Laureáti soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. Současná botanická ilustrace na Botany.cz v letech 2010 až 2014

Laureáti soutěže O nejlepší botanickou ilustraci Současná botanická ilustrace na Botany.cz v letech 2010 až 2014

Laureáti soutěže O nejlepší botanickou ilustraci Současná botanická ilustrace na Botany.cz v letech 2010 až 2014 Texty: Pavel Sekerka, Ladislav Hoskovec Ilustrace na obálce: Pavla Dvorská Redakce a sazba: Botany Media Přírodovědná společnost a Botanická zahrada hl. m. Prahy, 2014. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-905198-6-2

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Pár slov úvodem Už dlouho mě fascinuje um výtvarníků, malířů, grafiků a ilustrátorů, kteří ve svých dílech zobrazovali rostliny. Již před tisíci lety dokázali mnozí z nich ve zkratce vystihnout významné botanické znaky tak, že i dnes dokážeme rostlinu identifikovat. Samozřejmě, že výtvarné styly i techniky se v průběhu let měnily, až dosáhly dokonalosti, která je nezřídka ještě „skutečnější“, než skutečnost sama, kterou vidíme na vlastní oči. Poměrně často diskutovanou otázkou je, zda budou ilustrace nahrazeny fotografií či jinými ještě modernějšími zobrazovacími technikami. Osobně si myslím, že ne. Zánik malířství byl předvídán již před více jak 150 lety při větším rozšíření fotografie. A dodnes k tomu nedošlo. Lidé si stále nechávají malovat portréty, ať již lehké karikatury na Karlově mostě, anebo řádné portréty v oleji. Dokonce i reportážní malba – třeba v případě zaznamenání události ze soudních síní – se stále objevuje. Možná snad obrázky z cest – kdo má dnes čas během krátké doby, kterou

v exotické cizině tráví, na to, aby zachytil krásy přírody vlastní rukou na papír. Tady je asi technika nezbytná. Botanické ilustrace jsou stále žádané a určitě i v budoucnosti budou. Tvůrce totiž do ilustrace vkládá svoji zkušenost, kulturní zvyky, které určují jak se na obrázek dívat, z které strany ho číst a v které oblasti plochy je to, na co má být upřena pozornost. To vše ve fotografii lze jistě též, ale je to obtížnější, dražší a výsledek nemusí být vždy tak přesvědčivý. A pak na ilustraci lze znázornit pohyb či změnu. A právě to ji činí nepostradatelnou v zahradnické literatuře při znázornění některých činností, jako je například řez dřevin. Soutěž O nejlepší botanickou ilustraci s navazujícími výstavami v Botanické zahradě hlavního města Prahy, kterou dnes již tradičně vyhlašuje Botany.cz, je u nás jedinou příležitostí, kdy se scházejí výtvarníci profesionální i amatérští, aby změřili své dovednosti v oboru botanické ilustrace. A my laici máme možnost obdivovat výsledky jejich práce. A že je co! Během všech čtyř ročníků soutěže se do

tohoto ilustrátorského klání zapojilo celkem 74 amatérských i profesionálních výtvarníků z Česka, Slovenska, Itálie, Maďarska, Keni, Ukrajiny a Velké Británie. Řada z nich se soutěže zúčastnila opakovaně, mnozí z nich dokonce navázali mezi sebou přátelské kontakty. Je jistě báječné, že tento zástup příznivců botanické ilustrace vzešel právě z této soutěže. Je to i tento lidský faktor, který přidává naší soutěži na výjimečnosti. Tento katalog představuje všechny dosavadní laureáty této ilustrátorské soutěže. A vzhledem k tomu, že je vždy dobré hledět i do budoucnosti, v jeho závěru představujeme i dvě vítězky dětské ilustrátorské soutěže Malujeme s Botany, která každoročně doprovází soutěž dospělých. Věříme, že třeba jednou se právě z této omladiny stanou další tvůrci naší vědecké ilustrace. Přáli bychom si, aby tento katalog současných botanických ilustrátorů přispěl k šíření kvalitní české vědecké ilustrace. Pavel Sekerka

  3

Botanická ilustrace u nás (obrys historický)

Něžná krása květů těžko může nechat člověka chladným – jistě proto se ji snažil už od věků zachytit, zvěčnit ji ve svém výtvarném projevu. Nebyla to však jen čistá krása, která člověka vedla k zobrazování rostlin. Rostliny mu od nepaměti přinášely také užitek, s rozvojem jejich poznání narůstala i potřeba věrného zachycení užitečných rostlin. Záhy se tedy v prezentaci rostlin ve výtvarných projevech začalo projevovat tu větší tíhnutí k jejich ryze okrasné hodnotě, tu zase k hledání jejich co nejcharakterističtějšího tvaru, který by rostlinu zachytil co nejnázorněji, a pomohl tak při jejím vyhledávání v přírodě. Cesta to nebyla nijak snadná, neboť jak poznamenal už Plinius starší – i malířství selhává při tak četných barvách nedostižné přírody a mnoho zůstává nevystiženo při neobratnosti obkreslujících. Pokusme se na těchto řádcích naznačit, jakými cestami se u nás ubíralo zobrazování rostlin, které mělo sloužit k jejich snadnější determinaci. Snad takto lépe odhalíme genezi botanické ilustrace.

  4

Doba rukopisů Pravou středověkou studnicí poznání bylo skriptorium. V tomto období se ilustrace rostlin objevovaly nejčastěji v rukopisech pojednávajících o léčivých či magických účincích rostlin. K nejčastěji opisovaným dílům, které referovaly o rostlinách, patřil například Dioscoridův spis De materia medica, ale také pojednání Herbarium Apuleii Platonici, jistě nesmíme opomenout ani spis De viribus herbarum, který vytvořil Odo de Meung, za zmínku stojí i spis Hildegardy z Bingenu nebo Speculum naturale Vincence z Beauvais. Velmi rozšířen byl spis De natura rerum libri XX Tomáše z Cantimpré, jehož ilustrovaný manuskript českého původu z poslední čtvrtiny 14. století je uložen také v Národní knihovně ČR. Lze říci, že tyto spisy měly charakter jakýchsi středověkých encyklopedií. Alfou a omegou všech skriptorií byla ovšem Bible – připomeňme si, že rostlin je v tomto stěžejním díle evropské kultury zmiňována celá řada, v některých opisech najdeme i jejich velmi zdařilá vyobrazení. Za všechny tu jmenujme alespoň skvostně ilustrovanou Velislavovu bibli.

Ilustrace rostlin ve starých manuskriptech byly ve většině vytvářeny podle starších vzorů, vždyť tvůrci rukopisů znali některé druhy vlastně jen z knih, v zaalpském prostoru jen těžko mohli najít četné mediteránní a exotické druhy, které tvořily nedílnou součást tehdejší medicíny a které se do severněji položených částí Evropy dostávaly jen v podobě již připravených medikamentů. Výsledkem jejich snahy byly nezřídka ilustrace značně zjednodušené, nepřesné, ba až zcela smyšlené – v tehdejších rukopisech se objevovaly dokonce i rostliny, které bychom dnes přesunuli spíše do kategorie rostlin mýtických. Nástup knihtisku Rozšíření knihtisku znamenalo v kultuře Evropy gigantický převrat, tištěné slovo se mohlo snadněji šířit světem a se slovem se krajinou rozlétl i obraz. Ještě na sklonku středověku měl na dobovou ilustrátorskou produkci v zaalpských zemích silný vliv hlavně německý tisk Gart der Gesundheit. Nejenže vyšel několikrát, také jeho samotné ilustrace byly přebírány i do dalších knih. Jižní Německo hrálo v této době v oboru litera-

tury o rostlinách nakladatelský prim. Tak třeba i v českém Zelináři Jana Černého z roku 1517 najdeme starší německé ilustrace. Teprve český překlad Matthioliova Herbáře z roku 1562 přináší závan vůně luhů českých. O autorech těchto dřevořezů mnoho nevíme, bezpečně známe většinou jen jejich monogramy, lze předpokládat, že patří i českým tvůrcům. Jistě však můžeme říci, že tyto práce dospěly ke značnému mistrovství a jedinečnosti. S hlubokým povzdechem musíme konstatovat, že pak následuje v dějinách české botanické ilustrace období poměrně dlouhého půstu. V Huberově překladu Matthioliova Herbáře z roku 1596 byly sice použity ilustrace jiné – staré štočky si Matthioli po odchodu z Prahy roce 1564 odvezl s sebou – avšak české práce to nebyly. Jiná byla dokonce i sama textová předloha Huberova zpracování, v tomto případě se totiž jednalo o frankfurtské vydání knihy Joachima Cameraria z roku 1586, které bylo doplněno ilustracemi z pozůstalosti Švýcara Konrada Gesnera. Praha přitom byla stále důležitým střediskem vědy i umění, vždyť sama botanika byla definována jako samostatná věda

právě zde. Nicméně Adam Zalužanský ze Zalužan, první český ryzí botanik, sám výtvarníkem nebyl a jeho knihu z roku 1592 ilustrovat nebylo potřeba. Od druhé poloviny 16. století až do závěru 18. století se tedy objevovaly v knižní produkci botanické ilustrace původu především cizího. Širší vizuální povědomí o podobě rostlin přinášela kromě starých herbářů z 16. století v této době snad ještě ilustrovaná díla braniborského lékaře T. Pancovia (z let 1656 a 1673). Zmínky o rostlinách najdeme i v jiné literatuře, například v dobových slovnících – zde ovšem bez výtvarného doprovodu. Čas malujících botaniků Změnu přinesl až konec 18. století. Osvícenství, které projevovalo zvýšený zájem o přírodu, výrazně napomohlo k rozvoji věd, včetně botaniky. Vznikají první učené společnosti. V roce 1787 založil hrabě Josef E. Malabayla von Canal zahradu za pražskou Koňskou branou, která se záhy stala centrem přírodovědných disputací. Od počátku zde působil nadšený botanik Franz W. Schmidt, který vyhotovil ve dvou exemplářích cyklus ilustrací ke své-

mu spisu Flora Boëmica inchoata (1793– 94). Víme, že Schmidt nebyl v této době jediným výtvarně nadaným botanikem, dochovalo se kupříkladu i několik nepublikovaných kreseb rostlin Filipa M. Opize z roku 1806. Ovšem zásadním dílem, které mělo daleko širší vliv na českou společnost, byla bezesporu práce hraběte Bedřicha Berchtolda z Uherčic a Jana S. Presla O přirozenosti rostlin aneb rostlinář, jejíž první díl vyšel v roce 1820, v roce 1822 se objevil i díl s vyobrazenými rostlinami. Autorem 80 tabulí byl samotný J. S. Presl, jeho rytiny následně kolorovaly Preslovy sestry Klára a Terezie. Jednalo se o dílo ve své době v Čechách výjimečné. Pozoruhodnou ilustrátorskou osobností první poloviny 19. století byl také botanik August C. J. Corda. Svá díla doprovázel vlastními precizními kresbami mechorostů a hub. Výborným kreslířem přelomu 19. a 20. století byl i středoškolský pedagog a popularizátor přírodních věd Bohumil Bauše. Objevování květeny exotických krajin Zanedlouho po vydání Preslova Rostlináře spatřilo světlo světa další unikátní

  5

dílo, o které se zasloužil Karel B. Presl. Reliquiae Haenkeanae (1825–35) představuje v sedmi sešitech více než 700 nových, dosud nepopsaných druhů rostlin z cest botanika s duší velkého dobrodruha Tadeáše Haenkeho, dílo doprovodily i jedinečné kresby těchto rostlin. S českým prostředím sice jen částečně, ale přesto aspoň trochu, souviselo též dílo rodáka z České Kamenice Johanna B. E. Pohla, účastníka rakouské vědecké expedice do Brazílie. Ručně kolorované litografie z jeho stěžejního díla Plantarum Brasiliae (1827–31) jsou vynikající, vytvořil je věhlasný Wilhelm Sandler. K brazilskému okruhu patří i několikasvazkové dílo Delectus florae et faunae Brasiliensis (1820–25) Johanna Mikana, profesora všeobecné přírodovědy na pražské univerzitě. Autorem litografií byl i excelentní malíř Ferdinand L. Bauer z Valtic. Bratři Ferdinand L. a Franz A. Bauerovi patří k nejpozoruhodnějším osobnostem vědecké ilustrace všech dob. Ačkoli se narodili na našem dnešním území, jejich dílo mělo vždy daleko větší ohlas v cizině. Za zmínku jistě rovněž stojí, že v roce 1855 byl ve Vídni vytištěn spis jihlavské-

  6

ho rodáka Aloise Pokornyho Physiotypia plantarum Austriacarum, u něhož byla použita pozoruhodná technika tzv. „Naturselbstdrucku“ (typographia naturalis). Zmiňujeme-li se o ilustrátorech z českých zemí, kteří objevovali kouzlo rostlin exotických zemí, rozhodně nesmíme zapomenout ani na autorku slavných příběhů lvice Elsy Joy Adamsonovou. Akvarely rostlin této opavské rodačky byly použity hned v několika východoafrických knihách. Výchova národa českého německým obrazem Když v roce 1854 vyšlo ve Stuttgartu první Christianem Hochstetterem přepracované vydání Schubertova díla Naturgeschichte des Pflanzenreichs in Bildern, ještě se možná ani hned netušilo, jakého úspěchu dosáhne. Kniha obsahovala 52 dvoustránkových tabulí ručně kolorovaných litografií, které se záhy zařadily do klasického fondu botanických vyobrazení druhé poloviny 19. století. Tyto ilustrace byly použity i pro český Přírodopisný atlas rostlinstva z roku 1865, který opatřil výkladem Ladislav Čelakovský, na-

jdeme je i v knize Pavla Jehličky s názvem Rostlinopis v obrazích z roku 1875. No a aby toho nebylo málo, tak úplně stejné kresby najdeme i v Atlasu rostlinstva pro školu i dům od Josefa Velenovského z roku 1886. Naši pradědečkové si při výchově svých dítek s originalitou ilustrací jejich učebnic příliš hlavu nelámali – jediná předloha byla zdrojem klidně pro tři zcela samostatné knihy. Tato praxe přebírání ilustrací byla naprosto běžná, setkáváme se s ní od dob vynálezu knihtisku neustále, přičemž česko-německý prostor tehdy tvořil v oboru botanické ilustrace naprosto nerozdělitelný celek. A tak Švorcův Atlas rostlinstva z roku 1872 je poněkud neotesanou původně berlínskou prací Johanna G. Hübnera z roku 1860, ilustrace z Příručního atlasu (1905) Alexandra J. Bernarda jsou zase totožné s vyobrazeními z díla Jacoba a Johanna Sturmových Deutschlands Flora in Abbildungen, které vycházelo v Norimberku už od roku 1796, a vyobrazení z jeho Atlasu botanického (asi 1910) jsou shodná s pracemi P. Wagnera z Johnova Přírodopisného atlasu rostlin z roku 1898. Ani v Dominově Rostlinstvu

naší domoviny (1914) nenajdeme domácí ilustrace – zde jsou převzaty ze Schmeilova spisu Pflanzen der Heimat, který vyšel v Lipsku v roce 1913, litografie z Loschova Kräuterbuchu byly použity zase i v knize Léčivé rostliny (1923) Františka Dlouhého, a tak dále, stále velmi podobně. Dokonce i původní velké české botanické projekty typu Bayerovy Botaniky speciální (1916) nebo Prátova Rostlinopisu nepřinášejí mnoho nového, povětšině přebírají obrazový materiál ze starších zdrojů, po výtvarné stránce jsou v podstatě jakýmsi katalogem historické produkce. Přesto určité české prvky najdeme v této době také. Značnou oblibou se ve druhé polovině 19. století těšily knihy Františka a Josefa Rosických. Pro lepší názornost byly jejich květeny ročních dob doplněny barevnými chromolitografickými tabulemi a dřevoryty, autory ilustrací byli liblínská rodačka Jenny Schermaulová a významný vídeňský výtvarník Josef Seboth. Zajímavým dílem, které se svým obsahem silně dotýká květeny Čech, je Winklerova Sudetenflora z roku 1900. Obsahuje stovku svérázných vyobrazení rostlin, které byly tištěny pomocí tzv. fotochromie.

V Kavinově Botanice zemědělské (1922) můžeme také s povděkem kvitovat originální precizní kresby Anny Kavinové. Hledání českého stylu Tak kam se nám vlastně zatoulala originální česká botanická ilustrace? Pomineme-li Mánesovy skicy rostlin, které se v době jeho života nedostaly do žádného tisku, musíme zmínit především knihy Františka Polívky z přelomu 19. a 20. století. Na svém Rostlinopisu, Klíči i Názorné květeně zemí koruny české spolupracoval hned s několika výtvarníky. Patřili k nim například Vilibald Pokorný a Adolf Kašpar. V mykologii přišel s originálními ilustracemi záhy i Václav Luňáček, který výtvarně doprovodil knihu Jana Bezděka Houby jedlé a jim podobné jedovaté (1901). Právě v těchto dílech můžeme hledat tvář nové české botanické ilustrace. Tady začíná cesta moderní české botanické ilustrace, která vede od ilustrovaných školních přírodopisů první republiky přes výjimečné dílo Karla Svolinského, ceněné práce Otto Ušáka, Františka Procházky, Vlasty Kneblové, Jarmily Haldové či Jiřiny Kaplické až k noblesnímu stylu Fran-

tiška Severy, poctivé tvorbě Vojtěcha Štolfy, Antonína Zezuly, Antonína Pospíšila, Otakara Zejbrlíka, Květoslava Híska a k vědecky pregnantním dílům Jindřicha Krejči, Anny Skoumalové-Hadačové, Evy Smrčinové i dalších současných výtvarníků a tvůrců botanické ilustrace. Pocta tvůrčímu duchu V jednotlivých historických obdobích můžeme u ilustrací vypozorovat rysy, které byly pro konkrétní dobu příznačné, a to jak po stránce ryze výtvarné, tak obecněji ideové. Dějiny botanické ilustrace jsou však v pravém slova smyslu především dějinami významných osobností. Jen výjimečná osobnost, schopná v sobě stmelit výtvarné dovednosti s precizností pohledu přírodovědce, mohla vytvořit skutečně hodnotné dílo. Bez takto výrazných tvůrců by byla klidně celá dlouhá epocha jen dobou kopírování starých vzorů, či dokonce rovnou časem ilustrátorského ticha. Ze srdce přeji české botanické ilustraci, aby takových osobností už nikdy neměla nedostatek. Ladislav Hoskovec

  7

Ludmila Businská Lída žije v Praze. Vystudovala střední zemědělskou školu v Mělníce a řadu let se své profesi věnovala v průhonickém Výzkumném, později i v Botanickém ústavu. Nyní pečuje o pokusné skleníky v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze. Její hluboký vztah k přírodě se odráží také v její výtvarné tvorbě. Uspořádala již několik samostatných výstav. Botanické ilustraci se věnuji spíše okrajově. Doprovázím například manželovy odborné publikace pérovkami a mé práce jsou občas využity i jinde. Květiny maluji ráda, hlavně celé kompozice. Jako hlavní techniku jsem si zvolila akvarel, pro jeho jednoduchost i složitost zároveň. V soutěži O nejlepší botanickou ilustraci na Botany.cz získala už dva tituly laureáta soutěže. Mail: [email protected]

  8

  9

Peter Čepček Pracujem v botanickej záhrade Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitre. Kresbe sa venujem od strednej školy, ale moje prvé práce boli uverejnené až v posledných rokoch. Spolupracujem hlavne s pracovníkmi našej univerzity na ilustráciách skrípt a odborných kníh. Nakreslil som tiež niekoľko obrázkov vzácnych druhov flóry Slovenska. K těmto slovům jen dodejme, že Peter se účastnil dvou ročníků naší soutěže, v obou získal ocenění odborné poroty. Mail: [email protected]

  10

  11

Pavla Dvorská rozená Hochmanová Studovala na Střední škole uměleckých řemesel v Brně, obor vědecká ilustrace. Pak následovala Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, obor kresba a grafika, u akademického malíře Jamese Janíčka. Stáž absolvovala na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě u ak. mal. Dušana Kallaye, obor ilustrace. Od roku 2005 vyučuje výtvarný obor na ZUŠ J. Kvapila v Brně. Věnuji se knižní ilustraci, volné grafice a spolupracuji na tvorbě naučných stezek a výukových materiálů: Ilustrace: Svět zvířat (Albatros) Učebnice a slovníky (Olomouc) The encyclopedia of animals (University of California Press, Berkely, Los Angeles) Tajemné příběhy A. C. Doyleho (Vodnář) Staromilným mužům za velký Groš od Břetislava Horyny (Olomouc) Mail: [email protected] Telefon: +420 774 685 512   12

  13

Renata Grošaftová Renata dokončila studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor fotografie. Zabývá se grafikou a správou webových stránek. Svůj volný čas ráda věnuje kresbě a ilustraci pro odborné články. Při kreslení, stejně tak jako při focení, jste sám se sebou, snažíte se zachytit a zastavit okamžik. V dnešní době má umělecké vyznění a originalita přednost před řemeslem. Proto nacházím poslední dobou nejvíc smysl ve vědecké ilustraci. Jsou tu pravidla, která musíte respektovat, pro řeči okolo není důvod. Prostě jen odvést dobře práci. A to mě na tom baví. Vždy je to pak krásné trápení a tím je to takové poctivé. Mail: [email protected] Web: www.renatagrosaftova.cz

  14

  15

Nikola Hendrychová Nikola pochází z Mělníka. Vystudovala obor grafický design v Lysé nad Labem. Dále pokračuje ve studiu Pedagogické fakulty v Hradci Králové, obor grafika a multimedia. V umění jsem našla svůj svět a myšlenky, ráda střídám různé techniky. Nejraději se vyjadřuji v čárovém leptu, kde mám možnost nejlépe vyjádřit své názory a fantazii. Naopak v malbě a ilustraci mám svou druhou stránku, kde jsem spíše realista a vyžívám se v detailech. Jsem schopna ponořit se do malby nebo ilustrace i na několik dní, kdy nedělám nic jiného, než pozoruji reálné detaily, které pro mě hrají velkou roli. Mail: [email protected]

  16

Zuzana Holá rozená Letovská Vystudovala pedagogickou fakultu UK v Praze, dvouoborové studium pro učitele 2. stupně ZŠ a SŠ, obor výtvarná výchova a biologie. Během studií jsem vystřídala různé techniky, ze začátku mě nejvíce bavila kresba, velmi mě zaujaly všechny grafické techniky a také malba. Bavilo mě propojovat tyto dva obory, pro tehdejšího docenta katedry biologie Václava Zieglera jsem nakreslila mnoho zkamenělin a zvířat do jeho knížek. Moc ráda bych se nadále věnovala výtvarničení, baví mě i zkoušet věci, které jsou pro mě nové. Mail: [email protected] Web: www.lezu.cz

  17

Klára Kabátová Klára je postgraduální studentkou botaniky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Výtvarné sklony jí zůstaly od dětství a může za ně jistě poděkovat i prarodičům – grafikům a ilustrátorům. Chystá se tyto směry propojit a v budoucnosti se botanické ilustraci intenzivněji věnovat. Nejvíc času mi zabralo uvažování o podstatě botanické ilustrace – co a jak má zobrazovat, co vynechat, co zdůraznit, v čem by měla být lepší než fotografie a jak se liší od uměleckého vyjádření. Představuji si, jak jdeme krajinou a při poznávání přírody se spoléháme na knihu, kterou právě držíme. Porovnáváme obrázky s realitou a přeme se sami se sebou, zda toto je ještě „v rámci variability“. Mail: [email protected]

  18

Hana Kostková Studovala na Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně, obor restaurování malby, vystudovala Střední školu umění a designu v Brně, obor vědecká kresba a ilustrace, pod vedením akademického malíře Pavla Dvorského. Moc ráda cestuji, byla jsem už v mnoha různých zemích, poznávala jsem kulturu a přírodu v Anglii, Itálii, Francii, Rakousku, Egyptě, na Korsice a na Srí Lance. Mám ráda velkou rozmanitost ve všech činnostech. A rozmanitost můžu najít hlavně u živých rostlin, květů a zvířat. Myslím, že to může ocenit právě hlavně ilustrátor. Rozmanitost je ale i u pouhých materiálů, které se v tvorbě používají. Mail: [email protected]

  19

Jiří Polčák Narodil jsem se na Vsetíně a v současné době bydlím v Lipníku nad Bečvou. Pracuji 26 let jako dělník s motorovou pilou. Malování se věnuji od malička, jsem samouk a nejraději maluji houby, ptáky a hmyz, když je čas a chuť rád i nějakou krajinku. Mým koníčkem je mykologie a ornitologie. Občas maluji nějaké kresby pro naučné stezky a do různých časopisů. Přesně takto se Jiří Polčák v roce 2010 představil porotě soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. Jeho styl samozřejmě velmi zaujal, a tak v 1. ročníku této soutěže také zvítězil. Od té doby se v jeho životě spousta věcí změnila – mimo jiné změnil zaměstnání. Dnes pracuje v přerovském muzeu jako preparátor. Mail: [email protected]

  20

  21

Tereza Samková Tereza pochází z Háje ve Slezsku. V současnosti studuje na Střední umělecké škole v Ostravě, obor kresba a ilustrace. Do soutěže O nejlepší botanickou ilustraci se přihlásila vlastně ještě jako čtrnáctiletá školačka. Ovšem hned uspěla a stala se laureátkou soutěže. Spoustu věcí jsem se naučila z knížek a stálým zkoušením. Nejraději z výtvarných technik mám kombinovanou techniku, tužku, akvarel a perokresbu. Mail: [email protected] Web: www.terezasamkova.blogspot.cz

  22

  23

Jana Táborská Vystudovala obor ochrana životního prostředí na Masarykově univerzitě a krajinnou ekologii na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Pracovala jako botanička v Národním parku Podyjí ve Znojmě. Od roku 2003 žije v severovýchodním Maďarsku, v Noszvaji. V současnosti pracuje na katedře botaniky a ekologie, Eszterházy Károly Főiskola, Eger. Ráda maluji barevné abstraktní a pohádkové motivy (akvarel a pastelka). Obyčejnou tužkou kreslím nejraději rostliny a portréty. V roce 2004 jsem se dostala ke kreslení rostlin do maďarské květeny (perokresba), což pro mě znamenalo v oboru vědecké ilustrace velkou zkušenost: Nová květena Maďarska (2009 a 2011), vydala Správa NP Aggtelek, HU. Mail: [email protected] Web: www.janat9.wix.com/jana

  24

  25

David Vojtuš David studoval ilustraci a volnou grafiku na Fakultě umění v Ostravě a Ústavu umění a designu v Plzni. Věnuje se knižní a vědecké ilustraci, kresbě, grafice i malbě. Od roku 2012 vyučuje ilustraci a figurální kresbu na Střední umělecké škole v Ostravě. V jednotlivých ročnících soutěže O nejlepší botanickou ilustraci získal celkově už tři tituly laureáta. Mail: [email protected] Web: www.davidvojtus.portfoliobox.me

  26

  27

Victor Yarema Victor se v soutěži O nejlepší botanickou ilustraci objevil náhle jako meteor, a stejně tak zazářil. Jeho precizní kresby mu v roce 2011 přinesly vítězství. Jsem ze Zakarpatí, obec Velyki Lazy. Studoval jsem na Užhorodské univerzitě, obor botanika. Co si pamatuju, zajímala mě vždycky zoologie a paleontologie. Ani nevím, proč jsem botanik. Po univerzitě jsem se krátkou dobu zabýval taky sadovnictvím. Chtěl bych udělat opravdu pěkný atlas nebo klíč rostlin, podle kterého by mohl určit kytku snadno každý, nejen odborníci. Mail: [email protected]

  28

  29

Radka Janků Radka je studentkou víceletého gymnázia v Ostrově na Karlovarsku. Jejími největšími koníčky jsou biologie, výtvarná činnost, hra na flétnu, literární činnost a fotografování. V těchto oborech už získala mnohá ocenění. Mezi největší úspěch patří ocenění v celorepublikové soutěži Zlatý oříšek za výtvarnou a literární činnost. Výtvarné práce tehdy hodnotil výtvarník Jiří Andrle. V roce 2010 vydala svou první knihu Příběhy Gizely a Valérie, kterou si také sama ilustrovala. Také se zúčastnila tří ročníků výtvarné soutěže Malujeme s Botany, ve kterých zvítězila. Mail: [email protected]

  30

  31

Veronika Olejárová Již v předškolním věku Veronika navštěvovala ZUŠ Slunná. V šesti letech vyhrála ve své věkové kategorii soutěž Alšova země. V osmi letech nastoupila na ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně, do třídy Pavly Dvorské. Zde ji připravili k uměleckým zkouškám na Střední školu umění a designu v Brně, kde se na oboru grafický design a ilustrace umístila na prvním místě. Je vítězkou loňského ročníku ilustrátorské soutěže pro mládež Malujeme s Botany. Mail: [email protected] Mobil: +420 731 934 737

  32

  33

Všichni účastníci soutěže O nejlepší botanickou ilustraci v letech 2010 až 2014 Arnoštová, Václava – Audyová, Renata – Bartošová, Veronika – Businská, Ludmila – Cycoňová, Lenka – Čepček, Peter – Čermáková, Lucie – Daňková, Veronika – Dokoupilová, Zdenka – Doležalová, Jana – Drlíková, Jiřina – Dvorská-Hochmanová, Pavla – Felnerová, Mariana – Figura, Tomáš – Gavryljuk, Zinajda – Grošaftová, Renata – Hanulíková, Markéta – Hendrychová, Nikola – Holasová, Lucie – Hrdá, Lenka – Huml, Leoš – Chadim, Jiří – Jiras, Petr – Jíříková, Eva – Jonášová, Monika – Josková, Radka –Jurek, Lukáš – Kabátová, Klára – Klagová, Zuzana – Kodadová, Jana – Konečná, Veronika – Kopecká, Eva – Kostková, Hana – Košický, Svetozár – Kratochvílová, Michaela – Kroupová, Kateřina – Kružliaková, Erika – Krystýnová, Marcela – Kučerová, Anna – Letovská-Holá, Zuzana – Lukešová, Tereza – Malečková, Michaela – Mašková, Hana – Mášová, Kateřina – Michelotto, Chiara – Naimji, Karolina – Neil, Hilary – Neumanová, Monika – Nová Kučerová, Anna – Nováková, Markéta – Petričáková, Markéta – Plešr, Dominik – Polčák, Jiří – Pospíšilová, Iva – Potašová, Andrea – Samková, Tereza – Saxlová, Anna – Sekerková, Zuzana – Slimáková, Vladimíra – Stará, Lada – Štefaniková, Soňa – Táborská, Jana – Tajbošová, Petra – Trnka, Lubomír – Trombik, Václav – Tůmová, Hana – Vančurová, Jindra – Vašíčková, Rozalie – Vojtuš, David – Vršková, Olga – Wee, Lisa – Yarema, Victor – Zámečník, Jiří – Zedníková, Aneta

Laureáti soutěže O nejlepší botanickou ilustraci v letech 2010 až 2014 Ludmila Businská Peter Čepček Pavla Dvorská rozená Hochmanová Renata Grošaftová Nikola Hendrychová Zuzana Holá rozená Letovská Klára Kabátová Hana Kostková Jiří Polčák Tereza Samková Jana Táborská David Vojtuš Victor Yarema

8 10 12 14 16 17 18 19 20 22 24 26 28

Omladina ze soutěže Malujeme s Botany Radka Janků Veronika Olejárová

30 32