MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Lenka PATOČKOVÁ
TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V ORP JILEMNICE
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
_________________________________________________________________________
Brno 2008
Jméno a příjmení autora:
Lenka PATOČKOVÁ
Název bakalářské práce:
Trvale udržitelný cestovní ruch v ORP Jilemnice
Název v angličtině:
The Jilemnice microregion: sustainable tourism
Studijní obor (směr):
geoinformatika a trvalá udržitelnost
Vedoucí bakalářské práce:
Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Rok obhajoby:
2008
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá trvale udržitelným cestovním ruchem v ORP Jilemnice. Správní obvod ORP Jilemnice leží ve východní části okresu Semily. První část bakalářské práce obsahuje fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku mikroregionu. V následující části jsou uvedeny rozvojové dokumenty pro ORP Jilemnice. Dále je vypracovaná SWOT analýza studované oblasti zaměřená na cestovní ruch. V následující části je popsán současný stav cestovního ruchu. V závěru jsem se pokusila navrhnout hlavní cíle a opatření k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu.
Annotation This work deals with The Jilemnice microregion: sustainable tourism. The territory of NUTS 5 Jilemnice is situated in the east area of Semily district. The first part of the thesis contains the analysis of physical geography and socioeconomic potential of the microregion. In next part Development documents of Jilemnice microregion are mentioned. Further on, SWOT analysis of studied area intended for tourism is worked up. In next part actual state of tourism is analyzed. Finally I tried to propose main targets and measures to sustainable tourism.
Klíčová slova: Mikroregion Jilemnice, Rozvojové dokumenty, trvale udržitelný cestovní ruch, SWOT analýza
Keywords:
Microregion Jilemnice, Development documents, sustainable tourism, SWOT analysis
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:
Lenka Patočková Aplikovaná geografie Geoinformatika a trvalá udržitelnost
Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:
Trvale udržitelný cestovní ruch v ORP Jilemnice The Jilemnice-microregion: sustainable tourism
Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4. 5.
Působnost ORP Jilemnice (ORPJ) - profil území. Rozvojové dokumenty pro území působnosti ORPJ. SWOT analýza rozvojových možností se zaměřením na cestovní ruch. Současný stav cestovního ruchu v ORPJ. Návrh cílů a opatření k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu.
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah průvodní zprávy:
cca 30-40 stran
Seznam odborné literatury: Vaško, Martin. Cestovní ruch a regionální rozvoj. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 95 s. ISBN 80-245-0445-6. K udržitelnému rozvoji České republiky : vytváření podmínek. Sv. 5., Národní strategie udržitelného rozvoje a regionální rozvoj. Edited by Tomáš Hák - Hana Kolářová - Bedřich Moldan. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 140 s. ISBN 80-238-7378-. Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky. Edited by Libuše Svatošová - Ivana Boháčková - Magdalena Hrabánková. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2005. 156, [17]. ISBN 8070407492. Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Datum zadání bakalářské práce:
září 2007
Datum odevzdání bakalářské práce:
do 16. května 2008
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Aloise Hynka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 15.5.2008
_________________________________ vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. RNDr. Aloisi Hynkovi, CSc. za odborné vedení, konzultace, poskytnuté podkladové materiály a za ochotu, se kterou zodpovídal všechny mé dotazy.
OBSAH 1
ÚVOD..........................................................................................................................................9
2
VYMEZENÍ A POLOHA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ.........................................................10
2.1 3
Vazby s okolím......................................................................................................................10 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA .........................................................11
3.1
Geologická stavba.................................................................................................................11
3.2
Reliéf ......................................................................................................................................11
3.2.1
Geomorfologické začlenění .............................................................................................12
3.2.2
Tvary reliéfu .....................................................................................................................13
3.3
Podnebí ..................................................................................................................................14
3.4
Vodstvo ..................................................................................................................................15
3.5
Půdní pokryv ........................................................................................................................16
3.6
Biota.......................................................................................................................................16
3.7
Ochrana přírody...................................................................................................................17
4
SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA.................................................................19
4.1
Historie území .......................................................................................................................19
4.2
Obyvatelstvo a osídlení ........................................................................................................19
4.2.1
Struktura obyvatelstva podle věku ...................................................................................20
4.2.2
Struktura obyvatelstva podle vzdělání .............................................................................21
4.2.3
Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity................................................................22
4.3
Zemědělství ...........................................................................................................................23
4.3.1
Prostorové využití území..................................................................................................23
4.3.2
Zemědělské podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice ..................................23
4.4
Průmysl .................................................................................................................................24
4.4.1 4.5
Průmyslové podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice ..................................25
Služby ....................................................................................................................................25
4.5.1
Školství.............................................................................................................................25
4.5.2
Zdravotnictví ....................................................................................................................26
4.6 5
Cestování a turismus ............................................................................................................26 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY PRO ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI ORP JILEMNICE ...........28
5.1
Strategie regionálního rozvoje okresu Semily ...................................................................28
5.2
Rozvojové studie venkovských mikroregionů: Mikroregion Jilemnicko ........................28
5.2.1 5.3
Prioritní oblasti, strategické cíle a návrhy opatření ..........................................................29
Strategie rozvoje MAS ,,Přiďte pobejt!“ o.s. na léta 2007 - 2013 ....................................31
5.4
Projekt Jilemnice - Zdravé město .......................................................................................32
5.4.1 6
Komunitní Plán zdraví a kvality života (2008) ................................................................32
SWOT ANALÝZA ROZVOJOVÝCH MOŽNOSTÍ SE ZAMĚŘENÍM NA CESTOVNÍ RUCH........................................................................................................................................34
6.1
Silné stránky .........................................................................................................................34
6.2
Slabé stránky ........................................................................................................................34
6.3
Příležitosti .............................................................................................................................35
6.4
Ohrožení ................................................................................................................................35
7
SOUČASNÝ STAV CESTOVNÍHO RUCHU V ORP JILEMNICE .................................37
7.1
Letní turistika .......................................................................................................................37
7.1.1
Cykloturistika ...................................................................................................................37
7.1.2
Pěší turistika .....................................................................................................................38
7.1.3
Hipoturistika a agroturistika .............................................................................................39
7.1.4
Koupaliště a plavecké bazény ..........................................................................................39
7.2
Zimní turistika ......................................................................................................................40
7.2.1 7.3
Adrenalinové sporty .........................................................................................................41
Kulturněhistorické atraktivity ............................................................................................41
7.3.1
Hrady, zámky a zříceniny ................................................................................................41
7.3.2
Muzea a galerie ................................................................................................................42
8
NÁVRH CÍLŮ A OPATŘENÍ K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU .....................................................................................................................................43
8.1
Charakteristika trvale udržitelného cestovního ruchu .....................................................43
8.2
Návrh cílů a opatření k trvale udržitelnému cestovnímu ruchu ......................................43
9
8.2.1
Usměrnění návštěvnosti a dalšího rozvoje cestovního ruchu na území správního obvodu ORP Jilemnice..................................................................................................................43
8.2.2
Vybudování fungujícího informačního servisu pro návštěvníky mikroregionu a účinná propagace v oblasti cestovním ruchu ...............................................................................45
8.2.3
Rozvoj venkovských forem cestovního ruchu .................................................................45
8.2.4
Zvyšování odbornosti lidských zdrojů a kapacit ..............................................................46
ZÁVĚR .....................................................................................................................................48
10 POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................49
1
ÚVOD Pozornost věnovaná možnostem rozvoje cestovního ruchu se značně zvýšila
v posledním desetiletí a to jak v zahraničí tak i v České republice. Současné trendy v cestovním ruchu ukazují rozporné chování nás lidí, turistů. Na jedné straně se zvyšuje poptávka po zachovalé přírodě, na druhé straně považují mnozí z občanů rozvinutých zemí cestování za životní filozofii. V našich podmínkách převládá spíše byrokratický přístup k rozvoji určitých turistických oblastí nebo naopak honba za ziskem bez zohlednění dlouhodobé prosperity regionu nebo destinace. Příkladem můžou být tlaky na letní zprovoznění lanovky na Lysou horu v Rokytnici nad Jizerou.
Území správního obvodu ORP Jilemnice, zejména jeho severní část má vysoký rekreační potenciál z hlediska několika faktorů. Část území správního obvodu leží v Krkonošském národním parku a i přesto, že je zde většina aktivit omezena a turisté se musí řídit návštěvním řádem Krkonošského národního parku nabízí široké možnosti trávení volného času. Výborné přírodní podmínky (rozmanitost přírodních podmínek potvrzuje i nadmořská výška, která je od 450 - 1435 m.n.m.), jsou vhodné jak pro zimní, tak i pro letní formy cestovního ruchu.
Práce by měla na základě přírodních a socioekonomických podmínek zhodnotit turistický potenciál regionu, charakterizovat převažující formu současného cestovního ruchu omezenou především na letní a zimní sezónu a podat návrhy cílů a opatření pro budoucí trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v řešeném území.
Práce je členěna na několik kapitol. Na začátku práce je vymezená poloha sledovaného území v rámci okresu Semily a Libereckého kraje. Dále jsou zkoumány fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky území, které mají nebo by mohly mít pozitivní či negativní vliv na trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Jilemnice. Následně jsou uvedeny rozvojové dokumenty, které se týkají územní působnosti správního obvodu. Další část se věnuje SWOT analýze zaměřující se na oblast cestovního ruchu, následuje charakteristika současného stavu cestovního ruchu ve vymezeném území. V závěru práce jsou navrženy cíle a opatření k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu.
9
2
VYMEZENÍ A POLOHA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ Mikroregion ORP Jilemnice leží ve východní části Libereckého kraje. Rozloha
mikroregionu je čtvrtá největší v kraji (278 km2), což představuje 8,8 % celkové výměry Libereckého kraje. Svojí východní hranicí sousedí s ORP Vrchlabí z Královehradeckého kraje, na jihu s ORP Nová Paka z téhož kraje. Krátkým horským úsekem na severu hraničí s Polskem. V rámci Libereckého kraje se nachází západním směrem správní obvod Semily a severozápadně správní obvod Tanvald.
Obr. 1 Správní členění Libereckého kraje Zdroj: Český statistický úřad
2.1
Vazby s okolím Na území ORP Jilemnice se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace,
jsou zde pouze dvě silnice I. třídy. Silnice číslo I./14 ve směru Liberec – Tanvald – Jablonec n. Jiz. – Vrchlabí – Trutnov a silnice číslo I./16 ve směru Slaný – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov. Ostatní komunikace jsou silnice II. a III. třídy, často ve špatném stavu. Územím ORP Jilemnice prochází jedna železniční trať v celé své délce: trať číslo 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, která tvoří pomyslnou páteř tohoto území, má však pouze regionální význam. Územím ORP Jilemnice prochází i dvě významnější tratě, trať číslo 040 z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou a trať číslo 030 z Liberce do Pardubic. Obě tyto tratě zasahují do území ORP Jilemnice pouze okrajově (trať číslo 040 vede přes obce Martinice v Krkonoších a Roztoky u Jilemnice, trať číslo 030 vede přes obce Levínská Olešnice a Horka u Staré Paky).
10
3 3.1
FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Geologická stavba Podle I. Chlupáče et al. (2002) leží zájmové území v geologickém celku zvaném
krkonošsko-jizerské krystalinikum, jen velmi okrajově sem zasahuje podkrkonošská pánev. Převažující skupinou hornin jsou metamorfity (krystalické břidlice), doplněné hlubinnými (žula) a vzácně i výlevnými vyvřelinami. Na jižním okraji zájmového území se lze setkat i s permokarbonskými usazenými horninami. Počátek geologické historie Krkonoš bývá pokládán na konec starohor do doby před asi 700 miliony let. Tehdy došlo k pohybu zemských ker a vrásnění. Původní mořské usazeniny byly přeměněny na nejstarší krkonošské krystalické břidlice, což jsou především svory s častými vložkami křemenců, místy i erlanů a amfibolitů. Z tohoto období pocházejí také krkonošské ortoruly. Tento starý horninový komplex zaujímá většinu území. V období prvohor (silur) byla oblast Krkonoš naposledy zalita mořem. Z tehdy usazených hornin (ale také z podmořských vyvřelin) se při horotvorných pochodech (kaledonské a variské vrásnění) v následujících obdobích devonu a karbonu vytvořil mladší komplex krkonošských přeměněných hornin. Za nižších teplot a tlaků tak vznikaly chloriticko-sericitické a grafitické fylity, doplněné polohami krystalických vápenců, kvarcitů a zelených břidlic. Tyto horniny, zahrnuté do ponikelské skupiny, budují velkou část území. V karbonu (asi před 300 mil. let) pak dochází ještě k jedné závažné události. Pod starší horniny proniká mohutné žulové těleso, kterému dnes říkáme krkonošsko-jizerský pluton a který tvoří Slezský (hraniční) hřeben Krkonoš. Žhavá žulová masa výrazně působila na své okolí. Svou teplotou a tlakem umožnila, aby z krystalických břidlic vznikly odolné kontaktní rohovce, které tvoří morfologicky výrazné tvary Českého hřbetu. Tím byla vlastně dokončena základní geologická tektonika. Hory byly následně erozí obnažovány a řeky odnášely a usazovaly materiál na jejich úpatí v podkrkonošské permokarbonské pánvi.
3.2
Reliéf Na území ORP Jilemnice se rozprostírá horské pásmo západních Krkonoš, které
směrem k jihu postupně přechází v Krkonošské podhůří. Vývoj současného reliéfu lze sledovat od poloviny třetihor. Během druhohor a počátkem třetihor za vlhkého a teplého
11
klimatu docházelo k obrušování a zarovnávání reliéfu (peneplenizaci). Teprve třetihorní alpinské vrásnění při tektonických pohybech podél zlomových systémů způsobilo pomalé vyzdvižení a vyklenutí pohoří. Tím došlo k zvětšení sklonu toků, které mělo za následek urychlení odtoku a zintenzivnění říční eroze, postupně se začala vytvářet široká hluboká údolí, která oddělila jednotlivé hřbety krkonošských rozsoch. Ve čtvrtohorách během dob ledových byl reliéf ovlivněn skandinávským ledovcem, horská údolí ležící v blízkosti ledovce byla zaplněna údolními ledovci alpského typu. Pozůstatky zalednění jsou patrné i dnes. Zahlubování řek na konci třetihor a během čtvrtohor umožnilo vznik krasových jevů v ostrůvcích karbonátových hornin (vápenec, dolomit) nalézajících se převážně v pásu mladšího komplexu krystalických břidlic. Povrchové jevy jsou poměrně vzácné, častější jsou jeskyně, objevené při práci v lomech. Mezi relativně nejrozsáhlejší jeskynní systémy patří jeskyně v Poniklé a v Rokytnici nad Jizerou. Nadmořská výška správního obvodu ORP Jilemnice se snižuje směrem od severu k jihu. Nejvyšším vrcholem je Kotel, který měří 1435 m.n.m., dalšími vrcholy jsou Krkonoš (1 411 m n.m), Lysá hora (1 343 m n.m.), Medvědín (1 235 m n.m.) i Plešivec (1 210 m n.m.). V jižní části správního obvodu je nadmořská výška 450 - 500 m.n.m.
3.2.1 Geomorfologické začlenění Studované území náleží k provincii České vysočiny, subprovincii Krkonošsko jesenické, v níž je vymezena Krkonošská oblast. Podrobnější geomorfologické členění podle J. Demka et al. (2006) je uvedeno v tabulce 1. Tab. 1 Geomorfologické jednotky vymezené na sledovaném území podle J. Demka et al. (2006)
Krkonošsko- jesenická
Krkonoše Krkonošská
Česká vysočina
Hercynská pohoří
Hercynský
Systém Subsystém Provincie Soustava Podsoustava Celek
Podcelek
Okrsek
Krkonošské hřbety
Slezský hřbet
Krkonošské rozsochy
Český hřbet Vilémovská vrch. Vlčí hřbet
Žalský hřbet Vrchlabská vrchovina Lánovská vrch. Železnobrodská vrchovina Vysocká vrch. Krkonošské Lomnická vrch. podhůří Podkrkonošská Staropacká vrch. pahorkatina Hostinská pahork.
12
3.2.2 Tvary reliéfu Celek Krkonoše, součást Krkonošské podsoustavy, je tvořen intenzivně zvrásněnými proterozoickými a prvohorními krystalickými břidlicemi krkonošského krystalinika, které tvoří rozsáhlou klenbu, do jehož středu pronikly žuly krkonošskojizerského plutonu. Tento celek se dále člení na Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu. Krkonošské hřbety – členitá hornatina s výškovou členitostí 500 – 700m. Střední výška 1120,2 m.n.m., střední sklon 14°08‘. Rovnoběžně strukturní horské hřbety směru SZ-JV, tvoří nejvyšší část pohoří, místy se zbytky zarovnaných povrchů. Krkonošské rozsochy – členitá hornatina. Střední výška 867,5 m.n.m., střední sklon 13°48‘. Strukturně denudační horské meziúdolní hřbety se zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholových částech, silně rozčleněné zářezy svahových potoků. Vrchlabská vrchovina – členitá vrchovina, střední výška 604,6 m.n.m., střední sklon 8°41‘. Kerná vrchovina v oblasti nižšího zdvihu při úpatí Krkonoš, rozčleněná údolími potoků přitékajících z vyššího horského georeliéfu. Dalším celkem Krkonošské soustavy je Krkonošské podhůří. Tvoří ho slabě přeměněné
staropaleozoické,
méně
proterozoické
horniny
železnobrodského
a
krkonošského krystalinika, z velké části zakryté sedimentárními a vulkanickými horninami podkrkonošské permokarbonské pánve. Vyznačuje se pestrým strukturně denudačním povrchem plochých rozvodních hřbetů s relikty zarovnaných povrchů, strukturních hřbetů a hustou soustavou středně až hluboce zaříznutých údolí. Tento celek je tvořen Železnobrodskou vrchovinou a Podkrkonošskou pahorkatinou. Železnobrodská vrchovina – členitá vrchovina, kerné stavby v mezihorské sníženině. Střední výška 522,4 m.n.m., střední sklon 9°04‘. Povrch charakterizují široké rozvodní hřbety, plošinné zarovnané povrchy typu poloroviny a pediplénu v různých výškových úrovních a hluboce zaříznutá údolí pravoúhlé vodní sítě v povodí Jizery. Nejvyšší bod Hejlov 834,9 m ve Vysocké hornatině. Podkrkonošská pahorkatina –
členitá kerná pahorkatina, místy vrchovina
v rozsáhlé podhorské sníženině. Střední výška 453,5 m.n.m., střední sklon 5°06‘. Charakteristická silně destruovaným strukturně denudačním povrchem plošin se zarovnanými povrchy, suků, strukturních hřbetů až kuest. Okrajová území jsou rozčleněna konsekventními a subsekventními údolími většinou pravoúhlé vodní sítě v povodí Jizery, místy jsou výrazné kryogenní tvary, sesuvy a erozní rýhy.
13
3.3
Podnebí Podle klimatické klasifikace E. Quitta (1971) územím ORP Jilemnice prochází
hranice mezi mírně teplou a chladnou oblastí. Na území zasahují celkem čtyři klimatické oblasti. Oblast MT2: pro ni je charakteristické mírné až mírně chladné, krátké, mírně vlhké léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Oblast CH7: zabírá největší plochu území. Vyznačuje se velmi krátkým až krátkým létem, které je mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Oblast CH6: charakteristické je velmi krátké až krátké léto, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Oblast CH4: k této klimatické oblasti náleží pouze nejvyšší části území. Charakteristické je velmi krátké léto, které je chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá , velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky (140 – 160 dnů). Tab. 2 Klimatické charakteristiky pro oblasti MT2, CH7, CH6 a CH4 dle E. Quitta (1971) Oblast
Klimatické charakteristiky počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu [°C] průměrná teplota v červenci [°C] průměrná teplota v dubnu [°C] průměrná teplota v říjnu [°C] průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] srážkový úhrn v zimním období [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných
MT2
CH7
CH6
CH4
20 - 30 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -3 - -4 16 - 17 6-7 6-7 120 - 130 450 - 500 250 - 300 80 - 100 150 - 160 40 - 50
10 - 30 120 - 140 140 - 160 50 - 60 -3 - -4 15 - 16 4-6 6-7 120 - 130 500 - 600 350 - 400 100 - 120 150 - 160 40 - 50
10 - 30 120 - 140 140 - 160 60 - 70 -4 - -5 14 - 15 2-4 5-6 140 - 160 600 - 700 400 - 500 120 - 140 150 - 160 40 - 50
0 - 20 80 - 120 160 - 180 60 - 70 -6 - -7 12 - 14 2-4 4-5 120 - 140 600 - 700 400 - 500 140 - 160 130 - 150 30 - 40
14
3.4
Vodstvo Dnešní charakter říční sítě úzce souvisí s geomorfologickým vývojem Krkonoš.
Směry většiny vodních toků jsou přibližně shodné s původními úvalovitými údolími zarovnaného třetihorního reliéfu. Řeky patří podle klimaticko-hydrologické klasifikace řek k středoevropskému (oderskému) typu, který se vyznačuje jarním průtokovým maximem v době tání sněhu a minimálním průtokem v létě, kdy je největší výpar. Největší řekou v zájmovém území je řeka Jizera, z jejích přítoků jsou nejvýznamnější Jizerka, dále pak Huťský a Vejpálický potok. Dalšími většími toky jsou řeky Oleška, Olšina a Jilemka. Toto území není nijak zvlášť významnou zásobárnou vody. Malou jímavost hornin a převážně mělkých zvětralin kompenzují sice poněkud vysoké srážky a velká lesnatost území (hlavně v severní části), přesto řeky trpí velkou rozkolísaností průtoků, která se projevuje nebezpečnými povodněmi za vydatných dešťů a velmi nízkými průtoky při dlouhodobějších suchých obdobích. Pozůstatkem činnosti ledovce, který na území zasahoval ve čtvrtohorách jsou mimo jiné i jezera. Jedná se o hrazená jezera ledovcového původu, což jednoznačně ukazuje jejich poloha na dně typických ledovcových karů, ale i mohutné morénové valy, které tvoří hráze jezer. Většina z nich se nachází na polské straně,ale jedno zcela malé jezírko – Mechové jezírko, hrazené morénou, se nachází i na naší straně pohoří a to v údolí Kotelského potoka pod Kotelními jámami. Na území se nachází dvě vodoměrné stanice na povrchových vodách v Jablonci nad Jizerou na řece Jizeře a v Dolních Štěpanicích na Jizerce. Tab. 3 Vybrané údaje vodoměrných stanic podle Českého hydrometeorologického ústavu (http://hydro.chmi.cz) název stanice Jablonec n. Jizerou Dolní Štěpanice
vodní tok
číslo hydrolog. pořadí
plocha průměr. povodí NVN roční stav k vodoměrné [m.n.m.] [cm] 2 stanici [km ]
průměr. roční průtok 3 [m /s]
Jizera
1-05-01-010
180,99
434,78
44
Jizerka
1-05-01-022
44,86
441,52
85
15
3
N-leté průtoky [m /s] Q1
Q5
Q10
Q50
Q100
5,70
80
162
203
310
362
1,35
18
44
58
99
120
3.5
Půdní pokryv Ve sledovaném území je výrazně vyvinuta výšková půdní stupňovitost
od podhorských po vysokohorské (v rámci ČR) půdy. Ve vývoji všech typů půd se projevuje vliv relativně chladného a vlhkého klimatu. S výjimkou rendzin, které se vyskytují na plošně nepatrných ostrůvcích krystalických vápenců jsou téměř všechny půdy kyselé. V nejníže položených oblastech převládají hnědé půdy kyselé, výše přecházejí do rezivých půd (hnědé půdy podzolované), které představují nejrozšířenější typ půd. Ostrůvkovitě nalezneme i rankery, které se vyskytují na příkrých svazích, ve vyšších polohách jsou často porostlé klečí. Nad 1000 m.n.m. nastupují podzolované půdy, které v nejvyšších vrcholových partiích přecházejí v alpínské půdy s občasným výskytem mrazem modelovaných půd. Lokálně zde nalezneme nivní půdy, provázející údolní nivy, glejové půdy, zvláště na prameništích a ve svahových prohlubních a rašeliništní půdy v podobě lesních vrchovišť.
3.6
Biota Podle Biogeografického členění České republiky (Culek, M., et al., 1996) spadá
studované území do tří bioregionů: Krkonošského (č.1.68), Podkrkonošského (č.1.37) a Železnobrodského (č.1.36). Hranice Krkonošského bioregionu jsou výrazné vůči oběma bioregionům. Krkonošský bioregion je oproti Podkrkonošskému bioregionu tvořen podstatně vyšším, členitějším reliéfem a odlišnou biotou. Hranice vůči Železnobrodskému bioregionu jsou geomorfologicky méně výrazné (gradientové) a také biota přechází spíše plynule. Kontrast Železnobrodského a Podkrkonošského bioregionu je nevýrazný, spočívá především ve výraznějším zastoupení květnatých bučin (na úkor acidofilních), větší rozlohou suťových lesů, přítomností skalnatých stanovišť a zřetelnějším sestupem oreofytů. V nižších polohách se vyskytuje dosti jednotvárná květena, složená převážně z mezofilních hercynských druhů. Charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z výše položených Krkonoš, např. zvonku širolistého (Campanula latifolia), řeřišničníku Hallerova (Cardaminopsis halleri). Exklávní prvky nalezneme pouze výjimečně. Mezi demontánními druhy jsou např. oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), violka dvoukvětá (Viola biflora) nebo svízel horský (Galium saxatile). 16
Hojně rozšířená bledule jarní (Leucojum vernum). Směrem k severu vyznívají méně náročné teplomilné prvky, např. srpek obecný (Falcaria vulgaris) nebo kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola). Vyskytuje se běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny. Z významných druhů se zde vyskytuje např. ježek západní (Erinaceus europoaeus), ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plicata). V zalesněných roklích kolem řek se objevují submontánní druhy (např. lejsek malý (Ficedula parva). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového. V čistých tocích se lokálně vyskytuje rak kamenáč (Astacus torrentium). Ve vyšších polohách je pro flóru typické zastoupení exklávních prvků. Druhová skladba obsahuje řadu horských taxonů. Mezi nimi jsou i druhy alpidského elementu, např. kleč horská (Pinus mugo) a bika lesní (Luzula sylvatica). Několik horských druhů má charakter hercynsko – karpatský, např. vrba slezská (Salix silesiaca) nebo koniklec bílý (Pulsatilla scherfelii). Endemiti Hercynie jsou vzácní, např. oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). Ve vegetaci nad horní hranicí lesa najdeme značné zastoupení druhů (sub)arkticko – alpidských zastoupených např. ostřicí tmavou (Carex atrata) a ostružníkem moruškou (Rubus chamaemorus). Výraznou složkou flory jsou i vlastní endemiti, např. jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní stanoviště v karech, např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Vyskytuje se zde typická horská fauna hercynských pohoří, včetně unikátní fauny klečového a subalpinského stupně a rozsáhlých vrchovišť. Z významných druhů se zde vyskytuje např. rejsek horský (Sorex alpinus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slimáčník horský (Semilimax kotulae), šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma.
3.7
Ochrana přírody Na území ORP Jilemnice zasahuje svou západní částí velkoplošné chráněné území
Krkonošský národní park, který byl vyhlášen v roce 1963 a podíl na celkové rozloze ORP Jilemnice činí kolem 50%. Ve vymezeném území se nachází i čtyři maloplošná chráněná území. °
NPP Strážník – území o rozloze 1,53 ha, ležící v nadmořské výšce 570 – 590m , vyhlášené v roce 1963, se nachází na území obce Peřimov. Předmětem ochrany jsou horniny prostoupené hydrotermální
17
žílou se světově unikátními drúzami
paprsčitě uspořádaných krystalů křemene tzv. – hvězdovcem. Lokalita je porostlá smrkovou monokulturou, ve které
zůstaly zachovány některé byliny původních
jedlobučin– svízel vonný či kopytník evropský. °
PP Mechové jezírko - území ležící v nadmořské výšce 995m., o rozloze 6,80 ha, bylo vyhlášeno v roce 1985, nalezneme v obci Vítkovice. Důvodem ochrany je komplex ledovcových morén na jižním úbočí hory Kotel. V jedné z morén se přirozeně vytvořilo jezírko s porosty mechů
především
hvězdoše
jarního.
rodu
rašeliník
a
Toto
jezírko
je
jediným jezerem ledovcového původu na české
straně
Krkonoš.
Nachází
se
v I. zóně Krkonošského národního parku a oblast není turisticky přístupná. Obr. 3 Kaskády potůčku v PP Mechové jezírko (http://www.ekovychovalk.cz) °
PP V Bažinkách- území ležící v nadmořské výšce 840 – 1108 m., o rozloze 31,38 ha, bylo vyhlášeno v roce 1960 a leží na území obce Vítkovice. Důvodem ochrany je zachovalý komplex smíšeného horského lesa, který je přibližně od poloviny 20.století sledován jako výzkumná plocha.
°
PP Prameny Labe- území ležící v nadmořské výšce 920 – 1509 m. bylo vyhlášeno v roce 1980 a má rozlohu 1000 ha. Chráněná oblast leží na území obcí Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice a Harrachov (tato obec leží mimo zájmové území). Předmětem ochrany jsou nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe.
Z vegetačních
typů
převládá
krkonošská
arkto-alpinská
tundra
reprezentována mozaikou porostů kleče, horských rašelinišť a alpinských luk. Nalezneme zde i glaciální relikty, příkladem je ostružník moruška nebo ostřice tuhá, které zde mají jižní hranici svého rozšíření. Dlouhodobá izolace lokalit v Krkonoších vedla k vývoji jednotlivých populací v nové druhy – výsledkem je například více jak 20 endemických druhů či poddruhů rodu jestřábník.
18
4
SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA
4.1
Historie území Historii území tohoto správního obvodu můžeme sledovat již od 14. století, neboť
právě z této doby pochází první písemné zprávy celkem o 11 obcích. Za nejstarší obec můžeme považovat Poniklou s první písemnou zmínkou z roku 1354. Ve 14. století byly zaregistrovány historicky první zprávy například u obcí Mříčná (1356), Horní Branná (1359), Roztoky u Jilemnice (1360) a dalších 7 obcích. Mezi nejmladší obce patří obec Paseky nad Jizerou s první písemnou zmínkou z roku 1713 a obec Horka u Staré Paky s první zprávou o obci z roku 1823.
4.2
Obyvatelstvo a osídlení ORP Jilemnice celkem sdružuje 21 obcí, z toho pouze tři mají statut města. Jsou to
Jilemnice (5 731 obyvatel k 31.12.2006), Rokytnice nad Jizerou (3 194 obyvatel k 31.12.2006) a Jablonec nad Jizerou (1 901 obyvatel k 31.12.2006). Na území ORP Jilemnice k 31.12.2006 žilo 22 702 obyvatel, celková hustota obyvatelstva ke stejnému datu byla přibližně 81 obyvatel na km2. Z rozdělení obcí podle počtu obyvatel vidíme, že pouze dvě obce ( Rokytnice nad Jizerou a Jilemnice) mají více jak 2000 obyvatel, stejně tak pouze dvě obce (Bukovina a Svojek) mají méně než 200 obyvatel. Nejvíce obcí (8 z celkových 21) je v kategorii 201 – 500 obyvatel. Významné jsou obce mající počet obyvatel 1001 – 2000, jsou to obce Benecko, Horní Branná, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Studenec. Tab. 4 Rozdělení obcí podle počtu obyvatel k 31.12.2006 podle Českého statistického úřadu počet obyvatel počet obcí
do 200 2
201 - 500 8
501 - 1000 4
1001 - 2000 5
nad 2001 2
Počet obyvatel v ORP Jilemnice do roku 1980 narůstal, od roku 1980 dochází k neustálému poklesu počtu obyvatel. Úbytek počtu obyvatel může být způsoben mnoha důvody. Mladí často vysokoškolsky vzdělaní lidé zde špatně nachází pracovní uplatnění a proto často odchází do větších měst, kde seženou lepší práci.
19
Vývoj počtu obyvatel v ORP Jilemnice 23800
počet obyvatel
23600
počet obyvatel 23400 23200 23000 22800 22600
1970
1980
1991
2001
2006
rok
Obr. 4 Vývoj počtu obyvatel v ORP Jilemnice od roku 1970 do roku 2006 Zdroj: Český statistický úřad
4.2.1 Struktura obyvatelstva podle věku Věková struktura představuje výchozí stav pro budoucí demografický vývoj. Struktura obyvatelstva podle věku se v posledních letech změnila v neprospěch věkových skupin dětí do 14 let ve všech obcích ORP Jilemnice. Naproti tomu téměř všechny obce zaznamenaly nárůst ve věkové skupině 65+. Nejmenší podíl věkové kategorie 0-14 na celkovém obyvatelstvu mají obce Jestřabí v Krkonoších (pouze 9%) a Paseky nad Jizerou (14%), tyto dvě obce mají i nejvyšší podíl věkové kategorie 65+ na celkovém počtu obyvatel u obce Jestřabí v Krkonoších je to necelých 26%. K nárůstu dochází také u indexu stáří a zvyšuje se i průměrný věk. Zatímco ještě v roce 1991 se index stáří pohyboval nejčastěji kolem 60 – 70%, v roce 2006 dosahoval tento index nejčastěji hodnot kolem 85 – 100%, ale najdeme i hodnoty vyšší. Nejnižší průměrný věk v roce 2006 měly obce Vítkovice (37,7 let) a Bukovina u Čisté (38 let), naopak nejvyšší průměrný věk měly obce Paseky nad Jizerou (42,6 let) a Jestřabí v Krkonoších (43,4 let).
20
Tab. 5 Věková struktura obyvatel a její vývoj ve městech ORP Jilemnice podle Českého statistického úřadu Podíl obyvatel ve věkové skupině [%] Index stáří 0-14 15-64 65+ [%] 1991 2006 1991 2006 1991 2006 1991 2006 Jablonec nad Jizerou Jilemnice Rokytnice nad Jizerou ORP Jilemnice
20,4 23,3
15 15,6
66,07 65,58
69,6 70,8
13,51 11,09
Průměrný věk 1991 2006
15,3 13,6
66,2 47,5
101,74 36,3 40,5 87,45 34,3 39,3
20,06 13,5 62,82 70,5 17,12 16 20,9 15,68 64,5 69,28 14,6 19,02
85,3 69,6
118,56 38,4 41,4 95,9 36,9 40
Poznámka: Data se vztahují k 1.3.2001, 31.12.2003 a 31.12.2006 index stáří – počet obyvatel ve věku 65 a více let připadající na 100 dětí ve věku 0 – 14 let
4.2.2 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Pro hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání se jako kritérium využívá nejvyšší dosažený stupeň vzdělání, hodnotí se obyvatelstvo 15tileté a starší. Výsledky z roku 2001 ukazují, že podíl osob starších 15 let se základním či dokonce neukončeným vzděláním poklesl z 37,9% v roce 1991 na 25,7%. U ostatních kategorií vzdělání pak můžeme sledovat růst jejich podílů. Struktura obyvatel ORP Jilemnice dle vzdělání v roce 1991 4,4%
1,1% 37,9%
37,2%
19,4%
základní, neukončené a bez vzdělání úplné střední s maturitou vyučení a střední odborné bez maturity vysokoškolské včetně vědecké připravy nezjištěno
Obr. 5 Vzdělanostní struktura obyvatel ORP Jilemnice v roce 1991 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991
21
Struktura obyvatel ORP Jilemnice dle vzdělání v roce 2001 1,27% 5,85%
základní, neukončené a bez vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vyučení a střední odborné bez maturity vysokoškolské včetně vědecké připravy nezjištěno
25,74%
40,75%
23,12% 3,27%
Obr. 6 Vzdělanostní struktura obyvatel ORP Jilemnice v roce 2001 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
4.2.3 Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity Ekonomická struktura obyvatel správního obvodu ORP Jilemnice ukazuje zastoupení jednotlivých hospodářských sektorů a odvětví. Ekonomická struktura obyvatel měst v ORP Jilemnice [%] 70 60
zemědělství, lesnictví a rybolov
50
průmysl
40 30
služby
20 10 0 Jablonec nad Jizerou
Jilemnice
Rokytnice nad Jizerou
ORP Jilemnice
Obr. 7 Ekonomická struktura měst v ORP Jilemnice Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Ekonomika správního obvodu ORP Jilemnice je výrazně orientovaná na průmysl a služby. Jak vidíme z uvedeného obrázku průmysl převažuje v Jablonci nad Jizerou (průmyslové podniky: HYBLER s.r.o. - textilní průmysl, strojírenská firma ELITEX OK s.r.o., Pearl Bohemica s.r.o. zabývající se výrobou bižuterie, Darre s.r.o. - výroba nábytku) a celkově na území celého ORP Jilemnice. Služby převládají v Rokytnici nad Jizerou a
22
v Jilemnici. Rokytnice nad Jizerou je centrem cestovního ruchu, Jilemnice je největším městem a zároveň i spádovým centrem pro ostatní obce.
4.3
Zemědělství
4.3.1 Prostorové využití území Dlouhodobě převažujícím typem využití ploch je nezemědělská půda, zejména pak lesní porosty, což je v podmínkách správního obvodu přirozené. Z Tab. 6 můžeme vypozorovat rozdílné hodnoty ve využití plochy. Lesní porosty se vyskytují asi na 50 % katastrů obcí, pouze u Jilemnice je tato hodnota nižší (27,42 %), je to dáno polohou města, a vyšším podílem zemědělské půdy než u ostatních měst, zejména pak orné půdy. Největší podíl zastavěných ploch ke katastru obce má pochopitelně Jilemnice, největší město správního obvodu. Tab. 6 Struktura využití ploch (podíly na celkové ploše) ve městech správního obvodu ORP Jilemnice podle Českého statistického úřadu katastry z toho v [%] měst zahrady, správního zemědělská orná ovocné obvodu půda [%] půda sady Jablonec nad Jizerou 39,83 2,73 1,21 Jilemnice 55,99 26,7 3,39 Rokytnice nad Jizerou 32,09 3,27 0,6 ORP Jilemnice 49,71 17,28 1,66
v tom [%] trvalé travní nezemědělská lesní vodní zastavěné porosty půda [%] porosty plochy plochy
ostatní
35,89 25,9
60,17 44,01
52,14 27,42
0,93 1,15
1,24 3,68
5,86 11,76
28,22
67,91
61,15
0,92
1,19
4,65
30,77
50,29
42,68
0,78
1,21
5,62
Poznámka: ostatní plochy = skládky, hřbitovy, hřiště apod.
4.3.2 Zemědělské podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice V severní části území ORP Jilemnice nejsou pro zemědělství příliš příznivé podmínky a podniků zabývajících se zemědělskou činností, zde najdeme velice málo. Směrem k jihu zemědělské činnosti přibývá.
23
Tab. 7 Největší zemědělské podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (2002) firma Zemědělské družstvo Mříčná - Peřimov Zemědělské obchodní družstvo Roztoky Zemědělské obchodní družstvo ,,Jizerka" Krakonošův ranč hospodářské družstvo ZEPO s.r.o. Zefa Levínská Olešnice a.s. Agrojilm s.r.o.
podnikatelské aktivity (obor dle OKEČ) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství) Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou (smíšené hospodářství)
obec Mříčná Roztoky u Jilemnice Víchová nad Jizerou
počet zaměstnanců 57 44 37
Poniklá Horní Branná Levínská Olešnice
36 36
Jilemnice
20
31
Jak ukazuje tabulka, všechny větší zemědělské podniky kombinují rostlinou výrobu se živočišnou. Rostlinná výroba zahrnuje pěstování obilovin (ječmen, oves, pšenice jarní a ozimá), brambor a slámy. Z živočišné výroby převažuje chov skotu.
4.4
Průmysl Na území správního obvodu se vyskytují opuštěné a nevyužívané objekty, které
jsou většinou historicky spojené s textilním či sklářským průmyslem. Část správního obvodu ORP Jilemnice spadá do území vymezeného v rámci Libereckého kraje jako hospodářsky slabá oblast – Centrální Semilsko (kam jsou zahrnuté obce Jestřabí v Krkonoších, Mříčná a Poniklá) a Jižní Jilemnicko (zahrnuje obce Roztoky u Jilemnice, Kruh, Svojek, Studenec, Martinice v Krkonoších, Levínská Olešnice, Horka u Staré Paky, Bukovina u Čisté a Čistá u Horek). Obce Benecko, Horní Branná, Jablonec nad Jizerou a Vítkovice jsou označované v rámci Libereckého kraje jako hospodářsky podprůměrné oblasti. Ve správním obvodu se nachází 8 vhodných rozvojových lokalit. Jedná se zejména o „greenfields“ v rámci Jilemnice (Hrabačov, Javorek, průmyslová zóna Jih) a dále „brownfields“ - plochy, jež ztrácejí nebo již ztratily své původní funkční využití rozvojové lokality v Martinicích v Krkonoších (2 objekty), Levínské Olešnici, Poniklé, Rokytnici nad Jizerou (4 objekty), Víchové nad Jizerou, Vítkovicích a Svojku.
24
4.4.1 Průmyslové podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice Tab. 8 Největší průmyslové podniky na území správního obvodu ORP Jilemnice podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (2002) firma
podnikatelské aktivity obec výroba desek, folií, hadic a profilů Cutisin a.s. z plastů Jilemnice Mehler Engineered Products výroba technických vláken pro s.r.o. (dříve Technolen WF a.s.) gumárenský průmysl Jilemnice Ateso a.s. strojírenství Jilemnice Jablonec Pearl Bohemica s.r.o. výroba bižuterie nad Jizerou Rokytnice ROTEXTILE a.s. tkaní bavlnářských tkanin nad Jizerou výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků Paseky EMBA spol. s.r.o. z papíru nad Jizerou výroba elektromotorů, Rokytnice EPRONA a.s. transformátorů a generátorů nad Jizerou výroba strojů pro textilní,oděvnický a kožedělní Jablonec ELITEX OK s.r.o. průmysl nad Jizerou
4.5
počet zaměstnanců 987 526 225 206 204
129 111
84
Služby
Tab. 9 Největší zaměstnavatelé ve službách na území správního obvodu ORP Jilemnice podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (2002) firma MĚSTSKÁ NEMOCNICE JILEMNICE Jednota, spotřební družstvo v Jilemnici DOMOV DŮCHODCŮ ROKYTNICE NAD JIZEROU
podnikatelské aktivity Ústav zdravotní péče Maloobchod se smíšeným zbožím s převahou potravin, nápojů a tabáku
Gymnázium a SOŠ
Sociální péče s ubytováním Střední všeobecně vzdělávací školství
Město Jilemnice
Všeobecná veřejná správa
obec
počet zaměstnanců
Jilemnice
361
Jilemnice Rokytnice nad Jizerou
118
Jilemnice
74
Jilemnice
65
83
4.5.1 Školství Školství je ve správním obvodu zastoupeno především sítí 18 základních škol a dále potom jedním gymnáziem a jednou střední odbornou školou v Jilemnici. Specifikou škol v tomto regionu jsou sportovní lyžařské třídy, které pokračují v tradici lyžování a
25
vychovaly řadu našich význačných sportovců. Výchovu dětí předškolního věku zajišťuje 20 mateřských škol.
4.5.2 Zdravotnictví Na území správního obvodu je umístěna jedna nemocnice – Masarykova městská nemocnice Jilemnice, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům z širšího spádového okruhu než je pouze správní obvod. Její význam je dán i skutečností, že se jedná o největší a nejkomplexnější zdravotnické zařízení v okrese Semily. V současné době nemocnice s 215 lůžky provozuje šest základních lůžkových odborností a další specializované ambulance a poradny. Ve správním obvodu Jilemnice bylo v roce 2006 evidováno celkem 15 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 8 ordinací dětských lékařů a dále 12 pracovišť zubních lékařů. Lékárenské služby občanům v tomto správním obvodu poskytovalo 6 lékáren. V rámci sociálních zařízení, poskytujících péči starším občanům, fungovalo celkem 11 domů s pečovatelskou službou (dohromady 185 bytů) a jeden domov pro důchodce v Rokytnici nad Jizerou se 145 místy.
4.6
Cestování a turismus Všechny přírodní zajímavosti správního obvodu ORP Jilemnice nabízejí velmi
atraktivní možnosti rekreace jak pro návštěvníky tak i pro místní obyvatele. Krkonoše se již během 19. století staly turisticky nejvyhledávanější oblastí střední Evropy a v současné době projde celým pohořím ročně více než 10 mil. návštěvníků. V roce 1963 byly Krkonoše vyhlášeny prvním českým národním parkem a patří mezi nejnavštěvovanější národní parky světa. Negativní vlivy cestovního ruchu a průmyslové exhalace však krkonošským lesům příliš neprospívají, proto byly Krkonoše zařazeny do listiny nejohroženějších národních parků světa. Výborné přírodní podmínky pro všechny druhy zimních a řadu letních sportů nabízí celá oblast správního obvodu ORP Jilemnice. Mezi nejznámější střediska patří Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice a Benecko. Vedle přírodních podhorských a horských krás má správní obvod řadu historických a
kulturních
zajímavostí
připomínajících
významné
osobnosti,
církevní
nebo
architektonické památky. Bezesporu turistickou atrakcí je Zvědavá ulička v Jilemnici, je to
26
soubor roubených domků s charakteristickým posunutím většiny chalup o jedno okno směrem do uličky. Turistickému charakteru tohoto správního obvodu odpovídá i široká nabídka ubytovacích zařízení. Koncem roku 2006 bylo k dispozici 231 hromadných ubytovacích zařízení (to je 25,2 % krajského počtu), s celkovým počtem 2 546 pokojů a 8 293 lůžek. U těchto zařízení bylo možno využít také 125 míst pro stany a karavany. Se vzrůstajícím zájmem o cykloturistiku je věnována pozornost postupnému zřizování samostatných značených cyklotras.
27
5
ROZVOJOVÉ DOKUMENTY PRO ÚZEMÍ PŮSOBNOSTI ORP JILEMNICE Rozvojové dokumenty pro území působnosti správního obvodu ORP Jilemnice
vycházejí ze zásad a principů, jež byly odvozeny z následujících dokumentů: Národní rozvojový plán České republiky, Regionální operační program pro NUTS II Severovýchod, Strategie rozvoje VÚSC Liberecký kraj a ze Strategie regionálního rozvoje okresu Semily.
5.1
Strategie regionálního rozvoje okresu Semily Strategie regionálního rozvoje okresu Semily, kterou vypracoval Urbioprojekt
Plzeň a schválila Okresní koordinační skupina v lednu 2000, vychází z již zpracovaných dokumentů vyšších územních celků (VÚSC Liberecký kraj, NUTS 2 - Severovýchod) a rozvojových dokumentů zpracovaných v rámci ČR. Strategie regionálního rozvoje okresu je jedním ze základních podkladových materiálů sloužících pro zpracování rozvojových programů obcí a mikroregionů. Současně bude podkladem pro posuzování priorit při poskytování dotací nebo jiných finančních pomocí. V této strategii byly rozpracovány hlavní strategické cíle, strategické směry a navrhnuty konkrétní aktivity na podporu regionálního rozvoje okresu Semily.
5.2
Rozvojové
studie
venkovských
mikroregionů:
Mikroregion
Jilemnicko Tato studie byla vypracována firmou SAUL s.r.o. z Liberce v říjnu roku 2000. Mikroregion Jilemnicko v době vypracování studie zahrnoval pouze 17 obcí z celkových 21 (chybí obce Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Paseky nad Jizerou a Rokytnice nad Jizerou). První část studie je věnována charakteristice území, přičemž větší důraz je kladen na socioekonomickou charakteristiku. Dále jsou řešeny prostorové a funkční vztahy a vazby a to jednak vazby mikroregionu k okolí a jednak vazby mezi jednotlivými obcemi, problémy a záměry obcí a mikroregionu jako celku, následuje SWOT analýza a přehled strategických dokumentů. V další části jsou představeny vize mikroregionu, které jsou
28
směřovány k horizontu roku 2010, dále jsou stanoveny prioritní oblasti a strategické cíle, návrhy opatření včetně jejich specifikace. Na závěr jsou navrhnutá doporučení.
5.2.1 Prioritní oblasti, strategické cíle a návrhy opatření
Technická infrastruktura - zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury,
technická příprava území pro budoucí investory, zlepšení napojení na celostátní a evropskou silniční síť, optimalizace dopravní obslužnosti území a zlepšení stavu životního prostředí a životních podmínek obyvatelstva. Návrhová opatření: °
zlepšení čistoty povrchových a podzemních vod zejména výstavbou a rekonstrukcemi kanalizační sítě a čistíren odpadních vod a tím zlepšení parametrů vypouštěných odpadních vod.
°
rekonstrukce, zkapacitnění, výstavba a dostavba vodovodní (Benecko, Martinice v Krkonoších), elektrické, plynovodní (Čistá u Horek, Horka u Staré Paky a Levínská Olešnice) a telekomunikační sítě.
°
zlepšení komunikačního propojení obcí a jejich částí rekonstrukcí komunikací.
°
budování odstavných ploch ve významných střediscích cestovního ruchu a rekreace.
Ekonomický rozvoj - vytvoření příznivých podmínek pro stávající a nové
podnikatelské investice a rozšíření ekonomických aktivit v mikroregionu. Návrhová opatření: °
získání a podpora zahraničních a tuzemských investorů formou komplexní přípravy území včetně územní plánovací dokumentace.
°
technická a finanční podpora podnikatelských aktivit při získávání dotací ze státních a zahraničních
podpůrných
programů
(například
vytvoření
mikroregionálního
poradenského centra). °
podpora vzniku a rozvoje malých a středních podnikatelů v území, nových progresivních výrob a služeb.
Cestovní ruch - dobudování zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace,
zvyšování kvality služeb a využití kapacit zařízení, rozvoj vhodných forem turistiky a přeshraničního i tuzemského cestovního ruchu. Návrhová opatření: °
obnova, rekonstrukce a výstavba zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace ve vhodných lokalitách včetně potřebné infrastruktury. 29
°
zvyšování kvality služeb a kategorizace zařízení podle úrovně poskytovaných služeb.
°
rozšíření nabídky služeb cestovního ruchu o nové produkty s cílem dosažení celoročního využití kapacit, resp. rozšíření letní sezóny.
°
obnova a rekonstrukce památek, renesance historických tradic a kulturních hodnot území.
°
podpora marketingu, propagace a vzdělávání v oblasti cestovního ruchu, prohloubení spolupráce s Euroregionem Nisa, Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR), Klubem českých turistů (KČT), partnerskými subjekty v zahraničí a dalšími organizacemi v rozvoji přeshraničního i tuzemského cestovního ruchu.
Zemědělství - optimalizace a obnova zemědělské činnosti při zachování a rozvíjení
ostatních funkcí krajiny, zabezpečení zaměstnanosti v zemědělství a lesnictví, zachování a zkvalitnění venkovského způsobu života. Návrhová opatření: °
projektová a programová příprava zaměřená na změny využívání složek půdního fondu, průzkumy.
°
využívání zemědělské půdy a složek půdního fondu, obnova a údržba krajiny, hospodaření podle místních podmínek.
°
zvyšování konkurenceschopnosti místních hospodařících subjektů, výkonnosti a pestrosti produkce (projekt ,,Krkonošský ementál“).
Lidské zdroje - optimalizace kapacit a dostupnosti vzdělávacích, zdravotnických,
sociálních a kulturních zařízení a služeb, zkvalitnění spolkové činnosti, zlepšování bytových podmínek obyvatelstva. Návrhová opatření: °
technické úpravy, změny a optimalizace kapacit vzdělávacích zařízení v souladu s demografickým vývojem.
°
technické úpravy, změny a optimalizace využití kapacit zařízení sociální péče, vytvoření uceleného systému komplexní péče o staré a tělesně postižené občany v mikroregionu.
°
koncepční řešení potřeb a lokalizace bydlení v mikroregionu, zejména pro mladé rodiny.
°
podpora vědomí občanské společnosti, sounáležitosti a zájmu obyvatelstva o spolkovou, kulturní, osvětovou a veřejně prospěšnou činnost, péče o kulturní památky a společenská zařízení. 30
Životní prostředí - udržení a zkvalitnění všech složek životního prostředí (ovzduší,
voda, půda, vegetace) při zajištění hospodářských činností v mikroregionu, zejména činností zemědělské, lesnické i myslivecké, a při zabezpečení trvale udržitelného rozvoje venkova, včetně zvýšení ekologického vědomí obyvatelstva. Návrhová opatření: °
stabilizace ekosystémů.
°
péče o prvky nelesní zeleně.
°
zvýšení úrovně ekologického vědomí a chování obyvatel mikroregionu.
5.3
Strategie rozvoje MAS ,,Přiďte pobejt!“ o.s. na léta 2007 - 2013 Místní akční skupina (MAS) sdružuje zástupce malých a středních podniků, obcí,
neziskových organizací a dalších místních subjektů z různých sektorů, kteří se dohodnou na společném postupu v zájmu rozvoje regionu. Jedná se o velmi dynamicky rostoucí formu podpory venkovských regionů (v posledních dvou letech s celkovou podporou z ČR a EU přes 300 mil. Kč). MAS ,,Přiďte pobejt!“ působí v 18 obcích správního obvodu ORP Jilemnice (kromě obcí Jablonec nad Jizerou, Paseky nad Jizerou a Rokytnice nad Jizerou) a v dalších 5 obcích (jsou to obce: Bělá, Dolní Kalná, Košťálov, Libštát a Vysoké nad Jizerou), které leží mimo správní obvod Jilemnice. Hlavním posláním MAS je podpora místních aktivit a projektů, směřujících ke zvýšení kvality života v regionu. Cílem je především zajistit finanční podporu projektů z různých zdrojů, jako jsou rozvojové fondy EU, operační programy, grantové prostředky, nadace a další a napomáhat při jejich realizaci. Tato strategie rozvoje byla vydaná v květnu 2007. Strategie rozvoje území v působnosti MAS „Přiďte pobejt!“ je rozvojový koncepční dokument, který vychází ze sociálně ekonomické analýzy předmětného území, potřeb území, akceptuje přístupy Libereckého kraje týkající se rozvoje jeho územního obvodu a zároveň respektuje politiku rozvoje na úrovni České republiky i Evropské unie, je zpracován metodikou LEADER. Formuluje vizi rozvoje území (za hlavní okruhy rozvoje považuje zemědělství a údržbu krajiny, ochranu kulturních a přírodních zdrojů, obnovu venkovského prostředí a tradiční zástavby, podporu rozvoje lidských zdrojů a drobného a středního podnikání a rozvoj cestovního ruchu), strategické a specifické cíle a v rámci nich opatření, prostřednictvím kterých předpokládá úspěšné dosažení nastavených cílů. Cíle MAS jsou především: podpora mezisektorové spolupráce (propojení různých sektorů – veřejná
31
správa, podnikatelé, neziskové organizace), vytváření místních partnerství (spolupráce různých subjektů na jednotlivých projektech ku prospěchu všech zúčastněných) a podpora činnosti spolků a zájmových organizací za účelem posílení venkovského mikroregionu (cíle vyplývají z metody LEADER+). Zavádí rovněž účinný monitorovací systém, prostřednictvím kterého bude za průběhu realizace strategie zjištěno, zda jsou přijatá opatření nastavena správně a zda se daří dosahovat vytyčených cílů.
5.4
Projekt Jilemnice - Zdravé město Tento projekt se týká pouze města Jilemnice, které je do tohoto projektu zapojeno
od roku 2002. Deklaraci projektu Jilemnice – Zdravé město, což je základní vstupní dokument pro aktivity města v mezinárodním Projektu Zdravé město a mezinárodním programu Místní agenda 21, který probíhá pod patronací Organizace spojených národů a jejich institucí, za podpory Evropské unie, přijalo zastupitelstvo města 28.2.2007. Tyto mezinárodní programy jsou na území České republiky realizovány Národní sítí Zdravých měst ČR. Přijetím tohoto projektu je potvrzen zájem města o naplňování zásad a cílů základních dokumentů Evropské unie a Organizace spojených národů, které se zabývají oblastmi udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života, zejména Agenda 21 (dokument OSN), Zdraví 21 (dokument Světové zdravotní organizace) a Aténská deklarace zdravých měst Evropy a dalších významných mezinárodních a národních dokumentů (Národní akční plán zdraví a životního prostředí, dokument Vlády ČR). Realizace projektu bude popsána v Plánu zdraví a kvality života.
5.4.1 Komunitní Plán zdraví a kvality života (2008) Tento plán se skládá celkem ze sedmi hlavních částí: °
veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj - pod tímto bodem jsou
návrhy na zlepšení komunikace mezi veřejností a radnicí, na regulaci činnosti ovlivňující vzhled města ze strany městského úřadu, na realizaci schváleného strategického plánu rozvoje města. °
životní prostředí - tento bod řeší problematiku odpadového hospodářství, podporu
ekologického chování obyvatel, regeneraci panelového sídliště a podobně.
32
°
zdravý životní styl, sociální oblast, bydlení - zde jsou zahrnuty návrhy na
podporu činností vedoucí ke zdravému životnímu stylu a osvětě, návrhy na zajištění optimálního rozsahu sociálních služeb, zajištění infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. °
vzdělávání a výchova - školství by mělo vychovávat k šetrnému vztahu
k životnímu prostředí, podporovat pozitivní vztah mladých lidí k městu, podpora volnočasových aktivit dětí. °
volný čas, kultura, sport - regenerace městské památkové zóny, podpora
sportovních činností ve městě, podpora místních tradic, podpora rozvoje cestovního ruchu, podpora místních spolků a neziskových organizací. °
podnikání, zaměstnanost - vytvoření podmínek pro rozvoj drobného podnikání,
vytvoření programu podpory zaměstnanosti. °
doprava, prevence kriminality, bezpečnost občanů - realizace aktivit
rozvíjejících dopravní výchovu, podpora vhodných forem dopravy (projekt ,,Na kole za prací“), optimalizace dopravního provozu ve městě.
Dalšími dokumenty pro území působnosti správního obvodu ORP Jilemnice jsou: Strategický plán města Jilemnice 2008 - 2025 (vypracovalo Centrum evropského projektování a.s. v únoru 2008) a Strategický plán ekonomického rozvoje města Jilemnice, dokument Vize Krkonoše 2050 ,,Přátelství lidí a hor“ a další.
33
6
SWOT
ANALÝZA
ROZVOJOVÝCH
MOŽNOSTÍ
SE
ZAMĚŘENÍM NA CESTOVNÍ RUCH 6.1 °
Silné stránky významný přírodní potenciál, atraktivní území s dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, pestrost různých typů krajin a atraktivních přírodních lokalit.
°
přírodně a krajinářsky nejhodnotnější části území mají statut chráněných území.
°
vysoký potenciál kulturně historických atraktivit, bohatá kulturní tradice regionu (památky, řemesla, kultura,…).
°
vysoký potenciál pro rozvoj podnikatelských subjektů, především v oblasti služeb pro cestovní ruch.
°
vybudovaná základní technická a turistická infrastruktura (hotely, penziony, sportovní zařízení, …).
°
kvalitní hustá síť tradičních pěších tras a stále se rozvíjející síť cyklotras.
°
rozvíjející se nabídka a zlepšující se kvalita zimních středisek nadregionálního významu.
°
velká nabídka turistických středisek.
°
ekonomická dostupnost služeb cestovního ruchu pro zahraniční návštěvníky.
°
významný podíl návštěvníků ze zahraničí (především z Německa, Holandska a sousedního Polska).
°
velká kapacita objektů individuální rekreace (chaty, chalupy).
°
oblast vhodná pro celoroční rekreaci a sportovní aktivity.
6.2
Slabé stránky
°
nerovnoměrná intenzita rekreace a cestovního ruchu.
°
střetové pozice z hlediska zájmů rozvoje cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny.
°
bariéry podnikání a rozvoje v rámci ochrany přírody ve vazbě na Krkonošský národní park, vyšší finanční náročnost pro podniky při ctění ochrany životního prostředí.
°
nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu v důsledku nesystémové koordinace a malé propagace.
°
nerovnoměrná kapacita a rozmístění ubytovacích zařízení na území regionu.
34
°
nerovnoměrná nabídka kvality služeb v oblasti ubytování a gastronomie (kvalita, rozmanitost, vybavenost), malý počet ucelených produktů cestovního ruchu.
°
nízký počet kategorizovaných a certifikovaných ubytovacích zařízení.
°
malá nabídka doprovodné infrastruktury a služeb (aktivit) v zimních i letních střediscích.
°
absence informačního a orientačního systému cestovního ruchu v některých částech mikroregionu.
°
nedokončená realizace cykloturistických tras (neucelený systém cyklotras, absence služeb na cyklotrasách).
°
problémy s dostupností některých turistických území.
°
absence profesních sdružení podnikatelů v oblasti cestovního ruchu.
°
nejsou garantovány dlouhodobé finanční toky (zdroje) do rozvoje cestovního ruchu.
6.3 °
Příležitosti podpora ekologicky šetrných forem cestovního ruchu (agroturistiky, ekoturistiky, ekoagroturistiky a dalších druhů turistiky).
°
nové produkty cestovního ruchu založené na unikátní nabídce daného místa (kulturněhistorické atraktivity, hory,...) pro konkrétní cílové skupiny.
°
zvýšení kulturního významu a využití kulturních památek pro rozvoj cestovního ruchu.
°
rozšíření nabídky služeb kulturních institucí pro rozvoj cestovního ruchu.
°
vytvoření funkčního systému koordinace aktivit v cestovním ruchu založeného na vzájemné spolupráci obcí, soukromé i státní sféry, zájmových a profesních organizací.
°
využít principů trvalé udržitelnosti pro větší přitažlivost a konkurenceschopnost turistických regionů, postupný přechod z certifikace kvality na další stupeň – certifikaci ekologickou.
°
využití dobrého jména známých zimních středisek pro rozšíření celkové nabídky produktu ,,zimní turistika”.
6.4 °
Ohrožení nízká míra koexistence mezi podmínkami ochrany životního prostředí a požadavky na rozvoj cestovního ruchu.
35
°
nekoordinovaný rozvoj a nízká kvalita služeb v cestovním ruchu (nedostatečná nabídka ubytovacích a gastronomických služeb).
°
narušení krajinného rázu nevhodnou výstavbou ubytovacích, stravovacích a sportovních kapacit.
°
nekvalitní vnější dopravní napojení rekreačních oblastí, zahlcení turistických oblastí individuální automobilovou dopravou, zanedbávání podpory veřejné dopravy.
°
zhoršování stavů turistické infrastruktury z důvody jejího nedostatečného financování.
°
odliv části zahraniční poptávky v důsledku nenalezení odpovídající nabídky (ubytování, stravování, komplexní produkty cestovního ruchu) a kvality ze strany subjektů angažovaných v cestovním ruchu.
°
nedostatečně rychle se rozvíjející adekvátní organizační, řídící a informační infrastruktura pro cestovní ruch.
°
zanedbání marketingů produktů a celkové informovanosti návštěvníků může být možnou příčinou nižší návštěvnosti turistů.
°
úbytek trvale žijících obyvatel z krajinně a turisticky nejhodnotnějších oblastí.
°
nízká konkurenceschopnost některých méně atraktivních oblastí.
°
přetížení vyhlášených letních i zimních středisek.
36
7
SOUČASNÝ STAV CESTOVNÍHO RUCHU V ORP JILEMNICE Pro tuto turistickou oblast je charakteristické intenzivní celoroční turistické a
rekreační využití. Cestovní ruch této oblasti se vyznačuje výraznou sezónností, nejvíce turistů navštěvuje toto území v zimě a v létě. Cestovní ruch je intenzivnější hlavně v severní části ORP Jilemnice, takovým hraničním bodem může být město Jilemnice, někdy nazýváno jako ,,brána Krkonoš“. Turistické informace turistům poskytují informační centra v Rokytnici nad Jizerou, na Benecku a v Jilemnici. Mezi hlavní turistické funkce území patří letní a zimní horská turistika a zimní sporty, z doplňkových funkcí např. horská cykloturistika, venkovská turistika a agroturistika, hipoturistika a chalupaření.
7.1
Letní turistika V letním období převažuje turistika, cykloturistika, agroturistika a hipoturistika.
Další doplňkové sporty a činnosti zahrnují možnost vodní turistiky na řece Jizeře, paragliding na Benecku nebo v Rokytnici nad Jizerou z úbočí Lysé hory, horolezeckou stěnu v Poniklé u firmy Singing Rock a u hotelu Krakonošovo zátiší.
7.1.1 Cykloturistika Od roku 2004 jsou cyklistům k dispozici ,,krkonošské cyklobusy“, které jsou v provozu od června do září, během července a srpna jezdí každý den, v červnu a září pouze o víkendech. Jedná se o pravidelné „páteřní“ spoje autobusů, které v jednom dni, na trase dlouhé 118 km projedou tam a zpět celé Krkonoše. Na tuto hlavní linku navazují další autobusové i vlakové přípoje. V roce 2006 bylo přepraveno více jak 37 000 cestujících a 4 000 kol. Přes správní obvod ORP Jilemnice procházejí dvě linky, linka č.1 Harrachov – Rokytnice nad Jizerou – Vrchlabí – Pec pod Sněžkou – Horní Malá Úpa a linka č.2 Jilemnice – Vítkovice – Horní Mísečky. Přes správní obvod ORP Jilemnice prochází tyto cyklotrasy: °
nadregionální cyklotrasa číslo 22 (,,Krkonošsko – Jizerská magistrála“): Chrastava – Náchod v úseku Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (přes křižovatku Hrabačov) – Horní Branná.
°
Cyklotrasa č. 4171 Jilemnice - Chlum pod Táborem
°
Cyklotrasa č. 4173 Mříčná - Nad Jesenným
37
°
Cyklotrasa č. 4207 Horní Branná - Pod Kozincem
°
Cyklotrasa č. 4295 Poniklá - Jestřabí v Krkonoších
°
Cyklotrasa K10 Okruh Benecko
°
Cyklotrasa K10A Benecko - Na Rovince
°
Cyklotrasa K11 Na Rovince - Bedřichov
°
Cyklotrasa K4 Ručičky - Janov
°
Cyklotrasa K5 Rokytnice nad Jizerou - Ručičky
°
Cyklotrasa K6 Pod Preislerovým kopcem - Sedlo pod Dvoračkami
°
Cyklotrasa K8 Okruh Poniklá
°
Cyklotrasa K8A Rezek - Ve Starém Mlýně
°
Cyklotrasa K9 Vítkovice, hotel Skála - Hrabačov
°
Kam teče Labe - Dlouhé sjezdy Územím dále prochází několik místních cykloturistických tras. Celý systém je
dodnes nedobudovaný, téměř všechny cyklotrasy se nachází v severní části správního obvodu ORP Jilemnice.
7.1.2 Pěší turistika V této oblasti je velké množství turistických tras. Nachází se zde i jeden turistický hraniční přechod, Vosecká bouda (Tvarožník) - Szrenica, který je určen pouze pro pěší. Nejen v Krkonoších je uplatňován nový sport – Nordic Walking – jakožto určitá svébytná forma pěší turistiky, běžná chůze se speciálními hůlkami. Významné turistické stezky: °
naučná stezka ,,Jilemnice známá neznámá“ – procházka Jilemnicí má za úkol seznámit návštěvníky města se zajímavostmi a krásami města Jilemnice. Významnými zastávkami jsou Masarykovo náměstí, rodný dům J. Havlíčka, dům, kde žil Bohumil Hanč, hrabačovská zvonička a další.
°
Cesta Česko-polského přátelství začíná na rozcestí pod Tvarožníkem, odtud vede po hlavním pohraničním hřebenu Krkonoš až na Pomezní boudy. Trasa vede střídavě na českém a polském území. Přes území ORP Jilemnice prochází pouze krátký počáteční úsek.
°
Bucharova cesta vede z Jilemnice přes Dolní Štěpanice, Mrklov, Přední Žalý, Horní Mísečky, Krkonoš a Labskou boudu k prameni Labe. Trasa vede střídavě přes ORP
38
Jilemnice a ORP Vrchlabí. Jméno nese po Janu Bucharovi, což byl propagátor české turistiky a lyžování v Krkonoších.
Dalšími turistickými trasami procházející zájmovým územím v celé své délce nebo pouze částečně jsou: Krakonošova cesta, Cesta k pramenu Labe, Benecko – Horní Štěpanice, Harrachov - Prameny Labe, Jablonec nad Jizerou – Paseky nad Jizerou, Okruh z Jablonce nad Jizerou, Poniklá – Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou – Harrachov, Rokytnické vyhlídky, Vítkovice - Kotelní jámy a další.
7.1.3 Hipoturistika a agroturistika Agroturistika je specifický produkt venkovské turistiky, který představuje cestovní ruch vázaný na zemědělskou farmu. Umožňuje poskytnout pobyt a stravu na venkovských statcích, farmách či usedlostech a zúčastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat. Mezi centra hipoturistiky a agroturistiky patří: °
ranč Montara v Čisté u Horek
°
ranč Kocanda ve Mříčné
°
JS step by step v Horní Branné
°
Janova hora ve Vítkovicích
°
Farma Zlatá podkova v Rokytnici nad Jizerou
°
Ekofarma u Kotyků v Roztokách u Jilemnice
7.1.4 Koupaliště a plavecké bazény Tab. 10 Koupaliště na území ORP Jilemnice podle Českého statistického úřadu (2006) název Koupaliště Benecko Koupaliště Homole Koupaliště Jablonec nad Jizerou Koupaliště Jilemnice Koupaliště Mříčná
obec Benecko Poniklá Jablonec nad Jizerou Jilemnice Mříčná
typ zařízení pláž Vybavení venkovní koupaliště travnatá brouzdaliště, hřiště, kurty venkovní koupaliště travnatá dětský bazén, dětský koutek, skluzavka dětský bazén,dětský koutek, hřiště, kurty, venkovní kabinky, převlékárny, občerstvení, koupaliště travnatá skluzavka, sprchy venkovní koupaliště travnatá dětský bazén, minigolf, sauna venkovní dětský bazén, dětský koutek, hřiště, kurty, koupaliště travnatá občerstvení, skluzavka, skokanský můstek
39
Na území správního obvodu ORP Jilemnice se nachází celkem pět koupališť a jeden krytý plavecký bazén v Jilemnici. Plavecký bazén má čtyři plavecké dráhy, je 25 m dlouhý s proměnnou hloubkou 1,1 – 1,6 m . Součástí komplexu je také dětský bazének obdélníkového tvaru 8 x 6 m s proměnnou hloubkou 0,36 – 0,56 m
a sauna
s ochlazovacím bazénem a colorterapií.
7.2
Zimní turistika V zimním období nabízí toto území turistům velkém množství sjezdových i
běžeckých tratí. Na pomezí Krkonoš a Jizerských hor se na podzim roku 2006 zformovala největší lyžařská oblast v České republice SKIREGION.CZ, který sdružuje 5 skiareálů – Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, dále Harrachov, Rejdice a Příchovice (poslední 3 zmiňované skiareály leží mimo území správního obvodu ORP Jilemnice). Přes zimu jezdí na území pravidelně skibusy na trasách Harrachov – Vrchlabí, Jilemnice – Horní Mísečky a Rokytnice nad Jizerou – Hoření Domky. Mezi nejvýznamnější zimní střediska patří: Rokytnice nad Jizerou – středisko je dobře dostupné jak silniční tak i železniční dopravou. Nachází se zde šest areálů. Areál Horní Domky – je zde lanovka na Lysou horu (z důvodu ochrany životního prostředí je provoz omezen pouze na zimní období) a šest lyžařských vleků. Celková délka sjezdových tratí různého druhu obtížnosti je 9,5 km. Areál U Modré hvězdy je vhodný pro začínající lyžaře a snowboardisty. Posledním větším areálem je Studenov zahrnuje pět lyžařských vleků, nevýhodou tohoto areálu je jižní expozice svahů. Paseky nad Jizerou – tento areál zahrnuje čtyři vleky a šest sjezdovek v celkové délce přibližně 5 km. Jablonec nad Jizerou – ve středisku jsou dva vleky se třemi sjezdovkami, výhodou je jejich severní expozice, celková délka sjezdových tratí je asi 3 km. Benecko – tento areál je tvořen čtyřmi vleky a sjezdovkami v délce 1,4 km. Dolní a Horní Mísečky – tento areál leží na rozhraní mezi ORP Jilemnice a ORP Vrchlabí. Je propojen lanovou dráhou a sjezdovkami se Špindlerovým Mlýnem. K dalším, již méně významným střediskům patří obce Vítkovice, Poniklá nebo Jilemnice.
40
7.2.1 Adrenalinové sporty Tab. 11 Adrenalinové sporty na území správního obvodu ORP Jilemnice podle Českého statistického úřadu (2006) název IGUANA SNOWPARK skiareál Kamenec Skicrossová dráha skiareál Kamenec SNOWTUBING FARMA ZLATÁ PODKOVA SNOWTUBING SKI AREÁL KOZINEC
7.3
obec
nabídka rail sekce (zábradlí, bedna, rail, lámačka), 700 m Jablonec dlouhá boardercrossová trať, 5 skoků, terénní vlny, nad Jizerou klopené zatáčky Jablonec nad Jizerou díky umělému zasněžování neustálá změna dráhy Rokytnice nad Jizerou jízda v gumovém člunu ve sněhové dráze Jilemnice
jízda sněhovým koridorem na sněhových člunech
Kulturněhistorické atraktivity V zájmovém území se nachází Městská památková zóna a ukázka lidové
architektury (Zvědavá ulička) v Jilemnici a Památková rezervace vesnického typu v Horních Štěpanicích (obec Benecko). Na území správního obvodu ORP Jilemnice se nachází významný počet objektů lidové architektury, které by si zasloužily zvýšenou péči a ochranu a také řada drobných objektů sakrální architektury (kapličky, křížky), tyto objekty výrazně zvyšují kulturní hodnotu území.
7.3.1 Hrady, zámky a zříceniny °
zámek v Jilemnici – byl postaven v 16. století, od roku 1953 zde sídlí Krkonošské muzeum. V okolí zámku je upravovaný zámecký park, kde stojí pomník geologa Františka Pošepného.
°
zámek v Horní Branné – byl založen v roce 1533, v zámku je památník připomínající pobyt J.Á. Komenského, který zde pobýval několik měsíců před odchodem do exilu
°
zřícenina hradu Štěpanice (Vítkovice) – první písemná zmínka pochází z roku 1304, v současnosti se na místě bývalého hradu nachází zřícenina bašty a zbytky obranného systému.
°
zřícenina hradu Levín (Levínská Olešnice) – hrad byl zřejmě založen ve 13. století, dnes z něho zbyla jen hromada kamení v lesním porostu, zbytky valů a příkopů.
41
7.3.2 Muzea a galerie °
Památník J.Á. Komenského v zámku v Horní Branné
°
Krkonošské muzeum a Památník Zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. V muzeu je expozice Krkonošská houslařská škola a mnoho hudebních nástrojů. Památník vznikl roku 1958, je věnovaný památce místního písmáka a houslaře Věnceslava Metelky, podává obraz životních osudů horalů 19.století a připomíná spisovatele K.V. Raise. Dále zde najdeme dva funkční tkalcovské stavy a expozici Krkonošské houslařské školy.
°
Krkonošské muzeum v Jilemnici – muzeum bylo založeno v roce 1891, mezi stále expozice patří: historie lyžování v českých zemích, sbírka betlémů, sbírka cechovních štítů, národopis západních Krkonoš, historie obchodu a řemesel na Jilemnicku a Kavánova galerie.
°
Muzeum Krkonošských řemesel v Poniklé – je to soukromé muzeum, první expozice hospodářských strojů a zobrazení dřívějšího života v Podkrkonoší byla otevřena na konci roku 1999. Nalezneme zde výstavů různých řemesel, ručních prací (techniky zdobení textilu), spolkovou činnost a slavné osobnosti a rodáky z Poniklé.
42
8
NÁVRH CÍLŮ A OPATŘENÍ K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU
8.1
Charakteristika trvale udržitelného cestovního ruchu Podle Daniela Mourka (2000), lze trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu
definovat jako šetrné zacházení s přírodou, které je sociálně únosné a hospodářsky vitální, a které zaručuje dlouhodobý rozvoj. °
cestovní ruch, který se zaměřuje na kvalitu zážitků.
°
zohledňuje sociální rovnost a zapojení komunity a respektuje potřeby místní komunity.
°
zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánovacího a rozhodovacího procesu.
°
cestovní ruch, který se pohybuje pouze v mezích možností využití místních zdrojů (minimalizace vlivu, spotřeby energie, použití efektivního řízení odpadového hospodaření a recyklačních technologií).
°
zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci a napříč generacím.
°
je založen na aktivitách, které reflektují a respektují charakter místního regionu.
°
umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje v něm zájem o komunitu a životní prostředí.
°
nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti.
°
integrovaný do místního, regionálního, či národního rozvojového plánu.
8.2
Návrh cílů a opatření k trvale udržitelnému cestovnímu ruchu
8.2.1 Usměrnění návštěvnosti a dalšího rozvoje cestovního ruchu na území správního obvodu ORP Jilemnice Cílem je snížit návštěvnost těch částí regionu, které jsou v současné době nejvíce navštěvované a rozptýlit návštěvníky do více míst správního obvodu ORP Jilemnice. Jako alternativní nabídka pro návštěvníky a turisty může sloužit nová síť zajímavostí a atraktivit území, která bude splňovat požadavky ochrany přírody a krajiny a zájmy ochrany kulturního dědictví. Turistický ruch se tímto způsobem může rozptýlit na větší území správního obvodu při zachování stávající návštěvnosti celého území. Příjmy z cestovního ruchu by měly zůstat zachovány, což může znamenat rozšíření možnosti podnikání a
43
zvýšení zaměstnanosti v těch částech správního obvodu, které doposud nebyly turisty vyhledávány. °
Udržení sítě pěších turistických tras, případně dobudování turistických tras
v oblastech s menší návštěvností (vybudování sítě odpočívadel pro turisty) Poměrně rozsáhlá síť pěších turistických tras na území správního obvodu ORP Jilemnice je jednou ze silných stránek tohoto území z hlediska rozvoje šetrné turistiky. Pěší turistika se tak může stát jedním z hlavních pilířů turistického ruchu v území v kombinaci s cykloturistiku nebo hippoturistikou. Tato forma je ve většině případů šetrná vůči přírodě a životnímu prostředí. Možná rizika pěší turistiky jsou ve velkém zatížení oblíbených turistických tras a na některých úsecích se potom můžou vytvářet erozní rýhy. Těmto problémům však lze předejít zavedením systému kontroly a udržování stávajících turistických tras. V místech, kde již v současné době dochází k nadměrnému zatížení ze strany turistů, vytvořit náhradní turistickou trasu. Dalším doplněním turistických stezek se může přispět k zvýšení zájmu o lokality, které v současnosti turisty nejsou vyhledávané. Turistické trasy však jsou pouze jedním z podpůrných prostředků, pro zvýšení zájmu návštěvníků je potřeba místo zatraktivnit zpřístupněním některé přírodní nebo historické památky v dané lokalitě. Velice dobrou příležitostí pro propagaci daného místa jsou tradiční turistické pochody (založit novou tradici), kulturní události nebo tradiční festivaly. °
Dobudování sítě cyklistických tras s ohledem na vytíženost lokalit (vybudování
sítě odpočívadel pro cyklisty) V posledních letech byl nejen na území správního obvodu Jilemnice zaznamenán velký vzestup cykloturistiky. Vhodným místem pro rozvoj cykloturistiky by mohla být jižní část správního obvodu ORP Jilemnice, kde je poměrně málo členité území a místní komunikace nejsou příliš frekventované. Vhodné by bylo vybudování sítě záchytných parkovišť Park and Bike (P+B), které využívají systém zaparkování osobního vozidla s možností dále se po území pohybovat na vlastním kole. Pro fungování takového sytému musí být systém cyklotras napojen na tato parkoviště, a to způsobem, že si návštěvníci mohou vytvářet vlastní okruhy s možností návratu na počáteční bod.
44
8.2.2 Vybudování
fungujícího
informačního
servisu
pro
návštěvníky
mikroregionu a účinná propagace v oblasti cestovním ruchu Účelem tohoto cíle je zvýšit obecnou povědomost o turistických cílech (destinacích) v regionu, zvýšit návštěvnost méně vytížených lokalit a zabránit tak nekontrolovanému pohybu turistů. Základem je vybudování kvalitní informační databáze a servisu pro návštěvníky území. Důležitou součástí při šíření informací o území ORP Jilemnice by měla být propagace zaměřená na zvýšení zájmu o doposud méně atraktivní lokality správního obvodu. °
Vytvoření uceleného souboru vnějších znaků mikroregionu a realizace účinné
propagace území Jednoduchá identifikace mikroregionu, jeho turistických produktů a služeb je pro návštěvníka velice důležitou součástí jeho vnímaní daného území. Jednoduchý opakující se symbol (v různých obměnách) může být důležitý nejen pro samotného návštěvníka, který hned pozná, kde se nachází, ale i pro samotné místní obyvatele a poskytovatele služeb. Vytváří dojem příslušnosti k danému mikroregionu, jeho kvalitám a nabídce služeb. Nezbytným předpokladem pro dobré vnímaní označení mikroregionu je jeho spojení s dodržováním standardů kvality. Proto by se značka měla objevovat jenom na skutečně kvalitních produktech či službách, které se návštěvníkům správního obvodu nabízejí. °
Vytvoření motivační pobídky pro návštěvníky území Motivační pobídky pro návštěvníky regionu jsou v současné době velmi rozšířeným
prostředkem pro zajištění opakované návštěvy území na základě například možnosti obdržení slev na služby či zboží v dané turistické oblasti. Návštěvník by byl motivován k navštívení jednotlivých turistických lokalit ve správním obvodu a snažil by se aktivně vyhledávat možnosti pro trávení volného času a zároveň tím získal určitou výhodu (službu), která mu je zaručena při této návštěvě.
8.2.3 Rozvoj venkovských forem cestovního ruchu Účelem tohoto cíle je rozšířit nabídku služeb cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Jilemnice o formy, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí a které posilují vztah mezi návštěvníkem oblasti a přírodním prostředím (krajinou). Mezi vhodné formy turistiky bývá zahrnuta především agroturistika, představovaná nabídkou komplexních služeb přímo 45
na farmách (včetně ubytování, stravování, půjčovny kol), dále pak hipoturistika a další příležitostná nabídka trávení volného času v prostředí venkova. °
Rozvoj služeb venkovské turistiky Venkovská turistika je jednou z příležitostí jak oživit venkovský prostor a využít
venkovských sídel a zemědělských usedlostí k jinému účelu než byl jejich původní účel využívání (bydlení a zemědělské hospodaření). Celkový rozvoj nabídky venkovské turistiky v regionu by měl být zaměřen na rozvoj dlouhodobých pobytů návštěvníků. Tento záměr by měl být podpořen vybudováním standardních služeb ubytování a stravování v těchto objektech. Vlastníci nebo pronajímatelé potenciálních objektů pro venkovskou turistiku musí mít potřebné znalosti a dovednosti s touto formou podnikání, aby byla zajištěna dlouhodobá ekonomická stabilita poskytovaných služeb. °
Rozvoj tradičních řemesel a výrob, ochutnávky tradičních pokrmů Tradiční místní výrobky jsou velice významným turistickým lákadlem, které je pro
návštěvníka zajímavé právě v tom, že se jedná o místní produkty (značka ,,Krkonoše originální produkt“, v současnosti z firem působících na území správního obvodu ORP Jilemnice mají platný certifikát: Emba spol. s.r.o. - výrobky z recyklovaného papíru a firma Rautis a.s. - ozdoby ze skleněných perel), které nejsou v jiných oblastech dostupné. Pokud tradiční výrobky a řemeslné produkty budou splňovat také nároky kvalitativní, pak se jich může využít i k účinné propagaci území a mohou být součástí motivační pobídky. Tradiční řemesla a výrobky mohou mít jednak kořeny v historickém vývoji území nebo se může jednat o tradice nové, které se právě vytvářejí. Ovšem nezbytnou podmínkou pro vytvoření nové tradice, výrobku či produktu musí být, že musí mít základ v místních zdrojích (a to jak surovinových, tak lidských).
8.2.4 Zvyšování odbornosti lidských zdrojů a kapacit Tento cíl se zaměřuje na zvyšování kapacity místních podnikatelů ve znalostech fungování cestovního ruchu. Vyšší povědomost o cestovním ruchu může přinést zkvalitnění stávajících služeb, dále přispěje k vytváření nových podnikatelských záměrů a přispěje tak částečně ke zvyšování zaměstnanosti místních obyvatel.
46
°
Vytváření systému školení pro místní samosprávu a podnikatele v oblasti
cestovního ruchu Důležitou skupinou, která bude mít významný podíl na rozvoji udržitelné turistiky ve správním obvodu ORP Jilemnice, jsou především místní podnikatelé a reprezentanti obcí. Zástupci obou skupin musí mít dostatečné znalosti a informace o možnostech rozvoje cestovního ruchu v území. Tyto zkušenosti mohou načerpat jednak zprostředkovaně prostřednictvím školení a seminářů a nebo přímo v území, kde obdobný projekt již funguje a přináší pozitivní výsledky. °
Rozvíjení spolupráce mezi samosprávou, podnikatelskými subjekty, správou
Krkonošského národního parku, nevládními organizacemi a dalšími subjekty Vytváření partnerských vazeb mezi jednotlivými subjekty mikroregionu je jednou ze zásadních podmínek pro úspěšnou realizaci strategie rozvoje mikroregionu a dosažení rozvoje území. V rámci jednotlivých navržených aktivit se mohou jednotlivé subjekty podílet na jejich řízení. Vzájemná spolupráce vytváří též vhodné předpoklady pro získávání finančních zdrojů z České republiky a je jednou z podmínek při případné žádosti o financování ze zdrojů Evropské unie.
47
9
ZÁVĚR Správní obvod ORP Jilemnice je tvořen 21 obcemi, ve kterých žije téměř 23 tisíc
obyvatel. Setkáváme se zde s několika pozitivními i negativními faktory, které zásadně ovlivňují charakter a formu cestovního ruchu a jeho potenciální budoucí vývoj. Pro sídelní strukturu regionu je typická roztroušená zástavba a to jak v horské tak i podhorské části regionu. Významným centrem oblasti je město Jilemnice. Dlouhodobým problémem je vylidňování menších obcí v důsledku migrace, nepříznivá věková struktura obyvatel (vyšší podíl starších obyvatel) a nižší úroveň vzdělání obyvatelstva. Ekonomika správního obvodu je zaměřena zejména na průmysl a na služby, s tím také souvisí i vyšší zaměstnanost v průmyslu a ve službách. Zemědělství a lesnictví má pouze okrajový význam. Území správního obvodu s kvalitním přírodním prostředím a kulturněhistorickými památkami představuje značný potenciál pro cestovní ruch. Území je protkáno relativně hustou sítí značených turistických a cykloturistických tras. Stravování a ubytování zajišťuje široká nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení (okres Semily z hlediska počtu turistických lůžek zaujímal v roce 2001 třetí místo mezi okresy České republiky). Pro území je také typické chalupaření, jeho počátky spadají do konce 50.let, kdy začíná postupná transformace obytné a výrobní funkce v ,,dosídlených“ podhorských obcích. V dnešní době, hlavně v severní části správního obvodu, dochází k přetížení oblasti (nejnavštěvovanější místa vykazují vysoké hodnoty v ukazatelích rekreačně-turistické funkce i v rekreačně-turistického zatížení území a to nejen v rámci Libereckého kraje, ale i v rámci České republiky). Veškeré úvahy o budoucím rozvoji tak musí počítat s ukončením kvantitativního vývoje a soustředit se především na kvalitativní změny (optimálnější rozložení návštěvnosti, dovybavení a modernizace ubytovací a sportovněrekreační infrastruktury stávajících turistických středisek, soustředění „těžké“ turistické infrastruktury do intravilánu měst a podobně).
48
10 POUŽITÁ LITERATURA Anděl, P., Flousek, J., et al.: Krkonoše: příroda, historie, život. 1. vyd., Baset, Praha, 2007. 863 s. ISBN 97-880-7340-104-7. Culek, M., et al.: Biogeografické členění České republiky. 1. vyd., Enigma, Praha, 1996. 347 s. ISBN 80-853-6880-3. Demek, J., Mackovčin P., (eds.): Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 2006. 582 s. ISBN 80-8606499-9. Chlupáč, I., et al.: Geologická minulost České republiky. 1. vyd., Academia, Praha, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0. Kolektiv autorů: Krkonoše. 1 vyd., Olympia, Praha, 1980. 391 s. Bez ISBN K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek. Sv. III., Hospodářské sektory a environmentální integrace. Edited by B. Moldan, T. Hák, H. Kolářová, 1. vyd., Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, Praha, 2002. 554 s. ISBN 80-238-8378-. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek. Sv.V., Národní strategie udržitelného rozvoje a regionální rozvoj. Edited by B. Moldan, T. Hák, H. Kolářová, 1. vyd., Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, Praha, 2002. 140 s. ISBN 80-238-7378-. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. 1. vyd., ČAV - GÚ, Brno, 1971. 73 s. Bez ISBN. Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky. Edited by L. Svatošová, I. Boháčková, M. Hrabánková, 1. vyd., Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2005. 156 s. ISBN 8070407492 Sýkora, B., et al.: Krkonošský národní park. 1. vyd., Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1983. 276 s. Bez ISBN. Vaško, M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd., Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 2002, 95 s. ISBN 80-245-0445-6. Mapy a atlasy: Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa 1:500 000. 1. vyd., GÚ ČSAV, Brno, 1975. Turistická mapa 1:100 000, Krkonoše, Broumovsko. 1. vyd., SHOCart, spol. s.r.o., Vizovice, 2006 Vystoupil, J.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd., Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2006. 157 s. ISBN 8023972561
49
www stránky: Agentura Koniklec [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-05-04].
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Natura 2000 [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-02-
21].
Centrum pro otázky životního prostředí UK: Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-04]. Český statistický úřad [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-04-23].
Český hydrometeorologický ústav [online]. Dostupné z: [cit.
2008-04-22].
ČHMÚ: Úsek hydrologie - Hydrologická ročenka 2005 [online]. Dostupné z: [cit.
2008-04-22].
Czech republic [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-05].
Ekovýchova Libereckého kraje [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-03-18].
Folklórní sdružení ČR v Libereckém kraji [online]. Dostupné z: [cit.
2008-05-05].
InfoČesko [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-04-17].
Informační portál Rokytnice nad Jizerou [online]. Dostupné z: [cit.
2008-04-17].
Internetové stránky Libereckého kraje [online]. Dostupné z: Národní síť zdravých měst [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-04-16].
[cit. 2008-05-06].
Oficiální internetové stránky obce Paseky nad Jizerou [online]. Dostupné z: [cit. 2008-04-17].
50
Ochrana přírody v České republice [online]. Dostupné z: [cit. 2008-02-21].
Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, I.etapa, analytická část [online]. Dostupné z: [cit. 2008-04-16]. Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-06].
Regionální operační program NUTS II severovýchod pro období 2007 – 2013 [online]. Dostupné z: [cit. 2008-0430].
Rozvojové studie venkovských mikroregionů: Mikroregion Jilemnicko [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-04]. Sportovní centrum Jilemnice [online]. Dostupné z:
[cit. 2008-05-03].
Správa Krkonošského národního parku [online]. Dostupné z: [cit. 2008-02-21]. Strategie rozvoje MAS ,,Přijďte pobejt!“ o.s. na léta 2007 – 2013 [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-03]. Studijní materiály předmětu Regionální politika a regionální rozvoj(2006) [online]. Dostupné z: [cit. 2008-05-02].
Seznam použitých zkratek: ČCCR Česká centrála cestovního ruchu KČT Klub českých turistů MAS Místní akční skupina ORP obec s rozšířenou působností pahor. pahorkatina VÚSC vyšší územně samosprávní celky vrch. vrchovina
51