Laboratorní práce č. 1 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Pozorování stavby těla savců
Pomůcky: Mikroskop, potřeby pro mikroskopování, chlupy savců (podsada a pesíky), např. psa, kočky, králíka nebo morčete, lebky králíka, psa nebo kočky, modely kostry kočky a králíka. Úkol 1:
Pozorování chlupů savců
Postup:
Připrav preparáty z chlupů různých druhů savců, prohlédni si je pod mikroskopem a zakresli. Rozliš podsadu a pesíky.
Úkol 2:
Pozorování a porovnání modelů koster savců
Postup:
Nakresli schéma kostry králíka a kočky nebo psa. Popiš jednotlivé kosti na kostře.
Úkol 3:
Pozorování a porovnání lebek býložravých a masožravých savců
Postup:
Porovnej velikost a tvar lebek králíka a kočky nebo psa. Zakresli obrysy lebek z přední a boční strany. Všimni si postavení očních jamek na lebkách. Porovnej velikost obličejové a mozkové části na lebkách býložravého a masožravého savce.
Závěr:
Laboratorní práce č. 2 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Etologická pozorování
Pomůcky: Pozorované zvíře, potřeby na kreslení, zápisník pro záznamy z pozorování. Úkol 1:
Pozorování životních projevů savců chovaných člověkem
Postup: 1. V rámci samostatného dlouhodobého pozorování sleduj, zapisuj si a zakresluj podle svých možností způsoby pití a příjmu potravy například u kočky, psa, králíka, morčete, křečka, koně, krávy apod. Jak se liší příjem potravy masožravců a býložravců? 2. Pozoruj chůzi psa a kočky. Popiš rozdíly ve způsobu jejich pohybu. S čím tyto rozdíly souvisejí? 3. Při procházce místem, kde lidé venčí své čtyřnohé miláčky si všímej vzájemných vztahů mezi psy. Pozoruj vztahy dominance a submisivity (nadřízenosti a podřízenosti), chování ve smečce různých plemen psů, pachové značení teritoria. Některé způsoby chování zakresli. 4. Založte si ve škole chov laboratorních myší nebo chov křečíka džungarského. Pozorujte životní projevy těchto drobných savců a svá pozorování si zapisujte a zakreslujte. Porovnejte chování těchto drobných savců s chováním psa. Mají tito savci stejnou schopnost učit se? Závěrečná zpráva:
Laboratorní práce č. 3 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Pozorování stavby lidského těla
Pomůcky: Kostra člověka, různé druhy volných kostí člověka, úhloměr, krejčovský metr, stopky, obraz správného držení těla, miska s razítkovou barvou, čtvrtka, otisky nohy (plantogramy). Úkol 1:
Určování lidských kostí a porovnání s kostrou
Postup:
Jednotlivé volné kosti porovnej s kostrou. Urči název vybrané kosti a její polohu v těle.
Úkol 2:
Základní polohy těla a pohyb
Postup:
Proveď správné držení těla při vzpřímeném postoji, sezení a při chůzi.
Úkol 3:
Hodnocení nožní klenby
Postup:
Zhotov si otisk chodidla (plantogram). Chodidlo namoč v misce s razítkovou barvou a otiskni na připravený bílý papír. Vyhodnoť otisk podle obrázků předložených učitelem.
Závěr:
Přílohy k laboratorní práci č. 3 Správné a vadné držení těla
plochá záda
přílišné vyklenutí bederní páteře
správné držení těla
skolióza páteře
správné držení těla
kulatá záda
Otisky chodidel – planktogramy
normální noha
široká, příčně plochá noha
noha s vysokou klenbou
lukovitá noha
plochá noha
těžce plochá noha
Laboratorní práce č. 4 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Cvičení k dýchací a oběhové soustavě
Pomůcky: Stopky, mikroskop, trvalé mikroskopické preparáty krevního roztěru člověka, lékařský teploměr. Úkol 1:
Jak se změní počet tepů a dechů člověka po tělesné námaze?
Postup:
Spočítej si počet tepů a dechů za minutu nejprve v klidu a pak po tělesné námaze (10–20 dřepů). Uveď, po kolika minutách dojde ke zklidnění.
Úkol 2:
Měření teploty těla
Postup:
Teploměrem k měření teploty těla si změř v podpaží teplotu. Stanov minimální a maximální teplotu těla žáků.
Úkol 3:
Pozorování mikroskopického preparátu krevního roztěru člověka
Postup:
Připrav si mikroskop k pozorování a pozoruj různým zvětšením trvalý mikroskopický preparát krve. Zakresli části krve a popiš je.
Závěr:
Laboratorní práce č. 5 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Kožní citlivost a vnímavost
Pomůcky: Odpichovátko (esteziometr), milimetrové měřítko, různé předměty s různým povrchem, razítková barva a polštářek, tabulka pro otisky prstů, typy dermatoglyfů s příkladem vyhodnocení. Úkol 1:
Zjištění kožní citlivosti a vnímavosti
Postup:
Dotykem a ohmatáním různých předmětů kolem sebe popiš zachycené pocity. Vyjádři vlastnost pohmatu, např. hladký, drsný…
Úkol 2:
Zjištění kožní citlivosti. Sleduj nerovnoměrné uložení čidel tlaku na různých částech těla.
Postup:
Zjisti prostorový práh hmatových tělísek na kůži člověka. Zvol různá místa, např. bříško prstu, hřbet ruky, předloktí aj. Esteziometrem se od vzdálenosti 2 cm dotýkej stejného místa. Hroty přibližuj a zaznamenávej, kdy spolužák pocítí dotyky dva, anebo dotyk jeden.
Úkol 3:
Zhodnocení a vyhodnocení otisků prstů
Postup:
Do připravené tabulky otiskni postupně bříška prstů od palce po malíček (lepší 2. otisk). Otisk vyhodnoť a popiš podle listu s typy otisků.
Závěr:
Příloha č. 1 k laboratorní práci č. 5 Dermatoglyfy (rozdělení podle J. E. Purkyně)
1. Plochý oblouček
2. Stanový oblouček
3. Smyčka
4. Smyčka
5. Smyčka s jádrem
6. Závit
7. Závit
8. Závit
9. Dvojsmyčka
Příloha č. 2 k laboratorní práci č. 5 Otisky prstů pravé ruky (kvalitativní charakteristiky)
1. Ulnární smyčka
2. Oblouček
3. Závit
4. Radiální smyčka
5. Dvojsmyčka
6. Spirální závit
Laboratorní práce č. 6 Jméno, třída: Téma:
Datum:
Zkoumání funkce zraku
Pomůcky: Snellenovy optotypy, obrázky optických iluzí, Mariottovy obrázky. Úkol 1:
Zornicový reflex
Postup:
Velikost zornice v oku je závislá na intenzitě světla. Zakryj si proti světlu obě oči. Druhý žák pozoruje, co se děje s tvými zornicemi po odkrytí očí. Pomalu se zužují. Co se děje v oku?
Úkol 2:
Měření zrakové ostrosti
Postup:
Tabulku optotypů umísti do vzdálenosti asi 35 cm od očí. Zakryj si nejdříve levé, pak pravé oko. Při správné zrakové ostrosti bys měl přečíst všechny řádky.
Úkol 3:
Může nás zrak mýlit? Pozoruj obrázky optických iluzí a uveď, co znázorňují. Zrak nás může někdy klamat!
Úkol 4:
Důkaz slepé skvrny v oku
Postup:
Použij Mariottovy obrázky, které obdržíš od vyučujícího. Zakryj si jedno oko a druhým upřeně hleď na značku trojúhelníka. Obrázek drž v natažené paži před očima, pomalu přibližuj k oku a poté zase oddaluj. Změna ve vidění kruhu a pak čtverce nastává ve vzdálenosti asi 20–25 cm od oka. Obraz se promítá v místě slepé skvrny. Pokus opakuj při zakrytí druhého oka.
Závěr:
Příloha k laboratorní práci č. 6 Tabule Snellenových optotypů
Zrakové rozlišování
EAOWT MEWGI AREPC PQTRSO TREQPO
Kdo je na obrázku?
ARETCHS
Optické klamy
a b c 1. Jsou úsečky stejně dlouhé?
Mariottovy obrázky
1.
2.
d
e
2. Jsou přímky a, b, c, d, e rovnoběžné nebo různoběžné?
3. Jeden trojúhelník nebo dva?
4. Vnitřní čtverec se zdá buď vzadu nebo vepředu?
