Laboratorní práce podle
Daniela
Mechla
Po dokončení laboratorní práce jsme museli umýt pomůcky, vyhodit zbylé části včely a už jen čekat, až zazvoní na přestávku. Daniel Mechl
Jarní prázdniny prožité v Itálii
Má laboratorní práce v hodině přírodopisu byla na téma VČELA MEDONOSNÁ. Když pan učitel Glomb přišel do třídy a v ruce držel krabičku mrtvých včel, bylo jasné, co má v plánu. Řekl, ať si zajdeme pro mikroskopy, že ostatní pomůcky má on. Po přinesení mikroskopů jsme si nadepsali papíry, došli si pro pomůcky k učiteli a pustili se do práce. Jako první krok jsme museli včele pinzetou oddělit od těla křídlo a nožičku. Druhým krokem bylo vzít oddělené části těla a zkoumat je pod mikroskopem. Zakreslení pozorovatelného objektu bylo trošku těžší, ale většina žáků se s tím vypořádala.
Už v sobotu před prázdninami jsme odjeli do Itálie. Cesta byla dlouhá a nudná. Asi po čtrnácti hodinách jsme přijeli na určené místo: Aprica hotel Negri. Ještě ten den jsme se vybalili a šli spát.
Na druhý den ráno po vydatné snídani jsme vyrazili ke sjezdovkám. Byly o hodně hezčí a upravenější než ty české. Když jsme vyjeli na nejvýše položenou sjezdovku, zdálo se všechno nádherné, ale hlavně ty hory kolem nás. Byly lehce zledovatělé, takže se všechno lesklo. Další dny se všechno opakovalo. Sem tam jsem spadla, když jsem vyjela na větší
skokánek. Poslední den jsme všichni jezdili po těch nejprudších sjezdovkách. Bylo to tam super i jízdu v boulích jsme si vyzkoušeli. Když jsme se poslední den vrátili ze sjezdovek, museli jsme si sbalit a o půlnoci jsme vyjeli zpátky do Česka. Barbora Lichnová
prohlašovala, že využije své znalosti fyziky a na led si lehla, ovšem fyzika jí nezabránila, aby nestrčila ruku do tenkého ledu, a ten se pod ní samozřejmě podlomil. Naštěstí to odnesla pouze jedna mokrá rukavice. Ani vlastně nevím, jak led přelezla Hanka, protože jsem se pokoušela vyškrábat na prudký svah. Hezká historka také je, když se Hančini příbuzní rozhodli jít do restaurace. Zamkli nás v chatě, aby nás tam nikdo nepřepadl. Za pár hodin nám došla voda a uhlí. Nezbývalo tedy nic jiného, než vylézt z okna a zajít ke studánce a do kůlny. Já jsem šla pro vodu. Ironií osudu však bylo, že když jsem se vrátila s kanistry vody, byla chata otevřená a příbuzní byli zpátky. A takových příhod jsme zažili požehnaně! Hana Závodná
Chata
s kamarádkami
S kamarádkami Hankou a Anetkou jsme se už dlouho domlouvaly na společném strávení chaty. Tyto prázdniny se nám to podařilo uskutečnit. V pondělí po skautu jsem přespala u Hanky a další den v sedm ráno se s námi sešla Anetka, a tak jsme společně s Hančiným otcem jeli. Asi nejlepší bylo, když jsme se pokoušely přelézt zamrzlý potok. Jako první holky vyslaly mě. Asi v polovině potoku se to pode mnou začalo bořit. Okamžitě jsem vystartovala a na druhý břeh jsem spíš skočila, než přelezla. Po mně lezla Anetka,
Moje jarní prázdniny Můj první prázdninový den začal celkem normálně, šla jsem do skautu jako vždy. Ze skautu jsme šly s Hankou ke mně. Hanka u nás spala a hned ráno jsme všichni čtyři jeli k nám na chatu na Slovensko, kde jsme byli až do neděle.
taťka. V pátek za námi dojela moje mamka s tetou, se strejdou a jejich třemi kluky. Ten nejmladší Ondra si oblíbil Po příjezdu hurá ven. Vydaly jsme na myslivecký posed kousek od chaty. Zpátky jsme
Anetku. Po večerech se hrálo na kytaru a zpívalo. Hana Foltýnová
to vzaly přes louku a lesem, kde teče potok. Na louce jsme se koulovaly a hlavně shazovaly do sněhu. Nad potokem byl mírnější kopeček, po kterém jsme lezly nahoru, když si Hanka najednou do ticha začala zpívat: „Moje máma s mým tátou…“ a Anetka najednou BUM a jede dolů. Kdykoliv jsme si začaly tuhle písničku zpívat, jedna z nás upadla. Každý den jsme dělaly něco jiného, takže máme plnou zásobu všelijakých zážitků. Jednou nás taťka nechal v chatě a zašel si na pivo. Když jsme seděly a povídaly si, venku byla už docela tma. Vtom někdo začal bušit na okno. Strašně jsme se všechny lekly, ale až potom jsme si všimly, že to je
Jak jsem trávila jarní prázdniny?
V pondělí krátce po poledni jsem s mamkou nasedla do autobusu směr Brno. Tam jsme dorazili okolo 14:00 hod. a jeli jsme tramvají do stanice Mendlovo náměstí, odtud pěšky pod hrad Špilberk, kde má mamčin bratr Dalibor byt.
Na šest hodin jsme museli být v divadle, kde jsme měli sraz s Daliborem a jeho přítelkyní. Hrál se Večer tříkrálový W. Shakespeara. Bylo to velmi vtipné představení. Další den jsme s mamčou vyrazily na procházku, šly jsme na hrad Špilberk. Svítilo slunce, ale i přes to mrzlo. Kolem poledne nás autobus zavezl do nákupního střediska Olympia. Na půl čtvrté jsme měli koupené lístky do kina na Avatar.
Bylo to super, až na ty zdřevěnělé nohy. Po kině nás vyzvedl Dalibor, byli jsme pozvání k rodičům jeho přítelkyně. Ve středu dopoledne jsme měli objednanou thajskou medovou masáž. Po ní jsme jeli autobusem domů. V noci okolo půl jedné přijel tatínek a bratr z Alp. To byly moje prázdniny. Tereza Šikulová
O cestování Hradec nad Moravicí
Víkendy či prázdniny se svou rodinou cestujeme. Nejvíc navštěvujeme hrady, zámky nebo památná místa.
Nejlépe strávený výlet byl v Hradci nad Moravicí, kde se projdete krásným parkem, podíváte se do místního sklepení nebo si vyšlapete až do věžiček hradeb. Krásná je taky prohlídka zámkem. Jelikož je zámek bezbariérově zařízený, prohlídku si tak mohou vychutnat i vozíčkáři. Pokud budete mít hlad, navštívíte levnou restauraci přímo uvnitř hradeb, které obklopují zámek. Nedaleko odtud naleznete také krásný zámek Raduň, u kterého je i pestrobarevná oranžerie. Při vstupu do oranžerie vás obklopí mnoho vůní a barev.
Krásná okolí vybízí k procházce kolem jezírka či parku. Dominika Šírová
V pátek jsem odjela se skautkami na
horskou
chatu
na
Trávném.
Zvládli jsme prudký noční výšlap s velkými krosnami na zádech. Zde jsme strávili celý víkend. Jezdili jsme na igelitkách, hráli sněhové bitvy,
dělali
andělíčky
a
různé
vylomeniny. A já v sobotu oslavila 13.
narozeniny.
V neděli
následovala snadná cesta domů. Marie Kopidolová
Mé jarní prázdniny První den jarních prázdnin jsem strávila doma, venku byla zima, proto jsem nevystrčila ani nohu. Na druhý den v úterý jsme s rodiči a babičkami vyrazili za sestrou do Kroměříže. Měla zde představení v kulturním domě a byla obsazena do hlavní role v operetě Orfeus v podsvětí.
Lyžování Jarní prázdniny jsem trávil na chalupě u polských hranic. Celé tři dny bylo celkem dobré počasí, a tak jsme dost často lyžovali v nedalekém ski areálu. Nebylo tam moc lidí a sjezdovka byla dobře upravená, takže se lyžovalo dost dobře.Tři dny uběhly rychle a my jsme se zase vraceli domů do Frýdku. Prázdniny se mi hodně líbily! Martin Dzik
Moje jarní prázdniny O jarních prázdninách jsem zažila krásný týden nebo spíše....víkend. Tři superdny jsem prožila se super lidmi. Byli jsme na chatě Barnošce. Já, Johanka a Aďa jsme dobré kamarádky,a tak jsme byly rády, že jsme spolu. Ve dne pro nás vedoucí připravili program, ale my ho stejně nevnímaly, protože jsme chtěly dělat hlouposti. Schovali jsme se do
horního patra, zatímco ostatní seděli u ohně nebo hráli hry, my nahoře si hrály se svíčkami nebo pojídaly brambůrky... Nejlepší zážitek jsem si odvezla z poslední noci. Šly jsme spát hodně pozdě, okolo půlnoci, ale předtím jsme snědly všechno jídlo, co jsme tam měly, a šly spát s plným břichem. Petra Herecová
.
World of Goo Ahoj, dnes vám povím něco o
rok (ročními obdobími). Cílem hry je
počítačové hře, která se jmenuje
splnit všechny úrovně.
World of Goo.
Ve hře hrají největší roli Goo kuličky.
Původně jsme (já a Špageta) měly
Mohou mít různou podobu a každá
v plánu do tohoto čísla vyzpovídat p.
podoba má svůj účel. Level splníme
uč. Holušovou ohledně její tarantule,
tak, že dostaneme určitý počet
ale jelikož tarantule umřela, tak
kuliček do potrubí.
z toho bohužel nic nebude.
Do potrubí je dostaneme tak, že
Teď už k samotné hře. Tato hra
z nich postavíme např. věž nebo most.
klade velký důraz na fyziku (tak se
Aby hra ovšem byla zábavná, čím
procvičíte). Je rozdělena do 5
větší věž nebo delší most, tím se
kapitol, všechny kapitoly tvoří jeden
kuličky více houpou a různě viklají.
Hra je ze začátku poměrně
S pozdravem Šiki :-D
jednoduchá, ale s přibývajícími levely obtížnost roste. Doporučuji se podívat na http://www.worldofgoo.cz/. Najdete zde více informací o této hře.
Mé hodnocení: Hra je na logiku a přitom mě nepřestává bavit a udivovat. Kuličky mají mnoho podob a každý level je unikátní :-D.
Hudební vystoupení skupiny Travellers Před velikonočními prázdninami jsme měli možnost zúčastnit se koncertu v tělocvičně školy. Čtyřčlenné hubení uskupení zahrálo řadu skladeb rockového ladění. Ty byly inspirovány typickou hudbou zemí světa. Během koncertu jsme prostřednictvím hudby navštívili všechny kontinenty, připomněli si tak řadu hudebních žánrů. Zazněly texty v češtině, angličtině i ruštině. Někteří žáci byli tak odvážní, že si i spolu s muzikanty zahráli na bonga. Během koncertu panovala dobrá nálada, k tomu přispívaly i tradiční převleky hudebníků, například si oblékli fotbalové dresy brazilského hráče, nebo tradiční čínské pokrývky hlavy. Myslíme si, že to bylo příjemné zpestření dne. Jiný program místo vyučování se vždy hodí. Tak zase někdy. PS: Děkujeme organizátorům akce.
- „požírač času dnešní mládeže“
V překladu to je kniha tváří No, co o něm říct? Má ho snad každý, jde tam dělat skoro vše, teda hlavně: hledat si nové přátele, chatovat s kamarády, dávat si tam svoje fotky, psát komentáře kamarádům, hrát hry atd. Je toho spousta. No a můj názor na facebook? Já osobně ho mám taky. Myslím, že kdybych ho neměla, nemám na internetu absolutně co dělat kromě dívání se na známky, což dopadne většinou katastroficky. Ale zajímavé je, že když jsem ho neměla, našla jsem skoro vždy na internetu něco zajímavého. Tak teda čím to? Že by byl FB začarovaný??? Moc fajn na FB je, že tam zjistíte dost drbů, i když teď vypadám jak drbna Kelišová, ale dělají to všichni, to vám můžu potvrdit, a víte proč? Protože vás nikdo nevidí a můžete to zjistit celkem snadno . Další super věc na FB je, že tam můžete ukládat svoje fotky, které si třeba já osobně vždycky upravím, a čekám, až mi k nim někdo napíše komentáře, to vždycky potěší Nejlepší fotky jsou momentky, to se vždycky směju, jaké tam mají všichni ksichty, hlavně já, no Takže shrnutí mého názoru na FB: je to fajn věc, ale jak se to vezme ;)
A kdyby si ho chtěl někdo z vás založit, je to jednoduché, dejte si www.facebook.com a ono vás to tam navede. Nazdárek Anet ;)
Vzdělávací výlet 28. dubna jsem ráno okolo 8 hodin odjela se svými spolužáky do Opavy. Neradujte se předčasně, protože nás (bohužel) opravdu neodvezli do tamní psychiatrické léčebny. Po příjezdu jsme navštívili Památník Petra Bezruče. Zde jsme se dozvěděli mnohé o jeho podle mě zajímavém životě, ale i o jeho dílech. Po výkladu jsme se šli podívat na krátký film, který také vypovídal o zajímavém životě slavného básníka. V promítacím sále byla aktuálně nainstalovaná výstava Futurismus, dadaismus a kubismus, jednalo se o tvorbu studentů opavského
Šiki :-D
gymnázia a tato výstava mě fakt zaujala. Poté jsme zavítali do Slezského zemského muzea. Zde jsme měli výklad a promítání o rozmnožovaní a vývoji zvířat v našem okolí, zaměřili jsme se na obratlovce, obojživelníky i ryby. Po výkladu jsme měli možnost si prohlédnout vycpaná zvířata, hmyz i mořské živočichy. Od přírodopisu jsme s paní průvodkyní přešli k dějepisu, prohlédli si umělecké předměty z doby renesance i baroka. Potom jsme měli 45 minut rozchod. Rozdělili jsme se do několika skupin podle své volby. S několika spolužačkami a spolužákem jsme se šli projít. Viděli jsme zajímavý kostel, fontánu a plno nezajímavých obchodů. Čas rychle utekl, ani jsme se nenadáli a už jsme jeli domů. Výlet se mi líbil,ale cesta byla šílená.
Exkurze v Opavě Místo vyučování jsme navštívili Slezské zemské muzeum a Památník Petra Bezruče v Opavě. Jeli jsme ve středu 28. 4. Cesta tam nám připadala strašně dlouhá. První jsme navštívili Památník Petra Bezruče, kde jsme se dozvěděli něco o jeho životě a díle, například to, že se dožil 91 let, na gymnáziu dostal 4 z přírodopisu, přestože měl přírodu velmi rád. Kdo ví, jak to ve skutečnosti bylo. Po návštěvě Památníku jsme zavítali do Slezského zemského muzea, kde jsme si povídali o zvířatech, pak jsme si je mohli prohlédnout a v jedné vitríně byla kromě exponátů zavřená i muška. Chudák tam požírala veverky: D .
Pak nám paní průvodkyně ukázala domácí oltář ze 17. století zabudovaný ve skříni, který byl celý ze zlata a jehož hodnota je nevyčíslitelná=). Povídala nám také o jednom renesančním obraze. Ve městě jsme měli tři čtvrtě hodinky rozchod. Spapali jsme tam plno dobrůtek, přesněji čínské nudle, ale u nás jsou lepší, 3 kopečky zmrzlinky, ta byla „mega“. Hned na to jsme si dali pizzu. Zpátky jsme jeli zase autobusem, ale tentokrát nám cesta připadala krátká.
7. třídy v Opavě Co se vám vybaví pod pojmem Opava? Tuším, že blázinec, ale v Opavě je i spousta hezkých míst. My jsme například navštívili nejstarší muzeum na území našeho státu, Slezské zemské muzeum, kde jsme zhlédli pár prezentací o životě zvířat a spoustu zvířecích vycpanin. Další naší zastávkou byl Památník Petra Bezruče. I zde bylo dost věcí k vidění. V Památníku je instalována expozice o životě a díle Petra Bezruče. Památník stojí přímo na místě básníkova rodného domu. Mně osobně nejvíc zaujala řada vydání Slezských písní v několika jazycích a stará nahrávka rozhovoru Petra Bezruče s jeho sekretářkou.
