ViRSKV 0
LASTNiVODOVOD LEGENDA ViRSKY OBLASTNi VODOVOD STAVAJ(CI
POTRUBI
J==(
STOLA
IQJ
uv
0PRAVNA VODY
IQJ
Cs
CERPACI STANICE
IQI VDJ
VODOJEM
Rajhrad
OBEC P~IPOJENA NA VOV
NAVRHOVANYPROGRAM
POTRUBI WHLEDOW STAV IQI VDJ IQJ
I.
Cs
VODOJEM CERPACI STANICE
a II.BREZOVSKY VODOVOD
a OSTATNI POTRUBI
J==(
STOLA
IQI VDJ
VODOJEM
IQI Cs
CERPACI STANICE
e ST
STUDNA
MERITKO 1:200 000
Ovod Vystavba Vfrskeho oblastnfho vodovodu (dale jen VOV) byla zahajena . v roce 1988, tedy v dobe, kdy poti'eba vody s nizkou cenou dotovanou statem neustale rostla. Stavba byla nejprve investicf statu, od r. 1994 se stalo investorem sdruzeni Vfrsky oblastnf vodovod, jehoz cleny se staly mesta, obce a svazky obcf, ktere chtely vodu z VOV odebfrat. Dokoncenf stavby se zejmena kvuli nedostatku financnfch prosti'edku neustale oddalovalo, takze uvedenf alespon prvnf casti stavby do zkusebnfho provozu bylo zahajeno a:Z v lednu 2000. V obdobf do r. 2010 byl s kratkymi pi'estavkami VOV postupne dokoncovan pi'ipojovanfm lokalit, lezfcfch podel trasy pi'ivadece VOV. Pi'itom byl provoz VOV v tomto obdobf zajist'ovan bez useku Bosonohy - Moravany, ktery byl budovan od r. 2008 a ukoncen v zai'f 2010, tedy az 22 let po zahajenf vystavby.
Postup pripravy a budovani VOV 1983 1985 1988 1993 1997 1999 2000 2001 2002 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
lnvesticnf zamer stavby Studie souboru staveb, projektovy ukol Zahajenf vystavy VOV Vznik sdruzenf VOV Propojenf II. bi'ez.vodovodu s VOV u Cebfna- U 3 Dodavka vody do Rajhradu z Moravan Zahajenf zkusebnfho provozu (usek Vfr- Svai'ec- Cebfn) Pi'ipojenf Malhostovic a Drasova na VOV Rajhrad- Tesany, uvedenf do provozu Cebfn- Bosonohy, uvedenf do provozu Pi'ipojenf Stepanova a Rebesovic na VOV Pi'ipojenf Modi'ic a Stepanovic na VOV Doplneni technologie na UV Svai'ec Pi'ipojeni Doubravniku na VOV Pi'ipojeni D. Loucek, Kalu, Ujezdu u Tisnova a Tisnova na VOV Pi'ipojeni Rozdrojovic na VOV Pi'ipojeni Chlebskeho a Cernvfru na VOV Dokoncen i useku Bosonohy - Moravany Pi'epojeni Nebovid a Moravan na VOV
o~ -----===~
Zdroj Zdrojem surove vody je vodarenska nadrz na i'ece Svratce u obce Vir. Tate nadrz ma vyhlasena pasma hygienicke ochrany jiz od r. 1964 v ramci zasobovani oblasti Bysti'ice n. Pernstejnem- Nove Mesto na Mer. - Zd'ar nad Sazavou vodou z upravny vody, umistene v blizkosti pi'ehradni hraze. Surova veda je pomerne mekka, malo mineralizovana, s nizkym obsahem organickych latek, obsah tezkych kovu a jinych toxickych latek je pouze ve stopovych koncentracich. Protoze se vsak i u tete nadrze v poslednich letech vyskytuji problemy s kvalitou vody, zpusobene vyskytem sinic, byla technologie upravny vody ve Svai'ci doplnena o filtraci na granulovanem aktivnim uhli.
Odber surove vody Odberne zai'izenf je instalovano na hrazi vodarenske nadrze Vfr. Odber je mozno volit ze tri vyskovych horizontU podle momentalne nejlepsi jakosti vody v nadrzi, odbery jsou v hloubce 15 m, 30m a 50 m pod urovnf maximalnf hladiny v nadrzi, ktera je 469,00 m n. m. Od jednotlivych odberovych oken jsou vedena nerezova potrubi k analyzatorum mei'enf koncentrace kysliku, pH, zakalu a teploty vody v nadrzi, tyto udaje jsou pi'enaseny do dispecinku na upravne vody Svai'ec. Odberne potrubf surove vody, ktere odvadi vodu do oddelene casti vyvai'iste vodniho dila, je soucasne natokem na Francisovu turbinu elektrarny Vir.
Privadec surove vody zacfna v odberne komoi'e v oddelene casti vyvafiSte, odkud je vedeno sklolaminatove potrubi ON 1600 delky 620 m az k portalu stoly surove vody Vir. Stoia surove vody s obezdfvkou ma vniti'nf prumer 2104mm a je delky 4171 m. Na pancei'ove vyustenf stoly v portalu Korouzne navazuje pi'fvodnf potrubi ON 1400mm delky 411 m az do upravny vody svarec. ,.,. )"'
0
Oprava vody Upravna vody Svarec V pi'ftokovem objektu je instalovana Francisova turbina o vykonu 210kW. Do pi'epadu v prftokovem objektu je v budove ozonizace davkovim oxid chloricity nebo ozon jako oxidacnf cinidlo, jako koagulant se pouzfva sfran hlinity. Dale je mozno davkovat manganistan draselny na odstranenf manganu ze surove vody. V pi'fpade vyuzfvanf preozonizace je koagulant davkovan az za tuto jednotku. Oalsf castf technologickeho procesu je pomale mfsenf, kontaktnf filtrace na pfskovych filtrech, ktera byla doplnena o moznost filtrace na filtrech s granulovanym aktivnfm uhlfm. Upravna vody byla vyprojektovana a postavena na spickovy vykon 2 300 1/s. Pi'i uvedenf upravny do zkusebnfho provozu bylo vystrojeno jen 10 pfskovych filtru, 10 filtru nebylo tehdy vystrojeno vubec, spickovy vykon upravny byl 11501/s.V roce 2005 bylo naplneno 6 filtru granulovanym aktivnfm uhlfm, ktere se vyuzfvajf pro filtraci v pi'fpade zhorsenf kvality surove vody v nadrzi Vfr v obdobf vyskytu sinic. Pi'i soucasnem provozu pfskovych filtru a filtru s aktivnfm uhlfm je spickovy vykon upravny 1 840 1/s. Z filtru je voda odvadena bud' do akumulacnfch nadrzf, (do pi'epadu se davkuje vapenna voda pro upravu pH), nebo do dezinfekcnf ozonizace (v tomto pi'fpade je vapenna voda davkovana az do pi'epadu za vymfracf nadrze). Dezinfekcnf cinidlo, oxid chloricity, je davkovan na pi'epad do akumulacnfch nadrzf. Upravna vody Svai'ec je schopna pine nahradit II. bi'ezovsky vodovod v pi'fpade jeho vazne poruchy nebo nutne planovane odstavky z provozu a pine pokrYt poti'ebu vody v zasobovane oblasti. V upravne vody je instalovana automaticka tlakova stanice pro dodavku vody pro obec Korouzne vcetne mfstnf casti Svai'ec a take pro obec Stepanov nad Svratkou .
Doprava vody Privadec upravene vody dopravuje vodu do cele zasobovane oblasti a je vybudovan v prevazne casti trasy jako trubnf, v useku Svarec - Belec - Stepanovice jako tlakova stola, v useku Bystrc- Bosonohy je potrubf ulozeno v pruchozf stole.
•
Usek Svarec - Stepanovice
Usek mezi upravnou vody Svarec a portalem stoly upravene vody Svarec je ze sklolaminatoveho potrubf ON 1 400 delky 668 m, zbyvajfcf usek do stepanovic je proveden jako tlakova stola s zelezobetonovou obezdfvkou vnitrnfho prumeru 2104 m, z toho usek Svarec- Be lee I. je delky 1o830 m, usek Belec 1. - Stepanovice je delky 5 015 m. Propojenf mezi portalem Be lee I. a Belec II. s podchodem pod Ki'eptovskym potokem je z potrubf ON 1 400 delky 97 m. Na stolovem useku jsou dva vetracf vrty, a to vrt Chlebske, z ktereho je napojena obec Chlebske a vrt Brusna, z ktereho se pripojf mestys Lomnice . U obce Cernvfr je vybudovana bocnf pruchozf stola, z ktere je napojena obec Cernvfr a mestys Ooubravnfk.
~ > :c 0
z
0
~
PREHLEDNY PODELNY PROFIL
•
Usek Stepanovice - Cebfn
delky 13381 m je ze sklolaminatoveho potrubf ON 1400 mm. Na trase je sedm vzdusnikU, devet kalosvodu, sekcnf uzavery U2 Lomnicka a U3 Cebfn. Objektem U3 prochazf potrubf II. brezovskeho vodovodu, kter)f se zde spojuje s potrubfm VOV pres vodojem vov v Cebfne. Tak je mozno dodavat vodu do zasobovane oblasti bud' potrubfm VOV do oblasti Bosonoh, nebo potrubim II. brezovskeho vodovodu do Brna do vodojemu na Palackeho vrchu. Na tomto useku privadece jsou postupne pripojeny lokality Stepanovice, Dolnf Loucky (a dale Kaly a Ujezd u Tisnova), Tisnov a take Malhostovice (a dale tez Drasov a Nuzfrov).
o~ -----===~
0 Vodojem Cebfn je dvoukomorovyobsahu 8 500m3 , k6ta max. hladiny 352,30m n. m. a slouzr m.j. k mlchanf vody z II. bfezovskeho vodovodu s vodou. z VOV. Tfmto mfchanfm dochazf k uprave tvrdosti smesi techto vod. Voda z prameniste podzemnf vody v Bfezove je totiz dosti tvrda az tvrda, voda z upravny vody Svarec je mekka s minimalnfm obsahem volneho oxidu uhliciteho. Pfi nei'fzenem mfchanf obou vod by se vysledna smes stala agresivnf na kovova potrubf. Proto se zde nejprve na nekolikastupnove kaskade na pi'ftoku II. bfezovskeho vodovodu do vodojemu odvetra cast volneho oxidu uhliciteho a vysledna smes obou vod je jiz v rovnovaznem stavu a neohrozuje kovovy trubnf material. V havarijnfch pffpadech je mozno odstavit vodojem z provozu a vodu dopravovat dale obtokem (pi'ivadeci VOV a II. bi'ezovskeho vodovodu ). •
Privadec upravene vody Cebfn - Bosonohy V tomto useku je pouzito sklolaminatove potrubf, a to v casti Cebfn- Medlanky DN1400 delky 9130m., v casti Medlanky- Bystrc pak DN 11 oo delky 3 095 m. Na teto trase je pi'ipojena obec Rozdrojovice, je zde take vybudovan havarijnf propoj se zasobovacfm fad em DN 600 z vodojemu na Palackeho vrchu do Bystrce. Podchod VOV pod i'ekou Svratkou je proveden shybkou. Potrubi shybky vcetne useku od shybky k portalu stoly Bystrc je z tvarne litiny DN 1 000, delky 183m. v useku Bystrc- Bosonohy je potrubf pi'ivadece HOBAS DN 11 00 ulozeno v pruchozf stole s zelezobetonovou obezdfvkou vnitfnfho prumeru 2810mm, ktera rna delku 4160 m. v stole jsou take ulozena dve vytlacna potrubf DN 300 z vodojemu Bosonohy, ktere slouzf jako pi'fvod vody do vodojemu Kohoutovice a Myslivna. Od portalu stoly Bosonohy je polozeno potrubf DN 1100 delky 415 m do vodojemu Bosonohy.
0 Vodojem Bosonohy je zemnf, dvoukomorovy o celkovem objemu 6 550m 3 (3 700 a 2 850 m3) a je ptnen odbockou z privadece upravene vody z Cebfna, kter}f prochazf manipulacnf komorou vodojemu. K6ta max. hladiny je 320,00 m n. m. Ve vodojemu je mozne dochlorovanf vody davkovanfm oxidu chloriciteho. Je zde take umfstena cerpacf stanice pro cerpanf do vodojemu Kohoutovice a Myslivna. Z vodojemu je polozen zasobovaci rad z tvarne litiny ON 350 delky 1 455 m, na kter}f je zatfm napojen stavajfcf rad ON 250 Bohunice - Bosonohy a ktery bude prodlouzen na Kamenny vrch v roce 2012 (investice mesta Brna).
•
Pfivadecf fad vodojem Bosonohy - Leskava
je z potrubf z tvarne litiny ON 800 delky 1 943 m s odbockou ON 400 pro budouci napojenf zasobovacfho radu ON 400 na Kamenny vrch, jehoz vystavba bude zahajena v r.2012 jako investice mesta Brna.
•
Pfivadecf fad Leskava - Nebovidy
delky 4407 m byl vybudovan v letech 2008-2010 z potrubf ON 600. Pi'ivadec je v tomto useku proveden z potrubf z tvarne litiny v deice 3 965 m, v soubehu s vysokotlakym plynovodem je pouzito sklolaminatove potrubf delky 442 m. Na tuto cast prfvodnfho radu se pred vstupem do vodojemu Nebovidy napojujf prfvodnf rady do Nebovid a do hornf casti obce Moravany, kam byla drfve dodavana voda cerpanfm.
0 Vodojem Nebovidy uvedeny do provozu v r. 2010, je vybudov{:m jako zemnf, dvoukomorovy (obsah komor je 2 500 a 1 600 m3 , celkem 4 100 m3 ), k6ta max. hladiny je 318,00 m n. m. Vodojem slouzf pro rozvod vody do vodojemu Zelesice, Rajhrad 1., Rajhrad II. a Tesany, tedy do oblasti, kam byla dffve dodavana voda provizornfm cerpanfm z vodojemu Moravany.
•
Privadec Nebovidy- (Moravany) - Rajhrad
byl vybudovan ve dvou castech. Prvni usek Moravany- Rajhrad byl vybudovan spolecne s vodojemy Rajhrad I. a Rajhrad II. v pfedstihu v r. 1998, tedy jeste pfed zahajenfm zkusebnfho provozu VOV pro zasobovanf mesta Rajhrad cerpanfm vody z brnenske vodovodnf site (z vodojemu Moravany). Celkova delka tohoto useku je 91 02 m, pouzito bylo potrubf z tvarne litiny, a to ON 350 v deice 1895m (odbocka z pi'fvodnfho l'adu do vodojemu Moravany) a ON 400 v deice 7 207m (zbyvajfcf cast az do vodojemu Rajhrad 1.) Na tento l'ad byla pi'ipojena obec Zelesice. Oruhy usek pi'ivadece v useku Nebovidy - Moravany je z potrubf z tvarne litiny ON600, delky 2214m a byl vybudovan v letech 2009-2010. Gravitacn f dodavka vody z VOV z Nebovid do vodojemu Rajhrad I. a do vodojemu v Moravanech tfmto pi'ivadecem byla zahajena v roce 2010.
0 Vodojem Rajhrad I je zemnf, dvoukomorovy vodojem objemu 2x 450m 3 , k6ta max. hladiny je 280,00 m n. m. V manipulacnf komoi'e vodojemu je umfstena cerpacf stanice pro obce Hajany a Orechov s moznostf dochlorovanf vody oxidem chloricitym. Tento vodojem slouzf jako akumulace vody pro vetev Rajhrad- Tesany a pro plnenf vodojemu Rajhrad II. Na nej bude jeste napojen pi'fvodnf i'ad do Zidlochovic.
0 Vodojem Rajhrad II. je zemnf, dvoukomorovy objemu 2x 1 000 m3 , k6ta maximalnf hladiny je 255,00 m n. m. Voda je do nej dodavana potrubfm z tvarne litiny ON 350, delky 1 328m. Vodojem slouzf jako akumulace pro Rajhrad a Holasice a take je propojen s vodovodnf sftf v Modi'icfch. Privadec vov Rajhrad- Tesany privadf od r. 2001 vodu z VOV do oblasti tzv. ,horkych vod", ktera byla jednou z nejhure vodou zasobovanych oblasti v Geske republice. Pi'ivadec mezi vodojemy Rajhrad I. a Tesany delky 25125 m je vybudovan z tvarne litiny profilu ON 300, ON 250, ON 200 a ON 150. Na privadec jsou pripojeny obce Popovice, Rajhradice, Rebesovice, Otmarov, Menfn, Telnice, Sokolnice, Zatcany, Nesvacilka, Moutnice a Tesany. •
0 Vodojem T esany je koncovym vodojemem VOV. Vodojem je zemnf, dvoukomorovy obsahu 2x 250m 3 , k6ta maximalnf hladiny je 260,00 m n. m. Uvedenfm useku Leskava - Moravany do provozu v roce 2010 je umoznen gravitacnf prfvod vody z upravny svarec az do tohoto vodojemu.
Provozovatele VOV Vfrsky oblastni vodovod tvoff spolu s obema brezovskymi vodovody Bmenskou vodarenskou soustavu. Proto jsou provozovatelem prevazne casti vov Brnenske vodarny a kanalizace, a. s. Hybesova 16, 657 33 Brno (hodnota provozovaneho majetku je cca 4 miliardy Kc). Provozovatelem ojedinelych castf VOV je Vodarenska akciova spolecnost,a.s., Sobesicka 156, 638 01 Brno (hodnota provozovaneho majetku je cca 14 milionu Kc ).
Rizeni provozu VOV je zajist'ovano z centralnfho vodohospodarskeho dispecinku provozovatele BVK, a. s. v Pisarkach, stejne jako cela Brnenska vodarenska soustava. Pro i'fzenf stezejnfch technologickych uzlu VOV (odber z nadrze Vfr, upravna vody Svai'ec, vodojem Cebfn, cerpacf stanice a vodojem Bosonohy, vodojemy Rajhrad I. a II., vodojem Tesany) jsou vsechny technologicke objekty VOV propojeny radiovou datovou sftf s tfmto dispecinkem. Na upravne vody ve Svai'ci je pouzit decentralizovany system i'fzenf, sestavajfcf z programovatelnych automatu SIMATIC S7 a operatorskeho pracoviste s propojenfm sftf Ethernet. Je rovnez vybudovano propojenf na provoznf dispecinky druheho provozovatele, Vodarenske akciove spolecnosti, a. s. (Tisnov, Zidlochovice).
Vlastnici a provozovatele
vov Vlastn fkem VOV je Vfrsky oblastnf vodovod, sdruzenf mest, obcf a svazku obcf, Zelny trh 13, 602 00 Brno, jehoz cleny jsou mesta, obce a svazky obcf, ktere odebfrajf nebo jeste budou odebfrat vodu z VOV. Sdruzenf bylo zalozeno dne 30. 12. 1993 jako zajmove sdruzenf pravnickych osob.
Pripojeni jednotlivych lokalit na VOV V obdobf od r. 2000 bylo na VOV pi'ipojeno celkem 34 lokalit vcetne Statutarnfho mesta Brna, z toho 3 v kraji Vysocina, ostatnf v kraji Jihomoravskem, v race 2011 bude zahajeno pi'ipojenf Lomnice u Tisnova. Pi'ehled udava situace VOV na vniti'nf strane obalky.
Dalsi rozvoj VOV Pi'ipojovanf dalsfch jednotlivych lokalit bude zaviset na vyvoji poti'eb v zasobovane oblasti ana financnfch moznostech jak sdruzenf VOV, tak i novych odberatelu. Tyto pozadavky muze vov svojf kapacitou bez problemu pokrYt. Pokud jde o pi'ipojovanf dalsfch oblasti, ktere si vyzada rozsfi'enf VOV, i tam bude hlavnf podmfnkou zfskanf poti'ebnych financnfch prosti'edku. Sdruzenf VOV ma pi'ipraveno pro rok 2010 k zahajenf vystavbu tzv. 4. etapy VOV- Pi'ipojenf Zidlochovicka na VOV. Pokracuje pi'fprava napojenf Sti'elicka na VOV. Z VOV bude mozno dodavat vodu take na Zd'arsko a Hustopecsko.
IIDII!i®
energie STAVEBNi
A
BANSKA
®~
BR~EN_SKE V~DARNY A KANALIZACE
akctova spolecnost
VHS
BRNO
®
51BJBRA I
SIEMENS r1"1'1lh..
DORG
SAINT-GOBAIN
TRUBNi SYSTEMY
PAM CZ
W l~&nza
HOBAS
Mfatelier
~
II.T.C
/
spol. s r.o.f
