Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra sociologie a andragogiky
„Kvalita sociálních služeb - zaměření na seniory“
The „Quality of social services - focus on seniors“ Bakalářská diplomová práce
Marie Vinklerová, DiS.
Vedoucí bakalářské diplomové práce: Doc. RNDr. Ivana Loučková,CSc.
Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla v ní všechny prameny, literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila.
v Lipníku nad Bečvou, Dne: 31.03. 2011
………………………
2
Děkuji tímto své vedoucí práce paní Doc. RNDr. Ivaně Loučkové, CSc., děkuji také oponentu mé práce panu PhDr. Antonínu Bryksovi, dále pak všem uţivatelům Sociálních sluţeb v Lipníku nad Bečvou a obyvatelům Lipníka nad Bečvou.
3
Anotace Diplomová práce „Kvalita sociálních sluţeb – zaměření na seniory“ je zaměřená na obyvatele Lipníka nad Bečvou a jeho regionu. Cílem mé diplomové práce je shromáţdění všech poznatků o kvalitě práce v sociálních sluţbách, dostupnosti sociálních sluţeb. Zajímám o práci se seniory jak ţijících se svou rodinou, tak i ţijících v zařízení pro seniory. Chci zjistit, zda jsou senioři spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb. Teoretická část, ta přibliţuje jak současný svět chápe seniorskou problematiku, a sní spojené sluţby, které jsou určeny pro seniory. Praktická část diplomové práce vychází z kvantitativního výzkumu, technika dotazníků mi pomůţe dojít k cíli mé diplomové práce.
Annotation Diploma thesis is “Quality of Social Services – focus on seniors” and its aim is to find out if the Citizen of Lipnik nad Bečvou region are satisfied with the quality of offered social services, especially with care services for old and disabled people. I choose this topic because I am interested in problems of seniors. My thesis is divided into two parts. In theoretical part I write about old age. I define the old age and the problems in health and social life which it brings. In practical part I processed 150 questionnaires. The aim of this research was to find out how are the clients of care services for old people and citizens of Lipník nad Bečvou satisfied with social services and what they would like to improve.
Klíčová slova Sociální sluţby, kvalita sluţeb, sociální pracovník, problematika seniorů, cílová skupina, kvantitativní výzkum, hypotéza.
Keywords Social Services, quality services, social worker, problems of seniors, target group, qualitative research, hypothesis.
4
Obsah Úvod ...................................................................................................................... 9 1 Stárnutí a stáří ..................................................................................................11 1.1 Sociální práce se seniory..............................................................................11 1.2 Seniorská problematika................................................................................11 1.3 Senioři...........................................................................................................12 1.4 Stáří podle odborníka seniorské problematiky ………………………… ...14 1.4.1 Stáří v rodině....................................................................................... 17 2 Sociální služby …………………………………………………………………18 2.1 Sociální sluţby a domovské právo……………………………………… ..19 2.2 Sociální sluţby dnes……………………………………………………….19 2. 2.1 Sociální pracovník ………………………………………………….20 2.3 Úloha měst a obcí v sociální sluţbách……………………………………...21 2.3.1 Pohled na finanční stránku sociálních sluţeb Lipnického regionu…21 2.4 Kvalita sociálních sluţeb……………………………………………………24 3 Základní sociodemografické ukazatele ……………………………………….25 3.1 Základní charakteristika oblasti……………………………………………...25 3.1.1. Dostupnost sociálních sluţeb zaměřené na seniory a zdravotně postiţené občany……………………………………………………. 26 4 Pečovatelská služba Lipník nad Bečvou ………………………………………27 4.1 Domy s pečovatelskou sluţbou (DPS)………………………………………27 4.2 Sociální sluţby, příspěvková organizace, Pečovatelská sluţba, terénní, pobytová, Souhradní 1393, 751 31 Lipník nad Bečvou…………………….28 4.2.1 Poslání pečovatelské sluţby………………………………………….31 4.2.2 Pečovatelská sluţba pro seniory ……………………………………..34 4.2.3 Popis současného stavu organizace ………………………… ………37 5 Kvantitativní výzkum…………………………………………………………...40 6 Vyhodnocení dotazníků…………………………………………………………42 6.1. Cíl sociologického výzkumu…………………………………………………42 6.2. Formulace hypotéz …………………………………………………………..43 6.2.1 Objekt zkoumání ………………………………………………………43 6.2.2 Vyhodnocení otázek …………………………………………………...46 6.3. Vyhodnocení hypotéz ……………………………………………………. ...56
5
6.4. Zpracování a interpretace výsledků výzkumu………………………………58 7 Závěr ……………................................................................................................60 8. Seznam použitých zdrojů ……………………………………………………...62 Příloha 1 – Summary…. ………………………………………………………63 Příloha 2 - Dotazník……...................................................................................64 Příloha 3 – Sazebník pečovatelské služby Lipník nad Bečvou ……………...69
6
Seznam tabulek
Strana
Tabulka č: 1. Finance celkem
24
Tabulka č. 2. Pohlaví respondentů
43
Tabulka č: 3. Věk respondentů
44
Tabulka č: 4. Nejvyšší dosaţené vzdělání
45
Tabulka č: 5. Místo bydliště
45
Tabulka č: 6. Kdo je respondentem
46
Tabulka č: 7. O sluţbách ví
46
Tabulka č: 8. Informovanost o poskytovaných sluţbách
47
Tabulka č: 9. Spokojenost se sluţbami
47
Tabulka č: 10. Dostatečnost rozsahu sluţeb
48
Tabulka č: 11. Spokojenost s přístupem pracovnic
48
Tabulka č. 12. Věnují pracovnice dostatek času
49
Tabulka č. 13. Vyhovující pracovní doba PS
49
Tabulka č. 14. Na koho se obrátit se stíţností
50
Tabulka č 15. Vyuţívané sluţby
50
Tabulka č. 16. Rozšíření pečovatelské sluţby
51
Tabulka č. 17. Sluţby, které PS neprovádí
52
Tabulka č. 18. Zřízení pobytového zařízení
52
Tabulka č. 19. Vyuţití pobytového zařízení
53
Tabulka č. 20. Vyuţívání sluţeb
53
Tabulka č. 21. Dostatečnost kvality sociálních sluţeb
54
7
Seznam grafů
Strana
Graf č. 1. Dotace města na jednoho klienta
22
Graf č. 2. Finanční spoluúčast uţivatele
22
Graf č. 3. Finance celkem na jednoho uţivatele
23
Graf č. 4. Finance celkem
23
Graf č. 5.Pohlaví respondentů
44
Graf č. 6.Vyuţívané sluţby
51
Graf č.7.Dostatečnost kvality sociálních sluţeb
54
Graf č. 8.Změny v sociálních sluţbách
55
Seznam fotografií
Strana
Foto č. 1. Dům s pečovatelskou sluţbou
31
Foto č. 2. Pokoj pro uţivatele DPS
32
Seznam map Základní charakteristika oblasti
Strana 25
8
Úvod Stáří je přirozenou fází lidského ţivota. Poeticky vzato „bývá jeho podzimem“. Je to normální proces, který můţeme v ţivotě a v přírodě pozorovat u všech ţivých organismů. Někdy je to rychlejší proces, někdy pomalejší. Stárneme ale všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšuje se ţivotní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Stárnutí a stáří je vţdy současně problém společenský i problém individuální. Jak jsem se jiţ zmínila obyvatelstvo stárne, přibývá starších a starých lidí. Péče o ně je záleţitostí, ale také nutností a povinností nejen jejich rodiny, ale také celé společnosti. Při péči o seniory musí být provázaná spolupráce s rodinou, sociálním pracovníkem, zdravotníkem… Tato spolupráce je velmi důleţitá pro kvalitu ţivota seniorů. Práce se starými a nemocnými lidmi je náročná po stránce fyzické i psychické. Jako nejsilnější zátěţový faktor vidím námahu, nízké hodnocení práce ze strany veřejnosti, nemoţnosti se rozumně domluvit a spolupracovat s lidmi starými či zdravotně postiţenými. Chceme – li pracovat se starými lidmi, kteří jsou z velké části postiţení různými chorobami, měli bychom se nejdříve seznámit se základními pojmy stárnutí a stáří. Během stárnutí a stáří dochází k takzvaným involučním změnám organizmu, dochází k somatickým, tedy biologickým změnám, coţ mění funkční potenciál a vůbec celkovou zdatnost a schopnost jedince, včetně jeho psychiky, schopnosti kvalitní adaptace. Cílem mé diplomové práce bude shromáţdění všech poznatků o kvalitě práce v sociálních sluţbách, dostupnosti sociálních sluţeb. Zajímám se o práci se seniory jak ţijících se svou rodinou, tak i ţijících v zařízení pro seniory. Chci zjistit, zda jsou senioři spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb. Diplomová práce se bude skládat ze dvou částí, teoretická a praktická část. Teoretická část, ta bude přibliţovat jak současný civilizovaný svět chápe seniorskou problematiku, a sní spojené sluţby, které jsou určeny pro seniory a zdravotně postiţené občany. Praktická část diplomové práce bude vycházet z kvantitativního výzkumu, technika dotazníků mi pomůţe dojít k cíli mé diplomové práce. Dotazník, který bude zpracován pro všechny věkové kategorie obyvatel Lipnického regionu mi poskytne informace pro můj výzkum. Chci zjistit co pro obyvatele Lipnicka znamenají sociální sluţby, jaké sluţby znají, jak by chtěli sluţby rozšířit, zlepšit. 9
Dotazník vloţím do městského měsíčníku „Lipenské listy“. Dále dotazník rozdám do schránek všech obyvatel DPS 1 v Lipníku nad Bečvou a také uţivatelům PS2 v terénu. Jsem zaměstnaná jako vedoucí pečovatelské sluţby v malém, památkovém městě Lipník nad Bečvou. Při mé práci se kaţdodenně setkávám s problémy, které se týkají péče o seniory, či zdravotně postiţené občany. Tato problematika mne velmi zajímá, proto jsem se také účastnila jiţ v roce 2006/2007 Komunitního plánování sociálních sluţeb v Lipníku nad Bečvou. V té době vyšel v platnost Zákon 108/2006 o sociálních sluţbách a s ním související předpisy a vyhlášky. Tento zákon poukazuje na kvalitu sociálních sluţeb, z tohoto důvodu je také důleţité Komunitní plánování v kaţdém městě. Zjistíme tak jaké potřeby mají obyvatelé daného města. Pracovala jsem v řídící skupině a ve skupině pro zdravotně postiţené občany. Budu tedy čerpat při psaní mé práce i z Komunitního plánu pro Lipník nad Bečvou pro roky 2007/2011, na kterém jsem se aktivně podílela. V letošním roce v našem městě bude probíhat nové, navazující Komunitní plánování. Jiţ nyní se aktivně zúčastňuji na jeho přípravě. Jsem členkou řídící skupiny a manaţerkou pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postiţené občany našeho města a regionu. „Kvalita sociálních sluţeb je slovo skloňované v posledních několika letech doslova ve všech pádech. Kvalita sluţeb - jakákoliv je problém, zvláště v případě, ţe jde o péči. Podle čeho vlastně posuzovat kvalitu sluţeb? Moţnost „reklamace“, ta zde v podstatě není, a to z důvodu například v ústavech sociální péče, kdyţ hlavní indikátory moţnost reklamovat, změnit poskytovatele – pro nedostatek těchto zařízení zcela chybí. Budou zde zavedeny Standardy kvality sociální práce (od roku 2007), jde bezesporu o velký krok kupředu, ale tyto nebudou řešit materiální podmínky. Je tedy důleţité snaţit se o to, aby uţivatelé mohli ţít co nejdéle ve svém domácím prostředí a pomoci jim i jejich rodině ulehčit při potřebách, které daný uţivatel potřebuje a tím zkvalitnit jejich ţivot“.3
1
Dům s pečovatelskou sluţbou v Lipníku nad Bečvou, dále jen DPS. Pečovatelská sluţba, dále jen PS. 3 Mgr. Janišová, Hana. Kvalita života. roč.3. Praha: Sociální péče Ikaria CZ a.s., 2002.ISSN 1213-2330. 2
10
1. Stárnutí a stáří 1.1 Sociální práce se seniory Posláním gerontologie4 jako vědy je úsilí o poznání hlavních příčin a mechanismů stárnutí. Na stáří je nutné se připravovat. Kvalitní a spokojené stáří je odměnou za celý předcházející ţivot. Stáří znamená ztrátu programu. Činorodý ţivot geronta 5 je dán rozvíjením všech přiměřených forem fyzických či duševních aktivit. Aktivitu je vhodné předepisovat jako účinné geriatrikum. Nemoci ve stáří mají také své zvláštnosti. 1.2 Seniorská problematika Pracuji jako vedoucí pečovatelské sluţby v Lipníku nad Bečvou. Cílová skupina uţivatelů se kterou pracuji jsou senioři a zdravotně postiţení občané na Lipnicku. Je smutné sledovat všeobecný jev záporného vztahu ke stáří, i kdyţ je to jedna z fází ţivota, zákonitost s obecnou platností pro lidský ţivot. Pociťuji naléhavou potřebu sledovat a studovat problematiku stáří, výchovu a vzdělávání k důstojnému proţívání všech ţivotních období. Proto chci zjistit, zda jsou senioři spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb a tím i se svým způsobem ţivota. Cestu k pochopení problematiky, co je stáří, jsem hledala u různých autorů. U Heleny Haškovcové, naší přední odbornice v psychologii stáří a thanatologii, v knize „Fenomén stáří“6 hlavně. Předloţený přehled vyuţité literatury ukazuje, ţe problém stáří a jeho důstojné proţívání v rovině osoby i v rovině mezilidských vztahů se do značné míry týká lidské psychiky, psychologie, pedagogiky, etiky. Psychologie jako věda o zákonitostech, vzniku, vývoji, funkci a proměnách psychiky, která se projevuje schopností odráţet vnější a vnitřní prostředí subjektu, komunikovat se sociálním okolím a regulovat činnost zaměřenou v oblasti chování a proţívání na dosaţení optimální adaptace subjektu na jeho prostředí. Psychologie je vědou umoţňující hledat cestu k dosaţení cíle pochopení problematiky stáří a jeho nevyčleňování ze ţivota v rodině i společnosti.
4
Nauka o stáří a stárnutí. Senior. 6 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. 5
11
1.3 Senioři Současnou společností je stáří je chápáno jako období, kdy můţe člověk pouze chátrat, popřípadě si zachovat část toho, co získal dříve. Hodnotový systém této společnosti zdůrazňuje zachování všech, především biologicky podmíněných kompetencí mládí, význam vnějšího vzhledu a svěţesti. Cokoliv takové není, je povaţováno za podřadné. Toto nazírání silně znevýhodňuje stáří. Z tohoto hodnotového systému vychází ageismus7 – postoj, který vyjadřuje obecně sdílené přesvědčení stáří a projevuje se podceňováním, odmítáním, aţ odporem ke starým lidem a povaţuje je za méněcenné bez rozdílu, nebere ohled na jejich individualitu. Z ageismu vyplývá i tendence staré lidi izolovat, aby nezdrţovali, nepřekáţeli. Staří lidé mají nízký sociální status, jsou jim přičítány převáţně negativní osobnostní vlastnosti a nízké kompetence. Z hlediska psychologických teorií má období stáří v rámci kontinuity lidského ţivota svůj specifický význam. Dosaţení integrity se projevuje přijetím svého ţivota jako celku a pochopením jeho smyslu. To zahrnuje i přijetí vlastní nedokonalosti, smíření s nedostatky. Integrita stáří, a tím i zhodnocení vlastního ţivota, závisí na zvládnutí úkolů předchozích vývojových období. Nezvládnutí vývojového úkolu stáří se projevuje nespokojeností s vlastním ţivotem a zoufalstvím nad nemoţností proţít jej znovu, uspokojivějším způsobem. Starý člověk je zaměřen do minulosti, má tendenci bilancovat a hodnotit. Cílem toho úsilí je vyrovnání vztahu ke světu i k vlastnímu ţivotu. V této době je rovněţ třeba najít smysl zbývajícího ţivota. Stárnutí přináší zhoršení tělesného a duševního stavu. Proces stárnutí závisí na interakci dědičných předpokladů a důsledků různých vlivů prostředí, které se v organismu stárnoucího člověka postupně nahromadily. Stáří mění viditelným způsobem i zevnějšek člověka a tímto způsobem ovlivňuje jeho sociální status. Lidé jej v důsledku této změny začínají vnímat jako starce a podle toho se k němu chovají. V období stáří se mění i mnohé psychické funkce. Některé bývají podmíněny biologicky, jiné jsou důsledkem různých psychosociálních vlivů. Biologické: - Změny mohou být pouhým projevem stárnutí, například pomalost, obtíţe v zapamatování - Změny, které vyvolal nějaký chorobný proces.
7
Diskriminace seniorů pro jejich stáří.
12
- Proces stárnutí vede k různým strukturálním i funkčním změnám mozku, které se projeví i v psychické oblasti. Psychosociálně podmíněné změny: - Změny psychických funkcí v době stáří mohou být ovlivněny různými faktory, ať uţ ztrátou blízkého člověka, samoty apod. - Lidé stejné generace získali obdobnou sociální zkušenost, byli zatíţeni stejnými traumaty, stresy apod. - Psychické změny v době stáří můţe ovlivňovat individuální specifický ţivotní styl. - Ke změnám mohou přispívat očekávání a postoje společnosti, které manipulují staré lidi k přijetí určitého modelu chování, k pasivitě. Doba, kdy se změny dané stárnutím začnou projevovat, jejich dynamika i způsob, jakým na ně starý člověk reaguje, jsou individuálně rozdílné. Změny poznávacích procesů se projevují v aktivační úrovni (lidé jsou pomalejší, prodluţují se jejich reakční časy), v oblasti orientace v prostředí, nastává úbytek paměťových kompetencí a obtíţnost učení, dochází ke změnám intelektových funkcí (starý člověk hůře chápe nové situace, obtíţněji se čemukoliv učí a přizpůsobuje, dává přednost rutině a stereotypu, coţ se projevuje moralizováním). Změny regulačních procesů: dochází ke změně emočního proţívání (staří lidé bývají citově labilnější, hůře své emoční projevy ovládají, mají sklon k úzkostem a depresím), ke změně vůle (staří lidé se neradi rozhodují, tvrdohlaví = aktivní vůle, jindy stálí vytrvalí a trpěliví = pasivní vůle bývá silnější neţ dříve). Změny osobnosti – nejčastěji dochází ke zdůraznění některých vlastností: - Úbytek kompetencí zvyšuje nejistotu a sniţuje sebedůvěru, působí potíţe v orientaci. To se projeví zdůrazněním takových vlastností, jako je opatrnost, nerozhodnost, puntičkářství. -
Úbytek v oblasti různých funkcí a z toho vyplývající niţší tolerance k zátěţi
se projevuje bázlivostí, úzkostností a sklonem k nespokojenosti. - Nejistota ve vztahu k lidem, kterým starý člověk nestačí, nerozumí, ale je na nich závislý víc neţ dřív mění další osobnostní vlastnosti: je to egocentrismus, který se často jeví jako sobectví, akcentovaná extraverze, která se můţe projevit jako familiárnost, dotěrnost, podezíravost a vztahovačnost, nesnášenlivost, lakota, prohloubená introverze, vedoucí k samotářství a odmítání kontaktu. Pravé stáří se nazývá období po 75 roce ţivota. V tomto ţivotním období dochází k závaţnějším psychickým změnám, jejichţ příčiny tkví v tom, ţe starý člověk 13
je ohroţen zvýšeným rizikem vzniku a kumulace různých zátěţových situací, které kladou značné nároky na adaptaci. Typické zátěžové situace jsou: a) nemoc a úmrtí partnera, blízkých z vrstevnické skupiny, sociální izolace a opuštěnost; b) zhoršení zdravotního stavu, úbytek tělesných i psychických schopností spojený se ztrátou soběstačnosti a očekáváním smrti; c) ztráta jistoty soukromí a vynucená změna ţivotního stylu (hospitalizace, ústavní péče-domov seniorů, LDN). 1.4 Stáří podle odborníka seniorské problematiky Kniha Heleny Haškovcové8 mne velmi oslovila, v kapitole: „Jak stáří vypadá“, zmiňuje, ţe „Světová zdravotnická organizace podle uznávaných odborných kritérií období 60 – 74 let definuje jako rané stáří neboli vyšší věk, obecně hovoříme o starším nebo lépe o stárnoucím člověku. Za počátek vlastního stáří se pokládá 75 rok, senescence9 je vymezena časem v intervalu 75 - 89 let. Ti co ţijí déle neţ 90 let jsou povaţováni za dlouhověké“. V kapitole: „Program ţivota“ se Helena Haškovcová10 dotýká období vstupu do stáří, kterým se stává penzionování. V závěru říká: "Akademik Josef Charvát vyjádřil situaci lapidárně a zcela výstiţně: „Stáří je ztráta programu." Stáří jako etapa lidského ţivota nemá dnes jasný obsah… Být starý znamená zdrţovat, překáţet, být na obtíţ“. Otevírá se tu prostor pro všechny mýty o stáří. To proto, ţe jsme smysl lidského času vztáhli pouze k jedné zcela určité roli, kterou člověk odcházející do penze den ze dne přestává hrát, profesní role, degradovaná na zaměstnanecký poměr, je uznávanou sociální rolí. O stáří vypovídá jiţ samotný název 5 kapitoly: „Stáří jako ztráta programu“. „Ztráta dominantní role být pracujícím znamená vykolejení. To, co bylo nosné, smysluplné, není“.11 „Co staré lidi spojuje a vytváří tudíţ charakteristický obraz jejich psychiky“.12 Pouţijeme-li dnešní terminologie, pak ústředním tématem je pro autora kvalita ţivota obecně ve vztahu ke kvalitě ţivota ve stáří. Má-li být vůbec řeč o kvalitním ţivotě,
8
Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. Proces stárnutí. 10 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. 11 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. (s. 46) 12 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. (s. 86) 9
14
nikoliv o pouhém přeţívání a ţivoření, pak musí být jednotlivec dostatečně aktivní. „Člověk nemá ponechat obsahovou stránku svého vlastního stáří náhodě, nýbrţ se má na stáří svého ţivota odpovědně připravovat“.13 Naučit se být spokojen se svým ţivotem a spokojeným ho učinit jiným je nejen vrcholné umění, ale je to také prevence před „špatnou povahou“ ve stáří.14 „Zapomenutou hodnotou je oběť či sebeoběť. Protoţe preferujeme rozvoj vlastní identity a nezávislosti, nemůţeme vytvořit mladým model chování, v němţ osobní oběť, potlačené či redukované pohodlí vlastní osoby má určité opodstatnění. Z téhoţ důvodu ve stáří neumíme pomoc druhých přijmout“.15 „Stárnoucí člověk „nabaluje“ negativa stáří postupně a důleţité je, ţe jim také postupně můţe čelit. Záleţí na
osobní
odpovědnosti
kaţdého člověka, zda
se
pokusí
minimalizovat
či kompenzovat ty vlastnosti, které rodina či širší okolí právem povaţují za nepříjemné. Předpokladem moudrého stáří, s převahou pozitiv, je nejen znalost, jak se účinně bránit prudkému pádu, ale také akceptace skutečnosti, ţe ten pád nastat musí. Uváţit tedy moţné a respektovat zákonité. Pěstovat harmonii a usilovat, aby byla zachována i tehdy, kdy věk s sebou přináší pokles ţivosti a čilosti, starý člověk musí šetřit silami a měl by je investovat účelně“.16 Stáří je výsledkem celé lidské ontogeneze…existují jiţ studie s cílem odpovědět na otázku, které faktory, události a skutečnosti z mladších vývojových etap jsou podstatné pro utváření konkrétního „typu stáří“. Je prokázáno, ţe zejména rané fáze lidského ţivota jsou významné pro budoucí stáří. Někteří autoři se kloní k moţnosti pouţít tzv. mozaikových testů s cílem poznat strukturu chování starého člověka. Nikoliv tedy pouze konstatovat, ţe dotyčný stařec je nesnášenlivý, popudlivý, podivínský apod., ale hledat odpověď, proč takový je. To je předpoklad úvah o prevenci i aktuální pomoci všem, kteří by se měli a mohli „proměnit“ v bytosti příjemné pro sebe i pro druhé. Studium psychiky starých lidí je mimořádně obtíţné. Nicméně vyhraněné formy negativních projevů a znalost toho, proč k nim dochází, jsou klíčem ke konstrukci návodu, jak jim obecně účinně předcházet. Stáří je tedy jedna z fází ţivota, stejně důleţitá jako všechny ostatní od zrození. Všeobecně platí, ţe stáří nastupuje od šedesátého roku a jeho první údobí se uzavírá 13
Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. (s. 92) Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. 15 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. (s. 100) 16 Haškovcová, Helena. Fenomén stáří,Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. (s. 107 – 108) 14
15
75. rokem. Od tohoto roku nastupuje čas pozdního stáří. Kvalita mladšího období stáří bývá obvykle vyšší neţ kvalita období pozdního pro úbytek sil fyzických i psychických. U citované autorky se jeví nezbytným poţadavek vzdělávání pro přípravu na jednotlivá ţivotní období. Kvalita kaţdého následujícího období se odvíjí od kvality období předcházejícího. Přechod z jedné fáze do druhé probíhá pozvolna a nové si vydobývá prostor místo starého, ţe vyvolává napětí a střety. Protoţe s příchodem období stáří souvisí také čas odchodu do důchodu, coţ představuje ztrátu i desítky let zaběhnutých zvyklostí, je třeba výchovou vést člověka k zodpovědnosti za přípravu na tuto fázi, aby včas dostala potřebnou náplň za tu, která důchodem mizí. Je třeba podtrhnout v době, kdy hraje tak významnou úlohu fenomén mládí, ţe to není jenom tatáţ biologická jednotka (jak se často zuţuje pohled na starého a nemocného), nýbrţ je to táţ osoba, která je si vědoma sama sebe a za probíhající období přijímá odpovědnost. Na stáří musí být připravován kaţdý člověk, aby mohl vzniknout odpovědný vztah mezi generacemi v důsledku dostatečných informací o zákonitostech ţivotních období, přijetí sebe sama ve stáří, zvládnutí kvalitních mezilidských vztahů, tak nezbytných zvláště pro období pozdního stáří. Otázka stáří je velmi široká, dotýká se mnoha oborů, je stále více zkoumána z mnoha úhlů pohledu. Autorka, jejíţ pohled na stáří jsem sledovala v citované literatuře, citlivě vnímá a pozorně sleduje problematiku stáří v současném světě, z úhlu svého povolání, ale vycítila jsem z knihy, ţe jde správnou cestou předat člověku pozitivní vztah k poslední fázi ţivota . V příštích 20 – 30 letech očekáváme stárnutí obyvatelstva nejen v České republice, ale na celosvětové úrovni. Demograficky je Evropa jeden z nejstarších kontinentů na světě, předpokládá se, ţe v roce 2020 bude 25,1% populace starší šedesáti let, coţ znamená, ţe kaţdý čtvrtý Evropan bude šedesátiletý a starší. Tento demografický trend17 se zákonitě musí odrazit také v sociální práci – v její perspektivě, plánování, zaměřenosti a především v oblasti rozvoje profesních a osobnostních kompetencí stávajících i budoucích absolventů tohoto oboru, protoţe lze předpokládat, ţe se budou v praxi stále častěji setkávat se seniory a jejich problémy.
17
Demografické stárnutí je podle Haškovcové dostatečným důvodem k tomu mít „pod kontrolou ţivot starých lidí“a řešit jejich problémy ve vztahu k sociální, ekonomické a politické situaci, přičemţ se samozřejmě klade důraz na kvalitu ţivota ve stáří. K jejímu zajištění však musí přispět samotní senioři tím, ţe budou aktivní a svoji aktivitu a zachování autonomie budou programově pečovat(Haškovcová, Helena. Fenomén stáří, Praha: Pyramida, 1990. ISBN 80-7038-158-2, s. 121-122).
16
„Existenciální pohled na stárnutí ukazuje na význam kontingence a zdůrazňuje témata, jako je svoboda jednání, schopnost měnit podmínky ţivota, strach ze svobody. Starší lidé proţívají významné a nezvratné nejistoty: obavu z blíţící se smrti, změny v ţivotním stylu způsobené odchodem do důchodu, ztrátu blízkých osob a vrstevníků, odchod z místa dosavadního bydliště a vstup do ústavních zařízení“.18 1.4.1 Stáří v rodině V dnešní době se málo setkáváme s rodinami, které o své příbuzné pečují samozřejmě a neokázale, spíše se setkáváme s problémy nezájmu, neochoty, zneuţívání i týrání seniorů, snahy získat byt umístěním rodiče či prarodiče do zařízení sociální péče, zneuţívání příspěvku na péči o osobu blízkou, případně dalších dávek. Bohuţel při mé praxi se s touto zkušeností setkávám stále více. Rodinní příslušníci velmi usilují o to aby jejich matka či otec byli umístěni k nám do DPS, slibují, ţe budou o své blízké pečovat s naší pomocí, ale praxe je pak jiná. Jakmile uţivatelka či uţivatel dostane byt v DPS, rodina se přestane zajímat. Vesměs se ukáţí pouze v den, kdy se vyplácí starobní důchod či příspěvek na péči. Samozřejmě, ţe se najdou rodinní příslušníci, kteří se z láskou o své bliţní starají. Ráda spolupracuji s rodinou, která má zájem o svou maminku či tatínka. Snaţíme se aby senior mohl setrvat u svých blízkých, tam kde je zvyklí celý ţivot. Proto je pečovatelská sluţba hlavně terénní sluţbou, většinu uţivatelů máme také v terénu, kam za uţivateli dojíţdíme a snaţíme se jim pomáhat, tak aby mohli ţít svůj plnohodnotný ţivot v prostředí, na které jsou zvyklí. Cílem pečovatelské sluţby je: zachovat či zvyšovat stávající kvalitu ţivota uţivatelů.
18
Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno: M. Zeman, 2001. ISBN 80-903070-0-0. (s. 59).
17
2. Sociální služby „Ne kaţdý je schopen najít lidský vztah v krajní nouzi. Mladí lidé, kteří chtějí lidem pomáhat, se často ostýchají pracovat se starými, osamělými a postiţenými lidmi a raději hledají uplatnění v práci v dětských domovech či střediscích pro mládeţ. Bojí se stáří, samoty“. 19 Při péči o seniory je nutné pouţívat jeden ze základních lidských motivů – a to sociální stimulace. Ta se realizuje a působí v podobě kladného či záporného a nepodmíněného či podmíněného pohlazení. Pomoci „jazyka“ hlazení se dá dobře ilustrovat nesmírnou úlohu psychosociální atmosféry v rodině i pro duševní zdraví členů rodiny. Proto aby byla péče o seniory kvalitní vznikají zařízení, které slouţí seniorům, aby jim pomáhali
a zkvalitnili „podzim“ jejich ţivota. A nejen jim,
ale i jejich rodinám. Jsou to tak zvané „Alternativní zdroje péče“. Kolik je na trhu alternativních zdrojů péče? Řadu seniorů děsí, ţe musí být na někom závislí, kolik je tedy zařízení, jaké formy zařízení? 1) Dům s pečovatelskou sluţbou 2) Domov pro seniory 3) Pobytové sluţby pro seniory 4) Stacionář 5) Domovinka 6) Hospic Důleţitá je úroveň a forma – hledá se rovnováha moţností nezávislého bydlení, u seniora, který nemá psychické potíţe, problém nastává spíše s financemi. Jde o vymezení vztahu a povinnosti státu a rodiny finanční podpory pro seniory a pečující, záleţí na finančních zdrojích. Rozdíl je i v oblastech poskytovaných sluţeb (státní, nestátní, neziskové subjekty, soukromé organizace apod.). Jde o to jakým směrem jde sociální politika. Ztotoţňuji se s výrokem Navrátila „Sociální práce je „umění“, které vyţaduje velikou škálu dovedností. Jde především o porozumění pro potřeby druhých a schopnost pomáhat lidem tak, aby se naší pomoci nestali závislí (aby neztratili schopnost pomáhat si vlastními silami). Sociální práce je ovšem také „vědou“, neboť disponuje
19
Kopřiva, Karel. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7367-181-6. (s. 22).
18
teoriemi a dále vytváří nové teorie vysvětlující vznik a řešení individuálních, skupinových a komunitních problémů“.20 2.1 Sociální služby a domovské právo „Na našem území byla veřejná chudinská péče legislativně upravena aţ v polovině 19. století a uchovala si své historicky ustálené pojetí jako péče poskytovaná obcemi, tedy na místní úrovni“.21 Vţdy platilo, ţe se rodina postarala jak o děti, tak i o své rodiče. V devatenáctém století vznikaly různé ústavy, které se dokázaly postarat o děti (sirotčince), nebo o seniory. Sociální sluţby v meziválečném období i v období komunistického reţimu byly utlumeny. Školy, které vznikaly v 19. století byly zavřené. Tehdejší reţim nerespektoval ţádná lidská práva ať uţ to byli lidé zdravotně postiţení, nebo senioři. Tito lidé byli na obtíţ. „Po roce 1989 nastaly v naší republice zásadní změny, a to jak v oblasti politické a ekonomické, tak i v oblasti sociální. Jiţ v roce 1990 byl připraven Scénář sociální reformy – jakýsi program postupu reforem v jednotlivých částech československého systému sociální ochrany“.22 Začaly se znovu realizovat sociální školy, jak střední, vyšší, tak i vysoké. Vzdělávání pracovníků v sociální práci je stále otevřená záleţitost a dle zákona 108/2006 také povinnost kaţdého pracovníka v přímé péči. Byly také zřizovány nové organizace, či střediska, které se zabývají sociální péčí. 2.2 Sociální služby dnes Podle Matouška23 jsou sociální sluţby a sociální práce jedním z nástrojů sociální politiky, ať uţ se zaměřením na děti, seniory či zdravotně postiţené občany. „Sociální práce zpravidla nepatří k výnosným obchodům, přinášejícím velký zisk“.24 „Sociální práce je společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejímţ cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (např. chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeţe, nezaměstnanosti). Sociální práce se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potencionálu. Sociální
20
Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno: M. Zeman, 2001. ISBN 80-903070-0-0. (s. 21). Matoušek, Oldřich. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9. (s. 21). 22 Matoušek, Oldřich. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9. (s. 30). 23 Matoušek, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. ISBN 10-80-7178-473-7. 24 Matoušek, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. ISBN 10-80-7178-473-7. (s. 179). 21
19
pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět. Kromě toho pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé společenské podmínky. U klientů, kteří se jiţ společensky uplatnit nemohou, podporuje sociální práce co nejdůstojnější způsob ţivota“.25 „Poslání a účel zařízení sociálních sluţeb jsou definovány jejich stanovami, které se odvozují od klíčové legislativy a příslušných prováděcích předpisů zakládajících nebo dohlíţejících ministerstvech. Sociální pracovníci přizpůsobují svou činnost těmto právním normám podle místních tradic, zvyklostí platných v daném rezortu a zařízení a podle potřeb klientů“.26 2.2.1 Sociální pracovník Samotnou kapitolou ke kvalitě sociálních sluţeb je jistě úloha pracovníků v přímé péči. „Profesionální pracovník – sociální pracovník je autonomním profesionálem, který je vzdělaný v oboru, je veden etickým kodexem a jeho identitu tvoří především členství v profesi. Prioritou jsou práva a zájem klientů“.27 Kompetentní sociální pracovník je dle Havrdové 28 ten pracovník, který chápe své kompetence v sociální práci jako funkcionální projev dobře zvládané role sociálního pracovníka. „To mezi čím musí pracovník váţit, je otevřenost pro změny, které mohou přijít a na druhé straně jeho sebedefinice jako člověka, který má svůj ţivot, své představy o profesi, a je začleněn do konkrétních struktur instituce a společnosti. Ani jedno samo osobě nemá převaţovat, obojí by mělo být v rovnováze, kterou musí pracovník neustále obnovovat, neboť ani dosaţená rovnováha netrvá“. 29 Pracovník v přímé péči by měl tedy být ke všem uţivatelům empatický, v ţádném případě by v sociální práci neměl převyšovat direktivní přístup. Bohuţel z vlastní praxe znám některé jednotlivce, kteří by se měli zamyslet nad svou vykonanou prací. Mohou být v určitých sluţbách zaměstnaní přes dvacet let, ale pokud tuto práci nemají „v krvi“, nedělají ji dobře a velmi často trpí syndromem vyhoření. Coţ samozřejmě pociťují i sami uţivatelé.
25
Matoušek, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-548 -2. (s. 11). Řezníček, Ivo. Metody sociální práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80-85850-00 -1. (s. 22). 27 Matoušek, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-548 -2. (s. 46). 28 Havrdová, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999. ISBN 80-902081-8 -5. 29 Úlehla, Ivan. Umění pomáhat.Praha: Slon, 1999. ISBN 80-85850- 69-9. (s. 117). 26
20
2.3 Úloha měst a obcí v sociální službách „Povinnost komunitě plánovat by měla být zákonem stanovena pro všechny obce. Komunitní plánování je klíčem k tomu, aby se k lepšímu měnila role obcí v systému sociálních sluţeb. V komunitním plánování se zohlední především místní podmínky a potřeby sociálních sluţeb. Společně s přechodem kompetencí obcí v sociálních sluţbách je však nutné zajistit způsob financování, neboť jde pro většinu obcí vlastně o novou působnost“.30 Jak jsem jiţ v úvodu mé práce psala, komunitního plánování jsem se účastnila jiţ v roce 2006 a v letošním roce se jiţ aktivně podílím na navazující komunitní plánování v našem městě. Věřím, ţe toto přispěje ke zkvalitnění sociálních sluţeb a sociální práce vůbec.
2.3.1 Pohled na finanční stránku sociálních služeb Lipnického regionu. Čerpala jsem ze střednědobého plánu komunitního plánování, kterého jsem se jak jsem jiţ psala také aktivně účastnila. Tento střednědobý plán byl vypracován pro rok 2007/2011, některé informace se jistě budou jiţ lišit, ale nové výzkumné šetření budeme vypracovávat aţ v letošním roce v navazujícím komunitním plánování pro rok 2012/ 2016. Tyto informace jsou ale pro moji práci důleţité. Finanční stránka je jednou z nejdůleţitějších stránek ke kvalitnímu vykonávání sociálních sluţeb, a kvalita sociálních sluţeb je cílem v mé bakalářské práci - zjistit kvalitu sociálních sluţeb zaměřenou na seniory v našem regionu. „Dotace z města do kategorie seniorů vykazuje poměrně jasné výkyvy. Vzhledem k tomu, ţe se v posledních letech objevují dva trendy – nárůst počtu uţivatelů v této oblasti a současně pokles dotací, povaţujeme za uţitečné stabilizovat financování v této oblasti.
30
Schlesinger, Petr. Úloha měst a obcí v sociálních službách. ročník. 13. Tábor: Sociální sluţby, APSS ČR, 1/2011. ISSN 1803-7348.
21
Graf č. 1 Dotace z města Lipník nad Bečvou na jednoho klienta 20 000,00 Kč 15 000,00 Kč
17 564,49 Kč 16 952,38 Kč 13 000,00 Kč 13 491,89 Kč
12 735,63 Kč
10 000,00 Kč
1. Senioři
5 000,00 Kč Kč
-
2001
2002
2003
2004
2005
Finanční spoluúčast klienta má v posledních letech klesající charakter. Trend vykazuje tendenci k dalšímu poklesu nebo stabilizaci spoluúčasti.
Graf č. 2 Finanční spoluúčast klienta - na jednoho klienta
5 000,00 Kč 4 000,00 Kč
3 928,36 Kč
4 353,83 Kč
4 600,65 Kč 3 663,91 Kč 2 959,87 Kč
3 000,00 Kč
1. Senioři
2 000,00 Kč 1 000,00 Kč -
Kč 2001
2002
2003
2004
2005
Následující graf ukazuje kolik financí bylo vynaloţeno v jednotlivých letech v přepočtu na jednoho klienta (tedy jakou průměrnou částkou byl dotován jeden klient na Lipnicku). Opět zde lze sledovat od roku 2004 mírný pokles.
22
Graf č. 3 Finance celkem - na jednoho klienta 25000
22165,1458322188,45421 18498,99856 20000 16928,4687517846,61622 15000
1. Senioři
10000 5000 0 2001
2002
2003
2004
2005
Souhrnné finance (celkem u všech sledovaných zdrojů – samospráva, uţivatelé, jiné zdroje ) kaţdý rok rostly a s velkou pravděpodobností budou dále narůstat. Protoţe však počet uţivatelů rostl rychleji neţ růst financí (který má v současnosti klesající charakter), souhrnné finance na jednoho uţivatele měly klesající tendenci a trend předpovídá jejich další pokles.
Graf č. 4
Finance celkem 6 437 652 Kč 7 000 000 Kč 6 057 448 Kč R2 = 0,9152 6 000 000 Kč 4 255 708 Kč 5 000 000 Kč 3 301 624 Kč 4 000 000 Kč 3 250 266 Kč 3 000 000 Kč 2 000 000 Kč 1 000 000 Kč - Kč 2001 2002 2003 2004 2005
1. Senioři Lineární (1. Senioři)
23
Tabulka č. 1 Finance celkem Senioři
Finance celkem
2001
2002
2003
2004
3 250 266 3 301 624 4 255 708 6 057 448
2005 6 437 652
Vzhledem k uvedeným číslům lze odvodit následující: Jednotlivý uţivatel je dotován stále se sniţující částkou
Sluţby jsou proto buď méně kvalitní nebo jsou více vyuţívány rezervy u jednotlivých poskytovatelů“. 31
2.4 Kvalita sociálních služeb Cílem mé diplomové práce bude shromáţdění všech poznatků o kvalitě práce v sociálních sluţbách, dostupnosti sociálních sluţeb. Zajímám se o práci se seniory jak ţijících se svou rodinou, tak i ţijících v zařízení pro seniory. Chci zjistit, zda jsou senioři spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb. „Kvalitu sluţeb je moţné garantovat tím, ţe bude prověřena podle definovaných - nejlépe měřitelných – parametrů“.32 Kvalita sluţeb je hodnocena dle Standardů kvality sociálních sluţeb. Tyto má kaţdá organizace zpracovány dle svých zavedených pravidel. V naší organizaci proběhla v loňském roce inspekce kvality sociálních sluţeb, inspektory jsme
byli
ohodnoceni
bodovým
ohodnocením.
Získali
jsme
78%
bodů
ze 100% moţných. Sice jsme neprošli inspekcí kvality sociálních sluţeb, ale byli jsme asi třetí nejlepší v Olomouckém kraji v roce 2010. Na tvoření standardů kvality sociálních sluţeb se podílejí všechny pracovnice v přímé péči, coţ svědčí o tak vysokém hodnocení. Nyní jiţ máme veškeré chyby odstraněny. Ale standardy jsou velmi „ţivý materiál“, kaţdá změna v organizaci se musí změnit i ve standardech kvality. Ovšem „klientova
představa o přiměřené sluţbě nemusí souhlasit
s představou poskytovatelů a organizátorů sluţeb. Klient můţe být s programem nespokojený proto, ţe jsou jeho přání nereálná“.33 Chci zjistit jak jsou obyvatelé Lipnicka spokojeni se sluţbami, které znají v našem regionu. Proto nejdříve napíši něco o našem regionu, abych jej trochu přiblíţila.
31
Mikešová, Gabriela. Lipník nad Bečvou – Komunitní plánování – Střednědobý plán 2007/2011. Přerov: 2007, ISBN 978-80-86902-52-4. 32 Matoušek, Oldřich. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9.(s. 125). 33 Matoušek, Oldřich. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9.(s. 154).
24
3. Základní sociodemografické ukazatele 3.1 Základní charakteristika oblasti „Poloha: Jihovýchodní část Olomouckého kraje Rozloha: 11 857 ha Počet obyvatel: k 31.12.2005 zde trvale ţilo 15 333 obyvatel Okres: Přerov Kraj: Olomoucký Region: Severomoravský Mapka:
Správní území města Lipník nad Bečvou, jako obce s rozšířenou působností, je vymezeno územím 14 obcí: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Lipník nad Bečvou je starobylé
25
město leţící uprostřed Moravské brány, na jedné straně se nad městem vypínají Oderské vrchy, na straně opačné Hostýnské vrchy s majestátným hradem Helfštýnem,
který
patří
mezi
nejrozsáhlejší
hrady
ve
střední
Evropě
a kde se kaţdoročně pořádá například proslulé mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací, jedinou v okrese Přerov a po Olomouci druhou v Olomouckém kraji“.34 3.1.1 Dostupnost sociálních služeb zaměřené na seniory a zdravotně postižené občany Sociální sluţby jsou potřebným občanům oblasti Lipnicka poskytovány dvěma subjekty, coţ znamená, ţe přímo v místě bydliště není nabídka příliš široká a občané musí sluţby vyhledávat jinde. Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace adresa: Souhradní 1393, Lipník nad Bečvou příspěvková organizace zřízená Městem Lipník nad Bečvou, nabízí pečovatelskou sluţbu, ubytování v domech s pečovatelskou sluţbou, ubytování znevýhodněným občanům v ubytovně Venedik 1426, dále pak kadeřnické sluţby, praní prádla, ubytování pro návštěvy obyvatel domů s pečovatelskou sluţbou Oblastní charita Lipník nad Bečvou adresa: Novosady 156, Lipník nad Bečvou nestátní nezisková organizace zřízená zřizovacím dekretem olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, nabízí terénní sluţbu - Charitní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba (CHOPS) a dobrovolné sluţby charitního šatníku a poradny pro bezradné, prodej výrobků chráněných dílen a sociálních ústavů, výjezdy na poutní místa se staršími a těţce se pohybujícími lidmi, Tříkrálová sbírka (pomoc rodinám a lidem v nouzi).
34
Mikešová, Gabriela. Lipník nad Bečvou – Komunitní plánování – Střednědobý plán 2007/2011. Přerov:
2007, ISBN 978-80-86902-52-4.
26
4. Pečovatelská služba Lipník nad Bečvou Z výše psané kapitoly jasně vyplývá, ţe sociálních sluţeb v našem regionu není mnoho, jiţ nyní proto mohu říci, ţe s kvalitou sluţeb senioři mnoho spokojeni nejsou, ale to budu zjišťovat a následně zkoumat v empirické části mé práce. Chci přiblíţit jednu ze sociálních sluţeb v našem regionu, která je mi důvěrně známá, jelikoţ jak jsem jiţ psala, zde pracuji jako vedoucí pečovatelské sluţby. Podle Řezníčka35 je pečovatelská činnost určitou výjimkou v sociálních sluţbách a to hlavně v péči o seniory. Tato práce vyţaduje komplexnější přístup k uţivateli. „Pečovatelská sluţba je ošetřena v zákoně o sociálních sluţbách 108/2006 Sb., § 49“. 36 „Pečovatelskou sluţbu poskytují obce a okresní úřady těţce zdravotně postiţeným občanům a seniorům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další ţivotní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Dále se pečovatelská sluţba poskytuje občanům v jejich domácnostech včetně domácnosti v domech s pečovatelskou sluţbou, v zařízeních pečovatelské sluţby. Tyto sluţby se poskytují za plnou úhradu, podle přílohy. Poskytuje se bezplatně účastníkům odboje a pozůstalým manţelům (manţelkám) po účastnících odboje starším 7O let. Ve zvlášť odůvodněných případech s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu nebo sociálním poměrům můţe být poskytnuta pečovatelská sluţba bezplatně účastníkům odboje a pozůstalým manţelům (manţelkám) po účastnících odboje, kteří nedosáhli věk 70 let“.37 4.1 Domy s pečovatelskou službou (DPS) Vím, ţe dle zákona 108/2006 o sociálních sluţbách máme poskytovat byty v DPS pouze lidem, kteří jsou schopni se o sebe postarat.38 My jim máme pouze pomoci v některých úkonech daných naším sazebníkem. Ve velké většině obyvatelé DPS sluţeb pečovatelské sluţby ještě delší dobu nevyuţije. Dům s pečovatelskou sluţbou je v podstatě obytný dům, kde zajišťujeme péči lidem, kteří ji potřebují. Bohuţel ve většině případů jsou byty obývány lidmi, kteří péči nepotřebují a nastěhováním do DPS vyřešili svůj bytový problém (např. uvolnili svůj 35
Řezníček, Ivo. Metody sociální práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80-85850-00 -1. Zákon 108/2006 o sociálních sluţbách a ním související předpisy. 37 Zákon 108/2006 o sociálních sluţbách a ním související předpisy. 38 Zákon 108/2006 o sociálních sluţbách a ním související předpisy. 36
27
byt rodině apod.). Ze sto padesáti obyvatelů bytů v DPS má uzavřenou smlouvu s pečovatelskou sluţbou pouze šedesát uţivatelů. Jedna s věcí, která by se měla do budoucna určitě změnit je ta, ţe přidělení bytů do DPS by mělo být uloţeno na vedení pečovatelské sluţby. V dnešní době toto řeší odbor sociální na MěÚ Lipník nad Bečvou s tím, ţe návrhy odboru jsou schvalovány Radou města. Tím pádem ve většině případů dostane byt v DPS osoba, která jej akutně nepotřebuje.
4.2 Sociální služby, příspěvková organizace, Pečovatelská služba, terénní, pobytová, Souhradní 1393, 751 31 Lipník nad Bečvou
„Dům s pečovatelskou sluţbou byl postaven v roce 1985 a v roce 1995 byl koridorem připojen nový dům, protoţe kapacita stávajícího domu s PS nedostačovala. Prostředí a podmínky zařízení odpovídají kapacitě, charakteru sluţeb a potřebám uţivatelů. Zařízení pečovatelské sluţby pro seniory dbá na to, aby byly plněny všechny platné obecně závazné normy související s poskytováním sociálních sluţeb. Prostředí a vybavení zařízení zejména bezbariérovost, moţnost soukromí, sociální zařízení, světelná a tepelná pohoda, kompenzační zařízení a pomůcky odpovídají kapacitě, charakteru poskytované sluţby a potřebám a zájmům našich uţivatelů. Dům s pečovatelskou sluţbou umoţňuje seniorům a zdravotně postiţeným občanům setrvat co moţná nejdéle v jejich přirozeném prostředí a ţít běţným způsobem ţivota. Dům s pečovatelskou sluţbou poskytuje svým obyvatelům ubytování v bytech zvláštního určení a sluţby. Bytovou jednotku si kaţdý obyvatel vybaví vlastním nábytkem dle potřeby. Mnoţství nábytku přizpůsobí velikosti bytové jednotky. Sluţby zahrnují - dodávku tepla, dodávku studené a teplé vody, úklid společných prostor, osvětlení společných prostor, uţívání výtahu, vybavení bytové jednotky společnou televizní anténou. Kromě ubytování a s tím související sluţby, jsou obyvatelům poskytovány další sluţby za úhradu. Aktuální ceník placených sluţeb je k dispozici u vedoucí pečovatelské sluţby. Péči o uţivatele pečovatelské sluţby zajišťuje 9 pracovnic 28
v přímé péči. Na pravidelných poradách - minimálně 1x týdně jsou rozděleny úkoly, které vycházejí z poţadavků a cílů jednotlivých uţivatelů. Součástí poskytování pečovatelské sluţby je sluţba střediska osobní hygieny, kam dochází zájemci o tuto sluţbu dle jejich potřeby, tato sluţba je také hrazena. Převáţně se jedná o uţivatele z řad obyvatel, kteří nemají doma vyhovující sociální zázemí. Posláním pečovatelské sluţby je umoţnit seniorům, zdravotně postiţeným občanům proţít důstojné stáří v jejich původním prostředí, co nejblíţe své rodině. Protoţe oni sami, vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu jiţ nejsou schopni obstarat své základní ţivotní potřeby, umoţní jim pečovatelská sluţba setrvat v původním domově a tím proţít důstojné stáří. Pečovatelská sluţba je poskytována jednak v domácnostech uţivatelů, jednak v domě s pečovatelskou sluţbou. Dům s pečovatelskou sluţbou Souhradní 1393 má kapacitu 48 bytů, z toho je 46 bytů jednolůţkových a 2 byty dvoulůţkové, které jsou pronajímány manţelským dvojicím. Společenskou místnost v suterénu DPS mohou obyvatelé vyuţít ke sledování televize, posezení u kávy apod. Společenskou místnost lze vyuţívat také k individuálnímu cvičení. Dále si mohou uţivatelé DPS půjčit knihy v naší knihovně. Jídelna dole v přízemí slouţí zejména k pořádání tradičních a větších kulturních akcí, ke schůzové činnosti. Pravidelně 1x za 14 dnů je zde pořádána tzv. Akademie III. věku, kde probíhají přednášky, rehabilitační cvičení, promítání videokazet, jsou zde organizovány zájezdy. Dům
s pečovatelskou
sluţbou
-
nové
ubytování
obyvatel
je
zajištěno
v jednopokojových obytných jednotkách, manţelské dvojice jsou ubytováni ve dvoupokojových obytných jednotkách. Pokoje jsou vybaveny vestavěnou skříní, kuchyňskou linkou, elektrickým sporákem, garnyţí, společnou televizní anténou. Kaţdá obytná jednotka má samostatnou koupelnu a WC, má nainstalovány vodoměry na teplou a studenou vodu. Obytná jednotka má také samostatné měření el. energie, nainstalovaný elektroměr je majetkem elektrárny. Dům s pečovatelskou sluţbou Zahradní 13935 má kapacitu 68 lůţek, z toho pouze 8 je dvoulůţkových, které vyuţívají manţelské dvojice a 52 bytů je jednolůţkových. Pro rodinné příslušníky, kteří navštěvují rodiče, případně přátele, je k dispozici v pobytovém zařízení kompletně vybavený pokoj, který mohou při návštěvách uţívat.
29
Zdravotní péči zajišťuje lékař, který ordinuje 2x týdně, mimo ordinační dobu ke moţné kontaktovat personál k přivolání lékařské sluţby. Aktivní ţivot v pobytové sluţbě a jeho zapojení do společenského dění. Po celý školní rok je moţné se aktivně zapojit tzv. Akademie III. věku, kterou pro organizace zajišťuje smluvně další příspěvková organizace ve městě Středisko volného času. Mimo to se uţivatelé mohou zapojit do činnosti klubu důchodců, do svazu zdravotně postiţených ALFA HANDICAP. Dále jsou uţivatelé informování letáčky na nástěnkách o vystoupení jak profesionálních souborů, tak amatérských hudebních a tanečních skupin. Od roku 2010 máme nově zaregistrovanou sluţbu a to Lipenský klub „Pohoda“, kam obyvatelé i senioři z terénu přichází kaţdé dopoledne od pondělí do pátku vţdy v 09:00 – 11:00 hod. Zde jsou pro seniory pořádány různé aktivity např. „Klubíčko“ – zde vytváří různé rukodělné výrobky, kaţdé úterý zde máme „Kavárničku“, kde si senioři mohou koupit kafe, čaj, zákusek, chlebíček. Také zde pořádáme „Literární klub“, jsou to předčitatelské sluţby, kaţdých čtrnáct dnů jiné téma. Také si mohou uţivatelé přijít zacvičit, nebo jen tak si popovídat. Posláním pobytové sluţby je umoţnit seniorům, zdravotně postiţeným občanům setrvat co moţná nejdéle v jejich přirozeném prostředí a ţít běţným ţivotem. Umoţňuje jim proţít aktivní a důstojné stáří v zařízení domácího typu. Prostory v zařízení jsou čisté, upravené, bez biologických či chemických zápachů. DPS vytváří podmínky pro to, aby prostory pro poskytování sluţeb odpovídaly platným obecně závazným normám. Pravidla jsou všeobecně známa personálu i uţivatelům. Jsou vypracována písemně a jsou dostupná personálu i uţivatelům ve formě adekvátní jejich komunikačním dovednostem. Zařízení odpovídá svým charakterem, umístěním, ţivotnímu stylu uţivatelů, kteří sluţby uţívají. Pracovníci v přímé péči, kteří pečují o uţivatele jsou všichni odborně vzděláni. Zařízení má stanovenou strukturu a počet pracovních míst, kvalifikační poţadavky osobnostní a morální předpoklady zaměstnanců. Organizace zajišťuje profesní rozvoj jednotlivých pracovníků, tito mají moţnost prohlubovat své znalosti a dovednosti, tak, aby kvalitně a zodpovědně splnili poţadavky uţivatelů.
30
Foto č. 1 Dům s pečovatelskou službou
4.2.1
Poslání pečovatelské služby
Pečovatelská sluţba umoţňuje seniorům a zdravotně postiţeným občanům proţít důstojné stáří a v jejich původním prostředí, co nejblíţe své rodině. Protoţe oni sami, vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu jiţ nejsou schopni obstarat své základní ţivotní potřeby, umoţní jim pečovatelská sluţba setrvat v původním domově a tím proţít důstojné stáří. Cílem pečovatelské sluţby
kvalitní bydlení
pomoc při péči o osobní hygienu a osobní potřeby
moţnost stravování
pomoc při udrţování a zajišťování chodu domácnosti
spolupráce s rodinou
podporu při zvýšení orientace ve vlastních právech a povinnostech
podporu ve vyuţívání vlastních přirozených sil
základní zdravotní péči
moţnost aktivizace fyzických a psychických sil
donášku stravy, pomoc při chodu domácnosti
doprovod k lékaři
na úřady
31
Cílová skupina pečovatelské sluţby - Senioři nad 65 let věku, kteří mají sníţenou soběstačnost v základních ţivotních dovednostech z důvodu zdravotního postiţení. Senioři, zdravotně a tělesně postiţení občané, kteří mají sníţenou soběstačnost v základních ţivotních dovednostech. Další cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi předškolního věku, jestliţe rodiče nebo osoby odpovědné za jejich výchovu nemohou zabezpečit jejich péči pro váţné překáţky. Foto č. 2 Pokoj pro uživatele DPS
Principy sociálních sluţeb zachycují a vyjadřují hodnoty, kterými se řídí pracovníci při práci s uţivateli a při poskytování sluţeb. Principy jsou obsaţeny v Etickém kodexu sociálních sluţeb, který je vypracovaný a je součástí vyjádření kultury v níţ pracovníci pracují a uţivatelé pobytové i pečovatelské sluţby v ní ţijí. V souladu s všeobecně uznávanými principy se ve sluţbách odráţí zejména následující hodnoty:
dodržování práv uživatelů - uţivatelé jsou v nevýhodném postavení vůči zařízení a jeho pracovníkům, zařízení usiluje o vytvoření podmínek, v nichţ uţivatelé sluţeb mohou svá práva naplňovat.
respektování volby uživatelů - zařízení vytváří podmínky, v nichţ se uţivatelé sluţeb mohou cítit důstojně, rozhodovat se s porozuměním důsledků svého rozhodnutí.
individualizace podpory - sluţby jsou „šity na míru“ jednotlivých uţivatelů. Jsou dodrţovány individuální plány uţivatelů.
32
zaměření na celek - na situaci uţivatele sluţeb se pohlíţí v souvislostech, nikoli jen na dílčí aspekty. To znamená, ţe je důleţité spolupracovat s rodinou uţivatele, s jinými organizacemi, či jinými institucemi.
flexibilita - pobytové i pečovatelské sluţby se pruţně přizpůsobují potřebám uţivatelů, nikoli uţivatelé potřebám pracovníků, zaběhaným způsobům práce a reţimu zařízení.
Zájemce o sluţbu je před uzavřením dohody seznámen se všemi podmínkami poskytování sluţby. Pracovník zařízení zjišťuje, co zájemce od sluţby očekává, a pak společně formulují, jakým způsobem bude poskytovaná sluţba dohodnuté cíle naplňovat. Je tedy důleţité, aby pracovník získal veškeré informace od zájemce, tedy jaké sluţby bude zájemce poţadovat od organizace, aby byly jeho potřeby maximálně uspokojeny. Zařízení na základě vnitřních pravidel aktivně informuje zájemce o nabízené sociální sluţbě a o všech povinnostech, které pro něj z dohody o poskytování sluţby vyplývají, včetně podmínek, způsobu poskytování sluţby a její ceny. Rozsah poskytovaných sluţeb je podmíněn finančními moţnostmi organizace. Některé úkony jako např. dohled a doprovod budou poskytovány podle moţností organizace. Pokud nejsou schopni z finančních či časových důvodů uspokojit poţadavky uţivatele v ţádaném rozsahu, zprostředkují mu kontakt s jinou organizací nebo osobou, která obdobné sluţby poskytuje. Při sjednávání sluţeb s ţadateli je nepřípustná jakákoliv diskriminace v oblasti zdravotního stavu, národnosti, náboţenství, sexuální orientace, ekonomického zázemí apod. Jediným kriteriem jsou poţadavky ţadatele a moţnosti poskytovatele sluţeb. Příslušný pracovník zařízení dohodne se zájemcem o sluţbu, jaké osobní cíle bude sluţba naplňovat, a jaká bude konkrétní forma, průběh, podmínky a rozsah poskytovaných sluţeb. Čili pracovník zjistí aktuální situaci a potřeby zájemce v oblasti poskytování sluţby, aby mohl odhadnout, zda a jak sluţba zařízení můţe naplnit potřeby uţivatele. Téţ musí být stanovený cíl, který obsahuje konkrétní údaje např. termíny, místa, dovednosti, moţnosti a jejich dosaţení, které budou sluţbou sledovány. Osobní cíle vycházejí z moţností a schopností zájemce o sluţbu. Sociální a zdravotní diagnóza a omezení z ní plynoucí jsou uplatňovány zejména ve fázi, kdy je plánován způsob dosaţení stanoveného cíle, připravovaná strategie omezení rizik. Je důleţité, aby uţivatel 33
a jeho diagnóza, která byla stanovena v předchozím zařízení, nebo jeho praktickým lékařem, neslouţila ke stanovení osobních cílů sluţby, ba právě naopak. Zařízení má ve vnitřních řádech stanoveno, za jakých podmínek je takto stanovená diagnóza přezkoumávána. Informace o sluţbě jsou zájemci o sluţbu poskytovány s ohledem na jeho situaci a moţnosti vnímat a chápat takovým způsobem, a v takovém rozsahu, aby zájemce o sluţbu poznal, zda sluţba naplňuje jeho potřeby a mohl se tedy rozhodnout, zda ji vyuţije či nikoli. Pojem informované rozhodnutí je míněno takové rozhodnutí, se kterým je zájemce o sluţbu ve vnitřní shodě, z něhoţ je patrné, ţe uţivatel za pouţití vhodných forem podpory komunikace porozuměl všem důleţitým bodům jednání a kdy je patrné, ţe uţivatel rozumí důsledkům alternativ, které jsou k dispozici. Úkolem pracovníka tedy je hledat optimální způsob dorozumívání se s uţivatelem, jeho formu délku, jazyk. Pracovník se musí přizpůsobit dorozumívacím moţnostem zájemce. Je-li třeba, musí si opatřit tlumočníka do znakové řeči apod. Pracovník je odpovědný za to, aby udělal vše proto, aby oficiální úřední formality byly pro uţivatele srozumitelné. Přitom musí zajistit věrohodnost naplnění těchto formalit. Stejně jako odpovídá za to, ţe formality jsou zájemci předloţené v přiměřené a jemu srozumitelné podobě. Nabídka sluţeb svou formou odpovídá zejména komunikačním dovednostem cílové skupiny uţivatelů. Komunikační schopnost personálu odpovídá cílové skupině uţivatelů. Stanovený zástupce zařízení a uţivatel uzavírají dohodu o poskytovaní sluţby“. 39 4.2.2 Pečovatelská služba pro seniory „Pečovatelská sluţba je zaváděna na základě šetření vedoucí pečovatelské sluţby, upozornění ze strany institucí/ zdravotního střediska, městského úřadu/, popřípadě na ţádost rodiny, či samotného uţivatele. Zájemce o sluţbu je kontaktován vedoucí pečovatelské sluţby, která ho seznámí se všemi podmínkami poskytování sluţby, včetně rozsahu, způsobu poskytování sluţby, s posláním organizace a v neposlední řadě s její cenou. Vedoucí pečovatelské sluţby uţivatele navštíví, probere s kaţdým zájemcem o sluţbu, jaké jsou jeho osobní cíle, co od sluţby očekává a na základě toho zformují konkrétní formu a průběh sluţby.
39
Interní záznamy. Sociální služby – Pečovatelská služba. Lipník nad Bečvou: 2010/2011.
34
Zařízení stanoví pravidla pro odmítnutí zájemce o sluţbu z důvodu nedostatečné kapacity, či nesplnění rozhodujících kritérií pro cílovou skupinu uţivatelů. Vnitřní pravidla stanovují, jaké jsou podmínky pro odmítnutí a jak při tom postupovat. S tím jak roste snaha respektovat uţivatele a jejich specifika, nabývá jednání se zájemci o sluţbu stále většího významu. Jednání se zájemcem je klíčem k budoucí spolupráci. Setkání s tím, jak se sluţba vůči uţivateli prezentuje je obvykle rozhodující pro vztah, který si k ní zájemce vybuduje. Jednání se zájemcem o sluţbu je rozhovor, v němţ se mísí prvky pomáhající a podpůrné s prvky kontrolními a posuzujícími. Pracovník potřebuje mít zkušenost v zacházení s nimi a v jejich vzájemné vyvaţování. Při prvním kontaktu s uţivatelem se musí jak pracovník tak i uţivatel shodnout na cíli, tedy potřebách, které uţivatel vyţaduje po organizaci, a které je organizace schopna uspokojit. Dále je potřeba dodrţet formu rozhovoru, tedy je potřeba, aby zájemce všem informacím rozuměl. Místo jednání je velmi důleţité, můţe komunikaci se zájemcem usnadnit, nebo naopak být příčinnou nezdaru. Čili zájemce se musí cítit v místnosti, kde se bude rozhodovat o svých potřebách bezpečně, bez stresujících vlivů, tedy příjemně. Po sepsání dohody, kde jsou sepsány osobní cíle uţivatele, začnou být sociální sluţby poskytovány. V průběhu času se začnou objevovat nové skutečnosti, které upřesňují osobní cíle uţivatele, a podle kterých se organizace řídí. Sociální sluţby jsou uţivateli poskytovány na základě uzavřené dohody o poskytovaní sluţby. Dohoda stanoví všechny důleţité aspekty poskytování sluţby včetně osobního cíle, který má sluţbu naplňovat. Uzavření dohody je moţné na základě jednání mezi zařízením a zájemcem o sluţby, a to tehdy, jestliţe se ukáţe, ţe zájemce i zařízení mají společný zájem, čili ţe zařízení je schopno napomoci naplnění potřeb zájemce a zájemce akceptuje podmínky poskytování těchto sluţeb. Dohody o poskytování sociální sluţby jsou uzavírány v současném platném právním prostředí na základě dobrovolnosti, a to jak poskytovatele, tak uţivatele. Souhlas uţivatele s uzavřením dohody se tedy nemůţe stát podmínkou pro poskytnutí sluţby. Určené místo a doba, během níţ je sluţba poskytována, odpovídají potřebám uţivatelů. Pečovatelská sluţba Lipník nad Bečvou je umístěna na dostupném místě pro všechny uţivatele. Pro ty, kteří jiţ sluţby uţívají, i pro ty uţivatele, kteří se nad sluţbou rozmýšlejí. Organizace je plně bezbariérová, tudíţ dostupná pro všechny. Téţ poskytují sluţby
35
v terénu, (rozváţejí nákupy, obědy, zajišťují úklid apod.). Poloha zařízení zajišťuje blízkost zdravotního zařízení, návštěvy centra města, obchodního a kulturního centra. Sluţby poskytují po celý rok, k dispozici jsou v pracovní dny od 6.30 hod. do 15.00 hod. V případě potřeby uţivatele je moţné dohodnout pečovatelskou sluţbu i v jiném časovém, jemu přijatelném horizontu. Organizace má zájem tyto sluţby i nadále zajišťovat a rozšiřovat. Změna věkové struktury obyvatelstva a zvyšování podílu starších osob v populaci jsou fakta, která se dotýkají celé České republiky. Jde o demografické posuny, které sledují téţ v Lipníku nad Bečvou a oblasti Lipnicka. Proto chtějí, aby se spektrum sluţeb rozrůstal. Jejich záměrem je pomoci uţivatelům, tedy udrţet seniora co nejdéle v domácím prostředí, důleţité je tedy nabídnout moţnost domácí péče aţ do domu. Sluţby umoţňují seniorům a zdravotně postiţeným občanům setrvat co moţná nejdéle v jejich přirozeném prostředí, usnadnit jim ţivot ve stáří či nepříznivé situaci a ţít běţným způsobem ţivota, na který jsou zvyklí. Jejich posláním je poskytovat kvalitní sociální sluţby v širokém rozsahu a to nejen občanům města, ale i spádových obcí. Dům s pečovatelskou sluţbou ve městě pak nabízí relativně samostatné bydlení v garsoniérách. Terénní sluţby jsou zaměřeny na konkrétní individuální potřeby jednotlivých občanů s cílem zabezpečit jim plnohodnotný ţivot a pomoci jim zachovat přirozené sociální vazby a ţivotní návyky. Organizace má písemně definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální sluţby, a postup při jejich řešení. Zaměstnanci jsou seznámeni s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří podmínky, aby zaměstnanci byli schopni stanovené postupy pouţít. Samozřejmě i uţivatelé jsou s tímto postupem seznámeni. Zařízení má vypracována pravidla, jak postupovat v případě mimořádných událostí - pravděpodobných i méně pravděpodobných (poţár, agrese zevnitř nebo zvnějšku, záchvat nebo úmrtí uţivatele, povodně a jiné ţivelné události). Jsou zde vypracované poţární poplachové směrnice, které lze přiměřeně pouţít i při jiných mimořádných událostech neţ je poţár. Organizace vlastní evakuační plán. Jsou vyvěšeny plány únikových cest a označeny únikové východy. Pravidelně se provádí proškolování pracovníků. Provádějí se cvičení poţárního poplachu s evakuací. V zařízení jsou osoby s odpovědností a pravomocí rozhodovat
36
při případné mimořádné události a všichni zaměstnanci i uţivatelé vědí, kdo to je, (vedoucí pečovatelek apod.). Forma poskytované sluţby je terénní. 4.2.3 Popis současného stavu organizace Organizace Sociální sluţby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace zabezpečuje v souladu se zřizovací listinou tyto základní činnosti:
Základní sociální poradenství
-
jde o základní činnost, kterou jsou povinni poskytovatelé sociálních sluţeb zajistit dle zákona o sociálních sluţbách, a to bezplatně.
-
zdroje financování: dotace z rozpočtu města, dotace MPSV
Pečovatelskou službu -
posláním pečovatelské sluţby je umoţnit seniorům a občanům s chronickým onemocněním nebo zdravotním postiţením setrvat co moţná nejdéle v jejich přirozeném prostředí a ţít běţným způsobem ţivota. Cílem pečovatelské sluţby je podpora člověka, který se ocitl v nepříznivé sociální situaci v začlenění nebo znovu začlenění do běţného způsobu ţivota nebo zabránění jeho vyloučení ze ţivota společnosti.
Podrobnější
cíle
pečovatelské
sluţby
jsou
pak
rozpracovány ve standardu č. 1, který má organizace zpracovaný. -
zdroje financování: úhrada od uţivatele sluţby, dotace z rozpočtu města, dotace MPSV
Poskytování ubytování osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci
-
jde o poskytování ubytování osobám, které se ocitly v momentální tíţivé bytové a sociální situaci, sluţba by měla mít dočasný charakter.
-
zdroje financování: úhrada za ubytování od ubytovaných a náklady s tím spojené, dotace z rozpočtu města.
Provozování domů s pečovatelskou službou
-
jde o zajištění provozování a správy domů s pečovatelskou sluţbou. Domy s pečovatelskou sluţbou jsou na Zahradní 1335 a Souhradní 1393. Provozování domů s pečovatelskou sluţbou má úzkou souvislost s poskytováním pečovatelské sluţby.
37
-
zdroje financování: nájemné a sluţby s tím spojené, dotace z rozpočtu města, dotace MPSV
Poskytování
ubytování
návštěvám
nájemců
bytů
v domech
s pečovatelskou službou -
nejde o sluţbu sociální péče, ubytování je poskytováno za úhradu ve výši skutečných nákladů
Praní prádla subjektům spadajícím do působnosti zřizovatele
-
jde o sluţbu sociální péče, zdroje financování: úhrada od uţivatele, dotace z rozpočtu města“.40
Pracuji v této organizaci skoro pět let. Jsem ráda, ţe mám takové zaměstnání, které mě naplňuje. Zároveň, ale vím, ţe je i v naší organizaci co zlepšovat. Byla bych ráda, kdyby se byty v DPS přidělovaly v rámci vedení sociálních sluţeb a to potřebným lidem. Dále vím, ţe byty v DPS nejsou plně funkční pro seniory a zdravotně postiţené občany. Zejména koupelny, které nejsou zcela bezbariérové. Tyto koupelny ztěţují ţivot jak obyvatelům DPS, tak i pracovnicím v přímé péči, které uţivatelům PS pomáhají při jejich hygieně. Za tu dobu co pracuji v sociálních sluţbách pociťuji spoustu negativ jak na stavbu obou DPS, tak i na chod pečovatelské sluţby. Bohuţel jsme příspěvková organizace, která je odkázaná na zastupitele města, kteří sociálním sluţbám nejsou příliš nakloněni. Takţe „bojujeme“ o kaţdou finanční podporu a nejen o ni. Také přístup některých pracovnic není v pořádku. Bohuţel máme v naší organizaci zaměstnané tři „uklizečky“, které zde mají v podstatě hlavní slovo. Nejsou vzdělány jako pracovnice v přímé péči, tudíţ nemají ţádné sluţby uţivatelům PS poskytovat. Tyto ale poskytují a ne zadarmo, pečovatelská sluţba tím přichází o zisk. Bohuţel toto nejsem schopna ovlivnit, protoţe toto je v kompetenci paní ředitelky, pod jejichţ vedením pracuji i já. Ona tuto problematiku nevidí a nechce ani řešit. Proto vznikla rivalita mezi „mými“ děvčaty (pracovnice přímé péče), které mám v kompetenci já a mezi „úklidovými pracovnicemi“, které má v kompetenci paní ředitelka. Máme stále více klientů, ale pracovnic v přímé péči máme velmi málo. Je velký problém vše potřebné skloubit do osmihodinové pracovní doby – tu si myslím je také třeba prodlouţit, aby byla kvalita sociálních sluţeb zlepšena. Proto nelze kvalitně
40
Interní záznamy. Sociální služby – Pečovatelská služba. Lipník nad Bečvou: 2010/2011.
38
plnit úkoly, které se snaţíme vykonávat. Na pracovnice v přímé péči se „valí“ stále více práce s uţivateli, kteří potřebují stále více péče. Ať se snaţím, jak chci a práci rozděluji spravedlivě, jsou děvčata po kaţdé pracovní době unaveny, a to je čeká ještě spousta práce doma, jak s dětmi, tak vůbec v domácnosti. Tato práce bohuţel není spravedlivě hodnocena. Sociální oblast je v rámci státu velmi obcházena, ale jednou bude péči potřebovat kaţdý z nás, protoţe „a to je největší spravedlnost na světě – stárneme všichni stejně“. Mohu posoudit jaké problémy jsou v naší organizaci a jaké jsou v dalších organizacích a to díky souvislým praxím, které jsem absolvovala v různých městech v rámci studia VŠ. Vím, ţe někde mají pečovatelky vše potřebné k vykonávání své práce a tím je pak také vidět, ţe jejich práce je kvalitní a uţivatelé jsou spokojeni – bylo to například v Přerově, kde vím, ţe zastupitelé města jsou sociální oblasti nakloněni. Naopak v Hranicích na Moravě – je to kousek od Lipníka nad Bečvou nemají pracovnice sociálních sluţeb na „růţích ustláno“, řekla bych, ţe mají ještě horší podmínky neţ my. Vím, ţe v kaţdém resortu jsou nějaké problémy, je to ale o samotných lidech, zda chtějí problémy řešit a jak je budou řešit, nebo nechají vše tak jak bylo a myslí jen na sebe.
39
5. Kvantitativní výzkum Cílem mé diplomové práce je shromáţdění všech poznatků o kvalitě práce v sociálních sluţbách, dostupnosti sociálních sluţeb. Zajímám se o práci se seniory jak ţijících se svou rodinou, tak i ţijících v zařízení pro seniory. Chci zjistit, zda jsou senioři spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb. Nyní se dostávám k praktické – empirické části mé bakalářské práce. Praktická část diplomové práce vychází z kvantitativního výzkumu, technika dotazníků mi pomůţe dojít k cíli mé diplomové práce. Dotazník, který je zpracován pro všechny věkové kategorie obyvatel Lipnického regionu mi poskytne informace pro můj výzkum. Chci zjistit co pro obyvatele Lipnicka znamenají sociální sluţby, jaké sluţby znají, jak by chtěli sluţby rozšířit, zlepšit. Sociální sluţby a sociální práci jsem se snaţila popsat v teoretické části mé práce. Dotazník jsem vloţila do městského měsíčníku „Lipenské listy“. Dále jsem dotazník rozdala do schránek všech obyvatel DPS v Lipníku nad Bečvou a také uţivatelům PS v terénu. Ze sto padesáti výtisků dotazníku se mi vrátilo šedesát jedna vyplněných dotazníků. Při zpracovávání vyplněných dotazníků jsem čerpala z odborné literatury. Dle Loučkové „Kvantitativní výzkumný přístup lze charakterizovat klíčovými termíny „objektivnost“ a „měření“. Označují celou řadu procesů, s nimiţ je praxe tohoto výzkumného přístupu spojena. Kvantitativní výzkum se opírá o základy vědeckého vědění jako o produkci poznatků prostřednictvím pozorování (empirie) a ověřování (kdokoliv v téţe pozici pozoruje tutéţ věc či situaci). Zde vědecké poznatky (fakta) mají postavení neosobní, jsou empiricky zaručeny a rigorózně testovány. Kvantitativní přístup je implicitně spojen deduktivním logickým principem, to znamená, ţe „fakta“ mohou být odvozena na základě aplikace obecné teorie nebo hypotéz převáděných na specifickou situaci. Je tedy moţné testovat a potvrdit spekulativní „předjímanou“ teorii formulovanou do podoby hypotéz prostřednictvím
zjištění
získaných
např.
z pozorování,
survey,
dotazníků
či strukturovaných interview. Jinými slovy, jedná se o epistemickou pozici hypoteticko – deduktivní“.41 41
Loučková, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Slon, 2010. ISBN 978-80-86429-793. (s. 34,35).
40
Ke své praktické části diplomové práce jsem pouţila dotazníky, ze kterých jsem čerpala při kvantitativním výzkumu mé práce. „Jedná se o práce se statistickou hypotézou na straně jedné a způsob získávání dat z výzkumných souborů na straně druhé. Statistická hypotéza je výrokem o projevech pravděpodobnostního chování náhodných proměnných. Proto je pracovní hypotéza zpravidla testována pomocí velmi jednoduchých statistických hypotéz a pomocí jednoduchých výroků o chování dat. Při aplikacích statistických pravidel v sociálních vědách jde o výzkumný cíl podřízený danému vědnímu oboru, nikoli statistice“.42
42
Loučková, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Slon, 2010. ISBN 978-80-86429-793. (s. 41).
41
6. Vyhodnocení dotazníků 6.1. Cíl sociologického výzkumu Cílem mého výzkumu je získat názor občanů na spokojenost a zájem o sociální sluţby v Lipníku nad Bečvou a jeho okolí, sluţby zaměřené zejména na seniory a zdravotně postiţené občany. Především chci zjistit, zda lidé o moţnosti pečovatelské sluţby (jak terénní, tak i o pečovatelské sluţbě v DPS Lipník nad Bečvou) vědí. Dále bych chtěla zjistit, jaký názor mají občané Lipníku nad Bečvou a jeho okolí na kvalitu sociálních sluţeb poskytovaných seniorům, a zda senioři tyto sluţby vyuţívají a zda vědí na koho se obrátit, pokud by chtěli sluţbu zavést, rozšířit či vznést stíţnost, nebo pochvalu. Dále mě bude zajímat, zda lidé budou mít do budoucna zájem o zřízení Domova pro seniory. Zajímavé bude porovnání názorů různých skupin obyvatel podle věku. Ke zpracování bylo uţito celkem 150 dotazníků z nichţ se mi vrátilo 61 vyplněných dotazníků. Důvod zkoumání: Vytvořit si představu o tom, zda obyvatelé Lipníku nad Bečvou a jeho okolí vědí o sociálních sluţbách, které jsou jiţ zavedeny. Hlavně chci zjistit jak jsou obyvatelé města i okolí spokojeni s kvalitou zavedených sluţeb a o jaké sluţby by měli do budoucna zájem. Předmět zkoumání: -
povědomí o pečovatelské sluţbě – terénní i v DPS Lipník nad Bečvou
-
povědomí o tom, na koho se obrátit při zavedení PS
-
rozšíření PS - zkvalitnění PS, zájem o vzniku nových sluţeb pro seniory a osoby se zdravotním postiţením
-
zřízení domova pro seniory
42
6.2. Formulace hypotéz: Více jak 50% respondentů má zájem o lepší kvalitu sociálních Hlavní hypotéza
sluţeb, (operacionalizováno otázkami č. 10 aţ 14). Dotázaní většinou znají pečovatelskou sluţbu v Lipníku nad
PH1
Bečvou (otázky č. 1 –8).
PH2
Asi 85 % dotázaných ví, na koho se obrátit, pokud by chtěli sluţbu zavést (otázka č. 9 ). Téměř polovina uţivatelů chce rozšířit
PH3
a zkvalitnit
pečovatelskou sluţbu (otázky č. 10– 12). O smyslu zavádění Domova pro seniory v Lipníku nad Bečvou
PH4
je přesvědčeno 100 % dotázaných, tím se zkvalitní sociální sluţby, sluţby tak budou dostupnější (otázky č. 13 – 14).
6.2.1 Objekt zkoumání Otázka č. 19. Pohlaví Objektem mého zkoumání jsou obyvatelé z Lipníku nad Bečvou a jeho okolí. Bylo osloveno 61 respondentů (100%) ţijících v Lipníku nad Bečvou a jeho okolí. Z toho 49 ţen (tj. 80,32%) a 12 muţů (tj. 19,68%).
Tabulka č. 2. Pohlaví respondentů Pohlaví
Abs.počty
%
Muţi
12
19,68
Ţeny
49
80,32
Celkem
61
100,00
43
Proměnná věk není sama o sobě nijak významným prvkem dotazníku. Jak je však patrno, výzkumu se zúčastnilo výrazně méně muţů neţ ţen. Graf č. 5. Pohlaví respondentů
Otázka č. 18. Věk Oslovení respondenti byli různého věku. V kategorii do 49 let nebyl ţádný respondent (tj. 00,00%). Ve věku 50 – 59 byl jeden respondent (tj. 1,63%). V rozmezí 60 – 69 let bylo patnáct respondentů (tj. 24,59%). Věk 70 – 79 let uvedlo dvacet tři respondentů (tj. 37,70%). Ve věku 80 – 89 let bylo dvacet dva respondentů (tj. 36,06%). Ve věku 90 a více let jsem neoslovila ţádného z
respondentů
(tj. 00,00%).
Tabulka č. 3. Věk respondentů Věk Abs.počty
%
Do 49 let 50 – 59 let 60 – 69 let 70 – 79 let 80 – 89 let 90 a více let
0 1 15 23 22 0
00,00 1,63 24,59 37,70 36,06 00,00
Celkem
61
100,00
44
Otázka č. 20. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Mezi respondenty, kteří se zúčastnili průzkumu, nebyl nikdo (tj. 00,00%) s neukončeným základním vzděláním. Dvanáct respondentů mělo ukončené základní vzdělání (tj. 19,67%). Čtyřicet respondentů (tj. 65,57%) mělo ukončené střední vzdělání bez maturity. Devět
z respondentů (tj. 14,75%) měli střední vzdělání
s maturitou. Vysokoškolské vzdělání nezískal nikdo respondentů (tj. 00,00 %). Tabulka č. 4. Nejvyšší dosažené vzdělání Vzdělání
Abs.počty
%
Neuk.základní Základní Stř.bez maturity Středoškolské Vysokoškolské
0 12 40 9 0
00,00 19,67 65,57 14,75 00,00
Celkem
61
100,00
Otázka č. 21. Místo bydliště Anketa byla určena pro obyvatele Lipnicka, coţ mimo Lipník nad Bečvou zahrnuje ještě dalších 13 obcí. Zastoupeny jsou však jen některé z nich, jak ukazuje následující
tabulka
č.4, přičemţ právě
Lipník nad
Bečvou je
výrazně
nad reprezentován. Tabulka č. 5. Místo bydliště Obec Bohuslávky Dolní Újezd Jezernice Lhota Loučka Osek nad Bečvou Podhoří Týn nad Bečvou Lipník nad Bečvou Dohromady
počet respondentů 3 1 2 1 8 1 2 1 42 61
45
6.2.2 Vyhodnocení otázek Otázka č. 1. Kdo je respondentem? Mezi respondenty, kteří odpovídali na dotazník bylo čtyřicet dva osob, kteří jsou uţivatelé sluţeb (tj. 68.85%). Dále odpovědělo pět rodinných příslušníků (tj. 8,19%). Blízké osoby uţivatele sluţeb bylo devět (tj. 14,75%). Pět respondentů bude mít v budoucnu zájem uzavřít sluţby (tj. 8,19%). Tabulka č. 6. Kdo je respondentem Kdo je respondentem Abs.počty
%
Uţivatel sluţeb Rodinný příslušník Blízká osobaznámí, soused uţivatele sluţeb Budoucí zájemce o sluţby
42
68,85
5
8,19
9
14,75
5
8,19
Celkem
61
100,00
Otázka č. 2. Uveďte, prosím odkud jste se dověděl/a o službách Devatenáct respondentů se dovědělo o Sociálních sluţbách od lékaře (tj. 31,14%). Na MěÚ Lipník nad Bečvou řekli o sluţbách 12 dotázaných (tj. 19,67%). Z letáčku si přečetlo o poskytovaných sluţbách osm respondentů (tj. 13,11%). Jeden člověk se dověděl o sluţbách na webových stránkách (tj. 1.63%). Přátelé či rodina řekla o poskytovaných sluţbách dvaceti jednomu dotázanému (tj. 34,42%). Tabulka č. 7. O službách ví od: O sluţbách ví od:
Abs.počty
%
Od lékaře Na městském úřadě
19
31,14
12
19,67
Z letáčku PS
8
13,11
Z internetu Od známých, rodiny
1
1,63
21
34,42
Celkem
61
100,00
46
Otázka č. 3. Cítíte se dostatečně informován/a o námi poskytovaných službách? V otázce informovanosti o poskytovaných sluţbách zaujali dotázaní toto stanovisko: dvacet tři respondentů (tj. 37,70%) je rozhodně ano informovaných, spíše ano se cítí informovaných dvacet devět respondentů (tj. 47,54%), spíše ne je informováno pět respondentů (tj. 8,20%) a čtyři dotazovaní (tj. 6,56%) rozhodně nejsou informováni o poskytovaných sluţbách.
Tabulka č. 8. Informovanost o poskytovaných službách Muţi Ţeny Informovanost Abs.p. % Abs.p. % Rozhodně ano 7 58,33 16 32,65 Spíše ano 2 16,66 27 55,11 Spíše ne 2 16,66 3 6,12 Rozhodně ne 1 8,35 3 6,12 Celkem
12
100,00
49
100,00
Celkem Abs.p. 23 29 5 4
% 37,70 47,54 8,20 6,56
61
100,00
Otázka č. 4. Jste spokojen/a se službami, které využíváte? Z celkového počtu šedesát jedna dotazovaných, kteří odpovídali na otázku spokojenosti se sluţbami, které vyuţívají, odpovědělo padesát devět respondentů (tj. 96,72%), ţe jsou spokojeni, jeden dotázaný není spokojen (tj. 1,64%) a jeden respondent (tj. 1,64%) není spokojen kvůli navýšení cen. Tabulka č. 9. Spokojenost se službami Abs.počty
%
Ano
59
96,72
Ne Ne, kvůli navýšení cen sluţeb
1
1,64
1
1.64
Celkem
61
100,00
Spokojenost
47
Otázka č. 5. Je podle Vašeho názoru rozsah poskytovaných služeb dostatečný? V této otázce pět dotazovaných (tj. 8.20%) říká, ţe sluţby v Lipníku nad Bečvou rozhodně postačují, spíše ano sluţby stačí čtrnácti uţivatelům (tj. 22,95%), devatenáct respondentů (tj. 31,14%) si myslí, ţe spíše sluţby nepostačují a dvacet tři respondentů (tj. 37,71%) říká, ţe sluţby rozhodně nepostačují.
Tabulka č. 10. Dostatečnost rozsahu služeb Muţi Ţeny Dostatečnost Abs.p. % Abs.p. %
Celkem Abs.p. %
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
3 1 3 5
25,00 8,33 25,00 41,67
2 13 16 18
4.08 26,53 32,65 36,74
5 14 19 23
8,20 22,95 31,14 37,71
Celkem
12
100,00
49
100,00
61
100,00
Otázka č. 6. Jste spokojen/a s osobním přístupen pracovnic pečovatelské služby? Spokojeno
s přístupem
pracovnic
pečovatelské
sluţby
je
čtyřicet
devět
dotazovaných (tj. 80,32%), nespokojeno je dvanáct respondentů (tj. 19,68%).
Tabulka č.11. Spokojenost s přístupem pracovnic Spokojenost Muţi Ţeny s přístupem pracovnic Abs.počty % Abs.počty %
Celkem Abs.počty
%
Ano Ne
11 1
91,67 8,33
38 11
77,56 22,44
49 12
80,32 19,68
Celkem
12
100,00
49
100,00
61
100,00
Otázka č. 7. Věnují Vám pracovnice pečovatelské služby dostatek času? Padesát jedna uţivatelů (tj. 83,60%) sluţeb říká, ţe pracovnice jim věnují dostatek času, deset uţivatelů (tj. 16,40%) je nespokojeno s časem, který pracovnice věnují uţivatelům.
48
Tabulka č. 12. Věnují pracovnice dostatek času Muţi Ţeny Věnování času uţivatelům Abs.počty % Abs.počty % Ano 8 66,67 43 87,76 Ne 4 33,33 6 12,24 Celkem
12
100,00
49
Celkem Abs.počty % 51 83,60 10 16,40
100,00
61
100,00
Otázka č. 8. Vyhovuje Vám pracovní doba (06:30 – 15:00 hod), ve kterou jsou Vám služby poskytovány? V této otázce se všichni dotazovaní (tj. 100%) shodli na tom, ţe současná pracovní doba pečovatelské sluţby rozhodně nedostačuje.
Tabulka č. 13. Vyhovující pracovní doba pečovatelské služby Muţi Ţeny Celkem Vhodnost pracovní doby Abs.p. % Abs.p. % Abs.p. % Rozhodně ano 0 0,00 0 00,00 0 00,00 Spíše ano 0 00,00 0 00,00 0 00,00 Spíše ne 0 00.00 0 00,00 0 00,00 Rozhodně ne 12 100,00 49 100,00 61 100,00 Celkem
12
100,00
49
100,00
61
100,00
Otázka č. 9. V případě, že Vám rozsah, kvalita poskytování služby nevyhovuje, víte na koho se obrátit? Na otázku, zda respondenti vědí, na koho se obrátit pokud by jim sluţby PS nevyhovovaly odpovědělo padesát dva respondentů (tj. 85,00%), ţe ví, z toho třicet dotazovaných (tj. 49,20%) by se obrátilo na p. Vinklerovou (vedoucí PS), šestnáct respondentů (tj. 26,22%) na paní ředitelku Danu Navrátilovou, tři uţivatelé (tj. 4,91%) by se obrátilo na svou pečovatelku (klíčový pracovník), dva dotazovaní (tj. 3,28%) ví, ţe můţe svou stíţnost, či dotaz vhodit do schránky důvěry, jeden uţivatel (tj. 1,63%) by se obrátil na MěÚ Lipník n/B. Devět respondentů (tj. 14,76%) neví kam se obrátit se svou stíţností, či dotazem.
49
Tabulka č. 14. Na koho se obrátit se stížností Kam se stíţností Abs.počty Ano vím, na paní Navrátilová (ředitelka) 16 Ano vím, na paní Vinklerovou (vedoucí PS) 30 Ano vím, na svoji pečovatelku 3 Ano vím, na schránku důvěry 2 Ano vím, na MěÚ Lipník n/B. 1 Ne, nevím 9 Celkem
61
% 26,22 49,20 4,91 3,28 1,63 14,76 100,00
Otázka č. 10. Jaké služby byste využíval/a, využíváte? Kaţdý s respondentů by vyuţil, nebo vyuţívá nějakou sluţbu PS. Běţný nákup a pochůzky by vyuţívalo šestnáct respondentů (tj. 26,22%), dále běţný úklid vyuţívá osm uţivatelů (tj. 13,11%) a mytí oken vyuţívá pět dotázaných (tj. 8,20%). Doprovod k lékaři si zvolilo osm uţivatelů (tj. 13,11%). Dovoz nebo donášku obědů chce sedmnáct dotázaných (tj. 27,87%). Dohled nad podáním léků uţívají čtyři dotázaní (tj. 6,58%), pomoc s podáním jídla a pití vyuţívají dva respondenti (tj. 3,28%). A konečně pomoc při osobní hygieně v domácnosti vyuţívá jeden z respondentů (tj. 1,63%). Tabulka č. 15. Využívané služby Sluţby Absolutní počty
%
Běţný nákup, pochůzky
16
26,22
Běţný úklid
8
13,11
Mytí oken
5
8,20
Dovoz nebo donáška obědů Pomoc při osobní hygieně Doprovod k lékaři vozidlem Pomoc s podáním jídla a pití Dohled nad podáním léků
17
27,87
1
1,63
8
13,11
2
3,28
4
6,58
Celkem
61
100
50
Graf č. 6. Využívané služby
Otázka č. 11. Vaše návrhy ke zlepšení námi poskytovaných služeb. Tato otázka je otevřená a dotazovaní se shodli v tom, ţe by chtěli sluţby rozšířit na 24 hod. Na tomto se shodlo čtyřicet čtyři dotazovaných (tj. 72,13%), sedmnáct dotazovaných chce rozšířit sluţby na odpolední směny (tj. 27,87%).
Tabulka č. 16. Rozšíření pečovatelské služby Stř. bez Základní maturity Středoškolské Celkem Rozšíření sluţeb Abs.p. % Abs.p. % Abs.p. % Abs.p. % Rozšíření sluţeb na 24 hod. denně 11 91,67 29 72,5 4 44,44 44 72,13 Rozšíření sluţeb na odpolední směny 1 8,33 11 27,5 5 55,56 17 27,87 Celkem 12 100,00 40 100,00 9 100,00 61 100,00
51
Otázka č. 12. Je služba, kterou byste rád/a využíval/a a my ji nenabízíme? Jaká? Tato otázka je opět otevřená a dotazovaní se shodli v tom, ţe by chtěli sluţby rozšířit na 24 hod. Na tomto se shodlo čtyřicet tři dotazovaných (tj. 70,50%), osmnáct dotazovaných chce zřídit osobní asistenci (tj. 29,50%).
Tabulka č. 17. Služby, které PS neprovádí Stř. bez Základní maturity Ţádané sluţby
Středoškolské
Celkem
Abs.p.
%
Abs.p.
%
Abs.p.
%
Abs.p.
%
Osobní asistence Rozšíření sluţeb na 24 hod. denně
4
33,33
13
32,5
1
11,11
18
29,50
8
66,67
27
67,5
8
88,88
43
70,50
Celkem
12
100,00
40
100,00
9
100,00
61
100,00
Otázka č. 13. Chybí podle Vašeho názoru pobytové zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany ve městě? V otázce pobytového zařízení pro seniory a zdravotně postiţené občany se všech šedesát jedna respondentů (tj. 100%) shodlo na tom, ţe rozhodně ano – čili je třeba zřídit toto zařízení. Tabulka č. 18. Zřízení pobytového zařízení Muţi Ţeny Zřízení pobytového zařízení Abs.p. % Abs.p. %
Celkem Abs.p. %
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
12 0 0 0
100,00 00,00 00,00 00,00
49 0 0 0
100,00 00,00 00,00 00,00
61 0 0 0
100,00 00,00 00,00 00,00
Celkem
12
100,00
49
100,00
61
100,00
52
Otázka č. 14. Vy sám/a, využíval/a byste pobytové zařízení pro seniory a zdravotně postižené občan? V otázce vyuţívání pobytového zařízení pro seniory a zdravotně postiţené občany se všech šedesát jedna respondentů (tj. 100%) shodlo na tom, ţe do budoucna by toto zařízení určitě vyuţili.
Tabulka č. 19. Využití pobytového zařízení Uţívání pobytového zařízení
Abs.počty
%
Ano
61
100,00
Ne
0
00,00
Celkem
61
100,00
Otázka č. 15. V případě potřeby využijete naše služby i do budoucna, nebo naše služby doporučíte dál? V otázce vyuţívání sluţeb, které pečovatelská sluţba Lipník n/Bečvou nabízí se všech šedesát jedna respondentů (tj. 100%) shodlo na tom, ţe tyto sluţby vyuţívají a také je doporučují svým známým.
Tabulka č. 20. Využívání služeb Vyuţívání sluţeb
Abs.počty
%
Ano
61
100,00
Ne
0
00,00
Celkem
61
100,00
53
Otázka č. 16. Myslíte, že kvalita sociálních služeb je dostatečná? O dostatečnosti kvality sociálních sluţeb je rozhodně ano přesvědčeno dvacet respondentů (tj. 32,79%), ţe jsou sociální sluţby spíše kvalitní si myslí dvacet osm dotázaných (tj. 45,90%), spíše nekvalitní sociální sluţby vidí osm dotázaných (tj. 13,11%), konečně, ţe jsou sociální sluţby rozhodně nekvalitní si myslí pět respondentů (tj. 8,20%).
Tabulka č. 21. Dostatečnost kvality sociálních služeb Muţi Ţeny Kvalita sociálních sluţeb Abs.p. % Abs.p. %
Celkem Abs.p. %
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
3 5 3 1
25,00 41,67 25,00 8,33
17 23 5 4
34,70 46,93 10,20 8,17
20 28 8 5
32,79 45,90 13,11 8,20
Celkem
12
100,00
49
100,00
61
100,00
Graf č. 7. Dostatečnost kvality sociálních služeb
54
Otázka č. 17. Co byste chtěli v sociálních službách zkvalitnit? Otázka týkající se názoru respondentů na změny ve fungování sociálních sluţeb nabízela několik variant: dostupnost, kvalita, respektování potřeb a přání respondentů poskytovateli, návaznost na ostatní sociální sluţby ve městě, informovanost občanů o moţnostech vyuţití sociálních sluţeb a popřípadě jiná změna, kterou měl respondent vypsat. Jelikoţ měli respondenti moţnost zvolit si více variant změn v sociálních sluţbách. To způsobuje, ţe hodnoty v grafu dávají dohromady více neţ 100%
Graf č. 8 Změny v sociálních Graf č.6:službách Změny sociálních služeb
70% 60%
58,9%
50% 40%
25,9%
30%
24,1%
20%
13,4%
11,6%
10%
8%
0% informovanost
návaznost
dostupnost
kvalita
respekt k potřebám
jiné
Graf je seřazen sestupně a je tedy patrné, ţe nejčastější potřebnou změnou je dle respondentů informovanost občanů o moţnostech vyuţití sociálních sluţeb, přičemţ ani dle věkových skupin ani dle pohlaví se tento výsledek nemění.
55
6.3. Vyhodnocení hypotéz Hlavní hypotéza: Více jak 50% respondentů má zájem o lepší kvalitu sociálních služeb. Touto hypotézou jsem chtěla zjistit zda je kvalita sociálních sluţeb dostatečná. Kvalitu sociálních sluţeb hodnotili dotazovaní takto: ţe je kvalita sociálních sluţeb dostatečná rozhodně ano si myslí 20 respondentů (tj. 32,79%), spíše ano - to si myslí 28 respondentů (tj. 45,90%), spíše nevědělo 8 respondentů (tj. 13,11%), a rozhodně ne uvedlo 5 respondentů (tj. 8,20%). Stanovená nebyla zamítnuta.
PH1 – Dotázaní většinou znají pečovatelskou službu.
Účelem hypotézy bylo zjistit, zda respondenti znají pečovatelskou sluţbu v Lipníku nad Bečvou. Důvodem této otázky bylo zjištění, zda jsou respondenti spokojeni s úrovní pečovatelské sluţby, s přístupem pracovnic k uţivatelům
a zda rozsah
sluţeb v Lipníku n/B. je dostačující. Toto slouţí jako podklad pro budoucí rozšíření pečovatelské sluţbě v Lipníku na Bečvou. V této otázce pět dotazovaných (tj. 8.20%) říká, ţe sluţby v Lipníku nad Bečvou rozhodně postačují, spíše ano sluţby stačí čtrnácti uţivatelům (tj. 22,95%), devatenáct respondentů (tj. 31,14%) si myslí, ţe spíše sluţby nepostačují a dvacet tři respondentů (tj. 37,71%) říká, ţe sluţby rozhodně nepostačují. Stanovená nebyla zamítnuta.
PH2 - Asi 85 % dotázaných ví, na koho se obrátit, pokud by chtěli službu zavést. Účelem této hypotézy bylo zjistit, zda respondenti vědí, na koho se obrátit, pokud by chtěli zavést pečovatelskou sluţbu a zdali by chtěli popřípadě tyto sluţby zavést. Důvodem je rozšíření pečovatelské sluţby o nové úkony, proto je třeba zjistit, zda respondenti vědí na koho se obrátit při zavedení pečovatelské sluţby a zdali by měli zájem o rozšíření stávajících sluţeb v Lipníku nad Bečvou.
56
Na otázku, zda respondenti vědí, na koho se obrátit pokud by jim sluţby PS nevyhovovaly odpovědělo padesát dva respondentů (tj. 85,00%), ţe ví, z toho třicet dotazovaných (tj. 49,20%) by se obrátilo na p. Vinklerovou (vedoucí PS), šestnáct respondentů (tj. 26,22%) na paní ředitelku Danu Navrátilovou, tři uţivatelé (tj. 4,91%) by se obrátilo na svou pečovatelku (klíčový pracovník), dva dotazovaní (tj. 3,28%) ví, ţe můţe svou stíţnost, či dotaz vhodit do schránky důvěry, jeden uţivatel (tj. 1,63%) by se obrátil na MěÚ Lipník n/B. Devět respondentů (tj. 14,76%) neví kam se obrátit se svou stíţností, či dotazem. Stanovená hypotéza nebyla zamítnuta. PH3 – Téměř polovina uživatelů chce rozšířit a tím zkvalitnit pečovatelskou službu. Účelem této hypotézy bylo zjistit, zda by respondenti měli zájem o rozšíření sociálních sluţeb. Tato otázka je otevřená a dotazovaní se shodli v tom, ţe by chtěli sluţby rozšířit na 24 hod. Na tomto se shodlo čtyřicet čtyři dotazovaných (tj. 72,13%), sedmnáct dotazovaných chce rozšířit sluţby na odpolední směny (tj. 27,87%). Tato otázka je opět otevřená a dotazovaní se shodli v tom, ţe by chtěli sluţby rozšířit na 24 hod. Na tomto se shodlo čtyřicet tři dotazovaných (tj. 70,50%), osmnáct dotazovaných chce zřídit osobní asistenci (tj. 29,50%). Stanovená hypotéza nebyla
zamítnuta. Více jak polovina respondentů chce
pečovatelskou službu rozšířit.
PH4 - O smyslu zavádění Domova pro seniory v Lipníku nad Bečvou je přesvědčeno 100 % dotázaných. Tím se zkvalitní sociální služby – budou dostupnější. Tato hypotéza byla stanovena tak, abych zjistila zda mají obyvatelé Lipnického regionu zájem o zřízení Domova pro seniory. Stanovená hypotéza nebyla zamítnuta – 100% respondentů má zájem o zřízení Domova pro seniory v Lipníku nad Bečvou.
57
6.4. Zpracování a interpretace výsledků výzkumu Můj výzkum je v zásadě „Kvantitativní sonda“. S ohledem na nemoţnost zajistit reprezentativnost výzkumných jednotek. Vyhodnocení dotazníků potvrdilo mou stanovenou hypotézu, a to je: Kvalita sociálních sluţeb není dostatečná, je třeba abychom sociální sluţby rozšiřovali, tím se stanou dostupnější. Také je velmi důleţité sociální sluţby zpřístupnit všem uţivatelům, tudíţ aby byly sociální sluţby finančně dostupné pro všechny uţivatele. Je ale potřeba roztřídit uţivatele na skupiny – jaké zkvalitnění sluţeb daná skupina vidí jako prioritu. Většina
respondentů
plánuje,
ţe
pečovatelskou
sluţbu
bude
vyuţívat,
nebo ji jiţ vyuţívá. Ví, kam se obrátit při zavedení pečovatelské sluţby. Bohuţel, ale pracovní doba většině uţivatelům nevyhovuje. Chtěli by ji prodlouţit. Také si dotázaní myslí, ţe by informovanost o pečovatelské sluţbě mohla být rozšířená, i nabídku sluţeb by uvítali rozšířit např. o pravidelné ošetřovatelské sluţby, osobní asistence, rozšíření sluţeb na ranní, odpolední, nebo dvaceti čtyřhodinovou frekvenci. Zřízení Domova pro seniory, nebo jiného pobytového zařízení je pro obyvatele Lipníka n/B. velmi důleţitá a 100% dotázaných si je jisto, ţe by toto zařízení bylo plně vyuţito, tím by se také kvalita sociálních sluţeb zlepšila. Senioři i jejich rodiny by měli určitou jistotu, ţe zajištění péče bude dostupné pro všechny obyvatele Lipnického regionu. Podle respondentů, tedy vyplývá, ţe je třeba kvalitu sociálních sluţeb zlepšit, jak v dostupnosti, informovanosti, respektu k uţivatelům, rozšíření sluţeb a hlavně finanční dostupnosti. Potřeby uţivatelů se dají roztřídit do několika typů: a) Materiální, kde jde především o sociální dávky, příspěvky na péči, bydlení, jídlo, v této kategorii je rovněţ zastoupena potřeba po odborné radě. Uţivatelé si často stěţují, ţe odpovědné osoby jim neposkytují adekvátní informace a rady. Další stíţnosti směřují sloţitosti sociálního systému, kdy jsou uţivatelé směřováni z „jedné kanceláře do druhé“. Další potřeby se zaměřily na bezbariérovost obcí včetně kvalitního povrchu. b) Sociální, zejména se jedná o potřeby v rovině komunitních a volnočasových aktivit včetně potřeby pomoci zbavit osoby sociální izolace a zvýšit jeho proaktivitu a zájem. 58
c) Eticko-osobnostní jde zejména o silnou potřebu po přijetí osobnosti uţivatele a jeho specifické situace ze strany sociálních pracovníků a dalších odborníků v pomáhajících profesích. „Jde o základní potřebu nutnou pro další spolupráci s poskytovateli. Jde zejména v opodstatněných případech o nutnost přechodu od paternalistického přístupu směrem k partnerství“.43„Profesionalita“ můţe naplnit uţivatelovu peněţenku, ale spokojenost vzniká v etickém a humáním přístupu k uţivatelům. Jen materiální pomoc nestačí. „Výstupy analýzy nepoukazují pouze na potřeby uţivatelů v sociálních sluţbách, ale také na nutnost doplnění kompetencí poskytovatelů sociálních sluţeb v oblastech zvládání a řešení konfliktů, vytváření a vylepšování mezilidských vztahů, soucitu, taktu a citlivosti, přímočarosti a otevřenosti“.44
43
Krohe, Petr. Andragogický výzkum a kvalitativní metody. Praha: VŠ J.A. Komenského, 2006. ISBN 80-8672317-8. 44 Lombardo, M., Eichinger, W. Komunitní plánování – Střednědobý plán 2007/2010. For your Improvement Lominger: 2000, ISBN O – 9655712-3-8 W. (s. 128).
59
7. Závěr Vzhledem k demografické situaci očekáváme stárnutí populace a tím zvyšování počtu seniorů v naší společnosti. Tuto skutečnost musí reflektovat i sociální sluţby a na péči o seniory se adekvátně připravit. Stárnutí je nezvratný zákonitý proces, souhrn změn jak ve struktuře, tak ve fungování organismu, který podmiňuje jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a kulminuje v terminálním stádiu a ve smrti. Stárnutí je determinováno celou řadou faktorů (ţivotospráva, prodělané nemoci, ţivotní náplň, vyrovnání se s překáţkami, adaptace na ţivotní změny a na ţivot ve starobním důchodě). Stáří je vyvrcholením ţivotní dráhy jedince. Průměrná délka ţivota se stále zvyšuje – ţeny se doţívají 75,4 let, muţi – 67,7 let. Stáří není nemoc, ale ve stáří se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Pokud jsme mladí a zdraví, není pro nás téma zdraví a nemoci obvykle atraktivní, ale pravděpodobně si i my uvědomujeme závaţnost tohoto tématu – přinejmenším při oslavách narozenin, jmenin či jiných výročí, kdy si přejeme všechno nejlepší, hlavně to zdravíčko… To však není úplně správná formulace – zdraví nemůţeme mít hodně, zdraví máme totiţ jen jedno. Můţeme mít pevné zdraví, to ano – ale co pro jeho udrţení a podporu po celý ţivot děláme??? Lidé nemocní, postiţení a senioři jsou však v jiné situaci – pro ně je otázka zdraví a nemoci nanejvýš aktuální a dotýká se jich přímo bytostně, existenčně. Mnoho z nich potřebuje pomoc, například sociálního pracovníka, sociální sluţby. Aby však mohl sociální pracovník poskytnout tuto pomoc kvalifikovaně, kompetentně, musí být dobře připraven. A nejen sociální pracovník, nejdůleţitější je, aby byla připravena celá společnost na to, ţe naše populace stárne. Je tedy důleţité aby se sociální pracovníci, ale nejen oni vzdělávali a tím poskytovali kvalitnější sluţby. Je důleţité sluţby rozšiřovat a zkvalitňovat, tato práce je důleţitá a je to poslání všech zaměstnanců v sociálních sluţbách… Výsledkem mé práce je zjištění, ţe obyvatelé znají pečovatelskou sluţbu, která je v Lipníku nad Bečvou zavedena jiţ bezmála dvacet pět let, obyvatelé ví na koho se obrátit, kdyţ potřebují pomoc s péčí o vlastní osobu, či svého blízkého.
60
Mnoho dostupných sluţeb je pro seniory vhodných, ale také jsem zjistila, ţe je stále co zlepšovat. Je málo Domovů pro seniory, které jsou potřeba pro seniory, kteří jiţ nemohou ţít ve své domácnosti či v domě s pečovatelskou sluţbou. Nejsou tzv. domovy, kde by senioři mohli pobývat po dobu, neţ budou umístěni do domova pro seniory (tzv. sociální lůţka). Vím, ţe uţivatelé sociálních sluţeb i občané Lipníka nad Bečvou volají po rozšíření sluţeb pečovatelské sluţby, zejména rozšíření pracovní doby, asistenční sluţby, ošetřovatelské sluţby. Domov pro seniory je v blízkém okolí Lipníka nad Bečvou pouze v Radkově Lhotě, Pavlovice, Přerov, Hranice. Všechna tato zařízení vyřizují ţádosti přednostně podané obyvateli jejich města a okolí – coţ je přirozené. Naše ţádosti zůstávají bohuţel nevyřízené i několik let, někteří ţadatelé se stěhování do DD nedoţijí. V Domovech pro seniory je velmi málo lůţek na tzv. odděleném oddělení, kde jsou uţivatelé, kteří trpí některou s psychických poruch (demence, schizofrenie apod.). Z vlastní praxe vím, ţe těchto klientů neustále přibývá a je velký problém s jejich umístěním v některých ze zařízení. Je to neskutečný problém hlavně pro rodinu tohoto klienta. Pečovatelská sluţba je schopna v současnosti pouze pomoci s péčí jako je např. dohled nad podáním léků, pomoc při osobní hygieně, pomoc s dovozem a podáním jídla a pití, pomoc s převlékáním apod. Jsme schopni tyto úkony plnit pouze v pracovní době to je od 06:30 do 15:00 hodin, coţ bohuţel v ţádném případě nestačí. Tito klienti potřebují celodenní péči, coţ nezajistíme ani my (PS), ani rodina klienta. A tím vznikne problém, který mnohdy není řešitelný. Proto je třeba v našem regionu zřídit 24 hodinovou Pečovatelskou sluţbu, Asistenční sluţbu, zřídit Domov pro seniory. Po těchto sluţbách volají všichni obyvatelé našeho regionu, a tím se také zvýší a zkvalitní sluţby v Lipníku nad Bečvou a jeho okolí. Věřím, ţe v probíhajícím komunitním plánování v našem městě dokáţeme přesvědčit naše zastupitele o nutnosti začít se zabývat sociálními sluţbami, které jsou diskutovatelným problémem, a to celostátním.
61
8. Seznam použitých zdrojů 1) Haškovcová, Helena. Fenomén stáří, Praha: Pyramida,1990. ISBN 80-7038-158-2. 2) Havrdová, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999. ISBN 80-902081-8 -5. 3) Interní záznamy. Sociální služby – Pečovatelská služba. Lipník nad Bečvou: 2010/2011. 4) Janišová, Hana. Kvalita života. roč.3. Praha: Sociální péče Ikaria CZ a.s., 2002.ISSN 1213-2330. 5) Kopřiva, Karel. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. ISBN 807367-181-6. 6) Krohe, Petr. Andragogický výzkum a kvalitativní metody. Praha: VŠ J.A. Komenského, 2006. ISBN 80-86723-17-8. 7) Loučková, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Slon, 2010. ISBN 978-80-86429-79-3. 8) Lombardo, M., Eichinger, W. Komunitní plánování – Střednědobý plán 2007/2010. For your Improvement Lominger: 2000, ISBN O – 9655712-3-8 W. 9) Matoušek, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. ISBN 807178-548 -2. 10) Matoušek, Oldřich. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-3109. 11) Matoušek, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. ISBN 10-807178-473-7. 12) Mikešová, Gabriela. Lipník nad Bečvou – Komunitní plánování – Střednědobý plán 2007/2010. Přerov: 2007, ISBN 978-80-86902-52-4. 13) Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno: M. Zeman, 2001. ISBN 80-903070-0-0. 14) Řezníček, Ivo. Metody sociální práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80-85850-00 -1. 15) Schlesinger, Petr. Úloha měst a obcí v sociálních službách. ročník. 13. Tábor: Sociální sluţby, APSS ČR, 1/2011. ISSN 1803-7348. 16) Úlehla, Ivan. Umění pomáhat. Praha: Slon, 1999. ISBN 80-85850- 69-9. 17) Zákon 108/2006 o sociálních sluţbách a ním související předpisy.
62
Příloha 1.
SUMMARY The title of my thesis is “Quality of Social Services” and its aim is to find out if the Citizen of Lipnik nad Bečvou region are satisfied with the quality of offered social services, especially with care services for old and disabled people. I choose this topic because I am interested in problems of seniors. While writing my thesis, I used several information resources. I got information from professional
literature,
annual
reports,
statistics,
working
experience
and questionnaire filled out by clients of care services as well as regular citizen of Lipník nad Bečvou region. My thesis is divided into two parts. In theoretical part I write about old age. I define the old age and the problems in health and social life which it brings. In practical part I processed 61 questionnaires. The aim of this research was to find out how are the clients of care services for old people and citizens of Lipník nad Bečvou satisfied with social services and what they would like to improve. I came to the conclusion that clients of care services and citizens of Lipník nad Bečvou region are not satisfied with the quality of social services offered to old people and the handicapped. There is still a lot to be improved in this sector and it will take some time and plenty of work to do it.
63
Příloha 2.
DOTAZNÍK Váţená paní, Váţený pane, Ráda bych se Vám představila, jmenuji se Marie Vinklerová, DiS. a jsem studentkou 3. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci. Píši bakalářskou práci na téma: „Kvalita sociálních služeb – zaměření na seniory“. V této práci chci zjistit jak jsou obyvatelé Lipníku n/B. a jeho okolí spokojeni s kvalitou sociálních sluţeb. Abych získala potřebné informace, dovoluji si Vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní. Údaje, které z dotazníku zjistím, budou slouţit pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji Vám za pozornost, kterou věnujete vyplňování dotazníku a za pomoc.
1. Zakrouţkujte, prosím, zda jste : a) uţivatel sluţeb b) rodinný příslušník c) blízká osoba-známý, soused uţivatele sluţeb d) budoucí zájemce o sluţby 2. Uveďte, prosím odkud jste se dověděl/a o sluţbách a) od lékaře b) na městském úřadě c) z letáčku d) z internetu e) od známých, přátel rodiny f) jiné
64
3. Cítíte se dostatečně informován/a o námi poskytovaných sluţbách? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 4. Jste spokojen/a se sluţbami, které vyuţíváte? a) ano b)ne, odůvodnění……………………………………………………………………… 5. Je podle vašeho názoru rozsah poskytovaných sluţeb dostatečný? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 6. Jste spokojen/a s osobním přístupem pracovnic? a) ano b) ne - proč?........................................................................................................... 7. Věnují vám pracovnice dostatek času? a) ano b)ne, odůvodnění……………………………………………………………………….. 8. Vyhovuje vám pracovní doba, ve kterou jsou vám sluţby poskytovány? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne
65
9. V případě, ţe vám rozsah, kvalita poskytování sluţby nevyhovuje, víte na koho se obrátit? a)ano,vím. …………………………………………………………………………… b) nevím 10. Jaké sluţby byste vyuţíval/a (vyuţíváte)? a) běţný nákup, pochůzky b) běţný úklid c) mytí oken d) dovoz nebo donáška obědů e) pomoc při osobní hygieně v domácnosti f) doprovod k lékaři g) pomoc s podáním jídla a pití h) dohled nad podáním léků
11.
Vaše návrhy ke zlepšení námi poskytovaných sluţeb?
………………………………………………………………………………… 12. Je sluţba, kterou byste rád/a vyuţíval/a a my ji nenabízíme? Jaká? …………………………………………………………………………………… 13. Chybí podle vašeho názoru denní pobytové zařízení pro seniory ve městě ? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 14. Vy sám/a, vyuţíval/a byste pobytové zařízení? a) ano b) ne
66
15. V případě potřeby vyuţijete naše sluţby i do budoucna, nebo naše sluţby doporučíte dál? a) ano b) ne
16. Myslíte si, ţe kvalita sociálních sluţeb je dostatečná a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne
17. Co byste chtěli v sociálních sluţbách zkvalitnit? (I více bodů) a) více informovanosti b) návaznost sociálních sluţeb na jiné organizace c) dostupnost sociálních sluţeb d) respekt k potřebám uţivatelů e) kvalitu sociálních sluţeb f) jiné ………………………………
18. Označte, prosím svou věkovou kategorii a) 50-60 let b) 61-70 let c) 71-80 let d) 81-90let e) 90 a více let
19. Jakého jste pohlaví? a) ţena b) muţ
67
20. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání a) neukončené základní b) základní c) střední odborné d) úplné střední s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 21. Místo Vašeho bydliště? a) ve městě b) na vesnici
Děkuji Vám, ţe jste věnovali čas přečtení a vyplnění tohoto dotazníku. Marie Vinklerová, DiS.
68
Příloha 3.
Sazebník úhrad za sociální službu – pečovatelská služba Poskytované služby – základní činnosti dle vyhlášky MPSV ČR č. 505/2006 Sb.
Částka v Kč
pomoc a podpora při podávání jídla a pití
80,00 Kč / hod.
pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek
80,00 Kč / hod.
pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík
80,00 Kč / hod.
80,00 Kč / hod.
pomoc při úkonech osobní hygieny, koupání, mytí vlasů v domácnosti /příp. ve středisku osobní hygieny/
85,00 Kč / hod.
pomoc při použití WC
85,00 Kč / hod.
pomoc při základní péči o vlasy a nehty
85,00 Kč / hod.
dovoz nebo donáška jídla
dovoz 16,00 Kč / úkon donáška 13,00Kč/úkon
pomoc při přípravě jídla a pití
80,00 Kč / hod.
69
příprava a podání jídla a pití, tato základní činnost je zajišťována jen v rozsahu úkonů podle § 6 odst. 1 písm. c), bod 3 a 4 vyhlášky MPSV ČR č. 505/2006 Sb.
80,00 Kč / hod.
běžný úklid a údržba domácnosti ٭
85,00 Kč / hod.
údržba domácích spotřebičů
85,00 Kč / hod.
pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, např. sezónního úklidu donáška vody topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení
85,00 Kč / hod.
85,00 Kč / hod.
85,00 Kč / hod.
velký nákup, např. týdenní nákup, nákup ošacení, nezbytného vybavení domácnosti
85,00 Kč / úkon
běžné nákupy a pochůzky
40,00 Kč / hod.
praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy
50,00 Kč / kg
50,00 Kč / kg
doprovázení klientů k lékaři a zpět
85,00 Kč / hod.
doprovázení klientů na orgány veřejné moci a zpět
85,00 Kč / hod.
doprovázení klientů do institucí poskytujících veřejné služby a zpět
85,00 Kč / hod.
70
Poskytované služby – fakultativní činnosti
Částka v Kč
dohled nad požitím léků
139,00 Kč / hod.
dohled nad klientem v pracovní dobu
139,00 Kč / hod.
mytí oken
139,00 Kč / hod.
odvoz autem na území města ٭٭
9,00 Kč / km
Sazebník úhrad za sociální službu – pečovatelská služba byl schválen radou města na zasedání dne 28.06.2010 usnesením č. 2121/2010 RM -70. Tento sazebník vstupuje v platnost dnem 01.07.2010. ٭Úkon obsahuje tyto činnosti: -
luxování mytí podlahy setření prachu vynesení odpadu mytí WC a koupelny vnější umytí linky a sporáku setření balkonu a parapetů mytí nádobí povlečení ložního prádla
٭٭Úkon je možné kombinovat se základními činnosti: - doprovázení klientů k lékaři a zpět - doprovázení klientů na orgány veřejné moci a zpět - doprovázení klientů do institucí poskytujících veřejné služby a zpět
Dana Navrátilová ředitelka
71
