KVANTIFIKACE FUNKČNÍHO POTENCIÁLU VÁPENCOVÉHO LOMU MOKRÁ U BRNA (ČESKÁ REPUBLIKA)

KVANTIFIKACE FUNKČNÍHO POTENCIÁLU VÁPENCOVÉHO LOMU MOKRÁ U BRNA (ČESKÁ REPUBLIKA) QUANTIFICATION OF THE FUNCTIONAL POTENTIAL OF THE LIMESTONE QUARRY MOKRA NEAR BRNO (CZECH REPUBLIC) Eva Lacková, Lenka Urbancová, Tomáš Klimko, Miroslav Kvíčala, Barbara Stalmachová Abstrakt Existence člověka v dnešní průmyslové společnosti úzce souvisí s těžbou surovin a výrobními procesy, což způsobuje zásadní změny dosavadního charakteru krajiny. Postupy technických a biologických rekultivací jsou pro obnovu a navrácení poškozených krajin všeobecně dobře známé, ale v praxi zatím absentuje metodika, která by komplexněji řešila danou lokalitu z pohledu budoucího polyfunkčního využití a zároveň řešila otázku ochrany životního prostředí. Na území Jihomoravského kraje probíhalo ověření nového metodického postupu pro hodnocení funkčního potenciálu, který byl v reakci na absenci použitelné metodiky vytvořen. Na zkoumané lokalitě vápencového lomu Mokrá byly pomocí semi-kvantitativní hodnocení funkčnosti území vypočteny ekologické, hospodářské a společenské potenciály lokality. Na základě získaných výsledků byl jako největší potenciál lokality zjištěn reálný potenciál ekologický. Klíčová slova: funkční potenciál území, FUPO, obnova krajiny, vápencový lom Mokrá u Brna Abstract Today's industrial society is closely related to the extraction of raw materials and production processes. These activities bring major changes to the existing character of the landscape. Procedures of technical and biological reclamation are for damaged landscapes recovery well known, but in practice, there it is absent a methodology that would design the landscape from the perspective of the future polyfunctional utilization with respect to the environmental protection. On the South Moravian region in the Czech Republic a new methodological procedure for the evaluation of functional potential was tested. It was created in response to the absence of applicable methodology. The research area (limestone quarry Mokra near Brno) was evaluated by semi - quantitative evaluation of the environmental, productive and social potential of the site. Based on the results, the real ecological potential was the greatest. Key words: functional potential of landscape, FUPO, landscape restoration, limestone quarry Mokra near Brno

1

ÚVOD

Průmyslové dědictví v podobě nově vzniklých území, pozměněných krajinných struktur, opuštěných areálů, rozpadlých objektů nebo nevzhledných novotvarů vzbuzuje v mnohých lidech značnou nelibost a evokuje snahu o jejich odstranění, zahlazení, nebo vhodné začlenění do okolní krajiny. Na druhou stranu tyto rušící prvky přinášejí mnoho nových a neobvyklých informací, jevů a zážitků. Recentní útvary a průmyslem ovlivněné lokality se nacházejí na celém území České republiky a tématu antropogenně ovlivněné krajiny a její obnově se již několik let věnuje mnoho autorů (například: Strzyscz, 1996; Štýs, 1998; Prach & Pysek, 2001; Sádlo & Tichý, 2002; Sklenička et al., 2004 apod.), přičemž výzkumy jsou postaveny na různých hypotézách s použitím řady specifických metod.

S průmyslovou činností jednoznačně souvisí vznik antropogenních reliéfů krajiny a nových biotopů vznikajících například po těžbě hnědého uhlí v důlních polích, po těžbě černého uhlí v poklesových kotlinách, na odvalech, dále v prostorách vytěžených lomů, těžeben písků, jílů a jiných materiálů. Pro účely mapování, hodnocení a oceňování nových biotopů lze částečně využít různých metodických postupů, které byly zavedeny do praxe, například metodika pro hodnocení a oceňování biotopů ČR (Seják & Dejmal, 2003), metodika hodnocení územních systémů ekologické stability (Buček, 2005) nebo hodnocení ekosystémových služeb (Larondelle & Haase, 2012 nebo Viglizzo et al., 2012). Vzhledem k charakteru těchto metodik, jež byly primárně sestaveny pro účely hodnocení přirozených ekosystémů a tudíž chybějících hodnotících postupů pro antropogenně vzniklé plochy, byl pro účely hodnocení i antropogenně vzniklých biotopů v krajině sestaven nový metodický postup: Hodnocení funkčního potenciálu území, zkr. FUPO. Metodický postup FUPO, který popisuje Lacková (2012) je založen na hodnocení krajiny vzhledem k jejímu funkčnímu potenciálu, který je definován jako maximálně možné polyfunkční využití území s ohledem na ochranu přírody a krajiny a míru antropogenního ovlivnění. Funkční potenciál území je složen ze tří hlavních územních funkcí: ekologické, hospodářské a společenské. Cílem postupu FUPO je zejména stanovit nejvhodnější alternativu dalšího polyfunkčního využití území vzhledem k jeho antropogennímu charakteru.

2

MATERIÁL A METODIKA

V předkládaném příspěvku jsou popsány výsledky verifikace nového metodického postupu na lokalitě vápencového lomu. Řešená lokalita se nachází na katastru obcí Mokrá-Horákov a Hostěnice v okrese Brno-venkov. Celková rozloha dobývacího prostoru je 266 ha, přičemž studovaná plocha se týká rozlohy 138,4 ha. Lokalita je členěna na 3 části, označované jako Západní lom, kde se těží velmi čisté vilémovické vápence, dále Střední lom, místně označovaný jako ,,Korál“, ve kterém probíhá těžba čistého vilémovického vápence říčského jako cementářské suroviny, Východní lom, též nazývaný jako ,,Břidla“, ve kterém probíhala těžba rozstáňské břidlice používané k cementářským účelům, ale jeho část je již do značné míry rekultivována. Důsledek těsné blízkosti CHKO Moravský kras, vápencového podloží, odkrytí různých vrstev břidlic s fosiliemi, otevřených skalních stěn a velkého počtu archeologických nálezů činí tuto lokalitu velice významnou z hlediska různých výzkumů botanického, zoologického, paleontologického, antropologického, geologického a jiného charakteru. Hodnocení území dle metodického postupu FUPO (Lacková, 2012) byla lokalita řešena dle kroků pro výpočet funkčního potenciálu, přičemž funkční potenciál je vyjádření kombinace výsledků tří základních potenciálu území a to reálného potenciálu ekologického, reálného potenciálu hospodářského a reálného potenciálu společenského. Pro tyto účely byla provedena analýza širších územních vztahů, komplexní botanický a zoologický průzkum lokality, dále byly stanoveny limity budoucího využití a funkční faktory (tab. 5 a tab. 6). 2.1 Hodnocení reálného ekologického potenciálu Ekologický potenciál území je takový potenciál, který vyjadřuje maximálně možné schopnosti daného území vytvářet plnohodnotné ekologické funkce s ohledem na dlouhodobé antropogenní ovlivnění Toto antropogenní ovlivnění je dle použitého metodického postupu (Lacková, 2012) definováno pomocí redukčních faktorů, které v podobě bodových hodnot představují určité limity, které ekologickou funkci na dané lokalitě ovlivňují. Redukčními faktory jsou: faktor narušení (fn), faktor zonace lokality (fz) a faktor jedinečnosti lokality (fj). Bodové hodnoty jednotlivých faktorů jsou znázorněny v tabulce 1. Reálný ekologický

potenciál území (R.E.P.) lze na základě redukčních faktorů a výpočtu dle zjednodušeného vzorce (1) zařadit do specifických tříd od extrémně nízkého potenciálu po potenciál mimořádný, popsáno v tabulce 2. Jelikož lze na studovanou lokalitu pohlížet taktéž dle aktuální struktury, je možné provést diferenciaci území na jednotlivé biotopy (ať přírodní či antropogenně vytvořené) a stanovit ekologický potenciál pro tyto biotopy jednotlivě dle jejich předpokládaného vývoje. Tento výpočet zahrnut rovněž v novém metodickém postupu není předmětem toho příspěvku, a proto zde není uveden. Tab. 1: Redukční faktory ekologického potenciálu a jejich bodová hodnota Bodová hodnota redukčních faktorů 0 1 2 3 4 5 žádné zanedbatelné mírné zvýšené závažné nevratné Faktor narušení (fn) přírodní přírodě blízká venkovská příměstská městská průmyslová Faktor zonace (fz) mimořádně lokalita zcela zřídka se omezeně se běžně se zcela běžně Faktor jedinečnosti (fj) unikátní unikátní vyskytující vyskytující vyskytující se vyskytující Redukční faktor

(1) R.E.P.  fn  fz  fj Kde: R.E.P. – reálný ekologický potenciál fn, fz, fj – faktor narušení, faktor zonace, faktor jedinečnosti Tab. 2: Vyjádření součtu ekologického potenciálu a srovnání hypotetického a reálného potenciálu pro vyjádření hospodářského a sociálního potenciálu Součet (fn+fz+fj) 14-15 12-13 10-11 8-9 6-7 4-5 0-3

Slovní vyjádření potenciálu

Zařazení do třídy

extrémně nízký velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný

7 třída 6 třída 5 třída 4 třída 3 třída 2 třída 1 třída

Srovnání hypotetického a reálného potenciálu (%) 0-15 16-30 31-45 46-60 61-75 76-90 91-100

2.2 Hodnocení reálného hospodářského potenciálu Hospodářský potenciál území je takový potenciál, který vyjadřuje maximálně možné schopnosti daného území vytvářet hospodářské funkce. Nahlížení na tento potenciál je ryze z antropocentrického hlediska a neřeší se v něm otázka ochrany přírody ani jiných sociálních funkcí, ale pouze přímé hospodářské využití s co největším ekonomickým ziskem. Reálný potenciál hospodářské funkce (R.H.P.) je rozdělen na dílčí funkce např. funkce težební, průmyslová, zemědělská apod. (více v tabulce 5.) Jelikož jsou v rámci hospodářské funkce řešeny různé jednotky nejen plošné, bylo provedeno jejich přepočítání na kvantifikované jednotky, jež se dají porovnávat, tzv. body. Jedná se o přepočet plošných faktorů, kde 1% z celkové rozlohy řešeného území = 1 bod a pro určení potenciálu pracovních míst bylo použito převodu dle typu pracovního místa a počtu pracovních míst viz tab. 3. Tab. 3: Převod jednotek pracovních míst na jednotky bodové Typ pracovního místa pracovní místa na dobu neurčitou pracovní místa na dobu určitou pracovní místa kratší než 3 roky ostatní (dohody, sezónní, brigády apod.)

1-10 10b 5b 3b 1b

Počet pracovních míst 11-50 51-250 15b 25b 10b 15b 5b 10b 3b 5b

nad 250 50b 25b 15b 10b

R.H.P. byl vypočítán na základě hodnocení hospodářských funkčních faktorů (Hf1-Hf37) (tab. 5), přičemž každý faktor je specifikován koeficientem současné hospodářské důležitosti (SHD), která je buďto velice vysoká (5 bodů), vysoká (4b.), průměrná (3b.), nízká (2b.) nebo velice nízká (1b.). Výsledky hodnocení reálných potenciálů jsou vyjádřeny rovněž v kvantitativních jednotkách – bodech, a jejich interpretace je provedena formou procentuálního vyjádření vzhledem k maximálně možnému hospodářskému potenciálu, tzv. hypotetickému hospodářskému potenciálu, stanoveného jako suma bodových hodnot jednotlivých hospodářských faktorů pro každé území se shodnou hodnotou. Reálné potenciály mohou nabývat hodnot od 0% do 100%. Toto semi-kvantitativní vyjádření umožňuje charakterizovat potenciály od extrémně nízkých až mimořádných. Každý interval je kromě slovního popisu vyjádřen hodnotovými třídami, tzn., že funkční interval 0-15 % charakterizuje extrémně nízký potenciál, tzn. 7 třídu. apod. (tab. 2 - 4 sloupec). 2.3 Hodnocení reálného společenského potenciálu Společenský potenciál území je takový potenciál, který vyjadřuje maximálně možné schopnosti daného území vytvářet společenské funkce, kterými jsou funkce sídelní, rekreační, kulturně-edukační a environmentální. Tyto funkce jsou charakteristické dle vymezených společenských faktorů (Sf1-Sf55), přičemž pro tyto faktory je rovněž nutné provést převod různých jednotek (plochy, linie, jevy) na jednotnou klasifikaci, kterou byla zvolena klasifikace bodová, stejně jako u funkce hospodářské. Pro plošné vyjádření faktorů funkce sídelní, environmentální a částečně rekreační je převod následující: 1% rozlohy celkové řešené plochy = 1bod, pro linie u faktorů funkce rekreační specifikující pěší turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku je přepočet dle délky linie (km) /plocha (km2), kdy výsledek výpočtu je menší než 5 = 5 bodů; 5,1-10 = 10 bodů; 10,1-20=15 bodů; větší než 20,1 = 20 bodů. Přepočet pro jevy funkce kulturně-edukační byl proveden dle hodnocení jevu: neexistuje = 0 bodů, existuje = 5 bodů, výskyt více než 1x = 10 bodů. Výpočet reálného společenského potenciálu (R.S.P.) se provádí dle bodovacích tabulek, kde se doplní jednotka faktoru, jež je násobena koeficientem současné veřejné důležitosti (SVD), který je postaven na stejném principu jako SHD, kde SVD představuje hodnotu: velice vysoká (5 bodů), vysoká (4b.), průměrná (3b.), nízká (2b.) nebo velice nízká (1b.)Výsledky hodnocení reálných potenciálů dílčích funkcí společenských jsou vyjádřeny v bodech a jejich interpretace je provedena formou vyjádření v % vzhledem k hypotetickému společenskému potenciálu a zařazení do tříd, jak bylo popsáno výše u hospodářského potenciálu dle tab. 4. Pro konečnou interpretaci výsledků se používá zvláštní jednotka funkčního potenciálu (FUPO) založená na trojkombinaci hodnot vycházející ze zařazení ekologického, hospodářského i společenského reálného potenciálu do klasifikačních tříd (uvedených v tab. 2 a 4). Tato trojkombinace představuje zápis ve formě: FUPO X.Y.Z., kde X znamená určitou třídu funkčního intervalu pro funkci ekologickou, Y pro funkci hospodářskou a Z funkci společenskou. Ze zápisu je pak patrné, která funkce dosahuje nejvyšších hodnot FUPO a která nejnižších. V případě funkce hospodářské a společenské, které se dále dělí na dílčí funkce, bylo nutné provést aritmetický průměr těchto funkčních tříd.

3

VÝSLEDKY

Na zkoumané lokalitě vápencového lomu Mokrá u Brna byl hodnocen funkční potenciál území (FUPO). Tento potenciál byl hodnocen na základě tří různých potenciálů a to stanovením reálného ekologického potenciálu (R.E.P.), reálného hospodářského potenciálu (R.H.P.) a taktéž reálného společenského potenciálu (R.S.P.).

3.1 Reálný ekologický potenciál R.E.P. byl vypočten dle redukčních faktorů a vzorce (1), přičemž dle faktoru fn bylo narušení území zhodnoceno jako nevratné (5 b.), faktoru zonace (fz) území hodnoceno dle své polohy mimo městkou oblast v blízkosti CHKO Moravský kras (1b.) a faktoru jedinečnosti (fj) vzhledem k charakteru území, jež se vyskytuje v České republice velice ojediněle (1b.). Součet redukčních bodů je 7 bodů, tzn. R.E.P. vysoký, zařazen do 3 třídy (tab. 4). R.E.P. = 5+1+1 = 7 bodů Tab. 4: Reálný ekologický potenciál (R.E.P.) vápencového lomu Mokrá u Brna Součet (fn+fz+fj) 6-7

Slovní vyjádření R.E.P. vysoký

Zařazení do třídy 3 třída

3.2 Reálný hospodářský potenciál Výpočet R.H.P. byl proveden pomocí hodnocení hospodářských faktorů Hf1-Hf37 dílčích hospodářských funkcí. Výpočtová data jsou uvedena v tab. 5. Na řešeném území vápencového lomu byly pro jednotlivé dílčí funkce stanoveny reálné hospodářské potenciály, přičemž vzhledem k hypotetickému hospodářskému potenciálu (H.H.P.) území má vysoký potenciál pro funkci těžební (312 bodů) a lesnickou (270 bodů). Potenciál funkce průmyslové je průměrný (276 bodů). Na druhou stranu extrémně nízký reálný potenciál byl vypočten pro funkci dopravní a zemědělskou. Reálný potenciál pro zajištění pracovních míst je na řešené lokalitě velmi nízký (97 bodů). Celkový reálný hospodářský potenciál pro všechny dílčí funkce území vychází jako nízký a je klasifikován třídou 5 (tab. 7). Tab. 5: Hodnota R.H.P. dílčích hospodářských funkcí vápencového lomu Mokrá u Brna Hospodářské faktory Těžba nerostných surovin Hf1-Hf4 těžba černého a hnědého uhlí lomy (kamenolomy, vápencové) štěrkovny, pískovny ostatní Hf1-Hf4celkem Průmysl Hf5-Hf12 průmyslové areály nad 3ha průmyslové areály 1-3 ha průmyslové areály do 1ha nevyužívané průmyslové plochy, brownfields výroba energie z obnovitelných zdrojů výroba energie z neobnovitelných zdrojů skládky odpadu, deponie, odvaly, výsypky odkaliště, apod. ostatní Hf5-Hf12 celkem Zemědělství Hf13-Hf21 orná půda intenzivně využívané louky, pastviny, chmelnice, vinice, sady extenzivně využívané louky, pastviny, chmelnice, vinice, sady zahradnická výroba stájový chov dobytka, drůbeže a koní sádkový chov ryb ekologické zemědělství zemědělské budovy

Body

SHD

R.H.P.

H.H.P.

0 78 0 0

5 4 3 1--3

0 312 0 0 312

500

0 0 6 0 240 0 30 0 276

500

0 0 2 0 60 0 30 0

0 0 0 0 0 0 0 0

5 4 3 1 4 5 1--3 1--3

3 3 2 2--3 2--3 2 2 2

0 0 0 0 0 0 0 0

Hospodářské faktory ostatní Hf13-Hf21 celkem Lesní hospodářství Hf22-Hf26 lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy ochranné rychle rostoucí dřeviny, plantáže, vánoční stromky, lesní školky ostatní Hf22-Hf26celkem Doprava Hf27-Hf33 dálnice a rychlostní silnice silnice I.- III. Třídy místní komunikace I .- IV. třídy, účelové komunikace železnice čerpací stanice pohonných hmot garáže, parkoviště ostatní Hf27-Hf33 celkem Pracovní místa Hf34-Hf37 pracovní místa na dobu neurčitou pracovní místa na dobu určitou pracovní místa kratší než 3 roky ostatní (dohody, brigády, sezónní práce) Hf34-Hf37 celkem

Body 4

SHD 1--2

R.H.P. 4 4

H.H.P. 300

0 50 10

4 3 2

0 150 20

50

2--3

100

0

1--3

0 270

400

0 0 4 0 0 0 0 4

400

75 20 0 2 97

500

0 0 2 0 0 0 0

15 5 0 1

4 3 2 4 2 2 1--3

5 4 3 1--2

3.3 Reálný společenský potenciál Výpočet R.S.P. byl proveden pomocí hodnocení společenských faktorů Sf1-Sf55 dílčích společenských funkcí. Kompletní výpočtová data jsou uvedena v tab. 7. Na lokalitě vápencového lomu Mokrá u Brna byly pro jednotlivé dílčí funkce stanoveny reálné společenské potenciály, přičemž území má zvýšený reálný potenciál pro funkci rekreační (443 bodů) a snížený pro funkci kulturně-edukační (210 bodů) a environmentální (940 bodů). Potenciál funkce sídelní je nulový (tab. 6). Celkový reálný společenský potenciál pro všechny dílčí funkce území vychází jako nízký a je klasifikován třídou 5 (tab. 8). Tab. 6: Hodnota R.S.P. dílčích hospodářských funkcí vápencového lomu Mokrá u Brna Společenské faktory Sídelní Sf1-Sf13 panelová zástavba-nad 5pater činžovní zástavba do 5 pater historická část města příměstská zástavba panelová příměstská zástavba satelitní příměstská zástavba liniová příměstská zástavba rodinná roztroušená vesnická zástavba roztroušená vesnická zástavba chaty, chalupy letní zahrádky občanská vybavenost ostatní Sf1-Sf13 celkem Rekreační Sf14-Sf28

Body

SVD

R.S.P

H.S.P.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 4 4 3 4 5 4 3 2 3 1 4 1--3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

500

Společenské faktory pěší turistika cykloturistika hipoturistika agroturistika kempink vodáctví rybaření myslivost lázeňská místa zoologické zahrady, zooparky botanické zahrady, arboreta sportovní zařízení indoor sportovní zařízení outdoor (hřiště, golf, sjezdovky) aquaparky, plavecké bazény, vodní plochy a toky ostatní Sf14-Sf28 celkem Kulturní a edukační Sf29-Sf47 zámky hrady zříceniny muzea (galerie) skanzeny rozhledny vyhlídky kulturní památky národní kulturní památky technická památka památkové rezervace archeologické plochy cerebrální stavby funerální stavby militární stavby sakrální stavby výzkumné plochy edukační stezky odpočinkový mobiliář Sf29-Sf47 celkem Environmentální Sf48-Sf55 ZCHÚ velkoplošné ZCHÚ maloplošné Natura 2000 ÚSES přírodní park významný krajinný prvek zdroje pitné vody ostatní Sf48-Sf55 celkem

Body 15 10 5 0 0 0 4 0 0 0 40 0 10 30 10

0 0 0 10 0 10 10 0 0 0 0 10 0 0 0 0 10 10 10

0 80 0 40 0 100 0 70

SVD 5 5 2 2 2 3 2 2 4 4 3 4 3--4 4 1--4

5 4 3 3 3 4 3 4 5 4 3 3 2 2 2 2 3 3 2

5 4 4 2--4 3 2--3 4 2--4

R.S.P 75 50 10 0 0 0 8 0 0 0 120 0 30 120 30 443

H.S.P.

640

0 0 0 30 0 40 30 0 0 0 0 30 0 0 0 0 30 30 20 210

600

0 320 0 80 0 300 0 240 940

3000

3.4 Celkový funkční potenciál území Z uvedených výsledků vyplývá, že vápencový lom Mokrá u Brna představuje z hlediska svého funkčního potenciálu hodnoty zapsané trojkombinací tříd X.Y.Z. jako FUPO 3.5.5. kde

X = ekologický: 3 – vysoký (uvedeno v tabulce 5) Y = hospodářský: 5 – nízký ( uvedeno v tabulce 5 a 7) a Z = společenský: 5 - nízký potenciál (uvedeno v tabulce 6 a 8). Tab. 7: Hypotetický a reálný hospodářský potenciál lokality H.H.P. R.H.P. body body těžební 500 312 průmyslová 500 276 zemědělská 300 4 lesnická 400 270 dopravní 400 4 pracovních míst 500 97 Reálný hospodářský potenciál

Hospodářské funkce

R.H.P vs H.H.P % 62,4 55,2 1,33 67,5 1 19,4

R.H.P. slovně vysoký průměrný extrémně nízký vysoký extrémně nízký velmi nízký nízký

Třída

R.H.P.

Třída

3 4 7 3 7 6 (Φ) 5

Tab. 8: Hypotetický a reálný společenský potenciál lokality Společenské funkce

H.S.P.

R.S.P.

body body sídelní 500 0 rekreační 640 443 kulturně-edukační 600 210 environmentální 3000 940 Reálný společenský potenciál

4

R.S.P vs H.S.P % 0 69,22 35 31,33

slovně extrémně nízký vysoký snížený snížený nízký

7 3 5 5 (Φ) 5

DISKUSE

Důležitým aspektem v hodnocení funkčního potenciálu území je uvědomění si základních pohledů na řešené území a to pohledu ekosystémového, antropocentrického či kombinovaného (Sklenička, 2003). V novém metodickém postupu FUPO (Lacková, 2012) bylo zvoleno rozdělení funkcí území na základní kategorie funkce ekologické (ekosystémové pojetí), hospodářské (antropocentrické pojetí) a společenské (kombinované pojetí). Tyto kategorie byly dále rozlišeny na dílčí funkce území, přičemž nový postup byl sestaven tak, aby odrážel všechny důležité funkce, které se v území mohou vyskytovat. V současnosti jsou k dispozici různé metodiky (např. Seják & Dejmal, 2003; Buček, 2005 nebo Viglizzo et al., 2012), které přináší hodnocení území z různých pohledů. Ovšem pro účely komplexního shrnutí funkčního potenciálu antropogenně vytvořených ploch (tudíž nejen přírodních oblastí) není dosud zpracována žádná metodika řešící potenciál území z hlediska jeho ekologické, hospodářské i společenské funkce jak je tomu v novém postupu FUPO, který na zmíněné metodiky navázal a účinně reflektoval. Pomocí tohoto postupu, kromě zde uváděného výpočtu funkčního potenciálu, je možno také zhodnotit aktuální funkční hodnotu území a původní hodnotu území před začátkem průmyslových aktivit. Pomocí postupu FUPO byla hodnocena území jako například úložiště elektrárenského odpadu, hlušinové odvaly vzniklé těžbou černého uhlí (Lacková, 2012) nebo uváděný vápencový lom Mokrá u Brna. Z dosažených výsledků vyplývá, že pro studovanou lokalitu byl reálný ekologický potenciál zhodnocen jako vysoký (tab. 4), který je charakterizován zejména možností vytvoření různých typů společenstev vázaných na nevšední biotopy formulujících se na opuštěných nebo přírodě blízkým způsobem rekultivovaných plochách vápencového lomu. K vysokým hodnotám přispívá rovněž fakt, že území se nachází v přírodě blízkém prostředí chráněného území Moravského krasu a je zde předpoklad zajištění přenosu diaspor a migrace živočichů spontánní nebo řízenou sukcesí, která je již dnes patrná (např. Orchis purpurea, Euphorbia epithymoides, Neottia nidus-avis, Potentilla arenaria, Charadrius dubius, Tichodroma muraria apod.) (obr. 3). Podobných výsledků o významu spontánní a řízené sukcese

vzhledem k zajištění ekologické funkce dosáhli např. Sádlo & Tichý (2002), kteří zmiňují důležitost biotopové mozaiky, např. skalní, travinné, křovinné a lesní vegetace. Primárním faktorem při výpočtu reálného hospodářského potenciálu (tab. 5 a 7) byla zejména pokračující těžba vápence odhadována na dalších 60 let. Do budoucna by plocha po ukončení těžby mohla sloužit např. pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, nebo pro ukládání různých deponií. Z hlediska zemědělské funkce je možný předpoklad využití území pro sportovní rybaření nebo včelařství. Dílčí funkce lesnická může být na území využita z pohledu výsadby lesnických rekultivací, rychle rostoucích dřevin pro účely spalování dřevní štěpky nebo výsadby lesní školky pro pěstování a prodej sazenic k rekultivačním účelům na podobných lokalitách. Reálný potenciál společenské funkce dosahuje nízkých hodnot (tab. 6 a 8). Největších hodnot dosahuje funkce rekreační, kdy je tento vysoký potenciál podmíněn zejména budoucí možností pěší turistiky, cykloturistiky a hipoturistiky, trasou pro klasické lyžování, možností vyžití území pro účely botanické zahrady nebo arboreta, vybudování vodních ploch či výstavby dětského hřiště apod. Extrémně nízký potenciál byl vyčíslen pro funkci sídelní, neboť se nedá předpokládat žádné sídelní využití.

5

ZÁVĚR

V předkládaném článku byly shrnuty výsledky hodnocení funkčního potenciálu řešené lokality, ze kterých vyplývají hodnoty ekologického, hospodářského a společenského reálného potenciálu území, které pomocí trojkombinace X.Y.Z. ukazují na celkový funkční potenciál vápencového lomu Mokrá u Brna FUPO 3.5.5. Z uvedených výsledků vyplývá, že vysokých ekologických hodnot dosahuje území díky mimořádné přírodní hodnotě, která se běžně v okolí nevyskytuje. Nízké hodnoty hospodářského a společenského potenciálu poukazují na zařazení tohoto území mezi plochy nikterak hospodářsky či společensky cenné v rámci České republiky i přesto, že funkce těžební a z ní vyplývající ekonomická hodnota je v tomto případě dominantní. Pro účely hodnocení funkčního potenciálu byl využit nový metodický postup: Hodnocení funkčního potenciálu území (Lacková, 2012), neboť použitím některých ze současných dostupných metodik by nebylo možné dosáhnout relevantních výsledků a praktických závěrů, kterých si studie dala za cíl dosáhnout. Tyto cíle byly díky novému postupu FUPO uspokojivě splněny. Nový metodický postup není ještě ve své absolutní konečné fázi, neboť na některých výpočtových krocích se ještě nadále pracuje. Poděkování Tento článek byl vypracován v rámci projektu Příležitost pro mladé výzkumníky, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/30.0016, podpořeného Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost a spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Použitá literatura 1. BUČEK, A.: Geobiocenologie a tvorba územních systémů ekologické stability krajiny. In: Petrová, A., Matuška, P.: ÚSES – zelená páteř krajiny. Sb.sem. 6.-7. 9. 2005. AOPK ČR, Brno 2005: 5-15. 2. LACKOVÁ, E. Hodnocení funkčního potenciálu území ovlivněných průmyslovou činností. Ostrava, 2012.166 s. Disertační práce. VŠB-TUO. Hornická-geologická fakulta. Institut environmentálního inženýrství. 3. LARONDELLE, N.; HAASE, D. Valuing post-mining landscapes using an ecosystem services approach - An example from Germany. Ecological Indicators, 2012/ 18: 567-574.

4. 5.

6.

7.

8.

9.

PRACH K., PYSEK P. Using spontaneous succession for restoration of human-disturbed habitats: Experience from Central Europe. Ecological Engineering, 2001/17 (1): 55-62. SÁDLO, J.; TICHÝ, L. Sanace a rekultivace po lomové a důlní těžbě: Tržné rány v krajině a jak je léčit. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2002. 35 s. ISBN 80-9031-211-X. SEJÁK, J., DEJMAL, I. a kol. Hodnocení a oceňování biotopů ČR. [on-line] Praha: Český ekologický ústav, 2003, [cit. 2013-09-10]. Dostupné z WWW: http://fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdf. SKLENICKA, P.; PRIKRYL, I.; SVOBODA, I.; LHOTA, T. Non-Productive Principles of Landscape Rehabilitation After Long-Term Opencast Mining in NorthWest Bohemia. Journal of the South African Institute of Mining and Metallurgy. 2004/104 (2): 83-88. STRZYSCZ, Z. Reculvation and landscaping in areas after brown – coal mining in Middle – East European Countries, Water Air and Soil Pollution. 1996/ 91: 145 – 157. VIGLIZZO, E.F.; PARUELO, J.M.; LATERRA, P.; JOBBÁGY, E.G. Ecosystem service evaluation to support land-use policy. Agriculture, Ecosystems and Environment, 2012/154:78-84.

Kontaktní údaje Ing. Eva Lacková, Ph.D., Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Hornicko – geologická fakulta 17. listopadu 15/2172, 708 33, Ostrava - Poruba Tel: 597 329 452 email: [email protected] Ing. Lenka Urbancová, Ph.D., Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Hornicko – geologická fakulta 17. listopadu 15/2172, 708 33, Ostrava - Poruba Tel: 597 329 452 email: [email protected] Mgr. Tomáš Klimko, Ph.D., Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Hornicko – geologická fakulta 17. listopadu 15/2172, 708 33, Ostrava - Poruba Tel: 597 323 541 email: [email protected] RNDr. Ing. Miroslav Kvíčala, Ph.D. Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 17. listopadu 15/2172, 708 33, Ostrava - Poruba Tel: 597 329 387 email: [email protected] doc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc., Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava, Hornicko – geologická fakulta 17. listopadu 15/2172, 708 33, Ostrava - Poruba Tel: 597 323 544 email: [email protected]