Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V Vybrané aspekty teorie a praxe
Hana Gajdošíková (Ed.)
MON O G RAFIE
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V V Vybrané aspekty teorie a praxe Kapitoly této knihy vznikly výběrem příspěvků z česko - slovenské konference „Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V“, která proběhla 23. – 25. ledna 2006 v Praze. Vybrané příspěvky představují teoretické i praktické aspekty kvalitativního přístupu ve vědách o člověku v České i Slovenské republice.
VYD AL O:
centrum adiktologie
NEPRODEJNÉ ISBN 80-86620-14-X (Sdružení SCAN)
Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty a VFN Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11 / 120 00 Praha 2 / Česká republika e-mail:
[email protected] www.adiktologie.cz
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V Vybrané aspekty teorie a praxe
Kapitoly této knihy vznikly výběrem příspěvků z česko slovenské konference „Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V“, která proběhla 23. – 25. ledna 2006 v Praze. Vybrané příspěvky představují teoretické i praktické aspekty kvalitativního přístupu ve vědách o člověku v České i Slovenské republice.
Oponenti: PhDr. Ilona Gillernová, CSc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph. D.
Na vydání této publikace se finančně podílely: EU - Evropský sociální fond, programy JPD 3.1 a 3.2 Rozpočet Magistrátu hl.m. Prahy Státní rozpočet České republiky Inštitút psychológie FF PU Prešov 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Psychologický ústav Akademie věd ČR Katedra psychologie FF UK Praha
Univerzita Karlova v Praze Sdružení SCAN
Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku V Vybrané aspekty teorie a praxe
Autoři: © Markéta Elichová, Peter Halama, Tatiana Havrilová, Roman Hytych, Hana Janečková, Ján Juhás, Ján Klimas, Tomáš Kohoutek, Hana Konečná, Jan Krása, Zuzana Makovská, Jiří Mareš, Aleš Neusar, Natália Sedlák Vendelová, Eva Slavíková, Tereza Soukupová, Josef Straka, Stanislav Suda, Klára Šeďová, Jiří Šípek, Iva Štětovská, Peter Tavel, Jana Tokarčíková, Zdeněk Trávníček, Eva Vyskočilová, Kateřina Zábrodská 2007 Editor: © Hana Gajdošíková, 2007 ISBN: 80/86620/14/X (Sdružení SCAN)
poděkování Editorka tímto děkuje všem autorům i organizacím podílejícím se na zajištění konference „Kvalitativní přístup a metody V“. Díky nim mohla vzniknout také tato kniha. Konferenci pod záštitou JUDr. Petry Buzkové, ministryně školství mládež a tělovýchovy ČR MUDr. Pavla Béma, primátora hl.m. Prahy Prof. Ing. Ivana Wilhelma, CSc., rektora Univerzity Karlovy v Praze organizovalo Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Univerzita Karlova v Praze ve spolupráci s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ČR Psychologickým ústavem Akademie věd ČR Katedrou psychologie FF UP Olomouc Katedrou psychologie FF UK Praha Katedrou pedagogické a školní psychologie PedF UK Praha Katedrou psychológie a patopsychológie PdF UK Bratislava Inštitútom psychológie FF PU Prešov Odborem pro koordinaci protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Magistrátem hl.m. Prahy Středočeským krajem Sdružením SCAN Časopisem BIOGRAF Časopisem ADIKTOLOGIE za laskavé finanční podpory EU - Evropského sociálního fondu, programů JPD 3.1 a 3.2 rozpočtu Magistrátu hl.m. Prahy Státního rozpočtu České republiky Psychologického ústavu Akademie věd ČR Katedry psychologie FF UK v Praze Inštitútu psychológie FF PU Prešov společnosti Intelek spol. s r.o. Poděkování patří také těm, kteří se na zdárné přípravě a průběhu konference podíleli: Mgr. Barbara Janíková, PhDr. Matúš Šucha, Mgr. Iva Součková, Martin Dolejš, Marek Kolařík, Mgr. Kateřina Grohmannová, Mgr. Roman Gabrhelík, Mgr. Jaroslav Vacek
obsah ÚVODNÍ SLOVO
11
Michal Miovský
1
Tvořivost – potenciální síla pro umění i seberealizaci
12
Markéta Elichová, Tomáš Kohoutek
2
Slovo o emóciách alebo obrázok emócií: vyvolávajů rovnaké odpovede?
16
Tatiana Havrilová
3
Je změna estetického vnímání a prožívání, která je výsledkem praxe kultivování soustředění a klidu (samathá), zachytitelná testem estetického úsudku?
22
Roman Hytych, Zdeněk Trávníček
4
Projekt „Živé vzpomínky“: životní příběhy evropských seniorů ve vzpomínkových krabicích
28
Hana Janečková
5
Test motivačnej orientácie – kvalitatívny a kvantitatívny prístup
34
Ján Juhás
6
Nápomocné faktory zmien vo vzťahu k drogám u závislých po dlhodobej resocializácii
40
Ján Klimas, Peter Halama
7
Od analýzy pohádek k interpretaci výsledků výzkumu pohádkami
46
Hana Konečná
8
Obraz a příběh: Krátká studie konformního řádu
52
Jan Krása
9
Čajka Jonathan Livingston - metafora slobody a sebatranscendencie
58
Zuzana Makovská
10 Využití dětské kinetické kresby v pedagogické psychologii
64
Jiří Mareš
11 Báseň jako výsledek zpracování výzkumu Aleš Neusar
72
12 Porovnanie dvoch výskumných metód pri kvalitatívnom prístupe ku skúmaniu kvality života
78
Natália Sedlák Vendelová
13 Dialogické jednání - stále otevřená otázka
84
Eva Slavíková
14 Dialogické jednání v osobnostně sociální průpravě pedagoga
90
Stanislav Suda
15. Vyprávění o mateřství jako heroický epos
96
Klára Šeďová
16. Rorschach – mezi vědou a uměním aneb „Hra na desetijamkovém rorschachovském hřišti“
102
Jiří Šípek, Tereza Soukupová
17 Umění vědy
106
Iva Štětovská, Josef Straka
18 Príspevok do diskusie o psychických následkoch po potrate. Možno ich diagnostikovať?
112
Peter Tavel
19 Analýza postojov vzdelaných mužov k týraniu žien v domácnosti
118
Jana Tokarčíková
20 Zaujatost diváka jako ukazatel efektivity dialogického jednání
124
Eva Vyskočilová
21 Psychóza ve 4.48: poststrukturalistické čtení hry Sarah Kane
130
Kateřina Zábrodská DOSLOV
136
JMENNÝ REJSTŘÍK
138
VĚCNÝ REJSTŘÍK
140
CONTENTS
142
ABSTRACTS
144
úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, pátý ročník konference ukázal ještě důraznějším způsobem na několik problémů, které budeme muset řešit v následujících 2-3 ročnících. Na jedné straně lze konferenci považovat za stabilizované fórum, na kterém se scházejí příznivci kvalitativního přístupu bez ohledu na svoji oborovou příslušnost. Myslím, že po této stránce se podařilo vše důležité, co jsme od této akce očekávali a myslím, že se nám postupně daří zvyšovat úroveň ročník od ročníku a kultivovat tak průběžně tento metodologický přístup. Současně s tím je však na druhé straně zřejmé, že bude nutné otevřít diskusi o tom, co může v blízké budoucnosti naši snahu narušovat nebo ji dokonce zhatit. Začít bych měl u tématu samotné organizace konference. Doba uzrála k tomu, aby se konference stala trochu více „kočovnou“ a podílelo se na ní více subjektů. Myslím, že to může pomoci jak v rozvoji jejího dnes velmi tématicky pluralitního charakteru, ale také to pomůže řešit potíže při jejím financování a zabránit nevhodné komercionalizaci, jaké jsme svědky u jiných konferencí. Je nutné, aby všichni zainteresovaní vnímali větší díl zodpovědnosti za toto naše společné dílo a předpokládám, že větší finanční zainteresovanost povede také k akceleraci diskusí o jeho budoucím vývoji a charakteru. V roce 2007 se konference opět vrací do Olomouce, která jí vtiskla dnešní podobu, nicméně další ročníky plánované na Slovensko a do Brna ukáží, jak se tento přerod podaří. Druhým problémem, který však s tím předchozím úzce souvisí, je samotný publikační výstup konference. V minulosti se stalo pro mnohé automatickým, že po konferenci následuje vydání sborníku nebo editorované monografie. V současných těžkých ekonomických podmínkách žádné podobné automatismy neplatí a opět přichází ke slovu společná odpovědnost
za společné dílo. Letošní ročník dopadl velmi zajímavým kompromisem, který je, myslím, dobrý po všech stránkách. Současně je však zřejmě vrcholem možného a takovýto standard si můžeme dovolit pouze v případě, že se každý rok najdou lidé, kteří budou ochotni a schopni takový závazek zvládnout. Letošní ročník autorsky rozdělil účastníky na dvě skupiny. První skupinu tvoří autoři, kteří respektovali hlavní téma konference a současně měli nejlepší prezentace. Ti dnes tvoří autorskou skupinu připravující monografii na téma „věda a umění“ pro nakladatelství Grada pro rok 2007. Druhá skupina jsou autoři, kteří měli kvalitní příspěvky k různým dalším tématům a současně tyto příspěvky zpracovali na tak kvalitní úrovni, aby mohl vzniknout tento sborník. Oba výstupy mají svoji hodnotu a oba mají smysl. Nicméně oba společně představují finančně i personálně náročné řešení. Uvidíme, zda další ročníky tuto laťku udrží a zda najdeme ve svém středu dostatek autorského potenciálu, chuti a opory v našich institucích a grantech. Zřejmě příjemnou novinou pro všechny je, že od ledna 2007 bychom se konečně měli dočkat dlouho diskutovaného internetového zdroje odborných textů v této tématické oblasti. Během roku 2006 běžela díky grantu 1. lékařské fakulty UK přípravná fáze a od ledna by měla být postupně zpřístupněna databanka těchto textů na internetové adrese www.adiktologie.cz. Naši pracovníci na dokončování pilně pracují a věřím, že tím opět posuneme konferenci a naši práci o kousek dál. Všechny zveřejněné texty budou zdarma k dispozici jak pedagogům a kolegům z praxe, tak především také studentům (pozvolna přicházejí souhlasy jednotlivých oslovených autorů). Věřím, že tento způsob publikování pomůže rozšířit kvalitativní přístup ještě více a zpřístupní jej co nejširší skupině odborné veřejnosti.
Michal Miovský
11
Báseň jako výsledek zpracování výzkumu
Aleš Neusar / Katedra psychologie FSS MU Brno Abstrakt: Báseň může být působivým prostředkem, pomocí kterého lze v některých případech vyjádřit výsledky výzkumu. Může být hlavním a jediným výsledkem nebo doplňuje výsledky psané „běžnou prózou“ sociálních věd. Báseň funguje jako zkratka, zhutňuje text, umocňuje emoce a nutí nás dívat se na problematiku z různých úhlů. Může vznikat volnou poetickou tvorbou na motivy výzkumného materiálu či kontaktu s dotazovanými nebo podle daných pravidel. Tato pravidla bývají popisována jako „poetický přepis“. Autor uvádí dva způsoby poetického přepisu a opatřuje je názornými ukázkami. Klíčová slova: báseň – poetický přepis – výsledek výzkumu
Poděkování: Děkuji Věře Šupolové za mnoho cenných připomínek.
11/1 CO JE TO BÁSEŇ A JAKÁ MŮŽE BÝT JEJÍ ÚLOHA VE VÝZKUMU
Definovat báseň je poměrně obtížné, neboť žádná jednotlivá charakteristika nevystihuje všechny typy básní. Báseň je obvykle: umělecký slovesný útvar; často ve verších; rytmická; často metaforická, hluboce emotivní; jazyk je intenzivní, koncentrovaný; některé formy jsou na pomezí s prózou, např. báseň v próze, básnická povídka (Brukner, Filip, 1997; Glesne, 1997; Mocná, Peterka, 2004). Báseň ve výzkumu bývá primárním zdrojem informací – např. básně S. Plath. Dále může být meziproduktem – analytickým nástrojem, který nám pomůže zkrátit text, okódovat ho, vystihnout emočně nabité části, podstatu. Báseň může být také cílovým produktem – výsledkem výzkumu. Výsledek výzkumu může být doplňkový nebo hlavní. Doplňkový výsledek vhodně dotváří výsledky v klasické podobě (např. Langer, Furman, 2004; Neusar, 2004). Někteří autoři považují báseň za hlavní a často jediný výsledek bez dalšího komentáře (např. Brady, 2003; Clough, 2000). 10/2 VZNIK BÁSNĚ
Báseň ve výzkumu vzniká volnou poetickou tvorbou na motivy výzkumného materiálu, kontaktu s dotazovanými či je autobiografického charakteru (např. Langer, Furman, 2004; Clough, 2000; Brady, 2003) nebo podle pravidel. Volná poetická tvorba nemá omezení a záleží pouze na autorovi, jak ji napíše. Pravidel, jak psát básně, je nepřeberné množství. Pro výzkumné účely může být výhodné využít tzv. „poetický přepis“. Poetický přepis (poetic transcription) vzniká na základě přepsání výzkumného textu (nejčastěji interview) do poetické podoby. K přepisu se používají různá pravidla pro výběr textu, vynechání částí textu, doplnění vlastními slovy apod. 10/2/1. Pravidla poetického přepisu I. – „já báseň“ Metodu „já básně“ jsem použil v práci o cévní mozkové příhodě (dále CMP) mé matky. Tato „báseň“
vychází z memoárů mé matky (15 stran textu, pokrývajících období před CMP až do roku 2004, kdy byla matka 12 let po CMP. První strany memoárů jsou plné témat, kde matka vše zvládá. Toto období shrnuje „já báseň“, kterou jsem nazval „zvládám“. Zvládám Chovala jsem se jinak Jsem vytrvala Jsem byla 100 % zdravá Jsem byla trpělivá Vše jsem zvládala Tuto metodu vytvořili Gilligan, Spencer, Weinberg a Bertsch (2003). „Já báseň“ napomáhá výzkumníkovi slyšet, jak člověk mluví sám o sobě a může být vnímána jako plnohodnotná báseň, kde jsou často zvýrazněny emoce. Metoda spočívá ve zvýraznění každé části věty, kde člověk mluví v první osobě jednotného čísla – zvýrazníme zájmeno „já“ (pokud tam je), sloveso a každé další významově důležité slovo. Poté tyto části vytáhneme z textu a každou dáme na jeden řádek, stejně jako je to v básni. Některá nedůležitá větná spojení můžeme vypustit, např.: uvažovala jsem, vodila jsem si ho. Text, ze kterého „já báseň“ vznikla (jména aktérů jsou změněna): Přemýšlím, zda bych se koncem ledna 1992 chovala jinak, i kdybych měla dnešní zkušenosti a dnešní rozum? Odpověď – asi ne! … Uvažovala jsem, že v létech od mých osmnácti, jsem měla „svého prvního vypůjčeného syna,“ Oldříška Veselého. Šlo o malého chlapečka, ani ne dvouletého … já jsem vytrvala a s Olou a Oldřichem se skamarádila. Tehdy jsem byla 100% zdravá, pokud jde o moji štítnou žlázu, protože jsem k Oldříškovi byla trpělivá, až neuvěřitelně. Vodila jsem si ho k nám domů, znala ho a milovala i maminka a můj otec. Oldříšek u nás „hrál“ na klavír v obýváku, učila jsem ho básničky, chodili na procházky. To vše jsem zvládala i při studiu na střední…
73
11
11/2/2 Pravidla poetického přepisu II. Tato pravidla vycházejí z Glesne (1997) a Langer a Furman (2004). Obojí pravidla jsou velmi podobná. Rozdílem je, že Langer a Furman pracují v týmu. Jednotlivé postupy při zpracování dělají samostatně a později si výsledky vzájemně poměřují a dohodnou se na finální verzi. Cílem je nacházení hlavního poselství, esence textu. Je třeba zachovat dostatek slov v původním pořadí, dodržení rytmu a dikce původního materiálu. Může se doplnit logicky nutná informace. Je možné opakování slov, vět, změna koncovek a slovesného času. Text se redukuje při zachování celistvosti a spojitosti mezi myšlenkami. Pokud je to vhodné, mohou se spojit události, které se odehrály v různých časových obdobích nebo přemístit části textu. Moje báseň vychází z diplomové práce zabývající se dětským svědectvím u sexuálně zneužívaných dětí v rámci policejního vyšetřování (Šupolová, 2005). Tématem výzkumného interview bylo, jak probíhá výslech sexuálně zneužívaného dítěte, co předchází a následuje výslechu, a jakým způsobem se policisté vzdělávají. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného interview s 6 policisty (3 ženy, 3 muži). Výběr policistů proběhl pomocí metody sněhová koule.
Několik úryvků interview, ze kterých báseň nejvíce vychází. V závorce je číslo interview. Nebylo možné uvést úplně všechny, neboť je toto téma obsaženo v několika stranách přepisů rozhovorů: Já tvrdím, že z 99 %, no z 90 % policisté vůbec neberou v potaz, že ten člověk je mentálně retardovaný, trpí poruchou atd. (2) Kdo to dělá šablonou … děcka ničí. (2) Mně to jedno není. (2) My jsme se kdysi snažili, to byla moje aktivita (6) Je třeba ale vysvětlovat rodičům, že je nutné, aby se nějakým způsobem diagnostikovalo, zda došlo k nějaké psychické újmě, a jaké, a aby se zvolily opatření. (3) To není moje povinnost, zákon mi to neukládá. To je moje iniciativa. Člověku to nedá, aby něco nepodnikl. Zákon to nijak neupravuje. (3) Mám pocit větší empatie než běžně policisti, nebo je to jen osobností. Nedělám komisní výslechy. Jakmile nenavážete kontakt, nemáte důvěru. Pak jim i radím, kam se obrátit nebo co udělat. Snažím se dál pomáhat. Nejsem lhostejná jako policista. (4) 11/3 CO S SEBOU BÁSEŇ (POETICKÝ PŘE-
Jelikož jsem byl přítomen zpracování tohoto výzkumu, mohl jsem si dovolit volnější přepis, než by patrně vytvořili Langer a Furman. Celý proces jsem konzultoval s autorkou výzkumu. Autorka souhlasila s finálním produktem. „Jiný policista“ Nejsem lhostejná jako policista Mně to jedno není Nedělám přeš šablonu Nejsem jako 90 % ostatních Jsem iniciativní, aktivní … … i když to zákon neupravuje
74
PIS) VE VÝZKUMU PŘINÁŠÍ
Báseň text zhušťuje a zhutňuje. Výsledek je obvykle intenzivnější a více zabarvený emocemi. Umožňuje čtenáři spoluprožít myšlenky a emoce. Nechává interpretaci na čtenáři, nesnaží se mu vnutit jeden správný význam. Svou stručností a působivostí může být vhodná pro prezentaci. Tedlock (1983, in Richardson, 2003) píše, že báseň může být svou formou bližší běžné konverzaci než próza. Při použití volnějšího zpracování je důležitý básnický talent. Je také třeba dbát na to, aby výsledná „báseň“ nebyla příliš složitá a přístupná pouze samotnému autorovi. Proto se přikláním spíše jednodušším básním, což by ale nemělo být na úkor kvality.
11
Báseň by měla do výzkumu přinést nový prvek – např. evokovat emoce, vzbudit zájem, pomoci čtenáři pochopení problematiky „zevnitř“. 11/4 ZÁVĚR
Pro poetický přepis jsou vhodnější data osobní povahy, nejlépe příběh. Mělo by jít o data, která důvěrně známe. Je dobré čerpat přímo z přepisů a zasadit báseň do kontextu. Báseň by měla být použita pouze tam, kde si o to výzkumný materiál „žádá“, a kdy je toto pojetí blízké výzkumníkovi. Báseň nezapadá do představy o „vědeckém textu“, což s sebou nese potencionální problémy s jejím publikováním nebo oceněním vědeckého přínosu. Ve většině výzkumů nemůže nahradit klasické výsledky. Přesto je může někdy vhodně doplnit a obohatit o prožitkovou oblast.
75
LITERATURA
1/ Brady, I. (2003). The Time at Darwin’s Reef. Poetic Explorations in Anthropology and History. Walnut Creek: AltaMira Press. 2/ Brukner, J., Filip, J. (1997). Poetický slovník (2nd ed.). Praha: Mladá fronta. 3/ Clough, P. T. (2000, September 1). A Familial Unconscious. Qualitative Inquiry, 6 (3), pp. 318-336. 4/ Gilligan, C., Spencer, R., Weinberg, M. K., & Bertsch, T. (2003). On the Listening Guide: A Voice-Centered Relational Model. In P. M. Camic, J. E. Rhodes, L. Yardley (Eds.), Qualitative Research in Psychology. Expanding Perspectives in Methodology and Design (pp. 157 - 172). Washington, DC: American Psychological Association. 5/ Glesne, C. (1997). That Rare Feeling: Re-Presenting Research Through Poetic Transcription. Qualitative Inquiry, Vol. 3, No. 2., 1997, pp. 202 - 221. Přetisknuto in N. K. Benzin, & Y. Lincoln (2001). The American Tradition in Qualitative Research. Volume IV. London: Sage Publications. 6/ Langer, C. L., Furman, R. (2004, March). Exploring Identity and Assimilation: Research and Interpretive Poems. Forum Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research 5 (2), Article 5. Retrieved December 10, 2005 from http://www.qualitativeresearch. net/fqstexte/2-04/2-04langerfurman-e.htm 7/ Mocná, D., Peterka, J., a kol. (2004). Encyklopedie literárních žánrů. Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka. 8/ Neusar, A. (2004). Cévní mozková příhoda. Pokoj mé matky. Unpublished master’s thesis, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika.
76
9/ Richardson, L. (2003). Writing: A Method of Inquiry. In N. K. Denzin, Y. S. Lincoln (Eds.), Collecting and Interpreting Qualitative Materials. Thousand Oaks: Sage Publications. 10/ Šupolová, V. (2005). Dětská svědectví – svědectví sexuálně zneužívaných dětí v rámci policejního vyšetřování. Unpublished master’s thesis, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika.
