KYBERŠIKANA. vybrané komponenty životní smysluplnosti studentů středních škol VÝZKUMNÁ STUDIE

KYBERŠIKANA a

vybrané komponenty životní smysluplnosti studentů středních škol

VÝZKUMNÁ STUDIE

Zpracoval:

Mgr. Michal Panáček

Název školy:

Střední škola profesora Matějčka, Ostrava – Poruba

Termín sběru dat:

květen - červen 2011

Velikost vzorku:

311 respondentů

Tato výzkumná studie byla zpracována na základě výzkumu kyberšikany a životní smysluplnosti studentů středních škol, který je součástí výzkumu prováděného k rigorózní práci v rámci rigorózního řízení na Katedře psychologie a aplikovaných sociálních věd Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Cíle výzkumu ..................................................................................................................... 7 2 Základní charakteristika zkoumaného souboru ............................................................ 9 3 Vybrané komponenty životní smysluplnosti u studentů středních škol ..................... 11 3.1 Rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku ...................................................................................................... 12 Interpretace výsledků ................................................................................................... 14 4

Zastoupení protagonistů kyberšikany .......................................................................... 15 4.1 Zastoupení svědků kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany .......... 16 4.2 Zastoupení obětí kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany ............. 19 4.3 Zastoupení agresorů kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany ...... 22 4.4 Názory studentů na publikování šikany na internetu a na obranu proti kyberšikaně .... 24 Interpretace výsledků ................................................................................................... 28

5

Zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy ................................... 33 5.1 Zastoupení svědků tradiční šikany .................................................................................. 33 5.2 Zastoupení obětí tradiční šikany ..................................................................................... 36 5.3 Zastoupení agresorů tradiční šikany .............................................................................. 38 Interpretace výsledků ................................................................................................... 40

6 Souvislosti mezi vybranými jevy (kyberšikanou, vybranými komponenty životní smysluplnosti, psychosomatickými potížemi, tradiční šikanou) ........................................ 41 6.1 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a pociťovanými psychosomatickými potížemi ........................................................................................... 42 6.2 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně ..................................................................................................................... 44 6.3 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně ..................................................................................................................... 50 6.4 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně................................................................................................................. 52 6.5 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně .............................................................................................................................. 58 Interpretace výsledků ................................................................................................... 60 7 8

Závěr................................................................................................................................. 63 Seznam tabulek................................................................................................................ 65

3

4

Úvod Výzkum, který byl proveden na vaší škole, je zaměřen na stále více aktuální problematiku kyberšikany ve školním a mimoškolním prostředí. S rozvojem informačních a komunikačních technologií (dále ICT z anglického Information and Communication Technologies) jako jsou moderně vybavené mobilní telefony (s fotoaparátem, nahráváním videa a přístupem na internet) a snadná dostupnost internetu (jak v domácnostech dětí a mladých lidí, tak také ve škole), se zvyšuje možnost vzniku a šíření kyberšikany. Kyberšikana bývá definována jako záměrná, opakovaná a zraňující činnost využívající počítač, mobilní telefon a jiné elektronické přístroje. Výzkum byl proveden na vzorku 311 studentů z populace studentů Střední školy profesora Matějčka v Ostravě – Porubě elektronickou formou dotazníkového šetření. Dotazníková baterie byla umístěna na webových stránkách dotaznik.mikasa-detem.cz. Umístěním dotazníkové baterie na externí webové stránky byla zaručena studentům vysoká anonymita. Přístup k dotazníkové baterii byl zabezpečen heslem. Každá škola obdržela vlastní heslo. Bez správného hesla nebylo možné začít vyplňovat dotazník. Heslo mimo jiné zabezpečovalo identifikaci dané školy a bylo obranou proti kontaminaci externími subjekty a zkreslení výsledků zadáním jiné školy. Dotazníková baterie se skládala ze 4 dotazníků. První dotazník tvořily identifikační otázky – identifikace střední školy, pohlaví respondenta, věk, studovaný ročník a dále základní charakteristické údaje zajímavé v souvislosti s kyberšikanou (např. počet profilů na sociálních sítích). Druhým dotazníkem byl Dotazník smyslu života. Tento dotazník vytvořili autoři J. C. Crumbaugh a J. L. Maholick (původně Purpose in Life Test), kteří byli inspirováni učením V. E. Frankla o smysluplnosti lidského bytí. Použitý dotazník je zaměřen na smysluplnost lidského bytí, ale také na další otázky týkající se svobody, postoje ke smrti a sebeakceptace. Dotazník se skládá z 20 položek, které se týkají problematiky životních cílů. Jednou z otázek je například „Můj život…“. K dané otázce jsou přiřazeny dvě protikladné stanoviska. Ve vztahu k uvedenému příkladu jsou uvedeny tato stanoviska: na jedné straně „je úplně bez cíle“ a na straně druhé „má cíl a smysl“. Mezi těmito stanovisky je sedmibodová škála (1 – 7), kdy vyšší číslo vyjadřuje relativně vyšší příklon ke kladnému smyslu života. Úkolem respondenta je označit číslo v rozmezí 1 – 7, které vyjadřuje jeho postoj k danému tématu v rozmezí rozdílných stanovisek. Jednotlivé položky dotazníku se týkají následujících 5

komponentů smyslu života afirmace života; sebeakceptace; vnímání cílů; vnímání svobody; vnímání budoucnosti a postoje ke smrti. V rámci výzkumu a v souvislosti s kyberšikanou a šikanou tradiční považujeme za důležité komponenty afirmace života, sebeakceptace, vnímání budoucnosti a postoj ke smrti, se kterými budeme dále pracovat. Pojem afirmace života doposud nemá v češtině svůj ekvivalent. Bývá překládán jako přijetí či potvrzení vlastního života. Je spojován s touhou žít a lásky k životu. Je zde patrný filozofický (teologický) akcent. Afirmace vychází z latinského slova afirmatio a slovníky jej překládají jako potvrzení, přitakání, souhlas. E. Ryś (2008) považuje životní afirmaci za akceptaci vlastní existence a tím také života samotného. Třetím dotazníkem je Dotazník psychosomatických poruch, který se skládá z 39 druhů psychosomatických poruch, které byly vybrány na základě předešlého zkoumání autora K. Mausche (2000). Výčet psychosomatických poruch obsahuje především poruchy subjektivně pociťované člověkem ve stresových situacích. Poruchy se týkají nervového systému (třes, stavy úzkosti), krevního oběhu (bolest a píchání na srdci), trávicího systému (bolest břicha, pocit na zvracení), poruchy sexuálních funkcí (zvýšená nebo snížená sexuální apetence) a další poruchy. Respondent má na výběr označení jednu ze tří možností, a to, zda se u něj daná porucha vyskytuje: nikdy, zřídka nebo často. Odpověď nikdy je ohodnocena 1 bodem, zřídka 2 body a často 3 body. Výsledek získáme sečtením všech bodů, které vyjadřují subjektivně pociťované psychosomatické poruchy. Respondent může dosáhnout maximálně 117 bodů a nejméně 39 bodů. Čím více bodů respondent dosáhne, tím více subjektivně pociťuje psychosomatické poruchy. Posledním, čtvrtým dotazníkem, je Ostravský dotazník ke kyberšikaně. Tento dotazník je modifikací (byl doplněn o některé kategorie) Ostravské dotazníku ke kybernetické šikaně autorky M. Vašutové a spoluautorů K. Bartlíkové, J. Nevřaly, M. Panáčka a K. Pavlicy. V tomto dotazníku student označuje odpovědi na otázky, které se ptají na provádění určitých činností na internetu, po účasti na kyberšikaně, názorů studentů na zveřejňování šikany na internetu a na preferenci obranných strategií proti kyberšikaně. Poslední část dotazníku se věnuje tradiční šikaně. Uvedený přehled výsledků má snahu přiblížit situaci na Vaší střední škole ve vztahu ke kyberšikaně a šikaně. Doplňkem výzkumu jsou data zjištěná k vybraným komponentům životní smysluplnosti a pociťovaným psychosomatickým potížím, které mohou mít souvislost s kyberšikanou a šikanou. 6

1 Cíle výzkumu Na základě výzkumů v oblasti kyberšikany a životní smysluplnosti lidského života byly stanoveny následující cíle. Cíl č. 1

Zjistit skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů střední školy. Cíl č. 1.1

Zjistit, jak se liší skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a v jednotlivých ročnících.

Cíl č. 2

Zjistit zastoupení studentů v kyberšikaně (dle jednotlivých protagonistů kyberšikany). Cíl č. 2.1

Zjistit zastoupení svědků kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany.

Cíl č. 2.2

Zjistit zastoupení obětí kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany.

Cíl č. 2.3

Zjistit zastoupení agresorů kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany.

Cíl č. 2.4

Zjistit názory studentů na publikování šikany na internetu a na strategie boje proti kyberšikaně.

Cíl č. 3

Zjistit zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy.

Cíl č. 4

Zjistit, zda existuje korelace (souvislost) mezi: A) vybranými

komponenty

životní

smysluplnosti

studentů

a

pociťovanými

psychosomatickými potížemi; B) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně; C) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně; D) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně; E) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně.

7

8

2 Základní charakteristika zkoumaného souboru Do výzkumu kyberšikany a vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů středních škol se zapojilo 311 respondentů Střední školy prof. Matějčka. Tabulka č. 1 (viz níže) charakterizuje zkoumaný soubor z pohledu pohlaví a studovaného ročníku. Výzkumu se zúčastnilo 228 žen (dívek) a 83 mužů (chlapců). Nejvíce respondentů, 172 (55,3 %), studovalo v prvním ročníku střední školy, 138 respondentů studovalo ve 2. ročníku (44,4 %) a pouze 1 (0,3 %) respondent studoval ve 4. ročníku. Ani jeden student se nezapojil ze 3. ročníku. Tabulka č. 1 Charakteristika zkoumaného souboru (rozložení pohlaví dle studovaného ročníku) Ročník studia 1. ročník Pohlaví

2. ročník

4. ročník

Celkem

Žena

Počet 123

% 53,9

Počet 105

% 46,1

Počet 0

% 0,0

Počet 228

% 100,0

Muž

49

59,0

33

39,8

1

1,2

83

100,0

Celkem

172

55,3

138

44,4

1

0,3

311

100,0

V rámci výzkumu jsme se dále respondentů tázali, kolik mají vytvořených profilů na sociálních sítích (Facebook, MySpace, Libimseti.cz, Lide.cz apod.). Z tabulky č. 2 je patrné, že nejvíce respondentů, 122 (39,2 %), má profil pouze na jedné sociální síti. Následuje 96 studentů (30,9 %), kteří mají svůj profil na dvou sociálních sítích. Nejméně studentů (15, 4,8 %) nemá založen žádný profil na sociální síti (nebo o něm alespoň neví). Níže uvedená tabulka prezentuje skutečnost, že dnešní adolescenti – studenti středních škol – jsou „pohlceni“ moderními technologiemi, převážně však sociálními sítěmi, jako vyhledávaným nástrojem společenské komunikace. Motivace k provádění úkonů vedoucích k založení profilu na sociální síti by si jistě zasloužila vlastní výzkum. S určitou opatrností můžeme tvrdit, že dnešní adolescenti hledají na sociálních sítích uspokojení v sociálních vztazích. Na sociálních sítích se vytváří nová sociální komunita, se svými vlastními pravidly, normami, hodnotami a způsoby komunikace.

9

Tabulka č. 2 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích Počet profilů na sociálních sítích

Počet

%

Na jedné sociální síti

122

39,2

Na dvou sociálních sítích

96

30,9

Na třech sociálních sítích

57

18,3

Na čtyřech a více sociálních sítích

21

6,8

Na žádné sociální síti

15

4,8

Celkem

311

100,0

Porovnáme-li muže a ženy z hlediska počtu profilů na sociálních sítích (viz tabulka č. 3), zjistíme, že muži dominují ve vlastnictví jednoho profilu na sociální síti (49,4 % mužů oproti 35,5 % žen). Naopak ženy oproti mužům vlastní více profilů na různých sociálních sítích než muži (viz tabulka č. 3). Více mužů oproti ženám nevlastní žádný profil na sociální síti. Zjištěné rozdíly neindikují statistickou významnost. Výrazné rozdíly mezi muži a ženami ve vlastnictví profilů na sociálních sítích nebyly zjištěny. Tabulka č. 3 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích dle pohlaví Počet profilů na sociálních sítích Pohlaví

Na jedné sociální síti

Na dvou sociálních sítích

Na třech sociálních sítích

Na čtyřech a více sociálních sítích

Celkem

Na žádné sociální síti

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Žena

81

35,5

71

31,1

50

21,9

17

7,5

9

3,9

228

100,0

Muž

41

49,4

25

30,1

7

8,4

4

4,8

6

7,2

83

100,0

Celkem

122

39,2

96

30,9

57

18,3

21

6,8

15

4,8

311

100,0

Na úvodních charakteristikách jsou zajímavé především výsledky v oblasti počtu profilů na sociálních sítích, které mohou souviset s účastí na kyberšikaně. Pouze 4,8 % respondentů nemá profil na žádné ze sociálních sítích. Sociální sítě lze tedy považovat za novodobý fenomén pro studenty středních škol a ten, kdo profil na sociální síti nevlastní je „out“ (může být šikanován, zesměšňován nebo vyloučen z kolektivu).

10

3 Vybrané komponenty životní smysluplnosti u studentů středních škol Cíl č. 1 Zjistit skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů střední školy Tabulka č. 4 charakterizuje zkoumaný soubor z pohledu vybraných komponentů smysluplnosti života studentů Střední školy prof. Matějčka. Dále budeme pracovat s počtem 308 respondentů, 3 respondenti z řad studentů ukončili výzkum předčasně. Studenti dosahují průměrného skóre v afirmaci života (přijetí, akceptace svého života) 39,72 bodů. Maximální skóre, kterého mohli studenti dosáhnout v afirmaci života je 56 bodů. Hodnotu téměř 40 bodů můžeme interpretovat tak, že studenti svůj život přijímají takový jaký je a jsou se svým životem v určité míře spokojeni. Další komponent smyslu života je sebeakceptace. Přijetí sebe sama jako odpovědné bytosti. V tomto komponentu dosahují studenti průměrného skóre 15,53 bodů. Maximum bodů, které mohli studenti získat, je 21. V tomto komponentu dosahují studenti v průměru 74,0 % bodů. V komponentu vnímání budoucnosti (vnímání budoucího uplatnění studentů, jejich života v budoucnosti, vidina cíle života a jeho smyslu) dosáhli studenti průměrného skóre 10,62 bodů. Maximální hodnota, kterou mohli studenti dosáhnout, je 14 bodů. Posledním komponentem, se kterým budeme pracovat je postoj ke smrti. Studenti dosáhli průměrného skóre 9,17 bodů z celkových možných 14 bodů. Tabulka č. 4 Průměrné skóre vybraných komponentů smysluplnosti života Komponenty

Počet

Průměr

Minimum

Maximum

Směrodatná odchylka

Procento z maxima bodů

afirmace života

308

39,72

12

56

8,141

70,9

sebeakceptace

308

15,53

3

21

3,235

74,0

vnímání budoucnosti

308

10,62

2

14

2,514

50,6

postoj ke smrti

308

9,17

2

14

2,471

65,5

11

3.1 Rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku Cíl č. 1.2 byl stanoven následovně: Zjistit rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti studentů ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku. Nyní se budeme zabývat vybranými komponenty smysluplnosti lidského života ve vztahu k pohlaví a k studovanému ročníku. Mezi zásadní komponenty se řadí afirmace života (přijetí, potvrzení vlastního života), sebeakceptace (potvrzení sebe sama, vnímání sebe sama), vnímání budoucnosti (jedinec vnímá svůj obrys v budoucnosti, má představu směřující do budoucna) a postoj ke smrti (jakým způsobem je jedinec ztotožněn s konečností života). Tyto komponenty ovlivňují samotnou životní smysluplnost. Prvně se budeme zabývat jednotlivými komponenty smysluplnosti života studentů ve vztahu k pohlaví. Z tabulky č. 5 je patrné, že muži dosahují ve vybraných komponentech životní smysluplnosti nižšího skóre než ženy, kromě komponentu postoje ke smrti, kde muži dosahují vyššího průměrného skóre (9,81 bodů) než ženy (8,94 bodů). Tato skutečnost ukazuje, že případné průměrné skóre životní smysluplnosti bude vyšší u žen. Statisticky významný rozdíl jsme mezi pohlavím nezjistili. Tabulka č. 5 Komponenty smyslu života dle pohlaví Komponenty smyslu života afirmace života sebeakceptace vnímání budoucnosti postoj ke smrti

Pohlaví

Průměr

Počet


Žena Muž Žena Muž Žena Muž Žena Muž

40,09 38,71 15,75 14,95 10,69 10,42 8,94 9,81

225 83 225 83 225 83 225 83

8,245 7,811 3,084 3,568 2,381 2,85 2,497 2,292

12

Dále se podíváme na rozdíly ve vybraných komponentech smysluplnosti života z pohledu ročníku studia. Budeme pracovat pouze s prvním a druhým ročníkem, ze kterých se zapojilo 171 respondentů respektive 136 respondentů. Tabulka č. 6 zobrazuje výsledky ve vybraných komponentech smysluplnosti života podle ročníků studia. Studenti druhého ročníku dosahují ve všech vybraných komponentech životní smysluplnosti vyššího skóre než studenti prvního ročníku. Rozdíly však nejsou vysoké, pohybují se 0,8 bodů po 0,2 body. Statisticky významný rozdíl jsme zjistili, překvapivě, u komponentu vnímání budoucnosti. Tento rozdíl je významný na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,020). Studenti druhého ročníku dle zjištěné významnosti dosahují významně vyššího skóre v komponentu vnímání budoucnosti než studenti prvního ročníku. Znamená to tedy, že studenti druhého ročníku vnímají vyhlídky do budoucna optimističtěji, mají představu o cíli, o tom, co by chtěli v budoucnu dělat, čeho by chtěli dosáhnout. Tabulka č. 6 Komponenty smyslu života dle ročníku studia

15,5

vnímání budoucnosti 10,4

postoj ke smrti 9,1

171

171

171

171


8,593

3,17

2,776

2,385

Průměrná hodnota

40,2

15,7

10,9

9,3

136

136

136

136


7,549

3,312

2,132

2,578

Průměrná hodnota

33,0

11,0

9,0

7,0

1

1

1

1

.

.

.

.

Ročník střední školy Průměrná hodnota 1. ročník Počet

2. ročník Počet

4. ročník Počet Směrodatná odchylka

afirmace života

sebeakceptace

39,4

13

Interpretace výsledků V rámci životní smysluplnosti studentů můžeme porovnávat jednotlivé komponenty tohoto jevu (viz úvod). Mezi významné komponenty smysluplnosti života ve vztahu ke kyberšikaně a tradiční šikaně můžeme považovat afirmaci života (přijetí vlastního života), sebeakceptaci (přijetí sebe sama), vnímání budoucnosti a postoj ke smrti. V komponentu afirmace života (tento pojem můžeme překládat jako přijetí, potvrzení života takového jaký je) dosahují studenti průměrného skóre 39,72 bodů, což činí 70,9 % z nejvyššího možného počtu bodů, které studenti mohou dosáhnout. V tomto komponentu dosahují vyššího skóre ženy než muži a studenti druhého ročníku než studenti prvního ročníku. Sebeakceptace (přijetí sebe sama) je důležité pro sebevědomí studentů a pro dosahování svých cílů. Sebeakceptace označuje schopnost přijmou sama sebe takového jaký jsem, sebevědomí studenta. V tomto komponentu dosáhli studenti průměrného skóre 15,53 bodů, což činí 74,0 % bodů, které mohli maximálně studenti dosáhnout. Vyššího skóre dosahují opět ženy než muži a studenti druhého ročníku než studenti prvního ročníku. V komponentu vnímání budoucnosti, čili jak studenti vnímají své vyhlídky v dalších letech, jak jsou na svou budoucnost připraveni a smířeni s ní, dosahují studenti průměrného skóre 10,62 bodů (75,9 % z nejvyššího možného bodového skóre). Muži dosahují oproti ženám opět nižšího skóre (o 0,27 bodů). Ze zjištěných výsledků vyplývá, že ženy vnímají svoji budoucnost o něco málo pozitivněji než muži. V rámci ročníků studia jsme zjistili minimální rozdíly ve prospěch studentů druhého ročníku. Posledním komponentem, kterým jsme se zabývali je postoj ke smrti. Tento komponent vyjadřuje studentovo vnímání dosavadního života jako smysluplného a zda by svůj život vnímal jako úspěšný nebo neúspěšný v případě, že by náhle jeho život skončil. Průměrně dosáhli studenti skóre 9,17 bodů, což činí 65,5 % z maximálně možných získaných bodů. Pouze v tomto komponentu dosáhli muži vyššího skóre než ženy. Ženy vnímají svůj dosavadní život jako méně úspěšný a jejich postoj ke smrti je více negativní. Tento výsledek můžeme interpretovat také jako připravenost na smrt. V případě, že by měl můj život nyní skončit, byl úspěšný, naplněný pozitivními věcmi. Podíváme-li se na jednotlivé ročníky, studenti prvního ročníku dosahují nižšího skóre v komponentu postoje ke smrti (9,1 bodů) než studenti druhého ročníku (9,3). I když máme k dispozici pouze porovnání dvou ročníků, lze alespoň ilustrovat stoupající skóre v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti. Lze tedy s určitou opatrností říci, že se zvyšujícím se ročníkem studia a se zvyšujícím se věkem stoupá také skóre (úroveň) životní smysluplnosti. 14

4 Zastoupení protagonistů kyberšikany Cíl č. 2 Zjistit zastoupení studentů v kyberšikaně (dle jednotlivých protagonistů kyberšikany) V následující tabulce (č. 7) uvádíme zastoupení jednotlivých protagonistů kyberšikany a jejich kombinací. S kyberšikanou se setkalo celkem 64 respondentů (29,2 %) z celkového počtu 227. Studenti v 15 případech označili odpověď, že neví, zda se stali obětí kyberšikany a 155 studentů (70,8 %) se s kyberšikanou nesetkali. 18 respondentů ukončilo dotazník předčasně. Budeme tedy pracovat se vzorkem 293 studentů. Ze zjištěných údajů můžeme potvrdit, že jev kyberšikany je na střední škole aktuálním, rozvíjejícím se problémem (aktivně se s tímto jevem setkalo 29,2 % respondentů). Otázkou je, zda všichni studenti přiznali svou účast na kyberšikaně či činnosti, které kyberšikanou jsou, považují za něco nesprávného. Tabulka č. 7 Zastoupení svědků, obětí a agresorů kyberšikany a jejich kombinací Účast na kyberšikaně svědek oběť agresor svědek, oběť svědek, agresor oběť, agresor svědek, oběť, agresor

Počet

%

84 12 7 12 15 4 2

61,8 8,8 5,1 8,8 11,0 2,9 1,5

Celkem vztah ke kyberšikaně

136

46,4

Nebyli účastníci kyberšikany Celkem

157 293

53,6 100,0

Respondent neví zda byl obětí Nezúčastnilo se výzkumu kyberšikany

14 18

Celkem se svědkem kyberšikany stalo 113 respondentů (38,6 % respondentů):  svědek kyberšikany 84;  svědek, oběť kyberšikany 12;  svědek, agresor 15;  svědek, oběť, agresor 2. Celkem se obětí kyberšikany stalo 30 respondentů (10,2 % respondentů):  oběť kyberšikany 12;  oběť, svědek 12; 15

 oběť, agresor 4;  oběť, svědek, agresor 2. Celkem se agresorů kyberšikany stalo 28 respondentů (9,6 % respondentů):  agresor kyberšikany 7;  agresor, svědek 15;  agresor, oběť 4;  agresor, svědek, oběť 2.

4.1 Zastoupení svědků kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.1 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení svědků kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. V této části se budeme zabývat charakteristikami respondentů, kteří se označili za svědky kyberšikany. Za svědky kyberšikany se označilo 113 studentů – pozorovali využití kybernetických prostředků ke kyberšikaně druhé osoby. Procentuální zastoupení svědků kyberšikany je 38,6 % a potvrzuje existenci tohoto jevu ve středoškolském prostředí. Tabulka č. 8 charakterizuje zastoupení svědků kyberšikany podle pohlaví. Ženy jako svědkyně se s kyberšikanou setkaly méně (78 respondentek, 36,6 %) než muži (35 respondentů, 43,8 %). Rozdíl mezi pohlavími není statistiky významný. Muži se stejně jako ženy setkávají s kyberšikanou jako svědci kyberšikany přibližně ve stejné míře. Tabulka č. 8 Zastoupení svědků kyberšikany dle pohlaví Svědek kyberšikany Pohlaví

Ano

Celkem

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Žena

78

36,6

135

63,4

213

100,0

Muž

35

43,8

45

56,3

80

100,0

Celkem

113

38,6

180

61,4

293

100,0

16

Podíváme-li se na zastoupení svědků kyberšikany dle jednotlivých ročníků studia (viz tabulka č. 9, opět pomineme 4. ročník – 1 respondent a 3. ročník – žádný respondent) zajistíme, že vyšší procentuální zastoupení svědků kyberšikany je v prvním ročníku (40,1 %) než v druhém ročníku (36,0 %). Statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými ročníky nebyl zjištěn. Mezi prvním a druhým ročníkem nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Tabulka č. 9 Zastoupení svědků kyberšikany dle ročníku studia Svědek kyberšikany Ročník studia

Ano

Celkem

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

1. ročník

67

40,1

100

59,9

167

100,0

2. ročník

45

36,0

80

64,0

125

100,0

4. ročník

1

100,0

0

0,0

1

100,0

Celkem

113

180

293

Svědci kyberšikany dále odpovídali na otázku, kdy kyberšikanu pozorovali (viz tabulka č. 10 níže). Největší počet svědků (54, 47,8 %) pozorovalo kyberšikanu více než rok ode dne sběru dat. Nejmenší počet svědků (15, 13,3 %) označilo položku v posledním měsíci ode dne sběru dat. Z hlediska pohlaví (viz tabulka č. 10) nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Tabulka č. 10 Časový interval, kdy svědek pozoroval kyberšikanu oběti (dle pohlaví)

Pohlaví

V posledním měsíci ode dne vyplnění

Měsíc až půl roku ode dne vyplnění

Od půl roku od vyplnění do 1 roku

Více než rok zpět ode dne vyplnění

Celkem

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Žena

9

11,5

11

14,1

19

24,4

39

50,0

78

100,0

Muž

6

17,1

8

22,9

6

17,1

15

42,9

35

100,0

Celkem

15

13,3

19

16,8

25

22,1

54

47,8

113

100,0

Respondenti, kteří se označili za svědky kyberšikany, měli identifikovat oběť agresora kyberšikany (viz tabulka č. 11). Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Svědci kyberšikany pozorovali kyberšikanu nejčastěji na spolužákovi nebo spolužačce (61, 39,9 % voleb), někom mimo školu (26, 17,0 %), pak také na vyučujícím (21, 13,7 % voleb). Nejméně voleb (po 8, 5,2 %) získala možnost, kdy obětí kyberšikany byl student nebo studentka z vyššího ročníku a student nebo studentka z nižšího ročníku. Ještě jednou bychom chtěli zdůraznit, že 21 studentů označilo jako oběť kyberšikany vyučujícího.

17

Tabulka č. 11 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu svědka Identifikace oběti

Počet voleb

%

Spolužák/spolužačka

61

39,9

Někdo mimo školu

26

17,0

Vyučující

21

13,7

Nevím kdo

19

12,4

Někdo jiný ze škol

10

6,5

Student/studentka z nižšího ročníku

8

5,2

Student/studentka z vyššího ročníku

8

5,2

Celkem

153

100,0

Svědci pozorovali kyberšikanu nejvíce prostřednictvím chatu a diskusí (48 voleb, 14,3 %) a nejčastěji byl tento prostředek pozorován často (alespoň 1x týdně) a občas (alespoň 2x za měsíc). Následuje kyberšikana prováděná prostřednictvím SMS a MMS (44 voleb, 13,1 %) a to nejčastěji v intervalu často (alespoň 1x týdně) a prostřednictvím umístění videa šikanovaného nebo šikany na web (44 voleb, 13,1 %) v intervalu občas (alespoň 2x za měsíc) a často (alespoň 1x za týden). Dalšími prostředky, které pozorovali svědci kyberšikany jsou krádež identity, blogy a jiné webové aplikace atd. (viz tabulka č. 12). Tabulka č. 12 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu svědka Četnost

Počet voleb

%

Chat, diskuse na webu

48

SMS, MMS Umístění videa šikanovaného nebo šikany na web Krádež identity

Prostředek kyberšikany

Několikrát denně

Téměř denně

14,3

9

3

14

12

8

2

44

13,1

11

4

12

5

8

4

44

13,1

6

3

10

11

9

5

35

10,4

6

6

8

7

5

3

Blogy a jiné webové aplikace Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na web Zneužití cizího účtu, emailu

33

9,9

8

3

8

7

4

3

32

9,6

6

4

3

8

5

6

29

8,7

5

2

8

3

7

4

Emailová komunikace

21

6,3

5

1

3

5

5

2

335

100,0

Celkem voleb

Často Občas Málo

Skoro vůbec

Pozn.: často – alespoň 1x týdně; občas – alespoň 2x za měsíc; málo – méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku; skoro vůbec – jednou za půl roku a méně

18

4.2 Zastoupení obětí kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.2 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení obětí kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Obětí kyberšikany se stalo 30 studentů (10,2 %). Dalších 14 studentů (4,8 %) si netrouflo říci, zda se stalo nebo nestalo obětí kyberšikany a označili možnost „Nevím zda jsem se stal obětí kyberšikany“. Naopak 249 studentů (85,0 %) si je stoprocentně jisto, že nebyli kyberšikanováni. Je otázkou, zda je počet obětí kyberšikany odpovídající situaci, nebo zda jsou studenti k formám kyberšikany méně senzitivní v důsledku přesycenosti moderními komunikačními technologiemi a obecně hrubším chováním. Je zajímavé, že určitá část studentů nepovažuje kyberšikanu za něco špatného (např. psaní výhružných a dehonestujících zpráv na Facebooku). Zastoupení obětí dle pohlaví znázorňuje tabulka č. 13. Je patrné, že muži (13,8 %) se stávají častěji oběťmi kyberšikany než ženy (8,9 % žen). I přes tyto zjištěné rozdíly jsme nezjistili statistickou významnost. Muži (6,3 %) oproti ženám (4,2 %) častěji uvádějí, že si nejsou jisti, zda se stali nebo nestali obětí kyberšikany. Zde se naskýtá otázka, tak jako výše, zda jsou studenti střední školy seznámeni s aktuální problematikou kyberšikany, zda projevy kyberšikany vnímají jako něco nebezpečného a špatného, nebo ji naopak berou jako zábavu a běžnou věc v dnešní době. Tabulka č. 13 Zastoupení obětí kyberšikany dle pohlaví Oběť kyberšikany Pohlaví

Ano

Celkem

Nevím

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Žena

19

8,9

185

86,9

9

4,2

213

100,0

Muž

11

13,8

64

80,0

5

6,3

80

100,0

Celkem

30

10,2

249

85,0

14

4,8

293

100,0

Pokud bychom porovnávali oběti kyberšikany v prvním a druhém ročníku, zjistíme, že více obětí dle procentuálního zastoupení je v prvním ročníku, v tomto ročníku se obětí stalo 22 respondentů (13,2 %). Ve druhém ročníku se obětí kyberšikany stalo 7 respondentů (5,6 %). Ve druhém ročníku je více studentů, kteří neví nebo si nejsou jisti, zda byli kyberšikanováni (9 respondentů, 7,2 %). 19

Tabulka č. 14 Zastoupení obětí kyberšikany dle ročníku studia Oběť kyberšikany Ročník

Ano

Celkem

Nevím

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

1. ročník

22

13,2

140

83,8

5

3,0

167

100,0

2. ročník

7

5,6

109

87,2

9

7,2

125

100,0

4. ročník

1

100,0

0

0,0

0

0,0

1

100,0

Celkem

30

249

14

293

Respondenti, kteří odpověděli, že neví, zda byli obětí kyberšikany (dále jen potencionální oběti) měli možnost, stejně jako ti, kteří se stali obětí kyberšikany odpovídat na další otázky, týkající se dalších specifických rysů kyberšikany. Studentů jsme se dále tázali, kdy byli obětí kyberšikany (viz tabulka č. 15). Oběti a potencionální oběti nejčastěji označili možnost více než rok zpět od dne vyplnění (54,1 %) a od půl roku do roku od vyplnění dotazníku (18,9 %). Nejvíce mužů tvrdí, že se setkalo s kyberšikanou v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku (38,5 %). Nejvíce žen (66,7 %) se setkalo s kyberšikanou více než rok ode dne vyplnění dotazníku. Zjištěné rozdíly se ukázaly jako statisticky významné na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,004). Muži jsou významně více kyberšikanovány aktuálně (tady a teď) než ženy, které zažily kyberšikanu především v období před více než rokem. Tabulka č. 15 Časový interval, kdy byla oběť kyberšikanována (dle pohlaví) Pohlaví





Celkem

Žena

1

4,2

2

8,3

5

20,8

16

66,7

24

100,0

Muž

5

38,5

2

15,4

2

15,4

4

30,8

13

100,0

Celkem

6

16,2

4

10,8

7

18,9

20

54,1

37

100,0

Oběti kyberšikany měli identifikovat, kdo je kyberšikanoval (kdo byl agresorem kyberšikany, viz tabulka č. 16). Nejčastěji oběti kyberšikany označili za agresora spolužáka nebo spolužačku (22 voleb, 38,6 %), někoho mimo školu (8 voleb, 14,0 %) a stejně voleb získali možnosti, že neví kdo je kyberšikanoval a student nebo studentka z vyššího ročníku (7

20

voleb, 12,3 %). Vyučující, jako agresor kyberšikany byl překvapivě označen 5 oběťmi kyberšikany (tato volba získala 8,8 % voleb). Tabulka č. 16 Identifikace agresora kyberšikany z pohledu oběti Počet voleb

%


22

38,6

Někdo mimo školu

8

14,0

Nevím kdo

7

12,3


7

12,3

Někdo jiný ze škol

5

8,8

Vyučující

5

8,8

Identifikace agresora

Student/studentka z nižšího ročníku Celkem

3

5,3

57

100,0

Oběti kyberšikany byly nejčastěji kyberšikanovány (viz tabulka č. 17) prostřednictvím chatu a diskusí (16 voleb, 15,8 %) několikrát denně a často (alespoň 1x týdně), dále pak SMSkami a MMSkami (15 voleb, 14,9 %) v intervalu několikrát denně a často (alespoň 1x týdně) a občas (alespoň 2x za měsíc); emailovou komunikací (13 voleb, 12,9 %) několikrát denně a málo (méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku). Tabulka č. 17 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu oběti Prostředek kyberšikany Chat, diskuse na webu SMS, MMS Emailová komunikace Umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web Umístění videa šikanovaného nebo šikany na web Zneužití cizího účtu, emailu Krádež identity Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na webu Blogy a jiné webové aplikace Celkem voleb

Četnost Několikrát Téměř Skoro Často Občas Málo denně denně vůbec 6 1 4 1 1 2 5 3 3 3 4 1 2 4 2

Počet voleb

%

16 15 13

15,8 14,9 12,9

12

11,9

3

1

2

1

3

2

10

9,9

3

2

2

1

1

1

9 9

8,9 8,9

3 3

1

2 2

1 1

1 1

1 1

9

8,9

2

2

2

1

2

8 101

7,9 100

3

1

1

1

2

Pozn.: často – alespoň 1x týdně; občas – alespoň 2x za měsíc; málo – méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku; skoro vůbec – jednou za půl roku a méně

21

4.3 Zastoupení agresorů kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.3 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení agresorů kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Za agresora kyberšikany se označilo 28 studentů (9,6 %). Poměrně nízký počet agresorů stejně jako nízký počet obětí je možné přičítat nedostatečné informovanosti o sledovaném jevu kyberšikany, více však současnému chování dětí a mladých lidí, kdy jasné projevy kyberšikany nepovažují za kyberšikanu nebo za něco škodlivého. Z tabulky č. 18 je patrné, že muži se identifikují jako agresoři častěji (ve 12.5 %) než ženy (8,5 %). Při porovnávání rozdílů mezi muži a ženami jsme zjistili statisticky významný rozdíl na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,040). Muži jsou významně více agresory kyberšikany než ženy. Tabulka č. 18 Zastoupení agresorů kyberšikany dle pohlaví Agresor kyberšikany Pohlaví

Ano

Celkem

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Žena

18

8,5

195

91,5

213

100,0

Muž

10

12,5

70

87,5

80

100,0

Celkem

28

9,6

265

90,4

293

Podíváme-li se na rozdíly v prvním a druhém ročníku studia (viz tabulka č. 19), zjistíme, že vyšší procentuální zastoupení agresorů je ve 2. ročníku (10,4 %). V prvním ročníku procentuální zastoupení klesá na 8,4 %. T-test neprokázal statistickou významnost mezi prvním a druhým ročníkem. Tabulka č. 19 Zastoupení agresorů kyberšikany dle ročníku studia Agresor kyberšikany Ročník

Ano

Celkem

Ne

Počet

%

Počet

%

Počet

%

1. ročník

14

8,4

153

91,6

167

100,0

2. ročník

13

10,4

112

89,6

125

100,0

4. ročník

1

100,0

0

0,0

1

100,0

Celkem

28

265

22

293

Agresoři odpovídali na otázku týkající se časového období, kdy naposledy kyberšikanovali svou oběť. Nejčastěji agresoři kyberšikany zvolili možnost vice než rok zpět ode dne vyplnění dotazníku (48,3 % agresorů) a v posledním měsíci ode dne vyplnění (24,1 %). Agresoři kyberšikany – muži kyberšikanovali svou oběť nečastěji v posledním měsíci (36,4 %) a ve 27,3 % měsíc až půl roku zpět ode dne vyplnění a více než rok ode dne vyplnění dotazníku. Agresorky kyberšikany – ženy prováděly kyberšikanu nejčastěji více než rok zpětně ode dne vyplnění dotazníku (61,1 %) a v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku (16,7 %). Tabulka č. 20 Časový interval, kdy agresor kyberšikanoval svou oběť (dle pohlaví) Pohlaví





Celkem

Žena

3

16,7

2

11,1

2

11,1

11

61,1

18

100,0

Muž

4

36,4

3

27,3

1

9,1

3

27,3

11

100,0

Celkem

7

24,1

5

17,2

3

10,3

14

48,3

29

100,0

Agresoři kyberšikany nejčastěji kyberšikanovali (viz tabulka č.21) spolužáka nebo spolužačku (15 voleb, 39,5 %), někoho mimo školu (9 voleb, 23,7 %), dále pak studenta nebo studentku z vyššího ročníku(5 volen, 13,2 %), 4 respondenti se přiznali ke kyberšikaně vyučujícího (10,5 %). Někoho jiného ze školy kyberšikanovali 3 respondenti (7,9 % voleb) a studenta nebo studentku z nižšího ročníku pak 2 respondenti (5,3 % voleb). Tabulka č. 21 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu agresora Identifikace oběti

Počet voleb

%


15

39,5

Někdo mimo školu

9

23,7


5

13,2

Vyučujícího

4

10,5

Někdo jiný ze školy

3

7,9

Student/studentka z nižšího ročníku

2

5,3

Celkem

38

100,0

Četnost studentů – agresorů kyberšikany označovali prostředky kyberšikany. Nejčastější prostředek (viz tabulka č. 22), který využívají agresoři pro kyberšikanu je umisťování fotek šikanování nebo šikanovaného na webové stránky (14,1 % voleb) a to především několikrát denně a téměř denně. Agresoři kyberšikany využívají také krádež identity (12 voleb, 13,0 %). Tabulka č. 22 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu agresora 23

Četnost Počet voleb

%

Několikrát denně

13

14,1

3

3

12

13,0

3

2

Chat, diskuse na webu

11

12,0

5

SMS, MMS

10

10,9

4

3

Emailová komunikace

10

10,9

5

2

Zneužití cizího účtu, emailu Umístění videa šikanovaného nebo šikany na web Blogy a jiné webové aplikace Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na web Celkem voleb

10

10,9

3

9

9,8

4

9

9,8

5

8

8,7

3

92

100

Prostředek kyberšikany Umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web Krádež identity

Téměř Skoro Často Občas Málo denně vůbec 1

1 2

2

2

1

2 1

1 1

2

1

2 3

1

1

2

1 1

1

2 1

1

4.4 Názory studentů na publikování šikany na internetu a na obranu proti kyberšikaně Cíl č. 2.4 byl stanoven následovně: Zjistit názory studentů na publikování šikany na internetu a na strategie boje proti kyberšikaně. Studenti byli tázáni, jaké mají názory na zveřejnění šikany na internetu (viz tabulka č. 23). 184 studentů (65,2 %) naprosto nesouhlasí s tvrzením, že zveřejnění šikany na internetu je v pořádku. Oproti tomu však 16 studentů (5,7 %) je toho názoru, že zveřejnění šikany na internetu je zcela v pořádku. Více než polovina studentů (59,0 %, 167) naprosto souhlasí s tvrzením, že by se mělo zveřejňování šikany na internetu zakázat. Souhlas vyjádřilo také 58 studentů (20,5 %). Při dotazu, zda se studenti cítí díky zveřejňování šikany v ohrožení se názory studentů rozptýlili do kategorií spíše souhlasím (31,6 %), spíše nesouhlasím (30,5 %) a naprosto nesouhlasím (23,4 %). Více než 70 % studentů (203, viz tabulka č. 23) naprosto odmítá tvrzení, že kdyby měli možnost, zveřejnili by video se šikanou na internetu. Další část studentů, 15,9 % (45) je spíše pro toto tvrzení.

24

Studenti by také oznámili vedení školy, že se na jejich škole vyskytuje kyberšikana (naprostý souhlas vyslovilo 87 respondentů, 31,1 %; souhlas pak vyjádřilo 118 respondentů, 42,1 %). Zveřejňování šikany na internetu považuje za zábavu 24 studentů (7,7 %). Zbytek studentů s touto činností nesouhlasí. Podobné výsledky, jako u výše uvedeného názoru jsme zjistili u tvrzení, že oběti kyberšikany (zveřejnění videa s šikanou na internetu) si toto zveřejnění zaslouží. S tímto názorem souhlasí pouze 24 respondentů, což činí 8,4 % všech respondentů. Tabulka č. 23 Názory na zveřejnění šikany na internetu Názory na zveřejnění

naprosto souhlasím

spíše souhlasím

spíše naprosto nesouhlasím nesouhlasím

Celkem

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Je to úplně v pořádku

16

5,7

18

6,4

64

22,7

184

65,2

282

100,0

Mělo by se to zakázat

167

59,0

58

20,5

22

7,8

36

12,7

283

100,0

Cítím se díky tomu v ohrožení

41

14,5

89

31,6

86

30,5

66

23,4

282

100,0

Kdybych měl možnost, zveřejnil bych takové video

14

4,9

21

7,4

45

15,9

203

71,7

283

100,0

Kdybych věděl,že se to děje v naší škole nahlásil bych to

87

31,1

118

42,1

46

16,4

29

10,4

280

100,0

Je to zábava

10

3,5

12

4,2

35

12,3

227

79,9

284

100,0

Oběti kyberšikany si to zaslouží

12

4,2

12

4,2

59

20,8

200

70,7

283

100,0

Posledním úkolem studentů v dotazníku kyberšikany bylo označit na škále jakou z nabídnutých strategií boje proti kyberšikaně považují za vhodnou nebo méně vhodnou. Za dobrou strategii boje proti kyberšikaně považuje vysoké procento respondentů strategii někomu se svěřit (viz tabulka č. 24). Studenti by se s problémem kyberšikany nejčastěji svěřili rodičům, na které by se obrátilo 79,4 % respondentů. Hned za rodiči následuje vyučující (učiteli by se svěřilo 77,5 % respondentů) a kamarád nebo kamarádka mimo školu (74,9 %), spolužákovi nebo spolužačce (74,6 % respondentů). Velkou důvěru u studentů má také vedení školy (tuto možnost by volilo 72,3 % respondentů). Poměrně vysoký počet respondentů, více než polovina (67,6 %), by se také obrátilo s problémem kyberšikany na policii.

25

Další strategie, zaměřené přímo proti agresorovi, by studenti volili poměrně méně. Strategii říct agresorovi, aby toho nechal by zvolilo 63,7 % respondentů. U strategie použití násilí proti agresorovi se respondenti spíše neztotožňovali (určitě by tuto možnost zvolilo 16,1 % a spíše by tuto možnost volilo 14,5 %). Ze strategií zaměřených na zákroky proti prostředkům, kterými je kyberšikana zveřejňována nebo provozována (internet, mobilní telefon nebo email) je studenty preferována strategie blokovat přístup k záběrům kyberšikany na internetu. Tuto strategii by zvolilo 76,8 % respondentů. Naopak strategii nepoužívat internet by zvolilo pouze 23,8 % respondentů. Zde je vidět, že studenti nejsou ochotni, i přes případné problémy a následky související s kyberšikanou, vzdát se tohoto moderního komunikačního a informačního prostředku. U strategie změny telefonního čísla jsou studenti rozděleni na dvě rovnoměrné skupiny, kdy jedna skupina by byla schopna akceptovat z důvodu kyberšikany změnu svého telefonního čísla (53,7 %) a druhá ne (37,9 %). U strategie změny emailu je postoj studentů obdobný, kdy více studentů je ochotno akceptovat změnu emailu (56,9 %) oproti 33,7 % studentů, kteří by tuto strategii neakceptovali. Poslední strategií, byla strategie pasivity – nedělat nic, ono to přejde. Tuto strategii převážná část respondentů (78,5 %) odmítá. Naproti tomu 6,4 % studentů je přesvědčeno, že by tato strategie měla smysl a určitě by ji zvolilo. Tabulka č. 24 také charakterizuje rozdíly v preferencích jednotlivých strategií mezi muži a ženami. Statisticky významné rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zjistili u strategie nedělat nic, ono to přejde (t-test, signifikance = 0,000), svěřit se rodičům (t-test, signifikance = 0,000), svěřit se kamarádovi mimo školu (t-test, signifikance = 0,001) a změnit si emailovou adresu (t-test, signifikance = 0,007). Na 5% hladině významnosti jsme zjistili statistickou významnost u strategie použití násilí proti agresorovi (t-test, signifikance = 0,021). Muži významně více volili oproti ženám strategie nedělat nic, ono to přejde a použití násilí proti agresorovi. Ženy významně více volily oproti mužům strategie svěřit se rodičům, svěřit se kamarádovi mimo školu a změnit si emailovou adresu.

26

Tabulka č. 24 Strategie boje proti kyberšikaně Strategie určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nezodpovězeno Celkem boje proti Pohlaví Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % kyberšikaně Žena 9 3,9 8 3,5 63 27,6 128 56,1 20 8,8 228 100 Nedělat nic Muž 11 13,3 11 13,3 15 18,1 38 45,8 8 9,6 83 100 ono to přejde Celkem 20 6,4 19 6,1 78 25,1 166 53,4 28 9 311 100 Zajít za někým z vyučujících Nahlásit to vedení školy

Žena

49,1

74

32,5

14

6,1

11

4,8

17

7,5

228

100

Muž

31

37,3

24

28,9

14

16,9

6

7,2

8

9,6

83

100

Celkem

143

46

98

31,5

28

9

17

5,5

25

8

311

100

Žena

94

41,2

77

33,8

27

11,8

11

4,8

19

8,3

228

100

Muž

29

34,9

25

30,1

11

13,3

8

9,6

10

12

83

100

Celkem

123

39,5

102

32,8

38

12,2

19

6,1

29

9,3

311

100

Žena

99

43,4

77

33,8

21

9,2

14

6,1

17

7,5

228

100

33

39,8

23

27,7

12

14,5

6

7,2

9

10,8

83

100

132

42,4

100

32,2

33

10,6

20

6,4

26

8,4

311

100

146

64,0

44

19,3

14

6,1

7

3,1

17

7,5

228

100

Svěřit se spolužákovi, Muž spolužačce Celkem Svěřit se rodičům

112

Žena Muž

44

53,0

13

15,7

10

12

6

7,2

10

12

83

100

Celkem

190

61,1

57

18,3

24

7,7

13

4,2

27

8,7

311

100

Žena

110

48,2

71

31,1

22

9,6

7

3,1

18

7,9

228

100

Muž

36

43,4

16

19,3

13

15,7

8

9,6

10

12

83

100

Celkem

146

46,9

87

28

35

11,3

15

4,8

28

9

311

100

Žena

84

36,8

76

33,3

36

15,8

12

5,3

20

8,8

228

100

Muž

30

36,1

20

24,1

17

20,5

8

9,6

8

9,6

83

100

Celkem

114

36,7

96

30,9

53

17

20

6,4

28

9

311

100

Říct Žena tomu,kdo Muž šikanuje, aby toho nechal Celkem Žena Použít násilí

76

33,3

73

32

35

15,4

25

11

19

8,3

228

100

31

37,3

18

21,7

18

21,7

8

9,6

8

9,6

83

100

107

34,4

91

29,3

53

17

33

10,6

27

8,7

311

100

24

10,5

27

11,8

84

36,8

73

32

20

8,8

228

100

26

31,3

18

21,7

21

25,3

9

10,8

9

10,8

83

100

50

16,1

45

14,5

105

33,8

82

26,4

29

9,3

311

100

120

52,6

60

26,3

16

7

13

5,7

19

8,3

228

100

38

45,8

21

25,3

8

9,6

6

7,2

10

12

83

100

158

50,8

81

26

24

7,7

19

6,1

29

9,3

311

100

22

9,6

33

14,5

93

40,8

59

25,9

21

9,2

228

100

13

15,7

6

7,2

26

31,3

29

34,9

9

10,8

83

100

35

11,3

39

12,5

119

38,3

88

28,3

30

9,6

311

100

Žena

61

26,8

76

33,3

46

20,2

27

11,8

18

7,9

228

100

Muž

16

19,3

14

16,9

25

30,1

20

24,1

8

9,6

83

100

Celkem

77

24,8

90

28,9

71

22,8

47

15,1

26

8,4

311

100

Žena

63

27,6

82

36

36

15,8

28

12,3

19

8,3

228

100

Muž

18

21,7

14

16,9

21

25,3

20

24,1

10

12

83

100

Celkem

81

26

96

30,9

57

18,3

48

15,4

29

9,3

311

100

Svěřit se kamarádovi mimo školu Informovat o tom policii

proti tomu Muž kdo šikanuje Celkem Blokovat Žena přístup k Muž takovýmto záběrům na Celkem internetu Žena Nepoužívat Muž internet Celkem Změnit si telefonní číslo Změnit si emailovou adresu

27

Interpretace výsledků V rámci výzkumu na Vaší škole jsme zjistili, že se s kyberšikanou setkalo 46,4 % studentů jako protagonisté kyberšikany - svědci, oběti, agresoři a jejich kombinace. 53,6 % respondentů nebylo účastníky kyberšikany a 14 respondentů ze všech neví zda se stalo obětí kyberšikany. Svědkem kyberšikany se stalo 113 respondentů, obětí kyberšikany bylo 30 respondentů a ostatní kyberšikanovalo (bylo agresorem kyberšikany) 28 respondentů. Podíváme-li se na jednotlivé charakteristiky protagonistů kyberšikany, zjistíme, že svědkem kyberšikany se stalo více mužů než žen (dle procentuálního vyjádření). Více svědků kyberšikany (dle procentuálního zastoupení) je v prvním ročníku než ve druhém ročníku. Pokud svědci pozorovali kyberšikanu, nejčastěji se odehrávala více než rok od sběru dat, od půl roku do roku od vyplnění dotazníku. Nejméně svědků (15, 13,3 %) pozorovalo kyberšikanu v posledním měsíci. Nejčastější obětí kyberšikany, kterou pozorovali svědci, byl spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a vyučující. Na těchto zjištěních je patrné, že kyberšikana je jak problém školní (kyberšikana spolužáka nebo spolužačky, vyučujícího) tak také problém mimoškolní, kdy agresoři kyberšikanovali někoho mimo školu a někoho pro svědka neznámého. Zajímavým zjištěním je, že svědci pozorovali kyberšikanu páchanou na vyučujícím (tato možnost byla volena studenty jako 3. Nejčastější a zvolilo ji 21 respondentů). Prostředky hojně využívané ke kyberšikaně dle svědků kyberšikany jsou chat a diskuse na webu, kyberšikana prostřednictvím SMS a MMS, umístěním videa šikanovaného nebo šikany na webové stránky. Tyto prostředky zaručují určitou anonymitu agresorovi (vystupování pod jiným nickem – přihlašovacím jménem, zasílání SMS přes internetové brány mobilních operátorů bez zadání svého čísla, vystupováním pod cizí identitou, malá možnost dohledat počítač, ze kterého byly odeslány videa obsahující kyberšikanu). Dalšími zneužívanými prostředky jsou krádež identity, blogy a webové aplikace, umístění audio záznamu na internet. Způsob kyberšikany založený na umisťování obsahů s kyberšikanou na internet je velmi nebezpečný v tom, že se k takto umístěným videonahrávkám či fotografiím může dostat kdokoli a dále je upravovat (měnit, zesměšňovat). Sama oběť o umístění fotek na internet nemusí vědět. Než na tuto skutečnost přijde nebo bude upozorněna, může dojít k rozšíření dehonestujících komentářů a upravených fotek. Z případů ze zahraničí je známo, že takto upravené fotografie, případně videa a množství nepříjemných, urážejících a zesměšňujících komentářů mohou mít za následek sebevražedné tendence obětí. 28

Obětí kyberšikany ve sledovaném vzorku bylo 30 (10,2 %). Větší počet obětí kyberšikany je mezi muži než mezi ženami. Statistická významnost se mezi pohlavím neprokázala. 4,2 % respondentů si není jista, zda byli kyberšikanováni. Je zajímavé, že 85,0 % respondentů si je jista, že nebyla obětí kyberšikany. Naskýtá se otázka, zda se studenti opravdu obětí kyberšikany nestali nebo projevy, které zažili, za kyberšikanu nepovažují. Větší procentuální zastoupení obětí kyberšikany mají studenti prvního ročníku (13,2 %), méně pak studenti druhého ročníku (5,6 %). Podíváme-li se na skutečnost, kdy byl student kyberšikanován, zjistíme, že nejčastěji v intervalu více než rok ode dne vyplňování dotazníku a od půl roku do roku ode dne vyplňování dotazníku. Zjistili jsme významný rozdíl mezi pohlavím v časovém intervalu, kdy probíhala kyberšikana. Muži byli významně více kyberšikanováni tady a teď, čili v aktuálním období, naproti ženám, které byly kyberšikanovány převážně v období více než rok ode dne vyplňování dotazníku. Mohlo by se zdát, že kyberšikana se na středních školách neobjevuje nebo objevuje zřídka (dle času, kdy ke kyberšikaně došlo), ale nesmíme zapomínat na skutečnost, že kyberšikana, ať už proběhla kdykoli, může mít své pokračování a průběh nemusel být přerušen (např. stále aktuální zesměšňující profil oběti na Facebooku, který mohou navštěvovat stále další uživatelé). Je dobré uvědomit si, že materiály šířené po internetu mají dlouhou „životnost“ a jejich zachycení a odstranění může být dlouhodobé a v některých případech také nemožné. Oběti kyberšikany mohli identifikovat osobu, která je kyberšikanovala. Za nejčastějšího agresora kyberšikany byl označen spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a někdo pro oběť neznámý. V 8 případech oběti identifikovali jako agresora kyberšikany vyučujícího. Zde se naskýtá prostor pro hlubší analýzu důvodů, proč oběti kyberšikany označili jako agresora kyberšikany vyučujícího. Nejčastější prostředky využívané pro kyberšikanu obětí (tak jak je identifikovali oběti kyberšikany) jsou chat a diskuse, SMS a MMS a emailová komunikace. Agresorem, který kyberšikanoval ostatní, se stalo 28 studentů (9,6 %). Za porovnání stojí počet agresorů kyberšikany a obětí kyberšikany. Počty těchto dvou protagonistů kyberšikany jsou téměř totožné. Poměrně nízký počet agresorů stejně jako nízký počet obětí je možné přičítat nedostatečné informovanosti o jevu kyberšikany, více však současnému chování dětí a mladých lidí, kdy jasné projevy kyberšikany nepovažují za kyberšikanu nebo za něco škodlivého.

29

Více agresorů kyberšikany je zastoupeno u mužů (12,5 % mužů) než u žen (8,5 % žen) a ve druhém ročníku (10,4 % studentů druhého ročníku) než v prvním ročníku (8,4 % studentů prvního ročníku). Pokud se student přiznal k tomu, že kyberšikanoval, kyberšikanoval nejčastěji intervalu více než rok ode dne vyplnění dotazníku a v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku. Obětí agresora kyberšikany byl nejčastěji spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a studenta nebo studentku z vyššího ročníku. 4 studenti – agresoři kyberšikany – označili za svou oběť také vyučujícího. Nejčastěji využívané prostředky agresory pro kyberšikanu byly umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web, krádež identity nebo kyberšikana prostřednictvím chatu a diskusí. Dále jsme se zajímali, jaké jsou názory studentů na zveřejňování šikany na internetu. Se zveřejněním šikany na internetu vyjadřuje většina studentů nesouhlas. Skoro 80 % studentů souhlasí s tvrzením, že by se zveřejňování šikany na internetu mělo zakázat a necelých 46 % studentů se cítí díky možnosti zveřejňování šikany na internetu v ohrožení. Více než 70 % respondentů by ohlásilo kyberšikanu, kdyby věděli, že se děje na jejich škole. Zveřejnění šikany na internetu považuje za zábavu 24 respondentů (7,7 %). S tvrzením, že si oběti zveřejnění šikany na internetu zaslouží, souhlasí 24 respondentů (8,4 %). Studentům jsme nabídli některé strategie boje proti kyberšikaně. Vhodnými strategiemi boje proti kyberšikaně jsou pro studenty verbální strategie – někomu se svěřit (svěřit se rodičům, vyučujícímu, kamarádovi nebo kamarádce mimo školu, spolužákovi nebo spolužačce). Překvapivé je zjištění, že více než 65 % respondentů by se obrátilo na policii. Ženy by významně více než muži svěřili rodičům a kamarádovi mimo školu. Verbální strategie zaměřené na svěření se nějaké osobě jsou ženami preferovány. Muži preferují spíše strategie agresivní. U strategií, které využívají ženy, může být pro muže problémem možná sekundární viktimizace (posměch od kamarádů, označení se za slabého apod.). Strategie zaměřené proti agresorovi (říct mu, aby toho nechal; použít násilí proti agresorovi) jsou voleny poměrně méně (necelých 64 % respondentů) a častěji muži něž ženami. Muži by významně více volili strategii použití násilí proti tomu, kdo je kyberšikanoval. Dalšími strategiemi jsou strategie zaměřené na omezení prostředků kyberšikany (blokování přístupu k záběrům šikany; změna čísla mobilního telefonu; změna emailu; nepoužívání internetu). Těmto strategiím jsou studenti nakloněni již méně. Důvodem může být ztráta pro ně důležitých kontaktů na sociálních sítích, v mobilním telefonu, nebo jen 30

skutečnost, že tato změna s sebou nese nutnost archivovat si kontakty, o které by mohl student přijít. Ženy jsou však významně více ochotny změnit si emailovou adresu než muži. Pasivní strategii, nedělat nic ono to přejde, převážná část studentů odmítá, i když z hlediska pohlaví, by tuto strategii volili významně více muži než ženy.

31

32

5 Zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy Cíl č. 3 Zjistit zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy Výzkumu k tradiční šikaně (šikana je považována za psychické, fyzické nebo psychickofyzické, kombinované, týrání či ubližování jednomu dítěti nebo skupině dětí jedním či více agresory nebo dokonce celou skupinou trýznitelů a to především opakovaně, dlouhodobě) se zúčastnilo 289 respondentů. 22 studentů ukončilo vyplňování dotazníku před otázkami týkajícími se tradiční šikany.

5.1 Zastoupení svědků tradiční šikany Účelem bylo mimo jiné zjistit, kolik studentů se stalo svědky tradiční šikany v porovnání se svědky kyberšikany (viz tabulka č. 25). Svědkem tradiční šikany bylo 123 respondentů (42,6 %) oproti 113 studentům (38,6 %), kteří se stali svědky kyberšikany. I přes nízký procentní rozdíl mezi svědky kyberšikany a tradiční šikany jsme zjistili, že tyto rozdíly jsou statisticky významné na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,005). Studenti se, i přes aktuálnost problematiky kyberšikany a poměrně nízký rozdíl, stále významně více setkávají s tradiční šikanou jako svědci. Tabulka č. 25 Zastoupení svědků tradiční šikany a kyberšikany Zastoupení svědků tradiční šikany

Zastoupení svědků kyberšikany

Počet

%

Počet

%

Ano

123

42,6

113

38,6

Ne

166

57,4

180

61,4

Celkem

289

100,0

293

100,0

Svědek

V následujících tabulkách (tabulka č. 26 a č. 27) je znázorněno zastoupení svědků tradiční šikany dle pohlaví a jednotlivých ročníků.

33

Z porovnání pohlaví je zřejmé, že muži se častěji stávají svědky tradiční šikany než ženy. Za svědka tradiční šikany se označilo 46,2 % mužů a 41,2 % žen. Tyto rozdíly však nejsou statisticky významné. Tabulka č. 26 Zastoupení svědků tradiční šikany dle pohlaví Pohlaví Svědek tradiční šikany

Žena

Celkem

Muž

Počet

%

Počet

%

Počet

Ano

87

41,2

36

46,2

123

Ne

124

58,8

42

53,8

166

Celkem

211

100,0

78

100,0

289

Podíváme-li se na rozložení svědků tradiční šikany z pohledu jednotlivých ročníků (viz tabulka č. 27), zjistíme, že více svědků šikany je v prvním ročníku (62,6 %), méně pak ve druhém ročníku (36,6 %). Tabulka č. 27 Zastoupení svědků tradiční šikany dle ročníků studia Svědek tradiční šikany

Ročník střední školy 1. ročník

2. ročník

Celkem

4. ročník

Ano

Počet 77

% 62,6

Počet 45

% 36,6

Počet 4

% 5,3

Počet 123

% 100,0

Ne

87

52,4

79

47,6

1

0,7

166

100,0

Celkem

164

124

5

289

Nejvíce svědků šikany (56,3 %) pozorovalo šikanu více než rok zpět ode dne, kdy byl dotazník studenty vyplňován (viz tabulka č. 28). Četnost respondentů úměrně klesá se snižujícím se časovým intervalem. Nejméně studentů (8,3 %) pozorovalo šikanu v posledních 30 dnech. Tabulka č. 28 také znázorňuje rozdíly mezi jednotlivými ročníky studia a to v čase, kdy probíhala tradiční šikana. Jak studenti prvního tak i druhého ročníku pozorovali šikanu nejčastěji více než rok ode dne vyplňování dotazníku. Poměrně vysoký počet studentů označilo interval od půl roku do roku zpět, ode dne vyplňování dotazníku.

34

Tabulka č. 28 Časový interval, kdy svědek pozoroval šikanu oběti (dle ročníku studia) Ročník střední školy Interval šikany

1. ročník

2. ročník

4. ročník

Celkem

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

V posledních 30 dnech

12

16,0

5

11,1

1

100,0

18

14,9


9

12,0

3

6,7

0

0,0

12

9,9


14

18,7

11

24,4

0

0,0

25

20,7


40

53,3

26

57,8

0

0,0

66

54,5

75

100,0

45

100,0

1

100,0

121

100,0

Celkem

Nejvyužívanějšími formami tradiční šikany podle svědků jsou nadávky, urážky, zesměšňování a ponižování oběti (20,9 % voleb), dále pak volání a oslovování směšnými jmény (12,7 % voleb), pomlouvání oběti nebo takové jednání, aby oběť nepatřila do party (12,4 % voleb). Své zastoupení mezi formami tradiční šikany (viz tabulka č. 29) má také sexuální obtěžování, které získalo 5 voleb (1,2 %). Tabulka č. 29 Formy tradiční šikany dle svědků šikany Formy tradiční šikany

Počet voleb

% ze všech voleb

Nadával, urážel, zesměšňoval nebo ponižoval někoho

86

20,9

Volal na někoho směšnými jmény

52

12,7

Pomlouval někoho nebo jednal takovým způsobem, aby nepatřil do party

51

12,4

Bral nebo ničil mu věci

46

11,2

Fyzicky někomu ubližoval

39

9,5

Zastrašoval někoho a vyhrožoval, že mu udělá hrozné věci

30

7,3

Úmyslně se s obětí nebavil

29

7,1

Psal o někom nebo někomu věci, které by mu mohli ublížit

29

7,1

Vydíral někoho

27

6,6

Nutil někoho dělat/říkat nepříjemné věci

17

4,1

Sexuálně oběť obtěžoval

5

1,2

411

100

Celkem

35

5.2 Zastoupení obětí tradiční šikany Studenti se stali obětí tradiční šikany v 84 případech (27,0 %). Naproti tomu obětí kyberšikany se stalo 30 studentů (10,2 %). Opět tyto výsledky poukazují na to, že se studenti významně více střetávají s tradiční šikanou oproti kyberšikaně (t-test, signifikance = 0,001, 1% hladina významnosti). U kyberšikany označilo 14 respondentů (4,8 %) možnost, že neví, zda se stali obětí kyberšikany. Tabulka č. 30 Zastoupení obětí tradiční šikany a kyberšikany Zastoupení obětí tradiční šikany Počet % 84 27,0 205 65,9

Oběť Ano Ne Nevím Celkem

289

Zastoupení obětí kyberšikany Počet % 30 10,2 249 85,0 14 4,8 293 100,0

100,0

Z tabulky č. 31 vyplývá, že se muži častěji stávají obětí tradiční šikany než ženy (37,2 % mužů oproti 26,1 % žen). Rozdíly mezi pohlavími se potvrdili jako statisticky významné na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,001). Muži se stávají významně více obětí tradiční šikany než ženy. Tabulka č. 31 Zastoupení obětí tradiční šikany dle pohlaví Oběť tradiční šikany Ano Ne Celkem

Pohlaví Žena Počet 55 156 211

Celkem

Muž % 26,1 73,9 100,0

Počet 29 49 78

% 37,2 62,8 100,0

Počet 84 205 289

Obětí tradiční šikany (viz tabulka č. 32) se stalo nejvíce studentů prvního ročníku (53,6 %), oběti šikany z druhého ročníku tvoří 45,2 % ze všech obětí. Tabulka č. 32 Zastoupení obětí tradiční šikany dle ročníku studia Oběť tradiční šikany Ano Ne Celkem

Ročník střední školy 1. ročník 2. ročník 4. ročník Počet % Počet % Počet % 45 53,6 38 45,2 1 1,2 119 58,0 86 42,0 0 0,0 164 124 1

36

Celkem Počet 84 205 289

% 100,0 100,0

Nejvíce studentů bylo šikanováno více než rok od vyplňování dotazníku (82,3 %). Tyto výsledky svědčí o skutečnosti, že se studenti jako oběti tradiční šikany přímo na střední škole objevují méně než na základních školách. Pouze osm studentů označilo možnost, že byli šikanováni v posledních 30 dnech a tři studenti měsíc až půl roku ode dne vyplnění dotazníku. Tabulka č. 33 Časový interval, kdy byla oběť šikanována (dle ročníku studia) Ročník střední školy Interval šikany

1. ročník

2. ročník

Celkem

4. ročník

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

3

8,8

4

14,8

1

100,0

8

12,9

1

2,9

2

7,4

0

0,0

3

4,8

30

88,2

21

77,8

0

0,0

51

82,3

34

100,0

27

100,0

1

100,0

62

100,0

V posledních 30 dnech Měsíc až půl roku ode dne vyplnění Více než rok zpět ode dne vyplnění Celkem

Oběti tradiční šikany se nejčastěji setkali s nadávkami, urážkami, zesměšňováním nebo ponižováním (19,3 % voleb), dále pak s tím, že agresoři oběť pomlouvali a nebo jednali takovým způsobem, aby oběť nepatřila do party (15,6 % voleb) a agresor volal na oběť směšnými jmény (13,6 % voleb). 5 obětí se také setkalo se sexuálním obtěžováním (2,1 %). Tabulka č. 34 Formy tradiční šikany dle obětí šikany Formy tradiční šikany

Počet voleb

% ze všech voleb

Nadával, urážel, zesměšňoval nebo ponižoval mě

47

19,3

Pomlouval mě nebo jednal takovým způsobem, abych nepatřil do party

38

15,6

Volal na mě směšnými jmény

33

13,6

Bral nebo ničil mi věci

27

11,1

Zastrašoval mě a vyhrožoval, že mi udělá hrozné věci

26

10,7

Fyzicky mi ubližoval

20

8,2

Úmyslně se se mnou nebavil

16

6,6

Psal o mě nebo někomu věci, které by mi mohli ublížit

15

6,2

Nutil mě dělat/říkat nepříjemné věci

9

3,7

Vydíral mě

7

2,9

Sexuálně mě obtěžoval

5

2,1

243

100,0

Celkem

37

5.3 Zastoupení agresorů tradiční šikany Za agresora tradiční šikany se ve zkoumaném souboru označilo 33 studentů (11,4 %). Oproti agresorům kyberšikany je rozdíl necelá 2%, agresorů kyberšikany bylo 28 (9,6 %). I přes poměrně menší rozdíl mezi počtem agresorů tradiční šikany a agresorů kyberšikany jsme zjistili, že tento rozdíl je významný na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,000). Studenti střední školy jsou stále významně více agresory tradiční šikany než kyberšikany. Tabulka č. 35 Zastoupení agresorů tradiční šikany a kyberšikany Agresor Ano Ne Celkem

Zastoupení agresorů tradiční šikany Počet % 33 11,4 256 88,6 289 100,0

Zastoupení agresorů kyberšikany Počet % 28 9,6 265 90,4 293 100,0

Z tabulky č. 36 (viz níže) je patrné, že muži se stávají agresory tradiční šikany více než ženy. Tento rozdíl se potvrdil jako statisticky významný na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,040). Z tohoto zjištění plyne, že se muži stávají významně více agresory než ženy. Tabulka č. 36 Zastoupení agresorů tradiční šikany dle pohlaví Agresor šikany Ano Ne Celkem

Pohlaví Žena Počet 15 196 211

Muž Počet 18 60 78

% 7,1 92,9 100,0

Celkem % 23,1 76,9 100,0

33 256 289

Tabulka níže (č. 37) charakterizuje rozložení agresorů v jednotlivých ročnících střední školy. Dle procentuálního vyjádření je zjevné, že zastoupení agresorů tradiční šikany se zvyšujícím se ročníkem klesá. Tabulka č. 37 Zastoupení agresorů tradiční šikany dle ročníku studia Agresor šikany Ano Ne Celkem

Ročník střední školy 1. ročník 2. ročník 4. ročník Počet % Počet % Počet % 20 60,6 12 36,4 1 3,0 144 56,3 112 43,8 0 0,0 164 124 1

38

Celkem Počet 33 256 289

% 100,0 100,0

Agresoři tradiční šikany šikanovali svou oběť v 17 případech (53,1 % agresorů) v časovém intervalu více než rok ode dne provádění výzkumu. Je však také zastoupen interval v posledních 30 dnech (6 respondentů, 18,8 %), měsíc až půl roku ode dne vyplnění dotazníku (5 respondentů, 15,6 %) a interval od půl roku do roku ode dne vyplnění dotazníku (4 respondenti, 12,5 %). Tabulka č. 38 Časový interval, kdy agresor šikanoval svou oběť (dle ročníku studia) Ročník střední školy Interval šikany

1. ročník

2. ročník

Celkem

4. ročník

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

V posledních 30 dnech

4

20,0

2

18,2

0

0,0

6

18,8


2

10,0

3

27,3

0

0,0

5

15,6


4

20,0

0

0,0

0

0,0

4

12,5


10

50,0

6

54,5

1

100,0

17

53,1

Celkem

20

100,0

11

100,0

1

100,0

32

100,0

Formy, které agresoři používali k šikaně (viz tabulka č. 39) jsou nadávky, urážky, zesměšňování a ponižování obětí (18,2 % voleb), dále pak volání na oběť směšnými jmény (14,8 % voleb) a pomlouvání oběti (10,2 % voleb). Agresoři také ve 4 případech (4,5 %) označili, že svou oběť sexuálně obtěžovali. Tabulka č. 39 Formy tradiční šikany dle agresorů šikany Formy tradiční šikany

Počet voleb

% ze všech voleb

Nadával, urážel, zesměšňoval nebo ponižoval oběť

16

18,2

Volal na oběť směšnými jmény

13

14,8

Pomlouval oběť nebo jednal takovým způsobem, aby oběť nepatřila do party

9

10,2

Fyzicky oběti ubližoval

8

9,1

Zastrašoval oběť a vyhrožoval, že oběti udělá hrozné věci

8

9,1

Bral nebo ničil oběti věci

7

8,0

Psal o oběti nebo oběti věci, které by jí mohli ublížit

6

6,8

Úmyslně se s obětí nebavil

6

6,8

Vydíral oběť

6

6,8

Nutil oběť dělat/říkat nepříjemné věci

5

5,7

Sexuálně oběť obtěžoval

4

4,5

88

100,0

Celkem

39

Interpretace výsledků Kyberšikana vychází z prvků šikany tradiční s využitím moderních informačních a komunikačních technologií, proto jsme považovali za vhodné přidat alespoň základní přehled účasti studentů na tradiční šikaně. Svědkem tradiční šikany se stalo 123 respondentů (42,6 %), obětí se stalo 84 respondentů (27,0 %) a agresorem tradiční šikany bylo 33 respondentů (11,4 %). Již tyto výsledky naznačují, že v porovnání s kyberšikanou je zkušenost studentů s tradiční šikanou stále vyšší. Svědků tradiční šikany bylo o 10 více než svědků kyberšikany. Tyto výsledky se prokázaly jako statisticky významné a je tedy zřejmé, že se studenti významně více setkávají s tradiční šikanou než s kyberšikanou. Muži se stávají svědky tradiční šikany častěji než ženy. Pokud svědci pozorovali tradiční šikanu bylo to nejčastěji více než rok zpětně ode dne vyplnění dotazníku (více než 50 % svědků tradiční šikany). Tradiční šikana probíhala převážně formou verbální (nadávky, urážky, zesměšňování a ponižování; oslovování směšnými jmény; pomlouvání) nebo formou fyzickou (braní a ničení věcí, fyzické ubližování). Obětí tradiční šikany se stalo 84 respondentů oproti 30 respondentům, kteří se stali obětí kyberšikany. Opět jsou rozdíly statisticky významné a značí, že studenti se stále ještě více stávají oběťmi tradiční šikany než kyberšikany. Stejně jako u svědků tradiční šikany se stalo obětí tradiční šikany větší procento mužů než žen. Rozdíl byl statistiky významný a značí, že se muži významně více stávají obětí šikany než ženy. Pokud byla oběť šikanována pak se tato šikana odehrála více než rok od vyplnění dotazníku (více než 82 % respondentů). Nejčastějšími prostředky tradiční šikany byly verbální projevy (nadávky, urážky, zesměšňování a ponižování; pomlouvání; oslovování směšnými jmény) a fyzické projevy (agresor bral nebo ničil oběti věci). Pět obětí uvedlo, že je agresor sexuálně obtěžoval. Za agresory tradiční šikany se označilo 33 respondentů, oproti 28 respondentům, kteří se označili za agresory kyberšikany. I tento poměrně malý rozdíl se prokázal jako statisticky významný a značí, že studenti šikanují častěji tradičně, než prostřednictvím kyberšikany. Statisticky významný rozdíl jsme zjistili také v zastoupení mužů a žen jako agresorů tradiční šikany. Muži významně více vystupují v roli agresora tradiční šikany než ženy. Agresoři nejčastěji šikanovali svou oběť více než rok zpětně ode dne vyplňování dotazníku (více než 50 % respondentů. Agresoři využívali především verbální projevy šikany (nadávky, urážky, zesměšňování a ponižování; volání směšnými jmény; pomlouvání) a fyzické útoky.

40

6 Souvislosti mezi vybranými jevy (kyberšikanou, vybranými komponenty životní smysluplnosti, psychosomatickými potížemi, tradiční šikanou) Cíl č. 4 Zjistit, zda existuje korelace (souvislost) mezi: A) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a pociťovanými psychosomatickými potížemi B) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně C) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně D) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně E) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně Posledním cílem práce je zjistit souvislosti mezi jednotlivými jevy (kyberšikanou, šikanou, pociťovanými psychosomatickými potížemi a vybranými komponenty životní smysluplnosti). Existuje předpoklad, že úroveň psychosomatických potíží, jako je například silný tlukot srdce, sklon k pláči, pocit spavosti, pocení, změny na pokožce, bolesti hlavy, rychlá fyzická únava apod., souvisí se skóre, kterého dosahují studenti v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti. Na základě tohoto předpokladu je možné usuzovat na skutečnost, že určité psychosomatické potíže mohou souviset se sociálně-patologickým jevem kyberšikanou a šikanou, stejně tak jako skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti, které mohou ovlivňovat účast na kyberšikaně a šikaně (ať už v pozici oběti, svědka nebo agresora).

41

6.1 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a pociťovanými psychosomatickými potížemi Tabulka č. 40 znázorňuje výsledky Pearsonova testu korelační analýzy mezi afirmací života,

sebeakceptací,

vnímání

budoucnosti,

postojem

ke

smrti

a

pociťovanými

psychosomatickými potížemi. Při porovnání souvislosti mezi afirmací života (přijetí života) a psychosomatickými potížemi, které pociťují studenti jsme zjistili silnou korelaci na 1% hladině významnosti (Pearsonův korelační koeficient = -0,291). Záporná hodnota korelačního koeficientu značí, že čím vyššího skóre dosahují studenti v afirmaci svého života, tím méně pociťují psychosomatické potíže. Obdobné výsledky jsme získali také u dalších komponentů smyslu života. U komponentu sebeakceptace jsme zjistili také silnou souvislost na 1% hladině významnosti (Pearsonův korelační koeficient = -0,159). Opět je možné tyto výsledky interpretovat následovně: s rostoucím skóre sebeakceptace studentů klesá četnost pociťovaných psychosomatických potíží. Záporná

korelace

byla

zjištěna

mezi

vnímání

budoucnosti

a

pociťovanými

psychosomatickými potížemi a to na 1% hladině významnosti (Pearsonův korelační koeficient = -0,253). Studenti, kteří dosahují vyššího skóre ve vnímání budoucnosti pociťují méně psychosomatických potíží. Posledním komponentem životní smysluplnosti, se kterým pracujeme, je postoj ke smrti. Také v tomto komponentu jsme zjistili zápornou souvislost (korelaci) na 1% hladině významnosti (Pearsonův korelační koeficient = -0,185). Opět toto zjištění vyjadřuje skutečnost, že studenti dosahující vyššího skóre v postoji ke smrti (smíření se s konečností života, posouzení dosavadního života jako úspěšného) méně pociťují psychosomatické potíže.

42

Tabulka č. 40 Korelace mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a pociťovanými psychosomatickými potížemi Korelace

afirmace života

pociťované psychosomatické potíže

1

-,291**

Pearsonův korelační koeficient Signifikance

afirmace života


0

Počet Pearsonův korelační koeficient Signifikance

308

302

-,291**

1

0

Počet 302 ** Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti Korelace

sebeakceptace


1

-,159**


sebeakceptace


0,006


308

302

-,159**

1

0,006







1

-,253**

308

302

-,253**

1

0

Počet 302 ** Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti

postoj ke smrti


302

0


Korelace

302

302

postoj ke smrti


1

-,185**


0,001


308

302

-,185**

1

0,001


43

302

6.2 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně Tabulka č. 41 představuje průměrné skóre v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti života dle protagonistů kyberšikany a statistickou významnost mezi studenty, kteří byli účastníky kyberšikany a těmi, kteří účastníky kyberšikany nebyli. Svědci kyberšikany dosahují v afirmaci života, vnímání budoucnosti a postoji ke smrti vyššího skóre než studenti, kteří se svědky kyberšikany nestali (viz tabulka č. 41). Studenti, kteří nebyli svědky kyberšikany dosahují vyššího skóre v komponentu sebeakceptace. Ani v jednom případě se však nepotvrdila statistická významnost. Oběti kyberšikany dosahují nižšího skóre ve všech vybraných komponentech životní smysluplnosti, kromě vnímání budoucnosti, kde dosahují nepatrně vyššího skóre než studenti, kteří se obětí kyberšikany nestali. Statistickou významnost rozdílů jsme zjistili v komponentu sebeakceptace (viz tabulka č. 41) a to na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,007). Studenti, kteří se nestali obětí kyberšikany dosahují významně vyššího skóre v komponentu sebeakceptace. Agresoři kyberšikany dosahují v komponentech životní smysluplnosti (afirmaci života, sebeakceptaci, vnímání budoucnosti a postoji ke smrti) nižšího skóre než studenti, kteří agresory kyberšikany nebyli. Statistickou významnost rozdílů jsme zjistili v komponentu sebeakceptace (viz tabulka č. 41) a to na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,006). Tento výsledek značí, že studenti, kteří se nebyli agresory kyberšikany dosahují významně vyššího skóre v komponentu sebeakceptace.

44

Tabulka č. 41 Průměrné skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti u protagonistů kyberšikany

Ano

113

Průměrné skóre komponentu 40,52

Ne

179

38,98

8,802

Ano

113

15,50

3,091

Ne

179

15,56

3,360

Ano

113

10,78

2,247

Ne

179

10,58

2,605

Ano

113

9,23

2,413

Ne

179

2,488 Směrodatná odchylka

Svědek kyberšikany afirmace života

sebeakceptace vnímání budoucnosti

postoj ke smrti


postoj ke smrti


postoj ke smrti

7,369

Ano

30

Ne

248

39,94

8,058

Ano

30

14,97

4,343

Ne

248

15,69

3,109

Ano

30

10,70

2,641

Ne

248

10,64

2,495

Ano

30

9,07

2,852

Ne

248

2,388 Směrodatná odchylka

Počet

10,070

Ano

28

9,24 Průměrné skóre komponentu 36,64

Ne

264

39,89

8,223

Ano

28

13,54

4,509

Ne

264

15,75

3,025

Ano

28

9,46

2,589

Ne

264

10,78

2,428

Ano

28

8,61

2,740

Ne

264

9,25

2,421

Agresor kyberšikany afirmace života



Oběť kyberšikany afirmace života

Počet

Počet

45

8,577

T-test Signifikance 0,081

0,661

0,139

0,659 T-test Signifikance 0,204

0,007

0,958


0,006

0,784

0,552

Dále se budeme zabývat souvislostí mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a jednotlivými protagonisty kyberšikany. V rámci komponentu afirmace života jsme zjistili souvislost, korelaci, mezi afirmací života a agresorem kyberšikany a to na 5% hladině významnosti. Kladná korelace značí, že se zvyšujícím se počtem studentů, kteří se nestali agresorem kyberšikany, se zvyšuje také průměrně dosažené skóre v komponentu afirmace života. Tabulka č. 42 Korelace mezi afirmací života a účastí na kyberšikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient afirmace života

292

Pearsonův korelační koeficient

-,090

1

Signifikance

,123

Počet

292

293

afirmace života

oběť kyberšikany

1

,000

Signifikance

,996

Počet

308

292


,000

1

Signifikance

,996

Počet

292

293

afirmace života

agresor kyberšikany

1

,115

Korelace Pearsonův korelační koeficient afirmace života


-,090

308


oběť kyberšikany

1

,123

Korelace

afirmace života

svědek kyberšikany

Signifikance Počet


afirmace života

*

Signifikance

,049

Počet

308


,115

Signifikance

,049

Počet

292

292 *

* Korelace je statisticky významná na 5% hladině významnosti

46

1

293

Při zjišťování korelace (souvislosti) mezi jednotlivými protagonisty kyberšikany (oběť, svědek a agresor) s komponentem životní smysluplnosti sebeakceptací, jsme zjistili souvislost mezi agresorem kyberšikany a sebeakceptací a to na 1% hladině významnosti (viz tabulka č. 43). Tato korelace svědčí o skutečnosti, že se zvyšujícím se počtem studentů, kteří se nestali agresory kyberšikany, se zvyšuje také jejich sebeakceptace (zvyšuje se dosažené skóre v komponentu životní smysluplnosti – sebeakceptaci). Tabulka č. 43 Korelace mezi sebeakceptací a účastí na kyberšikaně Korelace

sebeakceptace


1

,009

sebeakceptace


308

292

,009

1


Počet Pearsonův korelační koeficient Signifikance Počet

292

293

sebeakceptace

oběť kyberšikany

1

-,006

Korelace

sebeakceptace


oběť kyberšikany


Korelace Pearsonův korelační koeficient sebeakceptace Signifikance



,879

,879

,913 308

292

-,006

1

,913 292

293

sebeakceptace


1

,201

**

,001 308 **

,201

1

,001


47

292

293

U komponentu vnímání budoucnosti jsme zjistili korelaci opět pouze jen s agresorem kyberšikany a to na 1% hladině významnosti (viz tabulka č. 44). Opět můžeme tento výsledek interpretovat následovně. Se zvyšujícím se počtem studentů, kteří se nestali agresorem kyberšikany, roste skóre dosažené ve vnímání budoucnosti. Tabulka č. 44 Korelace mezi vnímáním budoucnosti a účastí na kyberšikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient vnímání budoucnosti Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient svědek kyberšikany Signifikance Počet Korelace Pearsonův korelační koeficient vnímání budoucnosti Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient oběť kyberšikany Signifikance Počet Korelace Pearsonův korelační koeficient vnímání budoucnosti Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient agresor kyberšikany Signifikance Počet



1

-,039

308

,506 292

-,039

1

,506 292 vnímání budoucnosti

293 oběť kyberšikany

1

,005

308

,926 292

,005

1

,926 292 vnímání budoucnosti

293 agresor kyberšikany

1

,158

308

,007 292

**

**

,158

1

,007 292

293

** Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti

48

V rámci komponentu postoje ke smrti jsme nezjistili korelaci (souvislost) mezi tímto komponentem životní smysluplnosti a protagonisty kyberšikany. Tabulka č. 45 Korelace mezi postojem ke smrti a účastí na kyberšikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient postoj ke smrti


1

-,015

Signifikance

,803

Počet


308

292


-,015

1

Signifikance

,803

Počet

292

293

postoj ke smrti

oběť kyberšikany

1

-,022

Korelace Pearsonův korelační koeficient postoj ke smrti

Signifikance

,709

Počet

oběť kyberšikany

308

292


-,022

1

Signifikance

,709

Počet

292

293

postoj ke smrti


1

,077

Korelace Pearsonův korelační koeficient postoj ke smrti

postoj ke smrti

Signifikance

,191

Počet

308

292


,077

1

agresor kyberšikany Signifikance

,191

Počet

292

49

293

6.3 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně Studenti, kteří se identifikovali jako svědci kyberšikany dosahují průměrného skóre pociťovaných psychosomatických potíží v hodnotě 64,07 bodů. Studenti, kteří se nestali svědky kyberšikany, dosahují skóre 64,96 bodů (viz tabulka č. 46). Mezi svědky kyberšikany a studenty, kteří se nestali svědky kyberšikany se neprokázala statistická významnost.

Studenti

–

oběti

kyberšikany

–

dosahují

průměrného

skóre

pociťovaných

psychosomatických potíží ve výši 63,67 bodů, což je o necelý bod méně než skóre studentů, kteří se obětí kyberšikany nestali (64,56 bodů). Je zajímavé, že studenti, kteří se stali obětí kyberšikany dosahují nižšího skóre psychosomatických potíží. Agresoři kyberšikany dosáhli průměrného skóre pociťovaných psychosomatických poruch ve výši 65,89 bodů a studenti, kteří agresory nebyli dosáhli skóre 65,89 bodů. Opět nebyly zjištěny významné rozdíly mezi agresory kyberšikany a studenty, kteří agresory nebyli. Tabulka č. 46 Průměrné skóre psychosomatických potíží u protagonistů kyberšikany Svědek kyberšikany Ano Ne Oběť kyberšikany Ano

Počet 113 178 Počet 30 247

Průměr skóre psychosomatických potíží 64,07

Směrodatná odchylka 11,226

64,96 Průměr skóre psychosomatických potíží 63,67

12,872 Směrodatná odchylka 15,041

T-test Signifikance


T-test Signifikance

12,101

Ne Agresor kyberšikany Ano

Počet 28


Ne

263

64,48

50


0,384

0,571

V rámci korelační analýzy (viz tabulka č. 47) jsme nezjistili žádnou souvislost mezi psychosomatickými potížemi a účastí studentů na kyberšikaně. Tabulka č. 47 Korelace mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí na kyberšikaně Korelace Pociťované psychosomatické potíže

Pociťované psychosomatické potíže

Svědek kyberšikany

1

,035


,547

Počet Pearsonův korelační koeficient Svědek kyberšikany Signifikance Počet Korelace Pociťované psychosomatické potíže

Oběť kyberšikany

Pociťované psychosomatické potíže

,035

1

291 Pociťované psychosomatické potíže

293 Oběť kyberšikany

1

,051 ,386


Korelace

291

,547


Počet

302

302

291

,051

1

,386 291 Pociťované psychosomatické potíže

293 Agresor kyberšikany

1

-,034


,562

Počet Pearsonův korelační koeficient Agresor kyberšikany Signifikance

302

291

-,034

1

,562

Počet

291

51

293

6.4 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně Svědci tradiční šikany (viz tabulka č. 48) dosahují ve všech vybraných komponentech životní smysluplnosti nižšího skóre než studenti, kteří se svědky tradiční šikany nestali. U svědků tradiční šikany se pomocí t-testu nepodařila prokázala statistická významnost. Oběti tradiční šikany, stejně jako svědci tradiční šikany, dosahují ve všech vybraných komponentech životní smysluplnosti nižší skóre než studenti, kteří se obětí tradiční šikany nestali. Podíváme-li se na významnosti mezi jednotlivými komponenty zjistíme, že statistická významnost se potvrdila v komponentu afirmace života na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,002), v komponentu sebeakceptace na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,005) a v komponentu vnímání budoucnosti také na 1% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,010). Zjištěné statistické významnosti potvrzují, že studenti, kteří se nestali obětí tradiční šikany dosahují významně vyššího skóre jak v komponentu afirmace života, sebeakceptace tak také v komponentu vnímání budoucnosti. Agresoři tradiční šikany dosahují v komponentech afirmace života, sebeakceptace a vnímání budoucnosti nižšího skóre, než studenti, kteří nešikanovali. Pouze v komponentu postoje ke smrti dosahují agresoři tradiční šikany vyššího skóre než ostatní studenti. Statistickou významnost mezi studenty, kteří někoho šikanovali a těmi, kteří nešikanovali jsme nezjistili.

52

Tabulka č. 48 Průměrné skóre životní smysluplnosti u protagonistů tradiční šikany Počet

Průměrné skóre komponentu


Ano

123

38,50

8,509

Ne

166

40,77

7,918

Ano

123

15,15

3,377

Ne

166

15,93

3,110

Ano

123

10,27

2,737

Ne

166

10,92

2,300

Ano

123

8,93

2,439

Ne

166

9,36

2,452

Počet

Průměrné skóre komponentu


Ano

84

34,94

9,112

Ne

205

41,80

6,948

Ano

84

13,68

3,611

Ne

205

16,39

2,723

Ano

84

9,67

2,783

Ne

205

11,04

2,281

Ano

84

8,35

2,437

Ne

205


Svědek tradiční šikany afirmace života


postoj ke smrti

Oběť tradiční šikany afirmace života


postoj ke smrti

Ano

33


Ne

256

40,09

8,193

Ano

33

13,94

3,682

Ne

256

15,81

3,128

Ano

33

10,03

3,087

Ne

256

10,72

2,424

Ano

33

9,45

2,346

Ne

256

9,14

2,466

Agresor tradiční šikany afirmace života


postoj ke smrti

Počet


0,136

0,060


0,005

0,010


0,492

0,105

0,719

V rámci výzkumu jsme také porovnávali, zda spolu souvisí, koreluje, skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti a účast studentů na tradiční šikaně. Výsledky znázorňují tabulky níže.

53

V komponentu afirmace života ve vztahu k jednotlivým protagonistům tradiční šikany jsme zjistili souvislost mezi svědkem tradiční šikany a zmíněným komponentem. Tato souvislost je významná na 5% hladině významnosti (viz tabulka č. 49). Kladná korelace značí, že s rostoucím počtem studentů, kteří se nestali svědky tradiční šikany roste také skóre, které studenti dosahují v komponentu afirmace života. Kladnou korelaci jsme zjistili také u obětí tradiční šikany a to na 1% hladině významnosti, což znamená, že s rostoucím počtem studentů, kteří nebyli obětí tradiční šikany roste průměrné skóre v komponentu afirmace života. Tabulka č. 49 Korelace mezi afirmací života a účastí na tradiční šikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient afirmace života Signifikance

svědek tradiční šikany

afirmace života


1

,136

*

,020


308

289 *

,136

,020

Počet 289 * Korelace je statisticky významná na 5% hladině významnosti Korelace Pearsonův korelační koeficient afirmace života Signifikance

oběť tradiční šikany

289

afirmace života


1

,379

**

,000


308 **

,379

289 1

,000

Počet 289 ** Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti Korelace Pearsonův korelační koeficient afirmace života Signifikance

agresor tradiční šikany

1

289

afirmace života


1

,096 ,103


308

289

,096

1

Počet

289

,103

54

289

Tabulka č. 50 (viz níže) znázorňuje korelace mezi jednotlivými protagonisty tradiční šikany a komponentem životní smysluplnosti – sebeakceptací. Dle Pearsonova korelačního koeficientu se prokázala souvislost mezi všemi protagonisty tradiční šikany a sebekaceptací. Korelace mezi svědkem tradiční šikany a sebeakceptací je významná na 5% hladině významnosti (viz tabulka č. 50). Opět se nabízí interpretace, že s rostoucím počtem studentů, kteří se nestali svědky tradiční šikany roste skóre v komponentu sebeakceptace. U oběti a agresora tradiční šikany jsme zjistili statisticky významnou korelaci na 1% hladině významnosti se sebeakceptací. Stejně jako u svědka tradiční šikany je interpretace této kladné korelace stejná a to, že s rostoucím počtem studentů, kteří nebyli obětí nebo agresorem tradiční šikany, roste také skóre dosažené v komponentu sebeakceptace. Tabulka č. 50 Korelace mezi sebeakceptací a účastí na tradiční šikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient sebeakceptace Signifikance

sebeakceptace


1

,120

*

,041

Počet Pearsonův korelační koeficient svědek tradiční šikany Signifikance

308

289 *

,120

,041

Počet 289 * Korelace je statisticky významná na 5% hladině významnosti Korelace Pearsonův korelační koeficient sebeakceptace Signifikance


1

289

sebeakceptace


1

,379

**

,000


308 **

,379

289 1

,000

Počet 289 ** Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti Korelace Pearsonův korelační koeficient sebeakceptace Signifikance

289

sebeakceptace


1

,184** ,002

Počet Pearsonův korelační koeficient agresor tradiční šikany Signifikance

308

289

,184**

1

,002


55

289

V rámci zjišťování korelace mezi vnímáním budoucnosti u protagonistů tradiční šikany jsme zjistili kladnou korelaci na 5% hladině významnosti u svědků tradiční šikany a taktéž kladnou korelaci na 1% hladině významnosti u obětí tradiční šikany. Kladná korelace značí, že čím vyšší je počet studentů, kteří nebyli svědky potažmo oběťmi tradiční šikany, tím vyššího skóre dosahují v komponentu vnímání budoucnosti. Tabulka č. 51 Korelace mezi vnímáním budoucnosti a účastí na tradiční šikaně Korelace vnímání budoucnosti






1

,128

*

,030 308

289 *

,128

,030

Počet 289 * Korelace je statisticky významná na 5% hladině významnosti Korelace vnímání budoucnosti




289



1

,249

**

,000 308 **

,249

289 1

,000


1

289



1

,087



308

289

,087

1



289

,139

,139

56

289

Zjišťovali jsme také korelaci mezi postojem ke smrti a účastí na tradiční šikaně. Ze zjištěných výsledků (viz tabulka č. 52) vyplývá, že jsme zjistili korelaci mezi obětí tradiční šikany a postojem ke smrti. Korelace je statisticky významná na 1% hladině významnosti a značí, že čím vyšší je počet studentů, kteří nebyli obětí tradiční šikany, tím vyšší skóre dosahují studenti v komponentu postoje ke smrti. Tabulka č. 52 Korelace mezi postojem ke smrti a účastí na tradiční šikaně Korelace Pearsonův korelační koeficient postoj ke smrti Signifikance


1

,085 ,150

Počet Pearsonův korelační koeficient svědek tradiční šikany Signifikance

308

289

,085

1

,150

Počet Korelace Pearsonův korelační koeficient postoj ke smrti Signifikance


postoj ke smrti

289

289

postoj ke smrti


1

,217

**

,000


308 **

,217

Korelace

postoj ke smrti



1

,000



289

289

postoj ke smrti


1

-,041 ,490

308

289

-,041

1

,490

Počet

289

57

289

6.5 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně Studenti, kteří pozorovali tradiční šikanu, dosáhli průměrného skóre psychosomatických potíží 65,46 bodů. Studenti, kteří se nestali svědky tradiční šikany dosáhli průměrně 63,99 bodů. Rozdíl mezi těmito kategoriemi jsou necelé 2 body. Zjistili jsme, že tento rozdíl je statisticky významný a to na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,024). Studenti, kteří pozorovali tradiční šikanu dosahují významně vyššího skóre v pociťovaných psychosomatických potížích. Oběti tradiční šikany dosahují vyššího průměrného skóre psychosomatických potíží (66,75 bodů) oproti studentům, kteří se nestali obětí tradiční šikany (64,18 bodů). Agresoři tradiční šikany dosahují průměrně 64,06 bodů. Studenti, kteří nikoho nešikanovali (nebyli agresory tradiční šikany) dosahují průměrně 64,69 bodů (viz tabulka č. 53). Je zajímavé, že studenti, kteří nebyli agresory tradiční šikany dosahují nepatrně vyššího skóre psychosomatických potíží než studenti, kteří byli agresory tradiční šikany. Tabulka č. 53 Průměrné skóre psychosomatických potíží u protagonistů tradiční šikany Svědek tradiční šikany

Počet

Ano

123

Ne

166

Oběť tradiční šikany

Počet

Ano

84

Ne

205

Agresor tradiční šikany

Počet

Ano Ne

Průměr skóre psychosomatických potíží 65,46 63,99 Průměr skóre psychosomatických potíží 66,75

Směrodatná odchylka 11,117 13,027 Směrodatná odchylka 13,946


33


256

64,69

12,442

58

11,408

10,814

T-test Signifikance 0,024 T-test Signifikance 0,071 T-test Signifikance 0,192

Tabulka č. 54 znázorňuje korelace (souvislosti) mezi protagonisty tradiční šikany a subjektivně pociťovanými psychosomatickými potížemi. Statisticky významná korelace nebyla zjištěna ani u jednoho z protagonistů tradiční šikany. Tabulka č. 54 Korelace mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí na tradiční šikaně pociťované svědek tradiční šikany psychosomatické potíže

Korelace Pearsonův korelační koeficient pociťované psychosomatické potíže Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient svědek tradiční šikany Signifikance

1

-,059 ,317

302

289

-,059

1

,317

Počet

289 pociťované psychosomatické potíže

Korelace Pearsonův korelační koeficient pociťované psychosomatické potíže Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient oběť tradiční šikany Signifikance

1

289 oběť tradiční šikany -,112 ,058

302

289

-,112

1

,058

Počet Korelace Pearsonův korelační koeficient pociťované psychosomatické potíže Signifikance Počet Pearsonův korelační koeficient agresor tradiční šikany Signifikance

289 pociťované psychosomatické potíže

289 agresor tradiční šikany

1

,016 ,783

302

289

,016

1

,783

Počet

289

59

289

Interpretace výsledků V závislosti na dalších výzkumech a bádáních jsme se na závěr zabývali souvislostmi mezi jednotlivými jevy – vybranými komponenty životní smysluplnosti (afirmací života, sebeakceptací, vnímání budoucnosti a postojem ke smrti), pociťovanými psychosomatickými potížemi, kyberšikanou a tradiční šikanou. Statistickým zpracováním dat jsme zjistili, že skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti, jak afirmace života, sebeakceptace, vnímání budoucnosti tak i postoj ke smrti koreluje s pociťovanými psychosomatickými potížemi. Zjištěná korelace byla záporná. Znamená to tedy, že čím vyššího skóre ve vybraných komponentech životní smysluplnosti studenti dosahují, tím méně pociťují psychosomatické potíže. Tyto výsledky potvrzují závěry dříve provedených výzkumů na toto téma. V těchto výzkumech byla zjištěna korelace mezi úrovní životní smysluplnosti a pociťováním psychosomatických potíží (čím vyšší úroveň životní smysluplnosti, tím menší pociťování psychosomatických potíží). Předpokládali jsme, že skóre jednotlivých komponentů životní smysluplnosti může ovlivňovat účast studentů na kyberšikaně (skóre v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti mohlo odrážet následky kyberšikany). Statisticky významné rozdíly jsme zjistili u obětí kyberšikany v komponentu sebeakceptace. Studenti, kteří se nestali obětí kyberšikany dosahují významně vyššího skóre v tomto komponentu. Stejné výsledky jsme zjistili u agresorů kyberšikany v komponentu sebeakceptace. Opět se prokázalo, že studenti, kteří se nebyli agresory kyberšikany, dosahují významně vyššího skóre v komponentu sebeakceptace. Určitá korelace, souvislost, se prokázala mezi agresorem kyberšikany a komponenty afirmace života, sebeakceptace a vnímání budoucnosti. Mezi těmito komponenty byla prokázána kladná korelace se studenty, kteří odpovídali na otázku, zda jsou agresory kyberšikany. Kladná korelace značí to, že se se zvyšujícím se počtem studentů, kteří nejsou agresory kyberšikany roste také skóre v afirmaci života, sebeakceptaci a vnímání budoucnosti. Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí studentů na kyberšikaně nebyla prokázána. Dále jsme se zabývali statistickou významností rozdílů mezi protagonisty a neprotagonisty tradiční šikany v jejich dosaženém skóre ve vybraných komponentech životní 60

smysluplnosti. U svědků a agresorů tradiční šikany jsme nezjistili žádné významné rozdíly ve vybraných komponentech životní smysluplnosti. Významné rozdíly jsme však zjistili u obětí tradiční šikany, kde se prokázalo, že studenti, kteří nebyli šikanování tradiční šikanou dosahují významně vyššího skóre v komponentech afirmace života, sebeakceptace a vnímání budoucnosti. Znamená to tedy, že vnímají svůj život jako hodnotnější, přijímají jej pozitivněji a jejich představy o budoucnosti jsou pozitivnější než studentů, kteří se stali obětí tradiční šikany. Souvislosti jsme zjistili u svědků a obětí tradiční šikany s komponentem afirmace života. Kladná korelace umožňuje interpretovat výsledky následovně. Se zvyšujícím se počtem studentů, kteří nebyli svědky a oběťmi tradiční šikany roste jejich dosažené skóre v komponentu afirmace života. To samé platí jak pro svědky, oběti tak také pro agresory tradiční šikany v komponentu sebeakceptace, pro svědky a oběti tradiční šikany v komponentu vnímání budoucnosti a pro oběti tradiční šikany v komponentu postoj ke smrti. Posledním cílem bylo zjistit souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a jejich účastí na tradiční šikaně. Významný rozdíl jsme zjistili svědků tradiční šikany. Svědci tradiční šikany dosahují významně vyššího skóre v pociťovaných psychosomatických potížích. Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí na tradiční šikaně nebyla prokázána.

61

62

7 Závěr Výzkum, který byl proveden na Vaší škole ukazuje, že problematika kyberšikany je aktuální a to i přes stále nižší počet protagonistů kyberšikany než šikany tradiční. Z poznatků zjištěných v dotaznících je zřejmé, že někteří studenti i přes vysvětlující definici kyberšikany uvedenou na začátku Dotazníku ke kyberšikaně neidentifikují některé prvky kyberšikany jako něco nesprávného a nevhodného. Z tohoto pohledu by bylo vhodné rozšířit mezi studenty povědomí o prvcích kyberšikany, jejích projevech, znacích a prostředcích. Upozornit studenty na nebezpečí Facebooku a dalších sociálních sítí, kde umisťovaná data mohou být snadno zneužitelná (volné stahování fotografií, umisťování informací o dovolených a nepřítomnosti v místě bydliště apod.). Mnoho studentů si neuvědomuje nebezpečí jak sociálních sítí tak dalších prostředků kyberšikany nebo některé z jejích forem (cyberstolking, cyber grooming apod.). Je důležité studenty neodrazovat, ale upozorňovat na důležitost obezřetného chování. Kyberšikana je vykonávána a šířena moderními informačními a komunikačními médii jako je internet, mobilní telefon, digitální kamera, webkamera apod. Některé z těchto moderních technologií vlastní snad již všichni studenti na středních školách. Jedním ze zajímavých zjištění také je, že jen malé procento studentů nemá svůj profil na některé ze sociálních sítích. Na závěr zmiňme skutečnost, že studenti mají stále ještě více zkušeností s tradiční šikanou, než s kyberšikanou. Tuto skutečnost však nelze přeceňovat a to v důsledku stále více se rozvíjejících komunikačních technologií a také jejich vlastností – a to především prostoru, které nabízejí. V dnešní době si již nikdo nemůže být stoprocentně jist, že někde v prostoru internetu není zobrazena jeho fotka bez jeho vědomí.

Děkuji za umožnění sběru dat a věřím, že tyto výsledky budou pro Vás alespoň v malé míře přínosem a poskytly Vám krátký pohled na problematiku kyberšikany na Vaší škole. Mgr. Michal Panáček

63

64

8 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Charakteristika zkoumaného souboru (rozložení pohlaví dle studovaného ročníku) ...................................................................................................................................... 9 Tabulka č. 2 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích ............. 10 Tabulka č. 3 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích dle pohlaví ...................................................................................................................................... 10 Tabulka č. 4 Průměrné skóre vybraných komponentů smysluplnosti života ........................... 11 Tabulka č. 5 Komponenty smyslu života dle pohlaví .............................................................. 12 Tabulka č. 6 Komponenty smyslu života dle ročníku studia ................................................... 13 Tabulka č. 7 Zastoupení svědků, obětí a agresorů kyberšikany a jejich kombinací ................ 15 Tabulka č. 8 Zastoupení svědků kyberšikany dle pohlaví ...................................................... 16 Tabulka č. 9 Zastoupení svědků kyberšikany dle ročníku studia............................................ 17 Tabulka č. 10 Časový interval, kdy svědek pozoroval kyberšikanu oběti (dle pohlaví).......... 17 Tabulka č. 11 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu svědka.............................................. 18 Tabulka č. 12 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu svědka .................................. 18 Tabulka č. 13 Zastoupení obětí kyberšikany dle pohlaví ......................................................... 19 Tabulka č. 14 Zastoupení obětí kyberšikany dle ročníku studia .......................................... 20 Tabulka č. 15 Časový interval, kdy byla oběť kyberšikanována (dle pohlaví) ........................ 20 Tabulka č. 16 Identifikace agresora kyberšikany z pohledu oběti ........................................... 21 Tabulka č. 17 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu oběti........................................ 21 Tabulka č. 18 Zastoupení agresorů kyberšikany dle pohlaví ................................................... 22 Tabulka č. 19 Zastoupení agresorů kyberšikany dle ročníku studia ........................................ 22 Tabulka č. 20 Časový interval, kdy agresor kyberšikanoval svou oběť (dle pohlaví) ............. 23 Tabulka č. 21 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu agresora ........................................... 23 Tabulka č. 22 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu agresora .................................. 23 Tabulka č. 23 Názory na zveřejnění šikany na internetu ......................................................... 25 Tabulka č. 24 Strategie boje proti kyberšikaně ........................................................................ 27 Tabulka č. 25 Zastoupení svědků tradiční šikany a kyberšikany ............................................. 33 Tabulka č. 26 Zastoupení svědků tradiční šikany dle pohlaví ................................................. 34 Tabulka č. 27 Zastoupení svědků tradiční šikany dle ročníků studia....................................... 34 Tabulka č. 28 Časový interval, kdy svědek pozoroval šikanu oběti (dle ročníku studia) ........ 35 Tabulka č. 29 Formy tradiční šikany dle svědků šikany .......................................................... 35 Tabulka č. 30 Zastoupení obětí tradiční šikany a kyberšikany ................................................ 36 Tabulka č. 31 Zastoupení obětí tradiční šikany dle pohlaví ..................................................... 36 65

Tabulka č. 32 Zastoupení obětí tradiční šikany dle ročníku studia .......................................... 36 Tabulka č. 33 Časový interval, kdy byla oběť šikanována (dle ročníku studia) ...................... 37 Tabulka č. 34 Formy tradiční šikany dle obětí šikany ............................................................. 37 Tabulka č. 35 Zastoupení agresorů tradiční šikany a kyberšikany .......................................... 38 Tabulka č. 36 Zastoupení agresorů tradiční šikany dle pohlaví ............................................... 38 Tabulka č. 37 Zastoupení agresorů tradiční šikany dle ročníku studia .................................... 38 Tabulka č. 38 Časový interval, kdy agresor šikanoval svou oběť (dle ročníku studia) ........... 39 Tabulka č. 39 Formy tradiční šikany dle agresorů šikany........................................................ 39 Tabulka č. 40 Korelace mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a pociťovanými psychosomatickými potížemi ................................................................................................... 43 Tabulka č. 41 Průměrné skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti u protagonistů kyberšikany .............................................................................................................................. 45 Tabulka č. 42 Korelace mezi afirmací života a účastí na kyberšikaně .................................... 46 Tabulka č. 43 Korelace mezi sebeakceptací a účastí na kyberšikaně ...................................... 47 Tabulka č. 44 Korelace mezi vnímáním budoucnosti a účastí na kyberšikaně ........................ 48 Tabulka č. 45 Korelace mezi postojem ke smrti a účastí na kyberšikaně ................................ 49 Tabulka č. 46 Průměrné skóre psychosomatických potíží u protagonistů kyberšikany........... 50 Tabulka č. 47 Korelace mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí na kyberšikaně............................................................................................................................... 51 Tabulka č. 48 Průměrné skóre životní smysluplnosti u protagonistů tradiční šikany .............. 53 Tabulka č. 49 Korelace mezi afirmací života a účastí na tradiční šikaně ................................ 54 Tabulka č. 50 Korelace mezi sebeakceptací a účastí na tradiční šikaně .................................. 55 Tabulka č. 51 Korelace mezi vnímáním budoucnosti a účastí na tradiční šikaně .................... 56 Tabulka č. 52 Korelace mezi postojem ke smrti a účastí na tradiční šikaně ............................ 57 Tabulka č. 53 Průměrné skóre psychosomatických potíží u protagonistů tradiční šikany ...... 58 Tabulka č. 54 Korelace mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi a účastí na tradiční šikaně ........................................................................................................................................ 59

66

KYBERŠIKANA. vybrané komponenty životní smysluplnosti studentů středních škol VÝZKUMNÁ STUDIE

Recommend Documents