LÉČBA KETOANALOGY
Dietní režim při chronické renální insuficienci
Otázky a odpovědi Co je chronická renální insuficience? Je to stav snížené funkce ledvin, který se projevuje zvýšenými hodnotami (zadržováním) dusíkatých látek v krvi, které již ledviny nemohou vyloučit, ale také poruchami v minerálovém a vodním hospodářství. Vývoj renální insuficience mohou podporovat přidružené metabolické poruchy cukrů, tuků a minerálů: vápníku (Ca), fosforu (P), sodíku (Na) a draslíku (K).
Jak můžete zpomalit vývoj renální insuficience? Dodržujte dietu se sníženým příjmem bílkovin. Omezujte biologicky méně hodnotné bílkoviny (mouku, moučné výrobky, pečivo, chléb atd.) a upřednostňujte plnohodnotné bílkoviny (maso, vejce, brambory, mléčné výrobky). Nahrazujte nepostradatelné aminokyseliny jejich ketoanalogy, které neobsahují dusík – dietetikum Ketosteril®. Zajištěním dostatečného přísunu energie omezujte odbourávání tělesných bílkovin.
Co je Ketosteril®? Působí ve smyslu prevence i léčby poškození ledvin vzniklých na základě nedostatečného metabolismu bílkovin při současném doporučeném množství bílkovin v potravě. Pomáhá udržet pacienta v dobrém nutričním stavu, snižuje tvorbu urey a hladinu fosforečnanů v krvi. Velikost dávky a jeho konzumaci v průběhu jídla doporučuje a předepisuje lékař dle funkce ledvin, nutričního stavu, tělesné hmotnosti a podle doporučeného množství bílkovin v dietě.
Základní charakteristika nízkobílkovinné diety Dieta s postupným snižováním příjmu bílkovin je součástí léčebného postupu pro zpomalení poklesu funkce ledvin a úpravy metabolických poruch nemocných. Při jejím podávání musíme nemocné i příjem potravy kontrolovat, abychom se vyvarovali vzniku malnutrice (podvýživy). Strava by měla být harmonicky složená, šetřící, s omezením soli, pestrá a rozdělená do několika denních dávek. Úpravu stravy provádíme tak, aby pokrm byl dobře stravitelný, aby byly zachovány jeho biologické vlastnosti a aby žádoucím způsobem ovlivňoval smyslové vlastnosti – chuť, vůni, vzhled. To provádíme vhodným technologickým postupem – vařením, pečením, dušením, smažením ap. Doporučovaný přívod energií je od 126–146 kJ/kg tělesné hmotnosti (dále TH)/den (30–35 kcal/kg TH/den). Energii přijímáme ve formě živin – sacharidů, tuků, bílkovin. Upřednostňujeme plnohodnotné živočišné bílkoviny v menších dávkách (maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, drůbež), neboť obsahují základní aminokyseliny ve správném množství a poměru. (Aminokyseliny jsou základní jednotkou pro výstavbu proteinů). Z celkového spotřebovaného
množství bílkovin za den by měly být zastoupeny živočišné bílkoviny přibližně z 1/2 až z 2/3. Zbylou část tvoří méně vhodné rostlinné bílkoviny (zelenina, ovoce, luštěniny, obiloviny, mouka). Lze zaměňovat neplnohodnotné bílkoviny za nízkobílkovinné – bezlepkové potraviny (např. místo mouky použít bramborový či kukuřičný škrob (solamyl či maizena). Při nedostatečném příjmu plnohodnotných bílkovin je možné zvolit bílkovinný doplněk stravy – ve formě sypké (Protifar), tekuté – sipping (Fresubin) nebo ve formě tablet základních aminokyselin a jejich ketoanalog – Ketosteril®. Výhody nízkobílkovinných potravin jsou v nízkém obsahu neplnohodnotných bílkovin s vysokou energetickou hodnotu (např. bezlepkový chléb a pečivo, palačinky, moučníky, bezlepkové těstoviny a další). Tyto potraviny si můžete připravit doma ze směsí nebo si je zakoupit hotové v prodejnách se zdravou výživou nebo v supermarketech.
Do diety lze zařadit i menší množství sacharidů, abychom zajistili její energetickou hodnotu (tvrdé bonbony, turecký med bez ořechů , želé, džem, bílý cukr, med). Sacharidy jsou obsaženy nejen ve sladkostech, ale i v ovoci, mléku, mléčných výrobcích. Součástí jídelníčku by mělo být i pečivo, chléb, brambory, těstoviny, rýže i moučníky připravené z nízkobílkovinné mouky nebo moučníky s nižším obsahem bílkovin jako cenným zdrojem energie. Velmi častou komplikací u selhání funkce ledvin je porucha sacharidového metabolismu, a proto jsou upřednostňovány složené cukry (polysacharidy), které jsou obsaženy v bramborách, rýži, těstovinách (včetně nízkobílkovinných a rýžových), celozrnném pečivu, chlebu, bílém pečivu apod. Spotřebované množství sacharidů u diabetiků je podřizováno glukózové toleranci – 225, 275, 325 g. Výběr těchto potravin by měl zohledňovat i obsah fosforu a draslíku. Při nedostatečném příjmu sacharidů je možné přidat do pokrmů energetický doplněk stravy maltodextrin (např. Fantomalt).
Do diety zařazujeme i tuky, protože mají nejvyšší energetickou hodnotu. Zvyšují denní energetický příjem. Pokrmy jsou chutnější, stravitelnější, dodávají větší pocit sytosti, vstřebávají vitaminy (A, D, E, K), hrají důležitou roli při termoregulaci. Rostlinné tuky a oleje obsahují vysoce cenné nenasycené mastné kyseliny, proto je upřednostňujeme před živočišnými. Živočišné tuky (máslo, sádlo, lůj, slanina, tučné maso, sýry, smetanové jogurty, šlehačka atd.) obsahují cholesterol a nasycené mastné kyseliny, proto je v kuchyni využíváme v menším množství, a to jak za studena (např. do slaných i sladkých pomazánek), tak i po tepelné úpravě. Denní příjem tuků by měl být do 1 g/kg TH/den. Snažíme se také o zvýšení příjmu vlákniny ve formě ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a tmavého chleba, neboť vláknina příznivě ovlivňuje peristaltiku (vyprazdňování) střev a zároveň reguluje hladinu cholesterolu i cukru v krvi. U výběru potravin zohledňujeme i množství draslíku a fosforu v nich obsažených. Pestrost stravy a chutnost vyvažujeme čerstvým kořením, bylinkami a natěmi. Vybíráme výrobky s nižším obsahem soli. Snažíme se zvýšit příjem vitaminu C a kyseliny listové pomocí ovoce, zeleniny, bylinek a ovocných šťáv.
Jaká jsou dietní opatření u ren Renální postižení ve smyslu snížení renálních funkcí se dělí do pěti stádií (Chronic Kidney Disease – CKD stádia 1–5) Dieta nízkobílkovinná je indikována od stadia CKD 2–3 v závislosti na chronickém stavu nemocných
CKD 2–3 Dieta při snížení ledvinové funkce (sérový kreatinin 150 až 250 μmol/l) příjem bílkovin je 0,8 g/kg TH/den (50 % tvoří plnohodnotné bílkoviny a 50 % neplnohodnotné bílkoviny) energetická hodnota diety je 126–146 kJ/kg TH/den (30–35 kcal/kgTH/den) příjem sacharidů 45–65 % z energie na den, u diabetické nefropatie je příjem sacharidů odvislý od glukózové tolerance pacienta příjem tuků 20–35 % na den poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 2:1 příjem vlákniny v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu až do 30 g/den příjem tekutin volný podle diurézy a tělesné hmotnosti cholesterol do 300 mg/den příjem sodíku je volný, omezení při otocích, hypertenzi (úprava podle sodíkové bilance, resp. ztrát sodíku do moči) příjem fosforu do 1,2 g příjem denní dávky vitaminů je shodný s denním příjmem u zdravé populace doplňky výživy, Ketosteril® přidat při nedostačujícím příjmu plnohodnotných bílkovin příjem bílkovin vždy doplňujeme o množství bílkovin ztracených v moči (proteinurie)
álního onemocnění? Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,8 g/kg TH/den při TH 70 kg) 1. den
Svačina: ■ 250 ml smetanové káva ■ 20 g cukru ■ 1 celozrnný rohlík ■ 10 g másla
Snídaně: ■ 200 ml černého čaje ■ 100 g chleba ■ 25 g vajec ■ 15 g tuku ■ 15 g cukru
Večeře: ■ 50 g vepřového masa na mrkvi ■ 250 g opečených brambor ■ šípkový čaj s cukrem
Přesnídávka: ■ 150 g horkých malin se šlehačkou ■ 200 ml čaje ■ 10 g cukru Oběd: ■ polévka zeleninová s nízkobílkovinnými nudlemi ■ 10 g másla ■ 70 g citronového kuřecího stehýnka (kuřecí stehno, citron, 1 lžíce medu, 1 stroužek česneku, 2 lžíce oleje, 10 g másla, sůl, pepř, muškátový ořech) ■ 90 g pažitkové rýže ■ 100 g mandarinkového kompotu s karamelem ■ 250 ml vody se sirupem
Složení
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Snídaně
1 897,6
kJ
kcal 453,2
10,1
17,9
61,6
269,2
341,2
Ca (mg) 64,1
Přesnídávka
1 419,3
339,0
7,0
9,8
60,8
177,6
43,5
46,5 59,0
Oběd
3 563,1
651,0
17,5
35,7
112,8
341,8
200,3
Svačina
1 245,4
297,5
6,6
13,6
37,9
251,0
130,0
27,0
Večeře
2 422,3
578,5
15,6
25,2
74,3
1 135,4
202,4
65,3
10 548,0
2 319,2
56,8
102,2
347,4
1 997,4
917,4
261,9
Celkem
Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,8 g/kg TH/den při TH 70 kg) 2. den
Svačina: ■ 100 ml ovocného jogurtu
Snídaně: ■ 200 ml bílé kávy ■ 2 ks pečiva ■ 15 g másla ■ 30 g medu
Večeře: ■ 70 g pomazánky z telecího masa ■ 100 g chleba ■ 100 g paprik ■ 200 ml ovocného čaje ■ 20 g cukru
Přesnídávka: ■ 100 g hroznového vína Oběd: ■ 200 g jarní polévky ■ 250 g obalovaného květáku ■ 250 g bramborové kaše ■ 10 g másla ■ 100 g okurkového salátu ■ 200 ml čaje ■ 10 g cukru
Večeře II: ■ 40 g lineckých koleček ■ 200 ml čaje ■ 10 g cukru
Složení
kJ
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Ca (mg)
Snídaně
2 153,9
563,1
11,3
20,2
73,3
269,7
110,7
42,5
293,0
70,0
0,7
0,3
15,1
190,0
20,0
18,0
3 271,6
781,4
18,9
35,5
92,9
1348,0
285,9
116,7 187,5
Přesnídávka Oběd Svačina
kcal
646,8
154,5
5,9
3,9
23,2
217,5
142,5
Večeře
2 287,0
546,4
15,8
21,0
72,7
481,4
233,8
37,0
Večeře II
1 019,1
243,4
1,6
9,7
34,2
21,2
43,0
29,6
Celkem
9 671,4
2358,8
54,2
90,6
311,4
2527,8
835,9
431,3
Úskalí diety: Strava špatně rozvržena. Příjem energie zvýšen v odpoledních a večerních hodinách. Vynechání snídaní a přesnídávek. Nedostačující pitný režim a špatným výběr tekutin. Upřednostňování kofeinových, instantních a hodně mineralizovaných nápojů. V jídelníčku více zastoupeny rostlinné bílkoviny ve formě pečiva či příkrmů před živočišnými bílkovinami. Vynechání ovoce a zeleniny. Upřednostnění slaných pokrmů, pochutin, polotovarů. Nevhodný výběr slaných, tučných a tavených sýrů před čerstvými kvalitními sýry. Častější zastoupení potravin a pokrmů z restauračních zařízeních, rychlého občerstvení. Do pokrmů používány instantní zahušťovadla, instantní jíšky, instantní kaše atd. Zvýšený příjem soli. Pokrmy jsou dochucovány nejen solí, ale i instantním kořením (maggi), míchanými kořenícími směsi, sójovou omáčkou apod.
kg TH/den; tuky do 1,0 g/ ; en /d H T g 146 kJ/k en; dia – dle hodnota do 5 g/kg TH/d – ,5 4 y Energetická id ar den, ; sach (2–2,75 g Na/ g/kg TH/den ,8 en 0 d y g/ n 7 vi – o 5 k l íl b formě NaC 0 mg; lerance; Na ve zy); K do 470 ré iu d , ů k to glukózové to o ího tlaku, říjem kolem odnot krevn i (většinou p rv k v a úprava dle h ci al k odnot aktuálních h Ca volný dle ví lékař. do 1200 mg. přesně stano ám 1200 mg); P V ů in m ta vi n, minerálů, Příjem tekuti
Snídaně: ■ 250 ml tekutin – čaj se smetanou nebo bílá káva, ovocné čaje, černý čaj ■ 10 g cukru (dia bez cukru, umělá sladidla) nebo 30 g medu, džemu ■ 70 g chleba – bílé pečivo, toustový chléb, nízkobílkovinné pečivo, vodové pečivo, dalamánek, celozrnné pečivo ■ 20 g rostlinného tuku nebo másla – Flora, Rama, Rama máslová, Perla atd. ■ 25 g šunky nebo pomazánky, debrecínky, sýrů (tavené, smetanové, tvrdé, čerstvé, přírodní), vejce, džemu, medu, masa atd. Přesnídávka: ■ 150 g ovoce nebo 200 g zeleniny (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■ 50 g nízkobílkovinných sušenek, pečiva nebo chleba ■ 15 g rostlinného tuku nebo másla ■ 200 ml tekutin ■ 10 g cukru (dia – umělá sladidla) Oběd: ■ 45 g masa (hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, ryby, šunka, králík) nebo vajec ■ 25 g řepkového nebo slunečnicového oleje, másla, rostlinného tuku, sádla a slaniny na dochucení ■ 7 g mouky, zahušťovadla (škrob, maizena, nízkobílkovinné těstoviny), zavářky ■ 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce, kompotu Příkrm: ■ 250 g brambor ■ 100 g nízkobílkovinného chleba ■ 200 g čínských nudlí ■ 150 g rýže ■ 150 g bramborového knedlíku ■ 230 g bramborové kaše ■ 200 g nízkobílkovinných těstovin ■ 70 g chleba nebo 100 g nízkobílkovinného chleba ■ 15 g cukru do tekutin (dia – umělé sladidlo)
Svačina: ■ 125 ml kávy ■ 15 g cukru (dia – umělé sladidlo) ■ 30 g medu, džemu ■ 15 g rostlinného tuku ■ 50 g nízkobílkovinného chleba nebo 60 g nízkobílkovinných sušenek (slané, sladké) nebo 100 ml mléka nebo zakysaného nápoje, 150 ml jogurtu (bílý, ovocný, smetanový) Večeře: ■ 45 g libového masa nebo drůbeže, ryb, sýrů, tvarohu, kvalitní uzeniny z masa, šunky, debrecínky, vajec apod. ■ 25 g rostlinného tuku nebo másla nebo řepkového, slunečnicového či olivového oleje ■ 4 g mouky – vhodné použít solamyl nebo maizenu jako zahušťovadlo ■ 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■ 15 g cukru do tekutin (dia – umělé sladidlo) ■ přílohy stejné jako u oběda Večeře II: ■ 150 g ovoce nebo zeleniny, kompotu (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■ 50 g nízkobílkovinného chleba nebo 80 g slaných sušenek, sladkých piškotů, moučník ■ 10 g rostlinného tuku, oleje ■ 200 ml tekutin ■ 10 g cukru (dia – umělé sladidlo)
je potřeba diabetickou u to ie d s ty 175, é die kobílkovinn í sacharidů – íz tv n žs i o ac n in m b é m n če Při ko ompoty ale i doporu m bílkovin, kr, nápoje a k je cu ří p ý ln en vo ej e n znát u vynechávám g. Z jídelníčk 5 7 2 o ý cukr. eb n 5 2 2 jící jednoduch u h sa b o y in otrav s cukrem a p
CKD 3-4 Dieta při ledvinné nedostatečnosti (sérový kreatinin 250 až 400 μmol/l) příjem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, z toho tvoří 50–70 % plnohodnotné bílkoviny energetická hodnota je do 146 kJ/kg TH/den (30–35 kcal/kg TH/den) příjem sacharidů 55–60 % z energetického příjmu příjem tuků 20–30 % z energetického příjmu poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 1:2 příjem vlákniny do 25 g/den příjem tekutin volný, nedoporučí-li lékař přesné množství podle zbytkové diurézy příjem vápníku je 0,8 až 1,2 g/den a podle aktuální kalcémie příjem draslíku 2–4 g/den a podle aktuálních laboratorních hodnot příjem sodíku 2–6 g/den, omezení při otocích, hypertenzi (úprava podle sodíkové bilance, resp. ztrát sodíku do moči), při nevyrovnaných hodnotách tlaku příjem fosforu do 1,2 g/den součást diety je zařazení směsi esenciálních aminokyselin a ketoanalogů – Ketosteril®, které se podávají pro udržení vyrovnaného metabolického stavu. příjem bílkovin vždy doplňujeme o množství bílkovin ztracených v moči (proteinurie)
Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g/kg TH/den při TH 70 kg) 1. den
Svačina: ■ 50 g nízkobílkovinných sušenek ■ 200 ml černého čaje s cukrem
Snídaně: ■ 200 ml smetanové kávy ■ 70 g chleba ■ 20 g tuku ■ 30 g džemu
Večeře: ■ 250 g bramborákových placiček se špenátem ■ 200 ml ovocného čaje s cukrem
Přesnídávka: ■ 100 g banánů ■ 200 ml čaje s cukrem
Večeře II: ■ ovocný puding s ozdobou ■ 200 ml čaje s cukrem
Oběd: ■ 50 g hovězího protýkaného slaninou ■ 200 g opečených brambor ■ hlávkový salát ■ 200 ml džusu
Složení
kJ
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Ca (mg)
Snídaně
2059,0
491,8
9,5
21,0
70,0
318,5
121,4
39,9
704,1
167,1
1,2
0,2
43,0
348,0
28,0
8,0
2 370,7
666,3
16,2
27,5
64,2
1127,8
199,3
55,6
Přesnídávka Oběd
kcal
Svačina
935,0
223,0
0,8
9,5
34,1
13,0
0,0
11,0
Večeře
2553,9
608,0
11,1
31,8
71,4
1679,0
160,0
129,0
Večeře II
847,2
202,3
2,4
3,1
43,9
63,2
16,6
Celkem
9 469,9
2 358,5
41,2
93,1
326,6
3 549,5
525,3
17,2 260,7
aminoesenciálních y g o al an o et spolu s k en (např. die jem bílkovin ,7 g/kg TH/d 0 d o p t Celkový pří u o mí klesn . hodobě nes ® /kg TH/den kyselin dlou osteril 0,1 g et K , en /d H ta 0,6 g/kg T
Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g/kg TH/den při TH 70 kg) 2. den
Svačina: ■ 80 g nízkobílkovinného chleba ■ 15 g tuku ■ 50 g paprik ■ 200 ml černého čaje s cukrem
Snídaně: ■ 200 ml bílé kávy ■ 125 g ovocných řezů Přesnídávka: ■ 200 ml čaje s cukrem ■ 70 g chleba ■ 18 g pažitkového másla
Večeře: ■ palačinky s džemem a tvarohem ■ 200 ml čaje s cukrem ■ 100 g kompotu
Oběd: ■ polévka z kostí a s mlhovinou ■ 50 g vepřového špízu ■ 200 g brambor ■ 100 g mrkvového salátu ■ 200 ml broskvové šťávy
kcal
Večeře II: ■ 100 g pomerančů ■ 200 ml čaje s cukrem
Složení
kJ
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Snídaně
1 812,9
431,6
4,0
16,7
68,6
312,7
49,0
Ca (mg) 63,1
Přesnídávka
1 388,5
321,6
5,2
13,4
47,4
109,7
98,5
20,6
Oběd
2 738,5
653,9
17,6
21,9
97,8
1 151,7
420,5
153,8
Svačina
1 521,0
338,0
1,2
16,7
51,2
178,8
16,0
8,6
Večeře
2 480,1
592,3
13,5
21,6
84,7
253,0
207,1
141,6
Večeře II
430,6
102,8
1,0
0,2
24,2
180,3
23,0
42,2
Celkem
10 371,6
2 440,2
42,5
73,8
373,9
2 186,2
814,1
429,9
Úskalí diety: Častější zařazování pečiva celozrnného, žitného, sypaného mákem či semínky před klasickým pečivem nebo chlebem. Zvýšený příjem luštěnin – pocit zdravé výživy. Špatně rozvržený denní příjem, vynechání snídaně a příjem energie ve večerních hodinách. Častější zařazování minerálních vod a bylinných čajů. Zvýšený příjem tekutin (pocit, že ledviny musí být proplachovány). Častější zastoupení polotovarů, instantních potravin, polévek a pokrmů z rychlého občerstvení. Zvýšený příjem soli, slaných omáček, slaných sýrů a dosolování pokrmů. Nedostačující příjem a výběr kvalitních bílkovin. Častěji zařazeny bílkoviny rostlinného charakteru – příkrmy, pečivo, chléb, moučná jídla, zahuštěné omáčky, polévky.
CKD 4–5 Dieta při vzestupném sérovém kreatininu (sérový kreatinin nad 400 μmol/l) Při vzestupném sérovém kreatininu se stávají ketoanaloga esenciálních aminokyselin – Ketosteril® nezbytným doplňkem nízkobílkovinné diety. Velikost dávky ketoanalog esenciálních aminokyselin ordinuje lékař. Základní dávka je 6–10 tbl. rozdělených do 3–4 denních dávek přijímaných s jídlem nebo po něm. Množství přijímaných proteinů se zvyšuje o hodnotu přítomné proteinurie (množství bílkovin v moči). Dieta je většinou spojena s přípravou na zahájení dialyzačního léčení (hemodialýza – založení AV zkratu, peritoneální dialýza – založení peritoneálního katetru). U nemocných, kteří nejsou schopni úspěšného dialyzačního léčení, však může představovat i dlouhodobou alternativu. příjem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, zastoupeny z 50 až 70 % plnohodnotnými bílkovinami energetická hodnota 126–146 kJ/kg TH/den (30–35 kcal/kg TH/den) příjem sacharidů od 50–60 % z denního příjmu energie příjem tuků 20–30 % z příjmu denní energie poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 2:1 příjem vlákniny do 25 g/den příjem tekutin a soli určí lékař podle diurézy, výše tlaku, otoků nebo přírůstku na váze příjem fosforu do 1,2 g/den, při vyšších hladinách fosforu v krvi jsou předepisovány vazače příjem vápníku do 1,2 g/den příjem draslíku do 3 g/den nebo jak určí lékař podle laboratorních výsledků
Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g při TH 70 kg pacienta) 1. den
Svačina: ■ 200 ml čaje s cukrem ■ 50 g nízkobílkovinného chleba ■ 15 g sádla
Snídaně: ■ 200 ml smetanové kávy ■ 15 g cukru ■ 70 g nízkobílkovinného chleba ■ 30 g medu
Večeře: ■ fazolky na kyselo, pečené brambory ■ 200 ml šípkového čaje s cukrem
Přesnídávka: ■ 200 ml čaje s cukrem ■ 50 g nízkobílkovinných sušenek ■ 150 g hroznového vína
Večeře II: ■ 150 g meruňkového kompotu s karamelem
Oběd: ■ polévka mrkvová s mlhovinou ■ 80 g zapečených nízkobílkovinných těstovin s 45 g kuřecího masa a s houbami ■ 200 ml džusu ■ 100 g okurkového salátu s koprem a kyselou smetanou
Složení
kJ
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Snídaně
1 709,7
kcal 407,1
1,6
12,3
71,4
63,8
17,4
Ca (mg)
Přesnídávka
1 512,2
360,5
1,8
8,4
68,2
300,7
30,0
27,1
Oběd
2 296,3
549,3
18,1
25,5
94,0
762,5
215,6
66,6
Svačina
1 308,4
312,7
0,7
18,6
33,8
21,4
0,5
0,3
Večeře
2 741,8
664,8
10,8
43,6
57,7
918,9
137,4
114,1
17,6
Večeře II
547,6
130,8
0,7
0,5
32,6
255,4
18,0
31,7
Celkem
10 116,0
2 425,2
33,7
108,9
323,9
1 560,2
418,9
257,4
Příklad jídelníčku: (dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g při TH 70 kg pacienta) 2. den
Svačina: ■ 100 g banánů
Snídaně: ■ 200 ml čaje s 20 g mléka ■ 15 g cukru ■ 100 g nízkobílkovinného třeného chlebíčku s kiwi Přesnídávka: ■ 200 ml čaje ■ 15 g cukru ■ 15 g tuku ■ 50 g nízkobílkovinného chleba, pažitka Oběd: ■ lečo s 50 g vajec ■ 200 g vařených brambor ■ 20 g tuku ■ 200 ml vody se sirupem ■ 40 g bílkové pěny
Večeře II: ■ 200 ml černého čaje s cukrem ■ 70 g nízkobílkovinných sušenek
Složení
kJ
B (g)
T (g)
S (g)
K (mg)
P (mg)
Snídaně
2 227,0
530,2
5,2
25,8
64
74,4
31,4
Přesnídávka
1 212,5
290
0,7
14,0
39,9
33,4
1,5
1,7
Oběd
2 982,2
710,1
12,8
35,7
85,4
1 168,5
279,3
66,5
Svačina Večeře
kcal
Večeře: ■ 50 g tuňáka v oleji ■ 80 g nízkobílkovinného chleba ■ 15 g tuku ■ 2 ks rajčat cherry ■ 200 ml ovocného čaje s cukrem
Ca (mg) 24,0
335,0
92,0
1,2
0,2
21,4
390,0
28,0
9,0
2 330,4
554,8
14,4
27,6
60,9
389,3
171,8
15,6
Večeře II
1 569,5
373,6
1,1
13,9
66,0
43,3
0,0
0,2
Celkem
10 116,0
2550,7
35,4
117,2
337,6
2 098,9
512,0
116,7
Úskalí diety: Malý energetický příjem pro častější vyčerpanost, únavu, nechutenství, hrozící proteino-energetická malnutrice. Nezvládnutí malého příjmu kvalitních bílkovin. Častá non-compliance pacienta k dietě. Nevyužití dostupných doplňků výživy v tekuté či sypké formě. Nechuť přijmout jiný druh pečiva, moučníků a pokrmů. Pokrmy dosolovány, nevhodný výběr kořenících směsí, slaných omáček apod. Častější zařazování instantních pokrmů pro rychlou přípravu a pro zvýraznění chuti. Časté zařazení nevhodných pokrmů, např. luštěnin, celozrnných výrobků, moučných výrobků, zahuštěných polévek či instančních polévek. Upřednostňování klasické české kuchyně. Nedostatečný příjem sacharidů, tuků a obava z dalšího nárůstu hmotnosti. Špatně pochopená dieta.
výběru a slo ozornost jak p t va o n vě rn třeba Odbo í delníčku je onzumace. jí k ě i st rb o o tv tn če ři P ch úpravě a potravin in, tak i jeji cí v nabídce ta en ri o s žení potrav e pomohou a energie, al radci Vám jem bílkovin ří p t nutriční po ta čí o no sp i, jak si snad a možnostm tý na míru“. delníček „ ši jí í av st se také Vám
Desatero rad pro Vás 1
Nezapomínejte, že výživa je důležitá součást léčby. Denní příjem potravy rozdělte minimálně do 5 dávek. Předcházíte tím přejídání, přibírání na váze a velkým výkyvům v chuti. Naučte se snídat a připravovat si svačiny, v nichž nesmí chybět ovoce nebo zelenina. Jezte pestře, experimentujte ve výběru potravin, používejte úměrně koření a bylinky. Zakupte si kuchyňskou váhu a vhodné nádobí, usnadní Vám přípravu pokrmů. Také porce budou odpovídat doporučenému množství živin. Dodržujte pitný režim, spotřebu tekutin Vám sdělí lékař. Stále mějte na paměti rozdíl mezi potřebou plnohodnotných bílkovin (maso, vejce, mléko, brambory) a bílkovin neplnohodnotných (mouka, pečivo, cukrářské výrobky, luštěniny, oříšky atd.). V jídelníčku nezapomínejte na nízkobílkovinné potraviny. Rychlé stravování omezujte a vždy hleďte na výběr a velikost porce (např. lze objednat poloviční nebo dětskou porci). Pro zkvalitnění a zvýšení energetického příjmu je vhodné využít doplňkovou stravu ve formě suplementů – ochucených nápojů, např. Fresubin®, který je k dostání v lékárnách.
2
Pamatujte, že účinnost diety společně s možností doplnění o ketoanaloga esenciálních aminokyselin – Ketosteril® může zpomalit zhoršování chronické nedostatečnosti ledvin a udržuje dobrý nutriční stav.
3
Nezapomínejte na pravidelnou návštěvu svého nefrologa, který Vám na základě vyšetření stanoví příjem bílkovin v g/kg ideální tělesné hmotnosti/den a energetickou hodnotu diety, která brzdí odbourávání tělesných bílkovin a omezuje tvorbu konečného produktu dusíkového metabolismu a kompenzuje ztráty bílkovin do moči. Stanoví Vám také příjem
onemocnění. ledvinového ěh b rů p t ši žete zlep to rady a mů Dodržujte ty rukou! e ve vlastních át m t vo ži i Své zdraví
tekutin k optimální hydrataci, sodíku k prevenci a léčbě otoků a vysokého krevního tlaku, vápníku a fosforu k léčbě kostních komplikací.
4
Zapisujte si svoji hmotnost, při změnách informujte lékaře. Body mass index (BMI = tělesná hmotnost v kg/výška v m2) je ukazatel Vaší váhové kategorie a poukazuje na možná zdravotní rizika plynoucí z nadbytečných kilogramů. Pásmo normální váhy označuje BMI do hodnoty 27.
5
Nakupujte vždy najedení a jen to, co sníte, nikdy více.
6
Nevyhýbejte se přiměřené fyzické aktivitě, jako je rychlá chůze a jízda na kole.
7
Naučte se znát složení potravin. Každá potravina by měla mít na svém obalu vyznačeno složení ve 100 g, datum výroby, minimální trvanlivost, zdravotní rizika, obsah minerálů a další.
8
Dopřejte si dostatečný spánek s dostatečným odpočinkem a dbejte o pravidelnou stolici. Zařazujte do jídelníčku více ovoce a zeleniny, která Vám dodá vitaminy, minerály, ale také potřebnou vlákninu.
9
Naučte se zvládat zátěžové situace (přípravu na dialýzu, změnu svého životního stylu), hledat řešení u specialistů, rodinných příslušníků a v informačních zdrojích.
10
Udržujte osobní hygienu. Neprochladněte, předcházíte tím vzniku infekcí. Kromě dostatečného oblečení v zimních měsících může být také důležitá výměna plavek po koupání. Dbejte o ústní hygienu, pravidelně navštěvujte zubního lékaře. Používejte mentolové žvýkačky, protože dusíkaté látky se vylučují i dechem.
bílky v sladké nebo slané úpravě, mražené, sušené, v kombinaci se zeleninou nebo masem, uzeninou, žloutky, spotřeba 1/2 ks na den
odstředěné, polotučné jako přídavek do nápoje, součást slaných a sladkých pokrmů, zakysané výrobky, tvaroh, kefír, podmáslí, biokys
tvrdé do 30 % t. v suš., čerstvé, tavené, Lučinu, žervé, tvarohové pomazánky
slané nebo sladké provedení
šunku, debrecínku, uzeniny z kvalitního masa
Vejce
Mléko a mléčné výrobky
Sýry
Brambory
Masné výrobky
kabanos, měkké salámy, špekáčky, paštiky
při snížení spotřeby K – jiná techn. úprava
zrající, uzené, nakládané v solném nálevu, tučné nad 30 % t. v suš.
polotučné mléko, tučné jogurty, tučné tvarohy, smetanu, šlehačku
majonézy, sázená či míchaná vejce, pozor na obsah cholesterolu
sníženou dávku na 40 až 55 g na 1 por- rybí saláty s majonézou, nakládané ve ci, 3× do týdne, rybí saláty, pomazánky, slaném nálevu, uzené samotné pokrmy
Ryby
tučná prorostlá, tmavá masa, játra, mozeček, ledvinky, zvěřinu, kachnu, slaninu, zabijačku, vnitřnosti
OMEZOVAT
40 až 55 g na porci, libové hovězí, vepřové, kvalitní mleté, světlá masa – kuře, králík, nutrie, krůta
ZAŘAZOVAT
Maso
POTRAVINY
Plnohodnotné bílkoviny v jídelníčku zastoupeny ze 2/3
Výživová doporučení
pozor na obsah Na, P, K, nezařazovat pravidelně, nejsou vhodné, jsou příliš tučné a slané
hranolky, krokety smažené v přepáleném tuku
větší dávky než 40 až 55 g, pozor na obsah Na, P
nepřekračujte doporučené množství jak v nápojích, tak v pokrmech
větší množství, smažená na sádle
nepřekračujte povolenou porci
větší porce než je doporučováno, nekvalitní mleté, masa smažená na nekvalitním oleji, nakládaná v solném nálevu
NEZAŘAZOVAT
samostaný pokrm, do pomazánek, vařené, zapékané, opékané, smažené, grilované, fritované
vaření, dušení, pečení, fritování v kvalitním oleji, vaření v páře, samostatný pokrm, součást pokrmů
samostaný pokrm, do pomazánek, vaření, dochucovadlo, zapékání, opékání, smažení, grilování, fritování
vařené, součást pokrmů, dochucovadlo, zjemňovadlo, studená podoba, slané a sladké
bílky ve formě sladkých a slaných pěn, žloutky do omáček, polévek, pomazánek, celé vejce jako vařené, sázené, do moučníků
vaření, pečení, dušení, smažení v kvalitní olejích, zapékání, využívání nových technologií
vaření, pečení, zapékání, dušení, opékání, grilování, fritování, zapékání
TECHNOLOGICKÁ ÚPRAVA
3× denně, saláty, čerstvá, konzervovaná, mražená
tmavé pečivo, celozrnný a smíšený chléb, neslazené cereálie
bílou, neloupanou, dlouhozrnnou
nízkobílkovinné
rostlinné tuky bohaté na vícenenasycené mastné kyseliny, rostlinné oleje, tuky
nezahuštěné a zeleninové vývary
med, želé, ovocné zmrzliny, cukrářské výrobky pečené ze solamylu, cukrářské nízkobílkovinné výrobky
bylinky a jednoduché koření, kmín, bílý pepř, muškátový květ, sladkou papriku, majoránka, bobkový list, nové koření atd.
saláty ze zeleniny, drůbeží masa pečená, pečené brambory, těstovinové saláty
minerální vody, bylinkové, ovocné a černé čaje, instantní a zrnkovou káva, karo
Ovoce
Zelenina
Pečivo
Rýže
Těstoviny
Tuky
Polévky
Cukrovinky, cukrářské výrobky
Sůl, koření, bylinky
Rychlé občerstvení
Nápoje
ZAŘAZOVAT
2× až 3× denně, čerstvé, mražené, konzervované, kompotované, šťávy, 100% džusy
POTRAVINY
sladké limonády, džusy, vinné střiky, destiláty, pivo – omezeně podle stavu nemocného
instantní pokrmy, párek v rohlíku, hamburger, smažená kuřecí křidélka, opečené klobásy, chlebíčky
kořenicí směsi, sůl – vědět svoji spotřebu na den, pálivou papriku, chilli, kari, zázvor, dráždivé koření
smetanové zmrzliny, čokoládu – pozor na obsah K, P, smetanové krémy, máslové krémy, moučníky pečené z mouky, máku, ořechů a kokosu
vývar z mas, drůbeže – pozor na obsah bílkovin, smetanové, zahuštěné, instantní
máslo, sádlo, škvarky, slaninu, rostlinné tuky bohaté na nasycené mastné kyseliny, ztužené fritovací tuky, majonézy, dresinky, pozor na ořechy
bezvaječné
bílé pečivo, sladké pečivo, bílý chléb, veku, světlé tousty, pozor na obsah bílkovin, sacharidů
pozor na obsah K, sušená
pozor na obsah K
OMEZOVAT
Neplnohodnotné bílkoviny zastoupeny v jídelníčku z 1/3
NEZAŘAZOVAT
silná káva, silné kakao, silné čaje, minerální vody s neznámým složením
větší dávky, pozor na obsah Na, P, K, zařazovat jen výjimečně
větší množství ostrého koření
pečivo z mouky, vždy vědět složení, pozor na vysoký obsah neplnohodnotných bílkovin
při omezení Na, při omezení tekutin, omezení K
vaječné těstoviny
přepálené topinky na oleji, přesolené pečivo, pozor na semínka pro obsah P, K, větší porce
saláty s majonézou
zkažené, nahnilé, při sníženém příjmu K a sacharidů vybírat podle složení
TECHNOLOGICKÁ ÚPRAVA
samostatný nápoj teplý nebo studený, koktejly
vaření, pečení, smažení, opékání, dušení, zapékání, sladidlo
samostatný pokrm
součást pokrmů, na smažení, vaření, opékání, dušení, fritování, grilování, za studena
vaření, součást hlavního pokrmu, samostatný pokrm, zapékání
vaření, dušení, součást hlavního pokrmu, zapékání
tousty, topinky, součást hlavního pokrmu
vaření, dušení, vaření v páře, grilování, smažení, gratinování, využití nových technologií
vaření, pečení, dušení, smažení v kvalitní olejích, zapékání, využívání nových technologií
Rejstřík pojmů Aminokyseliny Základní stavební jednotka pro výstavbu proteinů. Bílkoviny – proteiny Stavební složka (svaly, šlachy, vazy), dělíme je na rostlinné a živočišné, 1 g bílkoviny = 4 kcal = 17 kJ, doporučená denní dávka bílkovin závisí na stupni snížení ledvinové funkce (0,6–0,8 g/kg TH/den). Draslík (K) Ovlivňuje činnost srdce, dráždivost svalů a nervů, reguluje množství vody vně buněk, příjem draslíku při poškození ledvin určí lékař. Energie Zajištění vnitřních funkcí a fyzické činnosti, příjem z cukrů, tuků, bílkovin, počítá se v kcal, kJ, doporučený příjem 135–150 kJ/kg/den. Fosfor (P) Důležitý pro činnost mozku a nervů, urychluje srážení krve, při jeho omezení vybíráme potraviny podle poměru fosfátů a vápníku (1:1 až 1:2), příjem je 1000–2000 mg/den, u žen a starších lidí je příjem P menší. Cholesterol Do 5,2 mmol/l normální, HDL – ochranný účinek, LDL – rizikový. Nasycené mastné kyseliny Obsaženy převážně v tucích živočišného původu, zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, konzumovat co nejméně, nedostatku se nemusíme obávat. Nenasycenné mastné kyseliny Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, tělo si je neumí vytvořit, obsaženy jsou v rybách, rostlinných tucích a olejích.
Sacharidy (cukry, polysacharidy) Zdroj energie 1 g = 4 kcal = 17 kJ, spotřeba – 4 g/kg TH/den. Sodík (Na) Hospodaření s vodou, příjem soli u zdravého člověka 7–12 g, jsou-li přítomny otoky či hypertenze, vyloučíme solené pokrmy. TH Tělesná hmotnost. Tuky – lipidy Základní složka potravy a součást lidského těla, jsou dobrými rozpouštědly vit. A, D, E, K, tuky dělíme podle původu na rostlinné (olivový olej) nebo živočišné (máslo, sádlo), 1 g tuku = 9 kcal = 38 kJ – hlavní energetická složka. Vápník (Ca) Stavba kostí a zubů, příjem je podporován vit. D, obsažen v mléčných výrobcích, semínkách, špenátu, oříšcích, příjem 1 g/den (u zdravého člověka). Vitaminy Rozpustné ve vodě (B, C, P, PP) a v tucích (A, D, E, K, F), jsou nezbytné pro správnou funkci organismu. Vláknina Ovlivňuje metabolismus tuků, cukrů, váže na sebe vodu a bobtná – pocit sytosti, snižuje hladinu cholesterolu.
Poděkování
Fresenius Kabi s.r.o. Smíchov Gate Plzeňská 3217/16 150 00 Praha 5 Tel.: +420 225 270 557 Fax: +420 225 270 562 www.fresenius-kabi.cz
4/2010
Zvláštní poděkování za přípravu materiálů a cenné připomínky patří prof. MUDr. Vladimíru Teplanovi, DrSc., a kolektivu z Kliniky nefrologie IKEM Praha.
