Dobrý den. Jmenuji se .... A jsem z Labdien. Mani sauc… Un esmu no České Republiky. Čehijas Republikas. Mluvíte česky? (francouzsky, Vai jūs runājat čehiski? (franciski, anglicky, německy, španělsky, angliski, vāciski, spāniski, itāliski, italsky, portugalsky, švédsky, norsky, portugāliski, zviedriski, norvēģiski, čínsky ...) ķīniski…) Nerozumím Vám, nemluvím česky, Es jums nesaprotu, nerunāju latviski, francouzsky, anglicky,.... franciski, angliski… Můžete to zopakovat, prosím. Vai jūs varat to atkārtot? Můžete mluvit pomaleji? Vai jūs varat runāt lēnāk? Hláskujte prosím. Nosauciet pa burtiem, lūdzu. Rozumím dobře. Es labi saprotu. Dobré ráno / Dobrý den / Dobrý večer Labrīt / Labdien / Labvakar Ahoj Sveiks (muži), sveika (ženě) Vítáme Vás! Esiet sveicināti! Těší mě. Ļoti patīkami. Těší mě, že Vás poznávám Priecājos ar Jums iepazīties. To je můj přítel - má přítelkyně ... Tas ir mans draugs – mana draudzene… Dovolte, abych Vám představil paní / Atļaujiet Jūs iepazīstināt ar (příjmení) pana ... kungu/kundzi. Jak se máte? / Velmi dobře, děkuji. Kā jums iet? Ļoti labi, paldies. Na shledanou / Dobrou noc / Ahoj Uz redzēšanos / Ar labu nakti / Sveiks (sveika > ženě) Šťastnou cestu Laimīgu ceļu. ano / ne jā / nē dobře / souhlasím labi – es piekrītu jistě / samozřejmě noteikti – protams nesouhlasím es nepiekrītu bohužel ne diemžēl nē Prosím ( o něco ) Lūdzu. Prosím ( v poděkování nebo v Lūdzu. (stejně jako v češtině oba odpovědi na žádost) významy slova „prosím“ splývají) Děkuji! / Mockrát děkuji pane (paní). Paldies / Liels paldies (pane/paní se zde nepoužívá, když už, tak „paldies jums“, tedy děkuji vám) Ne, děkuji. Nē, paldies. Není zač. Ne par ko. Promiňte! / Omluvte mě. Atvainojiet. / Atvainojiet man. Chtěl bych .... Es vēlētos … Dovolte Atļaujiet
2
LATVIJAS REPUBLIKA
11
ČESKÁ REPUBLIKA
Váš pas prosím. jméno / příjmení stav / svobodný(á) / ženatý (vdaná ) / rozvedený-á trvalé bydliště povolání státní příslušnost podpis země / stát / hranice / ostrov Nápisy Nebezpečí Pozor Pozor zlý pes Zákaz Vchod / Východ Nouzový východ Vstup volný Vstup zakázán Táhnout / Tlačit vpravo / vlevo Otevřeno / Zavřeno Volno / Obsazeno WC / toalety dámy / ženy páni / muži Telefon Pokladna Policie kuřáci / nekuřáci Kouření zakázáno Informace / informační kancelář Turistická / Cestovní kancelář Banka / Směnárna / Pošta Muzeum / Divadlo / Kino
10
Jūsu pasi, lūdzu. vārds / uzvārds stāvoklis / neprecējies / precējies / izšķirties pastāvīga dzīves vieta darbs, profesija pilsonība paraksts zeme / valsts / robeža / sala uzraksti (j.č. uzraksts) briesmas uzmanība (Pozor! = Uzmanību!) Uzmanību nikns suns! Aizliegums Ieeja / Izeja Avārijas izeja Ieeja brīva Ieeja aizliegta vilkt / grūst pa labi, pa kreisi atvērts / ciet (slēgts) – obojí je možné a užívané brīvs / aizņemts tualetes kundzes / sievietes kungi / vīrieši tālrunis kase Policija smēķētāji / nesmēķētāji Smēķēt aizliegts Informācija / Informācijas aģentūra (informācijas centrs) Tūrisma / Ceļojumu aģentūra Banka / Valūtas maiņa / Pasts Muzejs / Teātris / Kino (kinoteātris)
3
Čas minuta / hodina / den týden / měsíc / rok pondělí / úterý / středa čtvrtek / pátek / sobota neděle včera / dnes / zítra ráno / dopoledne / poledne odpoledne / večer / noc leden / únor / březen duben / květen / červen červenec / srpen / září říjen / listopad / prosinec Kolik je hodin? Číslovky 0 nula / 1 jeden, jedna, jedno 2 dvě / 3 tři 4 čtyři / 5 pět 6 šest / 7 sedm 8 osm / 9 devět 10 deset 11 jedenáct / 12 dvanáct 13 třináct / 14 čtrnáct 15 patnáct / 16 šestnáct 17 sedmnáct / 18 osmnáct 19 devatenáct 20 dvacet / 21 dvacet jedna 30 třicet / 40 čtyřicet 50 padesát / 60 šedesát 70 sedmdesát / 80 osmdesát 90 devadesát 100 jedno sto (sto) / 101 sto jedna 200 dvě stě / 300 tři sta … 1000 tisíc / 2000 dva tisíce 3000 tři tisíce …
Laiks Minūte / stunda / diena nedēļa / mēnesis / gads pirmdiena / otrdiena / trešdiena ceturtdiena / piektdiena / sestdiena svētdiena vakar / šodien / rīt rīts / priekšpusdiena / pusdiena pēcpusdiena / vakars / nakts janvāris / februāris / marts aprīlis / maijs / jūnijs jūlijs / augusts / septembris oktobris / novembris / decembris Cik (ir) pulkstenis? (ir se někdy vypouští) Skaitļa vārdi 0 nulle / 1 viens, viena 2 divi (m), divas (ž) / 3 trīs 4 četri, četras / 5 pieci, piecas 6 seši, sešas / 7 septiņi, septiņas 8 astoņi, astoņas / 9 deviņi, deviņas 10 desmit (až do číslovky 9 se rozlišuje mužský a ženský rod, od 10 dále již ne) 11 vienpadsmit / 12 divpadsmit 13 trīspadsmit / 14 četrpadsmit 15 piecpadsmit / 16 sešpadsmit 17 septiņpadsmit / 18 astoņpadsmit 19 deviņpadsmit 20 divdesmit / 21 divdesmit viens / 22 divdesmit divi, divdesmit divas / 23 divdesmit trīs … 30 trīsdesmit / 40 četrdesmit 50 piecdesmit / 60 sešdesmit 70 septiņdesmit / 80 astoņdesmit 90 deviņdesmit 100 simts 200 divsimt / 300 trīssimt 1000 tūkstoš / 2000 divtūkstoš 3000 trīstūkstoš …
4
ā, Ā ē, Ē ī, Ī ū, Ū o, O ņ, Ņ š, Š ļ, Ļ ģ, Ģ č, Č ķ, Ķ ž, Ž v, V e, i
Výslovnost v lotyštině
á é í ú uo (dvojhláska, tzn. jednoslabičně) ň š ľ (jako slovenština) ď č ť ž v uzavřených slabikách vokalizované (tzn. jako „u“), např. tēvs = „téus“ – analogie se slovenštinou nezměkčují předchozí souhlásku (Līvāni = Lívány) – rozdíl oproti litevštině
Čehu valodas izruna á,é,í,ó,ú,ů č ď ň ř š, Š ť ž ch ě i y
ā,ē,ī,ū,ū – ilgi č ģ ņ rž š ķ ž h līdzskaņi pirms „ě“ – mīksti (dě, tě, ně = ģe, ķe, ņe; bě, pě, vě = bje, pje, vje; mě = mņe) līdzsakņi „d“, „t“, „n“ pirms „i“ – mīksti (ģ, ķ, ņ) i (bet līdzskaņi „d“, „t“, „n“ pirms „y“ – cieti „d“, „t“, „n“)
9
kde / kam zde / tam kdo / co který / jak kolik / kdy nikdy / někdy já / ty / on - ona - ono my / vy / oni já jsem / ty jsi / on (ona - ono) je my jsme / vy jste / oni jsou já mám / ty máš / on (ona) má
my máme / vy máte / oni mají Barva černá / bílá modrá / červená žlutá / zelená Líbíte se mi. Miluji Vás pes / kočka Pes štěká haf haf Kočka mňouká mňau mňau
kur / kurp šeit (te) / turp kas (obojí stejně) kurš / kā cik /kad nekad /dažreiz es / tu / viņš – viņa (stř. rod lotyština nemá) mēs / jūs / viņi - viņas es esmu / tu esi / viņš (viņa) ir mēs esam, jūs esat / viņi ir man ir / tevi ir / viņam (viņai) ir (lotyština nemá sloveso mít, používá se místo něj tvar doslovně přeložitelný jako „mně je“, „tobě je“ atd.) mums ir / jums ir / viņiem (viņām) ir krāsa melna / balta zila /sarkana dzeltena / zaļa Jūs man patīkat. Es Jūs mīlu. suns / kaķis Suns rej vau-vau. Kaķis ņaud ņau-ņau.
Jazykolam Strč prst sktz krk. Naolejuje-li Julie koleje, či nenaolejuje-li Julie koleje.
Grūti izrunājams vārds Šis ir mans žagaru saišķis. (To je můj svazek klestí.)
Dětská říkanka Had leze z díry, vystrkuje kníry. Bába se ho lekla, na kolena klekla. Nic se bábo nelekej, na kolena neklekej.
Bērnu dzejolītis
8
Ceļojums lidmašīna / vilciens / autobuss auto(mašīna) / motocikls / divritenis kuģis / kājām / metro / tramvajs Kur ir ..., lūdzu ? (Kde se nachází… = Kur atrodas…) Jak se dostanu na ...prosím? Kā es varu nokļūt…. lūdzu? Jak daleko je do ... Cik tālu (ir) līdz …? Kde je nádraží / autobusové nádraží / Kur atrodas dzelzceļa stacija / letiště. autoosta / lidosta? Pokladna Kase Jízdní řád Saraksts Odjezdy / Odlety Atiešanas / Aizlidošanas Příjezdy / Přílety Pienākšanas / Ielidošana letenka / jízdenka biļete sleva pro mladé (studenty) jauniešu atlaide (studentu atlaide) Nástupiště / kolej platforma / ceļš Úschovna zavazadel bagāžas glabātuve výdej zavazadel bagāžas izsniegšana Prosím jízdenku (letenku) do ... Lūdzu biļeti uz… Kdy odjíždí vlak (autobus, letadlo) Cikos atiet vilciens (autobuss, do .... lidmašīna) uz… Letadlo - vlak má zpoždění. Lidmašīna – vilciens kavē . Kdy přijedeme do ...? Cikos atbrauksim …? Kolik stojí jízdenka do ... Cik maksā biļete līdz …? 1.(první) / 2.(druhá) třída Pirmā klase / otrā klase příplatek / místenka piemaksa / biļete ar rezervētu vietu vlak jezdí od / do vilciens brauc no / līdz lehátkový / lůžkový vagón guļamvagons (obojí – nerozlišuje se) Kde je benzinová pumpa? Kur ir degvielas uzpildes stacija? benzín, nafta - plnou nádrž benzīns, nafta – pilno tvertni Auto má poruchu. Kde je autoservis, Mašīnas tehniskas problēmas. Tā prosím Vás? neiet. Kur ir autoserviss lūdzu? Taxi taksometrs, taksis Chtěl bych si půjčit auto na 1 den Es gribētu iz nomāt mašīnu uz dienu ( týden) (nedēļu). Město / vesnice / ulice / náměstí pilsēta / ciems / iela / laukums (skvērs je velmi řídce užívané) kaple / kostel / chrám kapliča / baznīca / katedrāle mešita / svatyně mošeja / templis Hrad / zámek pils Cestování letadlo / vlak / autobus auto / motocykl / kolo loď / pěšky / metro / tramvaj Kde je …, prosím.
5
Ubytování hotel / penzion / kemp Ubytovna
naktsmājas, mītne viesnīca / viesu māja / kempings kopmītne (až noclehárna, ale používá se běžně i pro hostely) / jauniešu viesnīca (dosl. ubytovna pro mládež) Recepce recepcija, administrācija Kolik stojí pokoj na noc? Kolik stojí Cik maksā istaba par nakti? Cik pokoj na 2 noci? maksā istaba par divām naktīm? Máte jednolůžkový (dvoulůžkový) Vai jums ir vienvietīga (divvietīga) pokoj? istaba? Připravte mi účet. Sagatavojiet man rēķinu. Ubytování se snídaní naktsmājas ar brokastīm Plná penze / polopenze pilna pansija, daļēja pansija Kde je pošta / banka / směnárna. Kur ir pasts / banka / valūtas maiņas punkts? dopis / pohlednice / balík vēstule / atklātne / paka poštovní známka pasta zīmogs Chtěl bych poslat pohlednici do ... Gribētu nosūtīt atklātni uz… Adresa adrese Mohu u Vás vyměnit české koruny Vai es varu pie Jums samainīt čehu kronas (eiro / ASV dolārus)? (eura / am. dolary)? Mohu platit platební kartou? Vai es varu maksāt ar kredītkarti? Internetová kavárna Interneta kafejnīca (interneta klubs) Mohl bych poslat e-mail? Vai es varētu nosūtīt e-pastu? Restaurace / hospoda / kavárna Restorāns / bārs / kafejnīca (často též jednoduchá restaurace, kafeterie) Pojďme na kávu. Lesim iedzert kafiju. Kávu, prosím. Kafiju lūdzu. Mám hlad. (žízeň) Man gribas ēst (dzert). Mám hlad jako vlk a žízeň jako trám. Esmu izsalcis kā vilks un man slāpst. Chtěli bychom obědvat ( večeřet, Mēs gribētu pusdienot (vakariņot, snídat) brokastot). Jídelní lístek. ēdienkarte Předkrmy / polévky / hlavní jídla uzkodas / zupas / galvenie ēdieni přílohy / zákusky / zmrzlina piedevas / saldie ēdieni saldējums minerální voda / pivo / víno minerālūdens / alus / vīns káva / čaj. kafija / tēja pitná voda dzeramais ūdens Dobrou chuť. Labu apetīti. Na zdraví! Uz veselību! Pane vrchní, platím! Viesmīli, es gribētu maksāt.
6
Obchod / Obchodní dům potraviny Pekařství ovoce / zelenina Řeznictví Cukrárna trh - tržiště Kolik to stojí? Kolik stojí kilo ... ? To je příliš drahé. / To je levné Chtěl bych koupit .. sleva Jídlo maso (vepřové - hovězí - drůbeží – skopové) Ryby mléko / sýry / máslo / vejce chléb / pečivo jablko / hruška / broskev víno / pomeranč / banány brambory / rýže Nemocnice Lékař Lékárna Jsem nemocný Mám vysokou horečku. Zlomil jsem si ruku / nohu. Bolí mě hlava Svlékněte se
Veikals / Universālveikals Pārtika (často se užívá též „veikals“) Ceptuve augļi / dārzeņi gaļas veikals konditoreja tirgus (obojí stejně) Cik tas maksā? Cik maksā kilo(grams)…? Tas ir pārāk dārgi. / Tas ir lēti. Es gribētu nopirkt ... atlaide ēdiens gaļa (cūkas gaļa – liellopu gaļa putnu gaļa – jēra gaļa ) zsvis piens / sieri / sviests / olas (j.č. ola) maize / mīkla ābols / bumbieris / persiks vīns / apelsīns / banāns (vše j.č., mn.č. má na konci místo „s“ „-i“, tzn. āboli, bumbieri…) kartupeļi / rīsi slimnīca ārsts Aptieka Es esmu slims. Man ir drudzis. Esmu salauzis roku / kāju. Man sāp galva. Novelciet drēbes
7
