‰tafetu

7

Transformace státních lesÛ – rakouské zku‰enosti

VáÏení ãtenáfii, 4

10 Krajsk˘ inspektorát PlzeÀ 16 Lesafiina byla pro mne jasná volba

6

17 Bibliotéka ptákÛ a savcÛ 18 V silné sestavû

10

20 Zavedení modelu diferenciální renty 24 Tesafiík obrovsk˘ 26 Odchyt a krouÏkování ptákÛ v CHKO Jeseníky

16

27 Jestfiáb opût v pfiírodû 28 Camil Aldano Virgas – rozhovor 30 Honiãské zkou‰ky na LS DomaÏlice 32 50. v˘roãí CHKO âesk˘ ráj

30

33 VyuÏití harvestorov˘ch technologií 34 Fotografická soutûÏ ãtenáfiÛ – Podzim

34

36 ·kola praktického fotografování, IV. díl 38 Jak se to dûlá 39 Prosinec 40 FotosoutûÏ – „Pohledy do pfiírody“

36

42 Barevn˘ podzim v Beskydech 43 Vánoãní stopovaná 44 Velká turisticko-fotografická soutûÏ

40

46 Panorama

LESU ZDAR âasopis lesníkÛ a pfiátel lesa Adresa redakce: LâR, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové tel.: + 420 495 860 265 (276), fax.: + 420 495 262 391 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] Vydává: Lesy âeské republiky, s. p., Pfiemyslova 1106, Hradec Králové 8 Iâ: 42196451, Evidenãní ãíslo Ministerstva kultury: 11416, ISSN 1214-4835 Redakãní rada: Pfiedseda: Ing. Václav Lidick˘; âlenové: Ing. Vlastimil Hudeãek, Ing. Jaromír Latner, CSc., Ing. Pavel Star˘, RNDr. Jifií Stonawski, Ing. Lubomír ·álek; ·éfredaktor: Ing. Jaroslav Karas; Odpovûdn˘ redaktor: Ing. Pavel Hes; Redaktor: Jaroslav Panenka, Petr Grepl; Sazba a litografie Typograf, s. r. o. (Podepsané ãlánky nemusí nutnû vyjadfiovat stanovisko vydavatele) Tiskne: Tiskárna Nové Mûsto, s. r. o.; Pfietisk povolen pouze se souhlasem redakce (Uzávûrka pfií‰tího ãísla 15. 12. 2005) Rg1-1994

Ilustraãní foto na obálce: titulní strana – J. Karas zadní strana – J. Karas

www.lesycr.cz

toto úvodní slovo budete ãíst v závûreãném ãísle ãasopisu Lesu Zdar za rok 2005. Neznamená to je‰tû bilancování roku 2005, protoÏe celoroãní v˘sledky nejsou dosud známé, ale i pfiesto mi dovolte vrátit se k na‰im hospodáfisk˘m v˘sledkÛm za 3. ãtvrtletí roku 2005. Jsem velmi rád, Ïe trend zvy‰ování hospodáfiského v˘sledku je potvrzen i koncem tfietího ãtvrtletí. JestliÏe hospodáfisk˘ v˘sledek za pololetí dosáhl 1 miliardy a 40 miliónÛ Kã, tak v˘sledek k 30. 9. 2005 je je‰tû vy‰‰í, dosahuje 1 miliardy a 109 miliónÛ Kã. Tento v˘sledek se samozfiejmû nezrodil náhodou. Je v˘sledkem zmûny obchodní politiky, zmûn v rámci optimalizace struktury státního podniku a samozfiejmû je dosaÏen díky úsilí v‰ech pracovníkÛ LesÛ âR. Za tuto práci, které si velmi váÏím, dûkuji v‰em pracovníkÛm. Tyto v˘sledky jsou velmi dobré, ale jsou jen za 3. ãtvrtletí. Jednoznaãnû si musíme fiíci, Ïe nelze usnout na vavfiínech. Závûr roku teprve ukáÏe, zda dokáÏeme udrÏet pfiíznivé v˘sledky na‰eho hospodafiení. Jsem pfiesvûdãen, Ïe i v podmínkách stále se zvy‰ující konkurence v rámci EU se nám tento úkol podafií. Pochopitelnû i pfies dobré hospodáfiské v˘sledky máme své kritiky. Je nám podsouváno, Ïe dobr˘ch hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ dosahujeme na úkor lesa, Ïe omezujeme pûstební ãinnosti a Ïe stav lesÛ se zhor‰uje. Není to pravda a jasnû fiíkám, Ïe státní podnik neomezuje pûstební ãinnosti. Jsme si vûdomi toho, Ïe pûstujeme lesy pro dal‰í generace a nedopustíme jejich nadmûrnou exploataci. Na závûr bych se rád zmínil o konci roku. BlíÏí se Vánoce a nov˘ rok 2006. To je dÛvod pro odpoãinek, stráven˘ v rodinném kruhu, i pro bilancování, co se povedlo a co nikoliv. Pfieji v‰em kolegyním a kolegÛm, tak jako v‰em ostatním ãtenáfiÛm, klidné proÏití vánoãních svátkÛ a pokud budeme bilancovat, chci fiíci, Ïe zmûny ve státním podniku, i pfies urãité chyby a nedostatky, vedly k lep‰ím hospodáfisk˘m v˘sledkÛm a umoÏnily LesÛm âeské republiky zaujmout takové místo na poli ekonomiky, které jim ■ právem náleÏí. Ing. Vladimír Blahuta, generální fieditel LesÛ âR

AKTUÁLNù

Lesní hospodáfiství má svá specifika Na téma lesní hospodáfiství, obchod a jeho v˘voj jsme si povídali s v˘robnû-technick˘m fieditelem LesÛ âeské republiky Ing. Karlem LuÀákem Generální fieditel LesÛ âR uvedl na tiskové konferenci pfiíznivá ãísla o ekonomice státního podniku. ¤eknûte nám, pokraãuje tento trend i nadále ve tfietím ãtvrtletí, nebo do‰lo k poklesu hospodáfiského v˘sledku? Lesní hospodáfiství oproti prÛmyslové v˘robû má svá specifika. V˘robní proces v lese je v mnoha pfiípadech Ing. Karel LuÀák spjat s pfiírodními procesy. Vût‰ina v˘konÛ pûstební ãinnosti, tedy nákladové poloÏky, zatûÏuje nejvíce období prvního pololetí, kdy objem v˘konÛ pûstební ãinnosti je v˘raznû vy‰‰í proti trÏbám z tûÏební ãinnosti. Pozitivní trend v tvorbû hospodáfiského v˘sledku i ve tfietím ãtvrtletí ukazuje na pÛsobení ozdravn˘ch krokÛ. V˘voj hospodáfiského v˘sledku v mil. Kã pfied zdanûním dle jednotliv˘ch mûsícÛ je následující:

nûní vynakládan˘ch prostfiedkÛ pfii zaji‰tûní plnûní v‰ech funkcí lesa. Domníváte se, Ïe zmûna obchodní politiky skuteãnû povede k vût‰í ziskovosti státních lesÛ, kdyÏ privátní sektor dovede podle nûkter˘ch odborníkÛ obchodovat lépe? Dosavadní v˘sledky ukazují na to, Ïe zmûna obchodní politiky jistû povede ke zlep‰ení ekonomick˘ch parametrÛ. Zatím nechceme tyto v˘sledky pouÏívat jako definitivní argumentaci, protoÏe zásadnûj‰í hodnocení chceme provést aÏ na konci roku. Celou problematiku nové obchodní politiky je tfieba posuzovat v komplexu zmûn probíhajících u LâR vãetnû pfiesunu ãásti ãinností do sféry sluÏeb, kde je nutné spatfiovat dal‰í pfiíãiny zv˘‰ení ziskovosti. Jsou vÛbec Lesy âR na obchod se dfiívím pfiipraveny? Kdy se tento obchod spustí? Obchod ve vlastní reÏii jiÏ byl zahájen a v roce 2005 bude tímto zpÛsobem prodán 1 mil. m3 dfiíví bez pfiímo fiízen˘ch lesních závodÛ. V roce 2006 by se mûl tento objem zdvojnásobit. To, Ïe byla znaãná ãást uvedeného mnoÏství zobchodována bez vût‰ích problémÛ, naznaãuje, Ïe je nastaven˘ trend krokem správn˘m smûrem. Na pfiípravû personálu musíme dále pracovat a jsme pfiipraveni vûnovat této ãinnosti maximální pozornost.

skutečnost

Na pozitivní trend tvorby hospodáfiského v˘sledku má podstatn˘ vliv prodej dfiíví ve vlastní reÏii podniku.

LESU ZDAR

Není pozitivní hospodáfisk˘ v˘sledek zpÛsoben zanedbáním pûstební péãe?

4

V Ïádném pfiípadû se nejedná o zanedbání pûstební péãe, pfiestoÏe byly meziroãnû sníÏeny náklady pûstební ãinnosti vztaÏené na 1 ha lesní pÛdy zejména u v˘konÛ péãe o kultury. Jedná se o smysluplnou racionalizaci s cílem zefektiv-

12 / 2005

JestliÏe Lesy âR pfiistoupily ke zmûnám ve své hospodáfiské koncepci, mÛÏete struãnû uvést dÛvody, tedy údajné nedostatky pÛvodní transformace lesního hospodáfiství ve státních lesích? Transformací státních lesÛ byla v roce 1992 prakticky oddûlena jejich správa od v˘konÛ prací v nich. Ve druhé vlnû kuponové privatizace byly transformovány lesní závody b˘val˘ch státních lesÛ na lesní akciové spoleãnosti a byl vytvofien jedin˘ podnik státních lesÛ jako správce státního majetku – Lesy

AKTUÁLNù

v soutûÏi s okolními státy. Uveden˘ model nezaruãoval poÏadavek na funkci lesa do budoucnosti vycházející z celospoleãenské objednávky a obecn˘ch principÛ ve vztazích mezi pfiírodou, ekonomikou a spoleãností. Strategické a ozdravné kroky podniku sledují reálné vymezení finanãních tokÛ, odpovídající daÀové toky, zv˘‰ení pfiidané hodnoty, získání údajÛ o reáln˘ch nákladech a v˘nosech z referenãních v˘robních procesÛ, nastavení podmínek volného trhu pro podnikatelské subjekty v âR a narovnání pomûrÛ na pfiijatelnou míru ve vztahu LâR k EU s cílem zaji‰tûní a vyuÏívání v‰ech potenciálÛ lesa v rámci zachování Ïivotního prostfiedí a plnûní ostatních ■ funkcí lesa. redakce

LESU ZDAR

âeské republiky (dále jen LâR). V˘jimku tvofiilo pouze nûkolik pfiímo fiízen˘ch lesních závodÛ LâR, slouÏících jako kontrolní subjekty, podílející se pfiibliÏnû jen na sedmi procentech celkového objemu v˘konu celého podniku LâR. Vzniklé lesní akciové spoleãnosti provádûly a zaji‰Èovaly sluÏby pro LâR vãetnû obchodu se dfiívím. Dfiíví bylo prodáváno lesním akciov˘m spoleãnostem neobvykl˘m zpÛsobem, tak zvanû „na stojato“. Obchodní smlouvy na komplexní sluÏby byly se smluvními partnery uzavírány na dobu nejménû tfií let. LâR prodluÏovaly jednotliv˘m akciov˘m spoleãnostem tyto smlouvy témûfi v˘hradnû bez v˘bûrov˘ch fiízení. Do‰lo tak k odklonu od základních trÏních principÛ a volné konkurence. V˘sledkem tohoto procesu byla nízká ekonomická v˘konnost, ztráta know-how u LâR se v‰emi atributy, které do budoucna nemohly odolat ekonomickému v˘voji v âR ani

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

5

AKTUÁLNù

Tiskov˘ mluvãí LâR pfiedal ‰tafetu Novou mluvãí LesÛ âR se stala Mgr. Alexandra KfiiÏková. Vystfiídá tak Ing. Lubomíra ·álka, kter˘ v podniku zÛstává, ale pfievezme jinou, zatím neurãenou funkci. Podûkovat za zhruba pÛldruhého roku spolupráce a pfiedat pomysln˘ ‰tafetov˘ kolík, to bylo cílem neformálního setkání, na které pozval 22. listopadu do salónku hotelu U královny Eli‰ky louãící se Lubomír ·álek pfiedev‰ím regionální novináfie.

Mgr. Alexandra KfiiÏková, tisková mluvãí LâR Narodila se 14. 2. 1977 ve Znojmû 1983–91 – získala základní vzdûlání na Z· Sídli‰tû PraÏská, od páté tfiídy nav‰tûvovala tfiídu s roz‰ífien˘m vyuãováním matematiky a pfiírodovûdn˘ch pfiedmûtÛ, úãastnila se biologick˘ch olympiád 1991–95 studovala ve tfiídû s pfiírodovûdn˘m zamûfiením 1995–2001 studovala uãitelství pro S· (obor âesk˘ jazyk a literatura/ V˘tvarná v˘chova) na Pedagogické fakultû Univerzity Hradec Králové 2000–2002 – pracovala jako stfiedo‰kolská uãitelka – Stfiední odborná ‰kola StûÏery (HK) 2002–2005 – pracovala jako redaktorka a moderátorka v hradeck˘ch regionálních televizích (RTV Galaxie, TV Hradec Králové, TV PULS) a krátce také v Krajsk˘ch novinách, pfiispívala do pofiadu âeské televize Toulavá kamera

LESU ZDAR

Od roku 1995 Ïije v Hradci Králové, je svobodná.

6

Ing. ·álka vystfiídala nová tisková mluvãí Mgr. Alexandra KfiiÏková

12 / 2005

„Jako první jsme pozvali vás, ktefií máte k sídlu podnikového fieditelství regionálnû nejblíÏe,“ vysvûtlil vedoucí Odboru tisku a propagace Mgr. Václav Bendl. „Chceme ale v˘raznû zkvalitnit komunikaci s novináfii nejrÛznûj‰ích médií celé na‰í republiky,“ dodal Bendl. B˘valá redaktorka hradeck˘ch regionálních televizí byla pfiijata na tiskov˘ a propagaãní odbor podnikového fieditelství 2. listopadu. Spolu s ní posílí fiady pracovníkÛ tohoto úseku také Ing. Pavel Hes, kter˘ se 1. listopadu stal vedoucím tiskového oddûlení. Jako b˘val˘ vedoucí Národního certifikaãního centra pfii Ústavu pro hospodáfiskou úpravu lesÛ v Brand˘se nad Labem bude zaji‰Èovat spolu s ostatními kolegy odborn˘ dohled nad materiály, kter˘mi se LâR, s. p. prezentují v médiích a na vefiejnosti. „Úkolem nové mluvãí pak bude zlep‰it obraz státního podniku ■ v médiích,“ popsal novináfiÛm Ing. ·álek. redakce

AKTUÁLNù

Transformace státních lesÛ – rakouské zku‰enosti „Transformace státních lesÛ na moderní a konkurenceschopnou podnikatelskou organizaci je nutností. Také státní podnik je normální podnikatelsk˘ subjekt, kter˘ má svÛj rozpoãet, trh, závazky vÛãi zamûstnancÛm i zakladateli, a proto musí optimalizovat své zdroje,“ fiíká Dipl. Ing. Richard Ramsauer, b˘val˘ fieditel Rakousk˘ch spolkov˘ch lesÛ (dále ÖBF).

Narodil se pfied 60 lety v Loeben (Rakousko). Lesnictví vystudoval na vídeÀské universitû Bodenkutur 1971–1975: asistent fieditele Leobner Realgemeinschaft 1975–1979: pracovník mezinárodní obchodní firmy se dfievem – odpovídal za nákup a prodej 1979–1989: fieditel lesních statkÛ kníÏete Liechtensteina – odpovídal za ve‰keré lesnické a dfievafiské aktivity 1992–2001: fieditel Rakousk˘ch spolkov˘ch lesÛ Od roku 2001 pracuje ve firmû Ramsauer Consulting International.

âím se v souãasné dobû zab˘váte a jak˘ je vበvztah k âR? V roce 2001 jsem zaloÏil Ramsaure Consulting International. TûÏi‰tûm na‰í ãinnosti je národní a mezinárodní poradenství v oboru dfievafiského prÛmyslu a lesnictví. Zamûfiujeme se pfiedev‰ím na transformaãní projekty, kdy státní funkce pfiechází do privátního sektoru. Také poskytuji poradenství nejvût‰í soukromé papírenské firmû v Rakousku. V âesku jsem realizoval uÏ hodnû poradensk˘ch projektÛ, pfiedev‰ím v oblasti strategického poradenství. V minulosti jste se podrobnû zab˘val tématikou státních lesÛ. Právû ÖBF pro‰ly v posledních deseti letech razantní v˘vojovou zmûnou. Jak ji dnes hodnotíte, jak˘ mûla dopad na ekonomickou, ekologickou a sociální stránku va‰í b˘valé organizace? MÛÏu posuzovat pouze období deseti let, kdy jsem ÖBF vedl. Samozfiejmû je sleduji i nadále a mám neustál˘ kontakt s vedením této spoleãnosti, takÏe vím, jak tento transformaãní v˘voj pokraãuje. Pro stfiedoevropské lesnické firmy to mÛÏe b˘t velmi dÛleÏit˘ pro-

jekt a vzor, neboÈ do‰lo ke spoleãné optimalizaci ekonomické, ekologické a sociální úlohy organizace. Podíváme-li se na ekonomick˘ rozmûr této transformace, tak pfiestoÏe ÖBF sníÏily tûÏbu o 30 %, ekonomické v˘sledky se zlep‰ily o zhruba 50 %. Jak to bylo moÏné? Za prvé do‰lo k optimalizaci celé tûÏby a prodeji dfieva jako hlavního zdroje pfiíjmÛ Ale také byly optimalizovány ostatní funkce, jakou je napfiíklad národní a mezinárodní spolupráce a poradenství s obchodními partnery, ochrana pfiírody, nastavení pravidel pro lov a rybolov, protoÏe ÖBF pfievzaly i v‰echny vodní plochy a povodí ve vlastnictví státu. S tím je napfiíklad spojena také v˘roba a vyuÏití elektrické energie. Pro tyto optimalizaãní procesy byla stanovena jasná strategie. Bûhem této transformace byly také zaloÏeny 2 národní parky v péãi ÖBF. Zde je dÛleÏitá sociální stránka vûci v oblasti rozvoje turismu, nikoliv ekonomická produkce dfieva. ÖBF jsou jedním z nejdÛleÏitûj‰ích partnerÛ v oblasti rozvoje turismu v Rakousku. To má samozfiejmû i pozitivní ekonomické dopady. Celkovû si myslím, Ïe se nám povedlo ekonomickou, ekologickou a sociální úlohu organizace zkombinovat. Samozfiejmû vÏdy lze nûco optimalizovat lépe a i v Rakousku najdete lidi, ktefií vám fieknou, Ïe tato transformace není optimální. Ale proces je tfieba posuzovat v celkovém kontextu a dnes se o tento model transformace zajímají v‰echny státní lesy v Evropû. Samozfiejmû jej nelze zcela pfiená‰et do jin˘ch zemí, ale mÛÏe se vycházet z jeho základÛ a zku‰eností pfii implementaci. Jako pfiíklad mohu uvést Dr. Rudolfa Freidhagera, mého nejdÛleÏitûj‰ího spolupracovníka pfii transformaãním procesu, kter˘ se stal generálním fieditelem Bavorsk˘ch státních lesÛ a nyní se snaÏí tento transformaãní model uplatÀovat. Také toto je potvrzením mého pfiesvûdãení, Ïe se jedná o kvalitní model transformace. Já takto mluvím i z pohledu vlastníka lesa, neboÈ má rodina jiÏ 200 let vlastní 1000 ha lesa, takÏe dobfie vím, jaké jsou s tím spojeny náklady, v˘nosy nebo zpÛsoby ochrany pfiírody. Lesy âR téÏ procházejí nyní velk˘mi zmûnami. Jejich cílem je pfiejít ze statického správce lesa v moderní a konkurenceschopnou podnikatelskou >>

12 / 2005

LESU ZDAR

Dipl. Ing. Richard H. Ramsauer

7

AKTUÁLNù >> organizaci. Základním ãlánkem k tomu je pfiechod na pfiím˘ prodej dfiíví zpracovatelsk˘m závodÛm namísto obchodování pfies zprostfiedkovatele. Myslíte si, Ïe je dnes v EU správné, aby i státní organizace podnikatelsky myslela a snaÏila se optimalizovat vyuÏití sv˘ch potenciálÛ? Musí. O tom není sporu. Státní lesy patfií v‰em, myslím tím v‰em obãanÛm zemû, a právû proto se musí chovat racionálnû a podnikatelsky. Stále v Evropû vidíme pfiíklady, kdy státní producent prodává levnûji neÏ producent soukrom˘. Ale to pak ‰kodí v‰em obãanÛm dané zemû. I státní podnik je normální podnikatelsk˘ subjekt. Má svÛj rozpoãet, má svÛj trh, má svÛj technick˘ park, sociální závazky a za v‰e musí platit. Proto je nutné, aby i státní podnik optimalizoval své zdroje. To je dané zákonem trhu, tady není Ïádn˘ rozdíl. A stát jako majitel z toho taky musí nûco mít. Samozfiejmû i státní podnik mÛÏe b˘t konkurentem pro soukromé podniky. Musí aktivnû hledat mezeru na trhu, kterou vytváfiejí soukromníci. Ale stále musí zachovávat optimální sladûní své ekonomické, sociální a ochranáfiské funkce. KdyÏ chci totiÏ aktivnû dûlat ochranu pfiírody, tak to musím z nûãeho zaplatit. A proto musím b˘t i dobr˘m hospodáfiem.

LESU ZDAR

LâR se nacházejí teprve na zaãátku své cesty a hospodáfisk˘ v˘sledek za 3. ãtvrtletí tohoto roku pfie-

8

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

sáhl 1 mld. Kã, coÏ je pfiibliÏnû o 100 % více neÏ prÛmûr za roky 2001–2004. Jak˘ch rámcov˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛ by musela dle va‰eho názoru po reformû dobfie fungující organizace státních lesÛ jen z prodeje 7,5 mil m3 dfiíví v podmínkách âR dosáhnout? Nechtûl bych uvádût konkrétní v˘‰i, ale trochu tu problematiku okomentuji. Lesy âeské republiky jsou pravdûpodobnû jedním z nejcennûj‰ích státních podnikÛ, neboÈ obhospodafiují asi nejvût‰í majetek. Tento podnik má roãní potenciál 8–10 mil. m3 dfieva. Takov˘ potenciál byste v Evropû hledal velmi tûÏko. Navíc zde máte vynikající produkãní podmínky. Tfieba ve srovnání s Rakouskem, kde jsou lesy ãasto na velmi svaÏitém terénu, vycházejí produkãní náklady na 1 m3 dfieva aÏ o 10 EUR levnûji. Pfii takov˘ch optimálních produkãních podmínkách je pak pochopitelné, Ïe hospodáfisk˘ v˘sledek LâR bude o hodnû vy‰‰í, aniÏ byste tûÏil více dfieva nebo provedl organizaãní optimalizaci. To v‰ak nebude platit navûky. Podle mého soukromého názoru musí takov˘ podnik, jako jsou LâR, platit pravidelnou dividendu. MÛÏeme to opût srovnat se situací v Bavorsku. Tam byly donedávna státní lesy dotovanou organizací. Po transformaãní optimalizaci podniku nyní oãekávají rapidní nárÛst hospodáfiského v˘sledku, ãemuÏ bude odpovídat i rapidní nárÛst dividend. To je jejich cíl. Hospodáfiské v˘sledky samozfiej-

AKTUÁLNù

âR disponují v rámci EU jedineãn˘mi produkãními podmínkami, které v‰ak byly prostfiednictvím LâR zcela neadekvátnû vyuÏívány. Jak hodnotíte tyto produkãní podmínky ve srovnání s ÖBF? KdyÏ srovnáme situaci v rakousk˘ch Alpách, dole v údolích mají své lesy sedláci – soukromníci a ÖBF vlastní lesy nahofie na svazích. To se nedá vÛbec porovnávat. ÖBF mají vût‰í dopravní náklady, ãasto musí vyuÏívat lanovek, také jsou jejich lesy více postiÏené kalamitami. Díky kalamitám produkce klesla z 2 mil. m3 na 1,5 mil. m3. Co se t˘ãe vyprodukovaného mnoÏství dfieva, je to pûtina, moÏná ‰estina ve srovnání s âR. Ale podívejte se na v˘sledky. U nás musíme neustále optimalizovat vztah mezi prÛmyslem a lesem. To je prÛbûÏn˘ proces. Tak se i vyvíjí dfievafisk˘ prÛmysl. To je pfiesnû tak dÛleÏité pro âesko jak pro Rakousko. Jsme jednou z nejdÛleÏitûj‰ích zemí na dfievo na celém svûtû! ·ance jsou obrovské! ÖBF dosahují pomûrnû vysokého podílu obratu z ostatních produkãních okruhÛ jako napfi. pronájem nemovitosti, myslivost ãi turismus. Mají LâR vÛbec odpovídající potenciály a moÏnost tyto zdroje ekonomicky zhodnotit? Pfiednû RLS pofiád Ïijí pfiedev‰ím z produkce dfieva. KdyÏ bych porovnal obraty z dob mého pÛsobení, tak lov a rybáfiství tvofiil pfiibliÏnû 5 %. Ale tûchto 5 % zároveÀ pfiedstavovalo ãist˘ zisk! A to samé platí pro turismus. To jsou vynikající pfiíleÏitosti pro diverzifikaci! RLS své pfiíjmy z turismu po mém odchodu je‰tû zv˘‰ily. Jedná se pfiedev‰ím o pfiíjem z lanovek vedoucích k turistick˘m stfiediskÛm. Ale stále tyto pfiíjmy tvofií malé procento z celkov˘ch pfiíjmÛ. Dal‰í jsou tvofieny také z kamenolomÛ, ‰tûrkoven a pískoven, a to na základû dlouhodob˘ch smluv. Ve srovnání s produkcí dfieva jsou tyto nové obory teprve na poãátku, do nich se zatím investuje. TakÏe jádrem obchodu je pofiád obchod se dfievem. Jsou i zajímavé programy pro budoucnost, pfiíkladem je vyuÏívání biomasy v energetice. Ale základem obchodu, a to platí i pro LâR, zÛstane prodej vyprodukovaného dfieva. Nejen u‰l˘mi zisky, ale i ztrátou ãásti svého knowhow zaplatily LâR za transformaci lesního hospodáfiství, která nebrala v potaz moderní evropské v˘vojové trendy. LâR se z hlediska úrovnû vzdûlá-

ní, podnikové kultury a podnikatelského my‰lení nachází v podobné v˘vojové situaci jako ÖBF pfied jejich reformou. Co je podle va‰eho názoru klíãem k úspûchu, aby se proklamovaná zmûna v moderní podnikatelsk˘ subjekt skuteãnû povedla? Já mám dobrou pfiedstavu, v jaké situaci jsou LâR i v jaké situaci jsou zamûstnanci. A kapitálem podniku jsou pfiedev‰ím zamûstnanci. Stromy sice rostou, ale nic nevytûÏíte, kdyÏ nemáte Ïádné zamûstnance. Zamûstnanci musí b˘t stfiedem pozornosti. NedokáÏu si pfiedstavit, Ïe by zamûstnanci mohli b˘t dlouhodobû znejistûni, kam se podnik mÛÏe ubírat. Majitelé a vedení jim to musí jasnû fiíct. A to je proces, kterého mÛÏete dosáhnout jedinû pragmatickou a ucelenou podnikovou koncepcí. Tato koncepce vÏdycky vzniká u vedení. Podle mého názoru je dÛleÏitou otázkou, jak funguje vedení a jak funguje dozorãí rada. KdyÏ se podíváte na pfiíklad Bavorsk˘ch státních lesÛ, ty pro své vedení stanovily jasnou podnikatelskou strukturu. ¤editelé pfiedstavenstva uzavírají pûtileté smlouvy, mají v nich urãit˘ bonus, ale kdyÏ to za 5 let nefunguje, tak musí tito lidé odejít. A dozorãí rada není Ïádn˘ diskusní klub, má také jasné úlohy. Musí schvalovat rozpoãet, musí schvalovat zmûny v koncepci, rozhoduje o prodeji majetku a také musí schválit roãní v˘sledky. Ale tou nejdÛleÏitûj‰í funkcí je, Ïe mÛÏe odvolávat topmanagement. Já jsem také v nûkolika dozorãích radách a mám s tím své zku‰enosti. Stále pfiem˘‰lím, kde vybrat ten nejlep‰í management. To je profesionální záleÏitost. MÛÏete vyuÏívat poradenství, ale poslední slovo má vÏdycky dozorãí rada. Jsou to jasnû stanovená pravidla hry. My tomu fiíkáme nûmeck˘ model fiízení a vût‰ina firem u nás funguje podle tohoto modelu. Tak to je v Evropû. Ale v Anglii uÏ to funguje trochu jinak. Byl jsem ãlenem dozorãí rady v jedné velké holdingové firmû v USA. A tam byl mix vedení mezi dozorãí radou a napÛl operativním pfiedstavenstvem. To mi moc nepasovalo dohromady. Podle mého je lep‰í nûmeck˘ model, kter˘ funguje v Rakousku i v âR. KdyÏ máte vyfie‰en model vedení, tak mÛÏete zaãít vym˘‰let podnikovou koncepci. Nyní máte za sebou 15 let podnikatelsk˘ch zku‰eností a teì se musíte jasnû rozhodnout, kde chcete b˘t v roce 2015. Jak chcete pfií‰tích 10 let podnikat. Pak hraje v‰echno roli, v‰echno se musí diskutovat. Musí se diskutovat s partnery o prodeji dfieva i o sluÏbách v lesnictví. A to musí fungovat podle nûjaké koncepce, to je ãistû pragmatická práce. Stanovení koncepce má jasn˘ prÛbûh. Nejdfiív je anal˘za – SWOT anal˘za, pak se stanoví strategie, následnû struktura, potom kultura podnikání a pak se plánují kalkulace. To v‰e musí reflektovat, co v‰echno chceme zmûnit. To je mé dopo■ ruãení v‰em podnikÛm. Daniel âastvaj

12 / 2005

LESU ZDAR

mû mÛÏete ovlivnit optimálním vyuÏíváním sv˘ch ekonomick˘ch zdrojÛ a sladûním v‰ech funkcí organizace, ale také si musíte uvûdomit, v jaké situaci spoleãenského a hospodáfiského v˘voje se právû nacházíte. Nelze pomíjet cel˘ v˘voj za posledních deset patnáct let. Nyní se musí udûlat transformace podniku a následnû hledat nová strategická partnerství do budoucna, aby byly kladné hospodáfiské v˘sledky dlouhodobû udrÏitelné.

9

NA NÁV·TùVù

Tentokrát nás hostila PlzeÀ Krajsk˘ inspektorát PlzeÀ pro‰el k 1. 1. 2004 velk˘mi organizaãními zmûnami, neboÈ vzniknul slouãením s OI Klatovy a PlzeÀ. K 1. 1. 2005 byla velká ãást b˘valé lesní správy Spálené Pofiíãí pfievedena do pÛsobnosti KI Brand˘s nad Labem. Vedle LS Spálené Pofiíãí byla zru‰ena i LS N˘rsko a vznikla LS Klatovy se sídlem v budovû b˘valého OI Klatovy.

LESU ZDAR

Ing. Ivan Klik – fieditel krajského inspektorátu PlzeÀ

10

Celkem má krajsk˘ inspektorát 93 revírÛ v 9 LS, z nichÏ tfii pro‰ly v˘razn˘mi zmûnami. Z celkové rozlohy kraje 746 tis. ha hospodafií KI PlzeÀ na 138 tis. ha lesa, coÏ pfiedstavuje zhruba polovinu lesní pÛdy. LS zaji‰Èují pro více jak 13 tis. drobn˘ch vlastníkÛ lesÛ funkci odborn˘ch lesních hospodáfiÛ na 18 tis. ha. Dne 11. 8. 2005 probûhlo slavnostní otevfiení nové budovy Krajského inspektorátu PlzeÀ za úãasti zástupcÛ podniku (generální fieditel, VT¤ a dal‰í), kraje, magistrátu, dodavatele stavby, architekta a dal‰ích vzácn˘ch hostÛ. V nové budovû sídlí i Správa tokÛ PlzeÀ – oblast povodí Berounky. Krajsk˘ inspektorát PlzeÀ se nachází pfieváÏnou mûrou v PlzeÀském kraji, jen mal˘mi v˘mûrami zasahuje do kraje Karlovarského, Jihoãeského a Stfiedoãeského. PlzeÀsk˘ kraj je krajem velmi lesnat˘m, lesnatost dosahuje 39%. PrÛmûrná porostní zásoba dosahuje 230 m3/ha, v lesích pfievládá smrk 59 % a borovice 25 %, 11 % je listnáãÛ, nejvíce BK a DB – 3 %. Území kraje má velmi sloÏitou geologickou stavbu, která je v˘sledkem dlouhého a komplikovaného v˘voje. Z nejãastûj‰ích hornin jsou zastoupeny: bfiidlice, droby, buliÏníky, Ïuly, ruly, svory, krystalické vápence a dal‰í. Geograficky lze cel˘ kraj rozdûlit na tfii oblasti – PlzeÀskou pahorkatinu s centrální PlzeÀskou kotlinou, ve které se stékají 4 fieky (MÏe, Radbuza, Úhlava a Úslava), podél hranice se rozkládá masiv ·umavy a âeského lesa a pfiedhÛfií ·umavy, které pfiechází ve Stfiedoãeskou pahorkatinu.

12 / 2005

Z pfiírodních lesních oblastí má KI nejvût‰í zastoupení PLO 6 – Západoãeská pahorkatina 48%, PLO 11 – âesk˘ les 30 %, PLO 13 ·umava 11 %, PLO 12 – PfiedhÛfií ·umavy 4 % a PLO 7 – Brdská vrchovina 3 %. Rozmanité pfiírodní podmínky jsou dány velkou rozlohou i rozsahem nadmofiské v˘‰ky, kdy nejniωí bod KI leÏí na Berounce 250 m. n. m. a nejvy‰‰í je v NPR âerné a âertovo jezero na Jezerní hofie 1343 m. n. m. Z cílov˘ch hospodáfisk˘ch souborÛ (CHS) jsou v PlzeÀském kraji nejroz‰ífienûj‰í soubory kyselé fiady –13, 23, 43, 53, 73 zaujímají 50 % rozlohy lesní pÛdy, pfiedev‰ím v PLO 6 Západoãeská pahorkatina je to 13 a 23, popfi. 43 v PLO 11 âesk˘ les, 12 PfiedhÛfií ·umavy a 13 ·umava je to 53, na ·umavû i 73. Îivná stanovi‰tû se vyskytují pfiedev‰ím v âeském lese, kde je nejkvalitnûj‰í dfiíví z celé oblasti. Rozsáhlé plochy ochrann˘ch lesÛ jsou zejména na ·umavû, ale i v povodí Berounky. PfievaÏující hospodáfiskou dfievinou je jednoznaãnû smrk, za ním následuje borovice, která je v PLO Západoãeská pahorkatina v˘znamnou dfievinou a u LS Plasy a Stfiíbro pfiedstavuje témûfi 50% tûÏeb i zastoupení. Celková tûÏba na území KI se pohybuje mezi 800–850 tisíc m3 roãnû. Podíl nahodilé tûÏby se dlouhodobû pohybuje kolem 25 %. V roce 2005 byly postiÏeny kalamitou pfii boufii z 31. 7. na 1. 8. Lesní správy Pfiimda a Planá, celkem se jednalo o 100 000 m3. Na vût‰inû území jsou podmínky pro pfiirozenou obnovu nejen SM, ale i JD, BK, JV – vznik hercynské smûsi. Na LS Stfiíbro se zmlazuje BO vedle porostÛ na LS Plasy podrostnû. Pfiirozená obnova lesa, které je kolem 20 %, je v‰ak místy limitována stavem spárkaté zvûfie, zejména jelenem sikou. Z velk˘ch odbûratelÛ se na území KI nachází Stora Enso Timber Planá u M. Lázní, kam dodáváme agregátní kulatinu. Dal‰ím v˘znamn˘m odbûratelem kulatiny je HAAS Fertigbau Chanovice. SM a BO vlákninu dodáváme do ·tûtí a Kronospanu Jihlava. Dále dodáváme fiadû drobn˘ch odbûratelÛ. ■

Zajímavosti: ·umava (napfi. NPR âerné a âertovo j., NPR Bílá strÏ; PR Netfieb s v˘skytem tisu, PR Bystfiice s hercynskou smûsí) âesk˘ les – od 1. srpna CHKO. Údolí Stfiely a Berounky, Úterského a Kosího potoka – nauãné stezky, Program 2000 atd. Myslivost – oblast v˘skytu jelena siky na PlzeÀsku Ing. Ivan Klik fieditel KI PlzeÀ

NA NÁV·TùVù

Skalní útvary na revíru Sedmihofií

Program 2000 nauãná stezka Lesná - U kapliãky

UvolÀování nárostu dubu zimního

LESU ZDAR

Lesní správa Hor‰ovsk˘ T˘n

Pohled z Havranu na lesy LS Pfiimda

12 / 2005

11

NA NÁV·TùVù

LESU ZDAR

Lesní správy

12

LS Îelezná Ruda

LS Pfie‰tice

Zastoupení dfievin: M 81%, JD 4%, BO 5%, MD 1%, BK 5%, OL 2%, BR 1%, ostatní 1% Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 94%, BO 4%, BK 1%, ostatní 1% ● Sousedí s Národním parkem ·umava v délce 40 km a s Bavorskem v délce 10 km. Územím LS prochází v˘znamné evropské rozvodí, kde ¤ezná odvádí vodu do Dunaje a âerného mofie a Úhlava do Vltavy, Labe a Severního mofie. ● 70% území LS Îelezná Ruda zaujímá CHKO ·umava (8. 900 ha). Na území LS se nachází mnohá maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území, napfi.: NPR âerné a âertovo jezero (144,95 ha), PP Královsk˘ Hvozd (1.527,99 ha), PR Mûsti‰Èské rokle (71,53 ha), PR Prameni‰tû (204,86 ha), Oblast klidu Ka‰perská vrchovina (821,29 ha) ● Je patrn˘ v˘razn˘ pfiechod k podrostnímu zpÛsobu hospodafiení. Nejroz‰ífienûj‰ím zpÛsobem obnovy m˘tních porostÛ je pouÏití clonného zpÛsobu s ponecháním v˘stavkÛ na tûÏební plo‰e s následn˘m pfiirozen˘m zmlazením v kombinaci s náseãn˘m zpÛsobem. V obnovû se zv˘‰il podíl listnat˘ch dfievin, pfiedev‰ím MZD. VyÏaduje to zv˘‰ené náklady na sadební materiál a zv˘‰ené úsilí i náklady v ochranû proti zvûfii. ● Vyskytuje se zde zvûfi jelení, srnãí, ãerná, tetfiev, jefiábek zajíc a rys. ● Zdravotní stav lesa v˘znamnû ovlivÀovaly imise, které v minulosti patfiily k rozhodujícímu faktoru po‰kození lesÛ daného území. V souãasné dobû je patrné zlep‰ení stavu lesa z hlediska po‰kození imisemi. Od roku 1995 je vidût zlep‰ení vrcholov˘ch ãástí korun u dfieviny jedle, dochází k v˘razné regeneraci. Jedle je v této oblasti citliv˘m indikátorem kvality ovzdu‰í.

Zastoupení dfievin: SM 43%, JD 2%, BO 32%, MD 5%, DB 9%, BK 3%, OL 1%; B¤ 2%, ost.list. 3%. Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 80%, BO 12%, DB 1%, BK 1%, ostatní 6% LS Pfie‰tice se rozkládá na jiÏním PlzeÀsku, severu Klatovska a na Rokycansku, na severov˘chodû aÏ ke kfiivoklátsk˘m lesÛm a na jihov˘chodû zasahuje i do Brd. Jedná se o velmi rozdroben˘ majetek mezi soukrom˘mi a obecními (mûstsk˘mi) lesy. K pÛvodní LS Pfie‰tice byla od r. 1997 pfiipojena LS PlzeÀ, ke které byl jiÏ pfiiãlenûn b˘val˘ LZ Zbiroh. Naopak z LS Pfie‰tice byly dva revíry odtrÏeny k LS N˘rsko. Od roku 2005 k LS Pfie‰tice byly pfiipojeny dal‰í ãtyfii revíry ze zru‰ené LS Spálené Pofiíãí a jeden revír opût odtrÏen do LS Stfiíbro. Nûkolik LHP bylo nejprve sluãováno a opût rozdûlováno, takÏe orientace v této oblasti je obtíÏná. RovnûÏ pozemková evidence v takto roztrou‰ené drÏbû vyÏaduje veliké úsilí. Katastrální v˘mûra je znaãná. Nejrozsáhlej‰í revír Zbiroh má 835 ha státního lesa a 779 ha v odborné správû, to celé na katastrální v˘mûfie 88 947 ha.

UvolÀování nárostu – genová základna DBZ, LS Plasy

12 / 2005

LS Plasy Zastoupení dfievin: SM 38%, BO 47%, MD 5%, ost. jeh. 1%, DB 4%, BK 0,5%, OL 1%; B¤ 2%, ost.list. 0,5%. Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 64%, BO 29%, DB 2%, ostatní 5% V oblasti lesní správy jsou dva v˘znamné demonstraãní objekty, z ãehoÏ první, Manûtínská vrchovina, je ponûkud netradiãní. Nejsou vybrány ukázky „vzorového“ hospodafiení, ale na pfiíkladech velmi chud˘ch stanovi‰È, spadajících do lesa hospodáfiského, je cílem ukázek hledat moÏnosti zjed-

Mûsíãnice vytrvalá – LS Pfie‰tice

NA NÁV·TùVù nodu‰ení a úsporu prací pfii co moÏná nejvût‰í mífie volnosti pfiirozen˘m procesÛm. Jde napfiíklad o vyuÏití místních MZD (B¤,, OS) oproti draze zavádûn˘m „cílov˘m MZD“, zjednodu‰ení v˘chovy, vyuÏití rÛzn˘ch zpÛsobÛ obnovy a moÏnosti jejich vzájemného posouzení aÏ po doporuãení ponechat porostní skupinu pfiirozenému v˘voji. Druh˘ demonstraãní objekt se nachází v genové základnû (GZ) dubu zimního (DBZ), která se rozkládá na obou bfiezích fieky Stfiely na revírech âeãiny a Doubrava. Celková v˘mûra GZ ãiní 490 ha. Jedná se o nejzápadnûj‰í v˘znamn˘ soustfiedûn˘ v˘skyt dubu zimního v âeské republice. Území historicky patfiilo do majetku náboÏenského, od nûhoÏ ho v první polovinû 19. století koupil C. W. L. Meternich. Za Ïivota C. W. L. Meternicha a jeho syna Rudolfa byla lesnímu hospodáfiství vûnována velká pozornost. Pracovali zde v˘znamní lesníci (Wiehlové) a majitelé dbali na zavádûní listnáãÛ do zdej‰ích lesÛ. Jednou ze specialit bylo i pûstování star‰ích sazenic DBZ (odrostky) a jejich následná v˘sadba v poãtu 700 jedincÛ/ha do nárostÛ borovice (historick˘ prÛzkum – Stolafiík 1977). I kdyÏ neznáme pfiesnou lokalizaci tûchto v˘sadeb, lze pfiedpokládat, Ïe obdobn˘m zpÛsobem bylo hospodafieno i na ãísti demonstraãního objektu. Pokud se t˘ká ochrany pfiírody, pÛsobí na pozemcích lesní správy CHKO Kfiivoklátsko, dále jsou zde pfiírodní rezervace Kozelka, Kra‰ov a Stfiela, pfiírodní památka Hromnické jezírko a pfiírodní parky Manûtínsk˘, Horní Stfiela, Rohatiny, Hfie‰ihlavsk˘, Horní Berounka a Jesenicko.

Kvapilovo jezírko – LS Klatovy

LS Stfiíbro Zastoupení dfievin: SM 39%, JD 0,4%, BO 44%, MD 3%, DB 6%, BK 3%, ostatní 5% Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 52%, BO 45%, DB 1%, BK 1%, ostatní 1% Území lesní správy patfií do pfiírodní lesní oblasti Západoãeská pahorkatina. Reliéf má ráz zvlnûné pahorkatiny s úzk˘mi údolními záfiezy fieky MÏe a jejích pfiítokÛ. Území je charakterizováno nízk˘m úhrnem sráÏek (550 mm) a kysel˘mi stanovi‰ti druhého a tfietího vegetaãního stupnû. PfievaÏující dfievinou je borovice. U ménû zastoupen˘ch smrkov˘ch porostÛ se vût‰inou poãítá s jejich pfiemûnou na porosty borové s dostateãn˘m zastoupením MZD. Podobnû jako na jin˘ch LS v PlzeÀském kraji i zde se vyskytuje jelen sika, kter˘ zpÛsobuje ‰kody na kulturách a mlad˘ch porostech. V katastru LS se nachází rekreaãní oblast Hracholuské pfiehrady na fiece MÏi. Zajímavosti na LS: Nauãná stezka ·ipín, Gut‰tejn, Panenka Marie, Pomník obûtem 1. sv. války.

Semenn˘ sad kru‰nohorského smrku – revír âerno‰ín

Zastoupení dfievin LHC N˘rsko: SM 72, BK 8, BO 6, JD 3, B¤ 3, OL 2, ostatní 6%. Zastoupení dfievin LHC Chudenice: SM 37, DB 15, BO 14, BK 10, MD 5, JS 4, JV 4, JD 3, LP 2, ostatní 6%. Zastoupení dfievin LHC Spálené Pofiíãí /ãást/: SM 74, BO 5, BK 5, MD 3, DB 3, OL 2, B¤ 2, JD 1, ostatní 5%. Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 88%, BO 7%, DB 1%, BK 2%, ostatní 2%. Lesní správa Klatovy byla novû ustavena k 1. 1. 2005 v rámci optimalizace organizaãní struktury u LâR v PlzeÀském kraji. Sídlo v Klatovech je pfiibliÏnû ve stfiedu rozlohy LS, která má velk˘ katastr 140 tis. ha. Skládá se z b˘valé LS N˘rsko, ke které bylo jiÏ dfiíve pfiiãlenûno HoraÏìovicko od LHC Ka‰perské Hory, LHC Chudenice a k 1. 1. 2005 i ãást LHC Spálené Pofiíãí, konkrétnû oblast Nepomucka. Od hraniãních

>>

LESU ZDAR

LS Klatovy

12 / 2005

13

Lavice u lípy u obce Snopou‰ovy

NA NÁV·TùVù >>

hvozdÛ u hranice SRN se táhne /Svaroh, Ostr˘, Prenet/ pfies HoraÏìovicko, Plánicko, Nepomucko aÏ na hranice Jihoãeského kraje a kraj lesÛ u RoÏmitálu se dot˘ká Stfiedoãeského kraje. Souãástí LS je pak i celé Chudenicko. Znaãná ãást pfiíhraniãních lesÛ je zasazena do Královského Hvozdu – pfiírodní památky. Dále se na území LS nachází dvû v˘znamné národní pfiírodní rezervace. Na ·umavû je to „Bílá StrÏ“ a na Nepomucku pak „Chejlava“.

LS DomaÏlice Zastoupení dfievin: SM 76%, BO 1%, MD 2%,BK 13%, JV 1%, BR 2%, OL 3%, ostatní 3% Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 88%, BK 9%, ostatní 3% ● TûÏené m˘tní porosty se vût‰inou vyznaãují vysokou hmotnatostí (pfies 2m3), jsou vût‰inou pfiestárlé s vysok˘m podílem hniloby. ● Ze zajímav˘ch míst na LS je moÏno jmenovat PR Netfieb s v˘skytem tisu, PR Bysrfiice s hercynskou smûsí, porosty s pfiirozen˘m zmlazením SM a BK. ● MoÏné je téÏ nav‰tívit BaarÛv pomník na V˘hledech s rozhledem do okolní krajiny a s pomníãkem Josefa Svaãiny.

Hor‰ovsk˘ T˘n Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 68%, BO 27%, DB 1%, BK 1%, ostatní 3% ● Archeologická nalezi‰tû – pozÛstatky mohylov˘ch pohfiebi‰È z doby bronzové „Milaveãská kultura“ (bronzov˘ vozík), pozÛstatky pravûkého osídlení ● Poddolovaná území – pozÛstatky po dfiívûj‰í podpovrchové tûÏbû Ïivce, dochází k propadání povrchu.

LS Pfiimda Zastoupení dfievin: SM 39%, JD 0,4%, BO 44%, MD 3%, DB 6%, BK 3%, ostatní 5% Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 65%, BO 31%, BK 2%, ostatní 2% ● V pohraniãním pásmu znaãné ‰kody zvûfií z dob nepfiístupnosti za komunismu. ● Potenciál cenn˘ch sortimentÛ Sm vã. rezonance. ● Disponujeme fenomenem vylidnûné lesnaté krajiny – âesk˘ les.

Nauãná stezka Branka na LS Planá

●

Jedlinsk˘ smrk – jeden z 10ti nejvût‰ích v âR, genová základna rozvadovské borovice + semenn˘ sad

LS Planá Zastoupení dfievin: SM 80%, BO 12%, MD 1%, DB 1%, BK 2%, OL 2%, ostatní 2%. Podíl dfievin v tûÏbû %: SM 90%, BO 7%, BK 1%, ostatní 2%. Z lesÛ zvlá‰tního urãení jsou nejrozsáhlej‰í kategorií lesy v ochranném pásmu zdrojÛ pfiírodních léãiv˘ch a minerálních vod – 2538 ha. Do lesÛ zvlá‰tního urãení patfií lesy potfiebné pro zachování biologické rÛznorodosti, sem byly zafiazeny dvû genové základny – 790 ha – 4,5%. Na LS se nacházejí tato chránûná území: pfiírodní rezervace : Pavlova HuÈ – 31,38 ha, Broumovská buãina – 26,15 ha, Ti‰ina – 12,15 ha, Buãina – 7,37 ha, Pavlovická stráÀ – 4,39 ha, chránûná krajinná oblast Slavkovsk˘ les – 1,80 ha, ■ pfiírodní památka Îìár u Chodského Újezda – 0,46 ha. Ing. Pavel Hes podnikové fieditelství LâR

LESU ZDAR

Lesy âeské republiky, s. p. Krajsk˘ inspektorát PlzeÀ Slovanská alej 36 326 00 PlzeÀ

14

tel. 377 241 795, fax 377 444 198 [email protected], [email protected] Odpoãinkové místo na Zlatém Potoce

12 / 2005

NA NÁV·TùVù

Ode‰el lesník Michal RÛt Dne 8. listopadu jsme se v klatovském krematoriu naposledy rozlouãili s vynikajícím revírníkem, dobr˘m kolegou a na‰ím pfiítelem, panem Michalem RÛtem, revírníkem Lesní správy Îelezná Ruda, kter˘ tragicky zahynul pfii nakládce dfiíví na odvozní soupravu na svém pracovi‰ti dne 20. fiíjna 2005, ve vûku nedoÏit˘ch devûtatfiiceti let.

SvÛj sen si plnil s velkou cílevûdomostí a úsilím. Nastoupil na lesnické uãili‰tû ve Vimperku, kde v roce 1984 získal v˘uãní list jako mechanizátor lesní v˘roby. Poté pracoval na lesním závodû PlzeÀ jako dûlník v tûÏební a pûstební ãinnosti a pfiitom si v letech 1985-1986 doplnil vzdûlání o SOUL ·luknov, ukonãené maturitou. Ihned po absolvování ·luknova nastoupil v ãervnu 1986 na Lesní závod Îelezná Ruda jako praktikant. UÏ jako zamûstnanec LZ Îelezná Ruda nastoupil na dva roky základní vojenskou sluÏbu, po návratu pracoval jako THP tûÏebního stfiediska, po zru‰ení stfiediska jako provozní pracovník – lesník a od 1. ledna 1993 jako revírník u LesÛ âeské republiky v Îelezné Rudû. Michala RÛta práce lesníka tû‰ila a stala se smyslem celého jeho Ïivota. JiÏ jako revírník si v letech 1999–2000 na lesnické ‰kole v Písku doplnil maturitu z pûstování lesÛ a z hospodáfiské úpravy lesÛ a dosáhl tak úplného stfiedního odborného vzdûlání. RovnûÏ v roce 2001 sloÏil zkou‰ku odborného lesního hospodáfie, i kdyÏ úãast na této zkou‰ce nebyla pro revírníky povinná. Michal byl pfiedev‰ím praktick˘ lesník, kter˘ umûl s lesem a v lese pracovat a vyuÏívat tvofiiv˘ch sil pfiírody ku prospûchu obhospodafiovan˘ch porostÛ. Jeho revírem byl Star˘ Brunst, tyto krásné lesy kolem Javorné, Gerlova a ·mauzÛ, a v tûch-

to konãinách bude je‰tû po mnoho let jeho ruka patrná, kdyÏ dosáhl úspûchÛ v dopûstování jedlov˘ch náletÛ i v zakládání smí‰en˘ch porostÛ s bukem a jedlí. ZároveÀ mûl vztah k lesní mechanizaci a k tûÏbû dfiíví, vÏdy dobfie vûdûl, Ïe pûstujeme les pro pfií‰tí generace, ale Ïe lesník zároveÀ musí vytváfiet i ekonomické efekty. Byl svûdomit˘m lesním hospodáfiem v pravém slova smyslu a porosty v jeho revíru to po fiadu dal‰ích let svou podobou dosvûdãí. S Michalov˘m Ïivotem byla spojena a jeho velkou láskou byla také myslivost a myslivecká kynologie, byl chovatelem brak˘fiÛ. V honitbách, kde byl ãlenem, i v honitbû lesní správy vÏdy nezi‰tnû a obûtavû pro myslivost, zvûfi a kynologii pracoval. Povahou byl nám v‰em skvûl˘m pfiítelem, kamarádem, kter˘ nikdy neváhal pomoci a poradit. Dobfie vycházel s lidmi, ale pfii fiízení prací v lese a v pracovních vztazích si dokázal zjednat pofiádek tak, aby pfiedev‰ím les dostal v‰e, co je potfieba. Byl svobodn˘ a jeho hájovna na Pamferovû Huti byla místem ãast˘ch schÛzek kolegÛ a pfiátel z lesnického a mysliveckého cechu. Práce lesníka mu byla osudem, dûlal ji srdcem a nevymûnil by ji za nic na svûtû. Michal vÏdy tíhnul i k v˘robû dfiíví a k mechanizaci a vítal návrat na‰eho podniku k obchodu se dfiívím. BohuÏel, právû práce pfii referenãní tûÏbû na revíru se mu v podobû smrtelného úrazu stala osudnou. My v‰ichni se pfiiãiníme o to, aby památka lesníka Michala RÛta zÛstala v na‰í pamûti i v jeho ‰umavsk˘ch hvozdech zachována. S úctou na nûj budeme vzpomínat. âest jeho památce!

Pfiátelé a kolegové z LS Îelezná Ruda a KI PlzeÀ

LESU ZDAR

Michal RÛt se narodil 31. fiíjna 1966. PfiestoÏe vût‰inu dûtství proÏíval v Plzni, na základní ‰kolu chodil ve Starém Plzenci. VÏdy ho vábil les a zejména ‰umavské hvozdy. JiÏ v devíti letech se pfii náv‰tûvû Hojsovy StráÏe rozhodl, Ïe bude na ·umavû hajn˘m.

12 / 2005

15

NA NÁV·TùVù

Lesafiina pro mne byla jasná volba

LESU ZDAR

Jednou z lesních správ spadajících pod Krajsk˘ inspektorát PlzeÀ je i LS DomaÏlice. Zde jsme poÏádali o rozhovor revírníka z revíru âernovr‰í Ing. Pfiemysla Randu.

16

Co vás pfiivedlo k lesafiinû a kudy tedy vedla va‰e cesta na souãasn˘ post? Lesafiina byla pro mû od maliãka jedinou moÏnou volbou, o jiném zamûstnání jsem ani neuvaÏoval. Otec byl hajn˘m a posléze fofitem, takÏe „postiÏen lesem“ jsem byl uÏ od nejútlej‰ího vûku. Les jsem mûl doslova za humny a trávili jsme tam ve‰keré volné chvíle. Lesu patfiila slohová cviãení, les stál za úãastmi v biologick˘ch olympiádách, les byl prostû v‰echno a v‰ude. TakÏe Stfiední lesnická ‰kola v Písku byla jen logick˘m pokraãováním a Lesnická fakulta âeské zemûdûlské univerzity v Praze pak Ing. Pfiemysl Randa pfiípravu pro praktické pÛsobení v oboru zavr‰ila. Po absolvování lesnické fakulty âZU jsem je‰tû rok na alma mater pÛsobil jako doktorand. Pak následovala nabídka na místo vedoucího velko‰kolky u LST Trhanov, a. s., odkud jsem po roce ode‰el k LâR na Lesní správu DomaÏlice. Zde v souãasné dobû pracuji jako revírník na revíru âernovr‰í.

aktivistick˘ch skupin mají u vefiejnosti stále vût‰í pozornost neÏ pozvánka „Vstupte bez klepání“. MoÏná se jedná pouze o mÛj subjektivní názor a byl bych rád, kdybych se m˘lil.

Co vám v posledních letech dûlá v práci nejvût‰í radost? Nemám zatím odslouÏenou nûjak závratnou dobu, abych mohl bilancovat v rámci nûjakého del‰ího ãasového úseku. Av‰ak tím, co mi dûlá v práci radost, je fakt, Ïe je mi tato práce nejen prostfiedkem k obÏivû, ale v první fiadû je mi téÏ koníãkem, kter˘ mne stále baví. Mám moÏnost seberealizace, mám ‰tûstí na spolupracovníky a pfiedev‰ím na nádhern˘ revír. Na revír na svazích âerchova, na porosty, které byly svého ãasu takzvanû „za dráty“ a kde pfiíroda mûla moÏnost se sama rozvíjet, aniÏ by ji ãlovûk nûjak moc omezoval. ZÛstala zde zachována pfiírodní spoleãenstva s typickou dfievinnou skladbou „hercynského typu“. V tûchto porostech se prÛmûrná hmotnatost pohybuje v m˘tním vûku kolem 250 a nejsou zde v˘jimkou ‰estikubíkové kmeny. Tû‰í mû fakt, Ïe se zde porosty úÏasn˘m zpÛsobem zmlazují a je radost s nimi pracovat.

Ing. Jaroslav Karas podnikové fieditelství LâR

Co bychom u vás urãitû nemûli dle va‰eho doporuãení minout? Jsme na Chodsku, takÏe urãitû stojí za to nav‰tívit DomaÏlice. Dále pÛvodní chodské vesnice, napfiíklad Mrákov, kde stále je‰tû mÛÏete potkat bûhem v‰edního dne „tety“ v tradiãních chodsk˘ch krojích. Samozfiejmû nelze vynechat âerchov, dominantu a nejvy‰‰í horu âeského lesa. Doporuãuji urãitû i Haltravu, Sádek, Star˘ Her‰t˘n, Koráb... V‰ude kolem na vás budou d˘chat starobylé hraniãní hvozdy, kde Chodové stráÏili hranici Království ãeského, neÏ je o jejich privilegia pfiipravil pán z Lammingenu zvan˘ Lomikar. Zámeãek tohoto pána v Trhanovû stojí také za zmínku. Urãitû zajímavá by byla i náv‰tûva opu‰tûn˘ch rozpadl˘ch vesnic, které zanikly za minulého reÏimu v ostfie sledovaném hraniãním pásmu. Jejich zbytky smutnû vypovídají svá svûdectví pod bujnou vegetací a to, Ïe stojíte na místû zaniklé vesnice, mnohdy poznáte jen podle informaãní cedule nebo podle ztichl˘ch zbytkÛ rozpadajících se zdí. Jaké byste mûl doporuãení ãi vzkaz pro ãerstvé absolventy lesnick˘ch ‰kol, ktefií stojí na prahu svého profesního Ïivota? Necítím se b˘t kompetentní k tomu, abych nûkomu radil, ale absolventÛm LF doporuãuji navazovat kontakty jiÏ v prÛbûhu studií a absolventÛm stfiedních ‰kol si troufám radit, aby ve sv˘ch studiích pokraãovali na nûkteré z lesnick˘ch fakult. Lze totiÏ pfiedpokládat, Ïe na práci revírníka budou kladeny stále vût‰í nároky, a uÏ dnes je revírník víceménû spí‰e manaÏerem neÏ klasick˘m „téhápéãkem“ ve starém slova smyslu. Samozfiejmû si musí v‰ichni uvûdomit, Ïe kaÏdá vysoká ‰kola je investi■ ce, a je otázkou, za jak dlouho se mu tato investice vrátí.

Co vám naopak nejvíce radost kazí? Radost mi kazí pfiedev‰ím jedinci, ktefií si neuvûdomují, Ïe v lese jsou jen na náv‰tûvû, ne na dobytãím plácku, kde se mohou do sytosti vyfiádit. Mluvím teì o pytlích s odpadky podél cest, o pohozen˘ch PET lahvích u „krmítek“ a altánkÛ pro turisty, o nájezdech houbafiÛ povykujících v lese od tmy do tmy od ãervna do fiíjna. Dále pak mluvím o ‰ílencích na kolech, ktefií si pletou lesní cesty se závodní dráhou atd. Dále mám pocit, Ïe je lesafiina ovlivnûna na mÛj vkus pfiíli‰ politikou ãi spí‰ politikafiením, Ïe lesník je v oãích vefiejnosti vnímán ãasto jako ‰kÛdce, kter˘ se snaÏí les za kaÏdou cenu kvÛli vlastnímu profitu zdevastovat, vytûÏit, a Ïe hlasy rÛzn˘ch (nûkdy aÏ zfanatizovan˘ch) Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

INFORMUJEME

Bibliotéka ptákÛ a savcÛ v elektronické podobû Rozvoj vûdeckého poznání pfiiná‰í ohromné mnoÏství poznatkÛ ve v‰ech smûrech lidského bádání, pfiírodní vûdy a zoologii nevyjímaje. Pro odborníky i laické zájemce o pfiírodu se uÏ stává nemal˘m problémem zaznamenat soustavnû do detailÛ v‰e, co bylo vyzkoumáno a napsáno a orientovat se ve v‰ech dÛleÏit˘ch poznatcích. Pfii ohromném mnoÏství dat by pomalu nezbyl ãas na vlastní odbornou ãi aplikovanou práci.

AÏ do pomûrnû nedávné doby byly bibliografické soupisy, nesmírnû pracné a ãasovû nároãné, publikovány témûfi v˘hradnû ti‰tûnou formou. Pro území âR se zaãaly podobné snahy o pfiehledné podchycení literární produkce objevovat jiÏ koncem 19. století, av‰ak teprve od ‰edesát˘ch let 20. století byly v nûkter˘ch oborech dokompletovány a pravidelnû aktualizovány (ptáci, ãásteãnû savci ãi regionální pfiehledy). Omezené moÏnosti bohuÏel nedovolily souãasnû se soupisem pramenÛ zpracovávat indexy (druhové, místopisné atd.), které by umoÏnily v krátké dobû orientaci ve zpraco-

vávan˘ch druzích, lokalitách ãi územích nebo uωích problémech v kaÏdé práci projednávan˘ch. Stále narÛstající poãet publikací tak znesnadÀuje a nûkdy jiÏ znemoÏÀuje vyhledání relevantních pramenÛ. Je proto moÏné konstatovat, Ïe takovou úplnou a rychlou orientaci kaÏdému po v‰ech dosavadních pramenech umoÏní teprve kompletní zpracování bibliografie v elektronické formû. Jedním z takov˘ch projektÛ je BIBLIOTÉKA, pfiipravovaná firmou Vladimír Vrba – TKV za aktivní spolupráce fiady odborníkÛ a specialistÛ z na‰ich v˘zkumn˘ch pracovi‰È (Ústav biologie obratlovcÛ AV âR, Národní muzeum, âeská zemûdûlská univerzita, Palackého univerzita v Olomouci, Agentura ochrany pfiírody a krajiny, âeská spoleãnost ornitologická). Pomûrnû ambiciózní projekt byl zahájen v roce 2004 a dosud se zamûfiil pfiedev‰ím na ptáky a savce. DÛleÏité je, Ïe kromû bibliografick˘ch citací jeho uÏivatelé naleznou pfiehlednû uspofiádané a snadno dostupné základní údaje o na‰í faunû vãetnû odkazÛ na dal‰í internetové informace podobného zamûfiení. PfiestoÏe v BIBLIOTÉCE dosud probíhá prÛbûÏné kompletování a odstraÀování nedostatkÛ, mÛÏe uÏ v souãasné podobû poskytnout vítanou pomoc pfii jakékoliv ornitologické a mammalogické práci. Bliωí informace o bibliotéce lze získat na adrese ■ www.tkv.cz. RNDr. Jifií Stonawski podnikové fieditelství LâR

LESU ZDAR

O to více vystupuje do popfiedí potfieba ucelen˘ch informaãních zdrojÛ a soustav, které by s vyuÏitím nejmodernûj‰í techniky poskytovaly komfort rychlého a plnû racionalizovaného pfiístupu k literárním zdrojÛm. Obzvlá‰È v˘znamné je pak utfiídûné shromaÏìování ohromného mnoÏství drobn˘ch záznamÛ o roz‰ífiení jednotliv˘ch druhÛ ÏivoãichÛ, jeho zmûnách, poãetnosti, ekologii ap., neboÈ jejich anal˘zou lze jiÏ dospût ke konkrétním v˘sledkÛm o populaãních ãi areálov˘ch trendech za posledních nûkolik desetiletí. To v‰ak je pouze jeden z mnoha pfiíkladÛ, ve kter˘ch je potfieba fungujícího bibliografického systému doslova akutní, dal‰í ‰iroké moÏnosti vyuÏití se kromû základního v˘zkumu nabízejí v aplikované praxi (zemûdûlství, lesnictví, myslivosti), v˘uce (rÛzné stupnû ‰kol), ochranáfiské praxi (pracovi‰tû ochrany pfiírody), v neposlední fiadû i v osvûtû (muzea, zájmové krouÏky a instituce, zoologické zahrady) a popularizaci pfiírodních vûd (redakce ãasopisÛ a dal‰ích médií).

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

17

INFORMUJEME

V silné sestavû Ve skuteãnû silné sestavû se se‰li úãastníci mezinárodního workshopu, kter˘ spolupofiádaly LâR pro lesníky z kavkazsk˘ch republik a zemí stfiední Asie v termínu 24.–28. 10. 2005. v Praze a ve Kfitinách. Workshop, dále organizovan˘ MZe a FAO, nesl název „Capacity Buiding in Sharing Forest and Market Information“ a pfiivítal v˘znamné experty pro otázky marketingu lesních zdrojÛ, ktefií pomáhali úãastníkÛm z cílov˘ch zemí lépe se orientovat v tematice a formulovat závûry. Cílem bylo seznámit se s aktuálními problémy lesnictví v dan˘ch zemích a pomoci s budováním struktur pro fiízení lesního hospodáfiství zejména z pohledu zaji‰tûní informaãní základny. Akce se zúãastnilo celkem sedm zemí z Kavkazska a stfiední Asie, a to vãetnû Turecka a Mongolska, a 21 expertÛ jednak se zku‰enostmi z pfiechodu od centrálnû fiízen˘ch ekonomik k volnému trhu (experti z pobaltsk˘ch státÛ, Slovenska, Slovinska, Srbska) a jednak specialisté na marketing z FAO. Úãastníci pracovali ve tfiech skupinách: stanovení lesních zdrojÛ, marketing produktÛ z lesa a nástroje lesnické politiky. Ve v‰ech dnech probíhala velmi intenzivní diskuse, a to jak uvnitfi pracovních skupin, tak mezi nimi. V˘sledkem je tzv. kfitinská deklarace, která shrnuje diskutovanou problematiku a doporuãuje dal‰í kroky vládám a mezinárodním institucím.

LESU ZDAR

Workshop je moÏné jednoznaãnû hodnotit jako zdafiil˘, a to nejen z pohledu úãasti a dosaÏen˘ch v˘sledkÛ, ale i z hlediska navázání mnoha osobních kontaktÛ mezi úãastníky. Napfiíklad Alex Korotkov (Evropská hospodáfiská komise OSN, Îeneva) jej hodnotí takto: „Tento workshop byl pfiínosem pro v‰echny úãastnûné státy a organizace. Nabídl dobrou pfiíleÏitost pro kaÏdého úãastníka (bez v˘jimky) seznámit se s kolegy, prodiskutovat zájmové problémy, v˘mûnu zku‰eností a navázat dlouhodobé kontakty. Va‰e pohostinnost byla velmi ocenûna v‰emi pfiítomn˘mi.“ Zajímavé je i hodnocení Eda Pepkeho a Douglase Clarka (FAO): „Chceme podûkovat vám v‰em za úspû‰né organizování workshopu, kter˘ vedl k plodn˘m diskusím, kontaktÛm a pfiíslibu kontinuální spolupráce. Jak jsem vám fiekl ve Kfiti-

18

Z diskuze

12 / 2005

Workshop v plném proudu

nách, kompletnû jste naplnili má oãekávání, a to proto, Ïe jsem pfiijel, abych se pfiiuãil nûãemu novému (a opravdu jsem se pfiiuãil), abych pfiedstavil marketing lesních produktÛ (a to jsem udûlal) a pfiijel jsem, abych poznal lidi podobn˘ch zájmÛ ze zemí SNS (a to se stalo).“ Osobnû dûkuji v‰em, ktefií pomohli vytvofiit díky své vysoké organizaãní a odborné úrovní tak pfiíznivé podmínky k jednání a souãasnû v‰em, ktefií realizovali financování workshopu ze spoleãného âR-FAO programu GCP/INT/790CEH■ Training Programmes in Selected Areas. Miroslav Kravka Vedoucí oddûlení zahraniãních vztahÛ, LâR

INFORMUJEME

LESU ZDAR

V terénu

Náv‰tûva dfievoskladu

12 / 2005

19

INFORMUJEME

LâR pfiipravují od 1. 1. 2006 zavedení modelu diferenciální renty

LESU ZDAR

PracovníkÛm LâR bylo na rÛzn˘ch odborn˘ch akcích ze strany správcÛ nestátních lesních majetkÛ ãasto vyt˘káno, Ïe revírníci a lesní správci nemají pfii správû státního majetku úplné informace o vnitfiní i celkové ekonomice na spravovaném majetku.

20

To byl jeden z dÛvodÛ pro hledání moÏností, jak poskytnout lesním správám zavedením nového modelu fiízení a nástrojÛ fiízení v jedné tabulce mûsíãní pfiehled o vnitfiní struktufie nákladÛ i v˘nosÛ, ale hlavnû o tom, jaká je ekonomická v˘konnost kaÏdé lesní správy, vztaÏeno na hektar lesní pÛdy a m3 vytûÏeného a realizovaného dfiíví. A také jaká je zdrojová ãást v˘nosÛ a jakou v˘‰i nákladÛ ta která skupina ãinností odãerpá z tûchto zdrojÛ. Cílem bylo zahrnout do nákladÛ v‰echny poloÏky vãetnû úpln˘ch reÏijních nákladÛ, aby ekonomické v˘sledky kaÏdé lesní správy byly v daném regionu srovnatelné na hektar obhospodafiované lesní pÛdy s kter˘mkoliv nestátním majetkem po odpoãtu dotací. Tyto poÏadavky v oblasti efektivního obhospodafiování lesa mÛÏe pomoci naplnit zavedení modelu diferenciální renty. Jde o objektivizaci ekonomick˘ch parametrÛ u jednotliv˘ch ãinností a celého hospodáfiského v˘sledku /HV/, shrnuto pod pracovní název Model diferenciální renta. Jde mimo jiné o získání informace o ekonomick˘ch moÏnostech lesního majetku obhospodafiovaného lesní správou pfii respektování a plném zohlednûní rozdíln˘ch pfiírodnû v˘robních podmínek. Samozfiejmû, míra objektivity je daná jiÏ samotn˘m charakterem lesní v˘roby s vlastní pestrostí, zpÛsoby hospodafiení, klimatick˘mi a dal‰ími vlivy. Z toho pohledu také musíme diferenciální rentu chápat jako ekonomick˘ model a rámcov˘ ekonomick˘ nástroj fiízení. Nejde v Ïádném pfiípadû o postiÏení celé mnoÏiny detailÛ. Tím by se jen sniÏovala vûrohodnost a pfiesnost modelu. Model také nefie‰í mimofiádné kalamitní situace, povodnû a dal‰í mimofiádné vlivy, které budou fie‰eny i nadále samostatnû pfiípad od pfiípadu. Postupnû se parametry modelu budou dále objektivizovat zejména v oblasti potencionálních v˘nosÛ, kde jsou shromaÏìovány u pfiímo fiízen˘ch závodÛ LâR v rámci jejich referenãní funkce, podklady o souãasn˘ch skuteãn˘ch v˘nosov˘ch moÏnostech jednotliv˘ch dfievin, skupin hmotnatostí u porostÛ zpracovávan˘ch harvestory. Ovûfiovan˘ model diferenciální renty, vãetnû hmotné stimulace, je úspû‰nû uplatÀován u pfiímo fiízen˘ch závodÛ LâR od roku 2000, kde pfiinesl postupnû v˘razn˘ nárÛst hospodáfiského v˘sledku, a to i pfies nûkteré mimofiádné vlivy, vypl˘vající z referenãní funkce tûchto závodÛ (napfi. zámek Îidlochovice, zámeãek a soubor srubov˘ch staveb Kladská, dlouho nedofie‰ené restituce a dal‰í). Pfii tvorbû modelu byly vyuÏity poznatky z jin˘ch lesních majetkÛ z âR i sousedních zemí, byla vyuÏita ‰etfiení rámcového rozdûlení pracovního ãasu vybran˘ch revírníkÛ za období celého roku vãetnû prÛbûÏného upfiesÀování, dále poznatky z diskusí na fiadû lesních správ pfii ovûfiování rozdíln˘ch podmínek a vlivÛ, zku‰eností a hodnocení jednotliv˘ch faktorÛ na pfiímo fiízen˘ch závodech a cenn˘ch doplnûní pracovníkÛ inspektorátÛ i odborn˘ch specialistÛ ústfiedí podniku LâR i pracovníkÛ v˘zkumu a lesnick˘ch fakult. Je nezbytné doplnit, Ïe metodami objektivizace hospodáfiského v˘sledku vãetnû optimalizace potenciálÛ lesa ve vztahu k lesním majetkÛm se stále zab˘vá celá fiada autorÛ a pra-

12 / 2005

covi‰È, z nichÏ mezi poslední patfií práce âZU v Praze, která k tomu úãelu vyuÏívá souboru lesních typÛ.

UdrÏet krok s okolním svûtem PoÏadavky na dal‰í ekonomick˘ rÛst nutí i podniky lesního hospodáfiství hledat cesty k dal‰ímu zefektivnûní ãinnosti a zv˘‰ení produktivity, a to zejména v rámci EU. Jsme svûdky uplatÀování rÛzn˘ch cest fie‰ení u na‰ich bezprostfiedních sousedÛ. I v lesním hospodáfiství zaãíná stále více platit, Ïe lesní podniky musí spoléhat jen samy na sebe a Ïe stabilitu si mÛÏe udrÏet jen ekonomicky v˘konn˘, sobûstaãn˘ a prosperující podnik. Není tomu jinak ani u LâR. Jsme v dobû mûnících se podmínek i pro lesní hospodáfiství. VyuÏívání produkãní funkce lesÛ v na‰í ekonomice poskytuje lesnímu hospodáfiství vãetnû návazn˘ch zpracovatelsk˘ch odvûtví obnovitelnou surovinu a pracovní pfiíleÏitosti mnoha tisícÛm lidí. Na druhé stranû zcela oprávnûnû rostou poÏadavky spoleãnosti na dal‰í prohlubování poskytování vefiejn˘ch uÏitkÛ lesÛ, na ‰etrn˘ a trvale udrÏiteln˘ zpÛsob hospodafiení a posílení vyuÏívání tvÛrãích sil pfiírody v hospodafiení v lesích. Nová je tu agenda Natury 2000 s ptaãími oblastmi a stanovi‰ti. V neposlední fiadû lesy jsou dlouhodobû oslabeny pÛsobením fiady stresorÛ, k nimÏ v minulosti patfiily zejména imise a v posledním desetiletí také sráÏkové deficity a návaznû rozvoj václavky, houbovit˘ch onemocnûní a následné po‰kození porostÛ hmyzími ‰kÛdci. Nejvíce je tûmito vlivy postiÏena na‰e nejprodukãnûj‰í dfievina SM, kde lze oãekávat i v dal‰ích letech v˘razn˘ rÛst ekonomick˘ch ztrát, spojen˘ch s vysok˘mi náklady na ochranu lesa. Realizaãní ceny dfiíví od roku 1998 vykazují ne vÏdy zcela odÛvodnûn˘ trval˘ pokles, kter˘ pfie‰el v tomto roce ve stagnaci. Tím se krátí finanãní zdroje vlastníkÛ lesÛ. Vstupem do EU oãekávají i zamûstnanci lesÛ odpovídající rÛst osobních nákladÛ, pro nûÏ je nutno v závislosti na rÛstu produktivity podniku vytvofiit finanãní zdroje. To v‰e je jen nemal˘ v˘ãet dÛvodÛ, které i nበstátní podnik nutí hledat dal‰í cesty k ekonomickému pfieÏití a k udrÏení konkurenceschopnosti ãeského dfiíví s cílem pfiijetí prorÛstov˘ch opatfiení do budoucnosti. Na to by mûla navázat pozitivní motivace zamûstnancÛ LâR. Proto také Mze âR usiluje spolu s vedením podniku LâR o zavedení systému diferenciální renty, kter˘ je postaven na objektivizaci jednotliv˘ch ekonomick˘ch parametrÛ za kaÏdou lesní správu a ve svém v˘sledku je vztaÏen na m3 realizovaného dfiíví a hektar obhospodafiované lesní pÛdy. Model se snaÏí nastavit spravedlivé v˘chozí podmínky stejn˘m metrem pro v‰echny na základû vstupních základních údajÛ od roku 1999 vãetnû konkrétních zámûrÛ lesního hospodáfie do roku 2008 v návaznosti na LHP.

Objektivizace hospodáfiského v˘sledku Systém je zaloÏen na provedení objektivizace hospodáfiského v˘sledku lesní správy ve vnitfiní struktufie. Hospodafiení

INFORMUJEME

Spoleãn˘m cílem oddûlení jednotliv˘ch oblastí je zprÛhlednit hospodafiení a pokud moÏno zabránit pfielévání zisku mezi jednotliv˘mi oblastmi, ãímÏ by se pfiípadnû zakr˘vala jejich niωí efektivnost. V rámci obhospodafiování lesa jsou nastaveny dílãí ekonomické parametry na období do konce roku 2008, které vychází z úkolÛ LHP a konkretizovan˘ch zámûrÛ lesního hospodáfie-lesního správce. ¤e‰í objektivizaci spoleãensky uznateln˘ch nákladÛ a napfiíklad náklady pûstební ãinnosti jsou stanoveny za pouÏití systému dle oceÀovací vyhlá‰ky. DoplÀujícím materiálem jsou ekonomická pravidla fiízení. Ty také umoÏní lesnímu správci pfii zlep‰ení HV a splnûní odvodu diferenciální renty, odvodu ve v˘‰i 50 % zlep‰ení HV ze dfiíví a odpoãtu 90 % pohledávek po lhÛtû splatnosti vynakládat efektivnû a úãelnû dal‰í finanãní prostfiedky do zvelebení lesa, posílení vefiejn˘ch uÏitkÛ a infrastruktury dle pravidel.

Vy‰‰í závislost odmûÀování na v˘konnosti Zavádûní diferenciální renty má za cíl ãást mzdy, konkrétnû osobní ohodnocení, pfiiznávat podle nároãnosti a v˘‰e celkového objemu prací v PJ a posílit závislost odmûÀování na zlep‰ení ekonomické v˘konnosti a produktivitû práce lesní správy, a to zejména tûmito formami: ● Ze zlep‰eného HV bude moÏno pfiiznat odmûnu pro lesního správce aÏ do v˘‰e 70 tis. Kã roãnû v závislosti na v˘‰i zlep‰eného HV a následnû aÏ do v˘‰e pûtinásobku této odmûny získané lesním správcem pak pfiiznat i odmûny pro dal‰í THP lesní správy. Dle rozhodnutí lesního správce bude moÏno takto rozdûlit odmûny ze zlep‰eného HV revírníkÛm, zástupcÛm lesního správce a pracovníku pro obchod.

● ●

●

●

●

●

●

Obdobnû by mûlo b˘t postupováno u KI, a to v závislosti na v˘‰i zlep‰ení HV jím fiízen˘ch lesních správ. Za dal‰í zlep‰ení trÏeb z ostatních lesnick˘ch a nelesnick˘ch ãinností a nejen za tyto ãinnosti bude moÏno pfiiznat mimofiádné odmûny. Roãní v˘‰e mimofiádn˘ch odmûn pro lesní správu by mûla b˘t pfiidûlena v závislosti na objemu pracovních jednotek a to ve v˘‰i 0,50–0,70 Kã za PJ. Vymezenou ãást mimofiádn˘ch odmûn bude moÏno pouÏít i na fie‰ení vlivÛ, které nemohl zcela postihnout systém pracovních jednotek, jenÏ je chápán jako jednotící spoleãn˘ rámec. Je pfied dokonãením ohodnocení prÛfiezov˘ch ãinností lesní správy a revírníkÛ systémem pracovních jednotek. Samostatnû mimo tento rámec by mûli b˘t fie‰eni jen oborníci. V systému pracovních jednotek se hodnotí: v˘‰e tûÏby dfieva, a to vy‰‰ím ohodnocením tûÏby v reÏii neÏ dodavatelsky, samov˘roba, expedice dfiíví, dále koeficient rozpt˘lenosti hospodafiení ,jako podpora podrostního zpÛsobu hospodafiení, probírky do 40-ti let, v˘‰e prvního zalesnûní a první podsadby, v˘‰e vykázané zaji‰tûné pfiirozené obnovy, plocha ochrany MLP proti bufieni a zvûfii, v˘‰e profiezávek, prÛmûrná hmotnatost tûÏeného dfiíví – zv˘‰ená pracnost do prÛmûrné hmotnatosti za rok 0,69, prÛmûrná pracnost v hmotnatosti do 0,99 je bez úpravy a sníÏená pracnost v prÛmûrné hmotnatosti tûÏeného dfiíví nad 1,00 m3. Dále se promítá do ohodnocení v˘mûra lesa, katastrální rozloha a v˘mûra odborné správy lesa. V˘kon funkce odborného lesního hospodáfie by si mûl na sebe vydûlat. Dal‰í moÏnosti by mûly b˘t vyuÏity v provedení v˘kupu dfiíví spolu se zaji‰tûním provedení prací. Pfiedností pro tyto ãinnosti je, Ïe pracovníci LâR vykonávající odbornou správu mají v‰echny dostupné informace o majetku a potfiebû hospodáfisk˘ch opatfiení a jsou v úzkém kontaktu s vlastníkem. Není lep‰í navrhnout vlastníku lesa provedení tûÏby a v˘kupu dfiíví z nahodil˘ch tûÏeb, neÏ rozesílat nebo pfiedávat dopisy a urgence ke zpracování této hmoty? Celkov˘ objem mzdov˘ch prostfiedkÛ pro THP lesní správy by bylo úãelné v cílovém stavu pfiidûlit jednotn˘m podílem mezd na celkovém objemu pracovních jednotek LâR. V pfiechodném období by se jednotn˘m podílem na celkovém objemu pracovních jednotek pfiidûlil objem mezd

>>

LESU ZDAR

na daném lesním majetku – lesní správû se pro tento úãel rozdûluje na tfii základní oblasti, a to: ● oblast obhospodafiování lesa – cíl: generování dal‰ích zdrojÛ – v˘sledek: diferenciální renta–odvod –dotace ● oblast ostatních lesnick˘ch a nelesnick˘ch ãinností – cíl: intenzifikace a dal‰í aktivity – v˘sledek: dosaÏení zlep‰ení hospodáfiského v˘sledku z tûchto ãinností ● oblast majetku – cíl: efektivní správa a vyuÏití, pfiípadnû prodej

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

21

INFORMUJEME >> pfiipadající na osobní ohodnocení, které by se v prÛbûhu

●

●

●

●

celého roku poskytovalo v zálohové v˘‰i, vypoãtené na projektované úkoly, a po uplynutí roku by bylo vyrovnáno po pfiepoãtu na skuteãnû realizované úkoly za dan˘ rok. Z pohledu odmûÀování podle mnoÏství a kvality práce se to jeví jako spravedlivé. Poãítá se tedy jak se zápornou, tak i kladnou v˘‰i dorovnání po ukonãení roku za lesní správu i u jednotliv˘ch pracovníkÛ lesní správy. Osobní ohodnocení revírníkÛ by mûlo b˘t také odvislé celoroãnû od v˘‰e pracovních jednotek a tím se posílí diferenciace podle mnoÏství práce, tedy skuteãné nároãnosti a kvality práce i efektivnosti. Pohyblivá sloÏka mzdy by mûla b˘t závislá zejména na v˘‰i zlep‰ení plánovaného hospodáfiského v˘sledku za lesní správu jako celek a na splnûní dal‰ích lesnick˘ch ukazatelÛ napfi. pfiejímka zaji‰tûn˘ch kultur, tvorba 1. vûk. stupnû apod. Systém hodnotí dosaÏené hospodáfiské v˘sledky za lesní správu jako celek a nepoãítá s jejich rozãlenûním na jednotlivé revírníky. V˘‰e odmûny za zlep‰ení hospodáfiského v˘sledku pro kaÏdého revírníka je odvislá od celkové odmûny docílené lesním správcem. Tím se posiluje kolektivní odmûÀování a zájem na fie‰ení komplexních úkolÛ lesní správy a následná dûlba práce a ne jen zájem na fie‰ení problémÛ jednoho revíru. Z dlouhodobého pohledu by na tento systém mûly navazovat odmûny za dlouhodobé v˘sledky ve zlep‰ování stavu lesa za období pûti let v závislosti na v˘sledcích, náhodn˘m v˘bûrem poãítaãem vybran˘ch porostních skupin, a to venkovní pochÛzkou vnitfiním auditem posouzen˘ch v˘sledkÛ hospodafiení ve vybran˘ch porostech.

Hlavní cíle systému Uplatnûní systému pfiedpokládá zejména: ● zajistit obhospodafiování lesa dle zásad státní lesnické politiky, vãetnû posilování vefiejn˘ch uÏitkÛ lesa za dodrÏování zákonn˘ch norem a závazn˘ch ustanovení i ochrany pfiírody ● generovat dal‰í zdroje zisku a udrÏet prosperitu státního podniku i konkurenceschopnost ãeského dfiíví produkovaného LâR z lesÛ v majetku státu ● zajistit odvod – dotaci diferenciální renty pfiímo pfies úãet lesní správy do centralizovan˘ch zdrojÛ a zajistit plnûní funkce lesÛ i v nepfiízniv˘ch pfiírodnû v˘robních podmínkách a zajistit podporu prohlubování vefiejn˘ch uÏitkÛ lesÛ ● v˘raznû pozitivnû zv˘‰it motivaci pracovníkÛ LâR podle mnoÏství a ekonomické v˘konnosti v˘sledkÛ práce, a to cestou hmotné zainteresovanosti

LESU ZDAR

Nov˘ systém napoví, jak efektivní bylo fiízení

22

Systém je ovûfiován u LS LâR od 1. 6. 2005. Je vyhodnocován mûsíãnû, aby se tak lesní správy mohly seznámit s fázovou strukturou v˘nosÛ a nákladÛ vãetnû HV a souãasnû pfiedpokládáme postupné soubûÏné vyhodnocování formou intranetové aplikace. Systém diferenciální renty podává pracovníkÛm lesní správy mûsíãní pfiehledné informace o hospodafiení lesní správy a srovnává je s nastaven˘mi parametry a diferenciální rentou. Podává mûsíãnû informace o vnitfiní struktufie nákladÛ a v˘nosÛ podle jednotliv˘ch fází, v˘konÛ nebo skupin ãinností. Souãasnû ukazuje jednoznaãnû, jakou v˘‰i tvorby finanãních zdrojÛ pfiiná‰í vytûÏen˘ a realizovan˘ m3 dfiíví na dané lesní správû a kolik z tûchto zdrojÛ odãerpají náklady na v˘robu a dodání dfiíví odbûratelÛm, vãetnû nákladÛ na udrÏování infrastruktury lesních cest a sváÏnic, kolik prostfiedkÛ odãerpají vklady do pûstební ãinnosti a jakou v˘‰i odãerpají reÏijní náklady. JiÏ bylo sly‰et názory, Ïe tato struktura nûkter˘m nic nefiíká.

12 / 2005

V tom pfiípadû lze jen obtíÏnû domyslet, s jakou mírou efektivnosti je fiízen svûfien˘ úsek ãinnosti. Také názory, Ïe kaÏdé sníÏení vkladÛ do lesa je ‰kodlivé, jsou jen obecn˘m obrann˘m manévrem, protoÏe systém diferenciální renty je postaven spolu s ohodnocením pracovními jednotkami zejména na preferenci vyuÏívání tvofiiv˘ch sil pfiírody, ‰etrn˘ch zpÛsobech hospodafiení a posilování vefiejn˘ch uÏitkÛ lesÛ. Kvalita a tvorba budoucího lesa se pfiece úmûrnû nezvy‰uje s narÛstajícími vklady do lesa. A nejznámûj‰í ekologická rovnice prezentovaná panem Vavrou‰kem, b˘val˘m ministrem Ïivotního prostfiedí, uvádí, Ïe pfii hospodáfiském vyuÏívání ekosystému by se do ekosystému nemûlo vkládat více energetick˘ch vkladÛ, neÏ se z ekosystému jeho hospodáfisk˘m vyuÏíváním získá. A to je také trvale udrÏiteln˘ rozvoj. Z toho je moÏno dovodit, Ïe HV z obhospodafiování lesa by mûl b˘t i v tûch nejhor‰ích pfiírodnû v˘robních podmínkách, pokud je tam vyuÏívána hospodáfiská funkce lesa, alespoÀ minimálnû kladn˘. To platí samozfiejmû v pfiípadû, kde se nejedná o odstraÀování následkÛ, napfiíklad znaãné po‰kození lesÛ imisemi s porosty náhradních dfievin apod. I pfiesto, Ïe míra objektivity nastavení ekonomick˘ch parametrÛ nepfievy‰uje 80 % a vy‰‰í pfiesnost lze v lesním hospodáfiství jen obtíÏnû docílit, lze oãekávat, Ïe systém diferenciální renty a návazná hmotná zainteresovanost vytvofií pfiedpoklady, jako jeden z úãinn˘ch nástrojÛ, k dal‰í tvorbû finanãních zdrojÛ. To by mûlo pfiispût k dal‰ímu zv˘‰ení stability podniku LâR. Cílem tohoto ãlánku o uplatnûní modelu diferenciální renty je poskytnout rámcovou informaci zamûstnancÛm LâR tak, aby se venkovní provoz mohl pfiipravit na hledání cest k naplnûní modelu a stanoven˘ch normativÛ od 1. 1. 2006. ■ Zpracoval: Ing. Franti‰ek KaÀok, CSc.

V˘sledky dosaÏené za období leden aÏ záfií za lesní správy LâR, jak vypl˘vají z hodnocení v˘sledkÛ dle metody ovûfiování Modelem diferenciální renty. Z provedeného rámcového hodnocení vyplynuly za LS zejména tyto v˘sledky: ● celkov˘ HV lesních správ byl dosaÏen ve v˘‰i 847,5 mil. Kã, z toho HV z obhospodafiování lesa ãinil 611,1 mil. Kã a HV z ostatních lesnick˘ch a nelesnick˘ch ãinností ãinil 236,4 mil. Kã ● zlep‰ení HV z prodeje dfiíví zejména v dÛsledku zavedení nov˘ch obchodních vztahÛ pfiedstavuje 66 Kã/m3 realizovaného dfiíví ● v nákladech pûstební ãinnosti bylo ãerpáno 205,44 Kã, vztaÏeno na m3 realizovaného dfiíví ,coÏ je nedoãerpání proti normativu o 15,06 Kã/m3 ● v celkov˘ch reÏijních nákladech vãetnû správní reÏie KI a fieditelství a danû z nemovitostí bylo ãerpáno 161,57 Kã/m3, coÏ je více proti normativu o 2,66 Kã/m3 ● vlastní saldo odvodu-dotace diferenciální renty ãiní 157,9 mil. Kã, dodateãn˘ odvod z pfiekroãení HV ze dfiíví ãiní 173,3 mil. Kã ● zlep‰ení HV ze dfiíví vykázalo 89 % LS, zlep‰ení HV bez HV z prodeje HIM vykázalo 83 % LS, po zapoãtení dodatkového odvodu ze zlep‰eného HV ze dfiíví zlep‰uje celkov˘ HV bez HIM 75 % lesních správ ● normativ HV z ostatních lesnick˘ch a nelesnick˘ch ãinností zlep‰uje 57 % LS ● normativní náklady pûstební ãinnosti nedoãerpává 64 % LS a normativní reÏijní náklady nedoãerpává 43 % LS ● vyskytují se v‰ak v˘raznûj‰í, ãasto neodÛvodnûné rozdíly mezi lesními správami, kde se projevuje zejména to, Ïe dosud zfiejmû nezaregistrovaly tyto správy, Ïe dochází k v˘razn˘m zmûnám pfiedev‰ím v oblasti ekonomiky hospodafiení

O P¤ÍRODù

Tesafiík obrovsk˘ V jihov˘chodním cípu Moravy, na území tzv. lednicko-valtického areálu se nachází stovky star˘ch dubÛ jak v zámeckém parku, tak na pfiilehl˘ch loukách a v lesích. Nûkteré jsou jiÏ na sklonku svého Ïivota, místy zbavené kÛry, a pozorn˘ náv‰tûvník mÛÏe vidût nejen nespoãet velk˘ch otvorÛ ale i stopy po Ïíru velk˘ch larev. Tak se projevuje jeden z na‰ich nejvût‰ích broukÛ, nበdruh˘ nejvût‰í tesafiík, tesafiík obrovsk˘ (Cerambyx cerdo, Linn.).

LESU ZDAR

Pokud se na pfielomu ãervna a ãervence projdeme vpodveãer po tûchto lokalitách, mÛÏeme tohoto majestátního brouka vidût i v letu ãi na kÛfie siln˘ch dubÛ. Let zejména samcÛ je mimofiádn˘ záÏitek. Dlouhá tykadla namífiená ‰ikmo dopfiedu a ‰iroce rozevfiené krovky vytváfiejí dojem tvora daleko vût‰ího neÏ ve skuteãnosti. Tesafiík obrovsk˘ varíruje znaãnû ve velikosti, dosahuje délky 24–53 mm, nûkdy se uvádí maximální délka 55 mm. Vyskytuje se na dubech, vzácnû na jilmech, ofie‰ácích, je uvádûn i z jasanu a habru. V jiÏní Evropû se také ãasto vyskytuje v ka‰tanovníku. Je roz‰ífien po celé Evropû, na severu do jiÏního ·védska, na v˘chodû do Bûloruska, Ukrajiny, Moldávie a na Krym. TûÏi‰tû jeho v˘skytu je ale v oblasti jiÏní Evropy, v celé oblasti Stfiedomofií. Mimo Evropu se vyskytuje v Malé Asii, severním Iráku, severním Íránu a v Izraeli vãetnû Palestiny. Jeho v˘voj v obvykl˘ch podmínkách je tfiílet˘. Samice kladou vajíãka jak na spodní stranu kmenÛ, tak do koruny. Pfiednostnû jsou napadány stromy staré, jejichÏ obranyschopnost je uÏ sníÏena. V pafiezinách napadá i stromy mlad‰í. V prvním roce larvy hlodají v kÛfie, teprve na jafie druhého roku larvy poãínají Ïrát v bûli a l˘ku, ãímÏ vzniká v˘ron ‰Èáv, které se projevují ãern˘mi skvrnami na kmeni. V polovinû tfietího roku se dospûlá larva, délky 70 – 90 mm, zavrtává

24

Jedna z oblastí v˘skytu tesafiíka obrovského u nás; foto J. Karas

12 / 2005

hluboko do kmene, kde si vyhlodá kukelní komÛrku. Imago se objeví v dal‰ím roce. Je-li napaden˘ strom skácen, rychle vysychá a v˘voj larev se zpomaluje aÏ na pûtilet˘. Pfiitom mnoho larev také uhyne. Jako mimofiádnû raritní je v literatufie uvádûn nález nepo‰kozeného (!) imága ve dfievû dubu, kter˘ byl vybagrován z hloubky nûkolika metrÛ v pÛvodních naplaveninách fieky LuÏnice. V âeské republice se vyskytoval v‰ude mimo hraniãních horsk˘ch pohofií a stfiedu âeskomoravské vysoãiny. V souãasné dobû se tento druh vyskytuje ve vût‰ím poãtu pouze na omezen˘ch lokalitách v jiÏních âechách a na jiÏní Moravû. Jinde jiÏ vût‰inou vyhynul nebo jsou nálezy pouze ojedinûlé. Vyskytoval se kdysi i v Praze, kde na starém v˘stavi‰ti ve Stromovce napadl fiadu star˘ch dubÛ. Jeho v˘skyt v hlavním mûstû je ale uÏ jen dávno zasutou vzpomínkou. Nevyskytuje se jen v lesích, siln˘ v˘skyt míval napfiíklad na obecních pastvinách s rozpt˘len˘mi duby ãi na dubech, které lemují hráze rybníkÛ. Imága lze nalézt na kmenech, zejména v místech s v˘ronem kvasících ‰Èáv, ãi zveãera poletujícího okolo korun stromÛ. Staré uãebnice entomologie, zejména lesnické, jej uvádûjí jako velkého ‰kÛdce stromÛ, v na‰ich podmínkách dubÛ. Jedná se skuteãnû o brouka, kter˘ zpÛsobuje znaãné tech-

O P¤ÍRODù bu v mal˘ch dubov˘ch skupinkách. Pfiesto, Ïe se Lesní závod Îidlochovice o tuto v˘sadbu na loukách pokusil, nesetkala se tato iniciativa s kladn˘m pfiijetím u ochrany pfiírody a byla odmítnuta. Je to ‰koda nejen pro záchranu chránûného tvora, ale i pro udrÏení po staletí Tesafiíci vytvofiené smûsi lesÛ a luk se solitérními stromy. Tesafiík obrovsk˘ je chránûn˘ podle zákona ã. 114/92 Sb. a vyhlá‰ky ã. 395/92 Sb. Je zafiazen do kategorie silnû ohroÏen˘ch druhÛ. Jeho ohroÏení není ani tak sbûrem dospûlcÛ, ale právû zmûnami v krajinû. Zatím ov‰em jeho pfieÏití v âeské republice není bezprostfiednû ohroÏeno. Na závûr bych se chtûl zmínit o dal‰ích druzích rodu Cerambyx, ktefií se vyskytují v âesku a na Slovensku. V obou zemích je v listnat˘ch porostech pomûrnû hojn˘ tesafiík bukov˘ (Cerambyx scopolii, Füessly), kter˘ byl v minulosti velmi obávan˘m ‰kÛdcem ovocn˘ch stromÛ. Vyskytuje se zejména v teplej‰ích oblastech a dospûlce lze najít napfiíklad na kvûtech hlohÛ. Dal‰í dva druhy, Cerambyx miles a Cerambyx welensi, se vyskytují pfiedev‰ím v Mediterrání oblasti a pouze v nejteplej‰ích oblastech Slovenska (·túrovo) dosahují své severní hranice. Dal‰í druhy rodu Cerambyx se vyskytují pouze ve ■ Stfiedomofií ãi dále v Asii. Ing. Lubomír ·álek podnikové fieditelství LâR

LESU ZDAR

nické a fyziologické po‰kození stromÛ a jeho vût‰í v˘skyt mÛÏe b˘t pro napadené duby fatální. Nicménû jeho v˘skyt oproti minulosti je mnohem men‰í, a tak ‰kody jsou pomûrnû malé, omezené jen na nûkteré lokality a navíc vût‰inou v chránûn˘ch místech. Sám jsem byl ale pfiekvapen jeho v˘skytem v pafiezinách na Znojemsku, v Národním parku Podyjí, kde se skuteãnû projevuje jako základní pfiíãina úhynu dubÛ, a to i men‰ích dimenzí (v˘ãetní tlou‰Èka 20 cm). Navíc se uvádí, Ïe je jedním z pfiena‰eãÛ tracheomykózního onemocnûní dubÛ. Z lesnického hlediska se jedná o ‰kÛdce, zejména v porostech s dlouh˘m obm˘tím s produkcí mimofiádnû kvalitních sortimentÛ. Ale i tady lze vybalancovat hospodáfiské zámûry ãlovûka s existencí tak úÏasného tvora. Vzhledem k tomu, Ïe pfiednostnû napadá oslunûné kmeny, staãí pro jeho pfieÏití ponechávat v˘stavky ãi aleje. Není nutné ponechávat v˘stavky v porostu, ale je v˘hodnûj‰í ponechávat aleje u prÛsekÛ a lesních cest ãi v˘stavky na kfiiÏovatkách cest apod. V porostech pfii v˘‰e uveden˘ch zásadách bûÏné lesnické hospodafiení nevadí, pokud se nejedná o pfiemûnu dubov˘ch porostÛ na porosty s jinou dfievinou skladbou. Zcela samozfiejmû je nutno chránit jednotlivé duby na loukách (jen bûhem 30 let, co oblast Lednicka sleduji, zmizelo kupfiíkladu v okolí Janova hradu cca 50 % tûchto dubÛ). Je nutná také postupná v˘sadba solitérÛ na loukách. Podobná situace je i na loukách v oblasti Pohanska a Soutoku, kde solitérní staré duby postupnû mizí. BohuÏel k obnovû tûchto dubÛ chybí ãas a nûkdy i pfiekvapivû pochopení orgánÛ ochrany pfiírody. Solitérní duby jsou ve stáfií 200–400 let, ergo pfii souãasném doplnûní o sazenice se Ïádoucího stavu dosáhne nejdfiíve v roce 2200. Obávám se, Ïe tak dlouho souãasné duby nevydrÏí. V˘sadba také nemÛÏe b˘t provedena vysazením osamoceného dubu. Je nutné provést v˘sad-

Charakteristické prostfiedí, ve kterém se tesafiíci obrov‰tí vyskytují; foto P. Grepl

12 / 2005

25

O P¤ÍRODù

Odchyt a krouÏkování ptákÛ v CHKO Jeseníky LS Louãná nad Desnou se jiÏ druh˘m rokem podílí na v˘zkumném projektu organizovaném SCHKO Jeseníky v PR Niva Moravice, jehoÏ úkolem je kvantitativní i kvalitativní mapovaní ptákÛ ve státem chránûné lokalitû. Tento projekt bûÏí jiÏ devatenáct˘m rokem a jeho hlavním garantem je Mgr. Ladislav Hajn˘, pracovník SCHKO Jeseníky. Akce trvá zhruba dva mûsíce, krouÏkovatelé ptákÛ se stfiídají vÏdy v t˘denních cyklech. Pfiístup na lokalitu má i ‰iroká vefiejnost a pfiedev‰ím dûti. Ukázky odchytu ptákÛ do ornitologick˘ch sítí, determinace a jejich krouÏkování je pro mnoho lidí nev‰ední zku‰eností a zejména dûti vedou ke kladnému vztahu k pfiírodû, poznání a ochranû ÏivoãichÛ ■ vÛbec. Ing. TomበPospí‰il lesní správce LS Louãná nad Desnou

LESU ZDAR

Kánû lesní – mlad˘ pták v odchytové síti

26

Odborn˘ v˘klad ornitologÛ u terénní stanice

12 / 2005

O P¤ÍRODù

Jestfiáb opût v pfiírodû Na nedostatek práce si v tûchto dnech nemohou ztûÏovat rokycan‰tí ochránci pfiírody, neboÈ i nûkolikrát dennû vyjíÏdûjí za zranûn˘mi Ïivoãichy. Nejinak tomu bylo i v pfiípadû jestfiába lesního, kter˘ se do nesnází dostal v Drahlovicích na Berounsku. Díky v‰ímavosti pana Taraby, kter˘ je uãitelem na Z· v Hostomicích, jejíÏ dûti sbírají pro rokycanské ochránce nejrÛznûj‰í plody pro pfiikrmování ÏivoãichÛ v pfiírodû, nepfii‰lo znaãnû zesláblé leto‰ní mládû jestfiába o Ïivot. U tohoto mladého jedince zfiejmû do‰lo po osamostatnûní od rodiãovského páru k pfiechodnému nedostatku potravy. V mnoha pfiípadech tento limitující faktor mÛÏe zpÛsobit i smrt, neboÈ v pfiírodû se doÏije pouze dvacet procent vyveden˘ch mláìat druhého roku Ïivota. Jestfiáb lesní není na na‰em území pfiíli‰ roz‰ífien˘m dravcem. Rozpûtí kfiídel tohoto vzácného dravce se pohybuje od 100 do 120 centimetrÛ. Jeho málo ãetná pozorování v‰ak lze pfiipsat i lesnímu zpÛsobu Ïivota. Ve svém pfiirozeném prostfiedí tak mnohdy uniká pozornosti. Jeho stavba tûla je pomûrnû krátká, má ‰iroká kfiídla a dlouh˘ ocas. Tyto fyzické dispozice dávají tu‰it, Ïe svoji kofiist ãasto pfiekvapí ze zálohy. Kofiistí se mu stávají ptáci do velikosti baÏanta, ale také savci do velikosti zajíce. Proto neb˘vá pfiíli‰ oblíben, i kdyÏ patfií mezi zvlá‰tû chránûné druhy ÏivoãichÛ.

Pfied vypu‰tûním

Jestfiáb odchycen˘ v‰ímav˘m panem Tarabou mûl tentokrát ‰tûstí. Rokycan‰tí ochránci pfiírody se okamÏitû vydali na místo, jestfiába pfievezli do svého záchranného centra a po nûkolika t˘dnech péãe jej opût vypustili tam, kam patfií – do volné pfiírody. Jsme nesmírnû rádi, Ïe pfiib˘vá lidí, kter˘m není lhostejn˘ Ïivot kolem nich. Vesmûs nás upozorÀují na pfiípady, jeÏ by bez jejich pozornosti konãily tragicky. Díky systematické a seriózní práci s vefiejností je velice málo pfiípadÛ na území, na nûmÏ pÛsobíme, tedy Rokycansku, Berounsku a Hofiovicku, kdy bychom zasahovali zbyteãnû. Dûkujeme tedy v‰em, ktefií se na kvalitním servisu rokycansk˘ch ochráncÛ pfiírody podílejí.

Poslední kontrola

Pavel Moulis pfiedseda ZO âSOP Rokycany

LESU ZDAR

V pfiípadû nálezu zranûného volnû Ïijícího Ïivoãicha volejte záchranné stanice, jejichÏ seznam a územní pÛsobnost najdete na www.csop.cz. V pfiípadû v˘‰e zmiÀovaného území volejte kdykoliv 371 722 686 nebo 603 239 922. ■

LeÈ!

12 / 2005

27

PANORAMA

Ve spolupráci s Lesy âR, s. p. jsme postoupili v˘raznû dále To jsou slova prezidenta Národního lesnického rozvojového a v˘zkumného sdruÏení Kolumbie (CONIF) Camila Aldana Virgase po skonãení jeho pracovní náv‰tûvy v âR, která se konala ve dnech 19.–24. 9. 2005. Byla to jiÏ tfietí náv‰tûva nejvy‰‰ího pfiedstavitele kolumbijsk˘ch lesníkÛ v âR a podle jeho názoru pfielomová.

Jak˘ byl, váÏen˘ pane prezidente, cíl va‰í poslední náv‰tûvy v âR? Troufám si fiíci, Ïe jiÏ va‰i krásnou zemi dost znám, neboÈ jsem ji nav‰tívil tfiikrát a jednou soukromû. To jsem mûl více ãasu, skoro mûsíc, a tak jsem mohl s rodinou poznat nejenom Prahu, Brno ale i dal‰í pamûtihodnosti va‰í pozoruhodné zemû. Mohu po tûchto zku‰enostech hodnotit i kvalitu va‰ich lidí a v˘sledky, které jste dosáhli v oboru, jemuÏ se vûnuji. Lesnictví je velmi dÛleÏité pro budoucnost Kolumbie. Tato poslední cesta mûla za cíl ovûfiit ãtyfileté v˘sledky na‰í vzájemné spolupráce, jejíÏ váha spoãívá na ãeské stranû v Lesích âR, s.p. a na Mendelovû univerzitû, zejména pak ve ·kolním lesním podniku Kfitiny, a na stranû Kolumbie na CONIF, v jehoÏ ãele mám tu ãest stát, a na soukromé spoleãnosti KANGUROID, jejichÏ prezident byl nikoli náhodou na této cestû do âR spoleãnû se mnou.

LESU ZDAR

Co se prozatím podafiilo ve vzájemn˘ch vtazích?

28

Dnes jiÏ není Ïádn˘ch pochyb, Ïe adaptace ãesk˘ch lesnick˘ch technologií na podmínky Kolumbie (my to rádi naz˘váme tropikalizací) se podafiila. Pfiesvûdãili jsme se, Ïe va‰e základní filozofie trvale udrÏitelného rÛstu je správná, a Ïe lesnická filozofie je jen jedna a Ïe je aplikovatelná v rÛzn˘ch klimatick˘ch, pÛdních, geografick˘ch a jin˘ch podmínkách. Projekt 3F (Forest For Future) je skuteãností. V krátké dobû bude osázeno 2 500 ha nového lesa, s va‰í pomocí vyrábíme více neÏ 6 miliónÛ sazenic roãnû. V Tierra Alta, kde jiÏ je kolumbijskoãesk˘ les, nerostou standardní dfieviny, jakou je eukalyptus, ale vzácné druhy dfievin, které jsou vysoce poptávány v Kolumbii i na mezinárodním trzích. Za zásadní novinku povaÏuji skuteãnost, Ïe se nám podafiilo úspû‰nû vyfie‰it financování zalesÀovacích aktivit, a to ve spolupráci mezi zúãastnûn˘mi stranami i s v˘raznou podporou va‰ich proexportních institucí, jakou je Exportní a garanãní poji‰Èovna – EGAP – a v úzké souãinnosti s ãeskou i kolumbijskou bankovní sférou. Velmi si váÏím také politické podpory, které se nám dostalo na va‰ich ministerstvech, zejména na MZV, ministerstvu prÛmyslu a obchodu, v obou komorách Parlamentu i od va‰eho velvyslance v Kolumbii Dr. Josefa Rychtára.

12 / 2005

C. A. Virgas uprostfied

Byl s vámi v prÛbûhu va‰í náv‰tûvy diskutován i projekt Lesnick˘ch technick˘ch demonstraãních center, coÏ je spoleãn˘ produkt LesÛ âR a Mendelovy univerzity, resp. ·LP? Jaké jsou moÏnosti uplatnûní tûchto Center v Kolumbii? Projekt 3F sv˘m zpÛsobem pfiede‰el formulaci tûchto center. I kdyÏ zapoãal v podmínkách departamentu Cordóba (kter˘ leÏí v tropickém pásmu a je rovinat˘), lze my‰lenku center adaptovat i na jiné oblasti Kolumbie, která je z hlediska biodiverzity velmi bohatou zemí, patfií v tomto ohledu dokonce ke svûtové ‰piãce. Ujistil jsem va‰eho pana generálního fieditele Ing. Blahutu, Ïe mÛÏe poãítat s prosazováním tûchto center i v jin˘ch oblastech Kolumbie. RovnûÏ jsem ho ujistil, Ïe ãe‰tí lesníci mohou spoléhat na pomoc CONIFu v akviziãní ãinnosti v Kolumbii v souvislosti se zalesÀovacími procesy, které se napfiíklad plánují ve spolupráci s americkou US

PANORAMA AID, s nûmeckou GtZ. Kromû toho existují rÛzné programy kolumbijské vlády na podporu lesnictví, jak˘mi jsou napfiíklad Bosques y madera (Lesy a dfievo). Tento program má podporovat zalesÀování území, na nichÏ se v minulosti pûstovaly drogy. Dal‰ím zajímav˘m programem je Colombia Forestal (Kolumbie lesnická), jehoÏ cílem je zv˘‰it komerãní ekonomické efekty, které pfiiná‰í lesnictví. Informovali jsem rovnûÏ pracovníky va‰eho zahraniãního obchodního úseku i o dal‰ích projektech souvisejících s podporou zalesÀování. Jistû pro vás bude zajímavé, Ïe zalesnûní se stalo pilotním souãasn˘m programem jak pfiedchozí vlády, tak souãasné vlády prezidenta Alvaro Uribeho. Nejsou to jenom politické deklarace, neboÈ tyto cíle kolumbijské vlády potvrzuje skuteãnost, Ïe nejvût‰í podíl na vyuÏívání zahraniãní pomoci na‰í zemi, která pfiichází z rÛzn˘ch zdrojÛ, bude urãena právû lesnictví.

Osobnû povaÏuji nutnost provést inventuru pÛvodních lesÛ za velmi dÛleÏit˘ úkol, kter˘ nám pomÛÏe zhodnotit bohatství, jeÏ na‰e zemû v lesích má. Poznatky z inventarizace nám budou uÏiteãné k urãení lesÛ, které by mûly b˘t v budoucnosti. Uvûdomme si, Ïe lesy pokr˘vají 53 procent celkového povrchu na‰í zemû. Inventarizace by pomohla lépe identifikovat pfiírodní rezervace a urãit, jak˘m zpÛsobem by mûly b˘t chránûny a v jaké mífie vyuÏívány. Dále je tfieba stanovit, které lesy mohou b˘t vyuÏívány trvale obnoviteln˘m zpÛsobem a souãasnû zhodnoceny v ekonomick˘ prospûch na‰í zemû. Prozatím jsme k tomuto velkému cíli nepfiistoupili, a to z toho dÛvodu, Ïe inventarizace není levnou záleÏitostí. To ov‰em neznamená nezbytnost najít formu i metodu, jak pfiibliÏnû urãit zdroje, které máme k dispozici k vyuÏití. CONIF velmi dobfie ví, Ïe tento úkol nemÛÏe dlouhodobû odkládat.

Je známo, Ïe jste hovofiili s rektorem MZLU, s vedoucími pracovníky lesnické fakulty a ·kolního lesního podniku Kfitiny i o spolupráci v oblasti vûdy a vzdûlávání. Jaké jsou perspektivy v této oblasti?

Jaké dal‰í kroky ve spolupráci s ãesk˘mi partnersk˘mi institucemi plánujete?

V plánech CONIF je rovnûÏ provést inventarizaci kolumbijského lesního bohatství. Kdy k tomuto nároãnému úkolu hodláte pfiistoupit?

(ben)

LESU ZDAR

Máme velice dobré informace, co nám mÛÏe nabídnou Mendelova univerzita i instituce, jak˘mi jsou âZU, ÚHÚL a V˘zkumn˘ ústav lesního hospodáfiství a myslivosti, neboÈ jsem v‰echny tyto instituce nav‰tívil a mluvil s jejich pfiedstaviteli. Urãit˘ problém je ve finanãních zdrojích, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe tyto získáme, a to jak z vefiejn˘ch fondÛ, tak soukrom˘ch, pokud na‰e projekty budou mít praktick˘ efekt v souvislosti s plnûním ambiciózních zalesÀovacích plánÛ, i snahou zachránit pÛvodní lesy, zejména v „plicích svûta“, jak se ãasto naz˘vá Amazonie.

Je jiÏ tradicí, Ïe podepisujeme pfii kaÏdé náv‰tûvû va‰ich pracovníkÛ u nás a na‰ich v âR memorandum ãi protokol. To se stalo i pfii na‰í záfiijové náv‰tûvû. Pozvali jsme vedení va‰eho podniku na Mezinárodní lesnick˘ kongres v Bogotû, kterého se zúãastní v‰echny latinskoamerické zemû. Na tomto kongresu bychom rádi pfiedstavili dosaÏené v˘sledky vzájemné spolupráce na mezinárodní úrovni a bylo by Ïádoucí, kdybychom na‰e úspûchy prezentovali spoleãnû. Není pochyb, Ïe o nû mají zájem nejen jiné departamenty Kolumbie, ale i prakticky v‰echny latinskoamerické zemû. Domluvili jsme se, Ïe pfii této pfiíleÏitosti zhodnotíme s va‰ím vedením i plnûní memoranda, které jsme na závûr na‰í záfiijové náv‰tûvy s pracovníky ■ LâR, s.p. podepsali.

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

29

PANORAMA

Honiãské zkou‰ky Ve dnech 28.10. – 29. 10. 2005 probûhly honiãské zkou‰ky v reÏijní honitbû LâR, s.p., LS DomaÏlice KfiíÏová HuÈ. Zkou‰ky zahájil fieditel zkou‰ek a zároveÀ lesní správce LS DomaÏlice Ing. Jaromír Kugel v 9.00 v obci Nemanice. Z pÛvodnû 12 pfiihlá‰en˘ch zástupcÛ rozmanit˘ch plemen se zkou‰ek zúãastnilo 11. Byli to 3 jezevãíci, 2 jagdteriéfii, slovensk˘ kopov, sedmihradsk˘ honiã, brak˘fi jezevãíkovit˘, nûmeck˘ kfiepelák, karelsk˘ medvûdí pes a mal˘ hrubosrst˘ vendéeszk˘ baset. V celkovém hodnocení 6 psÛ uspûlo v první cenû, 2 psi v cenû druhé, jeden v cenû tfietí a jeden neobstál. Vítûzem s poãtem 202 bodÛ se stala fena karelského medvûdího psa Agima od Star˘ch DubÛ, vÛdce Josef Pra‰til, druhé místo obsadil nûmeck˘ kfiepelák Andre Premyra, vÛdce ing. Pfiemysl Randa a na tfietím místû skonãil jezevãík drsnosrst˘ Adria Klim Chodsko vÛdkynû Ivany Klesové. Zkou‰ky se skládaly ze dvou dnÛ. První den naháÀka, druh˘ den zb˘vající disciplíny. Bylo pfiipraveno celkem 5 leãí tak, aby mûli v‰ichni psy moÏnost dostat se do kontaktu se zvûfií a prokázat své schopnosti. Zvûfi byla ve v‰ech leãích, které byly perfektnû pfiipraveny, mûly vyznaãeny stfielecká stanovi‰tû, kaÏd˘ stfielec byl závodãím upozornûn na sousedního stfielce a byl mu vyt˘ãen smûr stfielby, zároveÀ byl pouãen o bezpeãnosti. Organizace byla bezchybná. Zkou‰ky se u nás konaly po tfietí a stala se z nich uznávaná tradice. Jsou povaÏovány za vrchol kynologického roku na okrese DomaÏlice a kaÏd˘ povaÏuje svoji úãast za prestiÏní záleÏitost. Sloveny byly tfii kusy ãerné zvûfie a jedna li‰ka. Ran sice padalo podstatnû více, neÏ odpovídá v˘fiadu, coÏ vypovídá o tom, Ïe úspû‰nost stfielby byla tro‰ku slab‰í. Podstatné je, Ïe nikde nezÛstala Ïádná postfielená zvûfi a v‰ichni – psi, vÛdci, rozhodãí a stfielci – se ve zdraví po skonãení poslední leãe se‰li. Vítûz zkou‰ek si odnesl z rukou krajského inspektora Ing. Ivana Klika povolenku k odstfielu lovného jelena lesního první vûkové tfiídy v honitbû KfiíÏová HuÈ. ■

LESU ZDAR

Text a foto Ing. Pfiemysl Randa LS DomaÏlice

30

Vyhlá‰ení v˘sledkÛ

12 / 2005

Vítûzové

Losování; foto J. Karas

PANORAMA

Druh˘ v pofiadí Ing. Pfiemysl Randa s nûmeck˘m kfiepelákem Andrem

LESU ZDAR

Vítûz Josef Pra‰til a jeho fena karelského medvûdího psa

ReÏijní honitba KfiíÏová HuÈ

12 / 2005

31

PANORAMA

50. v˘roãí CHKO âesk˘ ráj Ve dnech 20.-22. 10. 2005 uspofiádala Správa chránûné krajinné oblasti âesk˘ ráj v prostorách Lázní Sedmihorky mezinárodní konferenci k 50. v˘roãí této nejstar‰í chránûné krajinné oblasti v âeské republice.

LESU ZDAR

Konference se uskuteãnila pod zá‰titou ministra Ïivotního prostfiedí Dr. Libora Ambrozka a ve spolupráci s fiadou subjektÛ vãetnû na‰eho podniku. Cílem akce bylo pfiedev‰ím umoÏnit setkání lidí z rÛzn˘ch oborÛ a prezentovat zde rÛzné úhly pohledu na aktivity, které ovlivÀují oblast âeského ráje. Odborná ãást programu sestávala z 56 referátÛ pfiednesen˘ch v prÛbûhu prvních dvou dnÛ a rozdûlen˘ch do 5 tématick˘ch okruhÛ. Pfiednesena byla jak témata prezentující pfiímo vlastní území CHKO a dûní v nûm, tak témata „pro inspiraci“ z jin˘ch ãástí na‰í zemû, ale i ze zahraniãí. Pfiíspûvek LâR s názvem „Lesnické hospodafiení a ochrana pfiírody v CHKO âesk˘ ráj“ byl souãástí bloku III. UdrÏitelné souÏití ãlovûka a pfiírody. V prÛbûhu konference probíhala v prostorách Lázní Sedmihorky v˘stava historick˘ch fotografií z oblasti âeského ráje, které mimo jiné dokumentují znaãnû niωí lesnatost tohoto území na poãátku 20. století oproti souãasnosti. Dále zde byly vystaveny informaãní a prezentaãní panely pofiádajících subjektÛ a dal‰ích zájemcÛ, jejichÏ ãinnost souvisí s tímto územím. Doprovodnou spoleãenskou akcí prvního dne konference byla náv‰tûva zámku Sychrov spojená s prohlídkou zámku, zámeckého parku a s vernisáÏí v˘stavy „Pohledy na zámky a krajinné partie âeského ráje ze zámeck˘ch sbírek“. Druh˘ den byl ve veãerních hodinách promítnut snímek LâR „Cesty lesem aneb o Programu 2000“.

32

Sobotní ãást programu byla zahájena slavnostním otevfiením netradiãní nauãné stezky v prostorách kempu Sedmihorky, na jejíÏ realizaci se v˘znamnû finanãnû i odbornû spolupodílel také nበpodnik. Následovala exkurze do hruboskalského skalního mûsta a do arboreta Hrubá Skála - Bukovina. Zde bylo slavnostnû otevfieno novû zrekonstruované informaãní stfiedisko Správy CHKO âesk˘ ráj – altán z poloviny 19. století. Probûhla tu vernisáÏ v˘stavy vûdeck˘ch ilustrací Vlasty Matou‰ové s názvem „Orchideje âeského ráje“ a dfievûn˘ch plastik Ivana ·mída. U pfiíleÏitosti 50. v˘roãí CHKO byla obohacena sbírka dfievin v arboretu o 3 nové pfiírÛstky. Padesát let v Ïivotû ãlovûka je obecnû povaÏováno snad za nejv˘znamnûj‰í v˘roãí, spojené ãasto s velk˘mi oslavami a veselím a s pfiáním v‰eho nejlep‰ího do dal‰í padesátky. V Ïivotû lesa v‰ak 50 let nepfiedstavuje ani polovinu souãasného prÛmûrného vûku na‰ich lesních porostÛ. Proto nezb˘vá, neÏ popfiát tomuto krásnému a hojnû nav‰tûvovanému území, aby v‰ichni, kdo dnes spolurozhodují o jeho dal‰í existenci, mûli vÏdy dost moudrosti, odvahy a pokory k sobû navzájem i k dochovanému dûdictví po pfiedcích. Aby i díky pfiispûní na‰í generace mohl b˘t âesk˘ ráj naz˘ván ãesk˘m rájem i za dal‰ích 50 let. ■ RNDr. Jifií Stonawski podnikové fieditelství LâR

Otevfiení nauãné stezky v kempu Sedmihorky

Dort k 50. v˘roãí CHKO

Zrekonstruovan˘ altán v arboretu Bukovina

Dopad neregulované náv‰tûvnosti

12 / 2005

O P¤ÍRODù

VyuÏití harvestorov˘ch technologií na neúnosn˘ch terénech Lesy âeské republiky k vyÏádání ‰védské firmy Gunnar Bykden, Olofsfor AB pofiádaly dne 25. 10. 2005 pracovní semináfi na téma „VyuÏití harvestorov˘ch technologií na neúnosn˘ch terénech.“ Semináfi se konal na území Lesní správy Telã, na revíru ¤ásná. Zahájil ho i slavnostnû ukonãil fieditel KI v Jihlavû Ing. Milo‰ PlaÀansk˘. Cílem LâR je maximálnû uplatÀovat ‰etrné v˘robní technologie, které jsou ekonomicky v˘hodné a zároveÀ ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí. K tûmto technologiím náleÏí harvestorová technologie mezi jejíÏ v˘hody patfií napfi. sníÏení tlaku na pÛdu a kofienov˘ systém, protoÏe stroje se pohybují po koberci klestu a pouÏívají nízkotlaké pneumatiky, niωí poãet odfien˘ch stromÛ po tûÏbû a omezení poranûní kmenÛ a kofienov˘ch nábûhÛ stojících stromÛ pfii vleãení kmenÛ v cel˘ch délkách.

Lesní technika v akci

ní vzdálenosti a pro práci v mlad˘ch porostech, kde hraje velikost stroje dÛleÏitou rol. Dále byl vybaven pásy od firmy ■ Olofsfors AB urãen˘mi pro neúnosné terény. LS Telã

LESU ZDAR

Program semináfie byl rozdûlen na teoretickou a praktickou ãást. Teoretická ãást byla zamûfiena na porovnání motomanuelní metody tûÏby dfiíví s harvestorovou technologií, na moÏnost vyuÏití pásÛ na ménû únosn˘ch a neúnosn˘ch terénech a na porovnání zatíÏení pÛdy a kofienového systému pfii tûÏbû dfiíví. Praktická ãást semináfie se odehrávala na revíru ¤ásná a zahrnovala tûÏbu dfiíví harvestorem na neúnosném terénu a následné vyvezení dfiíví vyváÏecím traktorem na odvozní místo. Pfii praktické ukázce byl pouÏit stfiednû velk˘ harvestor John Deer 1070D urãen˘ k pouÏití v probírkách a prvních pfiedm˘tních tûÏbách. Harvestor byl vybaven kácecí hlavicí H754 s maximálním prÛmûrem fiezu 62 cm. VyváÏecí traktor John Deer 810D je urãen pro krátké v˘voz-

Skládka sortimentu

12 / 2005

33

SOUTùÎ

Fotografická soutûÏ ãtenáfiÛ ãasopisu Lesu zdar Vyhodnocení prvního ãtvrtletí PODZIM Do soutûÏe se pfiihlásil pfiíjemn˘ poãet úãastníkÛ, rozhodnû více, neÏ by se dalo oãekávat. V‰echny do‰lé fotografie, bylo jich mnohdy poÏehnané mnoÏství, mají svou umûleckou hodnotu i atmosféru a bylo tûÏké mnohdy urãit hranici, která znamenala bod navíc, tím i pfiíslu‰né umístûní v jednotliv˘ch kategoriích. Také proto jsme pfiistoupili k dûlbû nûkter˘ch prvních míst. ZároveÀ, vzhledem k vysokému poãtu zasílan˘ch fotografií od jednoho autora, prosíme do dal‰ích kol o zaslání maximálnû 3 ks fotografií, diapozitivÛ atd. do vámi zvolené kategorie.

Kategorie ROSTLINY A D¤EVINY 1. Petr ·aj – Zmrzlík a Antonín ¤íha – Bukvice 2. Jan Felger – List 3. Hana Humpolíková – Kmen

Kategorie LES A KRAJINA 1. Jan Felger – Les a krajina 1 a Jifií Vogel – R˘chorsk˘ prales 2. Hana Humpolíková – ãb foto ·umava a Karel JeÏek – Jiráskovy skály 3. Petr ·aj – ¤íjen v Jeseníkách Kategorie ZVù¤ 1. TomበPospí‰il – Jelen 1 2. Petr ·aj – Stavba 3. Jan Vrba – Zlatohlávek

LESU ZDAR

Lesní krajina 1 – Jan Felger

34

Zmrzlík – Petr ·aj

12 / 2005

Jelen 1 – TomበPospí‰il

R˘chorsk˘ prales – Jifií Vogel

Bukvice – Antonín ¤íha

SOUTùÎ

List – Jan Felger

Zlatohlávek – Jan Vrba

Kmen – Hana Humpolíková

¤íjen v Jeseníkách – Petr ·aj

UpozorÀujeme, Ïe dal‰í uzávûrka, tentokrát druhého kola ZIMA, je 15. února 2006. Tû‰íme se na va‰e pfiíspûvky do soutûÏe. Pfiejeme hodnû zdaru. Redakce Lesu zdar

Jiráskovy skály – Karel JeÏek

LESU ZDAR

Stavba – Petr ·aj

·umava – Hana Humpolíková

12 / 2005

35

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

Díl ãtvrt˘: Ptáci na hnízdech Fotografování ptaãích obyvatel v pfiírodû je velmi nároãné. VÏdyÈ jsou velmi pla‰í a neustále v pohybu. Abychom získali snímky nûkter˘ch druhÛ, musíme se dostat do jejich blízkosti, a to k jejich hnízdÛm. Tady totiÏ máme zaruãeno, Ïe se tu pravidelnû zdrÏují, a tak se sem stále vracejí. Proto musíme v blízkosti hnízd vybudovat fotografick˘ kryt a ãekat na jejich pfiílet.

LESU ZDAR

V pfiípadû, Ïe nûkteré druhy hnízdí na zemi, je focení v podstatû jednoduché. V blízkosti vybudujeme kryt, usedneme do nûj a jen ãekáme. Ov‰em existují velmi plaché druhy, které nám jen tak neodkryjí svou „domácnost“, a nás to bude stát mnoho ãasu a trpûlivosti. Napfi. divoká husa je velmi plachá. Fotografování husy na hnízdû vyÏaduje mnoho pfiíprav a velkou trpûlivost. V pfiípadû, Ïe husa hnízdí nûkde na bfiehu rybníka, stavíme svÛj kryt ve vût‰í vzdálenosti od hnízda. Podle ãlenitosti terénu ãi vegetace postavíme kryt napfi. ve vzdálenosti 50 metrÛ. Kryt pro fotografování musí b˘t pevn˘ a hlavnû pfienosn˘, protoÏe jej budeme postupnû poponá‰et blíÏ k hnízdu. Vût‰inou dva aÏ tfii dny necháme husu, aby si zvykla, a pak jej posuneme o deset metrÛ blíÏ k hnízdu. Potom zase necháme husu dva dny, aby si zvykla na novou situaci, a kryt znovu poponeseme blíÏ k hnízdu. A podle toho, jak se bude husa chovat, je‰tû kryt poponeseme nebo uÏ ho necháme na místû. V pfiípadû, Ïe uÏ zÛstane kryt stát, tak se tam usadíme a jen ãekáme, aÏ se husy na hnízdo vrátí. Je dobré, kdyÏ jdeme k fotografickému krytu ve dvojici. Jeden se ukryje a druh˘ pak odchází zpût. Nûkterá husa se tímto zpÛsobem nechá zmást a pak se vãas vrací ke svému hnízdu. Ov‰em jsou pfiípady, Ïe ji neoblafneme a ãekáme tfii nebo ãtyfii hodiny, neÏ se vrátí. Podobnû se chovají i jiní ptáci. Já jsem jednou fotografoval hnízdo ãejky (obr. ã. 1), kde jsem mûl postaven˘ kryt, kter˘ tam stál uÏ t˘den, a ãejka se vrátila na hnízdo aÏ za tfii hodiny. Jiná ãejka v podobné situaci pfii‰la zpût na hnízdo po dvaceti minutách. Z toho vypl˘vá, Ïe se chovají ptáci individuálnû. Hlavní je, aby byl kryt vÏdy neprÛhledn˘. Proto jej stavíme z tmavé plachty a dobfie ukotvíme, aby se stûny ve vûtru netfiepaly. Nûkdy mÛÏeme je‰tû na kryt poházet vûtve s listy nebo trávu kvÛli lep‰ímu zamaskování. V pfiípadech, Ïe fotografujeme hnízdo, které je umístûno nûkde ve vûtvích stromÛ, poãínáme si tak, Ïe stavíme kryt na vedlej‰ím stromû. VÏdy v takové v˘‰ce, abychom do hnízda dobfie vidûli. Potom postupujeme stejn˘m zpÛsobem. Nejdfiíve pfiipevníme jen ãást plachty budoucího krytu a necháme ptáky, aby si zvykli. Za tfii dny kryt dostavíme a zase necháme hnízdo v klidu. Teprve za t˘den si mÛÏeme jít do krytu sednout

36

obr. ã. 1

12 / 2005

obr. ã. 2

a ãekat na pfiílet ptákÛ. Stavba takov˘ch krytÛ je fyzicky nároãná. V nûkter˘ch pfiípadech musíme pouÏít stupaãkové soupravy, abychom na strom vylezli, nebo pouÏijeme Ïebfiík. Pak potfiebn˘ materiál po provaze vytáhneme nahoru a tam kryt budujeme. Stavíme-li kryt v hnízdní kolonii nûkter˘ch ptákÛ, vÏdy jej umístíme tak, abychom vidûli do nûkolika hnízd najednou (obr. ã. 3). Je v˘hoda, Ïe pak mÛÏeme fotografovat z jednoho místa více ãinností. V kolonii volavek nám práci umoÏní dlouh˘ teleobjektiv (obr. ã. 4). Fotografujeme-li hnízdo labutí, které je ve vodû, musíme kryt stavût ãasto také ve vodû, coÏ b˘vá nároãnûj‰í (obr. ã. 2). V pfiípadû, Ïe se rozhodneme pro fotografování ptákÛ na hnízdû, nesmíme okolí hnízda „násilnû“ upravovat, ofiezávat vûtve nebo ustfiihávat trávu, protoÏe pak by to na snímcích pÛsobilo velmi ru‰ivû. A hlavnû by to mohlo nûkter˘m druhÛm vadit, a tak by se mohlo stát, Ïe by hnízdo opustili. Proto musíme b˘t v tûchto pfiípadech velmi obezfietní. Kdo se rozhodne pro fotografování ptákÛ na hnízdech, mûl by se spojit s ornitologem, kter˘ by mu poradil jak na to. UÏ z toho dÛvodu, Ïe fiada chránûn˘ch druhÛ se nesmí na hníz■ dech vyru‰ovat. Jaromír Zumr st.

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

LESU ZDAR

obr. ã. 3

obr. ã. 4

12 / 2005

37

INSPIRACE

Jak se to dûlá Ta listopadová labuÈ! Nemûla zase morbidní pfiíchuÈ? Podobn˘ závan obsahoval mÛj literární v˘plod i loni v prosinci. Zkusíme proto dát si pod leto‰ní stromeãek trochu úsmûvné nadsázky, zkusíme zavzpomínat, jak se to dûlá, kdyÏ vás redakce osloví s nabídkou na spolupráci. Zadá rozsah textu, poãet snímkÛ a vy bûÏíte domÛ s hlavou plnou – samozfiejmû jedineãn˘ch – nápadÛ.

LESU ZDAR

Psát musíte s pfiedstihem. Ideální by bylo odevzdat pfiíspûvky na v‰echny mûsíce v polovinû ledna. JenÏe uÏ asi u tfietí povídky zjistíte, Ïe k ní máte fotky, zatímco s textem nevystaãíte na povinné dvû stránky strojopisu. Zaãíná zoufalá absence toho, co by se vám právû hodilo. K pfiíspûvkÛm pro letní mûsíce je zpravidla fotozábûrÛ dostatek, ale k zimním literárním pokleskÛm se fotek jaksi nedostává. Slast z literární tvorby záhy hofikne. âím? Nápady lehce hozené na papír je nutné pfiepsat do koneãné podoby. Následuje nezáÏivné Èukání do klávesnice, pfiepisování s opravami a koneãnou úpravou. Pár hodin stráven˘ch v pfiedklonu vám zpÛsobí takové bolesti v kfiíÏi, Ïe dal‰í ãlánek Èukáte radûji ve stoje. DÛleÏit˘m ãinitelem v tvÛrãí ãinnosti je Ïena. Kohokoli a jakákoli. V terénu pomÛÏe, pfiidrÏí, donese. Jen pozor na tu, která se, byÈ zfiídka, pokou‰í sama o fotografické ‰tûstí. Pocit, jenÏ ve vás vyvolá sv˘m zdafiil˘m snímkem, o jak˘ se vy pokou‰íte marnû uÏ pût let, je deklasující. Zato doma, kdy s matefiskou trpûlivostí proãítá va‰e literární snaÏení a se stejnou neutuchající trpûlivostí opakuje, Ïe ten ãi onen odstavec je blb˘, tehdy je takfiíkajíc k nezaplacení. Tehdy ji textotvÛrce ãastûji, neÏ je ve slu‰né domácnosti únosné, vykazuje hrub˘mi slovy do patfiiãn˘ch mezí, tehdy pfiechází ãlovûka i chuÈ cokoli psát. KdyÏ ale po t˘dnu vezme text znovu do ruky, je mu jasné, Ïe právû tu blbou pasáÏ musí pfiepracovat. Tehdy ve vás zaãnou hlodat i pochybnosti. Dûlám to dobfie? MÛÏe to nûkoho zaujmout? Tohle fotografování pfiírody má nejblíÏe k reportáÏní foto-

38

Autor

12 / 2005

grafii. âasto nezb˘vá, neÏ okamÏit˘ jev zachytit tím, co je po ruce. A v dne‰ní dobû je pût let staré vybavení zapomenutou technikou. Proto jsem se radûji pustil do popisování okolností vztahujících se k obrázkÛm neÏ uvádûním clon, ãasÛ a znaãek momentálního vybavení. K vlastnímu fotografování by se mûlo pfiistupovat s chladnou hlavou, bez emocí. Jinak zaãnete cvakat zábûry a film, ten si pfiedtím zapomenete dát do fotoaparátu. Nebo po návratu z Vysok˘ch Tater podlehnete nedoãkavosti a zaãnete ãernobílé filmy vyvolávat. Napfied v ustalovaãi a hned nato ve v˘vojce, coÏ má za následek jejich naprosté zniãení. Pak je tu je‰tû jedna vûc, kterou nemÛÏete ovlivnit. Tiskafisk˘ ‰otek, ten neexistující prevít, na nûhoÏ svádûjí tiskárny drobné i velké nepfiesnosti v textu a jeho logice. Ve vûtû, která konãí slovy: „…spousty lesíkÛ“ mi dosadí písmenko „n“, ãímÏ vznikne: „…spousty lesníkÛ“. âtenáfi chybu nemÛÏe odhalit a tím blbcem je autor. Ale nebojte se, souãástí dohody s redakcí je, Ïe Ïádn˘ pfiíspûvek od tohoto autora v rubrice Inspirace uÏ v pfií‰tím roce nebude. AÈ se tam vyskotaãí zase nûkdo jin˘. Jak se to tedy dûlalo? Nesnadno a rozhodnû ne tak lehce, jak by to mûlo vypadat. Spokojenost se dostavuje zpravidla aÏ po skonãení dfiiny. A ke konci leto‰ního roku pfieji v‰em alespoÀ stopu sváteã■ ní pohody! Mirko Hain

Lesní poklad

INSPIRACE

Prosinec…

Prosincov˘ den

KaÏdé Vánoce dostával na ·tûdr˘ den plechovku toho nejlep‰ího masa jako dárek a podûkování za radost a práci, kterou s sebou pfiiná‰el. Leto‰ní Vánoce bude jeho bouda opu‰tûná. AÏ pojedu do lesa pfiilep‰it zvûfii 24. prosince, zastavím se na chvíli u lovecké chaty Hubertka, kde v tûsné blízkosti plotu pomalu spl˘vá mal˘ kopeãek hlíny s okolím. Tady odpoãívá mÛj kamarád. BlíÏí se konec roku a na kaÏdém konci je hezké to, Ïe nûco nového zaãíná. Chtûl bych podûkovat vám, ãtenáfiÛm, za trpûlivost nad fiádky, které jsem pro vás vym˘‰lel, za to, Ïe jsem tu s vámi mohl cel˘ rok b˘t a podûlit se o bûÏné lidské radosti i starosti. Dûkuji LesÛm âeské republiky za moÏnost a dÛvûru, kterou mi daly ãasopisu. Tû‰ím se na rok pfií‰tí. Pfiijdou nové pfiíbûhy, nová témata a vûfiím, Ïe i noví ãtyfinozí kamarádi. Zase se budeme spoleãnû toulat pfiírodou a proÏívat nová dobrodruÏství. Zase se o sebe budeme vzájemnû bát. Ale na to, Ïes byl, Daku, první, nikdy nezapomenu. ■ Ing. Miloslav Louda

LESU ZDAR

Prosinec, mûsíc na‰ich nejmen‰ích. Cel˘ rok se tû‰í na dny plné dárkÛ, pfiekvapení i strachu, zda nezapomene JeÏí‰ek na nûco z papírku za oknem. Mûsíc, kdy si kousíãek na‰eho lesa, kde jsme v létû sbírali houby, stavûli ch˘‰e a jen tak se obyãejnû radovali, pfiineseme k nám domÛ. Na chvíli zavoní jehliãí, zazvoní zvoneãek a tisíce svûtlu‰ek rozzáfií úsmûv na dûtsk˘ch tváfiích. Jsou tady Vánoce. Vánoce pfii‰ly i do lesa. Pod nohama uÏ ne‰ustí kamení a listí, za klobouk vám co chvíli spadne snûhová nadílka a pfiítomnost zvûfie prozradí otisky stop ve snûhu. Pro obyvatele lesa pfiichází období strádání a boj o pfieÏití chladn˘ch, mraziv˘ch dnÛ a nocí. Les je bíl˘ a spí v nad˘chan˘ch pefiinách. Cesty jsou zaváté, loÀské smrãky na pasece neuvidíte a ke krmelcÛm je daleko. Nakládám svoji Nivu po vrch krmením, na stfiechu balíky sena, sÛl a pojedu aÏ k nejodlehlej‰ím krmelcÛm, aby ani jeden nezÛstal v zimû prázdn˘. Snûhu je skoro po kolena, vítr si s ním lehce pohrává a hladí je‰tû teplé tváfie od rozpálen˘ch krbovek. Tohle byl ãas mého ãtyfinohého pfiítele. Hrál si ve snûhu jako malé ‰tûnû a upfiímnû se z té nadílky radoval. JenÏe jeho velké stopy uÏ v leto‰ním snûhu nenajdu. Cel˘ rok jsem vám posílal pfiíbûhy, které jsme spolu za necel˘ch deset let proÏili. KaÏd˘ vztah, kaÏdé pfiátelství, kaÏd˘ spoj, aÈ je sebepevnûj‰í, jednou povolí. Na‰e pfiátelství nikdy neskonãilo a neskonãí, jen uÏ mu to nemÛÏu fiíct. Je to asi ‰est let, stala se nám spolu taková na pohled legraãní historka, která mohla skonãit i Ïivotem. Na dvofie, kam jsem ho kaÏd˘ veãer vozíval na noc, neboÈ psinec nebyl je‰tû dokonãen, mohli jste najít úplnû v‰echno. Vedle drÛbeÏe, koãek, psÛ, krav a prasat stály tu v kopfiivách odloÏené zemûdûlské stroje, stavební materiál a co komu z ruky upadlo. Jednou, o pÛl jedné ráno, mi kamarád cel˘ vydû‰en˘ volá, Ïe musím pfiijet. Dak si na hlavu navlékl litinovou trubku a není moÏné mu ji sundat. Pravdûpodobnû se chtûl dostat za my‰í na druhé stranû a soukal tam do patnácticentimetrového otvoru hlavu tak dlouho, aÏ si trubku navlékl na hlavu a krk. První mÛj pohled na nûj vypadal hrÛzostra‰nû. Po dvofie, kter˘ osvûtlovala slabá Ïárovka, pochodovalo statné ‰edé tûlo bez hlavy, z nûhoÏ trãela silná zahutá trubka s otvory na obou stranách. Oz˘valo se z ní tûÏké oddychování, aÏ chrãení. Pokou‰eli jsme se s kamarádem trubku stáhnout, ale marnû, a pes ãím dál více trpûl. Volám kamaráda veterináfie. Mûl z nás neskr˘vanou radost ráno ve dvû hodiny, nicménû zvûdavost i kamarádství zvítûzily. Dak leÏel na zadním sedadle a chrãel. Mûl jsem strach, Ïe ohyb trubky, která mu tlaãila na krk, ho udusí. Za léta své veterinární praxe nic podobného kamarád nevidûl a zprvu ho ani nenapadlo, jak budeme trubku odstraÀovat. Uspávací injekce byla to první a správné fie‰ení, které vymyslel, a potom doba ãekání a nápadÛ, jak na silnostûnnou litinovou trubku vyzrát. Ve svûtle ordinace v‰imli jsme si sotva pÛlcentimetrového nánosu bláta, které bylo usazené na stûnách. Kamarád pomocí injekãní stfiíkaãky aplikoval do trubky na stûny parafínov˘ olej, jenÏ zaschlé blátíãko rozpou‰tûl a milimetr po milimetru uvolÀoval trubku. KdyÏ uÏ se zdálo, Ïe kÛÏe je dostateãnû proma‰tûná, popadli jsme jeden trubku, druh˘ spícího psa a tfietí mu kousek po kousku uvolÀoval kÛÏi z trubky. Po deseti minutách se objevila hlava a tváfi naprosto spokojenû spícího Daka. Bylo vyhráno. MoÏná se vám bude zdát, Ïe sem tohle povídání nepatfií, ale Ïivot vedle ãtyfinohého kamaráda, kter˘ s vámi tráví nejkrásnûj‰í dny v lese, na procházkách a pfii lovu, pfiiná‰í radost, ov‰em i starost a strach o jeho Ïivot a zdraví. Smutek pfiebolel a zÛstalo mnoho nedopsan˘ch pfiíbûhÛ. Na sklonku dubna leto‰ního roku ode‰el mÛj kamarád do psího nebe. Ode‰el tak, jak cel˘ Ïivot Ïil. Hrdû, sám, aby nikdo nevidûl, jak umírá.

Spící smrãek

12 / 2005

39

DùTI A MLÁDEÎ

FotosoutûÏ „Pohledy do pfiírody“ JiÏ podesáté vyhla‰uje SdruÏení MOP âSOP a Lesy âeské republiky, s. p. fotografickou soutûÏ. Pro kaÏd˘ rok jsou vybírána ãtyfii témata, která podnûcují k netradiãnímu pohledu na pfiírodu a k vnímání jejích skryt˘ch krás. V leto‰ním roãníku byla vybrána tato: ● âeská krajina (Co vidíme: ‰umné bory, pstruhové potoky, louku plnou kvítí, nebo skládky, pfiecpané dálnice, zfiícené fabriky?) ● Mikrokosmos (Pohleìme zblízka na to, ãeho si normálnû nev‰ímáme: na rosu, na hmyz, na pavuãinu, na kvûty, na povrch dfieva.) ● Jak se do lesa volá… (Tak kuká kukaãka, tak zní ozvûna, tak ‰umí stromy, tak ãlovûk naslouchá, tak ãlovûk pfiírodû pomáhá, tak ãlovûk pfiírodû ‰kodí, tak se nám to vrátí.) ● Îivá voda (Panáãku, ãeká tû svízelná cesta, to musí‰ nejprve najít Ïivou vodu a teprve ta vdechne princeznû Ïivot. A kde mám tu vodu hledat, jak vlastnû vypadá?) Celkem se soutûÏe zúãastnilo 64 autorÛ z âeské republiky, pfiiãemÏ zasláno bylo celkem 283 fotografick˘ch prací (255 jednotliv˘ch fotek + 28 seriálÛ).

VûÏní hodiny – Miroslav Král

LESU ZDAR

K hodnocení tûchto prací se dne 1. 11. 2005 ve SdruÏení MOP âSOP se‰la odborná porota (PhDr. Vûra MatûjÛ – Spoleãnost pfiátel fotografie, Bc. AneÏka Pavli‰ová - Lesy âR s. p., Ota Richter – Fotografie Magazín, Eva Hampejsová – M·MT, Mgr. Jan Lou‰ka – Odbor ‰kolství hl. m. Praha, Mgr. Michal Bláha – PfiF UK, RNDr. Jan Vrti‰ka – Z· Vrané n.V., Jana Stibralová a Michal Kulík – SMOP âSOP). Prezentace tûch nejlep‰ích soutûÏních dûl je zvefiejnûna na internetu (www.smop.cz – fotosoutûÏ), dále pak SdruÏení MOP âSOP pfiipravuje i samostatné v˘stavy (Vla‰im, Ostrava, Sázava…). V‰em zúãastnûn˘m dûkujeme a pfiejeme hodnû nev‰edních záÏitkÛ pfies hledáãek objektivu a za rok opût navidûnou. ■

40

Bc. AneÏka Pavli‰ová Okno do kraje – TomበBeránek

12 / 2005

DùTI A MLÁDEÎ

LESU ZDAR

VáÏka – Jaroslav Novák

Pampeli‰ka – Petr Marek

12 / 2005

41

DùTI A MLÁDEÎ

Barevn˘ podzim v Beskydech Ve stfiedu 5. 10. se v Horní Lomné konal leto‰ní poslední Den s LâR. Organizaãního zaji‰tûní se ujala Lesní správa Jablunkov a své prostory nabídlo k dispozici i obãanské sdruÏení Vita. SoutûÏního a poznávacího dne pro dûti se zúãastnilo celkem 6 ‰kol (Z· Bukovec, Z· Dobrá, Z· Dolní Lomná, Z· Jablunkov, Z· Ko‰afiiska, Z· Písek) a jedna ‰kolka (M· Dolní Lomná). Dohromady zde bylo 225 dûtí ve vûku od 5 do 11 let. Po registraci probûhlo za zvuku trubaãe slavnostní zahájení a první soutûÏní skupiny v ãele se sv˘m pedagogem vyrazily na pfiipravenou stezku. Ta mûla celkem 5 zastavení, na kter˘ch dûti plnily zadané úkoly. Na prvním stanovi‰ti úãastníci mûfiili své síly ve znalostech myslivosti, málokomu dûlalo problém poznat koÏí‰ek jezevce nebo kuny, hor‰í to pak bylo s názvy mláìat od lanû a srny, reputaci si v‰ak soutûÏící bravurnû vylep‰ovali pfii poznávání vycpanin ptákÛ, kde byly takové záludnosti, jako tfieba jestfiáb, sluka nebo ofie‰ník kropenat˘. Po splnûní úkolÛ na stanovi‰ti byly dûti ohodnoceny body od jednoho do deseti, podle toho, jak správnû se zadání zhostily. Procházkou bukov˘m lesem skupina dorazila k druhému stanovi‰ti, kde si prohlédla dfievo (ve formû v˘fiezÛ – „koláãÛ“) jednotliv˘ch stromÛ a v‰ímala si jednotliv˘ch rozdílÛ. Na dal‰ím zastavení byly pro úãastníky pfiipraveny v‰eteãné

Pestrá podzimní paleta

LESU ZDAR

otázky Dana z Vity, co je to Karpatsk˘ fly‰ anebo jak se jmenuje nejvy‰‰í hora moravsko-slezsk˘ch Beskyd. Na ãtvrtém stanovi‰ti urãovaly dûti lesní a luãní rostliny od tûch nejbûÏnûj‰ích (jetel, Ïebfiíãek, tfiezalka...) aÏ po ty nejzáludnûj‰í (‰alvûj lepkavá, kopretina vratiã...). Posledním úkolem bylo skládání dfievûn˘ch puzzlat s obrázky lesních broukÛ (roháã, stfievlík, tesafiík…), pfii nûmÏ se také v‰ichni dozvûdûli základní informace o Ïivotû tohoto hmyzu. Po absolvování celé trasy obdrÏel kaÏd˘ úãastník malé dárky od LâR, s.p.: pexeso, dfievûnou tuÏku, odznáãek datlíka, malé obãerstvení a lístek, kter˘ byl zafiazen do slosování o 40 hlavních cen, mezi nimiÏ nechybûly batÛÏky, k‰iltovky, puzzle, ply‰áci, dfievûné stavebnice nebo kníÏky o pfiírodû. V doprovodném programu si dûti nenechaly ujít stfielbu z luku a nav‰tívení tamní studánky. Cel˘m dnem soutûÏící provázelo krásné sluneãné poãasí a teplé barvy podzimu. Dûti odjíÏdûly z Horné Lomné plné dojmÛ, nov˘ch poznatkÛ a nad‰ené získan˘mi cenami. Za zdar této akce patfií nemal˘ dík zamûstnancÛm Lesní správy Jablun■ kov, ktefií pfiiloÏili ruku k dílu.

42

Bc. AneÏka Pavli‰ová Ilustraãní foto J. Karas podnikové fieditelství LâR Zlátnoucí javorové listy

12 / 2005

DùTI A MLÁDEÎ

Vánoãní stopovaná Po cel˘ rok jsme vás provázeli a organizovali pro vás rÛzné soutûÏní dny, zajímavé vycházky, sportovnû poznávací akce a nabízeli vám moÏnosti, jak se blíÏe seznámit s lesními Ïivoãichy, rostlinami a lesem jako takov˘m. Velmi bychom si pfiáli, aby tomu bylo i nyní, v ãase vánoãním. Snad pro v‰echny z vás (dûti i dospûláky) je tento ãas nûãím speciálním a v˘jimeãn˘m. Je to ãas zti‰ení a zamy‰lení se nad tajemstvím zrození, je to ãas, kter˘ otevírá srdce a zalévá je dobrosrdeãností, pfiátelstvím a pochopením. âas, jenÏ nám dává moÏnost na chvíli se v dne‰ní uspûchané dobû zastavit a naslouchat. Chtûli bychom vás pozvat na dobrodruÏnou vycházku do va‰eho nejbliωího okolí v dobû, kdy se i pfiíroda zastavuje ve svém Ïivota bûhu a dopfiává si zaslouÏeného odpoãinku. Poslední Ïivoãichové a rostliny se ukládají ke spánku, potoky a studánky zamrzají a v‰e se pfiikr˘vá bílou pefiinou. V tuto chvíli máte jedineãnou pfiíleÏitost vyrazit s rodinou na v˘let a uãit se ãíst ve snûhové pokr˘vce. Zdánlivû klidn˘ les se vám pfied oãima promûní v divokou dÏungli. Staneteli se v‰ímav˘mi, rozeznáte zajíce, kter˘ se pásl na zbytku vojtû‰ky, kance, kter˘ spûchal hledat nûco k snûdku, sku-

pinku srn, která pfiebûhla pfies cestu, nebo my‰ici, která utíkala pfied ostr˘m zrakem po‰tolky. Chcete-li si zahrát na Sherlocka Holmese, nav‰tivte krmelec a ve zmûti nejrÛznûj‰ích stop se snaÏte najít ty více známé. Sami budete pfiekvapeni, kolik pohybu je v lese skryto. Vût‰ina z vás uÏ má se ãtením stop nûjakou zku‰enost, pro ty ménû jisté v‰ak pfiikládáme obrázky se stopami tûch nejbûÏnûj‰ích lesních ÏivoãichÛ. Uvafite si tedy do termosky hork˘ ãaj, do batohu si zabalte Lesu zdar a vypravte se na expedici. Pfiejeme vám, aby tento mal˘ námût na vycházku co nejvíce zpfiíjemnil vánoãní chvíle a pfiispûl tak k rodinné pohodû, která by v tûchto dnech urãitû nemûla chybût. S pfiáním radostn˘ch vánoãních svátkÛ. ■ Bc. AneÏka Pavli‰ová podnikové fieditelství LâR

LESU ZDAR

STOPY LESNÍCH ÎIVOâICHÒ

12 / 2005

43

PANORAMA

Velká turisticko - fotografická soutûÏ má své vítûze Vyfotit co moÏná nejvût‰í poãet turistick˘ch rozcestníkÛ, takové bylo zadání hlavní ãásti Velké turisticko – fotografické soutûÏe, kterou bûhem letních prázdnin vyhlásil státní podnik Lesy âeské republiky. Zájem o úãast v soutûÏi byl od poãátku opravdu vysok˘. Jen bûhem ãervence jsme obdrÏeli témûfi 13 tisíc fotografií od desítek úãastníkÛ z celé âeské republiky. Pfii koneãném vyhodnocování jsme pak zaevidovali 33 308 snímkÛ, z nichÏ bylo 29 949 platn˘ch. SoutûÏe se nakonec zúãastnilo nûkolik stovek soutûÏících, a to i ze zahraniãí. Fotky rozcestníkÛ z ãesk˘ch lesÛ jsme dostali i od turistÛ ze Slovenska, ale také z Nizozemska nebo Lucemburska. Porota sloÏená ze zástupcÛ státního podniku Lesy âeské republiky a organizátora, agentury Dorland, nakonec rozhodla takto: 1. cenu vyhrála paní Milena Dobrovolná z Rajhradic, která vyfotila celkem 444 platn˘ch snímkÛ, a obdrÏela poukaz na t˘denní pobyt na jachtû s kapitánem v Jaderském mofii. 2. cenu získal pan Pavel Oravec z Jeseníku za 429 platn˘ch snímkÛ a jako odmûna ho ãekal fotoaparát Canon v hodnotû 30 tisíc korun. 3. cenu získala Dana Jifiíková z Prahy za 407 platn˘ch snímkÛ a rovnûÏ si odnesla fotoaparát Canon, tentokrát v hodnotû 20 tisíc korun. 4. cenu získal pan Jan Zamazal z Prahy za 404 snímky. 5 . c e n u z í s k a l p a n J i fi í · p e r k z Prahy 6 . c e n u z í s k a l a p a n í P e t r a â e r m á k o v á z Ko‰ic u Sobûslavi KaÏd˘ v˘herce 4. – 6. ceny získal fotoaparát Canon v hodnotû 15 tisíc korun. Ve vedlej‰í soutûÏi zvítûzilo 10 úãastníkÛ, ktefií obdrÏí jako dárek stan. V‰ichni úãastníci Velké turisticko – fotografické soutûÏe dostali jako cenu útûchy mal˘ batoh na cesty. MoÏná se ptáte, podle jak˘ch kritérií jsme urãovali platné snímky.

V˘herci soutûÏe, uprostfied Milena Dobrovolná – 1. cena

V‰echny fotografie musely b˘t pofiízené v ãesk˘ch lesích, jejich souãástí musel b˘t ãiteln˘ rozcestník. Podmínkou bylo zaslání minimálnû 5 snímkÛ, soutûÏící, kter˘ jich poslal nejvíce platn˘ch, se mohl tû‰it na v˘hru. V˘hry pfiedal zástupce státního podniku Lesy âeské republiky, pan Mgr. Václav Bendl a zástupci agentury Dorland 1. listopadu 2005. V‰em v˘hercÛm gratulujeme a zároveÀ dûkujeme v‰em, ktefií nám zaslali fotografie, za jejich úãast v soutûÏi. ■

Program Roadshow Místo

LESU ZDAR

Brno âeské Budûjovice Dûãín Havífiov Hodonín Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Kladno Kutná Hora Liberec Most Náchod Olomouc Opava Ostrava Pardubice Písek PlzeÀ Pfierov Svitavy Prostûjov Tábor Vala‰ské Mezifiíãí Vy‰kov Zábfieh na Moravû Znojmo Zlín

44

Datum 16. 10. 7. 17. 14. 11. 9. 8. 6. 9. 7. 6. 11. 13. 17. 17. 11. 10. 8. 18. 15. 13. 10. 18. 16. 15. 14. 18.

12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12.

2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005

Den

âas

pátek sobota stfieda ãtvrtek stfieda nedûle pátek ãtvrtek úter˘ pátek stfieda úter˘ nedûle úter˘ ãtvrtek ãtvrtek nedûle sobota ãtvrtek nedûle sobota úter˘ sobota nedûle pátek sobota stfieda nedûle

14:00 14:00 14:00 10:00 18:00 14:00 18:00 14:00 18:00 14:00 18:00 14:00 10:00 18:00 18:00 14:00 18:00 18:00 18:00 18:00 18:00 14:00 10:00 14:00 18:00 14:00 14:00 10:00

-

16:00 16:00 16:00 12:00 20:00 16:00 20:00 16:00 20:00 16:00 20:00 16:00 12:00 20:00 20:00 16:00 20:00 20:00 20:00 20:00 20:00 16:00 12:00 16:00 20:00 16:00 16:00 12:00

Obchodní dÛm

Adresa

Globus Globus Hypernova Tesco Hypernova Hypernova OC Tesco OC Varyáda - Interspar Tesco Billa Hypernova Nisa Interspar Hypernova Globus Hypernova OC Tesco Hypernova Hypernova Hypernova Hypernova Hypernova OC Tesco Hypernova Kaufland Hypernova Billa Hypernova Centro

Hradecká 40, Brno - Ivanovice âeské Vrbné 2327, âeské Budûjovice Uhelná 1896/2, Dûãín Velkomoravská 18, Hodonín Kutnohorská 226, Hradec Králové Brnûnská 74, Jihlava Kpt. Jaro‰e 375/31, Karlovy Vary - Dvory Americká 2777, Kladno - Kroãehlavy âeské MládeÏe 456, Liberec Velebudická 1352, Most Polská ul., Náchod PraÏská ul. Olomouc Olomoucká ul. Opava Sjízdná 5554/2a, Ostrava - Tfiebovice Palackého ul., Pardubice U Hfiebãince 2510, Písek Gerská 23, PlzeÀ Obchodní cenrum Atlas U Tfií mostÛ 2, Svitavy Koneãná 25, Prostûjov Sobûslavská 5955, Tábor Brnûnská 39, Vy‰kov VídeÀská ul. 69, Znojmo Zlín3. kvûtna 1170, Zlín 4 - Malenovice

Program zábavn˘ch soutûÏí pro dûti s tématikou lesa a Vánoc, dovednostní a znalostní soutûÏe o zajímavé ceny. Dále se v programu objeví doprovodné soutûÏe jako zpívání koled nebo recitace básniãek. KaÏdé dítû, které zazpívá na mikrofon koledu, získává stromeãek stejnû jako kaÏd˘ pfiedná‰ející a vítûzové dovednostních a znalostních soutûÏí. Dorland

12 / 2005

PUBLIKACE

Nové odborné publikace a knihy z oboru lesnictví a pfiíbuzn˘ch oborÛ Pfiestavba smrkov˘ch monokultur na lesy pfiírodû blízké Venkovní pochÛzka lesními porosty MVDr. R. Kinského, polesí Cikháj, 11. (12.) 10. 2005. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, poboãka Pro Silva Bohemica, a Správa lesÛ Dr. R. Kinského, Îìár nad Sázavou, 2005 /darováno âeskou lesnickou spoleãností, Praha, technické knihovnû LâR HK/ Na‰e lesnictví a nová legislativa (pfiíprava nového lesního zákona) Sborník referátÛ ze semináfie, Praha, 18. 10. 2005. Semináfi pojednával o sloÏité a obsáhlé problematice pfiípravy nového lesního zákona se zfietelem na hlediska MZe a MÎP i situaci v lesním zákonodárství zemí EU. Souãástí byla charakteristika zákona a ‰ir‰í lesopolitické otázky, spojené s potfiebou inovace lesnické legislativy, a to z pohledu poslání lesÛ, kategorizace lesÛ, ekonomiky lesního hospodáfiství, soukrom˘ch vlastníkÛ lesÛ a postavení lesÛ v majetku státu. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, Praha, 2005 /darováno vydavatelem technické knihovnû LâR HK/ Obnova lesa se zamûfiením na podrostní zpÛsob Sborník referátÛ ze semináfie, Hranice na Moravû, 20. 10. 2005. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, Praha, 2005 /darováno vydavatelem technické knihovnû LâR HK/ Lípa – dfievina roku 2005 Sborník ze semináfie, Hradec Králové, 8. 11. 2005. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, základní poboãka LâR Hradec Králové, 2005 /darováno vydavatelem technické knihovnû LâR HK/ Regular Recycling of Wood Ash to Prevent Waste Production /VyuÏití popela vznikajícího spalováním biomasy/ Sborník z mezinárodního semináfie, Praha, 8.-10. 11. 2005. Vyd. LâR, s.p., Hradec Králové, 2005 /pfiidûleno technické knihovnû LâR HK/

Hodnocení trofejí – NATURA VIVA 2005 bodové hodnoty namûfiené hodnotitelskou komisí sestavila Stanislava Hanu‰ová Katalog trofejí zvûfie uvádí v˘sledky hodnocení chovu zvûfie a mysliveckého hospodafiení, které byly prezentovány na Mezinárodní pfiehlídce trofejí v rámci mezinárodní v˘stavy myslivosti, rybáfiství a vãelafiství NATURA VIVA 2005 v Lysé nad Labem. Vyd. pro âeskomoravskou mysliveckou jednotu Vydavatelství a nakladatelství Jifií Flégl - VEGA, Praha, 2005 /darováno technické knihovnû LâR HK/ Proceedings of the ISTA Forest Tree and Shrub Seed Committee Workshop Sborník z workshopu, t˘kajícího se osiva lesních dfievin, Praha – PrÛhonice, 20.–22. 10. 2003. Vyd. V˘zkumn˘ ústav lesního hospodáfiství a myslivosti Jílovi‰tû – Strnady, âeská republika a Forestry Commission Research Agency, United Kingdom, 2005 /darováno knihovnou VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady technické knihovnû LâR HK/ Myslivecká konference 2005 Sborník referátÛ z regionální myslivecké konference v Libereckém kraji, Liberec, 14. 10. 2005. Vyd. Krajsk˘ úfiad Libereckého kraje, Liberec, 2005 /darováno ing. Josefem Vlá‰kem z fieditelství LâR technické knihovnû LâR HK/ Tradice v myslivosti Sborník z IX. roãníku semináfie, R˘chory u Îacléfie, 1. 10. 2004. Vyd. ¤ád svatého Huberta, Kuks, 2004 /darováno vydavatelem technické knihovnû LâR HK/ ■ Jifií Uhlífi

V˘zkumn˘ ústav lesního hospodáfiství a myslivosti: V˘roãní zpráva 2004 Vyd. VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady, 2005 /darováno knihovnou VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady technické knihovnû LâR HK/

LESU ZDAR

Les Rudolf Hrabák a Miroslav Poruba PrÛvodce lesem seznamuje ãtenáfie se v‰emi formami Ïivota ve v‰ech druzích lesÛ vyskytujících se na na‰em kontinentu. V jednotliv˘ch kapitolách podle druhu lesa se ãtenáfi seznámí s rostlinstvem a Ïivoãi‰n˘mi druhy, se kter˘mi se mÛÏe setkat pfii pobytu v lese. Úvodní a závûreãné ãásti jsou navíc doplnûny o informace, jak lesy chránit a jak je vyuÏívat. Kniha chce ukázat vzájemné vazby mezi jednotliv˘mi druhy z fií‰e rostlin a ÏivoãichÛ, odpovûdnou práci lesního personálu a myslivcÛ v udrÏování biologické rovnováhy v lese. Úãelem knihy je pfiispût ke komplexnímu poznání a pochopení problémÛ lesÛ ‰irokou vefiejností. Vyd. AVENTINUM, s.r.o, Praha, 2005 v edici PrÛvodce pfiírodou /zakoupeno v Lesnické práci v Kostelci nad âern˘mi lesy pro technickou knihovnu LâR HK/

Ilustraãní foto J. Karas

12 / 2005

45

PANORÁMA Vybíráme z tisku Abertamy ãekají na peníze pro lesy MF Dnes 16. 11. 2005 Karlovarsk˘ kraj – Lesy v Karlovarském kraji se vzpamatovávají ze srpnového vichru. Vût‰inu popadan˘ch stromÛ mají jiÏ lesníci zpracovanou, následky budou ale odstraÀovat je‰tû pfií‰tí rok. To moÏná do Abertam pfiijdou i peníze slíbené premiérem Paroubkem pfii jeho náv‰tûvû. „VytûÏili jsme dva tisíce kubíkÛ dfieva. Pokraãovat budeme na jafie. Na peníze od státu ãekáme, musíme vyfie‰it v‰echny legislativní záleÏitosti,“ uvedl starosta Abertam Zdenûk Lakato‰. Premiér slíbil obci 1,4 milionu korun. Podle fieditele Lesního úfiadu Jáchymov Josefa âapka jsou pfii likvidaci ‰kod v polovinû. “PouÏíváme v nároãn˘ch kopcovit˘ch terénech konû a traktory. Náklady na zpracování pfiesáhly jeden milion korun,” fiekl fieditel âapek. Vût‰inu práce mají za sebou i v kraslické lesní správû. „Do konce roku si s popadan˘mi stromy poradíme. PouÏíváme ãtyfii lanovky a vyuÏíváme je naplno. Rychlost prací záleÏí na poãasí,“ fiekl správce Josef Kubát. S vût‰inou polomÛ si poradili i lesníci v Loketsk˘ch mûstsk˘ch lesích. Dfievo z kalamity mají zpracované témûfi v‰echno i správci karlovarsk˘ch lázeÀsk˘ch lesÛ. „Potfiebujeme jej teì hlavnû rychle dopravit z odvozních míst. T˘ká se to zejména lesÛ v okolí Odefie, které byly zasaÏeny nejvíce. Odvoz ovlivní poãasí, v t˘dnu uÏ má snûÏit,“ informoval fieditel LázeÀsk˘ch lesÛ Karlovy Vary EvÏen Krejãí. Podle jeho odhadu jsou náklady na zpracování polomÛ o asi 270 korun za kubík vy‰‰í neÏ pfii bûÏné tûÏbû. ¤editel Krajského inspektorátu LesÛ âR v Karlov˘ch Varech Jifií Holick˘ uvedl, Ïe v Horní Blatné si museli lesníci poradit se 78 tisíci kubíky popadaného dfieva a mají odklizen˘ch necel˘ch 60 tisíc kubick˘ch metrÛ dfieva.

Dne 4. 11. 2005 jsme se rozlouãili s panem Ing. Lubomírem Dûdkem, specialistou pro genetiku na KI âeské Budûjovice. Zemfiel náhle v nedoÏit˘ch 53 letech. Absolvoval Stfiední lesnickou technickou ‰kolu v Písku a lesnickou fakultu Vysoké ‰koly zemûdûlské v Brnû. Po zmûnách, ke kter˘m dochází u LâR k 1. lednu 2004, se jako zamûstnanec Krajského inspektorátu âeské Budûjovice stává od 1. dubna 2004 specialistou pro genetiku. V této pozici se doslova „na‰el“. Obsahová náplÀ práce genetika ho nesmírnû bavila, studiem odborné literatury získává hluboké teoretické znalosti této problematiky. Jaká ‰koda, Ïe mu byl dopfián jen tak krátk˘ ãasov˘ úsek pro jejich vyuÏití v praxi. Na poli lesnickém byl zanícen˘m propagátorem preventivní ochrany lesa pomocí uÏiteãného ptactva. Bylo to díky jeho pfiímo fenomenálním znalostem jednotliv˘ch druhÛ ptákÛ. V˘ãet mnohostrann˘ch zájmÛ a dovedností pana Ing. Dûdka by nebyl úpln˘, kdybychom se nezmínili o jeho mimofiádném v˘tvarném talentu. I zde se specializoval, orientoval se pfiedev‰ím na malbu pravûk˘ch zvífiat z období prehistorie. Za namalovaná díla z této oblasti si vyslouÏil i uznání odborníkÛ, ktefií v nûm vidûli pokraãovatele známého ãeského malífie ZdeÀka Buriana. Maloval rovnûÏ lesní zvûfi, obrazy s touto tématikou zdobí mnohé prostory lesnick˘ch a mysliveck˘ch budov. Mnohostrannost dovedností pana Ing. Dûdka dosvûdãuje i to, Ïe byl dlouhá léta ãlenem redakãní rady ãasopisu lesníkÛ a pfiátel lesa, vydávaného Lesy âeské republiky pod názvem Lesu zdar. Jak˘ tedy byl nበkolega, kamarád Ing. Lubomír Dûdek? MÛÏeme fiíci, Ïe to byla bezelstná, dobrosrdeãná, pfiátelská lidská bytost, mající pochopení pro lidskou slabost. Jeho smyslem profesního Ïivota nebyla touha po kariéfie. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe za své lesnické dílo, které pfii své pozemské pouti vykonal, jiÏ dávno, nejen v myslích nás lesákÛ, ale i ve skuteãnosti, vstoupil do té pomyslné lesnické sínû slávy. Právem tam patfií. KI âeské Budûjovice

Konãí éra smrkov˘ch lesÛ (upraveno) Lidové noviny 16. 11. 2005 âESK¯ KRUMLOV Na první pohled zelen˘ jehliãnat˘ les pln˘ statn˘ch smrkÛ, z odborného pohledu ale soubor poka‰lávajících a nemocn˘ch pacientÛ, které mÛÏe ohrozit i obyãejná r˘ma. Tak hodnotí mnozí lesní odborníci v âesku stav tradiãního smrkového lesa, kter˘ v republice pokr˘vá pfies polovinu zalesnûn˘ch ploch. Dokonce i v pfiedhÛfií ·umavy, minimálnû zasaÏeném lidskou ãinností, uÏ lesníci ve snaze ozdravit nemocné smrky prá‰kují les mlet˘m vápencem, podobnû jako se to dûje v Kru‰n˘ch ãi Orlick˘ch horách. Smrk, dosavadní král ãesk˘ch lesÛ, zaÏívá v˘razn˘ ústup ze slávy. „To není jen problém jiÏních âech. I kdyÏ smrky vypadají zdravû, naprostá vût‰ina z nich dnes trpí nûjakou nemocí ãi oslabenou imunitou,“ fiekl LN Jan Mertl, lesní správce LesÛ âR ve Vy‰‰ím Brodû. Právû vy‰ebrodská lesní správa zaãala na pravém bfiehu Lipna letecky „vápnit“ padesát hektarÛ lesní pÛdy okysliãené vlivem prÛmyslov˘ch imisí v ovzdu‰í. Smrky, které tak nemají dostatek Ïivin, ztrácejí jehliãí, Ïloutnou a usychají.

LESU ZDAR

Zajímavého úspûchu dosáhly Lesy âR v soutûÏi o nejlep‰í v˘roãní zprávu 2004. V celkovém pofiadí Top 100 se umístily na 23. místû a v kategorii Lehk˘ prÛmysl na pûkném 3. místû za mladoboleslavskou ·kodovkou a Aerem Vodochody. Oproti minul˘m letÛm to byl v˘razn˘ krok kupfiedu, a to i díky agentufie B.I.G., která v˘roãní zprávu realizovala.

46

12 / 2005

Pfiipomínáme, Ïe se blíÏí

DESÁT¯ REPREZENTAâNÍ LESNICK¯ PLES 28. ledna 2006 v prostorách KC Aldis v Hradci Králové Slavnostní zahájení ve 20.00 hodin Bohat˘ kulturní program, myslivecká tombola Dal‰í informace a objednávkov˘ formuláfi najdete na podnikovém intranetu LâR. V lednovém ãísle Lesu zdar pak najdete kompletní program plesu, a to vãetnû úãinkujících.

V mûsíci prosinci oslaví v˘znamná Ïivotní jubilea tito pracovníci LâR padesátiny Mittasch Franti‰ek Rybka Pavel Ing. Joch Jan Ing. Svobodová Ludmila JUDr. Jaro‰ková Zdenka Kube‰ Václav Kotasová Helena Chalupa Ivan ‰edesátiny ·refl Bohuslav DobiበJifií Mikulenka Vladislav Baslar Ladislav Ing. ·ídlo Václav

LS âesk˘ Krumlov fieditelství LZ Îidlochovice KI Brno LZ Îidlochovice LS Hluboká n. Vltavou LS Stfiíbro fieditelství LS LS LS LS LS

Lan‰kroun Franti‰kovy Láznû Janovice Janovice Franti‰kovy Láznû

V·EM JUBILANTÒM BLAHOP¤EJEME A P¤EJEME JIM HODNù ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI

Vítûzn˘ Gastro Fest 2005 Poslední v˘stavní expozice roku 2005 pfiinesla LesÛm âeské republiky neãekan˘, o to v‰ak milej‰í triumf. Na mezinárodním gastronomickém festivalu Gastro Fest 2005 v âesk˘ch Budûjovicích ocenila odborná porota expozici myslivecko-lesnicko-gurmánskou prvním místem. Na nevelké plo‰e, pfiesto v‰ak do posledního místeãka vyuÏité, prezentovaly LâR oborní chovy zvûfie, nabídku lovecké turistiky i moÏnost dodávky zvûfiiny na gurmánské stoly. Aby tváfi expozice na první pohled zaujala, postarala se LS Hluboká nad Vltavou o atraktivní ztvárnûní vycpaného divoãáka, visícího na trojnoÏce. Záti‰í dotvofiila figurína myslivce u vyvrÏeného kusu. Celé expozici opût dominovaly silné trofeje z honiteb LâR i dva národní rekordy prasete divokého z obory Sedlice a jelena lesního z Ponû‰ic. Poklidná atmosféra ve stánku LâR lákala mnoÏství náv‰tûvníkÛ, odhadem 25 tisíc, coÏ je úspûch a dobr˘ poãin k úspû‰nému pfiedstavení podniku i z jiného pohledu. Ocenûní se dostalo expozici, patfií v‰ak hlavnû pracovníkÛm LS Hluboká nad Vltavou v ãele s jejím správcem ing. Janem Zasadilem, jenÏ nesl hlavní bfiímû práce a povinností, oborníkÛm a revírníkÛm za práci pfii pfiípravû a vlastní sluÏbû na stánku a na‰im dvûma hosteskám z obory Ponû‰ice, které bravurnû zvládly nápor náv‰tûvníkÛ. LaÈka je teì hodnû vysoko, ale kaÏd˘ úspûch je pomíjející a je tfieba ho pfií‰tû potvrdit. MoÏná uÏ na pfií‰tí v˘stavû v dubnu roku 2006 v Brnû na Silvû Reginû opût zazáfiíme. BudiÏ tento ãlánek i malou pozvánkou. Text a foto Ing. Milan Louda Foto Ing. Jaroslav Karas, podnikové fieditelství LâR

2005

08-21-01-/0001

ROK LÍPY Lesy k uÏívání, lesy k uÏitku