L E S O PA R K H O U Š T K A
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Michaela Polívková AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) REVITALIZACE AREÁLU BÝVALÝCH LÁZNÍ HOUŠTKA (AJ) REVITALIZATION OF THE FORMED SPA AREA HOUŠTKA JAZYK PRÁCE: Vedoucí práce: Oponent práce:
prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D. Ústav: 15114 Ing. arch. Karel Kuča
Klíčová slova (česká):
Sluneční lázně, Kotěra, Lesopark Houštka, kulturní dům, obnova, památková péče
Anotace (česká):
Předmětem diplomové práce je vhodné využití areálu bávalých slunečních lázní v Houštce u Staré Boleslavi a koncepce okolního lesoparku. Návrh konfrontuje současné požadavky a poptávku města po kulturním zázemí s využitím historicky hodnotných objektů za citlivé obnovy stavu jejich nejvýznamnější stavební etapy doby meziválečné.
Anotace (anglická):
The subject of my thesis is a transformation of the of the former Sun Spa area in Houstka near Stara Boleslav including the design of the surrounding forest park. The project takes into consideration both the actual demand for cultural background and the presence of historical buildings there. The buildings is restored according to their state from the interwar period.
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne
podpis autora-diplomanta
LOKACE
B R A N DÝ S N A D L A B E M - S TA R Á B O L E S L AV
RELIÉF
Průvodní zpráva 1. Identifikační údaje
Název projektu: Revitalizace areálu bývalých lázní Houštka Katastrální území: Stará Boleslav Obec: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Okres: Praha-východ Kraj: Středočeský Autor: Bc. Michaela Polívková Diplomová práce pod vedením prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy a doc. Ing. Michaela Rykla, Ph.D. (stavebně historická část průzkumu) 2. Charakteristika vstupů 2.1 lokalita Bývalý lázeňský areál se nachází při jihovýchodní části Staré Boleslavi. Ze severovýchodní strany území obklopuje meandr dnes již slepého labského ramene, tůň nazvaná Staré Labe. V minulosti bylo toto území tvarováno opakovanými záplavami řeky Labe a o něco dříve i řeky Jizery. V současnosti jsou budovy lázeňského areálu, ve své nedávné minulosti sloužící původně jako lázeňské místo s hotelem a restaurací, mensa, ubytovna nebo hotel, z velké míry zdevastované a zcela opuštěné. Na jaře 2013 byly odstraněny přestárlé a nebezpečné stromy v lese. Ze současných požadavků města vyvstává myšlenka obnovení objektu slunečních lázní pro reprezentativní a spoloečenské účely, které nyní městu chybí. Pro funkci multifunkčního kulturního objektu byla na přestavbu slunečních lázní zpracována studie panem architektem Límanem. Mezi další záměry do budoucna patří propojení Starého Labe s Labským ramenem na jihu a zajištění jeho průtočnosti. Diplomní projekt tento záměr plně respektuje.
C
ílem projektu je poukázat na hodnoty areálu a nastínit možný budoucí vývoj možného využití. Důležité je zviditelnění, vzbuzení zájmu a povznesení povědomí o celém areálu a jeho historii. Cílem je vyvolat diskuzi o představách napříč spektrem potrenciálních uživatelů, nájemníků, provozovatelů, starostů, ale především nás obyvatel. Natiňuji tímto jednu z možných cest budoucího využití.
Místo má v současné době charakter dynamický, je využíváno sportovně a rekreačně. V areálu je v provozu letní kino, atletický stadion, tenisové kurty se zázemím a manší sporthotel. V roce 2010 byla upravena stezka procházející lesem pro in-line bruslaře (asfaltová komunikace). Opuštěné objekty ve středu areálu jsou známkou morálního úpadku celé společnosti. Smutnou se stává skutečnost nevědomosti o kdysi velkolepé slávě tohoto místa a o vazbách a historických souvislostech. V poslední době jakoby se probouzel zájem veřejnosti o to co zde dnes je a co zde bylo dříve. Město se snaží řešit aktuální potřebu kulturního zázemí a tento projekt lze chápat jako prověřovací studii k jednomu ze současných záměrů. Nejde o to postavit kulturní dům na tzv.”zelené louce”, ale jde o využítí a podpoření stávajících hodnot. Celému areálu chybí centrální statický bod, definující charakter. Územím vás provede brutální asfaltová cesta nerespektující žádné schéma dřívějších urbanistických vztahů. Dnes lze tedy místo charakterizovat jako území se sítí stezek a asfaltové cesty s dominantou chátrajících budov v lese, do něhož je vstup na vlastní nebezpečí.
Celé území obklopené prozatím slepým ramenem je součástí širokého pásu okolo Labe v územním systému ekologické stability. Plocha ÚSES je zde vymezena inundačním územím tedy řekou a přilehlými rozlivnými plochami starých labsko-jizerských meandrů. S tímto nejsnáze průchodným tahem území souvisí kontinuita a propojenost jednotlivých hodnotných přírodních ploch v tomto případě regionálních biocenter (okolí Proboštského jezera a meandry Labe u Káraného). Houštecký les je podle programu Natura 2000 zaevidován plošně jako přírodní biotop lužního lesa – Hercynská dubohabřina pod číselným označením 9170(100) – L3.1. Staré Labe je evidováno pod č. kódem 3150 (100) – V1. F – Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E. L2.3 – Tvrdé luhy nížinných řek. L1 – Mokřadní olšiny. Nejvýznamnějším problémem z hlediska rehabilitace urbanistických vazeb Houšteckého areálu je těleso rychlostní silnice R10. Tato komunikace je součástí mezinárodní silnice E65. Její stavba byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. dubna 1963 č. 286, o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací v trase Praha - Mladá Boleslav - Turnov a dále v úseku Turnov - Polsko jako dvoupruh. Usnesením vlády České republiky ze dne 17. listopadu 1993 č. 631 bylo rozhodnuto, že úsek Turnov - státní hranice ČR/Polsko nebude realizován, tím se stala jedinou dokončenou rychlostní komunikací v České republice. Houštecký areál leží na pravém břehu Labe a tudíž mimo hlavní cykloturistickou trasu. Tento fakt místu dává přidanou hodnotu neprvoplánového turistického využití, a ospravedlňuje potřebu centrálního funkčního bodu. Celkově park bude areál na stávající cyklotrasy a turistické stezky v okolí napojen ale není to prioritou přístupu. Místo má stále ještě jedinečný charakter v kontextu v současné době zanikajích labských lužních lesů. Rozsah řešeného území Projekt řeší meandr Starého Labe koncepčně a snaží se o budoucí vizi lesoparku s vytvořením statického centrálního místa uprostřed. V souvislosti s kontextem lokality je nutné zmínit duchovní potenciál místa, ve kterém se pohybujeme a souvislost se Svatou cestou. Výklenkovými kapličkami byly v Čechách roubeny pouze dvě cesty, Via Sancta do Staré Boleslavi (související se smrtí Sv.Václava, z Pražského Hradu do Staré Boleslavi) a Svatá cesta do Hájku u Unhoště z pražské Lorety. Svatá cesta, její tradice a respekt k svatováclavskému kultu je to, co je neodmyslitelně spjato s místem vezmeme-li do ruky jakoukoliv příručku průvodce z přelomu minulého století. Dnes tato cesta jakoby přežívá v těchto publikacích a nedůstojně ji připomínají jen zchátralé kapličky zarostlé v polích a kolem cest.
S
VATÁ CESTA (podrobnosti o svatováclavském kultu v předdiplomní části). Houštka je spojena s tradičním konáním svatováclavské pouti 28. října. V současné době je k této události vyhrazena jedna louka pro provoz kolotočů. Podle mého názoru by akce tohoto charakteru mohly probíhat v adekvátním prostředí s důstojným zázemím. Houštecký lesopark by v tomto ohledu měl být jevištěm města. Lze se domnívat, že v budoucnu dojde k obnovení svatováclavského kultu a Stará Boleslav v tomto ohledu získá na důležitosti.
4. Návrh 2.2 Historie místa (široká historie součástí předdiplomního projektu) VÝZNAMNÁ DATA SOUVISEJÍCÍ S HOUŠTKOU: 1818 - objeven pramen v lese nadlesním Neumannem 1831 – lázně v údolí Labe, Pramen Matky Boží Pomocné, chemická analýza prof. A. M. Pleischl 1876 – hlavní zásluhu na výstavbě lázní Houšťky měl velkovévoda toskánský, majitel brandýského panství, tři ubytovací domy a velký lázeňský dům, lesní vila, za příplatek podávány parní a sprchové lázně. 1894 – analýza místních vod 1896 – Houšťka byla oficiálně prohlášena za lázně výnosem ministerstva vnitra 1899 – železité, solné a jehličnaté lázně, Pramen Matky Boží Pomocné, jedno z chemicky nejcenějších zřídel v Čechách, stál tu velký lázeňský dům, různé druhy koupelí 1928 – lázeňský dům se 60 pokoji přestavěn 1930 – železité zřídlo Matky Boží Pomocné a nově navrtaný radioaktivní pramen, pitná koupelová léčba, využíváno mnoho druhů koupelí a také říční koupele v Labi a Jizeře, indikace: nemoci nervové, chudokrevnost, kornatění cév, dna a revmatismus, ekzémy, hostům bylo k dispozici 115 pokojů 1949 – v provozu Pramen Matky Boží a Václavka, lázeňský dům má 160 pokojů, léčebnými prostředky jsou železité prameny, rašelinné lázně, indikace: revmatismus, dna, nervové a ženské nemoci, chudokrevnost, poruchy výměny látkové. Pramen Václavka se sytil kysličníkem uhličitým a prodával jako stolní voda. Provoz klasických lázní v soukromém vlastnictví zanikl počátkem druhé světové války. Během války zde byl lazaret pro německé rekonvalescenty z ruské fronty. Po roce 1950, v letech totality zde byli ubytováni zahraniční studenty. Nyní je bývalý lázeňský hotel, pozdější Domov Kim Ir Sena a dále kolej pro studenty pražské Karlovy univerzity opuštěn. Bývalá lázeňská a restaurační budova (budova slunečních lázní) na protilehlé straně Parkové cesty byla naposledy využívána jako studentská menza. V parku mezi objekty je patrný jeden z pramenů jako chráněný vodní zdroj. Na areál bývalých lázní navazuje naproti menze letní kino a tenisové dvorce s restaurací. Okolím po severní straně prochází modré turistické značení Starou Boleslaví s řadou památek stejně jako v Brandýse. Poblíž jsou ještě zaniklé lázně v lokalitě Ostrov u Brandýsa nad Labem, literatura (Kovařík 1988) udává v okolí ještě další prameny. 2.4 Předpokládaný stavební vývoj objektů (viz samostatná kapitola SHP) 2.5 Vývoj a analýza okolního lesoparku (součástí SHP) 3. Zadání (plné znění viz. samostatný dokument)
4.1 Koncepce využití řešeného území v meandru Starého Labe Návrh využití území vychází ze současného využití, které má sportovně rekreační charakter. Místo slouží v současnosti návštěvníkům jako útočiště volnočasových aktivit, má rozdrobený charakter. Jednotlivá místa nemají adekvátní prostorové ani funkční aspekty a nepůsobí uceleným dojmem. Místu chybí koncepce budoucího využití a smysluplné doplnění o centrální statický bod. Náplň celého areálu chápu jako kulturně sportovně rekreační. Kulturní zázemí města v současnosti zcela chybí a na pozadí takto historicky hodnotného areálu by mohlo dojít k oživení lokality. Podstatou návrhu je současný stav doplnit o nové aktivity. Poznáním vzniku místa, jeho transformace z královské obory, přes anglický park, lázeňské místo, statek JZD, a další funkce, se vracím zpět k zakladatelské myšlence objevitele léčivých pramenů, nadlesního Neumanna. Jeho zaujetí zdejší krajinou a záměrné koncepce popsané v historických pramenech transformuji do současnosti. 4.2 Návrh koncipuji v několika rovinách: 4.2.1 Krajinný koncept lesoparku Základní myšlenkou je v co největší míře zachovat přirozený charakter lužního lesa. Území je celé prostupné i mimo zmiňované trasy cest tudíž poskytuje bezprostřední zážitek z proměny krajiny v rámci ročních období. Návrh počítá s prosvětlením lesa, prořezáním nebezpečných stromů. Výsadba stromů nových bude souviset právě s koncepcí jednotlivých zastavení u křížků. Výsadba stromů v alejích bude pouze doplňovat současný stav a nerovnoměrným dorostem se docílí nahodilého stavu namísto přísných koncepčních alejí. Materiálově by se mělo jednat o vyskytující se druhy dubů, kaštanů, jilmů a lip a jírovců. Jírovce v místě dvora, vzniklého přístavbou společenského sálu budou nahrazeny odolnějším druhem (aesculus carnea) z důvodu jejich špatného stavu a výskytu klíněnky jírovcové. Zásadní úpravu přináší centrální část, kde dojde k obnově vodního prvku podle kolorované pohlednice. Tato část před budovou lázeňského objektu na severu bude klidová a sloužit tak odpočinku a posezení na lavičkách. Dochází k obnově tradice Mozartova korza, jež navazuje na letní scénu tanečního parketu umístěného na hlavní ose. Namísto záhonů, které budou náročné na následnou údržbu dojde k výsadbě louky na dvou travnatých plochách Mozartova korza. Bezúdržová (neboli minimálně náročná na údržbu) je koncepce inspirovaná současnými přístupy. 4.2.2 Cestní síť Cesty v lesoparku koncipuji prolnutím současně využívaných tras, s historicky danými v mapách v rámci shp parku a vývoje cestní sítě. Materiálově využívám tři povrchy. Dláždění na cestu příjezdovou a v trasách pro chodce. Celým parkem prochází povrch komunikace sjízdný na bruslích, přesné vymezení je ve výkresové části. Na cesty uvnitř lesa a klidné korzo je použit mlatový povrch. Přístupová cesta ve směru od Staré Boleslavi dostává jiný rozměr. V závislosti na využití této komunikace ji dělím na tři pruhy alejí. Dojde tak k rozšíření současného stavu. Středová část určená automobilové dopravě, směřující na parkoviště ve východní části. Komunikace je obousměrná. Povrch této komunikace je dlážděn. Snažím se vyvarovat povrchu jaký se v lese nachází dnes. Vyasfaltovaný povrch není k místu dostatečně důstojný. Tato příjezdová komunikace je alejí oddělena od bočních cest určených pro chodce, cyklisty, popř. inlinebruslaře. Cesta bude řádně osvětlena.
N
ejdůležitějším zásahem v rámci cest v lese je doplnění o tu nejdelší. Pěšina, která prochází v bezprostřední blízkosti Starého Labe. Tato cesta je patrná ve starých mapách z konce 19. století. Jedná se o rehabilitaci stavu a doplnění o prvek přibližující se vodě na maximum, v podobě dřevěných lávek nad vodou. Návrh lávky přes Staré Labe je v místě kde stával původní most z roku 1905. Cestní síť je doplněna o jednotlivá zastavení podle popisu stavu krátce po založení nadlesním Neumannem mezi léty 1813-1816. Tehdy jeho koncepce souvisela s Prusko Rakousko Ruským trojspolkem v napoleonských válkách a právě proto otiskl motiv trojice do kompozic jež v parku budoval. “od roku 1813 vytvářel zde Neumann cesty pro jízdu v kočárech i na koních, procházky mezi topoly, chodby zelenotemné, stavěl besídky a sedadla, sázel zajímavé stromy, vypěstoval i ostrůvek zvaný růžový, otevřel několik studnic neb pramenů minerální vody a postavil budovu s lázněmi [5]. Jednotlivá zastavení na počest zakladatele parku jsou označena křížkem a vychází z popisu jeho myšlenky. Tato cesta (celkem 5 zastavení) bude doplněna o text s historií houšteckého parku a opodstatněním právě toho kterého místa podle zjištěných souvislostí. 1. 2. 3. 4. 5.
křížek U Vstupu křížek U Dubu křížek Na Rozcestí křížek V Lese křížek U Lávky
4.2.3 Aktivity a režim využití Projekt umožňuje celoročn využití areálu. Kulturní zázemí města zahrnuje prostory pro volnočasové aktivity skupin, besedy, organizované sportovní aktivity, cvičení, lekce tance, yogy, pracovní dílny a workshopy, po vzoru funkce komunitních center. Okolní lesopark se stává oázou volnočasových aktivit, trávení letních večerů za příjemné hudby na tanečním parketu, zimních sobotních zápasů ledního hokeje na jezeře. Nabízí procházkové okruhy lesem s naučnými stezkami a zastaveními odkazující na původní myšlenku zakladatele parku z roku 1813. Oživuji zaniklé Mozartovo korzo s motivem fontány a promenádou s lavičkami k posezení při nedělní procházce. Návrh se snaží místo aktivně využít z hlediska současných potřeb uživatelů na pozadí nostalgické vzpomínky na minulost. Projekt respektuje jedinečnost přírodního charakteru okolního lužního lesa.
N
ově navrhované funkce a aktivity v území: - Taneční sál pro společenské a reprezentační účely, plesy, koncerty, přednášky, turnaje, taneční soutěže. - Regionální restaurace s minipivovarem (kdy je k vaření piva využíváno vody z bývalých lázeňských pramenů) - Prvorepubliková kavárna “Sluneční Lázně Houštka” – obnovení meziválečného Kotěrova konceptu - dva sály pro skupinové využití - dílna s ateliérem pro pořádání workshopů - byt správce areálu - letní scéna – taneční parket v parku - obnovení Mozartova korza s fontánou - fitness stezka
P
rojekt dále hmotově pojednává umístění nového zázemí k letnímu kinu. Do parku umisťuji objekt půjčovny sportovního vybavení s hygienickým zázemím pro návštěvníky (wc). Hmotově vymezuji nový obejkt pro sportovní účely v lehkoatletickém areálu, kdy současný stav ubytovny považuji za nedostačující. V rámci tohoto obejektu by mohlo v budoucnu dojít k využití pramenů minerální vody (bývalých lázeňských pramenů) jako zdroje pro balneo wellness provoz, který skvěle sportovní aktivity doplní. Budova na ose slunečních lázní, původní ubytovací lázeňské kapacity, před nedávnem koleje, vracím do původního stavu a obnovuji koncept bez nástavby dvou pater a mansardové střechy. Tomuto objektu díky jeho uspořádání dávám znovu obytný charakter a vzniká tak kapacita krátkodobého bydlení. Lze jej označit jako hotel.
4. Využití objektů SLUNEČNÍ LÁZNĚ (budova A) Tento objekt bude uveden do stavu, kdy byly v provozu sluneční lázně. Dojde k obnově prosklené verandy a navrácení proporčnosti hmotového uspořádání podle dobových vyobrazení. Funkce objektu je kulturně společenská. Do parteru umisťuji provoz restaurace s vlastním pivovarem (malého měřítka) využívajícím stávající prameny minerální vody. Restaurace s kavárnou by se měly stát lákadlem a vizitkou celého území. Koncepce zahradní restaurace s příjemným posezením pod stromy bude zejména v letních měsících obnovena přímo před prosklenou jižní částí. Nové prosklené plochy budou provedeny zakázkovou výrobou z izolačních dvojskel (bude se hledat nejsubtilnější varianta) pro zajištění tepelné pohody objektu. Veškeré zachovávané konstrukce, které nebude třeba celkově obnovovat budou ponechány v původním stavu a opatřeny pouze příslušným nátěrem. Patro využívá centrální části k obnovení lázeňského dobového provozu se slunnou jižní terasou. Odstraněním dřevěné stropní konstrukce mezi kupolemi dojde k navrácení hmot meziválečné doby Kotěrova konceptu. Provoz bude zohledňovat stav konstrukcí, prosklené plochy budou obnoveny a ponechány původním zasklením. Ve druhém patře budou přístupny vyhlídkové terasy. Tuto část lze chápat jako přidanou hodnotu celého areálu. Stanou se vizitkou. Kotěrovy sluneční lázně v oživené formě, lákající k posezení v letních měsících příjemné stínění (stromy a vnitřní stínění plátnem) a otevíratelné plochy zajištující proudění vzduchu, v zimě příjemné prohřívání interiéru. Provozy v patře v bočních křídlech budou plně modernizovány a vytápěny s ohledem na současné tepelně technické parametry. Nachází se zde studio pro volnočasové pohybové aktivity – dva sály umožňující hodiny tance, lekce yogy, skupinové terapie v souvislosti s léčbou sluncem. Druhé křídlo je koncipováno komunitně, lze zde pořádat různé akce, výtvarné, recitační, pohybové, spíše neziskově orientované, hodiny čtění, skupinové kreslení, kurzy pletení.. kreativní dílna a workshopové prostory. Využití tohoto provozu by mohlo být celoroční s daným režimem a určené převážně místním obyvatelům. Prosklená veranda slouží jako hlavní reprezentativní vstup do objektu. Hlavní myšlenkou je vytvoření foye z historické budovy, umístění fontány s vodou na památku lázeňského místa na střed této místnosti. Průchod do dvora je umožněn přímo z tohoto foye. Průchod tzv. “suchou nohou” do tanečního sálu umožňuje chodba okolo dvora, na kterou navazují další provozy. Jednotlivé provozy popsány ve výkresech.
Novorenesanční přístavba na jihu u příjezdové komunikace je pojata jako technická s bytem správce areálu. Dojde k umístění půjčovny vybavení v parteru a je zde umožnena provozní návaznost na technické místnosti v přízemí. Patro je obytného charakteru.
N O V O S T A V B A KULTURNÍHO DOMU (budova B) Objekt čerpá z obnovené fungující budovy A, která se stává důležitou součástí jak provozní tak zejména kvalitativní, jelikož již nejde o koncept novostavby ale spolupůsobení využívajícího stávajících hodnot historické budovy. Novostavba je přístupna z průchodů ze staré části, nebo přímo z centrálního venkovního dvora. Třetí vstup je v zadní části v úrovni parteru – zásobovací, pro účinkující ale i jako vstup do kavárny při procházce parkem. Provozy objektu A a B lze oddělit a umožnit návštěvníkům parku proniknout do dvora mezi oběma objekty. Kulturní dům je umístěn záměrně na ose. Ze stavebně historického průzkumu vyplývá jako stále se opakující přenášené téma všech stavebních úprav odprvopočátku. Hmotově se budova snaží z pohledu v parku na sebe neupozorňovat, je pro své výškové snížení zahloubena o patro pod stávající terén. BUDOVA NA OSE PARKU (budovaC) – dojde ke snížení nástavby pater a mansardové střechy a bude koncepčeně obnovena podle vyobrazní meziválečného stavu. Stavebním uspořádáním je budova vhodná k využití jako hotelového provozu s ubytovacími kapacitami. NOVÉ KAPACITY PRO SPORTOVNÍ ÚČELY lehkoatletického areálu (D) ZÁZEMÍ LETNÍHO KINA (E) ALTÁN V PARKU (F) PŮJČOVNA SPORTOVNÍHO VYBAVENÍ A WC (G) Údaje o ochraně v území – v areálu žádný z objektů není památkově chráněn. Projetk by měl tímto být příkladem jak lze přistupovat k objektům, které svou historickou hodnotou jsou zařaditelné mezi památky, ale není na to právní nástroj. Je tedy výsledkem morálního svědomí společnosti k takovým objektům s úctou přistupovat a nenechat se ovlivnit způsoby, které tyto hodnoty neuznávají. Lze zde názorně ukázat že není potřeba mít k historicky hodnotným stavbám úctu jen proto, že jsou nějakým způsobem chráněny a nařizuje nám to zákon. Údaje o dodržení technických požadavků zajišťujících bezbariérové využití Technické požadavky v tomto ohledu byly dodrženy. Návrh novostavby v konceptu používá rampy jako vertikální komunikace. Sklony těchto ramp jsou navrženy podle vyhlášky pro bezbariérové užívání staveb 398/2009 Sb. a to sklonem max. 1:6, tím je zajištěna bezbariérovost objektu. Přízemí (parter) je celý bezbariérový. Výtah zajišťuje splnění tohoto požadavku v rámci objektu slunečních lázní v patře. Prostory vyhlídkových teras u kupolí (2.patro) jsou přístupny pouze schodištěm. Navrhované kapacity TANEČNÍ SÁL – 368 míst k sezení PARKOVIŠTĚ – 126 parkovacích míst RESTAURACE – 98 míst k sezení + zahradní restaurace 40 míst KAVÁRNA – 35 míst k sezení PŘEDNÁŠKOVÁ MÍSTNOST – 45 míst k sezení SÁLY V PATŘE – 35 míst (tělocvičny) dílny – 40 osob, atelier – 15 osob
5 . Architektonické ř e š e n í Z hlediska architektonické převládá snaha očištění stávajících struktur od postupného seskupování dostaveb a přístaveb. Stavebně historický průzkum dokládá vývoj jednotlivých etap a částí tohoto velmi složitě vrstevnatého objektu. Historické proměny se děly většinou na pozadí změn majetkoprávních poměrů a politické situace. Rozpoznáním hodnotných vrstev, převážně z poč. 20. století a souvislostí s tvorbou arch. Kotěry, vzniká hlavní námět pro obnovu objektu. Sluneční lázně z 20. let 20. století považuji za unikátní stavbu a návrhem se snažím zachovat ji v co největší možné míře. Šetrným přístupem se snažím zachovat do dnes dochované prvky a to především prosklené části fasád. Navrácením prosklené verandy na jižní fasádě se vracím do meziválečného období. Objekt tímto získává ucelený charakter, který evokují dobové pohlednice. Za podstatné považuji navrácení hmotového uskupení patra střešní roviny mezi kupolemi a vytvoření střešní terasy v místě dnešního zastřešení dřevěným trámovým stropem. Nový objekt přistavěného sálu splňuje současné požadavky na novostavby. Opticky se objekt snažím snížit a pojednat jako jednoduchou stavbu s vazbou na okolní park se svou opodstatněnou velikostí a kapacitou. Hmota novostavby evokuje snížení, boření se do země, opětovné vynoření, které souvisí s provozem a půdorysným řešením, prostor nad jevištěm se lehce zvedá. Celou myšlenku jednoduchosti, lehkosti až ztrácení se v parku podporuji použitými materiály. Světlé studené odstíny chladně bílého betonu jsou doplněny mléčným sklem v prostorech druhého patra. Skleněné výplně umožňující průhledy do parku po obvodu budovy jsou projevem lehkosti, jakou by měla stavba působit. Novostavba nepřevyšuje stávající objekt bývalých slunečních lázní. Dvůr, uzavřený i otevřený vzniká přístavbou a je definován sevřením hmot. Dominantou tohoto prostoru je průčelí Kotěrovy přestavby doplněné novým schodištěm podporujícím symetrii. V tomto místě vzniká prostor kontaktu nového s původním, což je umocněno použitím pochozích povrchů v materiálu režné cihly, která byla charakteristickou pro toto místo v historii (původní stav obou objektů přestavených v roce 1867 dokládá použití právě režných cihel na fasády obou objektů umístěných vůči sobě na ose). Další dominantou tohoto prostoru budou dva nově vysazené stromy, nahrazující současné kaštany. Na dvůr se váže vstupní foye novostavby a uvádí nás dále do galerie sálu. Z druhé strany se z původní budovy lázní na dvůr váže reprezentativní foye s okružní symetrickou chodbou propojující obě budvovy. Dominantou interiéru vstupního foye je točité schodiště s nosným středovým sloupem uzavřené do krychlového kubusu. Toto schodiště propojuje foye vstupu s plochou předsálí (foye 2) v úrovni pod terénem, odkud je umožněn hlavní vstup do sálu. Dalšími přístupy jsou po obvodu systémy ramp, směřujících do tohoto druhého foye v úrovni pod terénem.
6. Stavebně technické řešení Přístup k obnově stavu původní lázeňské budovy vychází z provedeného statického průzkumu, který konstatuje použitelnost hrubé stavby. Nejzásadnější je práce s prosklenými plochami. Nově navržené skleněné plochy budou provedeny ve standardu splňujícím dnešní požadavky na tyto konstrukce. Tepelně technické parametry budou vázány na příslušný provoz. Stínění je zajištěno povrchovou úpravou skel, druhotně bude zajišťovat stín použití plent v interiéru (inspirace dobovými fotografiemi navození atmosféry slunečních lázní). Klimatickým poměrům v interiéru pomůže otevíravost prosklených střech a konstrukcí. Okolní prostředí a jeho klima bude ovlivňováno vzrostlými stromy, které se v okolí budov nachází. Stavební úpravy tohoto objektu budou plně respektovat zachovatelné a hodnotné části. Prosklené kupole budou ošetřeny nátěrem (pásová ocel rámů) a chybějící skleněné výplně doplněny novým jednoduchým zasklením. Druhotně bude navržena konstrukce uvnitř jako pochozí skleněná deska v úrovni stropu (propouštějící světlo, ale bude splňovat požadavky na tepelně technické parametry interiéru. Novostavba je navržena jako kombinovaný systém vnitřního nosného železobetonového jádra (vniřní nosné stěny) v návaznosti na lehký předsazený plášť obvodu s ocelovými sloupy. Vodorovné a sklonité plochy budou železobetonové včetně ramp.
7. Technická infrastruktura Vodovod Objekty v Houšteckém lesoparku budou napojeny na vodovodní řad v příjezdové komunikaci, kde budou vedeny veškeré síťové přípojky. Kanalizace Objekty budou napojeny na kanalizační řad města. Vytápění a ohřev teplé vody Vytápění je navrženo zvlášť pro objekt A a zvlášť pro objekt B. navrženy jsou příslušné prostorové rezervy na umístění výměníků a zařízení tepelných čerpadel. Vzduchotechnika Provoz vzduchotechniky je umístěn do příslušných prostor technických místností a rozvody nenarušují koncepci ohleduplného přístupu v interiéru. patřičnosti současných přístupů, kdy se konstrukce předimenzují jen projistotu a zcela tak zaniká smysl pro architektonickou formu a její detail.
8. Předchozí průzkumy a zaměření Objekt slunečních lázní byl odborně zaměřen soukromou firmou ze Staré Boleslavi. Měřické dokumenty byly poskytnuty jako výchozí stav k tomuto projektu. Jinou firmou bylo provedeno statické posouzení konstrukcí na základě provedených sond. Do objektu zatéká a vlivem vlhkosti dochází k postupné destrukci konstrukcí. Závěrem této zprávy je zhodnocení stavu konstrukcí a prověření jejich stability. Tento průzkum uvádí napadení dřevěných konstrukcí aktivní dřevokaznou houbou způsobující hnědou destruktivní hnilobu a označuje některé partie objektu za havarijní a to především zastřešení dřevěného trámového stropu v prostoru střešní nástavby mezi kupolemi. Tato část patří mezi mladší a je předpokládáno, že pochází z doby přestavby objektu arch. Fuchsem někdy po roce 1941. Ačkoliv je konstatován celkový velmi špatný stav obejtku, na nosný systém to nemá příliš destruktivní vliv. Pevnostní zkoušky svislých a vodorovných nosných konstrukcí dokazují, že hrubá stavba je použitelná včetně železobetonových stropů. Podmínkou této zprávy je že nový návrh vyhoví staticky dnešním požadavkům mezních stavů. Tato podmínka je pro architektonické hodnoty objektu velmi zavádějící. A to zejména pro proporčnost jednotlivých prvků jižního průčelí protože velkou visuální hodnotou je právě subtilnost, jíž se objekt jako celek vyznačuje. Ostatně tuto skutečnost dokládají i fotografie z meziválečného období, které jsou podkladem pro rehabilitaci stavu v návrhové části. Dalo by se říci z hlediska architektonického je budova slunečních lázní právě subtilností jednotlivých prvků charaktreristická. Roli zde hrají především velké prosklené plochy sestavené z fragmentů jednoduchého zasklení ve všech prostorových rovinách. Tento stav se v návrhu snažím rehabilitovat z důvodu pokusit se poukázat na zhodnocení patřičnosti současných přístupů, kdy se konstrukce předimenzují jen projistotu a zcela tak zaniká smysl pro architektonickou formu a její detail.
S
H
P
K O N C E P C E PRAVDĚPODOBNÉHO V Ý V O J E V SOUVISLOSTECH
ÚAZK
Císařské povinné otisky map stabilního katastru
ÚAZK
Císařské povinné otisky
Intenzivní práce v lese probíhaly od zrušení hájemství mezi léty 1813-1820. V té době se započalo s kultivací lesa v park. Z mapy lze vidět, že řešené území obehnané labským ramenem tvoří ostrov. Dříve vedlo severní částí rameno Jizery....ale to 10 bylo dávno za dob kdy celé území teprve formovaly četné záplavy a meandrující řeka měnila okolní nivu a rozlivné plochy.
1841 - MAPOVÁNÍ STŘEDNÍHO LABE - hlavním tématem vyobrazení této mapy jsou úpravy toku v podrobnosti meandrových násypů a břehů, úprava navrhuje zvýšení meandrovitosti toku, zřejmě se jedná o stav po povodni. Územím již prochází hlavní cesta (hlavní lázeňská osa ve směru severozápad - jihovýchod. Mapa zřejmě nedokládá věrohodnou situaci umístění objektů k tomuto datu (slouží pro jiný účel), ačkoliv právě probíhá období největší obliby lázní (mezi léty 1830-1840) nejsou zde vůbec vyobrazeny. Území je znázorněno jako již prostupný les s pěšinami a hlavní komunikací směřující k objektu na konci osy. V mapě jsou vidět pěšiny lesem s mnohými zastaveními v místech křížení cest. Je zde vidět cesta procházející okolo vodního toku labského ramene (což je zajímavé, jelikož na dalších mladších vyobrazeních tato stezka chybí). Nejzajímavější je, že na místě jižní lázeňské budovy již zaznamenáváme objekt (nejpravděpodobněji je to jednoduché dřevěné zastřešení objeveného pramene před výstavbou objektů patrných ze stabilního katastru). Lze se domnívat, že mapa ač je datována rokem 1841 dokládá stav vymezený obdobím teprve 1820 (1822) - 1836, tedy dobu, kdy fořtmistr Neumann rozvíjel svou koncepci parkového uspořádání.
42 / / Diplomní seminář - Houštka
Císařské povinné otisky map stabilního katastru
map stabilního katastru
_ Nákup Legenda
I.VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ 1764-1768 a 1780-1783
ÚAZK
_ Nákup Legenda
MAPA STABILNÍHO KATASTRU DO ROKU 1851
Mapa stabilního katastru dokládá lázeňské objekty spalné konstrukce (severní a jižní) umístěny blíže sobě (oproti dnešnímu stavu). Nejpravděpodobněji součástí jižního objektu byla dřevěná kolonáda vybíhající v hlavní ose směrem do parku. (severovýchodním směrem). Situace se takto jeví mezi léty 1842 (52), tedy 24 (34) let po objevení pramene nazvaného “Studnice Matky Boží”. V mapě stabilního katastru jsou patrné stavby drobné architetkury a prvky krajinářské kompozice (altány, besídky stromořadí, kaple, kolonáda, památník, kruhový záhon se stromořadím (uprostřed). Z roku 1926 je dochován celkem podrobný popis uspořádání a podoby parku za Neumannovy éry v publikaci vlastivědného sborníku okresu Brandýského n. Labem, ročník IV., z roku 1926-1927. Druhé vojenské mapování dokládá stavbu drobné architektury umístěnou vpravo od pomyslného středu území - nazvanou Ruine (obr. vlevo). Zda se jedná o romantický prvek umělé skály nebo již zmiňovaný památník není z dostupných pramenů patrné.
43 / / Diplomní seminář - Houštka
1885 - ZAMĚŘENÍ LABSKÉ ZÁTOPY
Na těchto mapách není patrný věrohodný stav vzhledem k dataci (asi nebylo v jejich zájmu věrohodné vyobrazení) v popředí zájmu je rozliv vody nivou a zákres plánované regulace řeky (na mapě vpravo)...došlo nejpravděpodobněji k opisu uspořádání objektů ze stabilního katastru. Správně vzhledem k dataci map by mělo být zakresleno již uspořádání objektů po přestavbě Karlem Salvatorem z roku 1867. (tedy objekt ve tvaru U” - lázeňská restaurace na jihozápadě, lázeňská osa a objekt hotelu na severovýchodě). 1815, 1862, 1876 - toto jsou roky, kdy došlo k rozsáhlým záplavám na Labi (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_povodni)
1901 - SITUACE STŘEDNÍHO LABE
1897 - MAPA VELKOSTATEK A LÁZEŇSKÉ MÍSTO HOUŠTKA
Budova dnešních slunečních lázní ve svém základním půdorysném tvaru U” – Postavena v roce 1867 (Karlem Salvatorem (původně jako přízemní lázeňská budova s restaurací – se třemi travé ve fenomenálním nádražním stylu, a to orientována třemi štíty v severojižním směru (do parku). Severní lázeňská budova byla postavena nejpravděpodobněji také po roce 1867 (v místě kde stojí v adaptované podobě dodnes) ale nahrazovala budovu z dřívější doby, která byla původní lázeňskou budovou s balneo provozem. Lázeňský objekt původní stával blíže na ose směrem k jihu. Oba objekty byly zděné z režných cihel a okenní otvory byly osazeny v líci obvodové zdi. (viz obr. další strana)
44 / / Diplomní seminář - Houštka
III.VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ 1876-1878
Nejzásadnější změnu přinesly stavební úpravy v roce 1867. Achikníže Karel Salvator (syn velkovévody Leopolda II.) si Houštku oblíbil a zasloužil se o její přestavbu. Vzniká zde nová budova lázní s hotelem (tzv. domov Kimirsena podle názvu po druhé světové válce) a zahradní restaurace (tvar U”) na místě původní lázeňské budovy na jihu. Do současnosti se tedy ze sedmdesátých let 19. století z původního uspořádání obou budov zachovala orientace hlavního korza mezi objekty. Osa je hlavním motivem který zůstal po celou dobu vývoje parku nezměněn a stává se tímto jedinečným motivem pro celé území. Osa by měla být určující v nadcházející návrhové části. Dnešní stav tuto osu plně ignoruje a návštěvníkům umožňuje okružní jízdu po asfaltové komunikaci.
45 / / Diplomní seminář - Houštka
Objekt s lázeňskými pokoji, fasády z režného zdiva, dřevěné trámové zdobení štítů v místech podstřeší, tři sádrové reliéfy s lázeňskou tematikou. Velký balkon je orientován směrem do lázeňského parku (směr na korzo). V přízemí je zdůrazněn vstup do budovy výškovou platformou se schody a zábradlím. V roce 1892 byla Houštka prodána Karlem Salvátorem firmě Jan Stöhr a synové (velkoobchod dřívím v Praze) V roce 1897 ji koupila První záložna ve Vysokém Mýtě. V roce 1904 ji koupil Jan Suda - z této doby pochází tato kolorovaná pohlednice. Přes Staré Labe se jeho zásluhou zbudoval nový dřevěný most a o rok později tedy v roce 1905 rozšiřuje budovu lázní o západní křídlo s novými lázeňskými místnostmi. Ve stejném roce, tedy 1905 dochází k rozšíření lázní o křídlo využívající slatinu, čerpanou z ložiska u Čelákovic, které v té době k Houštce patřilo.
46 / / Diplomní seminář - Houštka
Další vývoj Houštky je spojen s rodinou Mandelíků, konkrétně továrník Ervín Mandelík kupuje Houštku v roce 1917 a nechává ji přestavět o dva roky později předním českým architektem Janem Kotěrou. Ervín Mandelík je majitelem Houštky, ze které se mu podařilo vytvořit prosperující sluneční lázně, jen nakrátko a to do roku 1923. Shodou okolností téhož roku ve věku 51 let umírá Jan Kotěra.
Původní budova lázeňské (zahradní) restaurace na kolorované pohlednici před přístavbou křídla s pokoji (datace pohlednice do roku 1905), nápis udává datum 13. 8. 1901.
Zahradní restaurace (nedatováno) zřejmě lze vymezit jako stav do roku 1919 (kdy nastala přestavba Janem Kotěrou) partie je orientována na osu směrem do parku k druhému objektu s lázeňskými pokoji.
v souvislosti s elektrizací regionu byl zaveden el. osvětlení a elektrické čerpadlo pro rozvod vody do vil. U Houštky vznikl zahradnický podnik jako zásobárna zeleniny a květin. V roce 1923 koupil statek Houštka s lázněmi majitel realit v Kutné Hoře Alois Snížek. V roce 1925 jsou majiteli Kateřina, Marie a Jaroslav Podzimkovi. V roce 1926 se majitelem stává MUDr. L. Dědinová-Jordová, Hynek Jorda a František Čamek.
47 / / Diplomní seminář - Houštka
Pohlednice vymezena roky 1905 - 1917 (vznikají za majitele Sudy) Na pohlednici vlevo nahoře přestavěná budova původní láz. restaurace - přístavba křídla s pokoji vlevo dole - průsmyk osy směrem na nový most přes Staré Labe.
48 / / Diplomní seminář - Houštka
pohlednice datována 20.léty 20.století vyobrazuje přístavbu k původnímu objektu zahradní restaurace Podle architektonického ztvárnění průčelí budovy a střechy se lze domnívat, že tato novorenesanční budova byla dokončena s meziroční přestávkou, během které pravděpodobně došlo ke změně projektu a stavba byla po časovém odstupu dokončena rovnou s aktuální moderní střechou po vzoru vídeňské secese. Tato skutečnost mohla vzniknout na výslovné přání investora (např. dodatečnou změnou projektu), kterým byl v té době Jan Suda. Klasickému členění chybí římsa, nahrazuje ji střecha s mohutným přesahem dřevěných trámů. Na fotografii je dále vidět mohutná atika nad nárožím se secesním nápisem “Houštka”.
Výkresy arch. Kotěry týkající se vnitních zásáhů do stropních konstrukcí a v pravo je vidět protokol a co vše z nějakého důvodu nebylo realizováno podle projektu. Důvodem mohla být již zamýšlená přestavba patra na sluneční lázně... Projekt je datován říjnem roku 1917, tedy 3 roky po přestavbě rodinné vily Mandelíků v Ratboři.
49 / / Diplomní seminář - Houštka
DOBOVÁ FOTOGRAFIE Z ROKU 1933
Tento výkres není věrohodným vyobrazením stavu n ebo návrhu. Kupole se střešními provozy slunečních lázní byly postaveny nejpravděpodobněji dříve před rokem 1931 a to asi už v roce 1919 arch. Janem Kotěrou, krátce po té, co se majitelem objektu stává Ervín Mandelík. Spojitosti této rodiny s Kotěrou nahrává spolupráce na jejich rodinné vile v Ratboři v roce 19101913. Rodinná vila rodny Mandelíků je objekt osově symetrický (gradace s kupolí) a v základním konceptu hodně podobný Houštce. Rozsah práce arch. Kotěry v Houštce zahrnoval pravděpodobně venkovní loggii a terasou v zadní (severní) části budovy s přístupovým schodištěm směrem do parku (výkresová dokumentace k tomuto stavu není zachována).
PROJEKT přístavby prosklené verandy z října roku 1931 (meziválečné období) arch. Zdeněk Hofmann v této době již přestavba prvního podlaží podle arch. Kotěry proběhla a byla v provozu....a to před cca 12 lety. Aktuální zakázku tvoří prosklená veranda, tudíž nebylo na místě se zabývat současným stavem objektu a projektantovi to zřejmě vůbec nevadilo. Pozadí verandy tvoří starší objekt lázeňské budovy před rokem 1919.
Na fotografii vidíme Na fotografii novorenesanční vidíme fasádu novorenesanční přístavby zfasádu roku 1905 přístavby se zSTŘECHOU roku 1905 INSPIROVANOU se STŘECHOU INSPIROVANOU VÍDEŇSKOU SECESÍ VÍDEŇSKOU OTTO SECESÍ OTTO WAGNERA. Na jižním WAGNERA. průčelí Na je jižjižním přístavba průčelí a fotografii je již přístavba datujeme a fotografii do rokudatujeme 1933 (lzedo ji sroku jistotou 1933 vymezit (lze ji srokem jistotou 1931, vymezit jelikož rokem již vidíme 1931, jelikož již vidíme prosklenou verandu prosklenou na jihu datovanou verandu naprojektem jihu datovanou právě zprojektem roku 1931).právě z roku 1931). Architektonické členění Architektonické novorenesanční členěnífasády novorenesanční není tak přísné fasády a důsledné není tak přísné jako na a důsledné druhé straně jako(unapříchodu druhé straně z Boleslavi) (u příchodu a to zz důvodu Boleslavi) a to z důvodu menší důležitosti tohoto menší důležitosti průčelí (jeví tohoto se jako průčelí zadní (jeví část se domu), jako zadní anebo část by domu), se mohlo anebo jednat byjiž seomohlo další vrstvu jednatúprav, již o další kdy svrstvu úzkouúprav, přístavbou kdy s úzkou přístavbou došlo ke změně fasády došlona ke jihu změně (s dveřmi fasádyana oknem). jihu (s dveřmi a oknem).
Období 20. let 20. století (v návaznosti konce 1. světové války) – pozdní Kotěrova tvorba Arch. Jan Kotěra (*18.12.1871 Brno, +17.4.1923) Tento výkres dokumentuje přístavbu skleněné verandy a ponechává zřejmě bez grafického odlišení v pohledech původní stav kupolí (možná schematicky), ale s určitostí lze říci, že kupole již realizované jsou.
50 / / Diplomní seminář - Houštka
51 / / Diplomní seminář - Houštka
Stavební úpravy v roce 1941 se týkaly jižní budovy a jejího východního křídla. Jednalo se o nástavbu nad přízemní prostory kuchyně (zřejmě odtud název kuchyňské” křídlo) do té doby se sedlovou střechou, která je ještě patrná na fotografii z doby provozu slunečních lázní (fotografie jižního průčelí s prosklenou verandou) datace fotografie vymezena léty 1931 – kdy došlo k výstavbě prosklené verandy a rokem 1941 kdy byla zahájena výstavba kuchyňského křídla.
Stav obejktu vymezený léty 1931-1941, názorně vidíme vrstevnatě různorodý slepenec přístavků a nástaveb. K sjednocení obejktu v návrhu předchozích Hofmannových výkresů nedošlo a proporčnost konstrukcí s vyobrazeným stavem na fotografii a na výkresech se neshoduje. Lze se domnívat, že podstata obejtku (a to nástavby s kupolemi jsou již z mezidobí let 1917 - 1931) Výkresová dokumentace záměru přestaveb v průběhu spolupráce rodiny Mandelíků s architektem Kotěrou není zachována. Jsou zachovány jen výkresy z roku 1917 dokládající jméno arch. Kotěry ale již nezobrazují věrohodně stav objektu. Fotografie pochází z doby provozu slunečních lázní, usuzuji tak podle plátěných plent za jižními okny pod kupolemi. Tato fotografie se stala motivem pro obnovení lázeňského objektu zpět do meziválečné podoby a to včetně terasy mezi kupolemi před středovým proskleným prostorem. Kupole jsou z této doby do současnosti dochovány s původním zasklením, místy chybjějícím. Motivem který je silný na této fotografii je lehkost všech konstrukcí a profilů rámů ocelových oken.
Fotografie současného stavu v roce 2014 Přestavba Josefem Fuchsem vymezená rokem 1941 (vpravo je vidět přístavba kuchyňského křídla z roku 1941) Přestavba prosklené verandy na funkcionalistické průčelí s plochou střechou s nástavbou zastřešení venkovní terasy mezi kupolemi. Byl proveden trámový strop s dřevěným záklopem a zazdění bočních průhleů z terasy do prostorů pod kupole. U objektu je podpořena symetrická linearita kompozice průčelí.
fotografie je vymezena obdobím let 1931 - 1941 1931 - je již postavena prosklená veranda 1941 - dochází k nástavbě kuchyňského křídla a dále se uvádí přestavba jižního průčelí Josefem Fuchsem
52 / / Diplomní seminář - Houštka
53 / / Diplomní seminář - Houštka
N Á V R H
KULTURNÍ ZÁZEMÍ MĚSTA A LESOPARK H O U Š T K A
HLUCHOV
SMĚR STARÁ BOLESLAV CENTRUM
SMĚR BRANDÝS NAD LABEM CENTRUM
NAPOJENÍ NA STEZKU A CYKLOTRASU NA PRAVÉM BŘEHU // KVALITNĚJŠÍ CESTA NA LEVÉM BŘEHU LABE
SMĚR NOVÝ VESTEC KÁRANÝ JIZERA ČELÁKOVICE
VAZBY NA V OKOLÍ
Cesty v lesoparku koncipuji prolnutím současně využívaných tras, s historicky danými v mapách v rámci shp parku a vývoje cestní sítě. Materiálově využívám tři povrchy. Dláždění na cesty sjízdné automobily a v místech pro chodce. Celým parkem prochází povrch komunikace sjízdný na
E
bruslích, přesné vymezení je ve výkresové části. Na cesty uvnitř lesa a klidné korzo je použit mlatový povrch. Přístupová cesta ve směru od Staré Boleslavi dostává jiný rozměr. V závislosti na využití této komunikace ji dělím na tři části. Středová část určená automobilové dopravě, směřující na parkoviště ve východní části. Komunikace je obousměrná. Povrch této komunikace je dlážděn.
A
Snažím se vyvarovat povrchu jaký se v lese nachází dnes. Vyasfaltovaný povrch není k místu dostatečně důstojný. Tato příjezdová komunikace je alejí oddělena od bočních cest určených
D
pro chodce, cyklisty, popř. inlinebruslaře. Nejdůležitějším zásahem v rámci cest v lese je doplnění o tu nejdelší. Pěšina, která prochází v bezprostřední blízkosti Starého Labe. Tato cesta je patrná ve starých mapách z konce 19. století. Jedná se o rehabilitaci stavu a doplnění o prvek přibližující se vodě na maximum, v podobě dřevěných lávek nad vodou. Návrh lávky přes Staré Labe je v místě kde stával původní most z
2.
PŘEDPROSTOR // ZAHRADNÍ RESTAURACE
3.
KULTURNÍ DŮM
Cestní síť je doplněna o jednotlivá zastavení podle popisu stavu krátce po založení nadlesním
4.
LETNÍ SCÉNA
Neumannem. Tehdy jeho koncepce souvisela s Prusko Rakousko Ruským trojspolkem v
5.
FONTÁNA
6.
MOST // KŘÍŽ U VODY
zelenotemné, stavěl besídky a sedadla, sázel zajímavé stromy, vypěstoval i ostrůvek zvaný růžový,
7.
LÁVKY NAD VODOU
otevřel několik studnic neb pramenů minerální vody a postavil budovu s lázněmi.”
8.
U KAPLE
9.
ALTÁN
10.
FITNESS PARK
11.
PAMÁTNÍK
12.
PŮJČOVNA / WC
13.
NA ROZCESTÍ
roku 1905.
napoleonských válkách a právě proto otiskl motiv trojice do kompozic jež budoval. “od roku 1813 vytvářel zde Neumann cesty pro jízdu v kočárech i na koních, procházky mezi topoly, chodby
Jednotlivá zastavení na počest zakladatele parku jsou označena křížkem a vychází z popisu jeho myšlenky. Tato cesta (celkem 5 zastavení) bude doplněna o text s historií houšteckého parku a opodstatněním právě toho kterého místa podle zjištěných souvislostí. 1.
křížek U Vstupu
2.
křížek U Dubu
3.
křížek Na Rozcestí
4.
křížek V Lese
14.
U DUBU
5.
křížek U Lávky
15.
LOUKA
16.
LETNÍ KINO
Základní myšlenkou je v co největší míře zachovat přirozený charakter lužního lesa. Území je
17.
NOVÉ ZÁZEMÍ
celé prostupné i mimo zmiňované trasy cest tudíž poskytuje bezprostřední zážitek z proměny
18.
PARKOVIŠTĚ
krajiny v rámci ročních období. Návrh počítá s prosvětlením lesa, prořezáním nebezpečných
19.
KŘÍŽENÍ
20.
PLATAN
se docílí nahodilého stavu namísto přísných koncepčních alejí. Materiálově by se mělo jednat
21.
KOLONIE
o vyskytující se druhy dubů, kaštanů, jilmů a lip a jírovců. Jírovce v místě dvora, vzniklého
22.
KŘÍŽEK
23.
HŘIŠTĚ
Krajinný koncept lesoparku
stromů. Výsadba stromů nových bude souviset právě s koncepcí jednotlivých zastavení u křížků. Výsadba stromů v alejích bude pouze doplňovat současný stav a nerovnoměrným dorostem
přístavbou společenského sálu budou nahrazeny odolnějším druhem (aesculus carnea) z důvodu jejich špatného stavu a výskytu klíněnky jírovcové.
Zásadní úpravu přináší centrální část, kde dojde k obnově vodního prvku podle
kolorované pohlednice. Tato část před budovou lázeňského objektu na severu bude klidová a
A. OBJEKT BÝVALÝCH SLUNEČNÍCH LÁZNÍ
sloužit tak odpočinku a posezení na lavičkách. Dochází k obnově tradice Mozartova korza, jež
B. PŘÍSTAVBA TANEČNÍHO SÁLU
navazuje na letní scénu tanečního parketu umístěného na hlavní ose. Namísto záhonů, které budou náročné na následnou údržbu dojde k výsadbě louky na dvou travnatých plochách
B
1. VSTUP
C. OBNOVENÝ OBJEKT S UBYTOVACÍMI KAPACITAMI
Mozartova korza. Bezúdržová (neboli minimálně náročná na údržbu) je koncepce inspirovaná
D. OBJEKT SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO VYUŽITÍ
současnými přístupy.
E. ZÁZEMÍ LETNÍHO KINA F. ALTÁN V PARKU S PÍTKEM PRO NÁVŠTĚVNÍKY G. PŮJČOVNA SPORTOVNÍHO VYBAVENÍ LODÍ / WC
F
G
C
1. OKRUŽNÍ TRASA PRO CYKLO, PĚŠÍ, JÍZDU NA KONI PO CELÉM OBVODU CESTA PROCHÁZÍ OKOLO VODY
1. VSTUP
2. CESTY VNITŘKEM ÚZEMÍ HLAVNÍ PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE S ALEJÍ, DLÁŽDĚNÉ CHODNÍKY MLATOVÉ CESTY PROSTUPNOST CELÉHO ÚZEMÍ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
3. ZKLIDNĚNÁ CENTRÁLNÍ ČÁST MOZARTOVO KORZO S LAVIČKAMI A DVĚ TRAVNATÉ PLOCHY POJATÉ JAKO KVĚTNATÉ LOUKY POD VZROSTLÝMI DUBY OBNOVENÝ PRVEK FONTÁNY LETNÍ TANEČNÍ SCÉNA
4: POVRCHY CEST ČERVENĚ JE VYZNAČEN SJÍZDNÝ POVRCH PRO INLINE BRUSLAŘE, CYKLISTY ... OSTATNÍ POVRCHY JSOU DLÁŽDĚNÉ A MLATOVÉ
2.
PŘEDPROSTOR // ZAHRADNÍ RESTAURACE
3.
KULTURNÍ DŮM
4.
LETNÍ SCÉNA
5.
FONTÁNA
6.
MOST // KŘÍŽ U VODY
7.
LÁVKY NAD VODOU
8.
U KAPLE
9.
ALTÁN
10.
FITNESS PARK
11.
PAMÁTNÍK
12.
PŮJČOVNA / WC
13.
NA ROZCESTÍ
14.
U DUBU
15.
LOUKA
16.
LETNÍ KINO
17.
NOVÉ ZÁZEMÍ
18.
PARKOVIŠTĚ
19.
KŘÍŽENÍ
20.
PLATAN
21.
KOLONIE
22.
KŘÍŽEK
23.
HŘIŠTĚ
A. OBJEKT BÝVALÝCH SLUNEČNÍCH LÁZNÍ B. PŘÍSTAVBA TANEČNÍHO SÁLU C. OBNOVENÝ OBJEKT S UBYTOVACÍMI KAPACITAMI D. OBJEKT SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO VYUŽITÍ E. ZÁZEMÍ LETNÍHO KINA F. ALTÁN V PARKU S PÍTKEM PRO NÁVŠTĚVNÍKY G. PŮJČOVNA SPORTOVNÍHO VYBAVENÍ LODÍ / WC
Aktivity a režim využití Projekt počítá s celoročním využitím areálu. Kulturní zázemí města zahrnuje prostory pro volnočasové aktivity skupin, besedy, organizované sportovní aktivity, cvičení, lekce tance, yogy, pracovní dílny a workshopy, po vzoru funkce komunitních center. Okolní lesopark se stává oázou volnočasových aktivit, trávení letních večerů za příjemné hudby na tanečním parketu, zimních sobotních zápasů ledního hokeje na jezeře. Nabízí procházkové okruhy lesem s naučnými stezkami a zastaveními odkazující na původní myšlenku zakladatele parku z roku 1813. Oživuji zaniklé Mozartovo korzo s motivem fontány a promenádou s lavičkami k posezení při nedělní procházce. Návrh se snaží místo aktivně využít na pozadí nostalgické vzpomínky na minulost. Projekt se snaží respektovat a chránit jedinečnost přírodního charakteru okolního lužního lesa.
Nově navrhované funkce a aktivity v území: - Taneční sál pro společenské a reprezentační účely, plesy, koncerty, přednášky, taneční soutěže. - Regionální restaurace s minipivovarem (využití vody z lázeňských pramenů) - Prvorepubliková kavárna “Sluneční Lázně Houštka” – obnovení meziválečného Kotěrova konceptu - dva sály pro skupinové využití - dílna s ateliérem pro pořádání workshopů - byt správce areálu - letní scéna – taneční parket v parku - obnovení Mozartova korza s fontánou - fitness stezka Projekt dále hmotově pojednává umístění nového zázemí k letnímu kinu. Do parku umisťuji objekt půjčovny sportovního vybavení s hygienickým zázemím pro návštěvníky. Hmotově vymezuji nový objekt pro sportovní účely v lehkoatletickém areálu, kdy současný stav ubytovny považuji za nedostačující. V rámci tohoto obejektu by mohlo dojít k využití pramenů minerální vody (bývalých lázeňských pramenů) jako zdroje pro balneo wellness provoz, který skvěle sportovní aktivity doplní. Budova na ose slunečních lázní, původní ubytovací lázeňské kapacity, před nedávnem koleje, vracím do původního stavu a obnovuji koncept bez nástavby dvou pater a mansardové střechy. Tomuto objektu díky jeho uspořádání dávám znovu obytný charakter a vzniká tak kapacita krátkodobého bydlení hotelového typu.
0.43
1.30
0.42
0.41
0.39
1.28 1.29
0.40
1.24
1.31
0.09 0.01
0.14
0.02
1.25
0.36
0.37
1.27 1.26
0.15 1.03
0.60
0.61 0.62
0.10 0.58
0.03
0.20
0.59
0.21
0.16
0.57
1.10
0.34 0.32
0.13
0.55
0.54 0.35
0.04 0.63
0.64
1.12
0.23
0.22
0.30 0.17
0.27
0.26 1.08
0.31
0.52 0.19
1.22
1.14
1.09
0.12 0.53
0.56
1.13
0.33
1.21
0.18 0.51
0.49
0.25
1.01 1.11
0.05
0.50
0.44
1.15
1.07
0.29
0.48
1.18
1.16
1.20 1.19
1.04
0.45
0.46
1.05
1.06
0.47 0.28 1.02
1.17
0.06
0.24
STAV BOURANÉ NÁVRH
10
5
9
6
8
7
STAV BOURANÉ NÁVRH
4
11
3
12
0.07
2 24 x
13
181
1
=4
14
350
15
16
18
17
20
22
21
23
19
24
0.78
0.08
M 1:350 PŘÍZEMÍ
M 1:350 PATRO
NÁZEV
-1.01
FOYE
-1.02
TANECNI SAL
-1.03
CHODBA TECH. MISTNOST
4,10 6,00
0.31 0.30
UKLID.KOMORA CHODBA
6,18 4,10
0.32 0.31
CHODBA UKLID.KOMORA
8,55 6,18
CHODBA
23,25 8,55
0.33 0.32
PLOCHA [m2] TECH. MISTNOST TZB
0.34 0.33
260,10 TECH. SKLAD MISTNOST - ZAZEMI INFORMACE TZB
9,89 23,25
0.35 0.34
664,75 SKLAD - ZAZEMI INFORMACE
12,45 9,89
JEVISTE
0.36 0.35
130,40
CHODBA
8,31 12,45
-1.04
SKLAD VYBAVENÍ
0.37 0.36
41,92
TECH. SKLAD CHODBA
14,70 8,31
-1.05
ZAKULISI HALA
0.39 0.37
20,18
VSTUP PRIVAT TECH. SKLAD
12,32 14,70
-1.06
CHODBA
0.40 0.39
13,78
HALA VSTUP PRIVAT
21,39 12,32
-1.07
KOMORA
0.41 0.40
1,73
CHODBA HALA
4,82 21,39
-1.08
KOMORA
0.42 0.41
1,16
DILNA CHODBA
8,55 4,82
-1.09
SATNA MUZI
0.43 0.42
24,80
PUJCOVNA - OBCHOD DILNA
29,77 8,55
-1.10
SATNA ZENY
0.44 0.43
24,79
VSTUP ZAMESTNANCI PUJCOVNA - OBCHOD
14,31 29,77
-1.11
ZAZEMI HYG. MUZI
0.45 0.44
22,79
CHODBA VSTUP ZAMESTNANCI
7,30 14,31
-1.12
ZAZEMI HYG. ZENY
0.46 0.45
20,35
ZAZEMI MUZI CHODBA
10,62 7,30
-1.13
TECH.MISTNOST
0.47 0.46
4,41
ZAZEMI MUZI ZENY ZAZEMI
10,62 10,62
-1.14
UKLIDOVA KOMORA
0.48 0.47
3,23
ZASOBOVANI ZAZEMI ZENY
8,41 10,62
-1.15
KOMORA
0.49 0.48
5,03
CHODBA ZASOBOVANI
6,21 8,41
-1.16
REKVIZITY
0.50 0.49
15,46
ZPRACOVANI ZELENINY CHODBA
6,35 6,21
-1.17
TECH. MISTNOST
0.51 0.50
7,43
ZPRAC.ZELENINY ZPRACOVANI ZELENINY
3,93 6,35
-1.18
TECH. MISTNOST
0.52 0.51
1,35
ZPRAC.MASA ZPRAC.ZELENINY
3,86 3,93
-1.19
TECH. MISTNOST
0.53 0.52
6,33
KUCHYNE ZPRAC.MASA
22,43 3,86
-1.21
WC ZENY
0.54 0.53
34,79
TECH. MISTNOST KUCHYNE
4,58 22,43
-1.22
WC MUZI
0.55 0.54
23,66
MYTI TECH.NADOBI MISTNOST
4,58 4,58
-1.23
TECH.PROSTORY
0.56 0.55
15,76
MYTI MYTI NADOBI NADOBI
6,44 4,58
-1.25
TECH.PROSTORY
0.57 0.56
11,69
CHODBA MYTI NADOBI
21,29 6,44
-1.26
TECH.PROSTORY
0.58 0.57
9,92
CHODBA CHODBA
11,68 21,29
-1.27
TECH.PROSTORY
0.59 0.58
6,88
CHODBA CHODBA
6,90 11,68
-1.28
TECH.PROSTORY
0.60 0.59
4,56
UKLID CHODBA
3,12 6,90
-1.29
TECH.PROSTORY
0.61 0.60
13,11
WC UKLID
1,53 3,12
-1.30
TECH.PROSTORY
0.62 0.61
10,30
WC WC
1,53 1,53
-1.31
TECH.PROSTORY
0.63 0.62
16,24
ODPADKY WC
6,31 1,53
0.01
VSTUP
0.64 0.63
68,98
TECH. MISTNOST ODPADKY
5,72 6,31
0.02
FOYE SATEN INFORMACE
0.65 0.64
61,14
BAR - KAVÁRNA TECH. MISTNOST
104,53 5,72
0.03
SATNA
0.66 0.65
17,61
BAR BAR - KAVÁRNA
29,17 104,53
0.04
FOYE 1
0.67 0.66
87,57
ZAZEMI BARU BAR
8,88 29,17
0.05
VSTUPNI CHODBA
0.68 0.67
178,38 ZAZEMI VSTUP UCINKUJICI BARU
33,34 8,88
0.06
NADVORI-FOYE 2
0.69 0.68
339,85 VSTUP ZKUSEBNA UCINKUJICI
49,48 33,34
0.07
FOYE 3
0.70 0.69
237,39 ZKUSEBNA TECH. MISTNOST
10,38 49,48
0.08
PATRO SÁLU
0.71 0.70
368,61 WC TECH. MISTNOST
5,38 10,38
0.09
RESTAURACE 1
0.72 0.71
64,59
TECH. MISTNOST WC
1,83 5,38
0.10
BAR
0.73 0.72
14,18
CHODBA TECH. MISTNOST
7,98 1,83
0.12
ZAZEMI
0.74 0.73
2,80
TM CHODBA
2,57 7,98
0.13
ZAZEMI
0.75 0.74
10,70
SKLAD TM
6,54 2,57
0.14
RESTAURACE 2
0.76 0.75
73,59
ZAZEMI SKLAD
8,66 6,54
0.15
VSTUP 2 PIVOVAR
0.77 0.76
42,87
VSTUP ZAZEMI
14,25 8,66
0.16
TECH. PROSTORY
0.78 0.77
20,58
JEVISTNI TECHNIK VSTUP
15,59 14,25
0.17
TECH.PROST.PIVOVAR
0.79 0.78
34,19
MEZIPATRO JEVISTNI TECHNIK
141,75 15,59
0.18
PIVOVAR ZASOBOVANI
0.80 0.79
10,68
TECH.PROSTORY MEZIPATRO
14,17 141,75
0.19
TECH. MISTNOST
0.81 0.80
7,00
PROVAZISTE TECH.PROSTORY
672,00 14,17
0.20
MINI PIVOVAR
1.01 0.81
67,80
HALA RECEPCE PROVAZISTE
51,88 672,00
0.21
MINI PIVOVAR
1.02 1.01
16,43
SÁL 2 RECEPCE HALA
80,01 51,88
0.22
WC MUZI
1.03 1.02
21,56
SÁL 2 2 SÁL
76,41 80,01
0.23
WC ZENY
1.04 1.03
29,64
PERSONÁL SÁL 2
6,11 76,41
0.24
ZASEDACI MIST
1.05 1.04
38,91
PERSONÁL PERSONÁL
3,13 6,11
0.25
ZAZEMI KONF. MISTNOSTI
1.06 1.05
26,83
PERSONÁL PERSONÁL
3,34 3,13
0.26
KUCHYNKA
1.07 1.06
4,81
SATNA MUZI PERSONÁL
27,91 3,34
0.27
TM
1.08 1.07
2,28
SATNA MUZI ZENY SATNA
25,37 27,91
0.28
KONFERENCNI MISTNOST
1.09 1.08
76,95
SLUNECNI LAZEN SATNA ZENY
52,01 25,37
0.29
TECH. MISTNOST
1.10 1.09
6,00
SLUNECNI LAZEN LAZEN SLUNECNI
18,13 52,01
0.30
CHODBA
1.11 1.10
4,10
LOGGIE SLUNECNI LAZEN
57,64 18,13
0.31
UKLID.KOMORA
1.12 1.11
6,18
KAVÁRNA LOGGIE
53,18 57,64
0.32
CHODBA
1.13 1.12
8,55
TERASA KAVÁRNA
40,58 53,18
0.33
TECH. MISTNOST TZB
1.14 1.13
23,25
KAVÁRNA 2 TERASA
53,87 40,58
0.34
SKLAD - ZAZEMI INFORMACE
1.15 1.14
9,89
HALA KAVÁRNA 2
24,80 53,87
0.35
12,45
PŘÍZEMÍ
MÍSTNOST
0.30 0.29
PŮDORYS ÚROVNĚ -1 - POD TERÉNEM
TABULKA
33,34
ZKUSEBNA
49,48
0.70
TECH. MISTNOST
10,38
0.71
WC
5,38
0.72
TECH. MISTNOST
1,83
0.73
CHODBA
7,98
0.74
TM
2,57
0.75
SKLAD
6,54
0.76
ZAZEMI
8,66
0.77
VSTUP
14,25
0.78
JEVISTNI TECHNIK
15,59
0.79
MEZIPATRO
141,75
0.80
TECH.PROSTORY
14,17
0.81
PROVAZISTE
672,00
1.01
HALA RECEPCE
51,88
1.02
SÁL 2
80,01
1.03
SÁL 2
76,41
1.04
PERSONÁL
6,11
1.05
PERSONÁL
3,13
1.06
PERSONÁL
3,34
1.07
SATNA MUZI
27,91
1.08
SATNA ZENY
25,37
1.09
SLUNECNI LAZEN
52,01
1.10
SLUNECNI LAZEN
18,13
1.11
LOGGIE
57,64
1.12
KAVÁRNA
53,18
1.13
TERASA
40,58
1.14
KAVÁRNA 2
53,87
1.15
HALA
24,80
1.16
VSTUP
12,68
1.17
KOMUNITNÍ DÍLNA
104,24
1.18
WC
1,99
1.19
WC
1,99
1.20
SKLAD
5,46
1.21
TERASA
32,19
1.22
ATELIER
0,01
1.24
HALA
10,11
1.25
PRACOVNA
7,80
1.26
KOMORA
3,18
1.27
KOUPELNA
5,94
1.28
CHODBA
8,40
1.29
LOZNICE
11,99
1.30
OBYTNA CAST S KUCHYNI
41,93
1.31
TERASA
38,83
1.32
SCHODISTE
5,88
1.33
CHODBA
13,93
1.34
UKLIDOVA KOMORA
9,45
1.35
UKLIDOVA KOMORA
1,38
1.36
TECH.MISTNOST
12,44
1.37
TECH.MISTNOST
2,66
1.38
CHODBA
6,99
1.39
WC
5,38
1.40
ZKUSEBNA
54,36
1.41
TECH.MISTNOST
5,77
1.42
INSTALACE TECHNICKE ZARIZENI
57,44
1.43
KOMORA
3,87
1.44
CHODBA
2,94
1.45
INSTALACE NAD JEVISTEM
78,20
2.01
VSTUP K VYHLÍDCE
18,79
2.02
VYHLÍDKOVÁ TERASA
15,39
2.03
ATELIER
23,44
2.04
VYHLÍDKOVÁ TERASA
16,29
1. PATRO
VSTUP UCINKUJICI
0.69
2. PATRO
0.68
M 1:450 1.PATRO 2.PATRO
E
A
B
A
B
C ŘEZOPOHLED A - A’ SEVEROVÝCHOD - JIHOZÁPAD OSOU ÚZEMÍ
POHLED JIHOVÝCHODNÍ
POHLED NA JIHOZÁPADNÍ PRŮČELÍ
ŘEZ C -C’
POHLED SEVEROZÁPADNÍ
ŘEZ B - B’
NADHLEDOVÉ SCHÉMA
NADHLEDOVÉ SCHÉMA
NÁDVOŘÍ
NÁVR JIŽNÍ FASÁDY
INTERIÉR FOYE
NÁDVOŘÍ Z LOGGIE
POHLED Z PARKU NA NOVOSTAVBU KULTURNÍHO DOMU
NÁDVOŘÍ
INTERIÉR TANEČNÍHO SÁLU
NÁDVOŘÍ
PRŮČELÍ ARCH.KOTĚRY
VNITŘNÍ DVŮR A POHLED NA NOVOU PŘÍSTBU
8. ZDROJE A PRAMENY 1. Dotřel J., Körbrův ilustrovaný průvodce - Stará Boleslava s okolím, průvodce po památných a zajímavých místech království Českého, před r. 1906 2. Almanach léčebných míst, lázní a letních sídel českých jakož i význačných lázní zahraničních, Eduard Grégr a syn - knihtiskárna v Praze, ročník XIII, 1910 3. Dr. Wassermann M. za spolupráce J. Kafky - Československé lázně a letoviska, Šulc a Šimáček spol. s r. o., Praha 11, Jerusalémská, 1929, str. 50-51, 160-161. 4. Vlasák F. (redaktor) - Naše Polabí (vlastivědný sborník okresu brandýského n. Labem, tiskem J. Voctáře v Brandýse n. Labem, ročník IV., únor 1927, č. 6, str. 81-87 5. Koutníková B. - příspěvek v publikaci - Okresní jednoty musejní v Brandýse nad Labem, redakce J. Čermáka-Irmy, 1911-1936, str. 19-25 6. Spolkový orgán středolabského komitétu-Střední Labe upravené a uplavněné 7. Malý technický průvodce po středním Labi, roč. IV, 1906, č. 11 8. Anonym - Historické a poutní město Stará Boleslav, propagační publikace měst v Čechách, vydáno za součinnosti svazu pro povznesení návštěvy cizinců v republice Československé, Praha 1, 1932 9. Kuranda Miroslav - Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, Jiskra s r. o., Stará Boleslav, 2009, ISBN 978-80-254-3648-6 10. Prášek J. V. - Brandejs nad Labem : město, panství i okres, V Brandýse nad LabemStaré Boleslavi - Oblastní muzeum Praha-východ, 2007-2010, ISBN 978-80-2543475-8 (1. díl : váz.), 978-80-254-7274-3 (2. díl : váz.), 978-80903985-1-1 (3. díl : váz.) 11. Vojtěch Myška - Lázně Houštka, seminární práce, PP1 - 2013/14, fakulta architektury ČVUT 12. Flekalová M., Kučera P., Kulišťáková L., Matáková B., Salašová A., Štěpánová D - Komponované krajinY, Mendelova univerzita Brno 2011, Adámek, s. r. o., Břeclav 978-807375-536-2 13. Brandýs nad Labem Stará Boleslav [kartografický dokument] : plán města. Plzeň : Euroverlag, [1994] 2 mapy na 1 listu. ISBN 8085793598 14. Brandýs nad Labem Stará Boleslav [kartografický dokument] : plán města = Brandýs nad Labem Stará Boleslav : Stadtplan = Brandýs nad Labem Stará 15. Boleslav : town map. Plzeň : Euroverlag, [1997 nebo 1998] 2 mapy na 1 listu. ISBN 8071777692 16. Brandýs nad Labem Stará Boleslav [kartografický dokument] : plán města 1:16 000. Praha : Žaket, 2006 1, mapa. ISBN 8072332228 17. 17. Brandýs nad Labem Stará Boleslav / ve fotografii Kamila Voděry ; [text a editor Milan Novák]. Brandýs nad Labem Stará Boleslav 18. 18. Město Brandýs nad Labem Stará Boleslav, 2012 [76] s.. ISBN 9788026036005 19. 19. Marek Ďurčanský - Česká města a jejich správa za třicetileté války ,Praha, Karolinum, 2013 411 s.. ISBN 9788024622552 20. 20. Krajina a paměť / Simon Schama ; [přeložil Petr Pálenský]. Praha : Argo : Dokořán, 2007 702 s., [36 s., složený l. barev obr. příl.]. ISBN 9788072038039 21. 21. Burachovič S., Weiser S. - Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 22. Libri, Hořejší Nábřeží 17, Praha 5, 2001, ISBN 80-7277-048-9 23. Dokoupil Z., Naumann P., Riedl D. Veselý I. - Historické zahrady v Čechách a na Moravě, nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1957 24. Pacáková-Hošťálková B., Petrů J., Riedl D., Svoboda A. M.- Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Hořejší nábřeží 17, Praha 5, 1999, ISBN 80-85983-55-9 25. Lynch K. - Obraz místa/The Image of the city, Bova Polyglot, Hexnerová I. RNDr., Praha 4, 2004, ISBN 80-7273-094-0 26. Ivar Otruba - Zahradní architektura, tvorba zahrad a parků, 2002
bakalářské a diplomové práce: Kateřina Slámová-Zdravý životní styl a wellness programy, Brno, 2009 MASARYKOVA UNIVERZITA, Fakulta sportovních studií NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV - Komponovaná kulturní krajina a možnosti její obnovy a zachování, Český národní komitét ICOMOS ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Výstavištěm Flora Olomouc, Olomouc 2010, ISBN 978-80-86570- 17-4 Dreslerová D., Pokorný P. - Vývoj osídlení a struktury pravěké krajiny na středním Labi Pokus o přímé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence, Archeologické rozhledy LVI–2004 Vaverka P. - BP - Via Sancta - Měřická dokumentace vybraných zastavení, Katedra mapování a kartografie, ČVUT 2011 MUZEUM BRANDÝS NAD LABEM - fotografická dokumentace online použité materiály a mapové podklady: http://kontaminace.cenia.cz/ http://www.cuzk.cz/ http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_ op,P_COCM_u&me=-958775.556739,-1282635.97206,-400169.80851,-87211 0.327503&language=cz&config=cio&resetsession=ALL http://www.novinyprostor.cz/clanek/stavba-kulturniho-domu-muze-zacit http://www.kouzlostarychpohlednic.wz.cz/houstka.htm http://hajenas.rajce.idnes.cz/Stara_Boleslav_Slunecni_lazne_v_ Houstce_-_1.2.2014/ http://www.geocaching.com/geocache/GC38K26_zapomenute-lazenske-domy?guid=8b7e91eb-41a8-463e-8a7d-eed71eb52158 http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0234298-Lazne-Houstka/ http://www.wellnessnoviny.cz/clanek/lazne-kde-bychom-je-nehledali/ http://www.philashop.cz/asp/detail.asp?id=91192 http://www.rehacka.unas.cz/mineralky.htm http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/lazne-tousen
ZAMĚŘENÍ OBJEKTU SLUNEČNÍCH LÁZNÍ: Zodpovědný projektant: S. Chmelová Provedeno neinvazivní metodou společností Chmels Zápy, 08/2013 Investor Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE KOLEJÍ UK byla poskytnuta pracovníky Univerzity Karlovy v Praze.
DĚKUJI
SVÉ RODINĚ A PŘÁTELŮM ZA PODPORU
Profesoru Girsovi, docentu Ryklovi, architektu Eflerovi za zajímavé podněty při zpracovávání tématu a vedení práce. Dále děkuji především paní Ing. Šámalové z Povodí Labe, Ing. Hauserové, Vojtovi Myškovi. Děkuji za poskytnutí zaměření objektu slunečních lázní paní Ing. Chmelové a jejímu týmu - Chmels ve Staré Boleslavi. Dále děkuji panu Ing. Hůrkovi z Říčanského muzea za poskytnutí zajímavých podkladů ohledně historie Houštky. a panu architektu Kroupovi z památkového ústavu, muzeu v Brandýse nad Labem a MNOHA dalším.
