Úplné znění Statutu HRAPRAKO komoditní burzy se sídlem Olomouc, Vídeňská 636/10, PSČ 772 00, IČ 277 96 230, zapsané do Obchodního rejstříku Krajského soudu v Ostravě, v oddíle A, vložka 13479 Článek 1. Všeobecné ustanovení 1. HRAPRAKO komoditní burza (dále jen »burza«) byla založena Zakladatelskou smlouvou ze dne 2. 11. 2006 v souladu se zákonem č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon«) a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »obchodní zákoník«). 2. Burza se zakládá na dobu neurčitou. 3. Burza byla založena třemi zakladateli, jimiž jsou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, blíže specifikované v zakladatelské smlouvě burzy. 4. Burza je právnickou osobou zřízenou zakladateli podle zákona za účelem organizování burzovních obchodů se zbožím uvedeným v článku 3 tohoto statutu (dále jen »komodity«) a komoditními deriváty, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu (dále jen »komoditní deriváty«). 5. Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. 6. Burza je povinna: a) řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu uděleného povolení, b) vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti, c) průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami oprávněnými k burzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy, d) vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona, který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) zákona a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy podle § 19 odst. 2 zákona tím není dotčena, e) uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a uveřejnit platné znění statutu, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci povolení jeho změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí, f) zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku, uveřejnit ji nejpozději do 6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k nahlédnutí. Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje: informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení burzy, seznam členů burzy, popis organizační struktury burzy, seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu, výčet a objem skutečně obchodovaných komodit, počet burzovních dní, seznam soukromých a burzovních dohodců, účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle zákona č.563/1991 Sb. v platném znění. Článek 2. Název a sídlo burzy 1. Název burzy: HRAPRAKO komoditní burza 2. Sídlo burzy: Olomouc, Vídeňská 636/10, PSČ 772 00
Článek 3. Vymezení předmětu a druhu burzovních obchodů 1. Burzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních derivátů osobami oprávněnými k burzovním obchodům sjednaným na burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromáždění, popřípadě i mimo burzu za podmínek určených zákonem a tímto statutem, pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy. Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské. 2. Předmět a druhy burzovních obchodů, které mohou být na burze sjednávány, vyžaduje státní povolení příslušného orgánu a zapisuje se do obchodního rejstříku. O změně rozsahu komodit, které mohou být předmětem burzovních obchodů na burze, rozhoduje valná hromada burzy v rámci schválení změny tohoto statutu. 3. Předmětem burzovních obchodů na burze jsou následující komodity: a) Nerostné suroviny, zejména: a1) železné rudy, koncentráty železných rud, upravené železné rudy, železné kovy a jejich slitiny včetně potřeb hutnické prvovýroby, a produkty ze železných kovů a jejich slitin. a2) barevné rudy, koncentráty barevných rud, barevné kovy a jejich slitiny včetně potřeb hutnické prvovýroby, a produkty z barevných kovů a jejich slitin. a3) nerudné suroviny a produkty nerudných surovin. b) Kaustobiolity b1) pevné kaustobiolity: antracit, černé energetické a koksovatelné uhlí včetně produktů koksovacích pecí. b2) kapalné kaustobiolity: ropa a produkty rafinérského zpracování ropy. c) Metylester řepkového oleje, řepka olejka technická. d) Suroviny pro výrobu přírodních a syntetických přízí, materiály pro výrobu pryže a jejich produkty, suroviny pro výrobu obalových materiálů a plastů. f) Škrob: bramborový, škrob obilný g) Rostlinné oleje: surový rostlinný olej řepkový, surový rostlinný olej slunečnicový, surový rostlinný olej palmový, surový rostlinný olej sójový h) Obiloviny: pšenice potravinářská, pšenice tvrdá, pšenice krmná, ječmen potravinářský, ječmen sladovnický, ječmen krmný, žito, triticale, oves potravinářský, oves krmný, kukuřice, proso, pohanka ch) Olejniny: semeno řepky, semeno slunečnice i) Luštěniny: čočka, hrách, fazole j) Sýr přírodní k) Cukr l) Masa mražená a chlazená: hovězí, vepřové, telecí, drůbeží maso m) Výrobky strojírenského průmyslu, s výjimkou: vojenského materiálu, zboží a technologií dvojího užití. 4. Na burze je možno sjednávat tyto druhy burzovních obchodů: a) obchody s efektivním zbožím - promptní i dodávkové obchody s komoditami, b) termínové obchody s komoditami, obchody s komoditními deriváty, c) obchody pomocné - obchody související s komoditami prodávanými na burze (zejména pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské). Článek 4. Členství na burze 1. Členem burzy jsou: a) zakladatelé burzy, B) členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy, c) osoby přijaté burzovní komorou za členy burzy.
2. Za člena burzy podle odstavce 1 písm. c) tohoto článku může být přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, anebo k obchodování s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, pokud zaplatí zápisné a roční členský příspěvek ve výši a lhůtě stanovené burzovní komorou. Na přijetí za člena burzy je třeba státní povolení. 3. Dnem vzniku členství na burze je: a) u zakladatelů burzy den jejího vzniku, b) u členů burzovní komory jmenovaných příslušným orgánem státní správy den vzniku funkce člena burzovní komory, c) u osob přijatých burzovní komorou za člena burzy den zaplacení stanoveného zápisného a ročního členského příspěvku po jejich přijetí za člena burzy. 4. Seznam členů burzy je veden burzovní komorou a obsahuje u každého člena: a) obchodní firmu a sídlo právnické osoby, která je členem burzy, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem burzy, b) den vzniku členství, c) jména osob oprávněných uzavírat burzovní obchody za jednotlivé členy burzy (zmocněnci). 5) Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) zákona; to neplatí pro člena burzy podle § 17, odstavce 1 písm. b). Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) zákona po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona. Členové burzy podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona musí být starší 21 let a bezúhonní. Počet členů burzy nesmí být nižší než 3 po celou dobu existence burzy. Článek 5. Podmínky vzniku členství 1. Žádost o přijetí za člena burzy podle článku 4 odst. 1 písm. c) tohoto statutu musí být podána v písemné formě. Žadatel o přijetí podává písemnou přihlášku generálnímu sekretáři burzy. 2. Přihláška právnické osoby musí obsahovat název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, jméno a příjmení statutárního zástupce, údaje o zápise v obchodním rejstříku, popř. další náležitosti stanovené burzovní komorou. Přílohou přihlášky musí být výpis z obchodního rejstříku, popř. podnikatelská oprávnění a účetní závěrka žadatele za poslední dva roky před podáním přihlášky. 3. Přihláška fyzické osoby musí obsahovat jméno, příjmení a titul žadatele, adresu trvalého bydliště, popř. další náležitosti stanovené burzovní komorou. Přílohou přihlášky musí být výpis z obchodního rejstříku nebo z jiné evidence, podnikatelská oprávnění, výpis žadatele z trestního rejstříku a účetní závěrky žadatele za poslední dva roky před podáním přihlášky, pokud měly být žadatelem dle platných právních předpisů vyhotovovány. 4. O přijetí nových žadatelů za člena burzy rozhoduje burzovní komora s přihlédnutím k potřebám burzy a vzhledem ke stanovení optimálního počtu členů burzy v závislosti na stávajícím obchodním systému. S přihlédnutím k tomu může být žadateli členství odmítnuto. Na rozhodnutí o přijetí žadatele za člena burzy je třeba státní povolení. 5. Žádost o přijetí žadatele za člena burzy projedná burzovní komora nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti. O jeho přijetí rozhodne burzovní nejpozději do 1 měsíce od udělení státního povolení. 6. Pokud burzovní komora rozhodne o přijetí žadatele za člena burzy, vydá rozhodnutí, jehož součástí je i výše zápisného a členský příspěvek, které musí žadatel ve stanovené lhůtě složit na účet burzy. V případě nepřijetí žadatele za člena burzy, může žadatel podat novou přihlášku nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne rozhodnutí o nepřijetí za člena burzy. 7. Členové burzy musí splňovat podmínky stanovené zákonem č.229/1992 Sb. v platném znění po celou dobu členství v burze, to neplatí pro členy burzy jmenované příslušným orgánem státní správy.
Článek 6. Práva a povinnosti členů burzy 1. Členové burzy mají právo: a) účastnit se valné hromady a vyjadřovat se na valné hromadě k projednávané problematice, b) hlasovat na valné hromadě, c) volit a být voleni do orgánů burzy, d) navštěvovat burzovní shromáždění, e) obdržet zápis z jednání valné hromady, f) být řádně informováni o činnosti burzy. 2. Členové burzy jsou povinni: a) dbát na dobré jméno burzy, b) dodržovat statut burzy a další předpisy a nařízení zabezpečující chod burzy, c) plnit úkoly, kterými je pověří orgány burzy, d) včas a řádně plnit závazky z burzovních obchodů. 3. Členům burzy přísluší i další práva a povinnosti stanovené jim zákonem, jiným obecně závazným předpisem nebo tímto statutem. 4. Člen burzy je povinen oznámit burze každou změnu údajů vedených o jeho osobě v seznamu členů burzy (článek 4 odst. 4 tohoto statutu) bez zbytečného odkladu poté, kdy k takové změně došlo. 5. Členové burzy podle článku 4 odst. 1 písm. a) tohoto statutu jsou povinni platit členský příspěvek. 6. Členové burzy podle článku 4 odst. 1 písm. c) tohoto statutu jsou povinni uhradit zápisné a platit členský příspěvek. 7. O výši a splatnosti zápisného a členského příspěvku rozhoduje burzovní komora. Článek 7. Zánik členství 1. Členství člena burzy zaniká: a) vyloučením z burzovních obchodů za podmínek stanovených zákonem, b) ztrátou funkce, z jejíhož titulu byla osoba členem dle článku 4 odst. 1 písm. b) tohoto statutu, c) smrtí fyzické osoby, d) zánikem právnické osoby bez právního nástupce, e) vyloučením člena burzy, f) výpovědí. 2. Zánikem členství na burze nevzniká nárok na vrácení vkladu zakladatele, zápisného nebo zaplacených členských příspěvků. 3. Zánikem členství na burze však nezaniká povinnost uhradit splatný členský příspěvek. 4. Burzovní komora může vyloučit člena burzy jen tehdy, když závažným způsobem porušil své povinnosti, zejména je-li v prodlení s placením členského příspěvku. Rozhodnutí o vyloučení musí burzovní komora přijmout do 6 měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. 5. Písemné rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno vyloučenému členovi do vlastních rukou na adresu uvedenou v seznamu členů burzy vedeném burzovní komorou (článek 4 odst. 4 tohoto statutu). Povinnost doručit rozhodnutí o vyloučení člena je splněna také v případě, kdy pošta vrátila zásilku s písemným vyhotovením rozhodnutí jako nedoručitelnou z adresy uvedené v seznamu členů burzy, anebo když vyloučený člen odmítl rozhodnutí o vyloučení převzít. Rozhodnutí se považuje za doručené dnem, kdy bylo členem burzy převzato, nebo dnem, kdy byla zásilka s písemným vyhotovením rozhodnutí vrácena na adresu burzy jako nedoručitelná, nebo dnem, kdy bylo členem burzy odmítnuto převzetí rozhodnutí. 6. Člen burzy může do jednoho měsíce ode dne doručení podat valné hromadě návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení. Do rozhodnutí valné hromady je člen vyloučen z burzovních obchodů.
7. Člen burzy podle článku 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto statutu může písemně vypovědět své členství. Výpovědní lhůta je šest měsíců a začíná plynout od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi burzovní komoře. Člen burzy, který své členství vypověděl, není zbaven povinnosti zaplatit členský příspěvek za celý rok, v němž své členství vypověděl. Článek 8. Osoby oprávněné k burzovním obchodům 1. Za podmínek dodržování zákona, tohoto statutu a burzovních pravidel jsou k burzovním obchodům oprávněny: a) osoby, které jsou členy burzy podle článku 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto statutu, b) jiné osoby, pokud mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, nebo k obchodu s ním a ke službám, jež s obchodováním s tímto zbožím souvisejí, a pokud obdrží vstupenku opravňující je k burzovním obchodům na burzovním shromáždění realizovaným prostřednictvím osob oprávněných k uzavírání nebo zprostředkování těchto obchodů (dále i jen dohodců), c) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv. 2. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle odstavce 1 písm. b) tohoto článku mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců. 3. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle odstavce 1 písm. a) a c) tohoto článku mohou uzavírat burzovní obchody prostřednictvím dohodců i přímo, svým jménem a na vlastní účet, bez zprostředkování dohodcem. 4. Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní dohodci (článek 11 tohoto statutu) nebo soukromí dohodci (článek 12 tohoto statutu). 5. Členové burzovní komory jmenovaní příslušným orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodům ani k jejich zprostředkování, pokud nejsou členy burzy podle článku 4 odst. 1 písm. c) tohoto statutu. 6. Právnická osoba, která je oprávněná k burzovním obchodům, určí s předchozím souhlasem burzovní komory jednu nebo více fyzických osob jako své zmocněnce, kteří budou jejím jménem burzovní obchody uzavírat. Plná moc musí být udělena písemně a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. To platí i pro udělení plné moci zástupci fyzické osoby. 7. Zmocněnci se zapisují do seznamu vedeného u burzovní komory [článek 4 odst. 4 písm. c) tohoto statutu]. Odvolání plné moci musí být provedeno písemně, podpis zmocnitele na odvolání plné moci musí být úředně ověřen a toto odvolání plné moci musí být doručeno burzovní komoře k vyznačení do seznamu vedeného u burzovní komory. 8. Zmocněncem (makléřem) nebo zástupcem může být jen osoba bezúhonná ve smyslu § 40 odstavec 3 zákona. Výpis z trestního rejstříku navrhovaného zmocněnce nebo zástupce se přikládá k plné moci spolu se žádostí o zápis zmocněnce (zástupce) do seznamu vedeného burzovní komorou. 9. Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny: a) dodržovat předpisy týkající se burzovních obchodů, b) přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému burzovní komorou, c) oznámit cenu z přímého obchodu v souladu s ustanovením § 27 odst. 3 zákona, d) řádně a včas plnit závazky vyplývající z burzovních obchodů. Článek 9. Garanční systém 1. Osoba oprávněná k burzovním obchodům se jich může zúčastnit pouze za podmínky, že splní stanovené požadavky na krytí rizik z těchto obchodů vyplývajících, tj. že se stane účastníkem garančního systému burzy.
2. Záruka může být složena nejen ve formě peněz, ale rovněž ve formě cenných papírů nebo bankovní záruky. 3. Konkrétní principy garančního systému burzy stanoví burzovní komora prostřednictvím burzovního řádu a burzovních pravidel. Článek 10. Vyloučení z burzovních obchodů 1. Z burzovních obchodů jsou vyloučeny: a) osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v článku 8 tohoto statutu. O vyloučení z burzovních obchodů z tohoto důvodu rozhoduje burzovní komora. Písemné rozhodnutí se doručí osobě vyloučené z burzovních obchodů osobně nebo poštou do vlastních rukou. b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení insolvenčního řízení, c) osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromáždění z důvodů stanovených burzovní komorou, d) osoby, kterým bylo odňato nebo dočasně pozastaveno právo účastnit se burzovních obchodů burzovním komisařem, e) osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze informace o důležitých skutečnostech stanovených v § 25 zákona dříve než ostatní účastníci burzovních obchodů. 2. Do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí burzovní komory o vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a) tohoto článku se může dotčená osoba domáhat, aby soud prohlásil takové rozhodnutí za neplatné, pokud odporuje právním předpisům. Od rozhodnutí burzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na náhradu škody tím není dotčeno. Článek 11. Burzovní dohodci 1. Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora. 2. Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen bezúhonná fyzická osoba, která je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy. Bezúhonnost fyzické osoby se posuzuje podle zákona č. 229/1992 Sb. v platném znění. 3. Burzovní dohodci nemohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů. 4. Burzovním dohodcem přestává být ten, a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce, b) kdo byl odvolán burzovní komorou, c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu. 5. Oznámení podle odstavce 4 písm. a) musí být doručeno burzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.
6. O odměňování burzovních dohodců rozhoduje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Stanovenou výši dohodného jsou povinni platit každý ze dvou účastníků obchodu. 7. Burzovní dohodce nemůže uzavírat burzovní obchody vlastním jménem a na vlastní účet. Článek 12. Soukromí dohodci 1. Soukromý dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů, který tuto činnost vykonává na základě živnostenského oprávnění. Je jmenován a odvoláván burzovní komorou. Počet míst soukromých dohodců určuje burzovní komora. 2. Soukromým dohodcem se může stát: a) právnická osoba, která k výkonu zprostředkování burzovních obchodů určí fyzické osoby (makléře) na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Makléř musí být starší 21 let, bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a musí prokázat potřebnou odbornou způsobilost zkouškou složenou před komisí jmenovanou burzovní komorou. b) fyzická osoba, která může zprostředkovávat burzovní obchody přímo sama anebo může k výkonu zprostředkování burzovních obchodů určit své makléře (jiné fyzické osoby) na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Fyzická osoba a její makléři musí splňovat podmínky pro výkon funkce makléře uvedené výše v tomto odstavci pod písm. a). 3. Soukromým dohodcem přestává být ten: a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti soukromého dohodce, b) kdo byl odvolán burzovní komorou, c) komu byla činnost soukromého dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu. 4. Oznámení podle odstavce 3 písm. a) tohoto článku musí být doručeno burzovní komoře nejméně tři měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost soukromého dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v příslušném měsíci. 5. Výši dohodného pro soukromého dohodce určuje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Stanovenou výši dohodného jsou povinni platit každý ze dvou účastníků obchodu. Soukromý dohodce nemůže uzavírat burzovní obchody vlastním jménem a na vlastní účet. Článek 13. Práva a povinnosti dohodců 1. Burzovní dohodci jsou povinni: a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího a kupujícího, b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den, c) vydávat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného burzovního výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu nebo právoplatně podepsanou kupní smlouvou. 2. Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství. 3. Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.
4. Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcem. 5. Do obchodní knihy se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného burzovního výpočetního systému, jež musí být potvrzeny dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3 tohoto článku včetně uvedení důvodu odmítnutí. 6. Ustanovení odstavce 1 až 3 a odstavce 5 tohoto článku o burzovních dohodcích platí ve stejném rozsahu a za stejných podmínek i pro soukromé dohodce. 7. Burzovní dohodce nemůže uzavírat burzovní obchody vlastním jménem a na vlastní účet. 8. Soukromý dohodce nemůže v rámci své působnosti uzavírat burzovní obchody vlastním jménem a na vlastní účet, pokud burzovní komora nerozhodne pro obchodování s určenými komoditami jinak. Článek 14. Odměna dohodců 1. Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu (dále jen »dohodné«), jakmile obchod zprostředkoval. 2. Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek zmařeno dohodcem, právo na dohodné zaniká. 3. Výši dohodného určuje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem. 4. Ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku o burzovních dohodcích platí ve stejném rozsahu a za stejných podmínek i pro soukromé dohodce. Článek 15. Dozor nad činností dohodců 1. Dozor nad činností dohodců vykonává burzovní komora a dále burzovní komisař. 2. Burzovní komora vykonává dozor nad činností dohodců zejména kontrolou prostřednictvím pověřených členů burzovní komory přímo při burzovním shromáždění, kontrolou zápisů z burzovního shromáždění a projednáváním stížností na činnost dohodců. 3. Poruší-li dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat. 4. Porušuje-li dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento dohodce znovu jmenován dohodcem na burze po dobu tří let. 5. Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti dohodce stanovené zákonem nebo tímto statutem. 6. Dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo tomuto statutu. Článek 16. Podíl členů na zabezpečení nákladů provozu burzy 1. Členové burzy se v souladu se zákonem a tímto statutem podílejí na zajišťování prostředků na náklady na provoz burzy uhrazením vkladů zakladatelů při založení burzy, placením zápisného, členských příspěvků a ostatních burzovních poplatků. 2. Druh a výši vkladů zakladatelů burzy stanoví zakladatelská smlouva.
Článek 17. Orgány burzy Orgány burzy jsou: a) valná hromada, b) burzovní komora. Článek 18. Valná hromada 1. Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Valná hromada se skládá ze všech členů burzy. 2. Do výlučné působnosti valné hromady patří: a) volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory, b) usnášet se na změnách statutu, c) zrušit burzu a určit osobu likvidátora, d) přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a předsedy burzovní komory za podmínek stanovených v článku 32 tohoto statutu, s výjimkou rozhodnutí podle § 22 odst. 2 zákona, e) schvalovat rozpočet burzy, roční účetní závěrku burzy a způsob použití zisku či úhrady ztráty, f) rozhodovat o zásadách odměňování předsedy, místopředsedy a členů burzovní komory, předsedů, místopředsedů a členů burzovních výborů a generálního sekretáře, g) schvalovat volební řád do orgánů burzy, h) usnášet se na jiných záležitostech určených tímto statutem. 3. Valnou hromadu svolává předseda burzovní komory doporučeným dopisem anebo emailem odeslaným všem členům burzy alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. Pozvánka se zašle na adresu člena burzy uvedenou v seznamu členů burzy. Člen burzy se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni členové burzy. Doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo člena burzy účastnit se valné hromady. 4. Valná hromada se svolává pravidelně jednou za rok (do konce měsíce června každého roku). Vyžaduje-li to situace, je možno svolat i mimořádnou valnou hromadu. Pro svolání mimořádné valné hromady platí obdobně odstavec 3 tohoto článku. 5. Předseda burzovní komory je povinen svolat mimořádnou valnou hromadu: a) je-li o to písemně požádán alespoň jednou pětinou členů burzy, b) jestliže je burza po dobu delší než tři měsíce platebně neschopná, c) rozhodne-li o jejím svolání burzovní komora, d) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že burze hrozí úpadek podle jiného právního předpisu, nebo z jiných vážných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný burzou, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. V případě, že burza nemá předsedu burzovní komory, nebo ten dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv člen burzy.
6. Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy a zároveň nadpoloviční většina členů burzy jmenovaných příslušným orgánem státní správy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li zákon nebo tento statut kvalifikovanou většinu. 7. Každý člen burzy má při hlasování na valné hromadě jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku. 8. K usnesení o změně statutu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy. 9. Nesejde-li se nadpoloviční většina členů burzy do 1 hodiny od stanoveného začátku valné hromady, předseda burzovní komory valnou hromadu rozpustí a svolá novou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původně svolaná. 10. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady. Přítomné členy burzy zapíše burza do listiny přítomných s uvedením jména a sídla nebo bydliště společníka, popřípadě i jména a bydliště nebo sídla jeho zástupce a počtu hlasů, se kterými tento člen burzy na valné hromadě nakládá. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel, nebo jím určená osoba. Sčítání hlasů provádí předsedající. Jednání valné hromady se řídí jednacím řádem, který připravuje burzovní komora. Jednací řád předkládá ke schválení valné hromadě předseda burzovní komory. 11. Z jednání valné hromady se vyhotovuje zápis do 15 dnů ode dne jejího uskutečnění, který podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel. Přílohou zápisu je vždy listina přítomných na valné hromadě. Burzovní komora zajistí, aby každému členovi burzy bylo bez zbytečného odkladu zasláno jedno vyhotovení zápisu z jednání valné hromady. Článek 19. Burzovní komora 1. Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. 2. Burzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou svěřeny valné hromadě zákonem nebo tímto statutem. 3. Do působnosti burzovní komory patří: a) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy, b) navrhovat valné hromadě změny statutu, zrušení burzy a osobu likvidátora, c) rozhodovat o použití majetku burzy, d) určovat místo a dobu konání burzovních shromáždění, e) určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní shromáždění, f) činit opatření pro zachování pořádku na burzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů, g) navrhovat a schvalovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních obchodů, h) jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře burzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled, i) zakázat členovi burzy navštěvovat burzovní shromáždění z důvodů a za podmínek určených tímto statutem, j) povolovat činnost soukromým dohodcům na burze a vykonávat nad nimi dohled, vést seznam soukromých dohodců a jejich makléřů, k) pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených tímto statutem, l) stanovit a uveřejňovat kurzy komodit, m) volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komory a generálního sekretáře burzy, n) vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své působnosti vymezené tímto statutem,
o) usnášet se na burzovních pravidlech, p) rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného, q) stanovit výši burzovních poplatků, r) zřizovat burzovní výbory, schvalovat podmínky jejich činnosti, s) vypisovat konkurz na obsazení míst burzovních dohodců a na výběr kandidáta na funkci generálního sekretáře burzy, t) stanovit výši dohodného, u) schvalovat přijetí komodit k burzovnímu obchodu v rámci předmětu burzovních obchodů schváleného příslušným orgánem státní správy, v) vést seznam členů burzy a zmocněnců právnických a fyzických osob, které jsou oprávněné k burzovním obchodům na burze, w) schvalovat zásady odměňování zaměstnanců burzy s výjimkou zaměstnanců, o jejichž odměňování rozhoduje valná hromada, x) řídit ostatní aktivity související se správou a činností burzy, y) vykonávat ostatní pravomoci, které jí ukládá zákon, z) působnost burzovní komory, uvedená: (i) v písmeně d) odstavce 3. článku 19 - určovat místo a dobu konání burzovních shromáždění - se svěřuje do působnosti předsedy burzovní komory. V případě jeho nepřítomnosti, zaneprázdnění nebo když předseda burzovní komory svou funkci nevykonává se tato působnost svěřuje do působnosti generálního sekretáře burzy. (ii) Působnost burzovní komory, uvedená v písmeně f) odstavce 3. článku 19 - činit opatření pro zachování pořádku na burzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů - se svěřuje do působnosti předsedy burzovní komory. V případě jeho nepřítomnosti, zaneprázdnění, nebo když předseda burzovní komory svou funkci nevykonává, se tato působnost svěřuje do působnosti generálního sekretáře burzy. (iii) Působnost burzovní komory, uvedená v písmeně l) odstavce 3. článku 19 - stanovit a uveřejňovat kurzy komodit - se svěřuje do působnosti předsedy burzovní komory. V případě jeho nepřítomnosti, zaneprázdnění, nebo když předseda burzovní komory svou funkci nevykonává se tato působnost svěřuje do působnosti generálního sekretáře burzy. Článek 20. Složení burzovní komory 1. Burzovní komora má 6 členů. Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. 2. Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu 4 let a mohou být do burzovní komory voleni či jmenováni opětovně. 3. Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Členem burzovní komory může být jen člen burzy. V případě člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby. 4. Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu bylo odstoupení oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval. 5. Volby členů burzovní komory se konají každé 4 roky; v případě potřeby i dříve. 6. Návrhy na členy burzovní komory volené valnou hromadou mohou podávat předsedovi burzovní komory pouze členové burzy. 7. Volby organizuje a řídí stávající burzovní komora, která také vypracuje volební řád. Volební řád musí být projednán a schválen valnou hromadou. Burzovní komora zajistí jmenný seznam členů burzovní komory jmenovaných příslušným orgánem státní správy.
8. Při volbách členů burzovní komory může každý člen burzy přítomný na valné hromadě hlasovat pouze pro takový počet kandidátů, jaký je počet míst burzovní komory obsazovaných kandidáty volenými valnou hromadou, přičemž jednomu kandidátovi může odevzdat maximálně 1 hlas. Zvolit je možné i osobu nepřítomnou, pokud dala předem navrhovateli písemný souhlas, že s výkonem funkce v případě zvolení souhlasí. 9. V prvním kole voleb se členem burzovní komory stane kandidát, který získá alespoň dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných členů burzy. 10. Druhé kolo volby proběhne, pokud je počet kandidátů, kteří získali dvoutřetinovou většinu hlasů v prvním kole, vyšší nebo nižší, než je počet obsazovaných míst burzovní komory. 11. Pokud je počet kandidátů, kteří v prvním kole získali dvoutřetinovou většinu hlasů, vyšší, než je počet obsazovaných míst, neplatí ustanovení odstavce 9 tohoto článku a členové burzy hlasují ve druhém kole o každém z těchto kandidátů zvlášť podle vylosovaného pořadí. Ke zvolení kandidáta za člena burzovní komory je potřeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů burzy. Volba končí okamžikem, kdy je počet míst burzovní komory volených valnou hromadou plně obsazen. 12. Pokud je počet kandidátů zvolených za členy burzovní komory v prvním kole nižší než počet obsazovaných míst, hlasují členové burzy ve druhém kole o kandidátech, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů mezi nezvolenými kandidáty. O každém z těchto kandidátů se hlasuje zvlášť podle vylosovaného pořadí. Ke zvolení kandidáta za člena burzovní komory je potřeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů burzy. Volba končí okamžikem, kdy je počet míst burzovní komory volených valnou hromadou plně obsazen. 13. Nedojde-li způsobem uvedeným v odstavci 12 tohoto článku ke zvolení dostatečného počtu členů burzovní komory, proběhne další volba podle stejných pravidel jako ve druhém kole voleb, a to mezi kandidáty, kteří v prvním kole získali druhý nejvyšší počet hlasů mezi nezvolenými kandidáty, za předpokladu, že v prvním kole získali alespoň jednu třetinu hlasů. 14. Nedojde-li v rámci uvedeného volebního systému ke zvolení plného počtu členů burzovní komory, ať již pro nedostatek kandidátů nebo proto, že potřebný počet kandidátů nezískal dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných členů burzy, volba končí. Toto ukončení nemá vliv na platnost volby nových členů burzovní komory. Článek 21. Předseda a místopředseda burzovní komory, jednání za burzu 1. Burzovní komora ze svého středu volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu. V nepřítomnosti nebo zaneprázdnění předsedy je předseda ve všech věcech zastupován místopředsedou, s výjimkou práva jednat za burzu samostatně a podepisovat se za burzu samostatně, které je vyhrazeno pouze předsedovi. 2. Předseda i místopředseda může být opětovně zvolen za předsedu či místopředsedu burzovní komory, je-li jejím členem. 3. Působnost předsedy burzovní komory: a) řídí činnost burzovní komory a svolává její zasedání, b) podepisuje rozhodnutí přijatá na zasedání burzovní komory a odpovídá za jejich realizaci, c) rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou tímto statutem vyhrazeny valné hromadě nebo zasedání burzovní komory či burzovnímu výboru, d) dohlíží na dodržování burzovních předpisů, e) svolává zasedání valné hromady, f) na základě vzniklé mimořádné situace, kdy není možné svolat schůzi burzovní komory a hrozí nebezpečí z prodlení, je oprávněn přijímat rozhodnutí k ochraně operací na burze v zájmu členů burzy a všech účastníků burzy, zvláště může měnit burzovní dny nebo pozastavit obchodování na burze.
4. Za burzu jedná buď předseda burzovní komory samostatně, nebo alespoň tři ostatní členové burzovní komory společně. Podepisování za burzu se děje tak, že k názvu burzy připojí svůj podpis buď předseda burzovní komory samostatně, nebo alespoň tři ostatní členové burzovní komory společně. Článek 22. Zasedání burzovní komory 1. Burzovní komoru svolává její předseda nebo jím pověřený člen burzovní komory nejméně jednou za dva měsíce. Na písemnou žádost minimálně 3 členů burzovní komory je předseda nebo jím pověřený člen burzovní komory povinen svolat zasedání burzovní komory tak, aby toto jednání proběhlo do 30 kalendářních dnů od doručení takové žádosti. Žádost musí obsahovat odůvodnění a návrh pořadu jednání. 2. Pozvánka na zasedání musí obsahovat pořad, termín a místo zasedání a musí být odeslána doporučeným dopisem, faxem nebo e-mailem jednotlivým členům burzovní komory nejpozději 7 dní před konáním zasedání, pokud pořad, termín i místo zasedání nebyly oznámeny na předchozím zasedání všem členům burzovní komory. 3. Zasedání burzovní komory řídí její předseda nebo jím pověřený člen burzovní komory. 4. Burzovní komora může zasedat, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzovní komory zvolených valnou hromadou i nadpoloviční většina členů jmenovaných příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. Každý člen burzovní komory má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy burzovní komory a generálního sekretáře burzy, při schvalování návrhu burzovního řádu a burzovních pravidel a jejich změn a při rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo předsedy burzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze nebo burzovních obchodů, je nutná přítomnost dvou třetin členů zvolených valnou hromadou i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je zapotřebí souhlasu dvou třetin přítomných členů. 5. Zasedání burzovní komory se s hlasem poradním mají právo účastnit generální sekretář burzy a burzovní komisař. Zasedání se mohou dále účastnit i další přizvané osoby. 6. O průběhu zasedání burzovní komory a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem. Má-li některý člen odlišný názor na projednávanou otázku, musí být jeho písemné stanovisko přiloženo k zápisu nebo zaznamenáno do zápisu. Kopii zápisu obdrží každý člen burzovní komory. Článek 23. Burzovní výbory 1. Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 12 odst. 2 písm. b) a d) až l) zákona burzovní výbory. 2. Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní komora. 3. Burzovní výbory mohou být složeny z členů burzovní komory a z odborníků v dané oblasti. Burzovní výbor musí mít minimálně tři členy. 4. Předsedové a členové burzovních výborů jsou jmenováni a odvoláváni burzovní komorou. 5. Schůze jednotlivých výborů se konají dle potřeby v sídle burzy. 6. Schůze výborů svolávají jejich předsedové nebo jimi určení členové výborů. 7. Rozhodnutí výborů jsou přijímána prostou většinou hlasů za předpokladu účasti nadpoloviční většiny jejich členů na schůzi. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. 8. Předseda výboru nebo jím určený zástupce je povinen předložit rozhodnutí výboru nejbližší schůzi burzovní komory.
Článek 24. Generální sekretář burzy 1. Generálního sekretáře burzy volí a odvolává burzovní komora v souladu s volebním řádem. Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komory na návrh předsedy burzovní komory. Kandidát na funkci generálního sekretáře burzy je vybírán konkurzem. 2. Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností. 3. Mezi práva a povinnosti generálního sekretáře burzy patří: a) řídit činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy, b) připravovat podklady pro zasedání burzovní komory, c) uveřejňovat závěry a sdělení burzovní komory, d) dbát na zachování pořádku na burzovních shromážděních s oprávněním vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů, e) zajišťovat realizaci rozhodnutí burzovní komory, f) činit opatření k utajení informací, se kterými zaměstnanci přicházejí do styku, g) v souladu s tímto statutem a provozním řádem rozhodovat o disciplinárním opatření, h) zajišťovat vydávání burzovního bulletinu na základě informací z burzovní komory a burzovních výborů, i) zajišťovat sestavení zprávy o výsledku hospodaření burzy a sestavení účetní závěrky, j) předkládat burzovní komoře zprávu o plnění rozpočtu a účetní závěrku, k) plnit další úkoly, kterými jej pověřuje tento statut, zasedání burzovní komory nebo předseda burzovní komory. 4. Generální sekretář se ze své činnosti odpovídá burzovní komoře. 5. Generální sekretář má právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů. Článek 25. Burzovní rozhodčí soud Zakladateli burzy bylo rozhodnuto, že při burze nebude zřízen rozhodčí soud. Článek 26. Burzovní shromáždění 1. Burzovní shromáždění je shromážděním oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů. 2. Osobami oprávněnými účastnit se burzovních shromáždění jsou osoby, kterým byla v souladu s tímto statutem udělena vstupenka na burzovní shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a jeho zástupce a zaměstnanci burzy určení burzovní komorou. 3. Burzovní vstupenka musí být předložena orgánům ustanoveným k udržování pořádku na burze. Užije-li jiná osoba vstupenku s vědomím oprávněného majitele, pozbývá vstupenka platnosti a toto jednání může být dle své povahy postiženo. 4. Osoby, které se účastní burzovního shromáždění, jsou povinny dodržovat statut burzy, burzovní řád a burzovní pravidla, popř. další pravidla upravující průběh tohoto shromáždění. 5. Burzovní dny, burzovní dobu a prostor určuje burzovní komora. 6. Počátek, průběh i konec burzovního shromáždění stanovuje a řídí osoba pověřená burzovní komorou.
7. Na burzovním shromáždění mají vyhrazená místa osoby oprávněné k burzovním obchodům i další osoby, jejichž přítomnost je nutná pro uskutečnění burzovních obchodů. Vyhrazená místa mají i návštěvníci, kteří nemají právo na burze obchodovat. 8. Průběh burzovního shromáždění i chování osob na burzovním shromáždění určují burzovní řád a burzovní pravidla. 9. Burzovní komora může pozastavit burzovní obchod na určitou dobu, je-li příslušným obchodem ohrožen trh obchodované komodity nebo hrozí-li účastníkům tohoto obchodu vznik škody velkého rozsahu. Článek 27. Disciplinární opatření 1. Všechny osoby oprávněné k burzovním obchodům a dohodci jsou povinni dodržovat zákon, tento statut, příslušná pravidla a zvyklosti pro obchodování na burze. V případě jejich porušení je generální sekretář burzy oprávněn předložit disciplinárnímu burzovnímu výboru návrh, aby osobám oprávněným k burzovním obchodům nebo dohodcům, kteří se porušení dopustili, odebral vstupenku na burzovní shromáždění na dobu určitou nebo neurčitou v závislosti na míře provinění, kterou stanoví burzovní komora. Osoby oprávněné k burzovním obchodům nebo dohodci, jimž bude vstupenka odebrána, budou vyloučeni z burzovních obchodů do doby, než jim platnost vstupenky bude obnovena za poplatek dle poplatkového řádu burzy. Tím nejsou dotčena práva orgánů státní správy nebo burzovního komisaře udělit sankce v souladu s právními předpisy. 2. Disciplinární opatření musí být uloženo do tří měsíců ode dne, kdy se generální sekretář burzy o porušení dozvěděl, ale ne později než do 6 měsíců ode dne, kdy k porušení došlo. 3. Rozhodnutí o disciplinárním opatření se doručuje do vlastních rukou. Proti rozhodnutí se může postižený odvolat do 7 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se doručuje generálnímu sekretáři burzy a rozhoduje o něm burzovní komora. Článek 28. Způsob stanovení burzovních pravidel 1. Burzovní pravidla jsou bližší pravidla pro uzavírání smluv, jež jsou burzovními obchody, jejich zprostředkování a splnění. 2. Znění burzovních pravidel navrhuje a na jejich znění se usnáší burzovní komora. Článek 29. Stanovení a zveřejňování kurzů 1. Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným zákonem, tímto statutem a burzovními pravidly. Cena se oznamuje způsobem a ve lhůtě stanovené burzovními pravidly. 2. Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize vedené podle článku 13 odst. 1 písm. b) tohoto statutu. 3. Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu generálnímu sekretáři burzy nebo pověřenému členovi burzovní komory, a to v době konání burzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. 4. Kurz komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodům. 5. Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.
Článek 30. Pravidla hospodaření s majetkem burzy 1. Burza je právnická osoba, která odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. 2. Zdrojem majetku burzy jsou vklady zakladatelů, vstupní poplatky členů burzy (zápisné), roční členské příspěvky, ostatní poplatky, dary a další příjmy burzy. 3. Rozhodovat o použití majetku burzy je oprávněna burzovní komora. 4. Burzovní komora odpovídá za řádné hospodaření s majetkem burzy v rámci schváleného rozpočtu burzy. 5. Rozpočet burzy schvaluje valná hromada. 6. Generální sekretář zajišťuje vypracování účetní závěrky a zprávy o plnění rozpočtu burzy a výsledku hospodaření, které předkládá burzovní komoře. Burzovní komora je se svým stanoviskem předkládá ke schválení valné hromadě. 7. Způsob použití zisku či úhrady ztráty schvaluje valná hromada. Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy. 8. Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví pro podnikatele. Článek 31. Rozhodování burzovní komory o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů a předsedy burzovní komory 1. Protest proti rozhodnutí burzovních výborů a předsedy burzovní komory podává osoba, která byla tímto rozhodnutím postižena. 2. Protest musí být podán písemně burzovní komoře, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů po obdržení rozhodnutí. Burzovní komora je povinna projednat protest na svém nejbližším zasedání. Pokud rozhodnutí burzovní komory vyžaduje doplňující informace a stanoviska, potom je věc projednávána i na následující schůzi komory. 3. Při rozhodování o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů nebo předsedy burzovní komory, jež se týkají oprávnění obchodovat na burze nebo burzovních obchodů, je nutná přítomnost dvou třetin členů burzovní komory zvolených valnou hromadou i jmenovaných příslušným státním orgánem a k rozhodnutí je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů. Článek 32. Pravidla přezkoumání rozhodnutí burzovní komory valnou hromadou 1. Dotčené osoby mají právo domáhat se přezkoumání rozhodnutí burzovní komory nebo jejího předsedy valnou hromadou. 2. Žádost o přezkoumání musí dotčená osoba podat valné hromadě písemně do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí doručeno do vlastních rukou. Valná hromada přezkoumá napadené rozhodnutí na svém nejbližším jednání. 3. Valná hromada předmětné rozhodnutí zruší, pokud je v rozporu s právním předpisem nebo tímto statutem. 4. Přezkoumání rozhodnutí podle tohoto článku se nepoužije v případě rozhodnutí burzovní komory o vyloučení z burzovních obchodů dle § 22 odst. 2 zákona. Článek 33. Zrušení a likvidace burzy 1. Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace: a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,
b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného státního orgánu o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější. 2. Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. 3. Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů. 4. Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností. 5. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného. Článek 34. Zánik burzy 1. Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. 2. Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor. Článek 35. Závěreční ustanovení 1. Tento statut vyžaduje ke své účinnosti schválení příslušným orgánem státní správy v rámci státního povolení k provozování burzy. Změna tohoto statutu vyžaduje státní povolení podle zákona č.229/1992. Změna statutu nabývá účinnosti dnem právní moci uděleného povolení. Burza je povinna zveřejnit tento statut způsobem umožňujícím dálkový přístup a tento statut zpřístupní ve svém sídle k nahlédnutí do 30 dnů ode dne jeho účinnosti. 2. Právní vztahy, práva a povinnosti založené tímto statutem, pokuď v něm nejsou výslovně upraveny, jako i ostatní skutečnosti neupravené tímto statutem se řídí příslušnými ustanoveními zákona č.229/1992 Sb. v platném znění.
