Ladislav Michl, starosta

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobèané,

dostáváte do rukou již deváté vydání Doberské roèenky. Vzhledem k tomu, že roèník 2004 bude roèníkem desátým, tj. jubilejním, dovolím si pár poznámek kúèelu a funkci této obecní publikace. Myslím, že roèenka v dobrém slova smyslu již zakoøenila v povìdomí našich obèanù i rekreantù a že dobøe informuje o životì v obci, záležitostech obecního úøadu, dìní ve spolcích, ZŠ, MŠ, ale i o historii, osobnostech, pøírodì a událostech. Urèitì je co zlepšovat. Objevila se kritika, že roèenka by mìla vycházet maximálnì v první dekádì èervence, potom, že minulý rok je již „starý“ a neaktuální. Je-li to pravdou je otázka. Ale jistì bude naší snahou i snahou všech dopisovatelù dodat materiály vèas, aby se vydání urychlilo. Roèenka je kolektivní práce a já chci podìkovat všem, kteøí se na její tvorbì podílí. A nyní pár informací k založení firmy Lesy Dobré, s.r.o., která bude spravovat èást majetku obce a zajišovat služby pro obec, tj. lesy, zeleò, komunikace apod. Na zøízení této firmy nebyl jednotný názor èlenù zastupitelstva. Pøestože zøízení spoleènosti bylo schváleno v Programu zastupitelstva pro rok 2003 dne 27. 2. 2003 byly pochybnosti o úèelnosti tohoto kroku u èásti zastupitelù. Byl proto zpracován materiál, který objasòoval výhody a nevýhody øešení. Dne 25. 9. 2003 bylo svoláno jednání zastupitelstva za úèasti ing. Karla Ondráška, daòového poradce, ke koneènému rozhodnutí ano èi ne. A na tomto zasedání bylo skuteènì rozhodnuto o zøízení firmy Lesy Dobré, s.r.o. se 100 % úèastí obce. Zøízení bylo schváleno jednomyslnì. Rovnìž jednomyslnì byly schváleny i orgány spoleènosti. Jednatel spoleènosti ing. Josef Šafáø, dozorèí rada p. Milan Práza, p. Jiøí Kleiner, ing. Karel Ondrášek, prokurista p. Ladislav Michl st., vedoucí s.r.o. Bc. Ladislav Michl. Po tomto zasedání byly naplno rozjety práce tak, aby spoleènost mohla zahájit èinnost od 1. 1. 2004. Notáøský zápis, zakladatelská listina byla sepsána 11. 11. 2003. Pøedmìt podnikání spoleènosti: * poskytování služeb pro zemìdìlství a zahradnictví * lesnictví, tìžba døeva a poskytování služeb v myslivosti * provozování vodovodù a kanalizací pro veøejnou potøebu * specializovaný maloobchod * poskytování technických služeb

1

Krajský soud zapsal spoleènost a rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 12. 2003. Funkci valné hromady bude vykonávat zastupitelstvo obce, nebo obec je 100 % vlastník. Vzhledem k vývoji ve sféøe státní správy a samosprávy, vývoji daòových zákonù a dalších okolností jsem pøesvìdèen o správnosti tohoto rozhodnutí a i když jistì pøijdou problémy, které bude zapotøebí vyøešit, budou vyøešeny a firma Lesy Dobré, s.r.o. se stane spoleèností ku prospìchu nejen obce ale i našich spoluobèanù v možnosti poskytování služeb s èímž se do budoucna poèítá. Ladislav Michl, starosta

2

PØÍRODA Pøírodní rezervace Bažiny Josef KUÈERA

Zachovalé èásti pøírody, pomìrnì málo dotèené lidskou èinností, kde se vyskytují chránìné a ohrožené druhy živoèichù a rostlin, vyhlašují orgány ochrany pøírody za maloplošná zvláštì chránìná území. Tak tomu bylo i na sklonku roku 2002, kdy Okresní úøad v Rychnovì nad Knìžnou vyhlásil svým naøízením è. 3/2002 ze 6. prosince 2002 pøírodní rezervaci Bažiny. Tato rezervace se nachází na katastrálním území Rovné u osady Šediviny, pomístnì zvané „Bažiny“. Podle toho i název pøírodní rezervace. Rozkládá se na ploše 3,2533 ha na tìchto pozemkových parcelách: 445/1, 446, 447/2, 447/6, 447/10, 513/3, 513/4, 515/4 a 746. Ochranné pásmo rezervace je do vzdálenosti 50 m od její hranice. Lokalita mi je známa od roku 1979, kdy mì na ni upozornil Honza Šesták s tím, že zde roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Lokalitu jsem ještì ten rok navštívil a nalezl zde mimo rosnatky i další chránìné a vzácné rostliny, napø. toliji bahenní (Parnassia palustris), prvosenku vyšší (Primula elatior), kýchavici bílou Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a úpolín nejvyšší (Trollius altissimus). V dalších letech pak ještì bleduli jarní (Leucojum vernum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostøici Davallovu (Carex davalliana) a ostøici Hartmanovu (Carex hartmanii). V roce 1985 byla navržena k vyhlášení za chránìný pøírodní výtvor (CHPV), ale k tomuto vyhlášení bohužel nedošlo. Od roku 1989 byla vedena jako evidovaná lokalita státní ochrany pøírody. Novým zákonem o ochranì pøírody a krajiny è. 114 z roku 1992 pøešla do seznamu významných krajinných prvkù a zaèala se znovu pomalu pøipravovat k vyhlášení pøírodní rezervací. K tomu došlo až na konci roku 2002. Na pøípravì se podíleli i pracovníci Agentury ochrany pøírody a krajiny (AOPK) v Pardubicích. Byl zpracován plán péèe na roky 2003 - 2012. V nìm jsou uvedeny zásahy a postupy pøi péèi o vyhlášené území. Podkladem pro plán péèe byly botanický i zoologický prùzkum území. Botanický prùzkum zpracovala Mgr. Romana Prausová a zoologický Mgr. Jiøí Rejl, oba ze zmiòované AOPK. Pøi tomto botanickém prùzkumu nebyla již nalezena rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) ani tolije bahenní (Parnassia palustris). Vytracení tìchto druhù je zpùsobeno pøevážnì z dùvodu ukonèení kosení. Z chránìných živoèichù 3

Pohled na èást pøírodní rezervace Bažiny.

Foto: Kuèera J.

zde byla zjištìna ještìrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), chøástal polní (Crex crex), bramborníèek hnìdý (Saxicola rubetra) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus). V souèasné dobì byla lokalita oznaèena pruhovým znaèením a sloupky s malým státním znakem. Bylo zapoèato s kosením ploch z prostøedkù státu. Pokud v tom bude pokraèováno, dojde ke zlepšení druhové pestrosti luk a možná i k nálezu dalších významných a zajímavých druhù rostlin.

4

HISTORIE Spor hlineckých uèitelù s faráøem Finkem Michal HOFMAN

Dlouhodobé sepìtí katolické církve s habsburskou dynastií a ochrana katolického náboženství rakouským státem ovlivnilo znaènì celé povìdomí èeského národa. To vedlo k velkému protikatolickému tažení v prvních letech naší samostatné republiky. Docházelo k rozsáhlému vystupování z katolické církve hned po øíjnu 1918. Z ní postupnì odešlo pøes 1 milión vìøících. Èást vstoupila do nové Èeskoslovenské církve (pozdìji s pøívlastkem husitské), která vznikla na poèátku roku 1920. Hlásila se k náboženskému i myšlenkovému odkazu Mistra Jana Husa. Urèitá èást lidí se stala ateisty. Nejen prostý lid konvertoval k této nové církvi, ale bylo tomu tak i u knìží (do roku 1924 øímskokatolickou církev opustilo 288 knìží). Nejvíce knìží z celé ÈSR odešlo právì z královéhradecké diecéze, pøesnì 68 knìží. Vrame se však do oblasti Doberska za první republiky. Velký odliv vìøících se nelíbil místním pøedákùm øímskokatolické církve a obzvláštì ne doberskému faráøi Karlu Finkovi, který se brzy dostal do konfliktu s hlineckými uèiteli. Vše zaèalo následovnì: Zaèátkem února 1921 byl hlineckým øídícím uèitelem Karlem Vomáèkou pozván knìz Volf (pøešel od øímských katolíkù k nové èeskoslovenské církvi), který v Hlinném a na Lomech èasto kázal a tím se od katolické církve odlouèilo nìkolik rodin i uèitelská rodina Vomáèkových. Jak úspìšné bylo pùsobení knìze Volfa v Hlinném, dokládá sèítání lidí v roce 1921. V Hlinném bylo napoèítáno 222 øímských katolíkù, 95 èeskoslovenského vyznání a 32 bez vyznání, na Sekyrce, která tehdy k Hlinnému patøila, bylo 69 øímských katolíkù a 1 obèan èeskoslovenského vyznání. Karel Fink se v prokatolickém èasopise Štít ihned ostøe vyslovil proti uèitelským praktikám v Hlinném. Napsal èlánek s názvem „Uèitelský pokrok v Hlinném“ z 10. kvìtna 1921. Na tento urážející èlánek zareagovala protikatolická hlinecká frakce a odpovìï na sebe nenechala dlouho èekat. V èasopise Pochodeò, který vyšel v Hradci Králové dne 8. èervna 1921 se obèanský výbor v Hlinném ohradil proti èlánku ve Štítu. Odpovìdìl následovnì: „Nìco tak nízkého a podlého mùže otisknouti jen klerikální tisk, jehož patroni si nic jiného nepøejí, než aby se zase vrátily doby støedovìkých muèíren a hranic. Dobøe a správnì vystihl charakter tìchto pisatelù 5

kaplan Jiljí Hùlek, pùsobící pøed èasem v Dobrém, když øekl, že pravý Èech a poctivý køesan takových štvavých èasopisù jako je Štít a Lid neodebírá a neète. Není vinou zdejšího øídícího p. Karla Vomáèky, že obèané tak houfnì utíkají z øímského ovèince, ale je to zásluhou samotného doberského faráøe Karla Finka, nebo mohli by ještì dnes poslouchati vážnì ta strašidelná jeho líèení èertù a pekelného ohnì, o nichž hovoøí s takovou vìrností, jako by u nich byl doma. Ba, vᚠvýrok ve Štítu, kdo seje vítr, sklízí bouøi, je zde správný. Vždy už vám opravdu nevìøí ani tìch 6 rodin, které vám v naší obci zùstaly jakž takž vìrnými. A nedurdìte se, že jsme se opovážili odkopnout èernožlutou barvu (pozn. autora - barvy habsburského mocnáøství) a poøídili si prapor rudý, pod nímž množství poctivých obèanù s naší mládeží za vedení p. øídícího putovalo na husitskou slavnost do Dobrého. Je to už marno: Jana z Nepomuku, tu vaši obrovskou lež, porazila už nadobro obnovená památka našeho mistra Jana Husa, k nìmuž se jako k nejvìtšímu Èechu hrdì a vìrnì hlásíme. Lžete, že øímsko-katoliètí páteøi nám pomohli vystavìti školu. Pravdou je, že se slétli i s kuchaøkami, v první øadì páter Horský, až když škola byla dostavìna a svìtili ji tak dùkladnì, až poplatníkùm zaèala naskakovat husí kùže. Na prolhaný útok, podniknutý Štítem na øídícího p. Karla Vomáèku, odpovìdìlo obèanstvo usnesením obecního zastupitelstva ze dne 31. kvìtna tím, že mu projevilo úplnou spokojenost s dosavadním vyuèováním našich dítek, pøesvìdèivši se, že jako uèitel úctyhodný, svìdomitý a pracovitý vede žactvo ku vzornému poøádku a kázni. Jeho pokrokovou èinnost mu zcela schvalujeme. Až budete zase lháti a pomlouvati, podepište se sám a nezneužívejte hlineckého obèanstva, jež vás k tomu nezmocnilo. Z usnesení obèanského výboru K celé vìci se ještì vyjádøilo hlinecké obecní zastupitelstvo. V èasopise Pokrok vydaném v Jaromìøi 16. èervna 1921 se pevnì za øídícího uèitele Karla Vomáèku postavilo obecní zastupitelstvo a odsoudilo èlánek ve Štítu.

Èlánek byl uveøejnìn takto: Prohlášení obecního zastupitelstva obce Hlinné My podepsaní zástupci obce Hlinné ve své schùzi dne 31. kvìtna 1921 odmítáme hanebný útok podniknutý asi dvìma lidovci, uveøejnìním èlánku v klerikálním plátku Štítì proti panu øídícímu Karlu Vomáèkovi. Na tvrzení zmínìného èlánku, že vìtšina obèanstva si pøeje jeho odstranìní, prohlašujeme, že stojíme pevnì za ním a s jeho vlasteneckým vystupováním plnì souhlasíme a jest naším upøímným pøáním, aby pan øídící co možná nejdéle mezi námi setrval, v èemž jej budeme podporovati. Obecní úøad v Hlinném dne 31. kvìtna 1921 Fr. Chaloupka starosta, J. Tomᚠnámìstek, J. Hanuš radní. Èlenové obecního zastupitelstva: Ant. Šinták, Ven. Práza, Fr. Koblása, J. Dyntar, J. Štefanides, A. Sedláèek a A. Nosek.

6

Klid mezi hlineckou školou a doberskou farou pøesto nenastal. Výmìna názorù v èasopisech se pøesunula na pole jiné, k pøímým osobním obvinìním. V doberské farní kronice je napsáno nìkolik „kádrových posudkù“ na místní uèitele. Napøíklad: „Karel Vomáèka odpadl co volnomyšlenkáø k sektì èeskoslovenské. Též byl zarputilým nepøítelem katolické církve. Všude, kde jen mohl, církev svatou tupil a špinil. Žákùm dával èíst ve škole Havlíèka. Ve škole jeho panovala velká nekázeò jako v tøídì tøetí u uèitele Františka Pøibyla, takže faráø do Hlinného nechodil ani uèiti a pøenechal uèení náboženství panu fundatistovi ze Šedivin Františku Vymetalovi.“ Karel Vomáèka zemøel na podzim roku 1922 a novým øídícím uèitelem se stal Karel Michl. Ovšem spor nadále pokraèoval. Michl byl bez vyznání a navíc ještì k tomu levicovì orientován. Faráø Fink dne 8. záøí 1923 popuzoval místní lid proti „nevìreckým uèitelùm“ a doporuèoval, aby „katolickou školu vedlo katolické uèitelstvo“. Øídící Michl ho upozornil, že chce mít dobrý pomìr mezi hlineckou školou a katolickou duchovní správou. Ovšem faráø Fink zvyšoval i nadále obvinìní. Jakýmsi vyvrcholením rozepøe byla situace, kdy faráø Fink pøed školními dìtmi vìdomì snížil autoritu správce školy. Od té doby byla hlinecká správa školy s duchovní správou v Dobrém pouze v úøedním styku a rozkol se mezi nimi nadále prohluboval. Napovídá tomu i událost ze dne 14. bøezna 1924, kdy se konal z hlinecké školy „èeskoslovenský“ pohøeb matky p. J. Dyntara, èlena místní školní rady. Propùjèení místnosti ve škole bylo proti mysli faráøi Finkovi, a proto podal žádost k okresnímu školnímu výboru, aby mu byla propùjèena uèebna k vykonání „køesanskému cvièení“. Pøi této žádosti faráø uvedl i nìkolik zajímavostí - ve škole prý nìkolik dní po pohøbu cítit mrtvola, dále, že tu prý po pohøbu straší a že se sem dìti bojí chodit. Celá vìc se vyøešila následovnì. Okresní školní výbor žádal místní školní radu o vyjádøení a ta mu odpovìdìla krátkou zprávou, aby okresní školní výbor dal zjistit duševní stav stìžovatele. Další rozruch mezi znesváøenými stranami vzbudila divadelní hra s názvem Pro víru, která se hrála v Hlinném dne 16. bøezna 1924. Divadelní odbor hasièské jednoty pøipravil na bøezen divadelní hru Pro víru, která byla dost proticírkevnì zamìøená a byla trnem v oku faráøi Finkovi. Faráø, místo toho, aby v hlinecké škole pøednášel náboženství, se negativnì zmiòoval o høe a oznaèil pøíslušníky èeskoslovenské církve za „padavky“. Nabádal školní dìti, aby nikdo na toto divadelní pøedstavení nechodil. Ovšem opak byl pravdou, svým kázáním udìlal høe velkou reklamu a na divadlo pøišly až na tøi všechny dìti. Faráø Fink se odhodlal i k udání. Dovolával se toho, že prý žádná politická správa hru dosud nepovolila. Tento tah mu vyšel, i když ne na dlouho. Nedopatøením nebyla totiž podána žádost k povolení této hry a okresní správa navíc toto pøedstavení zakázala (ve skuteènosti žádné takové naøízení na povolení hry být nemuselo a okresní správa jen podlehla tlaku faráøe). Došlo tak k ohrožení divadelní hry. Øídící Michl reagoval na toto stanovisko tím, že požádal o pùldenní dovolenou a vypravil se do Nového Mìsta nad Metují, aby vše uvedl na 7

pravou míru a povolení vymohl. To se mu také k velké radosti ochotníkù povedlo. Hrálo se. Návštìva díky Finkovì reklamì byla hojná a úspìch veliký. Obì pøedstavení byla vyprodána. Faráøùv výrok „padavky“ vzbudil v Hlinném velký rozruch a celou záležitost muselo vyšetøovat doberské èetnictvo a na faráøe byla podána i žaloba. Celá ta dlouhá léta nesvárù se ukonèila v roce 1925, kdy faráø Fink odešel na vlastní žádost na odpoèinek do Èastolovic. Podle zápisù v doberské farní kronice byl Karel Fink impulzivní povahy, nositel samorostlých výrazù a neohroženého pøímého jednání. Na úøední pøedvolánky svéráznì odpovídal: „Chcete-li se mnou mluviti, tak to máte tak daleko ke mnì, jako já k vám!“ Zklamán nuceným odchodem z Kunštátu, prodìlával v Dobrém popøevratové boje pøi nichž neohroženì hájil øímskokatolickou církev a tím se tak dostával do øady problémù. Použité prameny a literatura: Pamìtní kniha obce Hlinné, 1923, OÚ Dobré. Pamìtní kniha farního úøadu øímsko-katolické církve Dobré, 1838-1989, sign. C 768/2 - pøeklad. SOkA Rychnov nad Knìžnou. Školní kronika, Hlinné 1909-1940. SOkA Rychnov nad Knìžnou. Trapl, M.: Politický katolicismus a Èeskoslovenská strana lidová v ÈSR v letech 1918-1938. Praha, 1990.

8

OSOBNOSTI Ing. Jan PAŠTA

Narodil se v roce 1918. Aè povoláním lesní inženýr, vìnoval se i historii své rodné obce i rodného kraje. Jeho život byl velmi bohatý a teï zaslouženì užívá dùchodu v Zábøehu na Moravì, kam ho zavedlo jeho povolání. I ve svém vysokém vìku je duševnì velmi èilý a i kronikáøce nìkolikrát poskytl cenné materiály. Zpracoval historii obce Dobré a osady Chmelištì v asi 280 stránkovém strojopisu. Ty pøedal do Mìstského muzea v Dobrušce a do Okresního archivu v Rychnovì nad Knìžnou. Popsal tam lesní hospodáøství, jeho vývoj v Dobrém a okolí, dolování železné rudy v Dobrém a okolí, vývoj robot do roku 1848, øemesla a obchod, školy v Dobrém, Rovném, Lomech a v Oseènici, historii fary v Dobrém, zvolení doberského rychtáøe 31. 12. 1812, Jankov a celkem podrobnì historii Chmelištì. Sám pro mne napsal svùj struèný životopis. Narodil jsem se ve Chmelištích è. 1 25. 10. 1918. Obecnou školu jsem vychodil v Rovném. Byla to jednotøídka a bylo nás tam v jedné místnosti 36 a to ve ètyøech oddìleních. V letech 1931-1938 jsem vystudoval Reálku v Kostelci n. Orl. V r. 1938 jsem se dal zapsat na Vysokou školu lesního inženýrství v Praze. Dostal jsem ubytování v Masarykovì koleji. To už bylo po Mnichovské dohodì a na nátlak Hitlera, odstoupeny Sudety, takže hranice byla posunuta až na Strakovec a Prázovka a Lomy „spadly“ do Sudet. V bøeznu 1939 byly obsazené celé Èechy a Morava a byl vytvoøen Protektorát Böhmen und Mähren. Na Slovensku byl vytvoøen samostatný stát vedený Tisem. Dne 1. záøí 1939 bylo vojensky napadeno Polsko, které za tøi týdny kapitulovalo. Tak byla zahájena druhá svìtová válka, která skonèila až v r. 1945. Já jsem opìt bydlel v Masarykovì koleji v l. poschodí na pokoji è. 16. Mùj spolubydlící byl Václav Fajfr z Bolevce u Plznì. 28. øíjna 1939, v den výroèí založení ÈSR, byly ve støedu Prahy mohutné demonstrace a docházelo ke støetùm s nìmeckými studenty. Nìmci mìli tehdy v Praze menšinu. Pøi tìchto demonstra9

10

cích mìli znaènou úèast i studenti. Jeden z nich, Jan Opletal, student medicíny z Hlávkovy koleje byl Nìmci postøelen do bøicha a na následky zranìní zemøel. Pohøeb byl 15. listopadu a 17. listopadu byly na rozkaz Hitlera pøepadeny studentské koleje - kolej Masarykova, Švehlova, Hlávkova a Studentská kolonie na Letné. Pøitom jsem byl také zatèen a po dvou a pùl letech vìznìní v koncentráku jsem se po 20. dubnu 1942, kdy mìl Hitler narozeniny, vrátil do Chmelišt’. Po válce jsem opìt pokraèoval ve studiu na Vysoké škole lesního inženýrství v Praze - Dejvicích.Vysoké školy byly otevøeny již 1. èervna 1945 a studium jsem ukonèil 24. øíjna 1946. Na druhou státnici jsem šel mezi prvními šesti z roèníku, kde nás bylo 30, stejnì jako kdysi na Reálce v Kostelci n. Orl. Pak mnì lesnické povolání „zaválo“ na Moravu, kde jsem nastoupil nejprve v Litovli. Zde jsem se po vojnì v r. 1947 oženil. Po pøeložení v témže roce do Zábøehu a zamìstnání na lesním závodì ve funkci hlavního inženýra, jsem zùstal v Zábøehu i v dùchodu.

Takto vzpomíná ing. Jan Pašta na období svého života, které prožil po zavøení vysokých škol v koncentraèním táboøe Sachsenhausen. 17. 11. 1939 byla v ulicích Prahy vyvìšena tato vyhláška. Vìtšina studentù o ní nevìdìla a mnozí se o ní nedovìdìli nikdy, protože v koncentraèním táboøe zemøeli. Po nìkolika málo mìsících bylo celkem v koncentr. táboøe uvìznìno 1260 vysokoškolákù z Prahy, Brna a Pøíbrami (1 185 bylo z Prahy a Brna, 63 z dodateèné akce v Brnì a 12 z Vysoké školy báòské v Pøíbrami). Já jsem bydlel v Masarykovì koleji s Václavem Fajfrem z Bolevce u Plznì v 1. patøe na pokoji è. 16. V pátek 17. 11.1939 ráno okolo ètvrté hodiny nás vzbudil nezvyklý hluk a bouchání na dveøe našeho pokoje. „Tür auf!“ Václav otevøel. Voják stojící za dveømi rozkazoval „Hände hoch!“ a vyhánìl nás z pokoje. Soustøedili nás v pøízemí s rukama stále nad hlavou. Po delší dobì se objevil nìmecký dùstojník a rozkázal, aby si každý vyhlédl spolubydlícího a za doprovodu vojáka jsme se šli obléknout. Mezitím jiný voják hledal zbranì. Potom jsme sestoupili ven do dvorany, kde jsme po skupinách nastupovali do pøipravených aut. Nevìdìli jsme, kam nás vezou. V plnì obsazeném autì jsme byli tøi z kostelecké reálky - Jan Fridrich, Hynek Martinek a já. Mìl jsem pocit, že nás vezou k Ruzyni. Tím smìrem jsem obèas jezdíval tramvají è. 11 do Knìževse za strýèkem F. Paštou. Auta zastavila a nám rozkázali vyskoèit. Všude bylo plno esesmanù. Byli jsme pøed vchodem ruzyòské jízdárny. Poruèili nám seøadit se po ètyøech a na pokyn probíhat ulièkou, kterou vytvoøili dvì øady Esesmanù s obušky a klacky v rukou. Byli nás hlava nehlava. Já jsem vybìhl asi o dvì vteøiny pozdìji a bìžel støedem. Jeden zprava mì chtìl švihnout pøes hlavu. To jsem se staèil sehnout a hned ten zleva mì chtìl švihnout pøes nohy. Klacek jsem však pøeskoèil. Øvali „zurück!, zurück!“ Neohlížel jsem se a zaøadil jsem se mezi ostatní. Poznali jsme, že nejsme jediní. Za námi ještì byli pøihnáni studenti ze Švehlovy koleje, Hlávkovy koleje a z koleje na Letné. 11

Když pøíliv ustal, vyvolávali nestudenty, Slováky a pøíslušníky jiných národù a „vlajkaøe“ a ty stavìli stranou. Odpoledne propustili studenty mladší 20 let. Potom nás písaøky zaèaly sepisovat. Každý dostal èíslo napsané na kartonu s provázkem a to si musel každý povìsit na krk. Tak jsme se stali již jen èísly. K veèeøi jsme dostali malý bochníèek chleba, který pøivezli z Pankráce. Na noc jsme si museli lehnout do pilin. Celou noc nás hlídal Esesman s kulometem na stole a obèas celou jízdárnu ozáøil reflektor. Usnuli jsme únavou. 18. 11. byl budíèek èasnì ráno. „Budete odtransportováni, kdo se pokusí o útìk, bude zastøelen!“ Tak znìl rozkaz nìmeckého dùstojníka. Pak nás poklusem hnali k ruzyòskému nádraží. Nastoupili jsme a smìstnali jsme se na lavice. Hlídal nás starší strážný. Vlak se rozjel a nevìdìli jsme kam. Obèas prošel vlakem dùstojník SS. Náhle vlak zastavil. Bylo slyšet volání v nìmèinì „nenastupovat, polští zajatci“. Byli jsme na nádraží v Drážïanech. Tady pracovnice Èerveného køíže roznášely po vagónech èaj. Na naše kupé se nedostalo. Byli jsme nìkde na konci vlaku. Pak jsme jeli velmi dlouho a zase byla noc. Když vlak opìt zastavil, bylo slyšet nìmèinu - prý je to Berlín. Ještì nebyl konec jízdy. Vlak se zase pomalu rozjel a asi za pùl hodiny zastavil. Otevøel jsem dveøe vagónu. Nìmci na nás køièí „raus, ales raus“. Nevìdìl jsem, kam mám jít a kam se pùjde. Jeden Esesman mì uchopil a postavil na konec. Mezitím všichni studenti vystoupili. Seøadili nás do pìtistupù. Potom se celá dlouhá kolona dala do pohybu. Po celkem krátkém pochodu procházíme branou a vcházíme na velké prostranství, které je lemováno nízkými baráky. Prùvod zastavil. Vidíme, že v táboøe pobíhají lidé v pruhovaných šatech. Byla už pùlnoc. Ostøíhali nás dohola, odevzdali jsme obleèení a dostali lágrové - i boty. Na velikosti se nehledìlo. Studenti první tøi mìsíce nepracovali, ale museli pochodovat po táboøe. Pøitom jsme obèas potkávali profesory z univerzity z polského Krakova, kteøí do tábora pøišli po nás. Když nebyl žádný esesák nablízku, tak jsme volali „Praha zdraví Krakov“. Bydleli jsme v døevených barácích - blocích. Bylo jich v táboøe celkem 60. Každý mìl dvì èásti - A a B. Tìm øíkali Fliegel - køídla. V každém bylo 6 dlouhých stolù pro 25 vìzòù. V jednom baráku nás bylo celkem 300. Já jsem byl na bloku 52 A u tøetího stolu. V r. 1941 byly studentské bloky è. 50, 51, 52 a 53 rozpuštìny. Èeští studenti pøešli na nìmecké politické bloky. Celý tøetí stùl z 52 A pøešel na blok 27 A. Byli tam nejen Nìmci, ale i Poláci, Francouzi a Španìlé. Na tomto baráku bylo rovnìž 300 vìzòù. Za dva a pùl roku mého vìznìní jsem také pracoval (duben až èerven 1940) u komanda Klinkerwerk. Bylo to jedno z nejt잚ích komand. Práce to byla vyèerpávající s krumpáèem a lopatou. Vykládali jsme písek z lodí nebo jsme pracovali na rozšíøení pøístavu pod úrovní kanálu. Jednou, nìkdy v èervnu 1940, naše skupina od tøetího stolu z 52 A rozbíjela v obrovské zasklené hale betonové základy cihelny. V dùsledku války ji Nìmci chtìli rychle pøestavìt na výrobu zbraní. V naší skupinì byl Toník Vacek z Bezdìkova u Police n. Metují, Zdenìk Laštovka ze Sán u Kolína, Josef Trubaè z Èeských Budìjovic, Miroslav Havelka z Holína 12

u Jièína, Vojta Doèkal a Evžen Müller - oba z Bohuòovic u Olomouce. Tehdy vznikla fotografie, která po válce obletìla celý svìt. Pøiblížil se dùstojník SS - Poláci tiše volali „uvaga, uvaga“ (pozor,pozor). Nìmci zase „achzen!“ (tj. 18). Nìkdo z nás zavolal: „Achtung!“ tj. pozor. On odpovìdìl: „Weitemachen!“ - dìlat dál. Nebyl zdejší. Znali bychom ho. Nic neøekl a za chvíli odešel. Poté mnì Vojta Doèkal øekl: „Žáne, fotografoval Tì!“ (tak mì pøezdívali, protože jsem si pøed válkou dopisoval s francouzskou studentkou).

13

Fotografii jsem po válce nalezl v jedné slovenské knize. Byl to pøeklad z knihy „SS im Einsatz“. Pro mne nebylo tìžké urèit, kdo na fotografii je. Dodnes vzpomínám, jak jsem pøi té práci stál vedle díry hluboké asi 70 cm. Mìl jsem co dìlat, abych pøi uhození tìžkým kladivem na železný klín do ní neupadl. V letošním roce (2003) jsme ještì naživu ètyøi - A. Vacek z Bezdìkova, MUDr. J. Trubaè z Èeských Budìjovic, JUDr. M. Havelka, nyní žijící v Teplicích a já. Pøitom z celkového poètu 1260 vìznìných studentù nás ještì žije ani ne dvì stovky. Za ostnatým drátem jsem v roce 1942 prožíval již tøetí jaro. Z akce 17. 11. 1939 nás zbylo v koncentraèním táboøe 240. V tu dobu jsem pracoval v komandu „Kraftfahrzeugdepot“ (Automobilní depo SS Leibstandarty A. Hitler). Deset studentù tvoøilo samostatnou pracovní skupinu zvanou „Keller“ (sklep). Na práci dohlíželi poddùstojníci z kasáren SS zvaní „šarfüreøi“. Pracovištì bylo asi 500 m od tábora. Toto komando bylo mnohem lepší než „klinkr“ nebo „Stubenroder“ (kopaèi paøezù), kde se muselo pracovat za každého poèasí. V sobotu 18. dubna 1940 jsme zahajovali den jako obyèejnì „desetiminutovkou“ - podávání nových informací mezi sebou. Byli jsme schováni mezi pneumatikami trochu dál, aby nás dozírající „šarfürer“ nevidìl. Øíkali jsme si, že Áda (Hitler) má v pondìlí narozeniny a je velká nadìje, že zase skupina studentù bude propuštìna. Po práci jsme jako obvykle nastoupili do sevøeného útvaru a odpochodovali do tábora. Apel probìhl rychle, protože poèty vìzòù souhlasily. Když mìl být dán povel k rozchodu, ozval se od brány hlas písaøe Rudiho Grosse. Vyvolával èísla heftlinkù. Napìtí vrcholilo. Koneènì se v nìmèinì ozvalo 14 707 - zavolám „hier!“. Rychle se louèím s kamarády Nìmci, Poláky a bìžím k bránì, kde se nás soustøedilo 120. Ostatní se vrací na bloky. Dívám se kdo, mezi námi je. A. Vacek ani Z. Laštovka tu není. Zùstávají. Nás zavedli do prázdného baráku a vrátili nám naše šaty. Zde jsme zùstali až do pondìlí. Vyøídili jsme si rùzné formality a mimo jiné jsme museli podepsat prohlášení, že „nebudeme mluvit o tom, co jsme v táboøe vidìli a zažili“. Na kontì jsem mìl jen 50 fenikù. V pondìlí 20. dubna 1942 jsem koneènì opustil koncentrák. Vlakem jsme jeli do Berlína, kde jsem si koupil pohled. Do Prahy jsme dojeli pozdì v noci. V úterý ráno jsem poslal telegram domù a také pohled Berlína. Potom jsem se spolu s dalšími studenty ohlásil na gestapu v „Peèkárnì“, kde jsem dostal pokyn hlásit se na gestapu v Hradci Králové. Z Prahy jsem odcestoval vlakem do Dobrušky. Na nádraží mnì pøijel na kole bratr Pepa naproti. Zdrželi jsme se u Vonkù a autobus do Dobrého nám zatím ujel. Bratr mì domù odvezl na kole. Do kopcù jsme šli pìšky. Pøitom mnì Pepa sdìlil, že táta není doma, že bude nìjaký èas vìznìn za to, že ukrýval plukovníka Petøíka (velitele odbojové skupiny). Když jsem pøišel domù, maminka plakala radostí. Nemohl jsem jí ani øíct jaké to v nìmeckých vìznicích je. Øekl jsem jen, že je to tam zlý, ale dá se to vydržet. Konec války byl ještì v nedohlednu.

14

Z KRONIKY OBCE Rok 1938 v obci Dobré

V roce 2003 jsme si pøipomnìli 85. výroèí vzniku Èeskoslovenské republiky v roce 1918 a také rok 1938, kdy místo oslav dvaceti let svobodného státu Èechù a Slovákù došlo k obsazení pohranièních oblastí (Sudet) vojsky fašistického Nìmecka a jejich pøipojení k Velkonìmecké øíši. O událostech pohnutého roku 1938 v naší obci zapsal kronikáø Fr. Kárník toto. Letošní rok, v kterém jsme se chystali oslavit 28. 10. dvacetileté jubileum našeho samostatného státu, stal se pro nás rokem vojenským a tìžkou zkouškou nejen pro spoluobèany vojáky, ale pro každého z nás. Od zabrání Rakouska Nìmeckem zmìnila se politika západních mocností (s Francií mìla republika smlouvu o vzájemné pomoci, rovnìž s Ruskem) v nᚠneprospìch. Do poslední chvíle nás spojenci ujišovali o dodržení smluv a pomoci, kdybychom byli Nìmeckem napadeni. Na jejich radu byly také hranice velkým nákladem nejmodernìjším zpùsobem opevnìny a vybaveny. Øíkalo se, že tato opevnìní jsou daleko lepší než Maginotova linie ve Francii. Z naší obce pracovalo více dìlníkù na tìchto pracích. V rozhodném okamžiku, kdy Nìmecko zesílilo diplomatický a vojenský tlak na nás, nabyly na západì pøevahy kruhy pøíznivé Nìmecku, nechu k válce, strach z ní. Smlouvy nám nebyly dodrženy a naše republika obìtována svìtovému míru. Zájem o naše pohranièí jevil se již 15. bøezna, kdy se v Dobrém na polním cvièení sešly celé prapory vojákù a to pìš. pluku è. 48 z Nového Mìsta n. Met., p. p. è. 4 z Dobrušky a p. pl. è. 30 z Rychnova n. Kn. a 1 oddíl dìlostøelcù z Josefova. 29. dubna bylo okolo Dobrého polní cvièení 1 praporu pìš. pluku è. 4 z Dobrušky a 1 praporu pìš. pluku è. 48 z Nov. Mìsta n. Met. 21. kvìtna v noci povoláni do zbranì, zde na èetnické stanici vyzbrojeni a místními dopravními prostøedky (autobusem a auty) dopraveni do Deštné: Vilém Èervený z èp. 23, Josef Dusilek z èp. 91, Josef Kupka z èp. 64, Alois Matìjù z èp. 21, Alois Mòuk z èp. 43, Josef Netík z èp. 6, Josef Neugebauer z èp. 34, Cyril Novák z èp. 45, Alois Novotný z èp. 73, Jaroslav Pavlíèek z èp. 44 a Alois Preclík z èp. 53. Josef Poul Živina 1 a Pavel Klubrt Živina 2. S nimi odjel èetnický štáb. strážmistr Frant. Skrbek a èet. strážm. Frant. Macák. V 6 h ráno byli všichni na shromaždišti v Deštné. Pøidìleni byli stráži obrany státu na hranicích a sice od Masarykovy chaty až k Èernému køíži. Tìžkou službu stìžovalo ještì velmi nepøíznivé a silnì deštivé poèasí. 28. kvìtna darovala obec Dobré prkna, høebíky a lepenku, aby si naši vojáci mohli postavit strážnou boudu. Ta byla as v týdnu, 15

asi 200 m od Masarykovy chaty k Èernému køíži postavena a nazvána „Doberaèka“. Po šestinedìlní službì byli všichni vojíni propuštìni, avšak oba èetníci zùstali ve službì na hranicích dále a nepøetržitì až do podzimu. Dne 21. kvìtna v 6 h ráno byli povoláni další záložní vojíni: Frant. Hofman z èp. 85, Josef Mádr z èp. 107, Josef Mòuk èp. 43, Václav Netík èp. 49, Alois Škoda èp. 50, Václav Trojan èp. 72 z Dobrého, z Chmelištì pak Frant. Pilc èp. 19, Jindøich Pinkas èp. 26, Jan Trojan èp. 10, v 11 hodin pak Frant. Pospíšil, t.è. uèitel na zdejší škole a 22. kvìtna pak Frant. Poláèek z èp. 86. Ti všichni nastoupili službu u svých vojenských tìles a vrátili se domù asi za 4 nedìle. Ve spìchu byla obsílka urèená pro Frant. Hofmana èp. 85 doruèena Frant. Hofmanovi èp. 13. Tento také narukoval a vojákoval 14 dní, tj. do doby, než se omyl vysvìtlil. Dne 14. záøí ve 3 hod. ráno doruèeny povolávací lístky k okamžitému nastoupení do Dobøan, kde byla t.è. nejbližší vojenská posádka, na mimoøádné vojenské cvièení a pøidìleni ke službì na hranicích u Deštného: Samuel Andrš èp. 106, Václav Mráz èp. 9, Frant. Mòuk èp. 57, Josef Pohl èp. 11, Frant. Šteanides èp. 51 z Dobrého, Alois Šinták z Petrovic èp. 1 a Václav Marek èp. 16, Frant. Pilc èp. 19 z Chmelištì, Frant. Hazdra, uèitel m욝. školy. V 9 hodin dopol. pak povoláni ke svým vojenským tìlesùm Václav Netík èp. 49 a Václav Trojan èp. 72. Na øádném cvièení byli již Josef Franc èp. 90 a Frant. Netík èp. 47. Poslední podlehl 16. záøí v nemocnici ve Falknovì n. Ohøí zranìní utrpìnému ve výkonu služby od spoluvojína kamaráda Nìmce. Byl pøevezen do Dobrého a mìl zde 19. záøí pohøeb s vojenskou hudbou. Poruèík z dobrušské posádky položil na jeho rakev, která byla zahalena státní vlajkou, vìnec presidenta republiky. 17. záøí v 21 hod. veèer byli opìt povoláni vojíni stráže obrany státu. Byli to tentokráte: Vilém Èervený èp. 23, Josef Kupka èp. 64, Josef Matoulek èp. 57, Alois Mñuk èp. 43, Josef Neugebauer èp. 34, Alois Novotný èp. 73, Jaroslav Pavlíèek èp. 44, Alois Preclík èp. 53 a Vladimír Klubrt ze Živiny èp. 2. Vyzbrojeni byli opìtnì v Dobrém a dopraveni autem do Deštné. Službu konali zase na úseku od Masarykovy chaty k Èernému køíži. K vojínùm v okolí Deštné umístìným mohlo se na návštìvu a putovalo tam vždy, zvláštì v nedìli, mnoho lidí, manželek, pøíbuzných a známých. Služba vojákù na hranicích byla jedna z nejt잚ích a stálou pohotovostí vyèerpávající. Masarykova chata byla 21. záøí ve 4.30 hod. ráno napadena útoèným oddílem z øíšskonìmecké strany a pøi tom z èásti demolována. Zranìn byl vojín Josef Preclík z Hlinného èp. 30. Auto nájemce bylo docela spáleno. Veèer pak slyšeli jsme rádiem sdìlení vlády pøednesené hercem Národního divadla Zd. Štìpánkem, že Francie a Anglie nám doporuèily uèiniti Nìmecku žádané ústupky. Neuèiníme-li tak, pøestávají být našimi spojenci, oznaèí nás za útoèníky a tím i oni budou státi pak ve frontì proti nám. Byla to zpráva zdrcující a mnoho oèí ženských i mužských žalem slzelo. V žalosti i radosti hledá každý kamaráda a tak i u nás sešli se mladí i staøí, ne aby popíjeli, ale k smutné besedì. Hovoøeno mnoho tak i tak. V družnosti ulehèilo se bolu a žalu. Názor, že by bylo lépe èestnì zhynout v boji, než potupen žít, nebyl ojedinìlý. Události se støídaly každou skoro hodinu a dle toho, jakou dávaly možnost na obranu a udržení naší drahé republiky, byla nálada mezi sousedy smutnìjší a veselejší. 16

Vyhlášení mobilisace 23. záøí v 20.15 hod. radiem zapùsobilo, ale nepøekvapilo. Sousedé shlukovali se pøed budovami, ti co zítra odejdou zaøídili nejnutnìjší v hospodáøství, živnosti i domácnosti. Spánek každého byl pak jen polovièní. V 5 hodin ráno 24. záøí vyvìšeny mobilisaèní vyhlášky a v 11 hod. nebyl již ani jediný, mobilisovaný muž ve vsi. Na dráhu dopravovaly vojáky povozy i auta (autobus zùstal již v garáži, nebylo pro nìho šoféra). Evidenèní konì a vozidla odvádìny 25. záøí do Opoèna, 27. záøí pak odvedeno z obce 10 koní do selské vozby, rovnìž do Opoèna. 28. záøí odpoledne stalo se Dobré støediskem pro sestavování pracovních rot. Sešli se tu pracovníci z dalekého okolí. Tito byli opatøeni krumpáèi a lopatami a seøadìní v pracovní roty, odcházeli ke hranicím. Rota, v níž jsou doberští na Jedlovou pøes Chmelištì a Tulešov. Jeden povoz z Dobrého jede ssebou. Zavazadla dopravil jim na místo doberský autobus - majitel byl právì na 1/2 denní dovolené. V rychlosti blesku støídaly se události a každá z nich byla událostí dìjinnou. 29. záøí bylo nám naøízeno odevzdati na poštovní úøad rádia. Tato byla nám zase 2. øíjna vrácena. 30. záøí bylo proklamováno odstoupení všech èástí republiky, osídlených obyvatelstvem nìmecké národnosti, nìmecké øíši, polské obyvatelstvo republice polské. V našem kraji mìla zmìna hranic za následek pøemístìní vojska z hranic za Deštnou. pøes Dobré pøešel jeden prapor vojska, který byl pak delší èas umístìn ve Lhotì - Netøebì. 7. øíjna dostal øíd. uèitel státní menšinové školy v Mnichové, se sídlem v Lomech, rozkaz, aby vyklidil školu. Odstìhoval proto školní knihy a doklady i se stolem z uèebny do zdìjší školy. Zaøízení bytu pøestìhoval do zdejšího èp. 37 k Josefu Volfovi. 10. øíjna byl umístìn jeden oddíl S.O.S. na Chmelišti a to v èp. 7 a 16. Stravovali se z Dobrého od øezníka Josefa France. Oddíl s doberskými vojíny pøesídlil od Masarykovy chaty do Skuhrova n. Bìlou. Zdejší èetnické stanici dostalo se posily a byli sem pøidìleni následující èetníci: Št. stržm. Jaroslav Brož od 11. 10. do 25. 10. Št. stržm. Antonín Hofman od 11. 10. do 25. 10. strážmistr Rudolf Èernák ze st. Sloven. Volová od 30. 6. do 11. 10. strážmistr Josef Jánský ze st. Úpice od 25. 10. do 31. 1. 1939. strážmistr Jaroslav Zemánek od 26. 11. do 31. 1. 1939. strážmistr Jan Lapoš od 30. 10. odešel 1. 3. na Slovensko. Pøemístìni byli na zdejší stanici: štáb. strážmistr Matìj Smìták 28. 12. ze stanice Deštná strážmistr František Tmej 28. 12. ze stanice Deštná. Záložníky jak na Chmelišti, tak i ve Skuhrovì n. Bìl. vystøídali státní policisté, ale rovnìž jen na krátkou dobu. Z Chmeliš byla hlídka pøemístìna na Oseènici, kde zøízeno pozdìji oddìlení finanèní stráže. Doberští hoši od SOS demobilisovali 20. øíjna. Ostatní vojáci vraceli se domù porùznu v øíjnu a poèátkem listopadu. Pouze jeden, který byl pøidìlen službou na Slovensko, vrátil se až koncem listopadu. Øíšsko-nìmeètí vojáci za pomoci ordnerù obsazovali a sice: 10. øíjna urèili hranice za pilou Šlitrovou v Mnichové k soše P. Marie u Duzbabových, po aleji za 17

hájenku v Tulešovì, pak po silnici k Chmelišti, pøes Stiflink k Šedivinám a Plasnicùm. 11. øíjna posunuli hranici k „Zajícovu mlýnu“ a tulešovskému potoku (ohranièili tím pøesnì katastr osady Mnichové) zabrali i pilu Šlitrovu, od „Zajícova mlýna“ k Štiflinku po hranicích katastru obce rovensko - deštenské a rovensko - šedivinské. Na silnici v Tulešovì a na cestì ve Štiflinku udìlali záseky. 13. øíjna objevily se døevìné tabule na podstavcích s nápisem „Halt! Demarkationslinie“ a to už na Lomech, na místì, kde se stýká cesta lomecká s cestou ze „Staré návsi“ a selských lesù doberských. Tento den hlídali Nìmci hranici po cestì na Lomech (škola byla v øíši, statek Fr. Kuèery v ÈSR, starosta Josef Kuèera mìl obytné stavení v øíši, stodolu v ÈSR) po cestì pøes doberské lesy na zadní Chmelištì (Zadní Lomy) k Prázovì boudì a dále po cestì k Šedivinám. Obèanùm z Chmeliš za demarkaèní èáru nebránili však v cestì do Dobrého, ani zpìt k domovu s nákupem. 20. øíjna byla tabule „Halt! Demarkationslinie“ hned nad „Starou návsí“ a druhá na silnici Dobré - Tulešov, v místech kde odboèuje ze silnice cesta do Škodova a Mervartova lesa a do Rovného. Odtud tvoøila hranici linie ke Zlátence. Tím ocitla se pøevážná vìtšina doberských lesù obecních i selských za èárou. Tuto hranici ordneøi øádnì oznaèili tím, že každých 10 m osekali strom až do bìle. Od této doby bránili všem obèanùm za demarkaèní èárou v cestì dolù a nutili je, aby nakupovali na Deštném a prodávali svoje výrobky také tam. Tìžko se tam však kupovalo. Nebylo již na Deštném všeho zboží dostatek a proto naší doberští pøíslušníci kupovali v Dobrém a domù pøenášeli - pašovali. Na 25. listopadu ohlášena rozhranièovací komise, na kterou se strany nìmecké mimo nìkolika vojákù a ordnerù, byl vyslán jako nejvyšší inspektor øíšské finanèní stráže, se strany naší pal byli pøítomni: styèný dùstojník podplukovník Hartman z posádky dobrušské, okresní hejtman JUDr. Vožický, komisaø pol. správy JUDr. Stöcker, ins. finanèní stráže z Kounova , poruèík èetnictva Votruba, vrchní èet. strážmistr doberský Šašek, zástupci zúèastnìných obcí Dobré, Rovné, Lomy. Hranice stanovovány s ohledem na každou chalupu Nìmce, aby byla v øíši, ne tak na obyvatele chalup èeských. Hranice stanovena po cestì od chalupy Víchovy v Rov. Šedivinách pøes les k zadním Chmelištím. Zde však vyjmuty všechny pozemky katastru doberského. Hranice pøechází do zadních Chmeliš (Zadních Lomù) nad Starou náves, nejdoleji tam kde s cesty Stará Náves - Lomy odboèuje cesta do selských lesù. Odtud jde hranice „Syrovcem“, ne však po hranici katastru Lomy - Oseènice, nýbrž tak, aby celý majetek lomeckých obèanù patøil k øíši. Tímto rozhranièením, které má být koneèné, zùstalo obci Dobré z pøídìlových lesù pouze èást „Šimonovskᓠod obecní cesty na západ tj. asi 19 ha. Za hranicemi zùstává as 143 ha. Za úèelem obhospodaøování lesù za hranicemi podnikli 2 zástupci obce dvì cesty k øíšskonìmeckému hejtmanovi (Landrat) do Rokytnice v Orl. horách. Získali zde jen málo informací, hlavnì však adresu úøadu, na který se mají obrátit. Obec se však nevzdává nadìje docíliti toho, aby její celý lesní majetek pøipadl k Èeskoslovensku a podává žádost ke styènému dùstojníkovi, aby se o pøíznivé vyøízení pokusil. Za tím úèelem provedena výmìna pozemku p. Pohla z Mnichové nacházejícího se ve støedu lesa, za pole u hranic Mnichové. 18

OBEC DOBRÉ Kontrola plnìní programu zastupitelstva za rok 2003

1. Zajištìní elektrorozvodù ve spolupráci s VÈE k zástavbì RD po èp. 13 je zajištìno a provedeno. celkové náklady èinily 152 tis. Kè, podíl obce èinil 91 065 Kè. Zaøízení bylo zkolaudováno a zùstává v majetku VÈE. 2. Provedení výstavby pøeložky místní komunikace pro výstavbu RD po èp. 13 je rovnìž provedeno. Práce provedla fi Strabag Rychnov n. Kn. Zároveò byla odstranìna èást místní komunikace a zkrácen vodovodní øád, pøeloženo jedno svìtlo VO. Celkové náklady èinily 541 tis. Kè. 3. Zajištìní vybudování informaèního støediska v èp. 150 vèetnì úprav okolí a prostranství pøed èp. 150 z prostøedkù programu Sapard ve spolupráci s Euroregionem Glacensis se posouvá na rok 2004 z dùvodu zmìny zásad pro výbìrová øízení. Dotace z programu Obnovy venkova v èástce 200 tis. Kè byla z èásti využita na opravy MK v obci a úpravu støedu obce pøed èp. 150, které budou v souèasné dobì zahájeny. 4. Provedení II. etapy zalesnìní nelesních ploch ve vlastnictví obce je provedeno. Celkem bylo zalesnìno 5,73 ha nelesní pùdy celkovými náklady ca 410 tis. Kè. Na 4,74 ha byla obdržena dotace 284 tis. Kè, na dalších 0,99 ha dotace ve výši 30 tis. Kè. Je vydáno rozhodnutí o pøevodu pozemkù ze ZPF do LPF a toto je katastrálním úøadem provedeno. 5. Koneèné schválení územního plánu obce se opìt posouvá, a to na 1. Q. roku 2004 z dùvodù zmìn stavebního zákona a z toho vyplývajících nových vyjádøení dotèených orgánù a organizací. Dokonèení zajišuje fi. Acron Rychnov n. Kn. ing. Nováková. 6. Zajištìní vydání územního rozhodnutí na areál koupalištì je provedeno a územní rozhodnutí vydáno. Na základì všech podkladù rozhodnutí vydal stavební úøad Dobruška. 7. Založení obchodní spoleènosti Lesy Dobré, s.r.o. je provedeno. Na základì požadavku zastupitelù ze dne 29. 5. probìhlo informaèní a objasòující zasedání dne 25. 9. Po tomto jednání bylo schváleno založení obchodní spoleènosti Lesy Dobré, s.r.o. Dále byly jednohlasnì schváleny orgány a funkce spoleènosti. Jednatel spoleènosti: ing. Josef Šafáø. Dozorèí rada: Milan Práza, Jiøí Kleiner, ing. Karel Ondráèek. Prokurista: Ladislav Michl. 19

Spoleènost má 5 živnostenských listù: 1 - poskytování služeb pro zemìdìlství a zahradnictví; 2 - lesnictví, tìžba døeva a poskytování služeb v myslivosti; 3 - specializovaný maloobchod; 4 - poskytování technických služeb. Ve funkci odpovìdného zástupce pro výkon tìchto živností je Bc. Ladislav Michl. 5 provozování vodovodù a kanalizací pro veøejnou potøebu. Odpovìdný zástupce pro tuto živnost je ing. Karel Paštika. Dne 11. 11. 2003 byla notáøsky sepsána zakladatelská listina. Dne 13. 11. byl složen základní vklad ve výši 200 tis. Kè. Dne 11. 12. byly vydány živnostenské listy a spoleènost byla zapsána do obchodního rejstøíku. Dne 19. 12. bylo vydáno osvìdèení o registraci FÚ Dobruška. 8. Dne 14. 10. 2003 zastupitelstvo rozhodlo o zaøazení do programu o zøízení dvou vrtù pro posílení vodovodní soustavy obce. Na základì geologického prùzkumu byla vytipována dvì místa pro provedení prùzkumných vrtù. Vrtné práce provedla fi. Vodní zdroje - vrtné práce Statiòany. V pøípadì dostateèné vydatnosti a po provedení všech rozborù a zkoušek se pøedpokládá pøipojení k soustavì na jaøe 2004. Pøedpokládané náklady vrtù ca 325 tis. Kè. Skonèení tìchto prací prosinec 2003.

Hospodaøení obce za rok 2003 Pøíjmy:

DPFO - závislá èinnost DPFO - sam. výdìl. èinnost DPFO - kapitálové výnosy daò z pøíjmù PO daò z pøíjmù PO - obec daò z pøidané hodnoty správní poplatky poplatky za komunální odpad poplatky ze psù užívání veø. prostranství poplatky z ubytování daò z nemovitostí dotace pøevody z vlastních fondù obchod - nájemné vodné byty - nájemné poplatky z hrobù náj. z nebyt. prostor prodej pozemkù úroky 20

rozpoèet v tis. Kè

950 250 60 1 000 216,45 1 580 2 250 10 15 2,5 430 165,65 400 60 308 35 6 55 10 11

plnìní v Kè

954 728 385 252 62 234 1 073 737 218 860 1 608 863 3 860 244 780 8 450 171 654 2 715 354 960 165 650 268 054 51 315 361 566 38 731 4 773 56 971 28 398 9 235

Výdaje:

obchod silnice pitná voda kanalizace mateøská škola základní škola knihovny kultura kulturní komise výstavba inž. sítí územní plánování zdravotní støedisko byty veøejné osvìtlení komunální služby svoz odpadu høbitov veøejná zeleò hasièi zastupitelské orgány místní správa tìlovýchova pøíspìvek DSO služby bank

Zùstatek úètu k 31. 12. 2003 Hospodáøská èinnost - les Výnosy Náklady

Zùstatek úètu k 31. 12. 2003

rozpoèet v tis. Kè

25 600 537 50 2 433 3 995 20 40 20 100 20 20 10 250 630 400 10,3 190 100,4 659,8 604,15 350 22,3 20

623 337,45 Kè

plnìní v Kè 17 643 538 27 2 549 4 038 29 28 24 93

317 305 429 902 442 965 461 990 074 065 0 12 096 3 237 244 415 536 144 402 051 445 218 039 112 845 719 243 561 860 324 050 22 302 18 374

1 801 464 Kè 1 852 952 Kè

626 023,91 Kè

Hospodaøení v lesích v roce 2003

Celková výmìra lesní pùdy k 1. 1. 2003 èinila 368,16 ha. Zalesnìním nelesních ploch v roce 2003 o výmìøe 6,05 ha se zvýšila na 374,21 ha, což byl stav k 31. 12. 2003. Výše tìžeb v roce 2003 dosáhla 1 626 plm døevní hmoty. Z toho bylo 1 427 plm jehliènaté døevo a 199 plm listnaté døevo. 21

Z celkové výše tìžeb byla tìžba úmyslná ve výši 1 029 plm a tìžba nahodilá ve výši 597 plm. Z tìžby nahodilé bylo 390 plm tìžby živelné a 207 plm tìžby hmyzové, tj. kùrovec. Složení sortimentù z jednotlivých tìžeb Døevo jehliènaté: - surové kmeny = 945 plm, prodány za 519 tis. Kè. - výøezy III. tø. jakosti = 777 plm, prodány za 1 010 tis. Kè. - palivo = 29 plm prodáno za 10 tis. Kè Døevo listnaté: - surové kmeny = 140 plm, prodány za 49 tis. Kè. - výøezy III. tø. jakosti = 57 plm, prodány za 46 tis. Kè. - palivo = 2 plm prodáno za 1 tis. Kè. Zalesòování, vèetnì nelesních ploch, bylo provedeno na ploše 7,40 ha v následujícím složení, výmìrách a poètu sazenic: - smrk ztepilý - 4,16 ha, 21 tis. ks. - buk lesní - 1,66 ha, 15,5 tis. ks. - olše lepkavá - 1,58 ha, 3,9 tis. ks.

Probírky byly provedeny na 10,76 ha, z toho 1,72 ha do 40 let vìku. Proøezávky byly provedeny na 32,81 ha. Ožínání buøenì na 25 ha. Nátìry proti zvìøi na 27 ha. Postøik proti klikorohu na 2,2 ha. Od 1. 1. 2004 byla uzavøena nájemní smlouva s fi. Lesy Dobré, s.r.o., která bude provozovat správu lesù ve vlastnictví obce a pøípadnì zajišovat práce pro obèany po zavedení a zajištìní provozu. Ladislav MICHL

Program zastupitelstva obce Dobré na rok 2004

1. Pøipojení vodovodních vrtù na vodovodní øády. Zajištìní PD na vystrojení a zajištìní vrtù, zpracování elektroinstalace, zajištìní povolení odbìru podzemních vod, zajištìní stavebního povolení. Pøedpokládané náklady ca 550 tis. Kè. 2. V souvislosti s pøipojením vrtù vydání nových povolení odbìrù vod z ostatních zdrojù. Zpracování provozního øádu vodovodù, pasporty vodovodu, zákresy øádù do map, vše v souladu s novými zákony. Vyhlášení nových ochranných pásem. Pøedpokládané náklady ca 50 tis. Kè. 3. Úpravy kuchynì koupalištì v Dobrém. Zajištìní projektu úprav, schválení hygienou, stavební úpravy s tím související, úpravy vybavení, vše dle nových zákonù a pøedpisù. Pøedpokládané náklady 150 tis. Kè.

22

4. Rekonstrukce a oprava støechy v Rovném na budovì obce. Je požádáno o dotaci z programu obnovy venkova ve výši 50 % nákladù. Pøedpokládané náklady 180 tis. Kè. 5. Zajištìní PD na nové využití podkroví v èp. 150 a zmìnu projektu pøed dokonèením stavby. Jednat se bude o prostorách pro OÚ, ordinaci lékaøe a byt. Pøedpokládané náklady ca 150 tis. Kè. 6. Zajištìní vybudování informaèního støediska v èp. 150, které bylo pøeloženo z roku 2003. Toto z prostøedkù programu Sapard ve spolupráci s Euroregionem Glacensis. 7. Øádné zajištìní voleb do Evropské unie v èervnu a zajištìní voleb do krajského zastupitelstva na podzim.

Rozpoèet obce na rok 2004 Pøíjmy (v tis. Kè)

Výdaje (v tis. Kè)

celkem .................................... 6 239,21

celkem .................................... 6 240

DPFO - záv. èinnost .................. 860 DPFO - sam. výdìl. èin. ............ 300 DPFO - kap. výnosy .................... 55 daò z pøíjmù PO ......................... 950 daò z pøíjmù PO - obec ............. 320 daò z pøidané hodnoty ............ 1 510 daò z nemovitostí ...................... 355 správní poplatky ............................ 2 popl. za kom. odpad .................. 250 poplatky ze psù .............................. 8 užívání veø. prostranství .............. 15 poplatky z ubytování ...................... 2 dotace ........................................ 217,21 pronájmy majetku ...................... 400 obchod - nájemné ........................ 50 byty - nájemné ............................. 35 poplatky z hrobù .......................... 10 nájemné z nebyt. prostor ............. 55 úroky ............................................ 10 vratka pùjèky .............................. 150 nájemné od SK ............................ 50 prodej pozemkù ........................... 80 zapojení zùstatku 2003 ............. 555

obchod ......................................... 40 silnice ......................................... 300 pitná voda .................................. 550 kanalizace .................................. 150 mateøská škola .......................... 730 základní škola ............................ 550 knihovny ....................................... 20 kultura .......................................... 80 kulturní komise ............................ 20 územní plánování ........................ 20 zdravotní støedisko ...................... 20 byty .............................................. 30 veøejné osvìtlení ....................... 350 komunální služby ....................... 890 svoz odpadu .............................. 350 høbitov .......................................... 10 veøejná zeleò ............................. 150 hasièi .......................................... 100 zastupitelské orgány .................. 700 místní správa ............................. 540 tìlovýchova ................................ 520 pøíspìvek na kostel ................... 100 pøíspìvek DSO ............................ 20

23

ŠKOLY Mateøská škola

Mateøská škola Dobré byla k 1. 1. 2003 pøevedena jako pøíspìvková organizace a školní jídelna jako její souèást. Tato zmìna vychází z pøílohy zákona O správì a samosprávì obcí. Vstup mateøské školy do právní subjektivity znamenalo pøevedení kompetencí z okresního úøadu na øeditelku školky. S tím bylo spojeno velké množství práce, vytváøení velkého množství dokumentù, navazování kontaktù s úøady (ÈSÚ - IÈO, Krajský, Mìstský Dobruška - odbor školství, finanèní, Obch. soud, OSSZ, ÚP, ZP), s rùznými subjekty, s dodavateli, s pojišovnou, bankami apod. Vzniklo nám vlastní úèetnictví. Mzdovou úèetní a úèetnictví pro naši organizaci vykonává pracovnice Sportovního klubu Dobré. Mnoho nové práce vzniklo spojením se školní jídelnou a seznamováním se s její problematikou a pøedpisy. K právní subjektivitì jsem absolvovala nìkolik školení a ještì nyní poznávám zákony a vypracovávám vnitøní pøedpisy. Tato zmìna znamená, že jsem více úøednicí než pedagogem, že mám veškerou zodpovìdnost, ale pravomoce omezené financemi. Problémy jsem øešila v „poklusu“ a snažila se ve spolupráci s øeditelkou ZŠ a se svým kolektivem, aby veškerá práce byla ve prospìch dìtí. Jsem vdìèná všem, kteøí mi v této nelehké situaci pomáhali a velmi jim dìkuji. Zøizovatel je Obecní úøad Dobré, který nám na základì zákona poskytuje finance na provoz a pøevádí finance na platy z krajského úøadu. Rozpoèet od obce na provoz byl stejný jako v minulém roce. Díky šetøení nám staèil, i když do nákladù musíme zahrnovat i služby spojené s úèetnictvím. Aby organizace se školní jídelnou uspìla, musíme splòovat všechny požadavky na základì nových hygienických vyhlášek. Znamená to provádìt úpravy v kuchyni a opravy, kterých se stárnutím budovy pøibývá. I když provádíme jen nejnutnìjší opravy, znamená to finanèní náklady. Mateøská škola slouží už dvacátý druhý rok nejmenším obyvatelùm Dobrého a okolí. Je dvoutøídní. Provoz je od 6.15 do 16.00 hodin. Od ledna byl poèet zapsaných dìtí 47. Od záøí do prosince vzrostl poèet na 50 dìtí ve vìku 2,5 až 7 let. Do ZŠ odešlo 10 pøedškolních dìtí. O dìti peèovaly 4 pedagogické pracovnice - Hana Poláèková, zástupkynì øeditelky, Eva Ševcová, Alena Neugebauerová a Vladimíra Paštiková, øeditelka - všichni na 100 % úvazku. Od šk. roku 2001 - 2002 máme smíšená oddìlení. O poøádek, èistotu prádla a o topení se starala pí. školnice Vladimíra Fléglová. S chutí nám pomáhala s organizací nároènìjších akcí. 24

Pøivádìla a odvádìla dìti k autobusu smìr Podbøezí. S rozkládáním lehátek pomáhala pí. Táòa Razgonjaevová. Opravy a údržbu nám zajišoval údržbáø OÚ pan Zdenìk Flégl. Panu Bohuslavu Markovi, který odešel do dùchodu, velmi dìkujeme za práci pro MŠ a ŠJ a pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti v nadcházejících letech. Nový údržbáø pan Flégl nám už také šikovnì vyøešil spoustu problémù a dobøe se stará i o úpravu keøù a trávníku na školní zahradì. Budova je vytápìna plynem - propan butanem, máme vlastní kotelnu. Budova zaznamenala už mnohá vylepšení a opravy, ale stále setrvávají nìkteré problémy. Rovnou støechou do budovy stále zatéká a uniká znaèné množství tepla. O tom nás pøesvìdèuje o nìkolik stupòù nižší teplota v horním oddìlení. Èást tepla uniká starými døevìnými okny ze západní a severní strany, kterými rovnìž zatéká pøi každém vìtším dešti. Povrchy balkonù jsou ve velmi špatném stavu a zatéká jimi do budovy. Proto je se starostou domluvena oprava na pøíští rok. Oplocení kolem školky potøebuje natøít. Pro zvýšení bezpeènosti dìtí a majetku byly hlavní dveøe opatøeny zabezpeèovacím zaøízením a instalována bezpeènostní klika v chodbì 2. oddìlení. V tìlocviènì máme konstrukci na velké gymnastické míèe. Na základì nové vyhlášky è. 107 o hygienických požadavcích na MŠ nám p. Flégl natøel stìny prádelny, aby byly omyvatelné a splòovaly požadavky. Vìtšinu požadavkù této vyhlášky naše MŠ splòuje. V èervenci byla vymalována èást MŠ a tìlocvièna, kde byl nevyhovující koberec vymìnìn za nový. Z bezpeènostních dùvodù byly opraveny schody - nové gumové pruhy + barevné rozlišení. Pan Vlétl st. nám opravil venkovní hraèkárnu, kde z dùvodu vzlínání vlhka opadalo obložení. To bylo nahrazeno sanaèní (infuzní) omítkou. Nové nátìry zamìstnanci provedli na zábradlí u balkónù a na venkovním domeèku. Firma Kerson nám opravila èást støechy na MŠ, kde nejvíce zatékalo a instalovala chybìjící žebøíky jako pøístup na støechu. Pro práci s dìtmi byly instalovány do každého oddìlení poèítaèe, na kterých mohou pracovat i dìti. Zakoupen byl radiomagnetofon pro cvièení pøi hudbì do tìlocvièny. Školní jídelna je od 1. 1. 2003 souèástí našeho zaøízení. Pracuje zde 5 žen na èásteèné úvazky, 1 vedoucí stravování pí.M. Reichrtová, 1 vedoucí kuchaøka V. Frimlová a 3 kuchaøky M. Frymlová, Z. Poulová a T. Razgonjaevová. Kapacita kuchynì je naplnìna, zapsáno je 175 strávníkù. Vaøí se obìdy pro dìti ZŠ Dobré, ZŠ Podbøezí a MŠ Dobré, pro které se pøipravují ještì dopolední a odpolední svaèiny. ZŠ Dobré má výdejnu jídel, kam kuchaøky obìdy musí pøevážet a vydávat. ZŠ Podbøezí si pro obìdy jezdí do kuchynì. Pro provoz školní jídelny platí od 1. 7. 2003 nová vyhláška è.108, kterou však v nìkolika bodech nesplòujeme. Aby provozovna nebyla zavøena a dìti se zde mohly nadále stravovat, podali jsme žádost na Krajskou hygienickou stanici o udìlení výjimky. Dva roky máme èas na úpravy a od roku 2005 musí školní jídelna odpovídat všem požadavkùm. Již nyní jsme zaèali s úpravami. Byly zakoupeny nádoby z nerez oceli, vymìnìn starý dvoudøez za nerezový a namontovány bezdotykové baterie s umyvadly. Byly provedeny nové nátìry radiátorù a výmìna sítí v oknech potravinových skladù.

25

Pedagogická práce MŠ má na základì RÁMCOVÉHO PROGRAMU pro pøedškolní vzdìlávání vypracovaný Školní vzdìlávací program „Pojïte si hrát“, dlouhodobou koncepci a Minimální preventivní program. Na základì tìchto materiálù uèitelky vypracovaly v letošním roce Tøídní vzdìlávací program. Snažíme se, aby dìti mìly prostor pro hru, pro tvoøivou èinnost a aby byly spokojené. Pøedškolní vìk je velmi významné období, kdy dítì je otevøené veškerému poznávání, konání a je velmi uèenlivé. Pøedškolní vzdìlávání ovlivòuje celou osobnost dítìte, poskytuje základy pro zdravé sebevìdomí a sebejistotu, uèí dítì být samo sebou a zároveò se pøizpùsobovat ostatním dìtem, životu ve spoleènosti, poskytuje základy pro celoživotní uèení i základy chování a jednání v duchu základních lidských a etických hodnot. Dítì v MŠ získává osobní samostatnost a schopnost projevovat se jako samostatná osobnost pùsobící na své okolí a uèí se komunikovat a spolupracovat se svými vrstevníky. Každá uèitelka se zamýšlela nad svou prací a na konci šk. roku pøedala hodnocení, ve kterém odráží dùležitost rùzných èinností a dùležitost dítìte jako centrální objekt své práce. Proces vzdìlávání probíhá v prùbìhu celého dne, pøi všech èinnostech a ve všech situacích. Dìti se uèí pøedevším pozorováním, na základì praktické zkušenosti a pøímými zážitky. Dítì by nemìlo mít pocit, že se uèí, že je nìkam tlaèeno. Vzdìlávací aktivity obsahují prvky hry a tvoøivosti, podnìcují radost z uèení, zájem o získávání zkušeností a ovládání dovedností. Nejdùležitìjší z naší práce bude získat dùvìru dítìte tak, aby se cítilo dobøe „jako doma“. Uèitelky se snažily dodržovat dobu pobytu venku, více využívaly školní zahradu pøi pobytu venku - na jaøe a v létì pokud poèasí dovolilo již od rána až do odpoledne, v zimì i odpoledne k pekáèování a lyžování. Týdenní plány si uèitelky pøipravují na rùzné téma, napø. „My tøi králové“, kdy dìti popøejí všem štìstí a zdraví. Pøíznivé snìhové podmínky jsme využívali k „Zimním sportùm a radovánkám“ - hry na snìhu, stavìní snìhulákù, pekáèování, lyžování, kdy pøi jízdì na bìžkách jsme uskuteènili nìkolik výletù do okolí MŠ. Další témata byla „Mrazík cení zoubky“, „Kde bydlí ptáèci“, „Košík plný pohádek“ a „Za zvíøátky do lesa“. Prostor pro fantazii a pøedstavivost pøi výzdobì tøídy, výrobì masek a kostýmù dostaly dìti pøi pøípravì „Masopustního veselí“. Naše snaha byla zakonèena „Masopustním rejem“ s rodièi, kdy se z našich dìtí staly víly, princezny a rùzná zvíøátka. Pøi té pøíležitosti si dìti zasoutìžily, zatancovaly, zazpívaly a pochutnaly na dobrých koblížkách, které nám usmažily paní kuchaøky. Téma „Kniha - pøítel èlovìka“, kdy si prohlížejí knihy, uèí se s nimi zacházet, peèovat o nì, poslouchají pohádky, pøíbìhy, øíkadla, hrají si na básníky, byl zakonèen návštìvou Dìtské knihovny v RK. Pøed Velikonocemi pøi akcích „Jaro už je tu“, „Zapleteme proutek k proutku“, „Já jsem malý koledníèek“ se dìti seznámily s lidovými zvyky - barvení vajíèek, peèení beránka, pletení pomlázky a na zahradì bylo „dívèí koledování“ a „kluèièí koledování“. Pohádkami o „Koèièce Majdì“ jsme zaèaly téma „Pozor, hoøí“. Dìti se seznámily s nebezpeèím ohnì a navštívili Hasièe v RK. Den otevøených dveøí a Zápis pro školní rok 2003 - 2004 probìhl v dubnu. Bylo zapsáno 11 dìtí a každé dostalo dáreèek od kamarádù a uèitelek. 26

Slavíme velikonoce.

Foto: archiv MŠ.

Z výletu na zámek Opoèno.

Foto: archiv MŠ.

27

Jarní téma byla: „Jak kapka vody cestovala“, „Co jezdí, létá, plave?“, Hádej, hádej, hadaèi“, „Brouèci kolem nás“, „Máme rádi zvíøata“, „Poznáváme svìt“, „Pøijela pou“. Poslední mìsíc pøed prázdninami byl ve znamení pøipravit dìtem co nejvíce radosti. Byl jsme na výletì v ZOO ve Dvoøe Králové nad Labem, v zámeckém parku v Èastolovicích, pøedškoláci se vydali autobusem na výlet do Opoèna. Tady se prošli zámeckou oborou, kde se zastavili u rybníka, nakrmili kaèenky a labutì. Zpìt jeli vláèkem do Dobrušky a potom autobusem do Dobrého. K veèeøi si opekli buøty, a pak prožili tzv. „Tuláckou noc“ - spali bez rodièù v MŠ. S pomocí rodièù a sponzorù celý kolektiv MŠ pøipravil pro všechny dìti „Doberský pohádkový les“ s bohatou tombolou, opékáním, plný soutìží a pøekvapení. Na konci èervna jsme se slavnostnì rozlouèili s pøedškoláky, kteøí dostali vysvìdèení, dáreèky, knihu. Pøedali jsme je pí. uè. Vidlákové, která je pøivítala, podarovala a pøednesla s dìtmi ZŠ flétnový koncert. V záøí pokraèovala práce s dìtmi na téma: „Mraveneèek ve školce“, kdy dìti dostaly na uvítanou dáreèek, „Na dvoreèku u babièky“, „O malé zahrádce plné velkých pøekvapení“ a zároveò jsme plody podzimu vystavovaly u vchodu na štaflích, „Ovocný týden“ s výrobou výborného ovocného salátu, „Vítr fouká - lístek padá“, „Výlet do øíše pohádek“ nebo „Jdeme na vandr s vejcem Kryštofem“, pøi kterém jsme výletovali. Divadlo v Rychnovì n. Kn. jsme spojili s procházkou v podzimním zámeckém parku v Èastolovicích, kde jsme sbírali plody a krmili zvíøátka. A než jsme se nadáli, bylo tady „O posvícení, všechno to voní“, kdy jsme si s dìtmi s pomocí kuchaøek upekli posvícenské koláèe. „Svátek svatého Martina“ se nám vydaøil a dìti si vlastnoruènì upekly martinské rohlíèky, které si v košíèku odnášely domù s tím, aby daly ochutnat rodièùm a sourozencùm. „Advent“ je pøíjemné období oèekávání a aby nám èas rychle utíkal, každý den jsme si posedìli u adventního vìneèku a otvírali jedno pøekvapení z adventního kalendáøe, který jsme pøipravili s pomocí rodièù. Se ZŠ jsme navštívili výstavu betlémù v Tøebechovicích p. O. a prohlédli si vánoènì vyzdobený zámek Hrádek u Nechanic. Do školky pøišel i Mikulᚠs èerty a andìly. Dìti jim zazpívaly a zatancovaly. Za odmìnu dostaly nadílku, kterou nám pøipravily Potraviny Dobré ve spolupráci s paní Prázovou. S chutí si dìti napekly a ozdobily vánoèní perníèky. Pøi posezení u vánoèního stromku pøi „Vánoèní besídce“ si dìti nejprve poslechly, jak to bylo døíve, pøipomnìly si lidové zvyky, zazpívaly si koledy, zasoutìžily a pohrály si s novými hraèkami. Radost z bohaté nadílky byla veliká. V doberském kostele jsme si spoleènì se školáky zazpívali vánoèní koledy. Pøi realizaci témat se snažíme, aby dìti poznávaly na základì prožitku a vše bylo ve spojení s dalšími èinnostmi: pohyb, hudba a zpìv, výtvarné èinnosti, pracovní - støíhání, lepení apod., cvièení všech smyslù, øeèi a jazyka, myšlení, pamìti, fantazie, mravù - sebeobsluha, spolupráce, slušnost..., vždy s ohledem na bezpeènost a zdraví dìtí. Nadstandardní nabídka MŠ Dobré - nespavý režim, pro starší dìti spojen s nadstandardní nabídkou práce v kroužcích - výtvarný kroužek + seznamování s anglickým jazykem - H. Poláèková - rukodìlný + grafomotorika + seznamování s matematikou - E. Ševcová 28

-

hudebnì pohybový + poznávání - A. Neugebauerová logopedie + jazyková výchova - V. Paštiková seznamování se s poèítaèem a hrou na poèítaèi „T̊ÍME SE DO ŠKOLY“ plavání - 10.lekcí - zakonèeno Mokrým vysvìdèením - výuku zajišuje plavecká škola - lektorka J. Hladíková - lyžování na bìžkách - uèit se sjíždìt menší kopeèky, projíždìt „tunelem“, vystupovat rovnì, bokem i „stromeèkem“a absolvování nìkolika výletù do okolí - V. Paštiková - rozvoj kultury a umìní - návštìva knihovny, výstav v Pedagogickém centru v RK, shlédnutí dìtských divadel v Rychnovì n. Kn.: „Jak Tonda léèil rohatou princeznu“, „O Krteèkovi“, „Obušku z pytle ven“, „O Popelce“, „Nápady myšky Terezky“, „Jak šlo vejce na vandr“, „O zvìdavém slùnìti“, „Pohádky ze zahrádky“, „Jak se vánoèní skøítek Vloèka rozzlobil na princeznu Olinku“, hudebních pøedstavení: „Výlet“ s Pavlem Novákem v Rychnovì n. Kn., koncert dìtí v ZUŠ v Dobrušce a divadla v MŠ - „Tygøík Péa“. Spolupráce S rodièi je nejdùležitìjší a vìtšinou se daøí, èinnosti dìtí si rodièe prohlížejí na nástìnkách, informujeme je listem „Mateøinka“, pøi besídkách, pomáhají nám s akcemi, sponzorováním, pøinášením odpadového materiálu, mají k dispozici knihovnièku odborné literatury o výchovì dìtí. Se základní školou dìláme spoleèné akce, jezdíme na dìtská divadelní pøedstavení, vítáme pomoc starších dìtí pøi soutìžích na Doberském pohádkovém lese, pøedškoláci poznávají výuku v 1.tøídì ZŠ. S OÚ, který nám vytváøí finanèní podmínky pro provoz zaøízení a provádí opravy a naše dìti zase vystupují se svým programem na OÚ v Dobrém pøi pøíležitosti „Vítání obèánkù“ a „Zlaté svatbì“ - pí. uè. Neugebauerová. Spolupracujeme s Pedagogickým centrem, kde se vzdìláváme na semináøích, s PPP v Rychnovì n. Kn., s logopedkami, s odborem školství pøi MÚ v Dobrušce, s kterými jednáme o mzdových rozpoètech a spolupracujeme s dalšími úøady a institucemi. Všem, kteøí nám pomáhali a pomáhají pøi výchovì našich dìtí, dìkujeme.

Vladimíra Paštiková, øeditelka MŠ

29

Základní škola

Naše škola, stejnì tak jako ostatní základní školy, je od 1. 1 . 2003 z rozhodnutí Ministerstva školství, právním subjektem. Naším zøizovatelem je Obec Dobré, která je tudíž hlavním poskytovatelem financí na provoz školy. Druhým zdrojem penìz je MŠMT. To financuje uèebnice, školní pomùcky, platy školských zamìstnancù. Právní subjektivita pøinesla školám mnohonásobný nárùst administrativy, což vedení zvláštì malých škol znaènì zatìžuje nejen èasovì ale i finanènì. Pracujeme v programu Zdravá škola, jsme souèástí Evropské sítì Zdravých škol, do níž jsme se zapojili v únoru 1992. Snažíme se podporovat zdraví našich žákù po stránce psychické i fyzické. Nabízíme jim širokou a pestrou škálu zajímavých èinností sportovních i naukových, možnost seberealizace, pocitu úspìchu, uspokojení a zvýšení zdravého sebevìdomí. Úspìchy našich žákù ve škole a posléze i v životì nás tìší a rádi se s nimi setkáváme. Zaèátek kalendáøního roku bývá ve znamení vánoèních prázdnin, je plný radosti z dárkù a dojmù, se kterými je tøeba se podìlit se spolužáky. Že se blíží pololetí a s nim i hodnocení píle žákù v podobì vysvìdèení, musí mnohým uèitelé soustavnì pøipomínat a povzbuzovat je k uèení. Letos k jednomu dni pololetních prázdnin pøibyl hned týden jarních prázdnin. Zbýval nám týden na dokonèení pøíprav na tradièní spoleèenskou událost, školní ples SRPD - Sdružení rodièù a pøátel dìtí. Pøi jeho pøípravì se spojily síly kantorù, žákù, rodièù, sponzorù i veøejnosti a všem patøí nᚠdík. Letos se konal 15. 2. 2003 s námìtem „Na hradì DOBERŠTEJN“. K tomuto tématu jsme zamìøili výtvarnou èinnost žákù, vyzdobili taneèní sál, pøipravili pøedtanèení. O bohatou tombolu se postarali rodièe žákù a sponzoøi. Na obou stupních ZŠ, k radosti všech dìtí, jsme uspoøádali Sportovní den na lyžích, saních, pekáèích i bruslení na Zimním stadionu v Novém Mìstì nad Metují. K ekologickým aktivitám patøila beseda „Vodní svìt“ s výstavou živoèichù, beseda s ukázkou živých dravcù, úklid veøejného prostranství „na place““ a u OÚ, v neposlední øadì poznávací zájezdy žákù na Pálavu, do Èeského ráje, do zámku a obory v Èastolovicích, na Rozkoš a do Ratiboøic. Nároènou na organizaci, ale zdaøilou akcí s bohatým kulturním programem, módní pøehlídkou „kosmického vìku“, sportovními soutìžemi a ukázkou rukodìlných výrobkù žákù I. i II. stupnì ZŠ, byla Zahradní slavnost 17. 5. 2003 na školní zahradì u II. stupnì ZŠ. Obèerstvení pro návštìvníky jsme zajistili s pomocí ochotných a obìtavých rodièù. Pro zájemce jsme pøipravili prohlídku školy s prùvodci a „odborným“ komentáøem, tím jsme pøedstavili veøejnosti dokonèený projekt Moøský svìt, kterým si žáci zpestøili školní prostøedí. Ke 30. 1. 2003 probìhl zápis žákù do 1. roè. ZŠ, na který pøipravily paní uèitelky se žáky I. stupnì krásnì vyzdobené prostøedí, spoustu dárkù a doprovod pohádkových postav. Zapsáno bylo 9 žákù, do školy jich nastoupilo 8, jednomu byl na doporuèení OPPP povolen odklad školní docházky. 9. roèník úspìšnì ukonèilo 11 žákù, všichni byli pøijati k dalšímu studiu do zvolených oborù dle svého zájmu. I to je dobrou vizitkou školy. S odcházejícími 30

žáky 9. roè. se spoleènì louèíme již tradiènì bohatým kulturním programem a dáreèky, které pro nì pøipraví ostatní spolužáci. Odcházející devát’áci pozvou své rodièe, všechny uèitele, zamìstnance a hosty, všem podìkují slovy i kytièkou. Pøi organizaci všech spoleèných akci nezapomínáme ani na naše budoucí žáèky - žáky MŠ Dobré, které zveme k úèasti bud’ jako diváky, nebo aktivní úèastníky programu. Ke konci škol. roku 2002/2003 ze 128 žákù prospìlo 127, jeden žák opakoval roèník: Z 56 žákù II. stupnì prospìlo s vyznamenáním 16 žákù, tj. 25 %. Na I. stup. byla udìlena 46 žákùm pochvala z celkového poètu 72 žákù. Po hlavních prázdninách nastoupilo celkem 125 žákù. Na I. st. 56 žákù do tøí tøíd, spojen byl 1. a 4. roèník, 2. a 3. roèník, 5. roè. byl samostatný. Na II. st. nastoupilo 69 žákù do ètyø tøíd, 4 samostatné roèníky. Školní družinu navštìvovalo 25 dìtí. Školní družina - vychovatelka A. Dostálová 1. tø. (1. + 4. roè.) - tø. uè. M. Vidláková 2. tø. (2. + 3. roè.) - tø. uè. L. Hovorková 3. tø. (5. roè.) - tø. uè. B. Kubcová 6. tø. (6. roè.) - tø. uè. D. Michlová, od listopadu H. Švandová 7. tø. (7. roè.) - tø. uè. L. Preininger 8. tø. (8. roè.) - tø. uè. L. Plšková 9. tø. (9. roè.) - tø. uè. J. Ptáèek (výchovný poradce) na èásteèný úvazek J. Netíková øeditelka ZŠ B. Rašková, od listopadu J. Netíková RPU (reedukaci poruch uèení) zajišovala I. Moravcová a L. Hovorková Od listopadu nastoupila na èásteèný úvazek H. Milotová.

Opìt se rozjela povinná výuka i zájmové aktivity naplno, napø. sportovní hry, informatika - internet, hra na flétnu, filatelie, stolní tenis, výtvarný a myslivecký kroužek aj. V regionálním projektu Nejen sportem proti drogám spolupracujeme se ZŠ Skuhrov n. Bìl. a Deštné v Orl. horách, organizujeme spoleèné soutìže, napø. v lyžování, fotbalu, stolním tenisu aj. Žáci se zúèastòují i okresních soutìží, napø. v atletice, vybíjené, softbalu, florbalu aj., mnohdy díky ochotným rodièùm, kteøí obìtavì dopraví zdarma závodníky na závodištì. Žáci I. stupnì jezdí každoroènì na výuku plavání do bazénu v Dobrušce. Pro žáky 7. roè. organizujeme každoroènì lyžaøský výcvik. Žáci I.stupnì ve spolupráci s MŠ jezdili na divadelní pøedstavení do Rychnova n. Kn., pro žáky II. st. jsme uspoøádali zájezd do Klicperova divadla v Hradci Králové na vánoèní pøedstavení Ježíškova košilka, návštìvu chrámu Sv. Ducha a výstup na Bílou vìž. Hlavní akcí v závìru kalendáøního roku byla pøíprava Mikulášské show žákù 9. tøídy pro ostatní spolužáky a dìti z MŠ. Následoval projekt Vánoce s adventními setkáními, vánoèní výzdobou tøíd, pøípravou dárkù a programu na vánoèní besídku 17. 12., tentokrát poprvé i pro veøejnost. Dne 18. 12. jsme se, jako každoroènì, 31

Sportovní den na bìžkách.

Foto: archiv ZŠ.

Ze zahradní slavnosti.

Foto: archiv ZŠ.

32

sešli všichni školáci i pøedškoláci z MŠ na vánoèním zpívání koled v doberském kostele. Je to jen èásteèný výèet aktivit, kterými jsme se v tomto roce zabývali, kterými jsme chtìli zpestøit výuku, motivovat žáky k zajímavé èinnosti, která jim pøinese radost, pouèení, uspokojení, pomùže stmelit kolektiv a vytvoøit vzájemné a pìkné vztahy mezi žáky i uèiteli. Závìrem chci podìkovat všem pøátelùm školy - uèitelùm, rodièùm, sponzorùm, Obecnímu úøadu, organizacím, všem, kteøí jsou ochotni nám pomoci a být nám oporou. Dìkujeme. Jiøina Netíková, øeditelka ZŠ

Žáci 1. tøídy, kteøí nastoupili do školy v roce 2003 jméno

DOUCKOVÁ Aneta FALTA Ondøej KOTKOVÁ Aneta KLEINEROVÁ Barbora PANENKOVÁ Michaela POPOVÁ Ivana PRECLÍK Jan ŠMÍDA Adam

bydlištì

Dobré Kamenice Dobré Dobré Kamenice Lhota Dobré Dobré

Žáci 9. tøídy, kteøí vyšli ze školy v roce 2003 jméno

HEJZLAROVÁ Monika KLEINEROVÁ Veronika KOVÁØOVÁ Petra NETÍKOVÁ Monika PALEÈKOVÁ Jana PAULÙ Michal PISKOROVÁ Martina POPELKA LukᚠPREININGER Ondøej ŠINKORA Adam VACKOVÁ Barbora

bydlištì

Kamenice Dobré Dobré Spáleništì Dobré Dobré Lhota Kamenice Dobré Dobré Dobré 33

NAŠE SPOLKY Sportovní klub Dobré

Sportovní klub (SK) Dobré sdružuje dva sportovní oddíly - stolní tenis a fotbal. Èinnost tìchto oddílù za rok 2003 je popsána v samostatných zprávách. Mimo sportovní èinnost zajišuje SK provoz a údržbu víceúèelové haly, fotbalového høištì, tenisových a volejbalových kurtù a ubytovny. V roce 2003 byl Sportovní klub poøadatelem nebo spolupoøadatelem mnoha spoleèenských akcí : - 24.1. Sportovní ples - 31.1. Zahájení taneèních kurzù pro zaèáteèníky (každý pátek do 25.4.) - 15.2. Ples ZŠ Dobré - 21.2. Zahájení taneèních kurzù pro pokroèilé (každý pátek do 11.4.) - 1.3. Ples KERSON - 9.3. Karneval pro dìti - 15.3. Maškarní rej pro dospìlé - 17.12. Projekt vánoce se ZŠ Dobré

Oddíl stolního tenisu

Soutìž dospìlých Divizi mužù hraje „A“ družstvo stále v pøední èásti tabulky - 2. místo. K 31.12.2003 odchází jednièka mužstva Honza Šplíchal hrát do SRN, mužstvo má úkol dohrát sezónu do ètvrtého místa. Regionální soutìže hrají družstva „B“, „C“ a „D“. Bohužel se nepodaøilo zachránit „C“ v RP II. a proto v sezónì 2003-2004 máme družstvo „B“ v RP I., „C“ a „D“ v RP II.. „B“ družstvo bylo v letním pøestupním termínu oslabeno o Honzu Mencla, zaøazena byla z dùvodu sbírání zkušeností žákynì Michaela Rozínková. Bude pravdìpodobnì problém udržet toto družstvo v nejvyšší regionální soutìži. Družstvo „C“ je složeno ze zkušených hráèù okolo Pavla Andrše a mohlo by mít ambice na postup zpìt do vyšší soutìže. Bohužel, organizaèní chybou právì Andrš nesmí za toto družstvo v druhé polovinì sezóny nastupovat a to se pravdìpodobnì projeví na výsledcích. Družstvo „D“ hraje vìtšinu zápasù ve složení Jirka Šmejkal, Michal 34

Zeman, Martin Jakubec, Honza Ševc, nìkdy Radka Jakubcová nebo Zdenìk Ševc. Mladí hráèi sbírají zkušenosti a jejich umístìní v první polovinì tabulky je velmi dobré. Divize žen je spoleènou soutìží krajù PA a HK. Družstvo „A“ žen se zde opírá o výkony Hany Hlávkové (její 3 body jsou jistotou). O výsledku tak vìtšinou rozhodují výkony žákyò Michaely Rozínkové a Radky Jakubcové. Kromì zaváhání v úvodu soutìže pøi remízách s Montasem HK a Trutnovem svoji úlohu plní a druhé místo v tabulce je reálné. Bohužel právì díky tìmto zaváháním pravdìpodobnì nedosáhneme na možnost zahrát si barហo II. ligu. Družstvo „B“ složené z mladších žákyò hraje krajskou soutìž žen, nebude poslední a získané zkušenosti se jim jistì budou hodit. Mládež Nejlepší se pravidelnì zúèastòují republikových bodovacích turnajù, kde se již umisují na stupních vítìzù (Radka Jakubcová v mladším žactvu, Daniela Rozínková v nejmladším žactvu). Umístìní na republikových žebøíècích v jednotlivých kategoriích je uvedeno dále. Na mistrovství Èeské republiky jsme mìli dvojnásobné zastoupení. Krajské pøebory Královéhradeckého kraje se v nìkterých kategoriích staly témìø našimi oddílovými pøebory. Získali jsme 7 titulù krajských pøeborníkù a bezpoèet støíbrných a bronzových medailí. Regionální pøebory jsme ovládli témìø úplnì mimo kategorie starších žákù a dorostencù. Veškeré výsledky jsou pøehlednì uveøejòovány 1x mìsíènì v Pøehledu výsledkù.

Podmínky Oddíl má velmi dobré podmínky ke své èinnosti. V prùbìhu roku byly zakoupeny další dva nové stoly, poèítadla a stolky pod nì. Problém je se zdravotním stavem trenéra Jakubce a pravdìpodobnì se bude muset øešit jeho další pùsobení. V prùbìhu roku oddíl poøádal celkem 14 akcí. Jednalo se o turnaje a pøebory jak regionální, tak krajské. S poøadatelstvím pomáhají nìkteøí rodièe. Nepodaøilo se zajistit vìtší poèet zaèínajících hráèù a hráèek. Proto, aby nevznikla velká výkonnostní mezera, bude tøeba tento problém velmi rychle øešit. Závìrem lze oprávnìnì konstatovat, že oddíl se zaøadil na pøední místo v kraji v mládežnických kategoriích i v soutìžích mužù a žen. Dokážeme organizovat krajské i regionální turnaje vèetnì pøeborù. Nejlepší se umisují i na republikových akcích - M-ÈR, ŽT, PON i BTM. Do budoucna by bylo dobré pokusit se zvýšit zájem divákù o naše výsledky. Snad by k tomu pøispìlo také poøízení ozvuèení prostoru sportovní haly. Jan Rozínek

35

Umístìní hráèù a hráèek na žebøíèku ÈR k 31. 12. 2003 Dorostenky:

Starší žákynì:

Mladší žákynì: Mladší žáci: Nejmladší žáci: Nejmladší žákynì:

Rozínková Michaela Zahradníková Šárka Rozínková Michaela Jakubcová Radka Jakubcová Radka Rozínková Daniela Valovèinová Petra Francová Alena Jakubec Martin Ševc Jan Franc Bohuslav Franc Bohuslav Rozínková Daniela Jakubcová Blanka Jakubcová Hana

58. 71. 22. 41. 12. 40. 43. 72. 70.-71. 77.-78. 87.-93. 37. 5.-6. 13. 22.-23.

místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo místo

Oddíl kopané

Fotbalový oddíl dorostu Dorostenci vstupovali do jarní èásti Okr. pøeboru roèníku 2002-2003 na pìkném tøetím místì se ziskem 15 bodù, což byla slibná pozice pro start do jarní èásti a dosažení pìkného koneèného umístìní. Jaro jsme zaèali slibnì výhrami, ale bohužel, došlo k dlouhodobým zranìním dvou klíèových hráèù a oslabený kolektiv bez nich už nebyl schopen podávat kvalitní výkony. Získali jsme pouze 7 bodù a skonèili na 5. místì se ziskem 22 bodù a skóre 50:66. Dorostenecký oddíl v èervnu ukonèil svou èinnost. Dùvodem byl nedostatek místních fotbalistù a zájem nìkolika poctivì zapálených zahrát si a získat zkušenosti v krajské soutìži. Na hostování do Dobrušky odešli Michal Dostál, Pavel Kováø, Filip Práza a Ondøej a Vojta Švorcovi. Do Slatiny n. Zd. Zdenìk Flégl. Milan Práza

Fotbalový oddíl mužù Do jarní èásti OP II. tøídy 2002-2003 vstupovalo mužstvo mužù s cílem dohrát soutìž se ctí, jelikož po podzimu se umístilo na posledním místì s 0 body za 13 porážek. Mužstvu se opìt nedaøilo a získalo pouhých 5 bodù za jedno vítìzství a za 2 remízy a skonèilo na posledním 14. místì a sestoupilo do OP III. tøídy. Hráèský kádr tvoøili tito hráèi: Radek Hanuš, Miloslav Švorc, Zdenìk Volf, Radek Friml, Jiøí Poul, Michal Dusílek, Martin Odl, Martin Marek, Bohumil Ševc, Václav Kleteèka, Petr Nìmeèek, Josef Novotný, TomᚠVidlák. 36

Na hostování ze SK Solnice: Josef Chmelaø, Martin Veverka a z TJ Dobruška Petr Pašta. Do podzimní èásti OP III. tøídy doznal hráèský kádr nìkolika zmìn. Ze zdravotních dùvodù skonèil Marek M. a Ševc B. Prodloužilo se hostování hráèù SK Solnice - Chmelaø J., Veverka M. a novì také Bejblík K. a z TJ Dobrušky Pašta P. a k fotbalu se vrátil Radek Pohl. Hráèský kádr tvoøilo 16 hráèù. Cíl mužstva bylo hrát v první polovinì tabulky. Mužstvo skonèilo v podzimní èásti sezóny 2003-2004 na šestém místì za 5 výher, 1 remízu a 5 proher v polovinì tabulky pøi skóre 21:22 se ziskem 16 bodù. Nejlepší støelci jsou Novotný a Poul.

Klub žen v Dobrém 2003

Ani v roce 2003 neustaly èlenky Klubu žen v Dobrém ve své èinnosti. Nìkolikrát se bìhem roku setkaly na èlenských schùzích. V lednu 2003 byl èlenkami Klubu žen zakoupen nový koèárek pro panenky. Tento dar dìtem Mateøské školy v Dobrém byl ihned po zakoupení pøedán paní V. Paštikové, øeditelce. Dárek udìlal radost zejména holèièkám, které ho jako správné budoucí maminky ihned vyzkoušely. Dne 9. 3. 2003 uspoøádaly èlenky Klubu žen tradièní dìtský karneval. Pro dìti byla pøipravena bohatá tombola, která èítala celkem 250 cen, spousta her, soutìží a dobré obèerstvení. Ještì jednou dìkujeme všem sponzorùm: M. Dusílkové, V. Št’áskové, Z. Fouskovi, J. Pohlovi, Obci Dobré, B. Vackovi, M. Kuncovi (Pekárna

Z dìtského karnevalu.

Foto: archiv Klubu žen.

37

Lièno), Stamontu, s.r.o. Rychnov nad Knìžnou a všem èlenkám, jež také do tomboly pøispìly drobnými cenami. Ve spolupráci s hasièi a B. Vackem zabezpeèily èlenky Klubu žen v Dobrém soutìže a hry na rozlouèení s prázdninami, které se uskuteènilo na koupališti v Dobrém. Pro dìti bylo pøipraveno celkem 6 soutìží, ke kterým Klub žen vìnoval jako ceny rùzné cukrovinky. Bìhem roku 2003 oslavily své životní jubileum paní Stanislava Hekerlová a paní Milada Chaloupková. Zlatou svatbu oslavila paní Vìra Andršová. V pøedvánoèním období uspoøádal Klub žen ve spolupráci s panem Mikulíkem pøedvánoèní prodejní výstavu obleèení, domácích potøeb a dalšího spotøebního zboží. Pro velký zájem veøejnosti byla výstava ještì jednou opakována. V prosinci 2003 vìnoval Klub žen sponzorský dar na vítání nových obèánkù obce Dobré. V tomto roce se bohužel nepodaøilo uspoøádat tradièní mikulášské posezení pro dìti a rodièe. Èlenkám Klubu žen se totiž nepodaøilo zajistit prostory, ve kterých by tuto akci uspoøádaly. Na sále v Pentagonu v Dobrém probíhaly pingpongové turnaje, tudíž jej nebylo možné pronajmout na mikulášské posezení. Tìšíme se na další spolupráci se všemi lidmi, organizacemi a spolky v obci Dobré i v okolí. Rády mezi sebou uvítáme i další ženy a dívky z Dobrého a okolí. za Klub žen A. Svobodová a J. Cvejnová

Myslivecké sdružení 2003

MS má v souèasné dobì 24èleny, kteøí vykonávají právo myslivosti na 1916 ha pùdy. Pøedsedou MS je pan Zdenìk Fryml, hospodáøem pan Ladislav Michl st., finanèní stránku MS má na starosti pan František Mrkvièka, pan Jiøí Smola st., místopøedseda, má na starost evidenci lovecky upotøebitelných psù, stav krmiva, soli a políèko. Pan Jiøí Zajíc je pøedsedou revizní komise a správcem chaty Živina. Èlenové revizní komise jsou Ladislav Michl ml. a Pavel Mádr, jednatelem MS Ilona Frymlová. Každý èlen je povinen dodržovat domácí øád, starat se o pøidìlená myslivecká zaøízení, peèovat o zvìø drobným pøikrmováním v zimním období, provádìt kvalitní odlov zvìøe, tlumit veškerou škodnou zvìø. Každý èlen je pak odmìnìn za dobøe vykonanou práci nárokem na zvìøinu.

8. 3. 2003 V sobotu od 14. hodin jsme se sešli, abychom na naší Výroèní schùzi zhodnotili rok 2002. Probìhly nové volby, byla podepsána nová smlouva s Honebním spoleèenstvem Dobré. Zmìna hranic byla zanesena do katastrálních map. 38

9. 3. 2003 V nedìli probìhla od 9. hodin Valná hromada Honebního spoleèenstva Dobré. Všichni vlastníci byli seznámeni s navrhovanou smlouvou, která byla odhlasována pøítomnými vlastníky. 30. 3. 2003 V nedìli odpoledne nahlásil p. Zajíc na Policii, že se do chaty na Živinì vloupal cizí poberta, rozbil dvì okna, dveøe a odnesl si trezorek s hotovostí. Pachatel dopaden nebyl. 12. 4. 2003 V sobotu v 8 hodin se scházíme v Tulešovì u Mrkvièkova krmelce. Jedná se o spoleènou brigádu pro Obecní úøad Dobré. Uklízíme a pálíme chvoj. Je tu ještì místy sníh. Svítí sluníèko. Úèast je hojná, ale stále stejní èlenové. Nìkteøí prostì spoleèné akce ignorují. Do kvìtnové schùzky je tøeba vyèistit krmelce, spálit staré seno a provést dezinfekci.

16. 5. 2003 V pátek v 18 hodin zaèíná výborová schùze, od 19. hod máme èlenskou schùzi, každý èlen obdrží plán práce na rok 2003. Je schválen plán odlovu srncù. Každý dostává povolenku k lovu a plombu, kterou se znaèí slovená zvìø. Revizní komise seznamuje èleny jak dopadla kontrola krmelcù Èerven, èervenec Sušíme seno, letninu, opravujeme pøidìlená myslivecká zaøízení. Budujeme nová zaøízení. Vìnujeme se odlovu srncù, èerné a škodné zvìøe.

15. 8. 2003 V pátek od 18. hodin je výborová schùze, od 19. hodin èlenská schùze. Probíhá kontrola plánu práce, plán odlovu srncù, splnìn odlov I. VT (vìkové tøídy), zbývá odlov II. a III. VT. Hlásíme odlov škodné a úhyn v honitbì. Probíhá stavba nejvìtšího krmného zaøízení pro srnèí a vysokou zvìø v Tulešovì. Našla jsem prvních 13 pùlhøíbkù. Letos bylo velké sucho a tak i hub bude asi pomálu. 10. 10. 2003 Na chatu pøijíždí kolona 12 aut. Mají tu dnes sraz sokolníci. Sebou pøivezli 6 orlù. Poèasí jim nepøeje. Je mlha a prší. Daøí se odlov jednoho srnèete. Na chatì je pøíjemnì, v krbu praskají polena. Èlenù pøišlo pouze pìt. Každý o tom byl informován, ale nebyl zájem.

17. 10. 2003 V pátek v 18 hodin je výbor MS, od 19. hodin èlenská schùze. Kontrola plánu práce, odlov srnèí zvìøe, èerné a škodné. Informace o honu, který bude 29. 11. 2003 se zahájením v 8 hodin na chatì Živina. Pozvat hosty, zajistit honce, obèerstvení. Lovit se bude zajíc a odchovaní bažanti. 39

21. 10. 2003 V úterý od 18. hodin je kontrola brigádnických hodin a výpoèet nároku na zvìøinu. 29. 11. 2003 V 8 hodin se scházíme na naší chatì. Dnes tu máme nᚠjeden hon na drobnou zvìø. Sešlo se nás požehnanì. 53 støelci plus honci, kterých bylo 6. První leè Živinské lesíky. Sloveni 2 zajíci a 18 bažantù. Druhá leè - Døevìné námìstí, tøetí leè - Netíkovo po Hájek. Sloven 1 zajíc. Celkem sloveno 5 zajícù a 28 bažantù. Zvìøina byla ošetøena a rozdìlena dle nárokù. Jeden zajíc byl dán do tomboly. 4. 12. 2003 Dìlení lonèáka, kterého slovil Pavel Mádr v Rovenské obci. 6. 12. 2003 Pøišla zima, mrzne - 5°C.

27. 12. 2003 Procházka zimním lesem, posezení na chatì s pøáteli a mysliveckou kuchyní. Máme zajíce naèerno a svíèkovou. 31. 12. 2003 Scházíme se v Tulešajdì. Je tu krásnì. Louèíme se se starým rokem a pøejeme si vše nej v novém roce 2004. Ilona Frymlová, jednatel MS

V roce 2003 odloveno srnèí zvìø celkem 61 ks z toho srnec - 30 ks srna - 8 ks srnèe - 23 ks vysoká zvìø celkem 2 ks z toho jelen - 1 ks kolouch - 1 ks èerná zvìø celkem 9 ks z toho sele - 7 ks lonèák - 2 ks

40

muflonèe - 1 ks zajíc - 5 ks bažant - 28 ks liška - 14 ks kuna - 5 ks toulavý pes - 5 ks toulavá koèka - 5 ks

Ladislav Michl, myslivecký hospodáø

Vèelaøi

Leden 2003 velmi mírný. Ráno do -10°C, odpoledne +2°C. Málo snìhu. Stejnì tak i v únoru. Sem tam vyletovaly vèely. Podložky se zimním spadem vyjmuty z úlù a byly poslány k vyšetøení na roztoèe, vzorky pøedány na výroèce 6. února. Organizace sdružuje 12 vèelaøù s 1-5 vèelstvy, 9 s 6-10, 3 s 11-15, 4 s 16-30 a 1 s 31-100, celkem 29 èlenù + 300 osazených úlù. Letos by se již mìlo pøistoupit na pohodlnìjší a úèinnìjší léèení aerosolem oproti dosavadní fumigaci - vykuøování. Pøedseda Koneèný pojednal o problémech obecnì a jednatel Plištil o vnitøních vìcech. Pokladník hlídá kolem 30 tisíc a dr. Hartman peèuje o zdraví na vèelnicích. Úèast 18 èlenù. Na sv. Matìje (24.2.) pìkná zima, lyžuje se. V Praze bývala první jarní pout’. Rána stále pod nulou. Odpoledne vèelky trochu vyletují. První opravdu jarní prolet 10. bøezna. Objevují se snìženky, sníh se ztrácí. Pyl z bledulí a lísky. Chladno. Koèièky lákají vèely z úlù, mnohé hynou na snìhu. Snad tu jívu ani nedoberou. Na ženskou koledu (6.4.) napadlo 5 cm snìhu. Ty, nìkdy upejpavé, jdou po panáku. 14. - 20. 4. - pašijový týden. Prudce se oteplilo na 18°C, kvete angrešt a rozvíjejí se tøešnì. Jarní prohlídka. Ztráty v normì. Nepøežila nìkterá matka a nìkde se protáhl rejsek. Zemøel pan Poul ze Živiny. Býval nadšeným, pracovitým a na schùzích družným debatérem. Kvìten je stále teplý a hodnì prší. Vèely jsou na ovocných stromech a olejce. Nasazují se medníky, kvetou hrušky, slívy. Voní konvalinka, zlatý déšt’ odkvétá, bují žluté i bílé kopretiny. Stále prší, rozkvétá šeøík, hloh a objevují se „holièky“. To už kvìten pøehání! Narostlo mnoho trávy a stromy hodily dlouhé a bujné letorosty. Pøíroda bohatì dohnala, co zameškala. První medobraní z ovocných stromù a øepky se ukázalo velmi dobré, lepší, než se oèekávalo. Vèela Pøedvoj, nᚠnejvìtší výkupce, mìl k ruce chmurné vyhlídky. Zprávy z Moravy uvádìly 40 % zimních ztrát z nevhodných zásob (pozdní medovice). Zaoraly se velké plochy øepky olejné, varoza a studené jaro. V novinách se psalo až o 100 korunách. Skuteèná nabídka byla 85 Kè. Toho se zalekl i nᚠmístní obchodník s medem Špaèek z Jaromìøe a inzeroval 75 Kè proti loòským 49. Opravdu zaèal platit 72 koruny. Ale jen pár dnù. Ukázalo se, že snùška pøece jen bude. V noci na 12. 6. obvolal své výkupèí a další dny platil 62 Kè. I tahle cena trvala krátce. Ti, co se trochu omeškali dostali 50 korun. Nadávali, ale pøi vzpomínce na 30 - 36 jindy, se smíøili. Takhle nás pocvièili v tržním hospodáøství. To pan Knìžourek, blahé pamìti, platíval jednotnou cenu pro všechny a nikdo nereptal. Požadoval jen krasopisnì napsanou vizitku na baòce. Koncem kvìtna nastalo sucho. „Jo jo, nebudou otavy“, pravil „Vohrada“, zahoøely luka a sady. Posmutnìly i ty listy na bujných letorostech. Druhé medování poskytlo neobvykle tmavý med. Tedy vzácný ve vyšší cenové skupinì. Nechal jsem jej u vodìradského výkupce zmìøit. Donesl malou laboratoø. 41

Bral vzorky, zkoumal, zatøepal zkumavkou proti oknu, hodnota se ustálila na stupnici 4,6. Pousmál se roztomile a øekl: „Èísla 6 celých jsme nedosáhli!“ Tyhle medy mají svùj pùvod v pøemnožených mšicích. Ony nabodávají listy a jehlièí stromu a živí se št’ávami. Cukry netráví a vypouštìjí. Vèely je ochotnì sbírají. Tedy nejde o kvìtový med. Koncem èervna rozkvetla lípa a svazenka. Daly ještì trochu chutného, ménì vzhledného medu. Vèelaøský rok byl z tìch lepších, v cenì i množství. Èervenec pršlavý, vèely moc nelétají - nemají na co. Stalo se na Budìjovicku. Vèelaø naložil 26 úlù na valník a koèoval k sluneènici. V noci pøijel zlodìj, zapojil vlek, shodil úly a rychle ujel. Ráno pozvali televizi. Ustrojili se do vèelaøského a šli se podívat. Sto tisíc rozrušených vèel se zvedlo. Sleèna s mikrofonem prchla do auta, za ní kamera, pan vèelaø poslední jako hrdina. Koncem mìsíce sejmuty medníky a po Porcinkuli doplnìny zásoby. Srpen spíše teplejší. V záøí svolána schùze. Podány žádosti o pøíspìvek. Evidence vèelstev. V záøí nastoupilo „Babí léto“. Na pouti v Rokoli hrála venku hudba k poslechu a chodilo se jen tak s krátkým rukávem. Ještì 22. 9. bylo na Zlatém návrší a Snìžce 25°C, vítr vanul už chladný. Houbaøský rok byl bídný. Pøesto se na konci léta vyskytlo krátké období, kdy hodnì rostly i høiby. Našli i ti, co sbírají jen ty, co o nì zakopnou. Objevily se václavky i pùlhøíbky. Pøišel soused: „V lípì pod Aninkou Lichou jsou vèely“. A skuteènì! Létaly si ven, domù nosily kousky pylu; žlutý, bílý i èervený. Jiné dopadaly s plnými zadeèky. Je naøízeno divoké roje nièit, pro možnou nákazu. Nemìl jsem tu povahu jim to DDT do hnízda nafoukat. Prohøešek jsem si ospravedlnil: strom není zase obrovský, aby tam mohlo být dostateènì velké dílo k pøežití pøíští zimy. Na doberské posvícení chladno, jen 5°C. Pomrzly jiøiny. Koncem øíjna zùstal na Oseènici ležet první sníh. Uklízely se venkovní kvìtiny. Listopad znovu teplejší. Na Vše svaté 14°C a všechny odolnìjší kvìty na hrobech pøeèkaly do Martina. Vèely létaly ze všech úlù, k vidìní byl i skromný pyl. Na schùzi 23. vypláceny pøíspìvky. Z nich bylo nahrazeno pojištìní, èasopis a nìkteré dávky. Nᚠzasloužilý pøedseda a uèitel vèelaøství J. Koneèný, pøemístil svoje vèelstva z Netøeby do Dobrušky a vystoupil z naší organizace. Nová volba bude až na výroèce pøíští rok. V prosinci stále teplé a suché poèasí. Hrabalo se listí a uklízelo. Po Mikuláši silný vítr, sníh a mráz -8°C. Vánoèní svátky mrazivé se snìhem, jak míval rád Josef Lada. Václav Ètvrteèka

42

Zahrádkáøi 2003

Organizace zahrádkáøù èítala v roce 2003 48 èlenù. Èlenové výboru se sešli šestkrát a všichni pak na výroèní schùzi, kde se pro pøítomné èleny - sešlo se jich 34 a 2 hosté - podávalo obèerstvení. Pouèit, ale i pobavit se èlenové organizace mohli na tøech zájezdech. Ty byly tradiènì velmi pìkné a zúèastnili se jich i obèané nezahrádkáøi. V roce 2003 se podívali 23. srpna do Jaromìøe - zahradnictví Èerných - a na výstavu v Trutnovì. 27. záøí se uskuteènil zájezd na výstavu Zahrada Èech v Litomìøicích. Na výstavu zahrada vých. Èech v Èastolovicích jeli zahrádkáøi nìkolika auty. poèet pøihlášených na autobus nestaèil. Pøi pøíležitosti této výstavy se konalo zasedání okresního výboru Èeského zahrádkáøského svazu, kterého se zúèastnila i delegace z Dobrého. Miroslav Votroubek, èlen výboru, se dožil pìkných sedmdesáti let a obdržel ke svému životnímu jubileu malou pozornost. Hlavní náplò práce zahrádkáøù je péèe o své zahrady, sady a okolí domù. Tím pøispívají k hezkému vzhledu vesnice. Bohuslav Poláèek

Hasièi - kultura 2003

Dne 15. bøezna se uskuteènil prùvod masek - maškary - s hudbou, dùm od domu, s pozváním na veèerní taneèní zábavu. V Kovárnì se po celý den prodávaly dobroty z domácí zabíjaèky (zajistili L. Škoda a V. Schejbal). O obsluhu se starali manželé Hartmanovi. I veèerní zábava se vydaøila. Sešlo se hodnì pìkných masek, úèast byla dostateèná a tombola velmi bohatá. 30. dubna se na koupališti pálily èarodìjnice. V 19 hodin odcházel prùvod dìtí s lampiony od školy u kostela na místo konání. Tam se zapálila velká vatra. dìti si opékaly vuøty, které dostaly zdarma. Ale i dalšího obèerstvení byl dostatek grilovaná kuøata. O ta se staral J. Dusílek spolu s L. Klobasem a manžely Prázovými. K poslechu i tanci hrála reprodukovaná hudba (DJ Franc). Èást zábavy pro dìti ukonèil ohòostroj a pak se veselili dospìlí. Na doberskou pou 28. èervna se na koupališti uskuteènila Pouová zábava s živou hudbou - hrála skupina Dynamic. Pøi organizaci zábavy, kterou mìl na starosti J. Svoboda, hasièi spolupracovali s B. Vackem (nájemce koupalištì). 2. srpna uspoøádal B. Vacek letní maškarní diskotéku. Pøi organizaci pomáhali hasièi. Poèet masek ani úèast nebyla pøíliš velká, nejspíš proto, že to byla první podobná akce. V dalších letech to bude jistì lepší. 16. srpna se u krbu opékalo prase. Èlenové organizace si zvolili radìji posezení než výlet. Pozvali sponzory, rodinné pøíslušníky a pøátele hasièù. Prase se zakoupilo v Trnovì, zabilo na jatkách v Dobrušce. Opékání se ujal p. Moravec 43

Pálení èarodìjnic na koupališti.

Foto: Kuèera J.

z Domašína. O obsluhu se starali J. Netík a manželé Ševcovi. K. Boháè a L. Hartman hráli na kytary k poslechu i zpìvu. Všichni pøítomní se dobøe bavili, jedli, pili a zpívali. Všeho bylo dost. Týž den odjela delegace doberských hasièù - J. Svoboda, M. Šípek a S. Šmída do Beøkovic, kde v roce 2002 pomáhali likvidovat následky nièivé povodnì. Po roce bylo vidìt, že beøkoviètí nezaháleli a pilnì pracovali na odstraòování škod. Na výstavbu nové hasièské zbrojnice v Beøkovicích pøispìli doberští 1000 Kè. Koncem srpna bylo ve spolupráci s Klubem žen a B. Vackem již tradièní Louèení s prázdninami. Ženy pøipravily pro dìti soutìže, policisté jim ukázali své auto a práci se psy. Zvláštností byl ukázka hadù. Ty dìtem ukazoval p. Øízek z Opoèna. Také ohòostroj pøispìl k dobré náladì. O obèerstvení - uzené, grilovaná kuøata, opékané prase, pití - se starali B. Vacek, J. Sedloò, L. Schejbal, J. Dusílek, P. Práza, K. Prázová, R. Kováøová, manželé Rejchrtovi, R. Langer a J. Moravec. Akce byla velmi zdaøilá. Od nového roku 2003, protože byla uzavøena doberská hospoda, se v Kovárnì toèilo pivo, prodávaly i ostatní nápoje a obèerstvení. V obsluze se støídali manželé Mádrovi, Svobodovi, Hartmanovi, Ševcovi a L. Klobás. Pozdìji pøevzali obsluhu na stálo manželé Ševcovi. Jiøí Svoboda

44

PODNIKATELÉ PZP KOMPLET, a.s. v Dobrém

Firma PZP KOMPLET byla založena v roce 1992 jako spoleènost s ruèením omezeným. První orientace èinnosti firmy byla zamìøena pøevážnì na výrobu zaøízení pro elektrické pøímotopné vytápìní. Bìhem velmi krátké doby byla do výroby zaøazena celá typová øada pøímotopných elektrokotlù a konvektorù. Významným mezníkem ve vývoji firmy v této dobì bylo navázání úzké spolupráce s Ing. Luïkem Klazarem, specialistou na chladicí zaøízení. Díky této spolupráci byla vyvinuta a zavedena do výroby tepelná èerpadla pro vytápìní a ohøev vody, vìtrací jednotky s tepelnými èerpadly, chladièe kapalin, odvlhèovaèe vzduchu, kondenzaèní jednotky. S novými výrobními obory a stále rostoucím objemem výroby vznikly další spoleènosti s ruèením omezeným. Provázanost a vzájemná spolupráce tìchto firem vyústila ve slouèení do jedné akciové spoleènosti, která zahájila své pùsobení 1. 1. 2000. V souèasnosti se PZP KOMPLET a.s. øadí mezi významné firmy v Èeské Republice. Spoleènost zamìstnává 100 pracovníkù v trvalém pracovním pomìru a externì spolupracuje s celou øadou odborníkù. Z pùvodních ètyø výrobních provozù se postupnì koncentruje do novì budovaného výrobního areálu v Dobrém u Dobrušky. PZP KOMPLET a.s. je držitelem certifikátu mezinárodního standardu kvality ISO 9001:2000 a certifikátu zavedení a používání systému environmentálního managementu ISO 14001. Tímto se spoleènost zavazuje ke stálému zvyšování kvality svých výrobkù a ochranì životního prostøedí pøi svých èinnostech. Kvalita výrobkù a služeb, maximální spokojenost zákazníka. To jsou nejvyšší cíle všech pracovníkù spoleènosti. Naplòování tìchto cílù dokazuje každoroèní nárùst obratu a objemu prodaného zboží pro nároèné zákazníky pøevážnì zahranièní nebo do zahranièí vyvážející. Pøehled výrobního programu: Tepelná èerpadla pro vytápìní a ohøev vody - patøí mezi nejmodernìjší zdroje energie využívající obnovitelnou energii - pøírodní teplo ze vzduchu, zemì nebo vody a šetøí 2/3 nákladù

45

na energie. Již od samého poèátku jsou novou generací tepelných èerpadel. Pøi jejich vývoji byl vždy kladen maximální dùraz na dosažení nejlepších energetických parametrù, na vysokou kvalitu všech používaných komponentù a vlastního provedení zaruèující dlouhou životnost, spolehlivost, nízkou hluènost, komfort obsluhy a dobrý design. Právì díky tìmto pøednostem získala k souèasnosti 16 významných prestižních ocenìní na mezinárodních výstavách jako jsou PRAGOTHERM, FRIGOTHERM, AQUATHERM, FOR ARCH a další. Technickou dokonalost dokumentuje i 5 udìlených patentù. Tepelná èerpadla pro energeticky úsporné vìtrání - zajišují energeticky optimální výmìnu vzduchu v zateplených a infiltraènì tìsných objektech. Elektrokotle - jsou urèeny pro vytápìní bytù, rodinných domù, provozoven a pro jiné technologické úèely. Standardnì typová øada Mini, Standard, Kompakt. Na zakázku jsou možné elektrokotle pro speciální úèely. Chladièe kapalin - pro technologické procesy a zaøízení. Odvlhèovaèe vzduchu - používají se všude tam, kde je potøeba zajistit nízkou relativní vlhkost vzduchu, tzn. vysoušení rùzných materiálù a prostorù. Vyznaèují se zejména vysokým odvlhèovacím výkonem pøi nízké spotøebì elektrické energie. Vakuová zaøízení - vakuové pece, napaøovaèky, naprašovaèky, sušky, myèky - konstrukce a výroba vakuových zaøízení na zakázku, díly a komponenty pro vakuová zaøízení, služby. Technologické rozvádìèe - nízkého napìtí do 1000 V, provedení skøíòové, nástìnné, speciální, ovládací pulty, øídicí a spínací skøínì. Jednoúèelové stroje a zaøízení - podle požadavkù zákazníka. PZP KOMPLET a.s., výrobní závod Dobré 149, 517 93 Dobré u Dobrušky Tel./fax: 494 664 203, e-mail: [email protected], www.pzp.cz 46

SPOLEÈENSKÁ KRONIKA Výroèí narození

60 let BUKAÈOVÁ Jana, Dobré 122 CHALOUPKA Jaroslav, Hlinné 12 CHALOUPKOVÁ Milada, Rovné 12 NETÍK Jaroslav, Dobré 89 POLÁÈEK Miroslav, Dobré 125 PRECLÍK Vladimír, Hlinné 43 ØEHÁKOVÁ Anna, Dobré 32 SMOLOVÁ Hana, Hlinné 77 ŠÁSKOVÁ Vilma, Dobré 29 65 let CVEJNOVÁ Miroslava, Dobré 4 FRANC Josef, Dobré 90 HANUŠOVÁ Marie, Dobré 109 KOPECKÁ Jaroslava, Hlinné 39 KUÈEROVÁ Rùžena, Hlinné 6 NOVOTNÝ Milan, Dobré 73 SMOLOVÁ Libuše, Kamenice 35

70 let HANUŠ Vladimír, Dobré 109 HARTMANOVÁ Lidmila, Dobré 22 HEKERLOVÁ Stanislava, Šediviny 13 HYNKOVÁ Milada, Kamenice 6 KUÈERA Josef, Hlinné 6 MAREK Václav, Chmelištì 33 MARTINKOVÁ Olga, Kamenice 26 MATÌJÙ Vlasta, Dobré 9 MINAØÍK Josef, Chmelištì 6 NETÍK Bohuslav, Dobré 72

30. 4. 1943 11. 2. 1943 12. 3. 1943 14. 11. 1943 19. 2. 1943 27. 3. 1943 20. 11. 1943 28. 1. 1943 6. 5. 1943 10. 12. 1938 9. 10. 1938 22. 4. 1938 22. 4. 1938 27. 1. 1938 23. 2. 1938 22. 4. 1938 8. 2. 1933 16. 12. 1933 28. 7. 1933 15. 3. 1933 16. 3. 1933 20. 4. 1933 19. 4. 1933 12. 12. 1933 27. 5. 1933 10. 4. 1933 47

POHLOVÁ Helena, Hlinné 48 SKALICKÁ Zdeòka, Dobré 94 VALOVÈINOVÁ Hana, Dobré 43 VÍCHOVÁ Lidmila, Šediviny 12 VOTROUBEK Miroslav, Dobré 116

75 let ANDRŠ Josef, Rovné 36 BOHÁÈ Karel, Dobré 26 DYNTAR Václav, Rovné 34 HEJZLAROVÁ Marie, Kamenice 36 HYNEK Josef, Kamenice 6 MARŠÍKOVÁ Marie, Chmelištì 24 MERTOVÁ Marie, Dobré 105 80 let HARTMAN Josef, Kamenice 40 KUBCOVÁ Marie, Hlinné 8 ŠÍPKOVÁ Anna, Dobré 21 ŠVORC Josef, Dobré 66

81 let HLAVÁÈEK Josef, Hlinné 26 NETÍKOVÁ Božena, Dobré 30 PRÁZA Ladislav, Dobré 17 ŠESTÁK František, Dobré 55 ŠLITROVÁ Vìra, Dobré 35 VONDROVÁ Marie, Kamenice 59 82 let PTÁÈKOVÁ Marie, Dobré 20 ŠMÍDOVÁ Miloslava, Dobré 28

83 let HRUŠOVSKÝ František, Chmelištì 30 KOVÁØOVÁ Marta, Rovné 4 MAISNER Antonín, Dobré 96 PRÁZOVÁ Miloslava, Rovné 14 ŠTICHAUEROVÁ Štepánka, Hlinné 42 84 let KUBCOVÁ Emilie, Hlinné 9

85 let BURKETOVÁ Božena, Dobré 60 FAPŠO Rudolf, Dobré 6 KOVÁØ Slavomír, Rovné 4 PILCOVÁ Milada, Dobré 120 48

21. 8. 28. 3. 6. 10. 14. 6. 17. 8.

1933 1933 1933 1933 1933

15. 1. 6. 11. 22. 8. 8. 2. 21. 5. 29. 6. 17. 2.

1928 1928 1928 1928 1928 1928 1928

9. 17. 8. 29.

2. 7. 6. 7.

1923 1923 1923 1923

26. 12. 3. 17. 23. 14.

4. 2. 2. 6. 2. 1.

1922 1922 1922 1922 1922 1922

11. 7. 1921 13. 5. 1921 19. 10. 1920 14. 9. 1920 8. 6. 1920 5. 11. 1920 2. 9. 1920 14. 1. 1919 6. 7. 1918 11. 4. 1918 25. 12. 1918 20. 11. 1918

87 let SVOBODA Bohumil, Dobré 57

13. 9. 1916

88 let HERCIKOVÁ Emilie, Dobré 47 LICHÁ Anna, Kamenice 23 PETØÍKOVÁ Marie, Kamenice 43 PRÁZA Bohumil, Dobré 65

13. 5. 6. 9. 5. 9. 5. 12.

89 let MELICHAROVÁ Marie, Dobré 59 KLEINEROVÁ Marie, Rovné 5 KUPKOVÁ Anna, Dobré 64

6. 9. 1914 18. 8. 1914 3. 1. 1914

93 let PRECLÍK Josef, Hlinné 16 ØEHÁKOVÁ Božena, Hlinné 35

Narození Jméno

SAMKOVÁ Šárka BARÈÁKOVÁ Natálie POLÁÈEK Michal ZANGE Ondøej ŠLECHTOVÁ Kristýna PLESKOT LukᚠHRDINA Jiøí LUKAVSKÁ Tereza BARILLA Dominik MRÁZ Vladimír PAVLÍK Konrád TÁÈNER Denis DOUCEK TomᚠKLOUÈEK Jakub NETÍKOVÁ Markéta MATÌJÙ Monika

Zemøelí Jméno

Bydlištì

17. 7. 1910 31. 7. 1910

Dobré 123 Rovné 19 Dobré 122 Dobré 114 Dobré 141 Dobré 141 Kamenice 62 Dobré 141 Dobré 141 Dobré 111 Dobré 64 Dobré 141 Dobré 122 Dobré 133 Dobré 30 Kamenice 9

Bydlištì

SUCHÁNEK Jaroslav Dobré 34 MATÌJÙ Jarmila Kamenice 18 POUL František Dobré 130

1915 1915 1915 1915

Dat. narození

Místo narození

Úmrtí

Pohøeb

9.1. 14. 1. 27.2. 4.3. 5.3. 20.4. 3.6. 4.7. 16.7. 8.8. 13.8. 23.9. 29.9. 11.10. 10.11. 12.11.

2.2. Dobré 27.2. Opoèno 16.4. Dobré

Opoèno Strakonice Rychnov n. Kn. Opoèno Náchod Opoèno Hr. Králové Rychnov n. Kn. Hr. Králové Rychnov n. Kn. Klatovy Rychnov n. Kn. Opoèno Dobré 133 Opoèno Opoèno

7.2. rozl. 5.3. Dobré 24.4. Dobré

Vìk 72 81 80

49

ŠKODA Lubomír FAPŠOVÁ Ludmila ÈERVINKA Vilém HEJZLAR Jaromír SMOLA Vlastimil KOLMANOVÁ Zd. MINAØÍK Jan

Dobré 49 20.4. Dobré Dobré 6 4.7. Hr. Králové Dobré 56 28.7. Opoèno Chmelištì 13 Kamenice 38 4.8. Opoèno Kamenice 8 27.11. Hr. Králové Dobré 40 4.12. È. Kostelec

Sòatek uzavøeli Jméno

Bydlištì

KUNC Roman ŠTÌPÁNOVÁ Simona

Dobré 141 7. èervna Dobruška, Doly 423

KLOUÈEK Ondøej POULOVÁ Pavla

NETÍK Jiøí MORAVCOVÁ Lenka HORÁK Martin PRÁZOVÁ Kamila

ÈAPEK Vladimír ŠINDLEROVÁ Hana

Dobré 133 Tišnov 319 Dobré 30 Dobré 30

Dobré 141 Dobré 141

Šediviny 14 Vsetín

Opoèno Rychnov n. Kn.

27. záøí

Fryšták

18. øíjna

Rychnov n. Kn.

Dne

Dobré 141 Dobré 141 Rovné 21 Dobré 133 Dobré 141

11.3. 11.3. 9.4. 6.5. 7.5.

50

Dobruška

6. záøí

Bydlištì

Dobré 89 Dobré 141 Kamenice 57

Dobruška

28. èervna

Jméno

Dobré 027 Dobré 141

Místo sòatku

30. dubna

Dobré 54 Bystré 17

PEØINA Ladislav ŠLECHTA Jaroslav ŠLECHTOVÁ Helena PAŠTA Radek MIÈIANOVÁ Jana MELOUN Jaroslav KLOUÈKOVÁ Pavla HARTMAN Jaromír HARTMAN Patrik ŠTÌPANÍKOVÁ Helena TÁÈNER Michal PATKÁÒOVÁ Terezie MONÈÍKOVÁ Alena MONÈÍK Leon

77 57 62

11.12. rozl.

Datum sòatku

PRÁZA Petr TOMÁŠOVÁ Kateøina

Pøistìhovali se

62 81 85

2. 1. 5.2.

19.5. 2.8. 29.9.

Staré bydlištì

HK, Dìkanské nám. 59 Trutnov 417 Slavoòov 16 Lhota-Netøeba 16 Pohoøí 9 Køovice 67 Tišnov, Tyršova 319 RK, Trávník 1231 RK, Javornická 1322 Bøezùvky 199 Pha 4 - Chodov 289/55 Jind. Hradec 122/IV

LUKAVSKÝ Miloslav PRÁZOVÁ Kateøina POHL Radek NOVÁKOVÁ Anna NOVÁK Jakub NOVÁK Filip DOUBRAVSKÁ Zdeòka

Dobré Dobré Dobré Dobré

Jméno

Bydlištì

Odstìhovali se TAKÁCS Ludìk JÁNOŠOVÁ Lucie KLEINEROVÁ Radka ŠRÁMEK Kamil ŠRÁMKOVÁ Alena MIKULICOVÁ Klára KUNCOVÁ Jarmila KUNC Roman BARÈÁKOVÁ Iva BARÈÁKOVÁ Natálie ŠTEFAN Vojtìch ŠTEFAN Jiøí SMOLOVÁ Romana SMOLOVÁ Daniela SMOLOVÁ Martina KUPKOVÁ Vlasta LINHARTOVÁ Marcela LINHART JAKUB LINHART Jonáš

122 54 42 141

13.10. 7.11. 10.11. 26.11.

Hroška 13 Bystré 17 Dka, Šubert. nám. 55 Baèetín 58

Dobré 135

27.11.

HK, Severní 758

Dne

Nové bydlištì

9.6. 23.6. 7.8. 22.9.

Dka, Fr. Kupky 315 Dka, Solnická 780 Dka, Mírová 730 Lišov, Lazna 538

Dobré 141 Dobré 96 Dobré 5 Hlinné 27

20. 1. 5.3. 21.5. 4.6.

Dobré 141

30.10.

Brocná 28

Dobré 64 Šediviny 23

5.11. 29.12.

Nýrsko, Zelená Lhota 2 Bohdašín 4

Dobré 115 Dobré 141 Dobré 141 Rovné 19

Semechnice 22 Èeská Skalice 282 Opoèno, Podzámèí 680 Slemeno 73

51

Obsah

SLOVO STAROSTY ............................................................................................. 1 PØÍRODA Pøírodní rezervace Bažiny .................................................................................... 3 HISTORIE Spor hlineckých uèitelù s faráøem Finkem ........................................................... 5 OSOBNOSTI Ing. Jan PAŠTA .................................................................................................... 9 Z KRONIKY OBCE Rok 1938 v obci Dobré ....................................................................................... 15 OBEC DOBRÉ Kontrola plnìní programu zastupitelstva za rok 2003 ....................................... 19 Hospodaøení obce za rok 2003 .......................................................................... 20 Hospodaøení v lesích v roce 2003 ..................................................................... 21 Program zastupitelstva obce Dobré na rok 2004 .............................................. 22 Rozpoèet obce na rok 2004 ............................................................................... 23 ŠKOLY Mateøská škola ................................................................................................... 24 Základní škola .................................................................................................... 30 Žáci 1. tøídy, kteøí nastoupili do školy v roce 2003 ............................................ 33 Žáci 9. tøídy, kteøí vyšli ze školy v roce 2003 ..................................................... 33 NAŠE SPOLKY Sportovní klub Dobré .......................................................................................... 34 Klub žen v Dobrém 2003 .................................................................................... 37 Myslivecké sdružení 2003 .................................................................................. 38 Vèelaøi ................................................................................................................. 41 Zahrádkáøi 2003 ................................................................................................. 43 Hasièi - kultura 2003 .......................................................................................... 43 PODNIKATELÉ PZP KOMPLET, a.s. v Dobrém .......................................................................... 45 SPOLEÈENSKÁ KRONIKA Výroèí narození .................................................................................................. 47 Narození ............................................................................................................. 49 Zemøelí ................................................................................................................ 49 Sòatek uzavøeli ................................................................................................... 50 Pøistìhovali se .................................................................................................... 50 Odstìhovali se .................................................................................................... 51

52

53

© Eva Kuèerová, SEN, Dobré 2004 ISBN 80-86483-11-8 54

DOBERSKÁ ROÈENKA 2003 vydává:

redakèní rada:

Eva Kuèerová, SEN, Dobré pro Obecní úøad v Dobrém

Josef KUÈERA, Karel MELICHAR, Ladislav MICHL, Milan PRÁZA, Miroslava SUCHÁNKOVÁ

adresa redakce: Eva Kuèerová, SEN, 517 93 Dobré tel.: 494 664 339 e-mail: [email protected] náklad:

400 výtiskù

sazba: tisk:

Eva Kuèerová, SEN, Dobré RODOMAX print, s.r.o., Nové Mìsto nad Metují

vydání:

1.

Fotografie na obálce: Osada Rovenské Šediviny a v popøedí pøírodní rezervace Bažiny. Foto: J. Kuèera © Eva Kuèerová, SEN, Dobré 2004 ISBN 80-86483-11-8

55