LEGISLATIVA VE VĚDĚ A VÝZKUMU ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

Modul: Právo ve VaV

Předmět: Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava

LEGISLATIVA VE VĚDĚ A VÝZKUMU ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

Marek Hodulík

Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Olomouc 2010



Projekt „Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV“ (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/09.0134 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Text neprošel jazykovou úpravou. © Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Autor:

JUDr. Marek HODULÍK

Recenzovali:

prof. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc. JUDr. Vlastislav LEXA JUDr. Blanka TOMANČÁKOVÁ, Ph.D., LL.M.

Olomouc 2010 ISBN 978-80-87240-36-6



Obsah Úvod 4 1

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací .............................................5 Cíl ................................................................................................................................................... 5 1.1

Obecná charakteristika...................................................................................................... 5

1.2

Definice základních pojmů ................................................................................................ 6

1.3

Subjekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací..................................................... 8

1.4

Druhy veřejné podpory .................................................................................................... 11

1.5

Smlouva o poskytnutí veřejné podpory ........................................................................... 13

1.6

Kontrola ........................................................................................................................... 14

1.7

Nabývání vlastnického práva k hmotnému majetku pořízenému pro výzkum a vývoj ... 15

1.8

Veřejná soutěţ ve výzkumu, vývoji a inovacích .............................................................. 16

1.9

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací ................................................................ 21

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 24 2

Orgány výzkumu, vývoje a inovací a zdroje podpor, další poskytovatelé podpory pro rozvoj vzdělávací činnosti .................................................................................................. 26 Cíl ................................................................................................................................................. 26 2.1

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ................................................................. 26

2.2

Rada pro vývoj, výzkum a inovace.................................................................................. 26

2.3

Grantová agentura ČR .................................................................................................... 28

2.4

Technologická agentura ČR ............................................................................................ 29

2.5

Fond rozvoje vysokých škol ............................................................................................ 31

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 32 3

Strukturální fondy ...................................................................................................................... 33 Cíl ................................................................................................................................................. 33 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 36

Literatura ................................................................................................................................................. 38



Úvod Milí čtenáři, do rukou se vám dostává publikace, jeţ se snaţí zmapovat právní ukotvení vědy a výzkumu v České republice a to zejména v návaznosti na stěţejní právní předpis v této oblasti – zákon č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (ZPVV). Publikace je určena mladým vědeckým pracovníkům, ale i široké veřejnosti. Čtenář díky ní získá přehled o klasifikaci výzkumu a vývoje v ČR, způsobu jeho podpory, způsobu nakládání s výsledky a v neposlední řadě také o aktérech rozhodovacího procesu. Kromě podpory pocházející z národních zdrojů, popisuje publikace moţnosti čerpání peněz na výzkum a vývoj z evropského prostředí, a to za vyuţití strukturálních fondů a operačních programů. Publikace je poměrně strohá, tento jev lze jednak přičítat jejímu zaměření – tj. charakteristice právního prostředí, kde aţ aplikační praxe přináší upřesnění jednotlivých ustanovení, jednak poměrně velké dispozitivnosti úpravy v oblasti aplikovaného výzkumu, kde aţ zadávací dokumentace jednotlivých projektů specifikuje dílčí podmínky pro daný projekt. Taktéţ nastavení podmínek financování základního výzkumu je otázkou kaţdoročního dohadovacího řízení jednotlivých aktérů a objemy prostředků jsou závislé na rozpočtových kapitolách jednotlivých poskytovatelů. Zákon v tomto směru poskytuje jen základní rámec minimálních standardů, jeţ musí být garantovány. Publikace přináší čtenáři přehled o základních procesech a lhůtách vztahujících se k podpoře výzkumu a experimentálního vývoje v ČR od vyhlášení oblasti veřejné podpory, doby do kdy lze podávat přihlášky, způsobu jejich zpracování a vyhodnocení a následného postupu při uzavření smlouvy o poskytnutí veřejné podpory. Neopomíjí ani sankční opatření, která hrozí jak poskytovateli, tak především příjemci při nedodrţení stanovených lhůt a postupů. Věřím, ţe publikace napomůţe zlepšení Vašeho právního povědomí v této oblasti.

Autor

-4-



1 Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:       

vyjmenovat a charakterizovat jednotlivé subjekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, rozlišit druhy veřejných podpor, popsat způsob vyhlášení veřejné soutěţe a povinnosti jednotlivých aktérů, popsat mechanismus výběru uchazeče, vyjmenovat náleţitosti smlouvy o poskytnutí veřejné podpory a povinnosti uchazeče, popsat mechanismus kontroly, definovat způsob shromaţďování a uchovávání výsledků výzkumu a experimentálního vývoje.

KLÍČOVÁ SLOVA Základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj, inovace, poskytovatel podpory, uchazeč a příjemce podpory, uţivatel výsledků, účelová podpora, institucionální podpora, veřejná soutěţ, RIV.

1.1 Obecná charakteristika Zákon o podpoře vědy a výzkumu nabyl účinnosti k prvnímu červenci 2002. V důsledku četných koncepčních a systémových problémů jak v samotné ČR, tak v souvislosti s naším členstvím v EU byl zákon v uplynulých osmi letech desetkrát novelizován, přičemţ zásadní proměnou prošel v polovině roku 2009. Důvodem k takto četným změnám byl dosud velmi nízký přinos výzkumu a vývoje pro společenský a ekonomický rozvoj státu, přílišná sloţitost systému a s tím spojená četná selhání při efektivním poskytování prostředků na výzkum a vývoj. Zákon je povaţován za stěţejní právní předpis v oblasti výzkumu a vývoje. Upravuje především práva a povinnosti subjektů zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi, jeţ jsou podporovány z veřejných prostředků. Kromě práv a povinností fyzických a právnických osob jsou v zákoně zmíněny i úkoly organizačních sloţek státu, včetně organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Zákon se blíţeji zabývá otázkami veřejné soutěţe ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (VVI), -5-



a otázkami zveřejňování výsledků prostřednictvím informačních systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Definuje jednotlivé orgány VVI a jejich roli.

1.2 Definice základních pojmů Zákon definuje pojmy nezbytné k jednoznačnému vymezení práv a povinností účastníků podílejících se na systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a podmínek této podpory. Definice pojmů zohledňuje nový Rámec společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, který byl zveřejněn dne 30. prosince 2006 v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2006/C 323/01, s platností od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2013. Evropská komise v Rámci stanovuje pravidla, jichţ hodlá uţít při posuzování státní/veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace. Dodrţení pojmosloví uvedeného v zákoně je pro příjemce podpor důleţité, neboť v opačném případě riskuje, ţe podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytnutá podle zákona 130/2002 Sb. by byla označena za neslučitelnou se společným trhem a příjemce by musel takto neoprávněně poskytnuté prostředky vracet. Definice pojmů vycházejí z terminologie uţívané v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) pro statistická šetření v oblasti výzkumu a vývoje. Pojmy jsou definovány, vysvětleny a zdůvodněny v periodicky aktualizované příručce Frascati.

1.2.1

Základní výzkum

Základní výzkum je jednou ze dvou hlavních kategorií výzkumu. Jedná se o systematickou tvůrčí práci rozšiřující poznání. Cílem je získání nových znalostí a jejich publikace, přičemţ se nepřepokládá jejich komerční vyuţití. Na rozdíl od ostatních forem u základního výzkumu není financování navázáno na vyhlašování programů poskytovateli veřejné podpory, neboť je zde respektována svoboda bádání, včetně stanovování jeho cílů samotnými výzkumnými pracovníky (vědci). Vědec zpravidla neví, co hledá, neví, jak to najít, a ne vţdy ví, proč to hledá. Základní výzkum je přesto velmi potřebný, neboť významně přispívá k rozšíření lidského poznání. Díky němu např. došlo k odhalení způsobu manipulace s geny a jejich přenosu mezi organismy, významně přispěl k rozklíčování struktury atomu a poznání radioaktivity. Zákon počítá s tím, ţe grantové projekty základního výzkumu budou podporovány pouze z kapitoly Grantové agentury České republiky 1 a podpora programových projektů bude vynakládána všemi příslušnými správci rozpočtových

1

Srovnej § 36 odst. 2 ZPVV

-6-

Základní výzkum



kapitol.

1.2.2

Aplikovaný výzkum

U aplikovaného výzkumu se jedná rovněţ o systematickou tvůrčí práci, ale jeho výsledky jiţ směřují k budoucímu vyuţití v praxi. Předem je tak definována oblast bádání a v obecných rysech cíl, jehoţ má být dosaţeno. Výsledkem jsou poznatky a dovednosti, na které navazuje experimentální vývoj výrobků, postupů nebo sluţeb (ověřené technologie, poloprovozní zařízení, léčebné postupy atd.), výsledky jsou v řadě případů chráněným duševním vlastnictvím (patenty, nové odrůdy a plemena aj.) a budou dále předmětem obchodu nebo jsou výsledkem veřejné zakázky pro poskytovatele (předpisy a směrnice legislativní i nelegislativní povahy aj.). V některých oblastech aplikovaného výzkumu mohou být výsledkem i poznatky a dovednosti, které nejsou chráněny patentem či jiným obdobným způsobem, např. ve zdravotnickém výzkumu. Tyto výsledky nejsou předmětem průmyslového vyuţití, ale jsou např. jako léčebné postupy vyuţívány odbornou veřejností, včetně příjemce.

Aplikovaný výzkum

V oblasti společenských věd jsou akceptovatelnými výsledky rovněţ poznatky přenášené do praxe formou nových postupů, které jsou realizovány prostřednictvím návrhů právních předpisů, konkrétních opatření ústředních orgánů, metodik, koncepčních materiálů apod. Výsledky aplikovaného výzkumu jsou uplatňovány v oblastech, které jsou do jisté míry i předmětem veřejného zájmu - zdravotnictví, vzdělávání, kultura, ţivotní prostředí, státní resp. veřejná správa a z části i zemědělství, doprava či obrana a bezpečnost. Nicméně uplatnění výsledků nesměřuje zpravidla ke komerčnímu vyuţití a výsledky jsou často určeny pro uţivatele, kteří se nezabývají podnikáním. Finanční podpora aplikovanému výzkumu zohledňuje zapojení, resp. vyuţití výsledků v praxi. Čím vzdálenější je aktivita výzkumu a vývoje od svobodného trhu, tím je povolený podíl podpory z veřejných prostředků vyšší, a zákon připouští, aby dosahoval za určitých podmínek i sta procent financování z veřejných zdrojů.

1.2.3

Experimentální vývoj

Vymezení experimentálního vývoje vychází z Rámce Společenství. Opět se jedná o systematickou tvůrčí práci, která ovšem směřuje k vyuţití poznatků výzkumu k produkci sluţeb a zařízení uplatnitelných na trhu. Zahrnuje pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Můţe se tak jednat například o ověření funkčnosti nového zařízení na spalování biomasy, o pouţití nanotextilií při výrobě ochranných oděvů pro armádu apod. Stejně jako u aplikovaného výzkumu je u vývoje omezena výše podpory jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

-7-

Experimentální vývoj


1.2.4


Inovace

Za inovace se povaţuje zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb do praxe. Rozlišují se inovace postupů a organizační inovace. Inovace postupů spočívají v realizaci nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování sluţeb. Inovace postupů rovněţ zahrnují významné změny techniky, zařízení nebo programového vybavení. Zde je ovšem nutno upozornit, ţe za inovace pro účely povolené podpory z veřejných prostředků nelze povaţovat zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování sluţeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné jiţ pouţívaným systémům, upuštění od pouţívání určitého postupu. Organizační inovace pak zahrnují realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů. Organizační inovace v obchodních praktikách podniků zahrnuje implementaci nových metod, procedur a postupů pro organizaci a provádění práce. Můţe se jednat například o nové metody sdílení informací a znalostí mezi zaměstnanci vedoucí ke zlepšení povědomí zaměstnanců podniku i o činnostech, které přímo nevykonávají. Inovace v organizaci pracovišť zahrnují implementaci nových metod pro rozdělení odpovědností a přijímání rozhodnutí mezi zaměstnance, dělbu práce uvnitř podniku mezi centrem a organizačními jednotkami, nové koncepty pro strukturování činností, jakoţ i integraci rozličných podnikových aktivit. Nové organizační metody v oblasti externích vztahů podniků zahrnují mj. zavádění nových způsobů organizace vztahů s externími aktéry – ať uţ s jinými podniky či s veřejnými institucemi. Tyto mohou spočívat ve vytvoření nových typů spolupráce s dodavateli, outsourcingu nebo subkontraktování obchodních činností. V této souvislosti je opět nutno upozornit, ţe za organizační inovace nelze povaţovat změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, které jsou zaloţeny na způsobech organizace v podniku jiţ dříve pouţívaných, stejně jako změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od pouţívání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách činitelů, úprav, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn, obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky.

1.3 Subjekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací V rámci subjektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací zákon rozlišuje mezi poskytovatelem podpory, uchazečem a příjemcem podpory a v neposlední řadě také uţivatelem výsledků. Dalším subjektem výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je výzkumná organizace.

-8-

Inovace



Poskytovatel podpory Za poskytovatele podpory se povaţuje subjekt, který distribuuje prostředky z veřejné podpory směrem k příjemci podpory. Můţe to být jednak organizační sloţka státu, jednak vyšší územněsprávní celek2. K dubnu 2010 čítal seznam poskytovatelů podpory celkem 26 poskytovatelů, kde kromě ministerstev figurovaly i další instituce jako Akademie věd České republiky, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Bezpečnostní informační sluţba či Grantová agentura České republiky. Podrobný seznam poskytovatelů včetně popisu oblasti podpory lze nalézt na elektronickém Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací3.

Uchazeč, příjemce podpory Uchazečem pak rozumíme subjekt, jeţ se uchází o podporu4. Jestliţe je podpora jiţ odsouhlasena a přidělena hovoříme o příjemci podpory5. Příjemce podpory lze rozlišit do tří skupin a to na Akademii věd České republiky, vysoké školy a ostatní příjemce, kam řadíme příspěvkové organizace orgánů státní správy a soukromý podnikatelský sektor.

Uživatel výsledků Potřeba definovat uţivatele výsledků výzkumu a vývoje vyplývá z významu, který zákon přikládá uplatnění výsledku ve výrobě, sluţbách nebo dalším výzkumu či vývoji. K pojmu jsou vztaţena jak uţívací práva k výsledku a z nich vyplývající právní ochrana, moţnost poskytovat za podmínek daných zákonem výsledek dalším zájemcům, tak i stanovení míry povolené podpory z veřejných prostředků a odůvodnění poskytnutí podpory z veřejných prostředků právě na výzkum a vývoj.

Výzkumná organizace Zákon řadí mezi výzkumné organizace právnické osoby, organizační sloţky státu a organizační jednotky ministerstva za předpokladu, ţe se tyto zabývají výzkumem a vývojem. Pro zařazení mezi výzkumné organizace a moţnost čerpat prostředky výzkumu a vývoje je nezbytné naplnění zákonných podmínek a pravidel pro poskytování veřejné podpory výzkumné organizaci. Těmi jsou zejména hlavní účel výzkumné organizace, kterým musí být výzkum a vývoj a šíření jejich výsledků

2 3

Srovnej § 2 odst. 2 písm. a) ZPVV Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací: výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-01]. Poskytovatelé podpory VaVaI. Dostupné z WWW: .

4

Srovnej § 2 odst. 2 písm. b) ZPVV

5

Srovnej § 2 odst. 2 písm. c) ZPVV

-9-

Poskytovatel podpory

Uchazeč, příjemce podpory

Uživatel výsledků

Výzkumná organizace



prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, dále reinvestice veškerého dosaţeného zisku dané organizace do těchto činností nebo do šíření výsledků nebo do výuky, a také zamezení přednostního přístupu k výzkumným kapacitám nebo výsledkům podnikům (ve smyslu práva ES) 6. Za podnik se v tomto smyslu povaţuje subjekt provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboţí nebo sluţeb na určitém trhu, aby nedocházelo k záměně s odlišným pojetím tohoto pojmu v právním řádu ČR. Stejně tak ekonomickou činností je míněna v souladu s právem ES hospodářská činnost, nikoliv pouze činnost ekonomická podle právních předpisů ČR, např. podle zákona o dani z příjmu. Splnění všech atributů výzkumné organizace je základní zákonnou podmínkou pro poskytnutí veřejných prostředků výzkumné organizaci na zákonem stanovený účel, aniţ by tato podpora spadala pod pravidla veřejné podpory uvedená v Rámci Společenství (tj. zejména podílové financování). Jejich splnění je však nutno posuzovat a následně kontrolovat v kaţdém konkrétním případě (skutečná hlavní činnost organizace, reinvestice veškerého zisku do stanovených činností, vliv podílníků) např. podle zakládacích či zřizovacích listin společnosti, účetní závěrky apod.

Infrastruktura

Infrastruktura

Součástí povolené podpory výzkumu a experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků je nejen podpora vlastní výzkumné činnosti, ale i podpora nezbytné infrastruktury. Dřívější nejednotný výklad pojmu infrastruktura vedl zákonodárce k mnohem přesnějšímu vymezení tohoto pojmu. Infrastrukturou se rozumí sluţby spojené s prováděním výzkumu, mezi něţ zákonodárce zahrnuje především administraci a finanční zprávu výzkumu, archivaci dat, ověřování výsledků a správu autorských a patentových práv k nim. Nedílnou součástí infrastruktury je také moţnost pořízení speciálních výzkumných zařízení, která jsou nezbytná pro část výzkumné a vývojové činnosti 7. Nově zákonodárce zavádí samostatnou kategorii velké infrastruktury pro výzkum a vývoj, zahrnující v rámci České republiky jedinečná výzkumná zařízení včetně společných informačních sítí8. Jedinečnost těchto zařízení obecně nelze vymezit zákonem a musí být posuzována v kontextu konkrétního zařízení (tj. některá tato zařízení jsou jedinečná v rámci EU, jiná v rámci ČR atd.). Důvodem pro zvláštní vymezení „velké“ infrastruktury je zejména její finanční náročnost (jde o podporu ve výši stovek milionů resp. miliard Kč) a nutnost dlouhodobosti podpory (zahrnuje rozsáhlé investice na její pořízení a návazně podporu její činnosti tak, aby se vloţené prostředky zhodnotily). Právě z důvodu mimořádné finanční náročnosti a dlouhodobého financování podléhá takto určená

6

Srovnej § 2 odst. 2 písm. d) ZPVV

7

Srovnej § 2 odst. 2 písm. e) ZPVV

8

Srovnej § 2 odst. 2 písm. f) ZPVV

- 10 -



účelová veřejná podpora přímému schválení vládou9.

1.4 Druhy veřejné podpory Veřejná podpora můţe být poskytnuta jako účelová nebo jako institucionální. Zákon přitom nově jednoznačně stanoví, na co mohou být prostředky podpory uţity.

Účelová podpora Účelová podpora směřuje k podpoře jednotlivých konkrétních projektů. Jiţ předem je tak specifikována struktura výdajů i konkrétní vyuţití prostředků, přičemţ tento rámec je pro příjemce závazný.

Účelová podpora

Účelová podpora můţe být pouţita na grantový projekt, programový projekt, specifický vysokoškolský výzkum určený studentům magisterských a doktorských studijních programů, případně na úhradu nákladů velké infrastruktury. Poskytovatelem této podpory je u programových projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací Technologická agentura ČR10 s výjimkou průřezových oblastí, kde poskytovatelem jsou jednotlivá ministerstva – jedná se např. o bezpečnostní aplikovanou VaV – v gesci Ministerstva vnitra, aplikovanou VaV národní a kulturní identity – Ministerstvo kultury a odvětvových oblastí, kde opět je poskytovatelem příslušné ministerstvo – zemědělskou aplikovanou VaV – Ministerstvo zemědělství, obrannou aplikovanou VaV – Ministerstvo obrany a zdravotnickou aplikovanou VaV – Ministerstvo zdravotnictví. Z hlediska příjemců podpory je účelová podpora oblastí, která je nejvíce vyuţívána podnikatelskými subjekty. Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj a inovace. Případné pořízení hmotného a nehmotného majetku pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou částí nákladů, která odpovídá předpokládanému vyuţití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích11.

Institucionální podpora Na rozdíl od účelové (projektové) podpory, která je zaměřena na dosaţení stanovených cílů a tedy na budoucnost, je institucionální podpora určená k dlouhodobému koncepčnímu rozvoji výzkumných organizací a musí tedy přinášet i odpovídající výsledky (bez ohledu na zdroj, ze kterého byly financovány).

9


10

Srovnej § 36a ZPVV

11


- 11 -

Institucionální podpora



Institucionální podporu lze vázat na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji realizovanou na základě mezinárodních smluv zahrnující mj. poplatky spojené s účastí na mezinárodních programech (účastnický poplatek, členské příspěvky, finanční podíly v mezinárodních projektech za podmínky účasti rozpočtu ještě dalšího státu, případně rozpočtu EU či mezinárodních organizací, tj. např. spolufinancování projektů Rámcových programů EU, či projektů strukturálních fondů EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací), zapojení instituce do operačních programů VaVaI, technické zajištění realizace projektu zahrnující zadání veřejné zakázky, kontrolu výstupů projektu, na propagaci a popularizaci vědy, či na věcné a finanční ocenění mimořádných výsledků12. K posledně uvedenému ocenění mimořádných výsledků ve vědě a výzkumu je třeba dodat, ţe tyto podléhají předchozímu schválení vládou ČR, nicméně jejich udělení můţe realizovat i subjekt od vlády odlišný např. AV ČR. Z hlediska účetního je třeba podotknout, ţe finančním oceněním mimořádných výsledků ve vědě nejsou standardní mimotarifní sloţky mzdy řešitelů, které jsou součástí uznaných nákladů v poloţce mzdové náklady. Poskytovatelů institucionální podpory je více a jejich taxativní výčet je uveden v § 4 odst. 2 ZPVV. Nejčastěji je poskytovatelem podpory zřizovatel výzkumné organizace, pokud můţe být z jeho rozpočtové kapitoly podporován. Tím se rozumí, ţe poskytovatelem můţe být vţdy územní samosprávný celek, Akademie věd ČR a z ústředních správních úřadů ten zřizovatel, který má rozpočtovou kapitolu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, tzn. současně poskytuje účelovou podporu. Pokud nemá uchazeč zřizovatele, jenţ by byl správcem rozpočtové kapitoly výzkumu, vývoje a inovací, pak je zpravidla poskytovatelem Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy s výjimkou případů, kdy podporu poskytuje Ministerstvo obrany a vnitra (průřezové a odvětvové oblasti podpory). Zákon zavádí nový způsob poskytování institucionální podpory výzkumných organizací na základě jimi dosaţených výsledků. Od výzkumných záměrů, které se vedle náročné agendy od projektů věcně příliš nelišily, se přechází na poskytování prostředků zejména podle zhodnocení dosaţených výsledků a podrobnějšího peer review hodnocení 13 výzkumných organizací. Zásadní změnou je rozhodování o vyuţití prostředků – jejich pouţití nebude stanovováno sedm let dopředu, ale bude o něm rozhodovat daná výzkumná organizace. Rozhodující pro výši podpory bude nikoliv počet výsledků, ale jejich hodnota. Rozhodným obdobím je posledních pět let před poskytnutím podpory14.

12


13

Podle způsobu hodnocení lze přístupy rozlišit na kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní přístupy vyuţívají k hodnocení názor skupiny odborníků v daném oboru (peer review), doplněný případně o názor manaţerů, průmyslníků, ekonomů, politiků a uţivatelů (modiﬁkovaná peer review či expert review), kvantitativní pak vyuţívají „tvrdá“ statistická data – např. z databáze Web of Science, kde jsou sumarizovány vědecké výstupy. Podrobněji VANĚČEK, J., FATUŇ, M. Srovnání vybraných metodik hodnocení výzkumu a vývoje pouţívaných ve vyspělých zemích. ERGO: Analýzy a trendy výzkumu, technologií a inovací [online]. Květen 2009, 4, 2, [cit. 2010-0401]. Dostupný z WWW: <www.strast.cz/dokums_raw/200902ergowww_9.pdf>. ISSN 1802-2170.

14


- 12 -



Charakter podpory Z hlediska charakteru poskytnuté podpory zákon stanoví, ţe podpora poskytovaná právnickým nebo fyzickým osobám je poskytována formou dotace, tzn. podléhá povinnosti zúčtování se státním rozpočtem. V případě, kdy je příjemce organizační sloţkou státu nebo organizační jednotkou, poskytuje se podpora úpravou limitu výdajů podle § 65 rozpočtových pravidel15, tj. zvýšením výdajů příslušné organizační sloţky. Termín pro zúčtování dotace je stanoven na 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu, nicméně tato lhůta můţe být prodlouţena16. Účetní evidence kaţdého projektu musí být prováděna samostatně. Poţadavek na oddělenou evidenci souvisí s poţadavkem účelného vyuţití poskytnuté veřejné podpory a kontrolou zamezení dvojího financování projektů.

1.5 Smlouva o poskytnutí veřejné podpory Smlouva o poskytnutí veřejné podpory je nedílným předpokladem pro poskytnutí prostředků z veřejných zdrojů. Vymezuje nejen účel, na který mohou být prostředky poskytnuty, ale i majetková a jiná práva k výsledkům v rámci projektu dosaţeným. Současná úprava vzorové smlouvy o poskytnutí podpory vychází z překladu Vzorové smlouvy pro financování projektů výzkumu a vývoje Evropské unie (Evropských společenství) z roku 2000 určené pro 5. Rámcový program EU. Její plné znění včetně poţadovaných příloh lze nalézt na portále věnovaném české vědě a výzkumu www.vyzkum.cz17. Základní náleţitosti kaţdé smlouvy o poskytnutí veřejné podpory jsou uvedeny v § 9 ZPVV. Kromě obvyklých náleţitostí čítajících identifikaci poskytovatele podpory a jejího příjemce musí být ve smlouvě uveden název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení včetně cílů projektu a předpokládaných výsledků a stanovení způsobu jeho dosaţení. Zákon dále poţaduje ve smlouvě specifikovat osoby, které budou působit coby odborní garanti projektu (řešitelé), termín zahájení a ukončení projektu, výši uznaných nákladů projektu a jejich členění, výši podpory a její rozdělení v jednotlivých letech a to včetně termínů a způsobu jejího poskytování, úpravu uţívacích a vlastnických práv k výsledkům, smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případnou výši jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů

15

16 17

Zák.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Srovnej § 9 odst. 1 ZPVV Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-1]. Informace ke Vzorové smlouvě/Vzorovému rozhodnutí o poskytnutí podpory na programový projekt. Dostupné z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=880>.

- 13 -



a způsobu jejího poskytování a kontroly, způsob vykazování uznaných nákladů projektu. Smlouva musí obsahovat také kontrolní mechanismy objasňující způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly vyuţití poskytnuté podpory a kontroly vyuţití výsledků. Smlouva stanoví taktéţ způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory, případného způsobu řešení sporů, a sankcí za porušení smlouvy. Ve věcech v zákoně přímo neupravených se pak smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem řídí obchodním zákoníkem. Zákon v souladu s evropskými standardy stanovuje povinnost informovat veřejnost o všech aktivitách podporovaných z veřejných prostředků a to ještě před poskytnutím podpory samotné. V této souvislosti jednou z dalších náleţitostí smlouvy má být definování údajů, které jsou povaţovány za zveřejnitelné v souladu se zvláštními právními předpisy. Jedná se zejména o případy, kdy je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního nebo jiného tajemství (bankovní, poštovní atd.) nebo utajovaných skutečností18. Podrobněji jsou důvody této podmínky uvedeny v části zákona pojednávající o systému výzkumu a vývoje19, kterým se realizuje obecná povinnost poskytovatele i příjemce informovat veřejnost o vyuţití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Z hlediska uţívání výsledků došlo ke změně, kdy smlouva o vyuţití výsledků jiţ není uzavírána mezi poskytovatelem a příjemcem, ale mezi uţivatelem výsledku a příjemcem. Úprava práv k výsledkům se týká i výsledků, které nejsou předmětem právní ochrany, jakými jsou licence, patent apod. Smlouvu je povinen příjemce s uţivatelem uzavřít ještě před ukončením projektu. Uţivatelem např. u aplikovaného výzkumu v oblasti zdravotnictví můţe být i poskytovatel podpory, popř. výsledky jsou příjemcem zveřejněny k širšímu vyuţití odbornou veřejností. V těchto případech se smlouva o vyuţití výsledků neuzavírá a poskytovatel doloţí způsob vyuţití výsledků v praxi.

1.6 Kontrola Kontrolní činnost je nezbytnou a nedílnou součástí poskytování prostředků z veřejných zdrojů. V návaznosti na platnou legislativu20 zákon upřesňuje obecný rámec kontrolní činnosti pro oblast výzkumu a vývoje. Rozlišuje se věcně zaměřená kontrola průběhu řešení a plnění cílů, včetně účelnosti vynaloţených nákladů a plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory všech projektů, od finanční kontroly prováděné podle zvláštních právních předpisů

18


19

Srovnej § 30 a násl. ZPVV

20

Zejména zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a Zákon č 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

- 14 -



u vybrané části projektů. Věcné kontrole podléhají všechny projekty, finanční je pak zaměřena na část z nich. Stanovení minimálního rozsahu finanční kontroly jiţ není navázáno na podíl z počtu projektů, ale z objemu podpory. Důvodem změny byly negativní zkušenosti z dosavadní praxe, kdy poskytovatelé vybírali pro kontrolu často jen finančně méně náročné projekty. Zákon počítá s namátkovými kontrolami u projektů v minimální výši 5% objemu poskytnuté podpory poskytovatelem. Pokud by tento rozsah upraven nebyl, bude nutné provádět finanční kontrolu u všech projektů, na které je poskytována podpora z veřejných prostředků. U projektů trvajících déle neţ dva roky stanoví zákon povinnost průběţné věcné kontroly a to nejméně jedenkrát za dobu řešení projektu. Z hlediska povinnosti poskytovatele i příjemce podpory je stanovena jednotná lhůta 10 let pro uchovávání dokladů o poskytnutí či přijetí podpory, přičemţ tato počíná běţet od okamţiku, kdy byla podpora poskytnuta/přijata. Při poskytování informací do informačního systému vědy a výzkumu je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Poskytnutí nepravdivých informací, můţe být poskytovatelem sankcionováno krácením podpory aţ do 100% její výše. O výši sankce rozhodne poskytovatel.

1.7 Nabývání vlastnického práva pořízenému pro výzkum a vývoj

k hmotnému

majetku

Součástí projektu je téměř vţdy také pořízení určitého hmotného majetku nutného pro realizaci výzkumu či vývoje. Jak jiţ bylo zmíněno výše, je pořízení tohoto majetku uznatelným nákladem projektu v závislosti na jeho potřebnost a vyuţití v rámci projektu. Z hlediska vlastnictví nabývá vlastnické právo k tomuto majetku příjemce podpory, v případě, ţe se na pořízení majetku podílí více účastníků projektu, stávají se vlastníky příslušných podílů majetku v závislosti na podílech definovaných ve smlouvě o poskytnutí podpory 21. Úprava práv k výsledkům je pak obsaţena jednak v § 16 ZPVV jednak v jednotlivých zvláštních zákonech22, z nichţ nejdůleţitějším je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

21

Srovnej § 15 ZPVV

22

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v.z.p.p., zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků v.z.p.p., zákon č. 478/1992 Sb., o uţitných vzorech, v.z.p.p., zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, v.z.p.p., zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v.z.p.p., zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, v.z.p.p., (zákon o ochraně práv k odrůdám).

- 15 -



1.8 Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích Úpravu veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení nalezneme v hlavě páté zákona. Soubor údajů, které musí vyhlášení veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji obsahovat, je podobný souboru údajů pouţívaných při vyhlašování jiných typů veřejných soutěţí. Z hlediska samotného provedení soutěţe zákon variantně umoţňuje provést soutěţ samotným poskytovatelem nebo třetí osobou. V tomto případě je povinen osobu, jeţ veřejnou soutěţ ve výzkumu, vývoji a inovacích provede, vybrat na základě výběrového řízení. Zákon současně stanoví neslučitelnost této osoby s osobou účastníka soutěţe vyhlášené poskytovatelem. Vzhledem k faktu, ţe prostředky na financování jsou poskytnuty z veřejných zdrojů, vyţaduje zákon širokou publicitu veřejné soutěţe. Informace týkající se veřejné soutěţe je povinen poskytovatel vyhlásit nejen v Obchodním věstníku, ale i prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Současně je můţe uveřejnit i jiným způsobem. Po vyhlášení nesmí poskytovatel podmínky veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji změnit. Pravidla pro veřejnou soutěţ ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou upravena přímo v zákoně, nicméně pro skutečnosti v zákoně výslovně neupravené se podpůrně uţije obchodní zákoník.

1.8.1

Veřejná soutěž – prokázání způsobilosti uchazeče

Uchazeč o podporu je povinen podobně jako u jiných veřejných soutěţí prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Jestliţe při řešení projektu spolupracuje s více subjekty, vztahuje se prokázání způsobilosti na všechny z nich. Prokázání způsobilosti zejména zahrnuje ověření odborné způsobilosti uchazeče, jeho solventnost, tzn. ověření, zda není v úpadku či likvidaci, má-li vypořádané splatné závazky vůči státnímu rozpočtu, rozpočtům územní samosprávy, státním fondům, zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení. Dále uchazeč musí doloţit, ţe nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku. Uchazeč je dále povinen doloţit, ţe nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, a ţe není v pracovně-právním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích. Obdobným poměrem pracovně-právnímu poměru je např. mandátní smlouva. Administrativní náročnost prokázání způsobilosti se omezuje na nejmenší moţnou míru tím, ţe se skutečnosti prokazují při podání návrhu projektu většinou

- 16 -



čestným prohlášením23 před uzavřením smlouvy. Pouze v případech, kdy se jedná o regulovanou činnost, k jejímuţ výkonu je nutné zvláštní oprávnění, je uchazeč povinen toto doloţit24. V případě uchazeče – fyzické osoby – se čestné prohlášení či potvrzení vztahuje přímo na danou fyzickou osobu, u právnických osob se povinnost předloţit čestné prohlášení týká osob vystupujících jako statutární orgán právnické osoby či jeho člen, tj. osob oprávněných jménem právnické osoby jednat, u způsobilosti výkonu regulované činnosti je nutno toto předloţit za právnickou osobu. Jestliţe uchazeč uspěje a vznikne mu nárok na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, pak shora uvedená čestná prohlášení je povinen nahradit listinami, které prokazují splnění těchto povinností – jedná se zejména o doloţení oprávnění k činnosti ne starší 90 dní, dále zřizovací listiny, zakládající listiny, výpis z obchodního rejstříku či jiné zákonem stanovené evidence ne starší 90 dnů 25. Bezúhonnost prokazuje uchazeč výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 90 dní, přičemţ zákon stanoví, ţe ţádost o výpis i samotný výpis mají být poskytnuty poskytovateli podpory v elektronické podobě umoţňující dálkový přístup. Zákon umoţňuje zadavateli stanovit případně další kritéria spojená s účastí uchazeče na výběrovém řízení. Tato je povinen poskytovatel zveřejnit nejpozději při vyhlášení soutěţe. Závěrem je nutno podotknout, ţe zákon sankcionuje nesplnění jakékoli podmínky prokazující způsobilost uchazeče vyloučením ze soutěţe26.

1.8.2

Účast zahraničních osob ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích

V souladu se závazky, které plynou ČR z členství v EU stanovené zejména směrnicemi 2003/109/ES (dlouhodobí rezidenti), 2005/71/ES (výzkumní pracovníci) a z mezinárodních smluv (dohody mezi ES a Švýcarskou konfederací o volném pohybu osob) se veřejné soutěţe ve vývoji, výzkumu a inovacích mohou zúčastnit právnické osoby se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci. Tatáţ pravidla se vztahují i na fyzické osoby - občany takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezidenty na území České republiky. Do soutěţe se dále mohou přihlásit státní příslušníci jiných států, byl-li jim na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu27. Splnění shora uvedených podmínek způsobilosti prokazují zahraniční subjekty stejným způsobem jako domácí s tím, ţe fyzické osoby prokazují splnění shora uvedených podmínek čestným prohlášením.

23

Srovnej §18 odst. 4 ZPVV

24

Srovnej §18 odst. 5 ZPVV

25

Srovnej §18 odst. 5

26


27


- 17 -


1.8.3


Zveřejnění zadávací dokumentace

Novelou 110/2009 Sb. došlo k parametrickému posunu v přístupu k zadávací dokumentaci týkající se veřejné soutěţe. Zatímco dřívější legislativa vázala poskytnutí zadávací dokumentace na ţádost uchazeče, nynější stav hovoří o povinnosti poskytovatele zveřejnit zadávací dokumentaci28. Tato data jsou zveřejněna v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací provozovaném Radou pro výzkum, vývoj a inovace29. Poskytovatel zpravidla paralelně zveřejňuje zadávací dokumentaci i na svých webových stránkách.

1.8.4

Lhůty ve veřejné soutěži

Zákon rozlišuje čtyři základní lhůty ve veřejné soutěţi a to lhůtu soutěţní, lhůtu hodnotící, lhůtu pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory a lhůtu, po kterou je povinen poskytovatel uchovávat veškeré doklady o veřejné soutěţi ve výzkumu, vývoji a inovacích. Soutěţní lhůta veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji a inovacích a lhůta pro uchovávání dokladů o veřejné soutěţi je stanovena jako minimální. Poskytovateli je tak dána moţnost v závislosti na sloţitosti zadání soutěţní lhůtu přiměřeně prodlouţit, ne však zkrátit, neboť to by mohlo narušit rovné podmínky veřejné soutěţe znevýhodněním některých uchazečů, případně znemoţnit následnou kontrolu regulérnosti soutěţe. Hodnotící lhůta určená pro vyhodnocení přihlášek do veřejné soutěţe je naopak stanovena jako maximální. Poskytovatel můţe tedy tuto lhůtu zkrátit, nicméně poté, co ji v rámci veřejné soutěţe vyhlásí, stává se pro něj závaznou. Stejně tak lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory je stanovena jako maximální a nepřekročitelná, na rozdíl od lhůty hodnotící je však pohyblivě stanoven počátek jejího běhu (viz níţe). Pro vyhlášení soutěţe zákon stanovuje soutěţní lhůtu v trvání minimálně 36 kalendářních dnů30, přičemţ okamţikem rozhodným pro běh lhůty je uveřejnění vyhlášení veřejné soutěţe v Obchodním věstníku. U dvoustupňové veřejné soutěţe se tato lhůta vztahuje na kaţdé z kol. Uchazeči tak mají moţnost v průběhu 36 kalendářních dnů podat přihlášku do soutěţe a současně doloţit splnění podmínek pro způsobilost uchazeče – viz výše. Jak jiţ bylo shora popsáno, je poskytovatel oprávněn tuto lhůtu prodlouţit, její zkrácení je však zákonem

28 29

30

Srovnej §19 odst. 3 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací: výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-01]. Veřejné soutěţe ve VaVaI. Dostupné z WWW: . Srovnej § 20 ZPVV

- 18 -



zakázáno. Pro vyhodnocení přihlášek je stanovena tzv. hodnotící lhůta, která činí maximálně 180 dní, u dvoustupňové veřejné soutěţe 240 dní a její začátek je stanoven na den následující po ukončení lhůty soutěţní. V této lhůtě má poskytovatel zajistit vyhodnocení podaných přihlášek – viz níţe. Třetí lhůtou je pak lhůta pro podepsání smlouvy o poskytnutí podpory. Tato lhůta je navázána na schválení státního rozpočtu pro období, kdy má být s čerpáním podpory započato. Lhůta pro uzavření smlouvy činí nejvýše 60 kalendářních dnů a nemůţe být vůlí stran prodlouţena. Po toto období jsou poskytovatel i příjemce podpory vázáni výsledky veřejné soutěţe. Po této lhůtě pak v případě překáţek vedoucích k neuzavření smlouvy na straně příjemce zaniká povinnost poskytovateli uzavřít smlouvu s příjemcem31. V závislosti na okolnostech, zda překáţka pro uzavření smlouvy vznikla na straně poskytovatele nebo příjemce, stanoví zákon práva a povinnosti obou stran. Jestliţe důvody pro neuzavření smlouvy vznikly na straně příjemce, pak tento nemá nárok na jakékoli kompenzace plynoucí z neuzavření smlouvy a poskytovatel má právo oslovit dalšího uchazeče v pořadí, aniţ by musel znovu vyhlašovat veřejnou soutěţ. Naopak v případě, ţe důvody pro neuzavření smlouvy o podpoře jsou na straně poskytovatele, má příjemce nárok na náhradu nákladů za příslušné období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory32.

1.8.5

Vyhodnocení přihlášek ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích

Vyhodnocení provádí odborný poradní orgán, který je poskytovatel povinen ustanovit ještě před vyhlášením soutěţe a jehoţ jmenné sloţení je povinen zveřejnit nejpozději při vyhlášení soutěţe 33. Ke kaţdému z podaných projektů v hodnotící lhůtě nechá zpracovat nejméně dva oponentské posudky. Oproti stavu před novelou č. 110/2009 Sb. nemá poskytovatel tuto povinnost v případě, kdy je po odborné stránce návrh projektu velmi slabý. V tomto případě má poradní orgán poskytovatele moţnost nepoţadovat zajištění oponentních posudků a navrhnout z důvodu velmi slabé odborné stránky projektu vyřazení návrhu z veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji34. Smyslem ustanovení je umoţnit poskytovateli vyřadit odborně velmi slabý návrh z dalšího hodnocení a z veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji, nikoliv umoţnit mu přijmout návrh projektu bez hodnocení oponentů. V případě kladného posouzení je tedy vţdy nutno zpracovat odborné oponentské posudky.

31


32


33


34


- 19 -



Oponentské posudky jsou jen jedním z podkladů pro vyhodnocení podaných projektů ze strany odborného poradního orgánu poskytovatele a v ţádném případně nejsou základem pro vyhodnocení. Poskytovatel můţe rozhodnout i v rozporu s doporučeními odborného poradního orgánu či oponentských posudků. Takovéto rozhodnutí však musí poskytovatel odůvodnit a uveřejnit na internetu 35. Uchazeč má ze zákona moţnost seznámit se s průběhem hodnocení a oponentskými posudky. Veškeré materiály by mu měly být zpřístupněny poskytovatelem, uchazeč nemá povinnost o oponentské posudky ţádat. V běţné praxi poskytovatel přiděluje kaţdému uchazeči heslo a ten se s výsledky seznámí na webových stránkách. Oponentské posudky jsou uchazeči zveřejňovány bez osobních údajů oponenta.

1.8.6

Dvoustupňová veřejná soutěž

Smyslem uplatnění dvoustupňové veřejné soutěţe ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích je umoţnit poskytovateli postupně vybírat návrhy projektů, které nejlépe odpovídají vyhlášeným cílům a kritériím programu a nenutit všechny uchazeče zpracovávat velmi podrobný návrh projektu. To je důleţité zejména tehdy, provádí-li se výběr z velkého počtu návrhů projektů. Dvoustupňová veřejná soutěţ ve výzkumu a vývoji umoţňuje uchazečům soustředit se při zpracování zjednodušených návrhů pro první stupeň více na věcnou stránku návrhu, na jeho účel a potřebnost a na jeho srovnání s cíli programu (tj. potřebnost navrhovaného řešení). Ve druhém stupni je pak dán prostor pro dopracování návrhu ve smyslu jeho proveditelnosti a harmonogramu řešení. Poskytovateli tento systém dvoustupňového posouzení umoţňuje upřesnit způsob plnění vyhlášených cílů programu a specifikovat poţadavky na dopracování návrhů projektů, které v jednostupňové soutěţi měnit nelze. Při dvoustupňové veřejné soutěţi je kladen velký důraz na transparentnost celého procesu. Poskytovatel má za povinnost charakterizovat veřejnou soutěţ jako dvoustupňovou jiţ při přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích. V této souvislosti pak samotné vyhlášení musí mj. obsahovat informace o lhůtách pro první a druhé kolo soutěţe, způsob jakým budou návrhy po prvním kole vyhodnoceny, jak a kde budou zveřejněny výsledky po prvním kole a v neposlední řadě také místo a dobu, kde bude zveřejněna zadávací dokumentace pro druhé kolo soutěţe.

35


- 20 -


1.8.7


Zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích

Zákon upravuje podmínky pro zrušení jiţ vyhlášené veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji. Tato můţe být zrušena jednak z objektivních důvodů, pro které nelze v soutěţi pokračovat (např. ţe nebyla podána ani jedna přihláška do soutěţe, do druhého kola dvoustupňové soutěţe nepostoupil ani jeden z uchazečů, pominul důvod pro plnění předmětu veřejné soutěţe, případně došlo k podstatné změně okolností, za nichţ byla veřejná soutěţ vyhlášena a jejichţ změnu nemohl poskytovatel předvídat a ani ji nezpůsobil), jednak z důvodů na straně poskytovatele36. V závislosti na tom, zda poskytovatel mohl důvody pro zrušení soutěţe ovlivnit či nikoli, je poskytovateli stanovena povinnost kompenzace škod vůči účastníku, který se do soutěţe přihlásil. Je-li veřejná soutěţ zrušena vzhledem k důvodům, které nezavinil poskytovatel, uchazeč nemá nárok na úhradu nákladů. V souvislosti se zrušením veřejné soutěţe pro podstatnou změnu okolností, za nichţ byla veřejná soutěţ vyhlášena a jejichţ změnu nemohl poskytovatel předvídat a ani ji nezpůsobil, je vhodné specifikovat, o jaké okolnosti se můţe jednat. Zákon přímo uvádí, ţe podstatnou změnou okolností je sníţení účelových výdajů na výzkum, vývoj a inovace, které neumoţňuje poskytovateli nové projekty financovat37. Zde má přednost financování projektů jiţ vysoutěţených. Za podstatnou změnu okolností lze dále povaţovat např. neočekávané závazky poskytovatele, které musí být přednostně uhrazeny, případně na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, rozhodnutí Evropské Komise apod.

1.9 Informační systém výzkumu, vývoje a inovací Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je registr, jenţ poskytuje informace o projektech a aktivitách financovaných z veřejných prostředků. Slouţí jednak jako místo, prostřednictvím kterého jsou potenciální uchazeči informováni o vyhlášení programů a veřejných soutěţí, jednak jako shromaţdiště dílčích i celkových výsledků projektu. Informační systém se dělí do čtyř částí, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěţí ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Centrální evidence projektů Centrální evidence projektů je jednou ze sloţek Informačního systému výzkumu a vývoje. Obsahuje zejména údaje určující projekt, název a předmět řešení

36

Podrobněji viz § 24 ZPVV

37


- 21 -



projektu, jeho příjemce, řešitele, dalšího účastníka projektu a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu, dobu řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění, výši podpory s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Podrobnosti týkající se jednotlivých údajů a jejich podoby jsou stanoveny v prováděcím předpise, kterým je Nařízení vlády ze dne 19. října 2009 o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací uveřejněné ve Sbírce zákonů pod č. 397/2009 Sb. Tato evidence je přístupna uţivatelům i prostřednictvím webového rozhraní a to na stránkách www.isvav.cz provozovaných Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

Centrální evidence aktivit Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací obsahuje veřejně dostupnou databázi mapující mnoţství a způsob vyuţití prostředků ve vědě a výzkumu. Zájemce zde nalezne údaje o poskytovatelích a příjemcích veřejné podpory na programy a skupiny grantových projektů a to včetně výše poskytnuté podpory, dále jsou zde uvedeny údaje o udělených finančních oceněních mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací, popularizace či propagace výzkumu vývoje a inovací a dále o mnoţství prostředků vyčleněných na provoz a činnost RVVI, GA ČR, TA ČR a AV ČR. Zákon stanovuje minimální rozsah zveřejňovaných informací. U programů se uvádí údaje o názvu programu, jeho cílech a době trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení, dále zda byl schválen vládou nebo zastupitelstvem územního samosprávného celku, případně o výsledku posouzení Evropskou komisí, pokud se na program vztahuje oznamovací povinnost Evropské komisi a v neposlední řadě o způsobu zveřejnění platného znění programu. V případě ostatních podpor mimo podpory programů jsou údaje o zveřejňovaných informacích obsaţeny ve shora zmíněném Nařízení vlády ze dne 19. října 2009 o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 397/2009 Sb.

Rejstřík informací o výsledcích – RIV Rejstřík informací o výsledcích je třetí ze čtyř částí Informačního systému výzkumu a vývoje, ve které jsou shromaţďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků. Tento registr obsahuje zejména údaje určující výsledek a projekt, jehoţ řešením výsledek vznikl nebo zdroj prostředků, ze kterých byl podporován, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Data do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu - 22 -



(ústřední orgány státní správy, GA ČR, AV ČR) nebo územní samosprávné celky. On-line verze rejstříku je dostupná na stránkách RVVI věnovaných Informačnímu systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací38. Podrobnější údaje o obsahu rejstříku najdeme opět ve shora zmíněném nařízení. Pravidla uveřejňování dat a jejich následného vyhodnocení stanovuje kaţdoročně Rada pro výzkum a vývoj39.

Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích Evidence veřejných soutěţí ve výzkumu, vývoji a inovacích obsahuje údaje zahrnující zejména podmínky veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích a údaje o jejím vyhodnocení.

Lhůty pro poskytnutí údajů do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací Kaţdý poskytovatel veřejné podpory má povinnost poskytnout registru údaje o veřejné soutěţi v předstihu nejméně 15 dnů, dále pak výsledky vyhodnocení veřejné soutěţe do 50 dnů od jejího ukončení, stejně tak se na něj vztahuje povinnost informovat registr o výši poskytnuté podpory, a to do 50 dnů od počátku kalendářního roku, případně od uzavření smlouvy o podpoře projektu. Výsledky projektů je povinen poskytovatel předat registru nejpozději do 250 dní od ukončení projektu s výjimkou grantových projektů, u nichţ činí lhůta pro oznámení výsledků 730 dní. V případě podpory výzkumných organizací je tato lhůta 150 dní od počátku kalendářního roku. Provozovatel Informačního systému je povinen data zařadit do systému nejpozději do 10 dnů od poskytnutí v případě údajů o veřejných soutěţích a do 60 dnů u údajů o výsledcích projektů a výzkumných organizací. O této skutečnosti je provozovatel povinen informovat poskytovatele buď v listinné podobě případně v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem.

38

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací: výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-01]. Výsledky VaVaI. Dostupné z WWW: <www.isvav.cz/prepareResultForm.do>.

39

Podrobněji viz Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-1]. Informace o předávání údajů do "Rejstříku informací o výsledcích" RIV. Dostupné z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=986>.

- 23 -



SHRNUTÍ KAPITOLY Výzkum v České republice je rozčleněn do několika kategorií. Od těchto kategorií se pak odvíjejí nejen poskytovatel podpory, ale také její mnoţství a administrace s tím spojená. Základními kategoriemi jsou základní a aplikovaný výzkum. Zatímco u základního výzkumu je provádění výzkumu financováno bez návaznosti na předem definované výstupy ze strany poskytovatele podpory, u aplikovaného výzkumu hraje rozhodující roli při poskytnutí podpory projektu jeho shoda s předem definovanými cíli ze strany poskytovatele podpory. Základní výzkum je tak směřován na získání nových znalostí a jejich publikaci, přičemţ se nepřepokládá jejich komerční vyuţití, u aplikovaného výzkumu naopak výsledky jiţ směřují k budoucímu vyuţití v praxi. Výstupem jsou poznatky a dovednosti, na které navazuje experimentální vývoj výrobků, postupů nebo sluţeb. Důleţitou roli hrají také inovace. Tyto jsou zaměřeny především na zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb do praxe. Inovace postupů spočívají v realizaci nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování sluţeb. Zahrnují rovněţ významné změny techniky, zařízení nebo programového vybavení. Organizační inovace pak zahrnují realizace nového obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.

způsobu

organizace

Z hlediska financování můţe být veřejná podpora poskytnuta jako institucionální anebo účelová. Institucionální podpora na rozdíl od účelové (projektové) podpory, která je zaměřena na dosaţení stanovených cílů, podporuje dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Výzkumné organizace tak dostávají účelově nevázané prostředky na svou činnost. Vhledem k charakteru podpory jako veřejné musí být o jejím poskytnutí rozhodnuto s maximální moţnou transparentností, a to na základě veřejné soutěţe, případně na základě veřejné zakázky. Úprava veřejné soutěţe je obsaţena v části páté ZPVV, v případě veřejné zakázky pak budeme postupovat podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zákonodárce klade maximální důraz na objektivnost celého procesu veřejné soutěţe, na druhou stranu nechává moţnost poskytovateli podpory upravit podmínky příznivěji pro uchazeče o veřejnou podporu. Toto se týká především lhůt pro provedení soutěţe a následného uzavření smlouvy o poskytnutí veřejné podpory. Současně však pamatoval na moţnost zpětné kontroly výstupů, kdy zavedl centrální registr výstupů vědy a výzkumu v podobě Informačního systému výzkumu vývoje a inovací. Data zde uloţená mají nejen kontrolní funkci, ale také napomáhají odpovědným orgánům stanovovat priority Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a v neposlední řadě jsou důleţitá pro institucionální financování

- 24 -



subjektů působících ve vědě a výzkumu.

ÚKOLY 1.

Vyjmenujte základní charakteristiku.

kategorie

výzkumu

2.

Vyjmenujte základní subjekty vědy a výzkumu. Charakterizujte.

3.

Vyjmenujte druhy podpor. Charakterizujte.

4.

Za jakých podmínek se mohou zahraniční osoby účastnit veřejné soutěţe?

5.

Kdo nabývá práva ke hmotnému majetku pořízenému pro výzkum a vývoj?

6.

Popište Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.

7.

Co je to RIV?

8.

Charakterizujte výzkumnou organizaci.

- 25 -

v ČR

a

proveďte

jejich



2 Orgány výzkumu, vývoje a inovací a zdroje podpor, další poskytovatelé podpory pro rozvoj vzdělávací činnosti CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:   

vyjmenovat klíčové aktéry rozhodovacího procesu v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, charakterizovat a definovat jejich činnost, rozlišit mezi jednotlivými poskytovateli financování výzkumu.

KLÍČOVÁ SLOVA Orgány výzkumu, poskytovatelé podpory pro rozvoj vzdělávací činnosti, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Technologická agentura České republiky a Grantová agentura České republiky, Fond rozvoje vysokých škol.

2.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) patří mezi klíčové aktéry oblasti podpory vědy a výzkumu v ČR. V současnosti se řadí jak mezi poskytovatele podpory v základním, tak v aplikovaném výzkumu. Kromě toho prostřednictvím FRVŠ podporuje i drobné projekty na vysokých školách. MŠMT je také gestor nejvýznamnějších operačních programů spojených s výzkumem, vývojem a inovacemi a to operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) – viz níţe kapitola Strukturální fondy.

2.2 Rada pro vývoj, výzkum a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je odborným a poradním orgánem vlády České republiky zřízeným na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Do její kompetence spadá zejména: 

příprava Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s MŠMT a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předloţení vládě, - 26 -




 

  



 

  




kontrola realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předloţených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou, příprava Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předloţení vládě, hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou, návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky, zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky, zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předloţení vládě, úloha správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací, jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí, zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací, návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a, zpracování stanoviska k ţádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k ţádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k ţádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, a plnění dalších úkolů a povinností stanovených zákonem, jiným právním předpisem nebo uloţených vládou.

RVVI je sloţena z předsedy, předsednictva a členů. Celkem má RVVI 17 členů včetně předsedy a místopředsedů. Předsedou je dle Statutu RVVI člen vlády, kterého jmenuje a odvolává předseda vlády. V tuto chvíli funkci předsedy zastává přímo předseda vlády. Předseda RVVI zejména navrhuje vládě jmenování a odvolání členů RVVI a svolává a řídí její zasedání. Předsednictvo se skládá z předsedy a tří místopředsedů. První a další dva místopředsedové jsou voleni z řad členů RVVI tajnou volbou, přičemţ návrh kandidáta můţe přednést kterýkoli z členů RVVI. Předsednictvo připravuje program zasedání Rady a řídí činnost Rady mezi jednotlivými zasedáními.

- 27 -



2.3 Grantová agentura ČR Grantová agentura České republiky (GAČR) je nezávislá instituce ČR, jejímţ hlavním posláním je účelové financování základního vědeckého výzkumu. Podpora ze strany GAČR je poskytována v souladu s Národní politikou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací České republiky, po provedení veřejné soutěţe ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích podle zákona, a to na projekty, ve kterých si cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám příjemce. Mnoţství podávaných projektů se ročně pohybuje okolo 2500. Délka podpory je pak stanovena v rozmezí jednoho roku aţ pěti let. GAČR uděluje granty pěti typů: standardní, postdoktorské (do 35 let), pro doktorské týmy, mezinárodní a bilaterální. Celková výše podpory přerozdělované GAČR se pohybuje okolo dvou miliard korun. Z organizačního a funkčního hlediska se jedná o samostatnou organizační sloţku státu, jeţ hospodaří s vlastním rozpočtem. Agentura je sloţena z předsedy, předsednictva, vědecké rasy a kontrolní rady. Poradními orgány jsou oborové komise, jeţ posuzují a hodnotí návrhy projektů s ţádostmi o udělení podpory. Předsednictvo je dále oprávněno pro přípravu a hodnocení návrhů zřizovat hodnotící (expertní) panely jako expertní orgány příslušných oborových komisí. Předseda GAČR je jmenován vládou na základě nominace RVVI. Předseda zastupuje GAČR navenek a je oprávněn jejím jménem jednat. V jeho kompetenci je také jmenovat místopředsedu GAČR z členů předsednictva, který je oprávněn jej zastupovat v rozsahu, jeţ stanoví předseda.

Předseda

Předsednictvo je výkonným orgánem GAČR. Sestává z pěti členů jmenovaných vládou na základě nominace RVVI. Funkční období je čtyřleté s moţností jednoho opakování. Hlavním posláním předsednictva je zejména:

Předsednictvo

  

 



schvalování vyhlášení veřejných soutěţí ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích a rozhoduje o případném zrušení veřejné soutěţe, zpracovávání zadávací dokumentace pro vyhlášení veřejné soutěţe ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, jmenování komisí pro přijímání návrhů projektů a rozhodování o přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhodování o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, koordinace činnosti oborových komisí, jmenování a odvolávání jejich předsedů, místopředsedů a jejich členů, provádění kontroly plnění cílů projektů a hodnocení dosaţených výsledků, zřizování panelů, jmenování a odvolávání jejich předsedy, místopředsedy a jejich členů. - 28 -



Vědecká rada je koncepčním orgánem GAČR sestávajícím z 12 členů jmenovaných vládou na návrh RVVI. Funkční období je podobně jako u předsednictva čtyřleté s moţností jednoho opakování. Vědecká rada navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny projektů a jejich zaměření, a dále vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury a navrhuje potřebná opatření.

Vědecká rada

Kontrolní rada, jak uţ z jejího názvu vyplývá, vykonává v rámci GAČR kontrolní funkce. Sestává z deseti členů jmenovaných Poslaneckou sněmovnou z řad odborníků navrţených právnickými osobami zabývajícími se výzkumem a vývojem. Kromě kontroly hospodaření a správy majetku je kontrolní radě přisouzena i role projednavatele stíţností na postup poskytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu. Svá zjištění předkládá předsednictvu, pro které jsou závazná.

Kontrolní rada

2.4 Technologická agentura ČR Technologická agentura ČR (TAČR) je poměrně nová instituce, která byla implementována do systému řízení a správy vědy, výzkumu a inovací v ČR novelou zákona o vědě a výzkumu v roce 2009. Hlavním cílem této nově vzniklé agentury je institucionální sjednocení účelové podpory aplikovaného výzkumu. V souvislosti se zřízením Technologické agentury tak zanikají někteří poskytovatelé institucionální podpory a jejich kompetence jsou převedeny právě na Technologickou agenturu. Tato má převzít odpovědnost za poskytování institucionální podpory v plném rozsahu v roce 2011. V praxi to znamená především to, ţe poskytovatelé účelové podpory se prakticky rozdělí do tří skupin: 1) Poskytovatelé, kteří postupně přestanou poskytovat účelovou podporu zcela. Jsou to AV ČR, MD, MMR, MŢP, SÚJB, MPSV, ČBÚ, NBÚ, MZV, BIS a MPO (to však bude nově poskytovat v souladu s Rámcem Společenství institucionální podporu soukromým výzkumným organizacím z oboru průmyslu). 2) Poskytovatelé, kteří budou poskytovat účelovou podporu ve sníţeném rozsahu, coţ se týká prakticky pouze MŠMT, které bude dále poskytovat tuto podporu pouze pro podporu mezinárodní spolupráce ve VaV. U obou těchto skupin dojde k „doběhu“ stávajících programů, ale nebudou jiţ vyhlašovat nové, jejichţ problematiku převezme buď TAČR, nebo některý další poskytovatel. 3) Poskytovatelé. kteří budou dále poskytovat účelovou podporu. Kromě Technologické agentury se jedná o GA ČR, MO, MV, MK, MZe a ÚV ČR (RVVI). Celkem se tak sníţí počet poskytovatelů účelové podpory na osm.

- 29 -



Z hlediska organizačního a funkčního zařazení je Technologická agentura organizační sloţkou státu hospodařící s vlastním rozpočtem. Jedná se tedy o jakousi GAČR, jejímţ posláním je koordinovat činnosti v oblasti aplikovaného výzkumu. Mezi hlavní cíle TAČR se řadí: 

podpora za celou ČR projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které mají skončit uplatněním v praxi,



poskytování plného servisu a podpory uţivatelům v průběhu celého procesu (právní, finanční, ochrana výsledků atd.),



podpora komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování projektů,



reinvestování prostředků získaných realizací výsledků do nových projektů,



spolupráce se zahraničními technologickými agenturami (zejm. zemí EU) a vyuţívání jejich zkušeností.

Organizačně je TAČR sloţena z předsedy, předsednictva, výzkumné rady a kontrolní rady. Mezi další orgány TAČR s hlasem poradním se řadí tzv. oborové komise. Předseda TAČR je jmenován vládou z řad předsednictva TAČR. Návrh kandidáta předkládá Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Funkční období předsedy není přímo ve Statutu agentury stanoveno, nicméně jeho vázanost na členství v předsednictvu předjímá podobně jako je tomu u předsednictva agentury čtyřletou periodu, podobně je to s prodlouţením o jedno další funkční období, tedy celkově max. 8 let. Předseda plně zastupuje TAČR navenek.

Předseda

Předsednictvo TAČR sestává z pěti členů jmenovaných vládou na návrh RVVI Předsednictvo na dobu 4 let s moţností znovujmenování na jedno další bezprostředně následující funkční období. Funkce předsednictva spočívá zejména v zajištění činností TAČR navenek, tj. zejména ve schvalování vyhlášení veřejných soutěţí ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, zadávání veřejných zakázek a jejich vyhodnocení, přijetí či nepřijetí návrhů programových projektů do veřejné soutěţe ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích a uzavření smluv o poskytnutí podpory. Odborně se přitom opírá o posudky oborových komisí, do nichţ jsou předsednictvem jmenování přední odborníci v dané oblasti. Výzkumná rada je koncepčním orgánem TAČR. Její poslání spočívá ve formulaci poţadavků na nové programy připravované TAČR a jejich cílů, průběţné a konečné hodnocení programů připravených a realizovaných buď přímo TAČR nebo připravených jinými správními orgány a realizovaných TAČR. V neposledním řadě navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření oborových komisí a jejich členy. Rada má dvanáct členů, které na návrh RVVI jmenuje vláda. Funkční období je čtyřleté.

- 30 -

Výzkumná rada



2.5 Fond rozvoje vysokých škol Fond rozvoje vysokých škol (FRVŠ) je označení pro finanční fond, určený vysokým školám v ČR na vzdělávací a tvůrčí činnost. Jeho zřizovatelem je MŠMT společně s Radou vysokých škol. Fond tvoří finanční prostředky (cca 360 milionů Kč), které Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR po vyjádření Rady vysokých škol kaţdoročně vyčleňuje z rozpočtu vysokých škol. Těmito finančními prostředky jsou dotovány projekty zaměřené na rozvoj vysokého školství, zejména v oblasti vzdělávací činnosti. Projekty podávané prostřednictvím Fondu rozvoje vysokých škol mají přispívat ke splnění úkolů v oblasti tvůrčího rozvoje vzdělávací činnosti vysokých škol, a proto musí být koncipovány v souladu s dlouhodobým záměrem dané vysoké školy. Z organizačního hlediska je FRVŠ tvořen výborem FRVŠ a dozorčí radou. Činnost je pak zajišťována prostřednictvím Agentury rady vysokých škol. Výbor FRVŠ je společným orgánem MŠMT a RVŠ. Je sloţen z předsedy, dvou místopředsedů a osmi členů, přičemţ RVŠ ze svých řad jmenuje předsedu, jednoho místopředsedu a čtyři členy, MŠMT pak disponuje jedním místopředsednickým křeslem a čtyřmi členy Výboru. Funkční období členů Výboru jmenovaných Radou je shodné s funkčním obdobím Rady. Předseda, místopředsedové a členové Výboru nesmějí být řešiteli ani spoluřešiteli projektů Fondu. Hlavním posláním Výboru, jako výkonného orgánu FRVŠ je shromaţďování návrhů na tematické okruhy, formulace jejich zadání a předkládání návrhu na vyhlášení výběrového řízení na projekty MŠMT a RVŠ. Po jejich schválení v obou orgánech vyhlašuje výběrové řízení pro další akademický rok a administruje přijímání a vyhodnocování přihlášek. Kromě toho Výbor pro kaţdý rozpočtový rok předkládá MŠMT návrh na výši a skladbu celkových finančních prostředků Fondu, po schválení Radou jmenuje a odvolává předsedy a místopředsedy oborových komisí, jmenuje a odvolává členy oborových komisí, předkládá ministerstvu návrh na poskytnutí dotace pro řešení jednotlivých projektů, v průběhu řešení projektů rozhoduje (zpravidla na návrh vysokých škol) o změnách souvisejících s jejich řešením, určuje delegáty na závěrečná oponentní řízení a předkládá RVŠ a MŠMT zprávu o průběhu a výsledcích závěrečných oponentních řízení. Dozorčí rada FRVŠ je pak zřízena za účelem dohledu nad regulérností výběrového řízení a rozhodování orgánů FRVŠ. Je sloţena z předsedy a dvou členů. Předsedu a jednoho člena navrhuje RVŠ, druhý člen je navrhován ze strany MŠMT.

- 31 -



SHRNUTÍ KAPITOLY Klíčové aktéry rozhodovacího procesu v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací lze rozdělit do několika kategorií. Za nejdůleţitější lze povaţovat Radu pro výzkum, vývoj a inovace, jeţ nese jakoţto poradní orgán vlády odpovědnost za přípravu a implementaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Rada jednak vymezuje legislativní rámec výzkumu prostřednictvím vydávané Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, jednak se podílí na rozhodování o vyuţití prostředků alokovaných na podporu výzkumu a vývoje v ČR. Krom toho navrhuje vládě členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Samotné financování výzkumu je pak rozděleno mezi několik poskytovatelů, z nichţ dominantní roli hrají Grantová agentura České republiky (základní výzkum) a Technologická agentura ČR (aplikovaný výzkum). GAČR se primárně soustředí na účelové financování základního vědeckého výzkumu, a to především projektů, ve kterých si cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám příjemce. GAČR ročně vyhodnocuje okolo 2500 podaných projektů. V rámci podpory GAČR lze získat granty pěti typů: standardní, postdoktorské (do 35 let), pro doktorské týmy, mezinárodní a bilaterální. Celková výše podpory přerozdělovaná GAČR se pohybuje okolo dvou miliard korun. TAČR je instituce zaměřená na účelové financování aplikovaného výzkumu. Instituce vznikla v roce 2009, plně funkční má být od roku 2011. Hlavním cílem této nově vzniklé agentury je institucionální sjednocení účelové podpory aplikovaného výzkumu. V souvislosti se zřízením Technologické agentury zanikají někteří poskytovatelé institucionální podpory a jejich kompetence jsou převedeny právě na Technologickou agenturu. Další zdroje podpory tentokráte vzdělávací činnosti na vysokých školách poskytuje Fond rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Jeho zřizovatelem je MŠMT společně s Radou vysokých škol. Fond tvoří finanční prostředky (cca 360 milionů Kč), jimiţ jsou dotovány projekty zaměřené na rozvoj vysokého školství zejména v oblasti vzdělávací činnosti.

ÚKOLY 1.

Vyjmenujte klíčové instituce ve vědě a výzkumu v České republice.

2.

Jaké druhy projektů jsou podporovány se strany GAČR?

3.

U které instituce se budu ucházet o veřejnou podporu v případě, ţe se soustředím na základní výzkum?

- 32 -



3 Strukturální fondy CÍL Po prostudování kapitoly budete umět:  

vyjmenovat operační programy pro financování vědy a výzkumu, charakterizovat a rozlišit způsoby jejich čerpání.

KLÍČOVÁ SLOVA Strukturální fondy, operační program Výzkum a vývoj pro inovace, operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, operační program Podnikání a inovace, operační program Praha Konkurenceschopnost, operační program Praha Adaptabilita.

Strukturální fondy představují základní nástroj finanční a programové podpory členských států ze strany Evropské unie. Zaměřují se na sniţování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU a odbourávání zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Cíle, jeţ mají být dosaţeny a jsou financovány ze strukturálních fondů, jsou vţdy stanovovány pro sedmileté programovací období. Pro toto období vţdy členské země zpracují nové programové dokumenty, v nichţ stanoví cíle a priority, jeţ chtějí v souladu s politikou a strategickými cíli EU naplňovat, specifikují jejich finanční náročnost a příjemce podpory ve svých státech. Samotná realizace programových dokumentů, jejich administrativa, financování a účtování pak leţí na bedrech jednotlivých členských států. Kaţdá členská země EU je povinna zpracovat tzv. Národní strategický referenční rámec, coţ je základní programový a strategický dokument, v němţ členská země uvede priority a opatření, na které by chtěla vyuţít jí přidělené prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudrţnosti. Součástí tohoto dokumentu je také podrobný popis mechanismu a struktury čerpání fondů EU včetně jednotlivých operačních programů, na základě kterých je podpora distribuována v dané členské zemi. Zatím poslední programovací období bylo vyhlášeno na léta 2007-2013. V rámci tohoto období vyhlásila EU za strategické cíle větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce EU. Regionálního rozvoje má být dosaţeno na základě dosaţení tří cílů a to: konvergence, regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a evropské územní spolupráce. Cíl Konvergence, v němţ je alokováno více jak 80 % veškerých uvolněných prostředků, je zaměřen na zlepšování podmínek a podporu aktivit, které povedou ke sbliţování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU. Počítá s čerpáním - 33 -



podpory pro oblasti, jeţ dosahují méně neţ 75 % HDP EU, tedy v podmínkách ČR se jedná o všechny regiony vyjma hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřen na posilování konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů. Hlavními oblastmi podpory mají být inovační projekty, podpora zlepšování ţivotního prostředí a posilování zaměstnanosti. Tento zdroj je určen pro regiony, jejichţ HDP převyšuje 75 % průměru EU (v ČR pouze region hl.m. Prahy). Celkem je zde alokováno 16 % uvolněných prostředků. Konečně třetí oblastí podpory je cíl Evropská územní spolupráce, jehoţ hlavním posláním je posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce, a to za podpory výzkumu a výměny zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem. Z regionálního hlediska je tento zdroj určen všem oblastem ČR včetně hl.m. Prahy. Jak jiţ bylo zmíněno výše, členské země mohou čerpat prostředky z evropských fondů pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů, jeţ jsou součástí Národního strategického referenčního rámce připravovaného pro kaţdé programovací období. Operační program je základním strategickým dokumentem specifikujícím finanční a technickou podporu pro konkrétní tématickou oblast (např. Výzkum a vývoj pro inovace) nebo pro konkrétní region (např. Střední Morava). Jsou zde podrobně popsány cíle a priority, jichţ má být dosaţeno, a dále typové aktivity, na které je moţno čerpat podporu ze strukturálních fondů EU včetně výčtu těch, kteří mohou o finanční podporu zaţádat. Pro vyuţití fondů EU bylo pro programovací období 2007-2013 pro ČR schváleno celkem 24 operačních programů, jeţ jsou rozděleny na tématické a regionální (finance z Cíle Konvergence – viz výše), programy pro Prahu (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy spadající pod Cíl Evropská územní spolupráce. V rámci podpory vědy a výzkumu jsou pro nás relevantní především tři operační programy určené pro regiony v cíli Konvergence a dva regionální programy pro Prahu zahrnuté v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jedná se o OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), OP Podnikání a inovace ( OP PI), OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) a OP Praha Adaptabilita (OP PA). OP VaVpI jehoţ administrátorem je MŠMT, je určen především pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další organizace zabývající se výzkumem a vývojem. Je zaměřen na posilování vědeckého, výzkumného a inovačního potenciálu zmíněných institucí a na zvýšení jejich spolupráce se soukromým sektorem. Cílem je především posílení kapacit stávajících center, budování nových institucí v regionech ČR, vytvoření systému pro komercionalizaci výsledků vědy a výzkumu a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání pro vědu a výzkum. Tento operační program je čtvrtým největším operačním programem pro ČR - 34 -

OP Věda a výzkum pro inovace (OP VaVpI)



a zahrnuje finanční prostředky o celkové výši 2.070,68 miliardy € a 365 mil € (spoluúčast ČR - národní zdroje) Dominantní část celkové alokace na OP VaVpI je vyčleněna na infrastrukturu pro VaV podporovanou z prioritní osy 1 – Evropská centra excelence (680,2 mil. €, se spoluúčastí ČR 806 mil €) a prioritní osy 2 – Regionální VaV centra (680,2 mil. €, se spoluúčastí ČR 806 mil €). Globálním cílem prioritní osy 1 je podpora vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených moderní (v odůvodněných případech unikátní) technologií, která budou partnersky propojena s prestiţními centry vědy a výzkumu v zahraničí. Prioritní osa 2 je pak zaměřena na vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť, která budou orientována na soukromou sféru s cílem zvýšit potenciál regionu v oblastech exportu zboţí, sluţeb a know-how. Podpora z OP VaVpI je dále směřována na vznik a rozvoj center transferu technologií z výzkumných organizací a investiční projekty zaměřené na popularizaci vědy a výzkumu - prioritní osa 3 – Komercializace a popularizace VaV (229,8 mil. €, se spoluúčastí ČR 251 mil €). V rámci této osy jsou prostředky rozděleny do dvou sektorů a to do sektoru Komercionalizace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví (celková podpora včetně spoluúčasti ČR 114 mil €) zaměřeného zejména na ochranu duševního vlastnictví, licence, patenty, atd., a do sektoru Propagace a informovanost o výsledcích VaV (137 mil € včetně spoluúčasti ČR), jehoţ cílem je propagace a popularizace vědy, techniky a výsledků VaV společně s rozvojem a modernizací informační infrastruktury. Konečně 4. prioritní osu pak tvoří Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem (414,1 mil. €, se spoluúčastí ČR 487 mil €). Podpora poskytovaná v rámci této osy je zaměřena na zlepšení materiálních podmínek pro přípravu vysokoškolských studentů z hlediska jejich připravenosti a budoucího uplatnění v oblasti VaV. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), jehoţ řídícím orgánem je rovněţ MŠMT, se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím zkvalitnění a modernizace celé struktury vzdělávání zahrnující úrovně základních, středních i vysokých škol a to včetně systému dalšího vzdělávání. OP VK zahrnuje celkem 5 prioritních os, z nichţ cíle politiky VaVaI jsou v OP VK realizovány především prostřednictvím prioritní osy 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, na kterou je vyčleněno 626,5 mil. € (bez spoluúčasti ČR ve výši 15 % - 35 % alokace OP VK). V rámci této osy je podpora určena např. pro zavádění nových studijních programů a oborů, stáţe studentů v soukromém a veřejném sektoru, mobilitu pracovníků mezi výzkumnými institucemi, či na zapojení regionálních partnerů do tvorby studijních programů. OP Podnikání a inovace (OP PI) spravovaný MPO je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem rozvinout výzkumné a inovační aktivity podnikového sektoru. OP PI s celkovou alokací 3.040 mil. € a 537 mil € - 35 -

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

OP Podnikání a inovace (OP PI)



spoluúčast ČR – národní zdroje, podporuje především vznik nových firem v oblastech inovací, informačních a komunikačních technologií, rozvoj inovačního potenciálu stávajících firem a vyuţívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Podniky by měly získat prostředky pro zakládání vlastních kapacit vědy a výzkumu, značná část podpory je také určena pro ochranu práv duševního vlastnictví (ochrana patentů a inovací). Neméně důleţitou oblastí podpory je oblast spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) řízený Magistrátem hl. m. Prahy je zaměřen na podporu investičních projektů realizovaných na území Prahy v celé řadě oblastí. Politika VaVaI je prostřednictvím OP PK realizována zejména v prioritní ose 3 – Podnikání a inovace (96,7 mil. € bez spoluúčasti ČR, tj. 35 % alokace OP PK), v rámci které je mj. podporováno vytváření inovační infrastruktury, partnerských vazeb mezi výzkumnými organizacemi a podniky a obecně rozvoj inovačního podnikání malých a středních podniků. Z hlediska vědeckovýzkumných institucí je pomoc určena především vědeckým ústavům a vysokým školám při zakládání vědeckotechnologických parků, inkubátorů a inovačních center.

OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK)

OP Praha Adaptabilita (OP PA) rovněţ ve správě Magistrátu hl. m. Prahy podporuje realizaci neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Nejuţší vazbu na politiku VaVaI má OP PA v prioritní ose 1 – Podpora rozvoje znalostní ekonomiky (41,4 mil. €, Bez spoluúčasti ČR, tj. 38,2 % alokace OP PA), v rámci které je podporováno budování kapacit lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a další vzdělávání s vazbou na inovační rozvoj hl. m. Prahy. Podpora je určena zejména organizacím a školicím střediskům zaměřujícím se na vzdělávání v oblasti informačních a telekomunikačních technologií, řídících dovedností, jazykových znalostí apod.

OP Praha Adaptabilita (OP PA)

SHRNUTÍ KAPITOLY Strukturální fondy tvoří významný zdroj podpory vědy a výzkumu v České republice mnohokrát převyšující finanční moţnosti národních zdrojů. Prostřednictvím 24 operačních programů, z nichţ pět je moţno vyuţít na financování vědy a výzkumu, jsou do České republiky přivedeny prostředky v řádech miliard eur. Čerpání těchto prostředků je ovšem často navázáno na kofinancování ze strany příjemce, a navíc je časově omezeno rokem 2013. Za nejdůleţitější zdroje podpory lze povaţovat OP VaVPI a OP VK. OP VaVpI jehoţ administrátorem je MŠMT, je zaměřen především na vytvoření regionálních a evropských center excelence. Podpora je jednak směřována na posílení kapacit stávajících center, jednak na budování nových institucí v regionech ČR a v neposlední řadě na vytvoření systému pro komercionalizaci výsledků vědy a výzkumu a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání pro vědu a výzkum. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), jehoţ řídícím orgánem je rovněţ - 36 -



MŠMT, se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím zkvalitnění a modernizace celé struktury vzdělávání. Zahrnuje celkem 5 prioritních os, z nichţ cíle politiky VaVaI jsou v OP VK realizovány především prostřednictvím prioritní osy 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, na kterou je vyčleněno 626,5 mil. € (bez spoluúčasti ČR ve výši 15 % - 35 % alokace OP VK). V rámci této osy je podpora určena např. pro zavádění nových studijních programů a oborů, stáţe studentů v soukromém a veřejném sektoru, mobilitu pracovníků mezi výzkumnými institucemi.

ÚKOLY 1.

Charakterizujte pojem strukturální fond, operační program.

2.

Vyjmenujte operační programy, z nichţ lze financovat aktivity vědy a výzkumu a stručně je charakterizujte.

- 37 -



Literatura Základní literatura: [1]

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací).

Doporučená literatura: [2]

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací: výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-01]. Poskytovatelé podpory VaVaI. Dostupné z WWW: .

[3]

VANĚČEK, J.; FATUŇ, M. Srovnání vybraných metodik hodnocení výzkumu a vývoje pouţívaných ve vyspělých zemích. ERGO: Analýzy a trendy výzkumu, technologií a inovací [online]. Květen 2009, 4, 2, [cit. 2010-04-1]. Dostupný z WWW: <www.strast.cz/dokums_raw/200902ergowww_9.pdf>. ISSN 1802-2170.

[4]

Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-1]. Informace ke Vzorové smlouvě/Vzorovému rozhodnutí o poskytnutí podpory na programový projekt. Dostupné z WWW: <www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=880>.

- 38 -

LEGISLATIVA VE VĚDĚ A VÝZKUMU ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

Recommend Documents