ČLÁNKY. Ohlédnutí Jaroslava Kozlíka. Jak se žilo v minulém století? Ročník PK září 2010 Číslo 3

Ročník PK16

30. září 2010

Číslo 3.

ČLÁNKY Ohlédnutí Jaroslava Kozlíka Dne 27. května se dožil úctyhodného věku 103 let sportovec, učitel a školský reformátor bratr Jaroslav Kozlík. S výňatky z jeho publikací se čtenáři již delší dobu setkávají. Při této příležitosti sám br. Kozlík vydal jakési ohlédnutí za svým životem i dílem, na které reaguje sestra prof. Anna Hogenová článkem, který uveřejňujeme níže. Zároveň uveřejňujeme portrét i závěr dokumentu br. Kozlíka. Když se v závěru svého vyprávění rozhlížím po svém životě a po své práci, pociťuji a domnívám se, že jsem žil život svrchovaně činný a věřím, že společensky plodný. Nelituji, že jsem byl, jaký jsem byl a že jsem po celý život zůstal sám sebou. Důležité je, že v několika zkouškách a na tolika životních křižovatkách zůstaly a byly ověřeny mravní hodnoty, které jsem celý život uznával a ctil. Toto vědomí mě povznáší, završuje mou životní pouť a upevňuje víru v humánní cestu lidstva. Vrátíme se na ni, až budeme mít jasno v mysli, dobro v srdci a sílu v těle. Až budeme kulturněji žít, tvořivěji pracovat s druhými a pro druhé, až budeme skromnější pro sebe a náročnější na sebe, obzvláště v oblasti morální. Až budeme schopni a odhodláni více společnosti dávat, než od ní přijímat. Jaroslav Kozlík, Praha, květen 2010

Jak se žilo v minulém století? Nemohu si činit nárok na vyčerpávající odpověď, ale to ani není mým cílem. Jen se poohlédnout, to snad mohu. Pomáhat mi bude životopis pana doc. Jaroslava Kozlíka, CSc.

V jeho životě proběhly dvě naprosto nepochopitelné zničující války, za něž by se nemohli stydět ani divoši z počátků lidských dějin. Panu Jaroslavu Kozlíkovi je dnes 103 let. Je svědkem uplynulého století a jeho život vypovídá naprosto jednoznačně. Krutost a tvrdost, kterou zažili lidé v těchto válkách, bychom nemohli podat jako důkaz toho, že se lidé stávají v dějinách lepšími, jakoby pokrok byl jen dobrým slovem pro věci. Věci kolem nás jsou lepší a lepší. Auta jsou rychlejší a krásnější, mobily jsou stále dokonalejší a dokonalejší, ale lidé, kteří je používají, jsou stále stejně nedokonalí, stejně jako kdysi dávno. Nejhorší snad byl holocaust: s lidmi se zacházelo jako s věcmi, jako s neživými věcmi. Systémovost, která zde byla použita, byla a je tak zrůdná, že nenajdeme v dějinách něco podobného. Všechny povzdechy nad tím, že lidé byli vždy krutí, a že jde o něco normálního, na co si musíme jako lidé zvyknout, jsou něčím, s čím se nelze smířit a jít dál. Není snad horších povzdechů, než jsou tyto. Není snad horších poznámek, než např., že se vždy kradlo, krade a bude vždy krást, či války byly vždy kruté, jsou kruté a budou kruté. Jak často slyšíme kolem sebe tyto „moudrosti“, a jak hrozně nám je, když je musíme poslouchat a to často od lidí, kteří zažili dost hrůz na to, aby se zamysleli a začali se obávat vlastních rozvrhů tohoto charakteru. Stejně je nám, když slyšíme: není koho volit, všichni stejně kradou a je jedno, kdo je nahoře, kdo nám rozkazuje, kdo nám vytváří základní mantinely našeho společného života. Co se to s námi stalo? To jsme tak zpohodlněli, tak zhloupli? Zdá se, že člověk je biologický druh, který se nikdy nepoučí. Co je pozoruhodné, je strach před idejemi. Kolikrát jsme slyšeli to pohrdlivé: vždyť je to jen idealista, nic reálného! Důležité je jen to, co je jisté,

VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO

co je „keš“, co je na dřevu. To, co nám nejvíce schází, je poctivé a hluboké myšlení. Jsme jen trhovci, kteří neustále jen počítají, co jim vynese tato transakce a co ta druhá. Ale jde o celek všech těchto transakcí, je nevyhnutelné ptát se po celku našeho života. Nejde o to, co Sokol vynáší, jde o to, co přináší do života. Jak je možné, že se naše tázání scvrklo do těchto tržních hranic? Jak je možné, že ve všech důležitých funkcích dnes nalézáme ekonomy a právníky? Copak nemáme jiné lidi? Potřebujeme ty, kteří jsou schopni zahlédnout celek. Celek se nedá dedukovat ze systému právních a ekonomických předpokladů a platností, k tomu je zapotřebí jiného vhledu. Zde nepotřebujeme lidi jen s dobrou pamětí. Zde potřebujeme takové, kteří dokážou obsáhnout svým pohledem celek, jenž se vznáší nad ekonomickými vztahy a právními formulkami. Jde o celek, v němž jsou právě ekonomické vztahy a právní formulky jen a jen prostředky, které smysl celku naplňují konkrétním obsahem. Ale celek se nedá redukovat na počtářství typu fiskálního rozvrhu či na hru se svědectvími a důkazy, které dnes pozorujeme v naší justici, z níž je nám mnohokrát nevýslovně špatně. O co vlastně jde? Jde o ideje, které musejí být na žebříčku našich snah nejvýše. Jestliže někdo se řídí jen ideou zisku, pak by neměl vést náš stát jako celek, udělá z nás jeden velký trh, kde se i pravda začne kupovat a prodávat. Pak se dostanou k moci ti, kteří umějí vyvolávat zdání spravedlnosti a zdání je vždy klam, sice chytrý a těžko rozluštitelný, ale klamem zůstává. A každý klam je lží. Lže se. To je ten problém! Čeho se chytit? O Masarykovi se téměř nemluví, neměl rád liberalismus a my jsme přece liberální společnost. Kde tedy hledat sílu k tomu, abychom se také nestali jen počtáři vlastních zisků, mohli žít s čistým svědomím a řádně? Není mnoho lidí, kteří by nás mohli v tomto smyslu podpořit. A přece: přiložený životopis vypovídá o člověku, který ideje nezničil, naopak celý život podle nich žil, je to tedy možné. Děkujeme, bratře Jaroslave Kozlíku, nechť ještě dlouho nám můžete připomínat ideje, za nichž Sokol tak dobře fungoval a pracoval. Vy jste jim byl věrný po celý život. Anna Hogenová

Letmý pohled do historie Královských Vinohrad Královské Vinohrady mají pozoruhodnou historii. Začala již za Karla IV., když tento moudrý panovník se rozhodl dovézt z Burgundska révu a založit v okolí Prahy vinice. Za tehdejší branou Koňskou a Žitnou tak vznikly Hory Viničné. Byly zpočátku podřízeny purkmistrovi, který měl na starosti zápisy vinic, zahrad, chmelnic a polí a byl pověřen i právem soudním a vybíráním poplatků z viničných pozemků. Velké škody tomuto půvabnému prostředí způsobila třicetiletá válka. Krásný přírodní ráz krajiny byl vážně poškozen. Na počátku 19. století zřídil Jakub Sommer, důstojník v hodnosti plukovníka, na zpustošeném území rozkošné sady, sady Sommerovy, které se rozprostíraly od Žitné brány ke Zvonařce a na VZLET č. 3 / 2010

východní straně až k dnešní vinohradské vodárně. Z takto upraveného území se zachovala část, známá dnes pod názvem Havlíčkovy sady a menší sadové plochy, které se dnes nazývají sady Bezručovy a Svatopluka Čecha. V druhé polovině 18. století založil hrabě Canal po severní straně černokostelecké silnice (dnes Vinohradské třídě) zahradu, zvanou Kanálka. V této zahradě byly anglické sady, pokusný ústav hospodářský, botanická zahrada. Od dědiců hraběte Canala koupil zahradu pražský bankéř Zdekauer, jehož dědici rozdělili zahradu na stavební pozemky. Jižní část Riegrových sadů, součást bývalé Kanálky, zůstala nedotčena. V r. 1843 bylo na Viničných Horách 68 samot se 169 obyvateli. Guberniálním nařízením z 13/6 1849 byly sloučeny usedlosti s pozemky za branou Slepou, Žitnou, Koňskou, Novou a Poříčskou (Špitálskou) v samostatnou obec pod historickým názvem Vinohrady. Nejvyšším rozhodnutím z 7. 1. 1867 se vinohradské obci dostalo názvu Královské Vinohrady. Stavební ruch se rychle rozvíjel. Výnosem zemského výboru z 16. 7. 1875 byla se souhlasem c.k. místodržitelství obec rozdělena na dvě části: I. část, zhruba dnešní Žižkov, II. část – Vinohradská obec. C.k. ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem práv a financí výnosem ze 7. 6. 1877 určilo pro I. část název Žižkov a pro II. část Královské Vinohrady. Královské Vinohrady byly nejvyšším rozhodnutím z 26. 9. 1879 povýšeny na město. Vývoj Královských Vinohrad byl neobyčejně rychlý, při sčítání lidu v r. 1900 bylo na Vinohradech 1 080 domů s 52 504 obyvateli a tento počet vzrostl v r. 1907 na 1 400 domů s více než 70 000 obyvateli. Tehdejší Vinohrady byly ohraničeny na straně Nového Města pražského Sadovou silnicí (dnes Wilsonova tř.), Škrétovou ul., Táborskou silnicí (dnes Legerova ul.), Puchmajerovou ulicí (dnes Lublaňská), na straně Žižkova byla hranice vedena po severním okraji Riegrových sadů a dále ve směru ulic s dnešními názvy Slavíkova, Ondříčkova, Velehradská, Přemyslovská. Z významných staveb se sluší uvést radnici na Purkyňově nám. (dnes nám. Míru), vybudovanou v r. 1878, chrám sv. Ludmily, jehož stavba byla provedena v l. 1888-1893, Národní dům (odevzdán veřejnosti v r. 1894) s řadou reprezentačních sálů a s tělocvičnou, zařazenou do projektu pro T.J. Sokol Královské Vinohrady. Vinohradská sokolská jednota získala tak do nájmu důstojný stánek pro svůj další úspěšný rozvoj. Městské divadlo na Purkyňově nám. bylo vybudováno v letech 1905 – 1907. Stavba Měšťanského pivovaru v horní části Korunní tř. byla zahájena v r. 1893 a v neuvěřitelně krátké době, již v r. 1894, byla provedena první várka. Na počátku 20. století byla také zahájena výstavba nového nádraží Cís. Fr. Josefa na místě starého nádraží z r. 1870. Město také vysokým nákladem zajistilo pro obyvatele rozvod vody, vč. vodárny, vybudované v l. 1881 – 1882 a kanalizační síť. Důležitými komunikacemi byly tř. Jungmannova (prodělala pestrá pojmenování podle právě panující politické situace - (Fochova, Schwerinova, Stalinova a konečně Vinohradská), Korunní, Havlíčkova (dnes Bělehradská), Palackého (dnes Francouzská). Největšími náměstími se staly nám. Purkyňovo (Míru), Tylovo a Krále Jiřího. 2


Na závěr tohoto letmého pohledu na vývoj města Královské Vinohrady připojme jen krátkou zmínku o tom, jak bylo postaráno o služby pro obyvatele. Na těchto službách se podílela tato společenstva: Obchodní Gremium, tj. společenstvo obchodních živností v užším smyslu. V tomto Gremiu bylo organizováno 317 členů. Společenstvo různých řemeslných živností mělo 573 členů. Společenstvo řezníků, uzenářů a obchodníků masem bylo společné pro Vinohrady a město Prahu. Se sídlem na Vinohradech bylo ve společenstvu 29 samostatných řezníků, 18 uzenářů, 10 řezníků a spoluuzenářů, 14 komisionářů a obchodníků masem. Společenstvo živností potravních a dopravních mělo 206 členů, z toho 12 povozníků a 3 uhlíře. Společenstvo obuvníků mělo 180 členů. Pracovníci některých oborů byli organizováni společně s podnikateli pražskými (např. brašnáři, čalouníci, holiči, kadeřníci, klempíři, kloboučníci, knihtiskaři, malíři pokojů, mydláři, pekaři, sklenáři aj.). Všichni tito živnostníci a obchodníci uhájili své živobytí a jen ve vzácných případech museli své podniky uzavřít. Z tohoto jednoduchého přehledu vyplývá, že o služby pro vinohradské obyvatele bylo postaráno v míře přehojné. Vnucuje se představa, která provází lidstvo v celé jeho historii a kterou lze vyjádřit těmito slovy: Bývaly zlaté časy, kdy lidé žili spokojeně bez obav o svou budoucnost. Pocit jistoty a bezpečí působil blahodárně na vzájemné porozumění. Lidé si důvěřovali a život plynul v pohodě bez planých rozbrojů a neshod. Ve skutečnosti není nikdy život procházkou růžovým sadem, vždy se střídají časy dobré a časy méně dobré a lidem nezbývá nic jiného, než se s danou situací vyrovnat. Královské Vinohrady jako samostatné, na Praze nezávislé město, existovalo do počátku dvacátých let 20. století, kdy se stalo součástí města Prahy jako jedna z jeho čtvrtí.

přístupu k uměleckým dílům. Velkou důležitost přisuzoval Tyrš kritice výtvarných prací, která byla tehdy u nás v samých počátcích. Tyrš je prvním českým výtvarným kritikem, jehož elaboráty jsou založeny na rozsáhlých znalostech a pečlivě vypracovaných estetických zásadách. Ve Vlčkově Osvětě uveřejňoval v letech 1873, 1874 a 1879 své Rozhledy v umění výtvarném a v dalších listech své posudky k různým souborným výstavám uměleckých prací. Ve své kritice usiloval o to, aby přispěla k prohloubení sebekritiky u umělců a k hlubší orientaci při posuzování výtvarných prací u veřejnosti. Tyršovy úvahy zabývající se výtvarným uměním o mnoho let předběhly svou dobu a výrazně ovlivnily další vývoj. Přesvědčivým příkladem jsou tyto citace: „Umělci tedy tvoří, podávaje nám věci ne tak, jak jsou, nýbrž tak, jak v duchu jeho se uspořádaly a obrazily, jak jeho fantasie je viděla a pozměnila.“…„…pravá genialita nezáleží v libovůli, než právě v tom, že genius veškerou zákonitost (v pojetí estetiky) v sobě nese a naopak, že právě v nejsvrchovanějších výtvorech jeho činnost projeviti se nemůže než způsobem zákonitým. Znalost zákonů ovšem sama o sobě k umělecké produkci stačiti nemůže. Věda může zákon sice všeobecně vysloviti a snad i některé zvláštní a podřízené způsoby vytknouti… avšak jen cit a nadání umělcovo je rozhodující.“

Luděk Jirsák

Dne 28. května 1884 se Tyrš rozloučil s výborem Pražského Sokola. Brzy poté se rozloučil s cvičitelským sborem a 1. června veřejným prohlášením, publikovaným v časopise Sokol, i se členstvem a to těmito slovy: „Bratři, kdo po více než dvacet let v plném ruchu života tu stál a dvojí dílo konal, má snad nároky, aby síly své jedné práci a práci klidnější již věnoval. On cítí zároveň povinnost, aby všechno úsilí své v ní soustředil“. Proto tedy složil hodnost náčelnickou. Současně vzdal se Tyrš i redakce Sokola, jejž založil a řadu let obětavě řídil.

Tyršovo dílo, o kterém se ví málo Tyrš historik a kritik výtvarného umění Tvůrčí schopnosti Tyršovy nebyly omezeny jen na vybudování sokolské organizace a vytvoření potřebných podmínek pro její úspěšný rozvoj, ale uplatnily se i v dalších oborech. Jeho zájem se soustředil zejména na výtvarné umění. V šedesátých letech 19. století se téměř plně zabýval zabezpečením činnosti Sokola, oboru výtvarného umění věnoval pozornost ve zbývajícím čase pro vlastní uspokojení. V sedmdesátých letech, kdy již vytvořil pevné základy Sokola, se zabýval teoretickými problémy výtvarného umění soustavněji. V r. 1873 vyšel jeho spis „O podmínkách vývoje a zdaru činnosti umělecké“. Za pozornost stojí dále jeho studie z r. 1879 „O prostředcích k povznesení uměleckých poměrů našich“, ve které uplatnil základní pedagogické požadavky, týkající se jednak vyššího vzdělávání umělců, jednak všeobecné výchovy odpovědného 3

Tyrš univerzitním profesorem dějin umění „…roku 1880 se vyplnila Tyršova touha tím, že uskutečnil svou habilitaci na technice, o dvě léta později (1882) se stal docentem dějin umění na univerzitě a roku následujícího (1883) byl konečně jmenován univerzitním profesorem téhož oboru.“ Vídeň však vázala převzetí této funkce podmínkou, že se Tyrš vzdá veškeré své sokolské činnosti. Rozhodnutí stálo Tyrše mnoho duševních bojů. Nakonec převážilo stanovisko, že opustí Sokol a cele se bude věnovat dráze vědecké. Přispěla k tomu i ta okolnost, že našel nakladatele pro své dávno chystané dílo: Dějiny umění výtvarných, jehož vydávání mělo začít na počátku r. 1885. Tak nezbylo, než se rozejít se Sokolem.

Tyrš se tedy mohl nerušeně věnovat své vysokoškolské kariéře. Nebylo mu však přáno. Nemoc dolehla v tu dobu na Tyrše celou svou silou, takže na naléhání lékaře v polovině července 1884 odejel do Tyrol, aby se tam zotavil. Místo zotavení tam nalezl smrt. Realizace jeho životního díla „Dějiny umění výtvarných“ byla tak zmařena. Luděk Jirsák (Pasáže v uvozovkách jsou použity z monografie Josefa Bartoše o Dr. Miroslavu Tyršovi, vydané SVU Mánes v r. 1930) VZLET č. 3 / 2010


O výchově dítěte (pokračování) Pokračujeme v přetisku myšlenek nestora čs. sportu a tělovýchovy br. Jaroslava Kozlíka z jeho publikace nazvané Co jsem poznal. Rozumová výchova Rozumová výchova směřuje jednak k poznávání světa a života v něm a jednak k rozvíjení individuálních rozumových schopností dítěte jako nástrojů poznávání. T.G. Masaryk: „Aby každé dítě od samého počátku, podle schopností, stáří a zralosti bylo vedeno k tomu, aby přemýšlelo a našlo správnou cestu, jak luštit malinké i větší problémy, které se děcku předkládají.“ To znamená, naučit děti vidět život a věci v jejich správné podobě. Nejekonomičtější způsob poznávání je učení, kterým dítě zároveň rozvíjí paměť, rozum, představivost, fantazii a které podnětně působí na lidské cítění a snažení. Efekt učení je závislý na schopnostech a zájmech dítěte o učení, o vzdělávání a na kvalitě výchovně vzdělávacího procesu. Pro dítě, pro jeho vzdělání je důležité naučit se učit, diferencovat, zevšeobecňovat, poznané tvořivě aplikovat do své profese, do každodenní životní praxe. Zájem o učení pomáhá často dítěti vybrat si správné povolání. Pěstujme v dětech úctu ke vzdělání, pěstujme v nich odhodlání co nejvíce poznat a zažít. Zahrnujme děti intelektuálními podněty, vychovávejme v nich zdravou ctižádostivost a odpor k průměrnosti. Všemu tomu, co se odehrává ve vědomí člověka, říkáme duševní život. Je to celoživotní organický řetězec jednotlivých procesů, z nichž každý následující je ovlivněn předcházejícími, podílejí se na dění člověka, na jeho náladě, aktivitě a spokojenosti. Duševní život dítěte má velký vliv i na jeho tělesný stav a obráceně. Máme-li na mysli tento vzájemný vztah, mluvíme o požadavku vyváženého a harmonického vývoje dítěte, na kterém se podílí tělesná výchova. Tělesná výchova Předpokladem všestranného rozvoje člověka, jeho spokojeného života je především zdraví. Pokládám je za největší dar od přírody, od rodičů a předků. Pečuje o ně tělesná výchova. Její význam roste s nepříznivými důsledky technického vývoje, zhoršujícího se životního prostředí a nesprávné životosprávy. Proto péče o zdraví, o tělesný a pohybový rozvoj zaujímá ve výchovném systému a v kultuře člověka nezastupitelné místo, zejména v dětském věku, kdy je nejvhodnější navykat děti vydatnému pohybu, optimální námaze, posilovat jejich přirozený zájem o tělesná cvičení, hry, sporty a turistiku. Pravidelný a přiměřeně účinný pohyb posiluje organismus, zlepšuje výkon jeho jednotlivých funkcí, formuje stavbu těla. Dítě pohybem poznává své okolí, pohybem projevuje svůj vztah k přírodě a společnosti. Rodiče by si měli uvědomovat životadárnou potřebu pohybu, dopřát ho dětem v patřičné míře a to tím více, čím je zdraví dítěte méně pevné, čím je dítě tělesně slabší, čím je jeho VZLET č. 3 / 2010

organismus méně odolný proti nemocem a poruchám. Rodiče a vychovatelé by měli trvale sledovat u dítěte držení těla a povzbudivými podněty mu pomáhat odstraňovat odpozorované nedostatky. Režim života dítěte je potřeba uspořádat tak, aby každý den umožňoval dítěti se vydatně pohybovat, cvičit, sportovat v intenzitě, která evidentně posiluje jeho tělesný růst a vývoj, vyrovnává jeho duševní činnost, přináší mu radost a osvěžení. Nestačí, aby se rodiče uspokojovali jenom spontánními cvičeními a hrami dítěte. Dítě potřebuje od nejútlejšího věku programovanou, pravidelnou a přiměřenou tělesnou výchovu, postupně přecházející ve výchovu sportovní. Má-li sportovní výchova v klasickém pojetí plnit své ozdravné, výkonnostní a výchovné poslání, pak směřuje k posílení zdraví, k tělesné zdatnosti a odolnosti, k rozvoji a zušlechťování morálně volních vlastností metodou sportovního tréninku a soutěžením. Nikoli tedy spět k vrcholovému sportu, který nestaví na první místo zdraví sportovce, jeho normální všestranně harmonický vývoj, nýbrž se snaží tvrdou řeholí dosáhnout vrcholové výkonnosti, na kterou většina adeptů doplácí zdravím, odříkáním a až sebeobětováním. Na závěr: Příčiny toho, jak se člověk chová v dospělosti, je třeba hledat vedle genetické výbavy v jeho výchově, v tom, co bylo do něho v dětství vloženo a co se později vrací. Neměli bychom promítat do dětí své vlastní sny a představy, nýbrž zahrnovat je ne věcmi, ale emocionálními, intelektuálními a motorickými podněty, vést je k vlastnímu výběru, k samostatnosti a odpovědnosti.

O čase v životě člověka Čas je v životě člověka důležitým činitelem a rozměrem, je zajímavou veličinou a hodnotou, což si dostatečně neuvědomujeme a proto si ho málo vážíme, nehospodárně s ním nakládáme. Svůj čas si nevolíme a ani nevymezujeme. Je nám přidělen v určité historické době. Buď bystře ubíhá, anebo se strašně vleče, ale nikdy se nevrací. Buď svou dobu racionálně a dobře prožijeme, nebo ji nehodnotně a neodpovědně promrháme. Je víceméně v naší moci, jak svůj čas prodloužíme nebo zkrátíme, jak ho využijeme, aby život byl bohatý, krásný a plodný. Čas je cosi nehmatatelného, ale postřehnutelného jeho prožíváním. Je cosi jako nekonečný proud událostí, příležitostí a šancí. Přelévá se z ticha do hřmotu, z ruchu do strnulosti, z naděje do bezvýchodnosti, z lidského štěstí do bolestného zklamání. Oslovujeme ho od historického až do bezvýznamného, od překotného až do vlekoucího, od sladkého až do hrůzného, od plodného až do utraceného, od inspirujícího až do umrtvujícího, podle toho, jak ho prožíváme, co nám kdy přináší. Přicházejí totiž v životě vteřiny určující a rozhodující, které svým duševním nábojem a důsledky přinášejí někdy víc než plané roky. Říká se, že čas jsou peníze. Jsou jen tehdy, je-li čas účelně využit, což ovšem nemá nic společného se zlozvykem naší doby „spěchat, spěchat“ na úkor takových hodnot, jako jsou např. zdraví, láska, přá4


telství, umění. Ano, i zasloužený oddych, chvíle ticha, rozjímání, žertu a smíchu patří k životu. Kam vlastně pořád spěcháme? Proč si neuděláme čas, abychom v klidu usedli, zapřemýšleli, s přáteli se pobavili a potěšili, denně cvičili, absolvovali procházky, výlety atd. Člověk se hospodářem s časem nenarodí. Musí se tomuto umění učit. Musí se naučit si svůj čas optimálně rozvrhnout tak, aby se mohl soustředěně věnovat věcem životně důležitým a neutrácet ho v nicnedělání nebo v pochybných aktivitách. Společenský vývoj a pokrok je záležitostí tvůrčí činnosti, objevování a prosazování nových myšlenek, teorií, technologií, pracovních postupů atd. Má-li novátorství uspět, musí vstupovat do života v pravou chvíli. Je věcí citu novátora, jeho prozíravosti a znalosti, kdy s novotou vyrukovat, aby nepřišel ani předčasně a ani pozdě, kdy společnost je zralá přijmout a aplikovat výsledky tvůrčího myšlení, bádání a experimentu i neutuchající vůle. Trpělivě je třeba poukazovat na škodlivost uspěchaného života, který se mstí na zdraví člověka, na efektivitě jeho práce, na vztazích mezi lidmi, na kultuře a spokojenosti lidí. Život žádá vyvážený režim práce a odpočinku, ukládá povinnost rozumně s časem hospodařit, uvědomovat si, že jednou už prošlý čas se nevrací a že se nedá stihnout, co čas vzal. Jaroslav Kozlík

Výlet do míst Tyršových inspirací Letos jsme se rozhodli, že po delší době navštívíme Řecko. Ke svému pobytu jsme si vybrali ostrov Zakynthos. Je to nejjižněji položený ostrov v Jónském moři, západně od poloostrova Peloponézu, od kterého ho odděluje mořská úžina. Z ostrova také Peloponéz můžete vidět. Nás právě na Zakynthosu lákalo, že z tohoto ostrova je možné navštívit Olympii, dějiště antických olympijských her. Trajekt spojuje ostrov s pevninou, plavba trvá asi 75 minut, dále autobusem asi 70 km. Nová Olympie je malé městečko, v kterém je muzeum moderních olympiád. Antická Olympie se rozkládá dále pod zalesněnými pahorky. Aby nedošlo v olympijském areálu k požáru, které jsou v Řecku v létě časté, jsou tyto pahorky zkrápěny vodou z konstrukcí, které jsou na nich umístěny. Areál je velice rozsáhlý a počítejte, že v něm strávíte nejméně 3 hodiny, ba i více. Nejdříve navštívíme archeologické muzeum. Výklad podávají řečtí průvodci, průvodci – cizinci nesmějí provádět a informovat. Je to z toho důvodu, aby jako cizinci nepodávali zkreslené či dokonce falešné informace o řeckých dějinách. Ve vstupní hale je umístěna maketa olympijského areálu. Ta vám dá představu, jak rozsáhlou plochu zabírá, je to několik hektarů. V muzeu patří mezi nejcennější exponáty sochy bohyně vítězství Niké a boha Herma, vytvořená Praxitelem. Mezi exponáty je také konvička s nápisem Patřím Feidiovi. Je to důkaz, že na výzdobě Olympie se podílel slavný sochař Feidias, který zde vytvořil Diovu sochu. Socha byla 12 m vysoká a patřila mezi sedm divů světa. Protože byla silně pozlacená, byla za vlády Byzance odvezena do Konstantinopole, kde 5

se ztratila. Dalším z exponátů je helma Miltiada, vítěze v bitvě u Marathonu. Na olympiádu se připravovali závodníci 9 měsíců doma, poslední měsíc před hrami měli „soustředění“ v Olympii. Hry trvaly týden, první den bylo obětováno Diovi, poslední den se konaly závěrečné oběti spolu s hostinou pro vítěze. Závodili muži od 18 let v běhu na 1 stadium, na 2 stadia a na 24 stadií ( stadium je asi 192m). dále v zápase, v zápase ve volném stylu, v hodech diskem a oštěpem a ve skoku do dálky. Stadion, na kterém probíhaly běžecké závody, má délku 1 stadium. Nemá ovál a je poměrně úzký. Po uběhnutí délky stadionu se závodník obrátil a běžel zpět. Tribuny jsou pouze šikmé zatravněné svahy, na kterých se stálo. Podle údajů průvodce se na tyto svahy mohlo umístit 45 000 diváků. Na hipodromu byly závody koňských spřežení, vítězem nebyl závodník, ale majitel koně! Na olympijské hry neměly ženy přístup. Každá disciplina měla vlastní sportoviště, navíc tam byly další objekty, jako lázně, jídelny, ubytovací prostory a pomocné dílny. Nesmíme zapomenout na chrámy, na Diův, ve kterém byla umístěna jeho socha, a na chrám jeho manželky Héry. Před tímto chrámem je ohniště, na kterém nyní probíhá slavnostní ceremoniál zapálení olympijského ohně. Olympijské hry se konaly od roku 776 př. Kr., v intervalu 4 let do roku 393, kdy je zrušil císař Theodosios jako pohanské. Připomeňme si, že vítěz dostal palmovou ratolest a olivový věnec a mohl se zúčastnit závěrečné hostiny. Také v době olympijských her v Řecku ustaly veškeré válečné konflikty. Nyní je tomu naopak, za obou světových válek se válčilo, olympiády se nekonaly. O odměnách vítězům nemluvě. Když už budete na Zakynthu, navštivte oblast Laganasu. V tamním zálivu jsou vzácné středomořské želvy Caretta caretta, dosahující délky až jednoho metru. Kladou vejce do písku pláží a v srpnu se líhnou malé želvičky a putují do moře. V přístavu malého letoviska Agias Sostis můžete vidět v letních měsících želvího samce asi 1 m dlouhého. Připlouvá tam každé ráno mezi 7 až 9 hodinou, plave asi 1m pod hladinou blízko mola a čeká na rybáře, který ho po návratu z lovu krmí malými chobotničkami a sepiemi. Otakar Mach

Héřin chrám, v popředí ohraničený prostor, ve kterém se zapaluje olympijský oheň.

VZLET č. 3 / 2010


Na pomoc cvičitelům Cvičení s gumou (úvod) Prvotně bylo cvičení s gumou využíváno zejména při rehabilitacích. Postupně se začalo cvičení s gumou používat i pro cvičení zdravých lidí, bez zdravotního problému. Cvičební gumy koupíte v obchodech v různých tuhostech (dle toho, jak velký kladou odpor při roztahování gumy). Cvičení s gumou je vhodné jak pro ženy, tak i pro muže. Při nižších tuhostech mohou cvičení s gumou zkusit i děti. Cvičební gumy jsou vyráběny s různými tuhostmi, aby s nimi mohli cvičit různě silní lidé. Značení podle barvy gumy je následující: 1. Žlutá cvičební guma - je určena především starším lidem a malým dětem. Její odpor je malý. 2. Zelená cvičební guma - její obtížnost je označována jako lehká. Je určena především pro ženy. Zelená cvičební guma je nejvíce používanou cvičební gumou. 3. Červená cvičební guma - její obtížnost je udávaná jako střední. Tato cvičební guma je určena pro silnější ženy a zejména pro muže. 4. Modrá cvičební guma - její obtížnost roztažení je označována jako těžká. Je určena pro pokročilé muže a ženy. 5. Černá cvičební guma - její obtížnost je velmi těžká. Je určena pro velmi silné muže a ženy. Černou cvičební gumou často využívají sportovci pro svůj trénink při cvičení s gumou. Zdroj: http://www.sportuj.com/

její konce od sebe (zvyšujeme napětí). V napětí vydržíme cca 5 - 10 vteřin a opakujeme 20x - 30x. Můžeme měnit polohu rukou - ruce nad hrudník, pod hrudník nebo v úrovni prsou (viz foto). Tím docílíme procvičení jednotlivých částí prsních svalů. 3. Střední část ramen

Klečíme, pánev je podsazená, břišní svaly zpevněné, hlava v prodloužení páteře. Cvičící ruka směřuje dlaní dolů. S výdechem upažíme do úrovně ramen a s nádechem vracíme ruku zpět k tělu. Pozor, abychom při pohybu nevytahovali rameno. 4. Přední část ramen

Cvičení s gumou (ramena a prsa) Mirka Vošická (http://www.bud-fit.cz/fitness/Cviceni-doma/cviceni-s-gumou)

Následující cviky jsou zaměřeny na partie ramen a prsou. Cviky na ramena cvičíme ve 3 až 5 sériích po 8 až 20 opakováních. Odpor gumy volíme podle naší fyzické kondice a síly. Nezakláníme se v zádech, nezvedáme ramena, nepředsouváme hlavu. 1. Zadní část ramen

Sedíme na balonu (nebo můžeme stát či klečet). Pánev je podsazená, břišní svaly zpevněné, hlava v prodloužení páteře. Ruce směřují dlaněmi dopředu. S výdechem zapažíme na úroveň ramen, s nádechem vracíme ruce zpět před hrudník. 2. Prsní svaly Sedíme na balonu (nebo můžeme stát či klečet). Pánev je podsazená, břišní svaly zpevněné, hlava v prodloužení páteře. Ramena jsou rozložena do stran a stažena dolů. Rukama uchopíme gumu a táhneme VZLET č. 3 / 2010

Klečíme, pánev je podsazená, břišní svaly zpevněné, hlava v prodloužení páteře. Cvičící ruka směřuje dlaní dolů. Plynulým pohybem s výdechem předpažíme a s nádechem vracíme ruku zpět k tělu. Pozor, abychom při pohybu nevytahovali rameno. 5. Zadní část ramen

Stojíme v mírném předklonu, páteř je rovně, pánev podsazená, břišní svaly zpevněné, hlava v prodloužení páteře. Ruce směřují dlaněmi dopředu. S výdechem zapažíme na úroveň ramen, s nádechem vracíme ruce zpět před hrudník. 6


SOKOLSK¡ SETK¡NÕ SokolGym - Sokolské Brno 4. - 6. 6. 2010 (malé ohlédnutí) Sokolská župa Jana Máchala uspořádala v Brně akci s názvem SokolGym - Sokolské Brno 2010. Této slavnostní události se zúčastnili členové a členky Sokola z různých částí naší vlasti. Ve skladbách Kontrasty, Reminiscence, TeamGym a Zoologická zahrada vystoupili i cvičenci a cvičenky z několika tělocvičných jednot Sokolské župy Jana Podlipného. V pátek večer se konal pochod na brněnský kamenný ostroh Petrov (jeho vyobrazení můžeme vidět na kovové desetikoruně) s velkolepým ohňostrojem. V sobotu probíhaly zkoušky hromadných skladeb na stadionu VUT Brno - Pod Palackého vrchem. V hale Sokola Brno I zkoušeli cvičenci a cvičenky vystoupení pódiových skladeb. Nejlepší skladby byly odbornou porotou vybrány k předvedení na večerním gala programu. V obchodním centru Olympia se konal Olympijský šplh. V různých částech Brna probíhaly další sportovní akce spojené s touto slavností. V neděli od 14 hodin začal, za účasti zástupců jihomoravského kraje, statutárního města Brna, Městské části Brno - Střed a starosty ČOS na stadionu VUT Brno - Pod Palackého vrchem hlavní program: Sokolové Brnu. Předvedené skladby se setkávaly s nadšením přihlížejících diváků. Byla zde hmatatelná atmosféra radosti z pohybu a snažení všech zúčastněných. Poprvé zde byla veřejnosti i ostatním cvičencům představena koedukovaná hromadná skladba „Kontrasty“ autorek Anny Jurčičkové a Heleny Peerové. Tato bude v červenci roku 2011 reprezentovat Českou republiku a Českou obec sokolskou na 14. světové gymnaestrádě ve švýcarském Lausanne. Této mezinárodní přehlídky cvičenců z mnoha zemí světa (v roce 2007 jich bylo přes padesát) se zúčastní i sokolové z T.J. Sokol Praha Vršovice, kdy dva z nich jsou pracovníky městské části Praha 10, a tudíž budou reprezentovat i její barvy. Co říci závěrem? Jihomoravská metropole Brno nás všechny upřímně přivítala. Brňáci všem ochotně radili, jak najít cestu k dočasnému ubytování nebo na stadion, počasí nám přálo, vládla dobrá nálada, no prostě - bylo to fajn. Hlavní odpolední program skončil v 16 hodin a my jsme se pomalu rozjížděli k domovům.

1

2

7

3 4

VZLET č. 3 / 2010


5

6

7

8

10 Vysvětlivky k obrázkům: 1-2) Podiová skladba Zologická zahrada 3-4) Podiová skladba TeamGym 5) 47Hromadná skladba Reminiscence 6-9) Hromadná skladba Kontrasty 10) Závěr odpoledního programu, v pozadí skladba Malá hezká chvilka

9

VZLET č. 3 / 2010

článek: Zdeněk Biskup, Ivo Antušek ml. foto: Ivo Antušek ml., Marie Šedrlová

8


Z našich jednot Dětský den - Šlapanda 8. ročník v T.J. Sokol Hostivař Dne 1. 6. 2010 se od 17 hodin konal 8. ročník závodů na odstrkovadlech, koloběžkách, tříkolkách, kolech a různých vozítkách v rychlosti před Švehlovou Sokolovnou. Součástí byla také soutěž o nejoriginálnější vozítko. Akce se všem líbila.

převzato z: www. tjhostivar.net

Cvičenci a cvičenky z T.J. Sokol Karlín účastníky závodu v atletice na Julisce Dne 6. 6. 2010 se od 14 hodin konaly atletické závody na stadionu Juliska v Praze 6 Dejvicích. Závodilo se v těchto disciplínách: běh na 20 a 100 metrů, hod tenisákem a skok do dálky.

Nejúspěšnější družstvo roku 2009 - přípravka převzato z: www.sokol-karlin.eu

Šermíři z T.J. Sokol Praha Vršovice se účastnili 9. kordového maratonu v německém Saalfeldu Dne 19. 6. se v německém Saalfeldu uskutečnil 9. kordový maraton v šermu. Z T.J. Sokol Praha Vršovice se zúčastnili: Cimlerová Zuzana, Hatlerová Veronika, Pryl Dobromil a Veselský Karel. Účastnili se i šermíři z Německa a Švýcarska. obr č. 1

Foto z turnaje vršovických judistů převzato z http://www.sermuj.cz

9

VZLET č. 3 / 2010


SOKOLENÍ – sportovní odpoledne pro děti i dospělé Ve středu 15. září 2010 se v T. J. Sokol Libuš konal již 4. ročník projektu „SOKOLENÍ“. Cílem této sportovně-zábavné akce bylo představit co nejširší veřejnosti sportovní aktivity vhodné pro všechny věkové kategorie, které nabízí tělocvičná organizace Sokol. Vzhledem k nepříznivému počasí bylo všech 13 připravených stanovišť umístěno pouze do budovy sokolovny - hlavně do tělocvičny, ale i do šaten a chodeb. Na jednotlivých stanovištích si účastníci Sokolení vyzkoušeli: č. 1 a 2 pohybové a silové testy (celková obratnost – cvičební sestava s tyčí, leh-sed, rychlost reakce, kloubní pohyblivost - hluboký předklon v sedu), č. 3 hrazda (vzpor, svis vznesmo, výmyk, nahoru jak umíš), č. 4 hrátky pro malé děti (chůdy, skákací míč, překážková dráha, hod na cíl), č. 5 gymnastické dovednosti (kotoul vpřed/ve vzduchu, kolébka do dřepu/houpání, svíčka/zvednuté nohy, kotoul vzad/ válení sudů, váha/stoj na jedné noze, volný prvek/gymball), č. 6 šplh, žebřiny, kladina a jiné (šplh lano nebo tyč, lezení po žebřinách, chůze po kladině, přeskoky bedniček), č. 7, 8, 9 zábavné disciplíny (trampolína, opičí dráha, kruhy, ping-pong, hula-hop, hod kroužky na kužel), č. 10 skok z místa a přes švihadlo, č. 11 člunkový běh a běh slonů, č. 12 hody míčem a ringo kroužkem, č. 13 florbal slalom a hrátky s kopacím míčem. Podle počtu navštívených stanovišť obdrželi cvičenci drobné odměny a Ti nejlepší i medaile a diplomy. Ještě jednou děkujeme všem sponzorům - zejména Úřadu MČ Praha – Libuš, dále firmě Quelle, místní Poštovní spořitelně a vydavatelství Ringier ČR, a.s. Letošní 4. ročník Sokolení v T. J. Sokol Libuš se opravdu vydařil. Přestože nám počasí nepřálo, tak účastníků bylo o 70 % více než v ročníku předcházejícím, celkem 115 (převážně dětí), ale jednotlivé disciplíny zdolávali spolu s nimi i rodiče a dokonce i prarodiče. Za velkou účast vděčíme i vychovatelkám ze ZŠ L. Coňka, které přivedly na tuto akci 44 dětí ze školní družiny. Velké poděkování za tuto akci patří všem cvičitelům, členům jednoty a i dalším dobrovolníkům (celkem jich bylo 17), kteří celé 4 hodiny stáli na stanovištích. Odpoledne strávené sportováním a zábavou bylo pro účastníky i organizátory příjemně prožité. Text i foto Jana Vlková, náčelnice T. J. Sokol Libuš

VZLET č. 3 / 2010

10


éUPNÕ N¡»ELNICTVO OZNAMUJE Župní přebor sportovní gymnastiky 2010 - žáci Dne 23. 6. 2010 uspořádal odbor sportu a odbor všestrannosti v T.J. Sokol Praha Vršovice župní přebor sportovní gymnastiky. Z naší župy se zúčastnili cvičenci z T.J. Sokol Praha Vršovice. Soutěžilo se ve dvou kategoriích a několika disciplínách. V tabulce jsou výsledky našich cvičenců.

převzato z: http://www.zupajanapodlipneho.cz

Termínová listina župního náčelnictva: ŘÍJEN 1.10.-27.11. Školení III. třídy, Podolí, Praha 4 2.10. Běh Karlínským sadem, Karlín, Praha 8 2.10.II. Memoriál Jana Kocourka - běh pro děti, T.J. Sokol Hostivař, akce pro děti 2.10.II. Memoriál Jana Kocourka - běh pro dospělé, T.J. Sokol Hostivař, akce pro dospělé 2.10. Podzimní sraz Pražských žup, Brdy, Pobyt v přírodě (outdoor aktivity) 2.10. Seminář „Zdravotní tělesná výchova“, Tyršův dům, Újezd 450, , Praha 1 2.-3.10. sraz župních vedoucích ml. a st. žákyň, TD 8.10. Cvičitelská hodina, TD 9.10. Sraz cvičitelů PD a R+D pro oblast Praha a Středočeský kraj, TJ. Sokol Karlín, 9.10. Zahájení nesoutěžní přehlídky Hostivařská loutkárna (VIII. Ročník) divadélka Frydolín 15.-17.10. Víkendový pohodový seminář, Libochovice 15.-17.10. Výjezdní doškolovací seminář cvičitelů v Rokytnici, Rokytnice n.J., Chata T.J. Prosek, Seminář určený i pro prodlouženní platnosti cvič. průkazu 23.10. Memoriál Víta Somolíka ve sportovní gymnastice žáků - XVI. ročník , T.J. Sokol Praha Vršovice, Sportovní 1, Praha 10 11

LISTOPAD 5.-7.11.

Školení cvičitelů aerobiku III. třídy 30/10 -2. konzultace, místo konání: Praha 7.11. Pohybové hry pro předškoláky a malé školáky 35/10, vyzkoušíte si, jak můžete využít snadno dostupné pomůcky, místo konání: Praha 26.-28.11. Školení cvičitelů aerobiku III. třídy 30/10 -3. konzultace - ZK, místo konání: Praha 26.-28.11. Školení cvičitelů rodičů a dětí, předškolních dětí III. třídy 37/10 -1. konzultace, místo konání: Praha 26.-28.11. Školení cvičitelů jógy III. třídy 38/10 -1. konzultace, místo konání: Praha 27.11. Míčový trojboj R+D,PD a nejml. žactvo, místo konání: Praha, T.J. Sokol Karlín 27.11. Akademie - tradiční prezentace jednoty veřejnosti s bohatým, téměř dvouhodinovým tělocvičným programem, místo konání: Praha, T.J. Sokol Libeň 28.11. Pražský podzimní sraz RD+PD, místo konání: Praha, T.J. Sokol Karlín 28.11. Aerobik Show 2010, 6 hodin cvičení, akce zařazena do doškolovacího systému ČOS a je podporována náčelnictvem ČOS, místo konání: Praha, T.J. Sokol Libeň VZLET č. 3 / 2010


PROSINEC 3.-5.12. 10.12. 16.12. 19.12.

Školení cvičitelů Rytmické, taneční a pohybové výchovy III. třídy 11/10 -2. konzultace - ZK, místo konání: Praha Cvičitelská hodina, místo konání: Praha, TD Loutkaři - tradiční vánoční představení loutkářské skupiny VHlavěDrát od 17:00, místo konání: Praha, T.J. Sokol Libeň Vánoční závod Vršovice - žactvo, oddíl SG, místo konání: T.J. Sokol Praha Vršovice

LEDEN

14.1.2011 Školení cvičitelů rodičů a dětí, předškolních dětí III. třídy 37/10 -2. konzultace, místo konání.Praha, 01-02/2011 - ZK 15.-16.1. Školení cvičitelů jógy III. třídy 38/10 2. konzultace - ZK, místo konání: Praha 21.-23.1. Rekondik III. třída 1/11 - 1. konzultace, místo konání: Praha

ÚNOR

??.2.2011 Rekondik III. třída 1/11 - 2. konzultace zkoušky, místo konání: Praha

Poděkování z Brna Ze Sokolské župy Jana Máchala přišlo poděkování za účast na letošním Sokolském Brnu „Milé sestry náčelnice a bratři náčelníci, vážené předsednictvo župy, všechny vás moc zdravíme. Děkujeme za vaši účast na akci Sokolské BrnoSokolGym a pro vzpomínku vám darem zasíláme dnes poštou DVD záznam.

Pokud se najdou zájemci o zakoupení tohoto DVD, můžeme ho poslat na dobírku v ceně 250,-Kč. S pozdravem za předsednictvo župy Jana Máchala Alice Bočková“ Pozn.: DVD je na sekretariátu naší župy k disposici pro zapůjčení.

Program divadélka Frydolín v sokolovně TJ. Hostivař: 10.10.2010 - Zvířátka a loupežníci od 16:00 17.10.2010 - Kašpárek a Ježibaba od 16:00. 24.10.2010 - Jak voják Matěj mezi nebem a peklem putoval od 16:00 07.11.2010 - Cesta za duhou od 16:00

14.11.2010 - Kašpárek si staví domeček - premiéra od 16:00 21.11.2010 - Křemílek a Vochomůrka od 16:00 28.11.2010 - Ledová chaloupka od 16:00 12.12.2010 - Vánoční představení s koledami

ZRCADLO ŽUPY Krátce z zářijového předsednictva župy, konaného dne 6. 9. 2010 Schůzi zahájil místostarosta br. Barták - předal zlatou župní medaili župní vzdělavatelce sestře Jitce Viktorinové k jejímu životnímu jubileu. Jmenované předal květinu a malý dárek a jménem předsednictva župy jí k narozeninám poblahopřál. - přednesl doporučení návrhu na udělení stříbrné medaile ČOS sestře Viktorinové za její dlouholetou činnost ve vzdělavatelském sboru, který členové předsednictva odsouhlasili. Br. Sixta provedl kontrolu plnění úkolů - setkání starostů pražských žup a jednot nadále trvá. Byl schválen termín setkání na pondělí 25.10.2010 v 18.00 hodin v Grébovce. Br. Müller informoval o hospodaření župy: - župní rozpočet je čerpán dle plánu. - koncem července členové předsednictva schválili per rollam rozdělení státních dotací a příspěvků ČOS pro jednoty a zapůjčení chybějící finanční částky ze župních prostředků, aby je jednoty mohly co nejdříve použít. (Státní dotace a příspěvky ČOS jsou zasílány na župy průběžně a poslední finanční částky obdrží župa až koncem roku.) Tím bylo umožněno odeslat všem jednotám, které odevzdaly řádně vyplněné a podepsané smlouvy, státní dotace a příspěvky ČOS v plné výši (dle smluv). - z havarijního fondu obdržely finanční výpomoc jednoty Hostivař, Karlín, Žižkov II. (T.J. Žižkov II již finanční výpomoc vrátila.) Ses. Bartová informovala o konečném vyúčtování grantu Městské části Prahy 10 a příspěvku ČOS na uspořádání výstavy k 125. výročí založení župy. Ses. Fischerová podala informaci o připravovaném setkání náčelníků a vzdělávacím semináři cvičitelů 15.-17.10.2010 v chatě Sokola Prosek v Dolní Rokytnici. Podzimní cvičitelský sraz se bude konat 7.11.2010 v sokolovně T.J. Karlín. VZLET č. 3 / 2010

Br. Sixta přednesl návrh na udělení zlaté župní medaile bratru Lubomíru Novotnému u příležitosti jeho životního jubilea. Návrh byl odsouhlasen. Ses. Bartová požádala členy předsednictva, aby zvážili řešení vrácení odebraných členských známek od jednot (v jakém množství a do kdy). Pokud by jednoty vrátily koncem roku větší množství členských známek, narušilo by to citelně župní rozpočet. Všechny z ČOS odebrané členské známky musela již župa uhradit ve výši 207.000,- Kč. ČOS zpětně uhradí vrácené členské známky až koncem března příštího roku. Br. Barták soustředil odpovědi členů předsednictva na alternativní návrh rozdělování státních dotací a příspěvků ČOSSazky. Závěr zní: ponechat stávající systém rozdělování. Členové předsednictva projednali a schválili termíny zasedání starostů a hospodářů naší župy (pondělí 18.10.2010 v 17 hodin v klubovně vršovické sokolovny) a podzimního zasedání výboru župy (pondělí 8.11.2010 v 17 hodin - předběžně v T.J. Hostivař).

Přehled plánovaných akcí sokolské župy Jana Podlipného v období září až prosinec 2010: 11.10. - předsednictvo župy - sekretariát župy 15.-17.10. - vzdělávací seminář cvičitelů - Dolní Rokytnice 18.10. - zasedání starostů a hospodářů jednot župy J.Podlipného - sokolovna Vršovice 25.10. - zasedání starostů všech pražských sokol. žup a tělocvič. jednot - TD 07.11. - župní sraz cvičitelů - sokolovna Karlín 08.11. - výbor župy - sokolovna Hostivař 13.12. - předsednictvo župy - sekretariát župy

12

ČLÁNKY. Ohlédnutí Jaroslava Kozlíka. Jak se žilo v minulém století? Ročník PK září 2010 Číslo 3

Recommend Documents