Legislativní změny od ledna 2014 Bankovní rada ČNB kritiku Svazu odmítla Šéf SP ČR jednal s korejskými konglomeráty

SPEKTRUM 12 2013 Legislativní změny od ledna 2014 Bankovní rada ČNB kritiku Svazu odmítla Šéf SP ČR jednal s korejskými konglomeráty

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Podpora exportu

Fotogalerie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Bilance roku 2013: Dvanáct misí . . . . . . 20

Legislativa Firmy se na změnu legislativy chystají, obávají se však jejích dopadů . . . . . . . . . 04

V Koreji se jednalo o spolupráci s rodinnými konglomeráty . . . . . . . . . . . . 21

Evropský prostor EU v roce 2013 z pohledu firem . . . . . . . 29

Co firmám přinese legislativní smršť? . 07

Rozhovor Nová Poslanecká sněmovna schválila zákonná opatření týkající se daní . . . . . 10

Jaroslav Ira: Změny trhu posilují zájem o naše turbíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Život Svazu

Hospodářská politika

Ohlédnutí představenstva SP ČR za rokem 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Co Svaz prosazoval v roce 2013 . . . . . . . 24

Nové tváře v představenstvu Svazu . . . . 14

Média

Libor Lukášek: Vstup do Svazu znamená silnější pozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 David Dostál: Chceme společně prosazovat konkurenceschopnost ČR . . . . . . . . . . . . . 16

Podnikatelská mise Zasedání Tchajwansko-českého ekonomického výboru . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Regiony IRISA vyrábí ozdoby pro celý svět . . . . . 32

Svaz je mediálně opět viditelnější . . . . . 25

Klubový večer Setkání s ministrem Jiřím Ciencialou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Regionální zastoupení v krajích – prodloužená ruka Svazu . . . . . . . . . . . . . 33 Inzerce: Czech Coal a. s., ČPZP

Ladislav Novák: Naše členství v SP ČR zvýší akceschopnost obou svazů . . . . . . . 17 Bankéři z ČNB intervence bránili . . . . . . 19

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR.  Vydavatel: SP ČR  Šéfredaktor: Milan Mostýn Zástupkyně šéfredaktora: Růžena Hejná Výkonný redaktor: Jiří Janda Foto: Jiří Janda, studio Pixl­‑e Korektury: Miroslava Trublová Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: Boris Dlouhý, Vladimíra Drbalová, Jitka Hejduková, Ondřej Gbelec, Dagmar Kuchtová, Petra Ježková, Ludmila Nutilová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) na vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně. Registrace: ISSN 12137227

Vážení čtenáři – členové Svazu, partneři, příznivci! Děkujeme Vám za spolupráci v právě končícím roce 2013. Vážíme si toho, že jste svými zkušenostmi, znalostmi a aktivitami byli přínosem pro velkou rodinu těch, kterým není lhostejný stav průmyslu v naší zemi. Vážíme si toho, že jsme společně dokázali řešit problémy, týkající se nás všech. Věříme, že také v roce 2014 se nám bude dařit posilovat naši soudržnost a postupovat společně v prosazování zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů. Přejeme vám do roku 2014 optimismus, splnění Vašich přání a cílů, mnoho pracovních i osobních úspěchů, hodně zdraví a štěstí. Zdeněk Liška generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR

Firmy se na změnu legislativy chystají, obávají se však jejích dopadů Zásadní legislativní a daňové změny, které začnou platit od 1. ledna příštího roku, přidělávají vrásky mnoha manažerům členských firem Svazu. Firmy nelení a připravují se na novinky zejména formou školení zaměstnanců, vyplynulo z ankety Spektra. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v posledním listopadovém týdnu zjišťoval mezi firmami, jak se připravují na okamžik začátku platnosti ostře sledovaných legislativních změn – nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, nového práva nemovitostního – a jaký jejich dopad na další legislativu očekávají. Stranou zájmu nezůstaly ani změny v oblasti daní. O svých nadějích i obavách se v anketě byli ochotni svěřit zástupci a zástupkyně více než čtyř desítek firem. Z ankety jasně vyplývá, že většina firem důležitost připravovaných novinek nikterak nepodceňuje. Plnou připravenost na změny v oblasti legislativní i daňové shodně deklarovalo přes 60 procent respondentů ankety, rezervy

04

Legislativa

v přípravách přiznalo téměř 40 procent odpovídajících. Ovšem ani důkladná příprava u mnoha z připravených firem nemohla zahnat obavy z toho, zda nebudou postaveny před takové situace, na něž se nemohly nebo nedokázaly připravit. Obavy z dopadu změn na firemní praxi si tak nepřipouští jen zástupci necelé třetiny firem. Řada manažerů však z chystaných změn žádné obavy nemá – jde zejména o ty firmy, kterým se o legislativu a daně starají externí subjekty. Jiné společnosti naopak ještě připraveny nejsou. Některé dokonce přiznávají, že kvůli aktuálnímu vytížení budou muset potřebné informace shánět až na poslední chvíli v době Vánoc.

Školitelské firmy mají žně Firmy se na změny zákonů připravují především formou školení svých zaměstnanců. Někteří respondenti ankety se proto domnívají, že právě agentury pořádající tato školení jsou jedinými subjekty, které ze změny zákonů budou mít skutečný zisk. „Některá témata jsme absolvovali s různými přednášejícími opakovaně. Největší problém je v tom, že je sice obrovské množství školících organizací či osob, ale nikdo neřekne, jak se která daná problematika bude vykládat,“ uvedl ředitel Výzkumného a zkušebního ústavu Plzeň Václav Liška. Ani absolvovaná školení často těm, kdo se chtějí o novinkách informovat, nedávají odpověď na otázky, které je zajímají. „Bohužel nejvýznamnějším postřehem z těchto školení je, že ani právní kanceláře nemají ve výkladu jednotlivých ustanovení jasno a odkazují na případné budoucí judikatury, takže je prakticky nemožné být na tyto změny připraven a předjímat budoucí dopady na praktický život v oblasti smluvních vztahů,“ konstatoval generální ředitel společnosti BorsodChem Přemysl Antecký. Chybí mu zejména konkrétní příklady, které by firmám pomohly orientovat se ve změnách. „Vlastní účinnost nových zákonů je zpochybňována i oficiálními autoritami, je prakticky zcela odmítnuta advokáty, což nepůsobí na společnosti přesvědčivě o nutnosti implementace těchto zákonů ve schválené podobě,“ míní Přemysl Antecký.

Semináře uspořádané Svazem firmy oceňují Jiní manažeři absolvovaná školení nezatracují. „Ještě připraveni nejsme, ale pracujeme na tom a máme poměrně jasnou představu, co bude třeba učinit. A to i díky seminářům SP ČR, které byly velmi přínosné,“ poznamenal Richard Havlík, člen představenstva společnosti eD systems Czech a.s. Někteří manažeři si uvědomují, že ani kvalitní příprava na změny asi stačit nebude. „Jsme připraveni na to, co dnes známe. Vůbec si ale nemyslím, že je stoprocentně jisté, že věci budou od počátku roku tak, jak se dneska jeví,“ posteskl si Martin Cígler ze společnosti Cígler Software a.s. Mnohé společnosti se již smířily například s tím, že si budou muset vytvořit nové stanovy. Legislativní změny firmy obvykle hodnotí pozitivně. „Tyto normy modernizují náš právní řád,“ konstatoval jednatel firmy DAKR Karel Dančák. Respondenti průzkumu si často stěžují, že byli o chystaných změnách informováni pozdě a nedostatečně, takže příprava nemohla být taková, jakou by si představovali.

Kámen úrazu – daně Chystané daňové změny již firmy obvykle po turbulencích v daňové oblasti v minulých letech berou s téměř stoickým klidem – někteří manažeři ovšem připomínají, že i u daní platí

pořekadlo, že „méně je někdy více“. „Samotný výběr daní v této zemi je již dnes složitý a po následujících změnách si nedovedeme představit, jak budeme postupovat. Existuje celá řada přechodných opatření a postupných působností změn daňových zákonů a naše účetní jsou i po absolvování několika školení naprosto dezorientované,“ konstatoval předseda představenstva družstva Obzor Zdeněk Sobota. „Jsme postaveni před hotovou věc bez jasných pravidel a daných postupů v celé řadě oblastí. Nemáme jistotu správného odvodu daní – to je chaos, který může mít dalekosáhlé důsledky pro naše další fungování,“ obává se. „Neustálé a chaotické změny daní nám velmi komplikují život,“ postěžoval si jednatel společnosti DAKR Karel Dančák. Vadí mu komplikace způsobené zavedením a rušením superhrubé mzdy, loňská nejistota ohledně výše daně z přidané hodnoty a ručení za odvod DPH i možnost odečtu daně až po doručení daňového dokladu. „Z jednoduché věci udělali dokonalý guláš. Podobných příkladů je spousta a firmy stojí toto diletantství obrovské finanční prostředky, čas a nervy,“ konstatoval Karel Dančák, podle něhož by v případě dalších zádrhelů bohužel bylo pro podnikatele „daňově nejpřijatelnější firmu přestěhovat nebo prodat Číňanům“.

Obavy z nové legislativní praxe Převážná většina účastníků ankety se obává, že nová legislativa do firemní praxe vnese řadu problémů. Bojí se hlavně toho, že opominou zatím neznámé povinnosti a nezbude jim nic jiného, než kvůli této neznalosti platit penále či pokuty. Některé firmy sice zatím ještě netuší, o jaké povinnosti půjde, zkušenost však jejich manažerům praví, že je třeba být připraven. Jiní už teď vědí, s čím se budou muset potýkat, stále však nevědí jak. Sporným bodem podle některých odpovědí do ankety může být například otázka předsmluvních závazků, které by se mohly stát oříškem pro větší množství zaměstnanců než dosud. „V aktuálně platném modelu byly smluvní závazky pod kontrolou managementu a právního oddělení, v novém modelu může závazek vzniknout nešikovnou komunikací v podstatě kteréhokoliv zaměstnance,“ obává se obchodní ředitel společnosti CGI Vladimír Drnek. Bolavým místem by se podle odhadů některých manažerů mohla stát také otázka smluvních vztahů a obchodních podmínek. „Nemáme jistotu, kdo a jak správně pochopí nová pravidla a bude-li je respektovat, a kde se objeví prostor pro zneužití,“ obává se ředitel financí a administrativy akciové společnosti VETROPACK MORAVIA GLASS Milan Kucharčík. Někteří respondenti poukázali také na to, že se zavedením nové legislativy může být obtížnější ochrana osobnosti a dat.

Legislativa

05

Další sporným bodem podle manažerů může být situace, kdy mají různé majitele pozemek a stavby na něm stojící, zejména s ohledem na předkupní právo.

Souběh funkcí a řetězení smluv – nové noční můry Firmy se obávají komplikací také v otázce pracovních smluv. „Zákaz souběhu funkcí, není zřejmé jak postupovat u pracovníků na dobu určitou – řetězení smluv, a nejasná je doba, kdy je možnost zaměstnat pracovníka po ukončení řetězení u stejného zaměstnavatele,“ zmínila některé z očekávaných nedostatků Romana Špačková z Minervy Boskovice. Obavy z toho, jak vyřeší souběh funkcí ve firmě, v anketě výslovně zmínili čtyři respondenti. Otázkou také podle některých manažerů zůstává, zda si plánované změny nevynutí další úpravy jiných zákonů, například daňových nebo týkajících se sociálního pojištění. „Lze tedy oprávněně očekávat, že od počátku příštího roku nastane bez přehánění období právního chaosu a je tedy více než nezbytné, aby nově ustavená politická reprezentace v co nejkratší době přijala taková opatření, která povedou ke schválení chybějících zákonů provázaných s legislativou účinnou od 1.1.2014 a dále co nejrychleji novelami upravila sporná ustanovení nové legislativy,“ prohlásil generální ředitel společnosti BorsodChem Přemysl Antecký.

Sázejte na prověřené obchodní partnery Firmy přesto věří, že i přes nejasnosti výkladu celé řady ustanovení nemusí nová legislativa jejich podnikání výrazně zkomplikovat. „V případech obchodních partnerů, u kterých jde o dlouhodobé a seriózní obchodní vztahy, vždy v první řadě platily gentlemanské dohody a tam by proto v případech nějakých nejasností neměly být zásadní problémy,“ uvedl právník společnosti First Transport Lines Pavel Cyrner. Určité obavy neskrývají ani společnosti, které jinak legislativní změny přijímají s nadějí a optimismem. „Mírně se obáváme praktických dopadů změn v oblasti práva nemovitostí v souvislosti s připravovanými stavbami v areálu letiště Václava Havla v Praze. Rekodifikace přináší několik nejasností a novinek, například právo stavby, jejichž praktické dopady, respektive využití, nejsou v tuto chvíli odhadnutelné,“ odpověděl první místopředseda představenstva Českého Aeroholdingu a.s. Petr Vlasák.

bilance administrativní náročnosti a nákladů spojených s občanským zákoníkem bude vysoká,“ obává se předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Rostislav Dvořák. „Povinné přepracování prakticky všech vnitřních norem s tím, že u stanov družstva je nutná i účast notáře, bude rovněž nejen administrativně, ale i finančně zatěžující. Otázkou zůstává, jaké ceny notáři nastaví, když se změny dotknou povinně všech,“ míní Rostislav Dvořák. Jinak proti novinkám výrazné námitky nemá: „Nutno přiznat, že v některých oblastech dochází ke zjednodušení či úpravě problematických ustanovení,“ konstatoval.

Judikáty zůstanou hudbou budoucnosti Přestože se firmy na chystané změny většinou důkladně připravují, obávají se chaosu, který by mohl doprovázet jejich zavádění do praxe. „Obecně lze dovodit, že budou přetrvávat obavy z kvalifikovaného výkladu nových právních norem a jejich vhodné a správné aplikace do doby, než budou zásadní sporné situace postiženy judikáty nejvyšších či krajských soudů,“ uvedl ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje Zdeněk Pavlas. Právník společnosti First Transport Lines a.s. Pavel Cyrner se ovšem vzhledem k stávající praxi při projednávání soudních sporů obává, že se firmy mají „na co těšit“. „Judikaturu Nejvyššího soudu lze očekávat přinejlepším za pět, spíše ale za více roků,“ dodal Pavel Cyrner. Jiří Janda Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Firmy  se  při  zavádění  změn  obávají  zejména:   Firmy se při zavádění změn obávají zejména: nejasnosI  výkladu  norem   přílišných  nákladů  na  změny   úpravy  struktury  firmy   změn  práva  nemovitostního   změn  v  daňové  oblasI   úpravy  souběhu  funkcí  

Firmy  se  při  zavádění  z obávají  zejména:  

úpravy  smluvních  vztahů   nedostatečné  ochrany  dat   zneužiB  změn  

Náklady ponesou firmy Řada odpovědí kromě věcných problémů připomínala i ekonomické hledisko – náklady spojené se zaváděním novinek, které budou muset zaplatit samy firmy. „Celková

06

Legislativa

přílišného  rozsahu  změn   úpravy  pracovněprávních   blíže  neurčené  obavy   0  

2  

4  

6  

8  

10   12   14  

Co firmám přinese legislativní smršť? Od 1. ledna příštího roku začne platit nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, nové úpravy katastrálního zákona i rejstříků i novinky v soudním řízení a další související a prováděcí předpisy. Co to bude pro firmy znamenat? Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) již v uplynulých měsících připravoval členské firmy na chystané zásadní legislativní změny – zejména formou článků ve Spektru i na webových stránkách. Přinášíme shrnutí těchto textů doplněné o odkazy, kde mohou zájemci o jednotlivá témata nalézt podrobnější informace. O úskalích nové legislativy sice již bylo popsáno dost papíru, zaznamenat všechny problémy s výkladem nových ustanovení však ani sebelepší text nedokáže. U tak klíčové normy, jakou občanský zákoník je, jich ještě řadu může objevit a následně vyřešit až právní praxe, a to spíše v horizontu desetiletí než roků. I kdybychom se zaměřili pouze na novinky dopadající na podnikatelskou praxi a SP ČR, není v možnostech tohoto článku provést vyčerpávající výčet.

Otazníky kolem názvosloví Největší problémy při zkoumání nové legislativy v tuto chvíli působí zejména nejednotnost názvosloví, obtížná orientace ve vlastním textu, ve výkladech očekávaných správných postupů, které jsme zaznamenali u některých diskutovaných institutů, a tudíž nepředvídatelnost dopadů zvolených řešení na firmy.

Jedním z očekávaných zádrhelů je například to, že ze zákona bude nutné provést změny korporátních dokumentů, upravit smlouvy o výkonu funkce a nechat je schválit valnou hromadou do 1. 7. 2014. Důležitá bude i správná forma plné moci, která musí korespondovat s formou úkonu, pro který je udělena – tedy pokud bude pro jednání potřeba forma veřejné listiny (notářského zápisu), bude to třeba i pro plnou moc.

Nový občanský zákoník V souvislosti s novým občanským zákoníkem (NOZ) by si firmy měly ošetřit správnou formu udělování plné moci. Při striktním výkladu bude v praxi nezbytné udělit pro právní jednání vyžadující například notářský zápis plnou moc ve stejné formě. Forma osvědčujícího notářského zápisu bude i nadále nezbytná pro taková rozhodnutí valné hromady, u nichž to zákon vyžaduje. Odlišná je však situace, kdy rozhoduje jediný akcionář či společník. V takových případech je pro rozhodnutí akcionáře či společníka obligatorně vyžadována forma notářského zápisu a tudíž i případná plná moc k takovému rozhodování musí mít tutéž formu. Udělování plné moci podle nového občanského zákoníku byl věnován článek zveřejněný na webu SP ČR na stránce

Legislativa

07

http://www.spcr.cz/pravni-aktuality/nutnost-zvlastni-formyplne-moci-dle-441-odst-2-noz. Další významnou změnou související se začátkem platnosti NOZ je skutečnost, že občanská sdružení budou po 1. 1. 2014 automaticky považována za právnické osoby, a to konkrétně za spolky, jež jsou řazeny do kategorie korporace. Změna po nabytí účinnosti NOZ se projeví také v přeměně právní formy – občanská sdružení (resp. spolky) se budou moci přeměnit jen na ústavy nebo sociální družstva. Jejich transformace na spolky proběhne převážně automaticky – dnem nabytí účinnosti NOZ se občanská sdružení založená podle zákona o sdružování občanů budou považovat za spolky. Nové právní úpravě ovšem budou muset přizpůsobit své stanovy, a to do 1. ledna 2017, nejpozději ke stejnému datu budou také muset doplnit povinné údaje dle nové právní úpravy do spolkového rejstříku. O rok méně (do 1. ledna 2016) pak budou mít na úpravu názvu spolku dle nové právní úpravy.

Zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se jimi i nadále budou řídit. Pouze v případě, že by zájmové sdružení právnických osob mělo zájem, má právo (nikoli povinnost) změnit svou právní formu na spolek podle NOZ. Další změnou, kterou NOZ přinese, je nová úprava týkající se nájemních smluv u nemovitostí – také tomuto tématu byl věnován článek Změny občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od roku 2014 publikovaný v 9. čísle Spektra.

Zákon o obchodních korporacích Zmíněný text přináší také podrobnosti o novém zákonu o obchodních korporacích (ZOK). Společnosti v souladu s ním budou zejména muset změnit své smlouvy a stanovy. Zásadní změnu přinese nutnost upravit smlouvy o výkonu funkce, rovněž již nebude možný souběh funkcí, který umožňuje současný obchodní zákoník. Podle ZOK a názoru odborné veřejnosti bude nutné, aby statutární orgán měl jednu smlouvu na výkon funkce, která bude zahrnovat i to, co mu dosud upravovala smlouva pracovní. K tomuto tématu se v budoucnu ještě vrátíme podrobněji.

Dále dojde k podstatným změnám v zapisování spolků a ve sbírce listin, která bude muset obsahovat mj. zakladatelské právní jednání právnické osoby, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku (byl-li spolek usnesením ustavující schůze založen), rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, výroční zprávy, smlouvu o sloučení spolků, smlouvu o splynutí spolků a smlouvu o rozdělení sloučením, projekt rozdělení spolků se založením nových spolků a rozhodnutí o změně právní formy spolku a podobné dokumenty. Organizace zaměstnavatelů založené dle zákona o sdružování občanů budou mít po účinnosti NOZ povahu spolku sui generis (svého druhu). Musí být totiž respektováno speciální postavení organizací zaměstnavatelů dle práv garantovaných mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána.

08

Legislativa

Další změnou, kterou nový ZOK přináší, je zrušení povinné účasti zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností. Zákon účast zástupců zaměstnanců v dozorčí radě neupravuje stejně jako jeho přechodná ustanovení, pouze připouští, že členy dozorčí rady volí a odvolává nejen valná hromada. Vzhledem k tomu, že účast zaměstnanců v dozorčí radě není ZOK upravena, převládá u odborné veřejnosti názor, že je tedy možná. Bude tudíž záležet na přístupu a rozhodnutí akcionářů společností, zda budou chtít zrušit (omezit), či ponechat (rozšířit) práva zaměstnanců na zástupce v dozorčí radě vyjádřené ve stanovách. Tématu byl věnován článek uveřejněný na webu SP ČR na stránce http://www.spcr.cz/ pravni-aktuality/ucast-zamestnancu-v-dozorcich-radachakciovych-spolecnosti-po-1-1-2014.

Zákon o zvláštních řízeních soudních Od 1. ledna příštího roku vstoupí v platnost rovněž nový samostatný zákon o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), jímž budou upravena tzv. nesporná řízení, kdy občanský soudní řád bude aplikován jen subsidiárně (podpůrně). Pro podnikatelskou praxi je důležité, že tento předpis upravuje mimo jiné řízení ve statkových věcech právnických osob,

to znamená jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti. Dále také řízení o jmenování znalce, řízení ve věcech právnických osob, která lze na základě zákona zahájit i bez návrhu nebo řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob. Podrobnosti jsou uvedeny v článku uveřejněném na webu SP ČR na stránce http://www.spcr.cz/pravni-aktuality/nesporna-rizenipo-ucinnosti-nove-soukromopravni-upravy. Řízení ve věcech obchodního rejstříku není upraveno zákonem o zvláštních řízeních soudních, ale zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Společná úprava rejstříků Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zavede od 1. ledna 2014 společnou úpravu pro rejstříky obchodní, spolkový, nadační, ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností. Tomu jsme ve Spektru číslo 11 věnovali článek nazvaný Nový rok přinese společnou úpravu rejstříků.

Pracovněprávní vztahy Nový občanský zákoník bude mít dopad i na pracovněprávní vztahy. Občanský zákoník se nadále bude používat subsidiárně, což platí např. pro ustanovení o předsmluvní odpovědnosti, právní jednání a následky jejich vad, nicotnost jednání pro nedostatek písemné formy či nesrozumitelnost, úpravu právní osobnosti a svéprávnosti, promlčení, počítání času, dohodě o srážkách ze mzdy atd. Tomuto tématu bude věnován samostatný článek v příštím čísle Spektra, Svaz kvůli němu uspořádal rovněž zvláštní seminář.

Insolvenční zákon Novela insolvenčního zákona přináší od 1. ledna 2014 řadu změn vyvolaných požadavky praxe, judikaturou a vazbou na další novou legislativu. Významná bude zejména změna způsobu určování insolvenčních správců. Novinkám týkajícím se insolvenčního zákona byl věnován článek Novinky v insolvenčním řízení v 11. čísle Spektra.

K novele občanského zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích Svaz také uspořádal cyklus seminářů, na které byl vstup zdarma. Problematika byla rozdělena do 4 částí: • Nové občanské právo – obrysy základních změn a jejich hlavní dopady na podnikatelské prostředí v ČR • Nová úprava nemovitostí, dědického a rodinného práva • Právo společností – zejména změny v úpravě akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným • Nové smluvní (závazkové) právo Další semináře se věnovaly úpravě souběhu funkcí a novinkám v zákoně o obchodních korporacích. Mezi souvisejícími legislativními změnami, které budou platit od příštího roku, hrají významnou roli také novela občanského soudního řádu, nový katastrální zákon a prováděcí vyhlášky k němu a zejména zásadní změny v daních.

Možná se dočkáme dalších změn Nová právní úprava po 1. lednu 2014 přinese firmám nejen finanční náklady, budou se muset potýkat také se zvýšenou administrativní náročností. Zatím jsme však pouze na začátku a jediné, co se jeví jasnější, je, že soudy budou ve své praxi vycházet ze svých stávajících rozhodnutí, pokud to bude možné. Prvních judikátů k nové právní úpravě se můžeme dočkat zhruba za pět let. Svaz vždy volal po stabilní právní úpravě jako nutnosti pro rozvoj podnikání a byl proto proti častým novelizacím nově přijatých právních předpisů. Nyní je však zřejmé, že se po úpravě legislativy, která právě vstupuje do platnosti, neobejdeme bez nutné opravy alespoň těch nejzákladnějších sporných ustanovení. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected]

Zákon o veřejných zakázkách O nové úpravě legislativy spojené se změnami některých zákonů v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva informuje SP ČR na svém webu na stránce http://www.spcr.cz/ pravni-aktuality/jaky-je-dopad-noveho-obcanskeho-zakoniku-naverejne-zakazky-2.

Legislativa

09

Nová Poslanecká sněmovna schválila zákonná opatření týkající se daní Parlament schválil komplexní změnu soukromého práva, tzv. rekodifikaci soukromého práva, která přinese s účinností k 1. lednu 2014 rozsáhlé změny v řadě oblastí. Kromě těch, které se týkaly změny daňových zákonů, byly všechny schváleny ještě minulou Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Příslušnou změnu daňových zákonů měl přinést návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, který však senátoři zamítli. Problematiku vyřešilo přijaté a schválené zákonné opatření, které na Senátem odmítnutý tisk navazuje. Ke změnám došlo pouze ve třech věcných otázkách – u dvou témat kritizovaných Senátem a v reakci na nepřijetí zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Oproti původnímu návrhu zákona jsou v zákonném opatření Senátu odlišně řešeny:

A. právní úprava zdanění investičních fondů Změny zákona o daních z příjmů obsažené v návrhu zákonného opatření Senátu vycházejí z principů původní neschválené koncepce zdanění investičních fondů a obsahují kombinaci dvou opatření:

10

Legislativa

•

zdanění podílů na zisku na úrovni 19 % pro právnické osoby a 15 % pro fyzické osoby,

•

zavedení nulové sazby daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria (zavedení kritérií je nezbytným krokem pro zabránění účelovému přesunování běžných podnikatelských aktivit do privátních investičních fondů za účelem snížení daňové povinnosti).

Nulová sazba daně umožní bez výjimek aplikovat srážkovou daň na dividendy a jiné podíly na zisku, které bude fond investorům vyplácet. Investoři, kteří jsou právnickými osobami, nebudou moci uplatňovat výhody osvobození podílů na zisku podle směrnice Evropské unie o společném zdanění mateřských a dceřiných společností. Osvobození se vztahuje na všechny investory – právnické osoby, které vlastní minimálně desetiprocentní podíl na fondu po dobu více než jednoho roku, což je většina

právnických osob investujících ve fondech kvalifikovaných investorů. Nulovou sazbou daně a důsledným zdaněním výnosů u investora bude zajištěno, že efektivní zdanění investice prováděné prostřednictvím investičních fondů bude srovnatelné se zdaněním individuálních investic. Zároveň tento daňový režim podporuje segment kolektivního investování, neboť odkládá zdanění do okamžiku prodeje majetkových účastí.

B. osvobození podílů na zisku od daně z příjmů Právní úprava osvobození dividend je obsažena v zákoně o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Návrh zákona o změně daňových zákonů související s rekodifikací soukromého práva pouze předsouval účinnost již platné právní úpravy z 1. ledna 2015 na 1. ledna 2014. S ohledem na to, že nad problematikou osvobození podílů na zisku od daně z příjmů nepanuje širší politický konsensus a zákonné opatření Senátu by mohlo být v důsledku toho zamítnuto se všemi následky popsanými výše, bylo rozhodnuto, že předsunutí účinnosti již platné právní úpravy z 1. ledna 2015 na 1. ledna 2014 bude z návrhu zákonného opatření Senátu vypuštěno.

C. reakce na nepřijetí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti (zejména v zákoně o daních z příjmů a zákoně o dani silniční) Vzhledem k tomu, že došlo k zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti Senátem, bylo nutné návrh zákonného opatření Senátu této skutečnosti přizpůsobit. Aby byla zachována premisa minimalizace změn oproti původnímu návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, byl v návrhu zákonného opatření Senátu ponechán pojem veřejně prospěšný poplatník. Jeho vymezení není navázáno na veřejně prospěšnou činnost definovanou v jiném právním předpise, ale setrvává na současném kritériu neziskovosti obsaženém v zákoně o daních z příjmů. Veřejně prospěšným poplatníkem je ten poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává jinou činnost než podnikání (tzn. je založen nebo zřízen za účelem podnikání). V tomto ohledu došlo k dílčím úpravám v ustanoveních zákona o daních z příjmů a zákona o dani silniční. Navrhovaná úprava tak vychází z dnešního věcného řešení a zároveň je z legislativního pohledu připravena na budoucí přijetí zákona, který bude řešit status veřejné prospěšnosti.

Dále došlo k významným změnám, které korespondují s prioritami SP ČR především v oblasti podpory vědy a spolupráce podniků a škol. Konkrétně jde o úpravy v těchto částech zákona o dani z příjmu: • Zavedení nového odpočtu na podporu odborného vzdělávání, zvýšení daňově odčitatelného motivačního příspěvku na žáka nebo studenta vysoké školy a možnost stoprocentního rovnoměrného odpisu hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině během 12 měsíců. •

Opatření konkrétně zvyšuje limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku z 2 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5 000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků. Důvodem je například to, aby se s ohledem na zvyšování cenové hladiny a hrozící konkurenční boj o studenty technických oborů v pohraničí nedostaly české podniky do nevýhody.

•

Další novinkou je zavedení odečitatelné položky ve výši 200 Kč na žáka či studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Zaměstnavateli totiž v souvislosti s vyčleněním zaměstnance, prostor a strojů pro odborný výcvik vznikají náklady, které se mohou stát překážkou jeho zapojení do systému. Cílem opatření tak je alespoň částečně tyto náklady kompenzovat a přilákat ke spolupráci se školami další firmy.

•

Pomoci by měl i dodatečný odpočet 50 procent nebo 110 procent vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom bude odvíjet od míry jeho využití pro vzdělávací účely. Toto zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají.

V oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní se nenavrhují žádné věcné změny oproti původnímu textu. V opatření by tak zůstala například změna v uplatňování DPH u převodu nemovitostí, kdy převod pozemků, na nichž je zřízena stavba či inženýrská síť, by měl od 1. ledna 2014 podléhat stejnému režimu DPH, jakému podléhá převod stavby. Očekává se také úprava ručení za neuhrazenou daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí úplaty na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet. Změna ručení se uplatní se pouze na platby, jejichž částka překročí dvojnásobek limitu pro platby v hotovosti tj. 700 000 Kč. Ludmila Nutilová poradce generálního ředitele SP ČR [email protected]

Legislativa

11

Ohlédnutí představenstva SP ČR za rokem 2013 1. Co považujete za největší úspěch letošního končícího roku pro SP ČR, Vaši firmu (organizaci) a Vás osobně? 2. Jaká Vaše očekávání pro letošní rok naopak zůstala nenaplněna?

Jaroslav Hanák prezident SP ČR 1. Předně bych chtěl poděkovat všem našim členům, naší silné základně, o kterou se můžeme opřít při prosazování společných zájmů. Je dobře, že k nám přicházejí noví členové, nebo se vracejí, jako je Svaz chemického průmyslu a významné firmy. Svaz byl v letošním roce stabilizovaný, vytvářel výrazný tlak na politiky a byl mimořádně mediálně viditelný. Velmi dobrou práci odvedli členové našeho představenstva. Doba byla politicky silně turbulentní, ekonomika se těžko dostávala z červených čísel, o to angažovanější bylo vedení Svazu. Byli jsme dominantním zástupcem zaměstnavatelů, byť jsme ve vládě premiéra Petra Nečase neměli až na výjimky schopné partnery, komunikace vázla. Příchodem Jiřího Rusnoka se změnila kultura jednání, většina členů vlády byla odborně na výši a komunikativní. I díky tomu se nám podařilo dotáhnout či posunout k řešení některá klíčová témata. Co se týká mé vlastní firmy, ze složité ekonomické situace se dostáváme další restrukturalizací a opatřeními. Osobně jsem rád, že se můj zdravotní stav stabilizoval, což mi dodává chuť a energii do práce. Mám dobrý pocit z toho, že se Svazu některé věci daří a věřím, že se další povedou i v příštím roce. 2. Trochu jsme počátkem roku podlehli výsledkům našich šetření a očekávání, že druhá polovina roku bude příznivější. Co podrazilo optimismus můj i velké části našich členů, bylo nezodpovědné rozhodnutí ČNB o devizových intervencích. 12

Život Svazu

Radek Špicar viceprezident SP ČR 1. Za největší úspěch považuji, že se nám letos opět podařilo splnit několik závazků, se kterými jsme se jako představenstvo ucházeli ve volbách o podporu naší členské základny. Podařilo se nám zjednodušit organizační strukturu Svazu a zefektivnit její chod. Od jara letošního roku máme díky úsporným opatřením - pokud jde o členství v mezinárodních organizacích - poprvé na plný úvazek vlastního zástupce v BUSINESSEUROPE v Bruselu, který tam aktivně hájí zájmy našich členů. V době, kdy téměř 80 procent národní legislativy má původ v bruselských směrnicích, to považuji za významné posílení naší pozice. Podle výsledků mediálních monitoringů jsme byli letos vidět a slyšet víc než kdy v minulosti. I díky tomu jsme prosadili mnoho z našich programových priorit: OZE, pilotní projekt duálního vzdělávání, stabilizaci EGAP a ČEB. Současně s tím se podařilo získat mnoho nových členů, ať už svazů nebo firem, což nám umožní posílit naši finanční stabilitu. 2. Bohužel se ukázalo jako nereálné očekávat, že se konečně dočkáme stabilní politické situace, která nám umožní společně s vládou pracovat na nutných strukturálních reformách. Restem určitě zůstává komplexní řešení OZE, zavedení systému duálního vzdělávání a zákon o státní službě.

Stanislav Kázecký viceprezident SP ČR 1. SP ČR posiluje své postavení reprezentanta českého průmyslu. ZVVZ GROUP dosáhla i přes omezení investiční výstavby v ČR i v EU dobré výsledky a daří se i rozšiřovat dodávky v zemích bývalého Sovětského svazu. A pro mě osobně – stále ještě dobrý zdravotní stav přiměřený věku. 2. Zklamáním byla nestabilita politického prostředí, která vyústila v předčasné volby. Dále postoj Nečasovy vlády k EU a společné měně a pokračující nepřehlednost a nepředvídatelnost daní.

Jan Rafaj viceprezident SP ČR 1. U SP ČR prosazení malé novely k OZE, která snížila stávající výši poplatku a zastropovala jej. V této souvislosti si nesmírně vážím skutečnosti, že se nám podařila vytvořit široká koalice firem, svazů a institucí, která společně s námi vytvořila mimořádný tlak na zákonodárce. Pro firmu dokončení investice do modernizace kontilití na ocelárně a zajištění dotací na ekologické projekty. A pro mě osobně narození prvorozeného syna Jana. 2. Očekával jsem, že se nám podaří ještě výrazněji snížit poplatek za podporu OZE pro velkospotřebitele elektřiny a rovněž, že se nám podaří vyloučit samovýrobce z této povinnosti úplně.

Pavel Juříček viceprezident SP ČR 1. SP ČR se opět stal respektovaným partnerem vůči vládě a sociálním partnerům. Pro firmu – rozběhnutí nových projektů v Číně a stabilizace výroby, získání sedmi nových projektů v Rusku. U sebe necítím žádný osobní úspěch, je to záležitost týmu. 2. Rychlejší náběh již jmenovaných projektů v Číně.

Zbyněk Frolík člen představenstva SP ČR 1. Svaz se opět výrazně a lépe zviditelnil a dosáhl významnějšího postavení při vyjednávání s vládou. Výrazně se zkvalitnilo PR a časopis Spektrum i zasílání informací mailovou poštou. SP ČR uplatnil svůj vliv v rámci exportní strategie a pomáhá vybírat a vysílat odborníky do zahraničí pod hlavičkou Czechtrade. Naše firma: Stali jsme se největšími výrobci v oboru v Evropě a třetími na světě. Dosáhli jsme rekordního obratu a podařilo se nám založit další dceřiné společnosti v Rusku, Mexiku a Brazílii. A osobně: Dožili jsme se s manželkou, kterou znám od šesti let a jsem do ní zamilován od třinácti let, ve zdraví oba 60. narozenin. 2. Nečekal jsem, že budou takové vládní a parlamentní turbulence. Těším se, až se konečně situace uklidní a partaje přestanou válčit uvnitř i mezi sebou a začnou pracovat pro lidi a až se ta “blbá nálada“ změní na pozitivní očekávání. V osobní i podnikové rovině jsem spokojen. jnd Život Svazu

13

Nové tváře v představenstvu Svazu Novými členy představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se v listopadu stali pánové Petr Cingr, Ivan Vrzal a Bohdan Wojnar. Zeptali jsme se jich, co pro ně členství v představenstvu SP ČR znamená a jakých cílů by v něm chtěli dosáhnout.

Petr Cingr

Ivan Vrzal

Členství v SP ČR pro mě a moje kolegy ze Svazu chemického průmyslu znamená příležitost úzce se zapojit do aktivit nejdůležitějšího svazu zaměstnavatelů, který působí v České republice. Jako zástupce chemického průmyslu, který je jedním z nejvýznamnějších odvětví v zemi, chci nabídnout SP ČR naše odborníky pro řešení důležitých odvětvových strategií a pro prosazování změn podnikatelského prostředí. Konkurenceschopnost České republiky je pro nás klíčovým tématem, jsme přesvědčeni, že pouze koncentrací všech zájmových průmyslových skupin do jednoho svazu docílíme rychle potřebných změn.

Členství v představenstvu pro mne znamená možnost posouvat některé věci rychleji dopředu. Hlavní cíle v oblasti ICT vidím v dosahování vyššího hospodářského růstu lepším využitím ICT technologií a také v postupném sbližování světa tradičního businessu a světa ICT technologií.

Absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze a University of Maastricht Petr Cingr svou profesionální kariéru zahájil v roce 1991 ve společnosti Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Působil zde jako projektant, specialista na strategické plánování, ředitel úseku strategického plánování, od roku 1999 jako technický ředitel a v roce 2002 generální ředitel. Ve stejném roce se stal ředitelem Chemopetrolu a.s., jímž byl do roku 2006. Tehdy se stal místopředsedou představenstva Agrofert holdingu, a.s., v této funkci působí dosud. V letech 2006–2007 byl také ředitelem divize Maso Agrofert holding a generálním ředitelem firmy KOSTELECKÉ UZENINY, a.s. Od roku 2008 byl výkonným ředitelem Agrofert holding a.s, od roku 2011 je ředitelem divize hnojiv a paliv Agrofert holding a.s. a generálním ředitelem Lovochemie a.s.

14

Život Svazu

Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Ivan Vrzal působil počátkem 90. let na ministerstvu pro privatizaci, v letech 1992–1998 byl poslancem Parlamentu ČR a místopředsedou jeho hospodářského výboru. Působil také jako poradce předsedy Fondu národního majetku, místopředseda představenstva Lázeňského sanatoria Sanssouci a člen dozorčí rady Unipetrolu. Od roku 1999 je místopředsedou představenstva společnosti NET PARTNERS a.s. a od následujícího roku jednatelem společnosti Stratman&Associates. Je předsedou expertního týmu SP ČR pro ICT, zástupce SP ČR v BUSINESSEUROPE ve výboru pro vnitřní trh, skupině pro digitální agendu.

Bohdan Wojnar Být členem představenstva SP ČR pro mě znamená za prvé velkou čest, za druhé odpovědnost a za třetí hodně práce. Mezi mé hlavní cíle patří zejména další posilování konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním prostředí v čele s průmyslem jako jejím hlavním tahounem. Zásadní je pro mě také další podpora technického vzdělávání a jeho rozvoje v České republice, protože

jen s dobrými odborníky budeme schopni dále posilovat naší pozici jedné z nejprůmyslovějších zemí v Evropě. Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Bohdan Wojnar působil v letech 1983–1985 ve společnosti Kaučuk v Kralupech nad Vltavou. Od roku 1985 zastává různé funkce ve společnosti Škoda Auto a Volkswagen – byl například vedoucím controllingu Škody Auto, členem představenstva Volkswagen Slovakia a.s., členem představenstva Slovenské průmyslové a obchodní komory, členem představenstva Svazu automobilového průmyslu SR, ředitelem dceřiné společnosti Škoda IMMO s.r.o. a generálním ředitelem dceřiné společnosti Škoda Auto Udmurtija. Od roku 2011 je členem akademické rady VŠE v Praze a viceprezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP. jnd

Libor Lukášek: Vstup do Svazu znamená silnější pozici V říjnu stala novým členem Svazu společnost MERO ČR, a.s. Člen jejího představenstva a ředitel pro strategický rozvoj a správu Libor Lukášek využil možnosti prezentovat firmu v anketě Spektra: Co pro Vaši firmu členství ve Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) znamená? SP ČR je velmi renomovanou a prestižní profesní organizací. Od našeho vstupu si slibujeme především posílení postavení společnosti MERO ČR, a.s. a využití zkušeností SP ČR, případně jeho jednotlivých členů při prosazování podnikatelských zájmů naší společnosti.

Jakými tématy by se SP ČR měl podle Vás zabývat v roce 2014? S ohledem na oblast předmětu podnikání naší společnosti, tj. přeprava a skladování ropy pro potřeby českých rafinérií, potažmo celého českého národního hospodářství, bychom rádi jako jedno z témat činnosti SP ČR v roce 2014 viděli problematiku energetické bezpečnosti ČR a diskusi nad budoucností českého rafinérského a petrochemického průmyslu v ČR.

Přiblížil byste Vaši firmu z hlediska úspěchů Vašeho podnikání a plánů do budoucna? Společnost MERO ČR, a.s. je jedním ze  strategických podniků v majoritním držení státu. Zabývá se především přepravou ropy a udržováním strategických nouzových zásob ropy. Naším cílem je i nadále přispívat k udržení, příp. zvýšení nastavené úrovně energetické bezpečnosti ČR v oblasti ropy a ropných produktů. jnd 

naši Noví členové Svazu v roce 2013 V roce 2013 se řady Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) rozšířily o 15 firem a společností a dva odvětvové svazy. V srpnu se připojil Svaz chemického průmyslu ČR, v listopadu poté Český plynárenský svaz. V lednu řady členských firem SP ČR rozšířily společnosti AABYSS s.r.o. a AUFEER DESIGN, s.r.o., v následujícím měsíci to byly firmy Enreco Trade s.r.o., LFA 2020 cz s.r.o. a PSG-International a.s. V březnu se členy staly společnosti Daikin Industries Czech Republic s.r.o. a Mobilní pivovary s.r.o. spolu s Fakultou výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. O měsíc později se členem SP ČR stala firma FOXCONN CZ s.r.o. Srpnovým nováčkem v řadách Svazu je společnost Petr Otáhal a.s., zářijovým Inekon Systems, s.r.o. V říjnu se novými členy staly firmy ATLAS Consulting spol. s.r.o., MERO ČR, a.s., MB-International, s.r.o., OPTIPLAST EYEWEAR a.s. a PAPCEL, a.s. jnd

Život Svazu

15

David Dostál: Chceme společně prosazovat konkurenceschopnost ČR Řady členských firem Svazu v listopadu rozšířila společnost PAPCEL, a.s., jež se zabývá dodávkami komplexních řešení a služeb v oblasti papírenského průmyslu. O důvodech vstupu firmy do Svazu hovořil předseda jejího představenstva David Dostál.

Předseda představenstva PAPCEL, a.s. David Dostál (vlevo) s prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem po podpisu smlouvy o vstupu společnosti do Svazu.

Proč jste se rozhodli stát se členem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)? S jakými očekáváními do Svazu vstupujete? Členy jsme se stali především, abychom vyjádřili podporu vedení SP ČR v prosazování názorů na zvýšení konkurenceschopnosti naší země. PAPCEL, a.s. vyváží většinu svých výrobků do zahraničí a proto nás zajímá především exportní politika a podpora státu. Jsme aktivní v činnosti platformy exportérů, jejímž cílem je společně s MPO, EGAP a ČEB vytvářet nejlepší podmínky pro export českých výrobků. Můžete představit Vaši firmu? Akciová společnost PAPCEL, a. s., Litovel má více než šedesátiletou tradici jako

16

Život Svazu

výrobce a dodavatel strojů a zařízení pro papírenský průmysl. Z původní orientace na československý a později český trh firma po roce 2000 prošla transformací a v současnosti směřuje 90 procent své produkce do zahraničí. V tomto období společnost intenzivně pracovala na rozvoji své distribuční sítě a byla zahájena spolupráce s řadou obchodních zástupců v Evropě, následně také v Latinské Americe, Africe a Asii. V rámci rozvoje obchodu na území bývalého Sovětského svazu byla v této době založena také dceřiná pobočka v Sankt Petěrburgu. Společnost se tak stala ve svém segmentu významným evropským hráčem a úspěšně proniká na další, i mimoevropské trhy. V minulém roce získala dosud největší zakázku v Bělorusku.

Jaké jsou Vaše zahraniční aktivity? Co pro Vás znamená nedávný krok ČNB na oslabení koruny? Jak již bylo uvedeno, společnost se z 90 % zaměřuje na export svých výrobků a služeb jak na naše tradiční trhy, což jsou země bývalého Sovětského svazu, Turecko, Egypt, tak i na nové trhy jako Asie, Střední Amerika a Střední východ. Nedávný krok ČNB vedoucí k oslabení koruny jsme jako exportéři samozřejmě uvítali, nicméně hodnotit celkový přínos tohoto zásadního kroku je zatím trochu předčasné. Rozhodně si uvědomujeme, že tento krok bude i pro nás mít také opačný dopad, zejména v sekundárním zdražování importovaných komodit jako jsou energie, pohonné hmoty, hutní matriál apod. Čím aktuálně Vaše firma žije, jaké jsou nyní její stěžejní zakázky? V současné době firma realizuje svoji dosud největší zakázku pro běloruský papírenský koncern „Zavod Gazetnoj Bumagi“ Šklov na dodávku kompletní papírenské linky na výrobu dekoračních papírů. Smlouva byla podepsána 20. listopadu 2012 a naše společnost ve vypsaném tendru porazila významné konkurenty z oboru. Jedná se o zakázku výstavby nového papírenského závodu „na zelené louce“. V současné době již v plném proudu probíhají konstrukční a projekční práce. Jak se na Vaší firmě podepsala hospodářská krize? Krize samozřejmě měla vliv i na nás, zejména se odrazila ve snížení úrovně

zakázkové náplně. V té době jsme byli nuceni přistoupit k určitým stimulujícím opatřením, k optimalizaci svých výrobních procesů a kapacit a k hledání nových obchodních možností. Východiskem z krize pro nás byla transformace na obchodněinženýrskou firmu. Snažili jsme se rozšířit portfolio svých výrobků a činností a být komplexní v potenciálních dodávkách. Zákazníci ocenili rozšíření našich služeb také do oblasti investičního poradenství, zpracování business plánů, zpracování bázových projektů apod. S jakými očekáváními budete vstupovat do roku 2014, jaké jsou Vaše aktuální cíle? Do roku 2014 budeme vstupovat s poměrně velkým očekáváním. Již tento

rok, tedy 2013, se jeví jako další z řady nejúspěšnějších let z hlediska růstu hospodářských výsledků, kdy by se tržby společnosti měly dotknout hranice jedné miliardy korun. Příští rok plánujeme opět další zlepšení. Z pohledu tržeb a zisku společnosti tak plánujeme růst o cca 40 procent oproti letošnímu roku. Zde se můžeme opřít o poměrně vysokou zakázkovou náplň, která se bude pohybovat na začátku roku 2014 nad úrovní dvou miliard korun. Nosnou zakázkou v roce 2014 bude realizace projektu pro našeho běloruského zákazníka – koncern „Zavod Gazetnoj Bumagi“. SP ČR chce nasměrovat debatu o budoucnosti země svou Libereckou

výzvou. Jak ji hodnotíte a co pozitivního podle Vás může přinést? S Libereckou výzvou se ztotožňujeme nejen jako exportéři a jako podnikatelé, ale i jako občané České republiky. Apel na současné i budoucí politické reprezentace, aby se začaly zodpovědně zabývat zastavením současného propadu konkurenceschopnosti České republiky, jistě tlumočí názory většiny členů svazu. My doufáme, že do budoucna snad tento tlak ze strany SP ČR přinese zastavení současného negativního vývoje, zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu a efektivity trhu práce. Jiří Janda Sekce komunikace SP ČR [email protected]

David Dostál Absolvoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. Nejprve působil v různých vedoucích funkcích ve společnostech skupiny ICEC, od roku 1998 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti PAPCEL, a.s., v Litovli.

Ladislav Novák: Naše členství v SP ČR zvýší akceschopnost obou svazů Svaz chemického průmyslu ČR se v srpnu stal členem SP ČR. S plány chemiků pro příští období Spektrum seznámil ředitel svazu Ladislav Novák. Co pro Váš svaz členství v Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) znamená? Asi totéž, co pro SP ČR – návrat po víceletém přerušení, zvýšení vzájemného respektu a zodpovědnosti a posílení pozice jak SP ČR, tak i našeho Svazu. Patříme mezi tři nejvýznamnější průmyslové sektory v této zemi, podstatné tvůrce průmyslového HDP a velké zaměstnavatele. I v minulých letech jsme úzce spolupracovali, ale teď čekáme, že naše opětovné členství zvýší akceschopnost naši i SP ČR. Jakým aktuálním záležitostem se nyní Váš svaz věnuje? V letošním roce jsme se věnovali především implementaci chemické legislativy REACH v souvislosti s malými a středními

podniky a také navrhované legislativě pro nanomateriály a endokrinní disruptory. Dále také tradičně ekologické legislativě. Společným tématem energeticko-intenzivních průmyslů pak byla změna zákona o podpoře energií z obnovitelných zdrojů (známé OZE), na tom jsme společně udělali kus práce. Významným tématem pro nás byl i systém obchodování s emisemi v EU – EU ETS a jeho část, tzv. backloading, kdy EU má v úmyslu stáhnout z trhu část emisních povolenek a tím docílit navýšení jejich ceny. Pro nás je to z mnoha důvodů nepřijatelné. Po počátečním úspěchu, kdy poslanci EP „backloading“ zamítli, však situace nyní vypadá, že tento administrativní zásah Evropské komise bude přijat. Budeme

Život Svazu

17

jednotlivých členů SP ČR výrazně liší a různí a pro SP ČR je a bude obtížné najít za průmysl jednotnou pozici. Naopak jsme celkem optimističtí k vývoji OZE i možnému čerpání a směřování evropských a národních fondů, kde jsme, doufám, na stejné vlně. Stále také nejsme spokojeni s podporou malých a středních podniků, je to segment, který nejvíce doplácí na zvyšující se regulatorní snahy EU a přes deklaratorní podporu je stále na okraji zájmu. Regulace všeobecně přispívá k enormní finanční a administrativní zátěži, které je náš průmysl neustále vystaven – sečteno a podtrženo jsou to desítky až stovky miliard. Jak se na životě českých chemiků odráží současná neklidná politická situace? Neřekl bych, že chemici vnímají současnou politickou situaci jinak než ostatní – chceme co nejdříve stabilní vládu, která bude vnímat potřeby průmyslu a bude vytvářet rozumný a předvídatelný exekutivní a legislativní prostor k dalšímu rozvoji. Nejen chemický průmysl musí zůstat konkurenceschopný, aby dokázal čelit budoucím výzvám, aby dokázal vytvářet hodnoty a v neposlední řadě zaměstnávat lidi a tím udržovat sociální smír. však bojovat dál. Také jsme se hodně věnovali advokacii v oblasti fondů, resp. nového plánovacího období EU pro roky 2014 – 2020 a zamezení diskriminace větších a velkých společností v budoucím možném přístupu k finančním zdrojům. Podpořili jsme chemické vzdělávání mezi mladými soutěží Mladý chemik, které se zúčastnilo 4500 žáků základních škol. No a konečně, jako každý rok, vyjednáváme za některé naše členy s odbory text nové kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kromě toho odvíjíme a administrujeme tři velké projekty: Vzděláváním ke konkurenceschopnosti, ChemLog T+T a Nanoforce. Prostřednictvím námi založených technologických platforem SusChem (pro udržitelnou chemii), Biosložky a Plasty tvoříme mosty mezi vědou, výzkumem a průmyslem. Jak hodnotíte Libereckou výzvu SP ČR politikům a očekáváte, že by mohla přispět ke zlepšení situace v současné české ekonomice i společnosti? Jednoznačně pozitivně, i když bychom možná mohli být více konkrétní. Ale je to první výkop, určitě se k formulaci detailních požadavků dostaneme. Také už, doufejme, budeme vědět, komu je adresovat. Co se Vašemu svazu v uplynulém období povedlo, co Vás naopak trápí? Zmiňuji už v předešlé odpovědi o našich aktivitách v tomto roce to, že se situací kolem „backloadingu“ EU ETS nemůžeme být spokojeni. Je to mimochodem téma, kde se zájmy

18

Život Svazu

Jaké budou hlavní úkoly Vašeho svazu pro příští rok? Témata pro 2014 jsou víceméně shodná s letošním rokem, osmdesát procent veškeré legislativy se dnes rodí v EU, máme tedy za povinnost sledovat už v zárodku legislativní pokusy a návrhy a pokoušet se je modelovat ve prospěch průmyslu. Do karet nám asi může hrát i fakt, že sama EU hlásí návrat k industrializaci evropského prostoru, vyzývá členské státy k tomu, aby minimálně 20 procent HDP opět tvořil průmysl. Také, určitě společně, budeme pokračovat ve snaze novelizovat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů tak, abychom nemuseli platit na podporu obnovitelných zdrojů třicetkrát více než v Německu. Budeme se bít za zásadní reformu EU ETS tak, aby pro chemický průmysl nebyla likvidační. Budeme podporovat snahy deregulovat trh energetiky. Budeme dále podporovat malé a střední podniky v oblasti legislativy i přístupu na trh. Budeme podporovat směřování finančních toků určených pro vědu, výzkum a inovace do průmyslu. Chceme dále pokračovat v podpoře soutěže Mladý chemik. Budeme dále bojovat za zlepšování image chemického průmyslu. Znáte jiný průmysl, jehož název se odvíjí od předmětu, který se učí už na základní škole? Myslím také, že je čas na novelizaci zákoníku práce, to určitě chceme iniciovat. Jiří Janda Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Bankéři z ČNB intervence bránili Zásadním tématem posledních týdnů roku 2013 byly v listopadu zahájené devizové intervence centrální banky. Mluvilo se o nich také na tradičním prosincovém setkání zástupců zaměstnavatelů a podnikatelů s členy bankovní rady. Každoročně se koncem roku scházejí zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a dalších zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a asociací i představitelů Hospodářské komory s členy bankovní rady České národní banky (ČNB), aby diskutovali situaci české ekonomiky v mezinárodním kontextu. Hlavním tématem letošního setkání, jež se uskutečnilo počátkem prosince, bylo dle očekávání rozhodnutí o devizových intervencích. Pětice přítomných členů bankovní rady v čele s guvernérem Miroslavem Singerem, kteří sedmičlennou bankovní radu reprezentovali, tento krok obhajovala „ jako jeden muž“. Bankéři nepřipustili jakákoliv rizika dalšího vývoje ani možná slabá místa, o kterých se pojednává v našem stanovisku zveřejněném v listopadu na webu Svazu na stránce http:// www.spcr.cz/stanoviska-sp-cr/stanovisko-sp-cr-k-devizovymintervencim-cnb. Stručně řečeno – vyjádřili přesvědčení o nevyhnutelnosti tohoto kroku. Jejich hlavním argumentem bylo odvrácení hrozby deflace. Na druhé straně z jejich komentáře vyplynulo, že o devizových intervencích hlasovala bankovní rada již poněkolikáté a teprve v listopadu dopadlo hlasování ve prospěch uvedeného kroku. O tom, že rozhodnutí tedy nemohlo být tak jednoznačné, svědčí i neoficiální informace, jak hlasovali jednotliví členové rady. Delegaci zaměstnavatelů vedl viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký, který shrnul postoj Svazu; doplnil jej analytik SP ČR Bohuslav Čížek. Svaz vychází z toho, že podniky tento krok nevnímají jako jednoznačně pozitivní a poukazují na řadu rizik, nejistot a rozdílných dopadů. Vedle pozitivních efektů přináší zvýšené náklady, zejména prostřednictvím dovozu. Dokonce i někteří velcí exportéři poukazují po důkladné kalkulaci na relativně mizivý celkový a krátkodobý efekt na jejich výsledky. Řada z nich je zajištěna standardními finančními nástroji na podstatně silnější hodnotu koruny vůči euru. Proti kurzovému riziku pro následujících dvanáct měsíců je pojištěno kolem třetiny očekávaného exportu. Zajištěni jsou zejména velcí exportéři. Firmy současně poukazují na zvyšující se tlak zahraničních odběratelů na snížení cen od svých dodavatelů. Odběratelé se tak chtějí podílet na profitu vyplývajícím ze zpevnění koruny. Ve stanovisku Svazu prezentovaném na diskusi se uvádí, že „intervence ČNB výrazně oslabila korunu nad přirozenou hodnotu jejího vývoje. Z tohoto pohledu se značně nejisté jeví

Viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký (vlevo) při jednání s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem.

období po ukončení intervencí a následného vývoje kurzu. Otázkou je, jak rychle pak bude kurz posilovat a jak bude volatilní“. Přestože při jednání členové bankovní rady takový problém nepřiznali, je zřejmé, že to nebude tak jednoduché. Samozřejmě vývoj závisí také na stavu, v jakém se ekonomika bude v dané době nacházet. Pro podnikatelské prostředí je potřebná dlouhodobá předvídatelnost a srozumitelnost, bez toho se obtížně sestavují dlouhodobé plány. Každý výraznější umělý zásah je tak vnímán „minimálně s otazníky“. „Většina firem má obavy, jak a kdy skončí devizové intervence,“ upozornil Stanislav Kázecký. V souvislosti s devizovými intervencemi se diskutovala i otázka způsobu komunikace tak zásadního kroku. I když guvernér ČNB Miroslav Singer citoval přesně své výroky o tom, že „pravděpodobnost takového kroku ( tzn. devizové intervence) je vysoká,“ shodli se účastníci jednání, že je potřeba se nad tímto problémem zamyslet. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Život Svazu

19

Bilance roku 2013: Dvanáct misí Svaz letos zorganizoval dvanáct podnikatelských misí. Protože šlo o delegace doprovázející politiky, není to v kontextu vnitropolitických turbulencí špatný výsledek. Co do počtu účastníků byly nejúspěšnější mise s předsedou vlády Petrem Nečasem do Ruska (80 účastníků) a s prezidentem Milošem Zemanem do Izraele (60 účastníků) a na Ukrajinu (90 účastníků). I návštěvy jihovýchodní Asie (Vietnam, Thajsko, Myanmar) a USA s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou nebo Gruzie a Arménie s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem byly hodnoceny dobře.

Zájem o Turecko a Dánsko K nejvýznamnějším tuzemským akcím lze zařadit Česko‑turecké business fórum při příležitosti návštěvy předsedy vlády Turecké republiky Recepa Erdogana i seminář, který přiblížil českým firmám příležitosti a možnosti účasti v projektech obnovy dopravní infrastruktury v Dánsku. Příležitost jednat se zahraničními partnery o obchodní spolupráci měli naši členové i další zájemci s delegacemi z Číny, Indonésie, Vietnamu, Nepálu, Slovinska, USA, Singapuru a Rakouska. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně zase mohli jednat s tureckými firmami, které se zúčastnily námi zorganizovaného business fóra.

Konzultace s ekonomickými diplomaty Tradicí se již staly konzultace firem s ekonomickými diplomaty a pracovníky obchodních zastoupení MPO. Svaz je pořádá již deset let. Letos se jich zúčastnilo 400 zástupců firem, největší zájem byl o Rusko, Indii, Ukrajinu, Kazachstán, Brazílii, Turecko, Vietnam, USA, JAR, Čínu, Německo a Polsko. K podpoře exportu patří i účast na veletrzích (zahraničních i tuzemských s mezinárodní účastí). Sekce mezinárodních vztahů má v gesci i Veletržní výbor, který doporučuje zahraniční veletrhy k zařazení mezi akce podporované buď MPO (oficiální účastí) nebo z evropských fondů prostřednictvím CzechTrade (projekt SVV – Specializované výstavy a veletrhy). Kromě toho se také vybraných veletrhů přímo účastníme a formou katalogové prezentace na nich představujeme firmy, které se jich nemohly účastnit. Letos jsme byli na veletrzích v Iráku (Erbil Energy Iraq), Srbsku (EcoFair Bělehrad) a Španělsku (SmartCity Barcelona). Mezi významné proexportní akce patří i soutěž Exportní grant HSBC banky. Svaz je zapojen formou partnerství.

20

Podpora exportu

Sekce mezinárodních vztahů kromě organizování všech uvedených akcí (a mnoha dalších, mezi jinými také sněmu Svazu na MSV v Brně) je zapojena také do činnosti pracovních týmů Exportní strategie zaměřených na služby pro exportéry, síť zahraničních zastoupení, zpravodajství pro export, zahraniční rozvojovou spolupráci a exportní financování a pojišťování. K počinům v rámci činnosti těchto týmů v letošním roce patří vybrání kvalifikovaných nových pracovníků zahraničních kanceláří MPO a připravované zapojení Svazu do systému sdílených informací MPO a MZV SINPRO. Letos pod vedením viceprezidenta Radka Špicara vznikla Platforma exportérů jako další z expertních týmů Svazu. Zaměřuje se na exportní financování a pojištění.

Svaz lobbuje v Bruselu Svaz měl sice již od roku 1993 svého zástupce při BUSINESSEUROPE v Bruselu, teprve od dubna však zde poprvé má stálého delegáta na plný úvazek – Tomáše Pirkla, který se stal důležitou součástí bruselského týmu, kam patří také Tomáš Hartman z CEBRE a zejména naše nejzkušenější bruselská síla Vlaďka Drbalová. Náš domácí EU tým letos posílili zástupci významných členů – společností Arcelor Mittal, IBM, Škoda Auto a ČEZ. Společně se snažíme o efektivnější práci s evropskými regulacemi. Příkladem dobré spolupráce je společné memorandum průmyslových a podnikatelských svazů ČR, Polska, Slovenské republiky a Maďarska k pravidlům pro poskytování veřejné podpory 2014 – 2020. Změny pravidel navrhované EK mohly vést k diskriminaci velkých firem a k omezení národních programů investičních pobídek. Výsledek sice nesplnil naše očekávání, ale i dosažený kompromis je možné pokládat za úspěch. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

V Koreji se jednalo o spolupráci s rodinnými konglomeráty Jednání s partnerskou Federací korejského průmyslu FKI se zúčastnili (zleva) zástupce generálního tajemníka FKI Chi-Sung Eom, ekonomický diplomat Miloš Sklenka, místopředseda a generální ředitel FKI Seungcheol Lee, generální ředitel SP ČR Jaroslav Hanák, velvyslanec ČR v Korejské republice Jaroslav Olša a ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Dagmar Kuchtová.

Pozornost Svazu se upírá daleko za hranice ČR – jeho prezident Jaroslav Hanák v listopadu jednal v Korejské republice o možnostech zapojení českých firem do velkých projektů ve třetích zemích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák se v posledním listopadovém týdnu při návratu z podnikatelské mise na Tchaj-wan zastavil v Korejské republice. V Soulu se setkal s představiteli nejvýznamnějších rodinných konglomerátů – tzv. čebolů. Jaroslav Hanák postupně jednal s vedením společností Samsung Engineering&Construction, Hanwha Engineering&Construction a Hyundai Engineering & Construction. Setkáním byl přítomen velvyslanec ČR v Korejské republice Jaroslav Olša. Tématem rozhovorů bylo zapojení českých firem zejména do velkých projektů ve třetích zemích. Jaroslav Hanák se v Soulu sešel také s viceprezidentem partnerské Federace korejského průmyslu FKI a s prezidentem Asociace dovozců KOIMA. Svaz průmyslu a dopravy ČR by ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Soulu chtěl podpořit větší zapojení českých firem do společných projektů s korejskými partnery jak v Koreji, tak i ve třetích zemích. Podmínky pro rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce jsou vytvořeny, a to jak smluvní včetně Bilance vzájemného obchodu mezi ČR a Koreou (leden–červen 2013) v miliardách USD Import ČR Export ČR Celkem 0 0,5

1

1,5 2

dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, tak i logistické – přímé letecké spojení letadly ČSA a Korean Airlines je obchodníkům k dispozici desetkrát týdně. Významné rodinné firmy v Koreji vytvářejí přibližně 80 procent HDP v zemi a představují tak hlavní sílu korejské ekonomiky, která je podle MMF čtvrtá největší v Asii a 12. největší na světě (údaje za rok 2012). Korejská republika je po Číně a USA třetím největším obchodním partnerem České republiky mimo Evropu, bilance vzájemného obchodu však mluví výrazně v náš neprospěch (obrat za 1. pololetí 2013 činil 1,9 miliardy USD, z toho export z ČR 294 milionů USD a dovoz z Koreje 1,6 miliardy USD). Jedná se například o elektrárny, chemické závody, čistírny odpadních vod a další vodohospodářské a ekologické projekty, železnice, přístavy, offshorové plošiny, důlní a těžební průmysl, výstavbu objektů občanské vybavenosti apod. Představení českých dodavatelů technologií a výrobků pro tyto projekty korejským partnerům bude cílem podnikatelské mise, kterou SP ČR plánuje na květen 2014. Neméně důležité jsou i kulturní vazby, které významně podporuje český velvyslanec v Soulu i České centrum. Korejci nás znají a mají o nás zájem, svědčí o tom i obliba české literatury, hudby a výtvarného umění. Naším cílem proto je využít tyto příznivé okolnosti pro český průmysl. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Podpora exportu

21

Jaroslav Ira: Změny trhu posilují zájem o naše turbíny Turbíny Škoda zná celý svět. Paradoxem proto je, že Škoda nepatří mezi firmy, které by se měly podílet na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín – navzdory slibům politiků, že při stavbě budou preferovat domácí společnosti. Dr. Jaroslava Iry, MBA, ředitele úseku Marketing a rozvoj obchodu společnosti Doosan Škoda Power jsme se proto zeptali: a obchodní zastoupení v USA. Jinak ale využíváme také sítě DHIC, jejíž součástí jsme od roku 2009. Součástí skupiny Doosan jsme se stali právě díky naší technologické nezávislosti a nyní působíme i jako středisko vývoje parních turbín pro celou skupinu. Naše produktové portfolio zahrnuje parní turbíny jednotkového výkonu 15–1200 MW pro všechny aplikace včetně superkritických a jaderných elektráren.

Tradice výroby turbín ve společnosti Doosan Škoda Power se začala psát před 110 lety. Můžete nám přiblížit cestu, kterou společnost při jejich vývoji a výrobě prošla? První parní turbína byla ve strojírnách ŠKODA vyrobena v roce 1904 dle licence profesora Rateau. V roce 1911 pak první turbína vlastní konstrukce založená na rovnotlakové koncepci, u níž setrváváme dodnes. V průběhu let jsme přinesli některá konstrukční prvenství jako princip přihřívání páry, vnitřní separaci vody u turbín pro jaderné elektrárny či konstrukční řešení odběru páry z turbíny. Nevyužíváme žádné cizí licence ani know­ ‑how, naopak v minulosti jsme dvakrát rozšířili naši technologii do Číny a dvakrát do Indie. Od roku 1968 máme výrobu a všechny ostatní aktivity soustředěné „pod jednou střechou“ v současném výrobním závodu v Plzni, dceřinou společnost v Indii

22

Inzerce

Dnešek společnosti je neméně úspěšný. Jaké turbíny zákazníkům nabízíte dnes a kde všude nacházejí uplatnění? Dá se říci, že celosvětově prochází energetika určitou revizí koncepce. V poslední době se objevily různé vlivy jako rozmach OZE, otazníky kolem JE, břidlicový plyn atd. V konečném důsledku to má vliv i na vývoj technologie. Dá se říci, že globálně palivový mix zůstává, tj. plyn, biomasa, jádro a opět uhlí, záleží na regionu. V rámci skupiny Doosan jsme obchodně odpovědni za dodávky až do 350 MW jednotkového výkonu a to celosvětově. V poslední době jsme kromě Evropy a Středního východu zaznamenali několik úspěchů v Latinské Americe. Doplnil bych, že vyrábíme a dodáváme i další energetické zařízení. Působíme jako dodavatel turbosetu, turbínového ostrova, popřípadě celé strojovny. V rozsahu dodávky poskytujeme veškeré služby od projektu po montáž, uvedení do provozu a zaškolení personálu.

Znamená to tedy, že můžete dodávat turbíny i pro atomové elektrárny? Je jistým překvapením, že jste nebyli osloveni žádným z uchazečů v rámci nabídky na dostavbu JE Temelín. Z jakého důvodu? Obor jaderných elektráren jsme nikdy neopustili od doby prvních dodávek turbín pro jadernou elektrárnu A1 v Jaslovských Bohunicích. Poté jsme vyvinuli a dodali turbíny 220 MW a 1000 MW. Provedli jsme modernizaci JE v Dukovanech, Temelíně i Mochovcích. S naší významnou účastí probíhá modernizace turbín i ve finské JE Loviisa. Na dostavbu ETE jsme připravili dle zadání ČEZ konstrukční řešení pro všechny tři uvažované typy reaktorů. Všichni jsme předpokládali, že dodavatelský model bude jako doposud, tj. maximální zapojení českých firem. Způsob vypsání tendru dává třem osloveným uchazečům zcela volnou ruku ve výběru partnerů a ti toho také v maximální míře využili ve prospěch svých firem. Podíl českých dodávek bude možná 50 procent, těch s vysokou přidanou hodnotou zcela minimálně. V tomto směru je naše postavení při výstavbě vlastní JE na úrovni rozvojové Indie, ne však Číny. Vnímáte jako příležitost skutečnost, že uchazeči o dostavbu mají možnost ve druhém kole výběrového řízení vylepšovat své nabídky? Chtěli jsme to tak chápat a uchazeče jsme v tomto směru oslovili. Avšak s ohledem

na způsob vypsání, jak uvedeno výše – zcela marně. Jednoduše na naše výzvy nereagují. Zde musí zasáhnout státní zájem o funkčnost českých firem, jejich konkurenceschopnost, odborný růst a zaměstnanost. I přes přetrvávající krizi převyšují zakázky vaše výrobní kapacity. V čem je tajemství úspěchu? Jak jste na tom s dodávkami v horizontu dalších let? Souvisí obchodní úspěchy s tím, že jste součástí skupiny Doosan? Řekl bych, že trh celkově ubral na tempu, a to z důvodů technologických, regulačních, ale i ekonomického poklesu. Přesto je v něm stále prostor pro výrobce naší velikosti. Navíc zužitkováváme naši schopnost dodávek zákaznických řešení ve vynikající kvalitě. Dále nám pomáhá i členství ve skupině Doosan a s tím i spolupráce s dalšími jihokorejskými EPC kontraktory. Jakým směrem se nyní ubírá výzkum a vývoj nových turbín v rámci skupiny, který, pokud vím, v Plzni zastřešujete? Naše společnost sleduje tři hlavní obchodní oblasti, kterými jsou dodávky zařízení pro nové elektrárny, zařízení pro průmyslové aplikace a modernizace stávajících turbosoustrojí, a to i našich

konkurentů. Tomu odpovídá i zaměření našeho vývoje, který musí podporovat všechny tři směry. Současně je třeba vyhovět i požadavkům našeho vlastníka, společnosti Doosan. Ve vývoji se zaměřujeme především na nejžádanější parametry zákazníků, kterými jsou účinnost a provozní spolehlivost, s nástupem OZE také provozní pružnost. Samostatnou a inženýrsky hodně intenzivní disciplínou jsou modernizace stávajících zařízení. Z hlediska vývoje celého produktu pak jsou to turbíny pro paroplynové elektrárny, turbíny pro superkritické parametry a již zmíněné turbíny pro jaderné elektrárny. Zhruba před rokem jste na tiskové konferenci představili plány na příštích několik let. Co je jejich podstatou, daří se je naplňovat? Základní podstatou našich plánů je, mít trvalé místo na světovém trhu v oblasti dodávek energetických zařízení. Zakázky, jež jsme v poslední době získali, jen potvrzují, že pracujeme s globálním dosahem. Je to dáno kvalitou naší technologie, hodnotou značky a nakonec i schopností působit na světovém trhu. To vše by nebylo možné bez skvělého, odborně zdatného pracovního týmu, který dnes čítá cca 1300 pracovníků.

S jakými hlavními problémy se potýkáte? Hlavní problém vidím v zostření konkurence dané tím, že kapacity možných dodavatelů převyšují poptávku. Má to vliv na ceny a především na to, že mnozí dodavatelé se přesouvají do segmentů, ve kterých dříve nepůsobili. Trh je nyní vyloženě zákaznický, na rozdíl od období před několika lety. Dalším problémem je stále složitější schvalovací postup umožňující výstavbu elektrárny a to v podstatě kdekoliv ve světě. Dochází k častému rušení záměrů či jejich odkladům, odkladu podpisu kontraktů či jejich účinnosti, mnohdy prodlužování realizace. Jak byste charakterizoval podnikatelské prostředí v České republice? V čem zastáváme za vyspělým světem a naopak, v čem jsou naše přednosti? Výše uvedené problémy působí v určité míře i v České republice, řekněme v porovnání s některými zeměmi přeci jen transparentněji. Pokud bych měl podnikatelské prostředí hodnotit na příkladu naší možné účasti na dostavbě JE Temelín 3 a 4, potom zaostáváme jak za státy Západu, tak i Východu, podpora ze strany státu je nulová. František Petružálek spolupracovník redakce [email protected]

Inzerce  23

Co Svaz prosazoval v roce 2013 Ani letos Svaz neustával ve snaze o zlepšení podmínek pro rozvíjení průmyslu. Úspěch slavily zejména snahy o snížení poplatku na podporu OZE, daňového zvýhodnění výzkumu a aktivity v odpadové legislativě. Také díky tlaku průmyslových firem a svazů pod vedením Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v červnu schválili poslanci vládní návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (OZE). Úprava zastavila podporu projektům, které budou uvedeny do provozu od 1. ledna 2014. Současně stanovuje maximální výši poplatku na podporu OZE na 495,- Kč/MWh instalovaného energetického výkonu. Završila se tím další etapa více než dvouletého úsilí SP ČR o nápravu nepřiměřené podpory obnovitelných zdrojů, která má devastační dopad na řadu energeticky náročných odvětví průmyslu. SP ČR se podařilo obnovit aktivní přípravu legislativy týkající se odpadů. Od září, kdy z jeho iniciativy proběhlo úvodní jednání s náměstkem MŽP Liborem Ježkem za účasti zástupců MPO, došlo k posunu: • přesvědčili jsme MŽP o nezbytnosti vytvořit nový zákon o odpadech místo předkládání neproduktivních „malých“ novel •

prosadili jsme vytvoření zákona o výrobcích s ukončenou životností odděleného od zákona o odpadech MŽP vytvořilo šest pracovních skupin, čtyři z nich opakovaně jednaly o druhotných surovinách (elektrozařízení, baterie, akumulátory, autovraky, pneumatiky, sklo, papír, kovy, plasty)

•

Svaz pořádá koordinační schůzky zástupců zapojených v pracovních skupinách se záměrem vzájemně se informovat o postupech prací, referovat o případných rozporech a formulovat jednotná stanoviska.

Bylo schváleno rozšíření daňového zvýhodnění v zákoně o daních z příjmu o možnost nákupu služeb od výzkumných organizací s účinností od 1. 1. 2014. Sněmovnou schválené zákonné opatření Senátu posunulo platnost vybraných ustanovení zákona č. 458/2011 o rok. SP ČR dlouhodobě usiloval o včasnější platnost tohoto daňového zvýhodnění. Vláda premiéra v demisi Jiřího Rusnoka částečně vyšla vstříc požadavkům SP ČR a v návrhu zákona o státním rozpočtu schválila navýšení rozpočtu Technologické agentury ČR

24

Hospodářská politika

o 400 milionů korun, byť SP ČR požadoval vyšší částku. Otázkou zůstává, jak se postaví k rozpočtu nová vláda. SP ČR se aktivně angažuje v otázce modernizace veřejné podpory, kde nová pravidla ovlivní atraktivitu pro investice například v rámci investičních pobídek či strukturálních fondů. Kromě účasti ve veřejných konzultacích Evropské komise spolupracujeme se státními orgány a zahraničními svazy průmyslu. Nová pravidla představují často zpřísnění stávajících, čímž jde EK sama proti svým cílům a snižuje investiční atraktivnost evropského prostoru. Příkladem může být schválená revize Pravidel regionální veřejné podpory pro roky 2014 – 2020. Došlo například ke snížení intenzity podpory. Naopak byl akceptován požadavek Svazu na možnost zahájit práce na projektu po podání žádosti a nikoliv až po vydání závazného rozhodnutí, jak navrhovala komise. Další aktuálně projednávané změny se týkají nařízení o blokových výjimkách („GBER“) a pravidel státní pomoci v oblasti energetiky a životního prostředí („EEAG“). Za kolektiv autorů Eva Aliapuliosová Sekce hospodářské politiky SP ČR ealiapuliosová@spcr.cz

Svaz je mediálně opět viditelnější Turbulentní končící rok přinesl nejen výrazné politické obraty, nýbrž také stále intenzivnější zájem médií o vyjádření představitelů Svazu průmyslu a dopravy ČR k politické situaci. Mediálně byl Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR) v roce 2013 poměrně na výsluní. Potvrzuje to i určitý nárůst počtu citací oproti předchozím třem letům, kdy do uzávěrky tohoto vydání Spektra v první polovině prosince byli zástupci Svazu citováni zhruba 3700 krát. Nejčastěji byl zájem médií soustředěn na prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka, když byl citován více jak 800 krát. Následován je viceprezidenty Radkem Špicarem s 280 citacemi, Pavlem Juříčkem se 160 citacemi a Janem Rafajem se 130 citacemi. Na rozdíl od předchozích let se zástupci Svazu daleko častěji objevovali v České televizi, zvláště pak v pořadu Otázky Václava Moravce nebo Hyde Parku, ale i ve zprávách. Mezi tištěnými médii neformální partnerství se Svazem potvrdily Hospodářské noviny, které vyjádřením představitelů SP ČR dávají vůbec největší prostor. Mezi seriózními odbornými médii si Svaz vytvořil již poměrně silnou pozici. Novým trendem je to, že jeho některé trendové či dílčí informace začala přebírat i některá bulvární média. Nová je také skutečnost, že se Svaz díky podepsané dohodě o spolupráci se společností Studenta Média a rubrikami v časopisu studenta.cz začíná dostávat mezi mladé lidi. Co se týká tematického zájmu médií, závěrem roku to byla jednoznačně kritická pozice představitelů Svazu vůči devizovým intervencím ČNB, požadující co nejméně pro firmy nelehko stravitelných obratů a postupné zlepšování podnikatelského prostředí.

Od poloviny roku vytvářel proto Svaz mediální tlak na zastavení propadu mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Téma bylo zvednuto na říjnovém Sněmu a poté na Valné hromadě, kde byla přijata a medializována tzv. Liberecká výzva. Hovořilo se o něm i při jednání s politickými stranami a při tripartitních jednáních a také bylo medializováno. Ukazuje se, že volání po Strategii konkurenceschopnosti opřené o konsens začíná být i mediálně atraktivní oblastí. Svaz průmyslu a dopravy ČR si v uplynulém období vydobyl pozici mezi těmi, kdo jsou hlavním partnerem politiků pro vyjednávání. Často byly proto zmiňovány jeho požadavky vůči vládě a politickým stranám. Na špici se držela témata související s energetickou politikou, trhem práce, podporou technického vzdělávání a proexportními aktivitami, a to Přehled počtu mediálních zásahů SP ČR 2013 2012 2011 2010

3700  (do pol. prosince) 3600 3700 3500

2009 2008

4800 3600

Počty citací jsou zaokrouhleny směrem dolů. Zdroj: Newtonit

Média

25

Počty  citací  v  médiích  v  listopadu  -­‐  podle   témat   v souvislosti s jeho podnikatelskými misemi. Spojován byl i s otázkami výzkumu, vývoje a inovací a dalšími prioritami. Výrazně mediálně posílil v komentování trendů a analytickém pohledu na vývoj průmyslu a zaměstnanost a některá další vybraná témata. Pro nadcházející období počátku příštího roku bude podstatné Počty   citací  v  médiích   v   dokázat -­‐mediálně „prodat“ požadavky programového prohlášení listopadu    podle  témat   SP ČR vůči nové vládě a pokračovat v prosazení toho, aby kabinet přijal za svou top prioritu reálnou a dlouhodobou Strategii konkurenceschopnosti.

devizové  intervence  ČNB   ekonomické  aspekty  poliFky   hospodářská  krize   podpora  exportu   energeFka  a  OZE   Liberecká  výzva   technické  vzdělávání   konkurenceschopnost  ČR   ostatní   0  

10   20   30   40   50   60   70   80  

■ ■ Počty citací v médiích v listopadu – podle témat

Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace   SP ČR [email protected]

Setkání s ministrem Jiřím Ciencialou Pozvání na listopadový večer bylo směřováno na ministerstvo průmyslu a obchodu. Jsme velmi rádi, že je pan ministr v demisi Jiří Cienciala přijal. Bylo to poprvé, kdy k diskusi s kolegy z podnikatelského prostředí zasedl "z druhé strany" původní člen klubu. Večer byl úměrně tomu velmi otevřený, konkrétní a velmi přínosný. K hlavním tématům patřil projekt konkurenceschopnosti – jeho podoba vypracovaná na ministerstvu v dřívějších obdobích a potřeba jeho aktualizace do podoby odpovídající nejen současné situaci, ale – a to hlavně – jeho realizovatelnosti. Mluvilo se i o energetické koncepci. Hosté také upozornili na problémy v ekonomické diplomacii. Ukazuje se, že přes kýženou dohodu mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu se ne vždy daří řešit problémy „na nižších patrech“. Hosté se shodli na identifikaci problémů v politické oblasti, které vedou k problematickému vnímání našich podniků ve světě. Stálým tématem jsou možnosti čerpání peněz z evropských fondů. Konkrétně byl zmíněn projekt spolupráce vysokých škol a podnikové sféry v oblasti vědy a výzkumu, který byl úspěšně započat v minulém období. Pan ministr slíbil pomoc i v dlouhodobě neřešené oblasti poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, který by řešil nesmyslné prodražení investice všude tam, kde se uvažuje o rozšíření výroby ve stávajících v průmyslových zónách.

26

Klubový večer

Večer byl velmi příjemný. Ukazuje se, jak odlišná je debata s manažerem z praxe a „praktikem“ od debat s kariérními politiky. Oboustranná hloubka poznání a zúročené zkušenosti jsou potom velmi dobrým základem pro debatu, která obohacuje obě strany. Ludmila Nutilová poradce generálního ředitele SP ČR [email protected]

Svaz se v listopadu v Praze podílel na zorganizování Česko-singapurského obchodního fóra, jehož se zúčastnila delegace z partnerské singapurské obchodní federace SBF. Na snímku (zleva) Milan Ráž z agentury CzechTrade, ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Dagmar Kuchtová, Martin Yuoon ze SBF, honorární konzul Singapuru v ČR Martin Plachý, viceprezident SBF R. Narayanamohan, prezident SP ČR Jaroslav Hanák, CEO SBF Ho Meng Kit a zástupce ministerstva průmyslu a obchodu Richard Hlavatý.

Na sklonku listopadu navštívila sídlo Svazu mise Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na snímku (zleva)  Andrew Dean, ředitel oddělení OECD pro studium jednotlivých členských zemí, vedoucí kanceláře OECD pro ČR a JAR Jens Høj, vedoucí divize sekce OECD pro ekonomiku OECD Andreas Wörgötter, Sónia Araújo ze sekce OECD pro ekonomiku, čestný člen SP ČR a viceprezident Českomoravské elektrotechnické asociace Pavel Prior a Marta Blízková ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR.

Na listopadovém Fóru Hospodářských novin na téma „Přinese změna ústavy a volebního systému více stability do české ekonomiky?“ prezentoval stanoviska Svazu jeho viceprezident Josef Holub (vpravo).

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák (vpravo) v listopadu přijal v sídle Svazu velvyslance Slovenska Petera Weisse.

Fotogalerie

27

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák (vlevo) byl v prosinci jednou z osobností, které předávaly ceny Technologické agentury ČR v kategorii Řešení pro kvalitu života (vedle stojí místopředsedkyně Senátu ČR Alena Gajdůšková, vpravo předsedkyně TA ČR Rut Bízková).

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák (druhý zprava) se v prosinci zúčastnil tiskové konference k podpoře technického vzdělávání uspořádané na ministerstvu průmyslu a obchodu (na snímku třetí zprava ministr školství v demisi Dalibor Štys a čtvrtý zprava ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala).

Představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR vypisuje výběrové řízení na obsazení pozice

Generální ředitel/ka Svazu průmyslu a dopravy ČR Nabízíme: – Zajímavou práci v nejvýznamnější organizaci zaměstnavatelů v ČR na plný pracovní úvazek. – Odpovídající mzdové ohodnocení. – Řádnou dovolenou v délce 5 týdnů. Předpokládaný nástup: od 1. srpna 2014 Termín podání přihlášky: nejzazší termín je 28. únor 2014. Na přihlášky podané po uvedené lhůtě nebude brán zřetel. Jak se přihlásit: Přihlášky s požadovanými doklady doručte osobně, případně zašlete v zalepené obálce s označením „Výběrové řízení na generálního ředitele“ do sekretariátu Svazu průmyslu a dopravy ČR, na adresu: Freyova 948/11, 190 00, Praha 9. Další informace: www.spcr.cz, rubrika volná pracovní místa Kontaktní osoba: Podrobnější informace o pracovní pozici podá Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, e-mail: [email protected]

28

EU v roce 2013 z pohledu firem Ani v uplynulém roce nepolevila snaha Svazu ovlivňovat procesy v Evropské unii tak, aby přijímané normy byly ku prospěchu českých zaměstnavatelů a podnikatelů. Přinášíme přehled nejdůležitějších témat roku 2013.

Evropská unie se rokem 2013 „proklopýtala“ s nulovým růstem, přesto však s nadějí, že v příštím roce přijde jednoprocentní růst v eurozóně. Evropské trhy práce s 26 miliony nezaměstnaných a 7,5 milionu mladých lidí, kteří po ukončení školy nenastoupili do dalšího vzdělávacího procesu ani do zaměstnání (tzv. NEETs), se propadly do deprese. EU prošla třetím cyklem evropského semestru a členské státy dostaly další vysvědčení za stav a kvalitu reforem. Unie posílila ekonomickou správu, nastavila pravidla pro rekapitalizaci bank a stabilizaci finančních trhů a položila základy bankovní unie dohodou o Evropském orgánu pro bankovnictví, jednotném mechanismu dohledu a jednotném resolučním mechanismu. Makroekonomické nerovnováhy akcelerovaly nerovnováhy v příjmech a přivedly Evropu k diskusi o sociální dimenzi hospodářské a měnové unie a k volání po garantovaném minimálním příjmu a dalších nástrojích a zdrojích solidarity.

Jen světlo na konci tunelu Evropský byznys jako nositel růstu a pracovních míst volal po odpovědnosti, strukturálních reformách, stabilním podnikatelském prostředí, rehabilitaci průmyslu, energetické politice podporující konkurenceschopnost, obnovení důvěry investorů a symetrických obchodních dohodách se třetími zeměmi. Evropská komise (EK) hledala nový potenciál růstu, dohnala zpoždění v předkládání návrhů obou aktů pro jednotný trh, přitlačila na dokončení

digitálního trhu, dopravního trhu a trhu s energiemi, provedla revizi účelnosti evropské legislativy a vyhlásila „hitparádu“ deseti legislativních návrhů nejhůře dopadajících na malé a středně velké podniky. Evropský parlament komplikoval život Evropské komisi i radě, zejména při projednávání nové finanční perspektivy na léta 2014–2020, bořící pracně dosaženou dohodu členských států z února 2013, přičemž riskoval prodlení v přípravě nových operačních programů. Evropská rada se tematicky zaměřila na energetiku, digitální agendu a posílení průmyslu. Vysoká míra nezaměstnanosti mládeže v EU zmobilizovala členské státy k přijetí záruk pro mladé, finančně podpořených 8 miliardami z tzv. Iniciativy pro mladé. Evropští sociální partneři se shodli, že v budoucnu musí být více zapojeni do evropského semestru na všech úrovních, neshodli se však v přístupu k sociální dimenzi hospodářské a měnové unie. Úspěšně začali se společnou analýzou zaměstnanosti v EU a naopak vzdali bezvýsledná jednání o pracovní době. Irské i litevské předsednictví nesla na svých bedrech snahu o ekonomickou obrodu Evropy – to irské s většími ambicemi zkušeného člena evropské rodiny, to litevské skromněji a možná v řadě aspektů úspěšněji.

ČR jen průměrným žákem ČR za přispění sociálních partnerů odevzdala Bruselu své dva strategické dokumenty – Konvergenční program a Národní program reforem – a na oplátku

obdržela z Bruselu sedm specifických doporučení. Má se zaměřit na kvalitu fiskální konsolidace, zejména pokud jde o prorůstové výdaje, omezit rizika spojená s absorpční schopností čerpání strukturálních fondů a zlepšit efektivitu veřejných výdajů. Kritika se týkala i otálení ČR se spuštěním projektu jediného inkasního místa, malého pokroku v přenesení daňové zátěže práce do oblastí, které méně zatěžují růst, přetrvávajících rozdílů ve zdanění osob samostatně výdělečně činných, nízké efektivity veřejné správy, vysoké míry korupce, neexistence zákona o státních úřednících, klesající úrovně kvality vzdělávání a malého pokroku v reformách podporujících účast žen s malými dětmi na trhu práce. Při jednáních v Radě EU byla česká delegace vždy na straně stability eurozóny, růstu, strukturálních reforem, konkurenceschopnosti a posilování vnitřního trhu. I když v řadě oblastí zůstávala obezřetná až skeptická, dokázala lépe využít mechanismu koalic a blokačních menšin, aby podpořila návrhy posilující růst a limitující škodlivé dopady na podnikání. Byznys ocenil zejména úsilí o navrácení velkých podniků do hry o státní a regionální podporu, obranu podniků před další zátěží vyplývající z návrhů EK týkajících se vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb, ochrany osobních dat, podávání zpráv o nefinančních záležitostech, bezpečnosti výrobků či genderových kvót ve statutárních orgánech podniků. ČR nadále držela svá tabu – daň z finančních transakcí, společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a nástroj konvergence a konkurenceschopnosti.

Evropský prostor

29

Podnikatelé brání své zájmy Komisi v roce 2013 nešlo upřít snahu o snížení regulatorního břemene pro podniky nastavením mechanismů sledování dopadů nových legislativních návrhů či prověřováním účelnosti existujících pravidel. Nicméně současně předložila i řadu návrhů jednoznačně směřujících proti zájmům průmyslu a podnikání v Evropě. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) jako součást evropské podnikatelské lobby akceleroval úsilí zejména v těchto oblastech: •

•

•

•

•

Přispíval aktivně ke stanoviskům ve všech šesti výborech BUSINESSEUROPE a podpořil stěžejní projekty na podporu „Rámcových podmínek pro energetiku a klima 2030“ i „Průmyslový kompakt“. V rámci tzv. Středoevropské (CEE) iniciativy společně s podnikatelskými svazy Slovenska, Maďarska a Rakouska vyhlásil „Memorandum“ proti vyřazení velkých podniků z režimu státní pomoci a podepsal společný apel za vyvážený energetický a klimatický rámec politiky podporující konkurenceschopnost v Evropě. Byznys se postavil i na podporu tržní funkce systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS) a zásahům EK do přijatého harmonogramu. Vůči evropským institucím vystupoval Svaz aktivně zejména v oblasti připravované reformy pravidel státní a regionální pomoci a apeloval na přínos velkých podniků pro rozvoj regionů, expanzi malých a středních podniků a tvorbu pracovních míst. Svaz se aktivně zapojil do boje proti nebezpečnému návrhu EK na rozšíření povinnosti pro podniky podávat zprávy i z nefinančních oblastí a o svých politikách na podporu diverzity. Nepodpořil ani snahu komise vytvořit evropský rámec pro společenskou odpovědnost firem a omezit princip dobrovolnosti.

•

•

•

•

•

Zástupci Svazu vystupovali na fórech a slyšeních proti zavádění kvót pro ženy ve statutárních orgánech podniků a intervencím do práv soukromého podnikání. Svaz se postavil i proti celoevropskému rámci pro restrukturalizaci a revizi směrnic z oblasti informování a konzultací zaměstnanců. Svaz s ostatními zaměstnavateli ustoupil i od jednání o revizi pracovní doby v rámci evropského sociálního dialogu, aby se tak zabránilo omezujícím podmínkám, zejména pokud jde o pracovní pohotovost. Svaz aktivně podpořil snahu dostat mladé lidi na trh práce a aktivně se zapojil do přípravy Akčního plánu pro implementaci záruk pro mladé. Zapojením se do projektu Pospolu a prosazením systému pobídek

•

•

•

pro zaměstnavatele se přihlásil i k doporučením EK na podporu odborného vzdělávání a přípravy, zejména pokud jde o rozvoj systémů s duálními prvky. Propagací projektu EU Aliance pro učňovskou přípravu a společného projektu IOE a BIAC se Svaz připojil ke společnému evropskému úsilí zlepšit image učňovského školství a přispět tak k rehabilitaci průmyslu v Evropě. Svaz se aktivní účastí v Pracovním týmu RHSD pro EU účastnil příprav mandátů pro Evropskou radu a prosazoval touto cestou bezprostřední zájmy evropské podnikatelské lobby. Svaz aktivně vstoupil i do cyklu evropského semestru: na národní úrovni do přípravy Národního programu reforem a Konvergenčního

•

•

programu a implementace a hodnocení specifických doporučení, na evropské úrovni do pravidelných vydání Barometru reforem a Ekonomických výhledů publikovaných BUSINESSEUROPE. Svaz se aktivně zapojil i do politik na podporu rovných příležitostí mužů a žen, odstranění rozdílů v odměňování a podporu žen ve vedoucích pozicích. Svaz se prostřednictvím členství v BIAC zapojil do procesu summitů G-20 a B-20 i do projektů OECD zejména v oblasti investic, finančních trhů, tvorby pracovních míst, rozvoje dovedností a zaměstnanosti mládeže.

Vladimíra Drbalová Sekce mezinárodních vztahů SP ČR – mezinárodní organizace a EU [email protected]

Zasedání Tchajwansko-českého ekonomického výboru Prezident SP ČR Jaroslav Hanák se zúčastnil v listopadu 2013 v hlavním městě Tchaj-pej 12. zasedání Tchajwansko-českého ekonomického výboru. Letošním profilovým tématem byla spolupráce v oblasti vědy, aplikovaného výzkumu a inovací. Členy české delegace byli proto i zástupci Technologické agentury ČR a CzechInvestu. Tchaj-wan je lídrem především v oblasti ICT technologií (má šedesátiprocentní podíl na celosvětovém trhu notebooků, tabletů a monitorů). Centrem technologických inovací nejen v této oblasti je ITRI – Industrial Technology Research Institute, který se zaměřuje především na nanotechnologie, telematiku, cloud computing, biotechnologie, molekulární diagnostiku, obnovitelné zdroje, inteligentní roboty, ekologii a řadu dalších oborů. Významnou součástí činnosti ITRI je komercionalizace výsledků práce cca 6 tisíc odborníků, kteří v něm pracují často v mezinárodních týmech. Tchajwansko-český ekonomický výbor pracuje od roku 1998 v gesci Svazu průmyslu a dopravy ČR a partnerské tchajwanské organizace CIECA. Jeho posláním je podpora dvoustranných obchodních vztahů a ekonomické a investiční spolupráce.

Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Podnikatelská mise

31

IRISA vyrábí ozdoby pro celý svět Ve Vsetíně ročně vznikají tradičním způsobem statisíce ručně vyrobených vánočních ozdob, jež putují do všech koutů světa. Před pověšením na stromeček projdou rukama zaměstnanců družstva IRISA, členské firmy Svazu českých a moravských výrobních družstev – členského subjektu SP ČR. Družstvo s necelými třemi stovkami zaměstnanců za rok oslaví 60. výročí od založení. Skleněné ozdoby se však ve Vsetíně vyrábějí už od roku 1920. Přes problémy ve sklářském průmyslu a konkurenci levnějších výrobků polských a asijských výrobců si drží pozici na trhu, přes devadesát procent výrobků směřuje do zahraničí. IRISA má i kartonážní závod, vyráběl především obaly na ozdoby a rozrostl se o výrobu skládaček, přepravních krabic i luxusních dárkových kazet. S produkty novější lisovny plastů se zase můžeme setkat v automobilovém průmyslu i v domácnostech v podobě přepravek či nádob na uskladnění potravin. Když svět v roce 2008 sužovala krize, byla na tom právě lisovna nejhůře. Dnes již má nejvíce zaměstnanců i nejvyšší podíl na tržbách celého družstva.

Lidé přemýšlejí o kvalitě „Upustili jsme od konkurování čínským výrobkům, vyrábíme luxusnější a propracovanější ozdoby. Je znát, že lidé více přemýšlejí o kvalitě. Raději si koupí dražší výrobek s dlouhodobější životností,“ uvedl ředitel družstva Ivan Abdul. Největší boom zažila firma v roce 2000, kdy se poptávka po ozdobách vyšplhala k 50 milionům korun. „Letos už je výroba vánočních ozdob téměř u konce. Každoročně začíná výrobní sezóna v březnu, teď jsme se dostali k částce 18 milionů korun,“ konstatoval. Ročně vzniká kolem tisíce nových vzorů. Jsou tvořeny na přání zákazníka, vycházejí i ze zkušeností z mezinárodního veletrhu pro textil a bytové doplňky HEIMTEXTIL ve Frankfurtu nad Mohanem, který udává trendy a barvy pro vánoční kolekce téměř na dva roky dopředu.

32

Regiony

„Pro Vánoce 2013 nám tedy byla témata známa již v lednu 2012, dva měsíce se tvořily barevnice a vzorkovnice a od března se mohly přijímat předobjednávky na další rok,“ řekla referentka marketingu Lada Jelínková. Na veletrhu jsou prezentovány textilní doplňky a dekorace do domácností i pro veřejný sektor. „My se pak držíme udaných trendů, aby vánoční stromeček ladil k dekoracím v bytě. Přece nebudete kupovat vybavení obývacího pokoje podle ozdoby na stromečku, ale ozdobu podle barev a vzorů v obývacím pokoji,“ uvedla.

Šance pro zdravotně postižené A jak ozdoba vzniká? Základem zůstává skleněná trubice, ze které se po zahřátí nad plamenem vyfukuje koule, ovál či špice. Často se vyrábějí figurky, ptáčci, zvonky, domky, jež se nefoukají volně z ruky, ale do keramických forem. Mnoho výrobců si vypomáhá stroji a IRISA také zakoupila takový stroj, avšak zjistila, že by ve výrobním procesu nemuselo být zapojeno tolik zaměstnanců, čímž by se popřel prioritní záměr – zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Stroj byl prodán a výroba pokračuje jen ručně. Denně rukama zaměstnance projde kolem 300 trubiček a koulí. „Než se přiblíží normám, trvá to tak rok. Je to taková zkušební lhůta,“ zmínil vedoucí závodu Vlastimil Juřička. Řekl také, že za rok se vyrobí 550 tisíc ozdob ve tvaru koule, což jsou tvary nejžádanější. Letošní obrat firmy od ledna do října činí 250 milionů korun.

Češi mají rádi klasiku, jinde okázalost Průhledné skleněné ozdoby putují do střediska, kde je dovnitř vstřikována stříbrná barva. Následuje máčení ve stálobarevných

barvách na sklo, které tvoří základní zbarvení, po vyschnutí mohou ozdoby směřovat do malírny, kde dostávají finální podobu. Jsou na ně nanášeny barvy, některé části bývají natřeny lepidlem a zasypány třpytkami. Družstvo disponuje speciální technikou vakuového pokovení, kdy se nanášejí barvy jen na určitá místa, vytváří se tak průhledy a ozdoba vypadá luxusněji. Přebývající části výrobků se odřežou ostrým řezákem, nasadí se záponka a ozdoba může putovat do krabice, samozřejmě vyrobené ve vedlejší budově. A trendy pro letošní Vánoce? „Na českém trhu je to klasika, červená, zlatá, stříbrná. Češi novinky nevítají. To v Rakousku, Německu, nebo za oceánem jsou hitem figurky, třeba mobily, pestré barvy a různé specifické dekory, v jiných zemích se výstřednosti meze nekladou,“ dodala Jelínková. Markéta Kalousková úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

Regionální zastoupení v krajích – prodloužená ruka Svazu SP ČR své poslání v krajích naplňuje prostřednictvím regionálních zastoupení (RZ). Jeho zástupci jsou tak blíže firmám, znají regionální specifika a mohou se aktivně podílet na řešení aktuálních problémů. Letos se věnovali zejména těmto tématům: Firmy často trápí nedostatek absolventů technických oborů a malá spolupráce s vysokými školami. RZ v Moravskoslezském kraji, které řídí Petr Holica, dosáhlo úspěchu v podobě nalezení společné řeči se zástupci kraje. Nadále by v něm proto neměly být otevírány gymnaziální třídy na negymnaziálních školách, ředitelům gymnázií bylo doporučeno snížit počet tříd. RZ se rovněž podílelo na tradičním kulatém stole o spolupráci průmyslu a univerzit a podporovalo i Human Resources Akademii Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, kde studenti získávali informace od HR manažerů významných podniků. V Ústeckém kraji spolupracoval regionální zástupce Václav Pavelek s ČVUT v Praze na udržení pobočky této školy v kraji a napomáhal zprostředkování přímé spolupráce zaměstnavatelů s univerzitou. V Plzeňském kraji byla uvedena v život Komise pro technické vzdělávání, jejímž zakládajícím členem je i regionální zástupce Michal Lehký.

Regionální zástupci se také aktivně zapojují do sociálního dialogu, navazují strategická partnerství a bývají součástí různých kolektivních poradních orgánů s cílem pozitivního a konstruktivního zohledňování zájmů členské základny v těchto partnerských institucích a nastolování aktuálních témat. Aktivní byla nová zástupkyně SP ČR v Jihomoravském kraji Kateřina Budínková. Svaz díky ní uplatňoval svůj vliv v komisích působících při Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD) Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, kde se stala členkou zaměstnavatelské delegace. Současně zůstává místopředsedkyní RHSD Středočeského kraje, kde vede zaměstnavatelskou delegaci. Stala se také členkou odborné komise v soutěži Společnost přátelská rodině a navázala spolupráci s Alternativou 50+. Kvůli situaci v průmyslu Moravskoslezského kraje se Petr Holica zapojil spolu s viceprezidentem SP ČR Janem Rafajem do činnosti

Regiony

33

pracovních skupin na úrovni ministrů a náměstků resortů průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí. Uspořádal také diskusní setkání s poslanci zvolenými za kraj s cílem informovat je o potřebách místního průmyslu. Regionální zástupkyně Markéta Heroutová se v Pardubickém kraji podílela na rozběhnutí sociálního dialogu, podařilo se jí nastavit užší spolupráci s hejtmanem. Pracovala také na přípravě setkání personalistů Libereckého a Pardubického kraje koncipovaných jako diskusní HR kluby k aktuální problematice zaměstnanosti. Přínosem bylo i podílení se na přípravě sektorové dohody pro strojírenství v Královéhradeckém kraji, k jejímuž ustanovení se partneři sešli vůbec poprvé. Dobré jméno SP ČR mezi partnery v Jihočeském kraji šířil Michal Lehký, který se stal členem profesní rady Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích a poradního sboru konzultantů sdruženého za účelem tvorby strategie RIS3. Za zmínku stojí i podíl na úspěšné konferenci zaměřené na odborné školství v Plzeňském kraji. Ve Středočeském kraji Svaz prostřednictvím Zdeňka Strnadela participoval mj. na Sektorové dohodě pro strojírenství a v poradním sboru krajského úřadu práce. Hlas členských firem v oblasti směřování rozvoje Olomouckého kraje měl Svaz možnost uplatňovat díky navázání spolupráce Richarda Koubka

34

Regiony

s platformou OK4Inovace. V RHSD Zlínského kraje bude mít nově Svaz díky úspěšným jednáním možnost prezentovat svá stanoviska prostřednictvím pověřeného zástupce. Součástí práce regionálního zastoupení je i medializace zajímavých a důležitých informací z oblasti hospodářské, sociální, pracovně právní, nebo environmentální a vytváření pozitivního mediálního obrazu průmyslu a jeho odvětví. Petr Holica v Moravskoslezském kraji poukazoval na globální příčiny a souvislosti aktuálních problémů v regionu související se záměrem ukončení těžby uhlí na dole Paskov. Spolu s partnery se také pravidelně vyjadřoval k lokálním specifikům, např. ovzduší. O úspěšnou mediální propagaci tradičního průmyslového odvětví – sklářství – se zasloužila Markéta Heroutová, zastupující hned tři kraje – Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, tedy i kraje, kde má sklářství silnou tradici. V rámci velmi úspěšného diskusního setkání nazvaného Sklářské svítání, které spolu s partnery organizovala, byla prezentována analýza Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v ČR. Richard Koubek úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

Zodpovědně k lidem a regionu

Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, usilujeme o partnerství, zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu. Spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel.

www.czechcoal.cz Regiony

35

36

Regiony